Exekuce a uznávání rozhodnutí v komunitárním právu

• JUDr.Martina Kasíková, listopad 2010

Nařízení v oblasti civilní justiční spolupráce • - č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních

rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ( Brusel I )• - č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních

rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti k dětem ( Brusel II.bis )

• - č. 1393/2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech

• - č. 1206/2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských a obchodních věcech

• - č. 1346/2000 o úpadkovém řízení• - č. 805/2004 o zavedení Evropského exekučního titulu pro

nesporné pohledávky

·       Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006 , kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu

·       Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007 , kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I)Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (tzv. nařízení o výživném)- zatím není účinné (vstup v účinnost 18. 6. 2011)

Úmluva o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech - Luganská úmluva (Lugano, 30.10.2007, text dostupný v Úř. věst. EU L 339, 21.12.2007, s. 1—2 ) - vstup v platnost ve vztahu EU – Norsko: k 1.1.2010- vstup v platnost ve vztahu EU – Švýcarsko: předběžně k 1.1.2011 (bude upřesněno)

Nařízení upravující exekuce v občanských a obchodních věcech

• Nařízení Rady ES č. 44/2001 ( Brusel I ) upravující uznávání, prohlášení vykonatelnosti a výkon některých exekučních titulů vydaných v členských státech EU pro oblast občanskoprávních a obchodních věcí a zároveň obsahuje úpravu kolizních norem ( jurisdikčních pravidel ) v dané oblasti.

• Nařízení Evropského Parlamentu a Rady ES č. 805/2004 o

zavedení Evropského exekučního titulu pro nesporné pohledávky změněné Nařízením Komise ES č. 1869/2005, kterým byly nahrazeny přílohy nařízení

Vzájemný vztah nařízení č. 44/2001 a 805/2004 v otázkách exekuce

A) Oblast úpravyObě nařízení ( v čl.1 a 2 ) zásadně zahrnují stejnou oblast hmotněprávních vztahů, kterou regulují. Vztahují se totiž na věci občanské a obchodní, ale nevztahují se na věci daňové, celní a správní a rovněž na věci osobního stavu, způsobilosti fyzické osoby k právům a právním úkonům, majetkové vztahy mezi manželi a dědění včetně dědění ze závěti, konkursy a vyrovnání a podobná řízení, sociální zabezpečení a rozhodčí řízení. Nařízení č. 805/2004 se výslovně a nařízení č. 44/2001 se podle judikatury ESD nevztahují na rozhodnutí vydaná ve vztazích vyplývajících z odpovědnosti státu za jednání či opomenutí při výkonu státní moci.

D) Datum vydání exekučního titulu

Vzhledem k rozdílné časové účinnosti obou nařízení je pro posouzení, které z nařízení je aplikovatelné, důležité rovněž i datum vydání

(vyhotovení ) exekučního titulu.

E) Možnost volby navrhovatelem

Vztah mezi oběma nařízeními je vymezen čl.27 nařízení č. 805/2004, podle něhož záleží jen na navrhovateli

( oprávněném ), zda u těch exekučních titulů, které spadají do působnosti obou nařízení, navrhne soudu postup dle

nařízení č. 44/2001 nebo zda požádá o vydání Evropského exekučního titulu ( dále jen EET ) a pak v exekučním řízení

využije výhod upravených v nařízení č. 805/2004.

B) Členské státy Nařízení č. 805/2004 není závazné pro Dánsko.

C) Exekuční titulyNařízení Brusel I je ve vztahu k uznávání a exekuci rozhodnutí použitelné u širšího okruhu exekučních titulů, neboť Evropský exekuční titul upravený nařízením č. 805/2004 prozatím zahrnuje jen rozhodnutí vydaná v řízení, ve kterém žalovaný pohledávku nesporoval nebo vykonatelné úřední listiny vydané se souhlasem povinného.

Nařízení č. 44/2001 Brusel I

• Nařízení vedle úpravy exekuce titulů vydaných v jiném členském státě upravuje rovněž kolizní normy příslušnosti soudů v nalézacím řízení a uznávání rozhodnutí v jiném členském státě

• Exekuce podle nařízení Brusel I je podmíněna tzv.

prohlášením vykonatelnosti exekučního titulu na území státu, ve kterém má být titul vykonán.

Vztah nařízení k Bruselské úmluvě z 27.9.1968 Nařízení nahradilo mezi členskými státy Bruselskou úmluvu o

příslušnosti a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ze dne 27.9.1968.

• rozhodnutí Soudního dvora k výkladu jednotlivých ustanovení Bruselské úmluvy jsou použitelná i pro výklad shodných článků nařízení Brusel

• rozdíl – při prohlášení vykonatelnosti podle nařízení soud v prvním stupni nesmí zkoumat důvody neuznání titulu a námitky povinného

k Luganské úmluvě z 16.9.1988• shodný text většiny ustanovení

Uznávání rozhodnutí podle nařízení Brusel IDefinice uznávaného rozhodnutí – čl. 32, čl. 1

- čl. 32 jen soudní rozhodnutí– rozsudek, usnesení, příkaz, nařízení výkonu rozhodnutí, rozhodnutí o nákladech řízení, především ta, která byla vydána po kontradiktorním řízení (125/79, C-474/93 ), ale i předběžná či zajišťovací opatření (C-39/02), nejsou jimi ale soudní smíry ( C-414/92), ani rozhodnutí vykonatelná bez doručení žalovanému (125/79)

- rozhodnutí musí spadat do oblasti působnost nařízení vymezeném čl. 1

- rozhodnutí nemusí být exekučním titulem – tzn. mohou to být deklaratorní rozhodnutí nebo rozhodnutí ukládající prohlášení vůle

Formy uznávánía) Neformální uznání – čl. 33 odst.1• není-li otázka uznání sporná, musí být rozhodnutí uznáváno

automaticky bez zvláštní procedury a to i v jakémkoliv soudním řízení ( opatrovnickém, správním, trestním, exekučním )

b) Uznání jako předběžná otázka v soudním sporu – čl. 33 odst. 3• v každém soudním řízení ( zřejmě i trestním či správním ) může

být při sporu o uznání posouzeno jako předběžná otázka• není třeba vydávat zvláštní výrok• uznání se posoudí podle čl. 34-36• řízení může být přerušeno podle č. 37, jinak se postupuje podle

příslušného českého procesního předpisu

c) Uznání ve zvláštní proceduře – čl. 33 odst. 2 + §68b novely ZMPS č- 361/2004 Sb.

• rozhoduje se v agendě C • na základě návrhu či žaloby na uznání soudního rozhodnutí na

území ČR• rozsudkem• lze rozhodnout bez jednání• procesně je nutné přiměřeně aplikovat postup dle oddílu 2 a 3

nařízení• prodloužené lhůty k odvolání - čl. 43 odst. 5• řízení může být přerušeno podle č. 37–( 43/77)• čl. 39 lze pro určení místní příslušnosti použít jen obtížně

Důvody neuznání rozhodnutí – čl. 34, čl. 35

- důvody uvedené v čl. 34 jsou jasně formulované k odst. 1 – C-7/98, C-38/98k odst. 2 – 166/80, 49/84, C-305/88, C-123/91, C-172/91, C-474/93, C-78/95, C-522/03k odst. 3 – 145/86, C-80/00, C-414/92 •      čl. 35 – důvodem pro neuznání může být porušení jurisdikčních pravidel v oblasti spotřebitelských smluv, pojištění a výlučné pravomoci - C-7/98, C-38/98•      v ostatních oblastech není porušení jurisdikčních pravidel důvodem neuznání rozhodnutí.•      při posuzování porušení jurisdikčních pravidel je soud vázán skutkovými zjištěními cizozemského soudu•      rozhodnutí nesmí být přezkoumáváno ve věci samé

Výkon rozhodnutí ( exekuce ) podle nařízení Brusel I

Definice exekučního titulu – čl. 1, čl. 32, čl. 57, čl. 58, čl. 66 odst.1,2b, čl. 48, čl. 49, čl. 61

Exekuční tituly spadající do oblasti vymezené čl.1 jsou upraveny v čl. 32, čl. 57 a čl. 58 a jsou to :

1) vykonatelná soudní rozhodnutí dle čl. 32 - C-267/97, C-183/90 čl. 32 - soudní rozhodnutí– rozsudek, usnesení, příkaz, nařízení výkonu rozhodnutí, rozhodnutí o nákladech řízení, především ta, která byla vydána po kontradiktorním řízení (125/79, C-474/93 ), ale i předběžná či zajišťovací opatření (C-39/02), nejsou jimi rozhodnutí vykonatelná bez doručení žalovanému (125/79)

2) Čl. 58 - soudní smíry – čl. 58 – C -414/92

3) Čl. 57 - mimosoudní tituly – veřejné listiny dle čl. 57 vyhotovené v oblasti čl. 1 - C-260/97

Exekučními tituly zřejmě podle čl. 1 nejsou rozhodčí nálezy – postupovat dále dle § 38 až 40 z.č. 216/94 Sb. a Newyorské úmluvy č. 74/1959 Sb. popř. jiných mezinárodních smluv.

Datum vydání exekučního titulu

• veřejné listiny a soudní rozhodnutí musí být v kterémkoliv státě EU vydané poté, kdy nařízení vstoupilo v platnost

• pokud řízení, ve kterém bylo rozhodnutí vydáno, bylo zahájeno před účinností nařízení, musí být splněny podmínky § 66 odst. 2 písm b).

• starší rozhodnutí nebo rozhodnutí nespadající do oblasti úpravy čl. 1 u obou výkladů nebo rozhodnutí mimo rámec čl. 1 vykonáváme podle dosavadních mezinárodních smluv a předpisů, původním procesním postupem, lze však zřejmě uvažovat o tom, že je u členských států splněna podmínka vzájemnosti dle ZMPS

Ústavní soud, sp. zn. ÚS 709/05: Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 jsou obecné soudy povinny od 1. 5. 2004 aplikovat na případy uznávání a výkonu rozhodnutí vydaných soudy členských států EU. Napadeným usnesením bylo prohlášeno za vykonatelné na území ČR rozhodnutí – soudní příkaz - vydané Občanským soudem v Maceratě, Italská republika, ze dne 27. 3. 2003

NS ČR, sp. zn. 20 Cdo 710/2006 : Rozhodnutí vydaná v řízeních zahájených v členském státě původu přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost se uznají a vykonají se podle kapitoly III, avšak jen ta, která byla vydána po tomto dni, tj. po 1. 3. 2002 resp. v daném případě po 1. 5. 2004

Věcná a místní příslušnost soudu – příloha II., čl. 39 odst. 2., čl. 59, čl. 60

A/ věcně příslušný – okresní soudB/ místní příslušnost podle bydliště povinného nebo podle místa výkonu, ani jeden z určovatelů není prioritním, příslušné jsou oba soudy

Výklad pojmu „bydliště „• u fyzické osoby použijeme pro posouzení jejího bydliště české

procesní předpisy, pokud je její bydliště na území ČR• pokud je bydliště fyzické osoby na území jiného členského

státu, použije soud pro posouzení této otázky právo tohoto státu• pojem „bydliště“ právnické osoby upravuje čl. 60 a to i pro

sdružení fyzických či právnických osob

Výklad pojmu „místo výkonu“

Místem výkonu je nepochybně místo, kde se nachází věci, které budou ( nebo mohou s vysokou pravděpodobností být ) exekucí postiženy. Budou-li postihována práva ( nebo pohledávky povinného ), bude tím místo, kde se právo vykonává, tedy místo plnění ( např. dle § 567 ObčZ ). Bude-li vykonávána povinnost něco konat, bude záležet na tom, zda je tato povinnost vázána na určité místo ( např. provést opravu nemovitosti ), kde bude toto místo určovatelem. Bude to však vždy to místo, kde soud, exekutor či vykonavatel může zajistit vynucení povinnosti a které je svázáno s jejím splněním.

• Pravomoc soudu v exekuci podle místa výkonu - Usnesení NS sp.zn. 25 Nd 55/2006, 25 Nd 56/2006

• Pravomoc soudu ve výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí podle místa výkonu - Usnesení NS sp.zn. 25 Nd 57/2006

Prohlášení vykonatelnosti – procedura exequatur

• zvláštní řízení, v němž jsou přiznávány účinky cizozemskému titulu na území jiného státu

• řízení je spojeno jen s exekučními tituly, které lze vykonat v exekučním řízení na rozdíl od uznání rozhodnutí

• prohlášení vykonatelnosti přichází v úvahu i tehdy, pokud již rozsudkem bylo cizozemské soudní rozhodnutí uznáno postupem dle čl.33 odst. 2 nařízení příp. bylo vyřešeno jako předběžná otázka dle čl. 33 odst. 3

• ZMPS po novele umožňuje řízení o prohlášení vykonatelnosti vést na základě samostatného návrhu nebo společně s řízením o VR nebo exekuci – volba postupu závisí na oprávněném, zda podá samostatný či kumulovaný návrh

Náležitosti návrhu a přílohy – čl. 40, čl. 53. -.56, čl. 66 odst. 1, § 68c odst. 1 věta prvá ZMPS

• návrh na prohlášení vykonatelnosti lze podat samostatně či společně s návrhem na nařízení exekuce či VR u okresního soudu nebo soudního exekutora a to i v případě kumulovaného návrhu i samostatného návrhu na prohlášení vykonatelnosti

• je-li návrh podán samostatně, lze návrh na exekuci či VR podat až po právní moci rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti

• náležitosti návrhu – dle o.s.ř. či e.ř. • navrhovatel musí zvolit zástupce pro doručování na území

ČR• přílohou návrhu je exekuční titul a osvědčení • připojené listiny musí být přeloženy do češtiny, pokud o to

exekuční soud požádá a nevyžadují žádné zvláštní ověření

Osvědčení – příloha V., čl. 54, příloha VI., čl. 57 odst. 4

• přílohu V. vydává soud, který rozhodoval v prvním stupni §

261 odst. 2 o.s.ř.• příloha VI. je vyplňována u veřejných listin příslušným

orgánem, který v ČR není výslovně určen. Z ustanovení § 94 odst. 1 z.č.358/1992 Sb. ( notářský řád ) a § 93 odst. 2 z.č. 120/2001 Sb. ( exekuční řád ) lze dovodit, že osvědčení je povinen vydat ( jako každé jiné potvrzení ) notář či exekutor, který sepsal zápis se svolením k vykonatelnosti

• není-li osvědčení předloženo může soud účastníku uložit lhůtu k předložení nebo může přijmout rovnocennou písemnost nebo může předložení prominout

Náležitosti rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti a nařízení výkonu – čl. 41, čl. 42, § 68c odst. 1 věta druhá a třetí ZMPS

• rozhodnutí musí být vydáno bezodkladně • pokud je podán kumulovaný návrh, obsahuje usnesení 2 výroky. • pokud jsou návrhy podány samostatně, je možné návrhu na

nařízení exekuce či VR vyhovět až po právní moci výroku o prohlášení vykonatelnosti

• při odůvodnění výroku o prohlášení vykonatelnosti by soud měl postupovat podle čl. 41 a v podstatě jen konstatovat, že jsou splněny podmínky dle čl. 53 tedy, že byl předložen exekuční titul a osvědčení, příp. proč soud osvědčení nevyžadoval,v odůvodnění výroku o prohlášení vykonatelností soud zásadně nesmí přezkoumávat námitky povinného či důvody, pro které by mohlo být prohlášení vykonatelnosti zamítnuto dle čl. 34,35, to přísluší až odvolacímu soudu

Odvolací lhůta – čl. 43 odst. 5, § 68c odst. 2 a 4 ZMPS

• odvolání proti rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti se podává v delších lhůtách

• 1 měsíc - pokud má povinný bydliště na území ČR nebo v nečlenském státě

• 2 měsíce – pokud má povinný bydliště na území jiného členského státu

• je-li vydáno kumulované rozhodnutí, platí delší odvolací lhůta i pro výrok o nařízení exekuce

• výrok o nařízení exekuce či VR nemůže nabýt právní moci dříve než výrok o prohlášení vykonatelnosti

• odvolání se podává u okresního soudu

Odvolací řízení – příloha III., IV., čl. 43 odst. 1-4, čl 45, čl 46, § 68c odst.3 ZMPS

• o odvolání je třeba rozhodnout neprodleně• odvolání mohou podat obě strany řízení a v odvolacím řízení

se uplatní principy sporného řízení• ke změně rozhodnutí může dojít jen z důvodů uvedených v čl.

34,35, 57 odst.1 a 61 a samozřejmě čl. 41, který aplikoval soud prvého stupně. Jiné důvody nemohou být přezkoumávány. Exekuční titul nesmí být přezkoumáván ve věci samé.I.ÚS 709/05

• nedostaví-li se povinný k odvolacímu řízení, předvolá se postupem podle čl. 26 odst. 2 až 4, tedy postupem podle nařízení č. 1348/2000 nebo mezinárodních smluv, nemá-li bydliště na území ČR – ( 178/83 )

Základní charakteristika nařízení č. 805/2004

1) Rozhodnutí i vykonatelné veřejné listiny2) U rozhodnutí dodrženy minimální standardy procesního

postupu3) Dlužník prokazatelně nepopírá existenci ani výši

peněžitého nároku, 4) Vydáno potvrzení EET5) V zásadě vykonány jako exekuční tituly domácí. 6) Zrušeno řízení o prohlášení vykonatelnosti7) Preambule body – 5,6,12-16,19

Exekuční titul, který může být certifikován jako EET

• Nařízení se vztahuje na vykonatelná rozhodnutí, soudní smíry a úřední listiny o nesporných nárocích.

• Nárok se považuje za nesporný, pokud jej a) dlužník výslovně uznal nebo b ) pokud proti němu v průběhu soudního řízení nevznesl žádné námitky nebo c) pokud se neúčastnil soudního řízení poté, co nejprve námitky vznesl, jestliže takové jednání je podle procesních přepisů povařováno za konkludentní souhlas ( čl. 3 odst. 1 ).

• Rozhodnutí bude dále potvrzeno jako ETT v souladu s čl.6 odst. 1 tehdy, pokud je vykonatelné na území, na němž bylo vydáno, pokud byly při jeho vydání dodrženy minimální normy procesního postupu dle čl. 12 až 19.

Pokud rozhodnutí bylo vydáno soudem, jehož příslušnost je v souladu s ustanoveními nařízení Brusel I upravujícími výlučnou příslušnost a příslušnost ve věcech týkajících se pojištění. Ve spotřebitelských věcech lze jako EET certifikovat rozhodnutí, za podmínek dle čl. 6/1d) •      Z pohledu českého procesního práva jsou podmínky stanovené v čl. 3 odst. 1 naplněny u platebních rozkazů, usnesení o schválení smíru, rozsudků pro uznání ( včetně rozsudků dle § 114b OSŘ ) a rozsudků pro zmeškání, pokud dále splňují kriteria dle čl. 6 a minimální normy uvedené v čl. 12 až 19 zejména spojené se způsobem doručení žaloby. Ostatní soudní rozhodnutí budou potvrzena jako EET jen zřídka, pokud budou splněny požadavky na chování dlužníka uvedené v čl. 3 odst. 1 a zároveň budou dodrženy podmínky stanovené v uvedených článcích nařízení.

Datum vydání exekučního titulu

V souladu s čl. 26 a čl. 33 se nařízení vztahuje na tituly vydané po 21.1.2005 a to

i tehdy, bylo-li řízení, ve kterém byly vydány, zahájeno před vstupem ČR do EU.

Minimální normy procesního postupu v nalézacím řízení

Minimální normy jsou v nařízení stanoveny pouze pro případy, kdy je rozhodnutí soudu vydáno bez

výslovného souhlasu dlužníka, tedy pro případy, kdy je jeho souhlas a nespornost pohledávky

předpokládána v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) a c).

Procesní minimální normy pro nalézací řízení :

A/ Minimální normy spojené s doručením žaloby a poučení

B/ Minimální normy spojené s obsahem žaloby a procesním poučení o obraně dlužníka

C/ Zhojení nedodržení minimálních norem – pravidla pro doručení a revizi rozsudku

D/ Podmínky stanovené v čl. 19 a bodu 14 preambule

A/ Minimální normy spojené s doručením žaloby a poučení

Ustanovení upravující tyto standardy jsou poměrně komplikovaná a k jejich výkladu je zapotřebí aplikovat body 12 až 16 preambule. Žaloba a poučení musí být dlužníkovi doručeny osobně a v případě náhradního doručení zde musí být vysoká pravděpodobnost, že se s listinami seznámil a jeho adresa musí být soudu známa s jistotou ( čl. 14 odst. 2 ).  

Čl.13Čl. 13 za přípustné osobní doručení s dokladem o přijetí dlužníkem ( jeho zástupcem ) považuje a) osobní doručení potvrzené podpisem dlužníka, b) osobní doručení dlužníkovi potvrzené doručující osobou včetně možnosti bezdůvodného odepření přijetí zásilky dlužníkem, c) doručení poštou s potvrzením podepsaným dlužníkem a d) doručení elektronickými prostředky ( fax, e-mail ), při němž dlužník podepíše a pošle zpět potvrzení o přijetí zásilky. Předvolání k soudnímu jednání lze dlužníkovi sdělit ústně s uvedením do protokolu při předcházejícím jednání o témže nároku. Je-li průkaz o doručení proveden podle § 50e OSŘ , vyhovuje čl. 13 nařízení.

      Čl.14

• Čl. 14 stanoví minimální procesní normy pro doručení bez dokladu o přijetí dlužníkem ( jeho zástupcem ).

•      Zde je třeba zdůraznit výkladové pravidlo uvedené v bodu 14 preambule, že uvedené způsoby doručování jsou charakterizovány vysokou pravděpodobností, že se listiny dostaly k adresátovi.

•      Doručení bez potvrzení podepsaným dlužníkem není možné pokud adresa dlužníka není známa s jistotou.

   

Doručení dle čl. 14 lze provést :• a) na osobní adresu dlužníka osobám, které žijí ve stejné domácnosti

jako dlužník nebo jsou zde zaměstnány, • b) na obchodní adresu právnické osoby nebo fyzické osoby -

podnikatele předáním jejich zaměstnancům, • c) uložení dokumentu v poštovní schránce dlužníka, • d) uložením na poště nebo u příslušných veřejných orgánů

s kvalifikovaným oznámením o uložení vloženým do poštovní schránky, • e) doručením poštou bez jakéhokoliv dokladu o doručení, pokud má

dlužník adresu ve státě, který vede nalézací řízení a • f) elektronickými prostředky s automatickým potvrzením o

přijetí,pokud dlužník s takovým doručením výslovně souhlasil. • Čl.14 odst. 3 stanoví obsah potvrzení o doručení podepsaného

doručující osobou.

Obecně lze konstatovat, že s čl. 14 nařízení není slučitelné náhradní doručení podle českého procesního práva za situace, kdy se soudu vrátí nevyzvednutá zásilka s celým obsahem ( § 46 odst. 3 věta prvá, § 47 odst. 3 OSŘ ) a doručení právnickým osobám, které na adrese rejstříkového sídla fakticky nesídlí ( § 47 odst. 4 OSŘ ). Také okruh třetích osob dle § 46 odst. 3 OSŘ, kterým lze předat zásilku, která není určena do vlastních rukou dlužníka, je širší než okruh osob uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. a) a b) a proto soud při vydání potvrzení EET musí zkoumat vztah této osoby k adresátovi ( takovou osobou podle nařízení nemůže být např. soused ).  

B/ Minimální normy spojené s obsahem žaloby a procesním poučení o obraně dlužníka

• Tyto minimální normy obsažené v čl. 16 a 17 nařízení jsou v podstatě obsaženy v českých procesních předpisech.

• Dokument o zahájení řízení ( žaloba ) musí obsahovat jména a adresy stran, výši nároku a požadovaného úroku a zdůvodnění nároku.

• Dlužník musí být písemně výslovně poučen o procesních požadavcích kladených na písemnou obranu včetně lhůty pro její uplatnění, o tom kdy a kde proběhne jednání a zda musí být v řízení zastoupen. Dále musí být dlužník poučen o důsledcích neuplatnění obrany či nedostavení se včetně poučení, že proti němu může být vydáno nebo vykonáno rozhodnutí a že mu vznikne povinnost hradit náklady řízení.

C/ Zhojení nedodržení minimálních norem – pravidla pro doručení a revizi rozsudku •      Nejsou-li dodrženy minimální normy vztahující se ke způsobu doručení a k obsahu listiny oznamující dlužníku zahájení řízení ( žaloby ), popř. není dodržena povinnost procesního poučení o obraně proti žalobě, lze přesto rozhodnutí, vydané v takovém řízení, potvrdit jako EET, jsou-li při jeho doručení dodrženy stejné normy vztahující se na doručení žaloby, avšak zároveň musí být připuštěna vnitrostátními procesními předpisy úplná apelace proti tomuto rozhodnutí a dlužník této možnosti nevyužil, ačkoliv o ní byl řádně poučen ( čl. 18 ). V obecné rovině lze říci, že v převažujícím systému neúplné apelace zavedené v českém procesním právu bude tato možnost otevřena jen výjimečně.•      Nedodržení minimálních norem obsažených v čl. 13 nebo 14 spojených se způsobem doručování písemností může být zhojeno i tím, že dlužník svým chováním prokáže, že dokumenty obdržel v dostatečném předstihu pro přípravu obhajoby.

D/Podmínky stanovené v čl. 19 a bodu 14 preambuleNařízení stanoví v čl. 19 odst. 1 další nezbytné podmínky, za kterých může být rozhodnutí certifikováno jako EET. Je to možnost žádat o přezkum rozhodnutí za situace, a) kdy se prokáže, že žaloba doručovaná náhradním způsobem dle čl. 14, nebyla dlužníku předána včas, aby bez svého zavinění mohl připravit svou procesní obranu a b) kdy dlužníkovi v podání opravného prostředku zabránily výjimečné okolnosti. Rozhodnutí tedy může být potvrzeno jako EET jen tehdy, pokud procesní právo obsahuje vhodný mechanismus umožňující dlužníkovi požádat o celkový přezkum rozhodnutí, pokud žaloba byla doručena v souladu s čl. 14, avšak dokument se k dlužníkovi nedostal. •      Článku 19 odst. 1 písm. b) odpovídá institut prominutí zmeškání lhůty dle § 58 OSŘ. •      Přezkum předpokládaný v čl. 19 odst. 1 písm. a) (lze zřejmě rovněž podřadit režimu ustanovení § 58 OSŘ, výslovnou úpravu české občanské procesní právo nemá.

Vydání potvrzení, jeho zrušení či oprava, náhradní osvědčeníFormuláře potvrzení jsou obsaženy v přílohách nařízení, které byly změněny nařízením č.1869/2005.Jsou-li splněny všechny požadavky stanovené v nařízení, vydá soud na formuláři uvedeném v příloze č. I ( rozhodnutí ) nebo II ( soudní smíry ) potvrzení EET v jazyce, ve kterém je vydáno rozhodnutí.Toto potvrzení se týká i nákladových výroků, jsou-li vykonatelné a nebyly napadeny opravným prostředkem. Pokud jsou požadavky splněny jen u části rozhodnutí, lze vydat částečné potvrzení EET. Pokud EET přestal být vykonatelný nebo je jeho vykonatelnost omezena či pozastavena, vydá soud na formuláři v příloze č. IV osvědčení o omezené či pozastavené vykonatelnosti.Soud na formuláři v příloze č. V vydá náhradní osvědčení, pokud se stane vykonatelným rozhodnutí o opravném prostředku uplatněném proti exekučnímu titulu certifikovanému jako EET.

Proti vydání potvrzení EET nelze podat žádný opravný prostředek; účastnící však mohou žádat o opravu nebo zrušení potvrzení EET a tato žádost je jedinou obranou dlužníka proti vydání EET. Žádost se podává na formuláři v příloze VI nařízení.

Exekuce EET

• Výkon rozhodnutí nebo exekuce exekučního titulu potvrzeného jako EET jsou s výjimkami uvedenými v čl. 20 až 23 nařízení prováděny podle vnitrostátních procesních předpisů, jako kdyby byl k výkonu navržen vnitrostátní exekuční titul. Oproti postupu dle nařízení Brusel I není tedy třeba před nařízením exekuce vydávat rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti titulu na území ČR ( čl. 5 ).

• Exekuční soud může návrh na nařízení exekuce vedle důvodů uvedených ve vnitrostátních předpisech zamítnout také z důvodu uvedeného v čl. 21, tedy pro neslučitelnost EET s dřívějším rozhodnutím mezi týmiž účastníky v téže věci.

Exekuční soud nemůže přezkoumávat, zda skutečně nastaly předpoklady pro potvrzení exekučního titulu jako EET, které stanoví nařízení. K revizi potvrzení slouží jen možnost jeho opravy či zrušení, které však probíhají u orgánu, který certifikát vydal. Namítne-li v řízení dlužník vadu potvrzení a tedy i skutečnost, že titul neměl být certifikován jako EET a exekuční řízení nemělo být vedeno podle tohoto nařízení, poučí exekuční soud účastníka o jeho procesním právu žádat opravu či zrušení certifikátu.

V souladu s čl. 23 po dobu vyřízení žádosti o opravu či zrušení certifikátu ( stejně jako po dobu přezkumu rozhodnutí potvrzeného jako EET ) může exekuční soud omezit exekuci jen na zajišťovací opatření, podmínit výkon poskytnutím jistoty a ve výjimečných případech i exekuci zastavit. České procesní právo bohužel institut provedení jen zajišťovacích opatření nebo složení jistoty nezná, avšak procesní institut odkladu exekuce, o kterém soud rozhodne až poté, kdy bude ( exekutorem ) provedeno zajištění majetku, lze shledat v souladu s citovaným ustanovením nařízení.

Řízení o potvrzení evropského exekučního titulu – novela OSŘ č. 233/2006 Sb.

§ 200ua

(1) Na návrh oprávněného ze soudního rozhodnutí, soudního smíru nebo úřední listiny, které splňují podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství k potvrzení jako evropský exekuční titul, rozhodne soud usnesením za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství.

§ 200ua (2) K řízení o potvrzení evropského exekučního titulu je příslušný soud, který rozhodoval ve věci v době, kdy byly splněny podmínky vzniku nesporného nároku podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství. Byly-li tyto podmínky splněny v případě úřední listiny, je k řízení příslušný obecný soud oprávněného.(3) Účastníkem řízení je oprávněný.(4) Proti usnesení o potvrzení evropského exekučního titulu není odvolání přípustné.

 Procesní postup při vydání potvrzení EET

• Komplikovaně formulované určení příslušného soudu v odstavci 2

• Poučení usnesení, kterým se návrhu vyhovuje musí v souladu s čl. 10 odst. 4 nařízení (a na rozdíl od §200ua odst. 4) vyloučit podání veškerých opravných prostředků (řádných i mimořádných).

•Odvolání bude vzhledem ke znění §200ua odst. 4 zřejmě přípustné proti rozhodnutí, kterým se návrh zamítá („ usnesení o potvrzení evropského exekučního titulu“).

• Procesní problémy při opravě či zrušení Potvrzení EET

NS ČR, sp. zn. 32 Nd 57/2007 :

Jde-li o potvrzení notářského nebo exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti jako evropského exekučního titulu, je k řízení příslušný obecný soud oprávněného.

Jestliže je oprávněný právnickou osobou, která nemá sídlo na území České republiky, takže obecný soud oprávněného ve smyslu § 85 odst. 3 o. s. ř. nelze určit, Nejvyšší soud podle ustanovení § 11 odst. 3 o.s. ř. určí, který soud věc projedná a rozhodne.

Oprava či zrušení EET

•      Novela určuje procesní postup jen při vydání potvrzení a nikoliv při jeho opravě či zrušení čl. 10 odst. 1 a 2, ani při vydání potvrzení o pozastavení či omezení vykonatelnosti exekučního titulu dle. 6 odst. 2 a také vydání náhradního potvrzení dle čl. 6 odst. 3.

•Žádost o opravu či zrušení nebo o vydání potvrzení o

pozastavení či omezení vykonatelnosti a o vydání náhradního potvrzení bude podávat obvykle povinný. Jediným procesním prostředkem dle OSŘ, který může využít povinný, který není účastníkem řízení o vydání potvrzení EET, je podání podnětu ( nikoliv návrhu ) soudu k opravě zřejmé nesprávnosti dle § 164. Tato možnost však neodpovídá v nařízení upravenému výslovnému oprávnění žádat o opravu či zrušení či vydání dalších potvrzení.

Změna zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním

§ 68a

(2) Rozhodnutí justičních orgánů členských států Evropské unie v občanskoprávních věcech a obchodních věcech, která jsou v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství potvrzena jako evropský exekuční titul, nepodléhají povinnosti prohlášení vykonatelnosti podle tohoto zákona. Výkon těchto rozhodnutí probíhá v souladu s podmínkami stanovenými přímo použitelným předpisem Evropských společenství. Novela nadbytečná - upravuje přímo nařízení samé v čl. 5.

Nařízení č. 1896/2006 kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu

1/ Návrh musí být podán na formuláři A, který je přílohou nařízení – čl. 7,

2/ Jedna ze stran musí mít bydliště (sídlo ) v jiném členském státě. – čl. 2 a 3

3/ EvPR se může zasílat žalovanému do ciziny – čl. 6

4/ Pokud je návrh vadný, žalobce se vyzve formulářem B – ne usnesením. - čl.9

5/ Proti odmítnutí návrhu pro vady nelze podat opravný prostředek – čl. 11

     

• 6/ EvPR se vydá do 30 dnů na formuláři E a doručuje se společně s návrhem na formuláři A, ale bez dodatků 1 a 2 a s formulářem F (odpor) – čl. 12, 16

• 7/ EvPR nemusí být doručen do vlastních rukou, ale musí zde být jistota nebo vysoká pravděpodobnost, že jej žalovaný nebo osoby uvedené v čl. 14/1 a 2 skutečně převzaly – bod 20 a 21 preamb. , čl. 13 a 14

• 8/ Odpor se podává do 30 dnů, použití formuláře F není povinné- čl. 16

• 9/ Pokud je podán odpor včas, pokračuje se v řízení , pokud žalobce výslovně nepožádal, aby se v takovém případě skončilo – čl. 17

• 10/ Vykonatelnost EvPR se vyznačuje na formuláři G a bez žádosti se pošle vykonatelný EvPR žalobci – čl. 18

• 11/ Při exekuci EvPR není třeba žádné další listiny ani prohlášení vykonatelnosti – čl. 21-23

• Článek 21• Výkon• 1. Aniž jsou dotčena ustanovení tohoto

nařízení, řídí se vykonávací řízení právem členského státu výkonu.

• Evropský platební rozkaz, který se stal vykonatelným, se vykonává za týchž podmínek jako vykonatelné rozhodnutí vydané v členském státě výkonu.

Článek 22Zamítnutí výkonu 1. Výkon je na návrh žalovaného příslušným soudem v

členském státě výkonu zamítnut, jestliže je evropský platební rozkaz neslučitelný s dřívějším rozhodnutím nebo rozkazem vydaným dříve v kterémkoliv členském státě nebo ve třetí zemi.

2. Výkon se na návrh také zamítne, pokud žalovaný uhradil žalobci částku stanovenou v evropském platebním rozkazu, a to do výše, v níž byla tato částka uhrazena.

3. V žádném případě nesmí být v členském státě výkonu evropský platební rozkaz přezkoumáván ve věci samé.

• 12/ Vykonatelný EvPR může být přezkoumán ve výjimečných případech podle čl. 20 pokud

- doručení nebylo provedeno dostatečně včas, aby bylo žalovanému umožněno připravit si obhajobu, a to bez jakéhokoli zavinění z jeho strany nebo

- žalovaný nemohl popřít nárok z důvodu vyšší moci nebo mimořádných okolností, které nezavinil nebo

- platební rozkaz byl s ohledem na požadavky stanovené tímto nařízením zjevně vydán chybně nebo z důvodu jiných výjimečných okolností.

• Pokud soud rozhodne, že přezkum je oprávněný, je evropský platební rozkaz od počátku neplatný.

• Článek 23• Zastavení nebo omezení výkonu• Pokud žalovaný požádá o přezkum podle článku

20, může příslušný soud v členském státě výkonu na návrh žalovaného:

• a) omezit vykonávací řízení na ochranná opatření,• nebo• b) podmínit výkon složením jistoty, kterou sám

určí,• nebo• c) za výjimečných okolností vykonávací řízení

zastavit.

Nařízení č. 861/2007 kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích

1/ Drobným je peněžitý i nepeněžitý nárok, jehož hodnota nepřesahuje 2.000 EURo bez příslušenství– bod 10 preamb. a čl. 2

2/ Návrh musí být podán na formuláři A – čl. 4, 3/ Jedna ze stran musí mít bydliště (sídlo )

v jiném členském státě. – čl. 2 a 34/ Nespadá-li nárok do oblasti nařízení, musí

soud vyrozumět žalobce a pokud žalobu nevezme zpět, postupuje soud podle našeho práva a projedná žalobu normálně – čl. 4

• 5/ Pokud je návrh vadný, žalobce se vyzve v jazyce dle čl. 6/3 formulářem B – ne usnesením. - čl.9

• 6/ Neopraví-li žalobce návrh, soud jej odmítne, opravný prostředek je možný

• 7/ Řízení je písemné, jednání se nařídí jen tehdy, považuje-li to soud za nutné nebo pokud o to některá strana požádá; taková žádost však může být písemně zamítnuta, opravný prostředek není možný – čl. 5/

• 8/ Do 14 dnů soud zašle žalovanému v jazyce dle čl. 6/3 formulář C, jehož I. soud vyplní. Připojí se i návrh na formuláři A a všechny dokumenty zaslané žalobcem – čl. 5/2

• 9/ Pokud žalovaný do 30 dnů odpoví, pošle soud do 14 dnů vyjádření společně s připojenými dokumenty žalobci – čl. 5/3 a 4

• 10/ Pokud žalovaný tvrdí, že nepeněžitý nárok převyšuje 2000 EUR, rozhodne soud do 30 dnů bez opravného prostředku – čl. 5/5

• 11/ Do 30 dnů soud vydá rozhodnutí nebo nařídí jednání do 30 dnů od vyhotovení předvolání – čl. 7

• 12/ Na žádost soud po vykonatelnosti rozhodnutí vyhotoví osvědčení na formuláři D – čl. 20/2

• 13/ Při exekuci není vedle exekučního titulu a formuláře D třeba žádné další listiny ani prohlášení vykonatelnosti – čl. 20-23

Článek 20Uznání a výkon rozhodnutíRozhodnutí vydané v rámci evropského řízení o drobných nárocích v jednom členském státě se uzná a vykoná v jiném členském státě, aniž je nutné prohlášení vykonatelnosti a bez možnosti napadnout jeho uznání.

Článek 21Vykonávací řízení

• Vykonávací řízení právem členského státu výkonu.

• Rozhodnutí vydané v rámci evropského řízení o drobných nárocích se vykonává za stejných podmínek jako rozhodnutí vydané v členském státě výkonu.

Článek 22Zamítnutí výkonu

1. Výkon je na návrh osoby, proti níž je požadován, příslušným soudem v členském státě výkonu zamítnut, jestliže je rozhodnutí vydané v rámci evropského řízení o drobných nárocích neslučitelné s dřívějším rozhodnutím vydaným v kterémkoli členském státě nebo ve třetí zemi.

2. V žádném případě nesmí být v členském státě výkonu rozhodnutí vydané v rámci evropského řízení o drobných nárocích přezkoumáváno ve věci samé.

Článek 23Zastavení nebo omezení výkonu

Pokud strana napadla rozhodnutí vydané v rámci evropského řízení o drobných nárocích může příslušný soud nebo orgán v členském státě výkonu na návrh strany, proti níž je výkon požadován:

a) omezit vykonávací řízení na ochranná opatření;b) podmínit výkon složením jistoty, kterou sám

určí, neboc) za výjimečných okolností vykonávací řízení

zastavit.

• Předběžná otázka při rozhodování o EET

• Předběžnou otázku může dle čl. 68 odst. 1 Smlouvy o založení ES na rozdíl od čl. 234 v případě aplikace komunitárního práva z oblasti civilní justiční spolupráce položit jen soud, jehož rozhodnutí nemůže být napadeno opravnými prostředky podle vnitrostátního práva (poslední instance).

• V případě rozhodování o EET je to soud okresní.

• V případě rozhodování o prohlášení vykonatelnosti dle nařízení Brusel I je to NS ČR.

mkasikova@ksoud.pha.justice.cz