Geodis news 2008

z a m ě ř e n o n a b u d o u c n o s t

G E O D I SN E W S

Ročník 7Číslo 1Neprodejné2008

• Infračervené snímkování Národního parku Šumava

• ÚKM Jihomoravského kraje

• Tvorba ortofotomap v Rakousku

• Nová generace dat pro mobilní operátory

• Princip technologie tvorby „Trueortofoto“

VEXCEL UltraCamX – digitální kamera

• V současnosti nejmodernější fotogrammetrická digitální ka-

mera • Velmi vysoké rozlišení (nejmenší pixel na povrchu při výšce

letu 300 metrů: 3cm) • Výborná čitelnost i v zastíněných plochách

• Pořizování snímků s vysokým překrytem a následná možnost

tvorby Trueortofoto • Souběžně s barevným snímkem je pořizován

snímek v infračerveném pásmu, možnost multispektrální analýzy

• Minimalizace nákladů díky použití plně digitální technologie

G E O D I S N E W S I 3 www.geodisgroup.eu

Obsah :

4 IPrincip technologie tvorby„Trueortofoto“Karel Sukup

6 IVizualizace větrných elektrárenJihomoravského krajeVladimír Plšek

8 IASFINAG – nový průběh projektuPatrik Meixner

10 IDokumentace výstavby dálnic D1a D47 videometrií a šikmýmsnímkovánímVladimír Chmelař

I 11MONTBÉLIARD – PRVNÍ SNÍMKOVÁNÍ FRANCOUZSKÉHO ÚZEMÍVáclav Šafář

12 IAnalýza výškových poměrů města BrnaVladimír Plšek

I 13INFRAČERVENÉ SNÍMKOVÁNÍ NÁRODNÍHO PARKU ŠUMAVA – aneb poznáme, co nám zničilorkán Kyril a co zlatý brouček?Václav Šafář

14 ILotyšskoKarel Holouš

16 IÚčelová katastrální mapa Jihomoravského krajeMilan Pachta

I 17Studie proveditelnosti pro ČEZDistributie v Rumunsku Jan Sirotek

20 ITvorba ortofotomap v RakouskuPetr Navrátil

I 21Intergeo 2007

22 IZaměření kompresorových stanicmetodou laserového skenováníMiloš Tejkal

I 23OCHRANA 2007(red)

24 ITermovize a možnosti jejího využitíZdeněk Klusoň

26 IPixoView – ověření přesnosti měření ze šikmých snímkůJan Sukup

I 29MSTS (Raster Manager) – nejen klíč k produktivitěfotogrammetrické výrobyRadek Kuchař

30 IKrajský rok informatiky 2007Drahomíra Zedníčková

Nová generace dat pro mobilní operátoryVladimír Plšek

32 IOcenění za nejlepší poster putovalodo Geodisu(red)

I 33Kdo je kdo?(red)

34 IEnglish abstracts

Ú V O D N Í K

3D vizualizace města Brna

Již sedmý rok ve stejnou dobu, zhruba na přelomu prvního a druhého čtvr tletí,

se můžete setkat s naším časopisem. V tomto jedenáctém vydání Vás seznamu-

jeme s vybranými projekty, které jsou zvláštní buď svým rozsahem, velikostí,

náročností zpracování nebo technologickou vyspělostí. Náš časopis posky-

tuje prostor také pro informace o přírůstcích do našeho technického vybavení

a o zpracovatelských postupech, které zvyšují kvalitu a ovlivňují rychlost zpra-

cování.

V tomto čísle se dočtete mimo jiné o pokračování projektu rakouských dálnic

ASFiNAG, jednom z největších projektů v historii společnosti. Z oblasti užití la-

serové techniky jsme vybrali projekt zaměření kompresních plynových stanic

na Slovensku. Projekt, v němž jsme použili špičkové technologie a využili i GIS

analýzu dat pro tvorbu vstupních informací, se týkal výškové zonace města Brna.

Poster shrnující právě tento projekt byl na celostátním setkání uživatelů ESRI

vyhodnocen odbornou porotou jako nejlepší.

Ale jak praví klasik: „Není nic staršího než včerejší noviny“. Obdobně to platí

i o našem časopisu, pouze perioda je trochu větší, jeden rok. Proto jsme pro

tento rok př ipravili novinku s velkým „N“ - nové, zcela přepracované internetové

stránky, které vyplní informační pauzu mezi

jednotlivými vydáními časopisu. Př ipravili

jsme je tak, abychom Vám mohli předávat

aktuální informace o nově zaváděných

technologiích, vybavení a projektech již

v průběhu roku. Budete si moci přečíst

s předstihem o konferencích a seminářích,

kterých se zúčastníme a př i nichž je

možnost se s Vámi osobně setkávat. Kromě

aktualit se na stránkách objeví i informace

z běžného života společnosti a zprávy o

činnostech, které na první pohled zcela

nesouvisí s hlavním zaměřením naší společnosti, jako například naše spolupráce

s neziskovými organizacemi na projektu Moravských vinařských stezek.

Až se tento výtisk dostane do Vašich rukou, budou již nové internetové stránky

v provozu. Pevně však doufám, že i přesto si v našem časopise rádi zalistujete a

zůstanete mu věrni.

Zdeněk Hotař

Pr inc ip technologie t vorby „Trueor tofoto“

Nová technologie tzv. trueortofoto umožňuje zpracování leteckých měřických snímků do podoby barevných ortofotomap s provedenou korekcí perspektivního zkreslení.

Jelikož se zvyšují požadavky na přesnost zpracování různých grafi ckých podkladů v uživatelských aplikacích, musí se hledat cesta, jak zvýšit přesnost podkladových materiálů, mezi které často patří ortofotomapa. Využití ortofotomap pro účely GIS aplikací je poměrně běžné a ortofotomapy se velmi často po-užívají pro zjišťování aktuálnosti různých mapových podkladů včetně map účelových a technických, které jsou zpracovány ve velké podrobnosti. Přestože vektorové výsledky stereoměření fotogrammetrie mají obvykle dostatečnou přesnost, setkává-me se u ortofotomat s problémem nekorektního zobrazování především stavebních objektů. Obecně se tento problém týka všech objektů, které jsou vzhledem k terénu převýšeny. V těch-to případech perspektivní promítání způsobuje, že spodní okraj (např. budovy stojící na povrchu terénu) se jeví v polohově správné pozici, zatímco horní okraj budovy je perspektivně promítán do místa, které je polohově posunuto perspektivně směrem od středu promítání (obrázek č. 1).

Perspektivní zkreslení objektů je vážnou komplikací při používání ortofota v přesných GIS aplikacích, zejména pro správu měst. Oprava důsledků perspektivity spočívá v určení povrchového modelu všech terénních předmětů, u nichž má být provedena korekce promítání. Přesnost určení povrchového modelu je závislá na požadavcích přesnosti prováděné korekce. Známe-li tento model z jiných zdrojů dat nebo si jej určíme, lze provést korekci perspektivy objektů a uvést je do správné orto-gonální podoby. Povrchový model lze rovněž využít pro určení tzv. zakrytých prostorů způsobených perspektivním stínem (např. budov), jak je možno vidět na obrázku č. 2.

Obrázek č.1 Perspektivní zkreslení horních okrajů budov historického jádra Prahy

G E O D I S N E W S4 I 5

Obrázek č. 2 Perspektivní stín budov na jednom ze snímkům (žluté plochy)

Obrázek č. 5 Perspektivně opravená poloha objektů na snímku části Prahy

Obrázek č. 6 Soutisky TrueOrtofoto s vektorovou kresbou

Srovnáme-li obrázky č. 1 a č. 2, je zřejmé, že horní okraje bu-dov se při využití digitálního povrchového modelu v průběhu ortogonalizace leteckého snímku posunuly do perspektivně opravené polohy. Plochy perspektivního stínu jsou na obrázku označeny žlutě. Je potřeba si uvědomit, že na každém snímku, který má jiný střed promítání, např. při blokovém snímkování území, jsou zcela jiné perspektivou zakryté prostory. Z toho-to důvodu programová aplikace hledá všechna perspektivně zakrytá místa na všech snímcích, které jsou pro dané území k dispozici. Situaci vznikajících perspektivních stínů si lze zjed-nodušeně také představit pomocí obrázku č. 3.

Obrázek č. 3 představuje situaci, na které je budova, popř. část terénu zachycena pouze na jednom snímku, kdežto na obrázku č. 4 je stejná situace budovy, snímkované však ze dvou pozic letadla. Z obrázků je patrné, že lze najít takovou kombinaci snímků, ze kterých bude možno zakryté prostory vybrat a chybějící situaci doplnit. Je třeba však připomenout, že zejména v zastavěné části města je tento problém obtížně řešitelný a existují místa, která vyřešit ideálně není možné. Ze snímku pořízeného z levé pozice letícího letadla vůči budově na obrázku č. 4 je možno doplňovat zakryté prostory způso-bené objektem při pořizování snímků letadlem letícím v pravo od budovy. Výsledek takové činnosti je zřejmý z obrázku č. 5, kde se již neobjevují žlutou barvou označené zakryté prostory. Ve skutečnosti je tento výsledek dán využitím několika snímků s korekcí provedenou výše popsaným způsobem.

Trueortofotomapy mohou být využívány pro přesnou kontro-lu stávajících mapových podkladů. Na těchto podkladech je možno bez rizika vzniku chyb provádět různé analýzy, měření, automatickou detekci změn apod., přičemž výsledky jsou ne-závislé na způsobu provedení směru snímkování, což znamená, že opakující se snímkování dává stejné výsledky polohy, která se již nemění v závislosti na tom, z jakého aktuálního středu snímkování byl mateřský letecký snímek pořízen. Digitální nebo analogový soutisk Trueortofoto s katastrální nebo jinou vekto-rovou kresbou je logickou kontrolou správnosti provedeného postupu, jak dokumentuje obrázek č. 6.

TrueOrtofoto mapy jsou novou generací rastrových snímkových podkladů, které budou v následujím období zákazníci stále častěji využívat pro řešení svých analytických úloh v prostředí GIS. Nová technologie digitálního zpracování leteckých sním-ků vyvinutá ve společnosti GEODIS BRNO, spolu s nasazením komplexní digitální techniky při pořizování leteckých snímků a jejich následného zpracování je zárukou dynamického zlepšení geometrické kvality tohoto druhu mapových podkladů.

Karel Sukup

Názory na stavbu větrných elektráren se v regionech různí. Někde jsou pro, někde jsou zásadně proti, a někde se snaží objektivně posoudit všechny aspekty. To platí i o postoji vedení Jihomoravského kraje k záměru stavby parku větrných elek-

tráren v blízkosti přírodního parku Ždánický les, evropsky významných lokalit (pSCI) systému Natura 2000 Věteřovská vrchovina, Přední kout, Kuntínov, Kamenný vrch u Kurdějova a Ochůzky – Nedánov a ptačí oblasti (SPA) systému Natura 2000 Hovoransko – Čejkovicko.

Součástí posouzení je také analýza viditelnosti jednotlivých větrných elektráren a interaktivní trojrozměrná vizualizace území kraje s modely elektráren a zobrazením informací z ob-lasti ochrany životního prostředí. Tyto úlohy řešil pro krajský úřad GEODIS BRNO.

Analýza viditelnosti

Kdo projížděl rakouským pohraničím cestou z Mikulova na Ví-deň, ten už ví, že větrné elektrárny mohou být vidět z opravdu velké vzdálenosti. A pokud si jich člověk nevšimne ve dne, jejich noční blikání je opravdu nepřehlédnutelné. Elektrárny z naší studie mají stožár vysoký 100 metrů a list vrtule měří dalších padesát metrů. Pro lokalitu je navrženo pět parků s celkem 25 větrnými elektrárnami. Cílem analýzy viditelnosti bylo vymezit oblasti, z nichž bude vidět každá elektrárna samostatně, a zároveň kolik bude z každého místa vidět větrných elektráren najednou.Při úvodních diskuzích o obsahu a rozsahu analýzy šlo nejprve o záměr analyzovat viditelnosti pouze v blízkém okolí zhruba do dvaceti kilometrů. Ale po předběžných analýzách na hru-bém modelu terénu se ukázalo, že je velmi pravděpodobné, že elektrárny budou vidět i z míst vzdálených 60 kilometrů, a to i z mnoha míst v Brně. Proto bylo zadání upraveno a viditelnost se zkoumala až do této vzdálenosti.Pro objektivní analýzu viditelnosti je nezbytným předpokladem co nejpřesnější model povrchu zachycující takové objekty v te-rénu, které se mohou stát překážkami ve výhledu. Při objekti-vizaci nákladů, pracnosti přípravy dat i schopnosti programů spočítat podrobná data bylo zvoleno, že se použije digitální model terénu, který GEODIS BRNO zpracoval pro krajský úřad, a v zájmové oblasti okolo parků větrných elektráren bude model terénu aktualizován a bude doplněn o model povrchu budov a souvislé stromové vegetace. Tato doměření proběhla stereofotogrammetricky na aktuálních snímcích ze snímkování v roce 2006. Doměřovaly se obvody budov a určovala se jejich výška a obvody lesa, kde se uvnitř zaměřila hustá síť bodů, aby bylo zachováno výškové členění porostu. Z těchto dat se vyrobil gridový model, který byl začleněn do modelu terénu. Na těchto datech probíhala analýza viditelnosti každé elekt-

Vizualizace větrných elektráren Jihomoravského kraje

Větrné elektrárny rozdělují naši populaci nejméně na tři tábory. Jsou tací, kterým je to jedno, pak ti,

kteří ve větrných elektrárnách vidí cestu k záchraně přírody, a nakonec ti, kterým vadí z různých důvodů.

Bez ohledu na tyto názory je větrná elektrárna velkým zásahem do krajiny a kromě všech ekologických,

ekonomických a jiných hledisek je třeba zvážit také vliv na vzhled krajiny a kvalitu života obyvatel z oko-

lí. Je přeci jen něco jiného stavět parky větrných elektráren v poušti, na otevřeném oceánu, nebo v hustě

zalidněné krajině, jako je tomu u nás.

rárny samostatně. Aby byla vyvážena objektivní nedokonalost modelu povrchu, byla analýza provedena tak, že se zkoumala viditelnost rotoru elektrárny, nikoli horní úvratě vrtule.Výsledkem byly jak digitální soubory, tak tištěná publikace se zobrazením viditelností jednotlivých větrných elektráren nad různými podklady a velkoplošný tisk součtu viditelností.

Obr. 1 – Ukázka výsledku analýzy viditelnosti jedné větrné elektrárny nad mapou a modelem povrchu.


Obr. 2 – Ukázka součtu viditelností zobrazuje, kolik větrných elektráren je vidět z každého místa.

Obr. 3 – Ukázka vizualizace a modelu větrné elektrárny.

Interaktivní vizualizace

Staré přísloví říká:“Jeden obraz vydá za tisíc slov.“ Součástí projektu proto byla také trojrozměrná interaktivní vizualizace, v níž byla na modelu povrchu, tentokrát bez rastrového mode-lu budov, zobrazena aktuální ortofotomapa, budovy v blízkém okolí byly zobrazeny zjednodušenými modely a do modelu byly vloženy přesné modely větrných elektráren. Současně je v mo-delu zobrazena kumulativní analýza viditelnosti. Pro snazší ori-entaci ve scéně jsou uvedeny názvy obcí a větrných elektráren, takže lze velmi snadno najít místa, která uživatele zajímají. Vizualizace rovněž zobrazuje hranice chráněných oblastí – pří-rodní parky, evropsky významné lokality a ptačí oblasti systému Natura 2000. Vizualizace zahrnuje i pohledy na lokalitu defi no-vané v zadání krajského úřadu. Projekt si na internetové adrese gstp://www2.geodis.cz/Vizualizace_vetr_el_jmk.gs může prohlédnout i laická veřejnost.

Naše dosavadní zkušenosti potvrzují, že analýzy GIS dat a vizualizace projektů pomáhají objektivizovat rozho-dování zastupitelů a názornou a srozumitelnou formou velmi usnadňují komunikaci s laickou veřejností.

Vladimír Plšek

GEODIS, jako vedoucí článek mezinárodního konsorcia GEODIS BRNO, Vermessung Angst a ADP Graz, zvítězil ve druhém z vý-še uvedených tendrů. Předchozí článek z Geodis News 1/2007 popisuje úvodní fáze projektu v létě roku 2006, nevyhýbá se počátečním obtížím, objasňuje poměrně složitou koordinaci prací v rámci vzniklého mezinárodního uskupení fi rem a zabývá se některými zajímavými technologickými aspekty díla.

Poukazuje na rozdělení projektu do dvou poměrně samostat-ných částí. Část LOS (LeistungsOrientierte Autobahnmeisterei--Steuerung) si klade za cíl získání podkladů pro zpracování data-banky objektů buď přímo v majetku nebo ve správě společnosti ASFiNAG a to z takzvaného nízkého náletu – snímků 1:4000. Část UV (UmgäbungslarmVerordnung) má za cíl vypracování podrobných strategických map šíření hluku v okolí silničních komunikací a částečně i v okolí železnice. V tomto případě se používá snímků z takzvaného vysokého náletu – 1:15000.

Projekt jsme opustili v zimě roku 2007 v okamžiku, kdy byly ukončeny fotogrammetrické práce na první polovině LOS a za-čínali jsme se zpracováním – taktéž prozatím jen první poloviny – části UV.

Měření vlícovacích bodů v horském terénuVýběr vlícovacích bodů a aerotriangulace pro UV probíhaly sou-běžně s pracemi na části LOS. Jediným významnějším rozdílem je fakt, že se zájmové území UV rozkládá na větší ploše a zabírá širší pruh okolí dálnic. Proto se vlícovací body na okrajích řad ob-čas (v Rakousku je na místě spíše výraz častěji než zdrávo) šplhají do výšek, které jsou možná atraktivní pro vysokohorské turisty nebo náročnější lyžaře, méně pak už pro zeměměřické skupiny. Zákazník trval na dodržení specifi kacemi předepsaného rozlože-ní vlícovacích bodů bez ohledu na jejich případnou obtížnou do-stupnost. Lze tudíž předpokládat, že jsme si příslušným tlakem na naše rakouské kolegy v terénu vysloužili jejich nekonečnou vděčnost v situacích, kdy museli opustit svá terénní auta, nalo-žit vybavení na záda a nějaký ten kilometr ke kýženému místu došlapat pěšky.

Na ruku nám bohudík – vzhledem k tomu, že se část bodů měřila až v lednu/únoru 2007 – šla loňská velmi mírná zima. Sněhu bylo poskrovnu i ve vyšších polohách Alp, jinak bychom na některé body museli čekat až do jarní oblevy. Jaké štěstí jsme vlastně měli, to se ukázalo ve chvíli, kdy v dubnu v Tyrolsku znenadání přišla velká sněhová nadílka těsně před tím, než jsme stihli zahájit měření vlícovacích bodů v posledních dvou blocích vysokého náletu. K části bodů se potom rakouští geodeti dostá-vali postupně až v červnu a to pouze pěšky, protože přístupové cesty pro automobily byly ještě stále blokované lavinami.

A S F I N AG – n o v ý p r ů b ě h p r o j e k t u

Na úvod pro rekapitulaci. ASFiNAG je rakouskou obdobou českého Ředitelství silnic a dálnic ČR.

Jeho úkolem je správa, údržba a rozvoj dálnic a rychlostních silnic u našich jižních sousedů. ASFiNAG

vypsal na podzim roku 2005 a na jaře 2006 dva významné tendry. První na dodávku leteckého

snímkování kompletní sítě rakouských dálnic a rychlostních silnic a druhý na fotogrammetrické

zpracování takto pořízených leteckých snímků. Snímkování i zpracování je rozloženo do let 2006 – 2008.

Body pro druhou polovinu obou projektů (pro snímky pořízené na jaře 2007) byly vybírány a měřeny průběžně od června až do konce listopadu téhož roku. Vzhledem k dobrému plánování ubylo nedostatků známých z roku 2006, všichni se již dostatečně vyučili a spolupráce mezi fotogrammetry a geometry byla takřka bez vad. I tak nám ale drobné doměrky zbyly i na prosinec a na leden 2008. A protože je zima letos poměrně normální, tedy méně příznivá zeměměřickým aktivitám, dodávky posledních z nich nám trochu váznou.

Letní– podzimní– a zimní idyla při měření vlícovacích bodů

Takto vybírá vlícovací body něžná žena ...

... takto pravý muž

... a takto operátor AT v depresi

(Stať navazuje na článek v GEODIS News ročník 6, číslo 1 z roku 2007)


Fotogrammetrické vyhodnocení a zpracování dat pro projekt UVFotogrammetrické vyhodnocení prvků pro UV je méně náročné, než to – v původním článku z roku 2007 – popisované pro LOS. Objektů se rozlišuje podstatně méně, základních tříd prvků je jen okolo dvaceti (ve srovnání s 270 pro LOS), na druhé straně je třeba dodržovat některá speciální pravidla, která jsou významná pro studium šíření hluku. Patří k nim například zvláštní dvou-centimetrový „šlic“ (rozuměj štěrbina, mezera) nutný při inter-pretaci dvorů v domech či pasek v lese, nebo nezvyklý způsob prezentace protihlukových stěn. Operátoři musí mít neustále na paměti účel projektu a rozdílné požadavky na přesnost v zá-vislosti na vzdálenosti od primárního zdroje hluku. Tomu musí příslušně přizpůsobit interpretaci objektů a terénních tvarů.

Nejnáročnější částí díla není samo fotogrammetrické vyhodno-cení, ale spíše následné zpracování dat do formy, která je po-žadována specifi kacemi. Předepsaná topologická pravidla jsou poměrně komplikovaná, zákazník navíc v průběhu zpracovaní nově zařadil požadavky na vložení a integraci dat z pozemních měření, případně jiných podkladů, a to zejména v blízkém okolí železnic. Přibyla kontrola kompletnosti zaměření protihlukových stěn, valů a náspů, opět s využitím dat dodaných speciálně pro tento účel zákazníkem z jeho starších databází. To vše bylo na-konec příčinou zdržení dodávek konečných dat. Původní před-stava o předání kompletní první poloviny díla do konce července 2007 se ukázala jako nereálná, poslední data jsme odevzdávali až na konci. září. Poté, co si zákazník vyžádal výše uvedené za-pracování nových podkladů a další kontroly nad rámec původní-ho kontraktu, dodávali jsme přepracovaná data postupně až do poloviny prosince 2007.

Stejně jako v případě LOS přebírá data na straně zákazníka au-tomatizovaný kontrolní software, který nemilosrdně odhaluje se-bemenší formální chyby v datech a soubory vrací k přepracování. Ten samý automatizovaný systém je bohužel i příčinou častých disputací, neboť občas nachází stovky chyb tam, kde ve skuteč-nosti žádné nejsou, případně odmítá naše data rovnou přijmout z obskurních formálních důvodů. Ke cti klienta slouží fakt, že se případné zádrhely snaží vždy promptně vyřešit a případná zdrže-ní v dodávkách z takových příčin bere plně na sebe.

O co je část UV jednodušší, o to je prostorově rozsáhlejší. Pouze loňská část projektu zahrnovala práce na ploše cca 3000 km2

v nejrůznějších typech terénu. A to včetně vyhodnocení DTM, generování vrstevnic s proměnným intervalem podle členitosti terénu a následné výroby ortofotomap s rozlišením 25 cm na celé ploše. Část letošní představuje dalších téměř 2800 km2. Ale to jsem trochu předběhl.

Knoten Kaisermühlen

Úroveň hluku v různých podlažích budov

Knoten EisenstadtAst Brunn/Gebirge

Využití dat z UV pro 3D modely krajinyAnalýza šíření hluku v okolí dálniční komunikace

LOS a UV 2007 - 2008Loňský příděl 6200 snímků pro obě dvě části projektu se po-dařilo na rozdíl od roku 2006 nasnímkovat včas. Následně ale nastaly nevídané obtíže s jejich skenováním, které je starostí ně-meckého poskytovatele leteckých prací fi rmy Terra. Společnost, která pro něj snímky původně v roce 2006 skenovala, se v zimě 2006/2007 dostala do konkurzu a nástupce měl z počátku obrovské problémy s kvalitou. Ty zdržely celý proces natolik, že jsme první snímky dostali do rukou až počátkem června, přes-tože byly pořízené již na začátku března. Nakonec nás fi rma Terra požádala o pomoc při skenování, takže jsme si v průběhu června a července dokonce naskenovali asi 2000 snímků sami. Ke konci července byly také ukončeny dodávky hlavního balí-ku snímků z Německa. Aerotriangulace pak byla prováděna postupně v průběhu celého léta a podzimu tak, jak přicházely souřadnice vlícovacích bodů od našich rakouských partnerů.

Fotogrammetrické vyhodnocení 700 km dálnic pro druhou část LOS bylo zahájeno na konci července a běželo velmi pravidelným tempem bez jakýchkoli zádrhelů do konce ledna 2008. Následné zpracování dat bylo ukončeno v polovině února, čímž bylo foto-grammetrické vyhodnocení na projektu LOS v GEODISu – až na drobné doměrky, které ale budou snímkovány až na začátku jara 2008 – skoro na den přesně po jednom a půl roce ukončeno.Do vyhodnocení dat pro druhou polovinu UV jsme se pustili na konci listopadu 2007 a práce poběží až do konce dubna 2008. Dodávky fi nálních dat pro UV jsme zahájili v polovině ledna 2008, poslední data bychom měli odevzdávat ke konci května. Vzhledem k tomu, že pro některé části projektu ještě stále ne-jsou pořízeny snímky z vysokého náletu, je pravděpodobné, že se dokončení díla ještě trochu protáhne. Nejméně do poloviny roku 2008 je pak rozplánována výroba DTM a ortofotomap pro obě dvě měřítka snímkování.

V konečném důsledku to znamená, že s tímto výjimečným pro-jektem prožijeme určitě alespoň dva roky života. A to není málo. Až práce na něm jednou defi nitivně skončí, tak si většina z nás oddechne. Na druhou stranu nám to možná bude i trochu líto. Naše děti mezitím o dva roky povyrostly. My o dva roky zestárli, něco jsme se – jistě i díky projektům LOS a UV – naučili, a dou-fejme, že jsme i trochu zmoudřeli.

Patrik Meixner.

Po celý rok 2007 se naše společnost podílela na výstavbě nových úseků dálnic v moravských regionech.

Jde o nové úseky dálnic D1 Vrchoslavice – Kroměříž a D47 pod názvem Via Moravica od Lipníka nad Bečvou po Bo-

humín. Dálnice D47 se od uvedení do provozu přemění na dálnici D1 a se všemi již provozovanými úseky propojí

Českou republiku od západu na východ.

D o k u m e n t a c e v ý s t a v b y d á l n i c D1 a D 47 v i d e o m e t r i í a š i k m ý m s n í m ko v á n í m

Podíl fotogrammetrické divize naší společnosti na těchto stav-bách spočíval v pořizování záznamů kontrol průběhu výstavby dálničních těles. K tomuto účelu se využila technologie video-metrie a také pořizování šikmých leteckých snímků vybraných konstrukčních objektů.

Použitá technologie pod názvem videometrie, neboli polohově umístěný videozáznam, využívá možnosti nových technologií digitálních videokamer formátu miniDV. Záznamy výstavby dálnice jsme pořizovali naší digitální videokamerou Sony HDR--HC3, která byla umístěna v letadle. Za letu byl snímán pás území výstavby dálnice. Pořízený videozáznam se následně zpracoval digitální cestou pomocí softwaru na úpravu video-záznamů Pinnacle studio do požadované formy videa v kvalitě formátu DVD. Tato technologie je velice výhodná pro možnost rychlého pořízení záznamu dlouhých liniových staveb ve velmi krátkém čase.Kontroly výstavby dálnice videometrií probíhaly vždy 1x za mě-síc. Pořízená kontrolní videa byla zpracována a doplněna infor-mačními popisky pro zvýšení přehlednosti. Následně proběhlo předání a v několika případech také promítání zpracovaného videa na kontrolních dnech výstavby dálnic k příslušné části výstavby uspořádaných Ředitelstvím silnic a dálnic.

Záznamy kontroly průběhu stavby dálnice sloužily nejen jako dokumentační ale také jako rozhodovací materiál pro investo-ra výstavby dálnic Řiditelství silníc a dálnic, pro všechny pro-jektanty a zhotovitele. Některá výsledná kontrolní videa byla promítnuta také poslancům a vládním činitelům v regionech výstavby. Pořízené videozáznamy jsou přístupné veřejnosti na portálu www.ceskedalnice.cz.

Vladimír Chmelař

Šikmý snímek rozestavěného dálničního mostu

Ukázka soutisku vektorové kresby dálnice s ortofotomapouLetoun Zlín Z-37 v barvách Geodisu


M O N T B É L I A R D – P R V N Í S N Í M KOVÁ N Í F R A N CO U Z S K É H O Ú Z E M Í

Příprava a průběh soutěže Zadání soutěže bylo z důvodů výše uvedených velmi rozsáhlé a v originále představovalo přibližně 60 stran textu. Přesto náš nynější kolega pan Ing. Tomáš Florián, tehdy ještě jako za-městnanec fi rmy CJC, vyčlenil z těchto bezbřehých právních kliček, alternativ zadání, opcí a dalších často protichůdných technických požadavků poměrně jasné zadání, na které jsme v několika zdánlivě jednoduchých alternativách začátkem června odpověděli. Firma CJC jako lokální zpracovatel a do-davatel dat pro MIS sídlí nedaleko města Montbéliardu a při velmi dobrých referencích z předchozích akcí poměrně jasně v soutěži zvítězila. Tento fakt však přes desetiletou spolupráci s fi rmou CJC byl pro nás přece jenom nový, neboť tentokrát jsme byli vyzváni a uspěli jsme i s nabídkou leteckého sním-kování. Naší výhodou v soutěži bylo především to, že jsme nabídli kompletní zpracování projektu ve všech jeho fázích, tedy od digitálního snímkování leteckou měřickou kamerou UltraCAMx až po vyhotovení podrobného digitálního modelu města a tvorby podkladů pro technickou mapu města 1:1 000 a mimo tohoto hlavního úkolu jsme byli schopni rovněž ve spolupráci s naší dceřinou fi rmou ARGUS GEO Systém s.r.o. nabídnout i řešení na dodávku termografi ckého snímkování s výstupem termografi cké ortofotomapy zastavěné části měs-ta. Bohužel tato část nabídky byla spočtena pouze na základě zadané plošné výměry dodané CJC, nikoliv na základě reál-ných ploch nutných k výrobě výsledné ortofotomapy.

Plánování a snímkování ve Francii Na základě plochy specifi kované dxf souborem ve francouz-ském národním souřadném systému Lambert a z dodaných skenovaných topografi ckých map měřítka 1:50 000, v kterých byla dotištěna souřadná síť UTM 32 pásu, byl sestaven plán leteckého měřického snímkování a CJC byl předán podklad s návrhem rozložení výchozích (vlícovacích bodů) pro potře-by signalizace těchto bodů a následnému měření analytické aerotriangulace. Po ukončení signalizace výchozích bodů

Bodamské jezero

francouzskou stranou a po potvrzení meteorologické předpo-vědi pro oblast severovýchodní Francie uskutečnila posádka cpt. Karel Holouš a operátor Martin Moučka první snímkový let fi rmy GEODIS BRNO, spol. s r.o. nad územím Francie. Zá-kladní parametry letu – měřítko snímkování 1:12 500 s podél-ným překrytem 60 %, příčným překrytem 70 %. Snímkování bylo provedeno v 52 řadách za dva dny (13. a 14. července 2007) a bylo pořízeno 3432 leteckých snímků. Za letu byly zaznamenávány údaje pro následný výpočet parametrů vnější orientace snímků.

ZávěrPrvní část projektu byla odevzdána a zákazník ji převzal. Do Francie tak bylo odesláno přibližně 3,5TB dat, a to jak origi-nálních barevných leteckých měřických snímků, tak snímků infračervených a ortofotomap s rozlišením 10cm na terénu. V současné době jsou naši kolegové z Hradce Králové při-praveni k termografi ckému snímkování, které se však zatím především pro technicko-organizační omezení zadavatele neuskutečnilo.V lokalitě jsou nyní připravovány nové výchozí body pro zimní snímkování zastavěné části města, které by mělo proběhnout koncem měsíce února až začátkem března 2008 s následným podrobným mapováním v měřítku 1:1 000. Věřme, že tento v pořadí druhý snímkový let ve Francii bude předzvěstí nástupu naší nové dceřiné fi rmy na francouzský trh a do francouzského vzdušného prostoru podobně, jak tomu bylo před 10 lety s prvními snímkovacími úkoly pro naši dceři-nou společnost na Slovensku.

Václav Šafář

Francouzské město blízko trojmezí s Německem a Švýcar-

skem. Průmyslové středisko se známou automobilovou

výrobou. V roce 2002 a 2004 jsme ve prospěch fi rmy Cabi-

net Jean Clerget (CJC) vytvářeli dvě série ortofotomap a

digitálních modelů terénu pro toto město. V loňském roce

vedení města přistoupilo na experiment v rámci Francie a

vyhlásilo mezinárodní výběrové řízení na poměrně roz-

sáhlou dodávku dat pro použití v městských informač-

ních systémech (MIS), která by měla v blízké budoucnosti

sloužit jako vzorová základní datová sada pro informační

systémy pro řadu dalších francouzských měst.

Městečko Montbéliard

Přistání v Montbéliardu

Analýzy viditelnostiPohledové panorama je často zaklínací formulí odpůrců sta-veb. To, zda se projektovaná stavba stane překážkou v atrak-tivních pohledech na významné lokality či stavby, mohou objektivizovat analýzy viditelnosti. Stejně tak mohou objevit dosud podceňované lokality s potenciálem dobrého výhledu na tato místa, ať už se jedná o průhledy ulicemi či vyvýšeniny v okolí města. Příklad ukazuje analýzu viditelnosti hradu Špil-berk. Prvním výstupem byla analýza viditelnosti celého hradu (modře na obrázku dole), druhým analýza viditelnosti hradu a jeho částí ve výškových řezech 5, 10 a 15 metrů nad terénem. Tyto analýzy byly provedeny také pro další významnou domi-nantu Brna – katedrálu sv. Petra a Pavla.

A n a l ý z a v ý š ko v ý c h p o m ě r ů m ě s t a B r n a

Zonální statistikyVýznamnou entitou při studiu výškové zonace nejsou jen bu-dovy. V zónách vymezených architektonickou kanceláří byly zjišťovány zonální statistiky z rastru modelu budov. O cha-rakteru zástavby vypovídají kromě maximální a minimální výšky budov v dané zóně i další statistické údaje. Zjišťovány byly majoritní výška, průměrná výška, medián, počet různých hodnot, rozsah výšek, standardní odchylka, počet pixelů ma-joritní hodnoty v zóně a procentuální zastoupení nejčetnější hodnoty. Uvedené atributy charakterizují pouze zástavbu, holý terén je ignorován.

3D vizualizaceObjíždění Brna, hledání míst pro pohledy na město a jejich fotografi cká dokumentace jsou časově i fyzicky náročnou čin-ností. 3D vizualizace přináší především velmi rychle zjednodu-šenou podobu přímo na monitoru v kanceláři, pomocí níž lze analyzovat pohledy na významná místa a posuzovat výškové překážky. 3D vizualizace objemného detailního vektorového modelu budov je náročná na čas i výkon počítače, proto byla zpracována také vizualizace rastrového modelu povrchu, na kterém byla zobrazena letecká ortofotomapa. Tato aplikace umožňuje velmi rychlé změny pozorovacích stanovišť s mož-ností přesného defi nování polohy i výšky nad terénem.

Vladimír Plšek

Může být GIS užitečný architektovi? Stále častěji se pře-svědčujeme, že může. A nejen jemu, také zástupcům obcí a měst, všem, kteří jsou odpovědni za budoucí vzhled svého města nebo se o něj zajímají. Chaotická a nekoordinovaná výstavba se zásadně zapsala do podoby mnoha historických měst a nejen turisté to sledují neradi. Využití vizualizačních programů při projektování je již běžnou praxí, ale využití ana-lytických nástrojů geografi ckých informačních systémů ještě ne tak zcela. Na příkladu spolupráce Divize fotogrammetrie společnosti GEODIS BRNO, architektonické kanceláře Burian--Křivinka a Magistrátu města Brna jsou ukázány možnosti, jak využít data modelu terénu a modelu budov pořízená stereo-fotogrammetrickými metodami, jejich přetvoření do výško-vého (povrchového) modelu města a jak použít analytické nástroje při tvorbě podkladových materiálů pro studium výš-kových poměrů města a při zásadním rozhodování o budoucí podobě jihomoravské metropole.

Model budov, terénu a povrchuZ leteckých měřických snímků v měřítku snímkování 1:8 000 byl zaměřen detail-ní model terénu a v historickém centru detailní, v širším okolí pak blokový mo-del budov, které byly přepracovány do modelu povrchu s rozlišením 1m/pixel kvůli zachování maximálního detailu bu-dov. Z modelů budov vznikla vektorová vrstva obvodů budov, která byla použita pro další analýzy.

Klasifi kace budov podle relativní výškyVektorová vrstva obvodů budov, v níž byly budovy dále čle-něny na menší celky v závislosti na výškové členitosti, byla primárním podkladem pro studium výškové zonace. Každý polygon obsahuje jako atributy absolutní výšku nejvyššího bodu na střeše a relativní výšku budovy odvozenou od mi-nimální výšky terénu pod budovou. Z těchto dat lze jak ana-lyzovat výškové hladiny města, tak klasifi kovat budovy podle jejich relativní výšky. Byly provedeny klasifi kace do pěti tříd po dvou metrech relativní výšky. Dosud velmi pracné zjišťování těchto informací se pro architekty stalo hračkou.

Řezy DSMV defi novaných čarách, které procházejí výškově významnými budovami, byly vedeny řezy DSM. Výsledkem jsou prostorové profi ly, které jsou v reálných souřadnicích a z nich je možné odečíst rovinné souřadnice, ale také měřit výšky a vzdálenos-ti. Prostorové řezy umožňují studovat výškovou členitost při jinak nemožném pohledu přes kopce a budovy.


„Tak Vám do toho tady taky pěkně fouklo, co, pane hajný?“ děl zdánlivě bodře jeden návštěvník z hlavního města v restaura-ci na Horské Kvildě asi měsíc po té, co orkán Kyril opravdu dofoukal. Obličej „pana hajného“, takto ředitele největšího lesnického podniku působícího v parku, s nímž jsem po dlou-hé procházce v terénu dorazil do zařízení, kterému on říkal osvěžovna, neprozradil v první chvíli vůbec nic. Když donesli hrnek a Krvesaj, otočil se k pražskému zpěváčkovi a povídá: „...a japá Vy to víííte…?“ a mírně podroušený otec rodiny začal dávat k dobrému, kde že co prošel a kde že co viděl … no, a to dělat neměl, jako vykoupení (abychom ho nenapráskali za neoprávněný vstup do lesa) zaplatil Krvesajů hned několik. Poměrně dlouhou cestu z osvěžovny do mého dovolenkového domova vyplňovala diskuze v tu chvíli akademická o tom, co Park udělá a zda budou škody menší, když neudělá nic, a jestli a kdy brouk vyletí a jestli ty pasti na něj, o které jsme br-kali cestou, nejsou náhodou letos nějak nadbytečný, a kde to půjde odtěžit a kde ne, tedy když to vůbec povolí … a tak rýpal amatér do profíka, který mu vše trpělivě vysvětloval, uváděl pro a proti, výhody a nevýhody a přibližoval mu názory vět-šiny nátlakových skupin - a to duhových, zelených, dřevních, parkánských i ministrantských, a já cítil, a snad jsem i věděl, že on ví, a jsem tomu rád – dává mi to naději. A proč on by neměl vědět, vždyť tady žil a žije! „...a co je nejlepší?“ ptám se naivně. „Není nejlepšího řešení – je tolik podnětů a tlaků a tak málo toho víme, že se můžeme jenom vzdáleně přiblížit tomu, co si vysníme.“ Tak nějak to znělo, ale přesná citace po smršti či snad dokonce orkánu Krvesajů - věc nemožná.

Požadavek na snímkování lokality Národního parku Šumava (NPŠ) a přilehlé chráněné krajinné oblasti (CHKO) byl správou parku vypsán zdánlivě s předstihem – v první polovině června roku 2007 (jen pro připomenutí – stromy padaly 18. 1. 2007 a první výlet kůrovce se očekával ve výšce 900 m n.m. vzhle-dem k průběhu velmi mírné zimy již v půli května), trvalo však dlouho, než proběhly všechny náležitosti spojené se soutěží a

podpisy smluv, a mohlo být zahájeno vlastní snímkování digitál-ní kamerou UltraCamX. Je s podivem, že převážná část parku, a to od nejnižších poloh až po 900 m n.m., byla nasnímkována v takřka ideálním termínu – 6. srpna, zbylá centrální část hlav-ního hřebene (cca 25 % plochy včetně všech vrcholových částí) byla nasnímkována 22. září 2008.

Naše společnost měla za úkol pouze odevzdat letecké měřic-ké snímky ve verzi barevných leteckých měřických snímků (RGB) a barevných infračervených leteckých měřických snímků (CIR), a to jak separátně, tak jako 4 kanálové originální záznamy. Správa parku v období snímkování, jak nám sdělila, prováděla srovná-vací měření a přímou etalonáž v terénu, je tedy velmi pravděpo-dobné, že na základě měření a informací (týkajících se například i otázky v nadpisu tohoto příspěvku), které lze ze snímku vyčíst, bude možné zvolit řešení situace a bude tedy možné kvantifi -kovat objemy a plochy padlých porostů způsobených vlastním orkánem v prvních a druhých ochranných zónách parku i nárůst ploch schnoucích porostů způsobených sekundárně náletem všech dřevokazů z padlých porostů. Budou vyčísleny a zaevido-vány. O nezásahu bylo rozhodnuto, doufejme, že ve prospěch dalších generací.

„Vše toto, pane hajný, vnímám a chápu, tedy snad nejen ro-zumem, ale i srdcem, ale mé ohavné sobecké Já mi stále říká – Proč se mám dívat na to, jak se usychající les přibližuje po stovkách metrů ročně k místům, které mám rád a kde rád se-dávám a dívám se - dnes ještě do zeleného lesa a za rok či za dva se budu dívat do suchého roští – kdo dal komu právo roz-hodovat proti mně, smrtelnému?“

Václav Šafář

I N F R AČ E R V E N É S N Í M KOVÁ N Í N Á R O D N Í H O PA R K U Š U M AVA – a n e b p oz n á m e , c o n á m z n i č i l o r k á n Ky r i l a c o z l a t ý b r o u č e k?

A tyto porosty zůstaly ležet a ležet budou

Po Kyrilovi uklizeno (lesy Kašperských hor)

Původní uschlé porosty (Pod Studenou horou)

Geografi e

Místo Východní Evropa, mezi Estonskem a Litvou

Plocha celkem: 64 589 km2

– Země 63 589 km2

– Voda 1 000 km2

Hranice (celkem) 1 368 km

Hranice se státy Bělorusko 167 km, Estonsko 343 km,

Litva 576 km, Rusko 282 km

Pobřeží 531 km

Výškové extrémy nejnižší bod: Baltské moře 0 m

nejvyšší bod: Galzina Kalns 312 mnm.

Obyvatelstvo

Populace 2 259 810 (červenec 2007)

Etnické skupiny Lotyšská 57.7 %, ruská 29.6 %, Běloruská 4.1 %,

ukrajinská 2.7 %, polská 2.5 %, litevská 1.4 %,

ostatní 2 % (2002)

Náboženství Luteránské, řecko-katolické, ruské pravoslavné

Jazyky Lotyšský (ofi ciální) 58.2 %, ruský 37.5 %,

litevský a jiný 4.3 %

L o t y š s ko

Ekonomika

Ekonomický přehled • Lotyšská ekonomika během posled-ních několika let zaznamenala růst HDP v průměru o více než 7 %. V roce 2006 dosáhlo 10,2 % skutečného růstu HDP. Vět-šina společností, bank a nemovitostí byla privatizována, ačkoliv stát stále drží značné podíly v některých velkých podnicích. V únoru roku 1999 Lotyšsko vstoupilo do Světové obchodní organizace.

HDP – skutečný nárůst 11.9 % (2006)Míra nezaměstnanosti 6.5 % (prosinec 2006)(S využitím CIA The World Factbook)

Úvod k Lotyšsku

Historie: Po krátkém období nezávislosti mezi dvěma světový-mi válkami bylo v roce 1940 Lotyšsko připojeno k SSSR. Tento akt nikdy nebyl respektován západními zeměmi. Svou nezá-vislost obnovilo Lotyšsko v roce 1991 po rozpadu Sovětského svazu. Ačkoliv poslední ruští vojáci odešli ze země v roce 1994, podíl ruské menšiny (okolo 30 % populace) připomíná pozů-statky Moskvy. Lotyšsko se na jaře roku 2004 připojilo jak do Evropské Unie, tak do NATO.

Riga

O tom, že GEODIS Brno uspěl v tendru na letecké snímkování a následné zpracování hlavního města Lotyšska, Rigy, jsme se dozvěděli na začátku měsíce dubna. Úkol zněl jasně: do konce května nasnímkovat území hlavního města o rozloze téměř 500 km2 digitální kamerou UltraCamX s ground element 10 cm. Problém se objevil vzápětí – byl jím zakázaný prostor EV(R)-2 ve středu města, sloužící k ochraně prezidentského paláce. Ve spolupráci s místní subdodavatel-skou fi rmou Livland Buve jsme požádali o povolení k vletu do tohoto prostoru a obdrželi jsme 2 termíny – 1. a 2. 5. a druhý 5. - 7. 5. 2007. To nás přinutilo naplánovat odlet na 29. 4. s cí-lem pokusit se ve výše zmíněných termínech nafotit minimálně území na východním břehu řeky Daugavy. Přelet o celkové délce 1100 km vedl přes Ostravu, polskou Varšavu a litevský Siauliau; trval 4 hodiny a díky dobrému po-časí proběhl bez problémů. To, že jsme přistáli v zemi, která je o více než osm set kilometrů severněji, jsme pocítili hned po vystoupení z letadla. Zatímco z Brna jsme odlétali při letních 25 °C, v Rize nás přivítal silný severní vítr s teplotou pouhých 6 °C. Ještě na letišti jsme se potkali se zástupci fi rmy Livland a společně jsme navštívili místní stanoviště řízení letového provo-zu, kde proběhla koordinace a příprava letového plánu. Místní letiště je nejrušnější v regionu pobaltských zemí a ročně odbaví téměř 3 miliony cestujících, což znamená velké množství odletů a příletů, kterým je potřeba se při snímkování vyhnout.První ostrý start jsme provedli 1. 5. odpoledne: za 1 hod. 55 min. se nám podařilo nafotit 18 řad, ověřit funkčnost systémů a seznámit se s denním chodem počasí, které se zde chová ji-nak, než jsme v našich zeměpisných šířkách zvyklí. O tom jsme se přesvědčili mnohokrát v několika následujících dnech, kdy se mezi Finskem a Švédskem usadila tlaková níže a s ní spojená

Riga a řeka Daugava


Pobřeží Baltského moře z ptačí perspektivy

EVRA ILS Rwy36

Jezero východně od města Riga

okluzní fronta, která začala ovlivňovat počasí v Pobaltí. Po přechodu její studené části se ochladilo dokonce až na 3 °C a začalo sněžit. Teprve 5. 5. se počasí umoudřilo. Pokus o další snímkování však kvůli rychle přibývající kupovité oblačnosti končí po hodině letu, ovšem předpověď na další den je více než optimistická. Skutečně v neděli 6. 5. startujeme v 9.00 a za další dvě hodiny už operátor kamery Aleš Pavlas synchronizuje v data unit kompletní Rigu „v nu-lách a jedničkách“. Přelet zpět domů nám trochu kazí studená fronta, do které vlétáme u Varšavy, ale i s námrazou na letadle po 4 hodinách a v dešti při-stáváme bezpečně na letišti v Brně.Před odletem jsme toho o Lotyšsku moc nevěděli a příjemně nás překvapilo. Ekonomika zde i v ostatních dvou pobaltských státech, Litvě a Estonsku, kráčí vpřed mílovými kroky a již několik let po so-bě zaznamenává vysoký růst HDP, v roce 2006 přes 10 %. To vše pravděpodobně ve snaze co nejrychleji se oprostit od společné mi-nulosti s Ruskem, které násilně anektovalo tyto státy v roce 1940. Lotyši byli ochotni podstoupit všechny bolestivé reformy, přičemž jejich výsledek je nad očekávání dobrý. Samozřejmě nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá, a ekonomika teď musí bojovat s prohlubujícím se defi citem importu a infl ací. Krátká pro-cházka centrem staré Rigy, které je zařazeno do seznamu památek UNESCO, vás však rychle přesvědčí, že se Lotyšsko vydalo správným směrem.Velice milým překvapením pro nás byli bravurní řídicí letového pro-vozu, kteří rychle pochopili naše potřeby a nebáli se vektorovat a jinak omezit provoz dopravních letadel, aby nám „vyčistili“ letovou cestu. S takovými službami jsme se zatím setkali pouze v západní Evropě. Také ve věci povolení letu se místní úřady zachovaly velice vstřícně, a to bez požadavků na utajení, kontrolu dat a jejich následné retušo-vání, tedy pravý opak toho, co zažíváme v zemích více na jihu.

Co dodat závěrem? Za 8 dní jsme podnikli 3 snímkovací lety v dél-ce 4 hod. 45 min., pořídili 1413 leteckých snímků ve 39 řadách a cel-kem jsme nalétali 3600 km včetně přeletů v čase 12 hod. 25 min.Lotyšsko se tak stalo osmou a zároveň zatím nejsevernější zemí, kde GEODIS BRNO úspěšně realizoval letecké snímkování.

Karel Holouš

Důvody vznikuJiž od počátku své činnosti potřeboval Odbor územního pláno-vání a stavebního řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje /dále OÚPSŘ JMK/ ke své činnosti jednotný digitální mapový podklad na úrovni katastrální mapy. Záměr Českého úřadu zeměměřického a katastrálního /dále ČÚZK/ dokončit digitalizaci na celém území České republiky nebyl dosud realizován. Pomalý postup digitalizace katastrálních map /dále DKM/, kte-ré v současné době pokrývají cca 1/3 území kraje, nám kom-plikoval každodenní práci. OÚPSŘ JMK proto začal od r.2003 postupně pořizovat na území JMK jednotnou vektorovou účelovou katastrální mapu /dále ÚKM/ na základě stavebního zákona jako územně technický podklad pro potřebu územního plánování.

HistorieÚKM JMK začala vznikat v roce 2003. Na počátku byla zpraco-vána Analýza datových zdrojů digitalizovaných účelových kata-strálních map v rozsahu správního území Jihomoravského kraje a návrh datového modelu fi rmou GEODIS BRNO, spol. s r.o. Ve správním obvodu JMK se v té době nacházelo 647 obcí na 851 katastrálních územích (po přistoupení některých obcí z kraje Vysočina v roce 2005 se počet obcí změnil na 673 a počet katastrálních území na 891), z nichž cca 140 mělo vytvo-řenou DKM a 97 obcí mělo katastrální mapu digitalizovanou /dále KM-D/. Zvektorizovat bylo nutno zhruba 600 katastrál-ních území. V první etapě byla pro vytvoření ÚKM vybírána území důleži-tých dopravních staveb a rychle se rozvíjejících území v okolí města Brna.V letech 2004 a 2005 bylo zvektorizováno cca 480 katast-rálních území. Vynechána byla území, jejichž digitalizaci měl ČÚZK v nejbližší době dokončit, a také území, na nichž probí-haly pozemkové úpravy.Během roku 2006 bylo 32 chybějících katastrálních území doplněno rastrovou katastrální mapou. Vznikla tak hybridní rastrová a vektorová katastrální mapa celého správního území Jihomoravského kraje.V průběhu roku 2007 byla i tato katastrální území doplněna plně vektorovou ÚKM. Současně se v tomto roce podařilo do-končit jednání s Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj o vzájemné spolupráci při tvorbě ÚKM a jejímu oboustranném využití. Vznikl požadavek sjednotit časovou úroveň dosud vytvořených ÚKM a na větší části území JMK došlo k aktualizaci nejstarších ÚKM. Výsledkem navazujících jednání, jichž se účastnil Katastrální úřad Jihomoravského kraje a společnost GEODIS BRNO, spol. s r.o., byla tzv. 1. částečná aktualizace ÚKM JMK.

Úče lová kat a s t rá ln í mapa J ihomorav ského k ra je


Charakteristika ÚKM JMK je bezešvá vektorová katastrální mapa, která je umís-těna v souřadném systému S-JTSK.Obsah: ÚKM JMK obsahuje všechna katastrální území ve správním obvodu Jihomoravského kraje.Struktura: Do struktury ÚKM JMK jsou převedeny stávající DKM a KM-D, doplněny a převedeny částečné DKM a nově vytvořené ÚKM. Datový model: ÚKM JMK ve struktuře výkresu dgn obsahuje: • katastrální hranice, • hranice parcel, budov, • vnitřní kresbu, • parcelní čísla stavební, • parcelní čísla pozemková.Další prvky – značky kultur, místní názvosloví, bodové pole apod. nejsou obsahem ÚKM.SPI: Databázový soubor popisných informací SPI ÚKM JMK je doplněný o položku PAR_ID.Nesoulady: Ke každému katastrálnímu území je vyhotoven adresář nesouladů mezi SPI a mapou.Formát: ÚKM JMK je poskytována ve formátu Shapefi le ESRI a současně dgn pro Microstation.

Účel, využitíÚKM JMK je využívána jako mapový podklad zejména pro zpracování územně analytických podkladů a územních studií, pro zpracování územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí Jihomoravského kraje, zejména územních plánů. Je využívána jako jedna z účelových vrstev geografi ckého in-formačního systému Jihomoravského kraje, jako referenční podklad pro nově pořizované projekty jednotlivých odborů s přesností a prostorovou lokalizací jednotlivých parcel apod.Široké veřejnosti je grafi cká část včetně průběžných aktualizací zpřístupněna na mapovém portále GeoData ÚP JMK /www-up.kr-jihomoravsky.cz /, s propojením do nahlížení do katas-tru nemovitostí s možností připojení jako WMS služby.

BudoucnostPrůběh vzniku plně vektorové ÚKM JMK byl zpočátku ovlivněn výší fi nančních prostředků JMK v jednotlivých letech a také postupným přesvědčováním úřadu o nezbytnosti vytvoření takto zpracované vektorové katastrální mapy. Dnes již nikdo o smysluplném využití tohoto díla nepochybuje a výsledkem je plná podpora všech příslušných odborů Jihomoravského kraje a dobrá spolupráce s Katastrálním úřadem.S ohledem na rozsah správního území JMK předpokládáme pravidelnou aktualizaci 1x ročně do doby, než bude dokončena plná vektorizace území formou DKM. V průběhu roku 2008 chystáme dokončení 2. plné aktualizace. (Zpracování ÚKM JMK zajišťoval GEODIS BRNO, spol. s r.o.)

Milan Pachta

Studie proveditelnos ti pro ČEZ Dis tr ibutie v Rumunsku

V roce 2005 skupina ČEZ úspěšně zprivatizovala ru-munskou společnost ELECTRICA OLTENIA, která spravu-je distribuční síť v jižním Rumunsku. V roce 2006 začal management této společnosti uvažovat o možnosti na-sazení systému GIS v rámci budování informačních systé-mů.

Vzhledem k tomu, že GEODIS má dobré reference ze zakázek realizovaných pro skupinu ČEZ v České republice a současně značné zkušenosti na Rumunském trhu, stali jsme se jedním z partnerů při zpracování studie provedi-telnosti pro tento projekt. Předmětem studie byla kromě pořizování a aktualizace dat pro GIS i analýza SW/části řešení. Tuto část studie zpracovávala renomovaná spo-lečnost SOLUZIONA, která zajišťuje implementaci GIS v ČEZu v České republice.

Celá studie byla zpracována v rekordně krátkém čase dvou měsíců a obsahovala vedle podrobné analýzy vý-chozího stavu i detailní návrh datového obsahu budoucí-ho GIS a popisy procesů jeho údržby. Nedílnou součástí studie byla i základní fi nanční analýza celého projektu.

Výsledky studie byli vedením společnosti ČEZ Distribu-tie, do které byla ELECTRICA OLTENIA transformována, přijaty kladně. Současně dostali čeští experti skupiny ČEZ do rukou detailní materiál o situaci dokumentace v ru-munské společnosti a možnostech mapových podkladů na rumunském trhu. Věříme, že tato studie pomůže ČEZu úspěšně zahájit proces nasazováni GIS v Rumun-sku.

O komentář jsme poprosili Ing. Jana Mouchu, Director Operational Agenda:„Implementace IS GIS v prostředí zahraniční akvizice ČEZ v Rumunsku – CEZ Distributie, S.A. – je součástí komplexní strategie nasazování vzájemně propoje-ných centrálních informačních systémů.IS GIS by měl přispět ke zrychlení a zkvalitnění slu-žeb našim zákazníkům v Rumunsku zejména v oblas-ti poskytování distribučních sítí. Využívání informací o uložení podzemních kabelových sítí by mělo rov-něž zásadním způsobem přispět k eliminaci poruch v městských aglomeracích způsobených cizími sub-jekty při výkopových pracích.Pro CEZ Distributie, S.A., je nespornou výhodou možnost opřít se při implementaci IS GIS v rumun-ském prostředí a při přípravě místních specialistů o zkušenou geodetickou fi rmu, jakou je právě GEO-DIS”.

Jan Sirotek

. . . z a m ě ř e n o n a b u d o u c n o s t

NOVINKA I 2x VEXCEL UltraCamX digitální kamera

Katastr nemovitostí• Geometrické plány• Tvorba DKM, ÚKM• Vytyčování hranic pozemků• Mapování• Identifi kace pozemků, vlastnické mapy• Záborové plány

Mapové podklady• Účelové mapy dle požadavků zákazníka• Digitální vektorové mapy, výškové modely• Plány měst a obcí• Technické plány pro výstavbu inženýrských sítí• Podklady pro projektování, rekonstrukce a výstavbu• Podklady pro studie proveditelnosti a plánování dopravní infrastruktury• Mapy závodů, letišť a průmyslových zón• Podélné a příčné profi ly

Inženýrská geodézie• Mapové podklady pro potřeby projekce• Dokumentace skutečného provedení staveb• Bodová pole• Vytyčovací sítě• Měření posunů a deformací• Určování kubatur• Přesná nivelace• Speciální aplikace• Tým autorizovaných zeměměřických inženýrů ve všech skupinách oprávnění

GIS aplikace• Návrhy GIS řešení včetně přípravy datových modelů a databází• Tvorba projektů pro geografi cké informační systémy• Mapové webové služby, včetně WMS• Digitalizace dat včetně negrafi ckých atributů• Migrace dat mezi jednotlivými SW platformami• SW aplikace a systémová integrace• Skenování a transformace rastrových podkladů• Digitální tisk

DATA PRO VÁŠ GIS

Letecké snímkování• Černobílé, barevné, spektrozonální• 5 vlastních letadel – CESSNA 402B, 2 x CESSNA 206, Zlín Z-37A, PIPER PA-23• letadla jsou vybavena kamerami UltraCamX, ZEISS RMK TOP 30 a RMK TOP 15, navigační systém pro fotolety Mason-Trimble, GPS-INS Applanix POS-AV• Digitální letecké snímkování GB-Cam (tělo kamery Hasselblad H1, digitální záda Phase One P-45)• Videometrie

Fotogrammetrické mapování a digitální stereo vyhodnocení• Tým vyškolených a zkušených operátorů• 20 moderních digitálních fotogrammetrických stanic pro měření polohopisu a výškopisu• Nejnovější digitální technologie umožňující přesné fotogram- metrické mapování velkých území

Digitální modely terénu• Moderní vybavení pro měření digitálního modelu terénu• Vysoká přesnost a spolehlivost měření• Různé formy interpretace DTM ve všech formátech

Digitální video – videometrie• Zaznamenávání digitálními video kamerami s vysokým rozlišením• Digitální zpracování video nahrávek• Speciální technologie umožňuje zobrazení odpovídající části nahrávky výběrem území na mapě a opačně

Laserscanning• Letecké skenování povrchu – tvorba přesného DTM• Pozemní skenování a vyhodnocení objektů (fasád, průčelí, průmyslových rostlin, potrubí, mostů, tunelů, atd.)

Ortofotomapy• Ortofotomapy s vysokým rozlišením (až do 5 cm/pixel)• Speciální letecké snímkování• Šikmé snímkování

Dálkový průzkum Země• Satelitní snímky ze všech dostupných satelitů (LANDSAT, ASTER, IKONOS, QUICKBIRD,…)• Satelitní ortofotomapa České republiky s rozlišením až do 7m/pixel• Analýzy – vegetace, půda, lesnictví, zemědělství, ekologie• Zpracování dat pro plánování sítí mobilních operátorů• Tvorba Land-use v souhlasu se specifi ckým datovým modelem• Shromažďování a interpretace spektrozonálních snímků

3D modelování a vizualizace• Trojrozměrné modelování budov a zastavěných ploch• Modely měst• Vizualizace s použitím digitálního modelu terénu, 3D modelů objektů, ortofotomap atd. • 3D pohledy, virtuální lety nad terénem, atd.• Exluzivní distribuce RIEGL 3D skenerů a softwaru PolyWorks pro Českou a Slovenskou republiku• GeoShow 3D

FOTOGRAMMETRIE

G E O D I S G R O U P N A B Í Z Í …

GEODÉZIE

DATA

• Různé mapové podklady, ortofotomapy, DTM a letecké snímky od r. 1990• Data pro multitemporální analýzy• Barevná ortofotomapa celého území České a Slovenské republiky s vysokým rozlišením a pravidelnými aktualizacemi v periodě tří let• Satelitní data• Aktualizovaný digitální model terénu České republiky

Tv o r b a o r t o f o t o m a p v R a ko u s k u

V roce 2007 vypsal úřad zemské vlády

Dolního Rakouska dvě výběrová řízení

na dodání ortofotomap. V prvním z nich

byl požadavek na letecké snímkování

klasickou kamerou na fi lmový materiál,

ortofotomapa se měla vytvořit na úze-

mí 6550 km2. Ve druhém bylo předepsáno použít kameru digitální, velikost území byla 1500 km2.

Vítězství v tendru na tvorbu orto-fotomapy za použití digitální ka-mery

GEODIS se zúčastnil obou tendrů, v obou případech jako vedoucí článek mezinárodní-ho konsorcia GEODIS BRNO, Vermessung Angst Vídeň. Pro rozsáhlejší tendr podal Geodis nejvýhodnější nabídku. Poté úřad změnil technické parametry zadání a po-žádal zúčastněné fi rmy, aby dodaly novou cenovou nabídku. Podmínkou však bylo, že nová cena bude minimálně o padesát procent menší než původní nabídka. Tento podivný požadavek vyřadil Geodis ze hry, protože fi rma, která se umístila jako druhá v prvním kole nabídek, nabízela cenu mno-hem vyšší než Geodis. Proto mohla slevit ví-ce než padesát procent a pohodlně vyhrát. Geodis sice slevil asi o 30 procent a přestože jeho cena byla nižší o 60 000 EUR proti ví-tězi, nesplnil 50 procentní podmínku slevy. Proto byl ze soutěže vyřazen. Po pečlivém zvážení se však Geodis rozhodl neprotesto-vat proti výsledkům soutěže. Neúspěchem v prvním tendru jsme se nenechali rozladit a po pečlivé přípravě nabídky a úspěšném pohovoru ve Vídni jsme se stali na začátku června roku 2007 vítězem tendru druhého.

Přípravné práce jsme zahájili neprodleně, ale start nebyl ani trochu snadný. Letové počasí bylo nepříznivé. Navíc se celé území, které mělo být nasnímkováno, nachází blíz-ko Vídně a náš letoun při snímkování v leto-vých hladinách mezi 7 000 a 9 000 stopami nad hladinou moře vytvářel překážku pro-

vozu dopravních letadel přilétávajících na mezinárodní letiště Schwechat ve Vídni. Byla nutná pečlivá koordinace posádky před letem s přibližovací službou řízení letového provozu ve Vídni. Během letu museli být piloti připraveni v kterémkoli okamžiku přerušit snímkování a provést podle instrukcí letového dispečera úhybný manévr, aby nedošlo k nebezpečnému sblížení s jiným letadlem. Nakonec se díky několika málo dnům pěkného počasí, profesionalitě dispečerů ve Vídni a také leto-vých posádek fi rmy Geodis podařilo snímkování úspěšně dokončit.

Spolupráce v Rakousku

Na začátku prací ještě před snímkováním fi rma Angst nasignalizovala a zaměřila vlícovací body na předepsaných místech lokality. Ty byly ještě doplněny vhodně vybranými přirozeně signalizovanými body. Výsledná ortofotomapa musí být dodá-na v systému Gauss Krüger M-34. Software palubního počítače letadla však ještě s tímto systémem pracovat neumí, proto byl plán letu proveden v souřadném sys-tému UTM 33, což přineslo jisté komplikace, protože i Rakouské fi rmy mají potíže při transformacích těchto dvou systémů a dodávaly data vykazující značné odchylky identických bodů signalizace. Nakonec se vše podařilo zvládnout, když navíc fi rma Applanix ještě v poslední chvíli dodala opravený výpočetní modul pro výpočet prv-ků vnější orientace se správně defi novaným systémem GK. Tak bylo možné dodat do triangulace prvky vnější orientace snímků přímo měřené aparaturou GPS-INS (Applanix) v systému GK M-34. Projekt je v současné době již před dokončením a pevně věřím, že ho úspěšně zvládneme.

Petr Navrátil


I n te rg e o 20 07

INTERGEO je největší světové fórum pro geodézii

a geoinformatiku Tento veletrh a s ním související kongres

umožňují získat komplexní přehled o všech klíčových trendech roz-

voje v oblasti přístrojové techniky pro získávání měřických údajů

v terénu až po různé softwarové vybavení pro zpracování geodat .

Účastní se jej všichni významní výrobci geodetických a GIS přístrojů,

softwarů i dodavatelé služeb.

Veletrh INTERGEO se koná každoročně v Německu, avšak místo jeho

konání se vždy mění. V roce 2007 koncem září zavítalo INTERGEO do

města s dlouholetou veletržní tradicí – Lipska.

Firma GEODIS BRNO se na veletrhu INTERGEO prezen-tovala především jako dodavatel služeb v oblasti foto-grammetrie, ale i jako jako výhradní dovozce přístrojů Topcon pro Českou Republiku, Slovensko a Rumunsko. Vedle podpory vztahů s partnery z Německa, Francie, Holandska a dalších ze-mí představila vlastní softwarové řešení pro snímkování, výpočty středu projekce, vnitřní správu a manipulaci se šikmými snímky pořízenými středoformátovými digitál-ními kamerami v jednotném uceleném programovém systému Pixoview. Dále fi rma GEODIS nabídla produkci True orthofotomap vlastními technologicko-softwa-rovými postupy. Vlastní výpočetní program však není určen pro prodej, ale slouží pro produkci True orthofo-tomap a pořízení informačních systémů založených na šikmých snímcích.

Veletrh Intergeo v Lipsku lze hodnotit jako velmi úspěšný. Trval tři dny a za tu dobu jej navštívilo více než 16 500 návštěv-níků. Vystavovatelé z více než 50 zemí světa nabídli to nejlep-ší, co je v současnosti v oblasti geodézie a geoinformatiky k dispozici, navázaly se nové kontakty a uzavřely nové obchody. Nezbývá než se těšit na příští INTERGEO, které se bude konat od 30. září do 2. října 2008 v Brémách.

Zaměření kompresorových stanic metodou laserového skenováníZ rozmanitého portfolia našich činností jsme tentokrát do našeho časopisu vybrali

zaměřování průmyslových objektů – převážně potrubních systémů kompresorových

stanic na tranzitním plynovodu, který přivádí strategickou surovinu z území bývalého

Sovětského svazu.

Kompresorová stanice je poměrně rozsáhlý a složitý objekt, plocha, na které je vystavěna, se pohybuje mezi 25 - 40 ha. Samotná technologie probíhá v budovách, do jejichž interiéru jsme při našem měření nevstupovali a v nichž jsou uloženy tur-bíny pohánějící plyn na jeho cestě za zákazníkem v západní a střední Evropě, dále jsou součástí stanice velíny, podobně jako ve velkých elektrárnách, obslužné dílny a samozřejmě spousta kanceláří. Nejdůležitějšími objekty pro naše měření jsou však potrubní systémy, uzávěry, fi ltry, vypouštěcí potrubí a nejrůz-nější tlakové, skladovací nebo jiné nádrže, kterými jsou kom-presorové stanice doslova nabity.

Při zaměřování kompresorové stanice laserovým skenerem je nutné zvolit systematický postup s vedením náčrtu podobně jako při klasickém geodetickém měření. Rozestup jednotlivých postavení skeneru se zde pohybuje v závislosti na hustotě ske-novaných objektů, obvykle v rozmezí 5 – 10 m, výjimkou ale není ani několik skenů na jednom místě, většinou z důvodu omezeného zorného pole skeneru a potřeby naskenovat i ob-jekty nad nebo pod skenerem.

U každého skenování je nutné mít k dispozici alespoň 4 geo-deticky zaměřené vlícovací body, pomocí kterých proběhne transformace bodového mračna do geodetického souřad-nicového systému. Minimální počet bodů pro prostorovou shodnostní transformaci, tedy 3, je v tomto případě vzhledem k požadavkům na přesnost a také s ohledem na nedostatky transformačního programu nevyhovující a neúměrně prodlu-žuje dobu potřebnou pro primární zpracování naměřených dat. Transformace bodových mračen pomocí programu Polyworks – IMAlign, kde jsou mračna urovnávána na sebe pomocí vyhle-dání nejmenších odchylek v překrytových oblastech s využitím metody nejmenších čtverců také není vhodná, hlavně pro svoji velkou časovou náročnost. Při řádově stovkách skenovacích pozic by jen načítání bodů do programu Polyworks trvalo při-bližně stejně dlouho jako vlastní skenování.

Nejdůležitější části kompresorových stanic, tzv. potrubní dvory, jsou části navazující na turbínové haly. Jde o obdélníkové jámy o rozloze přibližně 75 x 30 m, o hloubce 2 m, ve kterých je uloženo potrubí o průměru 0,05 – 1 m, obsahující spoustu ku-lových uzávěrů, přepouštěcích a vypouštěcích ventilů a dalších

objektů, jejichž funkčnost zůstává běžnému geodetovi skryta. Co ovšem skryto nezůstane, ba naopak, co nelze přehlédnout, nebo ještě lépe přeslechnout, je hlasitý hvizd těchto uzávěrů, které se na potrubí chovají jako píšťaly. Jak ukazovala tzv. Hlu-ková mapa kompresorové stanice, hluk těchto zařízení dosahu-je úrovně 95 dB, což je podobné, jako kdybyste koncert skupiny Visací zámek sledovali v těsné blízkosti reproduktoru. Je to ale mnohem méně zábavné.

Potrubní dvory jsou tedy spletence trubek, kde ta nejblíže od skeneru zakrývá ty, které jsou dál, a proto je nutné přenášet skener po úzkých lávkách nad potrubním dvorem a snažit se zajistit co nejlepší pokrytí dvoru laserovými body.

Během skenování využíváme volné chvilky, kdy skener pracuje, k focení detailů potrubí. Fotografi e následně velmi usnadňují identifi kaci jednotlivých objektů při jejich modelování.

Naskenováním kompresorové stanice končí fyzicky i psychicky náročná terénní část práce a zakázka se kompletně přesou-vá k dalšímu zpracování do kanceláře. V první řadě je nutné provést transformaci všech laserových bodů do jednotného souřadnicového systému a převést data ze surového formátu skeneru do formátu, který je schopen načíst Microstation, kde probíhá vlastní modelování.

Modelování je zatím zcela manuální činnost, při níž naši špičko-ví modeláři analyzují každou část spojeného bodového modelu a převádějí jeho objekty do vektorové podoby.

Výsledkem je pak 20 – 50 MB velký dgn soubor, ve kterém je s přesností na centimetry vymodelováno veškeré potrubí na-cházející se uvnitř areálu kompresorové stanice.

Miloš Tejkal

Potrubní dvůr shora


1. Potrubní dvůr zboku2-3. Potrubní systémy4. Kulové uzávěry5. Blok fi ltru

Ve středu 11. července 2007 se v Holicích uskutečnilo meziresortní štábní cvičení s názvem „OCHRANA 2007“. Šlo o nácvik chování při hrozbě teroristických útoků na území ČR v době pořádání fi ktivního Mistrovství světa v atletice. První část cvičení proběhla v prostorách gymnázia v Holicích, kde se skupina tří ozbrojených mužů zmocnila skupiny studentů a ředitele gymnázia.

V sále na plátně mohli účastníci cvičení sledovat místnost, ve které teroristé zadržovali studenty. Dlouhé čtyřhodinové vyjednávání bylo doplněno prezentacemi, při nichž se představila zástupcům Ministerstva vnitra a dále zástupcům složek Hasičského záchranného sboru, Armády ČR, Bezpečnostní informační služby, Zdravotnické záchranné služby a dalším i naše společnost.

S předstihem jsme nasnímkovali území města Holice a data zpracovali do produktu PixoView, takže jsme mohli prezentovat přímo území města, budovu gymnázia a návaznosti nejbližšího okolí. Řešení šikmého snímkování vzbudilo mezi odborníky z oblasti krizového řízení velkou pozornost. Právě oni s námi hledali další možnosti využití tohoto zobrazení v praxi.

(redakce)

O C H R A N A 2 0 0 7

Pro kvalitní pořizování termografi ckých záznamů platí několik základních podmínek:

přesná defi nice účelu termovizního snímkování kvalitní termografi cká kamera povětrnostní podmínky a denní a roční doba snímkování vhodná letecká a navigační technika.

Přesné defi nování účelu termovizního snímkováníJe nutné k tomu, aby mohly být zvoleny odpovídající podmínky pro splnění dané zakázky, případně aby mohlo být pozměněno zadání podle toho, co je z termozáznamů vůbec možné vyčíst. Defi nice účelu je zásadní zejména při zjišťování tepelných ztrát v intravilánu. Důležitým parametrem je rozlišení termozázna-mů, neboť ovlivňuje nejen čitelnost, ale i celkovou ekonomiku zakázky.

Účely zakázek termovizního snímkování• detekce půdních zlomů z důvodů znečištění zdrojů podzemních vod• detekce tepelných anomálií ve městě• detekce tepelných anomálií v továrních halách• detekce podpovrchového hoření na rekultivovaných skládkách• detekce průběhu vodovodu• detekce anomálií teplovodu• detekce průběhu teplovodu• kontrola provedení tepelné izolace teplovodů• distribuce slunečního záření ve městě a jeho vliv na celkové oteplení • detekce míst hoření a chemických reakcí na skládce• detekce vadných izolátorů na VVN• sčítání zvěře, pro účely dokumentace škod zvěří způsobených • detekce míst, kde probíhá znečišťování řek odpadními vodami.

Termovize a možnosti jejího v yužití

Firma ARGUS GEO SYSTÉM, s. r. o., se zabývá

termovizním snímkováním od roku 1994. Meto-

da termovizního snímkování patří do kategorie

snímkování pro účely dálkového průzkumu Země.

V současné době je termovizní snímkování také

významnou součástí služeb GEODIS GROUP.

Kamera Flir ThermaCam 640, kterou jsme začali používat v ro-ce 2008, má matici 640 x 480 pixelu. Umožňuje zachytit dva-krát větší území než kamera ThermaCam PM 695, což je velmi výhodné pro snímkování velkých ploch, zejména měst. Dochází k významnému snížení letových os, zvláště když úspora letové-ho času hraje rozhodující roli. Celkovou cenu ovlivňuje i menší počet snímků.

Povětrnostní podmínky a denní a roční doba snímkováníVelice důležitým faktorem ovlivňujícím kvalitu pořizovaných dat jsou povětrnostní podmínky.Jako nevhodné povětrnostní podmínky pro realizaci zakázky uvádím:1. sluneční záření – úkol je realizován v noci nebo pod souvis-lou oblačností, pouze v případě zjišťování distribuce slunečního záření ve městě toto neplatí2. sněhová pokrývka – souvislé, nebo částečné pokrytí lokality sněhem není přípustné

Technické parametry kamery FLIR ThermaCam PM 695

Detektor FPA (Focal Plane Array), nechlazená

mikrobolometrická matice 320x240 pixel

Digitální zoom kontinuální 4x

Spektrální rozsah 7,5 – 13 µm

Rozsah měřených hodnot -40 °C až +500 °C rozsah do 1500 °C

s přídavným fi ltrem

Teplotní citlivost 0,08 °C při 30 °C

Přesnost ±2 % nebo ±2 °C

Zorné pole:základní 24 ° x 18 ° s předsádkou 45 ° x 34 °

Frekvence zápisu 1Hz

Doba startu cca 45 sekund

Pracovní prostředí -15 °C až +50 °C

Krytí IP 54

Ukládání termografů na PC karty typu I nebo II

(včetně záznamu zvuku 30 sec.)

Hmotnost 2,3 kg včetně baterie

Doba provozu s baterií 1,5 hodiny

Měřicí funkce (teploty) 5 bodů nebo 2 izotermy

Zadávání parametrů emisivita, teplota okolí, vzdálenost,

relativní vzdálenost

Korekce na přenos záření atmosférou

Nastavování barvy, jazyk, stupnice atd.

Přídavná video kamera barevná videokamera pro video obrázky

640 x 480 pixelu.

Kvalitní termografi cká kameraPro realizaci většiny zakázek byly používány termovizní kamery fi rmy Flir, a to FLIR ThermaCam PM 695 nebo v roce 2008 Flir ThermaCam 640. Obě tyto kamery splňují náročné požadavky, zejména na spektrální rozsah a přesnost měření. Přídavné vy-měnitelné objektivy umožňují efektivně plánovat snímkování.

Termovizní snímek města Košice s teplovodními sítěmi

Vodovod pod úrovní terénu IIVodovod pod úrovní terénu

Teplovod pod silnicí Hradec Králové Opatovice


3. vítr nad 3 m/s – vítr musí být pod touto hodnotou, jinak do-chází k degradaci toku signálu ze země4. mraky a stíny - mraky a stíny rovněž negativním způsobem ovlivňují měření, musí se snímkovat pod souvislou oblačností nebo za jasného počasí v noci5. vlhkost terénu – snímkuje se za suchého počasí, posledních 36 hodin muselo být beze srážek – platí zejména pro snímková-ní podzemních vedení6. rostlinný pokryv – předpokládá se snímkování v zimních, podzimních, časných jarních měsících roku bez vegetace7. denní doba – snímkování probíhá v nočních nebo ranních hodinách před východem Slunce, mimořádně ve dne pod sou-vislou hustou oblačností8. vnější teplota pod 5 °C

Tyto podmínky výrazným způsobem limitují použití metody termovizního snímkování. Počet vhodných dní pro snímkování se velmi zužuje. Někdy je těžké dodržet všechny tyto podmín-ky a může se stát, že požadované snímkování nelze realizovat vůbec.

Vhodná letecká a navigační technikaPro náležité splnění zakázky je nutno mít vhodnou leteckou a navigační techniku. Jenom tak je možno provést snímkování lo-kality souvisle a pokrytě. Téměř všechny faktory, které ovlivňují kvalitu fotografi ckého a fotogrammetrického snímkování, jsou důležité i pro snímkování termografi cké. Je nutno dodržet po-délný a příčný překryt, výšku letu, snímky nesmí být posunuté vůči náletové ose (snos), velký podélný a příčný sklon je rovněž na škodu. Ostrost snímků musí být během letu neustále kon-trolována – nelze obecně zaostřit na nekonečno. Letoun musí letět stabilně a pomalu, protože přístroje nejsou opatřeny jako u měřické kamery protismazovým zařízením.

Z těchto důvodů je používána následující technika:LetounPro realizaci termovizních zakázek je volen zpravidla letoun Cessna 206, a to z několika důvodů. Především pro větší mož-nost volby rychlostí. Snímkuje se při rychlostech 120 - 150 km/h. Do prostoru snímkování je však třeba se dostat co nejrychleji, jakmile to povětrnostní podmínky dovolí. Přeletová rychlost či-ní 220 km/h. Letoun je hornoplošník, což přispívá obecně k je-ho stabilitě během letu. Cena jeho letové hodiny je nižší než u letounu Piper Aztec, který má dva motory. Letoun Piper Aztec je používán zejména při letu nad velkými městskými aglomera-cemi, kde je zakázáno létat jednomotorovými letouny.

Gyroskopický závěs SM 2000 a GSM 3000Aby pás terénu zachycený termovizní kamerou a následně ani kvalitu výsledných snímků neovlivnily turbulence, je nutno kameru instalovat do gyroskopického závěsu SM 2000 (GSM 3000).

SM 2000 zabezpečuje během letu:• dynamickou stabilizaci termovizní kamery proti kývání letounu kolem všech tří os• pasivní ochranu termovizní kamery proti chvění vlivem vibrací letounu• automatickou horizontaci termovizní kamery• kompenzaci úhlu snosu letounu

Navigační systémVlastní navigace v prostoru snímkování je realizována prostřed-nictvím navigačního systému CCNS. Tento systém je standardní v oblasti navigačních systémů pro fotogrammetrické snímková-ní, které má vysoké nároky na dodržení přesnosti vedení letou-nu po náletové ose a přesné dodržení letové výšky. Výraznou předností tohoto systému je jednoduchost obsluhy a odolnost vůči podmínkám snímkového letu. Součástí systému je přijímač signálu GPS, anténa, navigační obrazovka a řídicí počítač.

Technologie zpracování Po provedení snímkového letu jsou termozáznamy zpracovány jak v barevné podobě, tak i v odstínech šedi. Z jednotlivých termozáznamů jsou sestaveny obrazové sekvence z 15 až 30 termozáznamů v souvislý rastr. Tyto rastry jsou pak použity pro georeferencování. Data jsou barevně upravena tak, aby byl zvý-razněn předmět zájmu.Pro georeferencování záznamů jsou použita také již existující vektorová či rastrová data zadavatele, zejména ortofotomapy vy-sokého rozlišení. Georeferencovány jsou barevné obrazové sek-vence termozáznamů, aby bylo možné lépe identifi kovat body na termozáznamu a identické body na rastrovém či vektorovém podkladu. Pro prvotní umístění rastrů se používá Helmertova podobnostní transformace a pro přesné georeferencování rastrů kolineární transformace umožňující superimpozici s podkladem. Ortofotomapu je třeba retušovat a sestavit z ní mozaiku.

ZávěrTermovizní snímkování rozšiřuje portfolio služeb GEODIS GROUP. V souvislosti se vzrůstajícími cenami energií a nákladů na jejich dopravu pomocí dálkových teplovodů k uživateli se zvyšuje snaha tyto sítě mapovat a dobře spravovat. Současný rozvoj termovizního snímkování podporuje mimo jiné i skuteč-nost, že se na šetření energie a ochranu životního prostředí v souvislosti s globálním oteplením zaměřují také programy EU.

Zdeněk Klusoň

Hořící halda Heřmanice Termovizní snímek teplovodu

P i x oV i e w – o v ě ř e n í p ř e s n o s t i m ě ř e n í ze š i k m ý c h s n í m k ů

Projekt testování Technologie šikmého snímkování by se dala rozdělit do

dvou částí. První se zabývá pořizováním šikmých snímků, k tomu fi rma GEODIS BRNO, spol. s r.o., využívá letadlo Z-37A Čmelák, vybavené sestavou 3 kamer značky GBCam v jedné řadě, interně označované C1, C2 a C3. Kamera C3 je ve svislé poloze, zatímco kamery C1 a C2 jsou vykloněny o úhel 36° od svislice a slouží tak k pořizování šikmých snímků. Druhou částí je následné zpracování, které se řadí mezi jednosnímkové me-tody letecké fotogrammetrie. Účelem projektu bylo především zjistit přesnost polohového a výškového měření v programu PixoView. Samotné testování probíhalo na leteckých snímcích pořízených v lokalitě Brno-Líšeň, kde má společnost GEODIS BRNO společně s Ústavem geodézie na Vysokém učení tech-nickém v Brně zbudovánu kalibrační základnu, tvořenou 80 signalizovanými vlícovacími body, určenými metodou GPS. Nad zájmovou oblastí o rozloze asi 180 ha bylo pořízeno v 9 letových řadách každou ze tří kamer 71 fotografi í.

Vstupní data Vstupními daty pro každý projekt v aplikaci PixoView jsou:

• letecké snímky • prvky vnitřní orientace (IO – Interior orientation)• prvky vnější orientace (EO – Exterior orientation)• digitální model terénu (DTM – Digital terrain model)

Prvky vnitřní orientace získává program prostřednictvím kali-bračního protokolu (Obr. 2), který dává informaci o konstantě kamery (f), poloze hlavního bodu (dx, dy) a o průběhu radiální distorze objektivu. Těmito veličinami je určena poloha středu promítání vzhledem k rovině snímku a lze tak zpětně zrekon-struovat obrazový trs paprsků, které v čase expozice vytvořily letecký snímek.

Pro umístění tohoto trsu v prostoru vzhledem ke geode-tickému souřadnicovému systému je nutné znát ještě prvky vnější orientace snímku, které určují polohu projekčního centra v příslušném souřadném systému, danou třemi souřadnicemi (X,Y,Z). V případě národního souřadnicového systému Jednot-né trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) dvěma rovinnými souřadnicemi (X,Y) a výškou ve výškovém systému baltském – po vyrovnání (Bpv). A dále orientací osy záběru v prostoru reprezentovanou třemi úhly rotace ( , , ). Prvky EO lze získat v podstatě třemi metodami: • přímým georeferencováním• analytickou aerotriangulací bez využití vlícovacích bodů• analytickou aerotriangulací s využitím vlícovacích bodů.

Pod přímým georeferencováním leteckých snímků se rozumí výpočet prvků EO zpracováváním zaznamenaných hodnot přijímačem diferenciálního signálu GPS (Global positioning systém) s inerciální měřickou jednotkou (IMU) přímo během snímkování. Metoda analytické aerotriangulace bez využití vlí-covacích bodů (AAT bez VLB) používá k vyrovnání snímků výše uvedené prvky EO a dále jen velké množství spojovacích (Tie) a navazovacích (Pass) bodů, generovaných pomocí korelačních algoritmů v předem defi novaných sekcích na snímků (Von Gruber areas), ve kterých je automaticky vhodným operátorem následně nalezeno mnoho malých oken. V překrývajících se snímcích jsou pak nalezena totožná okna, kde je provedena samotná korelace. Výsledkem jsou body odpovídající si na růz-ných snímcích, u kterých jsou změřeny snímkové souřadnice. Nejpřesnější metodou, jak určit prvky vnější orientace, je výpo-čet analytické aerotriangulace s využitím vlícovacích bodů (AAT s VLB), kde jsou kromě bodů získaných obrazovou korelací na snímcích změřeny vlícovací body, u kterých jsou známy jejich geodetické souřadnice, a s jejich pomocí je zajištěna absolutní orientace snímků a modelů.

S rozvojem šikmého snímkování a hlavně s větším

využíváním výsledných produktů této technologie

se objevil požadavek na zjištění, jakých přesností

lze při měření pixometrie v aplikaci PixoView

dosáhnout.

Obr. 1 – Schéma náletu a pokrytí lokality vlícovacími body

Obr. 2 – Ukázka kalibračního protokolu


Testování přesnosti polohového měření Před samotným testováním byly vypočteny prvky vnější

orientace všemi výše uvedenými způsoby a hlavním úkolem tak bylo zjistit, do jaké míry ovlivní zpřesňování prvků EO přes-nost měření v aplikaci PixoView. V první fázi bylo vybráno 8 vlícovacích bodů, 4 v krajích a zbylé uvnitř zájmové oblasti tak, aby jimi byla celá lokalita rovnoměrně pokryta. Tyto body byly následně změřeny v aplikaci PixoView na všech dostupných šik-mých snímcích. Celkem bylo provedeno 170 jednotlivých mě-ření pro každou z variant. Naměřené souřadnice byly následně porovnány s určenými souřadnicemi při budování kalibrační základny, a jak je běžné v letecké fotogrammetrii, dosažená přesnost byla rozdělena na výškovou složku, počítanou jako rozdíl dané a naměřené výšky (dz), a na polohovou složku, která byla vypočtena jako střední odchylka v poloze pro každé měření ze vztahu ...

Naměřené hodnoty do značné míry ovlivňuje horizontální vzdálenost od projekčního středu, respektive úhel pohledu, pod kterým vidíme daný bod. Závislost střední odchylky v po-loze na jednom či na druhém nepříznivém faktoru můžeme statisticky vyjádřit pomocí korelace, která popisuje vzájemný vztah mezi veličinami. Výsledkem je hodnota neboli korelační koefi cient nabývající hodnot od -1 do 1, kde -1 značí nepřímou závislost, 0 indikuje, že mezi veličinami není žádná statisticky zjistitelná závislost a hodnoty blížící se k 1 poukazují na přímou závislost. V našem případě to znamená, že s rostoucí vzdále-ností od projekčního středu budeme dosahovat méně přesných výsledků při určování polohy bodů.

Obr. 3 – Polohové měření v programu PixoView

Obr. 5: Graf závislosti střední odchylky ve výšce dz na horizontální vzdálenosti od projekčního středu při měření na signalizovaných bodech

Signalizované body Přímé AAT bez VLB AAT s VLB georeferencování

Korelační C1 0,82 0,80 0,66 koefi cient C2 0,90 0,69 0,64

Tabulka korelačních koefi cientů:

Následují graf (Obr. 4) vyjadřuje průměrné střední odchylky v poloze v jednotlivých intervalech vzdáleností (d) a zároveň srovnává všechny tři metody.

Obr. 4: Graf závislosti střední odchylky v poloze up na horizontální vzdálenosti od projekčního středu při měření na signalizovaných bodech

horizontální vzdálenost (m)

0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600

up_C1

up_C2

Závislost up na vzdálenosti od projekčního středu

metoda: AAT s VLB0,8

0,6

0,4

0,2

0,0

up

(m)

úhel pohledu (°)

0 20 40 60 80

up_C1

up_C2

Závislost up na úhlu pohledu

metoda: AAT s VLB0,8

0,6

0,4

0,2

0,0

up

(m)

Porovnání jednotlivých metod

dz (m

)

0,25

0,20

0,15

0,10

0,05

0,00d<=200 200<d<=400 400<d<=600 600<d<=800 800<d<=1000 d<=1000


Přímé georeferencování AAT bez VLB AAT s VLB

Porovnání jednotlivých metod

up

(m)

1,00

0,80

0,60

0,40

0,20

0,00d<=200 200<d<=400 400<d<=600 600<d<=800 800<d<=1000 d<=1000



Určování výškové složky je do značné míry jednodušší, korelač-ní koefi cient je pro všechny tři varianty takřka nulový a tak vliv na chybu ve výšce má především přesnost digitálního modelu terénu (Obr. 5).

Obr. 6: Graf závislosti střední odchylky v poloze up na horizontální vzdálenosti odprojekčního středu při všech provedených měření

up

(m)

1,0

0,5

0,0d<=200 200<d<=400 400<d<=600 600<d<=800 800<d<=1000 d<=1000



Přímé georeferencování AAT bez VLB AAT s VLB_lomové body _lomové body _lomové body

Přímé georeferencování AAT bez VLB AAT s VLB_rohy budov _rohy budov _rohy budov

Dosud jsme brali v úvahu jen signalizované body, které jsou na snímcích jasně identifi kovatelné. U ostatních bodů, jako jsou například lomové body chodníků a silnic, bude do výsledných odchylek v daleko větší míře vstupovat chyba interpretace. To znamená, že zvlášť na vzdálenějších místech na snímku, kde ve-likost pixlu dosahuje hodnot až 20 cm, oproti 10 cm v blízkých oblastech, bude schopnost identifi kovat měřené body daleko horší. V případě rohů budov je tato nejistota ještě větší. V této druhé etapě testování bylo dále změřeno 450 nesig-nalizovaných bodů a naměřené souřadnice byly porovnány se souřadnicemi těchto bodů v digitální katastrální mapě (DKM). Porovnání všech dosažených výsledků při testování polohové přesnosti měření v programu PixoView přináší níže uvedený graf (Obr. 6).


jednotlivá měření

dh_C1

dh_C2

Test měření výšek

0,50

0,40

0,30

0,20

0,10

0,00

-0,10

-0,20

dh

(m)

Obr. 7: Měření výšek v programu PixoView

Obr. 8: Graf dosažených odchylek dh

Testování měření výšek Dále bylo testováno měření výšek. Pro tyto účely proběhlo

nejdřív v dané lokalitě geodetické zaměření vytypovaných budov a ze šikmých délek byla vypočtena jejich výška, která byla následně porovnána s naměřenou hodnotou získanou v programu PixoView. Během testování byla potvrzena před-pokládaná nezávislost na přesnosti prvků vnější orientace, což znamená, že budeme dosahovat srovnatelných výsledků, ať použijeme přímé georeferencování či aerotriangulaci. Hlavním nepříznivým faktorem tak bude především schopnost samot-né interpretace, odkud kam výšku měříme. Odchylka (dh) od geodeticky změřené výšky činila v průměru 10 cm, avšak při nepřesném určení počátečního a koncového bodu dané výšky může být tato chyba až 4x větší. Je proto lepší vybrat k měření snímky, na nichž je objekt blíž k projekčnímu středu, jelikož v těchto místech, jak už bylo uvedeno dříve, je velikost pixlu menší, takže lze rozlišit daleko více detailů.

Závěr Z uvedeného vyplývá, že je nutné dbát na kvalitu vstupních

dat, neboť přímo ovlivňuje možnosti měřických nástrojů v apli-kaci PixoView. Výrazně lepších výsledků při měřeních v poloze můžeme dosáhnout zvláště zpřesněním prvků vnější orientace a díky snížení korelačního koefi cientu můžeme měřit i na vzdálenějších místech na snímku. Využitím metody analytické aerotriangulace došlo ke snížení průměrné střední odchylky v poloze na signalizovaných bodech ze 45 cm, dosažené při variantě přímého georeferencování, na 20 cm. Vysoká přes-nost při měření výšek pak potvrdila, že tuto metodu lze použít v mnoha oborech, od územního plánování, přes koordinaci integrovaných složek záchranného systému až k přímému vy-tváření 3D modelů s reálnou texturou.

Jan Sukup

Princip MSTSAplikace MSTS zobrazuje všechna rastrová data primár-ně jako jejich vektorové obrysy – footprinty. Pro urych-lení práce s aplikací se tyto footprinty v jednom kroku vytvářejí a ukládají do textových souborů pro každý adre-sář, v němž jsou jednotlivá georeferencovaná rastrová data. Rovněž se generují výběrové soubory, které obsahují footprinty z různých zdrojových disků, adresářů. Tyto soubory jsou spjaty s příslušnými rastrovými daty a také s jejich časem vytvoření. Pokud dojde ke změně umístění rastrových dat, musí dojít i k aktualizaci těchto organizačních souborů.Footprinty se načítají do paměti aplikace MSTS na základě zvo-lených výběrových souborů. Takto načtené footprinty lze různě fi ltrovat a následně v nich zobrazovat příslušná rastrová data. Footprinty lze zapisovat do DGN výkresu nebo do souboru. Po-mocí aplikace MSTS lze ve výkresech také zobrazovat i textové prvky (názvy obcí, čísla pořízených leteckých snímků, čísla vlíco-vacích bobů, čísla trigonometrických bodů … ), které lze různě fi ltrovat na základě atributového výběru.Aplikace MSTS dále umožňuje zobrazovat data v různých sou-řadných systémech bez nutnosti je duplovat. Vždy je ale nutné dodržovat jednotný souřadný systém (footprint, DGN- soubor).V naší společnosti se v současné době bezproblémově obsluhu-je prostřednictvím MSTS přibližně 100 000 listů ortofotomap o celkové velikosti kolem 5 TB.

MSTS zrychluje a usnadňuje práci• při vyřizování jednoduchých zakázek ze skladu ortofotomap vyskladňováním daných mapových listů ortofotomap nebo výbě-rem na základě daného prostoru nebo kolem daného polygonu

M S T S ( R a s t e r M a n a g e r ) – n e j e n k l í č k p r o d u k t i v i t ě f o t o g r a m m e t r i c ké v ý r o b y

MSTS Raster Manager je aplikace vyvinutá pracovníky GEODIS BRNO, která slouží rychlému výběru a zobrazování

potřebných georeferencovaných rastrových dat (snímků, map, ortofotomap). Tato rastrová data mohou být rozmíst-

něna na různých zdrojových discích. MSTS je MDL aplikací optimalizovaná pro výkresy pracující pod MicroStationem

a pro zobrazování vybraných rastrových dat prostřednictvím programu IRASC, IRASB nebo přímo v raster manageru

v MmicroStationu V8 a vyšších. Aplikace dále umožňuje kopírovat, mozaikovat a maskovat vybraná rastrová data a

také je transformovat do zvoleného souřadného systému. Do aplikace byly přidány další funkce usnadňující práci ne-

jen při samotné fotogrammetrické výrobě.

• při mozaikování (vyřezávání nebo spojování) ortofotomap ze skladu na pokrytí požadovaného prostoru• při procesu maskování, kdy se při zkopírování rastrů nahradí defi nované plochy bílou barvou• při výběru požadovaného místa podle zadaných souřadnic ne-bo podle názvu obce • při výběru a fi ltraci čísel leteckých měřických snímků z archivní databáze FoxPro na základě zvoleného atributového výběru • při plánování leteckého měřického snímkování prostřednic-tvím rychlého zobrazování různých rastrových dat nezbytných pro tvorbu letového plánu a pro tvorbu plánu vlícovacích bodů • při analytické aerotriangulaci prostřednictvím výběru dříve použitých vlícovacích bodů z databáze FoxPro a jejich současné přenesení do textových souborů• při samotné tvorbě ortofotomap prostřednictvím výběrů a zobrazování potřebných překreslených leteckých snímků a při připojování nebo odpojování řezných čar• při upravování barev překreslených leteckých měřických sním-ků.

VýhodyV současné době je aplikace MSTS prostředkem, který zvyšuje produktivitu práce nejen při odbavování zakázek z datového skladu ortofotomap, ale hlavně produktivitu fotogrammetric-ké výroby, především vlastní tvorby ortofotomap. Nespornou výhodou je rovněž to, že aplikaci vyvinuli pracovníci GEODISU BRNO a že ji lze velmi rychle modifi kovat. Výhodou je také to, že uživatelé aplikace nepotřebují znát názvy nomenklatur listů map či ortofotomap a jednotlivé listy se velice rychle zobrazují.

Radek Kuchař

N OVÁ G E N E R AC E DAT P R O M O B I L N Í O P E R ÁTO RY

Úvod

Není to tak dávno, pět nebo šest let, co jsme vytvářeli první data pro mobilní operátory v České republice. Letecké orto-fotomapy tehdy ještě nepokrývaly celé území České republi-ky, a proto byly jako nejaktuálnější zdroj pro tvorbu modelu pokrytí území použity satelitní snímky s vysokým rozlišením. Tedy s vysokým rozlišením z pohledu satelitního snímkování. Aktuální data pro celé území naší republiky nabízely pouze sa-telitní snímky z družice Landsat 7 ETM+. Při třicetimetrovém rozlišení v multispektrálním režimu bylo rozeznávání objektů o rozměrech 100 x 100 metrů skutečně mravenčí prací, a to i s podporou topografi ckých map. Čas pokročil a technologie i dostupná data se dramaticky změnily. Posun od třicetimet-rového rozlišení satelitních snímků k 0,2 metrovému rozlišení leteckého snímkování otevírá při tvorbě dat pro plánování vl-nových přenosů novou dimenzi.

Modely terénu

Digitální model terénu je základní pomůckou při plánování ra-diového přenosu. Díky jeho kvalitě lze společně s dalšími údaji určit pravděpodobnost dostupnosti signálu. V prostoru mimo město výrazně ovlivňují šíření signálu takové rysy krajiny jako náspy a zářezy. Vzpomeňte si jen na stálost a nestálost sig-nálu při jízdě po dálnici. Společnost GEODIS BRNO zahrnula všechny tyto překážky velmi pečlivě do svého terénního mo-delu nové generace, který nabízí vysoké rozlišení a pokrývá celé území České republiky. Satelitní snímky a topografi cké mapy jsou při tvorbě terénních modelů i při získávání dalších údajů stále častěji nahrazovány stereofotogrammetrickým zpracováním leteckých snímků. (obr. 1)

Postupy založené na automatické autokorelaci snímků umož-ňují použití technologií pro tvorbu z digitálních modelů povrchu. Poslední vývoj ve vytváření modelů šíření signálu naznačuje, že v blízké budoucnosti by modely povrchu mohly nahradit terénní modely. S potěšením oznamujeme, že jsme připraveni nabídnout tato data v rozsahu celého území re-publiky.

Obr. 1 – Porovnání terénních modelů s násypy a zářezy a bez nich

Krajští informatici a správci krajských geografi ckých informačních systémů se 10. – 11. října 2007 zúčastnili v Olomouci setkání s názvem Krajský rok informatiky, aby společně zhodnotili uplynulé období. Jednotliví zá-stupci krajů představili realizované projekty, které byly mnohdy spolufi nancované z evropských zdrojů. Naše společnost se na nich často podílela tak, že dodávala datové sady (ortofotomapy, digitální modely terénu, účelové katastrální mapy, 3D data atd.).

Spolu se všemi zúčastněnými jsme shlédli vystoupení ministra vnitra Ivana Langera a náměstka ministra vnitra Zdeňka Zajíčka, kteří nás seznámili s projektem eGON. Představili kresleného panáčka, který má napomoci elektronické komunikaci občanů s úřady. Pánové použili celou řadu pomůcek včetně názorného předvedení, jak jsou propojeny různé počítačové sítě (nebo síťovky??). Viz. obrázek.

Pracovní jednání krajských informatiků je každoročně přínosnou akcí s celou řadou novinek nejen z oblasti informačních technologií. Už se velmi těšíme na příští setkání.

Drahomíra Zedníčková

K r a j s k ý r o k i n f o r m a t i k y 2 0 0 7


Modely budov

Při plánování šíření signálu se zvýšená pozornost věnuje za-stavěným územím. Zde došlo k největšímu posunu v požadav-cích na podrobnost a množství informací. Na rozdíl od dříve postačujícího hrubého dělení na základní typy zastavěných ploch, nyní jsou při mapování vyžadovány informace o jed-notlivých budovách, jejich relativních a absolutních výškách, vzdálenosti k nejbližším sousedním domům, typu zástavby a pro klasifi kace budov jsou stanovena složitá kritéria pro zařa-zování do tříd landuse.

Stereofotogrammetrické vyhodnocení je základní metodou sběru dat ve městech. Přímo jsou měřeny obvody budov a jejich absolutní výšky. Po ruční editaci a čištění topologie jsou použity nástroje GIS programů k výpočtu relativních výšek odvozených od výšky terénu pod budovami, k určení vzdálenosti k nejbližší budově a dalším úlohám. V kombinaci s dalšími daty je pak sestavena fi nální klasifi kace budov do tříd. Nejsou vytvářeny pouze 2D nebo 3D obvody budov, ale s pomocí vlastních nástrojů jsou automaticky konstruovány bloky budov a na základě pravidel stanovených zákazníky jsou vektory převáděny do rastrů tak, aby rastr i s menší velikostí pixelu popisoval zástavbu ve správných proporcích. V blízké budoucnosti očekáváme požadavky na realistické modely měst. Proto věnujeme velké úsilí vývoji potřebných technologií, abychom mohli tyto požadavky uspokojit.

Mapy landuseMapování landuse/landcover se nevyvíjí tak rychle jako poža-davky na modely budov. Více než samotná struktura dat se zvyšuje jejich podrobnost. Forma vyjádření objektů se mění v závislosti na použitém software. Některé programy vyžadují souvislé plochy, některé spíše „rozsypaný čaj“. To určuje po-užití vstupních dat a technologií. Díky dlouhé tradici v mapo-vání České a Slovenské republiky máme k dispozici obsáhlý

Obr. 2 – Příklad trojrozměrného modelu zástavby a zeleně

Obr. 3 – Porovnání dat landuse vytvořených v letech 2003 (vlevo), 2005 (uprostřed) a 2007 (vpravo)

archiv dat pro sestavování map landuse/landcover. Proto se více než vlastnímu mapování věnujeme aktualizaci nad naši-mi aktuálními ortofotomapami s vysokým rozlišením. Kromě toho vytváříme datové sady, které nejsou určeny pouze pro tento typ projektů, ale obecně jako vrstvy do GIS. Díky zkuše-nostem s přípravou projektů tvorby dat pro radiooperátory i v zahraničí, například v Německu, Velké Británii či Bangladéši, máme dost znalostí abychom připravili data podle specifi c-kých požadavků jednotlivých zákazníků.

Závěr

Po dlouhou dobu byla rastrová data s nízkým rozlišením po-stačujícím podkladem pro plánování a optimalizaci radiových sítí. Tato doba pominula a radiooperátoři požadují mnohem více komplexní a podrobnější data včetně zcela nových ty-pů dat. Zcela nové jsou požadavky na vektorová data silnic, železnic, mostů, tunelů. Objevují se dosud ne zcela obvyklé požadavky na mapy hustoty obyvatel odvozené z dat statistic-kých úřadů. Již velmi blízká budoucnost přinese požadavky na velmi podrobné a komplexní datové sady, které prověří naše znalosti. Děláme vše pro to, abychom co nejlépe obstáli.

Vladimír Plšek

V Kongresovém centru Praha proběhla 7. a 8. listopadu loňského roku v pořadí již 16. konference GIS ESRI a Leica Geosystems v České republice. Pořádala ji fi rma ARCDATA PRAHA, s.r.o. Součástí konference byla doprovodná výstava, kde nabízelo své služby 14. fi rem z oblasti GIS.

V soutěži o nejlepší poster, kterou hodnotila odborná po-rota vedená Prof. RNDr. Vítem Voženílkem, CSc., určila první tři místa a cenu za nejlepší výtvarné zpracování posteru.

První místo v kategorii odborné poroty získal Ing. Vladimír Plšek, Ph.D. z naší společnosti. Tématem posteru byla Analý-za výškových poměrů města.

(redakce)

O C E N Ě N Í Z A N E J L E P Š Í P OST E R PU TOVA LO D O G EO D I SU

Ing. Stanislav Madron se narodil v roce 1977 v Novém Městě na Moravě. Po absolvování SPŠ stavební-oboru Geodézie a kartografi e vystudoval obor geodézii a kar-tografi i na FAST VUT v Brně. Diplomovaným inženýrem se stal v roce 2001. Ihned po ukončení studia nastoupil do společnosti GEO-DIS, kde rok a půl pracoval na oddělení katastru nemovi-tostí pod vedením Ing. Milana Sobotky. Po jeho nečekané smrti dostal nabídku na místo vedoucího oddělení katas-tru nemovitostí, kterého se zodpovědně ujal a dosud na této pozici pracuje. Od loňského roku je pověřen také řízením oddělení pozemkových úprav.

Ve společnosti řídíš dvě oddělení. Katastr nemovitostí a pozemkové úpravy. Co Tvoje práce obnáší a kolik zaměst-nanců na těchto odděleních pracuje?

Moje práce obnáší převážně komunikaci se zákazníky, roz-dělování zakázek, podílím se jak na vedení velkých projektů, tak na řešení problémů malých zakázek.Na oddělení katastru nemovitostí se mnou pracuje 10 stálých zaměstnanců, všichni mají geodetické vzdělání, 7 z nich má vysokoškolské vzdělání geodetického směru; jsou mezi nimi úředně oprávnění inženýři. Na oddělení pozemkových úprav pracuje 12 stálých zaměstnanců, 10 z nich má vysokoškolské vzdělání buď technického směru nebo se zaměřením na po-zemkové úpravy a 3 mají úřední oprávnění na projektování pozemkových úprav.

Jak bys popsal typického zákazníka, který využívá služeb oddělení katastru nemovitostí?

Typický zákazník na našem oddělení asi není, začíná to babičkou; kterou pošle synáček kvůli vyřízení geometrického plánu pro nový domeček či vytyčení hranic při sporu 2 souse-dů. Pro stavební fi rmy zajišťujeme kompletní geodetické práce od zjištění vlastníků pozemků pod předpokládanou stavbou, vytyčení hranic obvodu staveniště, rozparcelování pro budoucí vlastníky, vytyčení stavby až po závěrečný geometrický plán k zápisu do katastru nemovitostí. Pro správce inženýrských sítí (asi největším zákazníkem jsou Vodovody a kanalizace Hodo-nín a JMP Net) zajišťujeme v první fázi digitální „vlastnickou mapu“, až je známa přibližná trasa inženýrské sítě; připravíme seznamy dotčených vlastníků; následuje vytyčení inženýrské sítě a po její realizaci zaměření a vyhotovení geometrického plánu pro vklad věcných břemen do KN. Dalším velkým zákaz-níkem jsou projektanti silnic a dálnic včetně Ředitelství silnic a dálnic. I pro ně zajišťujeme kompletní servis od „vlastnické mapy“ přes velké záborové elaboráty až po geometrické plány pro výkup trvalých záborů nových silnic a dálnic.

Jsou nějaké zajímavé projekty, o kterých by ses rád zmí-nil?

Rád bych zmínil 2 projekty, na nichž dlouhodobě pracuje-me. První projektem je vytváření tzv. Účelové katastrální mapy (ÚKM) pro jednotlivé kraje. Projekt začal v roce 2003 v územní působnosti katastrálního pracoviště Kyjov. Jedná se o bezešvý vektor katastrálních map členěný po katastrálních územích. Data jsou převáděna do formátu Arcinfo s propojením do in-ternetového nahlížení do KN, kde jsou vystaveny na mapových serverech pro potřeby jednotlivých krajů a obcí. Jihomoravský kraj jsme postupně zvektorizovali a v současné době již pracu-jeme na jeho 2. aktualizaci. Ve Zlínském kraji (kde je nastavena

Kd o j e kd o?S t a n i s l a v M a d r o n– v e d o u c í o d d ě l e n í k a t a s t r u n e m o v i t o s t í a o d d ě l e n í p oze m ko v ý c h ú p r a v

půlroční aktualizace) letos na jaře proběhne již 7. aktualizace těchto účelových katastrálních map. Dále pak vzniká ÚKM i pro Olomoucký kraj, měla by být dokončena do konce dubna 2008. Takto velké projekty by nefungovaly bez nadstandardní spolupráce s jednotlivými katastrálními úřady, které naše data dále používají pro vytvoření tzv. Orientační mapy parcel a ve velké míře se podílí na odstraňování nalezených nesouladů mezi souborem popisných informací a katastrální mapou. V těchto 3 krajích jsme zvektorizovali a aktualizujeme asi1300 katastrálních území, 2 milióny parcel a 10 000 mapových listů.Druhý projekt je spolupráce s fi rmou Českomoravský cement. Spolupráce začala drobnými zakázkami a nakonec jsme pro fi r-mu připravili digitální přehled jejich vlastnictví v rámci celé čes-ké republiky (60 listů vlastnictví, asi 2000 parcel v 50 katastrál-ních územích). Pro jejich systém elektronické evidence majetku jsme připravili digitální „vlastnické mapy“ s vyplochováním jejich vlastnictví či spoluvlastnictví, pozemky zatížené restitucí, vyznačili jsme jejich závody, areály, dobývací prostory, chráně-né ložiskové území… Do databáze jsme připravili seznamy a parcely vlastníků sousedních území či vlastníků v zájmových územích, s nimiž bude třeba řešit majetkoprávní vyrovnání. To vše bylo pro lepši orientaci v terénu promítnuto nad ortofoto-mapu. V loňském roce jsme pro ČMC vytvořili „narovnání účet-ní evidence“. Jednalo se o porovnání parcel vedených v účetní evidenci ČMC a parcel vedených na LV. Ke všem rozdílům (a nebylo jich málo) byly na příslušných katastrálních úřadech do-hledány nabývací listiny prokazující vlastnictví, na základě nichž došlo k úpravě účetní evidence nebo evidence KN.

(redakce)


www.geodisgroup.euG E O D I S N E W S34 I

(pp. 6-7)Visualisation on wind power stations in the Region of South MoraviaWind power stations divide our population into at least three camps. There are those who simply don’t care, then those who see wind power stations as a means of saving the environment, and fi nally those who object to them for various reasons. Regardless of these opinions, a wind power station has a great impact on the landscape and besides all the ecological, economic and other aspects, it is also necessary to consider the effect it will have on the appearance of the landscape and the quality of life enjoyed by people living nearby. It is a completely different matter to build wind power station parks in the desert or on the ocean than it is to build them in densely populated areas like in this country. Part of this assessment is also an analysis of the visibility of the individual wind power stations and an inte-ractive three-dimensional visualisation with models of power stations and information concerning envi-ronmental protection. These tanks were handled for the regional authority by GEODIS BRNO.

(p. 10)Documenting the construction of the D1 and D47 motorways using videometry and oblique photographyFor the whole of 2007 our company was involved in the construction of new sections of motorway throughout the regions of Moravia.The involvement of our company’s photogrammet-ric division in this construction work consisted of recording the progress of the work to build these trunk roads. For this we used videometry techno-logy and also took oblique aerial shots of selected construction sites.Videometry technology, or a positionally placed video recording, takes advantage of the options offered by the new miniDV format digital video cameras. We recorded the motorway construction using our Sony HDR-HC3 digital video camera, which was mounted in an aircraft. From the air we shot a band of the motorway construction site. The video recording was then digitally processed using Pinnacle Studio video-editing software to the requi-red form, in DVD quality. This technology is ideal for quickly capturing long, linear structures in a very short period of time.

(p. 11)Montbéliard – fi rst photography of French territoryIntroduction Montbéliard. This is a French town near the meeting of the three borders with Germa-ny and Switzerland. It is an industrial centre known for its automotive industry. In 2002 and 2004 we created two series of orthophotomaps and digital terrain models for this town on behalf of the fi rm of Cabinet Jean Clerget (CJC). Last year the town authorities got involved in an experiment in France and announced an international tender procedure for the relatively extensive supply of data for use in town information systems (TIS), which in the near future is intended as a sample basic data set for the information systems of a number of other French towns.

(p. 12)Analysis altitudinal proportions of the townCan GIS be useful to the architect? More and more we are fi nding that the answer to this question is yes. And not just to the architect, but also to repre-sentatives of municipalities and towns, to everyone who is responsible for or has an interest in how their town will look in the future. Chaotic and uncoor-dinated building projects have made their mark on many historical towns, and it is not just tourists who dislike to see it. The use of visualisation programs in town planning is common practice, but the use of the analytical tools of geographic information systems is not so widespread. For example, the cooperation between the Photogrammetry Division of GEODIS BRNO, the Burian-Křivinka architect’s offi ce and Brno municipal council shows how terrain model and building model data acquired using stereophotogrammetric methods can be used and converted to an altitudinal (surface) model of the town, and how analytical tools can be used to create the groundwork materials for studies into the altitudinal proportions of the town and for making crucial decisions about how this South Moravian metropolis will appear in the future.

(p. 13)Infrared photography of Šumava National ParkThe need to photograph Šumava National Park (NPŠ) and the adjacent protected landscape area (CHKO) was announced by the park administration well in advance - in the fi rst half of June 2007 (just as a reminder – the trees fell on 18. 1. 2007 and the fi rst infestation of the bark beetle was expected at an altitude of 900 m above sea level; considering the very mild winter this was expected as early as the middle of May); however, it took a long time for all the details related to the competition to be sorted out and the contracts to be signed before the actual photography work, using an UltraCamX digi-tal camera, could be started. Our company was as-signed the task of simply providing aerial surveying photographs in colour aerial surveying photographs (RGB) and colour infrared aerial surveying photo-graphs (CIR), both separately and as the 4-channel original fi les. It is surprising that most of the park, from the lowest parts through to 900 m above sea level, were shot at what is said to be the ideal time – 6th August; the remaining parts of the main ridge (approx. 25 % of the area, including all peak secti-ons) were shot on 22nd September 2008.

(pp. 16-17)Special-purpose map of the Region of SouthMoraviaSince it fi rst began work the Town Planning and Building Regulations Department of the South Mo-ravia Regional Authority (later referred to as TPBRD SMRA) has needed a comprehensive digital map at the cadastral map level. The plan of the Czech Ge-odetical and Cadastral Offi ce (CGCO) to complete the digitalisation of the entire Czech Republic has not yet come to fruition. The slow process of digita-lising cadastral maps (DCM), which currently cover around 1/3 of the region, has made our day-to-day work more complicated. Therefore in 2003 TPBRD SMRA began to create a comprehensive vector special-purpose cadastral map (SPCM) of the region of South Moravia on the basis of the Construction Act as a territorially technical basis to cater to the needs of town planning. It is used as one of the special-purpose layers of the geographic informa-tion system of the Region of South Moravia, as a reference basis for new projects set up by individual departments with precision and spatial localisation of individual plots of land, etc.

(pp. 22-23)Measuring compressor stations using laser scanningA compressor station is a relatively large and com-plex object; the area it is built on ranges between 25 and 40 ha. The technology itself is housed in the buildings, which we did not enter while we were measuring and which house the turbines which drive the gas to customers in Western and Central Europe; the station also contains control centres, like in big power stations, service workshops, and of course, lots of offi ces. What we were most concer-ned about for measuring purposes were the piping systems, stop valves, fi lters, discharge pipes and va-rious pressure, storage or other types of containers which compressor stations are literally full of. When measuring a compressor station using laser scanning it is important to opt for a systematic ap-proach, keeping drafts just like in classic geodetic measuring projects. The spacing of the individual scanner positions depends on the density of the objects to be scanned, generally 5 – 10 m, although it is not so unusual to make several scans at one point, generally due to the limited visual fi eld of the scanner and the need to also scan objects that are above or below the scanner.

(p. 29)MSTS (Raster Manager) – not just the key to productivity in photogrammetric productionMSTS Raster Manager is an application developed by staff at GEODIS BRNO which is used to rapidly collate and display the georeferenced raster data needed (photographs, maps, orthophotomaps). This raster data can be laid out on a variety of sou-rce discs. MSTS is an MDL application optimalised for designs that work under MicroStation and for displaying selected raster data using IRASC, IRASB or in the actual raster manager in MicroStation V8 and later versions. The application also allows selec-ted raster data to be copied, mosaiced and masked, as well as transformed into a specifi c coordinate system. Other functions have been added to the application to make work easier, and not just for the actual photogrammetric production process.

E n g l i s h a b s t r a c t s

Podnikový časopis společnostiGEODIS BRNO, spol. s r.o.– specializovaný časopispro geoinformační technologie

Redaktor: Martina Bartošíková

Redakční spolupráce: Karel Holouš, Zdeněk Hotař, Vladimír Chmelař, David Káňa, Zdeněk Klusoň, Stanislav Madron, Patrik Meixner, Petr Navrátil, Vladimír Plšek, Jan Sirotek, Jan Sukup, Karel Sukup, Václav Šafář, Miloš Tejkal, Drahomíra Zedníčková

GEODIS BRNO, spol. s r.o.Lazaretní 11a615 00 BrnoČeská republikaTel.: +420 538 702 040Fax: +420 538 702 061E-mail: [email protected]

GEODIS PRAHA, s.r.o.Beranových 65199 21 Praha 9 – LetňanyČeská republikaTel./Fax: +420 283 923 018-19E-mail: [email protected]

Argus Geo Systém s.r.o.Bratří Štefanů 1069500 03 Hradec KrálovéČeská republikaTel.: +420495800790 Fax: +420495800792E-mail: [email protected]

GB-geodezie, spol. s r.o.Lazaretní 13 615 00 BrnoČeská republikaTel.: +420 538 702 003Fax: +420 545 241 029E-mail: [email protected]

GEODIS SLOVAKIA, s.r.o.Divízia fotogrametrieDúbravská cesta č.9 841 04 BratislavaSlovenská republikaTel: +421 2 5465 3334Fax: +421 2 5465 3336E-mail: [email protected]

GEODIS BULGARIA Ltd.Plana Planina 6BSofi a 1421BulharskoGSM: +359 888 363033E-mail: [email protected]

GEODIS Romania S.R.L.Str.Tampei nr.8500 271 BrasovRumunskoTel.: +40 0368 429 112/113/114Fax: +40 0368 429 115E-mail: [email protected] www.geodisro.ro

TopoGEODIS FRANCE 3, venelle Paul Cézanne 90 850 Essert Francie Tel: +330 384 211 374 Fax: +330 630 926 249 E-mail: [email protected] [email protected]

Grafi cká úprava: Emil JirmanTisk: LELKA Dolní Bojanovice

2008 © GEODIS BRNO, spol. s r.o.Česká republika

Všechna práva vyhrazena

Letecký park GEODIS GROUP

CESSNA 402B Business Liner OK-GEO

• kamera RMK TOP 30• digitální kamera VEXCEL UltraCamX

CESSNA 206 Stationair OK-HKE

• kamera RMK TOP 15

ZLÍN Z-37 A OK-NJA

• digitální videokamera SONY nebo digitální kamera GbCAM®

PIPER PA-23 Aztec OK-EKU

• kamera LMK 2015• digitální kamera VEXCEL UltraCamX

CESSNA 206 Stationair OK-EKT

• kamera LMK 15

Dosah GEODIS GROUP • Albánie, Bangladéš, Belgie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Francie,

Grónsko, Holandsko, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Jemen, Jižní Afrika, Kanada, Litva, Lotyšsko, Makedonie,

Moldávie, Německo, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, SAE, Slovenská republika, Srbsko, Španělsko,

Turecko, USA, Velká Británie …

Geodis news 2008

Documents

Transcript of Geodis news 2008