Imunoglobuliny, imunitní odpověď
description
Transcript of Imunoglobuliny, imunitní odpověď
Imunoglobuliny, imunitní odpověďMartin Liška
1. Struktura imunoglobulinů
2. Izotypy
• dfct.třídy protilátek, které se rozlišují na základě odlišností H-řetězců
• rozeznáváme (IgM), (IgD), (IgG), (IgA) a (IgE)
• u některých ještě existují subtypy, které jsou základem podtříd
3. Domény a jejich biologické funkce
• v principu domény V-regionů formují rozpoznávací jednotku a domény C-regionů určují sekundární biologické funkce protilátky (biologický poločas, distribuci v těle, schopnost vázat komplement, schopnost vázat se na buňky prostřednictvím Fc-receptoru)
4. Variabilní oblast molekuly Ig
• hypervariabilní smyčky jsou soustředěny na špici variabilních regionů, kde jsou lokalizována vazebná místa pro antigen
• specifita vazebného místa je dána složením sekvencí AMK i morfologií a tvarem smyčky
5. Biologické vlastnosti jednotlivých tříd imunoglobulinů
IgG• hlavní sérový Ig • hlavní Ig sekundární imunitní odpovědi • jako jediný přechází placentu• hlavní opsonizující Ig• aktivuje komplement klasickou cestou• biologický poločas 21 dnů
IgA
• vyskytuje se v séru i seromucinózních sekretech
• ochrana sliznic
• opsonizace
• neaktivuje komplement
• biologický poločas 6 dnů
IgM
• v séru, v monomerní formě vázaný v membráně B-lymfocytů
• převažující protilátka primární imunitní odpovědi
• vysoce efektivní aglutinační a cytolytické agens
• obvykle izohemaglutininy a přirozené protilátky
• z hlediska aktivace komplementu (klasickou cestou) nejúčinnější protilátka
• neváže Fc-receptor fagocytů, ale významně zesiluje fagocytózu aktivací komplementu
• biologický poločas 6 dnů
IgD
• vyskytuje se v séru a na membráně B-lymfocytů
• receptor pro antigen na B-lymfocytech
• biologický poločas 3 dny
IgE
• za normálních okolností se v séru vyskytuje v nepatrných množstvích
• převážně ve vázané formě na mastocytech (váže se prostřednictvím FcR)
• ochrana proti parazitům
• účast v alergických reakcích I.typu
• biologický poločas 2 dny
Podtřídy Ig
• podkladem pro ně jsou odlišnosti v H-řetězcích, z čehož plynou i další biologické vlastnosti
• IgG1 a IgG3 se podílejí na obraně proti virovým a bakteriálním proteinovým antigenům
• IgG2 zajišťují obranu proti antigenům, která nevyžaduje pomoc T-lymfocytů
6. Alotypové a idiotypové variace
• alotypy = alelické varianty izotypů• idiotypy = strukturní determinanty ve
variabilní oblasti, spojené se schopností vázat antigen
• idiotopy = epitopy, které se objevují ve variabilní oblasti (idiotyp je sumou epitopů)
• anti-idiotypové protilátky = jsou dfct.odrazem antigenu
7. Genetické základy tvorby Ig
a/ geny pro L-řetězec
-řetězec – geny na 2.chromozómu - V, J a C segmenty -řetězec – zakódován na podobném komplexu genů na 22.chrom.
b/ geny pro H-řetězec
• složitější
• na 14.chromozómu
• V, D, J, C segmenty (větší množství genů pro jednotlivé segmenty)
• při kompletaci V/D/J exonu dochází k přestavbě
K velké diverzitě Ig přispívají:
• náhodné rekombinace
• nepřesné spojování V, D, J segmentů
• změny N-koncových oblastí
• rozsáhlé mutace postihující geny variabilních oblastí
Izotypový přesmyk
• v průběhu imunitní odpovědi dochází u plazmatických buněk k přesmyku od tvorby IgM k produkci IgG nebo jiných tříd Ig (IgA, IgE)
• změna postihuje konstantní domény H-řetězce
• nedochází však ke změně antigenní specifity !!
Alelická exkluze
• jakmile je jeden pokus úspěšný, zastaví se další pokusy na druhém chromozómu
• platí pro H- i L-řetězce
• v důsledku toho vždy každý B-lymfocyt produkuje současně jen jeden typ H- a jeden typ L-řetězce
Klonální restrikce
• každá B-buňka exprimuje pouze protilátky specifické pro jeden epitop a pokud se dále dělí, nepodstupuje další V/J nebo V/D/J přestavbu
• B-lymfocyt a jeho potomstvo jsou identičtí ve své antigenní specifitě a v izotypu nebo řetězce
Monoklonální protilátky
• Protilátky produkované jediným klonem B-lymfocytů, přesněji řečeno buněk uměle vytvořených hybridizací B-bb. s určitou antigenní specifitou (= vytvářejí Ig se stejnou antigenní specifitou) a nádorových buněk (= jsou „nesmrtelné“)
Využití monoklonálních protilátek:
• Diagnostika (průtoková cytometrie, ELISA, autoprotilátky atd.)
• Léčba (anti-IgE, anti-TNF-, anti-CD3)
Humorální imunitní odpověď I
• Rozpoznání antigenu specifickým Ig na povrchu naivního B-lymfocytu
• Po navázání antigenu/ů dojde k přemostění Ig receptorů a k přenosu aktivačního signálu do nitra buňky; potřebný druhý signál poskytne štěpný produkt C3 složky komplementu
• Klonální expanze B-lymfocytu a sekrece malých množství IgM
Humoral immune response
• The recognition of antigen by specific Ig on the surface of naive B lymphocytu
• The binding of antigen cross-links Ig receptors of specific B cells and then activation signals are delivered inside the B cell; the necessary second signal is provided by a breakdown product of the complement protein C3
• Clonal expansion of B cell and secretion of low levels of IgM
Humorální imunitní odpověď II• V případě proteinových antigenů dochází k aktivaci antigen-
specifických pomocných (CD4+) T-lymfocytů prezentací příslušného antigenu
• Pomocné T-lymfocyty exprimují na povrchu CD40L a secernují cytokiny → proliferace a diferenciace antigen-specifických B-lymfocytů, izotypový přesmyk
• Afinitní maturace = afinita protilátek vůči proteinovým antigenům vzrůstá při prolongované nebo opakované expozici (B-lymfocyty migrují do foliklů, kde tvoří germinální centra → rychle proliferují a jejich V genové segmenty (Ig) podstupují rozsáhlé somatické mutace; zároveň jim FDC předkládají imunokomplexy → přežívají jen B-lymfocyty, jejichž afinita k antigenu je nejvyšší)
Humoral immune response• Protein antigens activate antigen-specific T helper cells which
stimulate B cell; antigen presentation of these antigens to T helper cells is required
• T helper cells exprime CD40L on their surface and secrete cytokines → proliferation and diferentiation of antigen-specific B cells, isotype switching
• Affinity maturation = affinity of antibodies for protein antigens increases with prolonged or repeated exposure to the antigens (B cells migarte into follicles and form germinal centers → proliferate rapidly and their Ig V genes undergo extensive somatic mutations; at the same time, the antigen complexed with secreted antibody is displayed by FDC → B cells that recognize the antigen with high affinity are selected to survive)
Fáze humorální imunitní odpovědi
Phases of humoral immune responses
Primární imunitní odpověď
• první expozice antigenu• vytvářeno malé množství protilátekExistují 2 druhy antigenů:• thymus dependentní – je nutná spolupráce s
antigen-specifickými Th-lymfocyty; typicky proteinové antigeny
• thymus independentní – tvorba protilátek indukována přímo, bez spoluúčasti Th-lymfocytů; typicky polysacharidy, lipidy
Primary immune response
• First antigen exposure
• The amounts of antibody produced is smaller
2 types of antigens:
• T-dependent – help from antigen-specific T helper cells is required; protein antigens
• T-independent – antibody production is induced directly, without the involvement of T helper cells; typicky polysaccharides, lipids
Secondary immune response
• Subsequent antigen exposure• Higher amount of antibodies is produced• With protein antigens, secondary responses
show increased isotype switching and affinity maturation (= production of antibodies with increased affinity to antigen)
• Memory cells involvement
Sekundární imunitní odpověď
• následná expozice antigenu
• vytvářena větší množství protilátek
• v případě proteinových antigenů zvýšený izotypový přesmyk a afinitní maturace ((= produkce protilátek s rostoucí afinitou k antigenu)
• účast paměťových buněk
Primární a sekundární imunitní odpověď
• při reinfekci rychle aktivovány paměťové buňky, jejichž produkty rychle potlačí infekci
• po infekci dlouho přetrvává poměrně vysoká hladina protilátek
• při opakované imunizaci další zvyšování kvality protilátek
Afinita a avidita protilátek
• afinita = síla, s níž protilátka váže antigen
• avidita = vyjadřuje sílu interakce polyvalentní protilátky s polyvalentním antigenem
Efektorové funkce protilátek
• Neutralizace mikrobů a jejich toxinů• Opsonizace mikrobů (vazba na fagocyty přes Fc-
receptory, zároveň stimulace mikrobicidních aktivit fagocytů)
• ADCC (Antibody-dependent cell-mediated cytotoxicity) – mikrob opsonizovaný IgG ničen NK-b.po navázání na IK přes Fc-receptor
• Aktivace komplementu (klasická cesta)
Effector functions of antibodies
• Neutralization of microbes and their toxins• Opsonization of microbes (binding to FC
receptors of phagocytes, stimulation of microbicidal activities of phagocytes)
• ADCC (Antibody-dependent cell-mediated cytotoxicity) – microbe opsonized by IgG is killed by NK cell by its binding to Fc receptor
• Complement activation (classical pathway)
Ontogeneze imunitní odpovědi
a/ prenatální vývoj
krvetvorba
• mezoblastická fáze – od 2.-3.týdnu gestace
• hepatální fáze – od 6.-8. týdne, v játrech krvetvorba přetrvává celé intrauterinní období
• myeloidní fáze - od 10.-12.týdne, od 20.týdne je hlavním orgánem hematopoezy
T-lymfocyty
• prekurzory se objevují kolem 7.týdne gestace, mezi 8.-9.týdnem začíná jejich přestup do thymu, kde se diferencují
• přeskupení segmentů pro TCR a jeho exprese na povrchu buňky
• selekce
B-lymfocyty
• jejich prekurzory jsou detekovatelné již 8.den gestace
• fetální B-lymfocyty exprimují na povrchu IgM• syntéza specifických protilátek začíná kolem 20.-
24.týdne gestace, ale celková koncentrace IgA+M zůstává až do porodu dfct.neměřitelná, IgG se začínají tvořit až po porodu
Monocyty-makrofágy
• makrofágy lze detekovat kolem 3.-4.týdne gestace
• zralé monocyty se ve fetální cirkulaci objevují od 5.měs,věku
Neutrofily
• zralé jsou detekovatelné mezi 12.-14.týdnem gestace
b/ postnatální vývoj
B-lymfocyty • jejich zastoupení po porodu klesá• na imunizaci reagují převážně tvorbou IgM,
přesmyk na jiné izotypy je pomalejší• pozvolný nárůst tvorby vlastních IgG za poklesu
mateřských IgG (kolem 3.-6.měs.)• koncentrace IgM dosahuje hodnot srovnatelných s
dospělými v 1.-3.roce života, IgG+A mezi 10.-15.r. • protilátková reakce na polysacharidové antigeny se
objevuje až kolem 2.roku života
T-lymfocyty
• více než 90% má známky naivních, v dospělém věku tento podíl klesá
• proliferace po stimulaci mitogeny srovnatelná s dospělými X reakce na specifické antigeny se objevuje až po styku s nimi
• nižší cytotoxická aktivita T-lymfocytů
Nespecifická imunita
• fagocyty novorozenců jsou obecně funkčně méně zdatné
• aktivita NK-buněk nižší
• snížená celková aktivita komplementu (koncentrace složek 35-70% dospělých)
c/ stáří
• snížená cytotoxicita NK-buněk a makrofágů
• snížená odolnost vůči virovým infekcím, omezená protinádorová imunita
• přesmyk od Th1 k Th2
• nižší protilátková odpověď na nové podněty
• vyšší produkce autoprotilátek