H. V. Morton In Steps of St. Paul X. kapitola pracovní překlad

8/22/2019 H. V. Morton In Steps of St. Paul X. kapitola pracovn peklad

1/43

Kapitola X.

Popisuje cestu do Efesu, msto Dianina chrmu, a divadla, kde stbrotepci demonstrovali proti sv.Pavlu. Cestuji do Palestiny, pobvm u otc karmelitn a navtvuji Casereu. Pot pluji na Maltu,kde vidm ztoku ztroskotn, cestuji do Neapole a dosahuji ma. M cesta kon u hrobu sv. Pavla.

1Kapitn lodi byl velk, jemn Hebrian, jeho modr oi dlouhm hlednm do noci a do mlhy nabyly

mystickho upenho pohledu, kter se tm podobal transu. Byl tak navykl hledt na nco, co bylo mimobezprostedn dosah jeho pohledu, e kdy k vm mluvil, sotvakdy se otel. Mluvil mkkm, tlumenm hlasem,jako by nahlas pemlel.

Kdy lo proplouvala mezi jinm pobem Troady a severnm behem Mitylene, vyslal za mnouposlka, aby m pozval k sob na mstek. Kdy jsem piel, sledoval dalekohledem pevninu. Ani by ho sundal,oslovil m.

Co si pi tomhle vybavte? zeptal se tie, zatmco dl zkoumal mys Baba a kopec bc dolk Adramyttiumskmu zlivu.

Lo se kvala na rozbouenm moi. Byl to jeden z tch vtrnch beznovch dn, kdy se tyrkysovmodr Egejsk moe mn do barvy olovnch trubek, kdy nad horskmi vrcholy vis boukov mrana, kdyed zvoje znenadn skryj njak ostrov nebo vytvo bariru, kdy nejvy hory jako by se scvrkvaly avytrcely.

Co mi to pipomn? Skotsko.

Ano, to je ono, zamumlal. Ostrovy.

Adramyttiumskm zlivem vl k Troad d. Assosk citadela, kterou jsme vidli stt blzko pobe abl msto na kopci za n, byly na chvli vymazny, a pak, kdy d pominul, se znovu rozzily, umyt a ist.

Jako bychom pluli pes Sound of Raasay do Portree, slyel jsem ho kat. Hrozn se to podobOstrovm.

Zatmco mluvil o svch potench dnech na moi a o starch kolesovch parncch, kter kdysi plulymezi Kyle a Skye, vzpomnal jsem na sv. Pavla v Troas a v Assosu, a pemlel, zda vidl olovn vlny ttit seo skly, zda slyel vtr kvlc nad vinami Mitylene, a zda vidl lett deov mrana nad Zlivem.

D pechz, slyel jsem kapitna ct, a kdy jsem sledoval smr jeho pohledu, vidl jsem naobloze kus modi. Dvno ped tm, ne jsme zatoili kolem Mitylene na jih u svtilo slunce a moe mlo barvulesn fialky.

Vidl jsem egejsk ostrovy schnout jak losk oechy, popraskan a zvrsnl slunenm rem,s vlhkost vystou a skrytou do plod fkovnk, meloun a grantovch jablek. Zjara ale ostrovy zpvaj zvukem

proud pdcch borovmi lesy k moi. Zi jako smaragdy, zelenaj se rostoucm obilm, s fkovmi listy jakozelenmi prsty napaenmi ke slunci, s listy psho vna vinoucmi se po zemi jako mal zelen ohn. Pes blzdi vis zimolez, na kopcch roste bled asfodel a v mokadech oleandr. Mui a eny, kte v letnm ase le vestnu a zaspvaj cel hodiny pod olivovnky, maj te plno prce na terasovanch kopcch a zveera, kdy sevesnian vrac z vinic, zvon ulice blch msteek zvukem zvon mezk.

Ostrovy se promuj s kadou zmnou svtla. Brzy z rna je nkdy vidte leet pod zlatmi oblaky,jejich hory jsou afrnov, dol poset vlkny tmavj i svtlej fialov, zveera se v soumraku barvily dopurpuru, ostr a tvrd proti obloze v ni planou prvn hvzdy.

Do jitn edi jsme vpluli doprovzeni sborem hor kolem Izmiru. Vidli jsme msto lec dalekov zlivu kolem zkrutu ztoky a vysoko nad nm strmc viny. Kdy slunce vylo za horou Pagus, ti z ns, kdose dvali k pevnin, museli hledt pes tmav brle.

Stl jsem na palub a pokouel se pesvdit sm sebe, e tohle bylo skuten rno a e to buduskuten j, kdo toho rna uvid Efes. Je zvltn, jak si jmna, kter lovku oaruj dtstv, nkdy sv kouzlo

ponechvaj i dl bhem ivota. Jsou mon tisce lid, kte tou spatit jist msta v cizin jen z toho dvodu,e do nich vloili vlastnost nezemsk krsy. Jmny, kter i ty nejnudnj dny oivovala pro mne, byly: Efes,Thby, Tintagel, La Mancha, Camelot a Avalon. M mlad mysli pipadaly jako trubky znjc z njakho


2/43

skrytho svta. Tintagel a Thby jsem navtvil, i Toboso Dona Quichota na cihlov rud plni La Manchy anyn, toho tichho rna se sluncem vychzejcm nad Izmirem, jsem mil do Efesu.

Kotva zaburcela do modr vody. Kolem ns se hemily mal caiques ovldan Turky, kte piveslovn stli tvemi k veslm. Brzy jsem spn vystupoval po pstavnch schodech. Brzy jsem uhnl poizmirskch koich hlavch na ndra, kde ekal potovn vlak, aby odbafal tyicet mil na jih do Ayasoluku,vesnick zastvky pro Efes.

S bolestnm zakvlenm se vlak rozjel do bujnho dol poszenho fkovnky. Izmirsk fky bylyproslul od starovku a dol je skvlm fkovm hjem, kde republika nyn naizuje, e stromy mus btprosthvny a szeny v adch, jako teov sady v Kentu. Tepl, bohat dol ale brzy zstv vzadu a vlakse no do nespoutan krajiny, kde po cel mle le divok moly pln veho monho vodnho ptactva. Modrhory se zanaj svrat a cesta vede skalnatmi stremi slavnmi svmi divokmi prasaty.

Vlak nakonec dojel do konen stanice znm donedvna jako Ayasoluk, kter se ale nyn v souladus tureckm rozhodnm silm vykoenit vechna eck jmna k Seljuk, co je koda. Star jmno bylozkomoleninou Ayios Theologos, byzantskho jmna pro sv. Jana Evanglisty, kter il a zemel v Efesu. Turkovnicmn maj vt zjem spojovat se se Seljukovci, ne udrovat kesansk mstn jmno.

Vesnice Seljuk je malou sbrkou dom postavench pevn z kamen pivleench z trosek Efesu. Po

jedn stran vesnick ulice si stroze vykrauj vysok pile akvaduktu pipisovanho csai Justininovi. Mezinktermi pili byly postaveny domy a na vrcholu kadho pile je ap hnzdo. Tito roztomil ptci se zrovnapili a jejich milovn m tak bavilo, e jsem se posadil u stolku jedn kavrny, upjel lek kvy a pozoroval je.

Na rozdl od jeba, jeho pskn si viml Euripdes a Aristoteles je p ptk bez hlasu. Dokud se zjaranezamiluje, ije v dstojnm tichu. Jakmile najde svou vybranou samiku, ct se povinen dt njak slyitelnnajevo sv tst, pro nmho ptka je to ale tk kol. Sv tst tedy vyjaduje tm, e ske beztn a

pekvapiv nkolik stop do vky a vydv pitom kostnat achtn, kter vyluzuje prudkm otevrnm azavrnm zobku.

Kdykoliv se jeden z tchto ptk snese dol k hnzdu, aby se po krtk neptomnosti setkal se svoumilovanou, zamilovan j vtiskne do zobku bu (to asi nen pravda, ale vypadalo to tak), pak zdvihne hlavu a

bude klapat zobkem, a to bude znt ozvnou celou vs.

2Ruiny Efesu le kus od vsi. Dianin chrm je vzdlen asi mli a msto samotn je o dal asi mli dl

k jihozpadu.

el jsem po pran silici. Ne tato silnice opust ves, mj oplocenou zahradu obsazenou asi dvacetibezhlavmi postavami. Jsou to bohuel zohaven sochy z trosek Efesu, peliv postaven na podstavce a stojcse svmi bezhlavmi tly obrcenmi k silnici. Tvo pzran uveden do mrtvho msta.

Po obou stranch silnice lemovala fazolov pole a pole, na nich rostla u ti stopy vysok penice.Rolnci se sklnli na koenovmi plodinami. Pes temnou pdu kvav prochzeli volov zapaen do pluhstejn primitivnch, jako jsou ty vyobrazen v na relifech v egyptskch hrobkch. Krajina dchala onm dobevypranm, jiskivm vzduchem, kter v Mal Asii nsleduje po tdnu de. Hork slunko jako by kalo, e unikdy nebude pret, a zem si lebedila v horku. V obil se kvaly vl mky. lut kvty hrachu, divok hoice,

sasanky, mal kopretiny a pomnnky, rostly vedle silnice a vude tam, kde nebyla zoran pda. Kamkoliv jsempohldl, vude jsem vidl mal odtpky blho mramoru. Na mle kolem Efesu sotva najdete ze, kde by nebylkus mramoru, kter by kdysi nebyl kusem sloupu nebo dlaby.

Odboil jsem doprava a drel se zk stezky, kter lemovala penin pole. Doel jsem k velkmustojatmu rybnku pokryt tak hust vodnmi rostlinami podobnmi pkrovu snhu, e to na prvn pohledvypadalo jako bl mramor. Zatmco jsem tie stl, by, jich v rybnku ij miliony, se daly do takovhokvkn, a jejich brekekeke zvonilo vzduchem jako by v nm rachotila stovka ehtaek. V mysli se mi tokvkn petvoilo Velk je Diana Velk je Diana Velk je Diana Velk je Diana Velk je Diana

Efesk

To byla vta, kter jako by se tepala do proslunnho vzduchu onoho tichho dopoledne: protoe tentostojat rybnk je mstem Velechrmu ArtemisDiany Efeskkdysi jednoho ze sedmi div svta.

Nic m pi mch cestch nenaplnilo hlubm pocitem alu padku ne tyto vodou zalit ruiny v Efesu.Chrm, kter se tu kdysi zdvihal a jeho pdorys se dnes tak jasn rsuje ve stojat vod, bval vt a as


3/43

slavnj ne Partheon. Pausanias ekl, e pekonv kadou stavbu postavenou lidskma rukama. Dalstarovk autor ekl: Vidl jsem hradby a visut zahrady Babylonu, sochu Dia Olympskho, Rhodsk Kolos,velkou nmahu vznosnch pyramid i starodvnou hrobku Mausoleovu. Kdy jsem vak spatil efesk chrmstrmc k oblakm, byly vechny tyto divy zastnny.

Sedl jsem tam, poslouchal sbor ab a pemlel, zda bude za njak dva tisce let njak badatel oAnglii toulat bainami a houtinami po Ludgate Hill a marn hledat zbytky sv. Pavla. Efes ped dvma tisci letyvypadl trval a nezdoln. Komukoliv z on doby pipadalo nemon, aby se z Dianina chrmu stal stojatrybnk.

Kdy Pavel piel do Efesu, byl tento chrm, a mocn organisace s nm spojen, na vrcholu sv slvy.Diana Efessk byla znm po celm svt. Nebyla to mil, elegantn eck Artemis, rychl sestra Apollonova,

byla to bohyn z dvnho starovku, temn, asijsk bytost podobn jakmusi zlmu obru z minulosti lovka.Podob jako o Pafosk Afrodit se i o n vilo, e spadla z nebes a mohla tedy pvodn bt pvodnmeteoritem, kter byl povrenou myslm nejstarho lovka nadn zzranmi vlastnostmi. V neapolskmmuseu je socha Efesk Diany. Ukazuje divnou, barbarskou postavu, s ni st omotanou jako egyptsk mumie,ruce a tv m enskou. Horn st je poseta mnostvm pedmt, kterou jsou podle mnn sira WilliaamRamsaye vlastn velmi vajky. Tato vajka naznauj jej funkci bohyn plodnosti.

Vela byla symbolem Efesu. Nachz se na vtin minc a je jednou z nejkrsnji modelovanch vel

starovkho umn. Bohyn byla vel krlovnou, a chrmov organisace zahrnovala dav kn neboli trubc,kte se oblkali jako eny a zstup knek znmch jako melissai, kter pedstavovaly vely dlnice. Totoneobyejn uspodn se v Anatolii rozvinulo z primitivn vry, kter v ivot vely vidla bosk zmr.

I kdy ekov vili, e vel krlovna byl samec, Asiat, kte rozvinuli uctvn efesk vel bohyn,jej kult zaloili na skuten znalosti pohlav tohoto hmyzu.

Knm-trubcm a dlnicm-knkm asistoval nesmrn soubor pitc, herold, truba, nosi ezel akadidelnic, zameta svatyn, tanenk, akrobat a odva bostva. V chrmovm okrsku hldkovala speciln

jednotka chrmov jzdn policie a udrovala podek na zem bohyn. K znmkm helenizace patily vronhry je cti ArtemisyArtemisiakter pitahovaly tisce poutnk ze vech kout svta. Efesk pstav byl v tdob pln poutnickch lod. Prce cel msc stla, zatmco velk dav Efesan a cizinc si uval kadodennch

programm sportovnch sout, pedstaven a slavnostnch obt. Nvtvnci kupovali tisce stbrnch oltk,

aby si je vozili dom jako suvenr ze sv pouti.Chrm navtvovali uasl cizinci. Ped oltem se tyila socha bohyn, ale obvykle byla skryta

zvojem , kter ml tu zvltnost, e se zvedal ke stropu, na rozdl od toho, kter zakrval Jupitera v Olympii aspoutl se po lanech na dlabu nebo opony v chrmu Isis, popsan Apuleiem, kter se odtahovala stranou zasvitu. Pemlel jsem, pro se Dianin zvoj vytahoval nahoru? Ne zrovna dstojn procedura, pi n se nejprveodhalovaly nohy bohyn a pak jej tlo, ne byla vidt jej tv.

Socha Diany byla devn, ale starovc autoi se velmi li v tom, jak devo bylo pouito. Nktetvrd, e plastika byla z buku nebo jimlu, nkte mluv o cedru, zatmco jin kaj, e byla z vinnch tp. Navtin minc, na nich se bohyn objevuje, vedou z jejch rukou k zemi dv ry. Pedstavuj tye,

pravdpodobn ze zlata, jich bylo poteba k tomu, aby ji udrely ve vzpmenm postaven, protoe mlavysok tit. Pi velkch svtcch byla socha Diany voena Efesem na voze nkdy taenm mezky a jindy

jeleny nebo srnci.

A pi tchto slavnostnch pleitostech se dnem i noc zpvaly psn k Dian a ulicemi Efesu serozlhalo voln Velk je Diana Efesk.

Ped vce ne edesti lety vydal zarostl rybnk sv tajemstv anglickmu architektovi J. T. Woodovi,jeho vzkumy financovalo Britsk museum. Chrm byl po stalet ztracen a Wood est let kopal pokusn jmypo cel oblasti bez znmky spchu. Mnoho lid by to se zoufnm vzdalo, tohle ale byla ve Woodova ivotaa on byl pesvden, e je jeho osudem msto, kde chrm stl najt. Inspirovala ho kniha Edwarda Falknera oztracenm chrmu a jeho piblinou rekonstrukc. Ped takovou vrou a tak zarputilou rozhodnost nebyly potenim.

Wooda trpila malrie, tureck vmovn, nedostatek penz, a ven host. Pesto vytrvval rok zarokem a sv vzkumy provdl v cylindru a dkladn zapnutm redingotu, jak se na zocelenho viktorinasluelo. Vidl jsem jeho vybledlou fotografii v tomto nepravdpodobnm obleen. Stl na n na dn hlubok

jmy po svm triumfu. Wood, vousat a peliv zapnut, stoj a je z nj ctit radost z vtzstv, jedna ruka


4/43

odpov na bubnu objevenho chrmu. Ach, nebok Wood! Kdyby jen vdl, e kdy se nechal fotografovat,stl pmo nad ndhernm depotem tisc zlatch a zlatostbrnch pedmt a soch Artemis z bronzu aslonoviny, kter je nyn uloen v istanbulskm museu a kter v zkladech pod oltem objevil o ticet let pozdjiD. G. Hogart.

Woodv objev byl nicmn jednou z archeologickch romanc. Pot, co vude po celm Efesu hloubilsondy, ani by se tm jakkoliv piblil Chrmu, kopal Wood jednoho dne v divadlet sam budov, kde dolok nepokojm popsanm ve Skutccha tam vykopal msk npis. Ten oznamoval, e jist man, C. VibiusSalutarius, kter il asi padest let pot, co ve mst pobval Pavel, daroval Dianinu chrmu mnoho stbrnch azlatch obraz, z nich kad vil est a sedm liber. Zanechal tak fundaci na jejich opravu a itn a navcustanovil, aby byly o svtku Dianinch narozenin neseny z chrmu do divadla. Do msta mlo proces vejtMagnesiovou branou a cestou zptky je opustit Coressianovou branou. irok okruh mstem jist diktovala jehomarnivost, chtl, aby jeho skvostn dar vidlo co nejvce lid. Wood okamit pochopil dleitost npisu. Dkymarnivosti mue, kter byl vce ne osmnct stolet mrtv, dostal tm jistou npovdu. Pokud doke najt tytodv brny a silnice, kter z nich vedly, dovedou ho k chrmu.

S dvojnsobnou energi se dal do prce a objevil nejprve Magnesijskou brnu a pak Coressianskoubrnu. Silnice ho pak dovedly, poslednho dne roku 1869 a ve chvli, kdy mu doly penze, k mstu, kde chrmstl, dvacet stop pod modern rovn ternu. Jak to chvle pro Wooda! Kadou noc po ti tdny ho trpila

horeka a vzruen z nlezu pro nj bylo mlem a pli siln. Ale sebral se pokraoval. Objevil sloupy, dlabuchrmu, a tesan bubny, kter byly architektonickm prvkem, je Dianin chrm odlioval od vech ostatncheckch chrm na svt. Pbh tohoto zaslouenho triumfu Wood vyprv ve sv roztkan a tiv kncenazvan Discoveries at Ephesus.

Mezi jeho nvtvnky byl dr. Schliemann, kter v t dob jet neobjevil Trju. Do Efesu ho thlatouha ctit pod nohama dlabu Dianina chrmu, a kdy se rozhlel kolem sebe, poznamenal, ponkud teskliv,e Wood doshl nesmrtelnosti. Muselo to bt zajmav setkn: Wood, kter doshl svch ambic a Schliemann,kter ml zskat jet vt slvu nalezenm msta, kde stla Troja a rozbhnutm svho podivuhodnho darudonutit zemi, aby se otevela a vydala jakkoliv zlat poklad, kter zrovna skrvala.

Woodovy vn a tk objevy pepravila do Anglie vlen lo. Archeologick transporty byly jednmz vedlejch zamstnn vlenho lostva u od dob lorda Elgina. Archeologov se dokonce ponkud zlobvali,kdy kapitni odmtali zvtovat sv palubn otvory, aby jimi bylo mon spustit mohutnj zlomky

starovkho svta. Dky Woodovi a britskmu vlenmu nmonictvu lze dnes skvl sochask umn dksloup z Efesu obdivovat v Britskmu museu. Pokud sv. Pavel nkdy vstoupil na schodit tohoto chrmu, jemon, e se jeho at dotkal tchto kamen.

3Msto Efes le asi mli od Dianina chrmu. Chrm byl postaven na nzko poloenm mst a msto

zaujm vy polohu zdvihajc se k hoe Prion.

Asi tvrthodinov prochzka po osaml silnice m dovedla k nejpsobivjm ruinm v Mal Asii.Malarit moskyti vyhnali vechny lidsk bytosti a Efes stl dstojn a osamocen ve sv smrti. Le zde ruinytoho druhu, kter Piranesi miloval zachycovat ve svch rytinch: melancholick sms rozbit architektury a

popnav vegetace, kde je jedinou znmkou ivota pask koz oprajc se o rozbit sarkofg nebo osaml rolnkrsujc se proti truchlivmu soumraku.

Takov Efes skuten je. Navtvuje jej jen pr lid. Mramorovmi ulicemi se obas toulaj turetkluci, kte pasou seljuksk kozy, ale nedlaj to zrovna rdi. Efes vypad divn, jako by v nm strailo.

Moe, kter kdysi omvalo pstavn zdi Efesu, ji dnes nen z trosek vidt. Ustupovat zaalov mskch dobch. Pl, na kter byl postaven chrm a ne poloen st msta, le dnes pod dvaceti a ticetistopami nnos, kter bhem stalet pinesla eka Cayster. V nkdej krsn lagun je dnes malarick mol,kde neroste nic jinho ne trsy houevnat trvy a houtiny rkosu, kter ust pi nejmenm vnku. Zvuk vtruv eskm rkos je slyet nahoe na kopcch. Je to pzran vzpomnka na ono straideln msto.

Vidl jsem rolnka pracujcho ve velkm stadionu, jeho kosti jsou v zemi stle patrn. Kdy jsem sek nmu rozeel, vylekan vzhldl, jako bych byl njak Efesan, kter si prorazil cestu z hrobu. V tomto velkmovlu vydlabanm ve skle, kde nyn rolnk zasazuje sv fazole, kdysi lid zpolili se zvaty.

Hledal jsem stopy po kobkch, kde byla drena divok zvata, ale vechny znmky po nich jsouztracen. Pavlova zmnka, e v Efesu podstoupil zpas se elmami je zejm metaforickou narkou na


5/43

zuivost jeho protivnk, protoe je nepravdpodobn, e by msk oban byl bu pedhozen elmm, nebo eby kdokoliv takto odsouzen peil. Nen ale pochyb o tom, e Pavlova metafory byla podncena nm, k emuv tto arn dolo. Je samozejm pirozen, e Apotol byl dobe obeznmen s postupy pi tchto ohavnch

pedstavench, mnoha lidem ale unik pointa jeho zmnky v tom, co psal Korintskm z Efesu. Skoro se mi zd,e ns apotoly Bh uril na posledn msto, jako vydan na smrt. Dleit je zde slovo posledn, protoe ti, kdo

byli odsouzeni zemt, vtinou odsouzen vzni, byli v amfitetru vdy pedvdni jako velk finle. Svleen

do naha pichzeli na konci programu boxerskch zpas, zvodn a sout voz, aby se postavili teskmdivok zve.

Vyplhal jsem nad stadion na ni bo hory Prion, abych se tak mohl na Efes podvat z ptaperspektivy. Vidl jsem vysok heben hory Coressus vybhajc k moi, velk ochoz,kter od jihozpadu chrncel msto a na konci tohoto dlouhho vbku stoj dvoupatrov budova od starodvna oznaovan za vzensv. Pavla. Kdy jsem se dval z tto vky dol pochopil jsem, pro u i v mskch dobch dlalo stavbamzanen caystersk pln velk problmy. Efesk pstav byl umlou ndr lec pr set yard od msta,

pstupn byl kanlem. Jsem si jist, e jej sv. Pavel musel srovnvat s pstavem ve svm rodnm Tarsu, rovnlidskm dlem. Ten nnos muselo bt v Efesu prv tak nezbytn jako v modernm Glasgow a musel

panovat neustl strach, e lodi opust dlouh kanl a pomrn mal dok obklopen pevninou a daj pednostndhernmu otevenmu pstavu ve Smyrn, pr mil na sever.

Ty, kdo piplouvali tmto kanlem od moe, odmoval ohromn pohled. Pmo ped nimi leelo blmsto, rozloen ve sv ndhee na pat hory Prion a nahlouen na bocch hory Coressus: kdy pohldlikousek doleva, vidli Dianin chrm stojc v plni, zc jasnou mod, erven a zlatem, ktermi byl okrlen

jeho mramor. Tato budova leela k vchodu a k zpadu a pijdjc cestovatel tak ml ndhern ttvrtenpohled, zatmco lo pomalu vplouvala do efeskho pstavu.

Troskami, kter jsou rozloen po nesmrn rozshl ploe, jsem se toulal cel hodiny. Posadil jsem sena padl sloup a sndl sendvie, kter jsem si pinesl sebou. O pr yard dl se zdvihalo ndhern schoditchrmu, kter vedlonikam. Z prasklin v mramoru rostly drobn lut kvtky. Vzhru nohama tam leelkamenn zlomek nesouc jmno Augusta Caesara a byl poset stovkami hlubokch krbanc, jako by si na nmnkdo ostil n. O pr krok dl, skryty za adou tamarykovch ke, byly vstupy do sklepen. Mon to by

byly pokladnice uchovvajc nco ze zlata a poklad Efesu. Zatmco jsem se na n jen tak dval, tamaryky sejemn zachvly a z temnoty vylo ven hnd zvtko. Nejdv jsem myslel, e je to lika, ale na druh pohled

jsem poznal akala. Zvedl svou ostrou hlaviku, zaichal a pak zvl, zrovna jako obyejn hnd pes. V tutchvli ovem zavanut vtru zvedlo ze sloupu papr, ve kterm jsem ml zabalen sendvie. Uvidl m! Letmojsem zahldl, jak pmo na mn upel sv kulat oi a jeho ern nosk se hbal, jak enichal, v ptm okamikuzmizel. Efes je tak oputn, tak tich, e jsem zalitoval, e ten tvoreek zmizel.

Vzpomnl jsem si na slova zeZjeven:..

Andlu crkve v Efezu pi: Toto prav ten, kter dr sedm hvzd ve sv pravici, kter se prochz mezisedmi zlatmi svcny:Ale to mm proti tob, e u nem takovou lsku jako na potku. Rozpome se,odkud jsi klesl, navra se a jednej jako dv. Ne-li, pijdu na tebe a pohnu tvm svcnem z jeho msta

Podval jsem se k tamarykovm kem. Naslouchal jsem voln bukae. Slyel jsem sbor abv mole. Vskutku, efesk svcen byl odebrn z jeho msta.

4Sedl jsem v efeskm divadle.

Pode mnou leel ohromn polokruh. Bl ady, do nich byla vsazena sedadla, nla z kovisek. V ado pr stop n rostl fkovnk a pes jeho list jsem se dval do pln, kde molem vedl pzrak pmoar silnicek pstavu. Po lev stran silnice bylo mnoho blch trosek, kter se v molu jevily jako kosti exhumovanhokostlivce a po prav stran se pod travou a tamarykem skrvaly jaksi podivn tvary.

Toto divadlo kdysi pojalo tyiadvacet tisc divk. I kdy bylo po dob sv. Pavla pestavno, stavbazstv v zsad toton s tou, v n dolo k vzbouen stbrotepc. Otevel jsem Nov zkon a peetl krtk

pojednn o ivot sv. Pavla v Efesu.

Pavel do msta picestoval pi sv tet misijn cest. Proel Malou Asi ze syrsk Antiochie. Ji jsme

vidli, jak dve toho roku vyplul z Kenchrej, vchodnho korintskho pstavu, stejnou lod jako jeho oddanptel a vrobci stan Akvila a Priska.


6/43

Oba manel se z Korinta do Efesu zjevn vypravili s vyhldkou na vnosnj prci. Korint jim mohlnabzet hojnost hrub prce na lodnch plachtch, ale Efes byl proslul vrobou pepychovch stan a markz asktal by vt mtko a lep vyhldky. Je tak pravdpodobn, e do Efesu picestovali, aby pipravili cestuzdejmu Pavlovu psoben. Apotol tomuto manelskmu pru dvoval a ctil je setrvalou ctou a lskou.Mcgiffert dobe ekl, e Akvila a Priska dvaj nejkrsnj pklad, kter z apotolsk doby znme, o mocidobra, kter mohou vykonat manel pracujc spolen na en evangelia.

S jakou radost museli tito ptel vtat svho milovanho uitele, kdy apotol nakonec sestoupilhorskou cestou, kter vedla do Efesu. Seli se kdesi ve skromn sti msta, aby hovoili o pokroku crkve, okesanskm vyuovn, kter manel poskytli kultivovanmu a vmluvnmu alexandrijskmu idovi jmnemApollos, a samozejm o pracovnch vyhldkch. Pavel byl pevn rozhodnut postarat se sm o sebe. Odmtlspolhat na velkorysost svch konvertit. Proto vedle sebe existoval intensivn duchovn ivot a drsn boj omateriln peit. Jak byl krut a tvrd, lze pochopit ze slov napsanch Korinanm z Efesu: Trpme hladem azn a nemme co na sebe, jsme biti, jsme bez domova, s nmahou pracujeme svma rukama A pozdji,kdy se lou s efeskmi starmi, dokazuje, jak hluboce jej strzn ivota ovlivnily: Sami vte, volal, e tytom ruce vydlvaly na vechno, co jsem poteboval j i moji spolenci.

O abatovm veeru odkldal Pavel znaky svho emesla, zaplil abatovou lampu a zrna chodil dosynagogy mluvit k idm o naem Pnu, jeho utrpen a slavnm Vzken. V synagoze vyuoval po ti msce,

ale te oposici, kter jej vyhnala z Antiochie Pisidsk, z Ikonia, Filip, Beroje a Korinta, se brzy podailo mudvee do synagogy zavt. Byl to zas ten sam pbh: id nepijali Kristovo evangelium. Prv o irokchmonostech, kter se ped nm otevraly, a o svch idovskch neptelch Pavel psal, kdy svm konvertitmv Korint kal: Otevela se mi zde velik a nadjn pleitost, ale tak protivnk je mnoho.

Pomysleme na problmy, kter hrdinskho svtce tsnily a oblhaly. Ve vedn dny byl dlnkem, kterdel na sv prci, o abatu byl jednm z nejvtch duchovnch uitel, jak kdy svt vidl, zskval pro vru novdue a plnoval organisaci rozrstajc se crkve. A snad aby byl jeho mocn duch vyzkouen do krajnosti, bylomu souzeno se prv nyn dozvdt o potch v korintsk crkevn obci, kter daly podnt k jeho Prvnmu listu

Korintskm. Kdy jej teme, nepedstavujeme si njakho pastora v tichu jeho pracovny, ale lovka, kterzpol o svj denn chleba a souasn se v silou a moc sv due sna zasvat sm vry do tvrd pdy. Od tdoby vykonali mnoz misioni mimodn iny velk udatnosti a vytrvalosti, a kad z nich musel ve svchnejtemnjch chvlch erpat tchu z nezdoln odvahy sv. Pavla.

Navzdory jeho tkostem se Pavlovi zejm v Efesu docela dailo. Kdy se obvykl idovsk odporblil naruen pokoje, Pavel je tie opustil a penesl sv vyuovn do pednkov sn uitele jmnemTyrannus. Zde pak otevel sv dvee idm i ekmvlastn ktermukoliv mui a kterkoliv en, kte byliochotni naslouchat.

Nedozvdme se, zda Tyrannus svou pednkovou s sv. Pavlovi pronajal za penze, nebo zda mu jiposkytoval zdarma, kdy ji sm nevyval. Existuje ovem zajmav dodatek k slavnmu Bezskmu kodexu,kter se nenachz ani v Autorisovan ani v Revidovan versi anglickho pekladu Bible, kter uvd, e sv.Pavel s uval mezi ptou a destou hodinou. To by znamenalo, e Tyrannus s uval od brzkho rna do

jedencti hodin dopoledne, a pak ji ml sv. Pavel obsazenou do dvou hodin ped soumrakem. To je v naprostmsouladu s dobovmi zvyklostmi. koly zanaly za chladnch hodin brzkho rna, nkdy jet ped svtnm, avechna prce ustvala za teplch dennch hodin, aby pokraovala znovu pot, co slunce ztratilo svou slu.

Sv. Pavel tedy musel kzat a zskvat sv efessk konvertity nikoli v noci, jak si obyejn lovkpedstavuje, ale bhem onch hodin dne, kdy vtina lid uvala siesty. A kdy pak skonil sv kzn, chodilasi do njakho dsivho doupte, kde do noci del, aby dokonil prci zapoatou za brzkho jitra.

Nebo je to pli drsn obrzek jeho ivota? Nkdy mm sklon myslet si, e je to mon. Je pro mtk smit prci v krutm efeskm ghettu se skutenost tak jasn konstatovanou ve Skutcch, e asiarchovvysoc ednci provincie, byli pteli sv. Pavla. Tito ednci byli nejbohatmi mui v Asii, volen na uritoudobu rznmi msty a obdaen estnm titulem veleknze s ohledem na jejich ochotu uhradit z vlastnch

penz jist vdaje spojen s gladitorskmi pehldkami a hrami, kter tvoily soust kultickho uctvnpanujcho csae. Je pravdpodobn, e by tito plutokrat byli v dvrnm styku idovskm emeslnkem? Nento nemon, ale jist to neodpovd povaze doby. Mon se hmotn podmnky sv. Pavla v dob zmnily.

A u to bylo jakkoliv, apotol v Efesu zstal dle, ne kdekoliv jinde, mon s vjimkou ma. Jehovyuovn v Tyrannov sni pokraovalo po dva roky a bhem t doby se dostal do nevyhnutelnho stetus efesskmi mgy. Na potku sv misijn drhy se s magi setkal v osob fapskho arodje Elymase, znovu nani narazil v nuznjm pevleku vyinut mlad otrokyn ve Filipch, ale v Efesu byl pmo v kotli ern magie.


7/43

Tmav postava bohyni tyc se nad Efesem byla v povrench myslch spojovna se zzranmi zjevenmi,uzdravovnm a vtnm. Magie byla pmo v efeskm vzduchu a zdar sv. Pavla v kzn, a cta s n se na njdvali konvertit vnukl idovskm mgm v Efesu mylenku, e by mu jeho slu a moc, o n pedpokldali, e

bude spovat v mocnm duchovi jmnem Je, mohli ukrst. Ve svch zaklnadlech tedy zaali pouvat jmnoKristovo, co konilo pohromou, protoe jeden posedl mu se zvedl, zdil je a kiel: Jee znm a o Pavlovivm. Ale kdo jste vy? Na mysli jistch kesan, kte si pohrvali se zvltnmi umnmi to mlo takov

inek, e sebrali sv knihy magickch recept, sv soupisy mocnch slov a vt a veejn je splili. A tak mocPn rostlo a rozmhalo se jeho slovo.

Po vce ne dvou letech v Efesu dolo k mimodn dramatick udlosti, kter rozhodla o slub sv.Pavla ve mst. Zamlel v Efesu zstat a do Letnic, tedy do konce kvtna. A mlo to zejm dvod. Byl tomsc, kdy se konaly\ Artemisie, vron svtek Diany Efesk, kter msto naplnil cizinci ze vech kraj kolemEgejskho a Stedozemnho moe. Jakou lep pleitost by si mision mohl pt k tomu, aby jedinm kznmoslovili tolik zem?

Jak ndhern obraz se ve Skutcch rozvj o poslednch Pavlovch dnech v Efesu. Vidme sly dobra azla v ostrm a hroznm stetu. Pavel sice byl pronsledovn v mnoha mstech svmi krajany, tohle byla

pleitost, kdy se kesanstv postavilo zvltnm zjmm pohanskho bostva. V nepokojch efesskchstbrotepc jako bychom slyeli prorock hmn stle jet vzdlenho dne, kdy budou bohov a bohyn padat

ze svch piedestal a z olt ji nebude stoupat dm: dne kdy se svtem rozezn kosteln zvony.Sv druhy v emesle podntil ke vzpoue proti Pavlovu kzn stbrotepec jmnem Demeterius. Tito

mui vyrbli oltky Diany, kter se bhem svtku bohyn prodvali tiscm poutnk. Byly to mal kopievelkho Dianina chrmu a poutnci si je brali dom jako pamtky na svou nvtvu. Na dohled od svatyn

pitom Pavel kzal evangelium Kristovo a kal vem lidem, aby opustili falen bohy. Tato vzpora efeskchstbrotepc je tedy velkm nevdomm holdem sle jeho kzn. Jejich jedinou mylenkou bylo vyhnat Pavlaz msta nebo jej uvznit, aby nemohl kazit pi velkm svtku vyhldky na dobr obchod.

Muov, vte, e z tto prce mme blahobyt, vola Demeterios. A vidte a slyte, e tenhle Pavelpemluvil a svedl mnoho lid nejen z Efezu, nbr skoro z cel provincie. k, e bohov udlan lidskmarukama nejsou dn bohov. Je nebezpe, e nejen n obor ztrat vnost, nbr i chrm velik bohynArtemidy nebude povaovn za nic, a zane upadat slva t, kterou uctv nae provincie i cel svt.

Odpovd stbrotepc na jeho e byl kik mstskho zvoln:Velk je Diana Efesk!

Ve Skutcch je mnoho mst, kter jasn ukazuj, e jsou dojmy oitho svdka. Ale len nepokojv Efesu a popis ztroskotn na Malt se jako ukzky nzornho reportovn zvlt vyjmaj. I kdy vzpourav divadle nen my-pas, a tud se nehls jako osobn svdectv sv. Luke, jsem si jist, e byl ptomen anepokoje vidl. Myslm, e vtina lid, kte dostali do ruky zprvy od reportr a m jistou dovednostv rozeznn prce oitho svdka, se mnou budou souhlasit. Je zeteln rozdl zprvou teba i jen o malm

poru ve skladu deva, napsanou lovkem, kter se tam dostal vas, aby vidl hoc devo a podnm mnrychlho konkurenta, jakkoliv zrunho, kter dorazil pli pozd. A prv tento ostr, nenapodobiteln rys

bezprostednho pozorovn, kter pro m odliuje popisy ve Skutcch.

Agittoi se z dlen rozbhli do efeskho divadla, uznvanho msta pro konn demonstrac. Cestou se

zmocnili dvou Pavlovch druh, Gaia a Aristarcha. Nepokoj bylo slyet po celm mst. Slyel je i sv. Pavel achtl do divadla jt a postavit se obvinnm, kter byla proti nmu vznena. Jeho ptele Asiarchov, dobe znalnsilnictv asijskho davu, zejmna kdy lo o jejich finann zjmy, jej dokzali od tak smlho ponnodradit. Mezitm neklid rostl. Pomatenost tohoto davu, a vech dvjch i pozdjch dav, he ndhernnartnuta nkolika slovy: Kad kiel nco jinho, nebo v shromdn byl zmatek a vtina nevdla, prose vbec seli.

V tuto chvli id, kte se dsili toho, e nepokoj vezme antisemitsk smr, postrili dopedu jednohomluvho jmnem Alexander (byl to ten mditepec, zmnn v Druhm listu Timotejovi, kter Pavlovi nadlalhodn kody?) ale astnci nepokoj, kdy vidli, e je to id, jej ukieli. A te pichz vrazn posteh,zjevn dlo oitho svdka. Alexandr zamval rukou a chtl pronst ped lidem obhajobu. Meme pmovidt, jak ten lovk mv rukou, protoe ho pes zuiv hulkajc dav nebylo slyet. A tak po dv hodinyvechny pokusy o proslovy znemooval monotnnm skandovnm mstskho sloganu Velk je Diana

Efesk!, zrovna tak jako dnen Arabov budou vytrvale skandovat bhem politick demonstrace slogan a poddokola a dokola opakovat jednu a tu samou vtu a k zelen. Tito Efesan opakovali bnou formuli, kter


8/43

musela bt ve chvlch nboenskho nebo politickho vzruen jednm z nejpovdomjch zvuk v Efesu.

Najednou hluk utichl. Do divadla veel efesk mstsk tajemnik. Vystoupil na jevit, rozhldl se poochozech s adami mramorovch sedadel plnch lid zdvhajcmi se v plkruhu ped nm. A pron brilantn,typicky eckou e. Chladn logika jeho slov pad jako led na rozplen publikum. k jim, e svrchovanostArtemis nen nijak na pochybch, e kesan ani nevykradli chrm, ani se bohyni nerouhali, e od takovchspor jsou soudy a e pokud se nerozejdou v pokoji, mohou msk ady tenhle incident povaovat za vzpouru auvalit obvykl tresty. Po tch slovech rozpustil shromdn.

Pro Pavla by bylo zbyten po tomto spontnnm vbuchu hnvu v Efesu zstvat. Nepochybnpesvden svmi pteli asiarchy se s mstem, kter mu poskytlo toit po tm ti roky v nejtriumflnjcha nejosudovjch letech jeho misijnho ivota, rozlouil. Svolal si pak uednky a povzbudil je. Pot se s nimirozlouil a vydal se na cestu do Makedonie.

Kdy jsem sedl v troskch efeskho divadla tato scna pede mnou znovu oila. Bylo snadnzapomenout na plevel rostouc mezi kameny, stromy vyrejc ze sedadel, padl sloupy v proscniu a rozbit

jevit. Jako bych vidl toto divadlo zc ve sv slv, ulice ji nebyly blm stnem pod zem, ale tlaily sev nich vzruen davy, hluc otzkami a odpovmi a nad hlukem davu jako bych slyel vkiky Velk jeDiana Efesk. Pak se cel scna rozpad a j zase sedm v troskch s mrtvou silnic vedouc do molu. Ale

z tto silnice, kde le v tnch zelen voda, slym t sbor, kter pln vzduch v Dianin chrmu, kde se vysokkvkn ab samo skld do rytmu

Velk je Dianavelk je Dianavelk je Diana Efesk.

5Dopis znm jako List Efeskm nebyla psna jen pro Efesany: byl to okrun list adresovan svatm,

kte jsou v s volnm mstem, do kterho se dalo vloit jmno msta. Bhem doby se tato obecn encyklikazaala spojovat s Efesem, stejn tak, jako se jin okrun list,List manm, spojila s mem.

Jeliko seList Efeskm nevnuje mstnm podmnkm, ale theologickm zleitostem, kter jsou mimormec tto knihy, spokojm se s nsledujcm komentem z Problems of the New Testament Today rev. R. H.Maidena.

Tato encyklika O crkvi (Efesann) tvo pirozen protjek k dvj encyklice O povazekesanskho nboenstv (manm) a je nejplnjm jednotlivm vrazem mylen sv. Pavla, kterou mmek dispozici. Svtu snad nikdy nebylo vce teba ji pojmout ne nyn. Je jist, e kdyby bylo uen listu Efeskmdkladnji pochopeno a stalo se zkladem evropsk civilisace, nebylo by dnes zapoteb Ligy nrod. dnmu

jinmu souboru idej se zejm nikdy nepoda uinit Ligu efektivn silou.

Stalet, obecn pijman tradice k, e List Efeskm byl napsn z ma na sklonku Pavlova ivota,zatmco ekal na svj soud ped csaem. V te dob napsal nsledujc listy: Kolosanm, Filipskm,

Filemonovi.

Tyto tyi listy vely ve znmost jako Epitoly z vzen. Z jakho vzen ale byly napsny? Listy o tomdnou informaci neobsahuj. Objevily se vahy, kter nezskaly velkou podporu, e mohly bt napsny bhemdvou let strvench apotolem v Csareji, ne byl posln do ma. Jedinm dalm vznnm, o kterm se

Skutky zmiuj, je noc strven ve vzen ve Filipch. Je ale zejm, e musme pipustit bhem jeho misijnchcest dal vznn. Nemluv snad sm Pavel, ve Druh epitole Korintskm, napsan krtce po oputn Efesu, otom kolikrt byl kvli evangeliu ve vzen?

V poslednch letech se rozvinula poutav a v mnoha ohledech pesvdiv hypothesa znm jako efesktheorie. Theorie je zaloena na pesvden, e jedno a mon vce z tchto uvznn, o nich sv. Pavel mluv, seodehrlo bhem jeho tkch as v Efesu a e prv z Efesu a ne z ma byly napsny tyto tyi Epitolyz vzen.

Vdm exponentem hypothesy o efeskm pvodu epitol z vzen je v tto zemi dr. G. S. Duncan,profesor biblick kritiky na St. Andrews University. Jeho kniha St. Pauls Ephesian Ministry je nejplnjformulac theorie v kterkoliv ei. Autor cituje vlastn slova sv. Pavla, kter nasvduj tomu, e protivnciv Efesu byli mnohem nebezpenj, ne by se dalo postehnout z vyprvn Skutk. Jestlie jsem v Efezu

podstoupil zpas se elmami jen z lidskch pohnutek. A dle: Souen, kter ns potkalo v Asii. Dolehlo nans nadmru tce, nad nai slu, a jsme se dokonce vzdali nadje, e to peijeme. Tato slova jist nasvduj,e nebezpenj situaci, ne byly nepokoje popsan ve Skutcch.


9/43

Profesor Duncan jde dl a pt se, zda by Listy z vzen nebyly mnohem srozumitelnj, kdybychommli za to, e byly napsny sp v Efesu ne v m. List Filemonovi nabz dv zajmav ilustrace. Kdy otrokOnesimus utee svmu pnovi v msteku Koloschjen asi sto mil od Efesume ns doopravdy uspokojit

pesvden, e cestoval pes dv moe a tisc mil neznmch cest, kdy veker bezpe, o kter usiloval, mohlzskat v sousednm hlavnm mst Efesu, kde byl Dianin chrm uznvanm mstem toit pro zlodje,dlunky a vrahy? A kdy na konci listu d sv. Pavel Filemona, aby mu pipravil mstnost, kterou douf vyut

pi sv bezprostedn nadchzejc cest do Kolos, je takov poadavek urit pirozenj, pt se autor, pokud sipedstavme apotola pcho z blzkho msta Efesu, sp ne ze vzdlenho ma a to nehled na fakt, e kdybyl Pavel v m, touil pokraovat na zpad do panlska.

Kdy analyzuje list Filipskm, je profesor Duncna natolik troufal, e prohlauje, e dvody pro jehodatovn do doby uvznn v Efesu bhem tet misijn cesty jsou natolik siln, e by vc ji nemla nadlezstvat pedmtem sporu. To je pekvapen pro ty, kdo povaovali Pavlovu zmnku o palci neboli Praetoriuna potku listu a o csarov domcnosti na konci, jako jist dkaz, e list musel pijt z ma. ProfesorDuncan nicmn ukazuje, e Preatorium bylo jmno dvan sdlu mskho provinnho guvernra, e to slovo

bylo ekvivalentem modernho vldnho domu a e csarova domcnost byl soubor ednk veejn sprvy,kte se vnovali administrativ provincie.

Pokud byl Pavel uvznn v Efesu, jak znlo obvinn? Dr. Duncan tvrd, e een je teba hledat ve

frzi pouit mstskm tajemnkem pi uklidovn nepokoj. A pedkld theorii, e asijt id sestavili protiPavlovi nebvala dmyslnou a zlovolnou alobu, j ho vinili z vnho zloinu chrmov loupee,z pesmrovn sum penz, kter by byly normln odeslny jako kadoron pspvek do Jerusalma.

A kdo byl onm mskm guvernrem, jeho pomoc tito id chtli zskat, ped nm se ml sv. Pavelobjevovat tak asto, e, jak k, jeho pouta byla zjevn po celm Praetoriu, a kter se nakonec rozhodl alobuodmtnout? Dr. Duncan ukazuje, e prokonsulem byl Junius Silanus. V Efesu se Junius Silanus stal prvn obt

jedu za Neronovy vldy, protoe Agrippina v nm vidla nebezpenho soupee svho syna na principt.

Je to zajmav kus detektivn prce. Pbhu sv. Pavla dodv nesmrn na zajmavosti, pokud memeza vyprvnm Skutk vystopovat spiknut s clem obvinit Apotola z hrdelnho zloinu, nsledn dlouh slyen,ospravedlnn obti a paktajn otrven soudce!

Pokud by tohle byla pravda, mohl by se lovk ptt, pro se o tom sv. Luk nezmiuje ve Skutcch? Dr.

Duncan m odpov. M za to, e Skutky byly napsny jako dokument souvisejc s Pavlovm odvolnmk Neronovi. I kdy bylo jasnou politikou odkazovat se na Gallia, bratra Neronova premira Seneky, stejnpolitick bylo nezmiovat se o Juniu Silanovi, Neronov obti.

Je to vechno velmi zajmav. Ale je to pesvdiv? Dkazy jsou pedevm odvozen, zaloen nadohadech, ale na zklad takovch dkaz u bylo hodn lid obeno. Jako vechny nov theorie, je i tatoznepokojiv, protoe pokud nebyly listy z vzen psny z ma, ale v dvj dob z Efesu, znan to omezujenae vdomosti o apotolov ivot v m.

Vracel jsem se po pran silnici do Efesu, a kdy jsem piel k obilnm polm vedle silnice, pohledemjsem se rozlouil s Dianinm chrmem.

Zatmco jsem prochzel obilm, slyel jsem ab sbor z Aristofana burcejc z plnch plic. Kdy jsem

doel na dohled rybnku, bylo ticho: slyely m. Postupn se jedn, pak dal, vrtila dvra Velkvelkvelk ppaly, nejsa si jet docela jist samy sebou. Pak se jedna sml ba ozvala s Velk je Diana ado vteiny cel sbor burcel pes pust mol: Velk je Diana Efesk.

6Lo hnan parou pomalu plula podl maloasijskho pobe. Jeho linie s vlomenmi ztokami a horami

lecmi vzadu od moe m nikdy neunav. Obas njak tureck lo plachtc ve vtru ped nmi uhnula donjakho potoku s bltivmi behy, kter kdysi dvno bval mramorovm pstavem hostcm msk trirmy. Jeto osaml, mrtv svt volajc po archeologov lopat. Mon budou jednoho dne ony mohutn zelen umlkopeky blzko st zanesenho pstavu vykopny a my se dozvme, jak byl jejich pbh. K by sta stalov na dob.

S pomoc dalekohledu jsem vidl malarick mol, kde kdysi stval Miltus. Jeho tyi pstavy jsou

zanesen, ale nejvt eck divadlo v Mal Asii tam pod stoj. Touil jsem Miltus navtvit. V Izmiru miekli, e to v zaplavench molech zabere nejmn deset dn a pitom nebude jist, zda se poda pebrodit


10/43

Meander. Musel jsem se tedy thle mylenky vzdt. Pesto bych velmi dychtil stanout na mst, kde se sv. Pavelrozlouil s efeskmi starmi.

Msto opustil po nepokojch a cestoval Makedoni a eckem, pot se vrtil do Makedonie. Spolen sesv. Lukem se plavil pobenm plavidlem, kter ho vyloilo v Troas, kde strvil sedm dn. Kdy tam hlubokodo noci kzal, jeden mladk jmnem Eutychus usnul a vypadl otevenm oknem dol na zem. Sebrali homrtvho, ale Pavel se tam rozbhl a volal: Upokojte se, je v nm ivot. Pavel jej pivedl zpt k ivotu achlapec se po njakm ase vrtil, aby ukzal, e se zotavil.

Nachzme tu jeden zajmav pohled na Pavlovu mimodnou energii a vytrvalost. Pot, co tm dosvitu kzal, radji se vydal sm pky ticet mil z Troas do Assosu, ne by vyuil lodi, kter ekala v pstavu.V Assodu se znovu pidal ke svm spolenkm a pluli do Mitylene, Chiosu, Samosu a Miltu, kde sv. Pavel

poslal do Efesu pro tamn star.

Je to jedna z nejpsobivjch scn ve Skutcch. Kdy k nim mluvil, zejm na njakm oputnm kusupobe vn msta, vzedmul se v Pavlov srdci hlubok cit, kter ml ke svm dtem, a jeho slova rozlouenbyla poznamenna pedtuchou nadchzejc pohromy:

Nyn jdu do Jeruzalma, protoe m Duch nut, k jim. A nevm, co m tam potk. Vm jen tolik,e mi Duch svat msto od msta ohlauje, e na mne ekaj pouta a utrpen.

Zd se, e vdl, e nvratem do Jerusalma se, jako jeho Mistr, vydv do rukou svch neptel.

Nyn vm, e m u neuvid nikdo z vs, k nim jsem na svch cestch piel hlsat Bokrlovstv Dvejte pozor na sebe i na cel stdo, ve kterm si vs Duch svat ustanovil za strce, abyste byli

pasti Bo crkve, kterou si Bh zskal krv vlastnho Syna. Vm, e po mm odchodu pijdou mezi vs dravvlci, kte nebudou etit stdoBute proto bdl a pamatujte, e jsem se slzami v och po ti roky ve dne vnoci kadmu z vs neustle ukazoval cestu. yn vs svuji Bohu a slovu jeho milosti, kter m moc vs

promnit a dt vm podl mezi vemi, kdo jsou posvceni.

Pokekl a modlil se na behu Vichni se dali do hlasitho ple, objmali Pavla a lbali ho, dojatinejvce jeho slovy, e ho u nikdy neuvid. Pak ho doprovodili k lodi.

V on alostn a slavnostn chvli se dvali, jak odchz a velk apotol, kter poloil zkladn kamenykesansk crkve v Asii, ecku a Makedonii se od nich odvrtil a obrtil svou tv k Jerusalmu s vdomm, e

v jeho ivot kon jedna kapitola.

Zrna jsme pipluli k Rhodu. Je to jeden z ostrov, jich se lo sv. Pavla cestou do Palestiny dotkla.Podle mstn tradice zakotvila v mal ztoce nedaleko Linda, msta na vchod ostrova. Ne lo pokraovala doHaify, ml jsem prv tolik asu, abych si ztoku prohldl.

Na pevninu jsem se vypravil ve veslici, kter mezi dvma sloupy veplulal do jednohoz nejpjemnjch pstav, jak jsem kdy vidl. Tyhle sloupy postavili Italov, kte ostrovu vldli od roku 1912a na n postavili symboly ma a Rhodu: na jeden bronzovho lva hledcho do moe a na druh bronzovho

jelena.

Pobl vlho sloupu je mohutn pevnost Ve sv. Mikule, kter stoj tam, kde se kdysi do vky stodvancti stop nad vodou tyil Rhodsk kolos. Tato socha byla jednm ze sedmi div svta a vkou s nsoupeila jen Socha Svobody, kter je o asi o tyicet stop vy. Kolos byl nah Apollon, kter stl, s hlavouobklopenou slunenmi paprsky, s pochodn zdvienou v prav ruce. Vnitkem postavy vedlo nahoru spirlovschodit do jej hlavy, v jejich och pr Rhodesan zapalovali v noci navigan ohn. Zvltn stedovktradice k, e socha byla rozkroena pes pstav, a e tak lodi proplouvaly mezi jejma obma nohama, ale taktomu nebylo. Nejene by dn eck socha nevytvoil Apollona v tak smnm postoji, ale konstrukn

problmy se vztyenm tak ohromn masy bronzu na sklu v moi byly ji tak dost sloit, ne by se k nimpidvaly dal komplikace.

Kolos stl jen po krtkou dobu estatyiceti letod roku 280 p. Kr do roku 224 p. Kr. Onoho roku seApollon pi zemtesen ztil do moe, kde leel devt set let. Kdy sv. Pavel na Rhodos piplul, musel toto

bronzovou masu vidt ve vjezdu do pstavu, tak jak ji vidl Plinius, kdy ostrov v tme stolet navtvil.

I kdy tam le, psal Plinius, podncuje n as a imaginaci. Jen mlokdo doke v nru obejmout

jeho palec a prsty jsou vt ne vtina soch. Tam, kde jsou dy rozlmny, je vidt jak vevnit zej obrovskjeskyn. Uvnit lze tak vidt velk kusy skly, s jejich pomoc autor kolos vyrovnval, kdy jej stavl.


11/43

Konec rhodskho Kolosu byl pokoujc. Kdy se v roce 672 Rhodu zmocnili Saracni, prodali sochujako odpadov kov jednomu idovi. Odvezl devt set velbloudch nkladneboli asi devt set tunbronzu,kter byl rozbit a zejm z nj byly odlity vlen nstroje.

Vystoupil jsem na pevninu na nbe, kter na prvn pohled vypadalo stedovce, ve skutenosti je alemodern. Italov nasypali do Rhodu penze a opravili starodvn stavby a se svm neomylnm vkusem postavilii nov, kter tm starm odpovdaj. Hrazen msto Rhodos se po jejich odchodu z Kypru stalo stedm Rytsv. Jana. Nemm pont, jak vypadalo ped obsazenm Italy, ale dnes je tak dokonale obnoveno, e se kadnvtvnk v modernch atech ct jako neastn anachronismus. Ulice Ryt je tak dokonal, e jsem mldojem, e Velk Komandr a jeho doprovod uv siestu a mohou kdykoliv vyjt z dom, pipnat si mee aupravovat emeny jejich brnn.

Vydal jsem se autem pes kopec pokryt olivovnky do msteka Lundo, kter stoj na kopci u moezastnn oranovmi kvty a stbroedm listovm oliv. Je to tich, mil msto, pln motl, vel, a podivntichch hndch dt. zkmi blmi ulicemi jsem vyplhal k mohutnmu hradu, kter rhodet ryti vydtavlina vrcholku eck akropole Linda. Le v rozvalinch, ale Italov jej dvaj do podku a s kadm kamenemzachzej, jako by to byl blok zlata. Tum, e Mommsen oznail starovk Rhodos za rozmazlen dt mske, zcela jist je to rozmazlen dt italskho ministerstva pamtek.

Z vky hradebnch ochoz jsem se dval dol do mal ztoky, k n po stalet lnulo jmno sv. Pavla.

M velikost asi poloviny Serpentine v Hyde Parku a tvo ji moe pronikajc mezi sopen vyhlejcmiskalami, kde tvo malik pstav, vyjma zkho vjezdu zcela obklopen pevninou. Bylo by to nepochybnndhern toit pro mal plavidlo. Jedinou znmkou, e tam kdy existoval njak ivot je mal zcen

byzantsk kostelk stojc na pobe.

Nikdo mi nedoke ct, pro by mlo jmno sv. Pavla k tomuto malikmu pstavu lnout. V dob sv.Pavla bylo na Lindu eck msto a jeho lo mon vykldala nklad nejprve ve Rhodu a pak na Lindu. Jevznan, e v byzantskch dobch rhodest kesan zasvtili na behu tto osaml a pust ztoky kostel sv.Pavlu.

Odpoledne jsem se vrtil do Rhodu a pli dlouho jsem pobyl v museu, kde Italov vystavujstaroitnosti ostrova. Nikdy v ivot jsem nebyl tak blzko tomu, abych propsl lo, ale dostal jsem se k nzrovna, kdy se po ostrov rozlhaly ozvny vstranho jeen sirn. Mezi ltajcmi lany a vzruenm kikem

jsem provinile, le nepovimnut, vklouzl na palubu.

A kdy po tyech dnech zaal z moe vystupovat vbek hory Karmel, vylo nm vstc palestinskhorko.

7Ubytoval jsem se u otc karmelitn v jejich hospicu na mysu Karmelu. Klter pat k tm nejkrsnji

poloenm ve Svat zemi. Uhnzdil se vysokou nad haifskou ztokou s krsnm rozhledem na sever k Acre a najih ped psit pbe k zcenin kickho hradu Athilt. Kdy moskyti a muchniky psob, e noc ve mstje ohavn, je tohle jedin msto, kde mete klidn spt a kde vm oknem fouk chladiv vtr od moe. Klter jeobklopen lesem, v nm obas do noci z jako zelen, rychle se pohybujc ohn akal oi.

Na vbku Karmelu je ptatyicet karmelitn sedmncti rznch nrodnost, ale nvtvnci je vidjen zdka. I kdy jdou na mi do dramatick basiliky, kde se celebrant pohybuje nad jeskyn sv. Elie ovenoulampami, jsou brati skryti pohledm v chru ukrytm za oltem. Od kltera je oddlen i dm pro hosty,

postaven tm na hran hory a nvtvnky obsluhuje vesel a ochotn laik z Malty. Pokud chcete zakusitskutenou kesanskou vldnost, onemocnte v Palestin pod pohostinnou stechou karmelitn.

Jejich historie je nejdivoej mon sms smly, heroismu a svatosti. Hora Karmel vdy pitahovalapoustevnky a v byzantsk dob zde byla podle veho kvetouc komunita. Latint mnii ovem ponajs kalbrijskm kikem jmnem Berthold, kter se zde s deseti druhy usadil roku 1150. Vedli ivot trvalmodlitby, tm ustavinho ticha a postu. K roku 1242 se karmelitsk d il po Evrop. Prvn anglickkltery byly v Holmu v Northumberlandu a v kentskm Aylesfordu. lenov du zaali bt v Anglii znm

jako bl mnii (white friars).

Prvn z dlouh ady tragedi utrpla matesk komunita na Karmelu v roce 1291, kdy se Saladin

zmocnil Acre. Mnii byli zmasakrovni a klter do zklad vyplen. Po tyi stalet leel v troskch, a reformysv. Teresie inspirovaly leny du, aby znovu vybudovali svj pvodn domov. Stalo se tak v roce 1663, kdy byl


12/43

m, kter se astnili jen ti heroit mnii, zahjen nvrat karmelitn na Karmel. V roce 1761 vyvolala mstnvlka dal masakr a klter byl pi nm znien. O est let pozdji byl znovu vystavn. Kdy v roce 1799 Acreoblehl Napoleon, karmelt mnii peovali o francouzsk rann, jakmile se ale vytratily francouzsk lodi, Turcivechny mnichy zmasakrovalivyjma jedinho, ktermu se podailo uprchnouta zrannm francouzskmvojkm lecm v postelch podezali hrdla. Z kltera znovu zstaly trosky a to a do roku 1827, kdy byl

poloen zkladn kmen nynj budovy.

Problmy komunity tm vak ani v nejmenm neskonily. V roce 1866 se jist kolonist pokusilizmocnit karmelitnskch majetk, a mnii byli pli chud, ne aby se mohli brnit u soud. Zachrnil je dartisce dolar sebranch ve Spojench sttech. Za Velk vlky v lt 1914-1918 byli mnii z kltera vypuzeniTurky, kte odsoudili dva panlsk mnichy k smrti. Rozsudek byl odvoln po zsahu papee Benedikta XV. a

bvalho krle Alfonsa, a obma mnichm bylo umonno vrtit se do panlska.

Turci za vlky klter plenili a pod zminkou ptrn po skryt munici zniili pomnk napoleonskmFrancouzm. Pomnk byl stren a kosti rozptleny po kltern zahrad. Nedvno ovem byly s ctou posbrny.Kdy se na konci vlky, a pod britskou sprvou v Palestin, stal otec Lamb prvnm anglickm vikem na hoeKarmelu od kovch vprav, byl pamtnk znovu postaven a nad nm byl vztyen pvodn k (nalezenv jedn jeruzalmsk zahrad).

Od roku 1919 poznali mnii na Karmelu mr. Otce Lamba, kter je nyn v Egypt, jako vik vystdal

otec Edmund O'Callaghan, pod jeho pevnou ale laskavou vldou mal liga nrod na hoe Karmelu roste aprosperuje. Stella Maris je vskutku sprvnm jmnem pro toto svat toit. Kdy se nad Svatou zem snesenoc, proptrv majk na pozemcch kltera svm svtlem moe, jako symbol Svtla, kter zde trvale ho:svtla kesansk vry, nadje a lsky.

Dorazil jsem, kdy zapadlo slunko. Maltsk sluha, kter nevdl, e mm pijet a nevidl m vc nedvanct msc, vyel, kdy slyel zvuky auta u domu pro hosty a ledabyle m pozdravil, jako bychom se vidlizrovna vera.

Dobr veer, budete chtt svj star pokoj, nebo sp ten s vhledem do zahraday?

Aleto nejste pekvapen, e m vidte? zeptal jsem se.

Vdycky je zklamnm, kdy lovk pijede z velk dlky a nevyvol dn pekvapen. lovku totrochu kod na jeho marnivosti.

Pekvapen? Pro bych ml bt? To jsou vae zavazadla, vc jich nemte?

Tak jsem el za nm po schodech do blho pokojku.

Otec Edmund byl za njakm poslnm pry a oekvalo se, e se vrt pozd. Pry byl i bratrSebastian, odeel brzy rno, aby se vydal pes hory do pobonho kltera na pustm vchodnm vrcholku,tradinm mst Eliovy obti, z jeho teras je vhled na sever pes galilejsk kopce a na jih pes zvlnn hndkopce Sama. Nesl potu sestrm karmelitkm. Pijde do skromnho malho konventu, kde pr svatch en

pracuje mezi divokmi drzskmi vesniany a jednou tdn vyr na hbet mezka s lahvikou lk navtvitmatky a dti. Bylo mi lto, e jsem se s bratrem Sebastianem minul. Vzal by m s sebou, jako u jednou dv, a j

bych vidl mrn svtlo poten ve tvch jeptiek, kdy pebraly dopisy a pak je jemn odloily, kdy nm

pedkldaly lek slabho aje. Njak sestra se bude vnovat oplachovn o njakho malikho dtte,zatmco jeho matka bude skren na zemi jak njak arodjnice. Bude tam i njak drzsk jezdec na koni,s kef omotanou kolem st a ernma planoucma oima nad n, klusajc na svm na svm koni do kltera, abysi o nco ekl. Vude kolem budou divok tmav oi, divoc vrc psi, bltiv uliky a tyto kehk, star

jeptiky, s hlasy nikdy nezvenmi nad epot, nikdy nim nepekvapen, vyr za nalhavmi koly do krajeplnho vlk, divokch prasat a hyen, kraje, kter dsil dokonce i Araby.

Kdy jsem se prochzel ped vee po pozemcch kltera, slyel jsem z dlouhho pstnku zvukytesn, a kdy jsem stril do dve, uvidl jsem starho bratra Luigiho, jak pracuje na vysokm mramorovm

panelu vyobrazujcm jeden pbh z karmelitskch djin. Je to maltsk bratr, umlec komunity, a jehoobdivuhodn dla lze vidt v mnoha latinskch kostelech ve Svat zemi.

U sv prce stl, s epikou postrenou do tla, brlemi postrenmi na piku nosu, ed drobnvandyckovsk vous i cel pedek hbitu ml posypan kamennm prachem. Dokonce i renec, kter mlotoen pod levou pa, byl rou zaprench zrnek. V lev ruce drel kovov nstroj tak pevn, jako lovkdr dku a tu tam do nj velmi rozhodn klepl palikou. Pi kadm tetm nebo tvrtm deru od panelu


13/43

ustoupil, postril si brle, naklonil hlavu a pak pikroil zpt k prci a sandly mu pitom kupaly pomramorovch odtpcch.

Kdy m uvidl, tm upustil paliku. Dval se na m jako bych byl duch. Udlal mi radost. Konenbyl nkdo pekvapen, e m vid! Sedli jsme si na bednu od cukru a on mi povdal, co vechno se na Stelle Marispihodilo, do t doby, co jsem tu byl naposled

Po veei jsem si sedl na balkonu, ze kterho byl rozhled po zahrad, a dval jsem se, jak se kolemtmavho hrdla Haifsk ztoky tpytil nhrdelnk svtla. Stella Maris je tak vysoko, e na zvuky Haify na horunikdy nepronikaj. Bylo ticho. Nad palmami se tepotali netopi. Hvzdy byly on noci ndhern. Po pikchke mn piel maltsk laik:

Na telefonu je policie.

Hallo, ekl svin, anglick hlas, pochopil jsem, e chcete jet do Csareje. Bylo to zazeno.Nasednete na vlak, kter vyjd z Haify ztra v pl osm rno a vystoupte ve stanici jmnem Benyamina, asidvacet mil dl po trati. Ve stanici na vs bude ekat policejn eskorta. Pjemnou cestu

Ne jsem toho veera el spt, pemlel jsem o udlostech, kter dovedly sv. Pavla do Cesareje. Jeholo vyplula z Rhodu do Patary, kde cestujc pestoupili na lo plujc do Tru. Kdy pluli k syrskmu pobe

zahldli po lev ruce Kypr. Pluli na velk nkladn lodi, trvalo toti sedm dn, ne v Tru vyloila nklad. Pavel,Luk a jejich druhov, kte vezli truhlu s dary crkv z pohanstv, si na tu dobu nali ubytovn u mstnchkesan. Vzduch byl pln zlovstnch pedtuch. Obvali se, e Pavel jde na smrt a varovali ho pednebezpem. Snan ho prosili, aby do Cesareje nejezdil.

Kdy piel as, aby lo pokraovala ve sv cest, seli vichni kesan, i s enami a dtmi, dopstavu, aby svho milovanho ptele vyprovodili na cestu. Na zlatm psku trsk ple poset purpurovmilasturami ostenek milujc spolenost poklekla a ekla Pavlovi sv sbohem. Byla to krsn scna. Je to jedin

pleitost, kdy vidme Pavla s malmi dtmi. Klece spolen v modlitb, dali Pavlovi sbohem a lopokraovala ve sv cest na jih. V pouhch pr slovech tak Pavel naznauje Pavlovu milou povahu. V Mittustar plakali pi pomylen, e u nemaj spatit jeho tv, v Tru jej varovali a sebhli se, aby ho vyprovodili as tkmi srdci sledovali plachty jeho lodi, dokud se neztratila z dohledu.

Z Ptolemaii,kter je nyn Acre, el sv. Pavel, sv. Luk a jejich spolenosti, pky tyicet mil doCsareje.

V tomto mst se ubytovaliu u Filipa Evangelisty, kter zde bydlel s rodinou. Ml tyi neprovdandcery, prorokyn. Znovu byl Pavel varovn ped nebezpem, kter na nj ekalo. Tyto tyi eny nepochybn

pipojily sv nalhn, k tm, kter pronesl prorok jmnem Agabos, dve ve vyprvn Skutk prorokovalcelosvtov hladomor t doby. Tento prorok vzal Pavlv opasek, a po dramatickm hebrejskm zpsobu sisvzal vlastn ruce a nohy a souasn prohlsil, e id mue, ktermu pat tento opasekvydaj pohanm.Ti, kdo to slyeli, na Pavla nalhali, aby cestou do Jerusalma neriskoval svj ivot. Pro plete a psobte mitm vt bolest? ptal se Pavel jemn: Vdy j jsem pipraven nejen nechat se svzat, nbr i zemt vJeruzalm pro jmno Pna Jee.

V zrmutku se mal spolenost vydala do Jerusalma, a dorazila tam, jak Pavel plnoval, krtce pedLetnicemi. Pedloili sbrku crkv z pohanstv. Matesk crkev misione pijala s otevenou nru. Alemojsk element byl siln. Nkte byli podezrav vi Pavlov metod, povaovali ho za patnho ida.Objevovaly se nvrhy, e by ml k oslaben takov kritiky provst njak typicky idovsk nboensk obad:nco, m by prokzal, e i kdy je sluebnk Kristv, stle zastv vru otc. Navrhovan obad byl mezi idyt doby bnm projevem zbonosti. Mlo jt o to, aby se oistil se tymi idy, kte sloili slib a po naplnnslibu ml uhradit cenu obt pedloench tveic mu chrmov poklad. Pavel s tm souhlasil. idm jsem

byl idem, abych zskal idyVem jsem se stal vm, napsal kdysi Korintskm.

A tak si Pavel oholil hlavu a trvil sv dny se tveic mu v chrmovch ndvoch. To samozejmbylo nejveejnj msto v Jerusalm. Ndvo Pohan Herodova Chrmu navtvil kad msk a eck turista.V ase svtk bylo pln tisc id ze vech st svta. Ale za toto ndvom, kter obklopovalo rzn vnitnndvo a Velesvatyni, nesml vstoupit dn pohan a vichni cizinci byli astmi upozornnmi v latin, etina hebrejtin varovni, e to znamenalo okamitou smrt. Jedno z tchto varovn, stejn stroh a jednoznan

jako vstran znamen v elektrrn, bylo vykopno v Jerusalm a dnes je j vidn v museu v Istanbulu.

Pavel byl ovem vidn v Jerusalm ve spolenosti Trofima, jednoho z jeho efeskch konvertit.


14/43

Mon byl vidn s nm a s dalmi eckmi konvertity v Ndvo pohan. Mezi tmi, kdo ho a jeho spolenkysledovali, byli asijt id, lenov synagogy, kter odmtla evangelium a vyhnala Pavla ze svch dve.Konen byl nenvidn apostata v jejich moci. Konen se jim vydal do rukou! Ji dve jej obvinili pedmskmi guvernry a mstskmi ednky, tvali proti nmu lzu eckch msta, dokonce jej tvali z msta domsta v nadji, e jej zabij, ale on jim unikal, jen proto, aby se nakonec vydal v Chrmu jako ob jejich zti.Pro jej neobvinit z dsivho zloinu proti ve? Mohli by ct, e ho vidli, jak vzal pohany za bariry svatho

msta.Izraelci, pojte sem!, kieli. To je ten lovk, kter vude vechny u proti vyvolenmu lidu, proti

Zkonu a proti chrmu. A te jet pivedl do chrmu pohany a znesvtil toto svat msto"

Chrmov ndvo okamit zachvtilo pobouen. Snadno vzntliv dav se choval pesn tak, jak by sechoval muslimsk dav, kdyby objevil kesany u Kaaby v Mecce. Vskajc dav vyvlekl Pavla z Chrmu.Dvacet kn se opelo do velkch vrat z korintskho mramoru a zaveli je ped boucmi davem. V sousedn

pevnosti Antonia se msk str prudce chopila zbran a hnala se po schodech vedoucch dol na Ndvopohan, cestu si prorela kopmi a tty. Velitel posdky Claudius Lysias, kter byl v ase svtk nejen bdl,ale tak dval pozor na politick agittory, vetn jistho nebezpenho Egypana, kter proklouzl policii mezi

prsty, piel tak, aby se podval, co se dje. Pavla povaoval za hledanho Egypana a jeho oholen hlava,odhalen bhem zpasu, skuten mohla takovou podobnost s onm muem vyvolvat. Lysias nadil, aby stri,

aby ho spoutala a odvedla do kasren k vyetovn.Tou dobou u by dav tak zuiv neptelsk, e cestou do kasren museli vojci Pavla nst, aby jej

uchrnili ped rukama, kter by roztrhaly na kusy. Kdy stre na schodech kasren zkily kop, aby davuzabrnily Pavla nsledovat, podailo se apotolovi konen, aby ho bylo slyet a ekl Lysiasovi:

Smm ti nco ci? On se podivil: "Ty um ecky? Nejsi ten Egypan, kter nedvno podntil kevzpoue a vyvedl na pou tyi tisce vzbouenc?" Pavel odpovdl: "J jsem id z Tarsu v Kilikii, oban ne

bezvznamnho msta. Prosm t, dovol mi promluvit k lidu."

Str vyzvala k tichu a Pavel dal lidu znamen rukou. Oslovil je hebrejsky. Kdy dav zaslechl svoue, ztichl. Strun jim vypovdl svou historii. ekl jim o svm pravov. ekl jim, jak stl a pihleltpnov smrti, jak hldal aty tch, kdo kamenovali a jak souhlasil, kdy byla v dol Kedronu prolitamuednkova krev. ekl jim o svm obrcen na cest do Damaku. ekl jim, e vidl Jee a slyel Jeho hlas a

e jej Bh poslal do dalekch mst svta, aby tam nesl pohanm poselstv o spse.Kdy ale zaznlo slovo pohan, vypukl jet hor povyk ne pedtm a id jeeli Sprovo ho ze

svta! Nesm zstat na ivu!

Trhali si aty a vyhazovali do vzduchu prach. Pavel, Lysias a msk str hledli ze schod na tuhlepodvanou: pak Lysias, rozzloben, e jeho mrnost ve jen zhorila, vzal Pavla do kasren, a nadil, aby bylzbiovn.

Kdy jej vojci pivazovali ke sloupu, ekl Pavel setnkovi:

Smte biovat mskho obana, a to bez soudu?

Setnka to vystrailo. Nco takovho bylo samozejm nezkonn. Mohl by se dostat to vnchproblm. el za Lysiasem a ekl mu to. Sm velitel pak el za Pavlem.

ekni mi, vyzval ho. jsi msk oban?

Ano, odpovdl Pavel.

Claudius Lysias na nj uasle pohldl. Sm byl zejm eckho rodu. Vsadu mskho obanstv sikoupil. Ve svm asu, e lovk, kter vypad tak chud jako Pavel, si mohl dovolit msk obanstv, mutakhle mylenka uklouzla.

Tuhle svobodu jsem si draze koupil.

Pavel odpovdl:

Ale j se svobodn narodil.

V rozpoloen v nm se msil strach, protoe mlem nechal biovat mskho obana, respekt

k Pavlovi, protoe se narodil s vsadou, kterou si on, Lysias, musel koupit, a uspokojenm nad tm, e se murychle zdailo zachrnit mskho obana ped opovrhovanmi idy, svolal Claudius Lysias zasedn


15/43

Sanhedrinu. Chtl z st Pavlovch osoovatel slyet, kvli emu pote povstaly.

Zasedn bylo ovem tak divok, e str musela Pavla odvst zpt do kasren, aby jej ochrnila. Tamza nm piel jeden mlad mu, aby jej navtvil. Byl to Pavlv synovec, syn jedn sestry, kter se oenila doJerusalma a usadila se tam. Je to jedin jednoznan zmnka o jakmkoliv lenu Pavlovy rodiny. Pedpokldalose, e sestra byla mon provdna za lena Sanhedrimu, a mohla tak slyel ve, co se povdalo a varovat bratra ospiknut proti jeho ivotu. Pavel synovce poslal za Claudiem Lysiasem. Velitel ho vzal za ruku a zeptal se:

Co mi chce oznmit?

id se domluvili, e t podaj, abys dal ztra Pavla dovst ped radu, kter bude pedstrat, e chcejeho ppad dkladnji vyetit, ekl Pavlv synovec. ale ty jim nev, nebo na nho h vce ne tyicetmu, kte se zavzali psahou, e nebudou jst ani pt, dokud ho nezabij, a nyn jsou pipraveni a ekaj jen natv rozhodnut.

Nikomu nevyzra, es mi to oznmil, nadil Claudius Lysias.

Kdy mladk odeel, zavolal si dva setnky.

Pipravte na devtou veer dv st pk pro cestu do Cesareje, nadil. dle sedmdest jezdc adv st lehkoodnc. A pichystaj mezky a Pavla bezpen doprav k mstodriteli Flixovi.

Pak vzal sv desky a napsal list prokurtorovi, ve kterm mu nastnil problm a pidal trochu jeitnosti,kter i pes tak velk odstup asu zn pravdiv. Pak jsem zashl s vojenskm oddlem, napsal, a vysvobodilho, protoe jsem se dozvdl, e je mskm obanem. Sv. Luk musel jist slyet tento dopis ten pedsoudem, protoe nikdo, kdo by psal jeho shrnut z pamti, by takovou polopravdu neuchoval.

Kdy Lysias list zpeetil, pedal jej dstojnkovi, kter velel eskort a v devt hodin veer celkavalkda se svou stnou kop odinela ze spcho msta a vydala se silnic, kter sestupuje z vin Jerusalmado aronsk pln.

Pes noc urazili ptaticet mil pes kopce do Antipatris. Cestovali krajem lupi, co byl dvod, proLysias vyslal se svm vznm tak velkou jednotku. Kdy ovem dorazili do Antipatris, kter se nyn jmenujeRas-el-Ain, msta na okraji pln, nebezpe pepaden pominulo a dv st kopink se tedy vrtilo doJerusalma a nechali Pavla a jeho jzdn eskortu, aby sami dojeli zbvajcch sedmadvacet mil do Cesareje.

8Zerstva z rna jsem vyrazil na ndra. Vlak vyrazil na svou dlouhou denn cestu pes aronskou pl

a Sinajskou pou do Kantary Vchodn, kde se spojuje s Khirskm expresem. Mohl jsem hodit kmen doStedozemnho moe, kter se tpytilo u oken napravo, nalevo byly kopce a psit cesty, po nich se adynaloench velbloud plouily k Haif.

Projeli jsme kolem mohutnch trosek hradu Athilt, stedovkho Castrum Peregrinorum, jehoohromn hradby a ve medov barvy se zdvihaj z moe, jeho modr vlny do nich trvale bu a vyhazuj stnytt.

Asi tak za hodinu vlak vjel do staniky Benyamina. Koleje le na psku. Psek se thne k vchodu asmrem do vnitrozem stoup do mrnch kopc. Kolem stanice stlo pr devnch bud a sloup, ke kterm

byli pivzni sedc velbloudi. Kdy jsem seskoil na tra, vidl jsem, e jsem jedinm cestujcm, kterv Benyamii vystupuje. Piel svtlovlas mlad Anglian v uniform policejnho seranta, o sv modrovinovaky poklepval jezdeckm bikem. V pozad stl konstbl a drel dva kon, jednm z nich byla krsn

bl arabsk klisna.

Dobr den, ekl serant. ek ns na to hork den. Do Cesareje nm to bude trvat dobrou hodinu.

li jsme ke konm. V pozad, podroben ledovmu zkoumn skupiny Arab stlo podivn vyhlejcvoztko taen dvma mezky. Byl to kehk tykolov vozk toho druhu, s kterm ns dvrn obeznmilystar filmy.Ml pltnou stechu, aby sv pasary chrnil ped sluncem a zk kozlk, na kterm sedl mohutn

polsk id v krtkm rukvu a drel ote.

Serant na mn vrhl obezel pohled a zakalal.

Omlouvm se, zaal, a zastavil se.

Copak? zeptal jsem se.


16/43

Nu, myslel jsem, e budete star lovk, ekl, a tak jsem vm obstaral psen vozk. V sedlebychom byli mnohem rychlej.

Vylezl jsem psenho vozku, kter skpal ve vech klubech.

Polsk id kikl na mezky, prudce jsme sebou trhli pes koleje a prodrali se pak dl pskem. Serants konstblem nasedli na sv kon a klusali kad po jedn stran. Zeptal jsem se seranta, jestli je konstbl Arab

nebo id.id, ekl. A dobr chlapk.

Pro je do Csareje poteba policejn doprovod?

To vte, je to kousek z cesty. Je to vn pln bezpen. Tch pr Arab, co tu ije, jsou vechnoskvl lid a nikdy s nimi nejsou dn problmy, ale vy jste prvn lovk, kter jede na nvtvu po vc netech letech a mn napadlo, e bych jel rd s vmi.

Palestinsk pobe lemuj od hranic v Raf tm a k Haif, co je asi sto mil, miniaturn pohozlatho psku. Pivl ho sem vtr z Egypta a ze Sinajsk pout. Sir Flinders Petrie mi kdysi ekl, e pi kopnv tchto dunch nael doklady o tom, e v dvnch dobch bval tento distrikt Rivirou, kde na bezch moestla msta obklopen palmami. Zvlahy a palmov hje, kter by zastavily nanen psku, by do tto pouti

znovu vrtily ivot.Z cesty do Csareje si pamatuji oslujc slunce, kaktusov ploty, velbloudy, Beduny napjejc

ohromn stda ovc u poutnch studn a skpajc a houpajc se vozk, kter poskakoval vped, obas po pednpoloosy v jemnm psku.

Cesarea je asi pt mil od konen stanice drhy. Stle si uchovv sv star jmno, Arabov totiuchovali jeho vslovnost, Kaisereeyah.

Prvn znmkou, e se blme k Csareji byla modr plocha Stedozemnho moe asi mli od ns, a cosipodobnho silnici, co prv vznikalo mezi zdmi z hndho kamene. Krajina na mle kolem byla posetanepoetnmi, hrub tvarovanmi, vtrem olehanmi pskovci, kter vypadaly jako zkamenl myc houby.Uvdomil jsem si, e to jsou zbytky budov starovk Csareje. Kdy jsme se blili v nespodan arabskvesnici, kter leela ped nmi, uhnly ped nmi tucty malch dt, kter jeely, jako by uvidly erta.

Nakonec jsme dojeli k sel sbrce krabicovch arabskch dom a stodol, jedn i dvou meit a spoustypoboench zd, kter se krily pohromad na plmsci psku na behu moe.

Tak jsme tady, ekl serant. Tohle je Csarea.

Zatmco jsme zaizovali ustjen naich kon a mezk, shromdilo se kolem ns pr set obyvatelCsareje, zahalen eny stly na stechch nebo nakukovaly polootevenmi dvemi. Vd csarejskou rodinuzastupovali ti tl mlad Arabov, kter nebylo mon navzjem rozeznat, vyjma toho, e jeden ml koili akalhoty, dal koili a jezdeck kalhoty a hol nohy a tet pruhovanou domorodou galbiii. Po formlnch

potesench rukou ti brati ekli, e jsou hrd, e mohou v Csareji pivtat ciznce a pozvali ns, abychom s nimipojedli, kdykoliv nm to bude vyhovovat. ekli jsme, e nm nic neuin vt poten ne pijmoutpohostinstv rodiny tolik znm svou laskavost. Pak jsme si vichni znovu potsali rukama.

Vydal jsem se prozkoumvat Cesareu. Z mskho msta nezbylo mnoho, vyjma mnostv popadanho

kamen. Kdysi ndhern pstav je dnes skalnatou ztokou do n do urit vzdlenosti vybhaj trosky pevnhozdnho mola. Pi prochzce o nbe jsme doli k troskm mskho divadla vysekanho do skly. Je mal,mon to byl odeon a nezbv z nj nic, vyjma oblouk ad sedadel. msk sloupy jsou vestavny do mnohaarabskch dom ve vsi.

Palestinsk vlda m v Csareji strce pamtek. Nali jsme ho, pjemnho starho Araba v ernmhbitu, kter se pohupoval tam a zpt zatmco co se, s brlemi na pice nosu, probral vtiskem Kornu. Kdyns uvidl, zvedl se a pomalu si navlkl smaltovan nramek a tak, oficiln piodn, otevel dvee pstnku,kde jsme vidli tragickou sbrku potluench mramorovch hlav a rozttnch npis.

Po cel mle kolem je krajina vemi smry poset kameny a odtpky mramoru. V polch bvaj astovykopny cel sloupy, ale nikdy nebyly provedeny dn systematick vykopvky. O starovkm mst si nelzeudlat dnou pedstavu.

Josef Flavius nm k, e Herodes Velik postavil Cesareu jako velk pstav svho krlovstv.Pojmenoval jej Csarea na poest Caesara Augusta. Herodes byl mistrem v umn vnovn. Dokonce i autoi


17/43

z doby vldy anglickch krl Ji, o nich se m obvykle za to, e dovedli umn lichotek a na samu hranici vnadji, e tak zskaj pze, byli ve srovnn s Herodem pouhmi dtmi. Za jeho vldy pokryla Palestinu novmsta, z nich kad bylo pojmenovno ke cti nkterho z len csaskho rodu. Budovnm Csareje strvilHerodes dvanct let a stal se z n nejlep pstav v Palestin msto, kter v v n bylo nejvce na rovni sv doby.Potopenm ohromnch kamen do dvaceti sh vody vytvoil dv st stop irok vlnolamy. Pstavit byloskvostn a sbhaly se k nmu vechny silnice. Vechny hlavn cesty petnaly irok soubn avenue a rzn

tvrti msta spojoval s pstavitm systm podzemnch cest.Nkter ze svch nejkrsnjch budov nechal postavit podl pstavnho nbe. Na ploin proti moi

stl ndhern mramorov chrm, kter byl tak vysok, e jej vidly z velk dlky piplouvajc lodi a do njumstil sochy ma a Augusta. Nejpepychovj ze vech tch staveb byl Herodv palc.

Po Herodov smrti se Csarea stala politickm hlavnm mstem msk sprvy. Herodovsk palc sestal mskou vldn budovou, ve kterm sdlila ada prokurtor, vetn Pontia Pilta.

Pi na prochzce jsme vyli ze vsi a prochzeli se krajinou za n, kde mezi pomeranovmi hji stojpr roztrouench farem.

Nejsou tu nyn dn kesan? zeptal jsem se seranta.

je tu otec Jan, eck knz, odpovdl.

V tu chvli vyjel na ternn vyveninu ped nmi jezdec na koni. Sedl v arabskm sedle a za uzdu mlkus provazu. Na sob ml pruhovan kalhoty, kter kdysi v jaksi nepedstaviteln minulosti patily k aketu.Jeho ed koile byla u krku rozhalen a nohy v arabskch stevcch ml zastren do kbelkovch tmen. Peszda ml pehozenou brokovnici. Nejpozoruhodnj na nm ale byla jeho tv, tmav jako tv Araba. Byla tothl, hnd tv s rovnm nosem, jak lze vidt na antickch sochch. Od rt mu vyrstal bitce vystupujcvous. Vlasy ml v tle svzan do obho uzlu, kdyby si je rozpustil, sahaly by mu pod ps. A tahle psobiv

postava, podivn sms loupenka a svtce, jela te smrem k nm.

A kdo je, u vech vudy, tohle? zeptal jsem se seranta.

Tohle, odpovdl, je otec Jan.

Knz se omlouval za svj vzhled. kal, e je neastn, e potkvm zrovna te, ale ml dojem, e

v obil jsou zajci a tak vyjel v nadji, e by mohl csarejskmu biskupovi, kter za nm ml pijet, pedloitzaje omku.

Csarejsk biskup? ekl jsem. Netuil jsem, e takov stolec existuje.

Ach, odpovdl, bda, bda, je to jen przdn titul! Podvejte se kolem sebe. Jen tyhle kameny nmzstaly. Za starch as tu ale bvali velc biskupov. Eusebius byl csarejskm biskupem.

Zatahal za svou brokovnici.

Souasn biskup ije v Jerusalm, a j, otec Jan, jsem jen hldac pessprvce.

Co ale hldte, ote? zeptal jsem se.

Dohlm na kus pdy, kterou eck pravoslavn crkve vlastnila od as byzantsk e. To je ve, cozbv z naich velkch majetk. Ve ve bvalo kdysi kesansk, mchl pitom rukou a do gesta zahrnulkopce poset kamenm ale nynnu, vak vidte sm!

A v biskup? zeptal jsem se.

Jezd sem, kdy m pocit, e potebuje zmnu, odpovdl. Mrz m, e jsem nemohl zastelit tohozajce. Musm to znovu zkusit dnes v noci.

Nejsou dnes v Csareji njac kesan, aspo njak rodina? zeptal jsem se,.

Jsou tu tyi rodiny, odpovdl, ale to jsou latinov a maronit. Zd se, pane, e vs tyhle vcizajmaj?

ekl jsem mu, e pu knku o sv. Pavlovi. Kdy slyel jmno sv. Pavla, pehodil nohu pes hbet kona seskoil na zemi a blil se ke mn s rozpaenmi paemi, jako by mn chtl obejmout.

Tikrte vtejte v Csareji! zvolal. Muste se pijt podvat do mho kostela, kter je sv. Pavluzasvcen.


18/43

Drel moje ruce ve svch. Byl jsem stejn dychtiv prohldnout si jeho kostel, jako se til, e mi houke. ekl jsem mu, e do jeho domu pijdeme, jen co poobdvme s naimi arabskmi pteli. Mil tv otceJana se cel rozzila, vyskoil do sedla a mnohm mvnm rukou za sebe zmizel za kamenitm kopcem.

Vborn chlapk, usml se seant. A taky skvle stl

Ti brati na ns v ceremonilnm postoji ekali ped devnou branou vsazenou do zdi z blta. Potsli

jsme si rukama. Oteveli brnu a odkryli vhled do dvorku a na oblen dm, ke ktermu vedlo venkovnschodit. Vyli jsme po nich a byli uvedeni do chladn mstnosti, kde byl stl prosten k jdlu. S vtenouzdvoilost svho lidu nejsp vyplenili noe, vidliky a lce v celm mst jen aby mohli nabdnou evropskobd.

Pinesli vodu a vylili nm ji na ruce. Veel jeden z bratr a nesl tc se sklenkami moruovho sirupu.Pak podvali kvu a po n nsledovaly cigarety. Kdykoliv jsem se pohnul, abych udlal cokoliv, zmnil pozicinebo nael teba krabiku zpalek, nkter z bratr ke mn v pehnan starostlivosti piskoil. Uplynulo plhodiny. Ti tvrtcel hodina. A pod dn obd! Dostali jsme zase trochu moruovho sirupu. Kdy se alehodina nachylovala, zaaly po mstnosti rejdit a kroutit se vn rzn pronikavosti. Bylo slyel povzbudiv zvuk

prskn. Po tvi jednoho z bratr pebhl vraz zdvoil zkosti, tie zmizel, aby se hned vrtil a vypadalspokojen. Zjevn se nic nepokazilo.

Najednou se tie otevely dvee a bylo vidt dv hol ensk drc kouc msu. Vichni ti bratiodspchali ke dvem a na stole se ocitla polvka. Byl to slepi vvar a byl vten. Bratry nebylo mon nijakpesvdit, aby si sedli a pojedli s nmi. Trvali na tom, e ns budou obsluhovat. ekli jsme jim, jak vtenpolvka je, ale oni jen zvedli ruce v pedstranm znechucen a ekli, e je hrozn patn, cel obd je jen taknarychlo schystan a kdyby vdli, e o na nvtv vas, pipravili by jdlo, kter by tak venm osobmodpovdalo vc.

Znovu se objevily dv hol provokujc pae, tmajc ob tal vysoko navren telecm, rajaty a r.I to byli vten a tak jsme to hostitelm ekli. Brati znovu zvedli ruce a ekli, e to byl jen nanicovatzkusek. Mli jsme takov hlad a tolik jsme se tohoto chodu najedli, e jsme doufali, e je posledn. Ale ne.Dvee se zase tie otevely a na kratikou chvli bylo vidt dv ensk pae drc kulat tal, na kterm bylotolik vajek, mletho masa a smaenho esneku, e by to stailo k nakrmen dvaceti hladovch obr. Namtali

jsme, e to u je pli. To je jen malikost, zvolali nai velkorys hostitel a nakldali nm na tale vysok

kopce, pobzeli ns, abychom si nabdli a naich zdvoilch e nedbali.Ale tohle je hostina, banket! ekl jsem trochu ztka.

Ale to nen nic! Jen co dm dal! bylo mi eeno, a jeden z bratr vyskoil a ertem mi na tal naloildv dal vajka.

Sedli tam vyzaujc zdvoilost a rozdleli zniujc pohostinnost. Zaal jsem dchat trochu ztuha. kaljsem si, e u nikdy nebudu s to pozt telec, ri, mlet maso, vajka nebo esnek. Pak jsem si uvdomil, e sestalo nco hroznho. Zase u se otevraly dvee! A v nich ty dv tajemn pae. Sotva jsem se piml k tomu,abych se tam podval. S pocitem nadchzejc pohromy jsem se dval na piece de rsistance v podobgrilovanch kuecch nohou a jater. V kurnku muselo dojt k dsivmu vradn. Nohou bylo nejmn dvacet.

Natst idovsk policista ml gargantuovsk apetit. Sndlnebesa vd jak---ti kuec nohy a slunou porcijater.

V tichu, kter bylo nyn u zlovstn, jsem vidl, jak se tie otevraj dvee, ale byl to jen moruovsirup a kva. Obd jsme mli natst za sebou.

Nai hostitel si s nmi zakouili a vyprvli mi, co vdli o starovk Csareji. Velmi jsem se chtldozvdt, zda v psnch a pbzch modernch obyvatel pev nco z pamti starovkho msta. Slyel jsemzvltn a zajmav vci. Troskm malho divadla, kter jsem vidl u pobe, se arabsky k dv divadlo azcenin hipodromu, na pozemcch otce Jana, kterou jsem jet nevidl, se k msto kon. Jsou ta jmnavzpomnkou na eck hry a dvn zvody kolesek?

Rozlouili jsme se se temi bratry, o nich si vdy budu myslet, e v nich tradin pohostinnostarabskho plemene doshla svho vrcholu, a pomalu a ztka jsme se ubrali k pbytku otce Jana. Pivtal ns na

prahu, na sob ml dlouh rouchou a vysok cylindr eckch kn.

Muste si dt nco k jdlu! ekl horliv.

Ne, ne, to nememe! zvolali jsme, zatmco jsme vchzeli do jeho studen kuchyn a sedali si. Jene


19/43

otec Jan, ek z Kypru, ml tak svoje tradice. Pedloil nm kvu a tale melounov marmeldy.

Jednou z nejtch vc v tchto stech svta, kde jsou obyvatel tak uvykl hladu, e velkorysostspov v nacpn host, e se sotva hbou, je pokraovat v chvlen jdla. Etiketa chvlu vyaduje, ale souasn

j riskujete, e dostanete podruh pidno. Byl jsem proto vdn koce otce Jana, kter prv v tu chvli odvedlapozornost, protoe skoila do skky na maso, kter zstala oteven a pokusila se utct s nm, co tam bylonejsp schovno pro biskupa.

A te se pojte podvat na kostel sv. Pavla, ekl otec Jan.

Vedl ns do sv zahrady, kde se mezi ovocnmi stromy a zeleninou zvedaly zlatohnd byzantskkameny. Stavba je apsidou katedrly, kter tu kdysi stvala. Pvodn kameny jsou poloeny asi ve tyechadch, ale v modern dob byla stavba opravena a zasteena.

Tohle kdysi bvala katedrla sv. Pavla v Csareji, ekl otec Jan, a jak vm uku, byla postavena,nad vzenm, ve kterm byl dren. Nejprve si ale prohldneme kostel.

Vykasal si kleriku, z kapsy od kalhot vythl kl a odemkl kehk devn dvee, kter si vyrobil, abymu do kostela nebhaly slepice a ovce. Veli jsme do mal temn kamenn cely, jej ohromn pvodn kamenyv mal stavb vypadaly podivn. Jako olt slouil devn stl pokryt obyejnm ubrusem. Stly na nm dvamosazn svcny a devn krucifix. Na kamenn zdi viselo nkolik ikon a na policich leela podivn sbrka

mskch mramor a byzantskch npis, kter otec Jan as od asu vykopal na svch pozemcch.

Nikdy v ivot jsem nebyl v tak zoufale ubohm kostelku. Je to tak jedin eck kostel, kter jsemkdy vidl a neml ikonostas. Bohosluby tak kadou nedli otec Jan kon sm pro sebe. Nikdo nikdy nepijde,

protoe tam nejsou dn farnci. K tak chabmu mihotn pokleslo kesanstv v mst sv. Pavla, Origena aEusebia.

Aby vpustil dovnit vce svtla, otevel otec Jan okenice pokryt pavuinami, a kdy nm ukazovalndhery tam, kde nebylo nic vidt, uvdomil jsem si, e jsem k nmu byl prost nespravedliv. Kdy jsem hovidl v sedle a s pukou, myslel jsem si, e ho vc zajm stlen a zajci, nebo vyszen dku fazol, neduchovn vci: te ale, v malik kapli, ve kter se pohyboval s takovou lehkost a jistotou dlouhodob dvrnznmosti jako by vyrostl a dstojnost posvtnho adu z nj udlala jinho lovka.

Jsem chud knz! zvolal. Nic nemm. Ale kdybych ml, vechno bych to dal, abych zachrnil ped

ohavnm znesvcenm kryptusvatou kryptupod tmto kostelem.

Na to jsem nemohl nci odpovdt. Pekvapila m tak, zmna, kterou jsem v nm vidl. Oi muplanuly. Najednou byl crkv bojujc.

Pod kostelem, pokraoval, je vzen sv. Pavla. Sm je uvidte. Je to stj pro osly a mezky. Je toznesvcen? Tvrdm, e to znesvcen je, to nejhor. V roce 1925 ji prodali idm, kte tu obdlvaj kus pdya ti ji takhle vyuvaj. Pojme se podvat.

Rozhnvan vykroil a pitom ukazoval pes smetit k pahlm a sloupm oznaujcm msto, kdestvala katedrla sv. Pavla. Vedl ns do dlouh, krsn vystavn krypty, ve kter stl zemdlsk vz. Krypta

byla vystavna z obrovskch kamen, kter mi pipadaly byzantsk, mon i star. Kdysi zjevn byla soustkrypty zcen katedrly. Podle tradice eck crkve oznauje msto vzen sv. Pavla. Sla emoc otce Jana na mzapsobila natolik, e jsem mu slbil, e za nj napu palestinsk vld a podm, aby poslali schopnho

pamtke budovu prohldnout. Tak se i stalo a od vldy jsem se dozvdl, e ped koup krypty eckoupravoslavnou crkv byly podniknuty kroky s clem pimt souasn njemce, aby z krypty odstranili sv zvataa udrovali ji ve vzhlednm stavu.

Trvalo dlouho, ne otec Jan nabyl svho vesel. el ped nmi nezvykle zamlkl. Odhrnul hustouhoutinu oleandr a ekl Zde je cesarejsk hipodrom.

S pekvapenm a asem jsem se rozhldl po pzraku velk arny vyznaen v zelen trv. Uprostedleel, vyvrcen a svalen na boku mohutn obelisk z ervenorov uly, jedna ze t met, kter vyznaovalystart zvod voz. Podobn jako mnoho podobnch amfitetr, zejmna velk stadion v Olympii, bylo izvodit v Csareji zasekno do bo kopce a zjevn nebylo pokryto mramorem. To byl asi i dvod, pro setak asn dochovalo: nebylo na nm noc, co by stlo za krde. Neme bt pochyb, e to byl amfitetr

postaven Herodem Velikm. Na jin tvrti, za pstavem, k Josef, postavil amfitetr, kter pojal velk

mnostv lid a vhodn jej umstil s vyhldkou na noe.V amfitetru mohlo kdysi zasednout pes dvacet tisc divk, a kdyby se odstranily kee, ztra by se


20/43

v nm mohly konat dostihy. Na bezch, kde kdysi sedalo publikum, rostou divok citronovnky a na stinnstran trati, kde bvala csask le, stoj ohromn fkovnk, jako by zmrn vyznaoval msto odkud Herodes,a po nm mt prokurtoi, ve sv ndhee pihleli hrm

Rozlouil jsem se s otcem Janem. Polsk id pobdl biem mezky a vyrazili jsme svinm tempem,protoe se stmvalo. Na cest zpt do Haify nonm vlakem se moje mylenky vracely k onomu osamlmuknzi, kdo jednou tdn zapaluje v troskch Csareje svce k Bo slv.

8Prokurtorem v Judeji byl v dob zaten sv. Pavla Antonius Felix. Jmenovn byl v roce 52 po Kr. a byl

tedy v adu ji nkolik let.

Nebyla to pjemn osoba. Tacitus ekl, e uval vsad krle, se vemi formami krutosti a vn,s duchem otroka, co je vta napchovan trpkmi narkami, protoe Felix byl mu nzkho rodu, kter seoenil se temi princeznami. Byl bratrem nechvaln znmho Pallase, arogantnho proputnce csae Claudia,

jeho nesmrn bohatstv bylo nakonec pinou jeho vrady. Prv Pallasovm vlivem se Felix stalprokurtorem Judeje a byl prvnm proputncem, kter doshl takovho postaven.

Jeho prvn ena nen znma, m se ale za to, e to byla princezna. Jeho druhou manelkou byla vnukaAntonia a Kleopatry a tet enou byla idovka, princezna Drusilla, sestra Agrippy I., se kterou se setkal krtce

pot, co se stal judskm prokurtorem. Byla enou Azize, krle Emesy, ale Felix ji od jejho manela vzal. KdyPavel pijel do Csareje, bylo j asi devatenct let. I kdy nic z toho se ve Skutcch neuvd, Felixova povaha i

pozad jeho administrativy jsou obdivuhodn naznaeny.

Pavel byl ubytovn v Herodov palci, kter byl, jak jsem u ekl, sdlem judsk vldy, a nejndhernjbudovou v Csareji. Do pti dn pila z Jerusalma alujc strana, veden veleknzem, s prvnkem jmnemTertullis. Proces neml jednoznan vsledek. Advokt vylil obraz Pavla jako nebezpenho agittora, kternejene po i il pobuujc a podvratn mylenky, ale tak poruoval zkony idovskho nroda. Pavlovaodpov byla klidn a adekvtn. Obvinn odmtl. Felix vc odroil s vmluvou na neptomnost velitele

jeruzalmsk posdky Claudia Lysiase.

Ppad, a nepochybn i osobnost sv. Pavla, vyvolal v palci zjem. Bylo pirozen, e se mlad idovskmanelka prokurtora chtla s nezvyklm krajanem setkat. Dotme se, e kdy piel Flix se svou

manelkou Drusillou, kter byla idovka, dal si zavolat Pavla a poslouchal jeho vklad o ve v Krista Jee.Musela to bt pozoruhodn scn: svtsk msk guvernr, jeho kultivovan mlad ena, v jej ilch kolovalazl herodovsk krev, a Apotol pohan, ktermu nyn thlo na edestku, unavenho lty nmahy, ale stle

plnho mocnho ohn. Nevme, co jim sv. Pavel ekl o kesanstv, ale vme, e je podob jako sv. Jan Ktitelped Herodem Antipasem, obvinill z nemravnosti, a jeho listy do Korinta nasvduj, e si nebral servtky.

Kdy vak Pavel zaal hovoit o spravedlnosti a zdrenlivosti a o budoucm soudu, poctil Flix zkosta ekl: "Pro dneek me jt, a budu mt as, dm si t zase zavolat.

Felix pro Pavla poslal pi mnoha pleitostech, a z velmi zajmavho dvodu. Doufal, e Pavel za svproputn nabdne platek. Zd se podivn, e by Felix, prokurtor Judeje, bratr pohdkov bohatho Pallase,oekval penze od lovka v Pavlov skromnm postaven. Ovem chamtivost nem dn pravidla a bohatmue nkdy pot i drobn sumy, pravdpodobnj se ale zd, e Felix byl dost bohat na to, aby mu dal nco,

by stlo za to mt. Pokud tomu tak bylo, kdy Pavel zbohatl?

Naznail jsem u, e se jeho materiln podmnky mohly zmnit bhem jeho tletho pobytu v Efesu.Kdy tam dorazil, byl jen chudm vrobcem stan, kdy msto opoutl, potal mezi sv ptele bohatasiarchy. Kdy Pavel picestoval do Jerusalma, jednou z prvnch vc, kter mu byly doporueny, bylo to, abyzaplatil obti spojen se sliby tyech nazarn. Felix s nm jednal s npadnm uznnm, uznnm, kter utakovho lovka obyejn znamenaly jedinou vc: to e, lovk, ktermu projevuj pze, je bohat.Pohldnme na okamik dopedu. Dalm Pavlovm tahem bylo stanout pes csaem. To nebyl in chudholovka. Odvolat se k csai bylo stejn drah jako je dnes drah pro njakho lovka v Kanad i Indii odvolatse ke krlovsk tajn rad v Londn. A Luk si dv zleet na tom, aby zmnil, e kdy Pavel dorazil doma, bydlel ve vlastnm pronajatm dom.

Zddil Pavel penze od rodiny v Tarsu? Byl nkdo spjat se sv. Pavlemmon Lukdost bohat,aby probudil Felixovu chamtivost? To jsou otzky, na kter zejm nikdy nebudou odpovdi, ale myslm, e se

lze shodnout na tom, e vyprvn Novho zkona nasvduje zmnnmu materilnm postaven.Kdy Felix nedokzal ze svho vzn vymoci platek, dovolil, aby se ppad dva roky vlekl. Bhem t


21/43

dlouh doby se osud chystal na lavici obalovanch posadit ne vzn, ale soudce. V Csareji propukly nepokojemezi idy a Syany. Felix vyslal vojky a pi obnovovn podku bylo pobito mnoho id a jejich domy bylyvyrabovny. Nepokoje v Palestin vdy konily odvolnm guvernra. Jakmile zaal uvat slu, zatlaily nastedn moc v m mocn idovsk vlivy, kter mly za nsledek jeho odchod a asto pd. Stejn tomu bylo is Felixem. Byl povoln do ma a obvinn ze patn sprvy, a nebt zsahu jeho bratra Pallase, mohlo hostihnout vyhnanstv nebo nco horho. A tak on i jeho mlad princezna miz z djin, vyjma domnnky, e

Drusilla a jej syn z manelstv s Felixem zahynuli bhem vbuchu Vesuvu v roce 79 po Kr.Felix zanechal Pavla v poutech a jednm z prvnch in novho prokurtora, spravedlivho a poctivho

mue jmnem Porcius Festus, bylo zkoumn zjevn nespravedlnosti trvajcho Pavlova vznn.

Stejn jako dnes bval i ve starovku nov guvernr asto clem ambic nenaplnnch za jehopedchdce. Star politick nvrhy a star plny jsou opreny, vytaeny ze svch pihrdek a pekldnyv atmosfe nepirozen nevinnosti. Kdy proto veleknz a jeho kolegov pili pozdravit novho prokurtora,hrli na jeho nezkuenost tak, jak se id v Korintu pokusili prosadit svou u Gallia a navrhli, aby byl Pavel

posln do Jerusalma. Zamleli ho po cest zabt. Jene Festus nebyl prosek. ekl jim, e jeliko se bude zapr dn vracet do Csareje, mohou ti, kdo chtl vznst obvinn proti Pavlovi jet dol s nm.

id ovem bhem onch pr dn nelenili. Dokzali Festovi ukzat hodnotu sv dobr vle. Kdy pednj byl Pavel nakonec pedveden, prokurtor rozeznal, e obvinn ze zrady jsou fantastick a v pesvden, e

koenem problmu byl njak zhadn, nboensk rozpor, vhodnj k rozsouzen ped Sanhedrinem, ne pedmskm soudnm dvorem, hrl idm do rukou smnm nvrhem, aby Pavel souhlasil s novm soudemv Jerusalm. Je pravda, e jeliko byl Pavel mskm obanem, souhlasil prokurtor s tm, e bude ptomen,aby garantoval frov proces. Pavel ale okamit vidl ruku skrytou za tmto nvrhem.

Pak pronesl sv slavn odvoln. Pronesl dv slova, kter byl oprvnn vyslovit jakkoliv msk obanv kterkoliv sti velk e. Caesarem apello! zvolal. Odvolvm se k csai.

Festa tato slova vyplaila. Dvaly mu vstrahu, na jak hlubok vod se ocitl. Smn ppad, kterchtl vydit za deset minut, ml bt pedloen ped Neronovu soudn stolici. Zmaten a na pochybch se obrtil o

pomoc ke svm prvnm poradcm, a kdy promluvil se svmi rdci, Festus odpovdl: "K csai ses odvolal, kcsai pjde.

Tato slavnostnh slova byla pro idy porkou. Koist jim byla odejmuta z dosahu prv ve chvli, kdy

se vtzstv zdlo tm jist. Jene Festovy problmy zdaleka nekonily. Musel pipravit dokumenty zvanpropoutc listy, podvajc informaci o ppadu a poskytujc radu odvolacmu soudu v m. Ani on, aninikdo z man kolem nj, nechpal skuten problm, o kter lo, a bylo pro n tk sepsat je v pojmechvhodnch pro msk tribunl.

V tuto chvli vstupuje nov postava: krl Herodes Agrippa II. Piel se svou sestrou Berenikoupozdravit novho guvernra. Agrippa byl synem Heroda Agrippy I. a pravnukem Heroda Velkho. Jako vichniherodovt princov byl i Agrippa II. ve svm srdci man. V m studoval, vechny jeho neesti byly msk,sv mld proil v nejvych kruzch msk spolenosti. Na vldnouc pslunky sv rasy shlel jako nazatvrzel fanatiky. Bylo pirozen, e se s nm Festus radil o Pavlovi.

Kdy Agrippa vyslechl prokurtorv vklad, ekl: Tak j bych rd slyel toho lovka, a potenFestus odpovdl Ztra ho usly.

Ptho dnes byl Pavel stedn postavou ndhern scny. Stl ped tymi mskmi guvernry:Sergiem Paulem na Kypru, Galliem v Korintu a Felixem Festem v Csareji. Pokud je pravdiv efesk theorie dr.Duncana, pak musme pidat ptho: Junia Silana.

H. V. Morton In Steps of St. Paul X. kapitola pracovní překlad

Documents

Transcript of H. V. Morton In Steps of St. Paul X. kapitola pracovní překlad