Hospodářský vývoj českých zemí (Československa) do roku 1945

Hospodářské dědictví po habsburské monarchii

• Spojení celků s odlišnou ekonomickou úrovní

- Slovensko agrární, opoždění 30-70 let, průmysl dřevařský, potravinářský, hutní, rozdrobené peněžnictví

- české země cca 92 % průmyslového potenciálu ČSR• Předimenzovaný průmysl neúměrný redukovanému vnitřnímu trhu

(60% průmyslového potenciálu monarchie)• Kompletní odvětvová struktura průmyslu s převahou průmyslu

spotřebního• Slabé zastoupení progresivních odvětví (těžký průmysl,

elektrotechnika, chemický průmysl, energetika)• Ztráta trhů = problém exportu• Hustá ale problematicky orientovaná infrastrukturní síť• Mírně nadprůměrné soběstačné zemědělství

Sociální zákonodárství

• 8hodinová pracovní doba

• Státní podpora v nezaměstnanosti

• Ochrana práce žen a dětí

• Tovární inspekce

• Drahotní výpomoc

• Ochrana nájemníků

Formování ekonomiky samostatného státu

• Nacionalizace státního aparátu• Poč. 1919 měnová reforma (Alois Rašín)

- cíl: zastavit inflaci a zavést novou měnu (Kč)

- provedení: okolkováním, poměr 1:1, cca 25% zadrženo jako nucený vklad

- výsledek: ve srovnání se sousedy inflace mírná, ceny jen 12x vyšší než v r.1914, postupná konsolidace měny

• Současně s měnovou reformou vytvořeno celní území

Dědictví války - inflace

Alois Rašín

Nostrifikace firem

• Politická moc získána, nikoli hospodářská, centra velkých podniků zůstávala ve Vídni či Budapešti. Proto přijat zákon o nostrifikaci akciových společností

- přenést sídlo na území ČSR

-většina členů statutárních orgánů stálé bydliště v ČSR

Důsledky:

- posílen český, resp. slovenský vliv

- navázání bankovního spojení s domácími bankami (zejména českými)

- účast francouzského a britského kapitálu (Škodovy závody, Báňská a hutní společnost, Anglo-československá banka)

• Současně repatriace akcií čsl. podniků (výkup ze zahraničí)

Nostrifikovaná akcie

Pozemková reforma

• Důvody národnostní a politické- šlechta a církev byla oporou Habsburků- šlechta většinou jiného než českého původu (heslo „Odčiníme Bílou horu“)

• Důvody hospodářské- šlechta pronajímala půdu, nájemci neinvestovaliexistence fideilomisu omezovala trh s půdou = hlad po půdě

• Realizace:- zábor nad 150 ha orné a 250 ha veškeré půdy- výkup na nízké předválečné ceny státem- nabyvatel hradil státu s přirážkou o náklady na činnost Státního pozemkového úřadu- nebyla důsledná, existence tzv. zbytkových statků

Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období I

• Dva hosp. cykly 1921-1929, 1929-1937, 1937-38 (nedokončen)

• 1921-23 poválečná krize

- 1922 deflační měnová politika pomocí zahraničních půjček (autor Alois Rašín)

- pokles cen na vnitřním trhu o 40%, redukce oběživa

- deflační krize (zátěž podniků a vývozců, vydělaly banky a dovozci)

- Karel Engliš (stoupenec stabilní měny) definoval „krizi z deflace“ (úpadek řady podniků a bank)

- stabilizace Kč 1923, 1929 stanoven zlatý obsah)

Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období II

• 1924-29 konjunktura („zlatá léta“)• Investiční činnost (obnova i nové podniky)• Sociální sféra:

– Růst mezd, osobní spotřeby– Zavedení starobního a invalidního pojištění dělnictva– 1925 zavedení tzv. gentského systému, příspěvek

nezaměstnaným odborové organizace, jim náklady refunduje stát

– Prohloubení sociální diferenciace• Koncentrace a centralizace kapitálu

- např. Vítkovické horní a hutní těžířstvo, Báňská a hutní společnost, Pražská železářská společnost; Škodovy závody, Baťa

• Formování koncernů kolem průmyslových podniků či bank

Novostavba továrny ve VysočanechAvia BH-25 (první letadlo čsl. výroby používané Čsl. leteckou

společností)

Škodovy závody Plzeň – rám kormidla

Škodovy závody –houfnice (1934)

Aero 662 a Tatra 11

Motocykl z roku 1929 – Janečkova továrna Praha

Tomáš BaťaLetecké neštěstí 12. 7. 1932

Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období III

• 1929-37- 1929-33 krize, doznívá 1936

- zhroucení zahraničního obchodu, agrární krize- nedostatek finančních prostředků na modernizaci

• Státní zásahy:- zákony na podporu kartelizace a syndikalizace- 1933 zaveden Kartelový rejstřík (evidence dohod a jejich vymahatelnost)- devalvace Kč (1934 znehodnocení cca o 30%, září 1936- obilní monopol (stát vykoupí přebytky od rolníků za předem sjednané ceny)

• Sociální důsledky: nezaměstnanost, exekuce, vystěhovalectví,• Politické důsledky: nárůst nacionálních konfliktů

Nezaměstnaní před pracovním úřadem v Betlémské ulici v Praze na počátku krize

Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období IV

• Industrializace Slovenska – výstavba druhé báze čs. zbrojního průmyslu (Dubnica nad Váhom, Povážská Bystrica aj.)

• oživení 1936-7 zbrojní zakázky• 1937 signál krize

Výstavba opevnění na hranicích

Postavení Československa ve světovém hospodářství

• Zahraniční obchod: vývoz – textilní zboží, obuv, sklo, porcelán bižutérie, cukr, slad, chmel, uhlí, dříví

dovoz – suroviny (bavlna, vlna, rudy), chlebové obilí, tuky• Největší obchodní partneři: Německo, Rakousko, Maďarsko,

Polsko, Itálie• Po 1929 ČSR ztrácí pozice• Účast zahraničního kapitálu: francouzský, britský, říšskoněmecký,

belgický aj.• Vývoz kapitálu: hlavně Jugoslávie, Rumunsko• Pozice ve světě: 1938 z 55 zemí na 19-20.místě (podle HDP), na

rozhraní bohaté a chudé Evropy

- 1 auto v ČSR na 132 obyvatel, Německo 49, V.Británie 21, Fr. 19

Rozbití Československa

• Důsledky Mnichovské dohody 29.9.1938

- ztráta 2/5 průmyslové kapacity

-odliv zahraničního a židovského kapitálu

-příjem 450 000 uprchlíků

• 14. 3. 1939 vznik Slovenského státu, 15.3. okupace českých zemí a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava

Vjezd A. Hitleta u Vidnavy na území ČSR 1. 10. 1938

Česko-Slovenko po Mnichovu

Prezidentský slib E. Háchy 30. 11. 1938

Protektorát Čechy a Morava I

• Úřad říšského protektora• Protektorátní prezident Emil Hácha a protektorátní vláda

pouze výkonným orgánem okupantů• Zavedeno válečné řízené hospodářství

- státní řízení průmyslové výroby a oběhu zboží

- centrální regulace zemědělské výroby

- kontrola zahr.obchodu

- státní řízení cen a mezd

- rozmisťování pracovních sil úřady práce

- přídělový systém v zásobování

Vyhláška o zřízení Protektorátu Čechy a Morava

Protektorát Čechy a Morava II

• Koncept germanizace- říšskoněmecké kapitálové účasti (Hermann Göring Reichswerke, Deutsche Bank, Dresdner Bank, IGFarben)- osídlovací politika- arizace židovského majetku

• Hospodářská exploatace - clearing- začlenění do „velkoprostorového hospodářství“ 1.10.1940 zrušení celní hranice- měna 1:10 (reálně 1:6-7)- tzv. matrikulární příspěvek (42 mld. K)-nedobytné pohledávky Národní banky-téměř 43 tun zlata-úhrn škod 233 miliard korun

Škodovy závody – součást Hermann Göring-Werke

Protižidovská opatření v Protektorátu Čechy a Morava

Rasová perzekuce

Koncentrační tábor Terezín

Reinhard Heydrich v Praze