O novém trestním právu správním. Praha: Ministerstvo vnitra, 1950
100
H tls2- o NovErvr TREsrru lru pnAvu sPRevru i rvr
Transcript of O novém trestním právu správním. Praha: Ministerstvo vnitra, 1950
H tls2-o NovErvr
TREsrru lru pnAvusPRevru i rvr
F.tr.T-:rF-r'"'" '
PRiRUEKY PRO NARODNI
ll ttsv
O NOVtrM
TRESTN iM PRAVU
SPRAVI.{iM
Vyd6v6 ministerstvo ynitra - Tisk Sh{tni tisk6rny, n. p., z5vod OZ y praae
I'
Veiker6 pr6va i pr5vo piekladu vyhrazena.
V Praze, listopad 1950.
109111113L25133138L4t143144146
747
L47
Piehled obsahu.
Piedmluva
fvodni pozn6mka
Trestni zikon spr6'r,niA. Obecnri i6stB. ZvlSitni drist .
I. Ochrana hospodr4istviII. Ochrana price, zdravi lidu a z6sobov6ni .
III. Ochrana poiSdku ve vdceeh veiejnfch .fV. Ochrana brannostiV. Ochrana kulturniho Zivota praeujicich
VI. Ochrana obdansk6ho souiitiY lI. Z 6y Er ednh ustanoveni
Z6kon o trestnim fizeni spr5vnim (trestni irid spr6vni) .I. Ovodni ustanoveni
II. Obecnd ustanoveniIII. fi,izenilV. Zvhlltnl ilzeniV. tizenl odvotaci : :..:.. . :. .
Yl. Zm6na rozhodnuti mimo odvolaci lizeni ,
VIL N6klady iizeniVIII. Vykon6vaci lizeni
IX. Piechodnd a zdylredni, ustanoveniProv6d6ci v.fnosya) Trestni komise (vfnos ministerstva vnitra'i,. 473A950 rt. 7. 1 ze dne 28. dervence 1980, kterfm se
vydriv6 provid6ci pledpis k g 90 trestniho-.iddu ipr6v-
5
I1113
5879889198
108
. niho o trestnich komisich):) Vikon trestu v tr6,borech nucen6 pr6ceb) Vikon trestu v t 16,Vf kon trestu v triborech nucen6 pr6ce
a ve spr 6vni ch vdznieich (vyhldBka minister-stya ner.odni bezpeinosti i.492/1%O tt.l.lze dne 1. srpna1950, kterou se vydr4.vaji bliiBi pierlpisy o.vikon; tr;;t;y tdborech nucen6 pr6ce a ve sprdvnich vEznicich)).v tdborech nucen6 pr6ce a ve sprdvnich
c) Podrobov aci liz eni (naiizenl ministra financii. 1'19//1950 Sb. ze dne 1. srpna 1980 o podrobovacimfized)
d) Bl<i'kov6 Iizeni (r{'nos ministerstva tmi];la i. 492/1950 fr. l. I ze dne 7. srpna 1950 o blokov6m fizeni) . .
3
t49
L54
155
e) Evidence trestnich plipadfi sprivnich(vlinos ministerstva vnitra zn. 268-28/7-1950-lY /6 zedne 7. srpna 1950, kterfm se vyd6vi zatimni pledpiso evidenci trestnich piipadfi sprSvnich) . 162Znlni slibu ilenfr trestnich komisi(vjrnos ministerstva vnitra d. 536/1950 ri. l. I ze dne4. zifti 1950, kterfm se stanovi zn6ni slibu dlenri trest-
f)
nich komisi)s) -tixekucnr Pro
nich berni aExekudni dej pnedmdtfi zabave-
nos ministerstva financi1950, o exekuEnim prode
politickou ex ekuci (vf-i..2L7 /111.920 /50 ze dne 5. ziiiji piedm6tri zabavenfch berni a
h) Eviclence vdci propadlf'ch. zabranf ch,vydantich a odnatf'ch (vfnos ministerstvafinanci d. 217 /123.000 /50 ze dne 18. z6ii 1950, o evidencivdci propadlj,ch, zabranfch, vydanlfch a odiatlich podle
. z6kontr E. 88/1950 Sb. a i. 89/1950 Sb.) . 167
i) 6hrada nShladt trestnich komisi (vfnosministerstva vnitra zn. 268-9 /9-1950-y /2 ze fure 25, zAIi
politickou exekuci)
1950, o fhrad6 nSkladfiniho iSdu spr6vniho)
trestnich komisi podle S 90 trest-
dtvrtletni situadni zprit, vy z oborutrestni agendy sprdvni (vj,nos ministerstvavnitra zn. 268/19-12/10-1950-lY /6 ze dne 14. iijna 1950o dtvrtletnich situadnich zpritvdch z oboru trestni agendysprivni) . 171
k) SmErnice o n6rocich svddkri a znalcriv trestnim iizeni sprivnim (vlfnos minis-terstva vnitra d. 606/1950 it.l. I ze dne 16. iijna 1950,kter;im se vydivaji sm6rnice o nirocich sv6dkri a znaicfiv trestnim iizeni snr6vnim)spr6vnim)v trestnim
i)
1) Pokyny pro stihini piestupkri protif inandnimu hos'podSrlstvi (vfnos minister-stva financi t.407 rL?,4.000/50 ze dne 31. iiina 1950) . 180
N6kter6 formulSieNSlezTrestni piikazRejstiik piestupkri :
4
L75
Piedmluva.
Novjz, radosfnj' Zivot v na3i zemi demokracie, ve kter6 si pra-cujici dlov6k sfm vl5dne, bratrsklf svazek viech pracujicich,nad5en6 pracovni sout6Zeni, itdsti a blahobyt lidu, to neni ovoce,kter6 by samo rostlo, samo zr6lo a kter6 bychom si mohli bez-pracnE natrhat. To je tieba vybojovat, rozvijet, posilovat, a tak6chr6nit. A to vie je dnes d6jinn;im rikolem naiich n6rodnich vj,-borri. Jako nej5irii zastupitelsk6 orginy vlSdy pracujiciho lidumusi bj.t zbrani, kter6" posili a zal:sezpeEi naie posice, musi bftpdsti, kter6 orhazi a dorazi nepiitele lidu, reakci, Spiony a z6-Ekodniky, musi bft organisitorem budovatelsk6 pr6ce a musimobilisovat vBechny sily n6roda a nevyderpatelnou tvfirti ini-ciativu pracujicich mas k pln6ni plSnovanfch rikohi socialistick6vlstavby zem6.
Nejde jen o to vybojovat a vybudovat piedpoklady lepSihoopravdu svobodn6ho a radostn6ho ii.vota, zbaven6ho pout vy-koiisf,ov6ni. Je nutno bft neustAle na str6Zi proti t6m, kter6svrhla na5e revoluce, proti t6m, kter;im jednou providy trzalamoc zotrodovat lid, vykoiisliovat ho a s bidem v ruce nad nimvli"dnout. Proto jsou nirodni v..ibory i strdZci yevoluce. Zabez-peduji naii budovatelshou prici, stieZi svobodu a pr6va lidu,posiluii reZim lidov6 demokracie, chrini jednotnou frontu pra-cujicich, vedenou d6lnickou tiidou a samoziejmd tak6 zSrukuEtjastn6 budoucnosti a samostatnosti naleho s {tu, pi6telstvi seSov6tsklfm svazem a zem6mi lidov;ich demokracii. Je to rikolobrovsklf, t6Zkf a piimo historick6ho v;iznamu. Aby providdnitohoto tikolu bylo n6rodnim vfborfim ulehdeno, byl vyd6n tak6novf trestni zd,kon sprdvni. I zde tedy nastupuje prdvo pln6a bez vfhrad do sluZeb lidu.
NaBe nov6 pr6vo vyjadiuje vrili d6lnick6 tiidy a ostatnichpracujicich sloZek nSroda, vybudovat novj' spoledensk:i i5d,v n6mZ bude ripln6 odstrandno vykoiistiov6ni ilov6ka ilov6kem,vybudovat socialismus. Nov6 trestni pr6vo sprivni vyjadiujenezlomnou vfili naSeho lidu tuto cestu zabezpeEit a chrSnit piedz65kodniky, sabot6ry, zrtdci a pled lidmi, kteii se je5t6 nedo-vedli v pln6 miie zbavit starfch piedsudkri, star6ho pom6ru kespolednosti, k prici, ke stdtu, k prSvu atd. Chceme i zde urychlitpfemdnu vddomi ilov6ka a proto budeme pornoci nov6ho prSvapiedev5im vychovdvat.
M6,meJi pomoci nov6ho lidov6 demokratick6ho trestniho prSva
5
185186187188
189
sprivniho plnit historicky nov6 spoleiensk6 fkoly, je piedev5imnutn6, abychom se jednou provZdy vypoi6dali se zatiZenim sta-r;fch, vice nebo m6n6 Skodlivj,ch pieZitkri, kter6 se jedt6 u ndsdasto pii vyklSdSni a providEni zikonfi objevuji. Bez nads6zky|ze iici, Le neni jedin6 oblasti spoleiensk6ho Zivota, kde by j e5tdstraSilo tolik piedsudkri jako je tomu v oboru pr5.va. Bylo byvlak chybou divat se na n6 mechanicky, piehliZet jejich tlidnipodstatu a jejich rozdily. Maji sv6 historick6 koieny a podletoho je musime nejen posuzovat, ale i hledat prostiedky k je-jich odstran6ni. Jak6 jsou chyby, iei se v soudasn6 dob6 obje-vuji v na3i prdci?
Na .jedn6 strand je to formalismus, kteri iasto znehodnocujedinnost mnohj,ch prS.vniki a riiednikfi. Jde o lidi, kteii jeBt6nedovedli se sebe seti6st zatiZeni formalistick6 praxe, kteroubyli nuceni aZ do revoluce jako sluZebnici a sluZebniikov6 kapi-talisti prov6d6t. Omezuji se na mechanickf, formS.lni vikladpii pouZivrini a uplatiovdni zSkon.8., thpaji ve v6ei tiidniho vy-uZiti pr6va, divaji se na pr6vo jako na jev nadspolednostni,absolutn6 platnf', nadtiidni, kteri' nem6 nic spolein6ho s hos-podiiskfm, politickfm a soci6lnim iivotem spoleinosti. NejdevZdy jen o apolitidnost nebo nedostatek politick6ho uvddomenina5ich prSvnikt. east6jBi chybou je odd6lov6ni politiky a prS.vnipraxe. Proti tomu je nutno bojovat. JestliZe mime pomoci pr5vanapom6hat pii vjstavbd socialistick6 spolednosti - a to je naliprvni povinnosti
- pak je nutno pii prov6d6ni zdkonfi postupo-
vat tak, abychom i na tomto poli uskuteiiovali, rozttijeli a za-bezpeiovali zikladni politick6 z6sady, o kter6 se opir6 reZim li-dov6 demokracie. To znamenS. jednou provZdy ziitovat s forma-lismem a byrokratismem a uplatiovat pfi provid6ni trestnipravomoci nSrodnich vfborri v pln6 miie a bez v;ihrad socialis-tich6 principy zakotven6 v novfch zSkonech o trestnim pr6vuspr6vnim,
Dnes uZ musi bf't kaZd6mu jasn6, Ze v5echna ustanoveni na-Seho priva je nutno vykl6dat a uplatiovat tak, aby byla zaltez-pedena vedouci posice d6lnick6 tiidy ve viech obiastech spoleien-sk6ho Zivota a na vBech front6ch tiidniho boje. To znamenS, Zemusime pomoci nov6ho trestniho pr6,va spr6vniho jeit6 vice po-tladovat tiidniho nepiitele - zbyl6 kapitalisty, vesnick6 boh6dea reakini i:ivly z iad, bfva16 vlS.dnouci tiidy, jakmile se nepIS-telsky projevi
- a jeSt6 dristedndji zabezpei,ovat rozvoj lidov6demokratick6ho hospodSistvi a piedevSim pak chrdnit ieho zit-kladni sloupy, nirodni maj etek, socialisticki sektor v nalemhospod6istvi, nov6 metody prdce a pl5nov6ni. Potlaiovinim tiid-
t
niho nepiitele musime soustavnd upeviiovat moc d6lnick6 tiidy.To vBe je umoZn6no nejen duchem nov6ho zdkona, ale i obsahemjeho j ednotlivf'ch piedpisri.
Jen naprost6 a drisledn6 odpout6.ni se od byrokratick6 a for-malistick6 praxe n6m tak6 umoZni pln6 vyuZit vfchovn6hocharakteru trestniho prdva spr6vniho.
To ov5em neni j edinf druh pieZitkri, kter6 se dnes na poliprdva objevuji. Stejn6 lkodliv6 a stejnE nesprdvn6 je podceio-v6.ni vj,znamu lidov6 demokratick6ho pr6va. Tak6 proti tomubojuje n6.5 pracujiei lid, kterj' hned po kvdtnov6m vitdzstvi vesv6 pievdZn6 v6tiin6 pochopil, i,e nov6 1idov6 demokratick6 z5-kony jsou jeho prSvem, Ze vyjadiuji jeho vrili a prosazuji jehospravedliy6 zdjmy. Proto je tieba tyto zdkony piesn6 dodrZovata plnit.
Koieny piezirSni a podceiovSni prSva jsou viak zcela jin6hot:62u, nei tomu bylo v piipad6 prv6m. V podstat6 vyplj,vaji z ne-dialektick6ho chipini spr5vn6ho pomdru, jak:i mdl pracujici lidk prrivu piedmnichovsk6 republiky, kter6 slouZilo kapitalistrima obhajovalo jejich sobecn6 z6jmy. Bylo to pr5vo, kter6 zotro-iovalo lid, kter6 ospravedlfiovalo kiivdy na n6m p6chan6, kter6iinilo z hospod5isk6ho vykoiis'tiovSni ctnost a z touhy po svo-bod6 a opravdov6 spravedlnosti zloiin. Je piirozenr!, i,e takov6pr5.vo lid nendvidEl, Ze ho neuznival a Ze proti n6mu bojoval.O n6m platila slova presidenta Klementa Gottwalda pronesen6v parlamentd piedmnichovsk6 republiky v roce 1929: ,,... fti-kdte, Ze poruBujeme zdkony . . . ano, my poruEujeme zdkonya budeme poruSovat zikony, podle kterjrch m5 proletdi pouzepr6vo mldet, diit a t16t se odirat a podle nichZ m6 kapitalistaneomezen6 prSvo d6lnika vykoiistiovat. My poru5ujeme a bu-deme poru5ovat z6kony, podle niclni. z mezd ddlnikft se strhujidan6 a podle nichZ miliony se odepisuji kapitalistfim." To bylojasn6 vyjddieni vztahu proletari6tu k z6konrim vykoiisliovatel-sk6ho stdtu.
To platilo za ttlhdy kapitalistfr. Tato vlSda viak byla svrienapracujicim lidem a s ni vzalo za sv6 i vykofistovatelsk6 kapita-listick6 pt4.vo.
Vl6da lidu, kterou nastolila na5e revoluce - stSt lidov6 demo-kracie vedenli d6lnickou tiidou k vit6zstvi socialismu - vytvAiinov6 pr6vo, pr5vo, kter6 vyjadiuj e nezlomnou vrili obrovsk6v6tiiny n5roda zajistit budovini socialismu v naBi zemi a timpiisp6t k posileni sv6tov6ho miru. Proto tak bedliv6 a piisn6stieZime naBi novou socialistiekou zdkonnost. Lidov6 ddmokracieneni libov&le, tim m6n6 zvfile.
SocialistickS zdkonnost jako z6sada bezpodmineEn6ho dodrZo-v6ni na5ich lidov6 demokratickfch z6konri se u nis stala jednouz hlavnich metod praktick6ho uskutediovini vlSdy pracujiciholidu. Naproti tomu v burZoasnich st6tech pojem zSkonnosti piesdtsledn6 reakdni a protilidovf charakter kapitalistickfch z6-konfi se dnes, v podminkdch dal5iho prohloubeni rozporri a proti-kladfi kapitalistick6ho sv6ta, stiv6 piek6ikou pro burZoasii sa-motnou. Faiisace burZoasnich stSttr, kteri probih6 ve viechoblastech imperialistick6ho svdtov6ho t6bora, zatracuje i tutomd5tjdckou zikonnost, nebotj tato uZ neni pro vlSdnouci klikufinaninich magnStri dosti fidelnfm ndstroiem a je stri5e pfekeZ-kou pro dne5ni teroristickou praxi potladovSni a zotrodov5ni pra-cujicich. Proto opou5ti svdtov6 reakce jak6koli z6sady zdkon-nosti, dokonce i t6 vykoiistovatelsk6, burZoasni zdkonnosti a na-stoluje vl6du faiistick6ho teroru, namiien6ho proti v5emu, co jepokrokov6.
Naproti tomu naSe zr4konnost, kteri se stala v lidov6 demo-kracii jednim ze stdZejnich prostiedkt budov6ni nov6 spoled-nosti, je dnes zSkladni zdsadou ve vBech oblastech spoleiensk6hoZivota. Jeji sila spodivd v tom, Ze je vyj6dienim vySii formyorganisace lidsk6 spolednosti, organisace, jejiZ hospodirlstvi seopirS o nov6 metody pr6ce a o pievahu socialistick6ho hospoddf-sk6ho sektoru. Jeji piesn6 zachovdvini upevriuje a posiluje moclidovE demokratick6ho stitu, moc d6lnick6 tiidy a v5ech ostat-nich pracujicich sloZek spoleinosti, spojenfch s dElnictvem v ne-rozborn6m tiidnim svazku. Podlamuje sily jeho nepiritel a urych-Iuje proces vistavby socialismu v na5i zemi.
Budou-li org6ny lidov6 sprSvy st5le mit na zieteli tato hle-diska pii prov6d6ni novfch trestnich piedpisfi sprdvnich, pakbude politickf cil novfch zakoni splndn.
Dr. Otakar Adamec.
Ovodni pozndtnka,
..Tato ytr\[luika je urdena fied,euEim pro ,arordnl u{borg a mijim blt yrani pom,itckou yro uiiudni tt.estniho ztikonL sfrriunlho .
a zd.kona o. trestnl,m iiaeni sprdrsnim (trestnim idrtu sprd,ani,m).Tefit obou zri,lton i diaodoud zprdltA k nim ogldalo mini.sterstuo
tmitra jako samostatnou broduru ndklarJem igdaaatel*toi knikOrbis u ieroenci, 1950, Proto se zd,konE a dfiuod,bad zprduE k nima tdto piiruice neotisltuji. V tiie clobi d t m2 ndklAd.e; Nd&loministerstuo uni,tra proiel ministra tnitt,i Vdclaua Noskal uii-ndn?i na l?7. schttzi Nd,rodniho shromdid_ini pii pa rlament nim pro_j-er)ruIad,ni uo.ed,enfich zdkonii. projeu, kfui| uiiet ae formi bro-iurE_ pod, ruizuem ,,Nott1j trestni zrikon sqir(Luni
- irist ii aiq-s_tarbg s.or.itlismu", obsahuje rozbor hlauniah :usad nouic"h ztj;kond a J? nezbAlnou pomitckou pro lunkcioruiie niroclnich udbor&pii,-studiu noa{ch aikond trestiich. Mnoho pouteni, obsahui{ i tlti.uodoai zprduE k obima zdkonrim.
.\gu_d. gc_o.t6tu pfiru\ce otiskuji, DiechnA dosud aEdnn| pro_wl,clici _pied,pisy z oboru trestnLho yrtiaa sprd-aniho, iakiZ i nAiterif ormulo,ie.
.-V.tertu bylo pouZito 7no oznateni noa$ch trestnich z,ikortfitdchto zkratek:
tr. zdk. spr. - trestni, zrikon sprdon6
tr. i. syt. - trestni, id.d sprdoni
tr. z. - trestnl, zd,kon (srudn6)
!yY4 i,"'t)..tertu u,ucd.en Jtaro graf bez bli\iiho urteni, jd"e1J costt J?dnoJici, o I restnlm zdkoni. sprdunim o paragraf ztikanat. 88/195.0 Sb.,-u _iasti jednajiei o tr(stninl rue,7i sizu;i;"; po.ragraf zdkotn t. B0/1950 Sb.
TRESTNI ZAKON SPRAVNI
A. Obecnri, i6sL
1. {riel trestniho zri,kona spr6vniho (S 1).Politickj' cil a ridel trestniho z6kona sprivniho je v,'me-
zen jid v rivodnim paragrafu tohoto zdkona, kter;i se takstdv6 zSsadni sm6rnici pro pouiivSni v5ech ostatnich usta-noveni zSkona.
tiielem z6kona je piedev5im ochrana lidovE derrroliratic-k6ho str{tu, socialistick6 vfstavby a zSjmri pracujiciho lidu.Tim je jasn6 a otevien6 vyslovena povaha zAkona. Ochranav),rnoZenosti lidov6 demokratick6 revoluce, ochrana rozvoj ehospodr4.fskjch i politickfch z6kladfl lidovd demokratick6republiky a zabezpeEeni budovrlni socialismu v naEi zemiproti v5em nepiritehim pracujiciho lidu i jinfm ru5itelfimt6chto zijmri je tedy nejdrlleZitdj5i sm6rnici pro org6rylidov6 spr6vy pii pouZiv6ni zSkona. Tento politickj'cil vy-tdvh ze z6"sad politiky nali vl6dy i ze zkuienosti dikt:rturyproletari6tu v Sov6tsk6m svazu. Zijeme .r, obdobi stile sestupiu j iciho tiidniho boje. Kapitalistick:l reakce, poraZeniv rinoru 1948, pieSla k nov:fon, zSkeinfm a nejrfizn6jiimzpfisobem maskovantirn forrnrim boje. NevynechS ZSclnjpiileZitosti, aby maiila nebo alespoi ruBila vj,stavbu socia-lismu v naii zemi. Y boji proti ni se musi trestni z6konsprivni stdt ridinnfm nSstrojem. Neochv6jn6 a nekompyo:misni pouZivSni viech ustanoveni zitkona v duchu a podlepoti'eb lidov6 demokracie piisp6je k dalSimu zatladovinia omezoii"ni kapitalistickfch prvkt u n6s a jejich konedn6Iikvidaci.
Vedle zdkladri lidov6 demokrati ck6ho zlizeni chrdni nov,fzSkon i jednotlivti obdany, jejichZ pr6va a svobody jsouzarudeny jiZ v rlstav6 9. kv6tna. Jednotlivci musi b:ft chrS-n6ni proti bezpr6vnlim fitokirm na jejich zdravi, wobodu,iest i majetek.
Trestnl z6kon sprdvni nevidi vBak jedinlf svrij ridel v re-presi, v trestdni. Jeho v;iznamnf rikol spodiv6 i ve vlfchov6obdan& k dodrZovdni pravidel socialistick6ho souZiti, obsa-Zen;ich v naSich novlich z6lronech i v tvoiici se nov6 socia-Iistick6 mor6lce. PIi vytviieni nov6 morilky hraje drile-iitou loli dobrovolni k*zefi a uala k nravidhim obdansk6hosouZiti, kterd si spolednost ddv6. Nericla k t6mto pfavidlrima jejich pi'estupovSni je \iiyazem pieZitkri star6 kapitalis-
13
tick6 spolednosti. Bojovat proti t6mto pleZitkttm je dallimdfileZitfm fkolem nov6ho trestniho zikona spr5vniho.
Prostiedky, jichZ novj' zirkort ponii.tir, k dosaZeni sv6hovj,chovn6ho cile, nespodivaji jen v pohrtrZce trestem zaspSchan:f pfestupek a ve zpflsobu vlikonu trestu. Tak6 piivolb6 vhodn6ho trestu nutno str4.le mit na zieteli, aby ptso-bil vfchovnE. LidovS demokracie d5v6 kaZd6mu moZnostpolepieni a vjrchovy, aby se mohl opdt stSt platnj,m dlenemspolednosti.
Tyto hlavni zisady nov6 z6konn6 ripravy trestniho prd.vaspr6vniho jsou promitnuty v cel6 iad6 dal5ich ustanovenitrestniho z6kona sprSvniho, zejm6na v jeho obecnlfch usta-novenich o trestech.
2. Pomdr trestniho zikona sprivniho k trestnimu zdkonusoudnimu (S 2).
Ustanoveni obou zSkontr, zejm6na ta, kter6 obsahuji znaky
- skutkov6 podstaty - iinri trestnjrch, jsou formulovdna
pruin6, aby se nestala brzdou vlivoji a aby d6le neumoZ-iovala uniknout potrest6ni komukoli, kdo poruBuje z6jmylidov6 demokracie. PruZn6 a Siroce formulovdna jsou ze-jm6na ustanoveni trestniho zSkona sprSvniho, kterli musiprakticky postihnout v5echna zavrZenihodnd jedn6ni, kterdnejsou trestni podle trestniho zSkona soudniho. Siroce apruZn6, aby se nestala brzdou vlfvoje a aby dile neumoZ-pr6vu vznikaly mezery, jimiZ by reakce mohla unikat spra-vedlnosti.
PruZn6 formulace zpfisobily, Ze se trestni ustanoveni,obsahujici skutkov6 podstaty trestnfch dinfi ve zvlSitnichd6stech obou zikontr ($$ 33 a n6sl. tr. 26.k. spr. a $S 78a n6sl. tr. z.), nEkde pfekrivaji. To viak neznamentt, Le bypro takovf din mohl b.'it n6kdo trest6n soudem i n6rodnimv;iborem, tedy dvakrSt. To by odporovalo z6sad6 socialis-tick6ho trestniho zikonod6rstvi, kterou pievzal i n65 novjrtrestni z5.kon spr6vni. Sprivn6 pouZivSni trestniho zSkonaspr6vniho proto pledpokl6dd znalost nejen tohoto zSkona,ale i znalost trestniho z6kona soudniho.
Obecn6 plati z sada, ie soudy maji trestat jen takov6iiny, kter6 zvj,ienou m6rou poruluji nebo ohroZuji z6,jmyIidov6 demokracie, chr6n6n6 novfm trestnim privem. dinyllalnd z|vaLn6, zejmlna diny poi'6dkov6 povahy, budou
74
trestat nirodni vfbory. Tato zSsada je v n6kterych trest-nich ustanovenich obou zSkonfi vyj5diena piimo. Tak na pI.trestn6 diny proti z6sobov6ni budou trest6ny n6rodnim vlf-borem pro piestupek v oboru vfZivy a zS,sobovdni podleS 88 tr. zdk. spr., po piipad6 pro piestupek dern6ho ob-chodu podle g 87 tr. z5k. spr.; jestliZe viak nekaljrm jed-n6nim tohoto druhu mohlo bj,t ohroZeno plynul6 zdsobo-v5-ni piedm6ty potieby alespoi d6sti obyvatelstva n6jak6homista, jde o trestni din ohroZeni zAs+hoyini podle- g 184!r. 7. a k potrest6ni je piisluSnf soud. Jinlfm takovfm pifkladem mtZe bit S 61 tr. zik. spr., podle n6hoZ trestdnSrodni vlfbor toho, kdo zkrAti dair nebo kdo neprdvemdosdhle nebo vyuZije daiov6 vfhody; iestliZe viak takovfdin spich6 n6kdo rimysln6 a nadto ve v6tiim rozsahu zkr6[idai nebo vy15k6 dahovou vyhodu nebo ii zneuZiie, musi iiZbyt potreslSn soudem podle gS I43 a ndsl. tr. z.'Jako dalsipiiklady srov. piestupky proti zestdtn6ni podle g 84 tr.zdk. spr. a pletichy proti zestStn6ni podle g 180 tr.- z.; pie-stupek $ 35 tr. z{k. spr. o ochran6 nirodniho maj elkua vozkr ddni nirodniho majetku a majetku lidovfch drui-stev trestn6 podle $ 245 tr. z.; zrre:ulili vlastnick6ho pr6vatrestn6 jednak podle g 38 tr. zik. spr., ierlnak podle I 138tr. 2., (iny proti jednotn6mu hospodiisk6mu pl6nu, trestn6jednak podle $ 39 lr'. z5k. spr.. jednak podle gg I34 a nasl.tr._z. nebo dokonce jako sabotiZ podle gg 84a 85 tr. z.;nedovolen6 hospod6isk6 sdruZov6ni trestn6 podle g 48 tr.zdk. spr. a tvoieni soukromlfch monopoli irestn6 podleS I3l 'rr z.; diny proti mdnd trestn6 podle g 66 tr. zdk. spr.a $S 139 a nisl. tr. z.; Einy v oboru alkoholismu trestn6jednak podle g 85 tr. zr1k. spr., jednak podle gg 186 a 187tr.. z.; poruSeni Iistovniho tajemstvi trestne podle S ljlO tr.zAk. spr.. -po piipad6 podle g 2lZ tr.. z.: urd2ky na ctitrestn6 podle S 133,tr. z5k. spr. a sniZov6ni v6Znosii rjstav-nfch iinilelfi. ur6Zky veieinrich iinitehi. kiiv6 obvinenia pomluva, lresln6 podle S$ 110, ltt, t62, 180 a 189 lr. z.
Pii posuzovini pom6ru trestniho z:ikona sprdvnihok trestnimu zSkonu soudnimu musime mit na pam6ti z5-sadu, Ze v mnoha piipadech trestaji se delikty soudem jen,jestliZe byly spdch6ny fi m y s I n 6; jinak piisluSi stili6ninSrodnimu vlfboru. Nestanovi-li se v trestnim z6kon6 soud-nim u jednotlivl(,ch trestnlfch iinfi, Ze je trestn6 i zavindniz nedbalosti, vyZaduje se k trestnosti a tedy i pro soudnipi'islulnost rimysln6 zavin6ni (srovn. k tomu S 4 tr. z.).
15
Tak na pi. v uveden6m jiZ pliklad6 zkrdceni a ohroZenidan6 je dina piisluSnost soudu u dinfi spr4,chanj,ch rimysln6,kdeZto v ostatnich piipadech jsou piislu5n6 nirodni v1i,-bory. Stejni zdsada plati pro treslSni nepravdiv6ho dest-n6ho prohlS.Seni (S 91 tr. zdk. spr. a $ 158 tr. z.), vydSvdnise za veiejn;f orgSn a osobovdni si pravomoci veiejn6hoiinitele ($ 107 tr. z6&. spr. a $ 178 tr. z.) a j.
Konedn6 nelze piehliZet, Ze mirn6j3i stupei zavin6nipodle trestniho zdkona sprivniho, t. j. nezachovdni opatr-nosti spoledngsti poZadovan6 (viz jeho S 4), je pruZn6ji for-mulov6n neZ zavin6ni z nedbalosti (S 4 tr. z.) a ie tedyi v piipadech, kdy pfedpokladem trestnosti soudniho de-liktu je zavin6ni z nedbalosti a takov6 zavin6ni nebuded5no, nebude vyloudeno potrestSni nri,rodnim v;iborem propiestupek poiSdkov6 povahy, jestliZe pachatel nezachovalopatrnost poZadovanou spolednosti k zamezeni uiestupku.
Na ustanoveni $ 2 trestniho zikona spr6vniho navazuje$ 10 trestniho iSdu sprSvniho o zamezeni dvojiho po-trest6ni.
3. Pfrsobnost trestniho zikona spr6vniho (S 3).
Zitsadnl se stihaji a trestaji jen piestupky sp5.chan6na rizemi deskoslovensk6 republiky, a to bez ohledu na to,zda pachatelem je deskoslovenskf obian di cizinec.
Piestupky sp6chan6 v cizin6 nelze z5.sadn6 trestat. Vf-jimka plati tu jen pro piipady, kdy ieskoslovenskj, obdanporuSil povinnosti, kter6-mdr i mimo rizemi stitu. V ivahuta plichfui zejm6na nesplndni rriznjrch ol.rla5ovacich povil-nosti vfidi deskoslovenskj.m zastupitelskfm fiiadtm ., ci-zin6, kter6 naiemu obianu byly uloZeny bud individu6ln6nebo jsou mu uloZeny pr6vnim piedpisem,
Jako pr:estupek lze trestat jen din, kterf byl trestniv dob6, kdy byl spichdn. JestliZe tedy n6jak6 jednini neboopominuti nebylo pied ftinnosti nov6ho trestniho zikonaspr6vniho trestn6, nelze takov6 jednini nebo oporninutiz daby pied touto ridinnosti potrestat podle nov6ho z6kona.
Plati tedy zSsada, Le se v t6chto piipadech posuzuje pa-chatel podle piedpisu, kterj' je mirn6jii. To plati zejmlnao otir"zce trestu a promldeni.
16
4. Trestni odpov6dnost za sp6chanf piestupek ($$ a aZ 10)._ a) -Z6.s,ada, i,e bez viny neni trestni odpovEdnosti,kteri v dosavadnim prSvu zemi desl<fch nebyla z,dfirazn6na,je jako jeden ze zikladnjch plincipfi socjaUslickiho rr.est-niho z6konod6rstvi v;islovnE vytydena v nov6m trestnimz6kon6 spr6vnim. M6-li bit n6kdo potrest6n, musi k objek-tivnim znakflm dinu piistoupit i subjektivni rhivod trest-nosti, t. j. zavin6ni.
Trestni z6kon spr5t"ni tozeznitvS, dv6 formy zavin6ni:prvni z nich je rimysl (g 4 odst. 2) a druh6. nezachovdnipotiebn6 opatrnosti (g 4 odst. 1).
fmysln6 spichini piestupkri je piedpokladem trestniodpov6dnosti jen v n6kolika m6lo piipadech: pii zneuZitivlastnick6ho prSva (g 38), podilnictvi (g 6b), uvedeni ne,ptavdivlich ridajfi pied veiejn.fm orsinem ({ 9I oclst. 1).zniieni nebo poskozeni kulturnich nebo piirodnich pamdte[nebo um6leckfch ddl (g 125 odst. 1) a poruseni liiiovnihotajemsrvi (S I30).
Okolnost, Ze piestupek byl spdchin iimvsin€ se nroieviv n6kterych piipadech ve vySSi trestni saibd (na pi.. $ +tod!! ?, S63 odst.2, g 64 odst. z a g 96).. U jinfch piestupki se nevyZaduie k jejich trestnostirimysln6ho jednini; stadi, Ze pachatel nezichoval opatr-nost, jakou- na n6m spolednost poZacluje, aby nezpiriobiltrestnf vj,sledek.
V.pievrlZn6 vEt5in6 piipadfi bude trestni odpov6dnost zasp6chani piestupek zlejm6, iaki.e ji nebutle nutno zvl65lizjiStJovat.
b) Z*jmy fisp6in6ho budovSni socialistick6ho hospoclii-stvi, zejm6na v;istavba tdZk6ho prfrmyslu a rozvijeni no-v.'ich vj.robnich metod v zemdd6lstvi vyiaduii. aby-bylr vevBech_ oblastech na,Ei prSce jeStd dfislednEji, neZ tomu bylodosud, uplatiovSna zdsa d a o s o b n i o a!o v 6 d n o si i.. Proto.je za piestupei< trestn6 odpov6cLtj, pouze ten, kdojej sp6chal. To plati i o t6ch piipadech, ktly se urdit..f dinnavenek projevi jako piestupek spdchanl/ pr6 v nic k o uo s o b o u, na pi'. nirodnim nebo kolnunAlnim podnikem,druZstvem nebo spolhem. Zdkon ("s b) nepiipousii, aby byitrest (na pi. pokuta) uloZen pr5.vnlck6 osob6. Lze jej ulo-Zit ,jen tomu, kdo trestn..(.m zptsobem jm6nem privnick6osoby jednal nebo nejednal, adkoli byl k tomu povinen.Z .toho plyne, Ze trestn6 odpovddn'f' nebude vZdi feditelnebo vedouci podniku, po pi. piedseda druZstva nebo
z&YhIn:-
OilDov6alnoBt
17
spolku. V mnohich piipadech postihne trestni odpov6d-nost osobu, kter6 je podle vnitinich organisadnich pied'pisri plisluin6ho podniku nebo druZstva odpov6dn6 za dani'pracovni nebo organisadni risek (na pi. trestni odporz6d-nost mzdov6ho referenta a nikoli ieditele podniku za pie-stupek $ 74).
c) Ochrana n6kterfch z6,,taL'n1ji:ic]n spoledenskjrch zijmriv dneSni etap6 zostien6ho tiidniho boje vyZaduje, abytrestni dinnost byla potladovdna jii v sam:rch zdrod,cich.Proto se i v trestnim zikon6 sprSvnim stanovi v n6kte-rfch piipadech trestnost pokusu.
Ustanovenimi o pokusu, stejn6 jako i nivodu, pomoci, nouzia o nepiidetnosti, jak je obsahuje nov! zikon o trestnimpr6vu sprdvnim, se vypliuje citelnS, mezera v piedpisechdosavadniho trestniho pr6va sprSvniho.
Aby bylo moZno urdit6 jedn6ni hodnotit jako pokus, jetfeba, aby smEiovalo piimo k spichini piestupku a aby zdebylo d6no skuteind nebezpedi, 2e dojde k vysledku, kterytresl"ni zSkon sprdvni ve sv6 zvl6Stni ddsti prohlaiuje zapiestupek. Musi zde tedy vzniknout skutedn6 nebezpedi, iebude ohvoZen zSjem pracujiciho lidu. Z ustanoveni o po-kusu ($ 6) plyne, Ze pouhf fimysl spichat piestupek ne-mriie bft nikdy trestnf, pokud se neproj evil dinnosti sm6-iujici k uskutedn6ni piestupku. Rovn6Z neni trestn;i t. zv.pokus nezprisobilf, t. j. jednd.ni, kter6 nemriZe piimo v6stk sp6chdni p.fest upku.
D6le je piedpokladem trestnosti pokusu rimysl piivoditzakAzani v.'fsledek. Vylouien je pokus piestupku, u n6hoZmira zavin6n5, spodiv6 v nezacllovdni opatrnosti poZado-van6 spoleinosti.
U valn6 ddsti piestupkfi je pokus prost6 nemoZn;f. Toplati zejm6ta o piestupcich, u nichZ skutkovou podstatutvoii opominuti urdit6ho jednini. Tak na pi. si nelze pied-stavit pokus piestupku,,nevedeni piedepsanfch zAznamtf'.
Pokus piestupku je trestnf podle t6Ze trestni sazby jakopiestupek. Tim se m5, zabr\"ttit poruch6m spoleiensk6ho z5-jmu jiZ v samfch pod6tcich a piedejit tak Xkodlivfm n6-sledkfim, kter6 by m6la ruiivS iinnost na vistavbu socia-lismu v nali vlasti. Je to drileZit6 zvlSBt6 dnes, v dob6 zo-stien6ho tiidniho boje, kdy se na jedn6 stran6 reakceneust6le snaZi m5it socialistickou vfstavbu zem6 a kdy nadruh6 strand soustavnd zrtriujeme revoludni ostraZitost.a bd6lost.
18
Vfchovn6 cile sleduje zSsada beztrestnosti pachatele,kterf dobrovoln6 upusti od dokon6ni pfestupku. Dobro-voln6 neni vBak ustoupeni, v6d6l-1i pachatel, Le je prozrazen.
d) Musime poditat s tim, Ze ti'idni nepiitel se bude dastopii sv6 nepi'5telsk6, protilidov6 dinnosti krft za jin6
- ze-jm6na za politicky a tiidnd neuv6dom6l6 osoby. Jeho zba-bdlost a jeho nen6vist vfidi reZimu lidov6 demokracie hopovedou k vymj'ileni stdle zSludn6j3ich a skrytdjiich fo-rem tiidniho boje.
Aby bylo moZno postihnout vSechny osoby, kter6 mdlyfidast na poruEeni spoledenskfch z5jmri, danlfch budov6nimsocialismu v naii zemi, zavhdi zikon jako vBeobecnou z5-sadu trestnost nSvodce a pornocnika. Ustanovenio nivodu mi,tfznam tak6 v tdch piipadech, kdy bylozneuEito k p6ch6ni pfestupku osoby, kterd neni po trestn6-prdvni strdnce odpov6dn6 (na pi. osoby mlad5i nei 15 letnebo osoby slabomysln6).
Jen rimyslnf nSvod a fimysln5. pomoc jsou trestn6.N6vod je trestnli, i kdyZ byl bezvly'slednjr, at jit, proto, i,e
se n6vodci nepodaiilo vzbudit v nav6d6n6 osob6 rozhodnutik sp6ch6ni pfestupku, ii proto, Ze se v nav6ddn6m Sicepodaiilo vzbudit rozhodnuti k pfestupku, k jehoZ spdchinivlak navedenlf' nepfikrodil. Jde tu v podstat6 o trestnostpokusu n6vodu.
RovndZ je trestny pokus pomoci.Na rozdil od ndvodce neni vSak pomocnik trestn;i, jesfliZe
nedo(lo k.piestupku ani k pokusu pfestupku. k ndmuZ po-moc sm6iovala. ZAkon tim naznaiuje, Ze takov6 plipadynepovaiuje za nebezpe1n6 spoleinosti.
Od pomoci dluZno odliBovat spolupachatelstvi, kdy pie-stupek byl sp6ch6n spolednjm jedn6nim dvou nebo viceosob (na pI. zneaiiti vlastnick6ho prSva spoluvlastniky,dernj, obchod sp6chanf dv6ma nebo vice osobami). Hri-nice mezi spolupachatelstvirn a ndvodem mriie bft v kon-kretnim piipad6 hodn6 plynuli. Obecn6 lze iici, Ze pomocse od spolupachatelstvi liii menii z6vaZnosti trestn6ho jed-n6ni; pii pomoci jde o Einnost vice m6n6 podpfirnou.
Trestnost n6vodce i pomocnika se posuzuje nezSvisle natrestnosti hlavniho pachatele.
Nivodce i pomocnik se trestaji, jako by byli pachateli,t. j, podle t6Ze trestni sazby. Pii tom se samoziejmd pii-hliZi v rdmci trestni sazby k povaze i vfznamu n6vodu dtpomoci, a k jejich nebezpedi pro spolednost.
Niiod
19
NoDiiaohost.
Stejn6 jako u pokusu je i tu zdfirazn6na vfchovnS,strS,nka tim, Ze nivodce i pomocnik nejsou trestn6 odpo-v6dni, zabr6ni-li dobrovoln6 sp6.ch6ni piestupku, k n6muZnavdddli nebo pomS,hali.
e) Je samozfejm6, Ze din, kteri by byl za norm6lnichokolnosti piestupkem, neni trestni, bylli vykon6n ve stavun o u z e. V n6kterfch piipadech je totiZ nutn6 vykonatiinnost, kteri mr4 viechny znaky piestupku, aby byla od-vrScena, po piip. zamezena hrozici Skoda. V t6chto piipa-dech je zarudena beztrestnost jednajici osob6, pokud iinvykonan;i ve stavu nouze je rimErnf hrozici Skod6 a pokudnebylo moZno odvritit ikodu jinj,m zpfisobem, neZ dinemzakl6dajicim jinak piestupek. Pii tom zpfisobeni Kkodanesmi b.'(zt podstatn6 v6t5i neZ ta, kterd hrozila.
Na piiklad fidii motorov6ho vozidla, kterf vjede nachodnik, nebude trestnf pro piestupek podle $ 144 odst. 3,jestliZe tak udinil z toho dfivodu, aby nezranil n6koho, kilomu nenadS,le vbdhl do jizdni dlihy, a nebylo-li jinak moZnozabtinit firazu. Neni v5ak beztrestnj, autornobilista, hter;ina choclniku ohrozi v6tii podet osob misto jedn6, kter6.mu vb6hla do jizdni dr5hy.
Ve viech t6chto a podobnfch piipadech musi bft velmizevrubnd uviZeny viechny okolnosti piipadu, zejm6nai mira opatrnosti, kterou pachatel mohl zachovat a neza-choval.
Nouzi se tak6 nemfiZe omlouvat ten, kdo je povinensniiet nebezpedi, kter6 mu hrozi (na pi'. 16kal nemirZeomlouvat odepfeni l6kaisk6 pomoci obavou pied n6kazou).
f) Y $ 10 neuv6di novf trestni z6kon definici piidetnosti,nj,brZ pouze dfivody vyludujici piidetnost. Tim je vyjS.die-no, Ze ie u kaZd6ho dlov6ka piidetnost piedpoklSdS, pokudnejsou prokSziny okolnosti piitetnost vyluduj ici.
Ustanoveni o nepiidetnosti jako o okolnosti vyludujieitrestni odpov6dnost nelze v5ak v oboru trestniho pr6vasprivniho pouZit, byla-li porucha v6domi zpfisobena poZitimalkoholick6ho n6poje nebo iin6ho omamn6ho prostiedku.Zde je tieba vychdzet z nutnosti ridinn6ho zabezpei.er'ia ochrany spoleinosti pied nebezpedim Skod zp{rsobenfchv opilosti. Jde nejen o z|imy mravni, ale piedeviim o z6-jmy hospodSisk6. Proto stanovi $ 10 tr. z6k. spr., Ze po-iucha v6domi, zpfisobeni poZitim alkoholick6ho nipoje nebojin6ho omamn6ho prostiedku, nevylttduje trestni odpovdd-
20
nost za piestupek sp6chanj, v tomto stavu. Rrizn6 nehody,kter6 v opilstvi zaviiuji zejm6na iididi motorovfch vozidel,vyZaduji, aby opilost nezbavovala pachatele odpov6dnostiza piestupek sp6chanj v tomto stavu.
5. Tresty - v5eobecn6 (g 11 a S$ 13 a 14).ridel a podstata trestu se v lidov6 demokracii zm6nily.
Na rozdil od vBech burZoasnich str{tfr, kde se v}Sdnouci tiidakapitalistfi a velkostatkSifi pomoci trestt, uklSdan.'(,ch by-rokratickfmi org6ny st6tu, msti pracuj icim sloZk6m spo-lednosti za sebe nepatrn6jBi ohroZeni sv;fch vykoiistlovatel-skfch zSjmt a privilegovanfch spoledenshfch posic, neviditrestni zdkon spr6vni svfij jedinf fidel v represi, v trestSni.Zit"kon vychdzi z marxisticko-ldninsk6ho pojeti, ie trestn6iiny jsou produktem tiidni spolednosti a ie ve spolednosti,kter6 sp6je k beztiidnimu i6du, musi a bude zlodinnostia vribec nericty k pravidlfim, kteri si spolednost div6, stri,leub1/vat. Tomuto vfvoji chce i novi trestni zdkon sprdvni na-pomShat v1(.chovou obtanfi k dodrZovdni pravidel socialis-tick6ho souZiti.
Je tedy v lidov6 demokracii trest piedeviim prostiedkemvj.chovy, prostiedkem umoZiiujicim vychovivat ilov6kah uv6dom6l6mu pln6ni obianskjrch povinnosti. Trest pii-spiv6 h tomu, aby se obdan6 oprostili od rrizn:fch pi'eZitl<fistar6 kapitalistick6 spclednosti, kter6 se pom6rnd dlouhoudrZuji v jejich vddomi. PleZitky ty jsou projevem egoismu,pohrd6ni Eestnou praci, ledabyl6ho postoje k pr6ci, neietr-n6ho pom6ru ke spoleiensk6mu majetku, neircty ke spolu-obdanrim. Proti viem t6mto pieZitkfim nutno bojovat nejenpiesv6ddov6nim,. ale i ukl6d6nim vhodnfch trestfi piipomi-najicich provinil6mu jeho povinnosti k celku.
Nesmime ov5em pii tom zapominat, i,e Eijeme v obdobizostien6ho tiidniho boje, v obdobi, kdy reakce, kterS vie-chny sv6 naddje obr6tila k v6lce, sesiluje svflj odpor. Jejiodpor se stupiuje a jeji prostiedky se stSvaji nevybira-v6j5imi v stejn6m pom6ru, v jak6m ztritci sv6. hospodiisk6posice a nad6je na nivrat k vykofisf,ovatelsk;im pomdrfim.Zejmlna na vesnici se pliostiuje tiidni boj. S novfmi vj,-robnimi formami v zem6d6lstvi, jimiZ se uskuteEiuje pie-chod od individu6lni malovjrrobv k soeialistick6 velkovi-robd. objevujj se i nov6 formy boje venkovskjrch bohdifi.tttodi zejm6na na jednotnd zem6d6lsk6 druZstva, kterA jsoujim trnem v oku.
t6or h€siL
jeko nfttmJtiidniho bojo.
Proti vBem t6mto i jinj'm nepi6telfim socialistick6 vf-stavL-'y republiky musi nd|odni v.vboly postupovat nekom-promisnd a se vSi tl.r'dosti' A trestni zai(on sprhvni davaii* k tornu v trestech stanovenych na jednotlive piestup-Lv riiinnou zhran. NeivvSSi tresty jsou ul(eny proto napaclratele piestupk& ohroZu.iicich socialistickou vystavbuiepubliky a motivovanfch zjevnlm nepi6telstvim k ni.
K t6mi,o okolnostem musi nSrodni vfbor piihiiZet piivolb6 trestu i pii jeho v:im6ie. Rozhoduje tu nejen stupeinebezpednosti piestupku pro spoleinost a mira pachatelovazavin8ni, ale i osoba pachateJe, zejmena jeho celkov:i fiostojk lidovd clemokratick6mu zi izeni a k budoval elsk6mu r-isilipracujiciho lidu ($ 12 odst. 1tr' zik. spr.). KromE toho- jeifeba-piihliZet i li okolnostem piitdZujicim a polehiujicim,kter5 jsou v zikon6 plikladmo uvedeny ($$ f3 a 14)' Piisprivn6m pouZivini zSkona nemfiie tedy dochS.zet k-n6ja-kZmu Bablonovit6mu trestini nebo k ,,rovnost6istvi" pi:iukl6d6ni tresti.
Trestni z6kon tozeznS'td dva druhy trestfi: tresty hlavnia tresty vedlej5i ($ 11 tr' zdk. spr.).
6. TrestY hlavni (S 12 a $$ 17 aZ 20)'
Hlavnimi tresty jsou oiln6ti svoboily, veiejn6 pok6rSnia nokura. Kav tze utoZit tvLo tresty a v jakli'ch sazb6ch'ie stanoveno v iednotlivich treslnich ustanoveniclt zvla5tni"i6sti trestniho zikona sprdvniho (S$ 33 a ndsl )'
Na jeclnoUiv6 piestupky se zpravidla uklid6- jeden-z-t6chto
hlavnich trestri. Jeslfize vsak pi'evaZuii piit6Zujici okol-nosti, lze pokutu a trest odn6ti svobody ulozlt zaroven(S ti odsr. 2) i v piipadech, kde to zvlS6tni (dst z6konavislovn6 ,"rstrrouuiu (iako v S 87). Ostii toholo ustano-veni. dovoluiiciho souiasn6 uloZeni pokuty i odndti svobody,ie namiieno pfedevSim proti nepiitclrim pracuj iciho lidu,ieim6na proti bfvalim vvkoiisilovatelfrm. kterti je nutnopo*tihnori ndinilian i tresly nejen na svobod6, ale i namajetku.
a) Nejmirn6j3im trestem za piestupek ie,pokuta. Nej-l'vSSi hranjce pokut jsou stanoveny v jednotlivych ustano-vLnich zvlSStni tSsti zdkona. NejniZ(i hranice sazby sta-novena neni. Pii uklddini pokut pfihl6dne ndrodnl vybot'verlle v.f5e uvedenych hledisek t6) k osobnim a majetko-vim pom6rtrm pachatele ($ 19 odst. 1).
22
Pro piestupek spdchanj, pii provozu soukrom6ho pod-niku lze uloZit rudeni za pokutu i majiteli takov6ho pod-niku, jestliZe zanedb6nim povinn6 p6de umoZnil nebo usnad-nil pachateli sp6chSni piestupku ($ 19 odsl. 2).
Ukled6-li nS.rodni vlfbor pokutu, stanovi ,,tidy zdrottei Nihrsani trc6t.(jiZ v ndlezu) pro piipad jeji nedobytnosti nShradni trestodn6ti svobody. Vfie n6hradniho tl'estu neni stanovena;iidi se piedevBim mirou zavin6ni pachatelova a ostatnimihledisky, ke kterfm se pii v;fm6ie trestu m5, piihliZet($ 12 odst. 1). Nikdy vlak nesmi nihradni trest odndtisvobody pievyEovat horni hranici sazby trestu odndti svo-body, kteri je na piestupek stanovena. Jestliie tedy n6kdobude potrestSn po'kutou podle g 38 pro zneuliti vlastnick6ho priva, nesmi nShradni trest odn6ti svobody pievy5o-vat tfi m6sice.
Stejni zSsada plati i tehdy, bylyJi pii plevaze piit6Zu-jicich okolnosti ($ 12 cdst. 2) uloZmy pokuta a trest odnEtisvobody z6"royei. JestliZe tedy za takov! piestupek buden6kdo potrestdn pokutou v€ vf5i 50.000 Kds a odn6timsvobody na dva m6sice, nesmi n6hradni trest odn6ti svo-
.body za nedobytnou pokutu spolu s hlavnim trestem odn6tisvobody pievy5ovat tii m6sice; mfiie 6init tedy v takov6mpfipad6 nShradni trest nejvyie 1 mdsic. JestliZe pali protjZ piestupek bude pachatel potrest6n ob6ma tresty v nej-vyiSieh sazb6ch, t. j. pokutou ve vfBi 100.000 Kds a odn6-tim svobody na tii m6sice, nelze ji1 za nedobytnou pokutustanovit n6hradni trest odndti svobody, pondvadZ maxi-mSlni sazba trestu odn6ti svobody, stanovend na piestupek$ 38 na tii m6Sice, nemfiZe bj.t piekroiena. Je ovBem nanSrodnich vfborech, aby neuklSdaly v takovfch piipadechpokuty, o nichZ pledem je jisto, Ze jsou nedobytn6, a kter6nelze piem6nit v n6hradni trest odn6ti svobody.
O vym6hini pokut, o odkladu vymihini pokut a o jejichspldceni, o upuEtdni od exekudniho vym5h6ni a o rlalizenivJ1'konu ndhradniho trestu jedni g 85 odst.2 a Sg 8?,83a 89 tr. f. spr. a vysv6tlivky k nim.
b) Nov6 pojeti obdansk6 cti, opirajici se o pracovni rlsili vei€in6dlovdka osvob6zen6ho ocl vykoiistiovaiii a o letio pociioapo- Dokdrini'
vddnosti vridi spolednosti, pojeti oproit6n6 od mdBtiSckj,chpiedsudkri, vedlo k zavedeni trestu veiejn6ho pok6r6ni($ 18), kterf se nepochybn6 stane svfm iirokj.m vj,chov-nfm fidinkem jednim z nejvj,znain6jSich prostiedkri k za-
frnafi
albory
mezondni spr6.vnich piestupkfi. Veiejn6 pok6r6ni je pi'is-n6j5im trestem neZ pokuta, avlak mim6jBim neZ odn6tisvobody. Tohoto trestu lze pouZivat jen v t6ch pfipadech"kdy se d6 piedpoklSdat, Ze splni sv6 vfchovn6 poslSni. Byloby politicky nesprS.vn6 ukl6,dat veiejn6 pok6tini vinnikflm,kteii nemaji kladnf vztah ke spolednosti, v nib, Ztji, a u nichZby tento trest nevedl k n5prav6. Krom6 toho smi b:ft trestuveiejn6ho pok6rrini pouiito jen v pi'ipadech vlislovn6 r, 26,-kon6 uvedenych. Jsou to ustanoveni SS 33, 61, 63,64,67,71, 84, 85, 88, 89, 90, 96, 118, 119, tzL,726, t27, L32,133,134, 135, l3? a 148.
Spolu s trestem veiejn6ho lokir5.ni nemtrZe blft uloZenn6kterjr z obou zb;ivajicich hlavnich trestri (pokuta neboodndti svobody), a to ani tehdy, jeli v trestnim lizeni zjiS-t6na pievaha oholnosti piit6Zujicich nad okolnostmi poleh-iujicimi.
Zptrsob vjrkonu vei'ejn6ho pokirini stanovi ndroclni v1f-bor zpravidla piimo v n6lezu, piihliZeje k okolnostem kon-kretniho piipadu. MfiZe rozhodnout, Le niiez se vyv6si nariiedni desce, Ze se vyhlisi mistnim rozhlasem, Ze se vyv6sinebo jinak vyhlSsi v z5vod6, v n6mZ pachatel pracuje a pod.Trest veiejn6ho pokdr6ni nelze zam6iovat s vedlej5im tres-.tem uvei'ejn6ni n6lezu; tento vedlej5i trest bude pouZivr4nv t6ch piipadech, kdy pi'estupeh, kterj, vzbudil veiejn6pohorieni pracujiciho lidu, byl po z6sluze potrest6n. Hlav-nim fdelem uveiejn6ni n6lezu tedy bude, aby pfisobil naostatni obdany.
e) Nejpiisn6jiim hlavnim trestem je odn6ti svo-body. I u tohoto trestu jsou nejvyl5i (nikoliv t6Z nej-niZBi) hranice trestni sazby u jednotlivfch $iestupkfi sta-noveny ve zvlS5tni ddsti zdkona (s vfjimkou piipadu uve-den6ho niZe pod pism. d).
Trest odn6ti svobody se vykon6v6 s vfjimkou pr:ipad&niZe uvedenj,ch - ve spr6.vnich nebo soudnich v6znicich.Trestni i5d spr6vni upravuje vfkon trestfi odn6ti svobodyve svfch $$ 85 a 86.
d) Dosavadni zkudenosti ttki,zaly, e tresty v sazbSch sta-novenlfch ve zvli5tni i5.sti trestniho zikona sprdvniho bynebyly vZdycky dostatedn6 eitelnj'mi a fdinnfmi pro sku-tetn6 nepiS,tele pracujiciho lidu.
Proto stanovi trestni z6kon spr6vni (g 12 odst. 3), Zev pfipadech, kdy ze zpftsobu spichSni piestupku je patrno,Ze jim byl nebo m6l bj,t projeven nepi6telski postoj k li24.
dov6 demokratick6mu I6du republiky nebo k jeji socialis_tick6 v..istavb6, lze ulotzit
1. trest odn6ti svobody na tii m6sice aZna dv6 l6ta, kterg. se v ykon i v t6boie nu-cen6 prdce, a zitrovei, po piipadE t6Z2. pokutu ai do dvoj ndsobku sazby, kterije na piestupek stanovena ve zvlditni dfsti.
- Piedpoklady pro pouZiti t6chto zvlistnich trestnich opat-ieni jsou tedy dva:aa) musi bft spSchin piestupek, trestnf podle trestniho
z6kona spriv n iho,. bb) ,piestupek musi bft motivovSn nepidtelskfm posto-jem k lidov6 demokratick6mu ziizeni republiky nebo-k jejisocialistickd vistavbd 1 tvto pohnutky museji bjt patir:yze zp[soDu spachani piesl upku.
Zkuienosti n6s uii, ie nepiitelstvi k lidov6 demokratic-k6mu i6du, kterf je formou vlfdy praeujiciho liclu vede-n6ho d6lnichou tiidou a uskuteiiiuje d6jinnf piechod odziizeni kapitalistick6ho k socialismu, se iisto projevuje ocl-mitavjm postojem k poctiv6 budovatelsk6
-prici. Frotojisl6 nejiastdjSi skutkovou podstatou oduvorlriuiiei pou7iti
t6chto^trestni-lh_ opatleni bude soustavn6 vyh'(,b6ni se prdcipodle $ 7? (,,fl5kadstvi" ). To vyptjvi i z toio, i,e tyto tiestyna svobod6 se vykonivaji v tfborech nucen6 prilce. t. i. tali"aby piidrZenim k i.6dn6 pr6ci byl odsouzeny piive.len k ni-prav6-a mohl se zapojit do spole6nosti pracu;icich. protob.v bylo nepi.ipustn6 pouiivat tEchto ustanoveni nroti t6m"ktei'i i5dn6 pracuji, i kdvZ se dopustili ndiakeho ni.esiunku.Ty je_nutno vychovivat jinfmi proslierliry a je-li to l i.ebas sprd.,,nimi t resty, nikoli vSak tdmito nejpfisnEjSimi opat-ierrimi, kter6, jsou urdena pro skutedn6 nipfatete pracujiciho lidu.
Samoziejm6 jakf koli jin17 piest upek mriZe byt motivo-vdn nepi6telslvim k na5emu lidov6 demokratiak6mu zfi-zeni a mli:Le proto bit drivodem pro nejpiisn6jii trestniopatieni. U zbytku kapitalistrl, zejm6na na vesniii bude ta-kovfch piikladri dost. A mohou to bft i piestupky, kter6rrale zlizeni a nali socialistickou vj,stavbu ohroZuji jen ne-piimo. Tak na pi. '.nfiZe bjt podle okolnosti niipadu proie-vem nepiStelstvi k naSemu ziizeni rimyslnti niieni vvhi6-5e1r, nab6dajicich ke vstupu do JZD, dopouStili se tako-v6ho piestupku vesnickf boh6d nebo jini osoba nenr4vidicinaii lidov6 demokratickou republiku. V takov6m piipadE
25.
lze ori notrest'ini pro piestupek poSkozov6ni veiej n!cll vy-hliiek ulozit tresL od 3 m6sicfi do 2let' ktery se vyl(ona
"-Iair"l" ""*"a price ($ 96 odst. Z ve spojeni s $ 12 odst B
tr. z6k. sPr'.)."' l,l?*";si'i.".1 odn6ti svubotly na pfestupky motivovanriner:i6telsk'imi postojenr k nasemu lidov6 demokratrckemu)rrI"ii Ji"i
--s- ;Lsic6. xratsi trest nelze vvsloviL' Horni
f,"i'rii" tir"i i i"f.v- fvt" sazbv plati bez ohledu..na trestnisazby stanoven6 na jednotliv6 piestupky ve zvhstnl castr
zdkona.vliJ osobim mladSim neZ 18 let nelze ustanoveni $ 12
odst. 3 vribec pouZit."."V"f',fest-, ministerstva n6rodni bezpetnoitl .T,gn"-I,"{p:
,.,, i950. a.492 0,1. J, kLerou se vydavaJl Dllzsl preoplsy
o vfkoriu trestu v tiborech nucen6 priice a ve sprav-nlch.vez-
nicich a kter6 .ie otist0na dAIe' bylo stanoveno' ze,nrKollv tdborech nucen6 pr6ce, nybrZ v soudnich nello spravnrcn
"arili"i"f, ."- " "f.&5vaj
i' Lristy ulozenti podle S-12-odst' 3
trl. zik. spr. osob6m tdlesnd nebo du(evnd nezpilsobl lym k po-
ivtir: rilti't-praii v TNP a trestv ulozsn6 osobim starBim
neZ 60 ]et.Torri vvhlsSkou byly upraveny zpfisob vfkonu trestri
" +it"P. ;eiiffi", pi*i 'is""i v:ikonu [echto trestri' podmi-
nEn6 nroPuStdni z nich atd''-i;;J;;;il';" l"ite a"o,t. Ze dosavadni zikon.E'.247/1943 Sb., o tSborech nucen6 price, byl zruSen'.ze':?K l9'.hodnrrii nodle nEho vydana z&stala v platnostl' udvolanl
ffi ii";;,i,]of,;, i'- ",vi;;r;
potlle lohoto - z6kona' zidosti
o zkr6ceni dobv pobytu v TNP, podminene propus:enl ,aur.'
vviizuie trestni komise krajsk6ho nerodniho vyboru' i{teryo" zai'aLeni do tdbora rozhodl.
Podle trestniho zikona soudniho (S 36) zaiaz-uii,se dt-r
TNP na tii mdsice aZ dvd l6ta po odpyliSli soudnrho tresTu
t"Z ti. f.ao bvli potrestini pro soudni delikt, jimz pro;evrlr
""urr.i"i"i"r. lia"r8 demokratick6mu i6du' a za vvkonu
;;;;ih; ";";il se nepolepsili a neopraviruji k nadEji' ze
novetlou i6dn.'f Zivot pracujiciho Elovdka' 0-zajazenl do
'lNP vozhoduje v tomto piipad6 komise pro podminerl,e pro'nuitEni. zi'izeni u kraisk6ho soudu. O ostatnich opatrenrcni;;il;"rj ;f k";u tiestu, podmin6n6 propustFni' promi-;i,ii-;;;ii, "l.""iu) vsak liZ rozhoduje trestni komjse
kNV <S 9 oclst. 2 vvhl d. 49211950 9. t lt' : jehoz obvodu
ie TNP, do n6hoZ byly osoby, o ktere Jde, zarazeny'
26
7. Tresty vedlejbi (Sg 2l aL 26\,Jednim z fdinn:ich n6strojri systematick6ho zatlalovdni
nepi6telskfch kapitalistickjch'Zivhi jsou vedlejii tresty.Lze je aloiit jen spolu s trestem hlavnim.
Trestni zSkon sprSvni zn6 tyto druhy vedlejSich trestfi:propadnuti jm6ni, zitkaz dinnosti, zttkaz pobytu, uvei.ejn6ninilezu a propadnuti v6ci.
a) Propadnuti jm6ni je nejt6Z5im vedlejlim ProDairnuti
trestem, kterf vhodnd d6plfluje trest hla;ni. Je to typ".1gky jnEni'
trest namiienf proti zbytkfim bfv. vykoiistiovatelsk6 tiidy.Pfijde pii n6m o konfiskaci zejm6na takov6ho majetku,hterj, nebyl zisk6n vlastni praci. Jeho odn5tim bude zne-moZndna dal5i spoledensky nebezpedn6 iinnost pachatele.Lze ho uloZit jen tehdy, dopusti-li se pachatel zivalndino1;iestupku, jimZ bylo projeveno zjelrr6 nepi6telstvi k ti-clov6 demokratick6mu l6du (pfijde zpravidla o piestupekproti hospod6isk6 soustav6 lidov6 demokracie). Propadnutijm6ni jako vedlej5i trest je ovBem krajnim opatienim, a lzelro pouZit jerl. v nejzdvaltdjBich piipadech.
V;frok o propadnuti jm6ni se mriZe vztahovat bud nar:e16 jmdni pachatele nebo na pom6rnou i6st jm6ni, urienoupodilem z celku (polovina, dtvrtina a pod.) nebo se mfiZevztahovat jen na urdit6 piedm6ty, jeZ jsou soud6sti jm6ni.V tomto sm6ru lze tento trest riEeln6 zamdiit na pi. nalionfiskaci vtfrobnich prostfedkfi, b5,l-li din spSch6n piilrrovozu podniku.
Je samoziejm6, Ze vj,rok o propadnuti jm6ni nesmi po-stihovat piedmEty, jeZ pachatel nebo osoby, o ndZ petuje,rrczbytnd potlebuji k ukojeni z6kladnich Zivotnich potieb.
b) Z6"kaz dinnosti nutno odliSovat od diiv6jBiho zikaz rinnostr.vedlejBiho trestu v oboru trestniho prSva spr6vniho, od1,. zv. ,,odndti Zivnostensk6ho opr6vn6ni". VedlejSi ttest z6-li:rzu iinnosti se nemusi vztahovat jen na odn6ti Zivnosten-sli6ho opr6vn6ni nelso na zAkaz v.,fkonu jin6ho povolS.ni. Lze1,,) pouZit i na zdkaz jak6koli jin6 dinnosti, na pi. iidiii,Llori se dopustil z6vaZn6jSiho doprar.rriho piestupku, sezrrlr1Ze iidit motorov6 vozidlo. Tim m5 b;it zabr6n6no dal5ilrriiv6 iinnosti nebo virbec moZnosti op6tn6ho polkozov6nirlroledenskfch z6jmfi.
7,neuLiv6,-li pachatel uriit6 iinnosti nebo urdit6ho po-rol:ini k p6chini piestupkfi (piedpokladem je op6tovdni1,r'r'stupkfr), je z6,kaz Einnosti obligatorni.
27
Uieieinanl
Zol)}ini 
Na rozdil otl upuit6ni od stihSni, kter6 upravuje trestnifEa'"pllr"i i'S gi, pror"a. nrirodni vvbor cele iizeni, roz-hodne o vind pachatele za urdiLf piestupek. neulozl vqak
ii".i. Z":*Ani, nelze pachateli uloZit ani vedlejii trest'J="r-ri ,i", I ipln6ny pbdminky pro vysloveni ,p-ropadnuf i
veci. mflze ndrodni vvbol vdc znbt'at (srov' S 26)'-v.'fctrovnj, vj,znam upuit6ni od potrestini je jedt6 zvj'5en
moZnosti ukl6dat urtit6 omezeni a povinnosti' Je samo-,f"l"rO. i" o**reni nebo povinnosti lakto ulo2en6 musi byL,i-"CinO p.ouirltni a musi sledovat nipravu pachatele' Ne-
""l"ifi "u.tlat"t uloZenou podminku. vytn6ii mu nirodni
.ihor dodatecne trest. V takov6m pfipad6 plni upu5tdnioi ootrutteni funkci podmirrFn6ho ulo2eni lresttl Uvedenti
rroar"irt v mohou spoiivat v ndhradd Sl'ody piestupkemi.ai"rr""A nebo v jin:ich povinnostech nebo omezenich'r.-t"i A uiuf. musi mit vztah-k pieslupku a musi sledovatn6pravu a vychovti pachatele' UloZenrS povinnosli nebo
;;;;;"i ,l"s*i bllt t, i6cltt6m piipad6 takov6ho- 4'!'htlr .uW.iejich splnini pachatelem pi edstavovalo sniZeni jeho lldsk6htiri"iri"ii. Nesplni-]i vinnik trlo2en6 podminkv, vvm6iimu nirodni vibor dodateind trest.
10. Zvli3tni ustanoveni o trestini mladistvj'ch($S 27 az 30)'
Lidovi demokracie odstl'ahuje praxi mechanick6lro a by-rokratickeho posuzovdni a odsuzovini trestn6 dinnosti mla-
a"I!,'.i"[ tvu provS<16na v m65ti5ck6 spolednosti' Noviii=s "i ,nr.o, ulil:idd n6rodnim vvbolfrm v sou-hlase se z6-
sadami ristavy 9. kvdl.na' aby f;Ii trest6ni mladlstvych pn-tfiZ"fy t zvlestni p6ii. kterou lidov6 demokratickd repu-blika v6nuje mlldeZi.-'
irGrodni" vVborv musi piihliZet zejm6na k vlivim' kler6prisoLrilv na jidneni mladistv57ch, jakoz i k dtsledkt-m tresl,-nich opatfeni proti nim. Neni nutno zdrirazfiovat, Ze pr6vd,a" *i,ii b:it co nejdfislednF.ij a v miie co m.ozn6 nejsirSirrnlatnov6nv vSeehnv vychotne prvky nov6ho trestnihopiSva sprdvniho. V.'fslovn6 se v zikone zdfiraziuje, Ze
iif"te* trest" je piedevsim vychoval obvin6nriho mladist-v6ho v i6dn6ho pracujlciho ilov6ka; piti tom se -musi..pn-h'liZet nejen k jeho osobnim vlastnostem. ale t k rodrnnev(,chovE a k sociSlnimu Pivodu.'irliaaistuamu m&Ze ndrbdni vj'bol uloZit jako hlavni,trestpouze pokulu nebo trest odn6ti svobody. Jako trest vedleJsl
30
pouze propadnuti vdci. Horni hranice sazeb pokut a trestriodn6ti svobody se u mladistqich sniZuje na polovinu. Mla-distv6my nesmi bft uloZen ndhradni trest odn6ti svobodyza nedobytnou pokutu. Rovn6Z nelze proti mladistv6mupouZit $ 12 odst. 3, kterj. jedni o moZnosti uloieni trestuodn6ti svobody od 3 m6sicff do 2 let a o vfkonu takov6hotrestu v tS,boie nucen6 pr5ce.
U osob mladistvj.ch nutno jeit6 ve vdtii mile neZ u osobzletillch pouZit instituce upuit6ni od potrestdni. Ndroclnivfbor m5 upustit od potrestdni mladistv6ho ve vlech pii-padech, kde lze oiek6vat, ie to piisp6je k ndpravd mla-distv6ho ve vdtii miie neZ uloZeni trestu. Stejn6 tak jakou_zletilfch provinilcri lze i u mladistvlch v6zat upuitdniod potrestdni na spln6ni urditfch konkretnich povinnosti,sm6fujicich k jejich niprav6.
ll. Zdnik lres{nosti (SS Bf a JZ).Posledni hlava obecn6 ddsti trestniho prdva sprdvniho
projedn6vS otdzkl zdniku trestnosti, a to jednak promlde-nim trestniho stih6ni, jednak promlEenirrr vfkonu trestu.
U promlieni trestniho stih6ni sjednotil trestni zdkonspr6vni, vSechny dosud rozptflen6 promldeci lhrity a sta-novil zisadnd jednoletou promldeci dobu" Pouze u pie-stupkri finantnich uveden;ich v S$ 61 aZ T0 se stanovi pro-mliecj d_oba dvouletd, nebot'jde o pfeslupky. k jejichZ ;jiS-tdni dochdzi podie zkuSenosri zpravidla pozd6ji.
Promlieci doba se pieruBuje nejen zahiienim trestnihorYizeni u udrodniho vyhoru, ale i zahdjenim iizeni sourinihonebo _opatienim prokurStora. Podminkou je ov(em, Zeu
"soudu nebo u prokurStora se konalo iizeni o t6mZ dinu,
o kter6m se po zastaveni tohoto i,izeni zahljilo lizeni u ni+-rodniho v;iboru. Na promldeni trestniho stihdni pro urditipiestupek nemaji viak vlivu opatieni soudu nebo prokur6-tora ani ndrodniho vfbor:u, udindnS proti t6muZ vinniku projini trestn..f din.
Vyslech pachatele pr.uvedeny bezpeinosinim orgiinem zaridelem zjiSt6ni podkladri pro trestni ozniimeni nelze po-klddat za opatfeni, kter.im se pieruBuje promldeni.
Plerulenim promldeni se potin6 nov6 promlieci doba(jednoletrl nebo dvouletS). Nepokraduje-li n6rodni vfborpo pieruBeni promldeni v dalSim iizeni do jednoho i"oku.t esp. do dvou let. zanikd trestnost pr:estupku.
strihAni.
31
Prornllenl Vfkon trestu se promlduje po 2 letech po prdvni mocin6lezu. Pii tom se do promldeci doby nepoditr4, doba pacha-telova pobytu v cizin6. Promldeni se pieruluje kaZdfmopatienim nSrodniho vfborrr sm6iujicim k vfkonu trestu.Opatieni soudu nebo prohurdtora, kterS hy m6la za n6-sledek pieruSeni promldeni, tu nepiich6zeji v fivahu.
B. ZvlS5tni ir{st.
I. Oehrana hospodiistvi.NaSe hospodriistvi, kter6 pietlstavuje materi6lni z6klaclnu
u.nejdfileiitdjSi oporu politiclteho boje za piestavbu spo_lcinosti, je zaloleno na zcela odli(n,i.ch zdsad:iclr. nez i;k6ovlddaji hospoddfsLvi kapiralist icklic h zemi. Neiri Wdanoslep6_hie Zivelnfch, na lidsk6 v i nezivislfch sil, neiri po_nochdno na pospas ndhodne konstelaci r6ih ti onacl vr,_kolisl'ovatelskyeh zdjmfi. jak tomu bylo v piedmnichovsiere.publice a jak tomu je dnes ve vsech zemiih imper.ialisii"_licho svdtov6llo libora. O rom. jakSim smerem se m6ubilat hospoddiskf vfvo.i v lidov6 demokracii- .nrf,"ai, i"virle praeujici vetSiny spolednosti I lato v&le jest vy.iedi;;Jednotnym hospoddlsklim pldnem. pln6ni a soustivn6 pie_l(r'ocovani planu nrm umoZiuje nevidanly' rozvoi vtirobniclrsil a !a tomto ziklaci6 t6Z" neustil6 "rryS"ui"l -Zir"i"iiirovnd pracujiciho lidu.
V-naiem hospoddistvi m6me - iak iekl president Gott_
wald - nyni tii hlavni sektory: veiein..i, kterl,r lze zhruba
nazvat-socialistick..fm, dSle sektor kapitalistickf, kde dosudpielrlnd5 prvek vykoiisliov6ni, a kone6n6 set<t"oi" arofnOlopodnikdni. kde pfevlSda individudlni prfue maiilele vrir.ob_nich prosliedkri bez vykotisfovrini c.izi pr.acovni silv."
Z vi,vojovirch tendenci, urieni,ch vfili vl6dnouciho lidu aclrarakterisovany;ch mohutnvm rozvojem sektoru socialis-tick6ho, ,systematickfm potlaiov6nim a piipravou podminek pro likvidaci v oblasti sektoru kapitalistiik6ho a-struk-turS,lni zmEnou v drobn6m podnik6ni, jasn6 plynou spole_densk6 fkoly trestniho prSva spr6vniho i v hospoafistr6moboru.
-Jest samoziejm6, Ze ustanoveni trestniho zikona sprSv-riho. smeiujici k zabezpedeni lrospoddiske soustavy lidovcdemokracie. chrS.ni a podporu.ji piedevjim sektor. socialis-lickj,, tedy.hlavn6 hospod6isk6 podnikini st6tu a liclovfchdruZstev. Aviak ritokfim a ndstr.ah6m ti.iclniho nepi.iielejsou vyslaveny v dneinim fdobi zosti.eneho iiidniho boievSechny. sektory naii hospodirlske soustavy. proto i jimse dostSvi v nov6m trestnim privu sprivnim ndleZit6ochrany.
T6iiBt6 trestnich piedpisri k ochran6 hospodiistvi je
I
v h1av6 Il trestniho zSkona spr6vniho. Ochrana podle t6chtopiedpisri se vztahuje na hospod6istvi jako celek, a zejm6nana hospod6iskou soustavu, hospodiisk6 plinovSni, hospo-d6iskf provoz, zem6d6lstvi i lesnictvi a na finandni hos-pod6fstvi.
I tato hospod5.isk6. ustanoveni zSkona maji oviem takrjdtleZit:i fkol mobilisadni a vjrchovnj.. I\{usi v6st nej5ir'Sivrstvy pracujiciho lidu k socialisticl<6mu pomdru k pr5cia k zvySovdni jeji produktivity, k sprivn6mu pochopenifunkce nSrodniho majetku, k pracovnimu kolektivu i h sou-stavn6mu zvyiovdni revoludni ostraZitosti a bd6losti.
Vsechny piedpisy hlavy prvni maji bj,t tak6 jednimz prosti'edkri aktivn6 piispivajicich k vfstavb6 a rozvojina5eho lidov6 demol<ratick6ho hospod6istvi, iehoi nejzd-kladn6jiim sloupem je socialistickf vjurobni sektor.
Z pfedchoziho vfkladu vypl.'ivaji hlavni sm6r'nice, kter6byly voditkem pro stanoveni obsahov6 nipln6 I. hlavytrestniho zdkona spr6vniho a l<ter6 by bylo moZno pie-hledn6 charakterisovat asi takto:
1. zjednat pokud" moZno dokonalf prSvni podklad profdelnou ochranu naieho hospodiistvi a hospodSisklch zi'jmtr pracujiciho lidu,
2. vytvoi"it rliinnou zbrai pro boj s tiidnim nepi'itelem,t. j. zejm6na umo7nit na hospodSisk6 front6 tiidniho bojejeSt6 dfisledn6jii potladovini zbytkti kapitalistickfch Zivlfl,
3. vytvoiit pomocny nistroj, kterj, by soustavn6 a fdin-nfm zpirsobem piispival k mobilisaci viech kladnj,ch silpro urychlenf rozvoj naieho hospoddi'stvi sm6rem k so-cialismu,
4. piispivat k ochran6 budovatelsk6ho risili, socialistic-k6ho sout6Zeni a zpeviiovS,ni norem a vfibec k ochrand azabezpeleni piedpokladfi pro dal5i uplatirov6ni novfchmetod pr6ce, zlep5ovacich nAvrhri a jinfch snah, sm6iu-jicich ke zviieni produktivity prdce a tim i Zivotni rirovn6pracujicich.
Z t6to charal<tevistiky vyplj,vi i zikladni sm6rnice propouZiv6ni piedpisfi o ochran6 hospodrifstvi, jeZ souvisis cellrovou koncepci zikona a je obsaZena tak6 v fvodnimpiedpisu L hlavy. Tento piedpis (S 33) vyjadi'uje smysla ridel trestni ochrany naBeho hospodri.istvi i jeho vedoucilinii iirokfm zikladnim ustanovenim, podle kter6ho mibj,t potrest6n kaZdli, kdo ztiLi, ohrozi nebo poru!i vfstavbuhospoddisk6 soustavy, zejm6na hospod6i'sk6 podnikini
34
stlrtu nebo lidovj'ch druZstev. Piedpokladem potrest6ni jezde tedy poru5eni hospodrlisko-spoledensklfch z6jmfi pra-cujiciho lidu.
Toto zSkladni ustanoveni piedstavuje vlastn6 politickoucharakteristiku vedkerj,ch pi'estupkri proti i6dn6mu chodu:r stavu na5eho hospodiistvi; tyto pi'estupky bude nutnoposuzovat se stanoviska ohroZeni spoledenskfch zSjmii pra-cujiciho lidu. Ustanoveni S 33 je vieobecnou forrnulaci, jeZnejen uddvi celkov! 16.z chr5ndnfch spoledenskfch zijmir,nj'brZ je z6rovei podpfir"nj,m trestnim ustanovenim pro tytrestni piipady, na ktertj se nehodi i,idni ze speciSlnich.sl<utkovych podstat, uvedenfch v jednotliv.ich oddiiechI. hlavy. Tak by sem patiily na pi. i rfizn6 diny vyvol6-vajici hospodSi'skf neklid, jako Siieni nepravdivych zpriv,vzb,"tzovAni hospod6isk6 nedriv6ry atd. (pokud by oviemneSlo o iiny trestn6 soudn6, jako je Biieni poplain6 arrdvypodle $$ 727 a 128 tr. z.).
Nutno jeStd zd,hraznit, Ze trestpi zikon sprivni je i napoli hospodSisk6m vj,znamnj.m doplikem trestniho z6konasoudniho, pon6vadZ umoZiuje nirodnim vfbortrm posti-hovat i rfizn6 drobn6 machinace a triky a hospodSisk6 ple-tichy soudnd nesnadno postiZiteln6. Z6"vai;n1ili hospodii.-sk6 delikty jsou oviem trestn6 soudn6, na pi- jako sabot6Z,olrroZeni hosnodilsk6ho taiemstvi. trestn6 iinv nroti hos-olrroZeni hospodilsk6ho tajemstvi, iiny proti hos-podfrlsk6 soustav6, pl6nu, mdn6, trestn6 diny daiov6, majet-kov6, obecn6 nebezpeEn6 (SS 84, 85, ll2 ai, 11,5,727,728,L30 ai, 153, 175, 176, 194, 195, 245 ai; 26I a pod. tr. z.).
K jednotlivj,m oddihim bylo by pak moZno podotknoutzejm6na toto:
1. Ochrana hospod6isk6 soustavy($S 33 az 38).
Oddil 1. chrdni z6klady socialisace naSeho hospodAistvizejm6na zest6n6ni a n6rodni majetek, pozemkov6 tpravya mechanisaci zem6d6lstvi. Jeho ochrana se viak nevzta-huje na plSnov6ni, protoZe plSnovini je v6nov6n pro jehomimoi'5dnou dfileZitost samostatnir oddil-
Piedpisy l. oddilu umoZiuji ndrorlnim vliborfim stihatpi'edeviim rfizn6 kapitalistick6 pletichy, namiien6 protisocialistick6 spolednosti. Zejm,6na jsou namiieny proti po-lrusfim svrZenf ch vykoiistlovatelff oslabit hospoddisk6 Zi-hlady naieho stdtu a ru3it provSddni akci vedoucich k ze-spoledenBt6ni vfrobnich prostiedk&.
K piestupkrim uvedenjrm v oddilu, kterf pojednSvdo ochran6 hospod6isk6 soustavy, se nevyZaduje rimysl; alestadi zde nezachovdni potiebn6 opatrnosti podle S 4 odst. 1(v;ijimku tvoii g 38. kde se mluvi o rimyslnem zneuZitivlastnick6ho pr6va). Jinak jsou imysln6 delikty sem spa-dajici jakoZto zi+vaZnljli trestn6 diny stihSnv soudy. Provimeru lrestu bude mil iasto vyznam ustanoveni S l2odst. 3 stanovici na piestupky motivovanrj nepi6telstvimk lidov6 demokracii trest odn6ti svobody na 3 m6sice aZna 216ta a z6rovei pokutu aZ do dvojn6sobku sazby; trestodndti svobody i nShradni trest odn6ti svobody za nedo-bytnou pokutu se pii pouZiti g 12 odst. 3 vykonrlvd v tSboienucenych praci.
Jednim ze zikladnich piedpokladt pro rozvoj naiehohospodiistvi je Biroce a disledn6 prov6d6n6 zestitiov6ni.Pii zestr4tiiovini majetkov.fch hodnot jde o to, aby indivi-du6lni vykoiistiovatelsk6 vlastnictvi bylo zam6ndno vlast-nictvim spoledenskj,rn a aby toto sogialistick6 vlastnictvise stalo zdkladem blahobytu nejSir5ich pracujicich vrstevn6roda. SkutkovS podstata piestupku g 34 zahrnuje kaZd6jedn6ni nebo opominuti, kterfm se ztdZuje, ohroZuje neborr.rii zest6tflovaci proces, t. j. proces, jimZ se pi'ev6di ma-jetek z rukou soukrom;fch do vlastnictvi lidovd demokra-tick6ho st6tu (znSrodriuje se zestdtn6nim).
Neni tieba, aby nale lidov6 demokratick6 hospoddistviutrpdlo jedn6nim pachatele bezprostiedni fjmu; k trest-nosti stadi, je-li tato rijma nepiimS, t. j. jeJi poEkozov6nsocialisadni postup na pi. tim, i,e pachatel nedovolenj.mjedn6nim plekdii zestdtn6ni majetku, kteri je k zest6tn6niu rien.
Podobn6 iiny jsou trestn6 soudnd (S 130 tr. z.), jedn5-lipachatel rimysln6, aby zmafil nebo zvtisenou m6rou ztiZilzest6tn6ni.
V mnoha piipadech pfijde proto o diny majici za nisledekvyloudeni urditfch majetkovj'ch piedm6ttr podl6haj icich ze-st6tn6ni. Piedpohladem ovlem jest, Ze nejde o din stihanypodle S 130 tr. z. Nutno zdfiraznit, ie pachatelem nemusibj,t vlastnik t6chto piedmdtt, nj.brZ m&Ze iim b..it kaid..i,kdo svim jedndnim nebo opominutim klade prrek6Zky ze-st6tn6ni. Jako typickj, delikt bylo by moZno uv6st zatajeninebo pouh6 opominuti oznSmeni rftznfch okolnosti, kter6by m6ly za nSsledek, i,e by zdvod podl6hal zest6ndni.
36
Zrikladnim pilir.em naleho socialistick6ho sektoru ie n6-rrrdli mujetek. vystupujici v r&znych torm6ch socialisric-k6ho vlastnictvi. Proto stoji pod zvf5enou ochranou zi{kona(S 35). Piedmel,em ochrany.je tu ndr.odni ma.ietek vubec.rrl' je v pi'ime spriv€ stdtu (ndroclnich vibbrrir, iinichgrgint a riiadt) nebo v operativni splivd jinfch orgdntdi samostatn;ich prdvnick:ich osob (nirodniiir a komin6l-nich podnikt). Sem spadd rovn6Z konfiskovanrT maielek.l'ieslupky podle g 35 budou zpravidla spodivat v opominuti(na pi'. neozndmeni okolnosti, z nichZ ie d6 ziistii. Ze ide,' ndrodnf majetek. kterli dosud nebyl pfevzai do disposiclriislu(n5ich orgdnfi). Ochrana poOle $ ff se v druhemodstavci rozSirluje i na majetek, kterti.ie v n6roclni sor6v6(sem. spadd tedy poruSovdni nebo oLich6zeni pi.edpisi'o nd_lodni spr:lvd. pokud nejsou trestn6 jako nevErnd spr6va1'udle $ 253 tr. z.l. jakoZ i na maietek lidovrich dru)srev.lide ,ide rovn6Z o socialistickd vlastnictvi. kier6 ie tfeha,rrhrdniL zvfsenou trestni sankei. Toto ustanoveni mizvldstni viznam na pi. pro ochr.anu jednolnyelr zemeaEt-skych druzstev, kter.ym nutno v6noval zvlditni pozornosl(sem spadd tedy neoprdvndn6 odn6ti. utajeni nebo zadrio_vdni majetku JZD, nikoli vSak na pi. nevstoupeni do JZD,.iehoZ tlenslvi je dobrovolnel. podle tolroto usirnov"ri *olhou byt ttestni na pi. tak6 funkcionriii dosavadnich druZ_stev,..jeZ se pi'etvoiila a splynula s JZD, ktei.i v soupisumajetku neuvedou rreSkerf majetek pieivoien..ich lspty_nuviicl.r) druZstev.
Ndrodni majetek se stal jeclnou z hlavnich materidlnichsil v boji za dpln6 odstranini vvkoi.isUov6ni ilovdka ilo_vdkem, v boji proti svrienfm kapitalisttm a velkostatkd-itm. Zvj,Ienou trestni ochranou, kter6 se stane clopliikemobrovsk6 organisadn6 tvrirdi pr6ce spojen6 s budovdnimnov6 hospod6isk6 zdkladny, musi n6roclni v.,i.bory upevio-vat a rozEii'ovat n65 socialistickf sektor. proto -ie
tur1mysln6 volena velmi Sirokd formulace (. . . neoprdvn6n6odejme nSrodnf majetek fidelu, jemuZ mri stouZit . . .), kt€r6zahrnuje nejrtzn6j5i neoprdvn6n6 z6sahy do ndrodnihomajetku. Z6kon se oviem neomezuje na pouhou ochranusocialistick6ho majetku pied piimjrni nepidteli pracuji-cich, pied Skridci a sabot6ry. Usiluje souiasnE o dirokoumasovou vichovu obdanri k nov6mu pom6ru k v..frobnimlrrostiedkrim, jako majetku cel6 spolednosti.
87
Pl$strrky
Zre[,ttlDrivo.
Le ttr zpta
38
pfijde o trestnou iinnost tiidniho nepiitele39
Na piedpisy upravujici prSvni othranu zest6tn6ni aochranu nSrodniho majethu navazuje ochrana z6-kladnichpiedpokladfi pro zvfieni produktivity zem6d6lsk6 vfrobyi uskuteindni socialismu na vesnici. Jde o $$ 36 a 37,v nichi je zakotvena treslni ochrana pozemkovych .riprav. amechaniiace zem6ddlstvi. Ustanoveni tato nevyZaduji zvl65t'niho vjkladu. Jako piiklady moZno pouze uv6st, Ze podie
S 36 je trestnf na pi:. ten, kdo vdasnjrm nepiihlSBenim ma-
Jetku podroben6ho revisi pozemkov6 reformy ruii pro-v5d6ni ieformy. Podle S 37 je trestnj' na pi' ten, kdo pro-vidi rfizn6 ptetichv pii vjrkupu nebo piid6lu mechanisad-nich prostiedkir.
Sstavou 9. kv6tna vyslovenS. zhsada, Le,,nikdo nesmizrroulivai vlastnick6ho pr5.va ke Bkod6 celku", je vyiri'dienaa zabezpeEena i nov:iryn-trestnim zikonem sprdvnim, kter;iumoZiule nS.roclnim-vfborfim, aby potrestalv kaZd6ho, kdosvrij majetek, zejm6ni vfrobni prostiedky poSkodi,. znidi'utaii nelio zaSantrodi v rimyslu vyhnout se povinnosti o na-kl6;eni takovim majetkem nebo ho ode.imout hospodai'sk6mu vyuZiti.
PoSkozovSni nirodniho majetku, resp. majetku lidovj'chdruZstev bude v zivaZndjiich piipadech trestSno soudn6( $$ 245 a 246 tr. z.'1 . V ndkterich piipadech bude zaklSdats[,]tkouo, podstatu $ t2? (obecn6 ustanoveni pro ochranuobiansk6ho souZiti) po pf. i $ 42 (ochrana vvroby) trest-niho zdkona spr6vnilio. Zvl:istnimi piedpisy jsou chrin6nazaiizeni vodni ($ 47), ozna6eni hranidni ($ 110), silnice,jakoZ i dopravni, turistick6 a orientaini znadky ($ 144).- Tam, kde prijde o delikty fmysln6 a pro spoleinostzvl55t6' nebezpedie6, bude stihat pachatele sottd. Patii semtrestn6 diny uveden6 v trestnim z5kon6 (soudnim) v $$ Q+a 85 (saboi6z), $ 132 (zneuZiti lidov6ho druZstva). $$ 194
a 195 (ohroZeni provozu obecn6 prosp6Snj'ch zaiizeni) '$$ 245 a 246 Oo;kradani a poikozovini maj etku ld,rod-niho a majetku lidovich druZstev) a $ 253 (nev6rn6 sprS-va). Rozdily otl spr6vnich piestupkt jsou patrny jii z for'mulaei skutkovlfch podstat.
a lxxllc toho nutno i v konkretnich piipadech postupovat'Vllstnici mohou sv6 majetkov6 piedm6ty bud vfibec znidit:urebo po5kodit, di zm6nit je zptrsobem, kterf je dini ne-upotiebiteln j,mi pro ndjakj velejn6 prosp6(nf ridel, aneboposl6ze je uchovat a odejmout je tak vyuiiti ve prosp6chcelku. Delikty takov6 mohou se vyskytnout i hromadn6,ial<mile by v piipad6 poti'eby byl naiizen soupis aneboodevzd6ni n6kterfch druhff zboZi, uriit.'ich surovin nebov.'frol:ktr, stroj fi a pod,
Od analogich6ho ustanoveni trestniho zdkona soudniho($ 133) se liii tim, Ze se zde nevyZaduje, aby doilo k ohro-Zeni obecn6ho z6jmu, ani aby se jednalo o v6c vy!5i hod-hoty nebo v6tSi hospod6isk6 dfileZitosti'
2. Ochrana hospocl 6i'sk6h o pl5, nov6nf(S$ 3e ai 41).
VybudovSni socialistich6 spoleinosti vvZaduje neustdl6hoprohlubovini, rozSiiovSni a soudasn6 s tim i zabezpedovAniLospod6isk6ho pl6novini. Bez pl6nov6ni bychom nemohlizajiitit harmonickf a vzestupnf rozvoj naii hospodiisko-sp'oleiensk6 zSkladny a jeji plerod sm6rem k socialismu.Proto je v rJstav6 9. kv6tna vytiena zAsada, Ze n6S lidovddemokiatickjr stSt iidi veBkerou hospodSiskou iinnost, ze-jm6na vyrobu, obchod a dopravu tak, aby byla zajiit6rariielne mira n6rodni spotieby, aby mnoZstvi, jakoZ i ply-nulost vfroby byly neustdle stupiiov6ny za ridelem stSl6hozvylovini Zivotni frovn6 vBech pracujicich' 6kolern- nirod-niih vfborri je nejen spolupracovat pii sestavovSni pl6nu,nejen mobilisovat masy k jeho spln6ni, ale tak6 zabezpe-tovat plSnovdni pied rulivj'mi ahty nepiS'tel socialismu'
Hospod6isk6 plSnov6ni je tedy ekonomichj'm z6konemsocialiimu. ZajiSiiuje n6m rovnom6rn6 rozmistdni v;('rob-nich sil, nez6vislost naieho n6rodniho hospodSistvi na ka-pitalistickfch zemich a zabezpeiuje viestrannf hospodSi-shy i kulturni rozkv6t. Skoly jednotn6ho hospodiisk6hoplSnu nejsou jen r6zu distd hospod6isk6ho' Jsou i dftleZi-tim politicko-soci6lnim dinitelem. Jejich spln6ni znameniilosaleni cilfi, kter6 jsme si stanovili pro organisadn6 tvfirdia kulturn6 vfchovnou pr6ci spojenou s budovdnim nov6hozpisobu Zivota. A pr6v6 proto je zde tieba zvfien6 ostra-Zitosti, a to zejm6na se strany nirodnich vfborfr jakoorgdnfi pracujicich mas ndroda, pon6vadZ nelze piipustit,
Ustanoveni $ 38 je novou skutkovou podstatou. rosll-huje v podstat6 urdilf'druh sabotdLe veiejn6ho hospodS.i-
"+',i " ."-"".;" nq r.ri"pdnis 8 0 odst- 3 ristaw. Pachatel
Ustanoveni $ 38 je novou skutkovou podstatou. Posti-
stvi a navazuie na piedpis $ I odst. 3 vy. Pachatelmusi jednat v rimyslu, aby dosrihl vfsledkfi uvedenfchv S 38 pod pism. a) aL c). Z povahy tohoto, deliktu p-lyne,ic'irr znr"avidla oriide o trestnou iinnost tiidniho nepiitele
r,aby uskutediovini pl6nu bylo jakfmkoli zpfisobem maienonebo zidLov no.
j"g;X;ii,. JiZ v .zAr.odku je nutno po aiit jak6koti pokusy o na_horDodnisk6ho I'usovani ntanovan6 iinno-!ti, pon6vadZ i drobnd poruchyDrinu. by^mohty mit.yg lvgm ""iL,
.i"jiia'"a.r"ar.y.Prfv6 pro stdZejni politickli.i hospod:ifskf vfznam pl6_
loy6ni je v z6kon€ formulace skutkov6 podsiaty piestuikug 89 Sirok6. postihuje jak6koli jeclndni "eto bpo_ii"tiztdLtjici, ohroj,ujici nebo ruSicj plynulost pflp;; pil;,jeho sestavovdni,-provdddni nebo kontrolu,'vv:*, plipraji
trestn6 soudn6, kdy prijde o skutkovou po,istatir tioaie. S 135 odst. 2 tr.. z._ U piestupkfi sprdvnich pi:a"
" plfpray,
ldy pachatel nejednal fmysin6, nezachovaivsak oOt"^"o*l,kterou na n6m spolednosl poZaduje.
VSeobecnd se mobon tohoto priestupku dopustit jakosoby, kter6 nespl_nily lovinnosti jim utozen6 pli pfipravS,sestav-ovdni, provddEni, plndni nebo kontrole- :
"a"oT"elr<ihospodSisk6ho p}inu, tal i osoby, kter6 nemajice Zridn6povinnosti plynouci_ z_ pl6nu , ztditji, ohroZuji j""fo .oSipiipravu, sestavovdni,. prov6clEni,- pln6ni n-ebo kontrolupldnu. MriZe se proto dopuslit pi.estupiru podfe g ay jahlen*kdo neudini vdas p_otiebn6 opatieni pri, plipiru.i pfi",i(na- pf. nevyZddri vdas potiebn:i aata o viion6 nebo suro-vilSch), tak i ten, kdo uloZenri opati.eni neprovede lnezaiielrdas potiebnd data), po pfipade i ten, kd6 provedeni opa-tleni ruBi (na^pi. zaslanou zpr6vu vdas nezprostiedkuj ej.Ustanovenim {.39,se posti)ruje ;at<6koti j"a"a"i
""U,,jp6_minuti zt6Z.ujici, ohrniujici nibo ruSici piynrfr.t plipr"iy,sestavovdni, pr,ovddeni.nebo kontroly piarir, vy:"i, if+#ztFiov|ni provd9tni nebo, pln6ni pHrui ,
"Cmti6m ',:isJf.u
kdy pii z6vaZn6jSim ohroZeni plinu ptjde ;;koik;;o; pr;lstatu podle g 185 odst.2 tr.2., jes iie'se sialo za okolniJitam uvedenfch. VZdy. vSak pirjcle jen o piipad, Ze pucfrut"inejgd3al rimysln6, nlibrZ jen riezachovai oii.nt**t, Li"io"spoleinost na n6m poZaduje
V sektoru vf.robnigr spadaji poa ustanoveni $ 3g velmil::lglldS piipady.. _proio;,e pUnovanA. trospoa?rsivi vy_zaduje piizprisobeni hospoddfsk6 iinnosti jednol nemu hos-podSisk6mu. planu, iimi se. zejm6_na omur"u;"
"of"a ai.po_. 9ic_e a_ podnikr4ni soukromtiho -poclnikatele-'i,
,a:mu "J[u,bylo do S 39 vloZeno ustanoveni oaitru". 2.
"Tak butle
il:^:t_1, g, pi. majitet soukromdho ,a"oar, tt".i ,yraOi)tne zbozi, neZ mu hospoddiskjm pLinem je ulozeno: Tr€stn640
i",:f lil I'iip.rdy. kdy majitet podniku svoii dinnost narn(.lt.v, cas zaslavi anebo podnik vfrbec neprovozuie, aikoliv.toro oalst crnnost Je v zeJmu pln6ni jednotneho hosDodd.i_sl(eho planu. 'I'am. ltde tidelem tohoto zastaveni prlovozuinsl .urhovdnj urdirych vlrobnicn prosti"Af,l" i.;;;i;;;r pod.). Jde take o piestupek podle S 42 odst. I pism. c).r'em spadaJi I pi.ipady, kdy podnikaiel (vedouci nodnikrr)neoznaml skutednou vjrobni kapacitu podniku. zunedb6"nrtlenr pracovnich siJ a vyrobnfch prosli.edkfr potrebnichrie splnent planu.
.OznatenIpojmfi v S 39 odpovid:i odborn6mu pldnovacimurr{zvoslovi.
Jedro_tn;i' hospod:iiskj. pldn vytyiuje n6kler.e Ikolv iahozvl:iSt' dri.leZite,.la jejiihZ .ptnbni ,"a-" u."llofii,; lai"rir.-roe o.zaRladnl ctanky planu; na pii. v obdobi petiletkv t6rk6stroJrrenstvi nebo hornictvi, slavebniclvi. proio ie ;tAchr;DHpadech na mist6 pod"tatn6 zvjrSeni trestu tS S"9 oAsi. jll.
Zvlditnimi piedpisy je pamalovino na nedodrZeni nldnu
lfi:r:fi:ou rostlinn6 [$ 53 pism' a)l a zivoiisn6 (i'ijd
, U,S" 39 bude-mit zejm6na qiz:ram otdzla soubFhu nie-srupxu, ponevadz aasto bude uriitd trestnd iinnost (rrr.e_slupkypodle gg 42 aZ 47) ohrozovzt,..il;; r"6;;"rii;;./-oe oude nutno postupovat podle $ Ib.
S_politickfmi a organisadnimi rikoly, kter6 souvisi s hos_t,oddiskym plSnem a kontrolou pln6ni pkinu. i",ir"" i"i"tl,(,rgani sn_ee st a tist i cki sluZby a o"gu.i.'u." rrlbrii.^=frl' il1( ernrcLvi a oceiiovdni. Ze spole(enske d&lezitosti i6cfitot crlrnickfch rikol& vych6zi z:ikon, kter.ri ilA;;; ;;il:nrm.vyborum polrestat kaZd6ho, kdo ohroZuie ipr:lvnoslstaIistick.fch nebo siitacich soupisi nebo
-kili rJ.rsi"iilvrrnosl stanovenou pro podnikove poietnictvi. -
, Vzhledem-k vliznamu. kter.;i.md sdil6ni lidu pro nirodnir r,)spooarsrvr. a pr.o hospodrlisk6, socidlni a jin6 potiebv. serir.trstuJe^,.leho ochrana zpfisobem stanovenvm v i 40.rsr- r. ul)rozenr spravnosti siitrini 1idu, jak o ndm iicln6ilosini-zdkon sprdvni, se mtZe projevii ;"trr"Ari ifil, )",,. n6kdo vyhne stitdni, Ze se dr{ ititrt ,if."fif..,ei", z"l'rrsoor.na jlli.?by tinili ridaje neodpovidajici r:ravde. ze/t)rsoDl .umele presuny obyvatelstva z obce do obce neboL takovym dinfim vvbizi.
8(:itini li.ira 6tatistick6
6luiby.
4t
.Tak s hlediska planov6ni, tak s h'lediska konl roly nablfvirnff;i;i;A;;r'namu orgurisate podnikov6h o poiernictvi'
ie provid6na podle zikona a. 1i611946-.Sb" a to vladnlmlnaiizenimi. iimiZ se stanovi pro iednotlrvc oboly poonrKo-
veho noietnlctvi (fielniclvi. kalkniace' st-alrstrka l.roz-noietnictvi) jednotne z6sady' a d:ile vyhlirskaml v ut'eo-
nich listech, jimiz se stanovi z^vazn6 sm6rnice' po prtpade
il;;;ili;k;'* ;im. Pi'ikladem piestupkri sem spadajicichbv mohlo bit poruseni povinnosti .uloZenych- ve.vl' rrrr'i:20;/1946 Sb., kteri'm se vyd5va.ii Jednotne trceln] zas uv'' o,,""iri,ra", ii"',ioru"u"no ramcouc zikonem r' 65 /1949 Sb'
, ;'"';i;;;;i i;#;;;i n6rodnich vlfborfi spadd po,ruieni
novinnosti z tolroto zikona vr-pl.vva j icich ' Umyslne spr-fi;;;';;lik; p"r"ii"*r""e;t i" [*".ia soudnd podle $ 2]8t,r- z-
3. Ochrana hosPodiisk6ho Provozu(S$ az az 52)'
Lidov6 demokllrticki stzit iirli plSnem ve(kerou.ho.spo-
diiskou tinnosL sm6tem k socialismu' l'roto lres!nI zaKOn
"."a""i .f',.a"i riedevSim hospoddiskou iinnost spoleien-
iiicho sekloru v:i'roby. ledy sektoru, ktery je neJ\-'vznam-
naisim ndstrojem v rukou placuj iclch mxs v--boJl pl'oLl
tiidnimu nepiiteli a kLery nejvydaln6ji napomalra ir .tomu'ahv nase revoluce byla dovedena aZ do }once az k uplnemuir't,ia."e"i'.r.irrii[ick6 spolednost i. Je samoziejm6' .7e se
;#it" il;A;t.y-'"["a"i I podnikani soukrom6, nebot].vie-.-r,.r u f',,i*ooiat"flri sektory, at se jedni' o sektor socialis-
ii"it net b o sektor drobntiho nodnikini ii lrapi tatisl rc ky'musi v dneSni eupi spoleienskelro vyvoje.slouzlt za'tmum
nracu iiciho lidu. Pii 1om vsak nejde v Zadnem pt'tpaoe
o ochiaru zdjmrl jednotlivctr, n:ibt'Z o zabezpe'enl zaJmu
celku, zijmri v3eho pracujiciho lidu'Hlavni tdzisl6 tietilro oddilu je v uslanovenich S.$ 42,a2
4?. kde se chrini vfroba. slavebnictvl' doprava' otrchodnl
ii,i"*i, ,lnl-p"inifteni, a koneind i voda' jakozto dtrleZiLli
hospodSiskf dinitel'V tomto oddilu zvl6stE vylazn6 vysluptt.ie z{l<lad.ni cha-
raktel zdkona: prulni riprava' stanoverti hlal'n i llnle a.po-
nechSni Sirokd - operativni volnosti lidov6 demokrallcke
."r;"a -"frt
nrov6d6ni zikona mohla plynule piizpfisobovat;'#i;i"-; riicnicim pou'euam vistavbv statu' Tvto-pied-
iri"v i"r:ipt*r svou rdmcovou ndplni mobilisovat nirodni
42
vilxrry :,r, pomoci jich nejiir5i pracujici masy n6roda k roz-r irruli zdlrve tvfrrdi iniciativy.
Piedpis;u tietiho oddilu jsou d6ny piimo. na podporu aodrranu bndovatelsk6ho a zlepiovatelsk6ho risili pracuji-ciho lidu, na zvyiovSni produktivity pr6ce a tim I vzestupiivotni .rirovn6 pracujiciho lidu.
Ustanoveni S 42 je jednim z fihelnj.ch kamenri trestnihoprziva spr6vniho. Chrini v;irobu jakoZto zS.klad nf.rodnihohospod6istvi, a to v nejiiriim slova smyslu, tedy i t6Zbuuhli a jinjrch nerosttr. Nespadaji sem viak ony obory vj-loby, kter6 jsou chrin6ny speciSlnimi piedpisy, jako na pi.vlfroba zem6d6lskri. Piestupky v oboru vfroby l6div ($ 82)a vyloby zbrani a stieliva ($$ 139 a 141) spadaji pod totonstanoveni tehdy, nenili splndna jejich speciSlni skutkor,S.I'odsta ta.
Ustanoveni $'42 vyslovuje trestni nisledky pro ne-dodrieni pfedpisfi o iizeni vj,roby, pi'edpisfi Zivnostensho-prSvnich a iady speciilnich ustanoveni upravujicich jed-notliv6 druhy vjrrobni dinnosti (spad6 sem i nekalS sout6Zve v1frob6, pokud neni soudn6 trestn6 v g 258 tr. z.).Y t6tosouvislosti se poukazuje je5t6 na S$ 259 ai 261 tr. z. o po-ruSeni prdva k ochrann6 znimce a k chrdn6n6mu vzorua o poruBeni patentniho a pfivodsk6ho priva.
Piestupky S 42 budou v praxi ietn6, protoZe sem spadiporuieni nejr&zn6j5ich piedpisir upravuiicicl.r vlirrobu, pie-devBim poruleni vyhl5(ek a opatieni vydanj,ch podle de-kretu d. 709 /1945 Sb., o iizeni vfroby, a podle dekretuE. 118/1945 Sb., o iizeni v.'f,roby v prtrmyslu vj'Zivy (po-drobn;ir seznam vyhl6iek vydanf v oboru prisobnosti minis-terstva pnimyslu byl otiitdn ve sbirce obdZnikri pro KNVa to rod. I-1949, poi. d. 738 a jeho prvni dopln6k v t6Zesbirce rod. II-1950, poi. d. 874). DSle sem bude tak6 spadatzavin6n6 nedodrZov6ni hospocl6iskj'eh smluv.
Plestuphu g 42 se mohou dopustit jak vfrobce s5m, taki jin6 osoby, a to nejen ty, kter6 pracuji v podniku, aletak6 kdokoli jinf, pokud by jeho zavin6nim dochSzelok ru5iv:im z6sahfim do vtfroby.
Podle $ 42 mohou nSrodni v,fbory stihat i takov6 piipady, kdy pii zivadn6m jednSni (opominuti) jeSt6 nedoiloke hmotn6 Bkod6.
Podle odstavce 2 jsou pak trestn6 rrizn6 piipady ne-opr5vn6n6 vfroby, tedy v prv6 iad6 vjroba bez piisluXn6hoZivnostensk6ho oprdvnEni,
43
[I'P.iipady trestn6ho jedndni zachycen,lho v g 42 budou
znadnd rfiznorod6, nebotJ pom6ry ve vfrobd jsoi velmi roz-manit6 a mnohotvdrnS ovlivioviny. pro vblbu vhodn6hopostupu bude viak tieba vi:dy uviriit, jakou v5eobecnoutendenci sleduje trestni z6kon sprfvni; nebude protomnohd.y- ridell-e, at jii z dfivodfi hospod6iskfch nebo vf-glroylich, piikrodit illned k trestdni, zvl6s[d kdyZ butlejist6 iasto moZno uplatnir jine friinn6 pr.oslfeclky zajislJu-jici vyro.be podminky jejiho spoi:ldandho plribehu' (vi7-chova, ,piesvdddov6ni, odborov6 projednini a pod.). Budeproto tieba zde postupovat velmi roiviZn6 a s ohledem navSechny of{olnosti kazdeho piipadu. zejm6na pak s ohle_oem na vychovne momentv-
Zdkladni charakteristiki $ 42 plati i nro g{ 4.J ai 46_kde jde rovneZ o piedpisy i6zu vseobecn6ho-
"zachvcuiicivSechna tlestnd jedn6ni a opominuli v uvedenfch obo*e,.h.
-. Stavebnictvi se chrini nejen jako dileUit, hospod6i.skii-innost, ale i po slrdnce bezpeinostni, nebof ob6 iato hle_diska se tak prolinaji. Ze je nelze od sebe odtrhnout. Jinaklsou jednotliv6 treslnti skutkovtj podstaty v tomto para_g-rafu podrobn6 popsSny a nevyZaduli Lliisiho vik-ladu.V prvni iadd se miii na stavebni'dinnost prorrororurrou ,,raderno". Spad6 sem i poruleni pi,edpistr o fizemnim ptano-v6ni a v;istavb6 obci.
,Dopravaje podstatnou sloZkou hospod6istvi a je ji protovdnovSn zvl65tni paragraf.
Podle dosavadnich trestnich ustanoveni bylo spr6vnimpies(upkem zpravidla jedndni ploli podrobni stanouenvmpf ikaztim a zakazttm. Ustanoveni g 44 vymezuje vSak pie-stupky v doprav6. osob, vdci a zp:Av vBeobecn6 jako-po_ruieni povinnosti (odstavec 1) nebo piekroieni oirdvnSni(odstavec 2). Bude proto nutno ti;dy zjistit na podklad6skulkov6 podslaty, zda byla poruSena nijikri platnd uloZendpovrnnost v doprav6 nebo pi.ekroieno uddlen6 oor6vn6ni.po pf. provozov6na doprava vfibec bez oprdvnFni.'
Jako-piiklady piestupkri sem spadajicich bylo by moinouvdsl: liknav6_ nakl:id6ni a vykl6dlni i aoUa zvisenficn ao_pravnieh. ndlokfi (piekroiovSni lhtt), neoprdvn6n6" odm it-nuti povinnrj dopravy, poruSeni pledpisri zajiSilujicich hoi_poda.rnost dopravy, nespr6vnt! oznaiov6ni zdsilek (vvldk6nidopravy v pfipadech, kde jde o pi'edmety vyloudend z Jo_pravy). zLEZovS.ni dopravniho provozu (na Df. Snatn,imnaloZenim zbozi nebo pieplfi ovrinim dopravnich'prosti"a[hi.
44
O bez,P-einosti v doprav6 v provozu jednaji zvldstni usta_noveni gg 144 ai:, 148.
Podle g 45 je trestn6 nespln6ni jak6koli povinnosti neboporuieni z6"kaztr y obchodnim podnikSni. Sem nileZeji ze-jm6na pie,stupky nedodrZovdni prodejni doby, piestupkyZivnostcnsko-prdvni a piestupky vledniho niiizLni E. t+'11943 Sb., o dodasnych omezenich v Zivnostensk6m a iin6mvlid6lednem podnikrini, ve zn6ni vypllivaj icim , nvn6.iiihoprivniho stavu (viz vlSdni naiizeni d. ZTb/tg4g Sb.). jinakje us_tanoveni g 45 povahy gener6lni, t. j. moZno ho pouZitna piestupky, jichZ skutkovou podstatu nelze zahinovatpod uslanoveni speciilni (tak zejmena poruSeni povinrrostinebo zdkazt l.fkajicich se vlastniho ob6hu zboZi, distr.ibucea zdsobov6ni spadS pod ustanoveni hlavy II oddilu 3).Usianoveni g 45 dopad6 i na pfestunkv riekatO soutCZ".k nim) by doSlo pii obchodni iinnosti, nebot nro tvio nii_pady neni zde ustanoveni speci6lni. Soudni je netala sodteZtrestnd podle g 258 tr. z. Do t6to souvislosti snadd t6Zpot uieni pr6va k ochrann6 zndmce a k chr6ndnemu vzorua poru5eni priva patentniho, trestn6 soudnd .podle gg 259a 260 tr. z.
Na piestupky v jinfch hospodiiskfch nebo vlfd6lednfchpodnicich,
-kter6 rrejsou dotieny gg 42 aZ 4b a pro k[er6neplati i6dne ustanoveni speciSlni, pamatuie $ 4d. Snadaiisem.oslatni druhy podnikdni. na pf. t. zv. posluZn6 Zivnosii(holiii. mas6ij, maliii pokojfi. rfizn6 sprrivkirny a iistirnvj,oa,e prestupky v provozu hostinsk6m a piestupky spfchandv souvislosli s pl.ovozem ubytovacich podnikri. pr,ekroierriyz7yi1a91 . hodiny se v hosrinskem prbvozu tresld podleS 136., Pieslupky oteviraci hodiny se trestaji podle usla_noveni, jeZ se t;fkajl toho kler6ho oboru oodnikdni. t.,1.,ru v.ri robn i- iinnosti podle g 42, u obchodni tinnost;'poAil$ 45 a pod.
\reni nutno ztl itd zdfiraziovat, Ze vocly a vodni silamaii obrovsky hospodAfski- vvznam. Vodni ies{v uah maiivedle t-oho ivriznam mezindrodni. Voda je drile;iirim ho;_poddisk..f.m
"dinitelem zejm6na jako zrlroj Lnergi", dop"rrriresia a zivlaha. Zvl6Stni vrlznim ma.ij iakd nldrZe a vodvz"mni. zejmrina leiivd a miner ni p;;-;;y., Pod zvlSltni ochranou trestnich zdkont jsou vodni dila..te.jich poSkozeni se l restd. bud,soudnd ($ 2,1i odst.2, ( tt6:I_255 tr.z.).neLo podle g 4T odst. 11iim. b) tr. zikl irrr]rrrirodnimi vj,bory. OhroZeni provozu zalizenl eniisiili_
Piesl{pky
DoatDikini.
45
i-
k6ho nebo votlSrensk6ho a vefejn6ho ochrann6ho zaiizeniproti povodni se trest6 soudn6 podle S 194 odst' 1 pism. c)a cl) a podle S 195 tr. z, (otLroierti provozu obecn6 prosp63-rrlch zalizeni) .
Piekroduje-li n6kdo vodopr5.vni povoleni, trest6 se propiestupek podle $ 47 odst. 1 pism. a) tt. zik. spr. KdyZn6kdo vypusti Skodliv6 odpadni vody piimo nebo kdyZn6kdo hnoji pozemek, kerf je v jimacim obvodu studn6pro pitnou vodu, kde je hnojeni zakAz|no, je tim poruien.zttkaz dany k ochrand vod.
Zikaz ttkajici se obrany proti vod6m poruii na pi. ma-jitel vodniho dila, kterj, neudrZuje n5leZit6 n5hon, takZevoda prosakuje a je nebezpedi zAtopy, nebo mlynii, kterfpii velk6 vod6 tihne prudce stavidlo, takZe pozemky podml jrnem se zatoPi'
Stejn6 bude potrestSn ten, kdo na pi. neiimysln6 poikoditrativod vodniho druistva, poruBi nebo zahAzi zavodiotacipiikop anebo jirkkoli poruSi vodni stavby nebo zalizenLTak6 Vodni znadky (vododty, limnigrafy) jsou pod ochra-nou trestniho zSkona sprdvniho.
Dovolen6 zprisoby obecnr5ho uZir,Sni vod jsou vypoitenyve vodnich zikonech. Podle g 47 odst. 2 by byl trestnftakr5 ten, kdo by se.koupal na zakfzan6m mist6.
,I999:9r."-qe Nelze trp6t soukrom6 monopolni organisace vfd6ledn6,lru6rru(ln16ne';;i;;;;;i: zejmtlna kartely, trusty a syndikrty. To vie $ 161 tistavy
piimo zakazuje.Kdo by'neopr6vn6n6 ziidil n6jakou soukromou olganisaci
vtid6lednou, tieba by ji neprovozoval, byl by potrestinpodle $ 48 tr. z6k. spr, Stejn6 je trestnf ten, kdo k takov6organisaci piistoupi. Musi jit ov(em o organisaci jin6hodruhu neZ je souhrom6 monopolni v:id61ein5 organisace,zejm6na kartel, trust nebo syndikit, neboti ziizeni takov6organisace je trestn6 soudn6 podle $ 131 tr. z. (Tvoienisoukromfch monopolfi.)
SkutkovS podstata S 48 tr. z5k. spr. je nov6, nebotj v do-savadnim prSvnim i6du se nevyskytovala. Timto ustano-venim spolu s $ 131 tr. z. byl proveden S 161 tistavy.
4o-spojjtl:k6 Je v z6.jmu ochrany hospod6isk6ho provozu, aby bylo-;;;i,:-' zabr6ndno cetnym a dasto velmi znadnim hospod6iskj,rnikodrlm, kter6 rzr'ikaji, jsou-li vyr6b6ny a dod6v6ny doob6hu vfrobky a za,lizeni, jeZ neodpovidaji svfmi tvary,rozm6ry, dr-uhem, jahosti, provedenim di jinak potlebdmhospodAisk6ho Zivota. Proto se providi normalisace, aby
46
bylo vyuZito vjrhod, ieZ vznikaji piechodem od ietnfchdruhri vj,robkri zcela rozdiblch k druhu jedin6mu aneboh n6kolika m6lo druhtm hospodiisk6 potieb6 neil6pe piizpt-sobenfm. Docili se tim v prv6 iad6 neien dast6 iispory naspotiebovan6m materi6lu, ale t6Z nejv6t5iho zlevn6ni vv-roby, jakoZ i toho, Ze t6Z pii daliim zpracovSvfni nebiin6m pouZivSni t6chto vfrobktr se prSce co nejvice zjed-noduii a zlevni.
Vfhody normalisace jsou velmi znadn6 nejen pro vyrobu,nfbti, t6i, pro obchod a spotfebitele. Y hospod6istvi iizen€ma plSnovan6m jsou pak hospoddfsk6 a technick6 normydfileZitfm regulStorem viroby i jakosti, neboti stanovi,v jak.ich rozm6rech a tvarech se md zboZi vyr5b6t, a po-shytuji t6Z spolehlivj, zdklad pro tvorbu cen' Samo stano-veni hospodiisk6ho p16.nu a jeho prov6d6ni piedpoklSdiv5estrannou norrnalisaci, kter6 z mnoZstvi druhfi stanoviirdeln.'i v.'fb6r pro hospod6isk6 ukijeni potieb. Aby se v(akzajistilo zav6d6ni a dodrZov6ni norem v praxi, je nutno,aby hospod6isk6 a technick6 normy byly obecnd zivazn6.
Zitvaztost hospocl6iskj,ch a technickfch norem jestupravena z6.konem E. 84/1948 Sb., jenZ divS piisluiin6muministerstvu opr6vn6ni, aby stanovilo pro viechna nebojednotlivd hospod5iski odv6tvi zivaznost urditj'ch hospo-d6isk.,fch a technick.'ich norem, jimiZ se jednotn6 urduiizejm6na tvary, rozm6ry, druhy, jahost, tiid6ni, zpfisobprovedeni nebo technick6 a bezpeinostni podminky pro ma-teri6l di vfrobky a pod. Piestupky byly dosud trest5nypodle tohoto zikona. DfileZit6j5i vyhlSiky sianovici zivaz'nost technick:ich a hospoddiskich norem v oboru vfrobyjsou uveiejiiov6ny v iriednim list6.
Poznamendvd se, Ze podle jiZ zrulen6ho vlS.dniho na-i'izeni d. 201/1942 Sb., o zivaznosti technick;fch norem,obchodnich a dodacich podminek a piedpisfi o jakosti aoznaiovSni, byla vydina cel6 iada vyhlS5ek dosud pouZi-vatelnfch.
HospodSiskimi a tcchnickfmi normami jsou ve smysluzrikona d. 84/1948 Sb. normy vydan6 deskoslovenskou spo-lednosti normalisatni (CSN) nebo Elektrotechnickjrm sva-z,'m f eskoslovenskli'm ( EiS) .
Piedpokladem trestnosti je, aby normy, kter6 byly po-mieny zpfisobem uvedenfm v S 49, byly pied tim, neZli pi'estupku doSlo, prohlS5eny za z6"vazn6.
47
ri
Je v zdjmu plynuldho chodu hospoddi.skeho Zivota. abvnikdo.. nebyl^ poskozovdn pou2iv6nim n"Ooroturl"no' an"[Lvaoneho zpusobu mefeni resp. m6iiciho zaiizeni, iimL siobydejn6 proddvajici ziskdvi bezdtvoane obofraceni.-if1J-potladem trestnosti je viak jiZ pouh6 pouZiti takoWhome.ncrho z^iizeni v lrospodii.skdm styku anebo jeho pi.e_chovSv5ni v prodejni mistnosti.
Krom6 toho je trestn6 tak6, m6-li n6kdo na sklad6 nebona prodej urcit6 druhy zboii, kler6 musi bjt opatrenoochrannou zndmkou, riiedni znatkou nebo puniem. iako.ie1om-u u zbruni, t zboii z drah;ich kovt u po,l. Ani ,it;o;ipiedpokhdem, tresjnosti ne.iakrj poSkozeni ar:un6 sfrary v"styku hospoddiskem.
, Slo-li b;, viak o podvo<In6 poikozeni druh6 strany, na-stoupily by tu trestni sankce podle t 255 tr. i. jliiir."n6kdo uvede do obchodu nebo m6 n"a prodeJ d;;i " ;;op16vn6n6 oznaden6 ochrannou zn6ml<ou, h"nii pfisfuSiprdvo jin6mu, nebo zn6mkou s ni snaclno ;r;6"il"h;;:anebo kdo rimysln€ uvede do obchoclu nebo ;6 ;;;;;j;inebo za _fiielem hospod6isk6ho Lispdchu wrobi-zb;;i;;i;ch)"aneneho vzoru, k jehoZ uZiv:inf piisluil vlihrarini pr6voJlnem_u. nebo podle vzoru snadno s nim zam6n ireln6ho.' budetre_stdn podle g 259 1r. zdk. (poruSeni prau fi o.f'rrrr"Oznimce- a- k chrSn6n6mu vzoru.)
-Pou.ZivAni mdr, vah a zavaii je upraveno neirfrznEiSimipledprsy. a io jednak ldzu vSeobecndho. likajiijmi s; ve_iejneho obchodu vribec, jednak uZSiho dosah-.u, omlr",,;-i_na
specratni obo,ry, jako jsou pivovary, lihovary, cukroviry,mlekamy a pod.
. Dozor nad zachovdvltnim t6cl.rto piedpis,i je svdien cej_chovnim a puncovnim orgdnfim.
. tlkoly hospod{i.skeho pldnu v1 2aduji, aby pro hospod6i_skti poli.eby l_rr.lo vyu2iio vSeclr po ru.e lsoucictr, vyr6tn ict,proshled} ri, a[ jiZ jsou to hudovy, pozemky, stroie. n6iadicr s.urovrny._t\lajitel6 t6rhto vvrobnich pr.oslfedk&. at' ied-DolrLVcr cl- nar.odni podniky, jsou n.)uto povinni na konkrLtniplrxaz prrslunnych orgdn [r se vzd:it disposice s 16mito nro_:lr,eclky y9 prosp6ch oneclr, kleii jiclr molrou l6pe, rideln6ii(r nospodarneJ-r vyuzil. eby tak bylo vse obraceno ve nro_specn splnenj Jednotneho lLospodiiskeho pldnu.
K tomuto cili smdloval jiZ dekreL presidenla reoublikvo rrzenl vy ro.by a .l-09 .19lb Sb., podle ndhoZ je mo2nLsTanovtt-. Uud' u jednollivvclr podnik,i anebo v5eobecn8
48
u vice podnikri nejen rozsah a zpfisob t6Zby, vfroby, zpra-covini a opracov6ni, oprav, dodS.vek a odbytu, zprisobopatiovdni a pfiddly sulovin, polotovarri, pohonnych ijrtek,s[rojnich a jinli'ch zaiizeni poilniku, ale te2 naklddzlnis nimi, riteln6 vyuZiti podnikfi a pod.
ZvlS5tni ustanoveni m5 vl6dni nafizeni d. 10211949 Sb.,o rdkter.j,ch opatienich tj,kajicich se nevyuiit6ho mate-liilu. Bylo vydino podle zikona o petiletem pldnu i. 2 ilr1948 Sb. Podle naho mohou bSit \a Lo za riielem splndnidkolfi p6tilet6ho plSnu) uEin6na opatieni se zuZitkovatel-njmi surovinami, pololovary. i,,omocnymi l6tkami, vjrr.ob-nimi prostiedky a pod.. klerymiZlo opati.enimi lza zejm6naomezit ToZnosti vlastnikrl, aby s nimi voln6 naklddali, anaiidit jim, aby ve stanoven6 lhfit6 pienechali je za pii-m_6ienqq fplatu podniku pracujicimu na splnEni fikolftp6tilet6ho pl4nu.
NedbSni takov6ho piikazu je trestn6 podle g 5l tr. zrik.spr. ilde o skutkovou podstatu, jeZ vyptynula z potieb hos-podiisk6ho pl6nu.
Z poti'eb hospoddisk6ho plSnu plyne poZailavek, aby ne-piich6zely nazmar jak6koli suroviny, jichZ miZe jestii bitvyuZito v hospod6istvi. Je v mimoiSdn6m z6jmu risporn6hohospodaieni se surovinami, aby nejen bylo ve v..irob6 db6nopiikazu co nejv6tBi rispornosti s pouZit..(.m materiilem,n1;brz take aby ).-'yl zaclrovdn a iSdnd vyu)it voikerj ma-teriil odpadovf. Na to byl poloZen zvliitni clfiraz i v zdhon6o_ p6tilet6m pl6nu. Nutno proto pedovat o to, aby veBker6sbdrn6 suroviny byly i5dn6 sbirSnv a dod6ny vj.robd, kcleby byly nileZit6 vyuZity. To se tfk6 piedevSim surovin,Lter6 je lieba dovSZet z aiziny za. dr.ah6 devisv (ocelovya ^litinovf. materidl, barevn6 kovy, hadry a textilni odpad,k&Le,. koZky a pod.), ale t6i, tdch, z iichr, lze vyzistratdfileZit6 suroviny (kosti a pod.). Proto je nal6havfm pii-kazem potieb naieho hospodSi.stvi, aby bylo vBemi pro-siiedky bri.ndno niieni sbdrnych surovin a-pfisnbeno k je-ii5.h lvqiltj a aby jakekoli pi.estupky tol-ro drulru bvlyprrsne stlhany.
Ot'ganisovan5i sbEr surovin je upraven vl{dnim naiizenimi. 88/1919 Sb., o sbdru a odbviu sb6r,nych surovin. pocllelohoto naiizeni se zdsadnd zakazuje niieni sb6r.nych su-lovin a ukl6d5. se .iejich sb6r a odevzddni oodnik-irm po-riienfm obstardnim sb6ru. Tyto podniky jsou povinnypedovat o iisp6ch sb6ru, vykupovat sb6r"n6 surovirlv a do-
o iiedniho
Zoji;tdni
zrji.<tEnt
,1d
ddvat je d5.le vytiid6n6, piipadn6 upraven6 podle pokynridistribudni komise.
Jednotliv6 opatfeni opirajici se o vlidni naiizeni d. 88/1949 Sb. obsahuji vyhl5.Sky uveiejnEnti v Oiednim list6'
Bezcltvodn6 niieni sb6rnich surovin se trest6 podle $ 52
tr. zdk. sPr.Stejn6 ie trest6, kdo neopatli n6doby piedepsan6 ke
shromaZdov6ni sb6rn:ich surovin nebo neudini jin6 pi'e-depsan6 opatieni k provid6ni jejich sb6ru.
4. Ochrana zemEdElstvi a lesnictvi(SS 53 az 60).
Socialismus vit6zi nad kapitalismem proto, ie dovedevyr5.b6t mnohem vice, l6pe a levn6ji neZ kapitalismus'Proto jednim z nejdirleZit6j iich Likolri naii politiky j-e do-saZeni'vysok6 produktivity prSce i v oblasti zem6d6lstvia lesnictvi. Je nutno zam6nit dosavadni roztiiSt6nou malo-vlfrobu v zem6d6lstvi socialistickou velkovfrobou.
- Zv{rleni vjrrobnosti zem6d6lsk6 prSce vlak zivisi na tom,
aby iolnici za pomoci st6tnich strojnich starfc, po pi'st6tnich statkir a druZstevni spoluprice vyrribdli vice, l6pea levn6ji. Tento fkoi mohou v rostlinn6 i Zivoiiin6 vfrob€splnit pracujici zem6cl6lci jen tehdy, budou--li v jednotnjrchzemOaatst:icn druZstvech spoledn6 vykon6vat zem6d6lsk6prdce, a zejm6na spoledn6 obd6l6vat piidu.- Proto je samo-ilejie, Zu ustanoveni o ochran6 zem6d6lstvi a lesnictvibudou nSrodni vjrbory pouZivat piedevSim plo zabezpedeniJZD a iejich price. Piedpisy tohoto oddilu budou protov rukou n6rodnich vfborfi dfileZitfm n6strojem proti t6m,kclo se snaZi zem6d6lskou vfrobu brzdit a Zivot na vesnicirozruBovat,
ooh*nr Ochran6 v'froby rostlinn6 a ochran6 lesniho hospodii'stvi"il:[T. jsou v6novdny S$ 53 a 54 a s tim pak souvisi $ 56 o ochran6
v:iroby Zjvoti(n6. {rielem t6chto ustanoveni v podstat6 jepiisp6i nademu zem6d6lsk6mu sektoru k tomu, aby mohlsprivnd plnit sv6 rikoly' Smysl t6chto paragrafri je jasnfz jejich textu'
. pirkucl jde o pl6nov6ni ploch a vfnosfi [$ 53 pism. a)],nutno hl;dat t6k1ad skutkovfch podstat ve specialnichpiedpisech, vydSvanfch podle zmociiovaciho z6,kona E. 80/lglg Sf. iasto na piechodnou dobu a podle vlfvoje hospo-drir:stvi i kaZdorodn6 obm6fiovanfch. Takovim je na pi'vyhliSka i,.733/L949 t. 1. I, I<terou se stanovi piedpisv pro
50 51
smluvni zajiBt6ni vfroby Blechtitelsk6ho materiS.lu, uzna-n.'ich osiv a sadby v hospod6.isk6m roce 1949/1950. Ob-rlobni vyhl5Ska je vydSvdna pro b6inf hospodiiskf rok.I'iestupky t6to i jinfch podobnfch vyhliSeh jsou trestn6podle ustanoveni $ 53. Je ovdem tieba uv6st, Ze se musijerlnat skutein6 o plestupek vyvdrajici z irmyslu nedodrZet(smluvn6 nebo rozhodnutim ONV) stanovenou plochu nebovynos nebo alespoi. o zanedbdni povinn6 a obvykl6 p6de,Nespadri sem a neni tedy trestn6 na pi. nedodrZeni plochyz dfivodfi technickfch. MfiZe Se zde jednat o takovj,topi'ipad: zemdd6lec md osit pBenici t ha; jeho pozemek viakm6ii 1,02 ha. Technicky by nebylo hospodSrn6 ani moZn6"aby di'st pozemku 0,02 ha, byla obd6l6na jinak neZ ostatnipozemek. Lr takovich piipadech je v6ci p]6nov5.ni, aby bylopiihl6dnuto ke skutednlim pom6rrim a aby vj.robni rikolbyl stanoven na celou vfm6ru, nikoli pau35lnd jen na distpozemku.
Piedpisy o odb6ru a pouZiv6ni strojenj,ch hnojiv [$ 53pism. b)l jsou vyd5.vdny t6Z rodn6 podle zdkona a. 80/1948Sb. a je nutno piihliZet k jejich obsahu tak, jak je rokod roku piizprisobor,Sn danj,m pomdrfim.
Nedbini ochrany rostlin pied ikfidci [S 53 pism. d)] lze-
stihat t6Z blokovfm Iizenim.Pokud jde o $ 54, nutno 'tychdzel z toho, Le osoby sprdv-
n6n6 hospodaiit v lese jsou povinny lesy udrZovat, i'idndv nich hospodaiit a {bdt jejich ochrany. Ostatni jsou po-vinni zdrZovat se vSeho, co by mohlo poSkozovat Iesv ahospodaieni v nich. Piestupku se dopouiti na pi'.
kdo nov6 vykricen6 i5.sti lesa vdas nezalesni,+)kdo pustoXi les,*)kdo hospodaienim ve sv6m lese nebo jeho vyk6cenim
vystavi sousedni les nebezpedi v6tru,'F)kdo nehospodaii v lesich ochrannfch,*)kdo nep6stuje les zprisobem, kter,'i pfidu neohroZuje,*)kdo nepr'6vem okleitluje v6tve se stromfi,lido brdni odvozu di'ivi z lesa po nouzov6 cest6,kdo neuposlechne tiiedniho piikazu k odvozu dlivi z lesfi,*)kdo nehospodaii podle lesniho pl5nu, ai je k tomu po-
vinen, nebo nedbd riiednich piikazfi ve v6ci lesniho hos-;lodaieni,*)
kdo nedbd piikazu k odhorn6ni jehlidnat6ho diivi.
_r) Hvazdiakou oznaaen€ plestupky jsou nebezpean6jst a Je proto tteba,,r ihat je ptisn6ji.
ZvlSStni ochrana v;froby Zivodiiri6 je odrivodnEna ze-jm6na tim, Ze podle p6tilet6ho vfrobniho pl5nu m6. bftzem6d6lskS vj,roba pieorientov6na na vfrobu ZivodiBnounejen v z5.jmu lepliho zajilt6ni vj,Zivy pracujiciho lidu,ale i v z6jmu maltich a stiednich rolnikfi a jednotnfchzem6d6lskj'ch druZstev, kde ZivoiiBn6 vfroba je dasto hlsv-nim piijmovtim zdrojem. Nutno piedev5im dbdt toho, abypl6ny Zivodiin6 vfroby, jak co do podetnosti stavt dobytkatak i jeho uZitkovosti, byly dodriov6ny a aby bvlochr5.n6no zdravi hospodSiskj,ch zviiat, zejm6na t6i piedzavledenim nebo roziiienim zvifecich tt6kaz,'t prv6 iaddpak tdch, kter6 jsou snadno pienosn6 na jin5. zvifata. Podletdchto hledisek jest tak6 posuzovat otSzku piisnosti po-trestini.
Pod ustanoveni S 56 spadaji na pi. tyto skutkov6 pod-staty: nedodrZeni plSnovanfch podtri hospodtiisk6ho zvi-iectva, prov6d6ni novostaveb a vdtlich adaptaci st6ji azaiizeni k umist6ni zvilat bez piedchoziho povoleni ONVs hlediska poiadavku riieln6ho a zdrav6ho ustSjeni, pouZi--vSni neschvSlenj'ch plemenikfi, poraLeni nebo zcizeni zvilat'bez fiiedniho povoleni, nehlSSeni onemocndni nebo uhynutizviiat, neopr6vn6nS pfeprava zviiat, nepiihl6ieni zviiatk povinn6mu soupisu naiizen6mu h z6bran6 a Uumenin6kazy.
Vedouci my5lenkou pii uZiv6ni t6chto pledpisfi je taokolnost, Ze dnes, v dob6 plSnovan6ho hospodS.istvi, jehoZcilem je soustavn6 zvy5ovdni Zivotni firovn6 lidu, neniiiielem trestni ochrany zemid6lstvi a lesnictvi pouzeochrana individuilnich vlastnickjrch z5jmfl, tak jako tomubylo diive v dob6 kapitalismu, nibtZ oehrana z5.jmfi ce16
spolednosti.Proto priv6 je tieba piisn6ji trestat ta jednini, kteri
v zem6d6lstvi (lesnictvi) jakfmholi zpirsobem zasahujinepiizniv6 do v.irobniho pl5nu.
S tohoto hlediska nutno se divat i na ustanoveni S$ 57aL 60, kter tvoii s piedchozimi piedpisy logickf celek.
Z pledchozich vikladt je tak6 jasn6, Ze zem6d6lstvi sezde pojimi v nejBir5im slova smyslu a Ze sem tedy patiina pI. t6i pdstov6ni zeleniny, vinn6 r6vy, bource moru3o-v6ho a vdelaistvi.
- Pokud pod polnim a lesnim pychem vyrozumivhme t6tdrobn6 polni, lesni a podobn6 krdde1e a Bkody tim zpfrso-b-en6, nutno i zde vychdzel z nitdo,-u, Ze se takov6, dinnost
52
Pohl e t6rhipvch.
clotfkri vfrobniho pl6nu a Ze tedy poruluje spoledenskj'zijem. Y dneini dob6, kdy md kaZdf zajiitdno privo naprici a tedy i zajiit6nou existenci, nejsou -
pi'i srovn6nis diivdj5imi dobami - tyto drobn6 krddeZe nikterak odfi-,,,odndny. Je v nich pro jejich drobnost a tudiZ pom6r"rr6lehhou proveditelnost a nenS.padnost naopak spatiovatskutedn6 nebezpedi pro vfrobni pl6n, a musi jim tedy bftco nejrozhodr6ji deleno. Proto je tieba z6sadn6 kaZd6 sv6-mccn6 odcizeni rirody s pole, luk, lesa a pod., jeZ se staloz divodfi sobeck6ho zr6,jmu, stihat a trestat podle piislu5-nych ustanoveni trestniho z6kona soudniho. Jenom u ne-patrnlfch iint moZno piipustit, ie nebudou po dosavadnimzpfisobu posuzovdny jako delikt soudni, njrbrZ jako polnia lesni pych a l,e tadii budou trestn6 podle $g 55 trestnihozikona sprSrmil.ro. Jako pomficku, ne oviem zceTa mecha-nickou, bylo by moino pouZit vjii zpfisoben6 Bkody, piidemZ hranici by mohl bft obnos asi 500 Kds (5koda pie-kradujici tuto mez bude zpravidla tozeznAvacim momentempro rozliSeni soudn6 trestn6ho 6inra piestupku).
Jina"k k pfestupku pychu patii tak6 na pI. neopr6vndn6chrize. pi'es obd6lan6 pozemky, poikozovS.ni uZitkovf'chrostlin, opominuti p6de o dom6ci zviiata, jei zpfisobilaikodu, nedovolen6 sbirdni klesti, olamovSni vdtvi, sbirfnipryskyiice, prodl6v6ni v lese proti riiednimu zttkazt, ne-opr5,vn6n6 hrab6ni lesniho steliva, poikozovdni h6jedek.
Polni a lesni pych lze stihat t6Z blokovfm iizenim.l\{yslivost jako hospoddisk6, a kulturni hodnota je od-
vdtvim zem6d6lsk6 a lesni prvovlfroby. V lidov6 demokra-tick6 republice piestala b..it vfsadou finandn6 silnfchjedincfr; st6le Birii vrstvy pracujicich berou ridast na vti-lionu myslivosti. Valn6 i5st honiteb je dnes spravor,6nalidov;imi myslivecklf,mi spoleinostmi, kter6 peduji t6Z o Lo,aby se pracujicim dostalo stile vice zv6iiny pro dal5i zlep-ieni jejich z6sobovdni.
Bylo tudiZ nutno v g 57 zajistit i6dn6 provozov6ni mysli-vosti, chrSnit zvdi pied vybijenim, zajistit, aby bylo o nipedovdno v dob6 zimni nouze, chr6nit vz6cn6 druhy zv6ie:L pod.
Pi'estupky tyto lze stihat t6l blokovjrm iizenim.Chov a lov ryb je dfileZitou sloZkou pl6novan6ho hospo-
rlSistvi; m6 piispivat jednak k zajiBt6ni vfZivy pracujicich,.icdnak k rekreaci. Je proio nutno chrinit ryb6istvi a kaid6
53
rybdistvl.
' poruBeni povinnosti nebo piekrodeni danfch. zikazfi trestatf$ fS). f6 lze i blokov.'im iizenim. Piisn6ji je tieba ttestat,63'm6na, jde-li o zrijmv snadno ohroziteln6 -(na pi' pro-vozovAni ,-yboloru na diouhich fitnich tt'atich).
ochr&no I ochrana zviiat ($S 59 a 60) souvisi se vSeobecnou'vltut' ochranou zem6d6lstvi a lesnictvi a je jeji drile2itou souiSsti,
kterS nemriZe bft PodceiovS,na.Piestupky podle S 60 lze stihat tak6 blokovfm iizenim.
5, Ochrana finanEniho hospodr{istvi (SS 61 aZ 70).
Obsahovou soudisti ochrany hospod6isk6ho ziizeni lidov6demokracie je ochrana finandniho i6du. Dnes, kdy je orga-risace a iizeni linaniniho hospodiistvi v6ci lidu, st6v6 se
i zabezpedeni finantniho iSdu v6ci nirodnich vfborfi a protoje pojato do rimce trestniho zikona sprSvniho- jako jedna
i j6tti, arituZitich soudisti. Vvsok6 trestni sazbv na rfizn6pilstupky clairov6, devisov6 a m6nov6 jsou namiieny p,iede-
uXi* proti pachatelfim z iad zbytkfr kapitalistickfch Zivhi'V pietlmnichovsk6 republice, kdv nSleZela veiker6 moc kapi-tatistrlm, mohli piisluinici vlSdnouci tiidy pichat tyto da- '
iov6 a jin6 podvody t6m6i beztrestn6' Dnes, kdv je jedini'mhospotliiem- st6tu sim pracujici lid, stihaji se tresln6 dinyproii finandnimu hospodSlstvi velmi plisnd a to jak v oblastiioudni, tak v oblasti sprivni. V trestnim pr5vu sprSvnim jdeo celou iadu piestupkfi zkr6ceni neb ohroZeni dan6, o pod-
loudnictvi, o piestupky devisov6, podilnictvi, piestupkym6nov6, loterni, sizkov6, o neopr6vn6n6 zisklni podpory,o ochranu vkladnich kniZek a t. P.
- Trestni sazby na viechny piestupky daiiov6, devisov6 a m6-nov6 jsou znadn6 vysok6, coZ je odfivoiln6no jednak tim, ;fide o Sinv nro spolednost ve zna1n6 miie nebezpedn6, a jednakii*, z" pa.tlatu]6 se pravidelnd rekrutuji ze iad nepi6te1, ze
rYad burZoasie. Zdt:oveir maji tato ustanoveli dfileZitf charak-ter vjrchovnjr.. Musi piispivat k vichov6 t-6ch na5ich obdant,kteii-se dosud neoprostili od zbytkri burZoasni daiov6 mo-rirlky.
PIi pouZivSni t6chto z6konnfch ustanoveni musime mit napam6ti, Ze pro naie nl6rrodni hospodSistvi jsou daiov6 pfe-itupky'velmi nebezpedn6. Odnimaji totii f inandni prostledkvspo-leinosti a znemoifluji jejich vyuZiti ve prosp6ch celku,k fiehim socialistick6 vfstavby.
54
Podstata piestupku zkrlceni dan6 podle $ 61 zileLi v l,om,Ze poplatnili nebo osoba za n6ho jednaiici uiini nesprdvruiudaje o daiovdm zdkladu nebo vfibec nesp16vn6 uvede iak6-koli skutednosti rozhodn6 pro urdeni v;iBe dani, zamlii neboneoodd novinn6 dafiov6 hl6Seni, srazi dai v jin6 neZ zSkonn6vj'Si nebo konednE jak:imkoli zprisobem zavini, Le zdkonnidiii nemohla bft sprfvn6 vymEiena (na pi. zataji piijmy,piedstir6 nebo zvy5uje odpoditateln6 vj'daje).
Je dfi1eZit6, aby bylo sprS.vnd posouzeno, zda jtle v ko4-kretnim piipadd o piestupek nebo o trestnjr din spadajici dopravomoci soudfi. V oboru daiiovfch deliktir obsahlje usta.--
noveni o zkr ceni a ohroieni dan6 trestni zikoh v $$ 148 aZ
150. Podle tEchto piedpistr stihaji soudy osoby, kter6 rimyslnEve znain6m rozsahu zkrdti dai nebo vyl6kaji daiovou vf-hodu nebo takov6 vihody zneuiiji.
Ustanoveni $ 62 o ohroZeni dan6 uvidi v piikladn6m vf'podtu skutkov6 podstaty t. zv. deliktri ohroZovacich. Z6konide vj,slovn6 stanovi, Ze jako t2iestupek podle tohoto ustano-veni ie stihS takov6 jedn6ni nebo opominuti, kter6 je siceporuienim povin'nosti v oboru daiov6m, avSak nevedlo ar.ri
ke zkraceni dan6, ani k neoprivn6n'6mu dosaZeni daiov6 vf-hody, ani k jejimu neoprSvn6n6mu vvuiiti. Jinak zde jdeo jasn6 ustanoveni, k n6muZ je v sam6m zfkonn6m textuuvedeno dosti piikladfi.
Skutkcv;l podstata $ 63 odpovid6 zhruba ustanoveni cel-niho zikona o podloudnictvi se zboZim zakfi'zanlm, ktet6 z6'leZi v tom, Ze pachatel proti z5kazu dopravi pi'es celni hranicizbol\ iehoL d,ovoz, v!:voz nebo prr3tvoz je zakSt'zAn, nebo protidovoznimu zftkazu zltoi'i uvede je do voln6ho ob6hu.
Piedm6tem ochrany podle tohoto ustanoveni ($ 63) nenizboZi samo, n$brE zdjii, kterf mA iidov6 demokratick;i stitna nerulen6m a nez6vadn6m ob6hu zboZi ve styku s cizinou.
Velmi Skodliv6 jsou pro naSe n6rodni hospodriistvi pie-stupky devisov6. Odnimaji valuty a devisy jejich- vyuZiti veprosp8ch celku' Proto novj' trestni zSkon spr6vni umoZiiujelvtienim skutkov6 podstat-v devisov6ho piestupku. aby ni-rodni uibory mohly toto zvl6St6 nebezpedn6 jedn6ni piisn6potrestat.
Ustanoveni $ 64 chrrini zvlS(tni zdiem st6tu na neruSenemnlatebnim stvku s cizinou a na ochran6 deskoslovenk6 m6nypii tomto styku. Styky s cizinou upravuje devisovli zikoniak, Ze poilrobuje milelkov6 vit ry mezi tuzemskem a cizi-nou urEitfm fprav6m a omezenim.
PiesttrDlry
55
.i.
Majetkov6 vztahy mei tuzemskem a cizinou tvoii soudristpl6novan6 platebni bilance a tedy i soud6st jednotn6ho hospo-diis}6ho pl5nu. V dob6 zostien6ho tiidniho boje jsou tytovztahy velmi dasto naru5ov6uy nepi6teli lidov6 demokracie;to bylo tak6 dtrvodem pro zadlenEni v5ech zivaZn6jlich pii-padri mezi trestn6 diny stihan6 soudn6 (g 145 tr. z.).
Trestni zikon soudni vypoditSv6, v g 145 celou iadu pIipadfi, kdy je trest6n pachatel, kterf rimysln6 zpfisobi devisG.vemu hospodafstvi zna(nou Skodu.
Piestupky SS 61 aZ 64 he za podminek naiizeni E. LL9 /1950 Sb. projednat v podrobovacim iizeni.
Forma trestn6 dianosti podle 5 65 ziieii jednak v nab1i,-vini a naklSdSni s piedmEty ziskan;imi piestupkem sp6cha-nfm jinou osobou nebo s tim, co za takove piedmdty byloopatleno, jednak ve zprostiedkov5ni takov6 tinnosti.
Finan6ni piestupky, zejm6na piestupky, jbjichZ podstatutvoii zatajeni piedm6tu pled postiZenim dani (clem) neboporuieni odvodov6 povinnosti, vyznaduji se tim, Ze jejich pa-chatel6 ziskivaji ve sv6m okoli nebo prostiedi odbyt t6chtopiedm6tt, dimi podrjvaji morilhu svfch spoluobdanri. Tdmtozjevrim deli zikon tim, Ze fmysln6 nabjrvini a zcizovini pied-m6tri ziskanych t6mito'piestupky (na pi. pa6ovan6 nytronov6pundochy, hodinky, litky, souiSstky strojfi a zprostiedko-vSni'takov6 dinnosti), piekupnictvi vBeho druhu, jakoZ i jin6umoiiovini odbytu piedm6tfi ziskanych tdmito piestupkypostihuje a trest6 samostatnd za podilnictvi.
Pro trestnost t6to dilnosti je nerozhodn6, zda takovftopiedm6t n6kdo pievede (na pi. koupi, piijme jalio dar, nebojako z6stavu) na sebe nebo na n6koho jin6ho (piibuzn6ho,zn6"m6ho, vEiitele, dluZnika nebo na jinou osobu nezriiast-n6nou) .
V trestnim zSkon6 odpovid6, t6to skutkov6 podstat6 usta-noveni $ 250.
Pledm6tem ochrany podle S 66 je t6Z deskoslovensk6 m6na,neruienjr ob6h platidel a driv6ra lidu v naii m6nu. Pevnostm6ny je totiZ jednim z nejdrileZit6j5ich diniteltr rispdchu na-leho budr.rvatelsk6ho risili a jednim z piedpokladri soustav-n6ho zvyiovdni Zivotni rirovn6. KaZdf ruiivf zi.sah zde mfiiepoikodit nejen jednotliv6 obdany, ale - coL je nejrozhod-n6jBi pro utlSdini piisnfch trestfi - i plynulost hospodii-sk6ho Zivota a plenovitou vfstavbu socialistick6 spolednosti.
Zda konkretnim jedn6nim byla nebo mohla bft ohroienadeskoslovenskS, m6na, piisluii posoudit St6tni bance 6esko-
56
PiosttrDkyDodllnictvl.
rilovensk6, kteri je pov6iena vnitini i vndjBi spr6rvou desko-.,l,,vcnsk5 mdny.
Ilospod6iskj, rozvoj a zejm6na pl6novit6 roz5iiov5ni arrpevfiov6ni velejn6ho sektoru a jeho podnikini, jakoZ i.p6deo vzrfist Zivotni frovn6 v(eho pracujiciho lidu vyZaduji, abysLit z v'(rt6Zkfi spoledn6 pr6ce poskytoval v rriznlich form5chsocialistickfm spolelenskJfm organisacim (na pi'. nSrodnimlrodnikfim, komunSlnim podnikrim, druistvrim) i jednotlivfmobianfim hmotn6 podpory. i\{iJi viak bft fdelu t6chto pod-lror skutedn6 dosaZeno, nutno jej zajistit poluriZkou tresiripied neZ6doucim chovSnim neodpovddnfch jedincfi, kteii serkrsud neoprostili od zbytkfi burZoasni morilky.a kteii byldclrto podpor mohli nebo cht6li na ikor celku znerLi\at.I\ota zekon v ustanoveni $ 67 prohlaiuje za piestupek ne-opr5vn6n6 ziskini jak6koli st5tni podpory, ziruky neboriv6r'u. Trestn6 dinnost zfleZi bud v nesprivn;ich (nepravdi-v.'ich, nefplnj,ch) fdajich (na pi. v Z6dosti nebo v iizenio ZSdosti za povoleni podpory) nebo v zamldeni skutednoslilozhodnfch pro posouzeni odrivodn6nosti Zidan6 podpory.
Podle tohoto ustanoveni je trestn6 i neoprivn6n6 ziskinipodpory poclle zdkona i. 5611948 Sb., o stitni podpoie novo-manZelfim, znealiti zaru(.en6 zSptijdky podle tohoto zikonaa pod.
Pledm6tem ochrany podle ustanoveni S 68 je jednak vf-luEn6 privo st6tu k provozovdni loternich her, jednak vj.-)rladni privo rzavirat a zprostiedkovat podnikatelsky siziry.l'odle t. zv. loterniho reg6lu plati vSeobecni z*kaz nepovo-len;fch loterii i jinfch her loterii podobnfch.
Privo uzavirat a zprostiedkovat sizky jakoito obor pod-tikini pak piisluii na rizemi deskoslovensk6 republiky vi-h radn6 stStni s6zkov6 kancel6ii.
Jednim z dfileZitfch znakfi vzrrlstajici Zivotni rirovnE pra-(ujiciho lidu a jeho pln6 dfivdry V pevnost m6ny je vznista-.iici spoiivost, vyj6,dieni trvalj,m vzrtrstem fisporn;ich vklailfi.'l'6mto risporSm dostalo se i nejv6tii zikonn6 ochrany, vyslo-ven,5 v naBi r.istav6, kterS prohlaSuje nedotknutelnost risporzishanj,ch praci. Tato ochrana pak znovu vj,slovn6 byla vy-.jiLdiena zikonem i.229/1949 Sb., kterf zabezpeail anonymituvlrladt, kclyZ jiZ dlive byly vklady zabezpei.eny stitni z6ru-liou. Trestni zSkon spr6vni dfisledn6 pokraduje v zajilt6niviestrann6 ochrany vkladir a piisn;fmi tresty stihd v g 69.iak6koli poruieni piedpisft o ochrand vkladri a vkladnichli t1lze1{-
?ie6tnDky
57
OohrsDa ;o1r .
Obocn6
Piedm6tem ochrany $ 70 je dfivdra lidu v dek, t. j. v jehopravost a hodnotu.
TrestnS. dinnost zile i v tom, Ze pachatel vystavi iek,-kterfneni kryt jeho pohled6vkou la Sekovnikem' SkutkovS. pod-
itatu je,Sat ttupln6ra teprve okamZikem zjiltdni, Ze odmit-nuti nionlaceni seku stalo se z dfivodfr nedostatku jeho kryti'Nestidi tedv k trestnimu stihdni jinli d&vod odmitnuti pro-placeni Sek&.
Pro souilni delikt ztle plichizi v fvahu ustanoveni $ 249(podvod).
II. Ochrana price, zilravi lidu a zfsobovrlni.
Lidov6 demokratickf stit, v n6mZ je vedouci silou d6I-nick6 tiida a spolu s ni vsechen pracujici lid m6st a venkova,ie ztElesndni,m uskutein6nim zdjmft a potieb pracujicihottovCka. Pied ka2d;fm ohroZenim tcchto z6jmtr poskytujezSkon nutnou ochranu. Jde piedevlim o ochranu pr6ce, pra-cuiicich a jejich sociilnich prriv. iakoZ i o zajistdni zdravia iriAneno irlsobov6ni pracujlcich potravinami a spotiebnimzboZim prfimyslov:im.
irkoly ochrany price v lidov6 demokracii jsou urdeny z6sa-
dou vyjidienou-r. fistavd, Ze hospodriistvi slouZi.lidu' P.rotosoci6lni politika v lidov6 demokracii usiluje o. vvtvSieni hos-podifsk:ich piedpokladri, kter6 pracujici- potiebuji ttg ?d+.*, ,ispa.t , sve prdce. Pfi tom dbime totlo: .apy-sg visledkyor6ce lidu obraielv pledeviim ve prospEch t6ch' kdoZ se o n6
iaslouZili. a podle toho, jak se o nE zaslouZili.
Organisov6ni pr6ce, st6tni mzdovS politika sm6iujici k ne-
ustr4tdmu zvyiovSni iivotni frovn6 pracujiciho lidu.. a ko-netnd veiejni sociSlni p6(e. zejm6na v dboru nirodniho po-jist6ni, pede o ml6deZ a p6te o reemigranty a nEkter6 skupinyioci:ilni, jsou hlavnimi [koly v tomto sm6ru.
Obecnd usl"anoveni trestni ($ 71), kter6 je v dele hlavy,uddvi charakter piestupkfi do i6to skupiny zafezenych a.jezSrovei podpfirnj,m trestnim ustanovenim pro stih6ni ple'stupkfi, kier6 nelie zahrnout potl zv166tni skutkov6 podstaty,ktei'imi se naruSuje ochrana pr6ce, ochrana zdravi lidu nebo
z.aiiiteni z6sobovini. Tak budou moci orgdny lidov6 sprivychirinit skutecn6 v5echnv tyto zijmy, jejichZ ochranu m6tato hlava zabezPedit.
58
1. Ochrana socir4lnich prriv pracujicich(gg Tz az 79).
Naie ristava zaruiuje kaZd6mu pr6vo na prici a zajidfuje PiiYo o& Drrici'
uskutetn6ni tohoto prSva zejm6na st6tem iizenou organisaciprS,ce podle zisad plSnovan6ho hospodrilstvi. Je proto tiebastihat trestem kaZd6 jednini nebo opominuti, ktet6 zt\Lnie,luii nebo ohroZuje prov5d6ni t6to organisace price. i,izenimDrSce je zejm6na mobilisovdni praeovnich reserv a jejichpl6,novit6 rozmisfov6ni tak, aby jich bylo co nejhospod6r-ndji vyuZito pro vfrobu a hospoddistvi na5eho st6tu.
Dne5ni naBe rikoly jsou d6ny generdhi linii v:istavbv so-cialismu, vytydenou presidentem Klementem Gottwaldemna zased6ni 6V KSd v fnoru 1950. President tam iekl:,,V prvni iadS rozvijet t6Zkf prtmysl a vribec takov;i prir'rnysl, kde je co nejm6n6 cizich surovin, prfimysl, pro kterfmSme tak6 zaji3t6n odbyt." Tato linie piestavby a pieorien-tovini na5eho prfimyslu nim ukazuje tak6 ftkoly na5i orga'nisace pr6ce: ziskat pracovni sily - a to trval6 pracovni sily
- pro n6I t6Zkf prr3rmysl, to jest piedev5im pro doly, hut6a t6Zk6 strojirenstvi a k tomu iitelu vyhledivat a um6t mobi-lisovat zdroje pracovnich sil; dSle vytv6iet piedpoklady propiesuny pracovnikri z nevfrobnich a m6n6 dfileiitfch zam6st-nSni do t6chto priorit a soudasnd nahrazovat zamdstnance,kteii odeSli, a to piedevSim 2enami.
U n5s je kaZdf obdan povinen pracovat podle svfch schop-nosti a syou praci piispivat k prosp6chu celku. Pr6ce se st6v5stile vice pro kaZd6ho obdana tohoto stStu v6ci cti a hrdin-stvi. Trvalf odmitavf postoj k budovatelsk6 prSce je zpra-vidla projevem nepiStelstvi k lidov6 demokratick6mu iSdurepubliky nebo k jeji socialistick6 vi'stavb6. V tdchto piipa-deih lze uloiit podle 5 ?2 ve spojeni s $ 12 odst. B tr. zik.spr. trest odnEti svobody na tii m6sice aZ dv6 l6ta, kteri sevykon6 v t6boie nucen6 prfce.
Trestn6ho jedn6ni se dopou5ti tak6 ten, kdo bez piede-anriho souhlasu ONV ke sieiln6ni Dracovniho pomEru n6-psanriho e sjeiln6ni pracovniho pomEru n6-
ei zam6stn5vi nebo kdo bez tako-koho piijme do price a jejv6ho souhlasu ntaoovni oompraoovni pom6r rozviLe nebo prSci opusti a ko-nedn6 i ten, kdo neuposleehne fiedniho piikazu, kterjrm sepiid6luje k urditfm prarirn
Pracovni nebo udebni pom6r mrlle bj't sjednin nebo roz-vdzSn jen po pr:edchozim souhlasu piisluBn6ho ONV. Bvl-li
59
;--ll''i
pracovni pom6r nebo udebni pom6r zprostiedkovin ONV, m6se za to, Ze byl dr4n souhlas k vstupu do zamdstn6ni.
Souhlasu ke sjednivini a rozvdzini pracovniho pom6runeni tieba, jde-li o piijeti zamdstnanc&, jejichZ pracovni po-mEr se obvykle sjedn6v6 na m6nd neZ 7 kalend6inich dnri,vypomocnj,ch ddlnikfi, zamdstnanfch pIi nal6hav;ieh pracichpii zem6d6lstvi nebo lesnictvi, nikoli d61e neZ 4 tj.dny ne-pietrZitd a osob, kter6 jsou piijaty toliko k odstran6ni stavunouze (na pi. k odstran6ni nisledkri Zivelni pohromy).
Souhlasu k rozvtn'.ni pracovniho pomdru neni tieba, jelikdo piijat na zkouiku nebo na vj,pomoc a zruli-li se taliov;fpracovni pomdr do m6sice, u zam6stnancfi piijat..ich do pr6cesez5nni nebo kampaiov,6 po skondeni t6chto praci, dile v ze-m6d6lskfch (lesnickfch) z6vodeeh u pracovnich sil, kter6 ne-jsou v zem6d6lstvi (lesnictvi) zamrastn6ny z povoldn| nybri,jen prYechodn6 pli nal6havfch pracich a souhlasi-li ob6 stranys tozvdzLnim pracovniho pom6ru.
Ministr pr6ce a sociilni p6de mtrZe vyhlS5kou v fiiednimlistu stanovit, Ze ndkter6 druhy pracovnich pom6rfi mohoubft sjedniny nebo rozvizin:,, bez souhlasu ONV, a to bud'vSeobecnd pro urdit6 obvody nebo hospod6iskd odv6tvi, sku-piny povolSni nebo pro jednotliv6 zrivody.
Pracovnikfi musi bft ekonomicky pouZiv6no; proto budepotrest6n ten, kdo nehospodirn6 zamdstnS,vit pracujici,zv153td kdo udrZuje v zivodech skryt6 pracovni reservy.Trestnf je t6Z, kdo odpirS zam6stnSvat Zeny nebo osoby sesniZenou pracovni schopnosti na pracovnich mistech, kter6jsou pro n6 vyhrazena, nebo kdo vfibec nezamdstn6v6 piid6-len6 zam6stnance takovj,mi pracemi, pro kter6 byli urdeni.
Jen tak dos5hneme vylBiho stupn6 produktivitv pr5ce,kter6 n6m zajisti novf spoledenskf i5d, jen tak mriZeme do-sp6t k socialismu. Aby produktivita price stoupala, je nutnoodstranit vSechny luiiv6 okolnosti, kter6 brrini vzestupu. ToznamenS" piedevEim odstranit vSechny zbyteinl ztrdtov|iasy. I zttAty ve vlfrob6 zpfisoben6 Skodlivou flul<tuaci a ab-sentismem je tieba soustavnE odstraiiovat. Pii zaEieiov6nipracovnikfi budeme sledovat, jak kterj z5vod hospodaii pra-covni silou, jak6 piedpoklady vytv6ii, aby bylo zabrSndnoikod lir 6 fluktuaci.
K usnadn6ni pl6novit6ho rozmistjovSni pracujicich jsouproviddna rriznd podprirn6 opatieni (podpory pii nastoullenipr6ce, rodinn6 podpol'y, mzdov6 vyrovnSni) .a bude proto po-
60
trestin i ten, kdo by takov6ho opatieni znea;iyal, jakkoli jepoikozoval nebo znemoZiioval jejich uplatn6ni.
DfileZitou pomfickou k iizen6mu rozmisfovini pracujicichjsou pracovni prrikazy a proto je tleba potrestat tak6 toho,kdo by pouZil ciziho pracovniho prflkazu, rimysln6 svti pra-covni prfikaz znidil, kdo by ndkomu pracovni pr: 'kaz :.adrio-val. Kdo pienechd jin6mu k pouZiti svfij pracovni prfikaz,di si vydat nebo jinak si opatli n6kolik pracovnich prrikazri,potvrdi nesprivn6 nebo nefipln6 fidaje o trvSni zam6stnSniv ptacovnim prfikazu zam6stnance, trestS se podle S 72.
Diky tomu, Ze jsme m6li pied sebou zkuBenosti a vzor So- P'ncujlciv6tsk6io svazu v"p6di o pracovni k6dry ml{deZe, podaf o se do$si'
n6m v n6kolika letech po por6Zce kapitalistick6ho syst6mnodstranit nesoci6lni postaveni pracujiciho dorostu a zabez-peiit t6Z po materi6lni strSnce jeho vj,chovu tak, jak to od-povidd zSsadim a potiebim naii spolednosti.
Veikeri v;fchova pracujiciho dorostu je iizena, provid6naa zamdiena k tomu, aby umoinila Stiastnjr a spokojenf Zivotpracujicimu dorostu vytv6r:enim piedpokladfi pro plnf rozvojjeho tvrlrdich sil a pro jeho uplatndni v budovatelsh6 prdcipodle schopnosti a v souladu s potiebami jednotn6ho hospo-clSisk6h o pl:lnu.
Jednim z nejdtleZlt6jlich piedpokladfi pro vfvoj naiehohospodSistvi je sprr1vn6 rozmist6ni ml6deZe, odch1.zejici zeikoly, a zajiSf,ovSni jeji dalii vfchovy a odbor:n6ho v;i-cviku na z6klad6 nejmodern6jiich pracovnich postupfi.
NSbor chlapcri a d6viat do nejdfileZit6j Sich v:irobnichoborfi bude nejLidinn6jSim prosti'edkem, jak dosihnout pourdit6 dob6 plSnovan6ho podtu st5l.'ich pracovnich kidrir.To je jednou z velkirch bolesti naii vfroby. Doned6vna seu nis projevovaly piedsudky kapitalistick6 spoleinosti vfiiiprici ve vlirob6. Teprve L6nski akce, dik iniciativd a auto-rit6 presidenta republiky, pomohla rr6m odstranit podceiio-v6ni produktivni pr6ce, jejiho vfznamu a hodnoceni; ziskaladik spolupr6ci lidov6 sprivy, Skoly a celon6rodnich organi-saci deset tisic mlad..ich licli pro hornictvi.
Illavnim niborovjnn rikolem a dal5im t6ZiEt6m naii p6deje ziskat piedevSim dorost pro prvovfrobu a t6Zkj. prfi-mysl. President republiky hned vedle rikolu ziskat znainfpodet dorostu pro hornictr.i vytyiil fkol ziskat udn6 dohutnictvi.
Za ridelem dosaZeni viemoZn6 p6de o pracujici dorost,nejlepiiho jeho vfcviku v odborn6 pr6ci, odborn6ho i obec-
I"'T
n6ho vzd6l6ni, jakol i ndl&it6 v;ichovy politick6, kulturnii t6lesn6, stanovi zSkon trest na kaZd6 jedn6ni a opominuti,kterfm by mohl bft nepiizniv6 dotien dobr;i jeiich 1,r'ibdh.
Je proto trestnju podle g 73 podnik, kierf by uklidaludifrm pr6ce nesouvisici s odbomim vlfcvikem nel.,o neod-povidajici jejich silim nebo kterjr by neprovS.rldl vfcvikudifi podle popist udebnich oborfi a osnov nebo podle ji-nfch piedpisir a sm6rnic vydanfch ristiedim pracujicihodorostu.
DSle bude potrestrln zejm6na ten, kdo bv piijal udn6 doudeni bez souhlasu ONV nebo bez pisemn6 udebni smlouvy(pokud nejde o udebni pom6r mezi rodiii a d6tmi), dileudebni podnik, kterf by nepiedloZil udebni smlouvu kraj-sk6mu nSrodnimu vfboru k zipisu nebo kterjr by znemoi-ioval uiiirim nebo jinfm mladistvj.m d6lniktrm ridast navyuiovSni v z6kladni odborn6 Skole. Za udebni podnikovBem odpovidi ta osoba, ktefi, za. n6j jednala nebo m6lajednat. Trestni ochrana se poskytuje tak6 zaiizenim slou-Zicim k vfcviku nebo vfchov6 pracujiciho dorostu, zeim6nastiediskfim pracujiciho dorostu ve r.iech jejich t6slech,t. j, udiovskj,m dilnSm, zrikladnim odbornfm 5ko15m a do-movrim pracujiciho dorostu i s pomocnfm a vedlejiim zaii-zenim, slouZicim i jinfm potiebdm a z5jmfim Dracuiicihodorostu (klubovny. iitdrny. hiiit6) a s vniti.nim vybave-nim viech tdchto zalizeni; trestni ochrana (g 73) se oviemvztahuje i na obdobn6 zaiizeni mimo stiedisko pracujieihodorostu. Podrobnosti o pracujicim dorostu viz v zikon6d. 96,/1950 Sb.
Uskutein6ni fstavou zaruden6 spravedliv6 odmdny za :pr6ci je umoZn6no st6tni mzdovou politikou, provSd6nouv dohod6 s jednotnou odborovou organisaci a smdiujicik neustdl6mu zvyiovdni Zivoini rirovnd pracujiciho lidu.Ru5eni t6to mzdov6 politiky poSkozuje i ostatni pracujicia proto je zdkon prohlaBuje za trestn6.
V projevech na IX. sjezdu KSd, na druh6m v.leodborov6msjezdn i na zasedSai OV KSd v fnoru 1950 byl kladenzvlS5tni dtrraz na dalBi a drisledn6 napliovini socialistick6z6sady pii tvorbd mezd, aby mzda byla skuteEn6 odm6noupodle zdsluhy a aby jeji rfist byl v nSleZit6m vztahu k rfistuproduktivity prdce.
Je nutno trestat zejm6na toho, kdo by vyplScel mzdynebo poskytoval iin6 pln6ni pen6Zit6 hodnoty (na pi. natu-rSlni poiitky, n6hradu cestovnich v..(,loh, ndhratlu u5l6ho
62
vid6lku, piisp6vek rra stravov6ni) ve vyBii nebo niZBi vi-rndie, neZ jak stanovi mzdov6 a jin6 ripravy. Stejn6 sest,ihri vypL{ceni jednor6zovj.ch odm6n, kter6 nemaji zekladvc mzdovlfch vyhle3k6ch. dasto bfv5 zneuZiv6no podprir-rych zalizeni ve prosp6ch zamdstnancri (spolkr1, podpfir-rrrich fondi a jinfch sociSlnich zalizeni\ k obchSzeni mzdo-vych fiprav tim zprisobem, Ze t6mto zaiizenim jsou posky-ioviny v6cn6 nebo pen6Zit6 podpory ve v6t5im m6iitku, neZ.ie stanoveno nebo povoleno. Takov6to jednSni je oviemlrrk6 trestn6 (S 74).
PrSvo na odpodinek po prdci, piisluBejici viem pracuji-.im, je zarudeno zS,konnou ripravou pracovni doby a pra-lovniho klidu a tak6 fpravou placen6 dovolen6 na zotave-rrou. Kdo by ruBiv6 zasahoval v tato priva, bude potrestinlrodle $ 75.
Zejm6na bude potrestSn ten, kdo zam6stnSv5 pracujicilrez povoleni d6le neZ je piipustnS pracovni doba (zpravidla3 hodin denn6) nebo kdo jim neposkytne n6leZit6 pracovniliiestdvky (t. j. pokud nejde o zSvody s nepietrZitj,m pro-vozem nejm6n6 dtvrt hodiny po pdtl hodindch price, mla-rlistv;im po 4 hodinr4ch) nebo nepfetrZiti odpodinek 32 ho-rlin jednou za t!d.en. RovndZ ie trestny ten, kdo naiizujeqirici ve dnech pracovniho klidu nebo nodni prdci, pokudrrcide o z6vody s nepietrZitim provozem nebo o zSvody n5-li:Zejici k t6m druhtrm zivodri, pro kter6 byla nodni prScelrovolena. ZvlSBtd je upravena pracovni doba v hornictvi,lide zeim6na nejvySSi jeji piipustn6 doba je zkr6cena na16 hodin tf'dn6. Pracovni doba v l6kdrnSch je upravenallk, Ze ve dtyinedElnim obdobi nesmi celhovd doba pra-lovni piesahovat 192 hodiny.
Pr6vo na odpodinek zahrnuje v sob6 n6rok na dovolenourL proto je trestnfm zamdstnavatel, kterf by neposkytlsr,6mu zam6stnanci dovolenou mu ndleZejici, ale stejnd jeilostn;i i v tom piipad6, kdvZ by poskytl dovolenou zam6st-rr;inci, kterf na ni nem5, vfibec nSrok nebo ve vj,m6ie del5irrci jal<d, mu nSleZi, neboll tim by poBkozoval zijem ostat-li,lr pracujicich i vli roby.
ZaruEili jsme zikonem v5em nSmezdn6 pracujicim pod-r{rrtnd delSi dobu na zotavenou, neZ je tomu v kter6mkolili:rpitalistick6m st6t6 na sv6t6. Ve st6le liriim mEiitkurrrnoZf,ujeme pracujicim vyuZit dovolen6 v nejlep3ich mis-lr,cl.r naii zem6, v l znich a hor6ch, v mistech, kam ddlnik
Spr&vedlivi
l
63
nemohl pro nedostatek pendz a kam by za kapitalismu ne-by1 ani piipuit6n.
ochmna zi'oto Poiiticl;e a hospodiiiskri zm6ny a n6stup nadi cesty k so-,ii',i:,}i. cialismu p'isobjly piizniv6 k tomu, ie ot1zklrm p66e o ochra-
nu Zivota a zdrz;ti zam6stnancir se zaiind v6novat po-tiehni pozol,nost.
T6mito otdzhami zab.'ival se t6Z II. vieodborovy sjezd,ktely rozhodl, Ze p6de o ochranu zdravi :r bezpednost prScebude podle .rzoru SSSR, kteri klade p6di o pracujici kSdryna plvni misto, prohloubena vytviienim kSdrt aktivistitv zi,vodech a komisi ochrany a bezpednosti pvfice. Za\odyspolnpr:rcuji jednak s bezpeinostnim technikem a zivod-nim l6haiem, kteii realisuji v zastoupeni sprivy zdvodtrjeji povinnost uainit l,Sechna opati'eni k zajiBt6ni bezped-nosti a zdravi, jednak s inspekci pr'6ce, kter6 jako stitniorgin vykonivi dozor, aby vzpomenut6 povinnosti bylyi'idn6 pln6ny.
Ochrana Zivota a zdr':rvi pii prici je zajiitdna piedpisyo bezpednosti a o zdravotnich opatienfch na pracoviBticha dozorem krajsk'fch nSrodnich vyborii na jejich dodrZo-vdni.
Je proto trestnj, podle $ 76 zejm6na ten, kdo by neziidilnebo neudrZoval v n5leZit6m stavu pieclepsani bezpednostnizaiizerri (na pl:. ochrann6 zalizeni t strojii a transmisi,elektricl<ou instalaci poclle piedpisir ESd, cesty, schody, vj,-chody, nouzov,S vfchody, zibladli) nebo zaiizeni zdravotni(na pi. vttr5ni, osv6tleni) nebo kdo by nedbal ztrkazr po-uZivini urdit:fch surovin nebo pracovnich postupir ohroZu-jicich ztlravi pracujicich. RovndZ bude potrest6n ten, kdonevyhovi v.lr,v6 d.ozoriicb. org6nri, aby odstrani'i z6vadyziiitdn6 u takovfch zalizeli. Podle tohoto usianoveni budemoZno potrestai, i toho, kdo by sr,6voln6 vyd6val sebea zpravidla i ostatni spoluplacujici v nebezpedi tim, Ze bynepouZival pi'edepsanfch ochrailnj'ch zaiizeni nebo je do-konce odstranil.
V zdjmu zdravi a t6lesn6ho rozvoie mladistvycl.r a ienjsou stanovena v jejich prosp6ch ieit6 n6kter5. dalii pra-covni omezeni.
Tak byl by trestnj. zejm6na ten, kdo by zamdstn6valn6,mezdn6 v pcdnicich Zivnostenskj,ch, v podnicich provozo-vanlfch stStem, org6ny lidov6 sprivy liebo pr6vnickfmiosobami, d51e v podnicich hornickfch, zem6d6lskfch nebolesnich d6ti mladii neZ 14 let; k nodni prici je dovoleno
64
piibfrat pouze zarn6stnance muZsk6ho pohlavi starBi neZ16 let, Zeny jen na.podklad6 zvlSitniho povoleni uddlen6hokrajskfm nSrodnim v;fborem. Zen6m zamdstnanlim v to-virnSch musi
- pokud nebyla povolena vfjimka - bjrt po-
skyinuta neruSeni 32 hodinovi piest6vka. jednou za tyden.V Sestincd6li nesmEji bjt ieny vtbec zztrnLstniaviny. Zz'"-m6stnarrcirm mladiim neZ 1.8 let nesmi bit znemoihov6nanSvit6va zSkladni odborn6 Skoly.
Ndrodni pojiBt6ni zajiBfuie pracujicim l6debnou p6div nemoci a zaopati'eni jak ve st5ii, tak i pi'i nezptsobilostik pr5ci a pii nemoZnosti obZivy; ienim poskytuje zvliitnip6di v t6hotenstvi a matei'stvi a lodinnl,m pi:isiuiniktrmpracujicim zajilfuje pomoc v nemoci. V piipad6 rirnrti od-strairuje okamiit6 finandni potiie poziistal j.ch posl<ytovi-nim pohiebn6ho. Nirodni pojiitini n5-loZi h nejvyBiim so-ciSlnim v5rnoZenostem naieho lidovd demol<ra'oick6ho i.6du,proto je tieba chrinit jeho irdel a zljmy trestnimi sank-cemi proti jednotlivefun, Irteii by je poikozovali a zne-uiivali.
Zatim co v ltapitalisticl<6m i5cl5 bylo nul,no zahezpeditfihradu pro vj,platu d&chodii ze soci6lniho poiiBt6ni vytvo-ienim kapitilovfch reserv, poskytuje v socialisticli6n stit6dokona'lou ziruhu z::l vyphtu diichod-ir z nirodniho poiij-t6ni kolektiv pracujicich, jeiic}.rZ podet vzhledem k privuna priici nebude iii klesai:, lj,bri bude naopak stoupat a je-jichi v.fddlky se neust6.le budou zvy5ovat.
Piestupkem podle g 77 je kaid6 jedni.ni nebo opcminuti,spoiiveli v poru5ovini piedpisfr ii se prlimo dot,(,ki hmotndjak6hokoli zalizeni siauLiciho irdelu nirodniho pojiitdnia poskytovSni rodinnjrcir pi'idavktr, pokud te.nto iin nenipiisn6ji trestn.i podle jinfcl.r z:ikonnj,ch piedpisfi,
Dopusti se tedy picstupku piedeviim ten. hdo sjednS,s po.iiStEncem nebo s rodinnfm piisluBnfkem nebo poztista-ljrrn smlouvu, hterou maji b;ft omezena nebo zl<ricena jc-iiclr pr'6va, v6domd sriZi pii vfplat6 na pojistn6m vice, neZje podle piedpisi piipustn6, ai upomemrt nezaplati pravo-moenE rntt piedepsan6 pojisin6, dosShne C5r'ky nirodnihopojiit6ni pi'edstirinim nepravdivj.ch ol<olnosti, poZadujeprotiprivnd poskytnuti t6Ze d6vky z l,6ltoir.snivnibo dtrvodurr itstiedni ndrodni pojiifov..y" t6i,e nebo n6kolika iejichiLzemnich organisainich sloiek, aby se tak neoprivn6ndoboliatil, ztiii nebo zamezi kontrolu zavedenou Osti'edniniirodri poji5tiovnou nebo jejfmi organisainimi sloikami
Nerodnt!,ojilt{d.
65
tr ri'
t'r.LnLd Diae,
nebo nevyhovili jin6 povinnosti uloien6 z6konern o i16rod-nim poj iStdni.
V5eobecnou soci6lni p6di piispiv5 stSt k zyylovdni ii-votni frovn6 pracujicich, zejmdna jim umoZiuje st6le v iir-Bim mdiitl<u po,sLivat soci6lnich sluZeb a zaiizeni. K nejz6,-vaZndjSim rikohim v tomto smdru ndleZi podpora populace,ochrana ddti a zajiitdni nileLitdho tdlesn6ho i duievnihorozvoie ml6deZe; patii sem vBek t6i podpora ob6ti v5lkya faiistick6 persekuce, jakoZ i jin..i,ch osob, kterr5 se neza-viuinE ocitly v mimoi6dn6 tisni, na pi. dlouho trvajici cho-robou nebo Zivelni pohromou.
Pi'i viech naSich rikolech, kter6 ndm uli16d6 naBe cestak socialismu, neza"pominime na nipravu Skod zavindn;ichdiiv6jiim kapitalistick;im reiimem, a zeim6na posledni vil-I<orr. Podle zllona o pdii o vo.jelrske a vilein6 poil(ozencea ob6ti vrilkv a faiistick6 persel<uce se pouiiazuji dirchodycelkem vice neZ 100.000 invalidfim a 156.000 pozfistalich.
P6ie o rodinu se projevuje v opatienich, kter6 sicuZike zv.fieni populace a ke zlepieni Zivctni 6rovni pi:acuiicich.K takov.i'm opatienim pati.i zejm6na prov6ddni z5konao stitni podpoie novomanZelfim, podie l<terdlro bvl poskr.t-nut 16.000 novomanZel&m rivdr v iistce 488,C00.000 Kdsk zrloZen i nov.ri'ch dom6cnosti.
Je oviem tieba dbit toho, aby t6chto soci5lnich v:irhodnebylo zneuiiveno neodpovddnymi jedinci na tkor ostat-i:ich pracujicich. Proto je nut o podle g 78 zikona trestatzejm6na toho, lido zneuiije zipfijdky poskytovan6 na pod-kladd stitni zimky novomanZel-iim nebo kdo piedm6tyz t6t,o zd1:ititky zakoupen6 pied jejim splacenim zcizi nebori6 do zisfuivy.
Soci6lni sluZby jsou poskytovj.ny ve form6 p6ie o mlSdeZa rodiru a ve form6 p6de o pracuj ici. P6de o mlideZ v mnohasm6rech spllivi s p6ii o pracujici Zenu, neboti za{izeni prod6ti uvohiuji Zeny do pracovniho procesu, ulehduji jim p6iic domecnost a umoZiiuji jejich zamdstnSni. Jednim z nej-dttleZitdjiich zaiizer'i v tomto smdru jsou jesle.
Trestnj,m bude, kdo ruli vj,kcn p6de o mlidei ze.im6na.tim, Ze by matil nebo zt6ioval vjrkon o.lhrann6ho dozoruneho vichovy.
KaZd,i,, kdo chce pievzit nebo d5"t dit6 do cizi p6de, musipoZ6dat piislu5nSr okresni nirodni vlfbor o souhlas. Dinimdo cizi p6de se oviem rozumi opatr:eni, kterj.rn rodid nebon6kdo na jeho mistd ode.rzdiv6 ditd eizi soukrom6 osob6;
bi)
n<,pati"i sem svdieni ditdte blizk..fm pfibuzn;im, ristavu nebovcriein6 instituci. Jde o opatieni proti zaiantrodovrA.ni d6tirlo nevhodnjrch rotlin.
f3ude proto trestnjrm ten, kdo d5 svd dit6 do cizi p6ienebo piijn,e cizi ditd do sv6 p6ie bez souhiasu okresnihonrii'odnil.iri v1j'horu, kdo nedbd podmineir, za kterfch byltetto. souhlas u<i6len, iTel:o ktlo ponechi ditd v takov6 p6di"rtikoli povoleni 1.r tornu liylo oc1",.ol6no nebo pozb;,lo plat-uosti.
Podle $ ?B lze potrestat tak6 lohc, kdo si porech6 sr:z sou-r uurL- s .o rze IroLleslal IaKe iono, ]<00 s] potecila u|z sou-Irlasu ONV plndni od dluZnika nebo poddluZnik:r, placen6 natilri'adu d6vek v;iZivn6ho,
o zlrlohcv4ni vliiivn6ho d6tem,podle zikon:r
lilli'adu d6.v€k v;iZivn6ho, splatnlfch po clni, kj3, n:u trylaIrrlsl<ytnala stStenr. prvni zSloh* n* vfiivn6 podle zikon:r
Za, marYeni vgeobecra sociAlni p6ie je tieba povaZovai,,v(em i lo-. kdyZ ndkdo neoprivn6ne odmitA vJ.dat potvr-zpni nebo Iislirrnr: doklarty poticbn6 k pii,:ndni s,.cihlnfchui'!99 l.bo niroku nebo kdyZ si n6kiio nepi.rii,rrn pi.i\.lastnir.r.riilni vj hody pr,iznan6 jin6mu nebo jich zncuZi,ie k ji-'ijn riielrim. neZ k jakltm byiv poskyt,iuiy. '
Pcdie tohoto ustarioveni bldo by moZno honein6 potrestati toho, kdo, adkoli dostal stitni podporu na stavebni ob-no-ru, bez souirlasu r.rilisterstv:r, kter6 mu podporu po-skytio, provede podstatn6 zmdny objektu nebo imdn"y vjehouZivdni: stejnd byl by trestn;f i ten, kdo by nepoirZll" vy-pla,cen6 n6hrady (zSlohy) na Ikody na poikozer6m mi-jetku.nebrr jindho pi.ispEvku poskytnu{.eho rra jeho o}:novu,te sniieni zaruien6 zdpfridkv.
Snaha zajistit i:idn6 bydleni vSern pr.acujicim vedla snliv6driv6k _tomu., Ze v obcich, ve kterj,ch ie nedoitatek bvtfi, bviv tord0r.r: tvt&'niiodtti_vil:or; zmocnin.,.. aby i.idi!v byLovj. trn. zcjrnCnarrJr5 br.dnily bezd&vodn6mu zmensovdni noi:irr hvtfie zi_ah;' br5rrt,, bezd&vodn6mu zm poitu bytfl a zri-roveii zajistily spra"vedliv6 rozd6leni viech b1,,trh.
Podle { 79 bude ootrest6n zeim6na ton irdo ntPodle $ 7e^
Podl€ I 79 bude potrest6n zejm6na ten, lrdc proti pryedpi-siim o hospodafer.ri s byty ruii byty tim, ie piilioji byt ne-boieho_ i6sti _k jini,m b_vtrim nebo ui,iv6-li bytu'ne6o jeho.lslil<..jjrrim riir.hrm nel k hvrileni nebo lirlo rli byr neboillro iist v tliir'5ni jini qsol,d rebo se' sjnr do ,rilro nlst|-Ir_r.ii e l.rebo k<io ncsplni ohialovaci pcvinnost, zejm6na ne-ohl6si, ie m/-r dva nebo vice bytfi nebo nar,lm6rnf b1,t aneboixio.se dopouiti ,jin.,[ch pletich s b-vty (na pi. oiobi piiht6-ireni v byi6 nebo jeho disti k trval6mu Dob:.tu 1,.r rruur,r,
675N
vfibec nebo ho aLivit jen po uriitou CSst roku nebo toiikoobdas) .
Bytovri lichva je piestupkem cenov:inn (g 89) nebo, lzeJipoZadovan6 n5,jemn6 oznadil jako piemr5t6n6, ternfm ob.chodem ($ 87).
2. Ochrana zdravi lidu ($$ 80 ai 86).Zdravotnick6 snahy z clob prwni republiky postr6daty ce1-
kov6 koncepce. 5lo o tiiSf opatier.ri, vlrrucenj,ch jednakv z6jmu ochra.ny samotn6 vlSdnouci tiidy, kter:i se chrS-rrila proti epidemiim, jednak silicim dElnick..fon hnutim. I{a-pitalistick6 zdravotnictvi nebylo vSak vribec podloieno p16-nem sm6iujicim k soustavn6mu ziep3ov6ni zdravi a zdat-nosti Birokl/ch wstev lidu. Pied,chd,zeni nemicem bylov n6m naprosto zanedbSno. L6iebn6 p6de b;4a vdi5inouorganisovSna na souhromovf d6ledn6 basi. Cel6 kapitalis-tick6 zlizeni se svimi prfivodnimi zj ev:,, bylo nejv6ilim ne-pi'itelem ndrodniho zdravi. Proto jsme v roce 1945 pieb!rali ze starych reZimfi typickou liberalistichou orgalisacizdravotnictvi. Tato zdravotnickS organisace b1,la ve svr5podstatd zam6iena v neprospdch tiidy d6'lnick6. l?rvni ti.idyv nemocnicich, sanatoriich, l5zn6, nejlepEi specialist6 16-kaii, to vBe bylo vyhrazeno burZoasii.
Lidov6 demokratick;f reZim piinesl z6sadni zm6tu, dalpracujicimu lidu k disposici viechny vy.rnoZenosti l6kaisk6v6dy a vBechna zaiizeni zdravotnickS,.
Vit6zstvi pracujieiho lidu a piedeviim zabezpeieni tohotovitdzstvi v finoru r. 1948 se obrazilo v.iiaznou mdrou vevj.voji zdravotnickt!ho z6konodirstvf.
Sstava 9. kvdtna mezi ostatnimi prevy oblanfi zaii5tiujepro kaZd6ho prdvo na ochranu zdravi, pr6vo na l6debnoup6ti, ochranu iiyota a zd,-avi pii prici ; ienitm pa.k zvl6i1;nip6ii v t6hotenstvi a matei'sivi.
Trestni rivodni ustanoveni g 80 je nejobecndjli a nejBir5ia umoZiruje pouZiti zihona v pi'ipadech ohroZeni zdyavotnip6ie, kter6 by nebylo moi,no podiadit pod ndkter6 z dalSichustanoveni toholo oddilu.
Jsou to zejm6na piipady, kdy n6kdo jedn6 proti pi'ika-zhm a zdkazfim v oboru l'rygieny Zivotniho prostiedi, na pI.tim, ie znedisti pitnou vodu, neodklidi uhynul6 zviie, opo-mine udinit opatfeni, aby odpadov6 vody a splalky nevy-t6kaly na veiejn6 mista, anebo neuiini jinri pledepsan6
68
Obo€n6
D6il,
II
hygienickd opatfenl nebo takov6 opatieni maii; nebo jesLlizi ndkdo opomine pfi dinnosti, i leiimz vfkonem b1iv5spojeno nebezpedi pro Zivot a zdravi lidu, potiebn6 p6tenebo neudini potiebn6 ochrann6 opatieni. Tak na pi. na plo-virn6ch a koupaliitich l:ud i5.dn6 neoznadi hluboki mistanebo nepov6ii dozorem zhouien6 plavdiky nebo takov6opatieni maii; neobstarS dozor plavdihem, nepodrobi sepovinn6 zdravotni prohlidce, povinn6mu vyietiov6ni nebojin6mu zjiStdni zdravotniho stavu naiizenfm ol<resnim n6-rodnim qiborem nebo osobami jim povdi'enj,mi, zejm6najdeJi o potir6ni nemoci pienosnfch na lidi anebo o ochran-n6 opati'eni proti tuberkulose; nepodrobi se opatienim na-iizenj,m v zhjmu potlaieni nemoci, zamezeni jejiho Siienia ochrany pied ni (na pi'. ochrann6mu otkov6ni, povinn6tuberkulinov6 zkou(ce, povinn6 plohlidce loentgenem);nepodrobi se povinn6mu l6teni na pi. pii aktivni tuberku-lose, pohlavni nemoci; spravuje l6debnjr a oietiovaci ristavnebo ndkter;i jeho fisek zpirsobem, kterj, je na rijmu 16-
iebn6 p6di v n6m posliytovan6; odepi'e poskytnout v 16-
iebn6m a oietfovacim ristavu poti'ebnou l66ebnou p6ii nebodini rozsah a povahu t6to p6de zfivislou na jinj'ch okol-nostech, neZ na zdravotnim stavu oieti'ovan6 osoby. Jestlizeviak dojde l<e skutedn6mu ubliZeni na zdravi uriit6 osoby,ptrjde o din trestnf. soudn6 (S$ 219 aZ 222 tt. z.).
Zirukou pr5.va kaZd6ho na ]6debnou p6ii je skuteinost,ie pofinorovj,mi zSkony dostal st6t pracujicich do svfchr:nkou nejdftleZit6jIi vdcnd zalizeni llEebnd p6de; byly se-stitnEny vBechny l6debn6 a o3ettl'ovaci irsta-ry. Napfiit6 jemfrZc ziizovat.a provozovat jen stittni spliva zdravol.ni,lilerri u.iednotlivych r'ist avfr odbornych mrize loto pr6vopien6st na Ostiedni nirodni pojiStlovnu.
Podle $ 81 bude zejm6na trestin ten, kdo, ad k tomu neniopr5vn6n, ziidi nebo provozuje fistav nebo zaiizeni pora-rlensk6 zdravotni p6ie, zlidi nebo provozuje l6iebnli nebooietiovaci ristav, ziidi nebo provozuje piirodni l6div6 l6zn6nebo nakl6dS s piirodnim 16div.'('rn zclrojem, zi'idi nebo vedev:izkurnnf vyietiovaci, kontroini anebo jini zdravotnickfristav nebo zaiizeni.
Charakteristick6 znaky kapitalistick6 viT obv se proje-vovaly zvlSEli vjrraznd ve v](,robd farmaceutick6; jejim cj-lcm nebyla sluZba lidu, ale docileni co nejv6tlich zisktt. Bylalxrtladov6,na vfroba ndkterjrch novfch ridinnf'ch l6div, kdyZ
Zallovoinlcka
L€Ilvr n
69
1
I
,i,
:
ji byla ohroZena produkce l6div iin.ich, dasto t6m6i bez-g91nic4, kterou bylo viak moZno docilit snSze v6tSich vf-d6lkfi. Tak v oboru farmaceutick6 vlfroby se kapitalistickfreZim posklze stdval brzdou skutedn6ho pokroku. I po osvo-bozeni zfist6vala znadnS d5st farmaceutick6 1,f1oby zacho-vanavina soukromokapitalistick6mu sektoru a v tomto risekuse i pfi pbnovan6m liospodii.stvi udriela v6tBina on6chse i pfi pbnovan6m liospodii.stvi udriela v6tBina on6chptw}ri, kter6 yyznaduji koiistnickou a analchickou ltapita-listickou vfrobni soustavu. Teprve po vit6zn6m rinoru ig4gbyla zn6rodn6na viechna farmaeeuiickS vfroba, dimZ bylaodstranEna hlavni piiiina z6vad ve vfrob6 l6tiv.
ZajiBt6ni respektovSni objektivnich potfeb zdravotnip6Ee_ bylo dosaZeno zv;iSenim vlivu zdravotni sprdvy navirobu a dovoz l6div, odldudenim velkodistribuce l6div odjejich vfroby a novou orEanisaci distribuce l6div..
ftizenim distribuce l6div je pov6ieno ministerstvo zdra-votnictvi, kter6 providi velkodistribuci prostied n ic l,v imndrodnil:o podniku Medika, do ndhoZ jsou vilendny vSechnyl6kdlny -r,eiejn6h-o sektoru, t. j. bSival6 rista"ni l6kimyst6tu a l6kSrny rlstiedni nirodni pojiSt'ovny.
Aby se zabezpeiil.v vlfroba a dovoz hodirotn,ich letiv.piihliZi se pii vyplacov{ni vjrrobniho a dovozniho pl6nuv oboru l6div k pL{nu potieby l6div; lze zpraviclla vyirlb6ta doveiet jen druhy hromadn6 v1'rib6nfCh 16kfi zai:azen6v pl6nu potieby l6iiv a kontroluje se jakost ldiiv.
StStri zdravotni spr6va kontroluje v nirodnich podnicichp1q v{'rgpu leiiv zejmdna jakost leiiv. u nich7 jc rrutnibiologickd kontrola. a l6iiv, u nichZ byly pi.i kontrole vevelkodistribudnich sloZkich nSrodniho'p6ariitu pro distri_.buci l6div nebo v l6k6rndch zjilt6ny zivady a v'l6k6r,n6chzejmlnz jakost l6div piipravoianfch poaf e"taf.afova- ivete-rin:4iova) piedpisu.. Kontrolu l6div v nrirodnich podnicich pro vfrobu lddiva ve velkodistribudnich sloZkdch nrlrodniho podniku pro dis-tribuci l6div prov6di ministerstvo zdravotnictvi, a to sv.(,mivlastnimi org6,ny, org6ny Stdtniho zdravotnick6ho ristivunebo jin;imi org.Sny stStni zdravotnj spr6vy, kter6 toutoKonrrotou pover.r.
_ Trestn6 je poruleni pfedpisfr, jimiZ se iirli vj-roba, skla-dov6!i, dovoz nebo distr.ibuce zdiavotnickfch pofieb b p"o-stiedkfi , zejm6na l6kaiskj'ch piislroiri, desinfekdnich nro-l!f$k! 1 jinlich i6iebnfch a oSetiovacich pomricek a Do-tfeb. Podle g 82 sc potresL4 i ten, kdo vydi l6iivo be,
70.
l6kalova nebo veterinSiova piedpisu' ai podle pi'isluSn:ichpicdpisfi je moZno je vydat jen na takov:i picdpis, jakoZ
i tao oapiia vydat l&ivo, ad jeho vfdej ie podle piislu5ni'chnieclpisfi mo2ni a kupujici je ochoten je zaplatit nebo adideivb me b.'it vydino podle piedloZendho dokladu na ritetOstiedni nirodni poji5tiovny nebo nositele vojensk6 nerno-censk6 p6de anebo kdyZ z l6kaiova (veteriniiova) pledpisuje patrn6 nebezpedi Zivota. Stejn6 se trest6, kdo provozujei6kirnu v rozporu s piedpisy o zplisobu provozu l6k5ren,zejm6na o to-m, Ze l6hirnu mfiZe v6st jen osoba splirujicistanoven6 podminky a Zc odborn6 prdce pi'i distribuci l6divmohou vykonSvat jen uliit6 osoby, Ze ldk6rna musi mitur6it6 provozni mistnosti a zalizerri a Ze musi bft otevienaa provozovSna v urdit6 dob6.
Ustanoveni $ 83 poskytuje ochranu proti fu5errim a za- ,fifJ;1,i1*e':,bezpeduje dobrou trovei prSce osob vykonSvajicich zdra- povor6ni'
votnickd povol6ni.Podle ndho ie trestnj, pi'edevJim ten, irdo vyhonSvi
zdravotnick6 povolAni, aniZ splnil podininky, na n6Z je vf-kon povol6ni vdz{t. Blvaji to v5eobecnti podminky jakot6lesn6 a duievni zpfisobilost a d6le zvliltni podminky plopievzeti a plnEni zivazkfi a fikolfi urdenj,ch stitni zdra-votni spr6vou.
D6le bude potrestSn ten, kdo neposkytne lSdnou a po-ti'ebnou pomoc podle sou6asnfch vddeckj,ch poznatkri v obo-ru sv6 tinnosti anebo jinah nesplni sv6domit6 a poctil'6povinnosti sv6ho povol6ni, zejm6na neposkytne v rozsahusvri oalborn6 zptsobilosti v nal6havich piipadech prvni po-moc kazd6mu, jehoZ Zivot nebo zdravi jsou ohroZeny.
PlSnovani zv;i5en6 vjrroba spotiebnich statkrl a soudasn6zlepieni jejich jakosti se projevuje znatelni v zisobovdniobyvatelstva a piispiv6 k zvti5eni Zivotni frovn6.
Trestnim ustanovenim $ 84 se m6 zabezpelit hodnotnosta zdravotni nez6vadnost poZivatin a zdravotnl nez4vadnostjinfch pfedm6tri potiebv. Poiivatina,mi jsou potravinya nrA,poje ve stavu surov6m nebo zpracovan6m, dietetick6piipravky urEen6 pro zvl65tni zptsob vfZivy nebo prourditf v:iZivnf ridinek, t6Z pochutiny, coZ jsou poLivatiny,kter6 sice nemaji potlstatn6 vfZivnosti, av5ak se piidivajik potravin6m a nepojfim nebo jsou poZivSny samy o sob6(na pi. kofeni, daj, kdva, ocet, tabik) a dSle potravinov6nihraZky.
PIedm6ty potleby jsou vEci, kter6 pro sv&j zpfisob urieni,
7l
a jinichDiedmdti
uZiv6ni nebo snol,ieby jsou v rizk6m vztahu ke zdravi lidi,Jsou to. zej m6na r,*ii i".ary r. lilj?i, i I r,iltiii tcr, (lror_metick6 a toitetni .prostfedivl, t r*i"a ;;; , taky, ia-louny, umcl6 rosttiny. hradkv'i Lae"riiiaii"l,provozniho zalizeni se p"uZiwe pit'ivih6ni do obdhupoZivatin nebo iini.ch..pl eahet & por:iebf. -iriii ,em teZpivni llakostroje a distiii zaifzeni*l"Tf'"*.. ^,I:dl,T, r.n"ltot yJi rri='i"arii'a*r.,a sv6rov6 vdlky jestate JeStC alkolrolismus, klery vAin6 ot,r.Z,j"-ra.rui i *-o-r6lku vSech vrstev,n6roda-, ,"":"i"0-", ;i;;";1, i zpirsobujenenahraditeln6 ikody.jak hosdoclai.;dl;i""1"]arri.
Aby povinnosti qio4ugo i"a"oiiiu"t,i, i' ti;-i'prou arto-holismu byly tak6 skutein-E"pln6rJr, l;;;.i, :;,; ozi ejrd., Lejejich neplnEni ma.v zeptti tiesfii "arirl],
ft"i.e nakoneczfistdv6 jako st6t6 hrozba nej [ti;;.].s.d-;;o.il"at..r._Je rutno. ab.v boj.proli ,tii"rrrri.,", Lrrji'ii,io.r.,o u"a",viemi sloikami nirodnictt ,rb""fi; ki;;r.i;i.f,o-n aeua t io_muto cili fiielnou zhraii-pi'edevSim ie nu tno .zabezpefit omezcni poddvdni alkoho-lickjch rripoju urtirl;m osobdm. u
"i"'frL fr:)'"u poZir,initic-hto nri.pojri projevilo rrteii6- s k;i;;;: r",,lit" ornor"ripaiivtni atkoholickfch nri-poj fi v ,riil6 ,ilG'r;b";a uriitli.chokolnost i. jak 1o slanovi- o.[r..;i ;,i;.";;; ;;;;..
-^.X*.turr., podre S 85 oa"t. i rr"
"tiilaT ioi[ior.ovgm ri-zenlm.
- Podle N 8D Lude- z9j1n{na potreslan Len, kdo se nczfi_tast ni naiizenych piednrisck.k6nlrv.n'r;;;;;u;;; poradnouustavu n6rodnihn .agluyi ,ct o , tr.il n"n irl"i""poif..*, la"se nepodrobi nravidelnlim pr.ohlidkAm " arX"i6 poradn6,kdo sc nedd. odborne, tdair p;gi" p"rivllf ;,,,."il.16 poradnya,kdo s.e plivede po2iLim rtiloiioriftllrirl .ipo:,,'jo t,r,orefosta,ru, )e vzbuzuje poltorSeni.
Peh ,tvi,rt' ..|:".tl9 S 86 budc polrest:in len. kdo neuiini opatr:eni kezjiSt6ai totoZnosti pbchovdvin6
'orrt:i, pi.jejr." "a!
ot<otnostirjmrti, ad je k tomrr. povinen. nebo takovd opatieni mai.inebo zt62uje, kdo poli.bi n"bo i;;;;;;h?uil?'zemrcrorropied uplynutim nr.edepsani fnfitv netJ f"r" pi,"j"prrnv"f,prrikazr, kdo nedo-voi i ;ir;ir* ;ri;;i, ;""n[' i"noperrcnaostatky na pohfebiSti nebo na lindrrr riiJi-i t?*o ura"_n6m, ad je k tomu poui"u", "L[o
-i.ao'poiiof,i Jorlrurristanebo odtamtud neoprdvn6n6
"a":_. JJtaffi lemfefyarnebo jejich ddsti anebo " "i*i-irrf.faaa ll,i.ti,ym. zpri".sobem.
3. Ochrana zdsobov6ni ($$ 87 ait 89).
Zaji5tdni v:iZivy obyvatelstv a oznaiil president republikyI{lement Gottwald na zasedfni irsiiedniho vyboru KSd dne17. listopadu 1948 za prvni z rlkolfi, kterf mdme pi'edsebou.
Socialistick6 spolednost chce pro kaZd6ho sv6ho dlenazajistit dostatek jakostnich potravin ve spr6vn6m sioZeni,KaZdf piisluinih socialisiick6 spoleinosti m6. prSvo na uko-jeni svfch z6kladnich potieb. Spolednost mA ovi€m privoLddal, na kaZd6m vli kon jeho povinnosti, jiZ je price podlejeho schopnosti. Zajistit dokonalou vfZivu lidu neien s hle-diska subjektivni potieby jednotlivce, n:ibrZ i objehtivnipotieby v6dou zji5t6n6, a to za cenu nejmenBiho hospod6i-sk6ho tisili, je tedy dildim cilem socialistick6 spolednosti.
Smdrnice nov6 zdsobovaci politiky maji souiasn6 mobili-sujici a boiovf charakter; zasah'uji nejiernEjii reakdnispekulace a rimysly vyvol6vat obtiZe na citliv6rn mistd hos-poddistvi
- v z6sobovfni - a vytloukat z toho pro sebekapit6l.
ZlepSovSnim zds6bov6ni jsme vzali vitr z plachet vlemsfdkrirn a zlovolnli'rn naSeptavadfim. Hol6 fakta i skuted-nost je usv6diuji ze lii a odhaluji zlodinnost jejich roz-vlatnfch z6m6rt.
dernj, obchod se tfk5. t6Ziich piestupk& vyZivovacich,z5sobovacich a cenovfch a postihuje jednak pi{pady, kter6hyly spichiny osobami snaZicimi se z nepi'Stelskich dfi-vodfi o rozvrat nov6ho spoledensk6ho i6du a ruBicimi vj.-stavbu socialistickiho zlizeni ve st5t6, jednak piipady, piinichZ jde o tak hrub6 poru.(eni piedpisfi, ie wZaduji pi'is-n6jiiho potrest6ni.
Piisnost S 87 projevuje se jednak v torn, Ze pen6iit6tresty mohou bft uloZeny aZ do vjrJe 500.000 Kds (tedy 5 ailOkrit vyiii, neZ pro ostatni pieslupky vyZivovaci, z6sobo-vaci a cenov6), jednak v tom, Ze vedle trestu odn6ti svobodymusi bft vidy uloZena i pokuta.
Ustanovenj $ 87 rozeznSv6 pdt druhfl delihtfi:u p i s m. a) je podstatnfrn znakem, Ze musi jit o cenu
piemritdnou, t. j. nepi'im6ien6 vyi5i, neZ je cena obecnSnebo fiednd stanoveni{.
Zboiim pak se rozumdji statky (t. j. v6ci slouZici k uko-.leni n6jak6 potieby) vyroben6 za tidelem smdny (prodeje,rrbchodu).
Cerlt cb.hoi!"
7273
U p i s m. b) : je pcdminkou, Ze piemrBtdnS cena bylanabizcna za zboii, kterd pachatel hodlS ddle zcizit. Nespa-claji proto pod toto ustanoveni piipady, kde pachatel na6izipi'emrSt6nou eena za zboi,i, kler6 kupuje pro svou vlastnipotiebu.
U p i s nr. c) : neni tIeha, aby cena za zboii poZadovarrSbyla piemr5t6n6, dostadi, kdyZ je tieba i mirn6 zvj,Sen5.jestliie vzhleden'l k r.ozsahu obchodu docilil pachatel pie-mrSt6n6ho, t. j. nepiim6ien6 vysok6ho zisku.
Pi'iklad :Firma po\tLd,ouula za litr aina, kterd milo cenu 80 Kls
\dstku 83 Ki.s, tedE cenu sice zaljienou, ale nikolit Tfiemriti-nou. Vzhledem k tomu, Ze prodnla tohoto uina i.000 hl,rlocili.la 7t I e m r i t d. n 6, h o zisltu 1,500.000 l{ts a j e prototrcstni podle g Bf pism. c).
O pfemritdnou cenu nebo o piemrEt6nf zisk samozi.ej-m6 nejde, zpendZujeJi zem6d6lec po spin6ni svych dodSv-kov..ich rikohl sv6 v..(,robky v zern6d6lsk6m vo1n6m trhua doclrZujeJi pii tom stanoven6 podminky.
I{ p i s m. d) : Nekalfmi drivody jsou takor'6, kter6 pra-meni nejen ze ziskuchtivosti pachatele, ale i piipadn6 z ne-pi6telsk6ho postoje pachatele vfi di lidov6 demokratick6muziizeni, z odporu vridi hospodSisk6mu syst6mu, z ned&v6ryvihii m6n6 a pod. Nestati tedy pouh6 hromad6ni z6sob,rr;iblZ toto hromad6ni musi mit p&vod v nekalych dri-vodech.
Pi'iklady:Zemidilec, majici zd,porn{ postoj k notfim ulirobnbn for-im, nesnlni smluuni uzauienti zd.uo.zclt o d.odlincp. ohil.itrLdm, nesplni smluuni uzauien{ zd. o tlodd.uce obili
nebo _jinljch zemdcldlsk{ch Ttrod,uktti o, tyto isou u niho piiprchlid"ce nalezeny"
Fh"ma, ayrtibiljici chemicka-technicltd 7.tii:trtrallty, koupila!.?00 kg suiteh, tyto rozytustila a piiddnim petroleje aEro-hila z tohoto materidlu iednak pastu na porketu. iednalt kr6",nhi.la zt Lla z tohoto materiqlu iednak pastu na porkety, jednak kr6"mna obuu. Timto jednd,ntrn balo ii2 hotoud zbodi orJhato suitnuji2 hotoud z-bodi odhato suim,ud,ielu a uErobena z niho ned,oaolen\ jind, obc.
- Spadaji sem t6Z pordZky na ierro, kterimi zem6al6lee,je-nZ_ nesplnil sv6 dod6vkov6 povinnosti dobytka, neoprdv-n6n6 odebere veiejn6mu zdsoboydni ve v6tSim roisahumaso nebo s6dlo.
14
K p i s m. e) : Pletichami se rozumi jak6koli nekal6jednini majici za nisledek poruchu v obdhu neb spotieltdzhoZi. Pod toto ustanoveni spadaji hlavn6 ta poruieni,kter6 nelze stihat podie pism. a) ai d) a plece piisn6hopotrest6ni zasluhuji.
t'iiklady:V edouci nd,rotlniho pod,nilru, aurd,bditcil."o jid.elni piiborg,
uriend bucl ,pra exflort anebo Ttro nen""ocnice a sanatorio,prod.al zo, nezu{ieni ceny su{m zn6"m1jm S0 tucti+ tdchtofsitbortr.
Kupuji.ci dali tyto piibarll na dernfi trh z.a piernri:iincntcenu. Pii j eclnini ku1tujicick je jasnd, dd,na skutkoad" pod.-stata ptism. a,), ncbot' za eboZ,i poi,ad.auali piemritdnou cenu,t.l,e jecl,ndni pt"otldtajiciho. ktirfi za zbai,i poi,a.d"oual cenu ne-nt{ienou, nclze stihat porlle pisnz. a).Ilaprati tomu je,u ,jelzojedndni jasn4 cldna sltutkoud podstata pism" e) , poni.aad-E se,tl.apustil 'nekaliho jednd,ni (pletich), kteri pantiilo obdltt, spoticbu zbodi.
Zembddlee otleuxl.d,oal smluani d.ennb priLmirn| S0 litt ii'mlilca d,o sbi.rny. Z toltoto mlilca tlenni sbiral I litrA snxe.-tcn11, "4by sbirdni. tttlat nem.ohla ralilfi,rna 1:ozastauit, smlu-uil se s osobou, kterd. nzila nLt starosti odcbhat tzorky otLi erlnotliu.! ch tlodaatLtelfi,2e h,o uirLs upozarni, Iccly bude ad.e-Lirat azorlty. Tim se sto.lo, ie obuittin i ntil fcrtn,tiln{ aid,ts.'tliko pirdtpsont: luinosli. Mlil,.drna aUptdcelo mlil;o po(Jletiiilind basenood tuinosti m,l6l;a, iinzi se stslo, Ee oboini.nfi'yt,:tikozoual nejen mlikrirnu, ale i sTtoludodauo"tele (ieho oi-nou rJcs.tdaali zs, rnldka mdnd), tedy o1tit se tlopustil pletieh,noruiuj ic'i.ch obdh zbo[,i.
Jako hrub6 a st6l6 nepoi6dnosti lze postihnout r&znirnanka, kter6 vznikla pi'i v;frob6, obdhu a rozd6lovini zboiina-d obvyklou miru, a kter6. dosud nemohla bit podie z5-liona o dern6m obchod6 stihSna.
ZvlSStj citeln6 nutno potrestat pachatele, kteii se dopus-Lili piestupku dern6ho obchodu vjrd6ledn6 nebo se zvlS5tnirafinovanosti nebo v oboru zvlSlt6 drileiit6m pro zSsobo-vini lidu. Ohrozi-li pachatel plynul6 zisobovdni aiespoirrl6sti obyvatelstva ndjak6ho mista, jde o din trestn;i soudnd($ 134 tr. z.).
Ani pronijem bl'tfi a jinfcl-r mistnosti nesmi bft pied-,mdtem opatfovani si nedovolen6ho prosp6chu.
Pro dernf obchod podle $ 87 bude proto potresten ze-
75
FTI't;i
i
i,'I
jm6na ten, kdo poiaduje, dd sobd nebo jin6mu slibit neboposkytnout ndjemn6 piesahujici piipushrou vf.Bi, jesfliZepoZadovan6, sliben6 nebo poskytnut6 niiemn6 se 2nain6odchyJuje od rirovnE nrijemn6ho z ndjemnfch piedm6t&t6!oZ druhu, stejn6 velikosti, jakosti a polohy v obci nebopokud mfiZe nepiizniv6 ovlivnit cenovou hladinu, jejiZ ustr4.-leni.j.e ve veiejn€m z6jmu, d6te kdo jak.fmkoli jlnjm pie-ml'516n1im zprisolem zhorSuje nSiemni podminky .rr.11p6-nlItuv neprospech.
Ministr vnitiniho obchodu je zmocndn h opatlenim, po-tiebnfm k zabezpei,eni plynul6 distril:uce zboii ve prospEchpracujiciho lidu. Nesoulad mezi nabidkou a poptivkou i vf-robou a spotiebou vyiaduje pruZn;ich z6sa[ri, jimiZ se re-guluje ob6h zboi,i. Je proto nutn6 urdovat a piial6lovat naz:ikladd hospod6iskfch a sociSlnich pom6rir za ietieni celo-stdtnich zSjm.ri a hospodriiskj'ch p16nfi piisluinj druh nebomnoZstvi zboZi spotiebitelflm, piipaclnd uriovat a m6nitpodminky nSkupu a prodeje. D6le je nutno sledovat a re-gulovat ol:6h zboZi na cest6 od vfrobce di dovozce k spotie-biteli. NedodrZeni v3ech tdchto piedpisir je trestn6. pii tomdovozce a v;(.robce se zapojuji do tohoto ob6hu jako prvniilSnek svou.iinnosti prodejni a spotiebitel lako poJtednidlSnek svou tinnosti nitrupni. Obdh zboii porile g"8g ruiitak6_ ten, kdo negodrZuje t. zv."monopolisadni vyhi6st<y vy_clan6 pro jednotliv6 druhy zbozr.
Orgdnfim, kter6 jsou povdi.eny vfkonem kontroly neborevise jsou podniky, u nichZ se kontrola anebo revise kon5,povinny bft nipomocny, zejm6na podat potiebnd vysv6t-leni a informace, piedkl6dat ridetni knihy atd.
Dekretem presidenta republiky d. 118/1945 Sb. je zmoc-ndn ministr vj,Zivy, aby iidil v6ci vlfiivy ob5rvatslsfya, yti-kupu, obdhu, zptacovi"ni a potieby vfrobkri p&vodu rostlin-n6ho, ZivoiiSn6ho a nipojt vdetnd minerilnich vod, lroienia ndhraiek t6chto vlfroirkir a to pfivodu domiciho di cizo-zemsk6ho, pokud slouZi lidsir6 vj'Zirr6, d5.le hospodaienikunivy vEeho druhu a privodu, vdci prflmyslu potravin"poZivatin a n:ipojfi, p6di o jakost a nezdvadnost potravina zSsobovSni obyvatelstva soli, lihem, um6limi sladidly,pii. demZ piedpisy vleobecn6 povahy jsou vyhlaiovdnyv rjiednim listu. Na zdklad6 tohotr: dekretu byla qrd6naopatieni ministerstvem vfZivy samfm a jinfmi hospod6i-sk..imi ritvary na z:lklad6 zmocn6ni dan6ho jim minister-stvem vfZivy.
76
Prvni jejich skupinu tvoii vyhldiky tykajici se iizenivyZivovaciho hospodSistvi ve sm6ru distribudnim (vyhla-(ovini d6.vek potravin, jejich odb6r spotiebiteli, vi-dej anrzddlovini distribudnimi sloZkami, soupisy a hlS5eni zSsobri pod.) Druhou skupinu tvoii vyhlSBhy, tlfkajici sg 1ri'kupuzcm6d6lsk:i"ch vfrobktr jak ptrvodu rostlinn6ho, tak i Zivo:r-ri!n6ho, ilmii se uklAdi zem6d6lctrm plnit dod6vkov6 ikoly,k nimZ se zavSzali anebo jeZ jim byly stanoveny, uriujerloba a zptsob pin6ni, stanovi se jakost dodivanfch vf-robk& a. ukl6daji piipadn6 i dalSi zAvazky a povirrnosti. Dotieti shupiny moino zahrnout vyhliiky, k1s1[ u-plavuji vf-robu (pfedpisy o zpracov6ni zem6d6lskfch vfrobkir na po-i.raviny) a kter6 upravuji jakostni strinku vfroby po-travin.
ristiedi pro hospodafeni se zem6d6lsk;foni vfrobky rrydalovyhliSky a sm6rnice, tfkajici se vikupu zem6d6lskj,ch v;f'-robkt a rozd6lovSni krmiv. Velhodistribudni poclnik v Prazevydal opatfeni, tfkajici se distribuce vdzenfch vfrobkri (po-travin na listky).
Piestupky podle $ 88 lze stihat t6i blokovim iizenim.Cenotvor-nou dinnost vykon6vaji cenotvorn6 o196ny. Jsou
to stitni fiiad plinovaci, jakoZ i ostatni irstiedni rii'adya orgSny jim podiizen6.
Stitni fiiad plSnovaci vydiv6 sm6rniie pro provSd6nicenotvorn6 dilnosti, je ristiednim orginem pro plSnovdniaen a koordinuje cenotvornou dinnost ostatnich fistiednichiriadtr a vykon6vS s6m cenotvornou pfisobnost u z6kladnichsurovin, polol.ovarlr a vflobkri.
Ostatni ristiedni fiiady vykon6.vaji cenotvornou pfisob-nost ve v6cech, kter6 plSnuji, jakoZ i v t6eh v6cech, hterdsice neplSnuji, kter6 vSak nileZeji do oboru jejich ptrsoh-nosti. Tyto riiady se pii sv6 cenotvorn6 dinnosti iidi sm6r-nicemi vydanfmi stS.tnim iii'adem plSnovacim.
Ceny vyhi55en6 jako ceny spotiebitelsk6 jsou cenamimaximilnimi, Veiker6 obchodni podniky jsou povinny sni-iovat spotiebitelsk6 ceny rim6m6 k sniiovS.ni obchodnichnikladfi.
Dozor na dodrZovSni cen vykonSvaji nfrodni vibory.Podle $ 89 bude po'trest6n ten, kdo zkr6ti spotiebitele na
vfize nebo mnoZstvi, jakoZ i kdo prodi zboi,i hor5i jakostineL je zboii vyloi.en6, pokud nejde o podvod, kterf jestI restnf soudnd.
77
rr
rldelem tohoto ustanoveni je chrdnit nale eenov6 hospo*tiiistvi v&hec, zejmlna ov5em dodrZovdni cen a frpteti a ia-jiitlovat tak plynulj ob6h ve,iker,6 zboZi.Sk tkovd podslria cenovjrch piestupkfr je for.rnulovina
poriu.,t rlln,:no sl).oce a pruznd tak" aby hospodiisk6 a spole_iensk6 pleCpoklady budovini socia.iismu, Irt"rO s"
"^ui"em6ni, nalezly vid,v vhodnorr {or.mulacj. r,rhoro ustrnovenlbudou n;i r.odn j. v,vborv pouiivat I,cLrze r. l,i.inar{ech bdZndhopi'edlaiov6ni jivotnich poi i,eb, ncvyznai-eni ier ll odn,;tn;ilvl dilt po1\ i,zer)i o dl.uh . cen6 a mno2stvi pr.orlarr6lro zboli.V piil,adpch viiniho poi.uieni cerovicir- pr-.rclpis& hrrrleli'cba pouZit uslanoleni o icln^m ot,choCt,' f$ 'SZf,
f.rerl6jednutli_v1i6l- ylpoity si.;ur kor..ich poclsiar. ni".trfriI .f a"er preirne vodlt ko pTo vJ kon h.estni prlvomoci..Hiiill,o mezi. skuil;ovjmi po.lsl etrmi pi.estupkfr ceno-
vych a iernjrn obchodem nelze ovsom vl.mezit piesn6 a dri_slednd. Neni !99hlby, Ze v praxi bude zde m6iitkem neienmnoZstvi zboi,i, jeho druh a vyle poZadovan6 reso.
"abizenZcely.a.z. loho pl.vrrouci v3iBe zishu, alc i iiirini zam+ienia 'iednsnl Dacha tele.
, .l'ak pfesl ujlku_ cenovyrlr sc doptrsii a Lude plolo poires_lin lra Ii.. krejni, ktery za uSiti obleku mi2e podlc 1riecl.pisu_ poZadclai 1.E00 Kis. lroiaduje vSak ncod&vodn,riid zarl(ili obleku ? 100 Kis: prodeina, klcrd ohdrZela 2 druhvobl<ku. a to 1 tlruh i 2.s00 Kis. druh.v druh A ZO()ti{;;av5ak oba drnhy prodSv6 po 2.900 Kis.Dalii piihlady:
Ve ulJ!:ladai s!,.iini p,ddlouurh tiick ncisou auznoitntrrr^,ty.j, tlrcltiryrh druhit litak, (r,kla kuW,iici ttii nnirtpi.: bov.i nrnd, jist.tiu, 2c t,u lt?tlo :bali prodriro ,'o ,nil uiiict tt)t l,.tlle tJruhu z?kouponi ltitk,tr...\l''.st.ritku.irsl rlslaiena zba\i (ku pi.. galanferie) a pro-
,.t,i,..v ji,.i .paiitd ?o kts f.ic(. ,t"i jp horinoti :bo2i pudil'i,.,i-t!t;.:,1! lst.,ich.eatt..l.lcri j<o,t uy..nntet111 no tiit,t:h, po pii_7trl,i poillti kolddnt zdje;nci Ttrtuu unt.. l',otlrirljiei ne,.,ttlti A.uttujicinu poltlodniini liok na za^kattp(nau altuu, O,,rrt,", t piiputld t., l.tutntr. t1 n!) n.ln:,i,.,!tl! cp utirobi Lal .,tpmd pnk poldtz!.no. kolik ;lpicttil :aatttt,,..ncbo klt rj lrtli ol,trui mu byt ugnfi11.
Z,,i L'az,t ik u 6 1ln _, gd d n o o t) r{t D p tt d- ot ) ;u, o oin l; o [t r o r,t (t n e.1'!!tl.'t,t onfiDkor'i !:slck. tulria ma.iilcl bot si timtiie nir.-z!;ouk t. jakd opraou tnu hglo. iiloi(i,lq a :.rta nt aar);. ' "
78
Pro cenovf piestupek je nutno tak6 potrestat toho, kdopoZaduje nijemn6 piesahujici piipustnor vj,Si, kdo jakj.rn-koli iinfm zpfisobem zhor5uje nejemni podn'lil)kv v ne-prosn6ch ndjemnikLiv, kdo se dopouiti pletich s n;ijcrnnymipledm6t]., zejm6na ten, kdo si dd slibit nebo poskytnout nebokdo nabizi nebo plati n6jemn6 piesahujici piipustnou ru;fSinebo kdo se o tilkov6m nSjemn6m sinlouvd, kdo jako n5-jemnik nebo jinf uZivatel n6jemn6ho piedm6tu dd sob6lebo jin6mu poskytnout nebo slibr't majetkovi prospdch zapostoupeni nijemn6ho piedm6iu nebo v souvislosti s tim,irdo jako pronajimatel d5 sr-rhd nebo jin6mu poskytnout neboslibit majetkovf prosp6ch za to, ie pronajimS 6jemnipiedm6t, nebo kdo di sob6 nelm jin6mu poskytnout nebo'slibit nepiimiienf majetkov;i prosp6ch za zprostiedkov6niu6jmu.
Plestupky podle $ 89 lze stihat t6Z blokol,jm r:izenirn.
lII. Ochrana po['6dku ve v6eech veiejnfch.D.ileZitou oblasti trestniho priva sprivniho ie ochrana
;reiSdkrr vc vir ech vei'e.inych. Smdfuje p|oti pi..stul)ki'mohroZuiicim lidovd demokratickou sprivu, piedeviitn dil-, rosi: ni;.oiin ich v.vbor&.
Ochrana zakotvend v t6to hlavd se nevztahuje pouze naiinnost nArodnich vibol'il a orgin& pracuiicich v r:imcil6r'odnich vfbort, ale vribec na v5echny sprirmi orginl,iidor,6 demokratick6ho stitu. Alc nejen to, pod tuto ochra-nu nSleZi i dinnost masovj,'ch organisaci a jejich vykcnlfchsloZck.
Skujctnost. Ze nirodni vyl.rory spolehliv6 stir.)i a irrosa-zaii zAjmy lidov6 dernokracie a. ochraiuii revoludni v)*mo-ienosti zpfisobuje, Ze dne(ni 1idor,6 spriva je picdm6temnenAvisti a neust6l;ich ritokfi se stranv vnitini reakce, rirz-tri,ch agentfi zahraniinich imperialistfi a v5ech ostatniehrepi6tei lidov6 demokracie. Trestni privo sprSvni, kter6lr,lmi piedpisv zabezpeiur'e viechny dosavadni vl,sledk1,lcvoluce, samoziejm6 chrri-ni zvfienou m6rou i dinnost n5-rldnich vi.bor'r a upevliuie tak mocensk6 posice lidovd de-rrrokratick6ho st5tu. Tak6 zde je zikon namii'en piedev3int,roti nez{lionnim dinfrm iiidniho nepiitele. Jeho us'uano-i,cni viak soudasn6 vychor,Svaji 5irok6 sloZky pracujicich
r,.oci a sprivy, a k lov6mu postoji virii stitu a st6tni
7S
rn[r
spr5v6 vfibec. Zm6nila se hospod6isko-spoledensk6 z5-kladna, zm6nil se stet a jeho sprSva a m6ni se proto i samov6domi dlov6ka, mezi jin;fm i jeho vztah ke spr6vnimorgAnfim.
Trestni ochranu veiejn6 sprivl. lX,jadiuj e piedevBim ii-rok6 z5.kladni ustanoveni g 90, podle kter6ho mi bft po-trest5n kaZdj,, kdo se dopusti jedn6ni nebo opominuti, jimZztiLi, ohrozi nebo ruSi i6dnf chod velejn6 spr5vy nebo vfi.bec poiSdek ve v6cech veiejnjrch.
Jak se mSme divat na ustanoveni g 90? Jako na v5+.obecn6 politick6 ustanoveni, l6pe iedeno jako na polil,ickoueharakteristil<u vlech piestupkfi sm6iujicich pioti poi6dkuve v6cech veiejn:ich.
Posuzovat tyto piestupky musime op6t s hlediska ohro-Zeni zfimfi lidov6 demokracie. Skutkovou podstatou zdemfiZe bft na pi. kaZd6 obchSzeni a nedodrTovini piedpis&a piikazfi vydan;fch nSrodnim viborem, zdri,ovSni a zt6/zo-vini price nSrodnil.ro vjrboru, jeho sloiek, di ru5eni iinnostijak.'ichkoli jinfch sprivnich orgSn[r a masovlylch organisaci.
6koly veiejn6 spr6vy u nis totiZ vykonivaji nejen n6-rodni v;ibory a jin6 orgSny lidovd demokratick6ho stitu,ale tak6 rtzn6 rnasov6 o;rganisace. Na tuto dinnost t6chtoorganisaci, jeiichi prcstlednictvim lidov6 demokracie usku-teliiuie sv6 zSkladni spoleiensk6 rikolv, se vztahuie ochra-na li'eti hlavy 1r'estniho zdkona spr.Svniho - ochr.ana po-iSdku ve v6cech veiejnj,ch.
Tohoto pfedpisu lze pouiit v takovfch piipadech poru-Seni spoledensk6ho z6imu (poi'5Chu ve v6cech veiejn..fch),na kter6 se nehodi i,fidnd ze speciSlnich skuthovfch podstatuvgdenych v jednotlivy/ch oddilcch ti.e1i hlavy.
1. Ochrana veiejn6 sprdvy ($$ 91 aZ f06).V tomto oddilu jde o zabezpeieni obsahu sprdvni dinnosti
proti dinflm pSchanjnn jak tiidnim nepiitelem, tak lidmileodpov6dnymi neho ti'idnd neuvEdom6lj.rni.
V ustanoveni g 91 je zaii5t6n zSjem velein6 sDrivy nabezvadnfch a pravdiqich ridajicir. a to v n ej r&zn6jS ich
'obo-
rech a pro rfizn6 ridely. Je to velmi drileZit6, nebo| spr6vnostifidaifi, Zidanfch st6tni sprilvou, je podmin6no risp6Sn6 pro-vedeni uloZenfch rikohi.
V plaxi p&jde o tast6 piipady, krJy lid6, zvlistd piisluE-nici bfval6 vl6dnouci tiidy, budou zatzjovat a skreslovat
80
sv6 hospodSisk6 pom6ry, skreslovat nebo zatajovat skutet-nosti, z nichZ lze poznat jejich vztah k reiimu lidov6 demo-lrracie a pod. Ustanoveni $ 91 odst. 1 se v5ak trevztahujena obvin6n6ho. Jinak se poukazuje na soudni delikt kiiv6vipov6di S 161 tr. z.
Stejnd bude potrest6n tak6 ten, kdo v destn6m prohlS-ieni ve sprSvnim fizeni uvede nepravdiv6 ridaje. Ov5emn6rodni vfbory zde budou stihat pouze takovi jednini, kdynepfijde o rimysln6 poikozeni spoletenskfch z6jmri.
Kdo rimyslnE uvede nepravdu v destn6m prohli5eni udi-n6nem k drikazu nebo k osv6dieni n6jak6 skutednosti, Lrudepotrestdn soudem, a to odn6tim svobody aZ na jeden rokpodle S 159 tr. z.
Dnes, kdy lidovE demokratickS spr6va musi organisovat,uskutediovat a kontrolovat vfstavbu socialistick6 spoled-nosti ve v3ech oblastech spoledensk6ho Zivota, v hospod6f-stvi, kultuie, v oblasti obrany zem6 atd., a kdy v5echnututo iinnost iidi jednotnfm plinem, vzriste samoziejm6vlznam zi"znamtr a soupisfi. Proto st6tni sprAva ukl6d6v rSmci sv6 naiizovaci pravomoci nejen obdantm, ale i spo-leienskfm organisacim, nSrodnim podnikfim, JZD a jinfmsubjektfim, vlst zizramy. Nirodni vjrbory budou trestattoho, kdo nevede piedepsan6 zaznamy. Trestni ustanovenios 92 postihuie piipady nevedeni zdznamtt jinak v trestnimz5kon6 sprSvnim nepostiZen6. PfijdeJi tedy na pf. o neve-deni zSznami piedepsanfch finandnimi piedpisy, pouiijese speciSlnfho trestniho ustanoveni $ 62 odst. 1 pism. c)obsahujiciho piisn6jii trestni sankee.
S povinnosti \6st z znamy souvisi 6zce povinnost ozna-movaci, jeZ m6 rovn6Z slouZit zejm6na riielfim piesnd evi-dence a spolehliv6 kontroly. Piestupky $ 93 proti t6to po-vinnosti se mohou tfkat h165eni obyvatelstva (nehlAieninebo opoZd6n6 hli5eni pobytu, zmdny jm6na, narozeni d6ti,rimrti), nebo sf6ry hospoddi'sk6 (nepiihl65eni dobytka piinai'izen6m soupisu hospodiisk6ho zvii'ectva, neohlSSeni po-rSZky zviiete) a j.
Pro stihini plestupkri proti oznamovaci povinnosti v piipadech trestnim zSkonem sprevnim jinak zachycenfch, sepouZije zvlSltnich ustanoveni trgstniho z6kona sprdvniho,stanovicich zpravidla pIisndj5i trestni sankce. Na pi. ne-pod6ni zprevy pro potieby jednotn6ho hospod6isk6ho pl5nuse trestS podle $ 39 odst.2 pism. c).
Obecn6
rerr.Lvdl16ndriJ6.
N€veilenl
No8DlnE
81
Tfl
rrrlaedivoEtl,
Pomlenifrednl
PoXkozovtnl
whrrS€k.
VolebnfDIo8tuply.
Nutnost neust6l6ho zvySov6,ni revoluini bdElosti dodividnes zvl65tniho vlf'znamu i piedpisu g 94, podle kter6homohou ni,rodni vfbory trestat poruseni zSkolem stanoven6povinnosti mlienlivosti. Ustanoveni o poruBeni povinn6mldenlivosti se vztahuje nejen na jednr4ni u ni,rodnichvfbolri. ale i na iednini jakjchkoli jin;ich or.g6nri a olgani-saci, provrid6j icich sprdvni rikoly. PoruSeni povinn6 miten-livosti se mriZe dopustit na pi. i zmocn6nec ndrodni pojii-fovny, kter;i nezachovd mldenlivost o vj.robnich, obihod-nich nebo provoznich pom6rech, o nichZ se dov6d6l piivfkonu kontrolniho pr5va nirodni poji3tovny v zivodech.
TfkS-li se poruieni povinn6 mldenlivosti st6tniho taj em-stvi, jde o iin trestnj, soudn6 (vyzv6dadstvi nebo ohroZenist6tniho tajemstvi, gg 86 aZ 90 tr. z.).
N6rodni vfbor potrest6 (podle stupn6 ohroZeni spoleEen-sk6ho zdjmu) kaZd6ho, kdo neoprivn6nd odstrani nebo po-ru5i iiiedni uziv6ru. Pii tom samoziejm6 bude hodnotitokolnosti, za kterlch byl pi.estupek sp6chen. Podle g 9bbude- na pi. potrestSn, kdo poruBi nebo odstrani fiedni pe-tet, ktelou byl uzavien fiiedn6 zabranj. byt,
Pii skutkov6 porlstat6 piestupku polkozeni veiejnfchvyhlSSek podle $ 96 je nufno si uvddomit, Ze jde nejdn o vy-hl5iky nirodnich v;f.borri a soudfi, ale i organisaci obstarS-vajicich veiejn6 v6ci, zejm6na vyhlSsky masovlfch organi-saci. Je samozieim6, Ze je5t6 piisndji bude potrestin ten,kdo se piestupku dopusti v rimyslu, aby byl zmaien riielvyhl6Sky. NejzdvaZndjSi rimysln6 iiny tohoto druhu,.iimiZjest ohroZov6n obecny zdiem, jsou tr.estne soudn6'jakonepi6telsk6 jednrini proti republice (g 129 tr. z.).
Ve stit6 socialistick6ho typu nejsou volby man6vrem, jimZvlSdnouci tiida vykoiistiovatelfi upeviuje svou moc (jakotomu bylo a je v5ude tam, kde vlidne kapitalismus), alenaopak jsou piehlidkou, zhodnocenim a kontrolou vykonan6prdce a masovou ikolou pro miliony volidfi. Lid vybirl zesv;ich iad ty nejschopn6jSi a nejuvddom6lej5i pracovniky,aby jim sv6iil drhleZit6 funkce v fistiednich nebo mistnichorginech lidov6 demokratick6ho st6tu.
Jde tu tedy o jednu z nejdrileZit6jSich oblasti spoleEen-sk6ho z6jmu. Zastupitelsk6 orgSny v na5i lidov6 demokra-cii, af, se jedn6 o N6rodni shromiZddni, Slovenskou ndrodniradu a irdrodni vfbory, jsou org6ny t6hoZ typu a jejichpovaha je kvalitativn6 stejnr4 v tom, Ze v5echny jsou n6-
82
strojem, jimZ svrchovanf lid vykondvi z6sa.dn6 nedilnoust6tni moc. Shoduji se navzijem svou lidovou a represen-tativni povahou, kaZdf z nich odyozuje svou autoritu piimood lidu a je lidem neust6le kontrolov6n,
E5dn6 provSd6ni voieb v tomto pojeti zabezpeduje nejentrestni z6kon spr6vni v S 97, ale i trestni zikon soudni.
Soudy budou trestat pouze hrub6 provindni ve v6cethvolebnich. Ndrodni vfbory budou stihat podle S 97 toho,kdo nesplni nebo poruii svou povinnost ve v6cech voleb-nich, tedy toho, kdo zdrZuje piipravu nebo provdd6ni voleb,kdo poruSi jejich prtrb6h, kdo neomluven6 nesplni volebnipovinnost atd.
PoZadavek revoludni bd6losti a ostraiitosti n6m ukl6dri,abychom v6novali zviBenou pozornost piestupkfim ne-opr6vnin6ho pobl'tu. Proto budeme Zidat. aby t--i ci-zinci piisnd dodrZovali piedpisy vydan6 o pobytu v eSR.Tak6 ten, kdo je pii nepovolen6m pobvtu kryje, je pi.echo-vdv6, nech6 pi'enocovat, je trestnf podle g 7 a g 98. Tr'estniiizeni sprS,vni umoZiuje, aby nirodni v..ibor uloZil pacha-teli omezeni, pokud jde o misto pobytu nebo povinnostoznamovat neprodlen6 zm6nu pobytu. Kdo opusti takto pii-k5zan6 misto, dopusti se piestupku a bude potrestdn. Po-trestin bude i ten, kdo bez povoleni vstoupi do pohranid-niho p6sma anebo kdo pobj,vS na mistech, ze hterych bylvyho5t6n. Neni nutno piipominat, Ze zde pfijde piedevBimo Zivly politicky nespolehliv6 a o tiidni nepiitele.
Ste.ind zdjmy revoluini oslraZitosti a bd6losti nim veli,abychom v budoucnu zvySenou m6rou zaiistili rld.dny chodpiesn6 evidence obyvatelstva a hlavnd je.ii kontrolu. S timsouvisi trestni ochrana obdansk-.ich a jinj,ch fiednich prfi-kazfi. V praxi se stane, Ze n6kdo pouZije ciziho prfikazunebo Ze se bude vykazovat prfikazem urdenj.m pro jin6(speci6lni) piipady. ProtoZe to budou dasto Zivlv tiidn6nepiStelsk6. kter6 si takovymi dokumenty budou Liskdvatdfiv6ru stdtnich orgS,nt nebo piistup do urditfch objektfi,je nutno tyto piipady trestat velmi piisn6. Soudasn6 s timbudou vychovdv6ni i ti piislu5nici pracovniho kolektivu,kteii jeSl6 nechdpou smvsl poZadavku osira2itosti a bd6-Iosti, jeZ n6m ukl5d5 souiasni etapa z@tien6ho tiidnihoboie.
Povinnost prok{zat se obdanskfm prfikazem je poZada-vek bezpednostnich opatieni provid6n-.(.ch v dnelni dob6zostien6ho ti'idniho boje, kdy jsou k n6m ze zipadu posi-
NooDrfn6rfDolryt.
obiansLicha linfch6tednlchpltko!t.
83
l6ni rfizni agenti, sabot6ii a jini nepi5.tel6 socialismu. Jenutno vychovat vSechny obdany k dodrZovSni tlchto zir-kladnich bezpednostnich opatieni. Proto budeme stihat(trestat-vychovSvat) podle S 99 kaZd6ho, kdo nesplni po-vinnost prok6zat se obdansk:im pnikazem, Je samoziejm6,Ze i zde musi bft postupovSno tiidn6, rideln6 a zejm6na, Zenesmi dochSzet k zbytednjm SikanSm pracujicich. Piestu-pek podle $ 99 odst. 21ze stihat t6Z blokovjm iizenim.
Kdo bez povoleni pfekrodi hranice republiky v fmysluopustit rizemi eSR a kdo mu k tomu pom6h6, dopusti seEinu trestnriho soudn6 podle S 95 tr. z.; jako pasov6 pie-stupky vyskytnou se piev6Zn6 piipady povahy poi6dhov6.
Ustanoveni $ 101 o poiSdku ve v6cech cirkevnich smdi'ujeproti tomu, hdo poruii zS.kony t:fkajici se prdvnich pomErficirkvi nebo niboZenskfch spolednosti. MfiZe se pIi tom jed-nat jak o piestupky ve v6ci osobnich poZitkir duchovnicha nSboZensk;fch spolednosti (na pi. Ze n6kdo pobir6 tytopoZitky pfesto, Ze se na n6j nevztahuje Zidnf z piedpo-klad& $ 1 z6kona o hospodiisk6m zabezpe(,eni cirkvi a n6-boZenskfch spoleinosti stitem), nebo Ze n6kdo znemoZiujeduchovnimu uplatnit nSrok na nShradu cestovnich, st6ho-vacich a jin.'ich v,'iloh, piiznanou z6konem atd. Sem nileZii poruBeni povinnosti duchovniho vyudovat bezplatnd nSbo-ienstvi na Skol6ch ($ 5 zitk. E. 278/1949 Sb.), dr6,ie poru5enipiedpisu o ustanoveni, volb6 nebo jmenov6ni osob vykonS-vajicich duchovenskou nebo kazatelskou dinnost. Zejm6nabude n6rodnim vfbor:em potrestin ten, kdo ohyozi neboporu5i vj,kon stStniho dozoru nad majetkem cirkvi nebonSboZenskjrch spolednosti. Pfijde zde o drobn6 poruchyspdchan6 nefim;zslnE. Kdo rimysln6 maii nebo zt;-Ltrje ,t!-kon st6tniho dozoru nad cirkvi nebo n6boZenskou spolei-nosti bude potrestan soudnd ($$ 173 a l74lr. z.),
Podle g 101 tr. z5k. spr. bude potrest6na i osoba, kter6se dopusti lehiiho por"u5eni ristavn6 zaruien6ho prdva svo-body vyzn6ni. Hrubd, neslulnost k v6cem nebo mistfrmurdenjzm k nSboZenskj,rn fidelfim a jin6 z6vaZn6j3i diny,jimiZ ruBitel neoprSvn6n6 zasahuje do svobody 'tyzndni,jsou trestn6 sourhr6 ($ 188 tr. z.).
Dnbs se cel;i livot iidi plSnem. To plati neien o nSrod-nim hospoddistvi, ale tak6 o vSech ostatnich oblastech spo-ledensk6ho Zivota. Proto je nutno neustSle zajiBtlovat pied-poklady spr6vn6ho plinov:ini. Zdkladem pro teritoririlni
84
Pio6trDky
cllkevtrlch,
Ochte o
nlSnov6ni ie oiesn6 omviddnl zem6mEiickich praci. Protoiname tatr velkv zhiemnajejich neruSen6m prov6d6ni a napfesn6m zpvac6viLii zemdni6iickich pomficek. A proto tak6vSechny tyto prr4ce chr6nime pled ruiiv.'6mi zisahy pomocitrestniho zSkona spr6vniho.
V $ 102 ide o vEci obsaZen6 v z6kon6 o fiprav6 prlsobnostive vd"cec h velejn6ho vlT ndiovdni a mapovS.ni. Budeme chrS-nit zejm6na udrZov6ni, zakl di*ti a prov6d6ni r,uTnfcl n19-iektfi a Draci potiebnli'ch pii scelovani pozemkri a jinichipravdch pozemkovti driby. Deliktem proti veiejn6mu vy-m6iovdni i mapov6ni bude na pi. zdrZov1;ni zem6mdiickf'chpraci nebo poruiovini trianguladnich bodtl.
Ustanoveni $ 103 o pletichrich pii draZbt md vice m6nE ,"'l",$ili*.povahu poiddkovdho trestu. Jde o to, aby byly odstranenyburZoasni manyry z tlraZebniho iizeni, na pi. chabrus (spo-jeni jednotlivcfi k zapuzeni ostainich zijemn-ik&-pii- draZ-Le).
"Xao se pii tomto iizeni dopusti jaki'chkoli pletich,
bude potrestin. Trest bude rimdrni' stupni poikozeni spo'ledensk6ho zdjmu a bude mit i zde v;fchovnli charakter.
Sbirky je moZno v lidov6 demokracii konat pouze na "":il$#l*konkretni ipoleiensko-politick6 ridely. Trestni hmzbou $ 104chceme zamezit kon6ni sbirek pro iriely, kter6 se nesrov-r.rdvaji se z6jmy 1idov6 demokratick6ho ziizeni. Yedlej5imtrestim uloZen.'(,m pachateli piestupku mfiZe bj't propad-nuti v:fnosu sbirky.
Kclo by prov5.d6l sbirku pro vlastni zisk, dopouSt6l by sepodvodu a byl by trestdn soudem.
Bezpednostni ciflvody nis v dneini dob6 zostien6ho tfid- Nedovorer6
niho boje nuti, abychom piist i ir"strii "Jovolen6
pouzi ,.,1u',Iiti.,tl,l.1-
,a"i tur"ur,o*o"ika3nich zaiizeni ($ 105). - ri'h zairze '
Podle trestniho z6kona soudniho je stih6na qfroba neborlrZba vysiladky nebo jeiich sout6sti. To vypli'vi ze skuteE-nosti, fe soudfim bylo vyhrazeno stihini tdch trestnichdinri, kter6 jsou pro spolednost nejnebezpedndjSi ($ 122ir. z.).
Trestni z6kon sprdvni pak umoZfiuje n6rodnim vfborrimstihat viechna osiatni ctrobn6 porudeni spoledensk6ho z6-jmu, na pi. neopr6vn6n6 ziizeni telefonu, telegrafu -a
ji-n1'ch teleiiomuniiatrich zalizeni. Piestupku se podle S 105ri'opusti i ten, kdo uZivS jaki'chkoli telehomunikadnich za-iizeni nedovolenim zpflsobem.
x5
,;tJI!'i|, , flqe.ciafinl prostiedkem k dopravE zprdv jsou postovnihorobn. noluDt. proto je chrdnime ustanovenim, iei mri'zvldstniskutkovou podstatu (g. 10-6). Nrirodnlm vyborem fuae pr_trestdn ten, kdo neopr6vn6nd chov6, cvitf, "piemistuje
ndboz.cizrny dovlii postovni holuby nebo tao'"'espfu povinnosttlikajici se znadkovdnI poStovnich holubri, aid.-
2. Ochrana ii.1^n99ti veiejn;y'ch orginriv tomto oaanu 5a"(l$,ol%r?f"*0"'l;u* ridov6 demokr.a-tick6ho st6tu. .lato ochrana ie vztahije piealusi_ ,ra vo-len6 org6ny - na zistupce pracujicil"ro 'liji-v
narodnichv:fborech.
DSle se tato ochrana ,dinnos!.i veiejnych or.ginri vztahuje
na soudy, na bezpednostni orgdny a v&"bec nalrginy liao;Edemokratick6ho stdtu v nejSiriim .to;;;;J; Jie o to,aby byla zabezpeiena jejich autorita, j"ji;i ;o" a jejichpr5ce.
i'.t$:ii'.i' ,-,!.91o bu$gr.ndroclni vlbory trestat podte g l0T kaZdehqors6tr. Kdo se v.vdava za., vei,ejn;7 -orgdn. _kdo neprdvem pouZije
zvlSltniho slulebniho osv6ddeni, prrikazu nibo odr,rat , vL-iejn6ho orgrinu.
"'x3,":j::$Ii*' .. I::j..,1y11. ,piipominat, ze rikory revotuini pi'estavbyorsrtr0. v oDlasti hospodiistvi, kultu_ry atd. mohou byt spln6ny jenlehdy, kdyZ rozvineme sprd.vnri socialistickb vedenf rnas.O.rg6ny na5i lidor,6 demokrafick6 sprrw musl neust6le mo_bilisovat nejiirii masy.n6roda k ptntni
-buaovatelst<ich
rikolfi a mqsi ierpat z. jejich bohat6 ivrir8i iniciativy. Jsouto piedev5im nirodni vyi.bory, hter.a pini v svstemu stSt_-. niho ziizeni lidovd demokracie tuto' ;rklaA;i politickoufunkci, Proto m6me take velkj; zrijem ", i"_,'rfry plif."ryl_"-",|tt:
,lSAl1Pyty vSemi oUtany pi.isnc aoJrZovanv. r.otbD.ude podte.g I0g. novdho trestniho zdkona sprdvniho potrei_ran narodnim vfborem.ka2d:i, kdo neuposlechne v:izvy, kie-rou_udini orgdn veiejnt5 sprrivy pi,i uitio"u
"luZiy. trrirysln6maieni nebo zt\i,ovj,ni vlitonu 'rifeanilo -rozhofnilU
i, z6-vaZn6j5ich piipadech treitaji soudy (gS rii a rrZ n. z.j.."'Jll:-'l,o';.1&' -'."1f :$ !l5ug .ql+ v1 l klerd_svlimi piedpisy zabezpeiu j eycicjnpch provadenr vsech st6tnich rikolfi a funkci spiatlrch s-budL_orsaao' vdnim socialismu v naSi vlasti, cnrani samoliilimi i dinnostorgdnri veiejn6 spr6vy. proto obsahuje v .a i'O-g i zvfaStniskutkovou podstatu zilZoviLni nebo r.uSeni 'dinnosti veiej-
86
n,fch orEin&. Kdo ztii:i nebo kdo ruSi dinnost vefejn6ho.i"a"u. -t ter* vvkondvA podle zSrkona prohlidku, kontrolune"bo doror, bude n6rodnim viborem potrestdn' To se vzta-huje zejm6na na neoprivn6n6 odepieni piistupu na po-
zemky, do budov atd.
3. Ochrana veiej nf'ch oznadeni(SS 110 ai. 1r7).
Ustanoveni o ochran6 veiejnli'ch oznateni umoZiuji n6-rodnim viborim stieZit znaky lidov6 demokratickeho .ziizeni. srrmLolv d6lnick6 tiidv, zevni oznaEeni rtznich orgaltfi'ializeni, kteri vymezuji si6tni hranice atd. UmoZ'iiuie jim.
irf.e .tit-,rt uiiv6ni odznakrh, jimiZ se projevuje smfSleninepiizniv6 lidov6 demokratick6 republice.
JesUiZe clnes musime zvf ienou m6rou chrhnit hranicest6tu a touto ochranou znemoZiovat zahranidni reakci pro-
"aa6t " "a* zS5kotlnickou dinnost, pak musime samoziejm6
v prvri iadE stihat podle S I10 i piestupky ploti hraniinirnoznatenim. MirZe to'b;it rirzn6 poSkozovS.ni nebo nidenizai[-zeni urienych h piesn6mu slanoveni hranic st5tu. nepln6nioovinnosti uloZenri vlastniku pozemku v souvislosli s vyty-denim, omeznikovinim nebo udrZov6nim sl6tnich hl'anic'iiraiia kai:d6 iedn6ni proti hraniinim znakttm, po'ikozujiciv t6 di on6 forind spoledensk! zhiem lidov6 demokracie'
V Lidobi zostien6ho tiidniho boje, kdy reakce pouZiv6
kaZal6 pfileZitosti k tomu' abv ruiila n6S piechod .k,socia-lismu, n6m revoluini bddlost ukkidS, abyclrom je51i vice,
""2 ii,-o bylo do posud, chrinili riiedni pe6etd.a razitka
nil".l i"ii"h "rr"uZiiim. Proto ten. kdo zhotovi ur'edni ra-iitt o u6i'"irOt',o orgAnu bez riiedni pisemn6 ob.ied:rdvkyn"f,o f.ao "rhotou"oE fiedni razitko (lredet) neolrrivndn6,yaa r6to..r, jin6mu neZ objednateli, bude potrest6n po-
dlc $ 111.
JeIt6 vice neZ kdvkoli diive budeme stieZit stSini vlajku,znaky a jin6 s)'mboly pracujiciho lidu, veden6ho d6lnickouiiiao" t uitAr.i,"i sociaiismu. Nedovolime nikomu' aby zne-
"Zi"oi iiat"i vlajky nebo stitniho znaku nebo aby je,uiival
i,rt';rnt oti nevhodnim a neplim6lenym zpusobem nel-ro abyi,eonr6vn6n6 oDatioval vyrobky sl6tnim znakem a pod'piedpis $ 112 o ochran6 vlajek, znaku. a jinych symbolti, se
vztahuje i na vlajky a znaky organisaci - obstaraval lclc 11
veiejn6 v6ci, zejmt4na masovfch organisaci.
87
Ochronthratrl{nicn
triealnlchtr,zitek.
Ytsily,,nakv a itr6
kilis.
r titd!..
8t€inokrojo.
- Y '$ lI3 se posk,'tuje zvl6stni ochrana Cerven6mu kffZi.r-odkladem pro tuto ochranu jsou jednak mezindrodnismlouvy,,- jednak piedpisy o ochr"an6 drk; ; n;r;;'C;;;:neno kr.rze-
,V. S f14 se qmezuje skutkovd podsiata piestupku zneuZi-var:ll vyzname_n6ni, titulfi a destnlich uzn6ni uddlen,fch nodlezarona.. to plyne ze skutetnosti, Ze se iich dnei rtost,{r;pouze lidem, ktei'i se zaslouZili o vfstavbu .iatr,,
""h_r"ilidov6 d emokracie, o upev n6n i .n#i ;;i;i;fi fl,:;; ;-t;: ?iIrom Je zde cest nJ,l.n uzndnim minEn nejen destnv iitul a ve_reJn-e.uzn-ani, ate tak6 pamiLn[ odznak. Hodnosimi. oo nii-pade -Lrtuty,.. se rozum6ji zejm6.na hodnos{i a titulv akade-mrcke. umdleck6 a v6deek6, jakoZ i oznaieni ..#;";;. -
,,bouh{as presidenta republiky k piijeti vyznamend.nf no_qre usravnt trstrny opraviuje tak6 k noseni v.yznamen6ni.
,V dalSich ustanovenich SS II5 a 116 umoZiiuie trestnizaKon, spravn-l- narodnim vyborfrm trestat proievv neni6_l:,""qfg smystenj proti ieskoslovensk6 republice nebo ie-Jlmu trdove demokr.atick6mu ziizeni, at jae o noSeni zavjJ_nf_ch. o.{zlqkri nebo o nevhodn6 ;;;;&;;i ;#;;fi;Iflff;ver:ejn6 viditeln;ich mist.
S ochranou odznakCr org6n& lidovd demokratick6ho stdtu3 s{l1rr9Ju moci pracujiciho lidu souvisi i ochrana steino_Jfl.olu., vztalrrie_se ne.icn na steinokr.oie voiensk6 a" nasrejnoknoJe Jlnych ozbrojenych sborri, ale i na steinokroieurcene. pro aleny masovich organisaci. pii tom mrjZe iit9, J,"J1",1 zneuzivdni, neoprivnFne noseni, poskozovdni aid.v, xazdem pfipadd je to poruSeni drlleZiti.ch spoledenshri,chzaJmu a proto nam zvldSt6 revoludni bdeloat veli, abvi.zde stily n6rodni vybory ,a str.eii u piiJir;; t*.ir;"'-dle g I]7 stiha\, pachatele l6chto pi.esrupkfi: - ' '-
ZS,exdna
IV. Ochrana brannosti,Jednim ze zAkladnich rikohi 1idov6 demokratick6ho st6tu.
ve }ierem pievzcl veskerou moc prrcujici lA i;;;";;;;i:nickou tlidou, je rychle zorganisovat u pfip.ruii J*no,iji_d_ovou arrnidu, schopnou zajistit budovatelske fsili oracu_
+:.#:"1* pf ed piipadn lim ri tokem sv6l ovri im perial is tick6
V_ brarnosti niroda se zrcadli jeho vyspdlost, politick6uvddom6ni, jednota a vfile obianfi i
"t .ri.8 .ialr, *irf"t".]
88
s.k6ho ziizeni a vislealkfi budovatelsk6 prdce. NaIe repub-lika se opinl g pevn6 spojenectvi se Sov6tskj,rn svazemrr s ostatnimi lidov6 demokratick:imi zem6mi. o svobotlnV:r. sjednocenf licl, kterf je odhodldn chrdnit a brinit svouzem, v nii pro sebe hospodaii a s6m sob6 vlddne. Cilehrann6 politiky naSeho ndroda nejsou ritotn6 a dobyvadn6,n.i'brZ naie myilenka brannosti'je hluboce od&vtan6nj:r proniknuta snahou zachovat mir i zajistit tak piedpokiaalrlalSi klidn6 budovatelsk6 pr6ce na vj.stavb6 'sociif ismurr tim piispdt k udrZeni miru ve sv6t6.-
Vyjidieni smyslu naSi politiky v oboru brannosti nutnospaliovat v g 34 ristavy, kter'1i obsahuje tyto Etyii zdkladninrystenky:. ,,(r) Obrana st6tu a jeho lidovd demokratick6ho ziizeni.je vrcholnou povinnosli kaiddho obiana. SIuZba v lidovddemokratick6 arm5d6 Ceskoslovensk6 republiky je pro kaZ-rleho obiana nejvySsi cti.(r) Ka2di obtan je povinen riiastnit se brann6 v,iehovv.I'onat vojenskou sluZbu a uposlechnouL vj.zvy k-obrandstdtu.
- (3) Na obranu stitu a k jeji piipravE lze od kaZdeho
obdana poZadovat soudinnost a v6cn6 prostiedky a uklidatmu omezeni i v6cn5 pln6ni.
(4) fiady a veiejn6 orgdny nechI pi'i vrTkonu sv6 nravo-tttoci dbaji z moei rir'.edni t6i zijnfi obrarU, st6tu.,' '
V tomto ustanoveni nelze oviem spatiovat pouhou pro-l1!1mac.i,.. nj.brZ skutednf zdklacl vrclioln6 povinnosti ilai_dtll.ro obdana, povinnosti konat sluZbu v naSi lidov6 alemo-li ratick6 ar.mddd, ritastnit se pifprav obranl. vlasti a v pii-t,rd€ nutnosii poskytnout ne.ien potiebni prbstfedkv vEcn6-rrle, i.ak6
-osobnd se obrany vlasii zftastnit i za cenu nej-vviSi obdti vlastniho Zivota.Dfisledn6 prov6d6ni tdchto z6sad v Zivot6 naii spoled-
nosti zabezpeduje trestni zdkon spr6vni.. {3\o _ni_es,tupky podle trestniho z kona spr6vniho se sti_haii jedndni nebo opominuti spadajici poa Siroirou st<utt o_von podstatu obecn6ho ustanoveni $ 11g, poruSeni osobnichrrebo vEctrrich polinnosti ($ llgt a plestupky v obonill'anne povinnosti (S 120 ).
.Okolno.sli. kter6 ulduji, zda o v6ci rozhoduje ndrodnivibor_nebo soud, jsou uvcdeny plimo v jedno iv;/ch usla-truvenich-
89
.._9-b,"g-6,. JestliZe ristava stanovi, Ze obrana stStu a jeho 1idov6 de-ru6tatroronl.mokratick6ho zlizeni je vrcholnou povinnosti kaZd6ho ob-i,ana a ie na obranu st6tu k jeji piipravd lze od kaZd6hopoZadovat souiinnost a v6cn6 prostiedky a ukl6dat muomezeni a vdcn5 plnEni, pak zSkladni ochranu t6mto zi4,sa-drlm poskytuje obecn6 ustanoveni $ 118 trestniho zikonasprAvniho.
Podle n6ho jsou trestn5 veBkerd jednSni nebo opominuti,jejichZ dfisledkem je vyhnuti se t6to z6kladni obdansk6 po-vinnosti. Obecn6 ustanoveni se vztahuje i na v5echny pii-pady poruieni povinnosti, uloZenj,ch obdanu v zSjmu oblanyvlasti nebo sniZeni brannosti st6tu.
Zv.'iBenfm ohloienim stfLta, za n6hoi je piestupek piis-n6ji trestnf (odstavec 2), se rozumi doba, v niZ republikavstoupila do stavu brann6 pohotovosti nebo v rriZ doBlok udilostem ohroZujicim zvlf5enou m6rou samostatnost,ristavni jednotu, izemri celistvost, lidov6 demoklatick6stit"tni ziizeni nebo spoledensk..i i6d republiky anebo ve.iejn.i, klid a poi'5dek (srov. S 75 odst. 5 tr. z.) DtivodemvyBii trestnosti pfestupku spichan6ho za zvliien6ho ohro-ieni vlasti je znaitit" nebezpednost dinu.
ro'useor Zatim co v $ 118 o poruleni v5eobecn6 povinnosti k obran6,,";:',TH}", vlasti, je v g 1i9 vymezena skutkovS podistata poru,Beni neboDovinrostl nespln6ni v6cnfch povinnosti uloZenich pro obranu vlasti,
Jako piestupek budou podle S 119 trest6na jen takovS po-ruBeni povinnosti, kterS nejsou trestn6 soudn6 podle $ 268trestniho zdkona; zejm6na to bude poru5eni povinnostf,k nimZ dojde z nedbalosti.
ptoEto_nl:v , K brann6 povinnosti nileZi i povinnost odvodni. Podle' ",:'"i}"3fir1"' g 10 branndho zitkona zitlei,i v povinnosti dostavit se k od-
vodu, po piipadd k piezkouieni, a podrobit se piedepsa-n6mu iizeni, poiitajic v to potiebn6 l6kaisk6 po piip. i ne-mocnidni vyleti'eni, jakoZ i vySetieni zvl6Stnich osobnichschopnosti a vlastnosti dotten6 osoby (vfb6rov6 vySetieni).
Kdo vdas n6kterou z povinnosti nesplni, t. j. kdo nedb6na to, aby se dostavil vdas k odvodu, k plezkouieni nebok nemocnidnirnu nebo v1(,b6rov6mu vy5etieni, bude potres-t6n pro piestupek podle g 120 odst. 1. Pokud v5ak pachateljedn6 v rimyslu, aby se odvodni povinnosti vyhnul, tedyv fimyslu nesplnit svou odvodni povinnost nebo jeji splnEniodd6lit, dopou5ti se dinu trestn6ho soudn6 podle $ 263tt:' z'
90 91
Zatim co v prwnim odstavci g 120 jde o osoby, u nichZm5 teprve b;it zji5t6na zptsobilost ke sluZb6 v brann6 moci,e. j. o osoby, kter6 dosud vojenskou iinnou sluZbu nekonaly,jde v odstavci druh6m o vojensk6 osoby mimo dinnousluZbu, kter6 se maji dostavit v piipad6 potieby ke zjiS-t6ni event. neschopnosti k dal5i voiensk6 iinn6 sluZbd,nebo osoby, kter6 se maji dostavit he zji5t6ni nezpfisobi-nosti k zvlSStni sluZbd (g 41 brann6ho z6kona) nebo k osob-nim rikonfim pro potieby brann6 moci ($ 45 brann6hozit"kona) a kter6 tuto svou povinnost nesplni.
Podle g 54 brann6ho zSkona sm6ji vojensk6 osoby ko-najici zSkladni (nShradni) nebo dalii sluZbu, vojensli6osoby z povol6ni, vojensk6 osoby ve vfsluZbd povolanri pfe-ehodn6 k dinn6 sluZb6 a vojensk6 osobl,, kter6 jsou v mist-nim zaopatieni vojensk6 invalidovny, uzaviit siiatek jens piedchozim povolenim vojenskri sprSvy. Uzavi.eni siatkut6mito osobami bez povoleni vojenskr5 sprrivy je pi.estup-kem podle g 120 odst. 3.
Jde-li ov5em o vojensk6 osoby v dinn6 stuZb6. nileZijejich stihSni plo tento pi.estupek vzhledem k g 6 zltkonao trestnim iizeni sprSvnim (trestni i6d sprdvni) je.jichpiedstavenemu podle ustanoveni kizeiish6ho fildu.
V. Ochrana kulturrriho Zivota pracujicich,Mezi hlavni irkoly lidov6 demokracie jako stitu, uskuted-
irujiciho piechod od kapitalismu k socialismu, n5leZi vedlepotladeni svrZenj,ch vykoiisfovatelfi a v;fstavb1. novrj hos-podSisko-spoledensk6 zSkladny i 5irok6 rozvinuti kulturnihoZivota pracujicich. Pii tom jde o odstrandni neiivotn6ho,m65tj6ck:im idealismem prodchnut6ho ninosu burZoasniliultury, md5f6ck6 ideologie a morilky z v6domi lidi ao vytvoieni nov6 ideologick6 nadstavby, kter6 by odpovi-rlela konkyetnim pi'edstav:im pracujieiho ilovEka o umini,ktdse, svobodE a soeialistickdrh humanismu. Jd'e o rozvinutirov6 kultury, spjat6 svfmi koieny s novlfon zprisobemiivota na5i spolednosti, s novfm zpfisobem vfroby, kultury,schopn6 rozvijet duchovni Zivot pracuiicich v souhlases hospoddiskou zikladnou stStu budujiciho socialismus aotevirat mu nov6 cesty. Chceme, aby kulturni Zivot piestalbit privilegiem 6zk6 vrstvy vykoiistiovatelfi, jak tomu bylov piedmnichovsk6 republice a jako tomu je ve v5ech ka-rritalistickfch st6tech. U nds, v lidov6 demol<racii se musi
4r''
kultura st6t neodluditelnfm doplikem Zivota v5ech pra-cujicich, musi je posilovat v jejich boji za vitdzstvi vyS-Biho spoledensk6ho ziizeni - socialismu.
Ni.rodnim vfborrim a orgS.nim lidov6 demokratick6stritni sprdvy vtbec piipad6 na fiseku kulturnd vtfchovn6prSce rikol velmi znainf a velmi odpov6dnf. Ndrodni vf-bory musi vlemi prostiedky, kter6 maji k disposici, peiovato to, aby kulturni tirovei pracujicich neust6le stoupala,aby se zm6nou hospod6isko-vfrobnich pomdrrl se m6niloi samo vddomi dlovdka.
I tato kulturn6 vj,chovnd iinnost orgrinrl lidov6 sprdvyje vystavena ritokfim tiidnich nepf6tel a je soustavn6 ohro-iovdna ruBivfmi iiny, pll,noucimi z toho, Ze ndkteff ne-uv6domdli obdan6 ji nepochopiii. Proto i zde musilo bft.provedeno zabezpei,eni pomoci trestniho zdkona sprS.vniho.
Sstava 9. kvdtna vyslovila zisadt, ie kulturni statkyjsou pod ochranou st5tu. Stdt dbir o to, aby kulturni statkybyly pfistupny vBem, a podporuje v6du a um6ni v zSjmurozvoje n6rodni kultury, pokroku a obecn6ho blahobytu.
Trestni zi4kon sprdvni zabezpednje jiZ v obecn6m usta-noveni hlavy V. ochranu kulturniho Zivota pracujicichpied jakfmkoli poikozenim nebo ohroZenim. Jde zejm6nao ohroZeni nebo poBkozeni ve v6ci pin6ni irkoltr, kter6sm6iuji k tomu, aby byly zplistupn6ny kulturni statkypracujicim a zqiiena kulturni frovei viech pracujicichvrstev spolednosti.
Z tdchto rikolfi maji zvl{ilni viznam fikoly stritni osvd-tov6 p6de, kter6 sleduji kulturn6 politickou vlfchovu a kul-turni doBkolovSni vlech pracujicich mimo Skolu. Je tozejmLna politich6 ikoleni, ve5kerd dolkolov6ni a vyuZitivl,rsleclkfi umdleck6ho a v6deck6ho tvoieni. K tomu sm6i'ujezvl6it6 um6leckd vlfchova, posl6ni knihoven i rfizn6 kulturnipodniky. Prostiedkem Biieni hultury jsou t6Z kina a roz-hlasov6 programy.
Kulturni fsili stdtu bylo by na pi. ohroZovdno provozo-v6nim nehodnotn"fch d6l hudebnich, artistickich, divadel-nich, rozhlasov;ich i filmovfch nebo provozovSnim t6chtod6l osobami k tomu nezpfisobilfmi (zdkon o hudebni aartistick6 ristiedn6 a. 69/1948 Sb.).
Zvl55t6 piiznatn6 je pro lidov6 demokratickf stit zv!-ien5. ochrana Ikol a vyuiov6ni vtbec. Tak6 na tomto fisekubudou podle $ 122 nov6ho trestniho z6kona spr6vniho n5.-
92
ObecnG
rodni vfbory chrSnit vymoZenosti naBi revoluce, t. j. pie-devBim uskutein6ni jednotn6 5koly.
NriI st6t zaruiuje v5em obdanfim jednotn6 a bezplatn6zSkladni Skolni vzd6l5ni. ZajiSt6ni tohoto priva je na druh6strand v6zdno povinnosti rodiirl di jejich zSkonnfch 26.-stupcfi piihllsit d6ti, p0dl6hajici povinn6 Skolni dochiLzce,k z6pisu do dkoly a dbr[t o jejich pravidelnou a vi:rsnoudochdzku. Rodide si musi uv6d;reit, Ze to neni;enom v z5-jmu jejich d6ti a jich samfch, ale vribec v zdjmu cel6hon6roda.
Ustanoveni S 122 se nevztahuje pouze na zabezpedenidoch6zky d6ti do Bhol prvriho a druh6ho stupn6, ale i doikol odbornlich. To znamenS, Ze zam6stnavatel, po piipaddti, kteii pievzali i:i*a do udeni, jsou povinni lLo plihlSsitdo piisluin6 zikladni Ekoly, a to nejpozd6ji do 15 dnri pojeho vstupu do udebniho pom6ru. D6le jsou povinni db5.ttoho, aby Z:ici chodili do Skoly i5.dn6 a vdas.
NSrodni v;ibory musi zvfBenou m6rou stihat zvllr3t6soukrom6 zam6stnavatele, kteii nedbaji o fSdnou vfchovua Skoleni svnrh nni,"r. Ai bude nrohlSiena za povinnoutlochSzka d6ti od 5 let do mateisk6 Skoly, budou i zdestih6ni rodide d6ti, kteii nebudou db5t o jejich iSdnoudocl'Ldzkn. Ustan6veni odstavce l tohoto paragrafu majivychov6vat neuv6dom6l6 rodiie nebo ledabyl6 zam6stna-vatele k tomu, aby dbali povinnosti a vychov6vali d6ti nebosv6ience tak, aby z nich vyrostli pracoviti a uv6dom6liobdan6, dobfe plipraveni pro Zivot v socialistick6 spoled-nosti.
Rozumf se, ie k trestnimu stih{ni za nedbalou dochizkumriZe dojit teprve tehdy, mineli se ridinkem pledchozinapomenuti sprrivy 5koly.
Druhf odstavec $ 122 chrini opr5vn6n6 provozov6ni sou-krom6ho uiiliSt6, soukrom6ho vyudovini a ndzev Skola.ustava zakotvuje zisadu, Ze Skoly isou v na5i lidov6 de-mokracii stdtni ($ 13). Proto bude nirodnim vfboremstihSn ten, kdo neoprirrndn6 provozuje soukrom6 udiliSt6nebo kdo neopr6vn6n6 soukrom6 vyuduje' Rovn6Z tak jelrestn6 neoprivn6n6 soukrom6 i domSci vyudovSni jednot-livfm oborfim um6ni bez povoleni okresniho n6rodniho v.'i-boiu, dr4le pak vyudovdni nedovolenim zpfisobem, na piiklad bez schvSlen6ho statutu udebnich osnov v soukrom6mudiliSti, vyuiovrini za pomoci neschvSlen;ich a neodbornjrchuEitelskich sil a pod.
93
W"'riiednimu povoleni nepodl6hS domici vyutov6ni (g 3A
zdk. i., 73/1922 Sb.), krom6 vyudovdni nahrazujiciho vy-udov6ni na SkolSch prv6ho a druh6ho stupn6 a krom6 vy-uEovini v oboru umdni * g 2 zit"k. t. 196/ t949 Sb., pro-v6dili je uditel s6m bez cizi pomoci ve vlastnim byt6 nebov byt6 Z6kt pii meniim podtu osob. I v tomto piipad6nesmi takov6 vyudovAni odporovat zfjmfim reZimu lidov6demokracie a budov6ni socialismu.
UiiliStE, kter6 neni stitni, nesmi uZirrat ndzvu ,,5kola"(S 62 6kolsk6ho zikona E.95/1948 Sb.). VydrZovatel nebosprivce nest6tniho udili5t6 (na pi. jazykov6ho nebo auto-mobilov6ho) by se tedy vyd6val trestu, uZival-li by pro n6takov6ho n6zvu.
Tak6 spr6vn6mu a rychl6mu informovdni obyvatelstva,dom5cimu tisku, rozhlasu a provozu kin v6nujeme v dneinidobd v3emoZnou p6di. V kapitalistickf ch stitech je tiskpovaZoven za oblast vjrnosn6ho soukrom6ho podnik6ni. Jev rukou kapitalistick:fch podnikateltr a slouZi samoziejm6jejich vykoiisfovatelskim zdjmttm. Naproti tomu v lidov6demokracii je tisk jednim z hlavnich dinitelfi politick6 amravni vlfchovy lidovj,ch mas. Plni zde odpov6dnou funkciukazatele na cest6 k socialismu. DostivS se mu protozvlAitni trestni ochrany i v oblasti sprdvniho priva.
K vyd6v6ni knih, hudebnin a jinj,ch neperiodickj.chpublikaci je potiebi vydavatelskr6ho oprSvn6ni ($ 3 z6k.t.94/1949 Sb.), jeZ udili ministerslvo inforrnaci a osv61y;jednotlivefim se toto opr6vndni neuddluie. Vydavatel6 isoupovinni se i'idit plSnem pro vyddvdni neperiodickfch publi-kaci ($ 2 z k. i,. 94/1949 Sb.), jejZ stanovi ministerstvoinformaci a osvdty. Rovn6Z k rozSiiov6ni neperiodickj.chpublikaci je potiebi opr6vn6ni (g 5 zik. i. 9411949 Sb.),jeZ uddluje krajskf nSrodni v;ibor. Ten, komu bylo udElenooprivn6ni vydavatelsk6, smi publikace jim vydan6 i roz-Eiiovat.
ReZim iasopisri, a t6mi jsou i rfizn6 spolkov6, farni az6vodni vdstniky a pod., je zatim upraven vyhlS5kou d. 696/1948 t. l. T.; k tisku iasopisfr je potiebi povoleni minis-terstva informaci a osv6ty (piedsednictva sboru pov6-iencfi) (S 1 odst. 1 vyhl. d. 696/1948 ir. 1. I), k roz5iiovinipak povoleni ONV, resp. MNV (jde-ti o prodej v mist-nostech k tomu urdenj.ch) (sr. $ 3 odst. 5lisk. zitk.8.6/1863 i. z. ve zndni piil. D vl. nai. d. 305/1948 Sb., b. d. 3).Ten, komu bylo ud6leno povoleni k vyddvdni dasopisu, je
94
Oclrrrna ttukn,
opr6vn6n i k jeho roziiiovSni. Av5ak bezplatnE rozdilettiskopisy (periodick6 a neperiodick6) nebo je prodivat dfimod domu, na vei. mistech a ve vei. mistnostech (kolport6Z).je dovoleno ($ f zat. i. 126/1533 Sb., ve zn6ni S 13 z6k.i.. 94/L949 Sb.) ; zakSzdno je toliko kolportovat tiskopisy,liter6 nejsou opatieny povinnj,mi fdaji.
N65 z5kon pak stih6, v $ 123 neopr6vn6n6 vydSvSni taso-pisfi nebo knih a jinfch neperiodicklfch publikaci, poru5enivydavatelsk6ho pl6nu a neoprdvn6n6 rozSiiov6ni uvedenychtishovin.
dielem tdchto sankci je zamezit, aby neoprSvn6n6 osobyvyrl6valy publikace, zvl65t6 takov6, kter6 by cht6ly pomocil,isku pfisobit nepi6telsky proti republice a jejim.u zi'izeni,
Neopr6vn6njrm rozBii'ov6nim neni vSak rozliiov6ni ne-|eriodickj,ch publikaci kulturnd politick6ho obsahu, kterfmrninisterstvo infor:naci a osv6ty tento charakter piizn6(S 7 zfk. (.. S4/1949 Sb.). Rovn6Z tak neni trestn6 rozSiio-vini uiebnic, Skolnich textfi a jin;ich ikolnich neperiodic-li.'fch publikaci schvilenfch ministerstvem Bkolstvi, v6d arrm6ni (S 7 tdhoZ zikona\.
V dneBni dob6, kdy tiidni boj nab;iv6 st6le ostfej5ichforem, vyuZiv6 reakce viech zpfisobri k rozvr6ceni lidov6rlemokratick6ho ziizeni. Za tim frdelem pouZivi dastoli iiieni rozvratnickfch zprdv illegilnich tiskovin. Aby bylaznemoZn6na tato nepiStelsk6 protistStni dinnost, obsahuj e\ 123 odst. 3 ustanoveni, kter6 m5 zajistit iSdnou evidencitt zamezit znettiivini strojri anebo piistrojrl k virob6 tis-liovin. Na zdklad6 tohoto ustanoveni bude potrestSn ten,lido bez povoleni zhotovi nebo plechovSvS tiskaisk.'i nebolozmnoZovaci stroj, po pi'ipadd stroi, piistroj nebo zatizeti,kter6 slouZi k v..irob6 tiskovj,ch nebo razicich desek. Patiiscm vBechny druhy stroj{r, vyr6b6n6 pro ridely tisku bezohledu na zpfisob pouZit6 reprodukini techniky (knihtisk,liamenotisk, offset, hlubotisk, svEtlotisk, ocelotisk a m6di-l.isk) a bez ohledu na soustaw, pohon a vikon. Pii tomrrcrozhoduje, zda uveden6 stroje, pfistroje nebo zalizeni.isou v provozu nebo mimo n6j a zda jsou schopny di ne-schopny provozu. KaLd! dri;itel t6chto piistroit musi seltrokir"zat povolenim, kter6 uddluji okresni n6rodni vfbory.
Na zSklad6 ustanoveni odstavce 4 tohoto paragrafu sellest6 nepoi6dek ve v6cech tiskov:fch, na pi. neuvedenirrrista, kde byl tiskopis vyti5tdn, neoznaieni tisk6rny ajni6na nakladatele, resp, u periodickf'ch tiskopisri jm6no
95
divedha fttDr.
vJrdavatele. V.kaid6m-iisle dasopisu musi blit rovn6Z uve_deno Jmeno odpovidn6ho z6stupce listu a cena v aroUnemprodeji.
- Sp,rd3 l"* i poruSeni podminek. za kterych bvlo ud6lenopovorenl.fi vydavani, a poru5eni povinnosti uloZenrich oied_prsy o odevzdrivdni povinnich vt/tiskti.
".,T1est.rri zikon
-spr'dvni obsahuje tak6 ochmnu divadla arirrri ,. Jtl{o dujeztlych prosticdhrr pro povzneseni kultrrr_nrno zrvolt pracuiiclch. ddle ochranu pan.:i.tel;. urn6leckychd6l, pfirody atd.
fq$a ja9 o ochr.anu divadta, je podle g tZ4 rrestne iakver:ej n6 poiSd in i divadel nih o p,i"is Lu"ri Lu, ;";;ift . i;;r,nedodl.zeni podminek, za nichZ bylo povoleni uclEleno (S lgo,rvadernrho.zako_!a). Na pi. ndkdo neprovede piikd#n6sKrry. Narodni vybory. budou take stihat provozovini dosud1/?ovolenycjt drvadelnich her (g 2l divadelniho zik.). slein6JaKo Konanl nredstavenI v budov6, jeZ nebvla k veieinemuplovozov:ini divadla ziizena, nebo v-piirod6, LifiiZ" ir"f_,riivyzad_ano povoleni ($ 22 divadelniho zrikona). .lae t.a.,vesmes o,pijpady. porusoveni spoleienskeho zrlimu l_,uj,oosanem drvadelnjho piedstaveni anebo pi,estuDkv. sn6cha-nyml pI9]
' piedpisfim o jeho uspoiiddni. Sankce \ jZl ".vztalruJii na ochotnicki piedstaveni a na veiejni Lu ov:ipiedstaveni.
-_^V-:!li qll:zi,tyT iinitetem.pli vlichovd obianstva a pfipremene samotneho vEdomi dlovdka je take film. Z toiodirvodu
_ v6nuje lidov6, demokrat;"trl; ""tai--vS"r"oZnou
peeinejen jeho rozyoj_!, ale i jeho zabezpeeeni." Froto btrdoun6rodni .v1fbory stiliat -zejmana kJ&f,i]-ffi ireoprevn6nEziid-i nebo provozuje .filmovf atetier, iiil;;; Gboratoi,prijdovnu filmri nebo kino_, ai.rebo ta" n*p.j""e"O poiaad
veiejn6 "kinematografickd pr..eastave"i. - Rou"tZ Uua" po-
t-rest6n ten, kdd neopr6vn6n6 aouaZi ""fro-ryulZi
jafriliolidruh ki nema togra t"ickich filmfi.. .
Spadalo by sem i_ roziii.ovdni nepravdivych informaci,kter6 by ohrozity nfvSt6vu n6frteiafio iir_,,"."",9*;ilo". JeSt6 vice n-eZ kdykoli diive musime ochrariovat um6leck6
un-j,:gl;:,:1". p3Tlttv, um6leckd_dila a piirodu. Jde o to, ,Uv.t,o* us"ctr- recnro cennych statku,vyuZili ve prospdch pracu.iici vdtSinyspo_lednosti I splnili tak piedpis $ fS 'oast. 'f risiavy, ze stat$b{ o to, aby.kuJlurni statr.v Uvty piiilp;;-;:;';.1,;;;oudou na.rodni vybory piisnd stihat neoprrlvn6n6 v;vezeni,_96
timysln6 zniieni nebo poSkozeni kulturni nebo piirodnipam6tky, um6leck6ho dila nebo zaiizeni na jejich ochranu.
Trestnf je i ten, kdo n5leZit6 nepeduje o pamitky neboo um6leck6 dilo, kter6 mi v moci, nebo nesplni pi'edpistvydan6 na jejich ochranu.
Sankce trestniho zdkona sprdvniho dopadS i na neopr6v-n6n6 prov6d6ni vfkopu archeologickj.ch pamitek neboodbornfch tikonri s tim souvisicich, NSrodni vfbor potrest6i toho, kdo, ad je k tomu povinen, neponechd archeologick;inSlez nebo nalezi5t6 beze zmlny po urditou dobu (g 6 vl.nal i. 274/791L Sb.) neho kdo neprovede vdas lildsenio n6lezu.
_. Piestupek podle g 125 odst. ? lze stihat t6Z blokovli.mrlzenlm,
Ustanoveni vztahtjici se k g 125 budou jednotn6 upra-vena chystanfm z6konem o ochran6 kulturnich pamriteka zSkonem o ochranE piirody a krajiny. Zatim plati naSlovensku zdk. il. XXXX/1881, pro desk6 zem6 pak statutustledni komise pro ochranu pamStek (vj.nos d. 158/1911t. 2., (.. 37 /L914 i. z. a E. 110/1916 i. z.), vl6dni naiizenin. 274/1941 Sb. o archeologickfch pam6tkSch a jin6 roz-ptflen6 prYedpisy.
Podle zSkona o stitni priii o tElesnou vlichovu a sport ochrstrsa. L87 /1949 Sb. je rikolem t6lesn6 v1ftchovy j sportu v liAov6 'utTXu,,,?:,n""n,:lemokracii udrZovat a zlepSovat zdravi lidu, zvySovat jehot6lesnou a brannou zdatnost a pracovni vfkonnost a'vy-chovSvat k odhodlanosti a statednosti pii obran6 vlasti'ajejiho lidov6 demokratick6ho st6tniho ziizeni. Proto n6Slidov6 -demokratickj stdt vEnuje tak velikou p6ii rozvojitdlesn6 vfchovy a sportu a pln6ni,rikohi s tim spojenfchzabezpeiuje i trestnim prSvem sprSvnim.
..VeIej-nou p6di o ldlesnou vychovu a sport, I<terd je chr{-rrdna v $ I26 trestniho zdkona spr6vniho, se rozumi jednakrtitni p6de, jednak dinnost Sokola a jeho organijadnichsloZek jako masov6 organisace povolan6 k provdddni dobro-voln6 t6lesn6 v:ichovy a sportu. Trestni z6k;n sprdvni uviilizde piikladem dv6 typick6 trestn6 dinnosti, tntii, ztiL,efi,ohroZeni nebo ruBeni rlsili veiejnd p6de zejm6na pii pro-r riddni
-soutEZi zdatnosti a ncoprilrr6nt! poiideni vefejneholi.lovichovn6ho (sportovniho) podniku (na pi. Ietni hoster,.v uspoiSdali bez dohody s mistnln Sokolem veiejnf ten-rrisovj' turaai ) .
9\
IT
V, riseku dobrovoln6 t6lesn6 vfchovy a sportu mohounlni-p9iaj?! t6lgvjchovn6 (sportovni) podnity totiko org2_nisadni sloZky Sokola (vgjimkou t6Z Autokluby a aeio_kluby) a ovSem tak6 slitni org6ny, kterjm je svEiena p6ieo dobrovolnou t6lesnou vfchovu a sport.-Jin6 masov6 n.rr_nisace (CSM, ROH) mohou poiidat sportovni oodnikvtoliko. v rd.rnci piisluBn6 organisadni sloZky Sokola.'
V fiseku povinn6 t6lesn6 v;ichovy mohou b:it ovSem no_i':iddny tak6 veiejn6 t6lov:ichovn6 a soortovni noa"i't "(Skolni, arm6dni zdvody). ZneuZiti TyrSova odznaiu zdii_nosti je trestn6 podle g 112 odst. 2.
-
VI. Ochrana obiansk6ho souZiti,
.. Piedpokladem rispEin6ho a rychl6ho piechorlu k socia_lismu je drisledn6 a uv6dom6l6 zachoi veni iat i"a"i"ilpravidel obtansk6ho souZiti. Cesta od kapitatismu t< socia_lismu, kterou se dnes ubir6me, je cestou ,ostfe"elro-ifia_n ih,o toje, odehrdvajiciho se jak-na tronta pofiti"te a
-f,roi_
poddiske, tak na frontE kulturni, ideologicli6. pii tom ne_pf-5tel6 socialismu se neust6le poliou5eji iozvracet n6J-spo_ledenskf Zivot a ruBit nadEen6 budovaielsk6 risili, k6rrj;jovl5d6.
._J9 nutro chr6nit obdansk6 souZiti a Zivot pracujicichpied. ru5iv;foni tiny jak vyloZenlich tr.iani"t nepiaiei ffra_pitalistickd reakce), tak prYed poruchami. zpfisoben;imi ne_uv6domEljmi Zivly. V podstaid jde o to, ani, UZa* noctiv+obta_n republiky mohl v klidu Zit a pracovat, ani, -ottv pokojnr! Iludovatelsk6 pr6ci rozvinout vSechnv svd schon_nosti_a v5echnu svou tvrirdi iniciativu a pi,ispivat tit<ke splndni historickfch 6kohi, danf.ch pfech;de; k ;ocia-lismu.
_._Ochran6 tdchto zdjmfi spoleinosti vdnuje zdkon eelouVI. Ilavu, v niZ pojednr{vd krom6 obecn6ho u.trnou"niv odd_ilu 1. o ochran6 spoleiensk6ho Zivola pracuiicich.v oddilu 2. o piestupcich obecn6 nebezpednrich, a v odiiiu S.o ochran6 s-ilniiniho, Zeleznidniho a
-leteck6ho p"o"or, "o ochran6 plavby.
V [vodnlm obecn6m uslanoveni t6to hlavv Q 122 ie vri_znamnir". obecnd skutkov6 podstata, z6,lei,ejici' v poruse;izakladnich pravidel obdansk6ho souZiti nebo vrlbec v iakim_koli jin6m ruBeni budovatelsk6ho risili praeujicicl.,. pfilomse uvridi jako vfznatn! druh t6to st<utkov6 podstaty ps_
9R
Ob6cn6
ruBeni zdkladnich pravidel obdansk6ho souZiti jedn6nimnebo opominutim, jimZ se mfiZe ohrozit zdravi nebo Zivotobdanfi nebo majetek.
. Z6kladnimi pravidly obdansk6ho souZiti se rozum6ji pra-
vidla, jejichZ zachov{ni je v lidovd demokratick6 ipoled-nosti_ podminkou klidn6ho a spoir4dan6ho souZiti. K spd-,'hdni piestupku se piedpokl6dd takov6 nepiistojn6 _iedninirrebo chov6ni, jimZ se vyluiuje podminka tohoio ktidn6hor spof6dan6h_o souZiti. Nespadaji sem v3ak pouh6 pokleskyproti t. zv. dobr6mu chovSni ve spolednosii (spoledensk6zdvofilosti).
PohnlZka tresty uveden:imi v g 12T dopad6 jen na takovapro,vinEni proti obiansk6mu souZiti nebo jak6mukoli ruBeniIrudovatelsk6ho risili pracujicich, kterd nejsou postiZena;rni typickj.rni skutkovfmi podstatami hlavy- Vl, anil.restnimi ustanovenimi ostatnich piedchozich -hlav,
anilionedn6 ustanovenimi trestaiho z6kona soudniho. Frotosroklesky proti zdjmfim lidov6 demokracie. kter6 nelzetlesl nd stihat podle Z6dn6ho jin6ho ustanoveni, mohou byttrest6ny podle obecn6ho ustanoveni $ l2Z.
RuBeni nodniho klidu a drobn6 piestupky proti obiansk6sluinosti lze stihat t6Z blokovfm ffzenim.
-
1. Ochrana spoledensk6ho i,ivotapracuj icich (gg L28 ai,LB7).S rozvojem vfroby a blahobytu pracujicich a s rozma_
,'hem jejich kultur:riho Zivota postupuje iut<u v ruce i vze-' i up Zivot a spoleiensk6ho. N:iS kulttrni i spoledenskri Zivotr,.dnes nesrovnateln6 bohatSi, nez tomu Uvt, afi,r"".-f.a"I'yl privilegiem rizk6 skupiny vykoiisfovatelft. projevu_il',, to v lejrfizn6jSich form6ch, nejen ve vzLazich UAZnAho,,t,t:ansk6ho souZiti, ale i ve veie_jn,ich shromdZdEnich. rfiz-rrvch Iidovych zdbavdch atd. Je samozie:me, Ze i v teio,,1'lasti se odehrdvd ltidni boj, boj mezi itaiou tianitais_I i,.kou morilkou a novtim, socialistickfm uvEdom6nim ilo_\,:ka osvobozen6ho od vykoiisfovdni.- V prfibdhu iohofotu,.ie se snaZ_i protilidov6 Zivly ndS spoledenskf. Zivol roz_lr':rcet a podkopdvat. Proto i zde stoji na sti6Zi n6rodni"ijlgry, -?by za pomoci trestniho prdi'a sprdvniho zalez-1" iily z|jmy-pracujicich vrstev spoleEnosti'. Spolednost rnrit,r'odevsrm zalefit na tom, aby nebyla obt6Zovina osobami-I'lcre poruiuji zikladai pravidla obtansk6ho spoluZiti, zrl_
99
sady mravnosti nebo kter6 mravn6 ohroZuji jinr5. Je samo-z ejm6, i,e zv;iBenou ochranu zde poskytuje z6,kon mlSdeZi.
Lidov6. demokracie rozdiiuje r. netuien6 rnile sf6ruv5ech obdanskfch svobod a pr6v a d6v5 jim zcela novliobsah. Odstraiuje bezobsaZnou formilnost tdchto prSv asvobod a vytvdii nov6 politick6 a hospod6isk6 piedpokladypro moZnost jejich uZivSni nejBir5imi pracujicimi sloZkamispolednosti. To plati v pln6 miie t6Z o svobod6 shromaZ-dovaci a spoliovaci.
tstava vfslovnE zaruduj e pr6vo shromaZdovaci a spol-6ovaci, pokud se tim neohroZuje lidov6 demokrahck6 zlizerinebo veiejnti pokoj a i5.d. Vfkon t6chto prdv upravujizfrkony. Je proto tleba chrdnit pr5.vo shromaZd ovaci aspoldovaci, pi'edev5im pied nebezpeiim zteui,ivini svrZeuoureakci, pokud by se snaZila vyuZit pro sv6 zim6ry nejrfiz-nijSi spolky a shromrlZd6ni,
Trestni zSkon spr5vni postihuje proto jak zneuZiti svo-body shromaZd ovaci nebo spoldovaci, tak i jednSni, kter€ohroZuje jeji vfkon, a to v $ 128. Piestupku zneuZitisvobody shromaZdovaci nebo spoliovaci se dopusti na pi,ten, kdo protiprdvnd zlidi nebo uvede v Zivot spolek, kdosvolS nebo kon6 protipr6vn6 shrom6Zd6ni v5eobecnE pii-stupn6. Trestni zSkon sprSvni postihilje tu tak6 nejrfizn6j5ipoiSdkov6 piestupky z oboru prSva shromaZdovaciho aspoltovaciho,
ZSbavy poskytuji pracujicimu lidu osv6Zeni po prici.Maji to bj't zibavy hodnotni, v nich7 by pracujici lid6naderpali dalSi chuf a podn6ty k prici v budovatelsk6mrisili. Trestni zSkon sprSvni zabezpeiuje v $ 129 ochranuveiejnfch z6,bav proti neoprivn6n6mu uspoi6d6ni i protiruBeni poi6dku pii nich. Jde piedev5im o pfipady, v nichibyla uspoISdr4.na velejni zitbava bez potiebn6ho povoleninebo bylo vybo6eno z mezi ud6len6ho povoleni. ZSrove[ sepostihuje tak6 nedbdni poiidku pii veiejn6 zirha,t6, coise vztahuje nejen na podnikatele a poiadatele z*batty, alei na jeji ridastniky, kteii neuposlechnor vlzvy podnikatelenebo poiadatelfl z6,bavy k zachovini poir4dku. VeiejnouzSbavou se tu rozumi kaidd ve[ejn6, z1,,bava, k iejim,uiuspoi6d6ni je tieba povoleni, s vjjimkou divadelnich a
kinematografickf ch pfedstaveni, jejichZ ochrana j e upra-vena v hlav6 V. (S 124) treshiho zSkona spr4rmiho.
100
'l'nicmstvi uzavienrich listfi nebo jinich pisemnosti cho-
u,,niiit u soukromi ,ijistr,je trestni zdkon sprSvni v $ 130'i;ilir"r.ira"- ie, ze"jde b listv, tlopisv a pod' chovar6u *out romi, tedy nikoii v poBtovni nebo jin6 doprav6' Ne-
',,7r',"J"i".'zda iistv nebo jin6 pisemnosti jsou chovdny
' *ut ro*i osoby opr6vndn6 nebo osoby jin6 (na pi. ndlezce
zr lacen<iho dopiiu;. 'lde-'ti o pisemnosti zasilan6 po5tou nebo
iiri- aop"uuni*' prostierlkem, je tu din trestni soudn6(S 237 tr. z.).
Rozhlas se stal iltrleZitj'm kultur"nd politickfm iinitelemlii hudovini socialismu. Vyrnam rozhlasu zejmtina v oborui,"]iii"'[e*. no*rodiisk6m,-kulturnim, vychovn6m i bezped-
,,ostnim ie neoienitelnv. Tak6 osLatni druhy r adioelektric-r,at,o pfijrrr, ( radiotelefonic kli, rad iotelegra'fickli- a. pod')i*,i
""mdn6 vriznamn6. Trestni zdkon sprivni chr'5ni pro[o
irrtrtrsour; rrcbo jjnlr radioelektlick! piijem proti netim6r-n6muruienivSl3I.
Trestni z6kon soudni stihi nedovolenou vjrtobu a drZenivysilaci stanice (5 122 Lr. z.).
dastj'm trestnim iitrem podle diiv6j5iho trestniho zdkonasoudni-ho v zemich iesklch bylo nebezpecn6 vyhro2ovdn['Zkuienost ul<izala, Ze v piipadech, v nichZ n6kdo vyhloZuje,ilrrh6mu L'rjmott na Zivot6, svobode nebo majetku Lak' Ze
r rr0m mtTe vyvolat dfrvodnj' strach, je tieba rychlehorrot|estdni. Prolo bvl.y trestn6 iiny lohoto druhu pienesenytlo pfisobnosli n:irodnich vyl-rorri. Treslni zikon sprdvnichr6ni obiany pieil nebezpednlirn vyhroZovSnim, kter6mfiZe vyvolat dfrvodnf strach ($ 132)'
Tento piestupek se liii podstatn6 od stejnojmenn6hotrestn6ho tinu podle $ 185 trestniho zikona soudniho, jehoZ
se dopusti ten, kilo v iimyslu vzbudit alespoii u i6sti ,oby-vatelitva n6jak6ho mista strach nebo nepokoj vvhroZuje,ie zptsobi obecn6 nebezPedi.
OsoL.ru duvodn6 podezielou z nebezpe6n6ho vyhroZovdnimoi,no za.dr:zet podie $ 12 odst. 1 pism. c) tr. i. spr., je-lirlirvoclni o6ava. Ze bude ptsobit na sv6dky nebo jinakl.rr6nit objasndni vdci.
Vicly vBak nutno postupovat velmi obezietnE, nebolimfrZe "iit o oiinadv ,-elmi veir6, a tu je nutno zakrotilpiisn6," nebo o iiipady opravdu malicherld. kde neni tiebai6dn6ho piedb6Zn6ho oPatieni.
Iiuietri
101
tfgrntlig Trestni z6kon sprdvni piejimri celou iadu ofednisri. kter6
diive patiily do sf6ry soudri. To platf piedev'Sim ^o ;f'.;;;:cic]1 ur6zky, na cti, kter6 napiiSG budou stihdny nr{rodnimivybory_ podle |i I33. V lidov6 demokracii je dfistoinost aobaansk6 iest kaZd6ho v;iznamnfm statk-em, iemuZ semusi dostat skutein6 a ridinn6 ochrany tak, .iak to vvZaduiiz3jmr snolednosti spdjici k socialismu. I n, io-to p,ifi Uuattieba. napravovat chyby diiv6jSiho n".p*avrr6f,'o poi*iutazek. na ctt,- opravovat pokiiven6 n{zory a vychovivat5 noyqm9 poJeti oehrany cti, opien6 o vztah dlovEkak praci, k pracovnlmu kolektivu, ke st6tu a ieho lidovEdemokratick6mu ziizeni. Musime potladit vsechiy t.y ;i;;;,malichern6 a iasto zlomysln6 {itokv, kter6 ohroiuii t iia#souZiti,_jehoZ je tieba k naSi budovatelske pr.6ci a kter.6pgdtgr6yqj! spoleiensk6 vztahy, jeL se r,izvije;i meziIidmi v ridobi pfechodu od kapit;lisfiu k sociatisirii. sud;treba uptnc odstranil malom6St6ck6 pfedsudky o ochranEcti, s nimiZ byla spojena i diivdjSi
'nyr.ohratlcfra p-ravni
uprava a praxe. Tato fprava totiz vedla ien k rozdmvchi_v:ini zbytein;ich a zdlouhavych spor&,- _jichZ se "iastozmocnili .advokdti .| jejichZ vfsledkem nenyta vlichovak obaansk6mu souZiti, ale naopak, vfchova k nesndsenli-vosti, ievnivosti a nendvisti. K tomu pfistupovala jeSt6 taokolnost,...Ze soudy, u nichZ trestni -iizeni
pro "i;;l;;6spory tvoiilo ne mErnou idst jejich asendy, bilv takov,imispory zbytein6
-zat6Zov6ny, nimohty trro 6r,i.ir"maniui,takze uctnna ochrana cti se stdvala zcela ilusorni.
- No-vE uzdkon6nou fipravou obsaZenou v trestnich nied-prsech soudnich i sprdvnich bylv vEechnv lvto nedosialkv
odstrandny. Piestupky urrlZeli na cti lrestaii "Ai..a"i "7_bory. v rdmci plnEni svgfch ostatnich rikohi'a na z6klad6
svych znalosti mistnich pomirri, Je samozie.im6. )e ieiichukotem je,-aby chrrinily v prv5 iad6 p.u"u ii"ihb iltiuSta.soudum pak bylo ponechdno stihdni pomluvy ($ lg9 tr. z.).protoie zde jde o rimyslnf a zdvaZnljii alnil,-rpt"rf ,.f fonroztt zaJmy spoleanosti ve znadndiif mire. Z Lichi di_vodri zristdvd soudfim nad6le stih6ni
-kfiv6ho ofri,i6^i, *i-
Zovrlni^ viZnosti presidenta republiky, h"ron*i,irtruri.'f,crnrtelu a uriZka vefejnich dinitelri (SS 110, 171, 162 a180 tr. z.).
Toto rozddleni piislu5nosti mezi soudy a nirodni vvborvspolu s celou novou tipravou t6to Litky poituuiio o"iirnni,ctr na nov:f prixni zdklad. kterf je i,iouladu s novfm102
uspoiicLinim spoleEensk:ich vztahfr dlov6ka k dlovEku i s na-Eim dneBnim pojetim morSlky a stane se svou jednodu-chosti a pruZnosti jisi6 vhodnf'm n5,strojem napom6.haji-eim rideln6 a ridinn6 ochran6 cti.
O lizeni v ur6,Zkovich sporech jednaji $$ 6f aZ 64 trest-niho iSdu spr6vniho.
Spoleinost za kapitalismu stihala sice pl:estupky pov-ahy
mrainostni, nepodnikala vlak nic k odstran6ni jejich piidia.I kdyZ vit6zn6 nastoupenS. cesta k socialismu. je doprov5--zena- nesrovnatelnfm zvj'ienim mravni rirovu6 lidu, musitrestni z5kon sprSvni poditat s tim, Ze rrizn6 piestupkytohoto druhu butlou jako pieZitky kapitalistick6 mor5lkypo urditf ias je5t6 p€tchdrry a Ze rfnem nepominou'
Ploto stanovi $ 134 skutkovou podstatu piestupku protimravnosti. Tohotb piestupku se dopouSti ten. kdo pohorSli-v;im zptsobem poruli mravnost.
Spad6 sem v podstat6 kaZd6 pohor5liv6 jednSni nebo'chov6ni, kter6 se hrub6 doti'k6 mravniho cit6ni. Jsou toi iiny, kter6 poruBuji mravnost pohorllivfm zprisobem vesf6fe pohlavni (na pi. kupliistvi, prostituce). Uslanovenig 134 Lrestniho zikona spr6vniho zahmuje v sobd- v pod-itat6 i diny, kter6 byly dosud trestn6 jako soudni pie-.stupky.
Pokud jde o trestn6 iiny podle nov6ho trestniho z6kona.soudniho, upozoriiuje se zejm6na na S 244 (ohroZeni mrav.-nosti, na pi. uvidi-li se do ob6hu nebo dini-li se vei'ejnEpfistupn:foni tiskovina, film, ryobrazeni nebo jinf pfedm6t,irter6-oliroZuji mravnost) a S 188 tr' z6k. (hn-rb6 ne-sluinost) .
Je samoziejm6, ie zvl63ttti ochranu v6nuje lidovd demo-kratickf st6t ml5.deZi. Zdrav! vivoi ml deLe zabezpedtje'Ze novd generace socialisticky smiilejicich lidi zvlidnetdZk6 ilkoly budov6ni socialismu. Ustanoveni o ochran6pied mravnim ohroZenim mlSdeZe odstraiuje nedostatkydosavadni roztiiSt6n6 ripravy.
Trestni z6kon sprdvni uvSdi v $ 135 piikladem n6kter6typick6 skutkov6 podstaty. Ov5em vedle nich bude sem
"iriaat i t uzae jednSni, kter6 jakj'rnkoli zprisobem ohrozuje
mravnd osobu -mlad(i
ne7 tA tet. Sem patti i pron6.Seni
oplzl:ich iedi (na pi. na pracovi5ti pied uini) nebo jin6rimysln6 ohroZeni mravni vlfchovy ml6deie.
103
Pto!trDkDroti
MIavliDt{d616,
r Proti mravnimu.ohroie{ chnlni ml6dei nejen trestnlzhkon spr6vni, ale i trestni ,akon soud;i Fodie g Zlb po_sl6ze uveden6ho fre,st{ho zirkona je .oua";1r""t"5; ti*akdo - byti i z nedbalosti -.- vyd6 osobu _iua-Ji
""2 osmn6ctlet,v nebezpeii zpustnuti tim, Z" neptni svou p&lrnost o nipedovat, nebo kdo takov6 osob6 ,_"Zri ori"iz-r-frrildivf nebonemravnf Zivot nebo kdo ji sv6di tr zatt6tfivOmu nebo ne-mravn6mu Zivotu.
i&:,:"{?t .!h"9y"1,. u.zEviraci hodiny v podnicich hostinskych ah.diry. u5;depnickfch bylo aZ dosud motivovdno pouze ochianounodniho klidu a mravnosti v IirBim slova siryslu. Dnes md.spoleinost i v tomto- sm6ru zdjem piedeviim na tom, abynepiim6ienfm prodl6vinim v t6chto podniclch nebylaoslabovdna pracormi schopnost obdanri.
Podle ustanoveni $ 136 trestniho z6kona sprd,vniho, kterfstanovi skutkovou podstatu pfekrod6ni uzaviraci hodiny,lze zakroiit i proti hostrim, kteii se zdrZuji po uzaviratihodind v podniku. Lze tu pouZit t6Z blokov6ho r:izeni.
Ea5,!dni hrv. Spolednost m6, zi+jem na tom, aby Zivot pracujiciho dlo-vdka nebyl otravov5n a tozvracerT neiestmi, kter6 zplodilydiiv6jii vykoiisf,ovatelsk6 syst6my. Mezi n6 patii i ridastna hazardnich. hr6ch, kter6 hospoddisky a mordln6 t6Zcepostihuji hrdie a jejich rodiny a nidi ve znadn6 miie i pra-covni k6zei. Proto i zde umoZiiuje novf trestni zdl<onspr6mi nirodnim vfborfim, aby mol.rly uklidat za tyto pie_stupky citeln6 tt:esty, Za.hazardni hru lkromd
-hry za
takovou prohlSBen6 pr6vnirn piedpisem nebo opatienimpiisluin6h_o organu (zaklzanLi hra)l se povaZuje takovd,hra, pii niZ vjsledek zdvisi zcela nebo piev6Zni na ndhod6,p_okud jde o hru ziBtnou a pro hrdde hospoddisky zhoubnou.Nemusi to bitt vidy hra o penize. St;di i hr; o hmotn6vklady, kter6 jsou vttSi hodnoty. Nespadaji sem hry propouhou nevinnoa z6bavu, n..fbrZ jen firv ,"iSt* a hospo-ddisky i mravn6 zhoubn6
Naproti tomu neopr6vnene provozov6ni loterie, ridast nahfe v nedovoten6 loterii, neopr:ivnen6 p" Zir"o.i""sku uza_vir_Anli a zprostfedkovdni sdzek a jine p;r;j;;i' piertpisrio loterii a jinfch n6hodnych n"e"fi a s'arf.a"f, le trestn6jako piestupek podle S 6ii trestniho ,ef."._lori*1.,".704
2. Piestupky obecnd nebezpein6(SS 138 a2 143).
Zaji5t6ni budovatelsk6ho fisili na cest6 k vytvoieni so_rialismu vyZaduj e" aby iivoty obianri a vSechnv hosnoddi,uke.-hodnoty byly ridinn6 chr6ndny pied Skodami,'ktere.vznikaji potiry a jinfmi Zivelnimi pohromami .r"bo ,.,"-hodami. Proto novf zdkon o ochran6 pierl poidry a jinfmilivelnimi pohromami (i..62/19b0 S6.y stinovi, Ze veatepohotovosti jednotn6 organisovan6ho hasidstva je zisadn6ha7,dy_ povinen, aby podle svll.ch sil poskytoval pol i,ebnou,,s91rnl ? vecnou. pomoc pii zamezovdni a zclolfvini poLirtta_ jinfch liyelnich pohrom nebo nehod, zejm6na, lsou-liohroZeny lidsk6 zdravi, Zivoty nebo ndrodni majetek. Tutopovinnost zabezpeduje i novjr trestni zdkon spr6vni v $ 1Jg.I'odle ndlro se stihd piedevSim ohroZeni poZdrni bezped"nosl i,kdyZ n6kdo nezachoval opatr.nost, jakou spoleinosf na n6mpoiaduje, lokud oviem nejde o trestnj.tln soudni (g 192tr. z. Mezr tyto piestupky spad6 jiz pouh6 nedbdni liecl-konkretni nebezpeii poZSru (na pr.- nedb6ni zit"kazt koiienina stavb6).
Daliim typickj,m piestupkem je zde zavin6n6 nepiisp6nina pomoc pi'i poZdru, ad k poskytnuti pomoci byl pactratetpovrnen.
_ Piestupku se dopouBti d61e ten, kdo rreplni n:r vyzvu
rikoly v oboru poZirni ochrany, k nimZ je povinen (ni pi.kdo odepie ulgZenou osobni pomoc pfi i6sahu hasitstvi),nebo_ ten, kdo poruli hrub6 svon povinnost, vvpl..(,vaiiciz piisluSnosl i k hasidstvu.
Stejn6 drileZit6 je pro ochranu obecn6 bezpednosti tres-l.lni pfestupkt proti piedpisrim o zbranich a stielivu(ii 139). Novf zdkon o zbranich a stielivu d. 162/1949 Sb-r provdddci vyhl6ska ministerstva vnitra a ndrodni obranyti.34/1950 ti. l. l) sleduji mySlenku, aby zbran6 se dostalv'lo rukou osob naprosto spolehliv3ich a ocldanVch lidovF,lemokratickrimu zlizeni a aby byly z dfi,eni a noSeni zbranivylouierry osoby nespolehlivl a zbytk-y pifslulnikfi bur-Toasnich tiid. Piestupky proti piedpisfim o zbranich a stie-livir bydou proto nSrodnimi qibory velmi piisnd stihdny.Zejm6na bude potrestin ten, kdo neiplni povinnost uloZenoulru jako vfrobci zbrani (stieliva) nebo obchodniliu s nimirrebo jako jin6mu drZiteli zbrani, zejmina kdo zbrafi ne-,rpr6vn6nd vyrobi, opravi. drZi nebo nosi, kdo sob6 nebo
105
im:
ndkomu jin6mu zbrafi opatfi nebo pienech6,, kdo neopr6v-n6n6 provede na stieln6 zbrani takovou zmdnu, kterou sesniii jeji bezpeinost. Sem patii tak6 stih6ni poi6dkovf'chpiestupkrl v oboru zbrani a stieliva.
Kdo bez povoleni vyribi zbran6 (stielivo) nebo s nimiobchoduje, dopou5ti se rovndZ soudn6 trestn6ho iinu (g 196odst. 1 tr. z.).
Neoprivn6n6 ziizeni nebo provozovdni jak6koli civilnistielnice, zejm6na nedodrZovdni podminek, za nich7 bylastielnice povolena, tvoii nyni skutkovou podstatu $ 140trestniho z6kona spr6vniho, Civilni stielnice lze ziidit jense souhlasem okresniho nirodniho v:iboru. Musi bft pro-vozov6ny tak, aby nebyla ohroZena veiejn6 bezpednost.
Stejnd nebezpedn6 jako piestupky proti piedpisfimo zbranich a stlelivu jsou piestupky v oboru vfbulnin.Ustanoveni trestniho zr4.konb sprS.vniho (S 141) umoiiujen6rodnim v.,iborrim, aby dos6hly piesnr5ho zachov6v6ni vBe-obecntich piedpisri o vfbuSninich a aby znemoZnily tiid-nimu nepiiteli zneuZit vfbuBnin k ru5eni budovatelsk6hoirsili pracujiciho lidu. Piestupku se dopou5ti kaZdi, kdonesplni povinnost, kterou mi pii vfrob6, uv6d6ni do ob6hu,drib6, dopravd nebo pouZivSni vfbuSnin.
Naproti tomu nedovolenS, v-'(,roba a drZeni v:fbu5nin jetrestn:im iinem soudnim ($ 196 odst. 2tr. z.),
Tak6 s neodborm:im uZiv6nim parnich kothi a jinfchzaiizeni, u nichZ je nebezpeEi vfbuchu, je spojeno znadn6ohroZeni iivota, zdravi i majetku. Proto je plestupkem$ 142 poluleni povinnosti v oborrr vfroby, umist6ni, udrZo-vSni a obsluhy tichto zaiizeni. Jde v podstatd o zaji5t6ni,aby se zachovSvaly bezpednostni piedpisy, jejichZ fielemje odvr6tit nebezpeEi vtibuchu.
V dob6 zostien6ho tiidniho boje md znaity vlznami ustanoveni $ 143, podle n6hoZ jest trestnli ten, kdo vy-robi, sobd nebo jin6mu opatii, pienechS nebo piechov6vSnistroj nebo jinou vEc, kter6 je ziejm6 urdena k pS,chdnitreslneho dinu.
3. Ochrana silniiniho, Zeleznidnihoa leteck6ho provo zu a och ran a plavby
($$ 1aa az 1a8).Trestni z6kon spn4vni zajiBtuje bezpednost a plynulost
provozu \r doprav6 silnidni, ieleznilni, leteck6 i v plavbE
106
Ziiwily pli
?iestuDky
i*buBnln.
Nnstuojo.urE€n6
-k D6ch6ni
atnu.
tim, Ze postihuje ohroZeni bezpetnosti nebo neruienostido_pravniho provozu a ru5eni poi6dku v ndm (gS f Z aZ147).
. _MriJi doprava bj't spolehliv:i a plnit sv6 posl6ni, musihyt lrezpeand a neruienS. Nehody a firazy zprisobuji po_ruchy v_ doprav6 a Skody na nirodnim majetku i Zivotecha zdravi pracujicfch.... Trestni zikon sprd.vni m6 proto piim6t kaZd6ho, kdo iedinnf_v doprav6 nebo pi.ichdzi s ni do styku, at .ia[o aL_pravni zamdstnanec, cestujici, pfepravci, iidit -vozidla,jezdec. nebo chodec, aby zachoval potfebnou opatrnost ivystiihal se vSeho, dim by mohl ohiozit bezpeinosr jin.ichnebo i sdm se vydat ikod6 nebo razu, zeim6na vSlk'no_tlatuje lehkomyslnost a bezohlednost v aoprave, ttJievede nejiastdji k nehoddm. Jde tu o poru5enfneien ziimfijednotlivc&. ale i zdjmri pracujiciho lidu.
". Pi'estupky podle gg 144
^Z 147 tze stihat t6Z blokovlim
rlzenlm.Uvedend ochrana dopravniho provozu nahrazuie fadu
skutkovlch podstat sprdr.rrich ffestupkfr, spoiiira.iicichv poruleni dosavadnich z6konn:ich a jinich piedpisri, vy-danfch na jejich podklad6.
Pachatel tdchto pfestupk&.ie trestn6 odrov6tlnr,. iiZ. ne-zachoval-li_ o-patrnost, kterou na n6m spoleinost poiadu.ie.
OhroZujici jedn:ini je piestupkem, tidvZ znusobito i""ohroZeni, ale nemelo za ndsledek posk-ozeni osob nibohmot-16 Skody na v6eech, poruchu v provozu a pod. nebobyloJi toto- po5kozeni tak nepatrn6, Ze mu polkozenf simvfrbec nepiiklSd6 v6hu. Nastala-li v5ak skutedn6 ikoda.strivd se jednr4ni trestnj,rn dinem z nedbalosti podle trest-nihti zdkona soudniho, na pi. g ZZL (ublii;e;i na zdraviz nedbalosti), g 246 (poBkozeni majetku ndrodniho nebomaj etku lidov6ho druZstva).
.Zvl6St6 dfi1eZit6 je s hlediska ochrany provozu sLihdniI'iestupku lteku po dopravni nehod6 a piestunku neooskvt_nuti pomoci pfi ni, jejichZ skutkov6 podstaty jsou vytte"nyv. S.148 -trestnih.o z6kona sprivniho. Jcle jednali o pfeitupetiidiie doprarrriho prostfedku, kteri ie snaZil'uniknoutzji5t6ni po dopravni nehod6, na nD m6l ridast, jednako piestupek toho fidastnika na dopravni nehod€ jniko'litedy jen iidide), jenZ neposkytl potiebnou pomoc
- aipomoc. podle okolnosti poskytnout mohl - osob6, kter6 piilakovri nehod6 utrp6la rijmu na zdravi.
lrrak Ilo
LW
N,iliii'pI
I
I1
I
Toto ustanoveni mA jednak piispdt k usnadn6ni pitr6nipo privodci dopravni nehody, jednak piim6t zridastn6n6osoby, aby poskytly potiebnou pomoc t6m, kdo utrpdliirjmu na zdravi pii takov6 nehod6.
Pohud jde o neposkytnuti pomoci, dluZno upozornit natrestn6 diny podle $$ 227 a 228 trestniho z6kona soudniho.Soud totiZ trest6 podle 9 227 kaiddho, kdo fmysln6 ne-poskytne potiebnou pomoc osob6, kter6 je v nebezpedismrti, ad tak mfiZe udinit bez nebezpedi pro sebe nebo pron6koho jin6ho (nesejde na tom, zda k tomu dollo pii do-pravni nehod6 ii jinde). Podle $ 228 trestniho zikona soud-niho pak je trestnti iidid dopravniho prostiedku, kterf podopravni nehodd, na niZ m6l ridast, rimysln6 neposkytnepotiebnou pomoc osob6, kterr4. pii nehod6 utrpEla rijmu nazdravi, ai tak mfiZe udinit bez nebezpedi pro sebe nebo pron6koho jin6ho.
VII. 2kivdredni ustanoveni.
V $ 149 se zruiuji vSechna ustanoveni z oboru trestnihoprdva sprivniho. Tak se zruiuje na pi. S 8 zikona d. 53/1949 Sb., o cestovnich pasech, lei ostatni ustanoveni zfi-st6vaji v platnosti. Obdobn6 je tomu u osta,tnich piedpisfi,jeZ obsahuji trestni ustanoveni.
Zru5u.ji se tak6 pi'edpisy o policejnim vyho5fovSni ao policejnim dohledu, jak o tom vfslovn6 mluvi $ 150, apiedpisy o donucovacich pracovn6ch a tdborech nucen6price, jak pravi $ 151. T6bory nucen6 prdce slouZi od fidin-nosti zSkona jednak pro vihon sprdvniho trestu podle$ 12 odst. B tr. z. spr., j ednak pro soudni provinilce, kter:ibyli do TNP urdeni podle g 36 tr. 2., a konednd pro ty, kteiineabsolvovali dosud dobu, na kterou byli urdeni do TNPpodle diiv6jiiho zdkona E. 247 /L94a Sb. nebo pro ty, kdoZbyli pievedeni do TNP z bjvalfch clonucovacich pracoven,
Podle $ 152 nabyl zakon iinnosti dnem 1. srpna 1950.Od t6 doby neplati star6 trestni piedpisy, nf'brZ vflui.ndnovli trestni zikon spr6vni. Trestnost piestupku spicha-n6ho pied 1. srpnem 1950 je v piechodn6 dob6 posuzovatpodle z6kona, kterf platil v dob6, kdy piestupek byl sp6.-eh6n, ledaZe by v trestnim zdkond sprS.vnim bylo ustano-veni pro pachatele pffzniv6i-{i.
108
,lt
,
rli;i
iitil,tlll
ZAKON ,O TRESTNIM nizsNi,SPRAVNiM(TRESTNi RAD SPRAVNI)
I. frvodni ustanoveni zfkona ($$ 1 aZ 6).uielem dlivdjii ripravy trestniho iizeni spr6vniho bylo
zabezpe(it takovf zprisob jednrini sprSvnich org6nfi pfiv;ikonu jejich trestni pravomoci, kterj by nejl6pe zajistilvykoiisSovatelski z6"jmy vlednouci tiidy kapitalist&. Tatopovaha stdtni sprS,vy ddvala ri4z i trestnimu fizeni a urdo-vala jeho zdkladr:i znaky, byrokratickf formalismus, tiidniprotilidov6 zam6ieni, nedemokratidnost, nepruZnost, ne-srozumitelnost a roztiistdnost. '
Naproti tomu riielem naieho nov6ho trestniho tizenisprr{,vniho je zajistit, aby vfkon trestni pravomoci odpovidalzdjmrim pracujici v6tliny spoleinosti, t. j. zSjmrim pra-cujiciho Iidu, veden6ho d6lnickou tiidou, k dosaZeni stano-ven6ho cile - k uskutein6ni socialismu v naSi zemi. Trestnir:izeni spr6,vni musi piispivat k prov6d6ni zdkladnich poli-tickfch funkci stStu lidov6 demokracie a musi proto bftvedeno tak, aby pom:{halo odhalovat, zneSkodiovat a syste-rnaticky potladovat tiidniho nepiitele a piipravovat naviech frontdch tfidniho boje podminky pro ripln6 vit6zstvisocialismu.
Eizeni musi bf't vedeno snahou utuZit pi6telskf svazek,lilnikri, .rolnikri a ostatnich pracujicich a zajislit vedoucit'osice dElnick6 tiidy ve vSech oblastech ipoleiensk6hol.ivota.
Novf n6zor na funkci trestniho iizeni sprSvniho, jak jejthfpe socialistickS spolednost, d,ochizi:tlrazt jiZ v rivod-nim uslanoveni g I, z n6hoZ plyne, Ze riielem pfedpisfiu'eslniho iddu spr6vniho je nejen umoZnil rychl6 a spo-Iehliv6 zjiStiovini a spravedliv6 trestini piestupkrl, ale'tejm6rra tak6 vychovSvat obEany k pln6ni povinnosti piil,udovdni socialismu.
Pln6ni zmindnj.ch tikohi ukl6dri z6kon v souhlase s usta-rrovenim Best6 kapitoly trstavy 9. kv6tna n6rodnim vfbo-lirm, pii demZ klade dfiraz na t6snou soudinnost s pracujicimlidem, kterf m5 ndrodnim vfborfim pomShat zejm6na tak61rr:i zjii,f,or,5ni ipiestupkri. Jde tu o vyjfdieni mobilisaEni z6-sady, aby tak6 nej5irdi vrstrX, obianstva piispivaly k ochra-ld lidovd denqokratick6ho pr6vniho i6du.
Z daliich tivodnich ustanoveni zikona plyne, Ze v trestnimiizeni spr6vnim plati tyto zdkladni zdsady:
a) N6rodni vfbory stihaji piestupky z riiedni povinnosti(S 2). Z toho je jedin6 vj,jimka u piestupkt uriZky na cti,
Uact ,skons.
stlh.t
111
?i.:t
Urluit6tri
kter6 se- stihaji jen na nivrh uraZen6ho. Jinfch nrivrhov;/chpiesLupkt neni.
_b),V iizeni plati z5sada materi5lni pravdy, podle niZ majindrodni vybory zjistit skutetnou pravdu, ze.lm6na vSechn-vskuteinosti dfilezite pro projedndni veci, tedy nejen ty, kter6svdddi v neprosp6ch obvin6n6ho, nybri, i ty, liter6 sv6d6iv jeho prospech.
c) Nfrodni vfbory stihaji zisadn6 viechny piestupky,o kter.'ich se dov6di. Zde viak plati na rozdil od dosavadniliopr6vniho stavu dfileZit6 vfjimka, Ze nirodni vfbor mfiZe oclzahfljeni.Iizeni upustit nebo iizeni zastavit, jde-1i o piestupekm6n6 vriznamnli a nevyZaduji-li zijmy pracujiciho tiau iti-hdni piestupku {g 3). Jde tu o pledpis povahy tiidni, kterfnavazuje na ustanoveni S 16 trestniho zdkona sprivnihoo upult6ni od potrest6ni. Rozdil je v tom, i,e pfi up;St6ni odpotrestdni se provede tizeni aL, do vfroku o vin6, kdeZtopii upuSt6ni od stihSni se iizeni neprovidi.
Z6kon se v rivodnich ustanovenich zmifiuje o povinnostiveiejnfch orginii pomdhat n6rodnim vfborflm pli stihfnfpiestupkfr. Tuto p,ovinnost ma.ii v3echnv vefeine orsdnv.kter6 musi zejm6na urychlen6 vyhovovat" doZddrinim n"6roi-nich vfbori (o provedeni SetIeni, o zapfijieni spisri a pod.)a jsou povlnny jii, z fiIedni povinnosti ozndmit kaidf piestu_Dek, o kter6m se dov6di.
Referdty narodniho vyboru se doZaduji zisahu SNB ienprostlednictvim referdtu III, jak uvddi v57nos ministerslvavnitra uvelejnEnl' ve Sbirce ob6Znikfi pro KNV, roi. II-1950,poi. d. 771.
- V5echny org_Any iinn6 v iizeni jsou povinny udinit opat-i'eni k zachovdni stStnich, hospodriiskfch i iluiebnich- ta_jems'vi. Vfslovn6 zmocn6ni, aby z tohoto drivodu se mohlyodth;ilit ori iizeni, zLkon nemi, pon6vadZ iizeni je upravenotak plrr)n6, Ze vZdy bude mo2no uiinit podle povahv v6cinutne opatieni k zachov6ni lajemstvi.
Z platnosti trestniho i6du spr6vniho jsou vj.jimky. JsoutotiZ dv6 kategorie osob, kter6 nelze stiliat podie tr"- i. spr.,a to:
a) piislu5niky brann6 moci, Sboru nfrodni bezpeinostia_ Sboru vdzefiskl. strfli,e, kteii sp6chali piestupek i iinnisluZb6; dojde-li ndrodnimu vfboru trestni oznfmeni pro ta-kovf piestupek, postoupi v6c piisluin6mu velitelstvi ia riie.lem kSzefisk6ho stih6ni ;
LLZ
Viiimk-v
b) osoby, kterlim piisluii pr6vo exteritoriality (velvyslancia vyslanci) nebo osobni osvobozeni (konsu1ov6, dlenov6 mezi-nirodnich misi a pod.). V pochybnostech obr6ti se n6rodnivfbor na ministerstvo vnitra, kter6 rozhodne v dohod6 s mi-nisterstvem zahranidnich v6ci-
dlenov6 N6rodniho shromiZd6ni mohou bft stihdni podletrestniho z6kona spr6r,niho, vyslovi-li s tim snEmovnasouhlas.
IL Obecn6 ustanoveni_
1. Piislulnost (gg Z aZ 11).Z6,kon rczezt6,v5" jednak vdcnou, jednak mistni piisluSnost.
. VBeobecnE platf z6sada, Ze n6rodni vfbory jsoujed.in6 a rf_ludn6 p i i s I u S n 6 stih;t vseihny pfe-stupky, _lveden6 v trestnim z6kon6 spr6vnim. N6rod;i ^vi-bo-ry stihaji tudiZ .krom6 piestupkfi obecn6 povahy zejm6natak6- piestupky finanini, jakoZ i piestupky stihin6 dosudb6isk;imi rilady. Vzhledem ke zvliStni povaze posl6ze zmi-n6nfch piestupkri a k poZadavku nezbytn6 odbornosti jenutno, aby ndrodni v;fbory postupovaly pIi stihfni tEchiopiestupki v tdsn6 soudinnosti s iiiady b6ristrymi.
Okresnimu velitelstvi ndrodni bezpednosti nepiisluli Zddnitrestni pravomoc.
Ke stihdni piestupkfi je v prvni stolici prYislulnf pr:edev5imokresni _nirodni -vlftor (g 7), jimZ se rozumi tak6 jerlnotnf.t ristiedni ndrodni vybor (Brno, Bratislava). V piaze isou,,rvni stolici obvodni ndrodni v5i.bory.
Vedle okresnich ndrodnieh vliboru stihaji n6kter6 pie-'Lupky v prvni stoiici misl ni n6rodni vibory; _je.iich treitnilll'avomoc bude nov6 up.ravena vlddnim naiizenim. iez urii.kter6 pies[upky a r jakdm rozsahu budou mistni 'nrirorlniv1('bory stihat. Dokud toto vl6dni naiizeni nebucie vydeno,vykonSvaji mistni n5rodni v;ibory trestni pravomoc v dosa-vadnim rozsahu ($ 91). Pii tom samoziejm6 musi pouZivatustanoveni nov6ho trestniho z6kona sprSvniho.
- Ustanoveni o mistni piisluSnosti ke stihdnf pfestupku
rrlali sarnozfejm6 i o piestupcich proti finandnimu hoipo-,l6istvi stdl.u. Pi'i tom vSak zristala podle S 90 odst. 2 tr: f.spr'. zachovSna zSsada obsaZenS v g 2 odst. Z.vl..nai, d. 86,r
8 118
VEcnnpiisltritroBt
MlstDiDiislulnost
I1949 Sb., o finaninich re{erdtech okresnich ndroclnich vr7_borfi, i:e LotiZ vy5etiovdni takovfch piestupkfr, jakoZ i di;fltrestnich soudn6 provdddj i tyto neiodni viboiy:
obvodni ndrodni vlibor priha 1 pro obvod ristiednihondrodniho vfboru hlav. mdsta prahy,
. okresni n6rodni qibor Praha-jih pi.o obvod praZsk6hokraje,
iistiedni. nrirodni .i4ibor Brno pr.o obvod bln6nsk6ho'kraj e,jednoin6 ndlodni vyborv pro vSechnv ostatni kraie- -
Tvto ndrodni vybory posioupi po vyietieni v6c k rdzlrot.l_nuti o vin6 a trestu (piipadnd k poilini trestniho ozn6meniprokuratuie) vZdy mistn6 piisluSnemu okresnimu ndro.l_nrmu vyboru.
Bez soudinnosti s n6rodnimi vfbory povdienfmi provd._d6nim vySeufovini rozhoduii mistnO rrr,iituSnO naloA"i u,i_boly tehdy. mohou-li v6c vyi.idit v i..r'zeni piikaznim nebopoo1'obovacrm.
_K stih5ni piestupku je piisluinf pledevEim ten nirodnivfpor. v jehoZ obvodu byt piestupeli sp6chdn. Zrikon m:i vSa[v g 8 podrobnd ustanoveni o urieni mistni piisluSnosti proplipad, nelze-li misto spich6ni piestupku ziis:tit lmuZe se^'iostdt na pi. byl-li plestupek spichdn ve vliku nebo motoro-v;im. vozidlem) nebo byl-li pies{.upek spfchdn v cizine. V ia.kovem piipad6. provede tizeni ndrodni vybor, v jehoZ obvodum:i obvinEny bydliStE. pracoviSt6 nebo oobvt:- neniJi iichv. eeskoslov-ensk6 republice, nebo neda.ii-li
"" ,jistit, prouea"
tizeni ndrodni vybor, v jeho2 obvodu pfestupeh vviei naievo(na_ pi-. tim. 7e tam byl zjiStEn orgrinem SNB).
-
, Kdy_by takto b.ylo pffsluino vice ndroilnich vfbortr t6hoZs!9f16, provede iizeni ten nrir"odni vfbor, kterf. irvni ve v6tiudinil opatieni (na pi. rim, Ze vyclai piikaz k zddrZeni obvi_aindho nebo- jej piedvolal k vfslechu). pijpadn6 spory .roz_hodne spoletny nadtizeni ndrodni vybor.
Zdkon obsahuje koneen6 drileZit6 uitanoveni v l,om smvslu-ie mistn6 piisluin}; nirodni vybor mfrZe v zdimu ,ru" ""iiizeni poZidat jinf ndrodni vlibor tdhoz stupne, abv provedliizeni misto n6ho._ Je nutno, aby ndrodni vfbory spr6vn6 totoustanoveni ch6paly a vhodnd ho pouZivaiy. Nesmi se stdtzdminkou k- -tomu, aby ndrodni vfbor se z-bavoval nepiijem_nfch piipadri. Na druh6 stranE nesmi doZ6danri ndrodni v,0-bor odmitat pievzeti iizeni, jeJi fielnost dolideni zie;ria-Tak na pi- byl-li piestupek spdchSn na rekreainim po[ytunebo na zejezdu a obvin6ni a svEdci se rr.dti tlo sv6ho "by_
Lt4
dliEt6, bude v zajmv urychleni [izen.i, poiddit-li n6rodni vj-bor mista spS.chdni piestupku, aby fizeni provedl nArodnivibor bydlii,td obvin6n6ho a sv6dkri. Piipadn6 spury v tomtosmdru, pokud by k nim vflbec doBlo, rozhodne nejbliZe vyBSispoledni ndrodni vj,bor.
Spolein6 iizeni se kon6 o vBech pfestupcich t6hoZ obvi- sDore6$6
ndn6ho a proti viem osobSm, jejichZ piestupky jsou v t6sn6 ir'cnr"
souvislosti. V t6sn6 souvislosti jsou -na pi. piestupky pii-m6ho pachatele, pomocnika a ndvodce. Z dfileZitfch drivodrije moZno ndkterf piestupek ze spoledn6ho i.izeni vyloudit,na pi. jestliZe by se projednivrinim m6n6 zdlaLn|ho ple-stupku pi'iliB protdhlo lizeni o zSvaLn|m piestupku.
Pokud jde o v6cnou piisluBnost, stanovi zikon, Ze majilib;7t ve spolednem iizeni projedniny piestupky, k jejichZstihini je pfislu5nf jak mistni, tak i okresni nirodni vjrbor,provede iizeni okresni n6rodni v;ibor (g 9 odst. 2), kteri pl.o-vede i'izeni a vyslovi trest i za piestupek, k jehoZ stihinije jinak piisluSni MNV. K zaloZeni kompetence bkr.esnihondrodniho v..iboru tudiZ stadi, aby mezi vice pi.estupky bylaspoi jeden piestupek, k jehoZ stfhdni je piisluBnf okresnin6rodni vfbor.
Mezi piestupky, jei, maji bft projedniny ve spoledn6miizeni, mohou bft tak6 piestupky, sp6.ihan6 v obvodu rtz-nfch n6rodnich viborfi t6hoZ stupnd. Proto zdkon vyslovilzit"sada, i,e v takov6m piipadE provede spolein6 iizeni tennirodni vfbor, kter6mu piisluBi prov6st iizeni o nejzixai-n6jSim piestupku. Z n6kolika n6rodnich vfborfi takto pii-slulnfch provede lizeni ndrodni vfbor, kterj' prvni udinilve v6ci opatieni (g 9 odst, 3). K tomu nutno konstatovat,ie nejzixai,ndjiim piestupkem nemusi vZdy bft pfestupek,na kteri trestni z6kon sprdvni stanovi nejplisn6jii trest.Rozhodn;im pro urieni piisluBnosti bude to, kterf piestu-pek v konkretnim piipad6 nejvice ohrozil zejmy lidov6demokracie, na pf. proto, Ze byl sp5chin nepiiteieni naieholidov6 demokraticklho ziizeri, proti n6muZ lze niit g 12odst, 3 trestniho z6kona spr6vniho.
Z $ 10 tr. i, spr., kterf navazaje na $ 2, plyne z6sada, znno,ennZe niirdo nem6 bft ia tgi iin tresien dvikrit-, i to 3udrou ,j,I3l*9r.soudern a po druh6 n6rodnim qiborem, jak to n6kter6 zru-Xen6 piedpisy dosud piipouStdly. Proto rnr4, adrodni vfborvdnovat nrileZitou pozornost jiZ obsahu trestniho ozn{menia dospdje-li k n'zoru., Ze jde o iin stihanf soudem, m5 se
115
tro vdci dohodnout s piislulnim prokur6torem a podle do-hody mu v6c postoupit, po piipad6 zah6"jen6 jii i'izeni pie-ru5it aZ do pravomocn6ho soudniho rozhodnuli. Zjisti-li n5-rodni vfbor, Ze se proti obvin6n6mu vede soudni iizeni,teprve po vyd ni niiez't (trestniho piikazu), mi jeho vf-kon odloZit a vydkat vfsledku soudniho fizeni. DojdeJik soudnimu potrestSni, zru5i ndrodni vibor svttj nileza uv6domi o tom obvindn6ho. Byl-li naproti tomu obvindnfsoudem osvobozen nebo soudni iizeni zastaveno, ponech5, sen6lez v platnosti a n6rodni vfbor zaiidi jeho vikon,
vv!gu.{-eni Zdkott uvitdi jen zcela vieobecn6 dtvbdy podjatosti iii'ed-'T:J3;f" niho org6nu. Z plovSd6ni iizeni jsou vyloudeni podle $ 11
' ti, u nichZ pro pom6r k projednivane v6ci nebo k osob6m,iichZ se fikon dotik6,, nebo k jejich zristupctim nebo zmoc-n6ncfim lze poehybovat o jejich nepodjatosti. Drivody pod-jatosti mohou bft v konkretnich piipadech velmi lozma-nit6; jejich posouzeni se ponechdv6 n6rodnim vfborrim.MriZe jit o piibuzenskf pom6r fledniho orgSnu k obvin6-n6mu, avlak tak6 o pom6r jinf, na pi za uriitfch okol-nosti o pom6r v6iitele k dluZnikovi.
riiedni orgSn mi dbdt dtvodfi podjatosti z rii'edni povin-nosti, a zjisti-li je, m6 to ozn6mit nadiizen6mu org6nu,kterf zaiidi jeho zastoupeni jinl(T n orgSnem.
Tyt6Z zisady plati i pro iizeni odvolaci s tim dodatkem,Ze v druh6 stolici je vylouden tak6 ten, kdo se jairo orginndrodniho 1,liborrr zridastnil iizeni v prvni stolici.
2. Zad'*i.er.i osoby, vazba a.i inl omezerri(SS 12 az 16).
Tyto instituce, jeZ nebyly aZ dosud v5eobecn6 upraveny,maji zajistit, aby trestni iizeni sprS.vni bylo v kaid6m piipadd irsp6in6 provedeno, zejm6na jde-li o iizeni proti ne-pi6tehim pracujiciho lidu.
z.drzeni Pokud ide o zad.rieni osoby t$ 12), je tieba si pierlevSinio.oh* ujasnit, literd orginy mohou zad,-ieni prov6st. Zikon zdfi-riziuj e prioritu org6nt nirodni bezpednosti, kteri spodiviv tom, Ze osobu podezfelou z piestupku mohou zadrZet pie-deviim tyto orgSny a jen ve zvlditnich pi'ipadech jiniveiejn6 org6ny (rla pi. orginy trestni sluZby finandni, hos-potl6isk6 kontrolni sluZby, pliseini hajni). JdeJi o pie-stupky finandni, mohou zadrZeni prov6st bez dal5iho orgS'
1161t7
nv trestni sluZbv .finanini, neboL finandni pfestupky jsou
,rtaSt"i-i pfipady ve smyslu z6kona; ty pak pfipad ihnedoznimi orghnrim nSrodni bezpednosti. Jin6- velejn6 orsilymohou zafrZeni prov6st v oboru sv6 prlsobnosti zpravidlaien tehdv. ie-li nebezpeii v prod'leni (na pi. olgdn SNBneni snadno"dosaZitelni) ; musi viak zadrienort osobu ihnedpiedat orgdnu n5rodni bezpednosti.
Zitkor rozezn vh v podstat6 tii piipady, kdy je moZnozadrZet osobu podezielou z piestupku a to:
a) jeli pochybnost o jeji totoZnosti; v tom piipad6 je
-oirro o*ob., zidri,et ien do doby. neZ bude jeji totoZnostz.jiSt6na,
b) snaZi-li se rit6kem vyhnout trestnimu stih6ni,c) vzbuzuje-li dfivodnou obavu, Ze bude .pfisobit .na
sv6iky nebo spoluobvindn6 anebo jinak br6nit ohjasndniv6ci a jdeJi pii tom o zivaZnjr piestupek.
Zalirr- co v piipadech uvedenfch Pod p!,qm' a) a-b) mfiZe
veiejnj' orgSn piov6st zadrZeni z vlastniho popudu,.vy-Za-
auje s! k iadti,Zni podle pism. c) pisemn6ho odtvodndn6hopiikazu n6rotlniho vfboru, bez n6hoZ lze zadtieti v tako-ir6rn piipaae prov6st"jen tehtlv, i e-]i nebezpedi v prodleni'Pisemni'pi'ikaz k zadt:Leti musi bft zadrLet6 osob6 doru-t,i" pri'riaiz""l, . """i-tl to moz;6; nejd6le.rlo- 48. hodinpo n,m, Zadrien6 osoba musi brit nejd6le do- 48 hodin pro-
ouSrdna nebo odevzd6na piislusn6mu n6rodnimu vyboru,i<terri mri zadr2enou osobu ihned vyslechnout.
Zjistfli se pii vfslechu, ie dilvod zadr/teni dosud trv6',vezme n6.rodni vlfbor zatlrZenou osobu do vazby; jinak jipropusti na svobodu.' Siouri-li zadr|eni a vazba na jedne strane jako iinn;;prostiedek proti 1'uSiIelilm lidov6 demokralickeho pldvnihoiidu, zradi-se v z6kon6 na druh6 stran6 zietelnd snaha,aby bylo ve shod6 s ristavou co nejvice Eetieno osobni -svo-body jednotlivcovy a aby doba vazby byla co nejkratli. Toplyne-zejm6na z ustanoveni, Ze v5echny org6ny Einn6 v ii-ieni ;sou povinny pfisobit k tomu, aby vazba tyla co lej-vice zkr6Cena. ialimile pominou drivody vazhy, ir,6' bitobvindnj'ihned propuitEn na svobodu. Jinak vazba kondivydSnim nilezu prvni stolice, nejd6le vBak uplynutim -30dirfi otl zaclrZeniJ Byl-li obvin6nr5mu uloZen prvni stolicitrest odn6ti svobody delii neZ 30 dntr, mfiZe b.'it vazba pro-
IrI
dlouZena ai do rozhodnuti odvolaci stolice, nikdy v5ak nadobu delBi, nei dini trest prvni stolici vyslovenf.. Dobavazby se zapodit6v6,
-do vfm6ru trestu odntti svobody; toplati i v piipad6, byla-li uvalena vazba souclni pro tfZ iin,pro kterf po zastaveni soudniho lizeni zavedl lizeni n6_rodni vfbor. Uklrdi-li se jen pokuta, piihl6dne se pii jejiqfmdie rovn6i k vazb6.
?restni spisy, tf.kajici se obvin6n6ho, kter.j- je ve vazb6,musi -bj.t vyiizov6ny s nejvdt5im urychlenirn. dznadujte jenripadn6 slovem,,Vazba,,.
O vzeti do vazby vyrozumi nSrodni v;ibor vZdy zam6st_navatele (sluZebnI riiad) dotien6 osoby.
"t'jff",. Misto vazby mfiZe ndrodni vlfbor obvin6n6mu uloZit ome-zeni pokud jde o misto pobytu, na pr. povinnosL nevzdaio_vat se z urdit6ho mista nebo povinnoit nepr.ocllen6 ozna-movat nSrodnimu vlfbor.u kaZdou zmdnu ponytu (S f S).Ta}ov6 opatfeni nemfiZe vSak udinit naroaU"vi:boi tibo-voln6, nj,brZ pouze tehdy, jsouJi spln6ny podminky vazby.
Proti rozhodnuti ndrodniho vfboru o zadrZeni osoby,, o jejim vzeti do trazby nebo o jinliih omezenich mirie posti_
g9n{ gqoba podat samostatn6'odvoldni. jeZ viak nem6. od-kladn6ho rliinku.
3. Domovni a osobnia odn6ti v6ci
prohiidka, vydini($S 17 az 22).
...Jde o vyznamn6-procesniprostfedky, bez nichi, se org6nyIrjlov6 sprdvy v obdobi zostien6ho tijdniho boje ,nr6houobejit,. md-li bf_t ve v5ech piipadech zabezpeeei ridel trest-nrno rlzent spTavniho.
. P9-q"1i prohlidka (Sg l7 a n6st.) muZe bft provedenatehdy,.jeJi
-drivodn6 podezieni, Ze v byt6 netro jine -isi_nosti (n-a. pi. ve skladiSti, na pfid6) 3i prostorir (na pf.
v zahrad6)1. je v6c dfileZiti pro lizeni (zejm6na pro vedeni dfi-
kaz&) nebo2. Ze se tam skrjvd osoba podezieli z piestupku.Osobni prohlidka m Ze blt provedena tehdv. ieJi dri_
vodn6 podezfeni, Ze n6kdo m6 u sebe v6c dfileZitou pio iizeni.. ..P-iedpokladem k provedenl domovni nebo osobni pro_hlidky je
118
a) jednak piedchozi vislech dotien6 osoby a bezvisledntipokus, aby osoba hledanou v6c dobrovolnd vydala,
b) jednak trvSni drivodrl, kter6 sv6dii pro provedgni pro-hlidky a pisemni odtvodn6ni piikaz ndrodniho vtiboru.
Je-li nebezpedi v prodleni, nemusi blft ZSdnf' z obou pied-pokladri spln6n.
Ve shod6 s Ostavou 9. kv6tna stanovi zikon, Ze pisemnfplikaz nirodniho vfboru je nutno dorudit osob6, u niZ se pro-hlidka kon5, pii prohlidce, a neni-li to moZn6, nejd6le do 48hodin po ni.
Proti plikazu n6rodniho vliboru k provedeni domovni nebocsobni prohlidky lze podat samostatn6 odvolSni, jeZ vBaknemS odkladn6ho ridinku.
O prioritd orginri n6rodni bezpeinosti k provecleni do-movni nebo osobni prohlidky a o tom, }dy mohou takov6prohlidky prov6d6t i jin6 veiejn6 orgdny, plati tot6Z, co byloavedeno u vfkladu o zadrZeni-osoby.
Orgin prov6d6jici prohlidku je povinen prokdzat se Evimopr6.vn6nim a umoZnit, aby domovni prohlidce byl piitomenben, u n6hoZ se prohlidka koni. K vfkonu domovni neboosobni prohUdky mi bft podle moZnosti piibrdna hodnov6rniosoba jako svddek.
Osob6, u kter6 byla prohlidka vykon6na, d5 na jeji Zddostcrg5n, kterti provedl prohlidku, ihned, a nenili to moZn6,nejpozddji do 48 hodin po prohlidce, pisemn6 potvrzeni o dri-vodech prohlidky a o jejim vfsledku, jakoZ i o vEcech pIi niqrdanfch nebo odiatfch. Je to ve shod6 s $ 5 ristavy. O pro-vedeni domovni nebo osobni prohlidky se sepiSe protokol.
Vyddni a odndti v6ci ($$ 21 a 22) sleduje v podstat6 tiicil jako domovni a osobni prohlidka, t. j. ziskat vdc drlle,Zitou pro lizeni, zejlr'6na v6c, kter6 mfiZe bf't prohlS5enaza propadlou nebo zabrina ve prosp6ch stetu (srov. k tomu$$ 24 a 25 tr. zdk. spr.). Vdcmi se rozum6ji i fietni knihya jin6 pisemnosti. Vyd6ni a odn6ti v6ci nahrazuje dosa-vadni zabaveni.
Na rozdil od dosud platnf'ch pietlpisri je nutno, aby n5-rodni vfbor dotdenou osobu nadied vyzvaT k dobrovoln6muvydS.ni v6ci a teprve po bezvisledn6 vlzv6 mttLe dit piikazk odn6ti v6ci. PIi nebezpedi v prodleni jakoZ i pii vi'konudomovni a osobni prohlidky mohou veiejn6 orgSny ode-imout vdc i bez piedchozi vfzvy k vydSni vdci a bez pied-choziho plikazu nSrodniho vj'boru, jsou vBak povinnl:
119
Yyilirt ooitndti v&t
Poalt6olthnt.
ozndmit to plisluSn6mu n6rodnimu vliboru. N:ir.odni vfborpak neprodlend rozhodne o tom, zda odnEti z&sltdv6v platnosti.'
Osob6, kterri vdc vydala nebo jiZ byla v6c odiata, vydiorg,5n
_ fkon prov6d6jici pisemn6 potvrzeni o vydan6 nibo
odiat6 vtci. O vydSni nebo odn6ti v6ci se sepiie protokol.Odvol6ni proti vydini nebo odndti v6ci lze porlit samo-
statn6, lei nem6 odkladn6ho ridinku.VydanS nebo odiatS. v6c se ponechS zpravidla v rischovd
u ndrodniho vfboru; jeJi vlak nebezpedi, i.e se vic zkazinebo vyiaduje-li rischova v6ci nepomErnf n6klad, kterfneni ochotna.hradit osoba, kterd uplatf,uje prdvo k v6ci(nemusi to bit vid,y osoba, kterd v6c wdala nebo iiZ bvlav6c odirata), prod6 se v6c a vjt62ek se poneclri Oo konlf-n6ho rozhodnuti v rischov6 nSrodniho vfboru.
JakmiLe neni vdci tieba k dal5imu iizeni, ,t:rdti se tomu,k_do ji vydai nebo komu byla odiata. Steju6 se naloZi s vli-t6Zkem, nebude-Ji v6c prohl6sena za propadlou nebo za-branou. Je samoziejm6, i,e vlc, kter6 m6 bj.t v iizeni pro-hlS5ena za propadlou lebo zabrunou, nemfiZe b..ft tikto,vrScena-
Odfiat6 a zabaven6 rrdci vedou se r, eviclenci ve skladniknize. PiisluSn..(- vfnos je d51e otiSt6n.
4. Spolednd ustanoveni (gS ZZ ai, ZZ).Pod timto ustanovenim uprar:uj e zSkon iadu v6ci obec-
n6ho rdzu.U po<l6ni (S 23) se projevuje snaha odpoulat iizeni od
v5ech zbyteEnich formSlnosti a usnaclnit pracujicim hlarlkj-styk s:rdrodnim viborem. V;irazem toho je i ustanoveni,ie- poddni lze udinit nejen pisemn6, nj'bri i ristn6 do proitokolrr a telegraficky. NezrileZi na tom, jak je podinioznaiero nebo m,enili oznaieno vfibec, neboi pro ri8ely iizenije rozhodnfm jen jeho obsah. Podini v tristnich
- v6cech
jsou bez kolku.
_ Stejnou snahou jednoduchosti a pruZnosti byla vedenariprava_ poiitdni lhrit. Dny pracovniho klidu nemaji vlivuna pot6,tek a b6h lhfity, maji vEak vliv na jeji konee. pii-padne-li.totiZ konec thrity na den pracovnih; ktidu, pokl6dese neiblii5i pracovni den za poslealni den lhrity.
. -
_Pro zachov6ni lhfity neni nutn6, aby pod6ni -k
n6rodnimuvfboru ve lhritE do5lo, njzbrZ stadi. bylo-ti ve lhfit6 d6no
720
na poStu s adresou org6nu, u n6hoZ m6r. nebo mfiZe bituiin6no. Tato zSsada plati nyni vSeob€cn6. Tak na pi. jenutno povaZovat za vias podan6 odvol6ni, sm6iujici protin6lezu okresniho ndrodniho 'v.iboru, bylo-li pod6nov l5denni lhrit6 na po5tu s adresou krajsk6ho n6rodnihovfboru (srov. S 66 odst. 2 tr, i. spr.). Naproti tomu bynebylo moZno povaiovat za vdas podan6 odvol6ni, kter6by v t6mZ piipad6 bylo d6no na poBtu s adresou nEkter6homistniho nirodniho vj,boru nebo ristiedniho riiadu (mi-nisterstva). Vfibec je povinnosti kaZd6ho riiadu neboorg,nu, aby odvolani, k jehoZ piijeti neni piisluinf', conejrychleji odeslal piisluSn6mu nerodnimu v:izboiu, kterfrozhodl v-prvni stolici. Tato povinnost plyne ze zAsady, Zefiady jsou tu pro lid a ne naopak.
O navrSceni lhrity je moZno podle zdkonz o trestnimfizeni spr6vnim Zddat v podstat6 ve dvou piipadech; a topro zmeSk6ni lhrity k podSni
1. opravn6ho prostiedku nebo1. n6vrhu na stihini piestupku uriZky na c'ti.Podminkou piizniv6ho vyiizeni Zidosti je,a) Ze lhrita byla zmeBkSna z omluvitelnfch dtvodir,b) ie se tah stalo bez vlastni viny Zadatele,c) Ze Z6dost o navr6ceni lhfrty byla poddna do 15 dni
od pominuti pfekdiky, ad) Ze v t6Ze thfitd 15 dnfi bude poddn zmeikanf opravnjr
prostiedek nebo n5vrh.Pr6vni irtinky vias podan6 Zddosti o navrtceni lhfity
k pod6ni opravn6ho prostiedku jsou iyi6l, jak6 m6 vdaspodanjr opravnjr prostfedek. To znameni na pf., Ze byl-lin6lezem uloien trest odn6ti svobody, proti n6muZ podan6odvolSni mA vLdy odkladnj, riiinek (srov. $ 67 odst. 2), mdodkladnj.- fidinek i vdas podanS Z6dost o navriceni lhfity.Vlrkon trestu se pak odkl6dr. Byla-li naproti tomu uloZenan6lezem pokuta- a nSrodni vfbor odial piipadn6mu odvoiSniz dtieiitirch dt'rvodt odkladnf fdinek, nem6. odkladn6horidinku ani Zidost o navriceni lhfity. V!'kon trestu se v ta-kov6m piipad6 neodkl6di.
Pojem ziiiastn6n6 osoby, jak je uveden v S 26 tr. i. spr.,bylo nutno v zdkonl vysvdtlit p,"oto, i,e se ji piizn6vajirlfileZitS procesni oprSvn6ni (piedvol6ni k ristnimu jedn6ni,nahliZeni do spisri, dorudeni n6lezu, pr6vo k pod6ni odvol6niproti t6to d5sti ndlezu, jeZ se ji tj'ki a pod.).
Ift{K.
Znaafrtn6rt
1?l
rZfdastndnou osobou se podle zSkona rozumi:a) ten, jehoZ v6c byla nebo mriZe bft podle g 26 odst. I
tr. zAk. spr. zabrina, atkoli neni ve vEci obvinin;i'm (na pf,osoba mlad5i nei 15 let, jeZ nemii,e bf't vfibec stih6na,nebo vlastnik v6ci, kterS ohroZuje bezpeinost osob nebomajetku nebo mra.r'nost),
b) ten, komu bylo nebo mriZe b..it uloZeno ruieni za ne-dobytnou pokutu (srov. g 19 odst. 2 tr.26,k. spr.),
c) uraden'!, kterf'podal nfvrh na stihini pro piestupekurrlZky na cti.
Obvin6nf, zridastn6n6 osoby a jejich z6konni zistupcijednaji v iizeni pied n6rodnim v;iborem zpravidla osobn6.Mohou se vBak ddt zastupovat zmocn6ncem, nerozhodne-linSrodni vfbor, Ze musi bft pfitomni osobn6. Rozhodnelitak, musi to vj,Ee zmindnj.m osobdm a piipadn6 t6Z jejichzmocn6ncfim (pokud jsou mu zn6mi) vZdy vias sd6lit, abynedochSzelo k zbytein6mu nedorozum6ni.
Zmocnencem mfiZe bft kaZdi sv6pr6vn6 osoba. MfiZe jimbft tak6 advok6t, s vijimkou zastupovSni v lizeni o ar6"L-k6ch na cti. Toto ustanoveni sleduje snahu, aby iizenio urdZkdch na cti se nestalo Zivnou pridou pro advokitsk6spory o ftratich iizeni, jako tomu bylo dosud. Zmocn6necse m5 pied nSrodnim viborem vykAzat plnou moci.
Je samoziejm6, Ze ilenov6 rodiny, u nichZ neni pochyb-nosti, Ze skutein6 jednaji jm6nem pachatele, mohou ho za-stupovat bez zvh45tniho pisemn6ho zmocndni, pokud oviemnejde o pivni vfslech nebo jinf rikon, pi.i n6mZ je tiebaosobni riiasti.
Obvindnfl zridastn6n6 osoby, jejich zdkonni zSstupci azmocn6nci maji prdvo nahliZet do spis&, avSak ai po vyddnin6lezu. Timto ustanovenim m5, blt zab6n6no tomu, abynebyl zbyteind brzddn chod fizeni, jeL mi b;it podle g Itr. i, spr. provSd6no rychle. Obvin6ni nebo vrjbec ten, kdose citi rozhodnutim poBkozen, bude mit dosti dasu piipravitse ke svti obran6 v odvolaci lhit6, jeZ je dostatedn6 dlouh5,aby v ni mohl tak6 nahl6dnout do spisfi. Z nahl6dnuti jsouvylouieny poradni protokoly. Krom6 toho odeple nirodnivfbor nahl6dnout do spisri tehdy, kdyby tim mohlo bftporuleno stStni, hospodiisk6 nebo sluZebni tajemstvi.
NSrodni vfbor m&Ze uloZit poiidkovou pokutu do5.000 Kis tomu, kdo atl jako obvin6nf, sv6dek, zfiastnEniosoba, posluchad a pod.
122
Nahri;edo ,piat.
Por6dkov6
123
a) ruEi iizeni nebo.b) chovrl se urSilivb) chovrl se urSiliv6 k orgdnu provSd
veiejn6ho iinitele
tr) chov6 se urAiliv6 k orgdnu provSd6jicimu iizeni neboc) nesplni piikaz orgdnu prov6d6jiciho iizeni (na pi.
pfik-az k vyddni sv6dectvi, pokud neni opr6vn6n odepiitsv6dectvi podle $ 31 !tr. i, spr., nevyhovi obsilce a pod.).
PoiSdkov6 pokuty maji ctrrflnit lizeni proti provin6nimmeniiho raa). Tylo pokul,y nejsou tresly podle trestnihozdkona sprdvniho a nelze je pii nedobytnosti pi'emdnovatna nShradni trest odn6ti svobody. JesttiZe jde o v6Zn6jBipoklesek, ktel{i zakl6d6 skutkovou podstatu n6jak6ho pie-.stupku (na pi. neuposlechnuti velejn6ho orginu podle$ 108 tr. zitk. spr., ztiZeni nebo ruSeni dinnosti veiejn6hoorginu podle g 109 tr. zrA,k. spr.) nebo dokonce skutkovoupodstatu soudn6 trestn6ho iinu (na pi. ruBeni vfkonu pra-vomoci veiejn6ho iinitele podle S 179 tr. z. nebo ur6Zkuveiejn6ho iinitele podle S 180 tr. z.), zavede se proti vinnikutrestni iizeni sprSvni pro spSchanti piestupeli nebo se napiestupek nebo se naq6j podi trestni oznfmeni pro piislu5nf trestnf iin soudni.I kdyZ v takov6m piipad6 neni v zdkond vfslovnd vyloudenoi uloZeni poiSdkov6 pokuty, nem6 tato pokuta bft zpravirllaukl6d5na, pon6vadZ se v6c vyiidi v trestnim iizeni.. {aproti tomu uloZeni poISdkov6 pokuty nevyluEuje ulo-
ieni,n6kladfi iizeni provinil6mu za pfedpokladd uvecienfchv $ 81 odst.3 tr. i. spr.
Rovn6Z neni uloZeni poiSdkov6 pokuty vytouieno, jes iZese ndrodni vybor rozhodne pro piedvedeni toho, kdo se bezdostatedn6 omluvy nedostavi, ai byl i6dn6 piedvoldn(s 30).
Ndrodni v;/bor mrlZe poiridkovou pokutu z ditvodft zvliBt-niho zfetele hodnfch prominout nel:o zmirnit. proti uloZenipoi6dkov6 pokuty je moZno podat odvolini podle ustano-veni $ 65 odst. 1.
Rychlost a plynulost flizeni zabezpetuje tak6 ustanoveni pr&rveileoi-
o piedvedeni. Piedvedena mfiie blt osoba, kter6 se ne.dostavi I< nirodnimu vfboru bez dostatein6 omluvy, atkolibyla i5dn6 piedvol6na. To se tfkr4 nejen obvin6n6ho, nfbrZi sv6dkfr a jin;ich osob, tedy i t. zv. zritastndnjch osob($ 26).
Piedvolanf mA blt jii:, v piedvol6ni upozoru6n n6rodniurvfborem na moZnost piedvedeni a na jin6 n5sleclky toho,kdyby se nedostavil. T6mito jinj.rni nesledky je ira pi.:moZnost uloieni poiridkov6 pokuty podle g i9. ko;dni
Proi6iUnldtkut.SvEdcl.
ixtniho jedn'ni v nepiitomnosti obvindn6ho ($ 58), moZnostn6hrady n5k1adr1 zrna.fen6ho jedn6.ni ($ 81 otlst. 3).
Jako drikazu mriZe blft pouiito z6sadn6 vieho, co mriZepfispEt k objasn6ni v6ci. Zdkon se zmiiuje pouze o nej-drileZit6jSich drikaznich prostfedcich, a to nejpodrobn6jio dfikazu sv6dky. Stanovi v5eobecnou zisa.&t, Le kai:dir iepovinen na lryzv6.ni vypovidat pied n6rodnim v:iborem jakosv6dek. Sv6dek md bft pied vislechem tyzvin, aby vy-povidal pravdivd. M6 bit drlle pou€en o tom, kdy mflZeodepiit vfpov6d, a o trestnich n6sledcich ki'iv6 vjpov6di.Zdkon nezn6. piisahu, po piipad6 vzeti d,o slibu mistopiisahy, jako tomu bylo diive. Nepravdiv6 vjaovdcl sepovaZuje za kfivou vjrpovEd a je podle okolnosti trestnirntinem stihatelnf'm soudn6 ($ f61 tr. z.).
.Iako sv6dek nesmi bf't vysl:ich5n veiejnf org6n o tom,co se dov6d61 pii vfkonu sv6ho iri:adu nebo sv6 sluiby aco je povinen zachovSvat v tajnosti, ledaie byl t6to povin-nosti zproBt6n.
Odepi'it vypovidat jako svddek miie, ale nemusi:a) plibuzn:i obvin6n6ho v pokoleni piim6m (rodiie, d6-
dov6 a b6by, synov6, vnuci), sourozenei, manZel, osvojenecnebo osvojitel obvinEn6ho,
b) ten, kdo by poru5il st6tem vtislovn6 uloZenou nebouznanou povinnost mldenlivosti (na pi. duchormi, advokS.t),iedaZe by t6to povinnosti byl zproit6n piislu5nf'm orginemnebo tim, v jehoi, zijml tuto povinnost m5,
c) ten, kdo by zprisobil nebezpedi trestniho stihdni sob6,sv6mu piibuzn6mu v pokoleni piim6m, sourozenci nebomanielu nebo jinlim osobdm v pom6ru rodinnem neboobdobn6m (na pi. osvojenei, osvojiteli, druZce, druhovi)"je-iichZ fijmu by pocitioval jako tiZkou rijmu vlastni.
Jako znalci budou zpravidla povolSvini funkcionS.ii neboodborni zam6stnanci ndrodniho vfboru; jin6 osoby jenrr;fjimedn6.
Pokud jde o dfikaz znalci, zasiuhuje povSimnuti zejmlnaustanoveni $ 32 odst. 2. Stanovi se tu, Ze jeJi k podSnfznaleck6ho posudku tieba krevni zkoulky nebo .jin6hopodobn6ho rikonu, je obvin6nf povinen trp6t, aby l6kaiwykonal na ndm takovf rikon, pokud neni spojen s vS.ZnfmohroZenim zdravi obvinEn6ho. V praxi tu pfijde zejm6nao krevni zkou5ky iidiiri motorovfch vozidel, ktefi jsoupodezieli, Ze spSchali dopravni piestupek v opilosti.
724
Ustanoveni o vylouieni podjat:ich orgrinfi ($ 11) a o dri-kazu svddky ($ 31) plati obdobnd i pro znalce.
D&kaz ohledSnim se provede tehdp maji-li bft pfim:fmpozorovinim zji5t6ny nebo objasn6ny skutednosti, zivaZn6pro trestni iizeni spr6vni (na pi. ohled6ni bezpednostnicha zdravotnich zalizeni na ochranu zamEstnancfi pii prSciu piestupku podle S 76 tr. zdk. spr.).
DAkl'
III. ftizeni,Pokud jde o vlastni iizeni, rozd6luje zrikon jednotliv6
jeho zprisoby do dvou zSkladnich skupin. I)o prvni takov6skupiny zahrnuje blokov6 iizeni, piikazni iizeni, ristni jed-nSni a pisemn6 iizeni (hlava III.), do druh6 skupiny pakiizeni proti mladistv;im, iizeni v nepiitomnosti obvin6n6ho,iizeni podrobovacl z iizeni o urilkitch na cti (hlava IY.).
1. Blokov6 iizeni (S$ 34 ar 37).Jii; tim, Ze piedpisy o blokov6m iizeni jsou zalazeny
v zikon6 na prvnim mist6, je dostatein6 vyjSdr:eno, le seklade na toto iizeni zvlSStni dfiraz, nebof je jednoduche,rychl6 a rispornr5 a vyiidi se jim pom6rn6 r,elh'i poiet pi'e-stupkri. To je tak6 jeho riielem.
iizeni blokov6 upravuje zvl6itni provdd6ei piedpis zedne 7. srpna 1950, i. 493 6. 1. I, uveiejn6nf jako pr:ilohat6to pi'iruiky. Slovensk:i text je uvefejn6n v publikadnisbirce ,,itradnf vestnik" L dil d. 473/1950. Z tohotoproviddciho piedpisu upozoriujeme zde na jeho podstatl-,iobsah.
Podle ustanoveni. $ 34 mohou bft zmocn6ny veiejneorg6ny, aby za piestupky uklidaly ihned na mist6 pokutyosobim, hter6
a) byly pii piestupku piistiZeny ab) jsou ochotny pokutu zaplatit,
a aby pokutu ihned vybraly trestnim blokem.Vedle zjednodu5eni sleduje blokov6 iizeni takd riiel vf-
chovnf plynouci z bezprostiedniho potrestini pachatele namist6 iinu.
Odmitne-li postiZend osoba zaplatit pokutu, je nutnozjistit jeji totoZnost a podat na ni trestni ozn6rneni. Y ne-piitomnosti pachatele, na pi'itlad pii neBiipustn6m parko-
125 j.",:!.. : ..:
rv6ni vozidla, zakroii vefejni org6n zpravidla tak, i,e na.vozidlo pfipevni piedvol6ni.
Blokovj,m iizenim nelze zakrodit protia) piisluinikflm brann6 moci, Sboru nSrodni bezpednosti
a Sboru v6zeisk6 strile, kteii jsou v iinn6 sluZb6,b) osobr4.m, kterj.m piislusi pr6vo exteritoriality (vel-
vyslancrim, vyslancfim, a ostatnim dlenrim diplomatick6hosboru, kteii maji zelenou prrikazku vydanou ministerstvemzahranidnich vdci), d61e proti osobSm, kterfm plisluiiosobni osvobozeni (na pi. na podklad6 mezin6rodnichsmluv) a konedn6 proti poslancrim NSrodniho shrom6Zd6nia Slovensk6 ndrodni rady.
K provdd6ni blokov6ho iizeni jsou v5eobecn6 zmocn6nia) piisluBnici Sboru n6rodni bezpednosti,b) revisni orgSny podiizen6 bezprostiednd ministerstvu
v'liivy,c) ilenov6 zvl6Btnich oddilfi pro ochranu provozu drdhy
a v;ipravdi vlakfi.N6rodni vfbory mohou zmocnit k provr4d6ni blokov6ho
iizeni na pi.a) kontrolni orgdny krajskfch n6rodnich vjborfi (refe-
r6tu X pro vnitini obchod a vilivl),b) orgS.ny n6,rodnich vj'borii obstar5vajici pfisobnost ve
vdcech plavby,c) org6ny hospod6Isko-technick6 sluZby u ONV (rosUino-
l6kaisk6 referenty),d) orgdny n6rodniho podniku ,,deskoslovensk6 st6tni
lesy" a ndrodniho podniku ,,deskoslovensk6 stitni statky",.e) piiseZn6 hajn6 (piiseZnou striZ),f) orgdny stStni p6Ce pam6tkov6.Toto zmocn6ni provedou vydAnim zmociovaeich listin,ProvSddci piedpis obsahuje vjlpodet piestupki, kter6
moZno stihat blokovjm iizenim, jakoi i formu a obsahtrestnieh bloktr a piedpisy o jejich evidenci, vyd6ni, po-uLivini a odv6d6ni pokut,
V blokov6m iizeni lze uloZit pokutu do 500 Kts podlemiry zavin6ni pachatele, stupn6 nebezpednosti plestupkupro spoleEnost, osobnich pom6rfl pachatele a hmotn6hoprosp6chu, kter;i piestupkem byl nebo m6I bf't neopr6,vndn6dosaZen. Proti diivdjiimu stavu neni stanoveno, jakoupokutu v uvedenich mezich smi zmocn6ni org6n uloZit.Tim pi'est6v5 bf't blokov6 trestni, iizeni iablonou nedovo-.lujici piihliiet k okolnostem jednotlivfeh piipadfi.
126
2. Plikazni iizeni (gS 38 aZ 40).Na rozdil od blokov6ho fweni, ktet6 se prov6di proti
pachateli piistiZen6mu pfi iinu, aniZ se zjiitJuje jeho totoT-nost, je piikazni (zv. t6Z mandStni) iizeni prov6d6no u nd.-rodnich vfbort. M6 v5ak s blokovfm iizenim spolednj.cil,aby toliZ jednoduchjrm a rychlfm zpfisobem bylo vyiizenoco nejvice piestupkri, zejm6na piestupkft mdnl zi+vainfch.' Proti diiv6jBimu stavu je novii riprava piikazniho iiienimnohem pruZn6j5i, nebof, z6,kon neuvSdi v;ipodet piipadfi,kdy je moZno trestniho piikazu pouZit, nfbrZ stanovi zcelaobecn6, Ze se tak mriZe stdt tehdy, neni-li pochybnostio tom, Ze obvindnj, je pachatelem piestupku, Bude tomutak zejm6na v t6ch plipadech, kdy se zjisti sp6chdni ple-stupku na z6klad6 piim6ho pozorovini nebo podle rifednichzinnamfi, po pfipadd udinili na z6klad6 takov6ho zji5t6nioznhmeni soud, fiad nebo jinf velejnlf orgdn.
Z6kon nestanovi, jak6 druhy trestt a v jak6 v..fii majibft ukldddiry. Nrirodni vibory nemaji uklSdat nerjm6rn6vysok6 tresty, kter6 by vedly k poddvani oilporu; piikazniIizeni by se tak minulo svfm rldelem, t. j. rychle vyfidittrestni piipad. Rovn6Z nelze v piikaznim iizeni pr.ojedndvatzhvaindjEi trestni piipad, vyZadujici provedeni iSdn6hoIizeni, zejm0na ristniho jedn6ni.
AZ do dalli ripravy piikazniho Iizeni doporuiuje se db6ttdchto zdsad :
1. Trestnim piikazem se uloZi v r6,mci z6konem stanoven6lrestni sazby pokuta zp.ravidla ne vyisi neZ1.000 Kds nebo trest odnEti svobody do dvou clnri nebooba tyto tresty. Pro piipad nedobytnosti pokuty lze :ulolitnr5rhradni trest odn6ti svobody do dvou dnri. Bylali uloienapokuta i trest odn6ti svobody, nesmi trest odndti svobodyspolu s ndhradnim trestem odn6ti svobody dinit vic neZdva dny.
2. NepiesahujeJi cena vydan;ich nebo odiatfch v6cidistku 1.000 Kis, mriZe bft v trestnim piikazu v mezichu,stanoveni $ 25 trestniho zSkona sprS,vniho zdrovefi vy-sloveno, Ze takov6 v6ci propadaji ve prosp6ch st6tu.
Podle povahy v6ci lze tedy uloZit i vy55i pokutu. Jin6vedlej5i tresty nebud teZ trestnim piikazem uk16d5ny.
Pokud jde o odpor proti trestnimu piikazu, iini thritak jeho podSni 15 dnrl, Odpor se pod6vA u n6rodniho vtiboru,kterf l'ydal trestni piikaz; obvin6n6mu v5ak neni na fjmu,
127
r'podili odpor u nadffzen6ho nfrodniho vj'boru nebo ristnEu mistniho nSrodniho vfboru bydliEt6 po piipad6 pracovi6tEobvin6n6ho. Je nutno, aby tyto posl6ze zmin6n6 nStodnivjrbory odeslaly takovf odpor neprodlen6 tomu n6rodnimuvj'boru, kterf vydal trestni piftaz.
N:irodni rrj'bory . proto v trestnim piikazu v pouEenio odporu. pouze uvedou, Ze odpor mr4 bj't pod6.n u nSrodnihovfboru, kterf vydal trestni piikaz. Ustanoveni, Ze obvin6-n6mu neni na rijmu, podiJi odpor u nadiizen6ho nSrotlnihovfboru nebo fstn6 u mistniho nirodniho vjrboru sv6hobydliSt6 nebo pracoviBt6, maji povahu vfjimeEn6 rilevy ado prdvniho poudeni proto nepatli,
" Pozd6 podan;i odpor odmitne n6rodni vfbor, kter;i vydaltrestni piikaz. Proti jeho rozhodnuti je moZno se odvolatk nadfizen6mu n6rodnimu vfboru, jenZ rozhodne s koned-nou platnosti.
Byl-li podin proti trestnimu piikazu vdas odpor, pozb;ivitrestni piikaz platnosti. Ndrodni v1(.bor neni v nov6m iizenivdz6n v;irokem obsaZenfm v trestnim plika:.;rl.
Trestni pfikaz nelze vydat proti osob6 mladisiv6.Trestni piikaz rydiv6 referent ndrodniho vfboru,
piislu5n-.f podle povahy v6ci.
3. trstni jedn6ni a pisemn6 iizeni($$ 41 aZ a5).
.j:1*. K ristnimu jednrini pied uSrodnim vf.borem dochizi tehdy,nebyl-li piestupek potrestdn v blokov6m nebo piikaznimiizeni, nebo neprovede-li se pisemn6 iizeni, Spoiivd v tom,Ze se k nirodnimu vfboru pledvol6 vZdy obvin6n;ir a podleokolnosti plipadu tak6 zridastn6n6 osoby (S 26), zia\ci,sv6dci a po piipad6 t6Z poikozen!. Piedvolini budii do-ruEeno do vlastnich rukou a na pisemn6 potvrzeni.
ristni jednrini se kon6a) bud pied referentem odborn6ho refer6tu ni,r'oduiho
vjrboru (po piipadd pied riiednikem jim zmocn6nfm) nebob) pied tiiilennou trestni komisi, kteri rozhoduje o zd-
vaZn6j5ich piestupcich. BliZii piedpisy o ziizeni komise ajeji dinnosti vydalo ministerstvo l,nitra vfnosem ze dne28. iervence 1950 d. 4?3il1950 6. l. I; jsou oti5t6ny v datsimtextu a tak6 v publikadni sbirce ,.i.rradnf vestnik,. L d. i.440/1950.
128 129
Zn6ni slibu uvSdi vfnos ministerstva vnitra uveiejn6nfpod d. 536/1950 fi. l. I, jehoZ text je uveiejn6n dele a veslovensk6m zn6ni pod d. 505/1950 f. v. I.
Trestni komise se zfizuji u okresnich a krajskj.ch n5- rrestlirodnich v...(,borfi, Piedsedou komise je referent, [t"i.i, .tOi komr36'
v 6ele III. refer6tu.' Mnohde nr5rrodni qibory je5t6 nepochopily povahu sv6trestni pravomoci. Domnivaji se, kdyZ na n6 pleBlo stih6nin6kterfch piestupkrl dffve trestanfch soudn6, Ze se ni-rodni qibory st5vaji piestupkovfmi soudy, a snaZi se sou-stiedit vBechnu trestni pravomoc v refer6t6 IIL To jenespr6vn6 pochopeni riielu trestniho pr6va sprivniho, kter6pr6v6 tim, Ze je vykoniv6no v odbornfch refer6tech, za-jiBf,uje souvislost s v;fkonem sprivy. Je nutno tak6 pii-pomenout vfnos ministerstva vnitra o trestnich komisich,kterf je d6le uveiejn6n, a zdfu:aznit, Ze tyto neprov6d6iiviechnu trestni pravomoc a ie mzji nejvlfS koordinovatptsobnost v trestnich v6cech, a to v souiinnosti s piedsedounfrodniho vfboru.
Flendrni zasedSni n6rodniho v;iboru zvolil, zdstupce pledsedy komise, a to ze ilenfi rady,2. dal5i dva tleny komise, a to pokud moZno ze dlenri
nSrodniho vfboru,3. n6hradniky v poitu 4 aZ 6 (pokud by byli za n6hrad-
niky voleni dlenov6 NV, hledi se k tomu, aby to nebylidlenov6 rady, kteii maji jin6 rikoly).
U mistnich n6rodnich vfborrl budou trestni komise podleirov6ho tr. f. spr. zi'izeny, aZ bude na mistni n5rodni vlfbor1,pienesena dalSi trestni pravomoc podle $ 7 odst.2 tr. i. spr.
Trestni komise bude prov6d6t iizenia) proti tiidnimu nepiiteli podle g 12 odst. B t1.. zik.
sPr.,b) ve v5ech piipadech, ve kterich md byt vysloven
vedlejBi trest propadnuti jm6ni nebo z6kaz pobytu [g 11odst. 2 pism. a) a c) tr. 25.k. spr.l,
c) o viech piestupcich, jimiZ se ohroZuje v..fstavbasocialismu nebo jimiZ se budi zvlSBtni pohorSeni ve vefej-nosti, zejm6na o t6Z5ich piestupcich podle S 33 tr. z5k. spr.(ochrana lidovfch druZstev), g 34 (pi'estupky proti zestet-n6ni), $ 35 (ochrana nirodniho majetku), g 37 (ochranamechanisace zem6d6lstvi), g 39 (ochrana jednotn6ho zem6-d6lsk6ho pl6nu), g 42 (ochrana viroby), g 61 odst. 2 (ple-
l'Istupky zkr6.ceni dand), $ 63 odst. 2 (ochrana ob6hu zboZive styku s cizinou), $ 64 odst. 2 (piestupky devisov6), $ 65(piestupky podilnictvi), $ 87 (derni'obchod), $ 101 (ochra-na poiridku ve v6cech cirkevnich), $ 123 odst. 1 a 3 (ochranat isku),
d) ve viech ostatnich piipadech, kter6 ji postoupi refe-rent vzhledem k z6vaZnosti v6ci.
Trestni komise mriZe j ednat a usnilet se jen, jsou-lipiitomni viichni tii jeji dlenov6"nebo jejich nShradnici.UsnSBi se v6tiinou hlasft. KaZdj- dlen musi hlasovat.
Dojde-li nSiodnimu v;iboru trestni oznimeni pro pie-stupek, piid6li se takov6 oznSmeni odborn6mu referitu,kterf - nevyiidili vdc piikaznim iizenim -
provede po-tiebn5 zjiBt6ni a Setieni, JdeJi podle obsahu spisu o pie-stupek, o n6mZ je povolin rozhodnout odbornf referent,ponechi si spis, provede ristni jedn6ni a '.gyd.b" nit"lez, Do-sp6jeli odbornf referent po proveden6m Setieni k z5v6ru,Ze jde o v6c, kterou piisluSi projednat trestni komisi,postoupi spis referitu III. k provedeni tistniho jedn6ni.Refer6t III, k ndmuZ je trestni homise piidlen6na, se star6o svolSvSni schfizi trestni komise, o vedeni z5pisfi, o pied-volSvdni obvin6n6ho a svddhfi k fstnimu j edn6.ni a vribeco jeho i6dnf a hladkf prttb6h.
Neni Z6dn6ho pi'edpisu, kterj- by zakazoval, aby komisezasedala jinde, neZ v sidle okresniho n6rodniho vfboru'
Ostni jedn6ni pied n6rodnim vj,borem je zpravidla ne-veiejn6. Z6konod6r:ce byl pii tom veden rivahou, Ze sprivnipiestupky jsou zpravidla m,6nd zdvai,n6 neZ delikty soudnia obecn6 za'tedeni jejich veiejn6ho projednivSni by sel<romd toho mohlo st6t pii jejich velk6m mnoZstvi ne-rim6rn:im zatiienim pro nSrodni vfbory pii vyiizov6nil restni agendy.
N6rodni vfbor m6 vSak plnou moZnost prov6st jedniniza fidasti veiejnosti, uznS-li to za vhodn6, zejm6na jeJimoZno oiekS,vat, Ze veiejn6 projednini piestupku piispdjek v.'ichov6 obyvatelstva.
JeJi to rideln6, mfiZe n6rodni v;fbor prov6st fistni jedn6nitak6 za omezenl fidasti veiejnosti; k takov6mu jednSnipozve jen osoby, jejicllZ piitomnost povaiuje zz LAd.onci(na pi. s hlediska vj,chovy k zvfBen6 revoluini ostraZitosti) .
O tom, miJi bft provedeno tistni jedn6ni veiejn6, popiipad6 za omezen6 rldasti veiejnosti, rozhodne referent,
130
pokud jde o piestupek, k jehoZ projedndni je sdm povol6n,nebo piedseda Lrestni komise (referent stojici v ieleIII. ,reJer6tu), pokud jde o piipad, kterf m6 projetlnattrestni komise.
ustni jedndni konan6 pied referentem iidir.eferenr (nii_padn6. iednik jim, zmocn6ny). Listni jedndni pfeO treitniKomlsi di pfedseda teto komiso.
X ristnimu jedndni se piibere vhodn6 osoba jako zapi-sovatel.
. Kond-li se dstni jedndni pi.ed trestni komisi, pozve sek nemu -referent, do jeho2 prisobnosti spad6 nroiedndvanri.h'estni piipad. Refer.ent mi v komisi t,ias noiaAni a.ie vev6ci, zplavodajem. Tim je zaji<tena oaUornost iednrinitrestni komise.
Orgil iidici ristni jednini (referent, pieclseila komise)provddi v3islechy osob, ur.iuje, kter6 dukazy maji b;i.r pro_vedcny, rozhoduje o pi.ipustani n6vrhfi ii otdzek a 1,eiu.ievtrbec o 19,-aby skutkov6 podstata pi'estupku byla n6leZit6zjiSt6na. Bdi nad poiSdkem pii jedn6ni a m5 se-snaZit o to.aby vec_byla projedn6na v jedlnem ristnim jedn6ni. Je_ii1o nutn6, mi2e jedndni pieruiit nebo odt.o(it.
Obvin6n6mu musi bft poskytnuta moZnost, aby se vy-jadiil o skutednostech, kter6 se mu kladou za vinu. K vy-povddi nebo piizndni nesmi bjrt obvin6nlf donucovdn.
_ Ned.ostavili se obvindnf bez dostatedn6 omluvy k r.ist-
nimu jednfrni, ad li n6mu byl r:6dn6 piedvol6n, m&Ze nirodnivybol prov6st jednini v jeho nepi;ilomnosti. a(-li ndt.odnivjbol neuznd za nutne. aby byl pi.edveden.
O. prirb6hu fistniho jednini se sepiie strudn.(. protokol,v ndmZ se vj'stiZnd uvede hlavni prnb6h ledn6ni.
Pisemn5 iizeni provede n6rodni vlfbor misto ristnihojedndni tehdy. dospejeJi k piesv6<Iteni, ie neni riielnriz.ji5i'ovat skutkovou podstatu preslupku pli ristnim jedn6ni.V tomto iizeni si m&Ze nirodni vj.6or opatiit podlilacl prot ozlrodnul i bud' pisemnlim ospravedlndnim obvinandho nebojeho vysl_echem...po piipade vyslechem svddki a znalcu,aniZ je trleba jejich souiasn<i pi'itomnosti pied ndrodnimt i.bolqrn. .Tyto- podklady mohou bl;l tak6'opati.eny pro-slrrednict vim doZ:idaneho (na Ui. mistniho; nAroclqihovyboru.
K pisemn6mu iizeni misto rlstniho iednini doide obvvkletehdy, bvlo-li Lry provedeni fstniho jedndli spbieno s ne_
1;:l t
rI
pom6rnirm nSkladem (na pi'. pro znadnou vzd6lenost obvi-n6n6ho a sv6dkt od sidla nirodniho vj.boru) nebo pii pie-stupcich menii z6vaZnosti.
Ustanovenim o pisemn6m Iizeni navazuje z:lkon na do-savadni praxi nSrodnich vjborr].
4. Ndlezy a jinri rozhodnuti ($$ 46 aZ a9),Nao,v Po skonieni ristniho jedn6ni nebo pisemn6ho iizeni vydS
nSrodni vfbor n61ez, v nlmi rozhodne o vind a trestu. Odoznadeni ,,trestni nilez" bylo upuit6no, jeZto nevystihovalodobie skutednost, i,e nilez miiZe bjt jak odsuzujici, taki zpro5tlujici.
Konaloli se ve v6ci ristni jedn6ni, vyhlSsi se n6.lez rlstn6.Konalo-li se ristni jedndni pied treslni komisi, odebere se.komise pied vyhl6,Senim nS.lezu napied h porad6, jeZ jev kaZd6m piipad6 tajnd a o niZ se sepiBe strudnf protokol.
Pisemn6 vyhotoveni n6lezu se doruii obvin6n6mu, po pi'i-pad6 zridastn6nim osobSm jen tehdy, jestliZe o to ihnedpo vyhlSSeni n51ezu poiSdaji nebo jestliZe se neziiiastnilifistniho jedn6ni. Poi,6daji-li zmin6nr5 osoby po vyhlSienin5lezu o dorudeni jeho pisemn6ho vyhotoveni, dorudi (ode-vzdS) se jim n51ez, jde-li o v6c jednoduchou, ihned. Jde-lio v6c sloZit6j5i, sd6li se piitomnlim, Ze pisemn6 vyhotovenin6lezu jim bude dorudeno do uriit6 lhfity, kter5. m6 bftco nejkratSi (rozhodn6 nem6 pfekraiovat 15 dnfi).
ByloJi provedeno ve v6ci pisemn6 iizer.ri, vldivi se n6lezsamoziejm6 vidy pisemn6.
N6lez se doruiuje do vlastnich rukou adres6.tovfch a napisemn6 potvrzeni, ktei6 je nutno uloZit ke spisirm.
N6lez musi obsahovat v-frok o vin6 a trestu, musi bf'todrivodn6n a musi obsahovat poudeni o odvol6ni. To platijak o n6lezu pisemn6m, tak i o n6lezu vyhlS.ien6m ristnS-
V odrivodn6ni maji bit shrnuty vtfsledky iizeni a uve-deny polehdujici nebo piit6Zujici okolnosti, ke kterfm bylopiihlddnuto pi'i vtim6i'e trestu.
Poudeni o odvolSni m5. obsahovat frdaj, Ze odvol6ni lzepodat u n6rodniho vfboru, kterf n6lez vydal a Ze se takmusi st5,t v l.5deniri lhfit6. K ustanoveni $ 66 odst.2 dluZnopoznamenat, Ze ustanoveni toto m6 povahu vfjimedn6 flevya do pr6vniho poudeni proto nepati'i.
V n5lezu maji bft vyieieny vlechny otSzky, kter6 s pstupkem souvisi. Tak tam m5 bft zejm6na obsaZeno
152r33
rozhodnuti o vrdceni odiatfch v6ci ($ 22)' o ir6.hrad6 n5r-
kladfi iizeni ($S 81 a 82), o rudeni za pokutu a pod.Chyby v psani nebo v podtech, jakoZ i jin6 patl'n6 ne'
spr6vnosti v n6lezu mfiZe nSrodni v;ibor kdl.koli opravitz iiiedni moci nebo na nivrh.
Jini. rozhodnuti nei rS"lezy se vyd6vaji zpravidla pisemn6' 'riunTakov.'ich rozhodnuti je v- trestnim iizeni sprSvnim cet6 rozhodntiri'
iada. Je jim na pi. rozhodnuti o vzeti do vazby, piikazk domovni prohlidce, piikaz k odndti vdci, rozhodnuti o Z6-dosti o navrSceni lhrity, rozhodnuti o Zidosti o obnovd iizeni.I o nich plati ustanoveni, Ze musi bit odrivodn6na a Ze musiobsahovat poudeni o odvol6ni a Le clrryl':y v psani nebo pod-tech, jakoZ i jin6 patrn6 nespr6vnosti mohou bft z mociriiedni nebo na nivrh opraveny.
V t6to souvislosti je tieba zdvdtem jeit6 uv6st, Ze neninutno, aby ka1d6 tizeni bylo ukondeno vydinim n6.lezu.Z6kon pfedpoklSd{, ie tizeni r'.:rfiZe bft ukonieno tak6 jehozastavenim, stejn6'jako tomu bylo dosud. Stane se takna pi. tehdy, zjisti-li se, Ze neni dSna skutkovd podstatapiestupku, Ze trestnost piestupku zanikla promldenim; Zeobvindnj, neni trestn6 odpov6dn.'i, Ze obvin6nj, zemiel. Napoildhni mfiZe bft obvindn6mu vyd6no osv6ddeni o tom, Zeiizeni bylo proti n6mu zastaveno. Jinak neni nutno obvi-n6n6ho o zastaveni iizeni vyrozumivat. ZvlS.itni pi'ipadzastaveni iizeni upravuje S 3 tr. i. spr. pii upu.(t6ni odstihSni.
Objevi-li se pozd6ji, Ze tu nebylo dfivodu k zastaveni aZe rozhodnuti nSrodniho vfboru spodivalo na omylu, m&iebtt Iizeni obnoveno, pokud ttestnost piestupliu nezaniklapromlden im.
IV. ZvlSBtni iizeni.l\{ezi zvlS.dtni iizeni patli iizeni proti mladistv.'im, i'izeni
v nepiitomnosti obvin6n6ho, iizeni podrobovaci a iizenio ur5ik6ch na cti.
1. nizeni proli mlud jstvim ISS 50 xi 57).JestliZe je ce16 naie trestni pr6vo spr6rzni prodchnuto
snahou vychov{vat ilovEka k nov6mu socialistick6mu po-m6ru v&di spoledenskfm povinnostem, pak to plati piedevBimo piedpisech obsahujicich zdsady trestniho iizeni proti
Ir
mladistvfm, Vedle v;ichovn;ieh cilfi maji tato ustanovenina zieteli tak6 ochranu mladistvlfch pied Skodlivfmi vlivy,k nimZ by mohlo dojit za trestniho iizeni.
V5echna tato ustanoveni plati pro iizeni o pi.estupcich,kter6 obvin6nf spSchal pied dovrSenim osmnict6ho l.oku.Neplati jen tehdy, konS-li se iizeni o piestupcich sp6cha-nych obvin6nj:n jednak pied dovr5enim osmn5ct6ho roku,jednak po n6m a jeJi piestupek spichani po dovr5eniosmn6ct6ho roku stejnd nebo pfisn6ji trestnf; pro posou-
'zeni trestnosti budou zpravidla rozhodnj,mi maximilnisazby hlavnich trestfi.
Je-li z piestupku obvin6na tak6 osoba starii neZ osmn;ictlet. vyloudi se pi'estupek mladistveho ze spolein6ho iizeni,poknd ztwai.n6 dfivody riielnosti nesv6ddi pro kondni spo-leEn6ho fizeni. To plyne ze snahy ochrdnit mladistv6ho piedSkodlivfmi vlivy, k nimZ by mohlo dojit za trestniho fizeniproti dosp6l6mu.
JestliZe z6konnjr z6stupce mladistv6ho je fiasten naplestupku nebo nenili zastupov6ni z6konnj,m z6stupcemz jak6hokoli dtrvodu moZn6 nebo ie-li v rozporu se z6jmymladistv6ho, ustanovi nSrodni vfbor mladistv6mu zmoc-n6nce z riiedni povinnosti a to zpravidla z osob pov6ien;ichvikonem hromadn6ho porudenstvi. Takovlf zmocn6nec m6v iizeni vEechna prSva a povinnosti z6konn6ho zSstupce.
l\{ladistvf smi bft zadrZen nebo vzat do vazby jen zcelavfjimein6, nelze-li iielu sledovan6ho zadrienim nebovazbou dosdhnout jinfm vhodnjm zpisobem.
Piestupek mladistv6ho nelze projednat l |izeni piikaz-oim nebo podrobovacim.
tjstni jedn,ni nelze konat v nepi.iLomnosti mlaclistv6ho.Veiejn6 fistni jednSni se koni jen vj.jimednS. Zir"konn!zistupce mladistv6ho a veiejnjz porudnik (org6n veiejn6p6de o mlSdeZ) maji pr6vo bft piitomni ristnimu jedn6ni,iinit nSvrhy a dir"vat otAzky vysl;ichan6mu. N6rodni vfbormfiZe zSkonn6ho zr4stupce mladistv6ho piedvolat k fstnimujedndni.
Odvol6ni ve prosp6ch mladistv6ho mriZe podat krom6zdkonn6ho zSstupce a zmocn6nce tak6 veiejnf porudnik.Tyto osoby mohou podat ve prosp6ch mladistv6ho tak6 .
Z6dost o zmirn6ni nebo prominuti trestu, jakoZ i nivrh naobnovu iizeni a iSdost o navrS,ceni lhfity. Zmindn6 osobymohou tyto opravn6 prostfedky a nSvrhy udinit i proti vrilimladistv6ho.
734
O zahitjeni iizeni proti mladistv6mu, o kondni ristnihojedndni, o vfsledku iizeni a o propu5tdni z vazby neboz trestu odndti svobody m5 n6rodni vfbor vyrozumdt vZdytak6 veiejn6ho poruinika. To vSe jsou v;iznamn6 vyhody,kter6 novd, fprava poskytuje mladistv6mu a jeZ maji bi'tn6rodnim vfborem vyuiity k tomu, aby z mladistvfchprovinilcfl byli vychovS.ni schopni a.uv6domdli obdan6 lidov6demokratick6ho stitu.
2. R,izeni v nepi'itomnosti obvin6n6ho(s 58).
Ustanoveni o iizeni v nepfitomnosti obvin6n6ho m6s hlediska politick6ho znaint ,rfzna a je namiieno ze-jm6na proti nepiStelfim pracujiciho lidu, neboti umoZiiujehlavn6 ukl5.d6.ni vedlejSich tresttr urien;ich piedevdim k za-tladovrini a omezov6ni kapitalistickfch iivlfl.
Takov6 iizeni lze prov6st proti obvin6n6mu, kterj, seskriv6. nebo kterti se jinak vyhfbd lizeni, zejm6na tim, i,ese nedostavi bez dostatedn6 omluvy k ristnimu jednSni, aik n6mu byl i6dn6 piedvol6n, nebo Ze se zdriuje v cizin6.
Zdkon stanovi, Ze jdeJi o ztvaLn! piestupek, mriZen6rodni vfbor nepiitomn6mu stanovit zmocn6nce, kterjz m6v5echna prSva obvin6n6ho. Toto ustanoveni sm6iuje k ob-jasn6ni v6ci ,t zir"jmtt obvin6n6ho.
Neni pieh5Zek, aby nSrodni v;fbor touto funkci pov6i'iln6hter6ho ze zamdstnancri n6rodniho v;iboru.
3. Eizeni podl'obovaci ($S 59 a 60).i,izeni podrobovaci navazuje na diiv6jSi piedpisy
o upou(t6cim fizeni v oboru trestniho pr5.va finaniniho.Zdsadni rczdil od tohoto iizeni spoiivS v tom, ie podrobenise mA stejn6 pr6vni ritinky jako pravomocnf n5.1ez.
Podrobovaei iizeni je iizenim vi'jimednfm, kter6 m6 bjrtomezeno pouze na urdit6 druhy finaninich piestupkfi ai v tomto r6mci jen na zvl65tni piipady. Ministr financiurdil v dohodd s ministrem vnitra nafizenim ze dne 1. srpna1950 i. 119 Sb., jehoZ text se otiskuje v pliloze, kter6pfestupky a v kterfch piipadech mohou bit na Z6dostobvin6n6ho projedndny v podrobovacim iizeni.
Jde tu oa) pfestupky zkr1,ceni nebo ohroZeni cla nebo dan6 vy-
biran6 se clem podle $$ 61 a 62 tr. z6k. spr., nedini-li zkr6-
135
ri,.
--4
cene nebo ohroienS dai nebo clo nebo jejich soudet viceneZ 10.000 Kis;
b) piestupky pii ob6hu zboLi ve styhu s cizinou podle$ 63 cit. z{kona, jimi1 byly poruEeny zAkazy nebo omezenivydan6 na ochranu finaninich zijmfi sti.tu, nedini-li burlobecnS cena zboii vice neZ 20.000 Kds nebo jde-li o m6n6z6vaZn6 poruBeni zi+kazfi nebo omezeni;
c) piestupky devisov6 podle ns 64 cit. zak., jde-li o dovoz,vfvoz nebo prfivoz platidel nebo o vfvoz darfi nebo cennichpiedmdtt, nedini-li hodnota darri nebo cennfch piedm6tfivice neZ 20.000 Kds a jdeli o platidla vice neZ 10.000 Kds.
Podrobovaci i'izeni u zmin6n.'ich plestupkrl mriZe bf'tprovedeno jen v tdchto piipadech:
1. byl-li piestupek (pokus o n6j) spSch6n v cestovnimstyku osobou, kter6 nem6 bydli5t6 na rizemi deskoslovensk6republiky, anebo
2. byl-li piestupek (pokus o n6j) sp6ch6n pii vfstupuz rizemi deskoslovensk6 republiky osobou, kterS m5 b1,dli5t6r.la tomto rizemi.
Podrobovaci iizeni nesmi bft pouZito,a) vypllivSli ze zptsobu nebo povahy 6inu, Ze jim byl
nebo m6l bft projeven nepiitelskf postoj k lidov6 demo-kratick6mu ziizeni republiky, nebo
b) nasv6ddujili okolnosti piipadu ziejm5 tomu, Ze jdeo din piipravovanj, se zvlSltni promyilenosti nebo o din,na n6mZ je zfiiastn6na jin6 osoba, nebo o pachatele jiZtrestan6ho, nebo
c) jdeJi o soub6h v:iSe uvedenich piestupkfi s jinj,mipiestupky nebo s trestnlim 6inem.
Jsou-li tedy spln€ny shora naznaden6 zSkladni pfed-poklady a jestliZe obvin6nf ve stanoven6 thfit6
a) nahi'adi Skodu zptrsobenou st6.tu piestupkem,b) zaplati stanovenou pokutu,c) vydS piedmdt piestupku, v6ci, jimiZ byl piestupek
spdchin nebo jeZ byly k jeho spich6ni urdeny, jakoZ i ma-jetkovf prosp6ch, kterf byl piestupkem ziskelt, a
d) vzdd se bezv;fhradn6 viech opravni,cli prostfedkri,upusti nSrodni vibor od daliiho fizeni a vydS o tomobvin6n6mu na jeho Zddost osv6ddeni.
Podrobovaci iizeni budou prov6d6t orginy sluZby finandni.
136
4. ft.izeni o u16Zl<5ch na cti ($S 61 aZ 64.).Do oboru veiejn6 spr6vy piechdzi v souvislosti s cel-
kovou kodifikaci lidovd demokratick6ho trestniho pr6vacel6 iada skutkovjrch podstat, kter6 dosud stihaly soudy.Je to zptsobeno tim, Ze v novich materi6lnich podmink6chZivota naSi spolednosti se m6ni ve znadn6 miie i obsahov6nr{plii trestn6 dinnosti, uveden6 v jednotliv...fch skutkov:fchpodstatdch. Vedle cel6 iady jinfch piestupkfi (na pi. rfiz-njrch piestupktr proti bezpeinosti zdravi, Zivota, majetku)pleehdzi do oboru veiejn6 sprivy i trestini m6n6 zdvaL-nfch urSZek na cti. Jde o to, aby obEansk6 dest opirajicise o novf vztah dlov6ka k pr6ci a pracovnimu kolektivu,o vztah osvobozenli od hospod6r:sk6ho vykoiistov6ni am6I1l5cklich piedsudktr byla ridinn:im zp';rsobem chrdn6na.
UriZkov6 spory se diive stivaly piiliS dasto advokdt-sk;imi souboji o'ritraty tizeni a vedly tak spiSe k pro-tahovSni sporfi a k posilov6ni nesnSBenlivosti, neZ abyzajistily skutednou ochranu cti.
V lidov6 demokracii, ve st6t6 socialistich6ho typu, jevBak dristojnost a obdansk6 iest kaZd6ho obdana vfznam-nfm statkem, jemuZ se musi dostat skutein6 a ridinn6ochrany tak, jak to vyZaduje pojeti nov6 spoletnosti spdjicik soeialismu. Je tieba vychov6vat k nov6mu pojeli ochranycti a potlaiovat rfizn6, n6kdy malichern6 a zlomysln6 ttoky,kter6 ohroZuji k1idn6 souiiti, jehoZ je tieba k p1odn6 pr6ci,a kter6 podkopSvaji spoletensk6 pom6ry, jez se mezi obdanyvytvoiily.
Vedouci z6sadou o urdZkdch na cti je zajistit skutednouochranu cti. a to prostiedky co mozn6 neijednoduSjimia v i'izeni co nejkratSim. Tuto ochranu budou napiiit6vykonSvat naie lidov6 orgSny - ndrodni v..ibory.
Zatim co ve vBech ostatnich piipadech stihaji n6rodnivlfbory piestupky z moci riiedni, urSZky na cti se stihajijen na n5,vrh uraZen6ho, kterf musi bft pod6n u mistnihonirodniho vlfboru do 15 dnfi po tom, r,.kdy se uraZenio urdi,ce dov6ri6l, a nejpozd6ji do tii m6sicfi od sp6chdnipiesfupku. Pied zah6jenim iizeni se provede jedn6,nio smir, a to nejprve u misl niho ndrodniho vlboru; v pi'i-pad6 nezdaru se pokus o smir opakuje u okresniho ndrocl-niho vj,boru. Byl-li i tento pokus o smir bezqislednjr, dojdeu okresniho n6rodniho vfboru k ristnimu jednSni o nSvrhuuraZen6ho. tiielem smirdiho lizeni je obnovit piedpoklad
t37
oilvotiDi,
obdansk6 snisenlivosti a sniiit podet projednevanich trest-nich piipadri na nejmenBi miru.
Dojde-li u rur 7ek na cti k pod5.ni protin6vrhu na stihrinipiestupku, projednaji se oba n6vrhy ve spoledn6m iizeni.Nedostavil-li se uraZenf bez n6"lei:ii6 omluvy k jedn6nio smiru nebo k tistnimu jedn6ni, md se za to, Ze od nivrhuna stih6ni upustil. Jinak mriZe nirodni vfbor od zahijeniIizeni upustit nebo iizeni zastavit jen se souhlasem uraZe-n6ho. AZ do skonieni iizeni v druh6 stolici mriZe uraZenfsvrij nSvrh na stihini se souhlasem obvin6n6ho kdykoliodvolat. Ustanovenim, kterym se v6Ze odvol6ni nivrhu nasouhlas obvin6n6ho, se m5 delit bezdrivodn6mu podivSnin6,vrhfi na stih6ni a Bikanov6ni osob, proti nimZ n6vrhsmiiuje. Toto ustanoveni m6 tak6 vfzriam proto, Ze piiosvobozeni obvin6n6ho mtrZe n6rodni vfbor piiznat osvo-bozen6mu n6rok na n6hradu nikladfi iizeni.
V iizeni o ur6ZkSch na cti je vylouteno zastupov6niadvokr4tem.
Nov6 riprava postavila ochranu cti na takovjr z6klad,kterf odpovid6 nov6mu uspoi5.d5.ni spoledenskfch vztahfi,jah se dnes utv5.ieji pii piechodu od kapitalismu k socia-Iismu. Tak6 ona se stane svou pruZnosti vhodnfm nS.stro-jem v.'ichovy k nov6mu socialistick6mu uvddomdni.
V. Eizeni odvolaci ($$ 65 aZ 72).Z6kon o trestnim iizeni sprivnim zjednodu5il dosavadni
sloZit6 a formalistick6 piedpisy o odvolacim iizeni. Od-volSni se piipouiti z5.sadn6 proti viem nilezfim a jinfmrozhodnutim udindnfm v trestnim iizeni sprdvnim, pokudto zhkon o lrestnim iizeni sprSvnim qislovn6 nevyluduje.Odvol6ni je vylouieno u $ 37, S 67 odst. 3, S 86 odst. 2,$ 87 odst.2 a $ 89 odst. 4.
Proti rozhodnutim, k nimZ dollo pied vyd6,nim n6lezu,je moZno podat samostatn6 odvolSni jen tam, kde je tov;irslovnd piipultEno (na pi. u S 16, $ 19 odst. 3 a $ 21odst.5); v t6ch piipadech pak, kde to v:islovn6 piipuit6noneni, ie moZno se proti t6mto rozhodnutim odvolat aZv orlvoldni podan6m proti n6lezu.
K zjednodu5eni a ulehdeni pr6ce nSrodnich vj,borfi piivj,konu trestni pravomoci piispdje vliznamn;im zpfisobemi skuteinost, Ze viechny dosavadni r'fiznorod6 lhfity v trest-
138
nim iizeni sprivnim, zejm6na k pod6ni opravnych pro-stiedkri jsou v nov6 riprav6 sjednoceny.
Odvolaci lhtta dini 15 dnri. Toto ustanoveni je vfznamnori orrvoh.i rhnti.novotou v trestnim iizeni spr6vnim jednak tim, Ze bylavolena lhtta pom6rn6 dlouhS, umoZiujici odvolateli dosta-tednou piipravu odvol6ni, moZnost zji5t6ni a uplatn6ninovfch dfikazft a pod., jednak tim, Ze byly odstran6nydi'iv6jii roztiiBt6n6, nestejn6 dlouh6 lhflty, kter6 zejm6napracujicim zt€i,otraly n6leZitou ochranu.
Vydiv6Ji se nSlez nebo jin6 rozl.rodnuti pisemn6, poiitdse odvolaci thfita ode dne jeho dorudeni. Vyhla5uje-li sen6lez fstn6 a obvindn:f nepoZddal hned po jeho vyhl6ienio dorudeni, je rozhodnfm den jeho ristniho vyhl65eni.
Odvol6ni se poddvS u nSrodniho vj'boru, kter:ir rozhodl Misio oodani.
v prvni stolici, aviak odvolateli nemriZe bjrt na irjmu,podal-]i odvol6ni u nadiizen6ho nirodniho vjrboru nebotistn6 u mistniho n6rodniho vliboru sv6ho bydli5t6 nebopracoviSt6. Timto ustanovenim, kter6 opustilo dfiv6j5iz sadt, ie odvolini musi bj,t vZdy podino pouze u nirod-niho vfboru, kter:i vydal rozhodnuti v prvni stolici, jeumoZn6no zejm6na pracujicim, aby bez jak6koli f jmy mohliudinit odvol6ni i u nSrodniho v:flroru jim bliZiiho. Nad-iizeny nirodni vfbor, po piipad6 mistni nirodni vjrbor,u n6hoZ bylo odvoli.ni pod6no, musi je bezodkladn6 odeslattomu nSrodnimu vjrboru, kteri rozhodl v prvni stolici.
Odvoldni udin6n6 v odvolaci patnictidenni lhtrt6 m6 odkradtri
odkladn.'i ridinek: odloZi se proto vlkon trestu, pokud zdkon riiinorr'
o trestnim iizeni spr6vnim nestanovi jinak (srov. na pi.S 16, S 19 odst. 3, $ 21 odst. 5).
. DtleZit6 je ustanoveni, podle n6hoZ nelze vyloudit*.odkladn.i fidinek odvol6ni, byl-li uloZen trest odn6ti svo-body, veiejn6ho pokdrdni nebo do5lo-li k uloZeni vedlejBichtrestt zLkazu pobytu a uveiejn6ni n6lezu. VychSzi se tuze skutednosti, Ze kdyby u tEchto trestt byl odiiat odkladn..ifidinek odvol6ni a odvolaci stolice by potom vyhov6laodvolAni, nebylo by moZno mezitim proveden6 tresty jiZoddinit.
V z6jmu urychleni a zjednoduSeni iizeni se umoZiuje, vviiz€niaby n6iodni vybor I. stolice, kteri vynesl n6lez, mohl s6m ""f.'3lli,l.,odvolSni vyhovdt. Nirodni vfbor mriZe tak udinit pouzeza pi'edpokladu, ie odvolSni bylo pod6no v odvolaci lhrit6,Ze rozhodnuti, po piipadd d6st rozhodnuti, proti n6muZ
139
odvol6ni sm6iuje, se netfk5 nikoho jin6ho neZ odvolatele,a Ze nSrodni v:ibor dosp6l k ndzora, Ze by se odvol6nimohlo vyhov6t.
Yui'€ni Ve vSech ostatnich piipadech piedloZi n6rodni vfbor:'"I:i:"i prvni stolice odvolSni nSrodnimu v:iboni bezprostiedndstorioi nadi'izen6mu, kterf o n6m rozhodne s konednou platnosti.
Plati tutliZ i podle nov6 6pravy z6sadn6 dvouinstantnipostup.
Ned.otiena zristala (pro starii piipady) ustanoveni $ 26z kona n. 76/1949 Sb., o organisaci sprSvy v hlavnimm6st6 Praze, podle nichZ rozhoduje o odvolS.ni z rozhodlutifstiedniho nirodniho vfboru piisluSnf iistiedni fiiad.
Odvolaci stolice m6 moZnost n6koliker6ho zprisobu ieBeni,a to:
a) odmitne odvolSni jako nepiipustn6, bylo-]i podino pouplynuti odvolaci lhrity nebo je-li vflbec vylouieno (na pi.z vyroku o nepovoleni odkladu v:ikonu trestu odn6ti svo-body nelze se podle $ 86 odst.2 tr. i'. spr. v&bec odvolat)anebo byloli odvolSni podAno osobou, kterS k tomu nenioprS,vn6na ;
b) zamitne odvoldni jako bezdrivodn6, shled6Ji, Ze tres-tajici nSrodni vfbor postupoval sprivn6 a Ze vyvoclfimodvol6ni nelze d6t za pravdu;
c) vyhovi E6stedn6 odvolAni nebo z vlastniho podn6tuu piileZitosti odvolSni zm6ni nebo doplni vj,rok o vin6 atrestu (nebo jinj, napadenf vfrok), v ostatnich sm6rechodvol6ni zamitne jako bezdrivodn6;
d) zruii cellf v.'irok o vin6 a trestu a zSroveiiaa) nahradi jej vlastnim vfrokem jin6ho obsahu, k n6-
mui dosp6je pii prozkoumivSni rozhodnuti prvni stolice,* bb) uloZi prvni stolici, aby v6c znovu projednala, m6-li' rozhodnuti takov6 vady, i,e je nemriZe odvolaci stolice
sama odstranit,cc) vyslovi, Ze se obvin6nf pi'estupku nedopustil.Tato ustanoveni umoZiuji odvolaci stolici, aby i pii pro-
iedn5vdni odvol6ni potrestan6ho vZdy dbala toho, aby bylazachovina socialistickd zS.konnost.
Odvolaci stolice se nezabfvh vadami iizeni, kter6 nemajivliv ha rozhodnuti.
Tak6 z tdchto ustanoveni vyplfvS. snaha o urychlenia zjednodu5eni fizeni. Zabtairtie se tak6 zejm,6na tomu,aby pro pouh6 poru5eni formSlnich piedpisfi bylo nutno
140 141
ruSit n61ez. Sv6iuje-li se odvolaci stolici tak6 rozhodov6nio odvolS.ni opoZd6n6m nebo nepiipustn6m, dini se takv ivaze, Ze pivni stolice by musela pli odminuti tatov6ho'odvol6ni poikytnout odvolateli moZnost daliiho odvolini'taki,e fizeni by se tim jen zbytedn6 protahovalo.
Z ustanoveni S ?1 vypliv5, Ze bude-li zm6ndn rdlez veprosp6ch obvin6n6ho z dtivodu, kterf prospivd ta!6 spolu-obri.r6r6-u, zm6ni nirodni vfbor vZdy nSlez tah6 ve pro-sp6ch spoluobvin6n6ho, i kdyZ s5m odvol6ni nepodal. Jdeo ustanoveni, kter6 rovn6Z sm6iuje k ochran6 nezadatel-njrch principri socialistick6 z6konnosti pii zjiBtlovini a
spravedliv6m trestini piestupkrl.
Pro iizeni odvolaci plati jinak piim6ien6 ustanovenio i'izeni v prvni stolici, takle na pi. i odvolaci stolice mriZeprov6st ve v6ci tistni jetlnini. M6-li se tak st6t, ti milibit odvolSni vyi'izeno na podklad6 spist prvni stolice,posoucli odvolaci stolice sama. Bude pravidlem, Ze odvolacistolice buile rozhotlovat o odvolini na podkladd spisri prvnistolice. Piipady, o nichZ rozhodovala u okresniho nirodnihovfboru trestni komise, bude u krajsk6ho nirodniho vjrborurozhodovat rovndZ trestni komise, piipady, o nichZ roz-hodoval referent, bude u krajsk6ho nSrodniho vyboru r:oz-
hodovat rovn6Z referent.
VI. Zmina rozhodnuti mimo odvolaci iizeni.
f. ZruSeni nSlezu z moci iietlni (S ?3).
ZAkort o trestnim iizeni sprS.vnim sv6iuje krajsk6muni.rodnimu vlbort zftvain6 oprivn6ni zruiit pravomocnli'n6]ez z moci riiedni, jestliZe se takovli n6'1ez pifdi zfjmfimpracujiciho lidu. Krajskf nSrodni vfbor musi viak v tomtoim6ru zahdjit iizeni do lesti m6sicfl ode dne, kdy nSlez
nabyi privni moci. I toto ustanoveni sleduje myBlenkrtsocialislick6 zikonnosti a vztahuje se zejm6n4 na ty pii-pady, ktly byl prvni stolici poruien z6kon ve prosp6ch
obvir6rr6tlo a obvin6ni' se z pochopitelnich dfivodfi ne-
odvolal. Toto ustanoveni d6v5, nSrodnim vliborfim moZnost,
aby mohly postihnout vSechny piipady, kdy bvlo rozhod-nuto proti z6jmtm pracujiciho lidu.
trr
i
2- Zmitn 6ni nebo prominuti trestu($$ 74 az 76).
Vfchovnf' charakter trestniho fidu spr6vniho, kterj'prolini vSechna ustanoveni nov6 ripravy, d5v5 novf obsahtak6 instituci zmirn6ni a prominuti trestu.
Zdkon umoZiuje, aby potrestan;i rr,olnl i,it"d,al o zmirn6ninebo fpln6 prominuti uloZen6ho trestu. Z6dost se pod6vau nirodniho vfboru, kter.i rozhodl v prvni stolici. Zidostnemr4 odkladn6ho ridinku. Rozhoduje o ni s konednou plat-nosti odvolaci stolice, kter6 mriZe zmirnit nebo prominoutjak trest hlavni, tak i tresty vedlej5i. V piipad6, Zeodvolaci nSrodni vfbor nevyhovi Z6dosti vribec nebo vyhoviji jen dr{stedn6, mirZe potrestanf podat novou ZSdost.k nad-iizen6mu nSrodnimu vj,boru a'v piipad6, Ze ani s jehorozhodnutim neni spokojen - nebo neni jii n5rodniho vf-boru vyBSiho
- mfiZe se obritit se svou Z6dosti jeitd na
ministerstvo vnitra-Pro kladn6 vyi'izeni Z6dosti mriZe piichSzet v fivahu
ridelnf pracovni zitvazek, kterf si Zadatel stanovi.Amnestie ve vdcech piestupkfi se svdiuje podle dosavadni
praxe vl5d6.
3. Obnova lizer,i (Sg 77 aZ 79).Rizeni ukonden6 pravomocnlfm rozhodnutim miiZe bj.t
na n6vrh nebo z moci fiedni obnoveno, vyidouJi naievoskuteinosti nebo dr)kazy, kter'6 nebyly diive zn6my a ktertiby mohly odtvodnit jin6 rozhodnuti ve vdci, nebo zjistilise, Ze orgSn provSdEjici iizeni se dopustil v Iizeni trestn6hoporuSeni povinnosti, kter6 mohlo mit vliv na rozhodnuti.
V neprosp6ch obvin6n6ho mtZe v5ak bft iizeni obnovenopouze tehdy, neuplynulali ode dne, kdy ndlez nabyl pr6vnimoci, doba jednoho r<iku: lezileli na tom, zda ten, pt'otin6muZ se i'izeni obnovuje, byl osvobozen nebo potrestSn.
N6vrh na obnovu iizeni, kterf mfiZe podat potrestanynebo jeho d6dicov6 (v ur6Zkovfch v6cech t6Z uraZen;i), sepod5v6 u nirodniho vfboru, kterf ve v6ci rozhodl v prvnistolici-
JeJi moZno odek6vat, Ze obnova ve prosp6ch potresta-ndho bude povolena, odloZi nebo pieruSi n6rodni vjrborvjrkon trestu aZ do rozhodnuti o obnov6.
Proti rozhodnuti, jimi, byla obnova iizeni povolena, lzese odvolat aZ v odvolSni proti rozhodnuti, kter6 bude
142
vyd6no v obnoven6m fizeni. Proti zartrjtavlrr.u' rozhodnutilze se odvolat podle ustanoveni $ 65 odst. 1.
Ustanoveni o zruSeni ndleztt z moci riiedni. o zmirry[ninebo prominuti t.restu a o obnovd lizeni neplati pro iizeniblokovr! a pro iizeni podrobovaci.
VII. NSklady iizeni (SS 81 aZ Sit)"
N6klady trestniho iizeni spr6vniho nese zdsadn6 st6t,nebof znatnou v6tiinu piestupkfi tvoii piestupky meniidtrleZitosti, u nichZ jsou nS.klady iizeni pom6rn6 mal6 au nichZ by zjiitJovini a urioveni n5.kladft nebylo rimdrn6vlastnimu rozhodovini ve v6ci. N6klady, jeZ vzniknouobvin6n6mu, nese obvindnf (na pi. cestovn6 do sidla nirod-niho vfboru a zp6t, stravn6 v mistd nSrodniho v;!'boru).
Ndrodni vfbor mtZe viak obvin6n6mu uloiit nShradunikladir iizeni (zejm6na sv6dedn6 a znalein6), ditajic v toniklady vfkonu trestu, jestliZe byl obvin6nf potresten.N6hrada n6kladri nebudiZ zpravidla uklSdina osobdm mla-distvfm nebo tehdy, jde-li o piestupek nepatrnj,.
N6rodni v5?bor mfiZe uloZit n6hradu n5kladi tak6 tomu,kdo je zavinil sv6volnymi n6vrhy nebo tim, Ze do5lok odloZeni ristniho jednini nebo jin6ho ikonu proto, Ze bezdostatedn6 omluvlt nebylo vyhov6no piihazu n5rodnihovfboru. Stane se to zejm6na tam, kde to bude oditvodndnotiidnimi hledisky.
Zirkon o trestnim iizeni sprS,vnim vdak nepiipouiti ulo-Zeni n6hr6rly n6klad& iizeni tehdy, jestliZe by tim bylov5Zn6 ohroZeno ukojeni zikladnich Zivotnich potieb dotaen6osoby nebo t6ch, o n6Z tato osoba peduje.
Zvl ltni povaha piestupkt urS.Zky na cti vyZadovala,aby tyto n6klady iizeni byly v z5kon6 upraveny jinak, neZje tomu u piestupkfi stihanj,ch z tiiedni povinnosti. V pii-pad6, ;te lizeni o at|ice na cti skondilo potrestS.nim obvin6-n6ho, mriZe nirodni vlfbor pliznat uraZen6mu vfidi obvin6-n6mu nSrok na n5.hradu nutnich n6kladt, kter6 mu vzr.rikly.Krom6 toho mfiie ovSem n6rodni vjrbor ulozit obvin6n6mutak6 ndhradu nS.kladri iizeni podle $ 81 odst. 2 (zejm6nasv6deEn6 a znaledn6), jak o tom byla vi'5e zminka. JestliZenedoilo k potrest6ni obvin6n6ho, miZe mu nirodni v;iborpiiznat nirok na n6.hradu jemu vznikljrch nutnlich nikladfivfiii tomu, kdo podal n6vrh na stih6ni.
143
,r
Tato ustanoveni o nrlhradd n6ldadri iizeni pIi rtrdi;kircll.na cti ror.,n6Z piisp6ji k omezeni zbyteinlich a malichernfchurS,ikovfch sporri la miru nejmenii.
Je-li n6kolika osobS,m uloZeno nahradit niklady iizeni,rudi za n6 vSechny spoledn6, N6rodni vjrbor ovdem mriZe,piihliieje k jejich riiasti na vdci, rozhodnout jinak.
Sv6dek mi. n5.rok na nShradu nutnych vfdajfi s vj-ko-nem svidectvi mu vzeBlfch a uil6 odmdny za pr5ci. Sv6dekmusi tento svtj nirok uplatnit do 15 dnri od vyd6.ni sv6-dectvi.
Rovn6Z znalec m6 nirok na n6hradu nutnych vydai fi a napiim6ienou odm6nu- O nirocich svddkri a znalcfi jednajism6rnice, uveiejn6n6 pod d. 606/1950 ir. l. I.
VIII. Vykon6vaci iizeni ($S 85 ai 89).S vj,jimkou Slovenska a ndkolika v6tBich m6st v iesk.'ich
zemich nem6 vei'ejn6 spr6va vlastnich vdznic k odpykSnisprSvnich trestii. Tyto tresty se odpykivaji v soudnich v6z-nicich. Na tomto stavu se ani novou fpravou nic nezm6nilo-Osoby potrestan6 pro piestupek, hter6 si budou trest odpy-kivat v soudni v6znici, budou tak podl6hat v otS,zce vjrkonutresttr vSem piedpisrim soudni v6zeisk6 spr6vy vdetn6piedpisri o pieru5eni vfkonu trestu. Naproti tomu o povo-lov6ni odkladu vjrkonu trestu odn6ti svobody vftbec a ddleo pieruieni trestu odpykSvan6ho ve sprdvnich v6znicicha v tSbolech nucen6 prSce budou rozhodovat nSrodni vf-bory.
O dodf.vi.ni osob k vfkonu trestu do soudnich v6znic platiob6Znik ministerstva vnitra ze dne 15. dubna 1950 (SbirkaobdZnikir pro KNV, ro6. II-1950, poi. d.499), podle n6hoZ semaji administrativni vdziov6 s tresty del5imi neZ 14 dnfidod6vat piimo do krajskj,ch soudnich v6znic.
Jednotliv6 sloZky a refer6ty n6rodniho vjboru (s vfjim-kou piedsedy) se doZaduji zisahu SNB jen prostlednictvimreferStu III nS.rodniho viboru (viz vfnos ministerstvavnitra uveiejn6nf ve Sbirce ob6Znikri pro KNV, rod. II-1950, poi. i. 771). To plati i pro piedvedeni a jin6 opatieni.
BliZBi piedpisy o v;fhonu trestu v tS.borech nucen6 prdcea ve sprSvnich v6znicieh vydalo ministerstvo n6rodni bez-peEnosti svou vyhlSikou ze dne 1. srpna 1950, i.492u.l.ltkter6 se niZe otiskuje v piiloze.
Pokuty a jinti majetkove tresty jsou v),rnih:iny jako jind
144
rozhodnuti krajskfch nirodnich vfkorri exekudn6 podledruh6 ddsti vl6dniho naiizeni t. 8/1928 Sb.
Narodni vj,bor, kterj, vydal nrilez v prvni stolici, mfiZe odkrod vfkoDu
z drivodri hodn;ich zvli5tniho zietele povolit piimdienf od-klad vfkonu trestu odn6ti svobody, nenili obavy, Ze budeodkladu vykonu trestu zneuZito. Tak6 vymihdni pokutymtZe nirodni vibor, kterj'vydal ndlez v prvni stolici, napiimdienou dobu odloZit nebo povolit spl5ceni.
Ustanoveni o odkladu vykont trestfi a o splSceni po-kuty bud pouZivSno mimo jin6 zejmlna u osob mla-distvfch.
Jeli pqtrestani' povol6n k vykonu zdkladni vojensh6sluZby, povoli mu nirodni vfbor odklad v;ikonu trestuodrr6ti svobody nepiesahujici iest mdsicfi. Byl-li potres-tany za zvllenlho ohroieni vlasti povol6n k nastoupenimimoiSdn6 vojensk6 sluZby, povoli mu nirodni vj,bor od-klad vfkonu trestu odn6ti svobody bez ohledu na d6lkutrestu.
Je-li zi'ejm6, ie by exekuini vym5h5.ni pokuty nem6lov;fsledku nebo ie by v;ikonem trestu bylo v6Znd ohroZenoukojeni zikladnich Zivotnich poti'eb potrestan6ho nebo osob,o n6Z peiuje, mtZe nirodni vybor od ndj upustit.
Nirodni vfbor naiidi vj.kon n6hradniho trestu odn6ti yir(oh
svobody v tom piipad6, je-ii pokuta nedobytnS, nebc bylo-li "ol:.:"1il"upuit6no od exekudniho vymShini. JestliZe bylo rudeni zanedobytnou pokutu uloZeno jinj.rn osob5m, udini toto opa-ti'eni teprve tehdy, nelzeJi pokutu vymoci na i,idn6.z tdchto osob nebo b14oJi upu5tdno od exekudniho vym6-irdni na vBech t6chto osob6ch. Nirodni vfbor naiidi vl,tonjen pom6rn6 dr{sti nShradniho trestu, .j e-li nedobvtni tolikoi6st pokuty.
Tim, Ze potrest anjr zaplaLi pokutu'nebo jeji pom6inoud6st, odvr6ti od sebe vikon nS,hradniho trestu nebo jehopomdrn6 d6sti.
Evidence trestnich piipadi n6leZi referdtu III, a to Eli.renoe
v soudinnosti s piisluinjrn'odbornfm refer6tem bez ohledu lii-;ilJ,j,1ira to, zd.a rozhodnuti vydal referent il komise. Evidenciupravuje vfnos ministerstva vnitra ze dne 7. srpna 1950,zn. 26A-28/7-1950-IVI6, kterj' se otishuje y pi'iloze spolu<e lzorem rejsl i'iku pr:esIupkfi.
Na Slovensku b),1 tento vjrnos intimovin opatienim po-\6ienectva vnitra z 21. srpna 195U, i. t0.600/3-l 6-1950.
10 145
IX. Piechodn6 a z6vEreinr{. ustanoveni ($S 90 a ndsl.).pic.rEi.y e S vlijimkou zlizeni tiidlenn6 trestni komise, jeZ bude
, lt'fil.lfft". rozhodovat o z6vaZn6jBich plestupcich, zristdvaji jinak ne-- dotdeny obecn6 piedpisy upravujici organisaci a dinnost
nrl.rodnich vfborfi a jejich sloZek ($ 90). Z toho podle plat-n6ho stavu t6chto piedpisfi na pi. vyplfvS:
a) plen6rni zased6ni mriZe si vyhradit rozhodnuti v jed-notliv:ich trestnich piipadech : mriZe ryddvat smdrnice prodinnost vfkonnfch sloZek, k nimZ patii i trestni komisea referenti-
b) rada kontroluje dinnost trestnich komisi a iinnostreferentri a mriZe jim d5vat pokyny. MrlZe si rovn6Z vy-hradit projednSni konkretniho trestniho piipadu. Rada d6lepiezkoumivi n6,lezy a jinri rozhodnuti trestni komise a re'ferentri, bylo-li proti nim pod6no odvol6ni a mfiZe odvolSnivyhov6t (autoremedura
- srov. $ 68). Rada tak6 rozho-duje, zda piedsedou zastaven6 rozhodnuti referenta atrestni komise mrl bft vykon6.no iili nic;
c) piedseda koordinuje dinnost referent& a mfiZe rozhod-nout na jejich mist6, neudini-li vias piisluln6 opatieni;z toho plyne, Ze pledseda je oprSvn6n i povinen sledovatdinnost trestni komise i referentrh. Piedseda je drile opr6,v-n6n (povinen) zastavit vikon dosud nedoruden6ho rozhod-nuti trestni komise a referenta, byl-li n6lezem di jinj,rn roz-hodnutim poruien z6kon nebo sm6rnice vy35ich sloZekt6hoZ ndrodniho vfboru nebo nadfizen6ho nSrodniho vf'-boru ;' d) referent mfiZe v mezich sv6 rozhodovaci pravomocia se souhlasem rady zmocnit zam6stnance nrirodniho v:i-boru, aby rozhodovali z.jeho plikazu.
.",i.J.11""1? . Ustanoveni nov6ho z6kona o trestnim iizeni sprSvnimplati i pro vEci projednrivan6, o nichZ nebylo iizeni v denpotdtku riiinnosti tohoto z6kona skondeno I thrity b6Ziciv den poi6tku ridinnosti tohoto zdkona kondi dnem urde.nfm na konec lhity podle tohoto z6kona, leclaZe by thfitapodle dosavadnich pledpisri byla pro dotienou osobu vf'-hodn6j 5i,
Z ustanoveni, kter5, pozbf'vaji platnosti, se upozoriujezejm6na na piedpisy o adhaesnim fizer,i, takie budoucn6nebudou n6rodni vfbory rozhodovat o niroku na n6hraduBkody zprisoben6 piestupkem.
146
ProvddEci vfnosy.
Nov6 z6konn6 piedpisy o trestnim prdvu sprSvnim piedpokl6-daji vyd5ni podrobnEjlich ustanoveni. Tato ustanoveni byla jiZz valn6 disti vyddna nEkterfmi vyhlSBkami a vfnosy, kter6 sed6.le otiskuji v poiadi, jak byly vyd6ny.
Jsou to zejm6na podrobn6jii piedpisy o trestnich komisich,o vfkonu trestu v tSborech nucen6 prSce a ve sprSvnich v6z-nicich, o blokov6m a podrobovacim lizeni, o nrirocich sv6dkta znalcfi v trestnim lizeni sprSvnim, jakoZ i o evidenci trestnichpiipadt sprdvnich.
a) Trestni k.omise.V;inos ministerstva vnitra
i. 473/L950 t,l, I. ze dne 28. Eervence 1950,kterfm se vydfv6 provSd6ci piedpis k g 90 trestniho i6du
spr6vniho o trestnich komisich,Ministerstvo vnitra vyd6v6 v dohod6 se zridastn6nfmi ristied-
nimi riiady podle g 90 trestniho iSdu sprivniho i. 89/1950 Sb.a podle $ 28 odst. 2 z6kona o krajsk6m zlizeni t.280/1948 Sb.,jakoZ i obdobnfch organisadnich piedpisfi platnj.ch pro ostatnfndlodli qibory tento
ProvidEci piedpisk $ 90 trestniho i6du spriivniho o trestnich komisiclr.
L Organisace trestni komise.(1) Pro rozhodovini o ziwaitdjiich piestupcich ziidi podle
S 90 trestniho iridu sprdvniho okresni a krajsk6 ndrodni vj.boryneprodlend lfiilenn6 trestni komise.
(2) Piedsedou trestni komise u okresniho a krajsk6ho ndrod-riho vj.boru je referent, kterj stoji v dele referdtu III. Z6stupcepiedsedy komise voli ze dlenfi rady plen6rni zased6ni.
(s) DalSi dva ileny komise, a to pohud moLto ze dlenfl nSrod-niho vfboru, voli plendrni zaseddni. ZLrovei zvoli dtyii aZ EestnAhradnikfi.
(a) Nebude-li moZno k prv6 volb6 komise svolat plenSrni za-sedSni, zvoli z6stupce pi'edsedy trestni komise, dleny komise
Poznimka: Uvetejn6no ve slovenskdm zneDt v a. 440/1950 U. v. L
10'1. I47
a jejicll nShradniky rada, kter6 toto sv6 opatieni piedloZi nej-bliZiimu plendrnimu zased6ni ke schv6leni.
(5) Jedn6ni komise se ridastni s hlasem poradnim referent,do jehoZ oboru plisobnosti spadS projedn6vanf trestni piipad;nebo zam6stnanec jim urdenj,.
(c) U mistnich ni.rodnich viborfi budou trestni komise podlenov6ho trestniho iSdu spr6vniho zlizeny, aL bude plenesena namistni n6rodni vj,bory dalBi trestni pravomoc podle $ 7 odst. 2trestniho i6du sprivniho. Mistni ndrodni vj,bory vykonSvajizatim trestni pravomoc v dosavadnim rozsahu ($ 91 trestnihoi'5du sprdvniho), t. j. jen v t6ch piipadech, kde ji vykonfvalypodle dosavadnich piedpisfi; dini tak stejn."im zptsobem a tfmiisloZkami jako dosud.
(?) Obecn6 piedpisy upravujici organisaci a dinnost n6rod-nich r{borfi a jejich sloZek, zejm6na ustanoveni o oprivn6ni radya piedsedy, zirstdvaji nedotieny (srov. zejm6na $ 17 odst. 4, 6a 7 a S 18 zdkona d. 280 /7948 Sb., o krajsk6m zlizeni, a obdobneustanoveni ostatnich organisainich piedpisfi).
II. Pttsobnost trestni homise.(n) Trestni komise provSdi tlestni iizenia) proti tiidirimu nepiiteli podle g 12 odst. 3 tr. zihona spliv-
niho,b) ve v5ech piipadech, ve kterich mr4. bjrt vysloven vedlejii
trest propadnuti jm6ni nebo z6kaz pobytu [S 11 odst. 2 pism. a)a c) tr. zdk. spr.l,
c) o vSech pfestupcich, jimiZ se ohroZuje vfstavba socialismunebo jirniZ se budi zvl6Btni pohorBeri ve vefejnosti; bude tozpravidla u t6z5ich piestupkii podle
g :')ll (ochrana lidovj'ch druZstev),$-34 (piestupky proti zest6tndni),$ 35 (ochrana nirodniho maje'tku),$ 37 (ochrana mechanisace zem6d6lstvi),$ 39 (ochlana jednotn6ho hospodSisk6ho p16nu),g 42 (ochrana vfroby),$ 61 odst. 2 (piestupky zlrriceni dand),5 63 odst. 2 (ochrana ob6hu zboZi ve styku s cizinou),S 64 odst. 2 (piestupky devisov6),$ 65 (piestupky podilnictvi),S 87 (dernf obehod),g 101 (ochrana poiSdku ve v6cech cirl;evnich),$ 123 odst. 1 a 3 (ochrana tisku),
148
d) ve viech ostatnich piipadech, kter'6 ji postoupi referentvzhledem k zivaZnosti v6ci.
(e) Komise mfiZe ve viech piipadech vritit v6c referentovik projednSni.
(10) O odvoleni z usneseni trestni komise rozhoduje trestnikomise nadiizen6ho nSrodniho v;iboru.
III. Jedn6ni pied trestni komisi,(11) Zjiil;ovAni a vySetiov6ni jednotlivfch piip4dri prov6di
odborn;i referent. Po jejich skondeni postoupi odborn;i refer{tv6c referdtu III k provedeni ristniho jedn6ni. Refer6t III se starSo svolSv6ni schrizi, vedeni zdpisu, piedvol6v6ni svddhri k irst-nimu jedn5ni a vfibec o jeho i'6dnf a hladkj. prfib6h.
(12) Odborni referent nebo zam6stnanec jim urdenjr je zpra-vodajem, kterj, podivS trestni komisi zplivu o v6ci a ridastnise jednini s hlasem poradnim.
(13) Komise mfrZe jednat a usnSBet se jen, jsou-li piitomniviiehni tii dlenov6 nebo jejich nShradnici. UsnS,Bi se v6tiinouhlasir. Kaid.'i dlen musi hlasovat.
Za ministra:Pol5k v. r.
b) Vf kon trestu v t6borech nucen6 pricea Ye sprf vnich v6znicich.
VyhlS5ka ministerstva n6rodni bezpednostii.. 492/L945 ir. l. I. ze dne 1. srpna 1950,
kterou se vyddvaji bliZii piedpisy o vfkonu trestu v tSborechnucen6 pr6ce a ve sprzlvnich v6znicich.
l\{inisterstvo nirodni bezpednosti s'uanovi v dohod6 s ministcr'-stvem vnitra podle $ 85 odst. 2 z'akona o trestnim iizeni sprivnirrr(t restn[ho )lrid u sprivni]ro):
r49
oddit 1.
Vfkon trestu v tiborech nucen6 price.
$1.Tr e sty, jeZ se vykon6vaj i v tdborech
n uce n6 ,pr5ce.(1) Tresty odn6ti svobody uloZen6 podle g 12 odst. B trest-
niho -zikona spr6vniho, t. j. v pi.ipadech, kde ze zpusobu spf-chSni piestupku je patmo, Ze jim byl nebo m6l bft projevennepidtelskf' postoj k lidovd demokratick6mu iSdu reputrtilrynebo k jeji socialistick6 vj'stavb6, se vykonivaji
- pokud se
v odstavcich 2 a B nestanovi jinak - v tiborech nucen6 pr6ce.
(e) Tresty odn6ti svobody za piestupky uveden6 v odstav-cich 1se vykonaji v soudnich nebo ve sprivnich v6znicich, jde-li_ a) o osoby, kter6 jsou t6lesn6 nebo dulevn6 nezpfisobil6 i< po-bytu nebo k pr:ici v tiborech nucen6 pr6ce nebo -
b) o osoby star5i neZ Sedesit let.(3) Tresty odndti svobody za piestupky uveden6 v odstavci 1
se- vytondvaji, jde-li o mladistv6, v samostatnfch fstavech promladistv6 nebo ve zvlSStnich odd6lenich soudnich v6znic.
s2.Zprisob v;ikonu trestu v tdborech
nu cen 6 pr 5ce.(1) V6zni v t6borech nucen6 price jsou zaiazei.ri do produk-
tivni a kolektivni prdce, kterd jim umoZni, aby se po propu5tdnizailenili do iad pracuj icich.
(2) V6zifim v t6borech nucenri prdce piisluBi plat podle pra-covniho vfkonu; z tohoto platu hradi vdzni ndklady spojen6s jejich ubytovSnim, stravovinim a po pi'ipadd i osacenim. Navdzn6 vztahuji se piedpisy o ndrodnim poji5t6ni a to v rozsahustanoven6m ministerstvem price a sociSlni p6ie.
(s) V t6borech nucen6 price se v6ziirim dostSvr4 mravni, poli-tick6 a odborn6 vichovy.
(4) V6zfifim, kteii svou praci a svlfm chovdnim osvEdii zlep-6eni sv6ho pom6ru k lidov6 demokratick6mu i6du republiky,budou piizn6ny flevy a vfhody v rozsahu urden6m sm6rnicemi,kter6 vydd ministerstvo nfrodni bezpednosti v dohod6 s minis-terstvem vnitra.
150
$3.Odklad vikonu trestu v tdbotech
nucen6 pr6,ce.(1) Vikon trestu odndti svobody v tS.borech nucen6 prSce se
odloii o potiebnou dobu, kdyby jim byl ohroZen Zivot nebozdravi potrestan6ho.
(2) Vikon trestu odn6ti svobody v tdborech nucenri prScese odloZi tak6 tehdy, mSJi bj't trest vykonin na t6hotn6 Zen6,a to a, ba Sest m6sicfi po porodu.
(3) Vikon trestu odn6ti svobotly v t6.borech nucen6 pr6ce Izena i dost potrestan6ho z dtieLitlch drivodri odloZit, a to na dobunejvf3e tfi m6sict, nebrSnili ton.ru obecnf zijem. Odklad sevlak odvolS, je-li obava, Ze potrestanf uprchne nebo Ze odkladuvfkonu trestu jinak zneuZije.
(a) VeBkerS. rozhodnuti tfkajici se odkladu v;ikonu trestuv tS.borech nucen6 price Eini trestni komise n6rodniho vjrbolu,kterjr v prvni stolici uloZil tento trest.
$4.ZYizov it,ni a spr'5va t5,borfi nucen6 prAce.(1) T6bory nucen6 prdce ztizuje a spral'uje ministerstvo n6-
rodni bezpednosti, kter6 rnfiZe dSst t6to sv6 pfisobnosti pien6stna ndrodni v)7bory.
(2) Zpisob vfkonu trestu v t6borech nucen6 prece budepodrobndji upraven zikladnim tiborovi,rn i5.dem, kterf vyd6ministerstvo nSrodni bezpednosti; dokud se tak nestane, platipiim6ien6 dosavadni piedpisy vydan6 podle z6kona i. 247 /1948Sb., o t6borech nucen6 pr6ce.
oddil 2.
Vj'kon trestu ve sprAynich viznicich.
s5.(1) Tresty odndti svoboaly za pfestupky, pokud nemaji bit
vykonSny v tSborech nucen6 price ($ 1), sc vyhonaji v soudnichnebo sprivnich vdznicich.
(:) Ve sprSr.nich v6znicich se tresty odn6ti svobody vykonajiz6sadn6 jen tehdy, je-li v obvodu pi'isluBn6ho okresniho n6rod-
'jt ;i'li ' if
151
rniho vj,boru vhodni sprdvni v6znice; iinak se tresty odn6ti svo-body vykonaji v soudnich vdznicich.
(3) Zprisob v;ikonu trestu odn6ti svobody ve spr.6vnich vdzni-cich se upravi domS,cim i5dem, kterf vydS piisluSn6 velitelstviSboru nirodni bezpednosti. '
(4) Zprisob vj,konu trestu odndti svobody za piestupky, kter6budou vykondny v soudnich v6znicich, je upraven piedpisy plat-n1-mi pro tyto ru 6znice.
oddil 3.
Spoleini ustanoveni o pieruSeni a prominuti trestfi odn6ti svo-body a o podmindn6m propuBt6ni z tdtrrorri nucen6 priice :r ze' sprfvnich v6znic.
$6.Pi'eruieni vf konu trestu.
(1) Je-li v6zei, na n6mZ se vykonivi trest odndti svobodystiZen t6ikou chorobou, lze mu na ieho Z6dost v;y1kon trestu napotfebnou dobu pieruBit. Vfkon trestu v tiboie nucen6 prScelze na Zidost v6zn6 pieruiit t6Z tehdy, stane-li se v6zeii nezpfiso-bilj,kPrdcivtdboie.
(2) O pferu5eni vjrhonu trestu rozhodne nSrodni vlibor,kterf vydal nilez v prvni stolici. O pieruieni vlfkonu trestuv tiboie nucen6 pr'5ce rozhodne nrirodni vybor po slyieni sprivy15bo'a'
$ T.
Podmin6n6 prop uEt6ni.(1) Po odpyk6ni polovinl, uloZen6ho tlestu, neim6nd vSak
tii m6sictr, mirie bft v6zeii z tibora nucene pr6ce podminen6 pro-puItEn, proll1z*l-li za v.'(.konu trestu svou praci a svj.m chovinimpolepBeni, opravirujici k nad6ji, Ze povede iidn..(, Zivot pracuji-ciho dlov6ka.
(r) Pii podmin6n6m propuBt6ni se stanovi zkuSebni doba najeden aZ p6t let; tato doba poiin6 dnem podmin6n6ho uropuitdni.
(s) Podnrin6n6 propuit6ni lze v|zat na podminku, Ze propuE-tdnj, splni ve zkuiebni dob6 urdit6 povinnosti sm6lujici k tomu,aby vedl i'6dnf Zivot pracujiciho dlov6ka.
(+) JestliZe podmin6n6 propuBt6nj, vedl ve zkuSebni dob6i'6dnf Zivot pracujiciho ilov6ha a vyhov6l uloZen;i-m podmink5m,
152
hledi se na ndho jako by trest odpykal dnem, kdy byl podmin6ndpropuit6n; jinak se rozhodne, Ze se zbytek trestu vykonS.
(5) Stejnd se hledi na podmindn6 propuSt6n6ho, jaho by trestodpykal dnem, kdy byl podmin6nE propuitdn, nerozhodne-li sebez jeho viny do j edno)ro roku od uplynuti zl<uBebni c1oby, ie sezbytek trestu vykon5,.
(6) Veikeri rozhodnuti, tfkajici se podmin6n6ho plopuit6nidini trestni komise kiajsk6ho nii,roclniho y1.[oru, v jehoZ obvottubyl nilez vydin.
s i3.
Prominuti zbytku trestu.(1) l']o odpykini poloviny ukrZen6ho tlestu, nejm6n6 viak
tii mdsicir, mfiZe bft ziiytek trestu prominut, d5v6li v6zeii svoupracovitosti a svi,m chovini jistotu, Ze po propuitdni povedeiSdnj' Zivot pracuj iciho d1ov6ka.
(2) O prominuti zbytku trestu rozhodur'e trestni komjseklajsk6ho n6rodniho vfboru, v jehoZ ol:r,odu byl n6lez vydin.
oddil 4.Ustanoveni piechodni a ziv[teinS,.
se.(r) VeSher6 rozhodnuti, tj,kajici se osob zaiazenjrch do t5-
boli nucen6 pr6ce podle zitkona (,. 247 /1548 Sb., zejm6na o zkr6-ceni doby pobytu, podmin6n6m propuit6ni, vyiizeni odvoliniproti zaiazeni dini trestni komise hrajskfch nirodnich vjrborri.
(z) Ustanoveni o zpftsobu vikonu trestu v tS.borech nucen6price (S 2), o pieluieni vykciru trestu (S 6), o porlmin6nempropuit6ni ($ ?) a plominuti zbytku trestu (S 8) vztahuji sepiim6iend i na osoby zalazen6 do t6bora nucen6 pr5.ce podle!j 36 trestniho z5l<ona. Veikeri rozhodnuti tj,kajici se tEchto osobdini tr:estni komise krajsk6ho nirodniho vj.boru, v jchoZ obvoduje tibol nucen6 price, do n6hoZ byly zaitzeny.
$ 10.Tato vvhliika nabyr,h frdinnosti dnem 1. srpnn 1950.
NSm6stek ministla:Posl. NS, gen. SNB Pavel v. r.
I'ortrirml€: Slovenskj text uleiejn€n rod. (:. 459rlt50 a; \,. I
Tc) Podrobovaci f izeni.
Naiizeni ministra financi6. 119/1950 Sb. ze dne 1. srpna 1950,
o podrobovacim iizeni.
Ministr tlnanci nafizuje v clohod6 s ministrem vnitra podle$ 59 odst. I z6,kona d. 89/f950 Sb., o trestnim iizeni spr6.vnim:
s1.V podrobovacim iizeni mohou bft na Z6dost obvin6n6ho pro-
jedn6ny:a) piestupky zkrecer,i nebo ohroZeni cla nebo dan6 vybiran6
se clem podle $$ 61 a 62 trestniho z5kona sprdvniho, nedini-lizkriceni" nebo ohroZen6 dai nebo clo nebo jejich sou6et viceneZ 10.000 Kis;
b) piestupky pii ob6hu zboLi ve styku s cizinou podle S 63crt. zLk., jimiZ byly poruBeny ztt"kazy nebo omezeni vydan6 naochranu finandnich z6jmfi st5.tu, jdeli o poru5eni m6t1 z6,vaLn6a neiini-li zirovei obecni cena zboZi vice neZ 20.000 Kds;
c) piestupky devisov6 podle $ 64 cit. zik., jdeli o dovoz,qivoz nebo prfivoz platidel, nebo o vfvoz darri nebo cennlichpfedm6tfi, nedini-li hodnota darfl nebo cennfch piedm6tfi viceneZ 20.000 Kis a jdeJi o platidla, vice neZ 10.000 Kds.
s2.Podrobovaci iizeni u piestupkfi uvedenfch v g 1 mriZe bft
provedeno jen v piipadech, kdy:a) piestupek nebo pokus o n6j byl sprich6n v cestovnim styku
osobou, kterf nemS bydliBtd na fizerrri deskoslovensk6 republiky,anebo
b) piestupek nebo pokus o n6j byl spech6n pii vistupu'z 6zeml deskoslovensk6 republiky osobou, kterS m6 bydliit6 natomto fzemi'
!i 3.Podrobovaciho iizeni nesmi bft pouZito,a) vyplj,v6Ji ze zpfisobu nebo povahy iinu, Ze jim byl nebo
mdl bjrt projeven nepiAtelsk;f postoj k lidov6 demokratick6muziizeni republihy, nebo
b) nasv6ddujili okolnosti piipadu ziejm6 tomu, Ze jde o dinpiipravovanli se zvl5Stni promyilenosti nebo o iin, na nEmZ je
154
zfiiastndna jinri osoba, nebo o pachatele jiZ trestan6ho, neboc) jdeJi o soub6h plestupkrl uveden;ich v $ 1 s jinfmi pie-
stupky nebo s trestnfm iinem.
....snroorooovacr rrzenr plovaoe;i org6nov6 trestni a celni sluZbjfinanini.
$5.Toto naiizeni nabfvS idinnosti dnem 1. srpna 1950.
Z6potockf v. r.Kabe5 v. r.
d) Blokov 6 iizeni.
V;inos ministerstva Ynitrad. 493/1950 u. l, I ze dne 7. srpna 1950,
o blokov6m iizeni.
Ministerstvo vnitra stanovi v dohodd se stitnim fiadem pl6-novagim a s ministerstvy nirodni bezpeEnosti, financi, Bkolstvi,vdd a um6ni, zem6d6lstvi, vnitlniho obchodu, dopravy, zdravot-nictvi a viiivy, jakoZ i s nejvyi5im fdetnim kontrolnim fiademk provedeni $g 34 aZ 37 trestniho i6du spr6vniho d. 89/1950 Sb.toto:
_ dt.l.Privni podklad a 66el blokov6ho iizeni.(1) Osob6m, kter6 byly piistiZeny pii piestupku a jsou
ochotny pokutu zaplatit,lze uloZit ihned na mist6 pokutu a vy-brat ji trestnim blokem. To je podstata blokov6ho lizeti, ktnr6je upraveno v $$ 34 aZ 37 trestniho iSdu sprivniho.
(2) Sdelem blokov6ho lizeni je zejm6raa) zjednodulit sprSvni Iizeni trestni o m6n6 zhvainldn piestup-
cich, jejichZ skutkovi potlstata je nesporn6 zji5t6na tim, Ze pa-chatel byl piimo piistiZen pii dinu, a pii nichZ se tedy zpravidlanejevi riielnfm provSd6t trestni iizeni v obvykl6 piedepsan6forrn6 ;
155
rb) docilit vychovn6ho fdinku bezprostiednim potrestdnim
pachatele na mistd Einu,
_(3)-y blokovem iizpni lze. trestat jen ty osoby, kter6 bylypiistiZehy pii iinu a jsou ochotny pokutu zaplatit. Neni-li po-stiZenf ochoten pokutu zaplatit, nutno naii podat trestni ozn6-meni. Y nepiitomnosti pachatele, na pi. pii nepiipustn6m par-kovSni vozidla, zakrodi veiejnf org6n zpravidla tak, Ze navozidlo piipevni piedvolSnf .
(4) Z fdelu blokov6ho iizeni vyplj,v6, Ze vfii pokut nutnovolit tak, aby sice znamenala plim6ienou : jmt: za spichan:iplestupek, aby v(ak ziroveii nepievyiovala onu prirmdr"lou v;i(ipokuty, s jejimZ piijetim moZno u obvin6n6ho norm6ln6 poditat,piihl6dneJi se k vj'hod6 okamZit6ho likvidov6ni trestniho pi:ipadu.
(5) Blokovim iizenim nelze zakrodit protia) piisluBnik&m brann6 moci, sboru nirodni bezpednosti a
Sboru v6zeisk6 str6Ze, kteii jsou v dinn6 sluZb6,b) osob6m, kterj,rn piisluii pr6vo exteritoriality, jestliZe se
prokdii zvliltnim prfikazem totoZnosti zelen6 barvy, vydan;fmministerstvem zahranitnich v6ci,
c)dlenrim Ndrodnil.ro shrom6Zd6ni a Slovensk6 n6rodni rady.
dl. lI.Zmocndn6 veiej n6 orgSny a zmocfiovaci
listiny.(1) K prov6ddni blokov6ho iizeni se v rozsahu uvedenem
v dl. II. zmociujia) piislu3nici Sboru n6rodni bezpeinosti,b) revisni org6ny podlizen6 bezprostiedn6 ministerstvu vjr-
iivy,c) ilenov6 zvl5Btnich oddilfi pro ochranu provozu drihy a
vipravdi vlakri.(2) NSrodni v;ibory mohou zmocnit k prov6ddni blokov6ho
iizeni:a) kontrolni orgdny krajshfch n6r'odnich vfborfi (refer6tu X
pro vnitini obchod a vfZivu),b) orginy ni.rodnich vfborri obstar6vajici ptsob*nost ve vdcech
plavby,c) orgeny hospodiisko-technick6 sluiby u okresirich nSrod-
nich vj.borri (rostlinol6kaisk6 referenty),d) org6ny nirodniho podniku ,,deskoslovensk6 st6tni lesy" a
nSrodniho podnlku,,ieslioslovenskri st6tni statky",e) piiseZn6 hajn6 (piiseZnou str6Z),
156
f) orgSny st6tni p6de pam6tkov6.(3) Zmocn6ni veiejnfch org6nt uvedenj.cl.r v odstavci ? pro-
vedou piisluBn6 nSrodni vfbory vydinim zmociovacich listin(,,Zmocndni" i. skl. 107 tii. tisk.), jimiZ jsou zmocn6n6 org6nypovinny se \ykezaL poi;5d6-li o to postiZenf.
(4) Org6ny uveden6 v odstavci 1 nepotiebuji zvl61"itr.i zmoc-;iovaci Jistiny. Na poZSdini se vykiZi sluZebni legitimaci.
dI. III.Piestupky stihan6 blokov-'f m iizenim.
(1) Kter6 piestupky je moZno stihat blokovfm iizenim, jepairn6 z odstalce 2. Tamt6i; je uvedeno, kter6 veiejn6 org6nyse zmociuji nebo mohou bft k provid6ni blokov6ho iizeni zmoc-n6ny, a kdo zmocndni d6v6.
(r) Blokovim iizenim lze stihat tyto piestupky:Piestupek tr. z5k. spr. Zmocn6n6 org6ny Zmoqr6ni dava
$ 53 pism. d) Org6ny hospodiisko- KNV a ONVOchrana rostlin 'technick6 sluZby u ONV
(rostlinoJ6kaiSli tefe-renti)Orgdny NBPiiseZni hajni (piiseZ-n6 strSZ)OrgS,ny NBPiiseZni hajni (piiseZ-n6 striZ)Org6ny NBPiiseZni hajni (piiseZ-nf strSi)Org6ny NB
Orgfny NB
Orginy NBRevisni orglny podiize-n6 bezprostiedn6 min.viiivyKontrolni orginy KNVOrg6ny NBKontrolni org6ny NV
$ 55 Polni a lesnipvch
\ b/ t)chTana mysll-vosti
$ 58 Ochranaryb6ishvi
$ 60 Ochrana zviiatproti tj'r6ni
I 85 odst. 1 Potir6nialkoholismu
S 88 Piestupkyv oboru vfZivya zisobovSni
$ 89 Piestupkycenov6
viz dl. II odst. 1
ONV
viz dl. II odst. 1
ONV
viz dl. II odst. 1
ONV
viz dl. II odst. 1
viz dl. lI orist. I
viz dI. II oclst. Ir.'iz il. II odst. 1
KNVviz dl. II odst. 1
KNV a ONV
r57
I$ 99 odst.2 Ochrana Orginy NB
Org6.ny stit. p€de p+m itkov6Org6ny NBOrg6ny n. p. ,,es. slStnilesy" a ,,ds. stitnistatky"PliseZni hajni (piiseZ-n6" str6,Z)
$ 127 PoruBeni t6ch- Otgriny NBto zSkladnich pra-videl obdansk6hosouZiti: ruieni nod-,niho klidu, drobn6piestupky protioblansk6 sluBnosti
$ 136 Piekroieui Org6ny NBuzaviraci hodiny
g 144 Ochrana Org6nY NBsilnidniho provozu
g 145 Ochrana Ze- OrAAny NBleznidniho provozu ZvlSStni oddily pro
cchranu pr.ovozu dr6hya Wpravdi vlakri
$ 146 Ochrana Org6ny NBleteck6ho provozu
obEanskichprikazt
$ 125 odst. 2Ochrana pamiteka piirody
$ 147 Ochranaplavby
Piestupek tr. z5k. spr. Zmocn6n6 orgdny Zmoin6ni drivi hmotn6mu prosp6chu, kterf piestupkem byl nebo m61 bft ne-opr5vn6n6 dosaZen.
(2) Proti uloieni pokuty je odvol6ni nepiipustn6. pokutyplynou do st6tni pokladny.
cl. v.Trestni bloky.
(r) K uklSdSni pokut jsou vyddny trestni bloky, kter6 sesklidaji ze tii iSsti (A, R, C). ddst A zfistane ve
-svazku pro
zmocndnf org6n, iSst B je pro nirodni vybor nebo orgrin, kterfsvazek blokfi vydal, a drlst C je uriena pro pachatele.. - (r) Pii vymiieni pokuty bude pouZito tiBt6nfch trestnichblokt, zn6jicich na d6stku 20 Kis, 50 Kds nebo 100 Kds (d. skl.106/20, 106/50, 106/100 fif. fisk.). 1\{inisterstvo vnitra mfiZepodle potieby vydat bloky i v jinfch hodnot6ch. Je moZno pouZiti n6kolika blokfi ze svazku, na pi. na pokutu 200 Kds dvou-blokfipo 100 Kis. dSst C trestniho blokn z piislu5n6ho svazku seodevzd6 pachateli. Je nutl6, aby na bloku.byl oznaden zmocndnforgdn a to zpfisobem uvedenfm v odstavci 8 a aby tam byl otisi<riiedniho razitka n6rodniho v;iboru nebo orgdnu, jehoZ jm6nemse zakroduje.
(3) Je-li postiZend osoba ochotna pokutu zaplatit, avSak ne-mfiZe tak na mist6 utinit, vyd6 ji zmocndnjr orgin zvl6itnitrestni blok (i. skl. 106/X rii. tisk.), jenZ obsahuje [ak6 poudenio tom, jak m6 bfti pokuta zaplacena a i o tom. Ze nebude-lipokuta zaplacena v urden6 lhfit6, proveile se Wkondvaci i'izeni.Piitom si poznameni zmocndn;i orgi,n data poiiebn6 pro l1rko-ndvaci iizen [.
(+) Neni-li postiiend osoba ochotna pokutu zaplatit, ozn6mise piestupek piisluBn6mu nirodnimu vfboru.
- (s) Pokutov6 svazky trestnich blohfi jsou tiskopisy pi'isnd
ztidtovateln6. Odpov6dn6 osoby, kter6 je zmocn6nfm orgerli*vydivaji, jsou povinny bdit nad jejich bezpeinfm uloZeniil, nailsprdvn-ou _evidlnci a vyd6nim podle potieby, jakoZ i narl tim, abyjednotliv6 bloky vydanfeh svazkt byly v d;leni d6sti opaiienyotiskem kulat6ho yazitka n6roclniho v.(.boru nebo org6nu, 3'ehoZjm6nem se zakro6uje.
_,(e-) NSrodni vfbor nebo org6n vydivajici svazky vede z6sob-nik blokfi (i. skl. 108/a rii. tisk.) a pro kaZdf zmocn6n;f orgdn(na pi. velitelstvi stanice SNB) vede jeSt6 z;t6itri zirinarr, _evidendni list.(t. st<t. 108/b fii. tisk.), do ndhoZ zapisuje na lev6stranE vydan6 svazky podle iisel, mnoZstvi a druhu,'na pravdstran6 pak trestni bloky a vybran6 pokuty, odveden6 zrnccn6_
viz il. II odst. 1
KNV a ONV
viz dl. II odst. 1KNV a ONV
ONV
viz dl. II odst. I
Orgriny NV viz dl. II odst. 1
OrgSny nS.rodnich vfbo- KNVrri obstal4.vaj ici ptisob-nost ve v6cech plavby
viz dl. II odst. 1
viz dl. II odst. 1
viz dl. II odst. 1viz il. II orlst. 1
viz dl. II ods,t. L
dl. IV.Pokuty.
(1) Zmocn6ni org6n je opr6vn6n v blokov6m iizeni uloZitpokutu do 500 Kis piihliZejic k mii'e zavini'ni pachatelova,zejm6na ke stupni nebezpednosti piestupku pro spolednost,k osobnim pom6rirm pachatelovj'm a podle okolrrosti tak6 ke
158 159
njrmi org6ny. Zeznant - evidendni list bude obsahovat t6i odkazna piisluinou poloZku z6sobniku a naopak.
(?) Pokutov6 svazky trestnich blokfi dodaji zmocn6nfm orgS-nirm nirodni vybory neb orginy zmociiujici, v piipad6 uvedenemv dl. II odst. 1 pak okresni n/rrodni vjrbory, v jejichZ obvodu majizmocn6n6 orgfny sidlo. Zmocn6n6 orginy opatii tl'to bloky otis-kem sv6l.ro rii'eclniho razilka, a to v z6"hlavi vSech tii vyhotovenitrestniho bloku. PiiseZny hajni, kteri nemi sluZebniho razitka,uvede tam ,,PiiseZnd. str6Z v. . . . . .". Dole json bloky opatienyotisl<em hulat,iho lazitka n5rodniho vj.boru nebo orgirnu, iehoZjm6nem se zal<roiuje (odstavec 5).
dl. vI.Odv6.d6ni pokut.
1r; Cist B trestniho bloliu urdenS. pro nS.rodni vybory neboorginy, jejichZ jm6nem se zalrroiuje, se piedklidi tdmto rirod-nim v:fborfim nebo orginitm, jakmile [thrn vybranich pokut do-srlhne iistky 1000 Kds, jinak vZdy prvniho dne haZd6ho m6sice,a to spolu s vybranymi pokutami. T6mto nirodnim vl'borumnebo org5.n&m nutno tah6 piedkl6dat nejpozd6ji clo jednohom6sice h prozhoum1ni svazky blokii, jeZ budou po pi'ezkouienivr6ceny op6t zmocn6n6mu org6nu. Piislulnici Sboru nirodnibezpednosti odvid6ji pokuty sv6mu velitelstvi dennd.
(2) Odveden6 trestni bloky (d6st B) se uschovSvaji po dobutii let. Vypotiebovan6 svazky blokir (dist A) se vr.lti n6rodnimuv:(.boru nebo orgSnu. kterf ie vydal.
dl. VII.Evidence nezaplacenf ch Pt.rkut.
Nezaplacen6 pokuty, o nichZ je zminka v il. V odst. 3, sevedou v evidenci ve lhfrtniku (d. skl. 108/c tii. tisk). AZ do vv-iizeni pi'ipadu se ke lhttniku piipoji i poznSmhy dat, potiebnichpro vl,kon6vaci iizeni. JdeJi o piisluinilta Sboru n6r'oc1ni irezpei-nosti, vede tento lhttnik piisluln6 velitelstvi; v ostatnich piipa-dech jej vede zmocn6uf org6n nebo orgin I< tornu zvl6.!f urielj'.
dl. YIII.Tiskopisy.
(L) Zmocilujici nirodni vj,bory a orginy se ponhazuji, aby sipotiebn6 tiskopisy opatiily objednivkou u publikadniho ristavuministerstva vnitra, Anensk6 nAm6sti 2, Praha I (tel. 276-41).
160
(z) Byly vydriny tyto fiiedni tiskopisy:Zmocn6ni
- (d. skl. 107).
Treshni blok na 20 l(ds -
(d. skl. t06/20).Trestni blok na 50 Kds -
(d. skl. tO6/50).Trestni blok na 100 Kds - (d. skl. 106/100).Trestli blok na pokuty na mist6 nezaplaeen6 _ (d. skl.106/X).Zisobnik blokfr
- (d. skl. 168/a).
Evidendni list - (d. skl. 108/b).
Lhttnik pro evidenci pokut, trestnich blokt a trestnich ozni._meni pro nezaplacen i pokur
- (i. skl. 10g/c).
.,(3) Je dovoleno pouZivat r'en t6ch tisl<opisfi, kter6 byly vy-dany mlnrsterstvem vnitra.
. (a) Starii .tiskopisy mohou bjt pouZiviny aZ do +ypotiebo-
v6ni, pii_demZ by org6n vyd6vajici ,Zmocn6nt., te. stf." iOij po_znamenal .na ndm ,.Plati podle z6kona d. g9/19j0 Sb..., a opaiiilnovym olrskem kulateho r.azitka. Slovo .,piikaz.. na dfive.iSichsvazcich tresr nich piikazfi Ly se nahradilo slovem ,,blok... -LinemI. srpna 1950 se vlak zruiuii:
,a\ ,Zmocndni .t. skl. 102/4, (bez st6tniho znaku _ pro oboroDecnr pravomoct ) .
-^b)-Trestni plikaz v oboru trestni pravomoci obecni, d. skl.t06 /5.
-c) Trestni piikaz pro pokuty !a mist6 dinu nezaplacen6 resp.piedan6 k trestnimu iizenli (,. stt. fOO,z+.
dl. rx.Z 6v 6t e i.n6 u stanoveni.
_.Talo- ustanoveni nebyvaji iiinnosli dnem l. slnna 19b0.rymz dnem se zruSuji pi.edpisy diive vydane, zeimeni ob6Znikmrnlsterstva vnitra ze dne 4. biezna 1946, i. B 2242_27/2_46-I/2{Y:,*rtl. .min. vnitra 1g46.- sir. lT a nrlsl.i ve ,neni oUEznit ir ;eJdoplnuJtcrch a pozm6iiuiicich.
Za ministra :
Dr. Paleikov6 v. r.
Ilozni6mk.: SloveDski text Dublikoven pod i. 4?8/1950 [. r. t.
11161
Ie) Evidence trestnich piipadri spr6vnich.
Vfnosministerstva vnitra
zn.26B-28I7-7950-IV, 6 ze dhe 7. srpna .1950,
kterfm se vyd5v6 zatimni piedpis o evidenci trestnich piipadtspr6vnich.
Ministerstvo vnitra v dohod6 s ministerstvem nirodni bezped-nosti, ministerstvem financi a nejvy55im ridetnim kontrolnimriiadem upravuje na podkladd zikona d. 89/1950 Sb., o trestnimiizeni sprdvnim, evidenci trestr.rich pi'ipadii spr6vnich takto:
(1) Trestni piipady spr6vni se zaznamend.vaji do rejstiikupiestupkfr (d. skl. 868 tii. tisk.).
(:) Rejstik piestupkir vede referSt III okresniho (jednot-n6ho, ristiedniho) nSrodniho vfboru, v hlavnim mEst6 Praz'erefer6t III obvodnich nSrodnich v;ibort o viech trestnich piipa-dech sprSvnich u n6ho proj ednSvanlfch, v oboru ptsobnosti kte-r6hokoli referStu, a+J jii niiez (rozhodnuti) byl vyd6.n trestnikomisi ii referentem.
(3) Do516 trestni ozn6meni opatien6 otiskem podaciho razitkase v referitu III zaznamend do rejstiiku piestupkii, kde se vy-plni sloupce I ai, 5, a na spis se pod podacim razitkem vyznadipoloZka rejstiiku pi'estupkri. Stejnd se postupuje, vzejdeJi pod-n6t k trestnimu stihini od n6rodniho vyboru sam6ho.
(1) Z6rovei se trestni oznimeni zaznameni do jednoduch6hoabecedniho indexu, kterf m5 tyto sloupce:
a) jm6no obvin6nriho, piipadn6 rok narozeni,b) bydliSt6 obvin6n6ho,c) poloZka rejsti'iku piestupk&.JdeJi o osobu, kter6. je jiZ v rejstiiku piestupkri zaps6na, pii-
pi5e se v indexu k privodni poloZce rejstiiku piestupkri poloZkanov5.
(r) Po vydini nS.lezu nutno ve sloupci 8 poznamenat krom6pfisluSn6ho paragrafu trestniho z6kona sprivniho tak6 strudn6skut kovou podstalu pi'estupku.
(6) Pokud bude povoleno pokutu spl6,cet po i6stecl.r, nutno vesloupci 24 vyznaiit vfBi jednotlivfch splStek a den, kdy byly za-placeny.
(z) ByloJi jako vedlejii trest vysloveno propadnutl v6ci,nutno ve sloupci 26 vyznadit tak6 dislo poloZky skladni knihy,kterou vede referit V[ (tidtSrna).
162
(8) Kdy je moZno upustit od stih:lni, stanovi g 3 trestnihoi6du sprdvniho; piedpoklady upuStdni od potrestSni upravuje$ 16 trestniho zdkona spr6vniho. DojdeJi dodatednd k potrestinipachatele proto, ie nesplnil povinnosti, kter6 mu byly pii upui-t6ni od potrest6ni uloZeny, vyplni se patiiin6 sloupce 6 aZ 26,
(s) Do rejstfiku piestupkri se zapisuje v;isledek viech druhtiizeni, tedy i iizeni piikazniho a podrobovaciho (nikoli vBakiizeni blokovrlho).
(10) Manipulace s trestnimi spisy se prov6di podle platnj.chzhsad..
(11) Podi'obnosti o tom, jakj.m zpisobem budou zjiif,bvSnadata pro ridely fstledniho piehledu, budou uprai'eny zv165f,.
(12) Tiskopisy rejstiiku piestupkft lze objednat u Distribudnifistiedny iiiednich publikaci a tiskovin pii min. vnitra, Anensk6n6m. 2, Praha I, tel.276-41. Pro piechodnou dobu (nejd6le dokonce roku 1950) je moZno v6st rejstiik piestuphri na formuliii,kter.'f. byl dosud pledepsdn pro referit X.
FoznreDkt: Na Slnvrnskr)1950, a. 10.600/3-116-1950_
N6m6stek ministra :
Dr. Paleihovi{ v. r.
jniinroynno !inoscrn po\,6ieDectva ynitra z 91 zrti
t) ZnEni slibu ilenri trestnich komisi.
V:inosministerstva vnitra
i.536/1950 ir. l. I ze dne 4. z6ii 1950,kterjnr se stanovi znini slibu tlen& I r.eslnich komisi.
Ministerstvo vnitra ustanovuje o slibu dlenfl trestnich komisipodle $ 90 trestniho iSdu spr6vniho t. 89/1950 Sb. toto:
(1) dlenov6 trestnich komisi ziizenjch podle g 90 trestnihoi'6du sprSvniho vykonaji pii nastoupeni funkce tento slib:
,,Slibuji, le budu zachovSvat v6rnost lidu a republlce, svoudinnosti chr6nit a posilovat iidov6 demokratickl zlizeni a zacho-v6.vat zikotty a natizeni."
11x 163
'l(2) Slib se vykon6 do rukou pfedsedy nirodniho viboru, a to
tak, Ze slibujici opakuje piediitanf slib a stvrdi jej pod6nimruky. Jakmile slibujici vykonal slib, podepiSe i jeho pisemn6zn|ni.
(3) Slib vykonaji tak6 n6hradnici.(a) Clenov6 (ndhradnici), kteii jiZ sloZili slib jako funkcioniii
nSrodniho v.'iboru, slib podle tohoto v.inosu jiZ nevykonaji.
Hrub6 oznadeni mo-nopolisovan6ho zboZi
Nrlzev distribudnihonirodniho podniku
Datum a dislo rnono-polisadni vyhl65ky
U. I. I
Sklendn6 a porcel6-nov6 zhoi,i
Sklo a porcelSn, 17. finora 19"19 366n. p. v Praze
Papirnick6 a tance-l5isk6 zboZi
Narpa, n. p. v Pr aze 25. biezna 79495. zhii 1949
455963
Poznamkn: Slovenshj text
Za ministra :
Dr. Paleikov6 v. r.
Eublikoran poat t. 605/1.950 O. Y. L
Drobn6 spoliebnizboi,i
Obchodni domy, n.p. v Praze (diiveZdat, n. p.v Praze)
27. kv6tna 1949 5941. srpna 1949 8605.-ziIi1949 963
27. ledna 1950 333-r'r.l. II
i,emeslnick6 potieb.r. 6g6""1nick6 po-tlel:1,, n. p.v Ptaze
23. srpna 1949 893
g) Exekuini prodej piedm6tt zabavenf e hb erni a politickou exehuci.
VYnosministerstva financi
(,. 217 /111..320 / 50 ze dne 5. zdli 1950,
o exekuinim prodeji piedmEtrl zabavenfch berni a politickouexekuci
(uveiejndno ve Sbirce ob6inikfi pro KNV, rod. II-1950,poi. d. 995).
Ministerstvo financi v dohod6 s ministerstvem vnitra vydavak zamezeni dern6ho obchodu se zboZim nakoupenlfm v draZb6chtyto pokyny o prodeji piedm6tff zabav€nich berni a politickouexekuci.
(1\ ZboZi uveden6 v pliloh6ch k jednotlivfm monopolisadnimvyhliSkSm nabidn6te ke koupi piislu5n;im distribuinim n6rod-nim podnikfim. N6zev distribuEniho nS,rodniho podniku, datuma dislo monopolisadni vyhlS5ky jsou uvedeny v n5sledujicim od-stavci.
164
Obuv Jas, n. p. v Gottwal- 23. srpna 1949 894rilov6
Bytove zaiizeni Novj, bYt, n. P.v Praze
2il. slpna 194927. ledna 1950
89598
HodinirYsk6 a klenot-nick6 zbaii
Chronor, n. p.v PriLr,e
23. sqrna 19419 896
Drogistick6 zboZi afotopotieb3,
Chcmodroga, n. p.v Plaze
ll. listop. 1949 1089
Elektrotechnick6zboii
EIektra, n. p.v Plitze
;). listop. 1919 1090
Dopravni prosti'edky,loveck6 zbrand aiici sti:cje
ilIototechna, n. p.v Praze
10. pros. 1949 118.1
ieleziisk6 a hutnir:ii6zboi,i
Kovomat, n, tr.v Praze
10. pros. 1949 1185
'165
'lHrub6 oznaieni mo-aopolisovan6ho zboZi
N6zev distribudnihonirodniho podniku
Datum a dislo mono-polisaini vyhl6.Bky
tr. l. ITextilni zboZi Textilia, n. p.
v Praze29. pros. 1949 1234
Od6vy Od5vni prodejny, 29. pros. 1949 1235n. p. v Prost6jov6
Zdravotnick6 aa optick6 zboLi
Sanitas, n. p.v Ptaze
2Z.bftyna l9S0 276
(3) DAle nabidn6te ke koupr:1. Nirodnimu podniku Obehodni domy - z6vod Antikva -staroZitn6 a umdlectr6 piedmdty. Zabaveni um6leckjzch piedm6tii
vysok6 kulturni nebo um6leck6 hodnoty ohlaste viak diive Nrl-rodni kulturni komisi pro spr6vu stdtniho kulturniho majetkuv Praze II, SoukenickS, ul. 7 a vyz6dejte si jeji vyj6dieni.
2. N6rodnimu podniku Obchodni domy - zi*od Bazar -piedm6ty, kter6 jsou prodSv5ny v Bazarech.3. Nfrodnimu podniku Sb6rn6 suroviny -
piedm6ty uveden6ve vyhlSBce ministra vnitlniho obchodu ze dne 7. iijna 1949,n. 2)76 ti.l. 11.
4. Mistnimu nebo nejbliZiimu hospod6isk6mu druZstl'u - ze-m6d6lsk6 v.'(rrobkY.
5..PiisluSn6mu spoti'ebnimu druZstvu - potraviny, n6poje
a jin6 poZivatiny.6. Blistnimu nebo ne.jbliZ5imu antikvari6tu Orbis - knilLy
a hudebniny.7. PoBtovni filatelistick6 sluZb6 v Praze I, Na Fiikop6 13 (po
ziizeni krajskfch prodejen tdmto prodejnim) sbfrky poBtovnichzn6mek.
(4) Z^baven6 pfedm6ty jmenovan6 v odstavcich l, 2 a 3,dislo 1 aZ 3 tohoto ob6Zniku nabidne nirodni vfbor ke koupimistni nebo nejbliZSi prodejn6, piipadn6 krajsk6 spr5v6 nebooblastnirnu z6vodu piisluin6ho distribudniho n_Srodniho pod-niku a vyzve jej, aby ve lhit6 3 tliclnt ozn:imil, hodki-li ziba-ven6 piedm6ty koupit. U zboLi, kter6 podl|h| zkize, urdi nS,rodnivfbor piim6ienou kratEi lhritu. OznSmi-li distribudni n6rodnipodnik ve stanoven6 lhtrtd, Ze m5. o nabizen6 piedm6ty zijem,provede se prodej podle ustanoveni S 373 odst. 2 zikona o pii-
166
mj,ch danich. Vfslech dluZnikfi neni potieba v piipatlech pro-deje piedm6tfi jmenovanfch v odstavei 2,3, dislo 4 a 5 tohotoobdlniku. Cenu prod5,vanfch piedm6tt urdi referft okresnihon6rodniho vjrboru, do jehoZ pfisobnosti patii v6ci cenov6, nebosoudni znalec.
(s) JestliZe distribudni n6rodni podnik, druZstvo atd. se vestanovenr5 lhrit6 nevyj6dii nebo ozndmi-li svfij nez6jem o nabid-nut6 zabaven6 piedmdty, provede se jejich prodej podle ustano-veni $ 373 zdkor^a o piimfch danich. VeiejnS. draZba nebo pro-dej z ruky provedou se zpravidla na pracovi5tich, kde jezamdstnan v6tSi podet pracujicich, aby bylo zabr5n6no koupizabavenlch piedmdtri osobami, kter6 je d6le proddvaji za znadn6zvySen6 ceny.
(6) Pokud o riprav6 odbEru jin6ho zboii llyly nebo budou vy-d6ny monopolisalni vyhlSSky vfie neuveden6, prod6 se takov6zabaven6 zboZi obdobnd podle hoiejiich pokynfl.
(7') Zboi)i obhospodaiovan6 (konlingentovan6) mfiZe bjt pro-d6no jen plisluln;fm podnikrim, do jejichZ prisobnosti patii ob-hbspodaiovini tohoto zboZi.
Za ministra :
Dr. Gregor v. r.
h) Evidence v6ci propadlf ch, zabranfch,vydanf ch a odiatf ch.
Vf nos ministerstva f inancit. 217 /123.000/50 ze dne 18. zAIi L950,
o evidenci v6ci propadffch, zabranfch, vydanfch a oil atfchpodle z6konri i. 88/1950 Sb. a i. 89/1950 Sb.
(Uveiejn6no ve Sbirce obdZnikfi pro KNV, roi. II-1950,poi. d. 1032.)
O evidenci jm6ni propadl6ho podle ustanoveni $ 21 trestnihoz6kona spr6vniho d. 88/1950 Sb., d51e o evidenci v6ci propadlfchnebo zabranjrch podle ustanoveni $$ 25 a ZG cit. zikona, jakoi
167
Ii o evidenci v6ci vydanfch nebo odiiatfch podle ustanoveni g 21z6kona i. 89/1950 Sb., o trestnim lizeni sprS,vnim, vyd5v6 minis-terstvo financi v dohod6 s ministerstvem vnitra a s nejvyisimfdetnim kontrolnim riiadem tyto pokyny:
(1) Jmdni, kter6 bylo v trestnim iizeni spr.Svnim prohlesenoza propadl6, jakoZ i v6ci propadl6, zabran6, vydan6 nebo odiat6v iizeni provedenrim v oboru pfisobnosti kter6hokoli referituokresniho nirodniho vj,boru nebo nj.rodniho vj,boru jemu naroveii postaven6ho (d5le jen ONV), vedou v eviclenci ridtirnylinandnich referitri ONV, ridtujici veiejn6 dan6. V iizeni prove-den6m v oboru p&sobnosti celniho odd6leni vede evidenci samototo odd6leni.
. (r) Pro evidenci se pottiije aZ clo vyierpini dosavadni zdsobytiskopisu skladni knihy vzor d. 13 (skl. i. 8Bl). Tiskopis dodina objednivku ,,Sklad tiskopistr finandni sprS,vy v praze II, Hy-bernskS 3". Strany se odisluji; pi.vni a poslerlni dislo strany sezapiBe na prvni stranu skladni knihy. Zipisy do skladni knihy seprov6d6ji podle piedtisku. Pr.o jednu floZku mriZe se podle pr_r-tieby vyhradit vice iridek. Ve sloupci 4 a v zlhlavi sloupctr 5-ai7 nutno slovy ,,zahaven6. v6c" rozum6t v6ci propadl6, Zabran6,vl-dan6 a odirat6, jakoZ i propadl6 jmdni. Novf n6klad tiskopisuskladni knihy bude jiZ piisludn6 upraven.
(3) Do skladni knihy se zSsadn6 nezapisuji platn6 penizem6ny ieskoslovensk6. Takov6 penize, byly-li odiaty nebo vyd6ny,1e- 9!921 ry iekov;f riEet d. 3 - hospod6istvi st6tni -
piisluin6hoONV. Na rubu sloZenky vplatniho listku, kterj.m se penize od-v6d6ji, napi5i se slova ,,Penize vydan6 (odiiat6) v trlstnim ii-zeni spr6vnim; zafdtujte na pocluctu 2481 (deposita v hoto-vosti)". Na jmenovany Bekovf iiiet nemusi bj,t skl6d6ny penizeodiat6 a vydan6, u kterjrch lze podle povahy trestniho
'piipadupiedpokl6dat, Ze budou v kriUr6 dobd (asi do 14 dnri) vr6celynebo prohl6Beny za propadl6, piipadn6 zabran6. Takov6 penize sezapiii do skladni knil.ry a uloZi se jako kusy. Byly-li penize pr.o-hl6ieny za propadl6 nebo zabran6, poukdZi se na Sekovr; tiiet d. B
-- hospod6istvi st6tni - piisluSn6ho ONV. Na r.ubu sloZenky
vplatniho listku se napiSi slova ,,Penize propadl6 (zadlan6)v_trestnim iizeni sprSvnim; zatitljte ve prosp6ch kapitoty 2g,iSst 1, oddil 6, ridet d. . . . " ((.. 832, jde-ti o trestni iizeni v oboruvyZivovacim, zisobovacim a cenov6m, nebo d. 833, jdeJi o trestniiizeni v jin6m oboru sprdvnich riiadri). Na rubu slolenky se vZdynapiSe adresa pozastaven6 osoby. BylyJi za propadl6 nebo za-bran6 prohlSSeny penize zafdtovan6 na depoiitnim i(ta Z4Bl,
168
piefdtuji se na podklad6 poukazu ve prosp6ch piislu5n6ho ridtu(d. 832, 833).
(r) Jako kusy se vZdy ulo2i a do skladni knihy se tudii zapi-suji platn6 penize m6ny ieskoslovenskti, jeZ byly prohlsSeny zapropadl6 nebo byly zabrdny, vydiny di odiiaty pii vstupu narizemi is. republiky. Penize ul<l5dan6 jako husy se vloZi do obilkynebo do krabice, na niZ se vyznadi adresa osoby, u kter6 byly po-zastaveny, dislo trestniho spisu a poloZka skladni knihy.
(5) Pro z6pis v6ci (pen6z) nebo jm6ni (dile jen v6ci) doskladni knihy vydrl piisluiny refer6t ONV vidy potkaz, z rrlhoi.musi bft patrno, maji-li b;ft v6ci zapsS.ny ve skladni knize dopiijmu nebo vydSni. DSle musi poukaz obsahovat:
1. znadku (dislo) poukazu,2. adresu pozastaven6 osoby,3. podrobnf popis v6ci s uvedenim mnoZstvi (v kg, m, l, ku-
sech a pod.), .
4. piibliZnou cenu vdci,5. zSkonn6 ustanoveni, podle kter6l.ro byla v6c prohl6iena za
propadlou ($ 25 zat. d. 88/1950 Sb.), zabranou (g 26 zitk. i.88/' 1950 Sb.) a pod.,6. ku1at6 iriedni razitko ONV, datum a podpis osoby oprSv-
n6n6 k podpisovS,ni poukaz&.
V poukazech, podle hterych se maji vdci zapsat ve skladniknize do piijmu, musi bj.t krom6 toho uvedeno, kde maji bytnebo kde jsou uschoviny. Pi'ijmovy poukaz mtZe bft vyhotovenna propisu nflezu (protokolu), kterfm byly v6ci prohlSBeny zapropadl6, zabyan4 a pod. V poukazech, podle kter.(,ch se maji v6cizapsat ve skladni knize do vyd6ni, musi blft uvedeno, komu majibjrt v6ci vrS.ceny nebo komu a zad maji blirt prodiny, pi.ipadn6komu a kam maji b..it zasl6ny. V poukazech, kter;fmi se naiizujeprodej v6ci, nutno tak6 uv6st, jakj,m zp[rsobem mi byt prodejproveden.
(6) Udt6rna (celni odd6leni) provede podle poulazu piisluin6zS,pisy ve skladni knize. Ve sloupci 14 vyznadi zSkonn6 ustano-veni, podle kter6ho byla vdc prohliiena za propadlou, zabranoua pod. U t6ch sloZel<, kter6 jsou uschovSny jinde, rryznadiv tomto sloupci piesn6, kde jsou uschov6ny.
(7) Poukazy po zdpisu do skladni knihy se opatii likvidainidoloZkou a poloZkou skladni knihy. Usch&aji se v poiadi poloZekskladni knihy.
169
( s ) PoloZku sklarlni knihv, u kter6 byly .vdci zaps6ny, ozn6'mi
fdtSina (celni odd€leni) referitu III ONV za ridelem zdznamn
do rejstliku piestupkri.(r) Vit6/ky z prodejfi v6ci propadlfch a zabranfch. se odv6-
aaii'vntainimi Iistkv na sekovr, friet d. 3 - hospod6istvi st6Lni
-" piisluSn6ho ONV. Na rubu sloZenky se napise ,,V1ft6Zek
, p*o.t"je v6ci propadlych (zabrani'ch) - skladni kniha pol" " ;
,u',ittrji" uu p"ospdcL kapitoly 28, t:ist 1, oddil.6-, utet t' ' ""(o fistl tttu plati iot6l:, co je uvedeno v odstavci 3)' Stvlzenkyvplatnich listkfi se nalepi na protokoiy o prodeji, kter6 se uscho-
vaji v poiadi zSpisri ve skladni hnize.(10) Do skladni knihy se zapi5i tak6 v6ci, kter6 bylv zabaveny,
zajist6ny a pod. pied riiinnosti trestniho zSkona spr6rmiho,. a tov ie"U pfipaaech, ve kter;ich trestni iizeni nebyio skondeno'OloZky treitniho iizeni finandniho dolikviduji se vBak v dosa-vatlniih skladnich knihdch, vedenfch podle ustanoveni odstavce50, druh6ho dilu nSvodu E. i. 217 /225.000/49.
(11) Dozordim riiednikfim kraj ski'ch nSrodnich vfborfi se
uttrtah, aby se piesvdddovali pii dohlidkich u ONV o sprSvn6mprov5.d6ni t6chto Pokynfi.
I kdyZ v rozpoitech n6rodnich vj,borri neni na tyto ndkladyzalazena v roce 1950 Z6dn5 rihrada, ridtuji ndrodni vlfbory piestoveiker6 tyto vfdaje k tiZi vlastniho rozpodtu; ve v6ci flirady jepostupovat podle piedpisri o irvdrovlfch piesunech.
II
i) (rhrada n6klailu trestnich komisi'
Vfnosministerstva vnitra
zn. 268'9 /9-50 /Y /2 ze dne 25. z6ii 7950,o rihrailE niklatlu trestnich komisi podle $ 90 trestniho i6du
sPrivniho.(uveiein6no ve Sbirce ob6Znikfi pro KNV, rod' II-1950,
poi. d. 1045.)
Ministerstvo vnitra stl6luje, ie piipadn6 vfdaje spojen6 s din-
nosti trestnich komisi je riitovat na kapitole 9, Vnitini sp-riva,u A.tl f, tiady a org6ny, u oddilu 3, Nr4rodni v:ibory, pod-oddil
i, eie"o* "arohniho
irj,boru a jeho sloZek, rozpodtu na rok 1950'
1?0
N6m6stek ministra :
Dr. Paletkovi v. r.
j) Ctvrtletni situaini zprit.vy z oboru trestnia-genily s p r6vn i.
. Vinosministerstva vnitra
zn. 268/19-LZ /10-1950-IV/6 ze dne L4. iijna 1950,
o ttvrtletnich situainich zprlv1ch z oboru trestni agendysprdvni.
(Uveiejndno ve Sbirce ob6Znikfi pro KNV, rod. II-19b0,poi. d. 1113).
Pro operativni sledovini a kontrolu iinnosti nd,rodnich vjborriv oboru trestni agendy sprivni, stejn6 tak jako pro prrizkumagendy a pro instruht6Z v tomto oboru je tieba, aby okresnia krajsk6 n6rodni vfbory pod6valy ministerstvu vnitra situadnizpr6.vy. Ye snaze vyloudit rfiznorodost dosavadnich zprAv a zjed-noduiit pr6ci n6rodnich vJfborri,. vydSvd ministerstvo vnitra podohod6 se zridastn6nj-rni ristiednimi riiady tyto sm6rnice:
(1) ZprAya md obsahovat:A. celkov6 zhodnoceni toho, jak novlf trestni z6kon sprdvni
plni funkci vlichovnou a mobilisaini, jak byl podchycen zdjempracujicich a jejich ridast na zji5liovrini piestupkri, jak6 akcebyly provSd6ny k popularisaci nov6ho trestniho pr6va iprdvnihoa pod.; dSle zkuSenosti, jeZ byly ziskdny pii prov6d6ni tohotozL_kona, zji(t6n6 nedostatky a zdvady, jakoZ i podndty k jejichodstran6ni ;
Za ministra:Dr. Gregor v. r.
L7L
B. sddleni jednotlivfch refer5,trlt, kter6 obstardvaji trestniagendu, o tom, kter6 piestupky z jejich oboru pisobnosti sev uplynul6m obdobi vyskytovaly neiiast6ji, kteft nejz|vain|j(ipiestupky byly stihSny a o tom, kter6 jin6 poznatky ti'kajici sejen jejich agendy bylr udindny (sd6leni se seiadi podle poiadireferStfi);
C. statistick6 ridaje v tomto uspoi6dSni:a) podet nevyiizen;ich trestnich v6ci z di'iv6jii doby;
b) podet trestnich piipadff (ozn6meni) doilfch b6hem nov6hoobdobi;
c) podet nSlezfi vydanfch v nov6m obdobi:1. referenty,2. komisi,3. komisi podle $ 12 odst. 3 tr. 26.k. spr.;d) kolik bylo vydanymi n:ilezy potrestdno:1. d6lniki,2. rolnikti
a) do 20 ha,b) pies 20 ha,
3. fiednikfi,4. obchodnikfl a Zivnostnikfi,5. ostatnich;e) podet nevykonanfch trestir:1. z diivdjii doby,2. z nov6ho obdobi.(2) Ke zpr5v6 se piipoj i v;ikaz vyhotoventi podle piiloZen6ho
vzorrt, na n6mZ se vyznaii v piislu5nfch sloupcich a rubrikSchpodet potrestanfch osob pro ten kterli, piestupek.
(3) Situaini zpr5va se pod6vi dtvrtletn6. Yypracuja ji refe-rit ITI okresniho n6rodniho qiboru v souiinnosti s ustatnimireferdty, kter6 obstarfvaji trestni agendu a pledloZi ji ve dvojimvyhotoveni krajsk6mu ndrodnimu vfboru (referrit III). Pr"vnisituadni zprdvu 'pod5. okresni ndrodni vlfbor do 5. listopadu 1950za obclobi od 1. srpna do 30. iLIi 1950, pii iemZ za diiv6j5i dobu[odst. 1 oddil C pism. a)] se pokl6d6. pro prvni situadni zpr6vudoba do 31. dervence 1950, pro dal5i situadni zpr6vy vidy pied-chitzejici itvrtleti. Dalii zprSvy se podSvaji do 15. pii5tiho m6s1cepo uplynuti dtvrtleti.
172
(4) Krajski nirodni vf'bor sestavi podle doiljrch zpr6v okres-nich ndrodnich vfborri situadni zpr6,ta z cel6ho kraje a piedloZiji spolu s jednim vyhotovenim situainich zprdv v3ech okresnichlSrodnich vlfborri sv6ho obvodu ministerstvu vnitra (odd6l.lY/6), a to nejpozd6ji do 25. dne mdsice nSsledujiciho po uply-nuti itvrtleti. Prvni zprdvu za oLrdobi do 30. zdii 1950 piedloZikrajsk6 nSrodni vfbory do 15. listopadu L950.
(5) Krom6 dat uveden;ich v odst. 1 se vyznadi v krajsk6situadni zprdvd (jen v deskj.ch zemich) podet nevykonanfchtrestfi, jeZ m5 krajsklf. n6rodni vfbor ve zvlSitni evidenci z doby,kdy b:iv. zemskf ndrodni vj'bor, NfC a jin6 vyBSi fiady mohlyull5dat tresty v prvni stolici (t. j. do L iervna 1949; viz pii-lohu C pol. 9 vl. nai. E. 116/1949 Sb.).
(6) Zavedenim t6chto situainich zprt* pozbfvaji ridinnostiv5echny diiv6j5i pokl,ny a ob6Zniky vydan6 ministerstvemvnitra a ostatnimi ristiednimi riiady, pokud upravuji statistickdhl6deni nebo obdobn6 zprixy z tohoto oboru.
(7) Ustanoveni odstavce 6 se nevztahuji na diiv6jBi opatfeni
- a) ministerstva vnitra, jimZ bylo n6rodnim qfborfim uloZeno,
aby piedklSdaly opisy n6lezri vyd6vanfch trestni komisi ONVpodle $ 12 odst. 3 trestniho z5kona sprdvniho i opisy rozhodnutiKNV o odvolSnich proti t6mto n61ezfim,
b) ministerstva prfimyslu, jimZ bylo ndrodnim vfbortrm ulo-Leno, aby ministerstvu prfimyslu pfedkl6daly opisy n6lezri o pie-stupcich z oboru iizeni v;iroby,
c) ministerstva zem6d6lstvi, jimZ bylo okresnim ndrodnimviborfim uloZeno, aby podle zvl65tniho formul6ie hl6sily minis-terstvu zem6d6lstvi viechny piipady, kdy bylo trestn6 zakrodenopro poruBeni vlirobniho pl6nu.
N6mdstek ministra :
Dr, Paleikovd v. r,
r78
@a,o, a
da@s@d
q. ca
@s
@E*', eaei,,"$@Aq, F;
@fr
o6
tu
E
oc!o.d
N
..
d
.. 6ct ao
I tl k) Sm6rnice o n:irocich sv6dkfr a znalcfr
v t restn i m Iizeni sprAvnim
Vfnos ministerstva vnitrad. 606/1950 t3. l. I ze dne 16. iijna 1950,
kterfm se yyd6yaji smdrnice o nSrocich sv6dkt a znalctv trestnim iizeni spr6vnim.
Ministerstvo vnitra vyd6vri po slyieni zridastndnfch ristiednichfiadfi k provedeni $ 84 trestniho iidu sprSvniho d. 89/1950Sb. tyto
sm6rniceo ndrocich svEdkrl a znalct v trestnim iizeni spr6vnim.
I. NS,roky sv6dkfi.(1) Kdo se na pi'edvo15ni dostavi k n6rodnimu vfboru jako
sv6dek, m6 n6.rok na nihradu nutn;ich vf'dajrl a uil6 odm6ny zapr6ci, i kdyZ z jeho vtislechu bez jeho zavin6ni seilo,
A. Ndhrada nutnf ch vf da j ri.(2) N6hradu nutnich vidajfi tvoli jizdn6, stravn6 a nocleZn6.
a) J izdrr6.(3) Jizdrrl se hradi sv6dkrim, kteii nebydli v mistd, kde se
iizeni kon5. MfiZeli sv6dek pouZit veiejn6ho hromadn6ho do-pravniho prostiedku, hradi se mu jizdn6 za nejnlili tiidu. Jizdn6za poaitti rychlovlaku lze uhradit zpravidla pli jizd,hch do vzdS-len6jSich mist, jestliZe by svddl<ovi jinak s ohledem na dobujedndni nebylo moZno dostavit se v6as na misto fizeni, po piip.byloJi by mu nutno hradit noeleZn6 (viz nii,e sub C). Neni-liveiejn6ho dopravniho prostiedku, poskytne se sv6dkovi, kterj,nebydli v mist6, kde se kon6 fizeni, misto jizdn6ho nihrada2 Kis za kaZdf kilometr. Ve v6tiich mdstech pii v6tSich vzdSle-nostech mista iizeni od stanovi5t6 veiejn6ho dopravniho pro-stiedku, kter6ho sv6dek pouZil (dr6ha, autobus a pod.), lzeuhradit i mistni piepravn6 na veiejn6m mistnim dopravnimprostiedku.
(a) Mistni piepravn6 lze uhradit i osobdm, kter6 bydli v mist6iizeni.
..8q
ob0(0
I
:a)
\'xl
,is.
a.l
o,.o
>l .=nig
I
.cs
cn
'| .,'-;'.r-.tto _" sr.,-,".-,,c=;.il
: .i't: .a'11 ./ -\ .,_t-.:"''
.
A
L74
T
(5) Osob6m, stiZenlim t6Zkou t6lesnou chorobou nebo vadou,jakoZ i v jinfch podobnfch zvlA.Btnich piipadech, lze uhraditjizdn6 i nad r5.mec t6chto sm6rnic (na pi. vySii ti'idu nebo jizdnivfdaje i za soukromf dopravni prostiedek). Poukaz k vfplatdjizdn6ho budiZ v takovj,ch piipadech odflvodn6n.
b) Stravn6('r) N6rok na stravn6 miiZe uplatnit jen sv6dek, kteri nebydli
v mist6 iizeni, trv6-li vfhon jeho sv6deck6 povinnosti vdetn6cest d6le neZ 6 hodin. V takov6m piipad6 m5 sv6dek nirok nastravn6 v d6stce 40 Kis, a trval-li v-'fkon d6le neZ 12 hodin, nastravn6 v ddstce 80 Kds denn6.
c) NocIeZn6.(7) Nerok na nocleZn6 piisluli sv6dkovi, kterj' nebydli v mist6
iizeni, jestliZe s ohledem na dobu iizeni je nucen ubytovat se
mimo domov.(8) Noclezn6 se poskytne ve vfsi skutedn6 zaplacen6ho vfdaje
za abyto'ttt"ni, nejvfle vBak v ddstce 70 Kds za jednu noc. Zanoc, kter6 svdilek pouZije k cest6, piisluii mu nocleZn6 jen tehdy,muslli se t6i,e r.oci ubytovat pro dasnf piijezd nebo pozdniodjezd.
.B. Nihrada ui16 odm6nY za Pr f,"ci.(e) N6rok na n6hradu uSl6 odm6ny za pritri mriZe uplatnit
sv6dek, kterj' pro plndni sv6deck6 povinnosti byl nepiitomenv povolS.ni a nem{" za tuto dobu ndvoku na mzdu vfidi sv6muzam6stnavateli. Sv6dkovi lze povolit n6hradu skutein6 uB16 mzdypodle prfim6ru za posledni vfplatni obdobi na zSklad6 potvrzenisvodkova zam6stnavatele.
C. Zvli+Etni ustanoveni o ndhrad6 nutn;ichvf da j ti.
(10) Potfebujeli sv6dek ze zhvaLnj ch dfivodrl (na pi. v6k,tdlesnf stav) prrivodce, plati ustanoveni oddilu A o n6hrad6 nut-nj'ch vfdajt pi'im6ien6 i pl'o tohoto prrivodce.
II. N6roky znalcfi.(11) Znalec m6 ndrok na ndhradu nutntfch vfdajfi a na pii-
mdi'enou odmdnu.(1.2) Znalci n1leii ndhvad,a hotov:ich viloh, kter6 uZitedn6
vynaloZil na provedeni znaleck6ho fhonu. Nihrada v6cnfch n6-kladri n6leZi v obecn6 cen6 uZit6 nebo upotieben6 v6ci. Jinak
776
plati o ndhrad6 nutnfch vfdajfi znalcfi obdobn6 ustanoveniodstavct 2 aZ 8.
1ta) VfSe odm{ny za znaleck! rikon (znaledn6) se iidi po-vahou odborn;ich znalosti, jichZ bylo tieba k provedeni tohotorikonu a d6lkou pracovni doby, potiebn6 k jeho pi.iprav6 a pro-vedeni.
Pii stanoveni v;iSe odmEny lze se v pocl.rybnostech pi'idrZetz6sad stanovenj,ch $ 1 vyhl6sky n. 404/L950 Ij. l. I.*)
III. Rozhodnuti o n6rocich sveatri a znalcta jeho provedeni.
(11) Likvidaci n5rokfi sv6dkfi na nihradu jest prov6st zpra-villa ihned po skonieni vfslechu (po pi.ip. ihned po t6,kdyZ mu,oznilni, ie nebude jako sv6dek slyien). K tomu ie po-uZije tiskopisu, jehoZ vzor se otiskuje v pliloze (skl. i. 369)a kterf si mohou ni.rodni vyborv ob.iednat v odd6l. IV/S min.vnitta. Praha l, Anensky dr'fir.
_(r5) Sv6dku lze piiznat lShradu nutn;ich vj.dajfi a u3l6odm6ny za pr6ci jen tehdy, uplatnlli n6rok nejpozd6ji do 1b dnriode dne vydfni sv6dectvi nebo od doby, kdy mu bylo sd6leno, Zenebude jako sv6dek slyien.
YyhtSSka- ministerstya spravedlnostii. 404/7950 tr. L I ze dne 2?. dervna 1980,
kterou se staflovi sazby odm6n st6lich piiseZnfch znatcri a flumotnikt.
_ ll{illlt9rrslvo spravedlnosti stanovi podle S 2 odst. B vl5dniho naiizenid. 7611950 ib., o odm6n6 a n5hrad6 hotovgch vl;loh st6lllch piiseZn:ich znalcia ttumoinitli.
S 1.
_- j,)- Odmina za znaleckli rlkon iini za kaZdou hodinu pracovni doby, po-tiebn6 k piiprav6 a k prorcdeni rikonu,- ve stupni I, bylo-li tieba k provedeni rikonu odbornich zna-losti a_ zku:enosti, ziskanich tlvaljm zam6stnininl v piislus-nCm oboru Kis 50._,
ve stupDi II, bylo-li tieba k provedeni ikonu odbornlichznalosti a zkuscnosri, zistanjrh vyS:i thcoieti.kou plirplavoua trralim zam,6,shrenim v piisluin6m oboru Kds 100.-,
-ve stupni III, bylo-li tieba k provedeni rikonu nezbytn6zvlegtni v6deck6 kl'alifikace . . . , .'. Itis 150._.
, -(? ) ..Za.jednoduch6, b6Zni se vyskytujici znaleck6 irkony, piisluii odmEnaplrrreinne: iZpnir nikoliv viek pud poloviri qazby.(3) dinili okolnosti piipadu znaleckl/ ukon mim;iidne obtiznim. odmEna
se piimEioni zvi:i, nil(oliv vlrk nad dvojnisobek sazby.
1.'.t7
xStrand, 7.
Piiloha k vfnosu min. vnitra a. 606,/1950 6 l. Ln6rodni vfbor v
Rozhodnuti o n6rocich sv6dka (znalce).L Panu(i) ..2 ...... .......
kterf byl(a) pfedvolSn(a) jako sv6dek - povol6.n (a) jako
znalec pii trestnim iizeni sprSvnim, konan6m dne , .... .
195 . (zn. .... .............. ), se PiiznSvd :jizdnd za cestu z ....
(16) Vidaj se ridtuje na ridti 365 ,,Honordie, poradni a po-dobn6 n6klady", na kapitole vnitini sprSva.
(1?) N6hratla nutnich vidajfi a piim6ien6 odmdny znalctlmbude poskytnuta po podini znaleck6ho posudku. Uplatn6ni nri-roku znalce neni v6z6no lhfitou, aviak ndrodni vlibor se starao to, aby v6c byla co nejdiive skoncovS.na. Ustanoveni odstavcril5-L7 plati piim6iend i tu.
Zn.
N6m6stkynd ministra vnitra :
Dr. PaleEkovi v. r.
do ............ ............ a zp6l Kds hstravn6 zanocleZn6 (podle dokladu)uSlS odmdna za prdci (podle piipojen6hopotvrzeni zam6stnavatelova) . ..
n6hrada v6cnfch nSkladri znalci .
jsem jako shora uvedenou n6hradu dnes sprSvnd obdrZel.Dne
Kts .h(a) Za pracovni dobu kratii nei t hodina nL'leii - s vijimkou pavni
hodiny - pomErn6. d6st odmEny.
s2.(1) OdmEna za tlumodnickti rikon iinirPol- 1, -ide-li o ristni pieklad z cizi ieii do deitiny (slo-
venitiny) nebo naopak za jednu pracovni hodinu . Kas 60.-"nejv:ise viak Kis 400.- za jeden den.
Pol.2, jde-li o pisemnf pieklad z cizi iedi do deitiny (slo-venEtiny) za jednu stranu psanou strojovim pismem. Kis 75'-'
PoI. 3, jde-li o pisemnf pi'eklad z deitiny (slovenitiny) docizi ieli za jednu stranu psanou strojovim pismem . . Kds 90.-
Pol. 4, jdeli o piezkouieni pisemn6ho piekladu, poiizen6hoiinou osobou, a piipadnfm ovdienim za jednu stranu psanoustrojovtim pismem nejviie polovina sazby pod pol. 2, 3.
P;1. 5, jde-li o ovEieni sprivnosti opisri listin sepsanfch -,.v cizi i'edi Kis 15.-,(2) Za slozitE-iii a obtiin6jii pieklady, zpjm6na, ie-li k nim tiebc. i zna-
losii odboln6ho n6zvoslor i, za pieklady ze (do) znakov6 iedi a za piekladyz t6zko ditelnich podkladri se odmdna piim6ien6 zvfBi, nikoliv vsak naddvojn6sobek sazby.
(3) Ponrdtni dist odmEny n6lcZi:a) i piipadec} poloiky 7 za pracovni dobu kratEi neZ iedna hodina (s vf-
jimkou plv6 hodjny),b) v piipcdech poloiky 2 aZ 5 za te* strany (s vlijimkou prv6 stranv)
nebo za sttanu neobsahujici ani 25 i5.dek strojov6ho pisma.(a) Za pieklady z cizi ieii do jin6 cizi iedi n6leZi nejvfie odmEna rorryra-
jici sL souttu odmEn za pieklad z cizi ieii do deEtiny (slovenitiny) a odtuddo drrrh6 cizi ieii.
$3.Za vyhotoveni distopisu nebo r,aZddan6ho opisu pisemr6ho z-naleck6ho
6konu a piekladu z cLzi ieii do ieltinv (slovenitinv) ndleZi nejv:i6e.5 Kis,za rryhotoveni distopisu nebo vy;5dan6ho opisu pisemn6ho piekladu z te3tiny(slovenEtiny) do cizi iedi nejvile 10 Kds za kaZdou, i jel zapoiatou stranu.
$4.Tato vyhl6ska nab:iv6 ridinnosti 1, dervence 1950.
178
Kis h
IT.dohromady-ffiE
ucLarnek piezkouieni, upraveni a proplaceni.
Kds . .hKds h
odm6na za znalecky rikon ...Kds h...........Kds ......h
Dne .. ... . . 195
ndrodniho viboru v
Dne 195
(piednosta irttirrrv).dS.stku Kds ..... ..h, slovy
Sbana 9.
Piezkouleno a upraveno Eistkou ... Kis .h, kter5,se poukazuje k vfplat6 v hotovosti*) -
prostiednictvim St6tnibanky is. v Praze.'B )
Proti tomuto rozhodnuti mriZete se odvolat do 15 dnt u
rkI
*) Nehodici se ihtnEte.
t2*
195
179
I) Pokyny pro stihfni piestupkfr protif inan i ni m u h os p o d 6is tv i.
Vf nos ministerstva f inanciE. 407 /134.000 /50 ze dne 31. iijna 1950.
(Uveiejn6no ve Sbirce ob6Znikri pro KNV, rod. II-1950,poi. d. 1164.)
Nov6 trestni z5korry a trestni fSdy (z6l<ony d. 86-89 z rohu1950 Sb,) piinesly nejen nov6 hledisko na povahu finandnichdeliktfi jako jetln6ni pro spolednost nebezpeinlfch, n:ibrZ vytvo-fily t6Z nov6 privni piedpoklady pro jejich stihSni a trest6ni.Zhvain| finandni delihty jsou od tohoto dne poklSdSny za stejndnebezpedn6 pro spolednost jako jin6 t. zv. krimin6lni delikty aieiich stihini a trest6ni se svdiuje na cel6m iizemi republikyiridnfm soudtm. Ostatni delikty, pro n6Z platila dosud nepie-hledn5 iada trestnich ustanoveni, podinajic ti'ic6tkovj.m i6demz roku 1788 na Slovensku a dtrchodkovjrm trestnim zfkotemz roku 1835 v zemich historickych, staly se piestupky trestnjrmipodle nov6ho jednotn6ho trestniho zihona sprivniho. Tyto sku-tednosti a nov6 procesni formy trestniho iizeni sprivniho, jakoZi nutnost jednotn6ho postupu v zijmu dodrZovini socialistick6z6konnosti vyZaduji, aby by'ly soubornd vyieieny zikladniot6zky v6cn6 i organisaini povahy.
Ministerstvo financi zasilS z6pis o vlfsledcich porady konan6dne 22. zhii 1950 v ministerstvu financi o aktuSlnich otdzkAch,vypl;fvajicich z novirc]n trestnich pledpisfi, kter6 nabyly ridinnostidne 1. srpna L950 a i6dd v dohodd s ministerstvem vnitra, abybylo podle toho postupov6no.
1. Organisace sluZby pii stih6ni trestnfch tinfi a piestupkfifinandni povahy podle nov6ho trestniho pr5va.
Organisace t6to sluZby zaToi.end na vl. nai. d. 36/1949 Sb.neni zSsadnd novtimi trestnimi z€tkorty a i6dy dotdena. Naopakpodle vlfslovn6ho zn6ni $ 90 odst. 2 tr. i. obecn6 pledpisy upra-vujici organisaci a iinnost nirodnich vfborri a jejich sloZek -krom6 novyclt piedpisfi o ziizeni trestnich komisi -
zfistivajinedotdeny. To znamen6, Ze vyletiovini piestupkri proti finan-dnimu hospodiistvi ($$ 61-70 tr. z. spr.)', jakoZ i vyhledSvlnitrestnfch dinri finandni povahy ($S 145, 146, 148-153 tr. z')provfdi pro ce16 rizemi hraje finandni referit (VII) jednotn6honSrodniho vjrboru (pro hlavni m6sto Prahu obvodni rrS.rodnivfboi: Plaha 1, pro rizemi PraZsk6ho kraje ONV Praha-jih, profizemi Brn6nsk6ho kraje rlNV Brno). Po skondeni vyBetiovSni
180
(vyhled:ivdni) zaBlou se spisy piisluin6mu okresrrimu nfrodnimuvyboru k rozhodnuti o vine a trestu (po piipad6 k poddni trest_niho ozndmeni okresnimu prokurdr orovi).,2. Vyhlediv:irti. trestnli.ch dinfi finanini povahy a vy5etiovini
presl upku pj.otl trnananimu hospoddistvi.Orgdnov6 pov6ieni kontrolni a celni slu2bou otlhaluji a zjiifuji
znaky.trestn.i,ch dinfi a pi.estupkt v oboru sv6 6nnosti. Sludin_nost tdchto orgSnii s orginy n6rodni bezpednosil (srov.-Sm6r_nice pro souiinnost Sboru ndrodni bezpeinosti s orgrinv'tiestnisluiby finandni) bude sice tdsr6, avSah pii l.ront<retnictr-"ritr,,nectr,zejm6na pii domovnich a osol:nic}r proiilidkAch o-"z""a
"o pl.i_pady nebezpeci _v plorlleni. Jinak iAsahv tohoto aruiru
-iluOou
Konlt.olnl.a cetnr or.ganove prov6d6ti z6sadn6 v dohod6 s trest-nrmr olgany - ttnaninimi vyie imenovanych ndr.odniclr vr,ibor.fi.
uTnrmerri o shh'darryclr z:iradich zasila,ii odd6lenim techLo n5r.od_nich vjrbort povdienj,m trestni agendon t aalsi-,i - rvS"ll"ri.Bez soudinnosti s nimi mohon r6zhodovat nilstit irisjuS",t
?\li:ni. ,d.g.,tll vjbory v _jedno tvlctr tresinich piip,,i"n-t', ,1o,,tehdy. jsou-li diny zdkonn[ prlcdpoklad.v pro iizeni pi.iLazni neb rpodrobovaci.3., Pi'ikazni r.izeni. Jelro podminky a evidence pi.ipaclu.
. Ohs:rlr fl for"nra l,iikazu l_rudc upt"1yqn, icdnolnr: ieprYe nodle_ziskanfch zlnienosti. podminJrlj pr.o pou2iti tofrotJ- rrrdsof,oiizeni_ upravuji Sg 38 a n6sl. fr:. i. spr.. U.rri""
-pof,o#1.,"r,azpravidla pievy5oruat 1000 Kts. Jinak jze UrLiOat'potuiy vylii!l!!! r,jgdlor.tivjch p.iiparlech. atrl byly ri.t,,iny poirait,y 1 rounosrrost tohoto iizeni v obolu {inanini,.h ptiesinpkfi. prik,.zypd6v. aili pouze ti zamdstnanci, ktefi k to;; -;;;;;'- zirocnonifinar.idnjm r.eferentem. V ostainich plipuaecn u"i"i
"r"a*u"iorgdn, kter.f zSvadu shled6 a plikaz vyaie reterenl. -- " ---*'
Plipady projednan6 v iizeni plikaznim, jakoi i v iizeni lorl_19bov,ac.r-m
(viz Lod b) vede v eviclenci ,asja"O tn"irol"i nt,,zf.aTrnancnrho.
-rei eratu jednotlivrTch okresnich ndr.odnich vrTbor"&,kteld zaiidi t6Z jejich leallsr.i 1 zipis do r.e.isr i.iku tui, io,t l).O,pis piikazu, jehoZ ol.igindl se doruei obvindnemu, nrtno r,rorovZd.v zlslatr( tomuto ridelu konrrolni sloZce. ToteZ plati i proplipad.v. pr.ojednand v iizeni podrobovacim. dnis;; ie"l,l,l pii-padech.zasilaji tedy celni org:inov6 zdsadn6 slozc6 tori.ofr,i.. u zaJmu zJednoduieni t6to evidcnce neni ndmitek, aby v kraj_skych.misiech, kde pr[vo vyddvar piift27y
" pro:na,iau";t i,.i.triprlpady. v r.izenr podrobovacim piisluii (v rozsahu zmocn6ni
llli":l]T referentem") orciin_um kontrolnim, celnim i trestnim,Dyra evtdence pi.lpad r:i projednanlch v iizeni piikaznim nebo
181
tnodrobovacim kontrolnimi a celnimi org6ny soustied6na v odd6-
i* l' "rr*r*i.ri reieiatn ieanoLn:iclr rirodnich vybor[r pov6fe-
n6m trestni agendou. V t6chto pi'ipadech zliizuJ e .pak-l eatl sacl
vvdanych pijkazu a vyloltfr v podrobovacim iizelll, Jakoz 1 z:1plsy
r'lo reisti'iku. toto odd€'leni."";."P;;;r;"i ;amestnancfi v ]rontrolni agend6 obstarivSnimspisovri agendy trestni."'
Zr.C=r-nrr.i (zpruvidla 2), ktoi i byli dosld-pov6ieni [unkcizoravoclaifi okresnich soud& dfrchodkovych' budou povel'erll \y-iizovinim spjsovti lreslni agendy. Povedou zcjmena. zaznam
o vydanyrlr Ulikazech.Iodanich odpolech a odvolanlch' rnst-ruu'll
;d;"1;;i a Zaaosti o rnilo.t. poiujib vcasnou realisaci ^piedpisu'ar.r"ii-" "tf."" treslfr a pod Vlibir t6chlo zrmdstn'nr-ti provede
"iii"irl"V finuntni referent okresniho nilodnilro vjbol'u uk' aby
i,vlr rur-rt"ro jak iejich odbornost, tak i tiidni uv6dom6lost'5. Podrobovaci i'izeni.fo""nu u obsah tiskopisu pro pl'oviddni tohrrto -iizeni.bude
upravena jeclnotn6 aZ podle zltusenosti, ziskanych iedn-otllvymroii""""i*i '"atoanimi vfbory. ftizeni je svou povabou.i zaiaze-
"i- A" ,af,"". o trestnim iizeni sprivnim iizenim vyjimednj'm
rrro *,roanani ceslovniho (doplavnihol styku s cizinou' Nclze jeiroto"rorsif"rol nu .iin6 clelikly nebo osobl'. neZ kler'6 isou v:i-slovnd uvedeny v nai'izeni min. financi i' I l$ 'l950 St''"^
O. po.or,ora"i finandnich delihtfi spichanfch pied pod5tke'm
ridinnosti novj,ch trestnich z6konfi a i6dt' t' j' pied 1' srpnem1950.^"
Z--te"nto trestnich piipadi tieba podat trestni- ozrrS'meni a
".,*t.,lir.ri t oL.""nim prokriralurdm, jen piipady ztlist6 zivaZne'
ir*e-jiis,erO piipadv bez ohlerlu na dobu. kdy bvlJ'- spdchdny'
"rt"o at=l"anC i'eSit; hlediska novl'ch lreslnieh niedpisfi'7. Evidence spr6vnich pfeslupkfr finantnich'il'"io*"u "pri""ich
pi:estupkt je soustiedEna- v .referi-tu IIIr ol",,.r
'.,t-ra;r',1i. min. vnitra ," ar.t" Z. slpna 1950, t' i' 268-28/
i-igoir-rvZol. Tomuto refer6tu nutr.to tedv hl6sit- -vlechnvii"r"f"i pf,j*tirpky k zSznamu do rejstiiku'
- Toto hlSieni lze
pro"e*ti iud oilla5ovacim listkem nebo zaslSnim spisu 1r na-
hl6dnuti.8. Zastupov6ni refer6tu u trestnich komisi'ii ;;iis#;i oluoinosti komise pii projedndvsni jednotlivfch
#iliJh ;i'ip;At urdi finanini iefeienti okresnich nirodnich;-.tfiifi ;;;;;astnili se zasedirri homise sami (slov' odst' 5
;&;il i., oasi. ii oaair 1lI. vlrnosu ministerstva vnitra i 473lis;ii A. r. I) zamdstnance ' svtiho referAtu, kterlf se jednini
ridastni, po piipad6 poZidaji finanini referAt jednotn6ho n6rod-f-ihg _vfboru (bod 1), aby vyslal sv6ho ziitupce k jedn6ni.V.t6chto piipadech ridastni se pak zased6ni komisl pokucl moZnolidy orgdn, ktery projedn6van;i piipad vyietioval.-.. 9.. Soustied6ni evidence o propadl-.(.ch a zabranj.ch, jakoZ i o od-iiatj,ch a vydanfch v6cech ve finandnich referiiec}r."
Ob6Znikem minister.stva financi poi. i. 1032/1950 Sbirkyob6Znikri pro KNV je soustied6na v Lidtirn6 finaniniho referituve skladni l<nize ve(l<er6 evidence o uvedenl(.ch vdcech bez ohleduna to, kterfm referritem byl piisluinf r,;frok vydrin.
10. Blokov6 iizeni._ Pro finanini piestupky neni zatim pi.ipustno pouZivat blo-kov6ho -iizeni (srov. vj,nos min. vnitra ze dne 7. srpna 1950,d.493 tr. l. 1, distka 120 z 11. srpna 1950). pii vykonu trestni,kontrolni a celni sluZby vSak zji5tujte piedpoklady pro moZnostpouZiti tohoto iizeni t6i, v oboru sprdvnich piestupkt finand_nich. Poznatky oznamuite ministerstvu financi.
11. Mimoi[dn6 ZSdosti o milost a o mimoi6dn6 prominuti._. O t6chto iddostech (z dobv pied 1. srpnem 1950) rozhodujifinandni refer.6ty kr.ajskjclr nrirodnich vytro:.u. po piiparl6 mi_nisterstvo vnitra v dohod6 s ministerstvem,financi. " '
12. Jmenovdni znalcfr (stSl.jrch) pro okresni a krajsk6 soudyv oboru trestni agendy finandnt.
_.Krajs,k6 ryrglni vi,bory - finandni referity navrhnou podle
zi,,kona. (. 167 /1949 Sb. pro vSechny okresni soirdy v kraii, jakoZr pro ktaJsky soud za znalce t6to materie bedliv6 vybran6 postrdnce odborn6 i poJitick6 orginy trestnic}r odcldleni iinaniniihrefe^rd trl JNV (ndrodnich vyborri na loveii jim fost:rvenvchl.
13. Ud61ov:lni odmdn podle z6kona i. t57it924 Sb._Zdkon nepozbyl novymi plalovymi fipmvami fiinnosli. uiio_
vanr povoten.vch odm6n provddi se podle dosavadnich ni.cdr:isu.I4. udtov:ini tr.estnich ndleZitosai poclle noveho ir.esi'nihopr5va.
Maje^tkov6_tresty uklSdan6 soudy za trestn6 diny finandni po_vahy (gg 145 tr. z. a nfrsl.) ddtuji soudy. Zkr6cei6 aa"C ig-ZSodsl. .12 tr,..z. a g 6l odst.3 tr. z. spr:) se dttu,ji podlc plat_n-'f ch. tiietnici nSvodi, a to neodvisie oa vjsteOt u^ trest'nit,onzenl., VysetiuJtcj- orgdnov6 jeit6 pied vvddnim vj,roku o vin6a trestu (pied vyddnim piikazu nebo ndlez:u) v trestnim iizenisprSvnim a pled podinim trestniho oznimeii v trestnim i.izenisoudnim ozn6mi v6cn6 poclktady pro vymdieni aodateOn6 (ztra_.cen6, olrroZene) dan6 piislusn6mu oddileni, ttterO iamostafne abez ohledu na pr.r)bd)r nebo vfsledek trestniho iizeni tuto dai
182 183
f' .'!i'
piedepi5e. Pouze v iizeni podrobovacim vypodte orgi,n. iizeniproveddjici ihned dodateinou (zkr6cenou, ohroZenou) dair a za-iidi jeji piedpis.
Pokuty uloZend podle zvlSBtni i6sti hlavy I oddilu 5 trestnihozSkona sprdvniho se plati na podfiEty n6rodnich vybort k ieko-v6mu fdtu Stritni banky deskoslovenskr3 i. 3-D a fidtuii jeri6t6rny nSrodnich vyborri, kter6 dosud r.idtovaly piijmy trest-niho iizeni finaniniho. Do konce roku 1950 budou se tyto po-kuty ridtovat obdobn6 jako se irdtovaly upou5t6ci iSstky a po-kuty trestniho iizeni finaniniho (viz II. dil n6vodu t. i.217/225.000/ 49\. V zipisech do v6cnj.ch a sb6rnfch ridtfi se budepokradovat jako by nedoilo ke zmdn6 zikonnfch norem. Osobnif6ty se v5ali zalotzi pro pokttty uioZen6 podle trestniho zS.konasprivniho nov6. Y haZd6m ridtov6m oddilu osm6ho riitov6ho celhuse zaloi1 podle potiebl, tyto osobni ridty:
a) hromadny osobri fidet na pokuty uloZen6 v iizeni podro-bovacim ($$ 59 aZ 60 tr. i. spr.),
b) Irromadn:f osobni ridet na pokuty uloZen6 v fizeni pifkaz-nim (SS 38 aZ 40 tr. i. spr.),
c) osobni irdty pro jeclnotliv6 potrestan6 osoby, jimi byla po-kuta uloZena nSlezem ($ 46 tr. i'. spr.).
d6stky zafitovan6 jako pJatby na osobnirr riEtu uveden6mu pismeny a), se piedepili obdobn6 podle ustanoveni odstavce 20a 25 cit. nSvodu.
Pokuty nloZen6 v piikaznim fizeni a nilezy se piedepiSiobdobnd podle ustanoveni oclsiavcfi 26 ai,31 cit. nivodu (zvlSEtnipiedpisnj, poukaz pro pokuty uloZen6 v oboru vleobecn6 dan6,v blfv. ostatnim oboru trestn6 dfichodl<ov6m a v oboru piimfchdani) .
Piedpisn6 poukazy na pokuty uloZen6 v iizeni piikaznim sevyhotovuji aZ po pravoplatnosti tresiniho piil<azu.
ddstky zaplacen6 a zafdtovan6 na pol<uty oznamuje frdtSrnaneprodlen6 po zaridtovS,ni referdtu III ONl/ za ridelem z6pisudo rej stiihu piestupkfi.
Do vfkazu piijmii a v.'idajfi - vzor 15 - se zapisuji piijrnya vidaje na pokut6ch tah6 dosavadnim zpflsobem.
N6rodni vfbory neipozd6ji do konce roku 1950 dodaji fdtdr-nim pfedpisn6 poukazy na upouSt6ci distky, pokuty, zk'-6.cen6dfichodky, zkrdcenl dan6 a nS,hrady ritrat, uloZen6 v trestnimiizeni finandnim, pied ridinnosti trestniho z6kona. sprS,vniho.
N6m6stek ministra :
Dr Gregor v. r.
N6liter6 formuhiie.
Jednotnj, vj'kon trestni pravomoci pi'edpoklSdi tak6 jednotnoufpravu typickfch zpirsobir vyiizeni, jichZ budou ndrodni vyborypii v;fkonu trestni agendy pouZivat.
PiedevSim pi'icl.rizi v rivahu nJ,lez, kterf zpravidla bude jedno-duchy a jen ve vj,jimednj.ch piipadech bude vyZadovat, aby byldopln6n vlfrokem tieba o nihrad6 n6kladfi nebo o propadnutidi zabrdni v6ci. Typicklf vzor n|lezn.je uveiejndn dile.
V piikaznim (manditnim) iizeni bude vyddvSn trestni piikaz,kterf dosud nebyl piiliB obvyklj, led nov6 trestni privo spr6vnipiedpoklSdi ieho dast6jii ui,ivitni. Yzot: trestniho piikazu serovndZ uveiejiiuje.
Pro evidenci tlestfi je pi'edeps6n rejstiik piestupkii, kterf bylvyd6n jako d. skl.868 iii. tisk., kterf bude v6z6n jako knihaa do n6hoZ se bude zapisovat rudn6. Ve vzoru dSle uve:iejn6n6mjsou uk6zky, jakfm zpfisobem mi bft rejstiik vypliiovin.
Piedpoklid5 se, ie podle potieby budou piipraveny jeStd dalsivzory vyiizeni.
Nilez a tlestni piikaz vyhotovi si n6rodni vfbory podle po-tieby vlastnimi prostiedky. K tomu riielu moZno pouZit jahokonceptu makulatury, aby poiizeni tiskopisir bylo co nejlevndjSi.
184 18I)
l- q
V'01"
Okresni n6rodni vfbor v
N6Iez.Okresni n6rodni vibor v tznal
na z6klad6 iizeni proveden6ho podle z6konao trestnim iizeni spr6vnim, takto
d. 89/1950 sb.,
pr6vem:
. zam6stn6nimbytemJe vrnen, ze
Tim se dopustil piestupku $ ...... ..... trestniho zikona sprSvnihoi. 88/1950 Sb. a trest6 se podle t6hoZ ustanoveni pokutou
Kds, ve prosp6ch stdtni pokladny - veiejnim po-
kSr6nim - odn6tim svobody na . . Pro piipadnedobytnosti pokuty se stanovi nihradni trest odn6ti svobodyv trv5ni
. Okresni nSrodni v;ibor v .. ............ vydSvf podle $$ 38 a n6sl. z6kona d. 89/1950 Sb., o trestnim,. Iizeni sprSvnim, tento trestni piikaz:
. ' , zamdstnSnim
bytem . : .
trest6 se pro piestupek g . . .. trestniho zfLkoua spr6vnihod. 88/1950 Sb. pokutou Kds ve prosp6ch stitni po-kladny,.. ... odn6timsvobodyna...........1,......................
Pro piipad nedobytnosti pofruty se stanovi nShradni trest odndtlsvobody v trvdni ..................
Odtvodndni:
Pon6vadZ neni pochybnosti o tom, i,e jste se dopustil
Vaor.
Okresni n6rodni vfbor vZn.
Trestni piikaz,
Konanfm Betienim
OdfrvodnEni:
a vislechem sv6dkrlbylo zjiSt6no, ie
Proti tomuto ttiient lze se odvolat do 15 dntr, poiinajic rinemnisledujicim po dni doruieni, podSnim u6in6n;im u okresnihonSrodniho vfboru v
Proti tomuto trestnimu plikazu lze podat odpor do 15 dnri,poiinajic dnem ndsledujicim po dni dorudeni, podSnim uiin6njrynu okresniho nrirodniho v;iboru v
Za piedsedu ONV:
187
ri
nii,t',..
,. 1;
186
Za piedsedu ONV:
-t!I-I
..
1
)'.l
Y6cn;i rejstiik
dislo vedle hesla zna;i tislo str6nky.
agenda trestni, lituaini zpravy 1?l ai714
alkoholismus, potir6ni ?2amnestie 142
berni exekuce, prodej pi.edmdtri 164 aZL67
bezlednost pr6ce 64blokovd iizeni 125, 126. 755 aZ 161,
183
- - zmocnin6 ors6ny 156blokY trestni 159branrd povinnost, piestupky 90. 91Ilrannost, ochrana 88. 89bltova Iichva 68byty 67
cena pie1nrltdni ?8. 24cenov6 pie51uph, 77, 73ceny 71,78cirkevni v6ci, ochBna ooi6dku 84cizinec 16
iemi obchod Zgiemenf kiii. ochrana 88iest, urdZky na cti 102iinnost obchodni 4b
- zikaz iinnosti 27itvtletni situaani zptevy nt aZ 174
oan. Jeli zktuceni 55devisov6 piestupky bsdivatlJ6,6.1rrun^ rOdom6ci vyuiov6ni 94domovni prohlidka 118. 119doprava, jeii ochran, 4ldopravni nehoda 10?. 108dorost pracuiici 61. 62diaZby, pletic}y pii nich 85druzstvo, odpov;dnost t?dfikaz ohledini 12bdrikazy, provAd;ni 124.dvoji potrest6ni, zamezeDi ll1, 176
evidence blokovich pokut 160
- spr6\'nich piestupkt finanintch Jg2
- trestnich piipadri 145
- trestnich piipadfi spr6vnich 162.163
- vdci odiaticl t67 aZ 770
- vdci propadl:;ch 16,l ai, 11o
- v6ci vydanich 167 at 170
- vici zabranich t67 ai, 770exekuce bemi, prodej piedm6tn 164 aU
767
- politicka, prodej liedmEtt 164 a;767
exekuini plodej zabaven;ich piedmitt764 ai 1C,7
exterito alita 118
film, ochrana g6finandni hospodiistvi 54
- piestupky, plomlteni 31
- piestupky, stiheni 180 ai 184
- reJerdty, provedEni iizeni 180
- referaty, piislusnost 114,,fl6kaistvi', 2Sfomalist1]us 6formul6ie 185
hazardni hry 104hlal,ni tresty 22hodina uzaviraci, piekrcteri 104holubi poitorni. ochrana BAhospodaieni lesni, ochana Slhospod6iski soustava, ochrana BEhospod6isk6 nofiny 46, 47
- ptanovani 39
- sdruioveni 46
- sel<tory 33
- tajemstvi 112hospodriski pro'voz 42hospodiistvi finanini, ochrana 54
- ochrana ;13
- ,tyiivo't aci 7I
hranitni oznaceni, ochmna g?hTy hazardni 104ehr6ndni azor 43jedneni pied trestni komisi 149
- 6stni 12R* 6stni, veiejnd 140. 181jednoLni horpod6jski plen 40Jmctu, propadnutj 27
ao,}
a.a)lr
oN
q
coi
+aP
ur*EE
:.!,ild
-Hc\r :
;3 I
\1142!.t
"a;18 9Ei:si;=
E.i 1: Ea: ZLI A=
I
r!lopar
(or,-ru)
-mta,I,
(.ptr)."1,
!:EE E
rdxlE669 :.! e 3 SETB{
s ::3*3'
3i3
o
z
A
-!
6_-
*;I=
188 189
kniha skladni 168knizky vkladni 57kolkv I20komise pro podmin6n6 nropuitini 2l'j
- trestni 129,730, 147 ai 749komun6lni podnik 17konfiskace jm6ni 27konkurence piestupkt 29koupini na zak6zan6m mistE 46kultumi Zivot pmcuiicich, ochrara 91,
kupliistvi 103
l6diva 69, ?0Iesni hospodaieni, ochrana 51
- pych 52, 53
iesnictvi, ochrana 50Ieteckli provoz 106, 107Ihrita, navr6ceni thirty 121
- odvolaci 139lhiity, poditini 120, 121Iistovni tajemstvi 101Ioterie 57
majetek rirodni 37majetkov6 pom6ry pachatele 22manditni iizoni 127, 128mapov6ni, ochrana 84mechanisace zem&dlstvi 38mdna 56mir:r" zavindni 22miry 48mistni piisluinost 113, 114misto podini odvolini 139mli,lei, mrcvni.ohroieni 103,
^104^,mladrst\'r. 1lzenL prorl rlm rJ!r, tr+
- trest6ni 30mldenlivost, poruieni E2mra\4ni chrozeni ml6deie 103, 104mraynost, piestupky Proti ni 103myslivost, ochrana 53
nahlizeni do spist 122n6iradni trest 23. 145nakl6d6ri z6silek 44nikladv iizeni 143n6lez- iveieindni 28
- vior 186
- zrlieni z moci iiedni 141ntiezy 1,32naleiitosti trestni, ititov6ni 183, 184tAkazy ztiieci 52n6rodni majet€k 37
- podnik 17
- pojilt6ni 65
- vibory, organisace 146n6roky sv6dki 144, 115
^i) 179
nastrcje k p6ch'6ni trestn6ho iinu 106n6vod 19n6r,odeo 19navl6ceni lhrity 121nebczpein6 vyhroZovS,ri 101nebezpednost piestuPku 22nedovolen6 hospodiisk6 sdruZor'5ui 46nehoda doplavni 107, 108nekalS soutdz ve vlirobd 43neopr6vnEn6 sbirky 85neoprSvndni pobyt 83neperiodick6 publilace 94, 95nepravdiv6 ridaje 80nepiiietnost 20'nesDln6ni oznarnovaci povinnosti 81neuposlerhnutr vereJnycn organu 6bnevedeni ziZna,n'ti 81levhodna oznaieni 88nevyuzit6 virob,ni prostiedky 48nezavadncst pozi\'atin 71niieni sb6rnich surovin 50noini prlice 64, 65nolmalisace 47normy hos?odiisk6 46, 4?
-: techniek6 46, 47nouze 20nucen' prlice, t6bory 24
obiansk6 prtkazy 83
- souiiti, ochrana 98obecn6 nebezpein6 piestupkv 105obecn6 ustanoverd L hlavv 34
- - II. hlavy 58
- - IiI. hlav]' 80
- - IV. llavy 90
- - V. hlavy 92
- - VL hlavv 98,99
- uzivini vod 46obi]rl zboii ve styku s cizinou 55olchod temf ?3obchodni iinnost 45obnova iizeni 142obmna proti vodem 46ob\jndni, iizeni v ieho repi:lomnosti
oceiiovrni 42odklad vikonu trestu 145
---vTNP151odkladn$ riiinek, odvol6ni 139odm6na za praci 62
odmdny zaalcri, sazby 771.178odiat6 vEci, evidenre 16? aZ 1?0odnEti svobody 24
- vE.i 119- 12oodpoiinek, pr6vo naii 68odpov6dnost osobni 1?
- trestni 17
- za pr6vnick6 osobv 17odvidini pokut r blotov6m iizeni 160odvolaci thirta 139
- iizeni 138 ai 74todvo16ni, misto podini 189
- piipustnost 138odznaky z5vadn6 88
ohroieni dan6 55ochrana branno.sti 88. 89* derwen6ho kiiZe 8b
- ijnnosti veiejnlich oryd,nri 86
- divadla 96
- doprary 44
- filmu 96
- {inaniniho hospodiistvi 54
- hospodiisk6 soustaw 3s
- hospodSIs}dho plrno;eni 89
- hospodiiskdho Dxovozu 42
- hospnddtstvi 3j- lTraniinicl.r oznaieni g?
- jcdnorniho lospodiiskcho nJinu 40
- kulturniho iivota prccujicich gl. 92
- Iesnictvi 50* lesniho hoEpodaiem,i 51
- leleckiho prorozu 106, 10?
- mapo\reni 8l- mechanisace zem6ddlstvi 98
- mdr 48
- n]ysirvnstl b:J
- n6roclniho majetku B?
- obiaDsk6lro souiiti 98* obaansklich prikazi 8g
- obchcdni aihnosti 45
- pamitek 96, 9T
- phvbv 106. 10?
- fo{lnikov6}o poaptnictvi 42
- poiiLlku vc vdecech cirker.nich E4
- pL,i6dku ve \'Ecech reiejnich ?9
- po<lornich holulJri 86
- pr6ce 18
- proti po;6rtm 10Sproti Zivelnim plhromfm 105
- pr:irody 96, 9?
- r.ostlin pierl iki.iLdci 51
- rostlinne vjroby 50
- rybiistri 53
- siit6ni lidu 41
- silnitniho provozu 106. 107
- soci6lnich pr6v pracujicich 59
- spoledensk6ho Zivota g9
- spodu 97, 98' - svobody shromaZdovaci 100
- svobody spoliovaci 100
- statistick6 siuzby d1
- staYebnictli 44
- iekfl 58
- tilesnd vichovy 9?, 98
- tisku 94 95
- uudleckj;ch d6l 96, 9?
- tliedriho oznaiovini virobkri 48
- fie,lnich raziiek 8Z
- yeiejn6 slnivy 80
- veiejntich oznadeni 8?
- veiejn:ich zAbav 100
- vkladnich kniZek 5?.
- vod 45
- v:ibuinfeh zaiizeLi 106
- vymdiovini 84
- vj'roby 48
- v1f-roby rostlinn6 50. 51
- viroby Zivoiiin6 52'
- vyuiovSni 92, 93
- zasoootani i:l
- zdravi lidu 68
- zenedelstvr 5l)* zyiiat 54
- ieleznicuiho proyozu 106, 10?
- zrrota a zdravi pii plecj 64ochranna znemka 48, 48okolnosti polehiujiei 22
- prr[ezu.]rci 22
opatrnostJ nezacho\,6ni potiebn6opatmcsti 1?
opilost 21orgenv podjat6 116
- vpiejr6, ocbrana ainnosti g6
- r-eiejnd. soucjnnost v iizeni 112organisace nirodnich vlibortr 146
- hrestni komise 14?osevni plochy, nedoddeni 51osoba prevnick6 1?
- ziiastndhe 721, 722osobni odpov6dnost 1?
- lomary pachatele 22
- povinnosti k obrard vlasti 90
- prohlidka 118, 119
oznaieni hraniini. ochmna 8?
- nevho.lnA 88
- veiejnS, ochrana 8?
191190
l;
oz'rLaEov 6tti \"irobtri 48oznan:i,ovaei povinnost, nesplnEni E1
pam6tky, ochra,na 96, 97pasov6 piestupky 84pateDtni privo 43p6de zdravotni 68, 69pisemr6 iizeni 131punovSni hospodaisk6 39plavba, ochana 106, 107plen6rni zased6ni 146llletrch! Prl draz0?rch 65
- pii ob6lu zboii ?5pobyt neopr6vn6ni E3
- zilkaz pobt'tn 28poael nic(vi podnikov6 42poiit6ni lh'iit 120, 121podini 120pcdilnictvi u finanirich piestupki 56podjat6 oB6ny 116podloudnictvi 55podnik komunelni 17
- n6rodni 17podnikov6 poietnictvi 42podmin6n6 prcpuitdni z TNP 152podminky upuit6ni od potresteni 30podpora stetni 57podrobovaci iizeni 135, 136, 154, 155
- iize,ni, pokyny 182pohronty Zivelni, ochrana 105pohibivini ?2pojiltEni n6rodni 65poker6ni veiejn6 23pokus 18pokuta 22pokuty blokov6. odvol6ni 160
- pol6dkov6 122,123
- v bl0kov6Dr I:izeni 158polehiujici okoinosti 22politick6 exekuce, pxodej piedm6ti
1.64 ai, 167polni pych 59, 53pom6" k tre"lnimu z,konu soudn:mu
'!4pomoc 19
- pii dopral'ni nehodd 107, 108
pomocnik 19por6Zky na ienno 74porucha lddomi 20poruseni listovniho tajemstvi 101
- povinn6 mlienlivosti 82
- tiedni uz6v6ry 82poiidek ve vdcech cirkevnich, ochana
- ve v;cech veiejn:ich 79poi6dkov6 pokuty 122, 123posianci 113postoj pachatele 22Doikozovini veiejhich vyhleiek 82poitovni holubi, ochrana 86potraviny ?1Iovinne mlienlivost, pomisni 82povinnost oznamovaci 81
- stihat piestupky 111, 112povolani zclravotnicle 71povoleni vodopt6vni 46potirAni alkoholismu 72pozemkov6 ipravy 38poiily, ochrana proti nim 105pozivatiny, nezivadnost 71pr6ce nodni 64, 65
- nucen6, t6bory 24
- rdn6na za ptici 62
- ochrana 58
- prevo na pr6ci 59.60
- ien 65pracoviitE, bezpeinost 64pracujici dorost 61,62
- och:6na kulturniho i,iyota 9L, 92
- ochrana sociSlni.h priv 59
- oehrana spoleiensk6ho iivota 99pr6vnicki osoba 1?pr6vo na odpodinek 63
- na p#ci 59, 60
- patentni 43
- pfivodsk6 43
- vlastnick6. zirenilli 38prohlidka domovni 118, 119
- osobni 118, 119pro.ninuti trestu iy'2
- zb,,tku trestu v TNP 153promldeci doba 31
- trestniho stih5ni 31
- vikonu trestu 32propadl6 v;ci, eviderce 167 ai 170propadnuti jmdni 27
- vdci 28prostituce 103prov6ddci v:i'nosy 147provirdEni dtkazfi 124provoz hosporl6is\i 42prukazy obiansk,6 83
- ir:edni 83predmely porleDy llpiedseda n6lodniho viboru 146piedvedeni 123piekroieni uzavinci hodiny 104piemrst6ni cena 73, 74
piemrltEn]t zisk ?4pieruieni vikonu trestu v TNP 152piestupky cenov6 77, 78
- devisov6 55
- loterni 57
- m6nov6 56
- obeend nebezpedn6 105
- oteviraci hodiny 45
- pasov6 84
* proti mravnosti 103
- proti piedpistm z obrany 105
- proti zestitn6ni 36
- rejstr:ik 745, 162, 163
- Bezka't6. 57
- sp6chan6 v cizini 16
- strnsne DloKovym lrzenlm .tb/
- v jir6m po(lrlikeni 45
- v oboru brann6 povinnosti 90* volel:ni 82pirjem rozliilasovi, ruEeni 101piikrzni iizeni 127, 128
- - (lvi(lerce piipad& 181
piipusLnost orlvol6ni 138piirorla, ochrana 96, 97piisluinici brann6 mcci 112pr:islu(nost mist 113, 114
- !aYn6 113piitaiujici okolnosti 22publikace neperiodick6 94, 95punc 48pirsobnost trestni komise 148
- trestniho z6kona spr'6vniho 16ptvodsk6 plavo 43pych lesni 52, 63
- polni 52, 53
rada nirodniho viboru 146razitka iiedni, ochrana 87referent r1lirodriho viboru 146rejstiik piestuptri 145, 162, 163
- - 1'ZOr 188rostiinn6 vlfroba 50Iozoelenl DytLl b/rozhlaso\,'i piijem, Nleni 101I()zhodDuti .132. 133
- znrina mimo odvolaci iizeni 141llrr:r rri rozhlasovdho piijmu 101Iyl,,ii,lvi, ochrana 53
iizr,rri l,lirkov6 125, 126, L55 ai,16l. trr;rr rlrl lrri 127, 128-- |,,1,:,,1v I,l3
-- o r i,llrl(.l, na cti 13?, 138
- olrrr.r;r 142
l:l
- odvolaci 138 aZ L47
- pisemn6 131
- podrotlovaci 135, 136, 154, 155
- proti mladistvim 133, 134
* piikezni 127, 128
- spoledn6 115
- v nepiitomDosti obvin6n6ho 135
- vykonavaci 144
- zvultni 133, 134
sazoy c{men znal(u t//. llEsb6r surovin 49sbirk5, ncoprivn6n6 85sbor nirodni bezpeanc€ti 112eiit5ni lidu 41sdruZov6ni hospodiisk6 46sektory hospod6isk6 33shromgZd o!3.r' s\.obcde, ochr,ana 100silniini provcz, ochrana 106, 107Aituedni zpravy 177 ai f74sldad,Ei kniha 168alib ileni trestnich komisi 163. 164sluiebni tajemstvi 112socialistick6 zalonnost 8sociSlni p6ae vieobecn6 66, 67soub6h piestupkir 29soukrorn6 uiiliit6 93
- vyuioviri 93spisy, nahliZeni do nicl, 122spoliov6.ni, cclrrana 100spoleienski Zjvot, ochmna ggspolein6 r:izeni 115spolek, odpovddnost 17spolupachatelstri 19sport, ochrana 97, 98sprala TNP 151
- r,'ciejn6 80statistickr. sluiba 4tsLitri podpora 5T
- taj€&stvi 112
- zAjrny 172,stavebnictvi 44stejnokroje 88siih5ni, upuJt6ni od n6ho 112stielivo 105stielnice 106suroviry, zaji-itdni sb6ru 49sv6dci 124
- nTaroky 744, 775 ai, 179sve(ecne .l /D az 1'l,svoboda, ocln6ti svobody 24
- shromaidovaci, ochrana 100symboly 87
,!.
192 r93
!eky, ochrana 58!kol.a, ochrana tizvo 93, 94
tibory nucen6 pr6ee 24*--spr.6va151---ziizo\,'anil51tajemstvi lospod6isk6 112
- lisirovlri 101
- sluirbni 112
- stitni 112techrlicli6 nor[n.]'' 46, 47telekomunikaini zaiizeni 85t;lesni vj'clova, ochlena 97, 98tisk, ochrana 94, 95tiskopisy pro blokov6 iizeni 160, 161tituly 88tlumodnici, sazby othndn i77, 173trest, jcho ir:.] 21
- jeho v;ichovnj' chali}ter 21
- nehradni 23, 145nistroj tiidniho bo.je 21
- odkl2.d vikonu IdE
- prcininuti 142* pii n6kolika piestulcich 29
- vikon 144
- zmi,rndni 142trestimi mladirtvj'ch 30tircstni agenda, situaani zpdvy
111 ai, 174
- bloky 159
- komise 72,9,l}t, L4i 1,,r 749
- - jerln6ni pied ni 149
- - organisa{e 147
- - plisobnost 148
- - slib ilenir 163, 164
- - rihra(la riLtrla(hi 170, 171
- n6lezitosti 183, 184
- odpovEclrlost .17
- piikaz, vzor I37
- piipady, evidetlce 145
tlestnost pokusu 1lJtrcsty hlavn,i 22
- vedlej:i 27tiidni bcj 21
- nepiitel 6Tyrliv odznak zd.rtncsti 9E
ridel blokor-6ho iizeii 155
- trestnihc iiidu spr6vniho 111
- trestniho z;irkcna spr6\,niho 13
- trestu 21uiiliit6 soukr,cm6 9,1
ridinck odklarlnli, odvoliini 139ilatol,ini trestnich nelezitosti 183, 18.1
6daje nepravdiv6 80umEleckir dila, ochrana 96, 97ilinysl 17uDultdni orl potrestAn,i 29
- od stihrini 112ui5iky Da cti 102
iizeni 137, 133iiedni prikazy 83
- raz,iLka. ochrans 8?
- uzivira, poruieni 82irstavy zdravotnick6 69fstni jednini 128
- - veiejn6 130, 131ritEli po dopravni nehodd 107, 108uveicjndni niliezu 28uz6v6ra iietui 82uzaviraci hcdirra, piel.rodeni 101
vazba 117vic, cdniti je.ii 1.19, 120
- propadnuti v6ci 28
- vydani jeji 119, 120
- zabrini vdci 28v;ci reiejn6 ?9rdcn6 piislu(nost 113r'6cn6 povinnosti k ohan6 vlasti 90vedlej(i trestj, Z?veiejnl oznaieri, ochr'ana 87
- sprirva BC
veiejn6 orgiinl,, reuposlechnuli 86*
- soudinnost v iizeni 112
- - zmocndn6 k biokoa6mu iiz,enl155
- pok.i,rini 23
- istni jcdnini 130, 131
- vici 79
- vylJiiky, poEkozov6ri 82
- zeha.ly, ochr,ana 100veiejDi ()1gin. ochrana iinr'losti 86,iizei\.ke sLrai 172vina I7!klailnr knrzkv 5/vlajky 8?vlastnick6 Drivo, zneuiiti 38vo(lr1i dila 15r-odopril-ri p,o\ioleni 46voriy. iejich ochrEna 45volebDi ]riestupky 82vieobecnA sociilni p6!e 66, 67vfbuini zaiizcri, ochrana 106vlibuiniry 106.lydan6 v6ci, evidence 167 aZ 170tydirni v6ci 119, 120vyhlilky veiejn6, poikozovini 82
194 195
Frlill
\;
vyhroiov6ni nebezpedn6 101vi-chova obianir 13
- t61esn6, ochrana g?, 98vichovni charahter trestu 21vlijimky z platnosti i6dL1 112, 113vvklideni z6sileli 44Ii,ikon n6hradliho tr-cstr 145
- trestu :t44
- - odklad 145
- - pronrlaeni Bz
- - v TNP 26, 1,48 a; 153vykon5r-aci iizpni 744'!,ylouieni podjatich orginri 116vti'mdla trestu pii nEkclika picstup-
cich 29vymEiovirni, ochrana 84f iroba, oshrana 43
- rrostlinnri 5C
- ZivoiiinS, ochrana 52v$robky, jejich oznaaovi,,ni 48vlirobni prostirrlky nevj u)iti 48t)i;2.n, .drulini od\ulr.r,i stoii(i 140
- odvol5ni v I. stolici 139vyuiovini doiir.ici 94
- ochna ,a 02, 93
- soukrom6 93vyznanenini 38viziva ?6\-]'zrvnl act nu.po(r, styr '/ /
zobaven6 piedmdty, orekuini pro<iej164 ai 161
z6bavy vciejn6, ochrane 100zahrar6 vEci, evidence 16? aZ 1?0zabrlini vdci 28zadrLeni osoby .1.16, l1TzajiitiDi sbEru snrovin 49zi-imy stiitri 112zflaz iiDnosti 2?
- pobytu 28
zamezeni dvojiho potrcst6ni 11b, 116zilik tiestnosti 31zaiezeni do TI,IP 26zaiizeni zdravotnicki 69
zdsilky, litnar'6 v;,k)6d6ni 44zisobov6ni, cchrana ?3zir.adn6 odznaky E8z6viredni ilstanoveni 108zavin6ni 17ziiznamy, llevedeni jich 3lzlrxn6, pre. tuple, 105z,lrr vi liilrr CE
zdraYotni lr6ae 68, 69zdravotnicliii povol6ni ?.[
- zaiizcfi 69zdravotnichi potieby 69. ?0
- ri.tarrr- ai9zerriCdl:tt i, trrechanisace 88
- ccluani :0ze:rtltn6ni 36zisli I)i.rrrilinti 74zkir.ic."ni Llra i5zkratJ<y gzmina rczhodnuti rr irtro r,dtolrLci
iizcnl 147zDilrdni trestu 142z1locn6nec 122zmocriovaci listiny pro l)l{rli,)i,i iizr.ni
15tizneliy 87zn.rl.i 124* n6roliy 1t11, 1I5 ai t7g
- v,,bcru hnjlni agprnly {irirrlrrllirJ
zDalci.ne 1?5 rZ 1?9zaeuZili vlastnirk6ho pr6va 3Sauieni nilczu:r 11loci riiedri 111ziizovirni TliP 151zui;r 1rEr,:i ,"oLc 1:1, 121z\ jr'.ix. iejirh o|hran3 5lzliieci n6l<azy 52zvJ6itni iizeri 133, 134
ielczriiui pr.ovoz 106. 107Zeny. rrlece 65iir'elni pohroray, ochrana 105iivnostensk6 oprivnEni 4lZivoiiSni r,j-rcba, ochrana i2
Autoli:
. N6zevr O nov6m trestnim Pr6vu sprevnim
<Piiruiky pro n6rodni v"iboryEdice:
Svazek:
Misto vydi.ni: P[aha
Rok vyd6,ni: 1950
N6klad: 25.000
Cena: Cena 30 Kis
Yyd6v5: Ministerstvo '!T riha
Vytiskla: St5tni tisk6rna, * p., zi|. 02 $ Ptaze
Generehi komise: Minister.stvo vnitra, Auenskli dvfir d. 2..
{
,.1'
