Formování a vývoj kapitalismu do 70. let 19. století

Periodizace období (teorie velkých civilizačních vln Alvina Tofflera)

Zemědělské civilizace do konce 18. století- převážně naturální charakter hospodářství- panství, vesnice usedlost představují uzavřené hospodářské jednotky- v průběhu 16.-18 stol.se v západní Evropě utváří raný kapitalismus jako předpoklad pro další civilizační vlnu – industriální (19. a 20. stol.)

Předpoklady raného kapitalismu

• Nástup společenské dělby práce (řemeslo se odděluje od zemědělství; obchod od řemesla

• Důsledkem je: - postupný rozmach směny zboží = růst významu

peněz - vznik měst (nová sociální vrstva – měšťané,

cechovní organizace, trhy) - změny ve feudálních povinnostech rolníků –

robotu a rentu na naturáliích postupně nahrazuje renta v penězích

Bohatá a nezávislá městská republika Siena (1. pol. 14. stol.)

Znak cechovního společenství pivovarníků (německá oblast 14. stol.)

Mistr krejčovský (14. stol.)

Význam severoitalských měst v 15. století

• Benátky a Janov – snaha ovládnoutobchod s Orientem přes byzantskou říši k obchodním cestám do Číny, Indie a Ruska- dováží otroky, hedvábí, koberce, zejména koření- přenášejí znalosti o výrobě papíru, skla, střelného prachu, kompasu aj.

• v Itálii první manufaktury; směnárenství se mění v bankovnictví

• Vznik městských komun (signorií) - Florencie, Milán, Pisa

• Nástup renesance a humanismu (odklon od středověkého mysticismu k racionalismu)

Benátky – překladiště obchodu s Byzancí a Levantou ve 14. stol.

Přístav v Janově ve 14. stol.

Další obchodní centra Evropy

• Hanza, spolek cca 200 měst s centrem v Lübecku

• Obchodní trasa Novgorod, Tallin, Lübeck, Hamburg, Londýn

• Zánik v 17. stol.

Zámořské objevy

• Důvody:– Poptávka po drahých kovech (nedostatek pro

rozmach směny) a orientálním zboží– Snaha zbavit se arabských obchodníků jako

zprostředkovatelů– Turecká expanze, 1453 dobytí Cařihradu

Obležení Konstantinopole Turky 1453

Objevné plavby Portugalců

• Směr Afrika – 1415 dobytí maurské Ceuty

• Podpora panovnické rodiny: Jindřich Mořeplavec

• Zakládání společností

• V západní Africe se dostali ke zlatu, otrokům, slonovině, koření (pepř)

• Počátky kolonialismu, na Madeiře zakládány plantáže cukrové třtiny (otroci)

Cesty Portugalců do Asie

• 1498 Vasco da Gama doplul do Kalikatu (Indie)

• Výstavba opěrných bodů (centrum Goa) a vytlačování Arabů

• 1512 objevení ostrovů koření Moluk (Indonésie)

• 1513 Portugalci dosáhli Kantonu

• Formování portugalské koloniální říše

Zámořské cesty Španělů

• Předpoklad, dokončení tzv. reconquisty (zlomení moci Maurů dobytím Granady 1492)

• Cesty Kryštofa Kolumba:

- 1492 (k Bahamským ostrovům), následovaly další 3 výpravy

- byl přesvědčen, že objevil cestu do Indie (Indiáni), bohatství nepřivezl

• Amerigo Vespucci 1497-1504 ve španělských (i portugalských) službách cesty do Nového světa

Kryštof Kolumbus 12. 10. 1492 zabírá ostrov San Salvador na Bahamách

Mapa světa z roku 1513 zachycující Vespuccim objevená území Jižní Ameriky

Dobytí indiánských říší

• Španělští dobyvatelé objevili říši Mayů (Yucatan)

• 1521 Hernando Cortéz vyvrátil říši Aztéků, začal příliv drahých kovů do Evropy

• 1519-22 výprava Portugalce Fernanda de Magalhãese ve španělských službách kolem mysu Horn až na Moluky

• 1533 Francisco Pizarro dobyl říši Inků• Vznik španělské koloniální říše

Hospodářské důsledky zámořských objevů

• Vznik světového obchodu, celosvětová dělba práce, průmyslové výrobky Evropy za suroviny, potraviny aj.

• Nové plodiny i druhy zvířat: - do Evropy brambory, kukuřice, tabák, kaučuk, kakao,

krůty aj.- do Ameriky obilovin, koně, skot

• Cenová revoluce• Vznik koloniálního systému• Změna hospodářské centra Evropy: ze Středomoří do

Nizozemí, Flander, Anglie; • vzestup významu Antverp, pak zejména Amsterodamu a

Londýna jako světových obchodních center

Změna center evropského obchodu

Hospodářské a sociální změny v období raného

kapitalismu (16.-18.stol.)

• Vznik systému založeného na kapitálu a námezní práci (odloučení výrobců od výrobních prostředků)

• Koncentrace kupeckého kapitálu (kolektivní akumulace)

• Vznik nových sociálních vrstev:– Podnikatelů vlastnících kapitál (buržoazie,

maloburžoazie)– Námezní dělnictvo

• Stavovská společnost se mění ve společnost občanskou

Obchodní jednání v Bruggách 16. stol.

Obchodní kancelář rodiny Fuggerů v Augsburgu (16. stol.)

Manufakturní forma podnikání

• Centralizované manufaktury

- v nich již na rozdíl od cechovních řemesel vnitřní dělba práce

• Rozptýlená manufaktura– Role faktora

Ekonomické teorie raného kapitalismu

• Merkantilismus. Bohatství spočívá v oběhu. Cílem zahraničního obchodu je růst zásob peněz (drahých kovů).- ve Francii Jean Baptiste Colbert za Ludvíka XIV.- ve střední Evropě ve formě kameralismu(důraz méně na ZO a více na zakladatelskou činnost)

• Fyziokratismus. Zdroj bohatství v půdě (Francois Quesnay). Navrhovali zdanit pozemkovou rentu (Turgot)

Jean-Baptiste Colbert

Buržoazní revoluce

• 1579-1609 nizozemská (současně osvobození ze španělské nadvlády)

• 1640-1660 anglická• 1789-94 francouzská• 1848-49 v EvropěSpolečné rysy: konec výsad šlechty a

duchovenstva, rovnost občanů, občanské svobody (právo na majetek i podnikání), konec feudální formy držby půdy

Raný kapitalismus v Holandsku

• 1579 Severní provincie (dnešní Nizozemí) povstání proti španělské nadvládě, majetek Španělů a katolické církve konfiskován, uzákonění občanských svobod, 1609 nezávislost

• Vliv protestantismu na hospodářskou činnost (rozvoj průmyslu i zemědělství)

• Rozvoj bankovnictví a obchodu v Amsterodamu

• Koloniální říše (loďstvo)

Raný kapitalismus v Anglii

• Změny v zemědělství – chov ovcí, ohrazování. Rolníci bez dědičného práva vyháněni z půdy.- důsledek: průnik kapitalismu do zemědělství a vznik třídy: vlastníků půdy, nájemců a zemědělských dělníků

modernizace výroby (střídavé obdělávání)

• Buržoazní revoluce: zrušení cechů a monopolů, navigační akta (1651)

• Rozvoj manufaktur, obchodu i dopravy i za restaurace: 1694 vznik Anglické banky, burzy

• formování impéria (Amerika, Indie – pronikání od založení Východoindické společnosti (1600)

Burza v Amsterdamu vybudovaná v letech 1608-1611

Raný kapitalismus v severní Americe

• Na kolonizaci Nového světa se podíleli Španělé, Nizozemci, Francouzi, v severní Americe zejména Angličané.

• 1620 příjezd lodi Mayflower s anglickými puritány, na východním pobřeží postupně vzniklo 13 kolonií

• Půda náležela panovníkovi, na tzv. pohyblivé hranici ji zabírali squotteři

• Hospodářský charakter kolonií:- severovýchodní: řemeslo, manufaktury, obchod- střed: farmy- jih: plantáže (tabák, rýže, indigo, později bavlna), otroci

Atlantický trojúhelník

Evropa ► koloniální produkty, suroviny

▼ prům.zboží

Severní

Amerika

(Florida) ◄ otroci ◄ Západní Afrika

Karavana otroků v Africe

Dražba otroků v USA

Otroci na plantáží amerického jihu (1. po. 19. stol.)

Vznik USA

• Předpoklady: růst napětí 13 kolonií s Velkou Británií po válce sedmileté

• Snaha o připoutání, zákazy přímého vývozu do Evropy, zákaz cesty za západ

• Zákon o kolkovném (1764)• cla na dovoz barviv, čaje, papíru a skla, reakce – bojkot,

prosinec 1773 „bostonské pití čaje“• 4.7.1776 schválena Kontinentálním kongresem

deklarace nezávislosti, vítězná válka skončila 1781 (Yorktown)

• Válka realizovala cíle buržoazní revoluce: demokratická ústava,

• Problémy: otroctví a přístup k půdě

Anglické kolonie v Americe

Úvod Deklarace nezávislosti USA od Thomase Jeffersona

Hospodářská opatření Velké francouzské revoluce

• Obyvatelstvo z 90% zemědělské, rolníci odváděli privilegovaným stavům rentu a státu daně. Daně platilo i měšťanstvo, šlechta a církev nikoli.

• Nárůst všeobecné nespokojenosti• Vliv osvícenské ideologie (J.J.Rouseau, Voltaire aj.)• 1789-94 revoluce: zrušena vnitřní cla, cechy, zavedena

pozemková daň- Deklarace práv občana a člověka (1789)- za jakobínské diktatury (1793-4) se rolníci stali vlastníky půdy – to ovlivnilo malovýrobní struktury zemědělství- vláda direktoria, 1799 konzulové v čele s Napoleonem.

Alegorie stavovského státu ve Francii – veškerá břemena nese rolník

14. 7. 1789 – počátek francouzské revoluce

Deklarace práv člověka a občana (1789)

Poprava Maxmiliena de Robespiera 28. 7. 1794 – konec jakobínské diktatury

18. brumair (9. 11.) 1799 – převrat Napoleona Bonaparta

Počátek industriální civilizační vlny (19. stol.)

• Průmyslová revoluce – přechod od manufakturní výroby k výrobě strojové

- využívání vědeckých poznatků

- revoluce v dopravě

• Agrární revoluce

• Demografická revoluce

Tzv. průmyslová revoluce

• J. Kay- mechanický člunek – 1733

• J. Hargreaves – mechanický spřádací stroj – 1764

• E. Cartwright – mechanický tkalcovský stroj – 1787

• J. Watt – parní stroj – 1769

• A. Darby – koks – 1735

Heslo: „svobodný obchod“

Spinning-jenny tkadlece Jamese Hargreavese z r. 1764

Přádelna česané příze v Bedworth u Coventry (18. stol.)

Stacionární parní stroj Jamesa Watta (1774)

Uhelné doly v Anglii (kolem 1790)

Agrární revoluce

• Změny technické – změny v agrotechnice a mechanizaci prací

- Střídavé hospodaření – norfolský osevní postup

• Změny sociální – proces osamostatňování zemědělského výrobce

Demografická revoluce

• Faktory:

- lepší distribuce potravin (omezení hladomorů)

- větší škála zemědělských výrobků, lepší výživa

- hygiena, úbytek epidemií, zdravotní předpisy a péče

Revoluce v dopravěPrvní vlaky na trati Liverpool-Manchester v roce 1830 –

počátek epochy železnic ve Velké Británii

Parní člun Clermont Roberta Fultona na své první plavbě po řece Hudson 17. srpna 1807

Průvodní jevy průmyslové revoluce

• Růst sekundárního sektoru na úkor primárního• Urbanizace• Sociální struktura: průmyslníci, dělníci• Zrod sociální otázky (práce dětí, žen, délka prac.

dne)• Sociální zákonodárství (v Anglii od 1833)• Cyklický vývoj hospodářství – 1825 v Anglii první

cyklická krize• Luddismus

Technický pokrok ve výrobě příze – poloautomatické spřádací stroje v anglické přádelně (1830) berou práci (hnutí luddistů)

Dětská práce v anglických dolech 1833 Factory Act: zákaz práce devítiletých dětí v mlýnech,

omezení práce dětí 9-13letých na 48 hodin týdně, u 14-18letých na 68 hodin týdně

Kapitalismus volné soutěže

• Liberalismus i v hospodářské politice, podmínky pro svobodné podnikání a konkurenci

- volný pohyb zboží, lidí, kapitálu

- minimální zásahy státu• Politika svobodného obchodu (v podstatě jen v

60. a 70. letech 19. stol.• Doložka nejvyšších výhod – poprvé v britsko-

francouzské obchodní smlouvě z r. 1860.

Ekonomické myšlení v éře průmyslové revoluce (standardní)

• Adam Smith (1723-1780) – přirozený řád spočívající ve fungování neviditelné ruky trhu

• David Ricardo (1772-1823) – politická ekonomie rozdělování ND mezi pozemkové renty, mzdy a zisky

• Jean Baptiste Say (1767-1823) – nabídka vždy vytvoří poptávku

• John Stuart Mill (1806-1873) – propojování politické ekonomie s ideály humanismu a pokroku

Ekonomické myšlené v éře průmyslové revoluce (alternativní)

• Friedrich List (1789-1846) – teorie nezralého průmyslu a nutnost ochranářské politiky

• Henri de Saint-Simon (1760-1825), Charles Fourier (1772-1837), Robert Owen (1771-1858) – reprezentanti utopického socialismu

• Karel Marx (1818-1883) a Friedrich Engels (1820-1895) – ústřední téma vykořisťování a jeho odstranění zespolečenštěním výr. prostředků

• Pierre Proudhon (1809-1865) – teoretik anarchismu (komunity, stát není potřebný)

Vývoj Velké Británie

• Vedoucí pozice ve světové průmyslové výrobě (1830 – 50%), světovém obchodu, námořní plavbě i koloniální expanzi

• Převaha průmyslu (1871 – 47% výdělečně činných osob, zemědělství jen 15%)

• Zemědělství – intenzifikace výroby (úplný přechod ke střídavému osevu, stroje), stoupá dovoz obilovin aj.

• Vývoz kapitálu (hlavně do kolonií a USA)

Francie

• Po pádu Napoleona (1815) – restaurace království- obnova moci šlechty, restituce jen té půdy, která nebyla prodána (lesy), za konfiskovanou peněžní náhrada- revoluce 1830, 1848 přesun politické moci (občanský princip, volební census)

• Zemědělství (polovina výdělečně činných osob), malovýrobní (drobení v důsledku zrušení dědického nároku prvorozeného syna)

• Průmysl – ztráta dynamiky, pokles z 2. na 3. místo (slabý vnitřní trh pro poměry v zemědělství)

Německo

• Pod vlivem francouzské revoluce začíná sjednocování - Německý spolek 1815 (38 států a svobodných měst) vedený Rakouskem

• 1834 – Německý celní spolek, postupně se vytváří celoněmecký vnitřní trh, převaha Pruska

• 1848-9, velkoněmecká a maloněmecká koncepce

• 1871 završeno sjednocení vznikem Německého císařství (po válce s Dánskem, Rakouskem, Francií)

Hospodářský vývoj na území Německa

• 1807-10 v Prusku zrušeno nevolnictví, zůstává poddanství (robota)• 1850 – zákon o výkupu z poddanství (za pomoci státu)• Pruský velkostatek (junkeři) se mění v kapitalistický podnik

(námezní práce)- pruská cesta vývoje kapitalismu v zemědělství (Východní části

Německa, Rakousko-Uhersko, Rusko, Rumunsko, Latinská Amerika, plantážnický jih USA)

- Americká cesta vývoje kapitalismu v zemědělství (sever a západ USA, Kanada, Austrálie a NZ, Velká Británie, Francie, Holandsko, západní části Německa, Sasko, Bulharsko

• průmysl, úloha železnic, po revoluci 1848-9 svoboda podnikání60.-70. léta „zakladatelské období“

Hospodářský vývoj USA

• Územní expanze na západ a jih, 1867 koupě Aljašky od Ruska

• Převažuje zemědělství (60% obyvatelstva)- Sever farmáři, pro vnitřní trh- Jih plantáže, nástup bavlny (USA největší

světový exportér); problém otroctví (evropské státy zákazy obchodu s otroky)

• Nástup průmyslové revoluce ve 20.letech 19.stol. (bavlnářství, od 40. let železářství – železnice)

Konflikt Severu s Jihem

• Spor o charakter nových států unie (vztah k otrokářství a svobodné práci)

• Rozdíl pohledu na celní politiku (průmyslový sever ochranářství, jih zájem zachovat export do Evropy, recipročně nízká cla)

• 1861-65 válka, porážka Jihu- 1862 zrušeno otroctví- 1862 zákon o usedlostech (Homestead Act),

umožnil získat do vlastnictví cca 65 ha