Evropská integrace

8. přednáška 6.12.2012

Instituce EU

Základní informace o EU Ojedinělé hospodářské a politické společenství 27

evropských zemí Unie se zasloužila o zachování míru, stability a

prosperity Milionům lidí pomohla zvýšit životní úroveň a dala

vzniknout společné evropské měně Evropská unie je založena na zásadách právního státu

Veškerá činnost se odvíjí od smluv, s nimiž všechny členské země vyslovily dobrovolný a demokratický souhlas

Tyto závazné dohody stanovují cíle EU v mnoha oblastech její činnosti

Jedním z hlavních cílů je podpora dodržování lidských práv jak v rámci Unie, tak na celém světě

Symboly Evropské unie Evropská unie používá několik symbolů, z nichž nejznámější je kruh

zlatých hvězd na modrém pozadí Evropská vlajka

Dvanáct hvězd v kruhu symbolizuje ideál jednoty, solidarity a harmonie mezi národy Evropy

Evropská hymna Melodie hymny je převzata z Deváté symfonie Ludwiga van

Beethovena, kterou složil v roce 1823 Den Evropy

9. května Myšlenky, ze kterých vzešla Evropská unie, byly poprvé prezentovány

francouzským ministrem zahraničí Robertem Schumanem 9. května 1950. Proto se tento den slaví jako Den Evropy

Motto EU Mottem Evropské unie je „Jednotná v rozmanitosti“. Vyjadřuje společné odhodlání Evropanů, kteří prostřednictvím EU usilují

o mír a prosperitu a zároveň jsou obohacováni různými kulturami, tradicemi a jazyky tohoto kontinentu

Nobelova cena za mír 2012Nobelova cena za mír byla v roce 2012 udělena Evropské unii Cena byla EU udělena za prosazování míru, demokracie, usmíření a

lidských práv v Evropě Ve svém prohlášení z 12. října 2012 norský výbor Nobelovy ceny za mír

uvedl, že svým rozhodnutím chtěl vyzdvihnout stabilizační úlohu, kterou EU hrála při přeměně velké části Evropy z kontinentu poznamenaného válkou na kontinent míru

Nejvýznamnějším úspěchem Unie je podle výboru „úspěšný boj za mír a usmíření a za demokracii a lidská práva“

Činnost Evropské unie reprezentuje myšlenku „bratrství mezi národy“ a přibližuje se podobě „mírových shromáždění“, na které Alfred Nobel v souvislosti s cenou za mír ve své závěti z roku 1895 odkazuje.

Evropská unie je 21. mezinárodní organizací, která tuto cenu od roku 1901 získala

Fakta a čísla o EU Rozloha EU – 4 mi. km² Počet obyvatel: 495 mil.

7 % světové populace 3. na světě – po Číně a Indii

HDP u EU27 je vyšší než v USA 20 % světového dovozu i vývozu Největší světový exportér 2. největší světový importér Současná EU nezaměstnanost okolo 8 % 50 % energetické závislosti EU na dovozu

23 úředních jazyků EU Každý občan EU z každého členského státu má právo na komunikaci a

dokumenty ve svém mateřském jazyce

Nejdůležitější instituce EU Evropská Komise Evropský parlament Evropská Rada Rada Evropské unie Soudní dvůr Evropské unie Účetní dvůr Evropské unie Evropský hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská centrální banka Evropská investiční banka Agentury EU

Evropská Komise Nadnárodní paradigma Je jedním z hlavních orgánů EU Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku Připravuje návrhy nových evropských právních předpisů Má na starosti provádění politik EU a využívání

finančních prostředků Unie Je odborným orgánem EU (eliminace politického vlivu) Její funkce je připodobňována k exekutivnímu orgánu -

je zakotvena v primárním právu

Evropská Komise Složení EK

27 komisařů (1 za každý stát) Předseda (José Manuel Barroso) Místopředsedové (C.Asthon)

Funkční období na 5 let Nyní - 2. období od 2010

Předsedu Komise jmenuje Evropská rada po dohodě s předsedou také jmenuje jednotlivé komisaře

Jmenování komise musí schválit Evropský parlament Komise je mu odpovědná Může ji rozpustit

Každý komisař má své portfólium Za ČR – Štefan Füle (rozšíření a sousedská politika)

Sídlo EK Brusel Lucemburk Zastoupení v každém čl. státě EU

Evropská Komise

Vývoj EKSlučovací smlouva 1965

ESUO + EURATOM + EHSDelorsova Komise

Nejsilnější Hospodářská oblast + měnové otázky

1999 – Santerova Komise Musela odstoupit – finanční skandál

Evropská Komise Role a pravomoci Komise:

Komise zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku Dohlíží na řádné provádění politik EU:

předkládá návrhy právních předpisů Parlamentu a Radě (právo iniciativy)

spravuje rozpočet EU a přerozdělování finančních prostředků (finanční rámec)

dohlíží na dodržování evropského práva spolu s Evropským soudním dvorem (strážkyně smluv)

reprezentuje Evropskou unii na mezinárodní scéně (např. při uzavírání dohod mezi EU a ostatními zeměmi)

Evropský parlament

Evropský parlament volí občané v přímých volbách

Členové Evropského parlamentu „evropští poslanci“ zastupují jejich zájmy

Parlament je vedle Rady jedním z hlavních orgánů EU, který přijímá právní předpisy

Evropský parlament Složení EP

754 europoslanců Předseda (Martin Schulz) Místopředsedové ČR má 22 europoslanců (2009-2014)

V období 2004-2009 – 24 europoslanců Volební období na 5 let

Bez možnosti předčasných voleb Sídla:

Brusel Štrasburk Lucemburk

Evropský parlament Struktura

Plénum (všichni poslanci) Výbory (dle portfólií) Komise

Frakce EP (politické strany) Frakce (politické skupiny) působící v Evropském parlamentu jsou vyjádřením

nadnárodní povahy této instituce Jednotliví poslanci jsou krom příslušnosti ke konkrétním výborům

identifikovatelní především podle toho, ke které náleží frakci Formálně se přitom nehledí na jejich stranickou příslušnost k domovské

(„národní") politické straně V současnosti existuje v Evropském parlamentu 7 frakcí:

Evropská lidová strana – křesťanští demokraté Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance Skupina Evropských konzervativců a reformistů Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice Evropa Svobody a Demokracie Nezařazení poslanci

Evropský parlament Volby do EP

Od roku 1979 každých 5 let (1979,1985,1989,1994,1999,2004,2009) Do r. 1979 – poslanci z národních parlamentů

přímé všeobecné hlasování - ve většině případů systémem poměrného zastoupení

Volby do EP 5. a 6. června 2009 v ČR Malá volební účast (28 % voličů) Snížen počet europoslanců na 22 (v r. 2004 – 24 mandátů) zástupci 4 politických stran:

ODS se ziskem 31,45% - 9 mandátů ČSSD se ziskem 22,38% - 7 mandátů KSČM se ziskem 14,18% - 4 mandáty KDU-ČSL se ziskem 7,64% - 2 mandáty

Evropský parlament Europoslanci za ČR v období 2009 - 2014

ODS Jan Zahradil, Evžen Tošenovský, Oldřich Vlasák, Milan

Cabrnoch, Miroslav Ouzký, Ivo Strejček, Edvard Kožušník, Hynek Fajmon a Andrea Češková

ČSSD Jiří Havel (Vojtěch Mynář), Libor Rouček, Richard Falbr, Pavel

Poc, Zuzana Brzobohatá, Robert Dušek, Olga Sehnalová KSČM

Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Jiří Maštálka a Jaromír Kohlíček

KDU-ČSL Zuzana Roithová a Jan Březina

Evropský parlamentFrakce EP Frakce (politické skupiny) působící v Evropském

parlamentu jsou vyjádřením nadnárodní povahy této instituce

Jednotliví poslanci jsou krom příslušnosti ke konkrétním výborům identifikovatelní především podle toho, ke které náleží frakci

Formálně se přitom nehledí na jejich stranickou příslušnost k domovské („národní") politické straně

V současnosti existuje v Evropském parlamentu sedm frakcí.

Evropský parlament

EP má 3 hlavní úlohy: společně s Radou projednává a schvaluje právní

předpisy EU vykonává dohled nad dalšími orgány EU, zejména

Evropskou komisí, a kontroluje tak demokratičnost jejich fungování

společně s Radou projednává a přijímá rozpočet EU Výrazné posílení EP po Lisabonské smlouvě

Evropská Rada Jedná se o vrcholný orgán současné EU Setkávání nejvyšších představitelů členských států Do roku 1986 se tyto jednání odehrávaly jen na základě politické

dohody instituce Evropské rady byla do primárního práva EU ukotvena

až přijetím JEA stanovilo frekvenci jejího setkávání její vliv na zahraničně-politickou prezentaci EU

Evropská rada je orgánem s kompetencí pro všechny tři pilíře Zasedání Evropské rady jsou v podstatě vrcholnými schůzkami

představitelů EU rozhoduje se na nich o obecných politických prioritách a

důležitých iniciativách během roku se většinou konají čtyři zasedání vede je stálý předseda.

Evropská Rada Vývoj Evropské Rady

Evropská rada se začala neformálně scházet od roku 1974 – Pařížská smlouva

působila jako diskusní fórum vedoucích představitelů EU

Velmi rychle se z ní stal orgán, který určoval cíle a priority pro státy ES

Oficiální postavení jí bylo přiznáno v roce 1992 V roce 2009 se pak stala jedním ze sedmi vedoucích

orgánů Evropské unie

Evropská Rada Zasedání Evropské Rady:

Evropská rada zasedá 4 x ročně Její předseda však může v případě nutnosti svolat mimořádnou schůzku Zasedání se zpravidla konají v Bruselu

Sídlo Evropské Rady: Brusel (administrativní aparát)

Členství v Evropské Radě: Vedoucí představitelé států a vlád členských států EU

prezident premiér

Předseda Komise Předseda Evropské rady Vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU

Evropská Rada

Předsednictví Evropské RadyLisabonská smlouva ustanovila post „Stálého

předsedy Evropské rady“ Označován jako „Evropský Prezident“ V současnosti Herman Van Rompuy Zvolen do 2. funkčního období (2012 – 2014)

Dříve rotující předsednictví Evropské rady Nyní v Radě Evropské Unie

Evropská Rada

Úkoly a funkce Evropské radyEvropská rada má dvojí úlohu:

stanovuje obecný politický směr a priority EU zabývá složitějšími nebo citlivými otázkami, které

se nedají řešit na úrovni mezivládní spolupráce I když má Evropská rada zásadní vliv na

stanovení politického programu Unie, nemá pravomoc schvalovat právní předpisy.

Evropská Rada

Hlasování v Evropské Radě Rozhodnutí jsou přijímána na základě konsenzu Smlouva však stanoví případy kdy se hlasuje:

jednomyslně kvalifikovanou většinou.

Hlasovací právo nemá: Předseda Evropské rady Předseda Komise Vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku

Rada Evropské Unie

„Rada“ nebo „Rada EU“ Dříve „Rada ministrů“ Setkávají se zde ministři členských států

EU Přijímají právní předpisy Koordinují chod jednotlivých politik

Rada Evropské Unie Členství v Radě

Rada nemá stálé členy Členské státy posílají na každé zasedání Rady toho ministra, který odpovídá za politickou

oblast, jež bude projednávána např. ministra životního prostředí, pokud se bude jednat o problematice životního prostředí toto zasedání pak ponese název „Rada (ve složení) pro životní prostředí“

Nejčastěji se schází MZV či MF (ECOFIN) Sídlo:

Brusel Úřednický aparát

COREPER Výbor stálých zástupců v Bruselu Před-jednává pozice pro Radu Funguje v rámci Rady EU Nižší úroveň než Rada EU COREPER II a COREPER I

Rada Evropské Unie

Funkce a úkoly Rady: schvaluje zákony EU koordinuje hlavní směry hospodářských politik

členských států EU podepisuje dohody mezi EU a dalšími zeměmi schvaluje roční rozpočet EU rozvíjí zahraniční a obrannou politiku EU koordinuje spolupráci mezi soudními orgány a

policejními složkami členských států

Rada Evropské Unie Předsednictví v Radě

Rada pro zahraniční věci má svého stálého předsedu Vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní

politiku EU Catherine Asthon (VB)

Všem dalším zasedáním Rady předsedá příslušný ministr ze země, která byla pověřena předsednictvím v EU

Předsednictví v EU Vždy jeden stát Období 6 měsíců Trojúhelník: minulé – současné – budoucí předsednictví (spolupráce

pro kontinuitu) ČR leden – červen 2009 Nyní Kypr (7.-12. 2012), poté Irsko (1.-6. 2013) Např. jestliže se zasedání Rady pro životní prostředí uskuteční v

době, kdy je předsednickou zemí Kypr, bude tomuto zasedání předsedat kyperský ministr životního prostředí

Rada Evropské Unie Hlasování v Radě

Obecně na základě kvalifikované většiny – celkem 345 hlasů Čím má stát více obyvatel, tím více hlasů mu připadá Počet hlasů je upraven ve prospěch zemí s menším počtem obyvatel Kvalifikované většiny se dosáhne:

pokud většina (někdy i dvě třetiny) z 27 členských států hlasuje pro

pokud je odevzdáno alespoň 255 z 345 hlasů Každý členský stát požádat, aby bylo ověřeno, zda většina

představuje alespoň 62 % obyvatelstva Unie Pokud tato podmínka není splněna, návrh nemůže být přijat

Při hlasování o citlivých otázkách (např. bezpečnosti, vnějších vztazích nebo daňové problematice) musí Rada přijmout rozhodnutí jednomyslně

Od roku 2014 bude zavedeno tzv. hlasování dvojí většinou

Soudní dvůr Evropské unie

Soudní dvůr Evropské unie provádí výklad právních předpisů EU a zajišťuje tedy jejich jednotné uplatňování ve všech státech EU

Rovněž řeší spory mezi vládami jednotlivých členských států EU a orgány EU

Na Soudní dvůr se mohou obrátit i jednotlivci, podniky nebo organizace, pokud se domnívají, že některý z orgánů EU porušil jejich práva

Soudní dvůr Evropské unie Složení Soudu

27 soudců 8 „generálních advokátů“

předkládají stanoviska k případům předloženým Soudu tento úkol vykonávají veřejně a nestranným způsobem

Soudci a generální advokáti jsou jmenováni na funkční období šesti let s možností opětovného jmenování

O kandidátech rozhodují vlády jednotlivých členských států EU Sídlo:

Lucemburk

Soudní dvůr Evropské unie Soudní dvůr Evropské unie zahrnuje 3

soudní orgány: Soudní dvůr (1952)

Nejstarší, hlavní případy Tribunál (1988)

Řeší případy předložené jednotlivci, podniky nebo některými organizacemi

Případy týkající se práva v oblasti hospodářské soutěže Soud pro veřejnou službu (2004)

Rozhoduje spory mezi Evropskou unií a jejími zaměstnanci

Soudní dvůr Evropské unieDruhy případů Soudního dvora Soudní dvůr vynáší rozsudky případech, které mu byly předloženy Mezi 5 nejběžnějších patří:

řízení o předběžné otázce pokud soud některého ze členských států požádá Soudní dvůr, aby

upřesnil výklad práva EU žaloba pro nesplnění povinnosti

žaloba vedená proti členskému státu EU, který neuplatňuje některý z právních předpisů EU

žaloba na neplatnost žaloba, jejímž účelem je zrušit platnost právních předpisů EU, které

porušují smlouvy nebo základní práva EU žaloba pro nečinnost

žaloba vedená proti orgánům EU, které nepřijaly rozhodnutí, jež po nich bylo požadováno

přímé žaloby podané jednotlivci, podniky nebo organizacemi proti určitým

rozhodnutím nebo krokům EU

Účetní dvůr Evropské unie

Evropský účetní dvůr provádí kontrolu účetnictví EU

zvyšuje kvalitu finančního řízení EU podává zprávy o nakládání s veřejnými

finančními prostředky

Účetní dvůr Evropské unie

Zřízen v roce 1975 Sídlí v Lucemburku 27 členů

Jmenuje ho RadaFunkční období 6 let (možno znovu-jmenovat)Předseda volen na období 3 let

Účetní dvůr Evropské unie Účel a pravomoci ÚD

Efektivní využití peněz daňových poplatníků v EU provádí kontrolu („audit“) všech jednotlivců nebo organizací v

EU Často provádí kontroly přímo na místě O svých šetřeních vydává podrobné zprávy – předkládá je

Komisi a vládám členských států EU ÚD není oprávněn podnikat sám žádné právní kroky Pokud jeho auditoři zjistí podvod nebo nesrovnalosti,

předají tyto informace Evropskému úřadu pro boj proti podvodům – OLAF

Auditoři často provádějí kontroly v orgánech EU, členských státech a ve státech čerpajících podporu z EU

Každoročně Evropskému parlamentu a Radě předává zprávu o uplynulém finančním roce „Výroční absolutorium“

Evropský hospodářský a sociální výbor (ECOSOC)

Sídlo - Brusel Zástupci evropských zaměstnavatelů,

pracujících a dalších zájmových skupin mohou vyjádřit svůj názor na záležitosti EU prostřednictvím Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV)

poradní shromáždění předkládající svá stanoviska důležitým orgánům EU: Radě Komisi Evropskému parlamentu

Evropský hospodářský a sociální výbor

Má 344 členů Členy navrhují vlády jednotlivých členských států - jmenuje je Rada Evropské unie Funkční období 5 let (možnost znovu-jmenování) Členové ECOSOCu nejsou za svou činnost placeni Členové se dělí do 3 skupin:

zaměstnavatelé zaměstnanci různé zájmové skupiny (zemědělci, spotřebitelé atd.)

Počet členů reprezentujících jednotlivé státy závisí na počtu jejich obyvatel: Francie, Itálie, Německo, Spojené království Velké Británie a Severního Irska –

24 členů Polsko, Španělsko – 21 členů Rumunsko – 15 členů Belgie, Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Nizozemsko, Portugalsko,

Rakousko, Řecko, Švédsko – 12 členů Dánsko, Finsko, Irsko, Litva, Slovensko – 9 členů Estonsko, Lotyšsko, Slovinsko – 7 členů Kypr, Lucembursko – 6 členů Malta – 5 členů

Evropský hospodářský a sociální výbor

Úkoly a funkce ECOSOCu: zřízen jako fórum - projednávání záležitosti týkající se

jednotného trhu umožňuje evropským zájmovým skupinám (např.

odborovým svazům, zaměstnavatelům nebo zemědělcům) vyjadřovat se oficiálně k legislativním návrhům EU

Ročně vydá v průměru 170 poradních dokumentů a stanovisek

Všechna stanoviska jsou předávána rozhodovacím orgánům EU - poté zveřejňována v Úředním věstníku EU

Výbor regionů

Výbor regionů je poradním orgánem reprezentuje regionální a místní

samosprávné celky v Evropské unii

Výbor regionů Sídlo – Brusel 344 členů

stejný počet náhradníků Členy a náhradníky jmenuje Rada na návrhy států EU Funkční období 5 let Státy vybírají své zástupce dle vlastního uvážení

Delegace jednotlivých států však musejí odrážet politické, zeměpisné a regionální/místní rozložení v daném státě

Členové mají volební mandát v některém regionálním nebo místním samosprávném celku nebo jsou ve svém regionu významnými činiteli

Výbor regionů Struktura:

pořádá 5 plenárních zasedání ročně - přijímána stanoviska. Výbor je rozdělen do 6 komisí:

územní soudržnost hospodářská a sociální politika vzdělávání, mládež, kultura a výzkum životní prostředí, změna klimatu a energetika občanství, správa, institucionální a vnější věci přírodní zdroje

Výbor také přijímá usnesení k nejdůležitějším politickým otázkám Ve Výboru regionů jsou zastoupena 4 politická uskupení

odpovídající hlavním politickým směrům v EP: Evropská lidová strana Strana evropských socialistů Aliance liberálů a demokratů pro Evropu Unie pro Evropu národů – Evropská aliance

Lisabonská smlouva posiluje úlohu Výboru regionů

Evropská centrální banka (ECB)

Spravuje euro (jednotnou měnu EU) Udržuje cenovou stabilitu v EU odpovídá za utváření a realizaci

hospodářské a měnové politiky EU

Evropská centrální banka Sídlí ve Frankfurtu na Mohanem Je jedním z orgánů Evropské unie ECB pracuje s centrálními bankami všech 27

členských států EU Společně tvoří tzv. „Evropský systém

centrálních bank (ESCB)“ Rovněž rozvíjí úzkou spolupráci mezi

centrálními bankami států tzv. eurozóny 17 členských států EU, jež přijaly euro. Spolupráce této menší a těsnější skupiny bank je

označována termínem Eurosystém

Evropská centrální banka Evropská centrální banka (ECB) je jedním z orgánů Evropské unie Obecným účelem ECB je:

pečovat o cenovou stabilitu (tj. udržovat inflaci na nízké úrovni), zejména v zemích, které používají euro

udržovat stabilitu finančního systému – zajišťovat řádný dohled nad finančními trhy a institucemi

Mezi hlavní úkoly ECB patří: stanovovat hlavní úrokové sazby platné v eurozóně a kontrolovat

množství peněz v oběhu spravovat devizové rezervy eurozóny a nakupovat nebo prodávat

měny, pokud je to nutné pro udržení stability směnných kurzů pomáhat náležitému dohledu orgánů členským států nad finančními

trhy a institucemi a pomáhat bezproblémovému fungování platebního styku

povolovat centrálním bankám v zemích eurozóny vydávat eurobankovky

sledovat vývoj cen a hodnotit jeho možná rizika pro cenovou stabilitu

Evropská centrální banka

ECB je zcela nezávislým orgánem Ani ECB ani národní centrální banky

Eurosystému ani žádný člen jejich rozhodovacích orgánů nemůže žádat ani přijímat pokyny od žádného jiného orgánu

Tuto zásadu jsou povinny dodržovat všechny orgány EU a vlády členských států

Evropská investiční banka (EIB)

EIB vlastní všech 27 členských států EU Banka si půjčuje peníze na kapitálových

trzích a poskytuje nízkoúročené úvěry na projekty, jejichž cílem je zvýšit kvalitu infrastruktury, energetických dodávek nebo životního prostředí nejen v EU, ale i v sousedních a rozvojových zemích

Evropská investiční banka EIB podporuje projekty v zemích EU investuje v budoucích členských státech a

partnerských zemích Peníze si spíše půjčuje na kapitálových trzích,

než aby čerpala z rozpočtu EU finanční prostředky jsou pak půjčovány za

výhodných podmínek na projekty sledující politické cíle EU.

EIB je nezisková banka a úvěry poskytuje za téměř nulovou úrokovou sazbu

Agentury EUAgentury a decentralizované organizace EU lze rozdělit do

několika kategorií: Decentralizované agentury a organizace

Více než 30 agentur Hrají důležitou roli při realizaci politik EU Zejména úkoly technické, vědecké, provozní či regulační povahy Např. FRONTEX, EDA

EURATOM – agentury a ostatní orgány Vytvořeny pro pomoc plnit cíle stanovené Smlouvou o založení

Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) Např. EURATOM

Výkonné agentury Jsou pověřené některými úkoly při správě jednoho nebo více

programů Unie Zřizují se na dobu určitou a nacházejí se v Bruselu nebo

Lucemburku, kde sídlí i Komise Např. TEN-T

Zdroje a literatura

http://europa.eu/index_cs.htm https://www.euroskop.cz/76/sekce/instituc

e-eu/ http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztah

y/evropska_unie/instituce_evropske_unie/index.html

a mnohé další – viz. tématický plán kurzu