Domin (1907) Rudohoří a pruh podrudohorský

řJ-

re

'er l í ch Óect,

. .L 8 '-. K 3'2q

)b aevertrrcb

óího.

. I{ 0'ir01.. í( ' -

I

I

, . . , . .L ' . t ; . ý

Óeske

]ch óe6kéiro

EeigtÍnantLa.. K9-

zebrán) Ii 2._

e'ta Á1f !e da

Em. BáIt ' '

RL]DOHORI

PRU H PODRIJDOH()RSKÝ.

STUDIE FYTOGEoGRAF.ICKÁ'

NAPS.{L

Dr. KAREL DOMIN.

S J V\ OBRr\ZENIIII.

ÁRct.IlV PRo PŘiRoDovi]DEchÉ PRoZl(oUNÍ.(NÍ ČEcI{' (sVÁzEli \lI, cjs. i.)

ei ich Y!héžI i i: . l i 9-

rrh.,ku, Da Stj lc i

.hv a B erou n a-vémeSázalnu

t_ a-

:dičů českýcb. . l t /-

n.) Ii 20 -

). (2. dil.) Cerre. K 320

. x 6-l inách čcskiť.n

- l i 1'. lu. K10 -

ensk. zeměpisnéhor 're1 Í. I io i istke. .K 360

l DŤof. dÍa. I 'm.. Ír , '_

)d !roí. dŤa. E l r . .' r i 9.-

ius iaÝa ],aube.ali 4.-

kého. Dotonócnl. K 4.UU

V KOjV!}IISSI I{NIEKUPECTV! FR. DR.\ |:D' LnÉL,I i . l . . \ s lN.\,

PRAHA.ňI1'NÁÓE. _ Tls}iF]Jl

1907.

iI

Předmluva.

RudohořÍ již tÍm jest Zajjn,]t\'o. Že obsrl.ltuje mnoiro mÍst, z nicbž brzo uťi-Žerrle vystoupiti na opušténé horské plochy' jírnŽ smutný ráz vtisl(ujÍ porosty za-kr.salé k1eče bažinlré' rreb Díl lit' i isDá btljlí lulia s četrrými hor.slrýni tir'uh1', br'zyvŠrrL se tnůŽeme octnouti na stepích vlastullro StředohořÍ, v l'ybničuí aluční krajině

l p odrudohorslré, na skalinat1.clr svazích v údolí ohře, připadně i v DěčÍuskénrlhoťstvu písltovcovém'

Ylastní RurloltořÍ jest bIrtničr]l čes]iosaské pohoří. smutné 1 jeilnotváťnéjv celkovém vzhledu. nicuréně r'Šlk malebné a ťomanticl(é Í}a přil(ťém iiŽ!ím spídu.|kde jest rozčleněno četnýni příčnými hřbety a kde v lrlubokýclr, r'olil inatýcll záře-|zecb šumué bystřiny stékaji s ]esllc]r striiní.l Zvláště rrrilým činÍ pobyt na lýšinách hor.stvrr tohr-r pohlet.l nÍ díllou rovinu.z níŽ vyčnÍvajÍ tu jednotiivě' tu v nralebných skupiních er.uptivní kupy. I]rajesťátnÍh zadumané' A sestoupÍme.li do Podr.udolroří, kde na četných miSteclr ZaťížÍ nás

o neb]abý v|iv ne ťoZdéleni lesů, S plným souhlasem opalrujenle vÍr.ok Saclzseriu,e zů..taln tu v celku po tisíciletÍ fysioglomie fostlinná nezměněna, Že od nepa-ětn].ch člLsů tvořily tu les1.' raŠeliny a louky význačné vegetační ťolmy, a Že jeuoŠné jich rozdělenÍ tlozria.lo pr.ůběhem času zuěn' A lezměnilo se nrnolto na cel-ovém obt'azu tÍn, Že uŽ cÍvno nenÍ tri pr'alesů, které druhdy se zde souvis]e

, dnes l 'Šlrk jsou nlbrnŽeny lesr. , které sice udťŽuje péče lesníkova, j ichŽrost jest Yšak v podstatě Stejný. I]ávno oYŠem Yymize]i i čctllí zístupci řÍše

YočiŠné, kteřI tu dr'ulldy b.vli dornolen. I'o třicetileté válce byli ještě v RudoboŤídvědi obávaný.lli Škiitlci dcrb1.tka; vlků, rlivolrých koček a 11sů bylo nnoho

Čet.né a vysolié Zvěře takové DnožstYj, Že působila náťaxoIré Škody.Co se týče vlastnilro Zp|r.coÝání obsáhlého uater.iálu' kteťý mi sk]'tly mé

i.adě do.

1lrach silnie neb hromndy popele a haldy mout'u, vyvinujíci odptll.ný. dusivý. puch.přÍjemuě nlis pozílťavÍ i poblíže stÍeiliseli r'ušué činnosti lidské Šir.ok1.uli t'i ikosiuarnipbt'ostlé rybulky, jichŽ zr.lriště tlrulrdr- bylo mnoho, pěkrlé louky v sousedství úroii.ných p0lÍ, doubrar'irly' a tta osirmél1.ch kopcích útvary pontické plhořkatiny'] trIrrolro zurěrrilrr již na ],Ťil.ozen'ích útvar.eclr kultura; vl.v jejÍ jest l.Šak veb]astnÍm Rudohořt (jalio r.ribec v hot.stvechj daleko menší; jen rozsliirlé dolovánÍ

po RudotroŤí a Potlrudoltoři. podotýkánr' Žo snažil jsem se v první

4

cíliti piiroZeného zflpojenÍ se StŤedohořÍru. Jakcr t.trtt' slaŽil jsern sc i lde strésti

" ,p.u.u"oti 2osili:rr.í nrateliái, spočhajÍcí I]a i)ozoforárli a'z:iznauech v přÍrodě.

Y;b"ň;i j;# '"

úzkost]ivě veŠkerj-m fytogeografickýnr hypotlresánr a kotnbinacím,

r.i..,o ,p*ir'u.ii na základě nerlosii.pevném. Ját snutnj'm úlrazem, kdyŽ na zák.ladě

'ipl.tí ' t'i-* a fltrristick1rch pŤispěvků piŠí se podobDé studÍe o ťiZemí, kteťé

aíiol' z v]astníbo lázot'u skoro lezná, budujÍ se nejsměleiši theoťie. sestáÝuje po.

. l rohné t.ozŠiřerLi a 1od.Z literatuty če.pal jsern sice dosii lojně, nernobl jsem vŠak přijrnouti ně-

ttere ňanl oliviáno nespoletrli\.á a něktelé nepŤesné údaje Ze s|alšÍ doby.''..'

rrw"i potiz ptsoii příliŠ široká uclání itanovisek. Tak Glric'tselig spokoiil

se namnoZe s plost!:m udáním "Rurlolroři,.

]I-inkletoro stanovisko 'Teplice"

můŽe

zrrač.iti prárě tak dobře v]astnÍ StŤedohoří (tak u clr.uhů stepních)' Podť[dohoří

uur., i n.j"yssr Rudohoři (tak u druhů lrorsliých a r'1soli olrorských). Podoblá le.

i' l.,"a "aá"i pocházejí i oď Tann'enbergta, Quadrata a jiných vl'steYnÍků opizovj'ch.

. v nor.ejši aouě bylo sice Rudohoří po stl'ánce fytogeogtafické zpracoÝáno

(Drucle, ,,Der hetcynische !.lorerrbezirk..) a ráZ jebo Y !ěkteťých částech Ěíastně Yo.

i"u1,'1.u;,,.' zacli1.cerr. Leč pr.áce tl rztabuje se taliŤka výlrrarlně k saské části;

;*'p""r'l '* pou,.hním srovnánín se sitrttiÍ naiÍ vysvitne, že obě práce jen z čísti

se stýkájÍ a kříží.. , ii- konci plním nrilou porinrrost. vzdáÍaje předeYŠím slatnému komítétu

pro přír.otlovědecky v).zkum ČeÁ za laskavč p0skytnutou podpolu povinuý dík.

Jinak zavázán jsem Za óetué lady a pokyny s]ovutuému svému učiteli a přÍz.

ni".i p''iiJr.'ň.. jos"' |-etenoushéttl'fi, Ťedite]i c. k' české o**..1io.:iu';-."l1l1 j;;;;;. 6.:};;. n,tálo,t dluhuji dik za. nělrter'é.zázna1l ! 1u1lllll-,:::::infi;;# n.l*.""" ..r'.' iři cestach n.rich RudohořÍn a za laskavé přenechání

2 desek ťotografických.

V Praze, v ler lnu ]90Ó.

,\pis otxdel .

JelrrohutnéHory -'to jen !ajsou Óet!a poukazvarské ptrud jestjen ZipptnÍ]]o aut(

Rr

pr0stíl.áZápadnÍuznenáh]a

P:

Ylastní čv původlj iž. jeho

trten'IL

i zde snéstib Y příŤodě.kombintcím,Ž na základěizemí' kt €ťé]estžrvuJe p0-

lřijmouti ně-doby.selg sPokojil.eplice" může

PodrudohoŤíPotlobná ne-

ků opizových.é zprac0Yán0ch šíastně vo.k Baské rásti;ce jen z části

lému kolritéturvinný dík.r učiteli a pŤlz-ady' Také p.,u Hóxi goai za.rvé přenechíuí

pisoautel.

I .

pťostÍrá se na J od ohře'ZápadnÍn joho výběžkentznenábla snižuje k JV.

Přes četné analogie

f

A. LaSt VSeO0eona.

1. Poměry topograffckě'

Jen ve sttrpách ďochovalo se nánr neobyčejné brlbatství lud, jeŽ vyznaču.jeInohutné hor.stvo na hranicích českosaských. oba jeho |\áz1y - Rudo]roři i Kt.ušnéHory - poukazuji na toto rudné bohatstvÍ' a jak Hochstetter první zdůlaznil, trenÍto jen uahodilá shoda okolnosií' že v celén takměř obvodu tohoto horstva uloŽenvjsou Óetné rudy. BohatstYi jicb jesi voďltkem i při vymezovánÍ hranic Rurlohořia poukazuje právě k tomu, že dluŽno počÍtati k systému t.udoholskému i Kallo.valské pohoří, které my z důvodů íytogeografických vylučujeme. Pt.o ve]ké bobatstvír.ud jest také RudohořÍ zvlílště v obledu geologickém rlobře zndmo. Piiponlínámjel Zi1tpeho, Reusse, Jokel,ýko a Laubeho, zvláště pak ntonogralické studie posled.niho autora.

RozdělenÍ nudohoťi by bylo as následujÍcÍ:tr

I{arlo\'a,rskě pohoři

na Z od DoupovskéIro Středohoří a na \. od Česk. L.sa.jcst cisařský Les' Ý němŽ dostupuje nejvý.še; odtud se

se od Ý]astIríbo RudohořÍ fytogeogr.aficky podstatně liŠi'

II. Eludohoi'i

vlastnÍ či Krwšné Horg, iehbŽ severozáp. křldlo - pomeznÍ hřbet - udrželo sev půvoclnÍ své výŠi, kdežto jihových. - řada isolovaných archaickýclr ostrovů najiŽ. jeho okťaji - značně skleslo, jest asi následovně ohraničeno:

!) viz též topogf!ffcký a geologický přehled uošeho úzeÍAÍ ý Rdt.?'Ía "Řeologie voú tsóh.

men. I l , Ausg' rt l ' 31ó-439 (190!)'

aa

.

f!

i

6

N& JZ tYoři hranicÍ Širolié údolÍ SchÓnhašské, na J údoli ohře' které orlClt]unru tr{at'ials]rého (tr{ar.ia Ku]ln) se obr'acÍ li S\', dáIe Ch0U]útoYsko.Dttcbcovsko-Tcplicliá hnědouhelná páner' a konečně nrezi Libour:lrcenr (liónigsivrld) a Podmolily(Boclenbach) l.olile JÍlor.ská (Eulnuct. Scblucbt).

RrrdolroÍí z Čcch zvedri se přÍ)iře z plůll,]ěl'né rýše 300 lla as l< pr.ostŤerllíhřebenolé výŠi 8"10 za,), tvoří tam 2'4 rrrile Šir'o|rou p}ošinu3), s níž znenáhlasvažuje se do Saska a to až k čáře, ktť|í se táhne od \lrerdavy, Cl.ikova, SaskéKanteltícc, HaiIrichen slIoro aŽ k Drdžďtnům. RáZ české stl'any podmíněn jcst nír"lnnoZe Iok]inatými údolÍlrti, jimiZ se h0rŠtYo č]cní r' cetué, ltťátké příčnÍ břbety.

Pr.o přehled rozdělujr'rrre RudohořÍ rrásledo.i'rrě :

A. Jihozápad'ní křídio (či křítilo Kraslicko.B]atenské).

Zalrr.lluje část od Scbijnbachrr lž k Jáohynror'skénru úilo]i. V jÍlrozáp. cÍpuzjevuje se tu co zYlněná rysočila, lrter.á se l)řib]ižuje u C]rlurtlce trÍarionsliébo aŽk Ohři, zr.eclajíc se tu zřotelně r.rl dvojitéIu !rc}u (I(u]ml]dbe, trÍar.iabilíber.g ó67 zl).Teprve v lrraji u Kr.aslic íGraslitz), Schwadeůachu a o]ouiee (Bleistadt) z\'edáse Z!lflte]nEii a č]ct]Í \'e dr'ě části:

1, Ijzeni nrczi údolím Libického ti Ljbockeho potoka 1leibitsclrbach) a úrl.Zvodarskýrn s Hohensteineu (7iI nl) l Kirchbergu' s r'íce r'r'cily u Schónavy(ScbÓnaYská hora 734 nr)' s Hoci,hau (725 rl) u Pt'iinn]es.

2. az'emÍ n':zÍ údolím Zvodavsk1im a Jáchyrnovskýru r1.stupuje nejvýŠev trítickenbůhlu (9{9 rll) u Nor'é Vsi iNeudorf1; na J připojuje se El3 lll vysokýGlasberg. odtud :-ra \I až k Bhtnu (P]atten)' Pernitrku (Bárťingen] a Hroznětínu(Liclrtenstadt) rozkládá se vrsoilina (plateau), rozdělcná h1ubokýrrri zát,tezy 'le3 skupiul :

o) Skupina ntezi údolim Rolavsk1.n a Rotbar'skýrn.Ď) Skupina mezi údo]im Rolavsli1in a Br.eitenbaŠskýrll a z části Salmským

s llejTJššhn bo rlern 'Traussuitzbct'g

(949 lil) v1íclr. od )i5.dclrrr 1Neudek) aPeindJberg(974 al) sev. od N1ídeku.

c) Skupina nrezi údolírn Salmskýnr a Jáclrymovskýnr. lite|iiŽto jest oY]ádánatttobutným rrtboleu Plessber.Íru (1027 m) nad '\bertanry (Ábeťtl]aut).

\ředlejŠi ltřbói odbočuje odtutl k Jtíchymovu a r'ozŠiirrje 5c I]a seYe].u Y po-bořÍ' v ltělnž nejrýŠe čnÍ hora Blatenská (l,lattenbel.g. 1040 zl) u Blatna se svýrnivýběžky k \r.

B. Střední část ěi skupina Keilbergu a Hassbergu.

Zabrnlje horstvo od Jáchyrttova aŽ k Sebastiansbel'ku a dělÍ se niislerlovně:

Jesl Iraktoru vl sowil.bel zvanýoddělen1'potDať (Gottes[steir) (1094

Od s lWiesent hal-SHohenstein (vine se odtuHau (1003 tu l{ěděnce (zdálí viclite]r

Zauj ítu UhonútovaSunipelský (.

Yeille

ZabrnDěčÍnskérrru'

1. 8ĚrvypíI]ajÍcího(Katbarinaberlir.ásrr1tnri skakaul h Hor'.Seeberg (?0ó

1r da1Š2.,Sku

lreudóIfl) a NvynikajÍ Has.u MníŠku, L.skupina Ýlast]dungu vedoutzlámý, nevys.se mohuiný ]suěrem k hl.lNejvyŠŠÍ jest

!) PŤe8Dě sl4'91 ' l .

srY!'graptrisclre Studie, ilr Kilchhoň''s102 (1888).

l) Na sttaDě české udáTd\a 1ó0 kn.

Dr, Burghard,t I Das Xrzgebirge, eiie orometrisch-antbropogeo-

"Forsch. zu! deutschetr LrDdes- uod Yolkskunde" I lI. J. pag.

se šiŤe Da r-5 řrr, t lé]ka pik celélro blaYoÍLo hřbetu osi

:, ktel.é orl)tr0hcovŠk0.a PodmoklY

:r prostřeclnÍl iŽ znenáhla.kova, Saskéněn jest na.íÍčnÍ hibety.

( e).

iiI}ozíp. cÍpurianskébo aŽťbet'g ó67 zl).stailt) zÍedá

hbach) a úl l .u Sr:hónavy

puje nejvýŠet3 2. vysokýa Hroznětínuli záŤezy ve

sti Salmslrýma Peindlberg

jest ovládána'

s €Yeťu Y p0.|tna se svýU]i

lu.

;e následovně:

ch-&nthropogeo-'rde' III. 3. pag.

úÍho břbelu asi

I

|- SkwPina Keilbergtr'

Jest to uejvyšŠi horská sl<upina celého Rudohořl' v rlÍŽ nlrbýví též clltl-

raktoru vysokohorsliého' Nejr'ýše Yystupuje na čes]ré straně Keilberg, též Sonnen-

rvir.bel zvaný (.|244 n) a na saské straně jen o 31 ','

niŽšÍ !.iclrtelberg (L2ll3 tn'),

odclělený pouze secllem, v němŽ leŽÍ nejÝyŠŠÍ Y střední Evropě hor.qké misto BoŽí

Dat {Góttesgab). Pob1ÍŽe k V rystupuje Spitzberg (111i rli) a dále k Z Wirbel

steill (l09.l lř).od skupiny Keilber'gu odblhajt k S dvě pásrrra: jedno postupuje od čár.y

\YÍeseni]ral.Schlvarztvasser. ce]kem pobliž hranic od \Yeberber'gu (1009 ,l2) pies

Hohenstein (926 nt.\ aŽ na Lranici k Vejprtůnr (lYeipert, 730 llr), ďruhé východnějŠi

vine se ocltuci li PiÍsečnici (Pressnitz), jest ŠirŠí a ploŠŠi' Y této části vyniká Hohet'

Hau(1003'?r)uNeigensdolfuahlal .néVelkýSpitzbei 'g(903r l) .KupfeI. l r i i t ,e lu }těáěnce (Kupíerber.g) jest jen 908 zl vysoký, avŠak s v'l.zrračtrorr svouksplilkou

zdtíli viditehrý'

2. SkuPina Hassbergu,

Zaujímá pohoří od Přiseěnice k Sebastiausbel.gu a k údoli ,,Assig-Grundi.u Chomútova. Domirruje urohutný Hassberg (990 zl)' dále pak tlva rlelŠl hřbety -

Suniper.ský \9L4 n'} a Neudoríberg (886 zl) u Sebastiansbergu.

Yeiile pl'edešlé skupiny jest to suaď uejzajínavějši část vysokého Rudoltořj.

C. Severovýchodní křídlo.

Zahr.nuje RuilolroŤÍ v rlalším jeho pLůběbu na Sv aŽ k pÍskovcovému pohořÍ

Děčinskérnu. Toto kŤídlo t.ozďěltí| Luube na 4 hotské skupiny:

1. S}n't'pína Bernstehská nazrána dle vlchu Beťnstein (též Bá|enstein,921,')'

vypinajÍcího se naď EisenbefŽslrou oborou, zaujÍrrrá ŠiIší okoli Hor"v sl. Kateřinv

(Xathar.inaber'g), větŠinou lesnatou to vysočiuu. K jihu svaŽuje Se tato s]iupiDa

krrisnýrrri slialilatýrni vrchy, namnoze s přílrr.ým spádem ]i čáře ocl Jirkova (Gólk-

kaui k Hor.. JjÍetÍnu (o beť-Geor.genthal t. Z četnýclt vrcbů uvádime Tanicb (8Ďl rrr),

Seeberg (,i{)Ď rlr,), Johannesberg 17 ti7 ltl\, Kapuziner.hau l?4L lrt).

Y daiŠÍrn pr'ůběliu jest RudohořÍ ŠiťŠí a členitEŠí.

2. Shupintl lťícselsteinu, postupu'ie na Y orl Ysi nové r' Horách (Gebirgs-

rreurlór.fll a Niclielsclor:fu až l< poríyrovérnu pruhu u l{iku1ovrr (Niliiasber'g). Y nÍ

vyníkajÍ Haselsieil (127 ttt'\ na JY od }ÍnÍŠkLr (Einsieill), Steinhiibr:l (81B tr)

u }íuíŠku, bora XlÍnol'skti (Góhrenber.g, 8Ď9 rra) u Klínova iGiilrrn) a pal< hlavně

skupina Ýlastního \Yieselsteinu (9á6 lll), rrzavírajír:Ího přÍčným hřbetenr úrlolí kLa.

tlungu vecloucí. PoblíŽe (na JY) vyvstává v údoll vinoucím se od oseka tosegg)

zuíňý' nevysoký, r.uinou korunovaný Yrch Elesenburg (561 zrr); na Sv odtud zvodá

se molrutný lesnatý Strobnitzber.g (860 rll). Ta]ié odtud na S v lesnaténr |iraji

směrem k hranicÍm v okolí Fleje (}.leyh) vypirrí se více méně výzoačných vrcholků.

NejvyŠŠí jest Schwarzer Berg (888 zl) nad silnicÍ lte KlÍnům vedoucÍ.

3

V okrrlÍ trÍikulova jmeuujeue Stúrnrel ]]ei.g (869 2l).

Za touto skupinou rrásleduje as v Šíři 8 &rir

3, )kupina hot.stucl' porfyrocélt,o, rozdě|ená Seegrundem ve dvě nestejné Části.

v záp. doninuje Bor.nhau-Berg (911 fi), iěsně za hranicl vystupuje Gr. Ludwig-

steirr (864 zl). Yých. věišÍ Óást tvořI zÝlněný lrřbet, pr'ostÍlajícÍ se odtud aŽ ]i n{ůc.

kenbeigu (ruia); výšo ční tu vrclr Cinwalcl (873 rir)' K Seegr'undu spadá přÍkře

1\essehelg ??6 lll, Brandstein 696 rral. \;ýběŽek této čáSti tÝořI Raubsch]oss (711 m)

a Húttenbe|g (804 ?n).

v této části stihneme více krásnýclr t'ok]í a romantických údolí.

4. ]ku1lina horstua KrutrtskéIlo a C}l,lu|nsl|'ého 1Gr'au pen.Ku]mer Gebirgsteil)'

v rlíž se Rudóhoří jÍŽ snižuje, pokračujíc od hot.stva porf1"r.trvého aŽ k pÍskovcovému

lror'stvu DěčÍnskému.PoÚíná s \{úckenber.gem (?81 ,,}), stoupá v tr{ůcken t lriir'uic]-ren lla 806 ti}

a v Zechenbergu na 7g2 nL a pak klesá přes Keibler (722 rll), Gr.rrndbolg (652'.)

aŽ lr Tisé (544 rn)' krle jiŽ počíná poboi1 plskovcové, jehož podklad pod 400 rri

tvoří pokr.ačování této skupiny.

Pod Rudohořírn až k česk. středohoŤí prostírá se sourislá tÍetihot'ní ťovina,

která nemá nnoho zvláštnostÍ topograflckýc}l. DůleŽity jsou Ilěkteré eTuptiYDÍ osa-

nělévrchy'takhor.aZánreckáiScblossbe|g'399al)uTepl ic 'DalekočlenitějŠía lrornatojsl ter'rain jest opět v jihozáp. konci, lide sbliŽuje se Rrrdohoří s ohŤl, tak

v okolÍ l{arlaně (Kaade!) a KláŠterce (Klósterle) i o těchto partiíc]r bude jeŠtě řeÓ

v lásti specialní.

2. Poměry geo|ogické.

Geologické poněIy česk. Rudohoří jsou - jak to u ar'chaických horstev

bývá - dosti jerlnoduché. Yšeobecně možno řlci, že od SY k JZ následuje (z dola

oahoru) na r.ulu svor a pra)]oťDi břidlice, ktcrýžto vr.stel'ni slecl prolažen jest na

JZ ruocnou lnassou žuly a lrlavně na SV pr.uhenr pol'fyťovýIn. Y prahotníclr těchtr-r

bor'ninách (dnešuÍbo dne už poskrovnu) r.oztťoušetry jsou r.ozličné rurly' tak střibt.o'

kobalt, rrikl' uran, měď, že|ezo, c(n, olovo a j.

Zák)adnÍ hor.rr iny j6uu 4 & s ice:

1. Bu|a, která jest v četrrých odr'ůdáeb neJťozšÍřetrějšÍ hor'ninou celého Rudo.

hořÍ' Převládá v ce,lénr kr.aji od Jáchymova až k pískovcovéuu pohoÍ.í' kdežto v části

západnl (od Jáchymol'a k Schónbachu a Chlurlci l{arianskému) úplně sclrázÍ.

2. svor jest ďr'ubou nojrozŠÍřenější ]rorninou Rudohoři a pokračuje zjihozáp.

cípu pol.ůznu k Jíchymovskému útlolÍ a odtud pak jde souvis)e přes skupinu l(eil.

ber.ga do skupiny Hassbergrr. Dále li SV není r'Šak vyvilut.

2. Granulit jest slabě zastoupen, blavně v Poo}řÍ ruezÍ Vojkovicemi 1Wíck.\íitz) a KláštelooDl' kde vyčnÍvá místy v strmých skalinách. Jeho Dložení jest n8-

mnoze po]'uŠello čedičovýuri pl'oudy.

'-" ' 4. Ph)

piny, skolirYI{elŠÍ

fibolity na lV

Také tu JÁcbymovau Kallichu, I

NejdůlžuIa'

údoli dominu.porfyrNa mt

zvláště v Po(

KIima.geografickýniných zjevů' }

Jak j tskoro bezvyjledafických. {rozhoduje zli ponněry porboři jest vŠal

Jak npod nÍm se rútvtt'ů. Nesmprůměr st.ážesoučasně i tena st|aně jižrsrážek, nebotTak Bruch navšak LoukapohořÍ. j iŽ 1|

Výborl1roměr.ech; pdokladů pr.opaná lrlavně

' ) Die .Bd. \r. ' Heít ó '

) zíkll

iejné čísti.r. Ludwig-l aŽ k }Iůc.radá přikÍeoss(?11n)

iebirgsteil),;kovcovému

Dá 806 1)}

eťg (6ó2 '}l)

pod 400 ttt

or.ní I0viua'upt iÝní osa.ro členitéjŠis ohŤÍ, takle ještě řeě

lých ltot'stevrduje (z dolaažen J €st l)all.níclt téchtrl

' tak střjblo'

celého RuLio.rdežto v částischázÍ.

uje z j ihozíl) .;kupinu Keil'

icemi (lYick-rženÍ jest na-

I

4. Phy|Íit jest ouezeu na záp. Úást RuďohoÍi. LÍÍsty vytváři roll|ebné sku.piny, skaliny věžovité a sloupovitó (ku př. oTaubenlelsen. u Halbnreilu).

LIenší jeŠtě důleŽitosti a málo fozŠířeny jsou amf'bolttE (ku př. zoisitaIn-

Íibolity na lYirbelsteinu), eklogity, veImí vzácné jsou serpentiny a dolomity,

Také aápence jsou málo r.ozšiÍ.eny a obyĎejně jen lomy rrtevřeny (ku 1rř'u Jáchymova na

'Kalkhúbel' na V od města, u Weigeusduríu, u Stolzenhahnu,

u Kalliehu, Ilikulova a jinde).

Nejdů|eŽitějŠÍ z masivnÍch horniu jest

Žu|a, která hlavně v jihozáp. části od Ktaslic přes Nýdek k JtÍchyurovskéuru

údoli dominuje a na SY hlavně na J od hraničulbo Georgendorfu vystupuje tt pak

porfyr' ktelýž jest rozšířen hlavně v okolÍ }Iikulova a Cinwaldu'Na mnohých mÍstech YystupujÍ lediče v podobě jednotliYých vrcbů, které

zvláŠtě v PoohřÍ naji lýzn'atné lzezŤení,

3' Poměry klimatické.

Klimaiické poměry Rudohoří jsou nemálo za,jÍmavé a i pr.o st.r-'vnánt s fyto.

geograÍickými poměry Y nejcdué přÍčině velmi poučné' vysvětlujice rrínr Ťadu rťtz-

ných zjevů, kieré jsou jejich přímýrn neb nepřilrým rýsledkem'

Jak ještě později uvidÍme, ur.čuji celkový riíz flor.y ve YlastlÍm holstYu

skoro bezvyjÍmečně činitelé klimatičtÍ, které po výtce zcela zastÍťaj1 vliv laktor'ůeclafick1.ch. ovšem jinak jest tomu v pr'ulru podrudohorskérn, kde pl'áYě naopal(rozhoduje zhusta vliv činitelů edaÍických. Zde ovšem působi v soublase s těmittti poměry porlnobnÍ, takŽe celkový výsledek jest tím znatelnějŠi. Ye vlastnÍrn Rurlo.hoří jest vŠak ku př. vliv čedičů skoro úplně neutťalisován drsn1.n podoebím'

Jak náhlý jest na Ďeské stlaně přechod z Rudohoří tlo třetilrot.nÍ rovitt1'poil nÍm se rozkláLlající, tak jest i značrrý rozdíl v poLlnebí a ovšeur i v r'ozdělenÍútvarů. NesmÍme ovŠem zaponÍnati, že se stoupajícÍ Yeltiktlll i výŠí Stoupá i ločniprůměr sráželi (Stuď'ntčka počítá pÍírůstek 69 rrrrrt nir každý.ch 1(.l.) rrl) l klesásoučasrtě i trcritottt (Augllstitl urlává v RudolroŤi klesnutí 0.Ď4o Ila Siťauě SeY. a (|58

na stlaně jižnÍ pro l00 2}). }Iino to mó i l 'ozdělení lesů znaůný. vliv na r'ozrlě]enÍsrážek, nebot souvislé porosty lesní jeYí vždy velikou přÍtažliYost na deŠhé mŤaky.Tak Bruclr na pokraji RuclohořÍ má průměI€m 110 dnÍ se sl'áŽkou, osek 11Ď,a,vŠrrk Louka (Langewiese), ktel.á leŽi v nepatťné l.zdálenosti' za to již ve vlastnímpolrořÍ, j iž ts0 t lnÍ'

Yýborně obráži se LéŽ oelkový. charaktet' podnebi rudolror'ského v kulturníchpomér.ech; proto skytne liapitola pojednávajÍcí o pěstovtných rostlinrích nejlepŠÍchdokladů pr.o ráz klimatu' PředevŠim podáváme zde pr.o pŤehlerl něktel'á data, č€ť-paná lrlavně z pracÍ StutIničky a) a Rwaarcej).

r) Die Ábfluss- und Niederscblegsverbi i l tnisse vi ' l l B.jh!! leo, Penck,8 C+cog|sph' AbheDdl'Bd. Y.. Eeft á. 1896.

5) zíkl idoYé dei lopisl l klíloYství českého. .{rchiv pl.o vý2kIlm (]ech \.t. sY., :|. či8lo' ls.9i.

10

Júéno st ! ice

Bruch

Cinl nld

Dubí

Duchcov

EisenbeÍk

l.alknoY

Ll] 'DoeB UeÍlenJ

Chlumec

JiBdřicboYice (obora)

\.ýšLs nad BrořťLl l t rrčlí 1, lůnérslíŽek v

' lm

s30

9116

90,-l

917

s1r

s30

9.c1

333

974

ó0s900

510

10{9

739

915

ic6

Roční plůnět 'dni se sÍáŽkou

110

1l]ó

1ój j

r50

1ái l

16:

1.11

1t0

143

151

166

180

181

10á

13S

6:i

193

110

133

16ó

l5ó

149

172

s811-o

Na?O0 rnttr (',Rudohoří'RudohořÍ pšířuje, zabÍisohyětě 1(hořl aŽ kIYieseuthal

Pon'pruhu od (nad nÍ odnÍ přes I{I\llastuí lror1000 nrm 1přes Nýde}vyŠŠi holst12@ nnr a

Celhna sráŽky Izde pravidlúměrně poč

l. rstéž menŠÍ s

2. Iselementy pr'deovýni louYytYořel lÍ ú1bohatě jest

3. ls .pásno ] €sů

4. Is,borskými a

5. Is,l'aŠelinamÍ a

&Isv"r'sokohorsk

Zajílbulrovýclr le'vŠak náleží'uedozlrává ú

r) Sročeské spol. lá

400

s'J 3

J01l

2Air

387

40!

3áf|

{i60

72Í)

350

510

1i,0

siiB

12{.)

310

909

257

774

400

s10

23b

8á0

715

690

tj0á

750

4ío

780

3.10

220

3ó0

15.10

d00

73!

6'.17

6{' l

l ia l icb.

Koš{auy

Kr&sl ice

I,a!g€viese

l lěděnec '

iÍnišek

0Bek

PřÍbuzy

R€inríie8e

Beitz €Dhain

Rósselbof

RotheDglube

RYeÚice

SelÍjlha'l '

Siebengiebel

Silber8grurl

SoDiperk.

Telnice

Yes Norá

l.es Horní

Yoda Kamenuá '

\\ 'ó lÍ1iDg.

') Podot].káme, Že přťutrěl 'y ty neYztahují sc sice všLrdc !a týž !očct Ioků, avŠak pťo

naše ťlčele dostačují ú!lDě. PIůúěl.ný počei roónícb srážek Ý celé ze|!i jesL d)e skul4iči.! B80 aŽ

683 n'n, dle Kreil.a jet 638 mm, dle nlLparce 692 nn.l

1

5

.5

I

1

0

3

I

1

6

0

1

7

5

5

s

)ri

0

i l

)8

i{j

i5

r'J

:2

t8

lÁ

2,t

l ' ia deŠíopisné m^pce St ,ď, 'ičlia|)ě virlÍure, Ža nejrrižšÍ Iut]ohoIs]id isohyijta70Ů ,l' '} (tudiŽ nejr.yŠŠI sousednÍlrr,r Siřerlolroří) pr.obÍhá otl Dečína pocl Ú1rátirnRudohoří, rozŠiřujíc se SméIeltr li Cís. Lesu. S nÍ sorrběŽně, stdle jeitě na úpstlnudohoŤÍ probÍhá isohyčta 80O tun, kter'í jr:n nLr jilrozíp lioncl se poněliud ťoz.Šiřuje, zabír'ajfc kraj na J od Jinrlřicho'lic. Vlastní horstvo r'utlohors]ré náležÍ pakisohyětě 1000 mnl; t]'to ŠÍřÍ se z l{ras]iclia nepřeiI.Žitě i rlÍle pies pískoÝcové po-hořÍ až k LabÍ' Jen dvě větŠÍ partie, o(l CinwaiclLr přes Langewtese k }IrrÍŠku a od.!Yieseuthalu

ke Kr'aslicrjm náleŽí isohyčtě l200 rrl.Poněkud odcbylně znízorněny poněry ty na pěkné ntapě Etltarcouě: v azkém

pruhu od Chlumu pŤes Teplice ke Klášter'ci a Kadani pro;íhá is.byéta 600 ?l,,l,nad ni od Chlurrru přes oselr, D. JiřetÍn, Jir'kov a ostrov isobyétll ?()(.) u.,,, u",inÍ přes Hroby, Suniperk k tr.alknovu, olovčnci a Schtinbaclru isohyěta 80{) rilrll.Ylastrrí hor'stvo nlíleŽÍ dle Ra;arce y části od Seba'stian sb L'rg u la S\' isohyétě1000 nm (ien cÍp u Cinrvaldu 1'2U) n,llr"'1, Y (láSti západui pak r piťtii otl Xras]icpřes Nýdek s dále Y úzkénl pr.uhu lr }Iěrlénci iaktéž isohyetě 7O[)o ,nnr) ce]ó vŠakvyŠŠí hořstYo od }[ěděnce přes Jáchyrnov a Per.link a rlíle na Z již isobyétě7200 nm a pohořÍ lieilbergu isolryótě narl 120tl rrtrrl'

Celliem z toho vyplývá, Že zíparluí poiovice rlastuílio Ru'IohoŤÍ jcst bohatŠína srážky neŽ východní. S tím souvisÍ i rozdělerrí hol'sk.t.ch oletrrentů. neboť phtlzde p:'avidIo, Že s pŤibývajícírn UlnoŽstvÍu] sráŽek (a . ,ibytk"' teplot.r') množ.Í seúměrtrě počet, jejich. Y celku by asi odpovítlrrlo:

1' Isohyétě ó{l]-600 tnm tízné pontické útvarJ', blatoě skrlní a lrájové'též menšÍ stepi. Jehličnaté lesy pravidlenr úplně scházeii.

2' Isoltyětě 600-700 rrrru, ve StředohoÍ.í jedurli polticIié folmace s ie|lÍmielementy pťaealpinskými a montanÍmi, jeclnak jeLličnatj les1' s ryzrratn'mi oLchi-deovými loukami'), čen]uŽ odpovÍtlá v Rudohořl (vlastně v Podrurto1rllŤi) nocnovytvořenÍ útvaťů ]učnÍch a s)'stém rybniční. NescbtÍzejÍ vŠrrk i elemeuty hájoÝé;bohatě jest vyvinuta t.udertrlnÍ flola.

.3' lsohyetě ?0]-800 zrir oLlpovidii ponejvíce piisIIro Iesú bukorÍcli a spoiluÍptismo l €sů jelrličnatých; raŠeliny po výtce schrizeji.

4. lsolryc|ě 8(tO-1966 rirll otlpovídá lesní jehličnaté páslno s .etlrÝu]i p0(l-ltot.sk'l.mi a vtroušeuýDi horskýni typy, mocné Yyt\,oře[í r.aŠelin a }{eoiych iuk.

5. Isohyijtě 10(]1J-1200 lr,,lr odpovídá taktéŽ snu.kové ptisruo s rozsdlrlýnirašelinami a horskýnri lukani, hor.ské elenenty jsou však četn;jŠÍ.

ti Isobyětě nrld 120t] rtltri odpovíilá ona část RudohořÍ' r nÍž naznačetryv"vsoltohor'ské útvaly.

Zajílnavo jest, Že pIáÍvě ve výcboclnÍ části, kter'á jest celkeIn srršší. jest vícebukových lesů a poměrně mílo r'ašeliu. Výjirrlku tvoÍí pirivě okolÍ Cinwllrlu, kterévŠak ndleŽÍ, jak svr'chu rrvedeuo, jiŽ isohvětě t200 ttttn, takže i Ziie tcxto poněťnetlozrrává újuy.

iťl ' atršak pťo

,LI,L iči ' ! | j ' |1J aŽ ' ) Srovn. Á.. Dom'l "ceskéče6kó spol ' náuk) stť.6' (19í]{)'

sťředohoií. (číslo \YI. spisů poťténých jLrbi lejrr i ceuou (rdl '

t2

0o se týče tepe)nýr.:h poruěr.ů. pozr-rt.ujt:tttc cellicttr 1rodobrrý zjev. I,odr'udolrořÍr'yliazuje porrrěrně rysoký pr'ůnrěr l'0črrÍ te]]lperstul)

' tak Poiluokly 66o, Teplice

8.(i.,, H' I'itvinoY 8.:Jo, Chomútov 7 80 atil. Se stoupajíci rertikalni YýŠÍ klesá Tychlei teplota; v nejYyšŠÍm pásmu Bud0it0ří olrnáŠí něco přes 20.

1I DásledujÍcíln sestavujerl]c d|g '|ta'gustí&u,1 IlěkttIá deta z důležitějŠicJtstanic 11'růrrrěr Iet ] 8 i l - l89. l) .

:8{

-13

2'3

7.8

12 2

18 ó

| i ,7

l '7

-20

313

- 1 '9

' l i

3 '2

718

J l

_.) 'É

-0r

ó '0

92

13:

119

14J

116

69

- 0.1

_ ..1 8

5,)

-19 15

-13 03

20 3!

78 89

122 13 5

159 l i2

i i ! 79: i 2 l3

-r '1 -f4 -42

- i j7 -1 '1 -ó.í i

,11 - r . . .1 -33

3I ! l 19

S 1 t .0 ,-) .9

t. l . r , 1: . i ! r 7

lJ2 118 114

1l i 1 t-r .: i l 0

Yeli,Rudobt

lioo -13

3oo -1s

400 -23

5oo -2s

600'-32

?00 l-3?

300 4t

900 -.!{

1000 --.1 7

11t'0 - { 9

1:00 íý2

B, Ivýchorlu kcbová a prrúpatí Keilbtv Rudohoří,paprsek slur1idské obydJ

Y cepřece v1ŠšÍdostavují seťtčinek. Pr.,brarnbory v,bývá sváženna||tnoze v

Létor lubnovÝ jeszirrrliu dosta

pl:o

3!0 .-,:.'ěsB4

I

z

EO (5

\.ýška

Leileu

LrDor'

Biezen

DubeD

KYěten

(lerren

Óe."euet

Sryeu

ZáŤi

tírl en

ListopeL

l 'rosin €c

8e0l

-48

_ l .í- l- l6|

".1-c

()

116

13 5

72i

95

l0

-4 t

-32

43

lr '2

132

15 1

11.4

lLl S

(r 'r )

-I l

1.Ď

12.1

15I

77i

16.9

t3.!

i7

-16

13.0

I69

1S.5

1i .8

14 U

2{

17.5 15 6

16 9 17.3

13J l t . t

36

81

1! l

13 9

I i i 1

l l l J

50

105 to.6 s3

á.3 í.5 5. l

] ločDíprůměl ' s j ;5 Ir iT3

Z uásledujÍcÍ tabulky vyplývá' Že největŠl t.ozdil tempelatul.y rrrezi stupnérn uej-niŽšÍrrr a nejv1'šŠÍrn jest v měsících letnÍch, orJ krětna do slpna (iDcl.J, nejmenŠív nrěslcÍch zimních, od listopadu do ledna (incl.)' Jet sice zima ludoholská sDěŽiYáa d]oubá (sníh ležÍ pravidlenr od listopadu aŽ do konce dubna), avŠak poměrně nezl]áŠtě tubá. Za to léto a podzínr js0u polejvice c]rladné a vlhké, nébot po výši-nách vane i v létě chladný Tzduc]], Úasto pršÍ a ta)ré hojné bývajÍ mlhy'

s) l) ie l .emDeŤatl lrYeIhi l l t ,nisse der sl ldeten]i inder, I l ' dí]y, ] lozpr' l|ál. české spÚ]. náuk

1S9u, 1900.

'.t -l-aý) 0t:

") |o

pI{r

13

\'eiice poučný jest téŽ pr.ůbéh teploty pro jerJnotlivé stupně, jlr,k |to ilugusting)

RudoborÍ t Podruílohoii sestitvil.rudohofiTeplice

;á rychle

lŽitějŠiclt

1.9j 119

j .1 l r{s

0'3 11'6

ó '0 6]

a

16.7 I

16 1

l i t b

1-t 0I

l3 i

r: .2 ]

I1.6

10 r.

10 1

Si l

7.',i

6S

61

5i

3l

2.í

E

-!-z=:'"-1"- ----t00 -!31-0' l l :6

:roo -1sl-08 t: l

.,oo - s'o ' , 'e 1.ó

500 -28 -19 0s

600 -B2 ,ul o ' .1

ioo -J? -30 -01I

$00 -11j 3r - 11)

l 900 -1{ -3 € l_1.ó

rooo -,tz -43 - l1

Irroo -to -{e '96

r:oo _;.r ó+ -3.3

l

A'-=tb : :7 E I .: .9 1:(h

l

I182 17i lJr 8t jo -ot j 8J

r;; I ' i9 l :{4 x0 .3 - l l iT

, r .u ,ur i t . , ' r j i '+ tr i -r; i i r' " -r ' -" l l16 .] 1á á 1!.: i 6,9 1.: - 9.0 d'ó ]

l1i: | l 1 '1.? 11'6 ťió 0 6 _ 2'á ó '9 l

1ó'0 141 1l .1 6.0 0.0 _ 3.0 ó.3

14i t j ld loc. : ' : u6 - 3 l l8

r .rul rst ror l 4 l -10 -5? !3

t: l o 1:' l 9.í 4 ] - 1,5 l 'o :] 8

t la 113 90 : ls 19 - l{ 32

t: "q

12 2

1t t

1 l l 8

r0 0

9.1

88

8'j l

63

ó. l1

upněur nej., nejmenŠiská sněŽivá)oměrně lleoť po výŠi.

(é spol. náuk

B. Bernaur.,) pl.aYí, Že mobutnri "vlči

l.okle1t) u Perniuku poli Se ]( seYelo.

vvchodu k blubohé ůhlitrě, která i v nejparnějŠím letě jeŠtě snÍh a led v sobě

.í.'i.. *.t" i.aovou r'oklinou se zove' A jinde zmiňuje se o jedné ďo]ině tl:t

tp"tl ti.itl".go, k nlž se otvÍvá t. zv. Kaltwintergruncl' nejslDu|uějŠí to ústt.attÍ

v RudohořÍ, nel]ot na sev' stťaně této poIru|é r.okle, kam zŤÍdkr neb nikdy nevnikne

paprsek slunečnÍ, leží aspoň.v červnu vždy jeŠtě sníh. A přece i zde naleznenre

iio'te ouyatt, u lidu zvané ,,Ceskou Sibiři.,.

Y celku jest tedy klima r.nrlohor.ské rlrsné (avšrrk t €p]ota, jeSt plůměretn

přece vyŠŠÍ nez v stejných !ýŠÍch v 1iTkonoŠíclr)' zimy bývajÍ dlouhé, pr.avidelně

iost"ouji se pak citetne, opo".looé mrazíky' což pro vegetaci rrrá zr.ltiŠtě nepříznivý

Ítčinek. Proio také ku1tuIa nnobých i otuŽilejŠíeh druhů jest velice obrožena;

brrllrrbory ve zÝláŠtť] rlrsných částech pravidelně omrzají' oves zelený a neuz,rrílý

býve svizen z hubených poli a louky sice kypré a výtečné seno poskytujícÍ býva;Í

nalnnoZe Y r l luhé polovic i . .er.vua poplvé sekítty '

Léto býví jen po krátký jas teplejší, tak v Hoř. \Yieseutalu' kile průměr.

autnoví] jest j"n á o, l..t průměr. červencový 13'9, Ííjnový optlt jen í.0. K pod-

zirnjiu dostavuiÍ se často zase mrazíky it, jinovatka.

l l á 11.1 ' ' - t]

:J.3 _2' l l ' 2 '6

l

9l Ne rrved' m' ]I. Sv. sir. j]í.r) Ortovv . l 'e. 'hy". dí| I ' Kruiné Hoťy s Poobří Pl .rhr la9'; '

' , '. ') Pr,ttoioých sirŽí a kotl in, \/nikl\. lt proko1'|!!únim hor, j6"l ce|. . l ' ' l r '

.6 1-

0r.u

l ó.0

}'1 I e2

r . l I 132

T4

V }{oirlavě bylr' v roce 1897 jeŠtě v červenci rnt.azy a letoŠnÍho roktl t!)ukaZoral tu ze due 29. čel'vlrir na 3(}- čefÍeu tep1oIttěr r raše}inatérn r'evíru

',Kallr-oíuer. R,er.ier.. 40 C l lj)

Y BoŽírrt DaI'u. tudíž r.e l'ýŠi narl l()l[-, 'l.

]ide za ]et0š)}ího abtrot'mněteplého léta ul iazoYal tep]oměr due 16. čerYDa v 7l ' i ] hol] . r .ečet ' (\e stÍ|u) 9ooR (!),tlostavJly so v poJovici zířÍ pťÍnÍ citelnó mrazíky a dne 1?, zářÍ popr'vé sněŽiloa Su; lr zÚ:tx l ]ť7ťti:

Suíh' jenŽ dIouho leŽí. má or'Šelu pro r'cgeta..:i SlrjŠe p|oSpčŠný trcŽ škodii\'ýv]iv. tr.oře |Ťil'ozenou ochrannou pokr.1ílku, kter.á chrtili polust pŤed zhoubnjutvlirell krut51ch rr'r'azů. ostatně s[ílr Padá obJčejně při l.l.ššÍ tcplotě (; 1Ú aŽ 0o) 1{),taliže Y tom případě ani opozděn1t snÍh neŠko{lí.

\a l.aŠe]iláclr srlílr poulěrrtě dřÍ\e Sejde. jehJična1y lcs ho to1ik !]epťopustíjako listnatý (bučioJ'), ale tvořÍ tu opět sour'islou, byť i teričí' přece tr.r.anlit.ějŠípolirýrku.

Nej\'Íce Škodí nllly, kter.é dlouho, zrláŠt z jara, se rlrží a kter.é přispíYajÍk tYoŤení zár'ěsu a udr'ŽujÍ půdu neobyčejně stuílť]]ou. Přichízejí lr]ar.ně z JY rr Ja l)l'oto lesy k této st|lDě oterřené nejríce trpÍ. Poiolry od sttiltu r jino\atliy(t. zt.. zLllěs) jsou ča-sté, ve]iké pololny r'ětrné, jll i jiŽ Eoiistl;u rivádÍ. iÍdÚejsí,pouěvadž tel|én lr JV u1radá a líln lťsy jsou přr.cl seYeťozáp. bouŤemi cbrliněny.IJliŽšl údaje uredeny budou rr útr.at.ů ]esnicb'

Srttěl větrů jest v RuLlohoři převabou severozáparlnÍ a ziipadni.velice poučDě sestaYeny jsou klimatické poLBěr). pfo Sebtstianlllerg r-e r'ý-

ročnÍch zpr'ár'ácJr taulnÍ r.aŠelinné stanice, rydávaných I]' Schreiberenr.1.1 YýŠe nadlnořel[ jest asi 800 zl, plůměl ' ročnÍclt s|áŽek 1[l]0 illat. pt'ůměř tep]otl' 30 n'PokrývJia sněhoYá ]eŽÍ tu průmět.em Ď-6 měSíců (S J)iestárkauri), Y ji\ětnu jeŠtěpraridelně suěžÍ a pIvnÍ suÍh podzirnlí objeruje se uikLIy jiŽ l. zář1' }íi1ry orládajÍaž i 100 dní' bezvětří pravidlern nenÍ ani po jediný rlen.

NaznaČené ponrěry platí oYšen] pl'o v]astnÍ RudoboiÍ. TepIejšÍ a suŠŠÍ pruhpodIudolroIsk}í bl1Ží se v]astninu Středolloří' jali se to lejlépe zr.tarllÍ ! ťoStlinDéfysiognomii kr'ajinné'

Jenébo 8'3o

RuhojnějŠÍ.mělkó & s

Btrokresu cb

PŤvětšl plocském & z

vl i lýcb okl

IIora r

Sebast

Pří8ečl

Jríchyl

Blatno

Nýdek

IiÍasl i(

Yi ldst{

l{apočtu listlbučiny, lit

' ')a polDílo }

oChom

*Duch'

rTepl i(

rCbaLrr

*Falkr

+. Bozsah lesů.

Vla.stní ]iudobořÍ jest nejYÍce zalesněné pohořÍ České. \! rrra riva okresy,přosahuje rozloha lesů Ó5í'/0 ÍeŠkeré plocby' v okresll Kateřjnoholskéll) zaujÍmajÍku pi. lesy 68%' tolikéŽ r' okresu sebastianberžs]tém. v b]atelském pali 63'4J,.

r,) Dle 1á,staYébo sdě)ení p. Jesuiho Jrrnáóka'13) v sebas ansbeIgu byla ku př. dne 1i. ěerÍua 1902 n € ' i l r iŽši tep]oE _ r].10 (]. Rašelina

l ' .tIr išrk jo:tů 29' óerÝna z \ 'eIké části 'd'Ž n,,2 4^ pod posr..:bem zorzld.' .) SrvD' - l7 .aalŽ.l

'Die Schneedecke beso dels in deutscLeD Gel}i lgen'" ďů''ňlď's !-olsch.zur del ltsch. L&ndes. und \rol lrskunde 1V. Bd. i l f . B, Str. 117.

l i) Zvlášté \rielte! JNbresbericht der \,Ioorkultur!tetiou in se])astiansl)elg (]9o2) ruá d!ěve]ice Pěkné I-t ' fu' iÍschem sestaÝeDé tábrt lky. na niclž znázořDěDa r]oYétrnostt Ď|ůb.bcmccleho roku.

Ioku r!)

,,1(aik-

l nor'mně(10 R (!),sněžiIo

ilIi, 'dIivýoubnýuŽ 0") ' , ) '

otopustítrrl i r ější

. isPÍYajÍ

JYILJllo rall(yÚÍclúej sÍ,l i i l tětty.

Ye !ý '

iše n{r{l

l 3o R.Lu jeŠté

lvlridajÍ

šÍ prultlst l in rré

oklesy,I l r jÍmljí6i1.4"i,.

Rašelina

' ! 'orscL.

l l l i d!ě

|ůb.hťrn

j.?39

6 983

7 960

3 27ri

9'6ó]]

3 316

3 683

! 5tJ7

I6?3

.10t0

s7()

i r1

3

á.3J9

1ó

Jehličnaiébo lesa jest 91.00/n (54.960 lrl)' lisfnatého 0'?Yo (390 lra), smiše.ného 8.30/0 (Ó0.t0 ha).

RudohořÍ jest neob}čejně c]]udé na l istnaté stt .onovÍ, jen bul ioré lesy jsou

hojnějŠÍ. Příčinou tobo jest Íelmi dlsné poLll)Čbí, ]i čemuž se dl.uŽÍ převlátládajÍc Írnělliá a suchá půda.

Buk jest rozŠÍÍen Illlr.ně Y olilesu K teřinolror'ském, l' fudohorsk].ch částechoklesu cbomútoYskélro, ji r'Jior'.rkélro, duchcovslié1ro, teplického a chablLřov ic]iéh o.

PřelládajÍc{ jehličnatý stl'om jest ve r'Šech oliresiclr smlli, boťovi0e jen vzácněvětší ploclru zflujímá. vyskytá se ku př. v olrresu l1idockéIn, kraslic1iértr, vildŠtejn-ském g zvláŠtě áŠském.

Y následujícím podáváme ďIe Eoiistky 1.) přehledtré rozŠiÍení lesů v jednot-

livých okresech :

Lesů 0/, lesťtcel] ioÝépLocl ly

l i i tn8t icL i ' :b l jór atÍcl , ' BmiJ/oícL"1.

1.011 2.53r I 163

Soudď o}ťes

iTepl ice

*Chabaiovice

*Falknov

Hora sv. Kateř iny

sebasti íberg

Pií8€čDice

Jóclymov '

Bleťno

}iýdek

Iimsl ice

Yi ldsteiu

3 608

7 6.! l

195

303

: 'i320

6J9

1763

1.{19

69

16.3

.!f, il

10.- l

:0 l

3i -l

6! .0

63.0

ó{.9

ó8.0

56r

2:;

d3

2lJrj

i ' t)+2

2 621

! 'Jó0

2 81?

10.{2Ž

2 981

3.118

9 609

4 020

Nt JZ sclrdzeji buJiové lesy. \' oltresu Choulútovslrém zahl.Du|y 1. ZllačIlénpočtu listnatých lesťr téŽ blije (cloubraviny) v pr'uhu podr'urloh orslié I) l. jiLrik YětŠinoubučiny, ktoré zvláště odiurl li SY jsou Y mohutDém vývoji,

|.) "Pi ispěYky. polDi}o hospodářsivi

l l) HYězdičkoú

ku stst ist ice lesů v Llechách. ]ss'.Y l trBl . ( ,esk.m.

ozlače!é ok|esy nÁleŽejí jen z čdsl i

Yyrlal vjbor pro si it ist iku lesnibo

k ltudoboii ,

5' Postup botanického výzkumu'

Literatura vztabujicÍ so k floristickétrru výzkulnu Rudohoří leni přiliŠ obsáblá.0t.Šeu Že celá řada spisů dotýká se vÍce méDě našeho horstva, zv]áŠtějest objomná]iteťatura týkajÍcl se lázeirských rníst r' blízkosti Rudohoří ležících. I k okolÍ Teplicr'ztahuje se víoe takových studiÍ, tak ku př. jiŽ v r.oce 1733 v Norimberce vydanýspis.' Ernd,tel Chr'. H' De Teplicerrsiutn in Bohemia Ther'nis etc. Ánnexus est plan.tarurrt circa has the!.mas ť|escentiun EIenclrus. (Ácta phys..lned. Acad. Loop' Car'uat. cur. Yol. III't Prácg podoblé najÍ ovŠem spÍŠe jen histor'ickrt vjznam. 18,1

, \:ed]o by trás pŤ1liš rlalelro zabývati se podr'obně celou litel'atul'ou staré dob1.'Lidaje přisluŠné obsaŽeny jsou y ]Iahcaldorě ,,Geschichte der' Botanik in Bóhmen.(1904) 1)' kde probrána jest pečlivě tloba star'šÍ (až r1o polovice XIX. stol');ilějiny botaniky doby nové jsou vŠak nekritickó a nespolehlir'é. .Iaké Dtude,o) pa-dáYá dosti podr.obný seznam botanické liťel.atuly k RudolrořÍ se rziahujÍcÍ.

NejstarŠí údaje o floře Rudohoří pocháZejí oď Í7d,leria Cordg z ptvní pol.XVI. stol',1); ze XVI]. stoletÍ častěji se ještě cituje spis Clr' |'elnnanna ,HisÍo-lisoher Sehauplatz der latiir'l ichen l[erkrviirdigkeitet in denr ]Ieissnischen Ober-Eťzgebilge. ( 1699).

Také Pohlouq 1rvěten|r ,,'Ietrtamen Í1olae Bolreuliae" (1E09) uvtidl některédrully z laŠeho území, ktelé Po]tloci mi;rln jiné sdělil P, Klinger; t1íž napsai r. 1812sátn "Flora von CarJsbad.., která jest důležitou pro český jiŽní sr.ah Rudohoři',!)ovšem Že i opiz. Betchtholdooa ,,oekonomisch technische Fiora Bóhmens! (1837až i843) zahrnuje rúzná udání týkajÍci se RudobořÍ.,3)

Také dvě flor'y Saska a síce Holl a Heynhold '[lora von Sacirsen" a 'Iiet.c]t 'artbt icboaa ol . lora saxonicau, obě ť. 1842 vydané, zahrnujÍ Rudohoř i .?a;

A. Ortmann napsal r. 1838 ,,Illola Karlsbads und seinel Umgebung.,rs) dokteťé pojal rnimo jiné něktelé ná]ezy z Jácbymovska a ostt.ova,6'1 a od HauexSteiDa(sdě|ené opizem). Tato květena or.Šenr jen k maié části Rudoboří se lztalrujÍcí,hojně do1rhěrla, Yyšla jeŠtě několikráte,l) a těšila se dosti značné pozornosti.

YeIké zásluhy o květenu rudolrorsliou, zv]áště však Chomťrtovská zÍskal siDt. Jos' Knaf, jehož četné rlrobnějŠí články, blavlě v Lotosu a ,,oester' Ilotan,\Yochenbl... uveřejněrré, z nen:alé části vztalruji se k naŠemu územÍ. Talré Dr.. líar.lízol. botanisoval pi|ně na Chomútovsku, na jehoŽ tlor.istickém výzkumu zúčastnil

13) sacňlc (PIog.aDto des l ireuzgymDaBiuros DIesdeD 1355) str.29' uÝádí co pfÝDí seznaDrrost]in lludohorst).clr rukopjs Boř':i', sepsaný koDceÍrr xv]lI. stol.

'") 1.8k zY|áĚtě srÝ!. st l . l66 -173.'0) Dť! heIcyoisclre F]oreabezi lk 8tr.3{_35 (l9o2).1l) ResultÁty jeho prací vydal po jeho smrti Gcsracr.t') Srvl. C. T. Sachse rtx uv. m. str. 29.,3) opiz oapsrrl též květenu okolí l{aoensteinu, ktelýŽto Ťukopis se ršak dle ,lícirr'atrla

lna uY' m' str. 167) ztřat i] '

'|) Pr.'toad 'Irlořa

čechica. (1619) dotýká se jen pluhu podrudotrorskéiro.:5) Plo Dr. .8/ecl.'ff: liarlsbad uDd seiDe Gesundblunnen und llineŤalbádel.:s) Lld&je to Jana Belsse Géž nejsse psaného), kupce z ostrovc.

' ') T8k Ý DI. Rud' Mannl 'tr 'óhreŤ

Yo! car|sbad. str. 2{7_368 (18óL,]. Srrn' , l/air i ,aldna uÝ. m' str. 167'

Ý'*--

;a

u;

oÝ

:ÍliŠ obsáblí.

iest objsmnóokolÍ Teplicorce vydanýKuB est plan-. Loop. Car.tnam. t8.1

r staré doby.in BÓhmen"XIX. stol ) ;)rwr7e2a; po-

'j i cl.

z pr'vní pol.Lnna ,Hlslo-ischen Ober-

lÍr"dt některéapsal r. 1812Rudr,rboří.,,)menslí (183T

hsen" a '/?eihoŤí.,.)lbung','5) doHaueIlsteÍn.l

se vzrahujicÍ,oŤnostl.'ská získal siester. Ilotan]aké Dl'. Iřar..rmu zúčastnil

co pIYni sozn' ln

u

E

oi|e }Íaiu:al,Io

Slvn. llloizaalri

c6

o

f

.c)c

.É

a)'{Jo

oo-'c)o(!

U)

se Í prof' Čel'akouský. Důležitý jest pro Podr.udohořl tóž spisek D,. Aug, R",',,,,nl. ,Botanische Skizze rler Gegend zwischen Komotau, Saaz, Raudnitz und Tet.schenu,3) Ýedle lěkte|ých jiných příspěvků.,g) A, Rewss st. napsal v t. 18ó1 seznamťostlitr okoli Teplického,3o) kdeŽ později i P. s. J. DicllJ botanisoval.

Důležité jsou též přispěvkY A, Rotha, sekťotáře hraběte Bouquoya v Červ.llr'ádku, a sice

'Der Rothenhausel' Park an lusse des Erzgebirges.. (oester. Bot.

lYochenbl. 18Ďó) a zvláště nVerzeichnis derjenigen Pflanzen, die bisher. im bóhm.Erzgebirge und in der Gegend um Rothenhaus und Umgebung aufgefunden wordensind" (tamtéŽ 1,857'). Mori, Ítr/inkler shrnu| resultáty svélro botanisování v článek

oZur Pflanzongeograpbie des nijrdlichen Bijhmens., (oestel. Boi' Wochenbl. 18Ď3)'NejcennějŠí fytogeografickou sturlií o RuíIohořl jest však É|álek Sachseho,

ktsrýžto vyŠel r.. 18ĎĎ pod lázvem ,Zlt PflaDzengeogťaphie des Er.zgebirges *.3l)

Článek ten překvapuje bohatstvím samostatných pozor.ování a rivah' Též se diužnozmÍniti o č]ánku C. H. Bind,era: ťber Pinus obliqua Sauter. in Bezug auf dieTorfbildulg des ober-Er.zgebirges3:) a ,41' Willkomnlcl: Yegetationsvorháltnisse (lerUmgegend von Tharaudt etc.33)

Y okoli Teplic sbír.al téŽ Jos. ťIampel, Eichler a Gwst. Laube' U osekubotanisoval mimo jiné Dominik Thiel, kněz Ťádu cistelciáckého, kte|ý učinil téžněkteré Šíastoé náIezy u Chomútova'

MenšÍ důležitosti jsou práce Stijssne|a ]sraelu, Pruhsana, Sei,clela, Artzta.'l tromntera a, j.'n)

M. Weiclter, cliakonus v Sasku, uveřejnil v Lotosu seztrau] rost]il ze zíp'Rudohoří;r6) Jos, Sachs sbíral jako A' Roth v okolÍ Cerv' Hr.ádku.

Nálezy stalŠÍch boianikri uloŽeny jsou v Čelal:otskiňo nProdromu kvě|enyčeské..(1869-1881); novějšÍ pak nálezy (až do r- 1892) obsaženy jsou v "Re.sultatc deř botanischen Durchforschung Bóhnens.., kteréž zmíněný autor od ukon.čenÍ IV. dilu Prodt'omu až do r. 1893 Yydával.36) Z novějŠí doby uvádíme blavněnásledujÍcí sběratele a botaniky, kteří se zúčastnili flor.istického a fytogeograflckébovýzkumu Iludohoří.

i/. Schiffner sbír.al r. 1883 v Rudohoří, J. Freyn h]avně r'oku 188Ď.!) n'./(ell podal v Dr/Lžďanské Isis z I'. 1883 kraíoučký sice, avšak zajírnavý článeček

"Vergleich der. er.zgebiI'gischen Flor.a mit der des Riesengebirges... lÍiesĎoar bota-

nisoval v letech 1886-1892 hlavně v širšÍm okoli Bohosudova (Nlaliaschein) a uve.

'i) šrvn' .&. Dom;l: české středohoŤí na uv. m' stŤ. 13.?') T&k

"Einige FuĎdorte séltener bohmischel Pfl8nzen. (Lo|os 1359) &

"Beitráge zu|

l- lora Bóhmeus. (Lotos 1361).!0) V ócňneJřes

"Teplitz und seine liDerelquelletru.

11) Prograom des Gymaasiums zu Dregden 18óó, st l ' l-41.

',) Á]lg. deutsche Drtuď' zeitung (IsiB) 19.16.3l) Thať. Jshrb. | 866.l.) Podrobné údaie viz u Dnd,eho Ďa uv' m' st l . 3ó.!5) Áuf'áhlung einiger im rrordrÍestl jchen Tei le Bóhmcos geslDrnelter PfiaBzeD (Lotos 18ó{)'

. . $) BohuŽel nutno doznati' že mnohé údaje stlťěich floli8tů jakú i Borějšíclr miEoěeských

ztgt&|! celdkoD,kún. nepoÝšimnuty Y "Analytické

kYěteně.. neuvádi četakoos|c! 1 DěkteŤé jiné,dlt ležité' jÍe BsEýB publitoÝaDé nd]ezv.

lÍ) .ř'''yD pnblikoYsl Y Deutsche ÍJot. }Ionatschf' lv. 1886des lrzgebírges..

D!. Ii. DoEiD: Rudohoa r lruh podřudohors!ý.

,,Ein kleiÍe. Beitrag zur l'lora

!

I8

řoinil lÍce nrenŠích pojednánÍ.38) \l r' l887 sbirů Čelakotský rrrl. v PoohiÍ rr l iaa Kláštelce, kcle již v pfYnÍ po]orici XI\. stol' Jtls. Steínnlonn' botalrjsoval; rri 'kterpěkné nálezy v RudohořÍ uč'injl téŽ Poschatslrý, iuspektor botan. zaht.' z Dráždan../idňler" uveŤejnil Y pťogfanmu r'e Schneebergu r. 18E9 článek ,,Dio pflanzenge.ographischen Verlrá]tnisse des Erzgebirges'l!l \r roce 1889 shíral prof. Bubállli lavně ú Teplic, v loce ]890'91 ]'. Zira u )iěnr. Kralup, trlrin,n'el v'reíejnllForst]. naturw. Zeitschr. 1896 ,,Die x,Ioor.e des EťZgebil.qes und illr'e forstwir'í.schaft]Íc])e und lationalókonomische Bedeutung nit bes' Ber.ůcksichtig u ng des sáclrs.Ántei]esl.. A' trj. i,sclt, pak v r. 1897 zajÍDraYÝ č]ánek Yztahující se k floře územ1P;lblbelgu. {" I

o. Drudc ve svénr díle ,,Der Her'cyniscbe Florenbezir.k,.al) prr'ni zpt.acovalcelé RudohiiřÍ na záklarlě moder'ní fytogeografie. o dÍ|e tomto bude ještě v po.ZdpjšÍm řeř .

G. Laube pojednává v Lotosu l8?2 0 stčho\.ánl }I i rnulus ]uteus a zmi.ňuje se v Lr l tosu 1892 o výskyt,u Mimu1us moschatus v Rur]ohořj .

K. Donl' in podal fytogeografický nástin l(eilbergrr a některÝch jin!cir par'tiÍr'udohor'skýclr ve Vesmíru XX\III. p.

' 4. 14-1Ď (1!03): nťlkter.é flor.istic]ié

nálezy uveřejuil v ..Ztr'eiter Beitr.ag zur Ken]rt|)is deI P Itanerogautenl1ol'a vonRijhlneD(a,) a nDrjttef Beitl.ag zur etc urj) K 11oře l.Lidohor.ské vztal]uje se téžčll1uek ,'Lysirnacbia Zawadskii \Yiesner, eine intet'esante |orm det. vel.ándeť]iťheDL. Nunmulalia L. "aa1

ZajÍmaré jsou též vÝť0Ú0í zpr'ívy, r.nŠelinué stanice \. Sebastiarlsbergu. orlr'. 189!] 1í ,Schreiberent, !)'dárané a obsahetn i úpravou i s l lotanic]iého hledisli lLpozoruh0dné..5)

Crr se týče vÝzkrrmu br.1'ologického, naleznerrle 1lřehlední ilo11ánÍ v stěŽejIl icir.lílecli prof. \-elenatshého "Mechy česlié.. (Cesk. akad' cíS' !.]'ant. Jos. ]89?) a,,.l l.tror]iv české" (Ó. Aka(l. cÍS..tr.r' JÚs' 1901-19oB. IIl. dÍ]y]' ]Iinto to téŽ Děilpěkouu. 'Jr i t rovl iy. a }runsgírgoty,,Rasy.. zasluhují p0vŠimnutÍ..6)

JJnak z br'.r.ologů, Iitei.í sbÍl'ali v Rudoboří. uváclínre l. ' ,1chi'fneta, Il.l ) auer a,4 1 ),)t ep l t turi h o. l r) P at z elt a - S clnue t a. f, l i innel e, S ch nt i clt ".

,!) Tak r 'Óster' Botan ZeitscbI. 13s6,,Neue Rosen vom i ist) ichen l]r.zgebirge".x,) JjŽ pied lín], Y roce 13s'j uYeřejni i v ]Íjtí' des rvissensch. \:er' ' 1: Sch]reebefg' l] ' !,

-Reitr i ige zur ! iors. des westl ichen Erzgebir.ges'.

'0l Srvn. Drlrdc nn uved. m' stř. :]5't\) Eng|et.Dtud,e: veg"t. d. ] i .de vl. ]902' Yiz zv]dŠtě .qtI. 34-.3n, 55ú_5|0..) Rozpravy krá]. české spol ' náuk 1902'."1 Rozplavy klál ' české Bpo]. náuk 1goJ'.r l l lagy. Botan. Lapok II1. p. 23:J -z:JS (1904).{l) Pos]edné Yyšel

"FúDfťer.Jahresbericht {]er }ÍoolkE]|ul8tIlt joD in sebastiausbcrgj e|stattet

von Lejter. I]. scltcib. ' ' '" (Staab l9ojj). i} i jpojeno .j € st 7 talJnlek Též (isťor'r ' Moorzcitsclrr i l to l ' .abl i je lnrátJ 'z této s1anjcP'

i") Lišej ' líky v Rndohoří st)ířal i j iŽ Bat,enhrrst ^

e. I,,. KoerLeŤ' Sou8tf l\ 'ného podáni 'jako' i olIsáb]cjších nově.]ších příspěr'ků postřádáDre'

.,) I i ' l př. v T,oťosu 1893, v ostcr. BoL zeitschr. 1895' Deut.che bot&n' l{onat6.hť.r 896-1898.

]!] \rerzeiehnis deI jn der Irmgcgerrd \ 'on Zs. 'hopun inr Er'zgeb:.rge h(obachtetel l I,ebťr-und Laubmoose' Ánnabe|g Buclrho]Ze]' \.eI. í, NlttrkuDde 1t7c.

N'floly dose podirodcr středr,naŠí v]astpolroÍÍ B;Šunarskésestoupilidroliny, Iznnčná l trl t l i lné dfu

Náskoto vell 'oviny, íy

1rárrv i Chrl tí l iv, jakz palrorhet'íZem př'StŤed0hoi

Yl{eurrr rs IašeIjn,

73 _ 7.1.

rt Iia11irněr l ; nr:kter6; Dri Žďlrrr 'rflanzenge'lÍ. Bubdlt'eŤejni l le

forst$ iIt-des siichs.loře územÍ

zpl acovaleŠtě Y po-

us & zmi-

rý'clt p:tt' i i if lor.isticl ié

.nÍ1ol'a vonLuje se téŽinder ' l ichen

rsbergu. orlo hledis l i l

v stěŽejIr i th897) a . ,Ja-:' Děilečtoty

ilfneru, E.

ie ' .recl)cr'g, IL :.

)cťg. efst lttetoorzeitschrrlt

ného podání'

l . lÍol latórhť'

hteteD [,el)e|'

B' Povšeehná ěást fytogeografieká.

l. Rozděleni v okrsky.

Není rlr.ulrého polroli v Čechách' k'le by tak Díhlý b.r' l přechotl z hor'sl ié

flor'y do květeoy teplýcli chlumů, úr'odné r'oviny. Pod Stttnavou šir.ý kr'aj vr.zrraČuje

se podhorskou liVětenou a jednot]iYé hor'ské typy vnikají jednak údolÍnr Vltavskýrll

rlo střerlnÍcll Čech,{) šířÍ se přes Nové Hr.ady a TŤeboirsko do jihovýchoLlní Útvl't i

traší vlasti,50/ nebo postupuji (jen rnÍsty přetlženy prourien teplejŠÍ kYěien}') dopolroÍi Brdskélro, l itelé Y celém sÍém l'ozsabu jest geneticl i1ý'm polir 'ačovÍnlm horstvaŠuInavského.5|) A také v l ir 'konoŠÍcb dlouho bychorn musil i putovati, neŽ b1'clroulsestoupil i s hřbetů nBjvJŠších hor', kde rozkládajÍ se alpinské lučiuy a hole, kamenné

dr.oliny, lrleČoví houŠtÍ a sIlrutné raŠe}ily, v kr.aj, ktle sidlí v prvních ltíjÍcb vý.'7nlční liájoÝd vege|ace, l it ie zdobÍ sušš1 lučiny neb i skalinaté s|Iáňk"Í l)IvnÍ tep]o-ttt i lné d t .uhy'

\áhlý teu I)ieťlr0(l jest pIáré specialitoLl Rudohoři na leSké st|aDě,.,:) Ii(leskoto vcstttés pruclce spadají hot.slrá pásma s význačnou lrvětenou do tŤe|il)oťItíl'oviny, fysiognomii rostl iunotl naprosto se 1iŠÍcÍ. Á třebas by v celé hnědoube]né

1rítrvi Ch om útovsko.D rr chco vsko.Te pli cké rozŠířeny byly namnoze vlltÓÍ lučitly a rt'b.tl i l(y, jak to vr.značtlo býví plo krtr.je s většin množstYÍm sr.áŽek, ua pŤecborlttz pahor.katiny do niŽšÍ hornatiu1' ležícÍ. přece jen jest prrrb podrudolroťský celkový'l l lI 'íZem pŤísně odloučen od vlastnibo Ru(lolrořÍ. připojuje se spíŠe k tep]ejŠÍmu česk.Středohoií.

\, l|obě něliolikrr hodjn můŽeDre sestoupiti s hor'sl<ých Julr, kde rtiz rrdívÍĎIeul|t athalnaltt icum neb Cir 's iunr heter 'ophylLurtt a 0e t l t ' P lrr .ygitr .s raŠelin, nfl nicltŽ Šiřl se slr]utlté pol.osty zproLýbané r.aŠelinIlé l-ror.or' ice, s kI.aje,

'01 Srvn. -&, Doair.") Srvn. ,&. llonra5t) Srvn' Á. l)ozlill

Sborník Óe8ké společ- zeměliědné Ťoč' 1902.v

'Beih. z ' BoLan.0en|IabI ' l{B.]. xvI ' sť| ' .302 (190r) '

"1}rdy" (Knihovn.r české společ. zetnóYědl lé v Prsze č' ' .]) str. :] lJ 21'

D.r uv. ul. st l . 679-58i).!]) srvD. réŽ

' , UJť

20

v nčmž jeďinýDl ovocem jsou jeříby tvořícÍ YŠude Stejnotríl'trorr dckoraci horsk1.msilnicÍnr, Iide často i brirmboly k podziInlitt ourrzají a zelené žito a oves s polí sosváŽí, do lir.ásných doubt'avin s pestr.1íul výběrern lrájové Yegetace, sousedÍcÍcl)s xerofilnÍnri stráňkani s četuými pontickýnti typy; múŽeme Se ocitnouti v t.ovině,kde brzo dozrává ječD]en i pŠenice, kile se dařÍ skoro vŠechna zelenina a i ne.j-uŠlechiiIejší druhy ovocných stromů, lide riozrávajl i neruňky a kde Yinná IéYak podziuku býl'rí ověšena nlIroŽstÍim těŽk1íclr hr.oznů. A sotYa že tu onde některýten druh připomíná nám ještě květenu rurloltorskou. jsou to vesměs dr.uhy, kteréjeŠtě dalelio hlouběji ve vnitrozentÍ Cech se objevujÍ, náležejíce převážnou YětŠinoujeŠtě Ylastl]í floi-e středohorské.

A coŽ teprve, vyhlédnen:e-li si onu část' lrde ltudohoři blíŽl se skolo k sal}réohři, snÍŽené zde u Klášterce a Kadaně do těsného, ska]inatébo koryta, kdc přÍrodarrbdařena jest rŠí r<rmautikou skalnatélto, bolratě členěnélro tel'rénu, žasneme nadbohatstr'Íru pontické livěteny, kter.é se nám zde roZeYÍIá ve více útvareclr, jakobynajednou vylrouzleno ! Na Úedičovýcb kopcÍcb, které trr prorazily .staršÍ útYa}'y'zjevuji se jiŽ i prvnÍ pravé stepní loučky, Úo Y bdzpl.ostřední blízkosti rýsnjí Sev pozadÍ hřbety r.udoborské !

ovŠem zcela jinak utváŤejÍ se poměry ty na seY. sklolu RudohořÍ. Tu sniŽujese holstvo tak znenáhla do Saska' že pozbýsá zce]a ]rolské]ro chaIaktel.u. oYŠemŽe i vJtYáření útvarů jest zcela jiné: nerrÍ tu jiŽ onoho ostfého fytogeografickéhokoDtťastu a to tím spiŠe ne, poněvailž pootická kYětena vyr'inuta jest typioky tepl.lev údolí labském, nikoliv vŠak pod Y]astním Rudohořim'

Pruh podrudohotský na české stlaDě jest nerrrálo zajÍuravý vytvářenÍn svicltútvarů. Zmínili jsme se již o náblém roz]rraní Tůči Rudoboří. AvŠak sr.or.ná'váme-li kraj ten i se Sousodním Středohořím, D-IusÍme dozuati. ž€ to není poubéjeho pokračování, že přes všeohuy poďobnosti jeví se tu cosi svérázného, že Zdevytváření útvarů do jÍsté rnÍr'y zavisi na specialních podminkách, kťeré scházejív StředohořÍ i RudohořÍ.

Proto také dlužno kr.aj ten - spojoYacÍ to člel obou jrnenovaných územÍ-o(děleně }Íčiti. Připojuji ho k Rudohoří jednak pro bezprostřední kontakt obouokr.sků, jednak též, abych docÍlil přirozeného zapojení k studii své o nCesk. Středo.hořiu. ovšem stále musíDe nríti na paměti, Že celkovým rázem odnáší se vÍcek Středohoří a že zvláŠtě tani' kde eruptivtli vlcby zvedají se nad ťřetilrornÍl'ovinou, Betř.en bývá vliv květely l'udoholské úplně.

I skytá se trám nasledujícÍ pŤir'ozené rozdě]ení ce]ého naŠeho územÍ:A. Podrudohoři či teplicko-iluchcousko-chont,útouská hruěd,oúll,elnri pdtt'ea s Po.

ohřín w Kq,d,aně a Klášterce.a) PooILři a sice ve 8Yé části od Kadaně pi.es KláŠtelec k Vartě, kde vine

se ohře skalínatým Iomantickým údolím a kde se nejvíce blíŽí RudohořÍ.Yýznačny jsou útvar.y skaluí a pontických tr.avinatých stráni. TéŽ křoviny

a SušŠí báje s t]'py pťaealpirrskými trescházejÍ. KYětela tato, kter'á jest ku př.u I{lášterce kIásDě ryYÍnuta a na ]iyětel]u r'udohorskou vůbec neupomíná' stýká seskoro bezprostředně s typy rudohorskÝmi, které v r'oklÍch v čáře oď Měděncek Wirbelsteirru hluboko sestupujf. Zde jest také styk obou okr'sků nejuŽŠí. V rlalšÍmPoohří u ostroYa upla,tňuje se již silně her'cynský lesní elenent, ač i tu místy

udáYaji celhkeře). DalŠzahrnuto.

Pravétak ku př. sc i l is , Erys

b) ctcelý dosti širTeplice, ChaEiínice vtljjižnÍ sklonya Eisenbet gui do značnésvěilými lupejehličnatých ]

\I ton,I. Ku,

rudelalni lloprachu v blíz

2. Bots vlhkýrni hákteré z částis vybranou ffzjevují se i 1

Lltvarjen naznačen.

3. Hál8edstYÍ obyčexerofytů' Ypodhorské.

Smr)ro!odrosteu, trhorského'

4. Jedse k floře Pohoří. }ÍÍvajÍ 1

B. BurY celk

gr'aficky nemávlastně jen 3stickou fysioljakoz i výsky

5r) UtvaleuYddínle' poni

xci horskrtm'es s Poli so

sousedÍcÍchlti v ťovil]ě,r ina a inej-o Yinnii ťéYa)nde některýdr.uhy, kterénou YětŠinou

:kot.o k sarnékde přÍroda

Žasneme nadLrech, jakobytarŠÍ útvaťy,lsti rýsují se

í. Tu sniŽuje;etu' ovŠem3eogralického}'picky t €pl.ve

ářeninl sv.ýultvŠak sl.oYná'J nenl pouhéného, Že zdeteré 8cházejí

ých území -iontakt obouCesk' Středo.dniíŠí se vlcead ířeiilrornÍ

l zeml:ytdner s Po-

r,rtě, kde vitteoi i .Též křoYinyjest ku pi

Íná' stýl.á se0d NIěilěncežŠÍ. Y dalŠÍm\č i tu místy

udávuji celkov"Ý t'áz pravé pontické leb praealpinskó typy (tak zvláště uěkterékeře). DalŠí Poohří blíŽí se jiŽ poboři Karlovarskému a nebylo v lÍčeni našezahrnuto.

Pravé stepnÍ útvaťy jsou však v Poohří jen v slrrovném měřítku ÝyYiDut'Y,tak ku př. stepnÍ lučiny se St ipa penuata' Carex humil is , Koeleř ia gřa-c i l is , Erys im um crep id i fo l ium.

b) Chom.útoulko-tlttclt,t:ousko-teplická hněclolďlelttá, pcineu zalljiulácelý dosti široký a ieplý pr.uh (rovinu) od ohře u Kadaně přes Chomťrtov, Duchcov,Teplice, Chabařovice a tvoři přechodní pásmo mezi RudolrořÍm a Středohoříru.Hranice vůči RudohořÍ jest ostťá, a jen tam, kde zYláŠté přÍZnivě Yy|YoŤeny jsoujižnÍ sklony předhor. r.udoltot.ských' tak u Chomútova, Jirkova, Cerveneho Hrárlkua Eísenber.gu, pozot'ujeme vnikání rrěkter.ých xer'ofytů neb vůbec teplejŠÍc}r typůi do značné výše (až Dad 600 ,lll)' Zvláště to bývá tam, kde Rudohoři počÍnásvětlýmÍ lupenatýni hájky tbřízy' duby' osyky a porl.) a kde nenÍ SouYisiý. poťostjebIičnatých lesů.

v tomto okrsku usíme rozeznávatÍ:7. Kulturní část, t niž jsou důležity jedDal. pěstoYilDé plodiny, jeillak bohatá

rudet.alní flora, která doprovázÍ téŽ opuŠtěné hald-v ttIouru, strusek a uhelnéhoprachu v blizkosti uhelných dolů.

2. Rovila se sgstémen rybniků, s bohatou florou I.ybniÓni, s močály, místys v lbkými bájky s porosty olší, vrb, bříz, osvk apod., s překťásnými loukami.které Z části jsou přeměněny v kulturní luka, z čístÍ mají vŠak r.áz lučních rašelils Yybranou florou Cyperacei' Na hranici našeho ťtzemÍ, hlavně sItlěl'em k Nlostecku,zjevujÍ se i pěkné slané louky.53)

Utvar obnažené půdy r.ybniční nebývá zYláŠtě yýrazný a jest mnohcly spíšejen naznačen.

3. Háje, hlaÝně doltbraay a v pr.ůvodu jich kl.ásná hájová vegetace, v sou-scdstvÍ obyčejrrě xerofilnÍ křoviny a na světliníclr, suchých tlavinách pěkný výběrxerofytů. V hájích podrudohorských bývajÍ někdy foztroušeny i jeduotlivé typ1'podhoI8ké.

Smr'kové lesy jsou vzácné, místy boroYé neb smÍŠené lesíkypodrostetl, tak zejmóna na samém rozhlanÍ oklsku l.utlohorskéhcrhorskébo.

s xerolilnílna podrudo-

. .4. Jednotlivě vyčnívajÍcí kopce (namnoze čedičoYé), které vlastně přimykajÍse k floře PoohřÍ u KláŠterce a Kadaně neb ještě spÍŠe k útvalům v]astního Střec]o.hořÍ. }Ilvají formace hájové, skalni i pontických, travinatýcb svahů.

B. Budohoří vlastní.

. . Y celku jedootvárné jako vŠechna hercynskó pohoií, avšak přec jon íytogeo.

g:.ancky. n €m.álo zajÍrna.vé jest pohraniČní toto lroťstvo. V celém RudohořÍ přeYláilajivlastně jen 3 kategor'ie útvxrů a sice jsou to útYa,ry lesnÍ, lučnt a r.ašelirry. !lor.i.stickou fysiognomiÍ jednotlivých části podmiňuje právě rozrlělení těcbto tbl.macÍJ8koŽ i výskyt vůdčÍcb tlruhri.

leuÝádÍnle, po!ěYadŽ podrob!ý jeho rozbor porlal 1seu, j iz v - l-esk' St.ředolroi i . str ' 8j 9+'

Již Úastčji b1'io proverleno rozčleněrrÍ RutlobořÍ v jerlncrtlivá pásma' 'ltLk jiŽ

':.lrcásc v 1'o.u i8Ď5'.; ].ozeznává 3 pásma a clle toho nťrsledujici 3 slrupiny r.ostlitr:

1. Rostliny předhořÍ (Ď00-1000 stop).

2. Rostliny stŤeduích poloh ( 1000-2000 stop)'

3. Bostliny vysokohorské (2000-3800 stop).

Drud'eó\ óýiaje se též o pr.áci IVill'kornmoau;\ dovozuje, Žg bl'aniÚDl čáIil

ve výši 1000 stop lest o"opl."oo.ěou a Že obě spodnÍ pásma Sachseotlu spatlaji

"':".iine. iup*"^pri tOo rrr,, iuaiz o něco výše, než leží dr.uhá neznÍ linie Suallseota.

.i;;;;l p.*i důl;ŽitějŠÍ rozhrarrÍ' Dle našebo přesvědčenÍ jsou Drudeoay lývoiv

spráTtrét.jen po]rud se týče strany saské. Ňa stťaně eeské, tudíž na již. svahu Rudo.

tiii i"'i "r'*"io"i rára as při 30ó za 1turlÍž o něco nÍŽe, neŽ ji Sach,se uvádí) zcela

u|.:ivnona, ba velice důlezitá, pouěvaďŽ uám odclěluje pr'uh podrudohot'ský od nej.

"izsir'",t,lp"e v]astníbo RutlohořÍ. Prísmo to, tŤebas by i'rnísty dosti podrutloht-rt.-

'r.í.l p.*t chovalo, jak ani jÍrrak v styčrrém páSmu uení myslite]no' jistě jest tak

ttoíte odtiseno' jako nejvyšŠÍ zona od 700 rrr nahotu od zony středni.

Na stl.aně české tllužno tedy nejnižší Sachseol;u Zonu čÍtati k prulru poil'

rudohorskému'V celku možno rozeznávati následujÍcÍ stupně v Ďesk. Rudohoří:

l' Nižší, stuI,e,)i |, d,ohorský, as o.l 300-?00 rn, počírtající pi.imo nad

nodrudoholskou rovinou. V dolejších částech (průměreu do Ď00_600ttt) vyznačuJe

š" o.J'." ' 'o.'

lesnÍch útvar'ů. ZjevujÍ se tu namnoze i menšÍ, pravldletn suÍŠeué

lrajty, nojne polorerofrlnÍ křoviny z blobů, šípků, sÝidy' jeřábů, trrrek. břÍz a l)o(.'

;';;d. i '.osí

bo,y, roztrouŠené duby a na mezÍch a tr.aYiDdcb jeŠtě Děco teplej-

sir] J*r't v pŤíč;ých roklích, literé skoro všude odbihají od Rudohoří, konoell.

;;;jí;" ;;*"-; hoňké a poďhorské typy; převládajícÍ folmou ]esní jsou hlubolié

š'llioy o"n buČiny. Jinak lsou v tomto nejnižšínr pásrrru lesy jehličnaté (smrkové

n.t . ot.oos'oy*i botovicemi) v poďr.ostu neobyčejně cbudé, jen bučiny bývají

'iiy '';i'*oisi Y jihozápad. a z části i středrrím Budohoi.í, kde nepřechází po-

l"a'á. "

roviuu, byva na pledhortch toto páSmo zvlášt pěkně Yyvinuto. Jest ptal.dé.

"o'aÁ", z. tLai ten byl pred vety chudšÍ na teplomiltré typy a že hlavně po|nÍ

i.",p.J'r,m a čirov oolyttra se svýrrr vliverrr na t'ozděIenÍ lesů umoŽnily vrrikanÍ

ieiiob.'"'^'.. Dn"Šoího dne zasti|rneme na pÍlhodných místech' zvláště ve světlýclr lupe.

natir"n lJiucl' rra iravinaiýclr svazÍch a na skali<ách jet1notlivé teplejší, z části

i pi".r.r.i typy, kteťé vnikly z podr.udolrorské roviny i dosti Yysoko rlo hor' i nad

600 zr.s')rít j" . t to ku pi . u BečoYa i or.obarrche coerulea, }Íalva pusi l la,

G er a n iu rr l co l u m b in u u, d i 8 s o c t u m, T r. iío l i um al p e s tr ' e. T h al i r: t t . u m

rninus, Vie ia lnthyroides, j inak na r 'ozttouŠenýclr stauo-viskách ku př. Cerr.

too."á p"ni .o lata,. Diant lrus Carthusianolurrr ' Hie l .ac ium cy o-

aum, Co rY 'var i cat um'

Ve vYvesměs smrls v1'značnýmtvořící se ralGal ium sa

z. vgs četnýroi vlznrčnýrni hohorskó ' zatbeť8u' téŽněkteré drubudou u příl

Vlastra Fichtelber

Mámts elemeutystředoevropsrlujÍcí pr.vky.

1. Drnamnoze vůnutans, Hjest - alesjzajlmavý. N.k horské flo

Sentpyr l lm nestoupají.

2,DVýbor.nýnr 1

3. r.glacialní sena podlozeJen asi do

PřÍk]Solbus ÁnějŠí jsou.\

') R,{ies. \\' iss. I1

") I'

i{) Na uY' m' stŤ.9.35) Na rrY. m' st l . ó68-ó69'Í) v Thal.. Jahrb. ls66, sťovD. stÍ' 1?..j o

"5",n tom zmiňuje se j iŽ Saclse (na uY. m. stŤ' 8)) ktelý nalezl ](u ni. Buple rum

rotundiiol ium mezi II ' I iŤupkou & Můc]relthůřmchen !e výši es 630 ' i '

0&' T.rk j iŽ

) iny lost l iu:

|aniÚnÍ čáIttora spadaj ie Sucllseota,eaDy yý'ýo||"\

svahu Ru(lo-uvádí) zcela.ský od nej-podťuLloh0l'-istě jeSt tak

pruliu l)od-

I

Í pÍimo na( li ] vyznačujeien sulíŠelébřiz a porl

'l lěco teplPj.

LoÍÍ, kottoeu.sou hluboliér'té (smrkovéačiny bývajípřecháZÍ po.Jest pr.avdÓ-

niavně polnÍni ly vniktui

Yětlých lupe'lejši, z čdstiio hor', i nad

ra pusi l ia,haI iÍjt l 'umlru př. Cen-um 0ylu0-

2i

surrr . Co r 'yda1is ťabacea, Sentperviruu sobo1if et 'uul , Get.a l i u ul t l i -rar icatum, Laserpit iun lat i fo l ium, Pulmonaria nrgust i fo l ia.

Ve vyŠŠicb Částech toboto stupné přeYládí jiŽ souvislejŠl pot.ost lesnÍ, skot'ovesmés smrkovó lesy; v č'ásti střednÍ !, severových. Yyvinuty jsou silně bučinvs v1.značnýrr podfostenr. RaŠeliny sclrázejí, jen tu onde v ]esÍch stihneme rnaiétvořicí se rašelinky' Na ioukáclr objeYuje Se již i }Ieum' Y podrostu smrkovéulGal ium saxat i le.

z. vaššn sfut,peli t,tltlolt,o,.sliý zlhlnuje souvislé lesní (smlkové) pásmos četnýroi vlhčinltmi' podhorskýrrri i horskýnri iypy, s ťozsáblými raŠelilami a vý-znaĎnýrni horskými loulraur i ' I( rrČmu se druží nejvyŠŠf horské pásmo rui lo.liorské, zastoupené nejlépe v skupiné Plessbergu u Abertam, Keilbei'gu a Fichtel-bergu, též Hassbergu. naznaÚené lr Beitzenhainu a CinvaIdu' Cbarakiel'isuji jetrěkteťé dluhy, kter.é sestupujÍ jen zřÍdLa neb nikdy do niŽŠÍch pololr a ktel'ébudou u příslušrtých útvarů uvedeny.

\.lastnÍ vysokolrorské pásmo Dcní Y RudohoÍÍ vyvinuto, nanejvýŠe v Keill-lel'gua Irichtelber5u mÍsty nazuačetro.

2. Prvky flory rudohorské a podrudohorské.

lIárreli na mysli Rutlohoři vlastli i pruh podrudolrorslrý' Setkávlime se tus elemeuty velmi nestojuolodými. \-lastnÍ Rudohoří přechovává v podstat'é jenstředoevfopské druhy' Enderrricliých dl.uhů není. Y celku moŽno rozez!ávati násle.dujÍcl pr.vky.53)

1. Drukg střed,oearopské, specielně h,ercynskl zahrnují druhy v střední Evr'opénamooze vůbec rozšířené jako Luzu1a albida, Thymus ovatus, Si]enetuutans, Hieracium murolum, Yaccinium Myrt i l lus atd. Elenent te!10jest _ alespoň početným množstvim dr'ubťr - v Rudohoří velice dťrležiiý, ač málozajÍmavý. Nečítáme sen] ovŠem někter.é význačné hercylské clruhy, náležejíci namnozek horské floře.

Senl náleŽeji téŽ Ilěktel.é středoevropské teplejŠÍ dtuby (ku př. }Ielam.Pýrttm ng.. ' 'sum' Yio la colL ina), kteťé ovŠem v Rudohoří vysoko le-stoupajÍ.

2, Druhy ztÍptlťloetropské jsoLr - jrko v Óecháclr vůbec ve]uri vzácné,Výbornýur př ik ladem jest Teucl ' iurrr Scorodol ia a Digita l is puťpLl l 'ea.

3. Druhy praealpinské, větŠinou Yápnamilovlé, které sestoupil1' zrr dobyglacialni se slých pťlvorlníoJr stanoviseli v horáclr a usadily se v nižších poloháchnn podloze teplé a výŽivné a tam se i později udržely, Scházejí YyŠŠÍnu Rudohoří.Jen asi do 600 nejvýše ?00

'}l I'ozt'IouŠeně přicházejí.

Příklady j ich z t 'ut lohorské f lor.y jsou hlavně Cotoneastef vtt lga|. ls 'Sorbus Ár ia, Eieracium Schnidt i i ,5,) Laserpi t i u m lat i fo l iu r l l . Hoj-nějšÍ jsou v Pot lr .udohořÍ (tui l l lo uvedené ku př ' \r iburnul l l Lantana) '

Buplertrttrn

Í) Rozbor hlavnlcbGes. Wiss. II. Cl. XYIII. p

l9) Toto jest udíuo

ele&eútú ťoly české Ýiz l l . i . Doní.na r Sitzunqsl]et ' d. Kgl. lJ i jhm.l9-'2ri (100{).

též z Ýyššího po]roří' o čenrŽ poclrybu], '

..j-..:r:l

ňIl

I\l

1. Druhy horské (č,i vysokoLorské), jiclrž tlnešrlÍ at.eal r'ztalruje se po l1'tce

la horstva celé Evropy, ovŠem vývojově nejsou rŠechny lovlocennó, poněYal]Ž

mo]rou mlti sice tutéž celko.\,ou aleu, avŠak ne stejné východiŠte' ČÍtáme sem jen

takové druhy, lrteré nesestupují do niŽŠích poloh.ou)

PřÍkladem z rudoborské f lor.y jest I{ulgediurn alp i num, Athyr iurn

alpestre, Aspidium Lonchit is , Selaginel la c i l iata, Lycopodiumalpinum, Streptopus ampIexifo l ius ' Sweer.tía petonnis, Aconitutn

Napei lus, Luzula uraxima, Runex alpinus.

-c, Druhy 1toď,horské, ktelé maji téŽ rozsáhlé ťozšjřeDí tra horách evropských,

přícházejí !Šsk buď jcn v nižších pahorkatilách anebo i v borách vvsokých s pÍe-

deŠlými, oiltud lŠak sestupujÍ lrojrrě do nižších polob. V celéu Rudc'lrořÍ jsotr

roŽŠířely a vel ice důležity; z nich jen co příklaď i lY i idÍme] Ga]ium sarat i i t l ,

ITro) lrus europaeus, IOlchis globosa, Iutascula ' Pr iuula ela '

t ior ' , Crepis succis i fo l ia, Aruncus s i lvester, IBupleulun longi-

f o l ium'61) Geran iuttt s i lÝát icum) I\Iela: lpy rum si l vat ic rrm, Po ly go-

natum v ert ic i l la ium' Tr ienta i is eur 'opaea' }íonesis gl 'andiťl ot.a,

Calamagrost is H al ler ian a.

Druhy 7\ oztral:etré nestoupají v Rudr-rhořÍ do nejr'yŠšÍhrr 1rásn-ra.6. Méně jest takových horskýclr neb podhorských druhů, jicbŽ at.eal jest

alpinský neb alpinsko-kar'patský' které YŠak tra1[noze ]}eryzařují na sever.'Příklar len holského dr 'u lru jest Homogyne alpina, podhorského Ple.

uanthes pul 'Purea.7. Druhy borealní, bllď hor.ské. neb i v nižšÍch polohácb domácí' Zde uutno

rozezná\ 'at i dvoj i skupinu druhú:o) Dr.uhy postupujÍcÍ Ze sevel.u EYIopy ponejvÍce po \.íce stanovi8káclr až

do střednÍ Evropy' k systerrru alpsko-kaťpatskému.Pi .íkJady: Malaxis paludosa, L istera cordata' Scheuchzer ia

nalustr is . Betula nana.Ď) Takové boroalně.arktické druhy, kter.é po výtce celou německou nÍžilu

přeskakují a zjeYují se tepr.vo rra hrauici sudetského rreb i karpatsko.alpského

systemu co památtré ťelikty z doby glacialnÍ'

Př ik ladem jest oxycoccos micf ocal .pa.

8' Drwhy pott'tické (v nejšilŠím sloYa Smyslu)' t' j. takové' jichž výYojové

středisko Ieží na J!. a V Evropy a ktgré dlužno z la]né Ůásti co přÍstěhovalce

z postglacialní doby označiti. V uŽŠÍm slova smyslu náleŽejí sem hlavně druhypannonské' ói danubialní,6r) ktelé k nám vlikly sněrem značeným Duuajem přes

českomoravskou vysočinu. Jsou to namnozo druhy stepní a skaluÍ neb suchých

teplých strání ueb i dl.uhy hájové, nikdy vŠak drulry lesnÍ neb rašelinné. ve Ylast.

ním Rudoboří scháZeji napl.osto; jerr v uejrriŽŠínr jeho pásmu (viz str. 22) ojediněle

60) zcel& oj €d inělý YýskJt někte!ých dŤuhŮ ho!8kých i Y loťinách, oespadá orš €m na Yábu.6l) Miluje Yš&k i poDtická a zYláště praea]pjnská stanoriBka, e sDad ly bylo spIáÝĎější

uYéEti ho $ezi druhy preea]pioskýBi. \r Cechách roBte jak Ye Yysokohol6kých polohách (Kotel

Y xr}oDoších), tak Ý lejteplejších bájich (stiedohoří' Ía,řlův TýB)'

"1 Srvn. & Domin: Dtltter Beitrog l. c. p. 13-19, 93-24.

se l|yskYt&ji.kolik zvláĚt t

St iPtar8tr &ř l i l !

Ádonis veVeronica I

TakéÍ/dc&6l) tlobř,

3. Fytoge0Í

Rríz ji

aeb vytYářense stenoÝiskajednak k ntneŽ přikročÍ:vůdčlcb drub

vnáneiprv uved,v KrkonoŠÍcb8 šumaYské'v Rudohoří ljsou společtlskytajl se téj

l ! IrÍeuu alzerské ho

! l Olchis g! l Calarnag!! Thlaspi!! Hypochal! Di anthu!! L i l iurn I

A BetulaI Luz ula7\ PhyteuI Oxycoc

Jizel'sbé2\ El ica c

Bot.

se vyskyt&jí' Y Porlrudolioří jsoukolik zvláŠť llaťkantnich typťl:

: po výtcep oněva( iŽ

re sem Jen

.thyr ium

'poďiumconitunr

:vropských,lých s pře-lohořÍ jsousaxat i le,rula e la-ru long!Polygo-

ndi lLola.

areal jestť.rého Pre-

Zde uutno

viskáclr aŽ

tchzer ia

kou nížit]uo.a]pského

l vý'vojovélstěhovalceýně dIuhyLajem přesb suchýcbYe vlast-

)ojediněIo

em Da v!íhu.o spIá 'Dějši,hích (Kotel

25

se vyskytají' Y PorlrudolioŤí jsou za to silně zastottpenv' Uváclinre odtutl jen ně.kolik zvláŠť tlalkantnich typťr:

St ipa pennata, Carex humil is , l le l ica c i l iata, potent i l l rarena,Li l , Iecta, Ervs imum crepidi fo l ium, Artemis ia pont ica,At lonis vet.nal is , Ctmpanula bononÍensis, Orobanche ar.enat. ia.Vet 'on ic a &ustťiaca' Pulsat i l ]a praten8is.

Také některé dr'uhy lučnÍch raŠelilt a mnoJré druhy sllných luk, jak l.Í}óck6J) lobie na to poukáza|' náležejí rlo této skuliny.

3. Fytogeografický kontrast BudohořÍ s kraji sousedními a s ostatnímihorstvy českými.

Ráz každého pohoÍí nejlépe vynikne srovnánÍm s horstvy jeurr buď polohouDeb vytvái'enÍrI útYarů blízce Stojícimi. Proto jest naclmÍr'u důleŽito, aby zjistil sese stanoviska sťoYnávaci fytogoogralie pomět Rurlohoří jeclnak k územíU] sousednín,jedntk k nejmobutnějŠim českým hor.stvům, KrkonoŠťrm a Šumavě. Dřive vŠak.než přikročÍme k líčetrÍ toboto tytogeografického kontrsstu, rnuslDe uYésti seznan]vůdčÍch dr.uhů flory rudohorské.

Y následujícÍtu podán jest výčet nej důleŽitějŠi ch těchto r]rubů. oŤi ÚemŽne|prv uvedené a !| označené drulry jsou v RurlohoŤí rlomovem, sc]lize;i vŠakv KrkonoŠích i Surrtavě. Druhy, k ninž připojen [, jsou společny áore rudóbr,Lskea šumavské, scházejÍ však v Kr.konoŠích, oproti tomu tl|ulry + označené lostouv Rudohoří a KrkonošÍch, ne Yšak v Šumavě. DI.u}y Y pŤodu ZvláŠtě neoznačenéjsou společrry vŠem těmto hor.stvům; pokud jest lrcle (na konci) připojen !. vv.skytljÍ se též v Brdech, pokud [. v StředohořÍl

!I trÍeuu atIraurant icunr (též J i .zerské hory)

!| oťchis globosa Dl l Calanragr.ost is rno nrana!! Thlaspi a lpestr.e \ Ol l Hypoch aer is rnaculata !! ! Dianthus s i lvat icus \ Dl l L i l i r rrn bulbi fer.um

A Botula naDa (též J izer.sJ ié horylI Luz ula maximaI Phyteuma nigrumI oxycoccos mic l .ocarpa (téŽ

JiZel.ské hory)2\ Er ica calnea

Boi ' ( 'enrre]bl . Beib. I ' l9- !2 l19oÍ/.Též předhoří j iŽni Šumavy

! l n l iopbolum glaci le! l HÍeraci um bar.batuur]]! l Teuct.Íum Scor 'odonial ! Ajuga py larnid al is 611!! Arctostapbylos off ic in a l is Dl l Digi ta lŤs pufpu l 'e {tl ! Senecio palustr is! l Past inaca opaca X

1(A) Thesiuru pl '1teuse (tdŽ.s i i P lzenske BLr lv)

] Ěl .n ' Cltaml"br.x us .r lpe-{; i st l is , !

l (A) Helminium monorchis

26

1.í.

II

T

+-ř

Geurrr r i ra le X (--- l rI iuuex l t lp i l rus (téŽ ol .] iČnóbory)Potent i l la plocumberrs ! L-JEpi lobirr rn t l igou u rn0r 'chis urascula l lGal i rrm saxÍrt i leGent iana obtusi fo l ia

f Dro.sera longifo i ia1 Tro I l ius europtcu s N l-r Selaginel ln oi l iata1 .{spir l iuur LoncI i t is 11-11' Botty, .h irrru , l l r i , rrI

fo l iu m \- [ 'o lus t l I ig iI l . lsus 1tcŽ

šumaví, ue vŠllk Šrtltt it l ' i t t

? Actttt i tCírcaeaSagi l t I

l l le

l 'o

Tín.i Ulůžemešeuu bofs

B le ch nur l Spicant \Á thyt ' i t r l r r n l pe S t l .eAspidium lobaturnNephlodiu ut oleoptcr)sBottychiurn lut i ref oJ iu nr IL1'copor l i unr a lp irrurrr

, , annol, i ruui X., Selago )( ' t '1n inunr l l tunrn complaDf l tunr X

I ' inus ul ig inosaRun ex al i f o l iusEpiyrogon ap hyl lueGymnad e ni a a lb id aListe la cordattP o I y g o n at u rn ve l t i c i l l a-

tumX!St l .eptopus a l})p] ex jí0 ] iu sScheucbzeťia p al ust l ' i sLuzula su det i caEt. iophorum Ýaginatun| j , ' . ( !)Scirpus caes pitosusCalex paucif lo la

, l inrosaPoa 8udetíca XCalamagro st is H al l e r i rna Xl .estuca s i lvat icu X r!)Gnaphal ium nolvegicum !661Árnica montarra f !Petasi tes a1b us X !

65) Dle Áschersona též Ýe Stiedohoří

'6) Na lieilbergu prý se vÝbolně daiípiDurn). ZpráYy o tom (ločetl jsern sejcn Y(189t:, E. B.nlau).

IIourogyne al l ) i u XC ' . l l l a l l l ' t 'a |hry,éi /1 _Ci: 's ium h e t e l o 1 r I r y i I u r r r )( |Senecio r ivu la l isl{ulgedi11m alpir]uru (( t .eI iS suc{' is ií 'o l i r 1-Hieracium f l o l ibunr lurrr ( ! rMelaurpylurrr s i lvat icu rrr )(Yelonica ttoDtaD ){ (L l )

[- l) Lonicela nigra X {-)0xr ' , occos !a l l i r r is , ,Ani l lor l eda p ol i i fo l i rr (: ,; i )Vacciniurrr u l ig ino surrr !I ,edun1 pa]ustře (:X)I '] inguicula vulgal isSweelt i a per.en l isSeduu vi l losun (7). )Epi iobiun nutansÁt 'uncus Si lYes te l ' ,{ ]_lRosa alpina n DImp elatol ia Ostrut h iurni{yr.rhis odoťat aCLaeropLyl lum a ureurrr )( f-!Get 'aniutt l s i l vatíc uu] Dl{elandr l ' .urn s i l vest le ! D

! Enrpet lun r igrumLunal ia red iv iva !Ara bis Hal ler i \Ranuur u ]u s lconit ' ií ' r l i u:.{conitum Napel l us

Da Mi lešoYce.

před let 'Y zde r\.sazeBá plotěŽ (LeoIrtopodiun al

' l looř 'L]echI. . Díl I . I i rrršné hory s Poohií, sťI. 190

J|Ž& podrudolbylo by be

VRr|učnÍ a raluÍsto nichpÍcn1ch lul.skshÍ, suc

Jtz

Že tu DeníNa

flory tak !ztl.ácejÍ a j(

Ifor.lhořÍ, zaclrtjest r'Šak .některé útlslabě nazna

Bliž

Viola biíStruthíoTe esdal i

DůltJ i l a

amlr lexi fler i , Th1

!;) Pro

'31 Slr

Z7

13,

!us x l lIta

i t is r !)atr l l ra ! rte '

Ls X (též I '0-I v J

.x!l iu trr ! L- l

u (x Ix!

r luur ( lJ )i icuII X{ (n)l )sxl ia (?X)sun !

1',()

xl l

th iurn

reu t x l luu f l, t le I !

l

r fo l iusl

? Aconitunr Sto0tkeanunt 671

Circaea tr lP inrt !Sagi la L innaei(!)

\ ic i r s i lvat ica )( !Cl h t y s os pl e rr i u m o p p o s i t i -

f o l ium )(

TÍn jest Yytčen asp0ň str.učný sezttan vůdčÍch druhú vlastrrílro lltrdoIroÍii UtůŽeme si nyní všinrnouti jednotlivýclr okr.sků a jicb vzájemného poměru |i rra.šenu hor.stvu.

l . Podrudohoří.

JiŽ opětovDě bylo líčeno, jak ostr'ý kontlast jest mezi květgttou t.udoltol.skotra podruďohol.skou na stržrně české' B}Íže zde ťozbíráti onen íytogeogtafický kontlastbylo by bozvýznamué, poněvadŽ o nějaké aualogii neb podobě rremůže býii ani řeči.

Y RudohtlřI pŤevládajÍ tři skupitry útvar.ů: lesnÍ (smrčiny a bukové lesy),lučnÍ a rašeliny' V Podrudohoři neni ani jediný z těchto útvarů typicky zastoupen,uísto nich vidÍme na nezkultivovaných pl'ostoláoh háje (Yětšinou doubraviny)' vedlepÍcních luk louky kyselé neb i slané, bohatou floru rybniční, mimo to však i útvaryskaluÍ, suchých travinatých stráni a smiŠených volných křovinatých porostů'

Již z této naprosté různosii útvarů rudohorských a podrudohorských vyplývá'že tu nenl rnoŽna nějaká poďoba a tim veŠkefé dalŠí srovnávárrí odpadá.

Na stťaně saské pozvolně se slilánějÍcí neni ovŠelr přechod ruclohor.skéflory tak náhlý' ač i tu význačné dr'uhy vyŠŠÍho stupně rudohor.ského zneuíhla seztráceií a jen něktet.é podhorské typy sestupujÍ až v saskou rovinu, k JZ otevřenou.

2. Děčinské pohoří pískovcovó.

Hot'stvo to jest vytvářenÍm fytogeografickým úzce přÍbuzuo vlast[ílou Rudo.hoří' zschoYávajÍc stejně jako CisaŤský Les i Šunaya her'cynský ráz, í]zeml totojest však jeŠtě jednotvárnějŠí než Ylastní Budoboří' třebas by tu byly Yyvinutynékteré útvary odpovídajlcí pÍsečnému poďklaďu, kteťé jsou v RuclolrořÍ nejvýŠslabě naznalené.

Bližší f'ytogeografrcký kontr st hlavně podmiňují :

Vio la bi f lora Hymenophyl luut tunbr idgenseStruihiopter isgerInanica08) Aspit l iumBraunÍiToesdal ia nudicaui is Cetné mecht. i

DůleŽitým druhem jest též Digita l is purpul 'ea, j istě samoťosi lá.J inak z vůdčích drtrhů f lor.y r 'uc lohorské st ihneme zde i S i l .eptopus

amplexi fo l ius, Gal i um saxat i le, Phyteu ma ni grum, Ar abi s Eal-ler i , Thlaspi a lpestre, Calanagrost is Hal ler iana, Lettum palustr.e

f l ) ho l ' .udohořÍ však velmi pochybrre63) srY!.

' rťde' 'Der Her.zynische Flo leDbezi lk. p. 5d8'

,eonlopodium al-,rY s Poohii , sr. 190

1\1

Cir crea al l r i r r a, Chrvsospleuiunr o p p o s i t i f o I i u l r j I l lechuum

Spicant a j .ItaŠeliny nejsou vyvinuty, pr'oto i rětŠina raŠelin}ých drulrů butl scházÍ neb

jest vzácná.

3. Ceské střed ohoř i .

S Rudolrt,rŤlru lgttlá nic společného, byt by se i l]ěkteré (D ozutčetté) z uve.

dených rudolrorských rtruhů ve Y]'ŠŠich .pásrr.iecb Středohoří zjevovaly. Pii povrcli.

nítrr srovnrioí zrlá se býti nápatlna podoba orchir1eovýclr luk v Stiedohoří u,') s ně.

kterými podlroI.skými lukaD]i rudohorskýrni, avŠak podobnost ta, jak při útr'at.ech

lučnich ukáŽeme, jest jen zdánliYá. Na lukách stŤedoboťských ].oste sice z uved8.

nýcb drulrů rudohor.ských ku př. or.chis globosa, mascuIa, Thlaspi a l .

pestt .o, Ct.epis succis iíol ia, Centaurea Phrygia ' Tr 'o l l ius euro.

l laeus, Hypoc}raeI is Inaculata, r . b lízkost i Polygonatuu ver ' t ic i l1a.

turrr a j' a i vyšŠÍ pásmo jehličl)atých lesů (smrčin) upomÍná někteťJílni dr.uhy'0,1(Cal amagrost is I{al le l iana, C i r s ium heteropbyl lum, Prenau t b e s

a j.) na lesy t.ud'olror'ské, avŠak celkor.ou fysioguomií rostlinnou se obtl oklsky na-

prosto rozliŠují'

4. Šumava.

Šumava a Císařský Les jsorr s RudohořÍn květenou svou blízce pÍÍbuzuy

a podoba íytogeografickti obou těchto horstev jest oúividna. V Šurnar'é opakuji se

všechny útvary, které jsme seznali v Rudoboří, nimo to jest zde vyvinuta flot.a

A SoldsA Pedi,

l iua

I Dtos

Rrbuzno i sBrdy; nakLeré Drli čoskýcb

Kri vysokol,tské Yed]noŠské d:tak zn8čl

J i ,hoíI. Kel,v páslDuvíce jak '

K;nejsevernpostupujehranici pjovacÍ mra|ních drdoe j iž nlnajÍ Krk

ÁbolatoupohoŤÍ.

'kapitolu.

význačoě )

I ie ih. z. R

horských jezer. a v lejvyššich polohách, tak zejmena při'aTy

námdruhy rudohorské, ktelé scbáZejÍ ÍlořejeŠtě podati Stlučný výčet oněch typů'

Yrcholi JaYora i floraŠumavské, byly jiŽ uve.jež Šumava hos|í oprotÍ

vysokobot.ská.tleny, i zbýváRutlohořÍ.

Byly by to rs následujÍcÍ.

Al losurus cr isp usI sootes lacustr is

[ - echinosPoraEr iopborum alP inult)C arex i t r igua

A

A

Sparganium aff in eP hle um alpinuntPoa alpinaÁgr.ost is l 'up estr is

Juncus t r i f idusA Sal ix grandifo l ia

[ - nryrt i l lo idesHieracium auťant lac tL r

I Dol ot icum austr iac um

I Senecio subalP inus

2\ \\ ' i l le uet ia apargioides

I Lonicela coerue]aI Gent iana pannonlca

ó,) SÍY!. ]r. Donin,,České středohoŤí.. str ' ]14_]21.

' ') zYláště ko].m Tiade]štejne a v prrrhtr nd LTstl k l , i toméi.icům n3 plavóm břeh|l

29

Blechnum

buď scházÍ neb

ozuačeué) z uve-rly' Při povrch-.edohořÍ Ul) s ně.jak při útvarechte sice z lrved8-. Thlaspi a l-ro l l i us euro-m vert ic i l la-rterými druhy ro)

Prenauthesoba okrsky na-

blízce přibuznyrnavě opakují: vyvinuta fl

7\ Solc lanel la a lp inn

A Pediculaťis Scept luIn cat.o-l ina

I Dloseťa interm ed ia

Card amiu e rese di f o l iaEpi lob ium anogal l id i fo l iu m

4 NI eurn Nlutel l ina6 Nuphar puni lum

i Javora i flora:é, byly již uve-

Drulry' kter'é lch{\zejÍ |éŽ v KrkonoŠÍch, jsou I označeny.

5' Krkonoš6.

RudolrořÍ jest, jak jiŽ z předeŠlého vyplývá, celkovým svým rázem úZce přÍ.buztro i s DěčÍnskýnr pískovcoqým pohořÍm i se Šumavou a CÍs. Lesem i s celýmiBrdy; nrploti tomu jest jalro všechna uvedená hoťstva valně odchylné od Klkonoš,které Drude nověji spr.ávně odděluje orl ostatních her'cynských pohoří německýcbi českých.l')

Klkonoše jsorr jiŽ svou siavbou jako stvořeny pro bohaté vytváření hor'skýchi vysokohor.ských Írtvarů, které zde také jsou mnohonásobně rozčleněny'?r) Prototské vedlo by nás daleko, kdybychom chtěli vypočÍtáÝati vŠechny význačné krko.nošské druhy scházejÍcí RudohořÍ, kdyžtě obě horstva jiŽ ce]kovým svým rázem setak značrrě odchylují' náležejÍce vůbec různým floristickýur okrskům'

Již 8achse13) počttá v KrkonošÍch o 1ó0 horských clr.uhů více než v Rudo.hoÍI. Kel'l|a) opíraje se o ídaje Fiekouy a (Iechtritzotly květeny Slezska, uvádÍ, žev pá8tnu mezi 330-1Ž00 ar má rudohorská flora 104 druhy, krkonošská 891, tedyvÍce jak osmkťáte tolik !7')

Krkonošská květena obsahujo řadu druhů alpinských, kteťé mejÍ tu sÝtinejsevernějši stanoviska, dále dr.uhy alpsko-kar.patské, nebo takové, jichž rozšlřenípostupuje z Alp přes Krkonoše aŽ na vysoký seYeť. AYŠak KrkonoŠe tvoří téŽ jižlíbranici pro některé borealní druhy; jiným clruhům vysokého severu slouži za spo'jovacÍ nrost v r'ozŠlřent jejich na jiŽnějši horstva oYropskti. Yedle památných borea|nÍcb drubů, kteťé zachovaly se v Ktkonošich z doby glacialnÍ a kteťé dnešnÍhndoe již likde se nevyskytujÍ mezi svou vlastÍ na dalekém ssYel.u a naŠÍm borstvetrt,msjí KťkonoŠ€ i vÍce zajimavých forem enrlemických'

, . A právě tÍmto svým celkovým ťázem, Y potlstatě alpinsko-arktickýnr, svou

ootta'mu rozmanitou hotskou floI'ou liŠÍ se Kr.konoše tak podstatně od hercynskýchpohorÍ, ,e podrobný rozbor vz:ijemného toho poměfu vyiadovrl by celou zvláŠtnÍlí8pltolu.

aYa host i op

i iÍtcun]a0umust io idesaica

n.r pťaYém

.. - ' ') Pri tom oÝĚenl zapomíná Dr skoro celé j iŽaí Čechy (vyjínaje Šumovu;, kt.Ié jsout'znú!ě hercyoské, jel jsenliz vicek!áte Bo to pouřáznl.

rt) Pfo celkovou orielltrci 8ťyn. Zeis|te ,,Die PflaEzen1bťmstioneD Ílel Hoclrsu.leteD.t'Beib. z. Bo!. celt lďbl. xI.6 (1902).

.. ':,t. . '

. t) NA ur. m. str. 25.

' -, , ' .) Isis 1883 p. 11.f i) Dle EoÝé kYětcny Slezska otl Th. Sttube (1904) se čísls t& ovšem po!ěkud mění.

30

Se čedičoYé Yrcholky vyskytají Y nejvi'ŠŠíln hoťStvu, Ýidírne, Že jejicJr za přÍzniv1iokolnostÍ tak nrohutnri vliv na vegetaci se skoro riplrré z|rácÍ, že tudiž jest

a' Vliv podk|adu na rozdě|eni útvarů'', i\7Šecbuy blavlí horniny Rudolloří, lula, svor' žu]a iL l)or'fyl ' jsoLr výzLr

sv1int pro IostlirrstYo celkeu lovnocenné, vytr'oŤujÍcc r'esnrěs půdu lrřelnitou.výŽivné látky cbut]ou. Jediné čediče, které místy tToří osanrělé kupv, jinrlelivé vrcbolky v at'c}aichém horstvu, chovají se r té piÍŮině poněkurl iinak. Po

,,)

'")lago JsouIozšiřeni lrrtedič ! Sr'v.

působení činitelů edafickýclr Zastřeno čilIite]i klirlatickýrli (st'v' str. 9).jehliónaté lesy .rtřídajicí se s lučinanli neb travními vi'esovinattti rozkládajÍ sejako na sousednÍch pl.ahornich r'rcholcíc]r'

Jeu lnísty ' ta l i zv]ríště na st l .aně sas| ié;rnr l n iŽšÍc]r ' 'en kopcíclr (600-800r l C' Rozěl'uplatňuje se Yliv čedičú' tak ku př. na Geisitlgu u Altenbergu, na Spiu Cottv, Ir8 Póhlbergu, Scheibenbergu a jirrde' Velice pŤípadně zrrrinuje se ověci Saclse l l), pr.al'ě: nfTebet' den ganzen l(amm sind ajs Ausláuíet clet.Basaltformation NofdbÓhmens i s ol i e r t e B a s a l tk u p e n vet'br.eitet, d i e i n sfe ln in besonderer Beziehuog z u r . G e b i r . g s f I o l a ste)ren, a ls s ie ider Regel d ie e infórmige vegetat ion des Urfelsboden t lurch x{artrr igfa l l ig l re i t und Ueppigkeit der. P ť ] a tt z e n f o L trr e rt unteIbl .ec]]e nl)a sie sich meist in steiIeu (up1ren. Platten ocler'I(egeln Íiber' ilen Gebir.gsgratlrebeu, so liegen nun zlt.ischen ihnen t|usgedehnte muldenaťtige YeI-tiefungen, rlbcsonders zul Bi ldrrng del Hochmoore geeignet s ind; auch s ind r l ie Basall rer.ge gerr 'Óhn1icb von wieseD ulttscIt lossen, r , l ie r lann fast i rnrnr.r lurc l l grossen P f I a u z s n r e i c h t h u ur s ich auszeichn en. z. 8." etc.

Ve vlastpÍskovcoYému I]mÍnky, všude ppsdnÍtn kŤíd|e i1rodnebÍm, i neropakujÍcÍ fytoge

Na planihornin bělavý,rnšelin' zv]áŠtěros:l, nízká teplovšeln vzniktrousovinné porostyútvalv lesnt, vtistl omu a ieho s

Dle tohoprldr.udohorskérlscháZeiÍ v]astlríl'

Ce]kové

Také Drutle131 uyáriÍ několik zajÍmavýclr dok]adů' opÍr.r.je sc Zr]áskj o pťáCi]|ri scltotlu o PÓblber.gu.'c)

V ce]lru mushne vŠak rloznati, že vliv basaltů jest ve vlastním RurlohoÍilepon]ěrně slabŠÍ neŽ v Středohoří. Jediné pestr.ost a rozmanitost v lučníc]l útvl.rech Qtěkteré význačné or'chidee !) rrpomíná na pr.alouky střet1oborské. \i totnsmyslu jest oprívněuo, poYažovati tyto čer.li('rové lrupy za spojovací most' jirttž 11eIitc.t.é dr.uhy vnikaji z českélro StředohořÍ do Sas]ra. Potiobnou myŠlénku r'rjádiilí Kcl l '1() kter1i y6u6 nepl.áYet| l čítá i Gent iana obtusi fo l ia k těm dr.uhr inr,]ítelé na ljžších nlístecli moholr i Rutlohoří překločiti.

Y nižšÍclr polrrlrách jest i Da stlaně české v]iv čedičů velice pronililrv5i, tirliv PoolrřÍ a v ceIétn pr'uhu podr.udolror.skéur. I{g16ynské rlI'uhy strívají se tlt ua l'rir-salteclr nápadně vzáonějŠ'' Za to se mnoŽl (lťuhy pontické i prnealpiuské.

vápence, ktefé v RudohořÍ mÍsty v dosti rnocn;telr žilách, avŠak vŠulle jenpodÍ'iTené vystupujÍ, nelDajÍ žádného vlivu na vcgetaci, pokurl jsem pozoroval' ani nerra rncchovou flor.u.

srYD. tÚž &. Donin ,,Ži la' ' XIII. s (1903) a ,,České stiedohoři ' . str. 2' i_2:J0.Na uÝ. m' st!. ó 'Deť }elcynische FloleDbezilk stf' ó59.Drud,e ptz lí, že na Pohlber.gu jer i iné l t ibes alp inunr

' r L}copodiunr Se.

monta!!ími druhJ, odpoÝídajícírni výši 300 ,?l ' PŤv||í drl lh jest však dnešním sl. jnl(byť i ne půY.odeEr) význačDý druh hájový a jebo ťýskrt ponkszuje prívě n|lopsk Jratéž Domín

'ceské stiedohoi ' ' str. s].

Is is 188j p. 11.

1. ť,,ttnry1 i

jsou významemu liiemitou, na

'v, jinde jechrot-I j inak. Pokudr za přÍznivýchie tudiž jost tusil' 9). TytéŽ.ozkládljÍ se tu

h (600 - 800 tl),na Spitzbergu

liňuje se o tétofer rler grosserret, d ie inso-rn, a ls s ie in

durcl t I lau.l terblechcn.Gebirgs$rat er-rtieíungen, iliel r l ie Basalt-

íast in lrnrz. B. 'etc.ZÍliÍstť o pt'áci

C. RozěleněnÍ a vytvářenÍ útvarů v RudohořÍ.

I. Všeobeené rozčlenění útvarťt'

Ve vlastním RudohořÍ panuji v celém jeho průběhu ot1 Schónbachu až kul)ÍskoYcoYému pohořl DěčÍnskému skoro stejné, neb aspoň podobné existeučnÍ pod.rnÍnky, všude převládá chudá sterilní podlolr6,, at uŽ jest to svor neb rula, at v zi1-padnírn křídle žuly a ve východním porfyry, všude se|káválne se s dr'sným. vlhkýnl1rodnebÍm, i neDÍ se co diviti. Že podmíněu títn jednotný lýzlz(,lý, a]e stíle seopakujicí fytogeografický ráz celého hot.stva.

Na planinách a v kotlinách tÝoří se průběhem času zvětráYánÍm ar'chaickýclrhot.nin bělavý, pro vodu nepropustný jíl, čÍmž dána důleŽitá podmínka pt.o vzni|irflŠelin, zv]áŠtě ve vyŠšlm kr'aji, kde se zlrusta převalují těŽké mlhy, kde jest silrríťosll, nÍZká teplota a zuačný počet sráŽelr. Hlavrrč la svazích, lrde rašeliny nenroh|1.ovŠem vzniknouti, pokr,l.r.ají půdu místy kyprá luka' neb, jeJi podklad sušší, vie-sovilnó porosty a smilkové nivy. Jinak ovšetn na největŠích plochách převládajíútvaťy lesuÍ' vtiskujíce ťáz celému pohořÍ; podrost jich nenÍ jerr závislý na druhustťon]u Í|. ieho stářÍ, nýbrž i na vlhkosti, jakosti prsii, la ver.tikálnÍ výŠi.

Dle toho jest t.ozčlenění útvar.ů v Rudohoi.Í dosti jednoduché. V pruJrupoďludohorském komplikují se ovšem porněrv ty značuě' Skaluí rr hríjové ÍrtvnI.yscltízojÍ vlastnÍrnu Rrrdohoří.

Celkové r'ozLlě|enÍ r'uclohorskýoh úivaril bylo by as následující:

.l' Útvary přirozené, ťlrrrhy tiomácí'

a) V|astni Budohoří '

u) Pdsno stř.etln,í a tyšši'

Les y smrkové.Utv. lesních bystÍin.Lesy bukové.Le8y st! iŠ € l lé'

,stnÍm Rurlohov lučnícIt útt,lt-tors]ié' \' totnmost,šlénliuk těm

j imŽ ttÚ

vrjíLli. idrultritn

prouiklvý, trtljí se trr rra l. ' l, iuské.vŠirk vŠu(le jel

ozorovtl, {rni

r . . ' ] :]í- jJ().

copot l iurr S

Útt'tlry lesnišak dnešllím sr' p|áÝě n|loI'k

32

2. Útuul,y t,nše.lin'né

3 f.ttuut,g lttčtt,i

(\líce t}pú. )

PodhorskéHorslré louI lorské niv

Vřesoviny

loukr ' .ky.v.í t l .avin lé.

I uechové

{ Cal lunov

I květnaté'

I z rašel i rr

ae.

l iŠejnÍkoTé'

vznik lé'

p) Ňejntžši 2ásnt'o dastníllo Rutlohoii'

Utvar 'y s l ra ln i , boťy' s l[ÍŠené lupeD&té bá. j e, březovlosíky, poloxet.of i lní křo v in.Y, xerr.r f i luí a nresof i l l i str .áÍkpÍsÚi l ry ' ťybl}íky a pod.

b) Podrudohoř i .

1. Útua,rg hújoué'2. " cltlutntzd.3. ,, skttlni.4. ' ltt,čtl,d.í, Elora rglltl,cčlt,í.

It. Óást kulturní a útvary tloprovázející kulturu polni, s druhyčásti jen zclomácnělými.

1. Útv. r ' t rstI in r 'uc leralníc]r a polníc| l .

II' Líěení jednotlivýeh útvarů ve vlastním Rudohoří.

|. Utvary |esní.

Lesy, rašeliny a louky jsou zajisté původnÍ 3 útvary, které druhdy ovcelé RudohořÍ. ovšem Že udávaly celkový Iáz útvary lesní; lašeliny rudohblíŽÍ se jim tírn, že po výtce pokryty jsou často mohutnými poťosty raŠelinnéAle zajisté že i luční útvary jsou původni v Rudoltoří' prostírajÍce se již zaminulosti v sousedstvÍ raŠelin neb klíně lesri. Dostatečnou oDoťou tohoto

É'

o

33

jest neobyčejné |ozŠířenÍ NI .: .] l" . ,hatttant icunr jakož i nruoho j inýclr , vý-zuačných a YÝIučně Iučních drunÚ'

\r témž smyslu rnluvÍ i SacDse,3) .který končÍ ZajÍD]žLYou kapitolu

'Yeránde-IuÚgetr der }.lora des Erzgelrirges in historischer Zeit.. náslerlujÍcim ťesumém :'Das

Erzgebirge Ilat' in histoťischer Zeit dieselben Pflanzen io den námlichenilaupiformationen besessen; partielle, Aenderungen in del Zahl unrf Ve.teilung ae.Species sind dnrch Kultut.verbiiltDisse, eingetreten, jeriocb intmer rnner.lLalb gewis-ser Grenzen geblieben.g

JiŽ nejstarší autoři připonrínajÍ,- Že rozkláilaly se v Rurloh,rří i rašelinyi louky vedle rozsáhlých pla lesů,. které orŠem zorčné tLJmy I lDZnaly pozdějŠíDr ( lo.|ovánÍm' Tak pralí Albínus (}Iei*sn|5.g6. !er.3cht'onik1 jiz v roce 1Ó9O doslovně:"Die

gegent' tla jetzo der JoachimsthalI gebe\Yet, hat vor' zeiten rlie Cou|aiisgfúengeheissen' vegen det. schdnen \Yieserr. rvie nang defiir helť, so des olts in dergrossen \\ ' i l ' lnus gelegerr. (Srv. .qactsd str . . Bl .)

ostatně i ZakolrčeeÍ velrrli i ietných nistnÍch jnren na -griiu poukazuje nrrexistelci l.ozsáhlýcn luk jiŽ od pradrivný.cb časů.Rudohoři jest i dnešnÍbo dne.krajem v Čechách ná lesy ne]bohatŠírn. Přesto vŠak skytaji lesnÍ útvat.y samy sebou jeD ná]o ZajÍnraÍých varraci. Zvláště vr'soké smrkové lesy s horŠín huulusem^ s na suŠšÍm porttlaau o.o i oo.i,|""n: to'staliiu' kdy clona IistÍ nejvíce stínÍ p.ůdu lesni, postrr.laji skoro vše]rkého porlrostu;jen málo drubů Se tu k omrzenÍ opa.ltuje oproti tomu vysolrý volnější bukový les(ač.|i půda lení přÍliŠ nělk.i a suchá) nrÍvá pt.avidlelr bujny pourost. Smrčiny jeltehdy jsou l.ozmanitéjší, jsou.li vlbči. vůbec vŽ'l'v soostreJi J. lu;oy u r.ozmanitývýběť rostlinstva na vlbkou lesní prs5; největšiho

"yoo;. J.,.ut'u;. pak tato kJprívegetace u lučnÍch potůčlrů i lesnÍch llystřin, které ilasio 'troce;i

se poa nos|mbylinuým. přÍkrovem, hrajÍcÍm všemi odstiny zeleně, od "iu..

pĚi.". odlážeji někte|éoztlobně kvetoucÍ drulll tohoto utvaru.

. J|k veliký vliv má vlhko na Iaz vegetace, neilépe jest vidětÍ Z toho, Žečlsto pokťačuje totéž společonstvo r'ostlinné] které zd;bl.bŤe;y potoků a lesnÍ y]h.činy v stiuu lesa' nezměněně potléI potolrri clále na volní místa, kt €|á sotva tuonde zastÍDén& jsou volnj.ru po.o,.o. k.řů'

*,',.. !lon' bystÍin

. vnikaji něktly i výzltačné dťuhy sur|koYitého podťostu dooucln! ač se jÍuak bcz zvliŠtnÍch přÍčin podobné mtÁrinl elementů slnrkovýctt abu|iových nepozoruje.

a) Ilesy snrkové.

^.^.' PÍedstavují nánl oejr'ulŠiťeněJŠÍ typ lesů ruclohol'skirlh a jsou to namnoZeclslé poťosty vůr]Čiho dr'uliu rP i

*:1':'.*i*"y*:",-.;;;;''.jjn.""""f,'li..'ň,i;,il.J'".:;"i''i},x1ffJx:Jl.:lJ,.,:l"-.jl:' ,"o'"' ŠiŠkov€ větŠí

"o,ene o"t..o, a,."r'j .or".lj.iisty tmaYě tial.vé (vať.erythrocorpír), Šupiny nenŠi a četnějŠÍ' vzícně zjevujÍ se Y lesíclr roztroušeny

I

l

.{

rr) l in uy. m. sLr. 3:.].Dř. K. Domin: RudÓhoří ! !ruh P.drudohols i] '

-d0

-og)EcÚ

(d_o

l

.E

.co(Ú

óc'0)E

.c)N(Ú-oa),o0)

ó

IL

e.

e, břeZoYlnt stt .átLky

rí, s druby

1udohoŤí.

. dr'ubdy ovlrí;eliny rudo

'y raŠelinnéce se jiŽ z&

rY

u tohoto

36

vánÍm sen]en poml)cí l]táků (brívnÍci). ostatně svědÓÍ jirn výborně aťchaická chudápůda a drsnějšÍ porlrrebí, jak rra to jÍž pr-rukazuje valné jiclr rozŠířenÍ na ser'elEvropy.

Jeduii se Dáur nyní o to, abychom vystihli celkový chat'aktet. smr'lrovýclt|csů a ovšem i útvat.u stinných lesnich byst'řin a vlhkýclr roklÍ' S oi i úzce suu.visejÍcích.

Napřed uvádÍme r'ýznačné drulry útvaru lesnÍch bystřin a stinuých |ol(lí.Drnby kursiaou tisknuté stoupají do vyšších poloh: druhl' Útlčrr,ě tištěné naoptrlijen zřídka sestupují z nejvyšŠího páSma. Důležitó dl.uhy ozrlačeny : '

' I Bleclm'unt' spi'c(r,nt Yziicuě v uejvyšŠic]r pololrác]r na Spitzbergu, Xeil.ber.gu, u' H. Wieselrtalrr, u Natsclrungu' Udáuo téŽ otl Jáclryrrr.lva"l) .r Dubí.

'Poa sudet ica Bóses Loch u Bečova, též u Celv. Hrúrlku.Festttca s i lvat icn hojuěj i v lučirrách.

Carex reuottl Ý niŽŠích poloháclr roztrouŠeně.clter s.ílu&ticcl lrojntrjŠí, v rléjvyŠŠich polohácb zilá se soházetÍ.

Carer btízoi'tles tvořÍ husté tl'áYni|iovité porosty. v niŽŠÍclr polohách 'jde lŽnad 800 lr.

' ljr'1rrlus asper I} r'oztioušeně. (výjimkou též na Hassbergu llhd 900 ,,.),1rúlcu,n ca l?'x||u|]l, I

Leu,cojuttt' oenlun tvotÍ pěkIré porosty u potoků ua bařinrrtýclr stinnýc)r Illi.stech, Ý Rudohoři celkeln vzácně a jen v nižš{Ilr pásmu. Tak v Telnickérn rido]iu Nakléřova, ua !Íce mistech u chomútov& (Ranzenber.g, u llísta |- Platz]). též seudásÁ u Cer.v. I jrád]ru. TeDl ic a oseku'

! ,Senecio pal,ustris jen v rokli u Hrobťr. Dt.uh v El.ro1ltl vůbec r.zícnÝ.v Čecháclr jen ješiě u JindÍicbova Hradce a Kuří vody.

1Petasites albus rozšíŤen aŽ do Dejv]ŠŠÍu]r polol l , a le sestuPuje téŽ (j0větŠiny roklí.

Carď'uus crisptus u potoka od oseku k RÍeserrbergu, jaksi zaběblé sianoviskood ]rlavnÍlro jebo rozšíření v StředohoÍí a částečně i Podr'udolroij'

Eupalorium cat1,n'abinum Yelmi pořůznu.

1 Vale l ' iarra salnbucifo l ia s j istoťou dosud jerr r ' Te]čském údolÍ.!!Cr.epis paludosa obecní z nejnižších poloh aŽ r iad 1200 i i l !

! Mulged iultt alpdtlttltl v nejvyŠŠích pololiách (800-1200 tr) dost hojlě(Cinwald, Krirtsdorfské údolÍ, Fláje, Klíny, Kalich, Jácltyrur'iv' r:elé subalpinsliépásmo, ale i u Mer.kelsgriin a v Gr'undtbalu pod Bečovern)- Do 50(t llr sestupujenejvýš zřídka.

!Scrrecio r ' ivu]aL' is hojně ve vysokérn Rur loboŤ{ též Ye for l l ]ě se Šaíri irrovitými květy (Ciner.ar ia crocea), sestupuje dost i Úasto do r.oklí aŽ na samýkr'aj RudohoŤÍ.

! Lysimacbia nemoťum hojná aŽ ke KeiJbergu IIThal ictrulr a q u i l e g i i f r-r l i u m. \re vyšŠícb polohách dost i boiDě (jde

aŽ na nejv1'šší hřbety), tu onde sestupuje s potoky lrlubolro dolů.

I Batt'r' rto skuPirrY Ke

!Ranr.vo výši nad 9t

Aconi

'(u Červ. Hrád|

! Lutrurra. údolí,"ú Te]ni(

Áťabi,Jls Drtd.eho Y

- Stel l lbt l] l l l

,. I cdthdalu a i jinde

Uaťo1

. I{yperic

Circaea

Ct'.t'ca,e

. belg, l3oži dal.a j inde.' Circastoupá Dad 80(

SanícultI]L;hI

všeobecně rozŠGeum

I Clt|,V.ných lrvozdech

Rosa i:ÁTuÍ!EquiTaké 1

7000 n, SolantpujÍ z nejnižŠil

NěkteIé|at pí. Cit,sluY t'omto útvaru

Spiranudata. VýuValer ianapolohách zdá s

sl1 .]ak j iŽ Y |ivo.lu podotknuto, ÍiťlŽe se .,JáchyDoY' ' YzťahoÝfit i téŽ jerr na l iei l l)e|g..6) Tudíi

:chaická chudí,iíření na sgveť

'eI Sm|lio vých

}imi úZce sou-

st in l]ých Ioklí 'tištěné naopltlt

Ltzbergu, Kei l -rr DubÍ.

l .

tr .

'o lohách jde aŽ

iu ui{d 900 ?,r.)

l l l stinuýc1t trri.|elnickérn údoli: Platz])' též Se

vůbec vzát ' t tý '

estupuje též tlo

lělrié strinovisko

'nr útlolÍ.

?00 tta I,0 ,}l) dost hojltěelé subalpinské)() ,/r sestupuJe

fortlré sc Ša|rrí.kli aŽ nrr, samý

dosti lrojně (jde

e o.! I iei l l)erg.

37

! Bclmul.ClrZus tl(ol?.itif oLius jen v nejvyšŠÍch poio}áclr od Plessberbu

do skupiuy KeiJbelgu, pak u Nloldavy a Cinwaldu.

! R a n u u c tt l u s l a l u g i u o s u s velrtti r'oztťouŠelě' pod Keitbelgem ještě.ve výši nad 990 rz.8")

Aconitum virr ' ieg{itum velni r 'oztrouŠeně hlavlě v nižŠÍch poloháclr '. 1u Óerv. Hrádku, l3eČova. v Chomútovském údoll)' ale téŽ u Abelta'm.

i Lunu,ia red'iuiuu vzáctlé, ]rlavně v nižších pololráclr, talr v Krirrsdorfskénrl údolÍ''u Te]nice. TéŽ z lesů lrol Přísečnice udárra'

Á ť a b i s H a l I e r i, vzácná, v niŽŠíclr polohách, tak na Biesenburgu u oseka,

d|e Drucleho v holnÍD] Rudohoři na lukách l mezích.

Stel la l . ia nouorum hojně aŽ do 1000 z!

Stel lar ' ia rr l ig inosa až do nejvyšŠích poloh rozŠíťeurr.

' ! C1.|,tha pal,ust),is yat., l.ct,cl,ica,ns fozŠlřena kol 900-1000 rii u Božibodar.u a i jinde v nejYyŠšim RudoboÍi. Z Čecb se dosud uvd, i jerr z orličnýcL hor..

Cardamine amara pot l Spitzbergern jeŠtě ve výši kol 1000 lr '

IIypericutll hirsututn, roztro,'s'Š. y nržŠich poloháclr, jeŠtě u Jáchymova.

Circaeo Lutetiana hojná v nižŠíclr 1lolohách'Cb,caea (rlp,h.u \e vyso|iélrr Ruclohoří lezŤídka (lli l(ulov, KlÍny, Pless-

ber'g, Boži dar., Gr.*sberg u ostťoYa a j.)' iéž v TelÓském ťrr1oll, u Bečovir,, osekua j inde.

Circaea inteImedia hojná v nižŠÍcb polohách' avšak jen zřídkr8toupá nad 800 12.

Sanicultt eutopaea velrtti t'oztrouŠ' v nižŠím prulru l! |0haerophyl luru hir .sutum Z nejniŽších poloh aŽ t lo nejv1'šŠiclr

všeobecně roZŠlřeno'Geum r ivale por 'ťtznu v niŽšícb i vyŠŠícb polohácbI Cll,'vsospl,en,iu,m oppos.it,lfoli,um y nejvyšŠich polohtich hojné, v terrr.

hvllzdech mÍsty vŠak i dosti ]rluboko sestupuje.Bosa al p ina eelkem vzácně. V neivyšším pásmu jsem j i Yůbec neviděl '!Aruncus s i lvestet celkeur dost i stejtroměrně lozšÍřený'! Equiseturrr s i1vat icum obecné až do nejvyšších poloh.Také Ajuga Ieptarrs a I l Iyosot is palustr is stoupajÍ aŽ nad

tn, Solanum Dulcamura ušak a' ChaerophEl,lum tlronlatiu,nl (pořidku) levystu-z nejDižšiho pásura.

Některé dtuhy v rre.ilyšŠim písrnrt v útvarech lučníc]r vellni IoZšiřené' takku př. Clirsirrrrr heteropllall.r'ru, vysk'rt jÍ se někcly i v nižšÍch polohách l sicev tomto útvaru.. . . , 'Spira

ea Ulrnar: ia stoupá aŽ r lo 1000 l l , avšak výlrradně ve var. de-nudata. Yýznačnýnr' avŠak vzácnějším druhern tohoto Íttvarrr jest téŽ Široi(olist'rV r l e r i a n a o f Í i c i n a l i s 1|"rtifolia). C i r. s Í u m o l e r a c e u m v nejvyššIchpolohách zr lá se schízpr i . v uiŽŠÍ.h jést r lost i Irojne.

B) TudÍž jest DespláYný ílda'j DTud'fu (na uY' m. str.563)' že končí při á00 m.

uýcb

;". ,::;

38

Pro vlhčI lesy význačno jest bohatství kapladí, které zhusta podmiňrrjí ce|.kový r.áz Y podrostu, usazujíce se nejr'aději ve ryšŠich pololrách la balYanité,avšak hutnosní půdě. Bývá to Asp id ium spinulosum (více foren] !) , F iI ixrnas, Athyr ium Fi l ix íenr ina, Polypodiun Phegopter ' is '

Význačné drulry srnrkových lesů bylr: by lrlavně tyto:

I Ath,.qt,iu11x alpestre jen v skupině KeiJbergu a Fichtelbergu kol 1000lll

1Slvn. Drrde stt . 576).

? nepkrodllulll o1.eopte,,,.8 v nejvyššÍm RudohoŤÍ. B]iŽší Stanovisko mineznámo.

Aspidium Lonchit is u Nakléřova as ve výši 720 ttt , ' (Domin 1'904,\Svým rtanoviskem (v kryté studni) nenáleŽí ol.Šem tomuto útYaru, pl.o souvislostho zrle uvádíme. (apraď tato, která jest domoveu na skalnat1.ch stránÍch Krkološů(celkem pořídku) a v Šumavě úplně scházi, byla jiŽ r'oliu 1868 [sraelern na čeiličovém PÓhlbergu u Annabergu (v Sasku) zjiŠtěna' ale později tanr vymizeia, takžejiŽ ani ďo pozdějšího vydáxÍ Israelot:y kYěteny okolÍ Annaber.gu z roku 18S8 nebylapŤijata.33) Také v českém. StředohořÍ byla dr.ubdy tato hor.sltá kapraď na čedičovýchska]ácb za Střekovem u UstÍ nalezena, avŠak i odtud zcelrr vytttizela.89)

Lycoplotliunt, getrúgo nehoj|tě u Božího Daru 1ku pi' na Spitzbelgu)'též na Hauensteinu. Na saské straně na čedičoYém Póhlber.gu as ve l1íši 800 lir;stanovisko to uponÍná na paurátné naleziŠtě této horské p)avuně na zuělci na lli le-šovce, kde byla před |eLy Aschersonem objevena, avŠak od té.doby nepozor.ována.

Lycopodium annot inum, complanatum roztrouŠeně, zv]áŠtě mezi800-1000 m.

Calamagrost is I1a] leríana jest v Rudohoří Yelmi rozŠiřene, Ýe vyŠšicbpolo|rách místy nojobyČejuějšÍ traYou, zvláŠtě ]ra pasekách a lesnÍch pIů]roneclr, ači Y dolostlém lese. Tvoří vÍco forem, tak Óasto bývá bezosinná (var.. tltuticaTorges), tu s zcela lysými pochYami (YaI. glabrata Čel.), tu se sr.stnatě chlu1ra-tými (Yať. pilosa Óel.)',o) o jejÍur výskytu sIYn. ťéž Sachse na uv' m. Str. 14.

Calauagr.ost is arunďinacea stoupá též do rrejvyššího RudohoŤÍ,aYŠak ne tak hojně.

Calamagrostis mon'tana u Čer-v' Hrárlku a ostlova. Natl ?00,,, nestoupá'

Lupul,o, ,]nafil,na jen v nejvyŠšim RudohořÍ mezi 800-1200 rn, zejuénar' celém pruhu od Plessbelgu přes wiesonthal k Hassbergu a k Sebastialsbergu,jinak vzácně. Udána téŽ z údtrlí Telčskébo a Grund.thalu.

Polygonatum ver i ic i l letum r.ozŠÍřeno až do nejvyŠšÍch poloh. Y niŽŠírnpásmu omezeno na předeŠlý útÝať neb na rlhčiny lesnÍ, s ním spojité.

orchis maculata roztt 'ouŠeně až ďo 1200 rz, ráda na mechatých vlhčÍchmístech.

33) Srv. Drude Da uv..m. str. 207.39) Srvn' K. DÓm;n .'ceské stiedohořÍ( str. 52',o) Sttl. čel,akoaský sitzuEgsbel' der Lgl. Bóhm. Ges. \\'iss. u. cl. p. 1?8 (1887) & '(.

Domh lbider! Nr. XY[I. p. tj2 (190a).

lEpi lIr

otl té

Asarcélk.em vůbr!.. '1.,. Canl

ielkem vzácCanr

podklsdu, kq1 Hin,

druh, jehozťo8te v česl

!|Í1lliudividua b1

PreKeilbergu.

Gtt't.I(eilbelgu,680

'r jeŠttTaké

rrvšak udánjIIor,

e PřísečniciKna

JeBt to tÍmských lrolác

! GavyŠší vr.choleč i dalekodo roviny p

JestzvláŠť důležskytenr' Přeobsypané v

)odmiňlljÍ cB1-na balYanité,

'eDr !) , F i l ix

íu kol 1000,/,

staDoYisko mi

Domh 7904;)plo souYislostníclr Kr.korroŠůrclem na éedi.'mizela, takžer 1888 nebylana čedičovýchar)

r Spitzbergu),výŠi 800 zl;

lělci la xlile-nepozor.ována.zvláště mezi

oa, ve vyŠŠíchprůlrorreclr, ač

'.var'. tn u trt 0 alinatě chltll la.v. m. str. 14.!}o Rudohoři'

39

Epipogol aphyl lus u Eberst lotfu (kolen 700 nl) na baÍinnén mísrě poblížClllurnské lesnÍ kapličky r'oku 1888 s'Lským geologem Dt' Schalchem kvetouoí na'lezen, od té doby nepozol'oYán.

|.' Listera col,du,tqa na meuhatinách, i v kobercÍch raŠelinnÍků, velmi vzácněuIezi 800-1L00 ttz, u Cinwaldu, v skupině Keilber.gu a u Neuhaus (Seelreicle).

Epdpactis l,atifo|,iu h|avr'é jel v nižŠích polohách a velmi rtlztroušeně' JestzajÍmavo; že tento v jiu,Ých hercynských pohořÍch tak rozŠíiený druh, jest v Rurlo-hořÍ poměťtrě vzácný.

IV[ercur irr l is perennis, celkem hojná' zv láŠtě la čedičovýclr vrŠich ažk vrcbolkťllrr vystupltjícÍ' rra vlastnÍch hřbetech as nad 900 rz zťlá s0 scházeti.

Euqhorbia ťlulcis v nižších polobách IoztťouŠená, Ye vyššÍm pohořÍ Schází.Asarunt europaewm zt|ácÍ se velmi brzy (namnoze již při 400 n) a jest

celkem vůbec vzácrré. Hojněji v brrčioácb.Campanul,a ceraicaría na okrajích lesnich a na rnýtiních Y nižŠÍch polobách,

cel|(em vzácně.Campanula Iat i foI ia uehojně, často ve srrríŠenýr:h lesÍch rra balvanitém

podkhdu' ku př. na Hassbergu narl 950 rn a v niŽŠÍ poloze v Krinsdorfském údolí.n Eieracium barbatwn: Geiersberg nad llohensteilem a potom u Teplic. Vzácný

thuh' jehož celková area omezuje se v podst&tě na Rakousko.I-I]retslro. Hoiněiiroste v česk, StŤedohoří. 13rvn. Dom,,in ,,České StÍedolroři" str. 83.)

Mul{led.iu?n al,pdnzÚm ivoři rádo na mýtÍnách nádhernó porosty; silnáirrdividua bývajÍ často zvýŠÍ nuže. Viz u předeŠl. útv.

' Pt.enanthes purpuťea' vůbec rozšÍŤena' od úpatÍ aŽ k vr.cholkuKeilbergu.

GnuplltúÍnutt' norUelJi(u.IL v nejvyšších polohách roztroušené. Tak naIíeilber'gu, Spitzbergu, a směrem k Schuiecleborgu jeŠiě pod 900 lll. \re výŠi asi680 nr ještě ve výeb. cÍprr Ruďolroii u Nak]éřova.

-. T.aké Gnaphal ium Hoppeanum bylo I iochetn v Bur lohořÍ ur l t inr, ,1 'r ' ;

|lvšak udánÍ to spočívá s nejYčtŠÍ pr'rr,vclěporloblostí na pouhén ortlytu.

8 ťfjsečnici. SpodnÍ čára jejrho r:ozŠiření leŽí as při 800 lir'rm nestoupa.

) m' zejméLarastiausbergu,

'lob. r DižŠím

ratých vlhčrch

"j'"", .l..e,s:.: j.:'d:n z lejvizla.čnějšlcb druhů surkového podrostu, kter.ý lrr.aje

:*1*, T::* -l'"| l ".: ": á ilký "; :;;. ;; ;#il;' ;;'; "i ;ň';'" l"J J' J ;.i:1[3*^n:::':le''skoro.do vŠech jiných útvarů a jeho .i^t *''in,n'"-*n ů1""'.ll'

17s (1887) A Í' 'trť"L" čas květu a.ouou.r.y'i iliili ;;il;,.;ffi J;iliffi""i}tli;T.i3;

-]: . . Knaut ia s i lvat ica v celém Rudohoř i schází, jedině oi l ostrova se uclává.

J €st. to. tÍlt zejÍmavěiŠÍ, jeŽto telto rlrnh roste nejen v ostatnich pohr..irričnÍch če.EEycn horách' nýbrž i ve vnitrozemí Čech, ku př' v BI'dech jesr dosti rozŠÍřeu.. . ' ] ' ' . ] | Ga] ium saxat i le (-hercynicum). ve vysokém RurlohořÍ aŽ na nej.]ln!'J.:.}"\t

rozĚÍŤeno; Spodrrí čál.a jeho hlavlího rozšiření leŽí as při 650 zl.ac, l dalgko blouběji se miSty zjevuje. U Seestar]t]u sestupuje rlokonce z Rudohoříilo roviny podrudoňorské.

40

i silnic, vstupují do rašelirl, ua ltruky i r'i.esoriuy' |řes to uáieŽí dr'ull terr rozltodstnrlrovétttu podrostu a jest pťoto tím divtrějšÍ, žebo DrLule921 vůbec ali jakoťostlinu neuvádí !

Galiwnt rotwnrli7'oJia'. roztroušeno' zřidka nad 800 rrr.Atro1la Belluil,onlí'' větŠinou jen na m}ítinách, dosti lrojně. NejvyšŠí

zIláuá stanovisk& }ežÍ při 800 zr'Veronioa m(| l l taua oa stanovis lrách vÍŽicíc]r Se l i předešlému útvar.u '

oelkem vzácně' Pod Keilt-'el.genr jeŠtě nad 1000 aa' rra Hassbergu nezi 820 950li l,ale též Y Ptrohii u \rarty v poloze daleko niŽŠÍ. gJ)

IMelampyr 'um si lvat icum jest ve lyšŠÍrtr RudohoÍl re}mi rozŠířerro,sestupuje as k 600 rn, na jednotlÍv;íclt stanoviskách i značlě rríže (ba llž koodrudohorské roviuě).

Ájuga pyr.amiďal is s ' i istotou pouze u ostrol .a a Cbomút'ova, as t l rez i500'-600 rr. Důležitý' půYodem horský dr.uh' '41. l|búler9a1 pl.a\'Í o něIIl, žeIoztťouŠon v celém Rudoltoři od Labe aŽ ko Kariovr.rtr \'ar'ům. Dt.aďe lro vůneuvádí.

Staclrys a lp iua, celkem vzácná, h]avlí její lozŠjřel l l Spadá Dezi 800 aŽ900 rr, r.oste ku př. na vrchu StI.obnitzbet.g (jeŠté u r't.cholu ) v severových. části,pak v jihozáp. části jest dosti hojná na tslÓsslingbelgu a \Yólflinku, též v útlo]Íu tr{orkelscriin. v údolI Krilsdorfském.

TrientaI is europaea ve vyšŠÍch poloháclr rozŠÍřelá ( i v j iu1.ch útv.kol 600 rr vŠak již velni Yzácná.

Er ica car lea uddna na jediuém stalovisku u Nýdeku (as ho] á(- l0 ,7,).Arctostaphylo8 ofí ic inal is d lo sbírá lí II ,a l t lste inota v herbář i s,e i . ' l '

bergoaě nad E. Litvinovem. Vícekráte vŠak nenalezena.Piro]a modi l r jedině Grundtal u Chomútova'Piro la r 'otundifo l ia, chlorantha velrni rozt louŠeně. v nejYyŠŠÍch po-

loháclt scházejí, P. rninor místY. Za toMonesis grandif lora plávě naopak ve vyšŠÍt! pohořÍ jest rozši řena'

v niŽŠÍch polohách vzácnějšÍ.Banunculus nemorosus| velmi roztr.oušeně, na svahu Kei lber 'ga k Já.

cbynovu ještě ve výší port 1000 tl.?, 'HeI lebor.us v ir i r l is udává se nad Krupkou. Snad ien zdivočelý.Áctaea spicata ve vyŠŠÍch polohách vzácně. (Na Hassbeťgu jeŠtě

950 zr).Carr],ami,ne Impati,ens h]avně v niŽŠích pr'lohách. Cal.ri. siIvatica

uar l 950 lr t , , ku př. př i vrcholku Ha'ssbel .gu. Ca'rd. hirsuta udává se v Rudoh,r ř lu Hrobů.

L{elandryum sj lvestre loztr .oušeno ve vyŠŠÍm horstvu, sestupuje vŠilv něktelých stiuných údolÍch' Ce|kenr ne hrljně'

Cham(Iebuftus al1lestris lelmi Íoztřonšeně a jen v dolejŠÍm pásmu.

9,) Bf\n. Drud,e DB lrÝ. m. str. 663j 569.,. l Dnlde (Í\e uv. rn. str. óó7) uÝádí j i neplávem co rýznačnou pro nižši polohy!0l) oesteŤr' Bot' wocbeDbl. III. p.250 (1353).

Poteu l}ož. D8ťuÝ rybničDéu].. , , . Bubt

\;BJteí,.' Dt1Lt1

dÚhoí.: .] .

Takéei6to lesnÍ Í,

za:ÍÍntaktéŽ o x tt ieňorosaz obyčejni'cls bÍ|e skvrn

Paťi950 m, snatluíleŽÍ v obl

Zbýstplrrchách pŤtbuky lFagtJedle (Abirpr imÍsena;R. Becka jsspedá meziY Uecnacn Dkter'é zvláŠt.krougené folskoro do tý{stibtreme ješ

ZkeIohách dávárr až k 100(

Y celvŠak jest va na samýcljednoho dovýšÍ a jeu rHlavně studv samé blÍZs nimi sousr

'1 .n.P.o ty jest ho

Bu'tt'

t terr rozhodněaui jako ltsnÍ

Nejvyšši rrri

lšlému útvaru,;i 820-9Ó0 ill,

dmi rozŠíŤerro,ba rlž k samé

[oYa, as t)]ezlr něrt l . Že jestrurle ho yíl

Í mezi 800erovýcb.

4I

Potent i l ]a procuutbels jest v nejvyŠŠín horstvu veltni vzácl l lÍ (]ru př.u l]oŽ' DaIu), Y 6Ól]-8Ó0

"l ťoztťouŠená, objevuje se vŠak i lla mokrých lulrách

v rybtriÚnéD kr.rtji podrutlohorském i na Ílpati saD]otDéjro Rudohoři' ku př. u Dubí.Rt lbus saxat i l is velmi t .oztrouŠen' hlavně v st řer ln ich a niŽŠích polohích.

' Vicia silaatic{t toztro[šent, jen asi do ó0|) ,n a namnoze v jiných útvar'ech.7lumer ar,ifolil,l,s i.oztrouŠeně v nejvyŠšinr pohořÍ, tak zejruéna v skupině

Kei lbergu, kt le vŠalt vyskytají se i forrny re| ice na obyčejný R. ácetosa upomi.lajítÍ, Drud,e nepovažu.je vůbec tlt.uh ten v typiclié fortlě zil pl.okázanÝ pro Ru-duhoři.

. Také ku př. Pr i tru1a elat ior náleŽÍ ve vyšŠich polohr ich (I lad 800 l t l )často lesnÍ floře, jinak jest ovšem druhenl význaĎně lučnÍrn'

ZajÍmavo jest, že ku pŤ. Yeronica Chamaedr.ys loste ještě v 1000 al ,taktéŽ oxt l is Ácetosel la. Vio la s i lvestr is , Luzula pi losa. Anemonet lgůorosa jest dost i hojná jeŠtě nad 1200 rrr . Nad 9ó0 r l pozor 'oval jsem ku př.z obyčejných lesnÍch r l rubů téŽ Puluonal ia obscura, kdeŽto horská formas bÍ|e skvlnitými listy mi z celé]ro RudohořÍ DeDÍ zrláma.

Par. is quadr i fo l ia jest v ]esích r.udobor.ských velmi Yzácnd (]de aŽ do9á0 zn, snad výše), a í Platant lrera solst i I iaI is pot l ivuhoc|ní'm způsobemuáleží v obvodu srlrkových lesů k nehojnýrn zjevůn'

Zbýt.á nám lyní, abychom zmínili se o dřevinách smrkových lesů. Na šir.ýcbplr lchd'ch převládá vůdčí druh _ Picea exce]sa. PÍimíseny bývajÍ t lost i časťobuky (Fagus s i lvat ica), z l láŠtě ve výŠi or l 500 800 rn, zcela jednot] ivé i výŠe.Jedle (Abies pect inata) zjevuje se řÍdÓej i v meĎších čist 'ých po|ostech, l rojn. ' j ipřimísona; jako samostatný ÍltYar lesnl se na žádný způsob udrŽeti nedá. DleR,, Becka jsou poslední vtroušené jedle něco nad 1050 rll1 hlavni jejÍ r'ozŠíŤerrispsdó mezi 70o_860 rn. Jedle co choulostivějši Stroln jest v Rudohoři jako i jirrtlev Óechóch Ds stá lém ústupu. Hojně býr.ají př imíseuy jeřáby (Solbus

"u.opo. iu),}teřé zvláště rády na skaliskár:h tvoři pěkné skupiny a stoupají v nižší. čtsto po'kt 'oucené formě až na vtcho]el i Koi lborgu, rr l isty i břízy (tsetula Yet. l 'ucosa).skoro do týchŽ YýšI vystupujÍcí, nezříc lka k lony (Acer 'Pseudoplatanus), kter 'éEt ihnem € ieŠlě hojně nl S1, i rzbergu naLl lU60 t l i '9 ' r

z kefů je5t zaj l lnavéjŠi Dapbne NIezereu Llr , kteťé však ve vyŠších po.lot'{tb dává přecluost smišeuým lesůn (tak na Hassber.gu l(0l gĎ0,lr), a tlosti hojnárr aŽ k t 000

'/ . stoupl] jÍci Looicera nigra '

.. l. .V colku trt|tt]o I'ozdélUvati smr.kovJ lesy na spodní a hol'nÍ pásmo. AČkolivÝšlk jest Y celku Yelký 8 poilstatný rozdíl mezi lesý smr.kovýuri v nižŠíclr polohách[.n&.sam'ých hřebeneclr, pÍece vŠude sliolo pozot'ujenre zuenáhlý přechod z pásrnajedooho do clruhélro' Neníť ht.anice lttezi oběua 1riismy značena ulčiton vertikalnÍíýšl a jen všeobecně rrroŽno říci, že as ocl ?00 ai nabot.u počÍná horni piismo'

]||1.:oe - ,1ya9"e a v|hké lr'kIe.ruŠÍ namnoze ponrěr spoclnÍho a horního pásna.

Y sqné blkkr,st'i potoků a lesuÍcb bystřin' Úa něktly i v temrrých lesíclr' kter'é$.'DlDl 80us €dÍ, postibneDle často rlrrrhy, literé hlavnÍm svým rozŠířeníu náležejÍ.--.---. I e) .B. !ec} udáYí hornÍ hraniei or.o klen

pro | ' jest hor!Í Eez dle ného ?8'r ;r pouzc 970co stŤoDr Ytrousený (ne tudiŽ pro čisté poťost)' ,m, ta,Jíž o !ěco |rÍŽe' (SIYn' Dnk],e sft. 192 ')

u, t'éŽ Y ú(lo]

v j iu"vcb r i t v.

kol 5t)0 rll).herbáři

nejvyŠŠÍch

jest r'ozŠířena

oiIber'ga k Já

divoČelý..gu jeŠtě

!at ica Ise v IluLloh,r

Jestupuje vŠa

Jmu.

i polob; I

42

v.YŠŠímu sml.koÝéDu l]áSD]u. Stává se rlolionce, Že smtkové lesy tnlvajÍ někdy

i v zeela nÍzkýcb polohách na takých stanoYiskáclr čistě lrorský ráz, ]i.leŽto ,,spopásuo smrkové., počíná teplve výŠe uad ninri, na suŠších SYaZÍcb. Celkeu vŠakplatí plaYidlo, že dr.uhy hornílro pásnra jsou v nižŠích polobácb vázány jen nabřehy potůčků a mokřady u Djch se ri]ezají0Í. Proto, uznáváme-]i florrr ]esnÍch btstřinl lesních rokli za satnostatný útvar, můžeme přece jen obě tato pásmastanoTiti. NejniŽŠÍ smrkové pásmo neposkytuje trtnoho zvláŠtnÍ]ro: jsou to cludélrer'cynské smrčÍny, jak je Druď,e líčí neb jak jsem je v ,,Br'dech" uvedl. Ráz pod.t.ostu závisí tu traml]oze od llhkosti. V suchýclt snrr.činách, které pr'ávě bývají l'y'ztračuy pro nejniŽŠí polohy na jiŽ' svahu RudohoŤi, schází po YýtcB takÍka YeŠkelýpodrost' nebo se tu objevují polosty boŤůve]r i blusnic, Yšude ťoZtrouŠeně vyťúobyrejná D esclramps i a f le xuosa, jednot l i rě Hier 'ac iuur n]u roIul l ,)s i lvat icum, přehojná Luzula alb ida, jen Drísty Anen.tone neD]oťos(stoupá až naď 1200 m), Luzu|a pílosa, Vio la sÍl vestťis Deb Riv in iana,Potent i l la Tormenti l la, Dant l tonia decumbens, Gal iurn rotunt l !fo l ium a hojné Gal ium saxat i]e, NleIanpyrum pratenSe a !od. \ l t s j l -něji humosní neb vůbec vlbčí půdě zjeví se vŠak lrrred pěkné vějíře kapradirr, celéporosty Senecio Fuchsi i neb Jacquinianus (u B0ž. Daru hojné íorny pře.

chodni), v hustý.eh dlouLých koloniích Inrpat iens Nol i tanger 'e, pěkné kober 'r:eŠťavelové' tlostavují se Yllrliny s vysokostéblými druhy trav s řadou drubů bahendclt.Více příkladů smťkoYého podrostu uvedeno bude v části specialní

V horním pásmu smrkoYých lesů opakuje se většina těc}to druhri z niŽŠichpoloh, jen některé, jako Melampyrum Demorosum' Chanaebuxus alpc.str is , Campanula Cervicar ia, Asar 'um přestáYajÍ. za t0 počÍná se objeToYat ivětšilla pIYe uvedených vůdčích dr.ulrů smrkových, které pak sousťŤeďují se v nej'vyŠŠín pásrrru, kde mimo to jest i domovem několik velmi význačn1ícJr, pravýclrlror.skýclr tyPů, takŽe toto nejvyŠší pásD]o má skutečně ottchyluý charakter'. Pásu]0to utůŽeue jmenovati subalpinskými smr.kovýnri lesy a jeho rozŠíření by bylo astrásleďuiíci:

od Blatna smět'en k hranicim a dále k BožÍrrru Daru, odtud přes lichtelbolga porléI hranice přes výprty k Hassber'gu a nazpěť k }íěděnci' pak přes \Yeigels.dorf-Wirbelste jn nad JáchymoYen k Plessbergu a nazpět k Blatnu.

NaznaÓeno jest toto pásmo od Hassbergu směrem k Sebastjansbeťgu (ke

konci Grundtha]u) a potom v kr.ajině Cinwaldské.RaŠeliny, ktelé Ý sousedstvÍ spodnÍho pás a smlkoÝé]]o nejsou vyvinuty,

Yyskytají se ovŠem loztrouŠeně v obvodu ce]ého hoťního pásrrra' Jich arkticko.alpinský ráz bývá vŠak nejlépe vyvinut v obYodu tohoto nejYyšŠiho hot.ského pásma'

Také rozŠíření trěkt €Úch hol.ských druhů (prár'ě těch nejzajímavějŠích) jest

vázáno na toto pásmo, tak ku př. Athyr ium alpestre, Blochnum Spicant 'Lycopor l iurrr Selago' Luzula maxima, L isteřa cordata' !Iulgedium

alpinun, Gnaphal ium noIvegicum, I{otnogyne alpina. Dťuby ty nejvýŠoiediněle ťostou i lnimo toio vlastní subalpinské Ílzemi (v6 kteťém i ostatni útYaťy

mají řadu význačných drul-rů), tak ku př. v pr.ubu od Blatna pŤes Fríihbuss ke

Kraslicům, kteťýŽto klaj, bohatý na raŠeliny' míst"Y nabýYá skutečně horského l.ázu.

Jeí to ostatně přirozené pokŤačovánÍ pruhu svrchu uvedenóho.

Mýtlny t

ttríBty převládánýnri ka1rratlintDeschamPst(ve. vyšŠÍch poltZhusta nabudottterýmí jilýmisur i i8), mísi}

z osLf1JžtosuB (Jen Y DrttaktéŽ jen r nších polohácb,v niŽšÍch polobmútova 8 oseLlordi (roztrou

Jinak b'nezlídka sdl'uŽrvinného r'ázu,druby i jiné vi

BučinyRudobořÍ a toponejYíce plÝn1svazÍch křoviniv nichŽ borovir

Bukovésg podstattrě ljohličnatých, aluěho poznároeútvarecb vůbeca i sám výběrnými zjeYy vŠopují Y 8tÍn lesro útvaru lesa ssouhlasÍme-li pna blízkost urč

Jak jiŽnad 800 ,n, pornÍstech s hlubpadě bývá Zajír

%) Bubua

ty m{vají někdy]. kdeŽto ,,spodníh. Ce|kern vŠakb vázány jen nat.tt lesnich bystřin, pásma YětŠinou; jsou to chudéuvedl. Ráz pod.

pl.ávě bývají vý9 takřka voškerýtIouŠeně Yyr11stilmurorum neb

43

}Iýtiny a paseky lesů slllrkoYých rrrajÍ celkerll closti tnonotonnt vzezření ajenmÍ6ty převlátlÍí bujný porost s' četnými }větnatými rostlinani, s r'ůznýtrIi keři, hoj'nýní ka1rratlinami- a pod. casto ZaI'ťlstá ťozsáblé plochv jakoby hustě naseťaDeschampsia í]eruosa, v jej iz spo|eénost i bývl i často i Desch. caespitosa(ve vyšŠich polohácb též var. au-t 'ea), některé ostř ice iCar 'ex lepor ina) a '1.Zbusta nabudou však pŤevaby keře a.to buď bývají por'osty jeřábů, malinÍku (s nj-}terýni j inými ďruhy rodu Rubus). jívy 15al ix Cap.u"a' celkem vzácně Sal ixaur i ta), mÍst 'y iLouicera nigra.

Z ost luŽinniků, které jsou t]onIovem v-Ruclolrof i , juenujerne Rubus tonten.tosus ( jen v nižŠím pásmu, krr př .rr ostr .ova, Óer.v ' Hr 'ddku, ouúia1..1, thylsoideuslt8ktéŽ jen v nižšÍm pásmu a velmi roztrouŠei lě), Suberectus (r 'oztrouŠeně v niž-ších polohách' ku př. v něktel .ých'

:oklí.c l) l r ' i l l icaul is (roztr l) , Radula ( jerr

v uiŽšicb polohóclr, ku př. na luďohorských svazÍch nar-l Eišenoergem, téŽ u Obomútova a oseku), Schle icher i (roztrouŠ.),96) hi] . tus (celkem lozŠÍřel lý), tsel .lardi (roztrouš., i ve vyŠŠich potohách), dumeiorum (t1ost i hojně'; .

Jinak bývají mýtiny časio zaťostly porostem čer.venéIro neb i černého bezu,nezi{dka sdl.uŽuiÍ se oba dt.uhy v celé lesíky. Někdy však nabýva;Í paseky i vřeso-viDného rázu, namnoze ve vyššim pohoři' kde někciy Nar'duš ueb brusnice, nebtlruhy i jiné vřesovinné nadmÍru se rozrnnoŽí a poduriňuiÍ celkové vzezřenÍ.

ne l tem0r'osaeb Riv in iana,i urr rotundi-n pod. Nl sil-

e kapt.adÍl, oelérojné formy pře.;, pěkné kotreLceir.uhů bahenních.

druhťr z niŽŠich b) I,esy bukové'ebuxus alpl iI]á se objev0ťeďují so Y trejlčných, pralaťaktel.íření by bylo

přes 1..ichr přes W

.stiansbeťgu (k

reJs0u vyvlrJich alkii

hot.ského

num Spican, IuJgediu

i oslitll]ies Friihbussě hor'ského

. . Bučiny jsou dněŠního dne zvláŠtě ťozŠiřeny Y střetlnÍ a sever.ových. óástiBudobořÍ a to zejména v nižŠÍm pásmu na straně české (400-?00 ?,,), tYoi'Íce tu

looejvÍce'plÝnt stejnoměrný porost lesní, který ustupuje na teplejŠich ]iamenitých8YazÍch křovinatým stránim s dubovými a březóvýni .nálty,

.. smiŠenými lesikY,v DicbŽ boroYice lÍerládá a nod'

"" ^^,"T:,o.:'n,.l:.y^ ruclohorské jsou na.každý způsob samostatnýnr útvarem, kterýEo.Iodststně liŠí otl vŠech osiatních lesnícl úivarů, v o.";i;il.;;;1..";:í

|1,T:,*Y:" 1,:tl.11]" ' od doubravin' poa.o,i loiin íJ'í.*u sYérázný, že dlep.:Poznd.me te.to útyar .""d";-';;..;ř:o'"1.:"h".;J-ll j:Í ,....ff"Ť

'".",'iJ;l.Ijlo-"','-o-.:.lltuo ťozšiř €né' Rozhodujei to pÁt u,pun ,..'řql*r téchto druhťlÍ:":ib.i:

jejich, n €.boť.jest řada t. zv' lesnícb ubikvistů, ktelé Jsou pl'avldel.

'.,..-T *u"...] !:Činách.

avšak i nuoh0 takýclt, r.tere;en1e;oys zřÍdka vstu-

iímavějŠÍch) j

'v aun lesu b"k"";b;. T;'.;#; ;#;.ů.'"lJ"i;J'jii?,i,1..,li],""1i'Tiili'l'1]]lr:#'::i'" jŠ19"n]l:: b"n:]nh-9 atd', uzntvrime-li 1.,.".,**á.,"tné útváry afur p'i]

.tom přece s F- Eócketl, Že takřka Žárh,ý clruh neni přÍsne váz,ín.ost určiiého druhu lesních stromů'

)r'uhy ty nej il"} ji'"ji1::znaceno' Djluji. bučiny suŠŠÍ půclu; ve vyšších polohách (ts800 ar' pomět tuo o"nÍ *;ř;; ' l

vqlrqJ ouĎĎt l ,uuu' !c vysl lco polonacl (t ls

iť"i1TjI'""':.:T:ibr.i::lT*:"ť.ilš/.":lil;Í.';:,i*T'*".";TiT]]' . l,Uurťuil]l Duc]ny casto smrkovýur porostům' v ton l)řÍ.;oyY{ z8jÍmavo sleclovlti zdias obou těchto stromrl a .*e".,l i michání by.

'.-., r

^- .&óň'?'i ud.iD u Teplic'

+4

lÍluélto ptlclrostrt. Také 11]ýtitrJ lr:sů Lru1lových ll lc rrěkter.ýc)r zv|áŠt Jrojuýclr d

snarlno ře poZDati' NIísty prozrazujl se téŽ býl.alé bučiny pod.t'osieru svrlln i r'

sťýL'lr lesíclr snlťkoYých'

Hot.nÍ branice bukových lesů leží Často jiŽ kol 750 rlr a výŠe objeÝují

zltusta srtlíšené lesy bultové a smrkové. Něktle jest ]rťanice tato ještě značně ni

ii"a. "s"n př.esahuje i 800 ttr,, ba lnenšÍ čisté bučin| viděl jserrr i nad 920 tm.

1l. Beck rtvát.,! co horní ]rrarrici čistých bučin plo RudohořÍ 8ó0-870 ttt'

Stl.o|l]u ltlouŠeného 1020 tn,. Drutle udáYá pro poslednÍ přÍpad o rrěťo rD

igso ,o' uč' jednotliYé stÍomky' vZlůstu křovitébo. i on .pozoI'ova1 ]]:'"-'louoiu*l"í"r io'.oi

' ',oni.u buk v Řurioboři pťiírě tak jako snrr.k nedosahuje.,r)

podávátll.ubů

Zajínz,lé |íčení toboto ťltvaru ntleznenle l G. tt. Beckag1)., LéŽ F, Hijc

ve svýcll pracÍclr lt lnohó celrDé útlaje pro srovnání .lesnÍ]ro podr.ostu r.ůzn

ne1hojnějŠích neb výzuačných rlru]rů t.ustfo ln ů.

\r následujícÍIu podáválue l)řeh}e.lhor.skýclr bučin :'00';

Dřeviny: FaguS s iIvat ica ' často vtfouŠeDa Picea exceIsa, Abi

pect inata.Křoviny: Doťost bu](ů (a ostatníťh strot l lů), Rubus Idaeus,.I)aplt

tr ' lezereuur, Bibes a)pinuu (celkem vzácně' l iu př . ( . ' jbonrútovský GI

Hedera HeIix (ne hojně), LoniceIa nigťa (tnísty) '

Byl inný podrost: oxa1is lcetosel la všeobecně ťozšÍřen a v

i v ]iluboliéui stÍnu.

Asperula odorata taktéŽ, čLrsto tvoÍi Da vel líých ploc1ráclr sou

porosty.Latr l ium t laculatutt l . Galeobdolon iute u t l t '

Poa netnora1is (Y spoustáoh), Dactyl is g lomertt 'a, Eestuc

rubra, Calamtrgrost is aru ndinacea'

Br.omus asper l rojuě, Mel ica nu tans místy.

Mi l ium efíusuul vůbec rozši řeno, na m1ít inách

Iůstajíc roZsálrlé ploclry'

neobyčejně zmt.hutní

!Elynus eur.opaeus r.ozŠířon, tvoří casto vel iké porosty, tak ltusl

jrko vyret.! Eestuca s i lvat ica zv]áŠtě l 'e vyŠších pololráolr v celýclr vel ice výzo

nýclr por.ostecb'

9r) Podob!é vyslovuje se i vzlledem k Dolním RakorlsůIo Q' t' Beck, p|avě ku pi.

,.t.. l . von Ňiederoste.." ' p. so 1rsez). ,,schol l in l]ó lren Yon 80o '?

mischt si.h i l ie Buche zum

.ii a* r;"lt"o onrl riúe, rooo rz Seehóhe sind unÝelmisc]rie RestáD.le YoD glósseleŤ Ausdebll

"i.rli."l. arrzutrelíen, va6 aber nicht arrsschli €sst, dass kráÍlige Buchenbáume noch unr et$

.too '.

] lóher tnsteigen etc.. '95) ,,Flola Ýoú }lelDsteiu.. ]8S4..'!)

'Studien ůbel die geogi8phische vel'bl.eituDg deť \Ya}dpfiaDz€D Brande1lbuŤgs... \lel

d' bot. Yer. d. Pr.ov. Erandenb. (1896-1902). Posled í óást z r. 1902 (Bd. T,XIY. !tI ' loÍj-11

obsaluje shŤnrrtí nejdůležitějších pozolováDÍ.. Uo) sŤv' též bukový podrost bťdský v l l lé prÁci

' ,Brdy.., st!. 3l-32.

. : CtrelÝzácDě).

! Al l irtorfské údolÍ

. ' ! P lRr! CeP

. , I Cot 'i . 'Atro

Láth

PolYinrliriduÍ i v' Moel

Gal iSi ri c b y s s

ĎÍtn]

s i lYcstr iHep

v ccll'ch legasa

splcata.Clre

t ienum.' Óetué

z hub nezřír: Bl lé

na nicb zhu,subt i le, \taDarisc

. Brusrjsou Y nich

\t posmíšené les1elementJ oLlest)Ího stror

,eru svl j ln i v

hojuýuh

výŠe objevuji.Ště značněnad 920 1}}.

8ó0-87{) rrr,d o t lěcolvnl při l0Ď0)sabuje.'gr)

:tir

Car.ex mnricata, s i lvat ica, lepor iI la var. . ar.gyrogJochin (velmiv'/;ácné)'

! Al l iun l r ts inutu celkerI vza0ně' tvŠak vŽr ly velmi pospolíté, tak Kr irrs.rlor.íské údolÍ u oseku, v Telnicl(ém úrlolÍ, téŽ z Hauensteinu ucláno.

!Pl1tírnl 'h()ra chlol 'antha velmi vz i icně, ku př ' u Mnišku'! Cephalantber 'a ensi fo l ia velnt i vzáclě a též v st innýoh S[ lťkových

lesÍch.' ! CofIaiorhiza i unir , trr v cel| iu iak předeŠlrt '. - Atropa BeIIat lonna ln isty, avšak též na mýtiuách jehl iČnatých lesťr.

Lathraea squ am aťia cel| ietu vzácně'' ! Teucr ium Scot.ot lonia, památný ZáPadoi Ílruh rostoucí jedi i rě u Dubi

při siIoici vedoucí na Soldatolhóhe.l .J(Aconitunt lycoctonum rrt láno z ÍIaselgrundtt u Hauonsletnu1'

Dentat. ia enuenphyJlos cel l renr zřÍi lka, hlavně v r .o] i lÍch na v]bčÍcl lrnlstech.

IDe|l ta l ' i f l bulbi f e l .a \elu) i roztrouŠeně.Cardarrr ine Impat i et)s.Polygonatum vert ic i l latum část 'o v lnohutných skupinr ich ze s i lných

inr l iv i r luÍ i v nÍzkýoh trolohách. t 'odobl lě PIe11arrthes purpurea.}Ioebr in l . ia t t . i r t erv ia obecná.Gal ium si lvat icurn, It lagar ia vesca, Orobrrs vol lus,

Stnchys s i l vat i cr .

S l lVcstr is .Hepat, ioa tr i loLia. Im pat iens Nol i

v celýcIr legiÍch potůlíky bur iUau]i se v inouci1.

. Asařum euf opaeurn (rre}roj lě), Pulmospiceta.

Chel idoui utD matus, UrU r t i c a c l i o ito ic l r . Geťatr i r t m R ' l | ' i ' t ' '

eus, I)apLn

pod lostu lrizn

.ých dr.ulrů l.u

celsa. Air i

vský Gr'uldth

ruavnuo

ochiíc]l sou

rta, Eestu

rě Zm!I lutni

téŽ F.

stY, tak b

h vel ice

p|JTé k| l př '

t trus € re (p|ováZi praI id le lI]

l I&ťla ()b scu ! .a, Actae8

al

die IJ urhe

re Doch uDr

||del l]|uÍgl. . ' \ '

I\ ' ' gí l ' . l06- l

c) I]esy sIIriŠené.

.,]',.p.:'"^j' pásmn mezi les'v srnr.kovými a bukovÝrni stil|uene pravidlemns |osy z obou uvedených druhůitl.cb"jr ,.ů""é .;;Š;"é,";# ;uJ"ji'J.i.'l'1,T;::Jiť.,;l:ll';..,iJj.,iill.fi;o 8romu' anebo tobo, hter.ý lspon dr ' l rhdy i r l prcvládal 'r;,.1, . r

46

V niŽšÍch polohách vlastnJbo Budohoři, zvlíště tam, kde skalnl rozvalinyktyjÍ boky horstva a kde rremobl se. uílrŽeti ani.souvislý Ies jertitnaty ani bukov1.u|''oo.n'. v okolí Schimbergu a Eisenbergu a j., naláneme často smÍšeué lesyzvl{š.ltrl|9 rázu, které by spíŠe mohly. býti uvetleuy co samostatný útvar, pojícese k hájůn na drolinách česk. Středohoří.to) Tyto smÍŠené lesy zjevujÍ se na bal-vanitém podkladu i značné výše, na čedičích ještě vysoko nád Eoo m. Pěkně jsouvyvitruty ku př. na Spitzbergu u Pilsočnice a hlavná na čedičovero Eassbergu Qeštenad 9.{ !)' kde však přisiupuje Ye]ké množství význačných druhri bu}ovjbo"poa.rostu.lo') Ty'to smÍŠené hornÍ lesy na čedičIch vyznačujÍ se vŽdy rozroanii ý^ i ,a.jímavým podrostem.

- ' J .d lu buku.bývá to lýznaěný vblkol istý Ulmus ' moutrna' p8k Ácel .Pseudoplatanus, z keřů hlavně Rubus Idaeus, Sarnbucus racemosa(neb i nigta)'jkteřé so tu ryskytují: Jinrld por.ristajÍ tyto rozvatiny i keře RibesGrossularia, vzácně se zjefije téŽ lipa matollstj.

V uejnižšÍch polohách objevujÍ se ně}dy i jednotlivě Ytroušené rluby, kterévšak lrýše i na čedičÍch YesměB lcházejí. Na těcito četličových vršIch vystu1rují31o.tj |emt drohy, jicbž hlavnÍ rozšiřenÍ končt v Rutlohoři pÝÍ 5OO_7O} nt, aŽk 800 -900 zr.

. Jen dodat}etn zIniňujeme se o některýcb panátných dubech rudoborskýcb1os,1 ;tak 4 8taré stroDy stojt při cestě z Ábrechiic to Eisónbergu; jeden z nicb má vevýši l m nad zámÍ ll.6 zl v objemu (či 3.? n v průneru) a steri ;eto p.rer sen".lio0 I9l. U oseka pak těstrě při silnici tlo HoinÍbo IIínu stojÍ ót'.o'ny auu,majÍcí Ye rýšce 70 cm naď zen|' '81i,

rr v objemu a jeho prriřizný pr.ůněr obnáŠt?,63 n. StóřÍ jeho cení se na 1500 ioků.

n\ ŽiÍotrn..no"y v llrritohoÍ,í.

', ' Bryologická {egetace Rud'ohořI má veskrze přísně her.cynský ráz, sestárajic

Yedle l €snÍch ubikvistú, kteři ovšem aspoň svým nnožstvÍm, úyt t ne r.ozmaoitostÍdr.uhů v celkové fysiognomii ve]ice ku ptatnbsii pricbezeji, pooĚ;vi.u z podhorsk.l.clrnevápenných druhú.'('lhuda jest skalní flora mechová, 1aú to tate odpoitda sl"bjrouYytYoření skalnÍ 'íory vůbec, která nenacházÍ nikde v Rud'ohořÍ dJsii přlhorlný.chstanovisek. ZvláŠté nej8ou v}'Yinuty strá!ě 8 nohutniTi s dostatek sviazovanýmiskelnÍni stěnsmi, které.ku př. v roklich a srázech krkonošských přecbovávajÍ tak.vYot.anog společnost mechovou; podobně scbázejÍ vůbec ve větštm ťozměru Yysoko-holské droliny.

Celkgm můŽerno tudÍž říei, Že mechová vegetace rudohorská Yyzna'čuje seporl.obně.jako faler'ogamická flora značnou jednotváinostÍ, st:iiým opako;ánín iýchžtypů, při čenŽ jen někter.é horské typy zaslubujÍ zvláštntbo povŠimnutÍ.

Jr

)

pr

llt

(xa

Lot:]:t

t!":

raš

mo(

dle

pod

YýztroŠ!

'ol) Srr. Domin ;,české stredohoif.,, 8tr. 69, ?3-8o, l9o.

'ol) BližÁí viz Y čdsti specis|Dí.to') Srv. Berzaa ;,KruÉné hory s PooLří.. (ottory ,'čechy.. díI IX.).

uSi

'elinykový'lesy

lojÍcebal-jsou

JeŠtěpod-

L ZA-

tceťtosa. beB

kteréu1ruj Í

't ai

rá Yc]Í sedub,lnáŠÍ

Y8jícto8tÍkýchlémunýchDými: i8koko-

eso

ý cllž

v oásledujÍcÍln sestavon jestzsjÍmaYějšich mech[ .rudohor.skýcb.označetry jsou s \, drulry nilujícÍneb ! ! .

v stt.učnént a ne zce|a .iproe'

.prutr.au

"yrlt'Druhy výzuačně nevápenué (půd křemitých)podlohu vÁpelrlou s [, druhý holské s !

f Ándr.eaea petrophiIa na skalách por iznl . Rabenhorst adáyáv saskcm RudohořÍ též | 1

^' Rothi i ' známou j inak z KrkonÓš a Šumavy.

2\ Gynrnostomum ťupestro d|e L imprichta v Bur lohoří.X ! ! Dicrauel la squarrosa u stui lených potoků a přtkopů lučDÍch'

:iŽ oÍ1 450',n počlnsje celkeln hojtré.X () Dic lanoI la 8ubu|8ta na vÍce mÍstecb.

\ (!) DicraneI la curvata vá 'ct léj i (Eabenhotst).! !Dicranum Starkei ď|e Rabenhorsta na &ei lbergu a Fichtelbergu.

. . -P icranum Berger: i krr př . u BoŽÍho Daru. Roste v močálech, zvlá-ště

horských.

\ C o s c i n il d o n .p u l v i n a t u s tra břidlách u Kraslir:.pro suché, vý8lunné 8kály.

! X Gt imtnia Doniana ne skďách na vÍce místech.\ Gr. immia ovata nehojně. - Gr. commutat i l .

l ludohořÍ udána' roste asi jeu v'teplejšírn předhořÍ.

Druh význlčný

L|mpnchtem pťo

!X Dryptodon pa,teD8 celkem vzácně.!\ Racomitr ium aciculare na vÍce mÍstoch.| ! X E8comitríum microcarpum jÁko před..N Ulota nigr icans, porůznu, roste v prořtdiých, černých pr))Štářcích.A Encalypte contorta, ská| ' r ' na vrcholku Eaosbergu

' u Krasl ic

luad 700 m).X (:) Totrephis pol luc ir la hojně.

rostóucÍ v,, přlkppech lučníclr a

X.Schistoste.ga osmundacea v údolÍ . o Lc i tenb acbtha'I , (Ba1Er 'Lotos 1893). (

| | X .s l t a c h n u m . s p h a e r i c u iD v nejvyšŠfu .Rutlohoří pořIrlku.X (!) Mnium ciDcl id io ir les krr -př . 'u,BoŽíht i .Daru.; . . ' l

. . . , }{ 'nj um subglobr 'rsurn vzácněj i , M. Sel igó ' r i (h luboÍé .nočály araŠeliny, ' vůbec 'yzá'c\é), tAktéŽ'

C ath ot i n e a ten el tq .vzácnějšÍ

druh,mocálech' ku př. u Bleistadtu.

X'! l oI igotr ichum hercyniculr na něko|ika rrrÍetecb, u Nýdekut]Ie ]jauera_na jerlrré zrli jiŽ ve r.ýši b59 w, význačný borský typ.

!!PoIytr ichuut a lp inum var. arct icum,u Bla iLra př i vcbor lu r loť:..]'.Tol

jesŘyuě, kde po'celý rok leŽÍ lerl, nad LOOO m., (Bauer D. B. I!Í. 1898)..yyzLacná' vysokohorslrí forma, rostoucÍ d|e Limprbhta též oa hřbetoch krko.nošských.

Buxbaumia iudusiata nalezena jednou na trouchnivém pařezuu Silber.sgrŤnu.

X (!) Pogonstum urnigerum potůznu'X !!Heterocladium heter.opterum u Nýrleku.(!) Brachythcciun r ivulare, u pot 'oků, ku př ' u Si lbersgrt iní.

.18

( l) l l la ch v t h ec i u rn s a l ebr o s u rn por,r izuu.B1.&chytheciurn cuťtu|n (vzácl lé) ' d le ]]aucru l r Heinr ichsgr i inu

-tilhorsgrtiru.X I P lagiot l rec ium unr l u latuDr vzáťně.X (|) PIagiotheciun s i les iacun polůzuu.I Hy1tnum ochťaceum na !Íce lnístecl l , na kamonech v l)otocic] l .(]) Hypnum Uťista castrensis dost i l rojně, atŠalr YŽdY nepI Hy pnum revolvens u Nýdeku'I I{ ]' p n u m p a l l e s c e n s, bez udání stanoviska ('l?abcnhorst).lHylocomium loreum ua vÍce Ísteclr .rIJf l^.nhinh

"lHr locomium squarrosum var. subpinnaturn u SchrrrDerglr .

X !!Bťachydont ium tr ichodes; P]sttenborg' tr{ imo toz Čech jen z l(rkonoš. Aber'špaŠskl.clr skal a JizersliÍch hor.

\, ! ITaylor ia serťata na záp. sk lonu Blatens|ré hoty (BauetHor.ský typ, který v Čechách zlrám jest ještě ze Šumavy. Kr'konoš a z }Ii]eŠovk.

Z jatrovek zvláště povŠimnutí zasluhuje ! | HaIpanthus Floto$ in u s, dr.uh vysokolrorský, v KrkonoŠÍch i Šumavě bojný, ktel.ý objeven b-vl Bai.elll v studeném lučnÍm plamenu v tašelinné půdě na sever'od Bož. Dal.u.

Pro skály rurlohorské miulo ně]rtelé ubikvisiy bývá často význačna B a Ltt aur ia p omiform i s, ' i thyphyl la, HouraIotheciunr ser. i ce,rCynodont ium polycrrpum, Oreowei s ia Bluntoni a pod.

2. Rašeliny.

Jak již v předeŠlém bylo naznačeno, jsou ve vyŠŠím Rudohoří dvšechny podmlnky k vytvoření r'ozsáhlých rašelin. Zvětrávánín lll 'cltaických hor'nitvoří se poŠtupem času souvislá jilovitá vrstra podloŽDi. ktelážto r.rkládri dnolehlýclt kotlin. K tomu dr'užÍ se t.lrsné potlnebí, l)ojné sláŽky' dlouhé husté mlhsilrrá r'osa, vesutěs momenty, podporující vznik r'aŠelin. A isou také t.ozsá]r]é rašeliny'on) význačny pťo celé vyšŠÍ Rurlolroří, as od 700 zl počínajelo5) a najÍ nemvliv na ce]kovou fysiognomii vyŠŠího stu|trě rudohorsl<éjro (viz str.. 23.).

RaŠeliny rurlohotské majÍ skoro vesměs stejný r.áz a aŽ na několikŠícb rlruhů sti]rrreme skolo Da Yšech lokalitách skoro tytéŽ druhy, ovšenr vuspořádánÍ.

I1lavni součástÍ taŠelin rudohot.skÝch jsou:Pinus ul ig inosa tvořÍ snad na YŠech raŠe]inách význačné porosty, r '

v lízké forně s položeným neb šilinrým kmenem a rozsochatými, hustou |itvořÍc1mi věiver:ni' Jen ojediněle nalezneme menší stromky s nižšíur r'ovným

loa) NázY[ ťaše|iúy uŽiváúe YJ.hIadDě jen pl.o hor.ní raše]ioy (vrchoYiitě); pťojnfraaquaticky \'zDikající uŽíÝáme názvu tučni r.ašeliny leb kyselé lotky (kyse]ky).

l0l) Na mímě se sklÍínějící stŤá,Dě gaské též i |1íže, Ía české str{ně nqivětší rašeliuyhúeBe až ko| a nad s0í) ŤL.

Ie iu r ic Ir sgrún u

v l ,otocich.vŽdl.neplodné

c, st) .

K. Dorrr in l RLldohoří a p.uh podrudoho|ský'

Zajímavý smrk u Ul|erslohu.

Ob..3.

rn u ScLm

hoty I Brru" t

]limo to

a z r\l i leŠov

13.).ěkot ik

ven b.r'lž' I)ar.u.

ýZn&čna B aD sel icedi l l )01i .

Rucloh oříta iekýclr ho'klticlí rlnohé husté mlhfoZsdh]é

s Flotowi

a najÍ nem

ýsenl v rúzrl

porosty, yhustou hotvLt m

é]: p|o:y).Íétši raš-" l i l ly

49

a úzce pyt'amidalnÍ. korunou.. U Sellastiansbergu a pocl Hassbergem106,) skládá vŠaktato přÍmokmenná forml bažiuné borovice, closahujicí zde i výŠe nad 5 za, celé menŠilesy.'.r) od obyčejné torovice, ](te''á ostatně v tomto kraji scbáZÍ, l'ozeznáYá sei tato foťma baŽinné kleče snadrro dle úzce py.amidahÍ koruny, rlle kr'átkýchtenných jeh]ic a ovŠem dle Šíšek'1o3)

. š1.1y tyto míYají' j,k 2,:!: (na uv. m. stl. 225) uvárlí, 2O-2ó cn v pttt.

rnéru. U Sebastiansbergu a mezi Molclavou a Ciurva|dem (Kalkofner.Revier) pozorovaljien 'všák staleté krueny obyčejné baŽinné bor'ovice, které tuto tlouŠtku dalekoP!eviĚ.ovaly

' Betula carpat ica roztroušeně, řÍdr6j i a spÍŠe na suŠŠi lašel i trě tvořÍt8m8 m €Dší porosty, častěj i bývá jen př imiŠena. I ob1čejná Betula verrucosa8 ' typlceá .Betula pubesc6Ds objevuje se na raŠel ináclr a stoupá až podBpitzberg.i .D'r j . - -

..,".' '...=*'u'1 ::n'a'.p.aTátný relikt z doby glaciainí, druh ar.ktícký, přicházív.'n €jvy6šÍn

.pobořÍ dosii hojně a tvoř{ krísné význačné porosty. Cele plocÁy.zarrtstana raěelinách u Božíbo Darrr porJ Spitzbergem, Itae

.si r.eáa hoví i na rašelilě

ióaílotijiž rýpané, roste téŽ u Ábeltam, v záp. části u Kt.anichspe /n F,Íii}hňa.-\

o této rudoholsté kleči, kterou starŠí autoťoYé co Pinus. . . bald niedrig auf den Boden hingestreckt, balil auf-von 20, bis 30, erreichend, kommt rliese Form nur auf

um so besser, je Íeuchter.und sumpfiger ihre UDtellasetrocken wird, ist sie der \.eI'kiiD]meruDg untl Llň

Že kmeny na t'aše]iních u Sebastiansbergu rlosahujÍ aŽ 20_Ď0,výšlry a až 14', (- přes 36 cn) v průmeru.

'8r0x paniculata u Božjho Daru.Etel lu lata vůbec rozši řena, f lava vzácněj i , p lemeno oet ler i

I'1".::::|l' prvni popsrl Bind'e| ,Í uÝ. Bpise. Ťéž Dnrie (stl. ó?8) se o uich zmiňuje.

; ill:*ý" "les{cl. nr rašelinách jihočeskýct, sru. z"-,.,. n.ii'] ". ňJ*. c*,""ur.

Íť.'::":' ': jitrde - tak v Ťršelinllé páDYi Třeboňské - stihneme opěť Da, hlubokýc},

ff*"".:í";,i. i"lll *yčejné to.o yiCP tp i'.., iň".' " i. j, ;i.iž ffi ;'.' a Ýz rústeo

l$.":::i'"::1l baŽiooou'klet " " .."ii"'..''"""'"uiui řá.i'lil''TJ'::.;#;'""j?

l l lv i :colek neŽ ol 'yócjnÁ l ' ice l P\cels l :

|:i::o,j.J.::1 1.] totoŽaé s udíDÍm .'porJ Ilrssbcr'gn!1..l8!o u suDipelku jest asi sLodné s ' i irnto neb přeitchozím íldajem.

: Rudohoři a prqh lod.udohorsl.É.

Jgqqou]Jlz rypane' roste téŽ u.Abertam, Y Záp. části u Kr.aniclrsee (u Flúbbussu)..8 Y.o- Yýchodnější u Přísečnice, ll 1) Sebasiiansbórgu.,l u n.i""nl,";""'|. Y9 YycnootreJsl u |,fÍsečnice,LlI) Sebastiansbergu '') a Rcizenhatnu.

' ,u,", *ř . l ! 'o"oium inundatum na bař inatýclr rnístech od Seifen k B|atnu,

C'arex.paucif lora, druh severní, roste porůznu ve vyŠšÍch polohách, ta].ralclu, Mikulova, Scbastiansbelgu, Božího Daru, Seeheide u Neubaus a ieště

jeŠtě

l

5o

l]1avá

lovitě

- ca] lescens rozšířená, zv láŠtě u pŤÍkopů. Na rašel ině u Bož. Daru

od't 'ůcla var. con8esta' statná to lost l ina' jejÍž klásky jsou nalroŤe

lahlouÚeny'11J) TamtéŽ c. *vi i i l is .

Carex ] imosa dosud Známa jen od Bož. Daru (zďe l rojně) a pak od Kra

nic]rsee1la) v záp. RudohořÍ.Carex f i l i formis udáDa z rašel in u BoŽ. Daru'

Er iophorum Ýa ginat un: r 'Šude obecné.

'- giacile u NeuLausu (a pak v PodrudohořÍ u Eisenber.gtt rrtr kyselý

lukácb). Zajinrav}í a vzácný ijruh, který jinak v niŽŠícli pololráclr r.ád sidlí.

Juncus í i l i foruis, suP in us ]rojně.Juncus squarrosus hojně, zv láŠtě na suŠŠí a ve]mi r .áď na pí

naté půdě.Luzula sudet ica nezřÍdlra lScheuchzer ia palustr is , druh borealnÍ, udána j iž Presle ln l ló) z F"tt

lroři od Božího Dar.u a téŽ ďo Sachseory prácellú) pŤijata' Iostc na D]ale]]] I

ništi uezi Spitzbergem a orrím místem, kde se sbílrajÍ silnice do Bož. Daru,

tamů a Jácliymovu| ta" lylo Y ťoce 1887 Poscharským nalezena.11i)

L ister.a cordata Yiz u útÝ. smťkoYého lesa.

}[enyant lres tr iÍo1iata na bař inatých mÍStech a ťaŠel inných lu}

porůznu. U BožÍho DaIu v množstvi 8 ploďy přináŠejic nad 1000 lll ' Jinak hqj

v r.ybličnén podr.udcbor'skén pruhu.. - .Swee.t iu per.ennis u Božílro Daru la Yíce místecb, ne vŠak na Ži

rašelině, uýbrž na lóučkácb na bývalém raše]iniŠti. Též h]red pod vrc}olem K

belgu.Pinguicula vulgar is na traviDatých laŠel inách rozt louŠeně, ku př.

Plessber.gem u Kaffu, u BoŽ. Daru, též u N1ídeku, \roitsdor.Íu a jinde.

Tr. iental is eur.opaea zvláště v suŠŠích rašel ináclr nezřídka'

Andr.omeda po1i i fo l ia na YětšiDě raŠel in.Leduu pa]ustre na vysyehajÍcÍm raŠel in išt i Yelmi poŤídlru, tak u Cin

valdu a na Seeheids u Neuhaus.

Yacciniuul u l ig inosrrnr neschází na Žádné raŠel ině, také bťusnice a

l.ůvka být'ají hojnýni zjevy.

oxycocc os palustr iS Da kaŽdé rašel ině. Památná oxy co cco S micI

car'pa isr.vn. str.. 24) v hojnosti na vřesovinné r.aŠelirrě u Abgr.tamů a dle ud.

a popisu lesníků tež u MoldaYy (Kalkofner Reriel).

DroseIa r 'otundiíol ia na mnohých raŠel iuácb, óasto na tvoříc ic l r

vlhkých raŠelirrkác]r ve vodou nasáklýcb splragnov1íclr kobercÍch, celltem vŠak

Ges. \\ ' iss. IL CI. 1902, LYTII. p 47 t1903)

toto stanoÍisko a plaví' že tamní rostlina

Ábam' o8si fragrun (Fl ' Loh. j]rchoata,).

Cl. p. 515 (1389) und ibiden p. 622 (1837).

||1) s|ýn. Domi]l sitz. der kgl. Bóbm.

'n,de (na uY. B' st l .579) uYádi

Da arkt ickou Car. i rr igua.t l ') Flola čechica p. 81 (1819).

'Ú) Na uÝ. ú' st l . 14't'.) Dle Ýieho spa(.lá seú SchnLidto|,o

Úeklkoxsk! Sitz. d. kgl' Bdhrn. Ges. wiss' II.

nob Piformě'

rašelin

šeno' .

rl8 stqhyset

les m

celá pXafren

linnýc.zjeven8u0 o

hranic

oB vý]i okolso borvaloě8rážekpÍchajDalus niŽšborekk suštpolohávlhké,

Bož' Dal'u zajl

51

, Drosera longifo l ia ut lána l . ý/. Schnit l , tetn u Bož' Daru, evŠak tr ínÍto 8e později n €potvrdilo' ač neuí nepravděpodobné. Drade1\s) udává jen, že roste

;v záp. Rudohoři-.' V io la palusiI is yŠeobecně ťozšÍřena.a palt oů

. ' . ' Mont ia Íivular is v raŠel inuých př i l ropech dost i hojně.

' . ' . ; ; . ' i . , . Empetr.um n1gIum loste s ostatními Er icaceemi suad v každé vétŠí

na kysesÍ d lí.

i rádnap

-., Sedum putpuIeum velmi porůznu, u potůčků, ač zlrusta pÍísluŠí spíšeI.éipíň útvar.rim (rosie na mýtinách, stláních a Pod.).I,emlli) z P"tt , . l . . : . . :Sedum vi l losult mÍsty na sphagnových r.aŠel iu iŠtÍch v

" . , . l Epi lobi utn nutans na mokrých mistecb, u potůčků v r 'aŠel inách l .ozt ' rou-šono, v DejvyšŠicb polobách nejhojněji; přecbází též do subalpinských niv. Častoi iq.r lejných sts loviskáClr b1.vá hojné i Epi lobiun palustťe (ponejvice v or lL.ůclěhy88oP i f0 l iu m). '1 ')

jutd

naboře

l maléut

oŽ. Dat'u, A,)

:linných ln. Jinak boj

re Ýšak n8 živrcholem K

luě, ku př.de.ika.

lku, tak u

! blusnice a

. . ' |}. ' . .] l iedum Ýl l losum mlsty na sphagnoYých laŠel iu iŠtÍch Ygelé'.plochy jsou lůžovými jeho kvÍtky zbarveny. Tak na tibočí

nrnoŽstYí, takŽePlessbergu uacl

fiafferp, u Ábertamů, u Bož' Dartt, u Neuhausu a jinde.Poteni i l la palustr ' is (= Comarum) hojně rozŠíÍena, buďto v bař ináclr

nob přÍmo v tůĎkách s černou rašelinnou vodou, nebo i v kobercÍch Sphagna v DiŽŠÍformó.' AŽ nad 1000 tl..

u Karlsíeldu.

occos mtcr

ielina sarna bývá různě bluboká, mÍsty jell 2m, ale jinde i 8ai (pokuclch patťno) a jistě i vÍce. Na nrnohých místech se pÍcbá, avšak pIáYě

obastiansbelgu, }tle jest pirrev r.ašelinná v celém Ruclohoi'í trejnohutnějŠí,.DgpÍchajÍ. JeÍ tu jednak palivo přiliŠ ]aciné a mimo to dobýváni borků

poněvadž bor.ky pr'avirlelně těžko usychaji při značném množst'vtmdé teploiě a dlouhých, hustých nlhách (viz str. 14). opr.oti tonu

zvlášté nl iorách Ťozšíieaa' zjevuje se l nsyar' Schmidtianum' sÚn. čelakoui|, l i sjtz.

nů a dle

na tvoÍícíchm vsak vzá

;ě borky na uejvýše poloŽených r.aŠelinách pod Spitzbergenr u BoŽ.dobře scltlou. ovŠem zde vane stále silný vÍtr' kterýžto jesi Ye spoJenl

'tlBkeÚ,. od povidajÍcÍm horské poloze, vclmi přiznivou poclnrínltou p|o susel]Í|z'q €no dlubu' Slr]edalo se tv,, Že i za YÍcedenního rleště borliy lekryté,'_.třystaYené'

-zt'rácejí na své víze. V té příčině jsou raŠeliny v hoLských

'zD8čné Yýhodě' ůč.Ii t0 nejsou cbráněná údo]i, kďe se riržÍ skoro stále

ené mlhy. ovŠem Že tu pall platÍ - jak správně H. Schreibet potto.

z8jÍEaYo) že trto fores, klerd iesťu Proboštove (Probstau1, zároveú s

Ges. d. WisB. IL CI. p, 4sl (18se).

, . . r7 (1903).:rost l ina ul

b. iDchoata).i92 (13S7).

. , . . . . . Tr i fo l ium spadiceum a Parnassia palustr is rostou spíŠe na r 'aŠe-linných lukácb, kde se jiz usadily čeiné trávy a květnaté rostliny' kde bývá častÝnrpje. lem i .C, i rs ium b etelophyl lum i Lychnis F los cucul i , Cr.epis

týká - ÓÍIrr vyŠŠi l)oloha, tÍnr kr.atŠÍ Yegetačnl iloba, tirrr nižĚí,a zdlouLavějŠ{

rostlirrrrý a pri rasátinltcti v ]uka neb pole obr'ácených i lrenšÍ výnos.

Y Seiastinusbergu založent přeri několika l € ty v dosti značnýcli

Státen i Zemi podporovaná rašelinná stanice, jejínž správcem jest jnrenovaný

Schretber. Zajinaly jsou rozsáblé kultulní pokusy, jichŽ.poučné :i.l"9.!1y

.l.:.

jeclnut o ,,Zeiisclrriit i. x{oorkultur., jednak r'e výročníeh zpťávách této I

i"i, tez .í.. 18)' Při stanici této jest vedle.tor.ár.ny-na stelivo(S,Ť.:lf)]l:] '

)"ir.ňu". i,.t""i.r.á ' obsalrujÍci raŠe]innou floru. Ye velkém konajÍ se zde

s různým způsobem vysoušenÍ raŠelin, s přemě}io!áDím IaŠelin Y kulturnÍ

neb stólivnej louky' Při tom se ukázalo, že při velké ]]o!řebŤ. dustka těclrto

dlužno voliti takovou tt.avnÍ směs k osévání, Ye ktel.é jednotlivé druhy jsou

nožno málo ollkázány na přijÍmárrí duslkat1íclr hnojiv; dluŽno se téŽ Yy

aJt, tt".e mnobo áusíka poir.nuji a lrltaYě si lio z půdy. vybírají. \relmi di

zitou úIohu hraje pŤi těclrto pokuiech hlavrrě v pr.vních- letech počasí. Někt

á,]ony uoa'ujr.i'áz louky v roce se studeným a vllrkým letem neobjevily se

uni io .otu" t"ptelšího a suŠŠÍho; lahradily je druhy' které před tÍm JenpodřÍzeně vystuP0Yaly..

Dobit se osvědčuje při kultivování živé. hluboké rašeliny následujÍcÍ

RaŠeliniŠtě protká se systel},]eDr pŤÍkopů (hloubka 60 clfu djstačí)' odstl.aní se i]0

Yice bažinná, opálí se poťost (Zvláště YřesoYÍnný, což se zilaří pi.i silnéD Yětfu a

l.'a..tr l ná neodvoonone rašelirrě), přeryje se pak a sr.o".ná vrcbní vrstva. Na

;;;;;;;č"j" k podzimku bnojení vápnem' nebo{ uhličitan.l'áp:o*ý '!-l.:b^'.

".st..o o*uy lroiIiíclr raŠeliu co jed, z jar.a pak zpracovánÍ bránarni, hnojení a

n"J"o :".t pň z-a '.oky pěstovati luŠtěniny, !řípadně..pÍcnÍ ::9.l -č1.]'.'-]l.l

na vzpomeuuté stanici ukáZalo, že s pŤízniv5;m výsledken setkává Se i

osetí lučnímÍ dluhy (1lo výtce travinami).RašeliDy r.ozŠÍřeny ;sou v obvorlu celého RudohoŤÍ; htavní jich rozšÍřenÍ

by as následující (postupujeme orl jibozáp..konce k SV):1,1)"" -" .i;;;;ily ^

.""i i<'u'ti.".i o F.til,bu.'.' a sice oď Spitzber'gu na J

Můclrenbiilrlu u ,.ě."Il,I k Scbónlirrdu a na S r d Frůhbussu mezi Sauersakem a

schenstaoa.m. Místy velice zajímavé. Výše nad nrořem as 823-932 nl'

2. MenŠí raŠeliny mezi Aber'tarny a Bár'ringen (ve výši as 860 rr) a na J

posteaJtlo mÍsta v oblóuku poblíž trati srrrěrem k.Nýdeku ",^i :. Ť"1.'*|'^',u::!

í"š..-it*_iouoloo'e nad 9ó0 rr)' Rašeliny lamnoze jÍŽ vysušené, z části jiŽ

jinde v podobě vŤesovitých ploch.'..-

3i Ňe;uys položóné i'aŠeliny u BoŽílro Daru a- kolem^ 'Spitzbergu

k Seiíen a-Werlsbergu postupujici. Velice zajÍmavé. YýŠe as 955-1032.zr.

4' Raselirry ňezi Schmierlebergem a lt{ěděncem. (as. mezi t00-8?0 zl)'

stupujíci na S sláro až k silnici sc}rnrietleber.žskc.přísečrrické,. il'1 | ..]|'::1.1il;l;^;;' (suěrem k B. Daru) Yedoucí. Rozsáhlé, avšak floristicky néně zajÍma

po","l"- ,""l"tiniltl,

l(deŽto pod Íac]rází Ee t. zÝ' .Brenntolť., dobře zvětralý' hnědo Če

1.5 ' l

pod původním poÝrclrem lase]iny, óasto bŤezoié's boroÝičné.části obsah$jicí. SŤv)l '

š"n,";ů,, Ň. Jahresbei. del MoorkulturBt. ill SeL}a,stiaosb. p. 21 (1902).

i.'; srvn. též Sacige na uv. nr. str. 12-13' DtuLIe Aa ,uJ. Ú]. stl. ó78.

I

r{

Kni

KI

ÁN

Hla'

{ f:'' c) lwbo baěbtt

' ' Pol (

horskýcb.které proptvlídný ráz.již se skrutu8Ýó jehla přer.ůzněnÍzko n8djsou skrou,takými klenni jednotlasedlá' blubořícÍrna s

rrucaceae a l

K]uzq'vřené !ným druhrnenyslitellinnrí. BanecÍtáme ]

S]carpat l ,

lných r'ozm;t jmen ovanýtýsledky snch této stani. ,+^-f\ l :0, i

Í se zde/ kulturnÍ (pka těchtoruhy jsouse též

lo u l'r avěj Š íios,

jí. \'elmipočasÍ. Něktrbjevily se skI t lm jen

tledujÍcí

'dstťátrÍ selilném větr'u arí Ylstva. Nalnaiý působí, bnojeuÍ ačko]iv se

53

K nim druŽí se menŠí raŠelinka na SZ od Přisečnice, na levo or] silniceYýprtské (nad 700 tla).

á. NejýětšÍ kompiex rašelirr otl Hassbergu u Přísečnic vinoucÍ se jerlnalrsměrem k brarricím a k Sebastiansbcrgu, jednak k Jv směťem k Suniper.ku (zde asve výši 780 zl),.od-dělené rninro jiné hřbetem 0rl Miickenbilhl k SY še táhnoucírrr'Dále rašeliny od Sebastiansbergu sněrem k bl.anicín (až k výŠi.836 rn) u Nahschungu se lozpťostirejÍcÍ a r'aše]inka od lia]lichu na V nrezi sil ' icí ke Iileiuhahna Góttersdorfu (as ve Yýši 790-800 n) |ežÍcÍ.

Vodle skupiny třetí vťrbec nejzajímavější.

-', o.. větst rašeliny por.ůznu u Cinwaldu' zvláŠtě v Kaikofner revÍru (nact 850 zl).

B východu připojujÍ se menŠÍ a urá]o ZajÍlnavé rašeliny u }Ioltlavy, zejména na Íodtud u Neustadtu (leŽl nad 82O za).

. ,' :P'i|u v severovýchodnim pokr.ačování RudohořÍ většÍ raŠeliny pali vůbec

EcházejÍ..' Hlavni typy r.ašelin ruclohor.slrých jsou náslerlující:

a) Porost bažinné boroaice h,wstý, skoro uzauřený, ostatní t:egetace podr.íaentl,,

.tvb1 bažinnd borouice určuje aspoň celkoaé l:zezření'

)1

:h rozšíření

rbergu na Juersakem a! 'tr,

i0 rn) a na Jmezlltí již za|

zbergu1032 rir..)- 870 tn),k s i ln ic i zméně zajÍma

{tr, podralý, hnédor,lrr l j ic i , Srvn

: 1. Typ borovice rašs|inné (Pinus ul ig inosa).. i

1li:.l Porosty vůdČÍho dr'uhu r.ozšířeny jsou na všech čelnějŠÍch raŠeliništícb r.uclo-.!.9ra!Ícn. .Jsou to stejnotvárné' z dá|i co čer.oajícÍ pláně vyblížojící plochy,

ť,P:Ín::tu.i'::ť'.ice'Rurlohoří'v mnobých člstech horskýiaušal. i zusnrusity a ne-' |44vuJurr LeĎUc![ 4ulě l1J, i lVsaK r zasl l lus l ly a ne-

!]|an'Í raz. Někde tu]í se k rašelinné pnao juo roztrouše"né stromty s kratičltýrn al|í":: :}l*::':','..l::::l

s, četrrými t'ostyo'i ootve'i, ia nichž sedÍ k|átl(é,!qq!Yé jehliťe. V pI'astarých, stoIetých porostech býYají via.;;;",;ii lu^;;;;;.l,||otůzuě zprohýbdny' Nékterý těsně naď zerní se oÍyua a souběŽně s raŠelinoulÍsko led povt'chem béŽÍ l)ak ;ilný polozený kmen; jl;; řtn*y ČÍLsto pťapodiYllě1-:ii-q|i:,:i::t :."b

i 'Šikrrro

rystupuji. Oasto byví nad míru obtlŽno plodratÍ Se|1:Í:i'' pra|esy' kde miit1i-v oizarni sp]eti YětvÍ * k'""ů

"J';","..,x';J;xTll"i.o stromů a kůe hr.oži nám nebezpeČÍ' je-li raše|ina \']bká a méně

:T"ť.1"li9".".i v měkkou kaši, která se sykotem t.ozestupuje se přetia .so do ní nohama.

54

na DejvyšŠÍch fašelitrách jest tlosti hojná a tvoří misty (ač' zřÍdka) i samostatnou

tvar'rrosi. I Salix aurita v pěknýc.lr keiích růstává někdy řozt'Ioušeně na IaŠe.

liniŠtÍclt.

b\ Porost bažinnó boropice tlol,ný neb druh, ten uůbec schózí.

2. Typ Cyperacei.

Tento t}'p převládá č&sto na místeclr, kde se jiŽ t'ýpalo,' anebo na n

blubokÝch .ojal""t' s lesk]e černou votlou. Dlužno zde palr r.ozeznávati lrlavně

tÝář'nosti:

a) osti.icoaé 1torostE, kleré stihneme plaYidlem la mí:teclr vlhčíclr, m

tyctr, plipaane i v inělké'vodě; za}r'ývají rn1o-}rd'e rn1k1a1ou,j]:!;'.' :^uu:I..o.':;".;lilJ;;;"l'." on, z nÍž vyrůstají. Na suŠŠÍclr mÍstech bývajÍ to hlavně DiŽ'áily, l." pi.. Caráx steliulata, v ulga.r.is (více forenr,

':o,:1 'í::y.-':1:"l:l; fÁ ' p t| { ] c \ 1) I{ nim nravidletrt se druŽÍ J upuni. .n, p i lu l i fer.a, oeder i (též euílaYa). K nim pl 'avi(

|o, t i r lío 'n l is (míSty samojediný zar.ůstá celé plochy) a drobrrý J. supittu

bterÝ zablhá buď ve fo'-mě s prodlouženými kořenujícÍmi internodiemi do m

rnísť neb se od\'ážÍ le r'zplývavé folmě aŽ do samé vody.

Na mokrýclr mechatých neb i baŽinnýclr místeclr převládají často poro:

Car.ex ampul iacea, ř idčej i vesicar ia, vyŠŠí forna C. vuIgar is ' 'C.

lep

. ioa s c." canescens' kteláŽto jest mimo to ste.r .eotypním doprovoďettt l

ot]yorlňovací strouhy v rašelinišii. Carex Íilifor'mis tvoříc1 tuhé konpaktní

,..ti.ty .oto* širsími neŽ vysolrá stébla, b1la rlosud zjištěna jen ná raŠelinách u

Daru. TamtéŽ pozor.ována i vzácná v Rudohoří carex elongata.

K tomuto typu čitáme i por.osty obou dr.uhů suchopýrťr (Er:iop lrot.u

"ngu, i i fo l io ' , iat i fo l iuni) , I i te lé lostáÝaj| na s iejných mlstech a často vel i

pospo1itě.

Jak virlěti, není výběr ostŤíc v raše]inách rudolrorslcých veliký a ploio

r'aŠelinná Cat.iceta a Er'iophoreta, pokud se nernísÍ s jinými tlrulry raŠelinnými,

lloristicky c]rudé a málo zajÍmavé, zvláŠtě ve SťovnánÍ s ťaŠelinami v nÍŽšíclr

loháolr, ku př. jihočeskými.

b) Porostg Erio2lkorwrn uagin'atunt,.122) Skoro rŠude toste vůdčÍ dr.uh hoj

nezi osíatnÍ r'egetacÍ' 7vláště s Ericaceemi, a udává pak i zde ráz aspoň' v dol

kdy trsy jeho záři četnými btlymi n'n,n'. Jinak rosie nejhojněji skoro trs v

trsu a iaito la velkých plooháeh takměř v čistých polostech zvláště na týpal

iiž r'aŠeliniŠtích, na černajícÍcb se houpavých plošinách, z niclrŽ obyčejně v krl

zapudí jinorr cizor.odou vegetaci, která po obnaŽení rašelinJ pokou.šl ..,u

okoP:

půzdno plocby. Tyto poťosty, význačné nobuinými pěkně zaoblenýnri trsy vů

ilruhu, neselrázejÍ na žádné rudohorské rašelině.

, tum ( iZ mokvr

. paucif, ' r l i fo l ia

ných Erl i i fo l i r't' rjejÍŽ přt

''pak bur'..zveilá s.

J, irycn a-uveilený

pravé tr

l . ' v.]techaté

DeJ8rCn (

r . zer iB I. ce|é dr.t

v Rudob

| '2) sÍÝ' r)on;n Beib. z ' Bot. centřa]b]. Da uv. m. st l .316-317'

a) i samostatnou:Ioušeoě na řaŠe.

anebo naanávirti hlavně

l ÍlbčÍclr' mi Z ůísti p]oY

jí to hlavně]í rr]ísty tlávnilen .:e družÍ J ulý J. supiuud ieni Llo rno

Typ tetrto vyznačuje obyčejně Živou neoclvodněnou laŠelinu' na kieréŽ Di'e-Ylúdají kypré' voilol pr.osáklé koberce mechů. V první řadě jsou to ovŠen raŠe.linnÍky o vedle nich nejdů.ležitějŠÍ úlohu hrajÍ druhy roclu PolytrÍchum (tak$řehoj lé P. str ictum;, dá]e nčkter.á I lypna (ku př. Hypnum Stťamlneum!uspidatun, inter:redium), druhy rodu phi lonot is a 1.,.; . . ,. ' Z vlastnÍch r.ašelinniků uvádÍme z Rudoboří: 1,9). , 1 '1 Sphagnum cymbif o l ium, pappi losum, i 'mbricatum (tato dvě řadÍ

3. Typ nech ový.{',)

, řozĚÍřen) ' r ig idum, squafťosum' teres, contortum (s Yar ' subsecun.

. se co plemena k^ prvému dr.uhu), acut i fo l ium, rubel lur l r , mol le (vzr icně),í imbrÍatum, Girgensohni i (tetrto druh jest téŽ na lesních rašel inkích i la. leko

ají častogar is, C. lep

' . !T. " p la iyplryI lum), cuspidatum ís var. r ' ipar iun), r lo l luscuur '

Koberce I.aŠelinnÍkťr a Polytrich zářÍ obJčejně vŠeitti bat.vami od zelené aŽ

.. v těcbto nejvlbčÍch mIstech jest domovem jen tréco máIo druhů a i v Živé,dcbaté. rašeline rrepanujc velká |ozmanitost, ač jsou tu stanoýiska plávě nejvzác-

in ol .unl l . AŽ d0 salné Yody tťoufá s i jen rr Bož. Daru l 'ostoucí Sclreuclt .l. p 8l u s t ť i s, pamótná sYým borealním ar'ealem. NIěIči kaluže vyplňuje někrJy1drobnd, však velmi char.akier ist ická Carex l imosa, taktéŽ velmi vzácná

JeŠtě vzácněj i se objeví nal iÓká, p laz ivá plavrrň Lycopor l ium inuncla-'(edirré stanovisko !)' varujíc n{'s jali přecleŠlé pied irebezpetrr5;l)}i místy'mechu vystupujÍ huJtě Yedle sebe rlrobná stébla nenáprrdné C n r e x

8rr. Donin Bpih. I. c. p. Bt{_:jr5_órJ- v.t.nooi: i

"Irtech' iíeskÁ- l). 7J_iJ ( lěc7/'

loprovodenrhé konrprrktníta t aŠelinách ua.

(Et.Íophor.uecb a často Y

rlikl' a protol lašelinnými, janti v nižŠícb

vůdúÍ druh hoj'Íz aspoň v d, skoro trs yláŠtě na rýpan)b}'čejuě vuŠí se okupolýlDi tIsy

! ';:.

DO

př. carex stel lu latn' vulgaťis), tu nízl iou sít inu (Juncus supinus) ' celé

por.osty pěknébo Sedun vi l losum, tu něŽDý Tr iental is europaoa,-v celýc[

porostecl statnou MenyaDthes t l ' i fo l iata i ozdobnou Naumburgia thyr '

s i f lora a pod.Tyto mecIraté, mokré rašeliny jsou - jak jiŽ řečeno _ YýZnakem paltiÍ

namnoze dosud neodvoiJněnýelr a stávaji se stále \'zácnějŠími. Po orlvoďnění raše.

]inné pánÝe počíná se r.aŠeliniŠiě lasto rlěniti i v mÍstech zcela stl.anou ležícÍch,

drainagÍ nerlotknutýcb. NabývajÍ tu převalry větší Ericaceae, případně něktelé Cy-

p"."."u", raŠelila se ssedá, tvrclne a nabývá zlrusta podoby někter'ého z náslerlu.

j lc ich (ypů.

4. Íyp poIokeřikovitých Ericacgí.1'5)

DneŠnlho dne jesi tento typ snad nejťozŠířeuějŠi vRudohořl, zaujínaje vellré

plochy jednatr v sousedstvÍ porostů baŽinné kleěe' jednak vyplňuje veŠkerá prádnó

prostianstvt mezi volnými porosty lrlečovými. Ráz udávajÍ nízké polokeřikyz čeledi

Eř ioaceí a s ice Vaccirr ium ul ig inoeum (hojné na kaŽdé rašel ině), }Íyrt i l .

lus. Vit is i t laea, Cal luna vulgar is, z drobných druhů provázÍ jo zhusta

Andromeda pot i iíol ia a oxycoccos. velnr i důležitýD druhem jesi En.

petrum nigrum, zcela shodné s ostatnÍmi Erieaceemi oekologickým zaiizením'

. gar'is a pod. NabýláJi pos,lednÍ dluh nápadné převaby, bývá to rrbyčejně 1rřÍzna.kem. že rašelina jest suŠŠí. v tomto stadiu rozmuoŽují se pravidlem i porosty

různých Cladonií' a je.li rašelina dosiatečně odvorlněna, může se pak ploměniti

v typickou vřesovinu. Ná té se obyčejně v brzku velice rozšíří Naťdus a zvláště

Descharrrnsia f loxuosa, l r terá zřÍdka scházÍ Ý tomto typu. Na monších, často

Lyí i systematicky daleko vzdálené. Skrrr'o nikdy nescházeji téŽ vtlouŠené tlsy EIio.

p h o ru m Yaginatum.BozeznávánÍ dalších ivářnostÍ bylo by zbytečné, jeŽio líce přÍkladů liÓeno

jest v části specialní. Brzy převládajÍ Vaccinia, z nichŽ poslední dva dr.uhy tvoŤI

dosti stejnoměrné polosty' plvnÍ vŠak Ýždy pěkné, mohutné, zakulacené kopečky'

nápadrré svět lou svou barvou, j inde sdružujÍ se zase Vaccinium ul ig inosum,

Etnpetr 'um nigrurn ( řÍdčej i tvoř j samo ceté pěkué polosty), cal]una vul .

v lesÍch uzal řerrých rašel inkách nabude nezŤidka převahy trIol in ia coerulea,

která pak tÝ0i1 na bývalé raŠelině ve společDosti jiných tťav (téŽ Calarnagr

stis Ha1leriana) a Cyperaceí zvláŠtnt loučku, upomÍnajÍcÍ celým svýnr azezienÍÍn

na lučni raŠe]inu.Jen vzácně vyskytujÍ se na rašelinách rudohorskýeh malé porosty Ledu

palustre, zÍLačící jiŽ staršÍ laŠelinu' nebujÍcI již plnou silou života. Sám

druh ten ani na uďaných s[anoviskách neviděl'Ku konci zbývá nám zmíniti se ještě o zajÍmavých porostech břízy

(Betula naria), nizounké to křoÝité břízy, kteráŽ nemnoho se pozvedá nad

řílky YaccirriÍ a tvoří buď celé křoviny anebo roste v jednotlivých kei.Ích, v k:

r 'ozprostřených, as na způsob VaccÍniutn ul ig inosum. Svýni drobrrými kula-

tými lÍstky sotra též upomíná ua břízu.

r") Srov. Donrnr, Beib. L c, p 315.

:..1' \rě.vodou. Ji'lar ia u

iŤ]:::leb m inZa.

stibnernerašelin vporaceÍ acboilď tÝpravých lktcró by'ZaraÉelině rdsra r o 'rĎak zjevcular isdiceum,dioica,iitě tu ..culo vriN,lelin jesrDal'u tvo

Mkorý' dneudct iidvajt pa

Wcber.

jeo boiÍ.

rlobie i

Ieě!ého.

! l

ei8€ntlich'jest roztr,!ere!tupD

suplDuS)l ce]é0plteÍt, v celýchnburgia thyr-

vý'Zlrakenr partiÍ

' odvodněni raše-stťano u ležicích,

]dně něktel'é Cy.eréh0 Z á'sleilu.

í, zaujÍr:naje velké: veŠket.ti prádná) lo l ieř ikJ Z če]edišel ině). }Iyrtí l .rr.ovázi je zlrustarubenr jest E micl iýnl zařÍzenrŠen é tr 's1 ' E r i

, pŤÍkladů lÍčedvl i lL uby tv

ulacen é kopečliyr ui ig inosu0al lun r vulob)'úej]rě l)ř1z\ l (|šl ' ' L l |U' Uč

le I)ak prou]ěnÍaldus a zvla l l lenŠích, čia coeruleŽ Cir1lnt lgrsYl l t l YZezre

porost,r 'Let luivota' Sím j

pozverJ ri Itrdt l ieÍich, v l l

i drob uÝmi

57

Většinorr r'aŠelin vinou se odvorlriovtcÍ str.ouhy, na rlně obyčejoě s Černouvodou' J ich věr lýrni p i .ůvoi lc i Yedle zmÍl)ěné už carex canescerrS jest Stel .lar ia ulí8inoS[t, }Iorrt ia r ivu1ur is, Jurr cus supinuS. K| ie pl 'o|ékdj imi voda, l rostÍ rrěkdy Batrachiun aquat i le, téŽ SpaťgtI l iu lI) s inplex8eb Dinimunl

Zajínavy jsou 1rŤechody těchto pr.avýcIr r.rrŠelin v luční raŠeliny, kter'éstihn€ l1re z pťavidiir ll LybuÍ1rů, kde bujÍ koberce S1rIrrrgla a rnnohé llruhy horníclrrgĚelin v širŠím bařinrrénl pruhu kol r.ybníka ra, ]učrti rašelirrě vedle četlých Cy.peťsceÍ 8 Gt.amineÍ.j,6J l)le četnýclr květnatýcIr tlruhů poznáma leltce tento pŤe.chodDÍ tvar i tam' krle ztlrinlivě vyvinuta již typickd hot'ní r'aŠelina.|]l) Vegetacepr6vých hol!ích laŠe]in jest YŽdy surutná, D]onotonnÍ & post|ádá skoro všecb dr'uhů.ktoré by pěkn'l.ttti' Živě zbarvenýnri květy zjasňovtly truchlou lrarmonii celliu.

Zajímavy jsou téŽ přechody odvodněné raŠeliny v ]ouku. Na tlkové bývalér8Éelině na]ezneD]e je'(tě často moirvavá, mechoYatií rnÍsta, krle bujně r.oste D r o.ger& ťotundifo l i l , Y io la palustr is i oxycoccos pl lustr ' is . l ]") J inakišak zjevujesedosti souvisiý pot'ost tl'Lrvinný., v něol četné ltvétuaté drul-r1'' l)er-li-

. cular is palust l is , Rhinanthus minor ' , Palnassia, Tl i fo l ium sprr.-i l iceum, Loius ul ig inosus, a le i Arnic i l montaDa, Yaler. ia ladioica, I ,yc irnis F los cucui i a j ,|2r1 Z L l iívější r 'nšel inné ťlor."v nékLiy pospo-l i tó tu Ioste Set lutn v i1 losuu; podobné stanoYis l(o s i Í volÍ vzícrréjŠí Pingrr i -cula vulgnr is.

.. N" traviuat'ý'c)r takovýoh rriváclr rra bývalýclr r.aŠelirrícIr & v SousedstYí l'a-šel in jest domovem i Yzácurí v Rudohoří Stveel ' t i i t , pel 'enrt is , která u I '}ož.Dnru tvořÍ celou lýznrčnon tv iířuost. ' . lo;.

}íÍsty nají raŠeliny zv]tištuÍ vzezření: převlítlá por'ost LrrecLový a iiŠejui.korý, druhy typu nr icacei jsou jr , l lnotJ ivé t 'oztr 'o.rŠer,y, l rojuou bý.vr i Luzul i r8udct ica a pod. trIÍsty nabývejÍ trr l iovéto pláné Id,Zu f řesovi lnél]o a l)Ťec])o-YíYtt j l Pí lk por l .Špitzber 'gertt vel ice poř idku I,t 'copoditttn alp inunr.

;]. LuÓní útvary.

o ]učnic]t útvarech t.uilohorsliýclr v trejŠirŠírrr slova snyslu'aspoti uělrrlilr hIavnich kategorií' které i svýnt pťLvodem i oeko.

přechodní ibImy obou út'atÍl I .Lše]innýclr rrzrrdvá i znÍmý zD!,te l rsšel in c;{.

.o ' l t ' ) Raie l iu:r sanra bývi ršak tó 'ší :r mlz laréjší uež lr prrY\.ch ťlršel i l l , ta l ié těž]io

' . | '1.TeDto i lrnh vÉrk pomr:ťué brzy vvmi?Í, lr( lcŽto pŤedeslé dvir nlohotl se udrŽeti zce]e

Í8 l !E lukÁCb uaznaů"r l ' r l zpi .obem rZnik l i . ||

' . '1'] Ro"r'. i .e s.n'o

""l 'o,.. Že tvro louky neDl j i ješťě s lučrlí i r lšel inl lni nic spo.

' l .o) J iž Socňre na uv nl . s|r . 10 praÝÍ o toÍnto druhl l : , ,s ie scheir)ť ul ls ehcr \Yenjget.tat l icte Bewohoerio l r .

" i ' r ,*rt . 'N*r.r ,rI i l l dc l . IIochrr looťe Zu Sein ' . l sa ,s? ta lre pťÍlYi j Že

.: .oj ' . lofo:.n '" celém pr. l rn od ItItr iDé pies I lož. D I kc s! l)]Zel l l l ] l jn l l 1 } lé(lĚl]ťi , Že yĚr1.

l lu l luje hi ldy nor l g0 nr.

58

logií i floristicky podstatně se liší. Zahrnujenre celkem pod lučními útYaly nás]e.dujícI společenstva l.ostlinná:

1. Louky podhorské, nižŠích poloh, na úpatí RudohořÍ neb až asi do 600 at,na úbočí jeho YystupujícÍj dosti llhké, ]nÍsty s pi.echody do lučnicb rašo]in.

2. Louky horské ve vyŠŠím polroÍí, které nabývajÍ zvltišÍ výzrračné podoby

v obvodu subalpinských lesů smrkových (sr.ovn. str.4?.).

3. Suba|pinskě nivy.4. Vřesovinné Útvary.Louky xerofilnÍho t.ázu uvedenyburli,'u aŽ v uás,leduj ÍcÍn.

Podáváme předem výčet důležitějŠích drulrů lučních útvarri. Druhy tlrsí'u.or sí'

zené ní]r]'stupuj1 (lo vyŠŠíl]o polroři (narl S00 llr], r1ruhy Í1íč,lě tisknllté naopakjen zŤídka sestupujÍ s nejvyšŠílro pásma pod 800_900,t}; v toln připadě jsou

označeny před]oŽeným iN). Druhy význačné označeoy ! 'Equisetum si lÝat icum tvoŤí misty v tt iŽŠínr, zv]áŠtě vŠak r:e vyŠšítrt

pohořÍ pěkné pol.osly.I l lavnÍ druby trav rr iŽšíclr a vyŠšÍclr poloh jsou totožnéi jest to Alopecul .us

prateusis, P lr leunr pratense, Anthoxanthunt odoratun. Agrost isrulgar is, canina,]31) Br iza media, Descbaurpsia f lexuosa, caes1třtosa, Festuca rubr.a, Dactyl is g lomerata, Holcus mo1Iis, Poa přa-tensis, Mol in ia coelulea, kter.é stoupl jí až do nejvyŠších poloh (na př. jeŠtě

la ]ulrách na sr 'azích Plessbergu a u BoŽ. Daru). Ta)ré Tř isetum f lavescensst,ilrnene ještě u Bož. Daru ve výŠi kol 1000 itl,r3,i avšak nebraje tu již důležitouúlol iu. Cyr losur.us cťistatus jde až k 800-8ó0 i i l (ku př. nad Kaffem), pakl iončÍ. YýŠe jeŠtě jde t .ozšl ření Ávena pubesceus ( jeŠtě v 900 z l) , Arr l rena-therum elat ius ( jak správně Drude uvád|) nestoupá do vyšŠího pásrna. Festuc8elat ior sdi] i as i hor 'ní l rr .anic i svélto |ozŠitenÍ s Cynosurus. Koeler ia pyra.nridata stoupá aŽ k 1000 Ž (tak na l)lessbelgu), stanoviska jejÍ rrejsou vŠak četná.

Zají|naYá hor 'skí forma obyčejné Poa anDua (var. xa,r la, |- Poa supiuaSclrur]), kterrí jest jinak z Čech znáua pouze z vysokýclr KrkonoŠ a z Yt.cholkuŠumavského Javoru, jest hojná la Plessber.gu' n:t pr'ů1ronech a podél cest. Horskáfolma Deschampsia caespitosa s pěltuě z]atožlutou latou (val . aul ,ea) jestl.oztroušela v nejvyšŠim Rudohtrří, často s typickou formou, avšak bez přeehodůkní.-

Lupulcl. sxl(leti'ct v nejv1'ŠŠirn pásmu hojně. Pospolitě roste Yšak na lukáclti Luz. a lb idt a v nižŠicl l poloháclr Luzula campestr is a mult i f lora '

L i l iuni l{ar.tagon ťoztrouŠ'' až do 1000 zr l! ! L iI ium bulbi f e::uln rozšl řeno hlavně na sevel!ím saském svahu

Rudohoří' tak dle SacĎse/ao od BárenJteinu, Geisingu, Altenbergu, Mar'ienbergu,Sclrwalzenbergu aŽ k Holnínu Wieseltlra]u.

rg!) Ns Kei lbeŤgu též bezosinÍá Íbrma.r,J 2rl ' l? (n& uÝ. m. st!.569) omylem Draví: 'endťt

iD der nnteIeo Bergstuí'e..

!riDibrhrn

Iežela

i útvary nísle.

asi do 600 rzrašel in.značué podoby

y kursitoll só''iknlIté naopnk

přÍpadě jsou

Širk r-e vyššÍrn

Alopecuruso. Agrost is)sa, caesl)1.s, Poa pra-(na př. ještěťlavescens

L j iŽ důleŽitouKaffem). pnk

), Arrhela-na. Iestncgle l ia p y r .a-0u vŠílk če|nd.Por supiuaa z vrcholku

au),ecL)bez pŤecbo

Šak na ]ukí

aském sMalie n

Na str-aně české známo pouze od .4.dolfsgrtinu u Ebersdor'fu,wce téŽ 1 pollch.'33)

Jest to jeden z nejnádheťnějšíclr lučnÍch rlr.uhů r'udolrorskýclr ;spadí asi mezi 650- 9t'l0 n.

Ir is s ibÍl ' ica velmi roztrouŠeně. až do g00 z l ']ris Pseudacotus celkem vzácně, bojně na příkl. na ]ukác]r mezi Nýdekem a

Eeinrichsgrúnem, z vláště při potoku.t ,o lchicum autumnale jc le na ]ulrách pod Spitzbeťgen nad 1050zl!

' Srrr i lac ina bi fo l ia na sušŠích lukích jestě př i 1000 aa.? orchis ustulata udíu u Bečova.

. 1) orýx g-|abo.sa jen ve východni části RuiiohořÍ na stl.lně české i saské,tak u Cinwaldu, Nakléřova, na Spitzber.gu u Schónvaldu, na Strobnitzber'gu u oseka,na Múckenbel'gu. Na str'aně české na pŤ. na Geisingu u Altenbergu.

i ;| orchis mascula na lukách u Schi jnwaldu a poÍidl i t r na svazích Pless-berqu ke Kaffu.1rr)

orchis It la c u lat a roz[r 'ouŠeněaŽ (lo nejvyšších pololI, často vŠak veÝlhkých lesÍcb.

orchis x lor io schází vůbec ve vyŠŠÍm Rui lo lrořÍ, or 'chis lat i fo l ia j i leaŽ k 1000 rrl !

I4ipactis ptalustris vzticlrě, tak,l (N) Potlt{.tonun Bistot,tt;

59

kde roste di

jeho rozšÍření

rr Bcčova a Telče.aŽ nr lejvyŠŠí luka, literáŽ tnísty barvÍ zí.

cest. Horsu 8Yých řůŽových klasťr.;,|, B,umet aIpinus na Iukách u PřlseČoice a snad i jinrle, ÁŽ dosuri znírnÁřkonoŠ a orličoýctr hor..

u l t i f lors. Ptry ' teuura spicaturn vsude obecnej ;a. " i i .

"":"y ' i i . r . 'p"r"í.

;^T.o-:.:" '', ".t 1,i n o '.

uulrtri pot'ůznu, na př. u Jáchymou' jinak Y přell.iakln.a. Rit n ze n bef liu u Cbouútova. \. aejvyšŠírn hor'stvu. poclrybrré.'1

Theeium pratense co vel l ií vzícl lost Ye yýcl l - Rudoboří. Sro,.n. I)rt ' .Zr Da uv' m''stule."

60

(N) Pl.?/teurn(I, ,Ll!|ruIn ce]kem !'Zácuě, tak Y množství u \Yiesentha]u,téŽ u Sebastiansber'gu a Suniperku, v nižšt polozo v

"Grundthalu u Chontútova.

Phyterrma otbicular 'e celkem Yelmi l 'oztrouŠeně z podhorskýclt |ukaŽ do vyŠŠÍho pohoŤí, kde r'oste na př' nehojně ua sev. svahu Keilber.gu (ltol 1000 tll).Hojné na lukácb u Schónwaldu, na straně saské u Gottleuba.

Clepis succis i fo l ia rozšířena až do nejvyššÍch pololr .

Cr.epis paludosa lrojrrá až clo rrejvjŠších poloh. Často v niŽŠí forrně,ktel i i tY&|eln l istů pÍecbázÍvá aŽ v typickou l 'ar ' brachyotus.

Achi l lea tr{ i l lefo] ium šbsp. sudettca' opiz (-- AcIr ' Haen.keana Tscb') v poněkuď odchylné formě s Širšinr i úkrojky l istovými (í ' lat isecta tn.) jest dosti hojnou v nejvyŠŠím hor.stvu, zvláŠiě na lukáclr u Bo.Žiho Daru.

AŽ rlosud udávána byla tato forma z Óech výhradně jen z KrkonoŠ.

| (N) Ilie,,c|'ci'u,,L ]í'o,, ib u,,1'.I,u111'13a) Ye vlšších polohách Yelice ťozŠí.řeno.a3;)

Hioracium pratense Y tr ižŠÍch pol ' r 'oztt 'ouŠ', v nejvyŠším pohoříjselnje rre l iL le l .

Ei,e,"ac,tunr gotllicu|n hlavně v skupině Keilbergu a Fiehtelbet'gu, ači jinde nezřÍdlra.

nlutrged'tuln a|pc,1.t]Ln'L viz u útv. lesuÍch. Na loukách jen v nejvyŠšímpohoří !

.. Achyroplhotl'ls 1naculqtus roste Častěji v nejniŽŠínr Rudohoři Y sousedstvÍ lu.penatýclr lrájků, na lesnÍch lukách viděl jselr ho ku př. u Nakléřova. Též udánz mokrých (!) luk u BečoÝa.

Leontodou *hispi dus vat nigt,dca,ns hojně na vlhkýclr loulrách por lSpitzbergem a pod vrcholem Keilbergu, jistě i jinde.

Scoponera hwmilis jel na potlhorsk1ích lukách, velmi roztrouŠ.Sol idago Vir .ga aurea \aI ' . c l lpest, ,ds Ye vyšších poloháclt hojně!

! |. (Ň) Á,'ndca ,,nonta|xa všeobecně a velmi pospolitě, v nejniŽŠích polo.]rách vzácně.

Centaur.ea phrygia ZvIáště kolem 800 rr l rozŠÍřena a v € lmi po.spolita !

Cirs ium heteťophyl luur Yšeobecně as od 600 r la až do nejvyšŠíhopásma'

Cirsium, olerQceuxn nestoupá do vyŠšlho RudohořÍ. Jižrrě od stanice Schmiede.bcrgu výjimkou jeŠtě nad 800 rm! a pak téŽ u PřÍsočnice.

Cirsium canum v Rudohoři Yůbec schází' objevuje se tepr've v pr.uhu pod.r.ur'lobor'ském.

Senecio r ivular is zv láŠtě Da Y]hčích místech a ve vyŠŠÍch po.]oilích l

Senecio nemorensis ve vyŠŠÍeh polohách mÍsty.

)96) Dle lh tl,eho (Ďa uY. m. stŤ' ó6jl) jen u výprt.N) aelakols|:! leuvídÍ teDto druh ve své

"Áía]yticlré kYěteněu ! bec z l ludohoŤíl!

je8t dLterýLořt (32-3

u \Yiesentbalu,Chonlútova.

odboLsLýcb Juk;u (liol 1000 r,).

v nižší ťor.rně,

Ach. Haen-ýni (f ' la i i .lukách u Bo-

.tkonoŠ.t velice t'ozší.

tÍm pohoři jselrr

lbtelber.gu, ač

ln v nejvyŠŠírn

souscdstvÍ lu.va. TéŽ ur]án

louliách porl

llohriclr bojně !ejoiŽŠiclr po

a velmi

i lo Dejvy

r ice Schmi

v pruhu

l vyšŠÍch

61

Chr 'ysanthetttum I, e u c a n t l r e rr u ln jde pospol i té aŽ nar l 1000 r i l ](Na Kei|bergu ještě ntd 1200 zl)

Campanrt l a t .otundiťol ia stoupá též do subalpinského pásna, C 2er.sicifolia r'lkoht '

l l.!.'ť,F.: .Primrllu. ulo.t.':: ve vých. Rurlohoří YelmÍ vzácná, jinak na porlhorských.:"lukóch' vo vyŠších polohách Zhusta v lesnÍch íttvargch.

ct,lpdtt,tts v nejvyšŠÍm pohoři 9 okolí BoŽ' f)aru la vÍce8 četně, rád na rašelinné půdě.

Thalictruu, angustifol,iun velmi pořldku, .bojtréji na samotném rozhťaní Ru-dobořl a PodrudohořÍ.

Rcttt,uncultt s C,conitlÍollus v nejvyŠŠíuipohořÍ t.oztrouŠeně. V celémjel v plemenu platauifo l i us,

Ranuncul us nem oI osus velmi roztt .oušeně.hIavně jentéŽ u Plo.sulěreln od

Trol l ius europa €us v celém RudohořÍ celkem vzácněi i aiÍch.polobácb, na podhor.ských Iukácb na úpatÍ hojné u ostrovo,

Htobů,.Červ. Hrádku (směrem k Vinařům). v" pohořÍ mísiýl k Jáchymovu.

: Agtlilegia uulgaris na lesnÍch loučkách velmi porůznu.l lThlaspi a lpestt .e v celém Budohoří obecné!

":: ' :uss ia paIustr is nezřÍdka, ráda na l 'ašol inné pů,lé.'Ylo la tr ' icolor v8t. . montana ťoztroušeně, u Jáchymova, Abertanů

gl ianthenrum chamaecistus jde na Plessbergu hojně až do

ianthux do l to i de s sušŠÍ luka až k g0O m,!Dianthus

Í u ostrová,

nodolroří !!

-s i lvat icus jest Y celém RudohoŤÍ roztt .oušený, sestupuje až

Krupky', Jrrrlenclor.fu, ba zjevuje se i v doubraviÁě o .lao.ggo'ském. Rád na čerličieh, ač i nezřídi(a na archaických hoiň.u cPst nl t,l.avtrítt'ých mezlch' V nejÝyšŠÍnI LLlr'stvu isem ho ne.

;x*' i l . -1":u'-*:husta co Dienthus Seguier i ' Ávšak vi l larsz7l D' seguiel i.qEy' !laY!ě západoeÝropskÝ s,rÝ. !1eta|couL, Prodlromus iv' sor-sa', české ryd.l,o;TJ:": cech zní'm nelyl c který jseÍo tepÍve lořrského r.ok v ústeckéÍn tjťřcdo.l;ott"" "i" Domia, silzungsber. a. rgt. nlit.. Ges. d. \yiss. rr. ci-xvrrr. p.

62

Yiscar ' ia lu lgar. is stoupá ku př. na | iessber.grr (svalr l re l(affu) jeŠtě

lacl 950 lil a t\,oŤí tu celé urenší porosty. Ploto jest nespt.ávný id,aj Druď,elt,o,1:lj1

že sc\láz1 lrorrrímu RudohrlřÍ a Že se objeluje jen na předholách (300-500 tlt).

S i lene nutans stoupá na ]ukáclr značně přes 1000 r l r , ! (Na l(e i lbergu

ještě lad 1200 tr, !)Hy2ericum humífusutlt roztrouŠeno v nižŠÍclr pololrách (celkem vzácněji)'

r 'ddo :ra píseťnaté půJé.H yper. icun quadrangulum zastupuje ve r 'yšŠích poloháclt vŠeobecuě

brzo přesiávajÍcÍ H. pet^foratutlt,,Ger 'anium si lvat icum ve vyŠŠích poloháclr dost i hojně, též vŠak u Hor '

Brandu u ostrova (pod ó00 rll1, u Bečova, oseku. V PoolrŤí též v jednom údolÍ

u Kadaně.1a.,,1Geratliunt, pr.alense nestoupá celkem vysoko (Drude udává (s ot{izníken'

jen 400 ril), stihneme je však ještě při 600 al nx Ýíce nlíStecb. -

Tím zajíDravějŠíjest starror,islto jeho u Bož. Daru, ve zvláštní íor.urě. kterolr Celrr}oL'sřý co rar."eglandulosul l popsal ' Ger 'an. palustťe jest i v pololrác lr kol 800 rrr častýrn

zjevem, doprovázÍ zlláště bře,lry potůčků.

Linum cat]ra.-t iertm stoupá:LŽ nar l 1000 tp '

Ept,lobžu,I?x trigonu,ln, velnii pořídku u BoŽ. Daru (Zecbgrund).

Astrantia tliaior t.oztrouŠeuě v nižŠÍm po]roří a na jeho úpatí'

P impinelIa Saxifr .aga vystupuje na Ple-.sber 'gu až nad 1000 za!

Pastiiaca o1laca rozšiiena na úpatÍ BudolroŤí na ostrovsku, odkudŽ jde do

Poohil.I,n,pe,l,a,taria ost\,uthtlr1n v suba]pinskéu pásrnu Rudoboří, jinak jen

pořídku.Selin'utn carui;fol,i.a nevysiupuje do ÝyŠŠiho pohoŤí.

Atlqelica siluestris. nezřÍdka v odlůi]ě montana. porůznu r' Rudoboří'

hlavně v nižšÍc} polorácb.Carunt Carvi jeŠtě nad 1100 tn.

C Ir a e r o p Ir y l l u rn aureum z hors lrých polob sestupuje por 'ůznu aŽ

na úpatÍ.!! Meunr athanant icum vevyšŠÍm RudobořÍ všeobecuě lozšíi .eno, Stoupá

až la 1240 rru' arŠa1i sestupuje i a úpatÍ Rudohoi.Í, ba bylo v ťoce 1862 Dale.

zeno Eiclll,.rettl' \, četn]ích exernplářÍcb i na sev. stťaně teplické hrlry Zárnecké.

Sangu isorba off i c inal is s ioupá aŽ k 1000 rt l (ku př. P lessber-g).

G erin r i v a ] e v Rudohoří Y niŽŠích i vyŠŠÍch pololrách roztr.ouŠeno, hlavně

při potocich.Potent i l la Tormenti l la stoupá až do nejvyŠšÍclr poloh, P. pro'

cumbens viz útv' les lrí 'Genista germanica jest dosti IozšÍřena, Y nejvyŠšÍm hol.st,Yu scháZí.

Tr iÍo1ium spadiceum hojné Ye Yšech polohách; ťádo sídl i na ťaŠe.

linné půdě.

13r) Na uv. m. str. 199 a 569-570..o) Ýe vysokém Rudohoi-Í u Yejprt KnaJen popsaná od!ňda p aťvi1' lo!um.

Čast'iv luYod

ItylytldvvSaua.po

v- obnrrglo

&-iPod,

ke Iiaffu) ještěi,,la| Dntcleho,\'n I.h (300-Ď00 rll).

(Na Iieilbergu

:elken vzácněj i) ,

oltlÍclr všeohecně

též však tr Hor.'i \. je(lnom ťldolÍ

á (s otÍlznilien''finl Zajíl]r&vějši

l,aliotskg co ,t ar.ol so(j ,. čtstýL]

rgmnd).t l1.

nad 100r) rr l

' odl iudŽ jde do

0Don. j lnaI Jen

nrr v ňudolroi i ,

Lptt je por ůzn u aŽ

l .ozŠÍielo. stoupá|Oťe i ! 6 '] Dale ')I'f Zíll le.ké.

Plessbelg).,tl 'trušeno. h]lrr'né

pol,rh. P. p lo-

Scl]|-iZ Í.rlrl ." í Ll]i na raše.

OD

t Lotus ul ig int]S us celkel l ) rozŠÍře!.. Lathyr.us nlontanuS roztt .ouŠeně v l iŽŠÍch i vyŠŠÍclr p ' l lobácJr ' Por l Spitz.

bcrgern jeŠté v 1(tl)o lir. na Plessber'gu nacl 1000 ll a u Vejpt.t vevýši kol 8tJ0 rru.

Jesř tudiz nespťívl lx poznátnkl Drucleho||a|1 , 'Eťreichi n ic l l t das obel 'e Gebir 'ge."

Vic ia sepiun p, a,ngu'st i fo l i t t Koch(\. lDor l táu& FrocJ ') v nejvyššÍm

horstvu, zYláŠtě Y okolÍ BoŽ. Darrr a \Yiesentalrr.. Vic ia cťacca /J. a lpcstťds Cel . v nejvyŠŠirn borstvu na I ie i lber 'grt u L}oŽ.

Doru a lYiesentalu'- PrvoÍ aŽ dosud udána bylrr z

pok z KlkonoŠ' Zdí se všali, Že

íormou.Botrychiunr rutaefo] iurr l jen na vŤesovinnýc}l p lr inÍch mezi KeiLber ' .

geb a lY irbelste ineln 'r:)

- Botr. rn a t r i c a r . i t e 1 'o I i u m n.t lezelro bylo n& jedDé l)olui mezi u Tier-bošské kapl ičlry u Nýdel iu s ]J. Lunar ia.

Áspžtliunt' |obatunl velmi vzícně !

VŠinlrtetue s i nyni celkovélro rr izu jet luot l ivýeh ťt ivar 'ů lučnic l l .

1. trorrky po.lhorské.

Typicky jsou vyvinLrty clnešnlho dne .jeI míSty. Yétširrort zapuzeny z nichbyly hnojením vŠeclrny význlčné druhy a rra úlior' jich r.ozmnoŽily se některó 1rÍcnl

.::. Nl rozlrt.ani poilhot'ských a lrorských luk rutiohors]tÝclr objevují se zvlríŠt'ě

U"uIr pouze z l t . ' t ' t tÍcl t lestt u Cl ludnrr ic, druh{*ni jeclrra z nich nen! výlučně jen horsliou

trúvy s j iné dr.uhy jnl io Centaurea Jacea' HeL.aoleuur SpJtondy l iu nl ,Sanguisolba off ic inal is , Carnpanula patula, Cirs iunr palustreq Podobné.

. Jinak poclobaj( se louky tyto značně her'cynskýrrr podhor'ským ]t]<ártr v Br.rlcch.cgsto vyst'upují co Icsni luli:r. (pr.ůnrěrem tlo 600 lll YýŠe), ni'.ty objevrrjí sci v podr.urlohorském pt'uhu. tali l<u př. vr:lrni pěLiué nIr os|t'ovsltu; přili lnily oilturlulo.leDy jsou y čísti soecia]ni.

' N" -^-r. . .-

r , ,

v' obvorl.u ig.|j6Uyy.r. r.ul r'"li,e' květnaté louky' pl'i iměretrt as liol 70O |l, |eŽÍcÍ,na nicbž jsou zvl išté četné oL.uhic lee par lá i rry ' tak hlavr i i ' ve výclr . kř i r l le orcbis8loboEa, téŽ orchis lUa,sIula jr j .

i ': 1-Pilém stall iu SYého vývoje, sparlajícím pl'ůIlětem do 11ruhé polovice kvétoa

:^lť:d9jt (počdrken

' 'or.un.rr vykazují tytn Po' lhnIské ot.c lr i r lp ' ' t 'e ] iuki . n. i l ' . . l , 'oun''dobuo8t 8 t. zv. BrbioskÝmi či oťchideorýnti loukani česlrého StřeilolloÍ'í' l+,j)

'ř.: .r l ' t ) Ns !y. t ! . str . 569

|, w;nkl .r udÁvÁ i i ídr ^' l t t .^Lit.'\ E-. ň

' l eske s l řPdoLoÉi- l la uv' m. cI l ' l IJ |:; '

64

I{ íěrnto porlLorskýnr loukárn, jež jdou .rejv;lše li ?50 al,!ar) pojí sc těsně i r'eYrŠŠím sttll)ni Rudo}rr'rřÍ olchideoYé louky, kter.é na zmíněné loulry střodohors,lró ne.uálo upozotňuji. Louky takoYé st,ilrnenre v Rudolroří ku př. jeŠtě na svazíclr Pless.

bergu ke líafíu, jak v části specialní b]íže líčeno bude.Na těcbto lukách r.oz l ivétá časně z jara Pr. intula eIat i0ť a, Thlaspi

a lpestre, pozděj i orcLis mascula a v době l tvětu níea též orchis glo.

bosa, Gymnadenia conol)sea, Coeloglosum vi l ide, Lathylus lnorr-

tan u s, Cr.epis succisífol ia a id.Zkrátlra objer'rrjí se zde takutěi' všechny vůclčÍ dr'uhy orclriderrvých luk středtl.

horskýcb a to nam oze hojrrěji rrež tarn' I zdál by se tudÍž vztab obou zde zce\apřirozený a úzký' }Iusí:rre !šak 1|řes to s dťlr'azem vytliuouti, že teto podoba jest

Y podsiatě jen zdáulivá & Že obojÍ kategorie luk představuje nám typy lulni la-pťosto rozdllné. vidíme t0 jiŽ z |o|)o, Že podoba ta t1tlrá sejen jar.ní flory, kdežto

letní regetace ná pramálo společného. PÍechor'ávajít louky středolrorské co přir.o'

zená součást celkoYé pontické kYěteny česk. StředoboŤí vždy i řarlu poutických

dr.ubů, které ovŠem sdílejí společnost uYedených podlror.ských dr.ulrů. Za ]eta pak,

kdy clruhy ty zmizÍ talrřlta beze stopy, přenrění se orchideová louka středolrorskrÍv suchou lučinu, kter.á již nijak neupomíná rra s!ěži jar.nÍ přikr.ývku; celkový rázneudávají pak již rlruhy podhorslré. Napl.lti tomu na těclrto hor.slrých lukách rudo.

Jlor'skýclr jiŽ počátkeDr leta dorrrinují Yýznačlé horské typy, které Středohoří vůb€cscltázejí.

ovŠem že soujrlasné druhy flory r.udohorské a stŤedohoťské pouirazují v kaŽ'rlém přÍparlě na býralé pToudy YegetačDÍ a na výměnu r'ostlin obou těclrto polroří.Některé druhy, nyní v česk. Středolroří domácí, mají svůj pravý domov jistě v po.

hořÍ rudolrorském, odkudž se snadno pi'es prulr podrudobor.ský (zvláŠtě přes Cha-bařorice jest spojení snadné) dostaly do Sti.edobořI.

Nenalý vŠalr počet dluhů ŠÍřil se jistě z vlastního Středohoří opačnýur smě-

Íem k RuďohořÍ a pr.orrikl z Láslí až vysoko do ÝlaBttrÍho horstYa, ba nělrterýnrdrulrům podařilo se i přesiorrpiti celé Rudohoří, takŽe se objevujÍ opět na straně

saské. JiŽ dříve bylo poukázáno, že při ton asi čedičov1írn kopcům v Rudoboří při.

pada)a důležitá úloha'

2. Horské |ouky rudohorské.

Loulry ty jsou vedle rozsálrlých raŠelin nejvýzrračnějŠÍ tvái.nostÍ celého bot..

Stva, jsouce pÍ.i toni i jeho specia]itou. Zádtté jíné pohraniční Jrorstvo české, tím

nréně pak nitr.ozenrské, může se clrlubiti loukami podobnélro složení, Louky ty po.

čÍnajÍ nad 7O0 pŤÍpadně 800 rll a jsou zvláště pak význačrry pr'o celé subalpinské

pásmo r'udohoI.ské. NejvétŠí jiclr komplex prostít'á se v olrolÍ BoŽ. Dalu a Wiesen-

talu. Kr'ásně jsou též vyvinuty na Plessbergu, ďá|e na JZ' dosti pěkně v krajině

od Nýdeku k Scbón1indu' V severor'ýclr. pokračování Rudolloři stibneme ie jeŠtě

'!) Zdaiilé líčení těcLto lučlrích íttYaŤů ]la sflskélr Geisingbergu podálá Drlde la lt.

In. s[Ť. J/u.c l l .

ts$, i ide

jsou stá)l

Lt

čujÍ se r

L|'Ývks S

velmí po,

i ostat0ÍY prínirýborlétiÍch být.

důleŽitě'1,mant lť

Ji

Za přiro2vislé kot

dářst\'í íplocltY, t

I horskitěŽllo pc

cbidee tr

snadno ljest všalěasto piktelé vini t iío

nýcb dt'křovineltrarinatbergu, InebvlCaprrŠelitrDé,Ješt,ě niplexi l

Pojl Sc tésně iky stÍedohorské

lam'jsoBne

kde j iž scházej i r .ašel in1'; jdouť aŽ zů údolí Telnické v olroI i NakléÍova, kc lestá]e jeŠtě Telmi zajÍnaré; zde koBčÍ as pŤi 660 ,),.

čuil ae rychlým. bujnjur r'r1steu. v zimě a dlouho z jar.a leŽí na nich v1.soká při.

frvka snehu, ,i,',"il:l.l]]] l'l'i::1::."''".c|.ilu] :- le'jly'ŠŠlch polohách scházÍ, snih

jpzdě. avšn]i jakmile se ziťatí, hned se počne loulta zelenati' vyriiží tťáYa ai.oÍ

'egeta.". Y nejvlŠŠÍch poloháclr ciosahujÍ louky nejlepšíbo vývoje teplve

tomplexy lesnl. ovšem Že irInoŽrrilo dÍllší fozŠíÍeuÍ luÓuÍm útvarům hosptr.|ví a zvláŠtě hofnictYÍ, kter'é l.ylrubilo v okol( bývalých hornÍc]r mÍst velké

těŽko podati' pouěYadž uměl1ím bnojeníru vypuzeny b"Yly místy nejen vŠechny or.;'c!idee l{5), nýbrŽ i nrrrobé jiné výzr-raĎrié tlrulty' Nékteré druby dajÍ se oYšem tre.

Lo zapudi|i' tak ku př. Í }Ieurri. Yů!:lčÍ to dťuh rudohorský prvnÍ tÍÍd}..hojný i na níŽe položených lukách (700-ó00-400 metrť|' kter.á

:přechodnÍmi íotmaui tttezi luliauri podJrorskýrni a horskými, na něž !ŠakárůdčÍ drulry poslednÍch (tak Gymnaclenia aib ida, Ranuncu]us aco.i fo l ius, Impel 'atoťia a j ' ) n i l idy nesestupujt .

3' Suba|pinské nivy.

'ž Dl.ude'l+') podot'r.liá, Že nejbohatšÍrrr a nejrozmanitějŠÍrn vi.běťen Yzác.bonosÍ se ritvar vzniki.ý z pfir'ozeuého spojení louky, baŽiny, potoka :r

a Fichtelbeťgll. Ňa těchto nivách, kde pťůYidlem stoji jednotlivěskupi l r ich menŠÍ ,jeřr iby, rreb kde jsou ťoztrouŠenÍ keře SaI ix

aur i t l neb smrčl(\ ' zal i r 'sa lého Yzlůstu, st ibneme dr.uhv luční, ra-drLrhy dopr'ovízejÍci co svéŽÍ bylinný lem hoťské potůčkY a konečně

j ichŽ . iest tu v lastnÍ sídlo. Jest to ku Dř. StreDtoDus am.8,' kter-l. nlá tu své jecliné zajištěné rudolrol.sl ié s|aoovisko.]l:) dále

9bé pozoánky 9l l t t jch l r l l lorů sYědůi o b: ' 's lénr YětŠiro j i 'h rozši iení' Tak Sac, lse19) ovtídi ješ|ě olchi . mlsculs mezi druby. o nichŽ p.aYÍ. ::e se ŤIznačují

uo. l lnst i i icke{r loses Áuít letec io deI erzqebiťj i jcheD F]ol l1. . .ro. Bř. 576.se téŽ od Jíclrymo!J. k!créŽ!o t iLit- l::: se Jatr!ě Ýzlrhuje ns Eei lbeťg.

: Rudohoři á !.uh po,]ru,J..h...i).'

tě na sYazíclr Pi -: . Louky tJto bý.vaÍí obyčejně v.vsokostéblé, zvlášté jsouJi dosti vlhké; v'vzna.

deor.l.ch luk siředoah obou zde;e tato podobaim typy lučoÍ cum a tvdřtrost Árni0a D)0ntana.jarnÍ flor.y, ltdež .JiŽ dříÝe jslne se zminili (str. 33), že t.Litlohor.slié louiry dlužno povaŽovatidolrorské coi řadu pont i

:ozeoý útvnr., že vzuiL; jejich neurrtožnilo ieplve zasáhnutí ruky lidské v sou.

'ultů' Za leLalouka středohoivIttt; celkový

,.útYary ty vŠak nusily tu jiŽ před tÍn býti. Přesné rozšÍřelÍ podhorských: a;Doiských luli v Rudohoří' odpovidajícÍ dřÍvějŠítnu jich složení, jest dDeŠnlbo dne

t io l a ThlasptéŽ 0rchis glLatbyt us mo

ských lukáché Středohoři

ié pouhazujÍ v'bou téchIodomov j istě vzYlaste pres

hořÍ opačnýuÍi] '

uj(im

baopět nav Rudohoři

.nostÍ celéhoorstvo české,:ní. Louky tycelé subalp

. Dalu a !Yi pěkně v kstibner:ne je

,odi,yá Dnd,e Í|D'

Týžiso uně.

qt.

'Íá

oo

Aconitum Napel lus lJs) (u BoŽ. Daru a u Abertamů na Plessbergu' kc le útvarteDto jest naznačetr), rra rnokrých místech vzácně SaginaLinn"aei , rb1. i in.ných' druhdy kopánÍn Yznik lýclr děl .ách Epi lobium ir igonu r (Zecbgl.;nd).na mokvavých mechat ináclr Epi lobiu m nutans. na t iavinných r.ašei i rrn1.c lrmÍstech Sweeťtia peIennis! LuzuIa sudet ica, Rbinanthus alp inus,na loučkách r.ázu vřesovinnélro Lycopot l ium alpinum (všechny 3 vr.cb1,),jen na Fic l r te lber.gu S elaginelI a c i l iata, pobl i j zmlrrěných kŤovin Ath'y-r ium a]pestťe ir pod.

Jinalr šir.é plocJly zhustn or']ádá Á l.n i c a' uténe nápadnou jest hojnáGyrnnadeniá a lb ir la, druŽně r 'oste Meum' roztťouŠeně vŠakhojně šol iaa. l 'o-alpeEt l . is ' u potoků Senecio r ivular is, Impef at0l ' la, Petasi teSalbus, Geum r ivale, statné Mulger l iurn a Ranuttculus aconit i fo-l ius a pod.

Botr 'ychiurn Lunar ia bývá na suŠŠÍc]r místec]r roztťoušeno;pod l ie iJ .bergem pŤi s i lnjc i nedaleko Hoíbergu . jest Stanuvisko vzácl lého ' tsotť. ťutaefo-l iurn.

. Čeiakovsl<ý udává v ' 'Analyt ické

květeně" Z Rh (- hornÍ Ru{iohořÍ,)i ophioglossun vu]gatum. Bl ižŠÍ stauovis lro však až dosucr tt i i i1ím ur,edenonebylo, tak že údaj ten potřebuje potYrzení.

4' Vřesoviny'

Vřesovinné loučky nejrůzrrějŠÍbo r'ázu jsou oYšem v Rudolroři silně zast'ou.p.eny, neboé chudí pr'abotní půda, dtsné podnebí jest jakoby stvoi.eno pr'o rlrubyYřesovinné, miluiÍcj křemitou podlolru a činícÍ vůbec nepátrné náioky. VŠude v obvoduY]as[nÍ hercynské flory jsou blavnÍ ZáStupci vřesoviuných utvarů hojně zastoupenipřeoházejíce i do jirrýclr společenstev.

Hlavuf typy vřesovin r'udohorských by bylv následujÍcí:

a) vřesoYiny travinné,

s]ožené v pr.vrrí Ťaděz nesčetné De.scharupsia f lexuosa' která větŠinu mýtinrudoborskýclr v hustém porostu polir.ývá, avšak i jinak zhusta udává ton na vře.sovÍnuýoh místeclr. Někdy se k ni dr'uŽí někter.é xer.ofilnÍ Festucy (blavně v niž-šÍch polohách i Féstuca Sulcata, t terá však br.zy přestává a ustupuje F.oÝina) ' j inde Br iza medi-a ' na pasekách četné r lruhy lesních rnýt in a pod.Hojným a velmi význaÓným druhem jest Holcus mol l is . Také Da;tho; iadecuubens jest mIsty důležitou s ložkou, tvoříc řídčej i sama poťosty. Za to Ca.lanragrost is Hal ler iana ve vyŠŠích a CaI. arundinacea Y njžŠÍch polo.háclr svýnl pospolitým růstem jsou vehni důleŽité.

' t3) TaLé se

njkde leYiděl a také*1ť

o" "

.. S t ó Í k € a n u m (Bťoý, DŤud,e na uY'm.sťr' 564).L|e|a|cous|cý bo do své ÁnAljtickó krěteny nepřjja|'

Sám jsem ho

(B(

jedmo.dolmeslti

út\

tvodruRu

suLrpolul i

turdrur ia

čit

nobucbpěkner

)Igu, kile útYaTnaei, Ybyl in-m (Zecbgťund),ch rašelirrnýchIus alp inus,rchny 3 vrchy),kŤovin A th y.

lou jest hojnájně Sol idag.o

PetasiteB\ aconit i fo-

ieno; pod l{ei l -l r . l utasfo-

olnÍ Rudohoř1)rili\'m uYedetro

i si lně zastou.eno plo drubyŠude v obvodujtrě zastoupeni

YěiŠin[ mýtiD'í ton na Yře.(hlavně v niž.a ustupuje !'.r mlitin a pod.DaIrthoniaty. Za to C a-nižších polo-

l ) . sá l l l jse!} ho

tí*"ne u podstatě buď

t l l

b) Yřesoviny smilkoYó

(Bolstgrasn0atteD ), lvořené četnými kompaktnimi trsy smi lky (Nardus st ř icta),

)" tt.1.ý.n upl.os|ted ostrých štětinliovitých listů v čefvnu wniliajÍ neuápadrré

iednostranné klísky' Vřesoviuy tyto st ihneme i v lejvyŠŠích polohícb, kdeZvláště.nohuioé

jsou vyviLruty. NescháZejl ovšem ani v uÍŽšícb polohtich. Dr'uhy je

doDrovázejÍcÍ jSou opět dle sousednlcb ú[vaťů l'ůZ!é; někdy vyplňujÍ vo]ní mÍsta

mezi kom1,"ktnÍ, ' r i jej ich t lsy i někteťé ostřÍce (Caťex lepot ' ina, pi iuI i f er 'a),

stt iny (Juncus st lu i tťr 'osus v obvodu rašel in) a Luzuly.

LÍimo to jest Nardus jako akcesor ickJ. e lement vÍce méně hojnorr vevŠecb

dňibů, z nichž poslední.Rutlobori nescházÍ.

iubrllpirtsliou Yac,:iniovou vřesoYinu pozor.oval jsem ua svazrch liohtelbergu, kde

|okryty byty rozsáhlé pláně poťosty všech t ř i vaccinií (př istupovalo Vacciniun

ul ig inosunr): zcela podřÍZeoě t .ost la mezi touto Zi l € neob1.čejně vysokou a hustouiegetacÍ Cal l una, roztŤoušeny byly keÍe, hlavuě Sal ix a Solbus.

.: ' ,t i ! .|. , .:' d) YřcsoYiny mechaté a lišejnikové

óndc, hlavně YB spolel:nosti Callunových vřesovin sc zjesujíci, tvořené hlavněrodů Polytr ichltu l , Racomitťium, Hedrvigia, Cladonia. Cetra.

, S lereootulon' Baeou)yces a č. j .

e) vřesoYinJ Callurtoré

Í, tvořené hlavoě polokeř iky Cal1una vulgar is a Zaťůstájící buď pláněcelé stÍáDě, často i sYahy příkře skloněné' lide se les netnohl tak snadno!i. Z jai.a jeYÍ se nám co jednotváťné' černajÍcÍ ploclry, konce r ]éta zazářířůŽovou bat.vou l.ozliYetlých broznů. - Jsou vůbec l.ozŠířeny, r]asto však na

ploch:ich.

.:. easto nalezneme Yřesovitr) s Četnými meclry, liŠejrrlky.$ ' Deschampsia í lexuosa, Nardus, s Lycopoi l ienr i

c) Yřesoviny Yacciniové

porostem borůvek oeb brusnic' z]tusta vŠak stuěsí oboujest daleko hojnéjŠí Ye vyŠsÍrn pásu}u, ač i na satném úpatÍ

oběrrla Yacciuiemi,(c lrvaium vf ibec.

{au8tum a anuot inum 1lo.-ůznu te vyŠŠíclr pololrrícbr 'l t !cum, Atrtennar ia, a ood.

Holcus mol l is ,

it*

68

.f) I.řesoviny květ]laté,

to jSou Ýřesovin) takor'é, jic}ž vZezření určují dr.uhy nápailné svýni často Živ{zbal'YeUými livět1.. Ericaceae bývají pravidlem pŤinlíŠeny.

Yřesoviny tyto mají jiný l{,z v niŽŠích poloháclr - jsouť r'ozšÍřeny zvJáŠtěna úpatí a nej iŽšíD úbočÍ Rudolroří' kde roste namloze i bor.ovice neb ]ide sezjevujÍ i lupenaté hájky - a opět Zcela jiný re vrŠŠích polo}ráclr v obvodu ]esůsmrkových, tjočÍIaje as od 600 lla nalloru'

\I nižŠÍclt po]o}ácb bývají př'iuíŠeny četné xerofyty, literé jerr z části stou-paji do vyŠŠÍbo horst\'a; Ýřesoriny tv cirorají tyto Y}íZnačné druhy (podiÍzeně vv.stupujÍci dťuhy tYářlostí c) a e) neuvádínte):

Cyt isus n Í g r i c a n s, '+' . ' ) }{elanpyrunr n € ]] lo1.osu]u) \I iscar ia r ' t r] .gar. is , Potent i l la opaca, velt la, Tl lyurus ovatus, Hyper icum perťo.ťatu l} l , qu a d r a D gu l u u ' S e c l u rn a cr e, ť e f l e\ u ru ' P o t e n t i ]I a T o r rrr e n t i ] l a.Ga]iuu I\{ol lugo (vzácněj i veruu), Diaut]rus delto idos, Jasione mon-tana, Or igalum vulgare, I io lcu s mol l is , Ptel is aqui l ina, CalaruinthaC)inopo11iulr l , Clrrysauthemuln Ta] lacetun] lstoupáv}'soko),!Br iza net l ia,Bracbypodiuui p inrtatum (vzáclě). Tl i f o l iutt , t canpestrL ' . 3f \ 'eIrse,Scabiosa alvensis, Sol idago Vi lga aur.ea, Hieracium Pi losel la,A: l te!nar ia dio ica, Yio]a s i lvestr is , Riv iu iana. col] ina (YZácDěi i) 'Genista ger l r anica.

Tyto květI)até r'ř.esor'ily b}'r'ajÍ pt'avidleur vyr.inuty při olirajíclr lesních, talianenitých bezlesýclt stlÁnÍch. T sousedstvÍ březor'ýclr hájků i na ŠifŠích ezÍch, apí'cclrázejÍ pak zlrrrsta v xerofilnÍ tr'ar.inaté stráitky, ria kterých sice scházejÍ obr'.čejně některé drub1' r řesovinné jako Cal luna, Yaccinia. za to jsou hojnějšltrtivy, zej réna Festucy.

Jinak jest touu \e vyŠŠÍnl poJioŤí. Tu jsou t1'to květlaťé Yi.esoYinv vylil]utyv podobě r'ozlelrlýc}r plrint, kter.é zuenáhla přecbázejÍ Y t!'pioká hor'sbá Arnjcováneb Meor'á luka. I v lejvJŠŠÍ čÍisti' na př' na Plessber.gu. Keilber.gu, Ficl]telbeťgu'v Zecbgrundě a jinde, vidíue r.ed]e vysoliostéblých bujn1icJr luk na SuŠŠín tell'ainut)'to Yíce vřesovÍnaté loukJ' l)iŽŠllro r.zlůstu a spiŠe do hBěda zabar.yené. Na lichobyčejr ié doni lu ' je Árnica, na l ic} stoupí až dcl i000 t la Yiscal ia, Hel ia ir .t l r enum, Li l i uur }Iartagon, Dianthu s delto i des ' 0byčejná kopl 'et inabývá tu až do nejvyŠŠícb poloh v celých poro.steclt hojná, }Íeum se tu pali stejnědobře daří jako rra vlastním komplexu bujnýclr lull. Pěknýrrr dr'uhem těcl)to !řeso.rinný0Il mÍst' které stáYají se ! nejvyŠŠích polobácll zhusta součástí subalpinslr1íclr ln iv, jest nízká Sol idago í alpest l ' is , záÍÍci za rozkvětu z latoŽlutýl i kyt icenr isv;,c} l rvětů. Prar id]en se tu usadí téŽ v hustých kobercíclr Gal ium Saxat i le,nezřÍdkaibl 'usnicealrojnéLuzuly(takiLuzulasur let ica) '

ten za pontic](í' a klade \'elký důraz na jeho ce]koré rozšířeuíjelro rozšířeni t obvoc,lu lesní flol.\' lrercJnské. \' Br.dech

11',) Dnde povaŽuje ClfuhPloti tomu rnlurí však jíž vel lrén& pi. ještě na.l 600

'r v lesním

tických r1eAí ani stopy'pásmu, kde po Dějakých cblumDích rostl inácb, tím méně po!-,

{

obkloPepodkladoÝŠeDl ;

ůŽe \

du\ orlu

inaara jako

nlul l l

jeŠtě (i

!dbý Íá

r ienohl

lral lnu

cbalDi

takŽe I.

mechormůŽe (

snt.čil1smr.Úliy(nívá rkoŤel1.kdežto(oTŠeDrpůsobí

.r}ín)i čaSto Ž ivé

69

. Často býYajÍ tairoYá ujst&, náležejlci svýnt rázero kYétnetým vřesovinám'

obklopeDa pravými horskými loulrami. Hllvní vliv De toio Ťozdělenl má vihkost

podkladu, kteráž může býti různí i na téŽe loka|itě dle mistnícl) ZvláŠtností, a pak

oršem jakost prstl.

: JiŽ pŤi lÍčeni útvarů r'aŠeliuných zmíuili jsnre se' že zv]áště Z typu Eliclrceí

múže vzoiktrouti vřesovina, odvodnili se raŠeliniŠtě leb klesne-li v rrěrn i z jiných

tlůvotlů značně niveau vody. V takovénr přÍpadě nalezneme palr pravé vŤesoviny

.. . i i ra l iste rašel ině. Ton ob1.čejně udává CalIurta, l 'ozšířeny jsou obě Yaccinia.a

jako druhy poukazuj ic i l l r bývalou rašel i rrt t Ernpeirum nigru u a Vacci-' .n iu

m ul ig i no s u n.

..'... Jinde vznilrají zrrse tla orlvodněné ťaŠe]iné zvláŠtnl ]oučtiy. ua kter'ý.ch seješté rllouho tlrŽi mnolrtj r'aŠeIinné rlruhy (sl.v. 3tr'. 57), avŠirk přece jerr znerráhla80bývá pÍevaby piistéhovalá květena. Také na ploclrách, ]ide raŠelirla sana se jiŽ

lemobla obtoditi (pt'o nedostatek rody), rzniliájí zhustil viesoviDy. častěji r'šak rízrt.

t iavinoého (} iarr lus), u iísty i Cal lunové-Nékde vytvořÍ se na bý\.z[lých r.aŠelináclr i Ctriceta neb llolil ieta (s Des-

charIrpsia caespitosa, Crepis succis i fo l ia, Lychnis, Parnassir a pod.t ,' takŽe místa tato nabuďou věrné podoby (ovŠelt jeu ztldulivé) luČních r'nŠelil a jen

'necboYá florit býr'á porlstatně l'ozdi]ná. Jinde odváŽÍ se tani i sult.čk.v a bělrerrr Času;Fúže celé raŠeliniŠtě zarůsti souvislým lesr:nt. Zajímavo býÝá pozololati pak takové'j;!'qrrčiny, i Y stáři 100 let, vzni1rlé na čisté raŠelině. Rašelina o(i té doby' kdy

byly jeŠtě ma]ýni stťoDrky, se stále víc a vice ssedri, trrkŽe ulostlý smfkna. takýoh místsch téŽ malé roční přÍr.ťtstliy) tYoií celé zvýŠené kopečky svýrni, které pozveLlly pokrývku rrseliny či vlastně udržely ji v pťrvodní výši,

idožto okolní raŠelirra se ssedla. Jeduotlivé silné kořeny, lrol nichž se r.ašelinaoyĚou již silně s pr.stí smíšená) propallla' Čni pak holé tlo vzduoltu. Les takoÝý

Í zvláŠtnÍn), nezvylilým doj urem'

.r. Ostatni útvary v|astního Rudohoří.

f0zslreI1y

'vice neb kde seh v obvodu I

jett z částiy (potiřÍzeuě vy

Yiscar ia vurr ioum perfTormert i l lJas ione mor , Calarni l th

iBríza ner l it re. 3rÍensm Pi losel ll ina (

lj iclr lesnícli,i i l .Šich nezÍch,ce 'qcházejÍto jsou hoj

esoYlnv Yyrihol'skií Arni

lu. f icl itelbeSuŠŠÍn) t

r,r'vené. Nl niar ia, H el iayČejní kopl.eti

<é. ]- Br.dechcb, tím ménč

(Ufuary skaluí, sníšené lupen'até hájky, březové ltsíky. 1laloxero/ilttí l;iotiny,se tu pali a mesoflní strciika, 1lisčiny, rybníky a,poď.)enl técl i t0 r

'Ku konci

1. Utvary ska|ní.Y

- rlastnÍm vyšŠínl RuclohoiÍ J.yvinuty co Sanost:ttné spo]ečelstvo rostlinné.

kde.vystupujI nohutné skaliny, nenaleznente veclle uěkterých kapratlin, ne..ch'jeřábů 8. houštin mrrliuÍkových celkem nic svéfázného. Pr'avirlienr jsán to

tÍ stLbalpinfysÍogrromiiŽ I u Ir.rui

iun saxat i

'o celko'é

mUsime se stftlĎoě Zminiti jeŠtě o některýc}r |itvaleol], kteťé Y ťost-Rudohoř i b lajÍ jen podřÍZenou ú]ohu'

druby sousednÍch ťltvar.ů, které se usadily i la saruých skali lách. a aui výběr JiŠej.níků a lnechů lebývá zrlriŠf pestl..\í a \'Jífazný. Z nrecltri c0 r}iznačnější typy u!á.díme: CynodoIl t iuue poIycatpun, ore oweis ia Bruntoni . Ulota Digr i .ca n s, B at. tr a mÍ a p o m i {o r 'n i s ' i th y p b y l l a, H o n al o t ]) e c i u m s e l . i c e u m,z jatr'ovek něktelé Jungel'mannie a pod.

v rrižších páSmech 1]udoboří (300-700 al) b1ívaji Skal]iJ' n)iSty d0sti lčliněYyvinrrty, arŠak i pak nepozorujeue skor'o nikr]e !ÝzDačnoll skall i květr.uu' Castoje ZaIůStají riruby ri 'esovinné nebo drulr1' xetofi lrríc]r stránék. \r stí u ies!irrr pře.cho\.á\'ajÍ naulnoze iett dt'uhy lesniIro pot,lrostu.

NejspÍŠe YyYinuta iest ještě slia]rrí i ' lora nl-r břidlicích (]lríSt}' l]a Žuláclr)' Takétanl, l ide nestoupá terlain l lř lmo r' ]rřeben r udo)rorslr]i ' n}íbrž ]il ie jest bohatějir 'ozč]eněn' sídlÍ ] iě l(teťé ska]ní druh]. ' ta l i Ye !ýŠi 000 i00

' t ještě Hiel 'ac i urn

SclturÍdt i i , Ser iun reí]exu)] l . Telephiutn. S e rrt p e l . v i r . u nl s o] lc ' l i .íer. l tu, SÍlene nutans, Vincetoxicuu of f ic iua le, Chr.vsantheruuncoryubosurn, \re lbascun L"vclrni t is . I iestuca gIauca. Z Glundthaluu Cl lomútoÝt l udárá se i ZajímaYá kapr 'aď \\rooLls ia i l rverts is '

Z důleŽitÝc]r keřů roste zde YzácDě Sorbus Ar ia a Cotoneesteť. obaplaealpinské a \elnl i \ 'zácně po]]t ickÝ Col 'nus lÍas.

2. Smišené lupenaté hájky a březové lesíky

vyvinuty jsou- lia úbočí Rudohoři' as do 600 al, h]avně Y Střcdli části u lir.imy. Jir.kova, Čer.v. Újezdu a dále směr'em Ii Eiseubergu. Piev]ádají ob].Ůejrrě Y lJalror.katém'z části zlrultivovaném tizemÍ. Elouběji v Rudolroří jBou jeŠtě pěk!ě v"rvinuty 0dBečova sulěr.enr k Blatlu, Quirrau a orasínu ve výši 610-6!0 al, pak od Gótter's.dot'fu smělem k Schimbergu, v ji1rozáp. cÍpu v údolí Ruthavy a Zvodaly, r' sevet.o'Yých' u Nek]éřova.

Tyto hájky sk]ádajÍ se ponejríce z bi.Íz. dubťr, líse]i. rzácuě r. niclr v'vstu.puje SoIbus Ar. ia. \r jej ich sousedstYÍ neb s Ir imi St ihnene \ 'Ždy poloxe|ofr lnÍkřoviuyzhlobu, šípl iů, trnek, svÍdr., kalÍny, Lonicera Xylosteulr . YzácuějšÍjsou čisté tloubraviny, za to dosti lrojné v naznačené par'tii březové bájiry.

\reškel.é tyto hájky jsou ZajímaÝy tÍm, že se y nic]] ]nísí ťudohoťská l{!'ě-tena silDě s elen]eDty bájovýni, lrter.é na zvláŠt přílrodnýc]r starloviskác]r rlťstyi převahy nabývají. ostatně jest přir.ozeno, Že c]rluunÍ a báiolé tJ'py snadno seml},]ob]y 1'rriknouti z blízkélto StředobořÍ a Podr'urlohoři'

Yýznačné drulry těchto hájků lry byly as následujíci (l)ěkteťé velrui vzácuě):Conl a l lar ia naia l is , l{elaupyrum uenol osum, Cyt isus '

n igr icaus, Gal iun s i lvat icum. Thesiuu motrtaDum, Achy-.ropholus. m aculatus, Arnica montana. Bupleuruu longifo-l ium, Lathyrus montanus, Luzula alb ida, Aconitum yar iegaturn,Betonica vulgar is, Tr i fo l iun alpestre, Ranuncuius uemor.osus,Pulmonal ia angust i fo l ia, L aserpi t i u n lat i fo l i um, Di authus,superbrts. Hier.ocbloe austraI is. Vio]a co11ina, Pbyteuna spí-catunr, Chrys autheurum cotylnbosum, Orobus vel .nus. ni ! ter, . l . i .

ciatoPomL'

zoeÍáz

J rll(lo ista

hol

slo

DA

be.

grte

ul

mtt

(trněpai lP iY:nl

A

uvsÍ

lroj v' bcť ]iŠel

?l

c ia pis i formis, cassubica, Clut letoťum, Li1 ium }ÍaťtagoD, Eupa.

tol iu m cannabinum, St e l lar ia H olostea, ÁSař u m euIo paeum)

Potent i l ia a lbtr ' I trula Conyza. Cor 'yďa1is fabacea, trIe l i t t is

úel isSophyl lun.Hájky iyto přecháZeji D]ísty Ye vohté lrÍoviny a střídajÍli se s dl'olinani

zÓernalých balvaDů pralrorDÍch, uporrrínajÍ Živě na blízké StředohoÍí. Celkovýur

rázem se vŠak od stŤedohor.s]rých útYaIů přec jen potlstatuě lišÍ, poněv:rclž vetllejmenovaných rlrulrťr uplatňují se sYým mnoŽstYím hercynské druLy, irter'é Y Strerlo-

boŤí jsou vzácné a pr.ávě ty nejvýZnačt]ějŠÍ teplcruilné typy jsou omezeny na jednotlivá

stanoviska.vétšÍ, SouYislé doubr.aviny na úpatí Rudolroří rráleŽejí jiŽ pr'uhu podrudo.

horskému.

3. PoIoxerof i|ni křoviny

s|ožeté z ŠÍpků. svídy, lrlrrhu, Íldčeji lialin, trnek. často s jeřáby a jívarni prová-

zejí pr'avidlenr tyto lupenflté lesíky t stoupají zv]ášt v mérrě zalesriěn}.cll končinácbnad 700

',. ve YyšŠÍlir poiroří scházejí; Zastupují je jívy, maliníiry, červený a černý

bez, Lonicera ! igra.Z šípl lů setkíváme se tu s dr.uhy Rosa catt ina' g l i ruca, sepiunl ,

g l 'aveo1ens (tyto d\.ě brzo pŤestávají ), tomeDtosa, oinerascens' tomen-tol la, scabr i l ta (u Ebers i ioríu), coryl iíol ia, d uruetor 'unr '1501 Rosagalt ica a ovŠem i i rac lryplry l la schízejÍ j iŽ v l tstoít lu RudoboÍÍ.

4. xerofi|ní a mesofilní stráňky

(travinaté) niajÍ podob0é r'ozŠířenÍ jako uveclené křoviny a bývají často útočiŠiěntněkter.ýcb teplejŠíclr druhů' Y nejniŽŠích polohách sÍdlí na nich i Centaurea

' panicu l ata i Ditnthus C a ť t h u s i a n o r , 1r m '

ba ve výŠi 5Ď0-600 r l l nalezenai dtuhdy ol .obalc lre coer 'u lett ' J int l ,v sídlÍ rár la na obclobných stanoviskácb

" Pimpinel la S axi fťagt, Genista gct utanica, So l idago Yi ' -ga aurea,'Y iscar ia vulsal is , Hel ianthemum CInmaecistus, Velbascum,nigrum sioupá dost i vysoko do vlastního pohoŤí). Gal ium lIol lLrgo, řídčej i.veťum) Euplror 'b ia esula, Thlaspi a l pestr 'e. Potent i l la verna

mosum (jeŠtě u H' Krupky), Ant lrerrr is t i l rÚto1. ia, Dianthus del .

nějŠÍ typy uv{.Ulota nigr i .

tm seťrceu

sty dost ikvětenu.

ra Žulác lr) ' Tí]e jeSt boi ln

Y l)alIor' l i

ě Hie t .acíuÍul l l s o l r( ' l i

vsant l lemuZ Grtlnd

, l leasier ' ,

iu l i l imy, J

íl1u lesDÍlD

l]ě v'rvinutyrak od Giilavy, v sev

r l n ic l r

Anthyl l is Vulnet 'ar. ia (sotva l i t ie původnÍ). Th1'rrrus oýatus, Geťa-yelu]i Ý . ' .n iurn ťolumbi lum' Thal ictr 'um minus (BeĎov) ' HieIaciuD cy-

dy polure)un. V! l-tájlty.urloh o r'skátor iskíchpl snailno

i l r l r . Cvt isDUID. ACnur i o n g ifvtr iegatu

teuDla sPs. uiger ' . Y 'J") tsl ižšÍ viz v uÝedené práci .ý7iesbauto,:ě'

e l l lor '0s

I l ia l th

:to ides.

Na Eieseubulgu u.Oseka jest stanovisho Gelaniuur r l ivar icatum,Bečova na úbor 'ech roste Yicja ]at l ryt .o ir les a u c € s t LI&lva pusi1la,

ce]ém toLnto pl 'u l lu jest pak výztačrrí I{naJ? L popsa||á" Funar ia t 'o.te l lata.

72

5' PÍsčíny

v pravém slova stn1'slu v Iludohoří scllázejÍ. Jerr nrísty vzuiliá lozpaden ltot'ninIrr 'ubý pÍsek, ktelý pak l rostÍ četná Senecia, J luurex .A'ceto sel]a ' Spergu.]ar ia atvensis, JasÍone montana. Pteťis aqui l ina a pod. o vý.značné psanmofilni floi.e nemůže vŠak býti ani řeči. V okolÍ Jir.kova na]ézríme ti.izajímarějŠí Zástupce písečlré f lory a s ice Cor.y lrephorus calescens' Arnre-r ia vulgar. is , Ai f á pr.Írecox'

6. Rybnični f lora

jest ve vlastnÍm Rudo}ořÍ téŽ velice slaliě zastoupena a sestává namnoze z ubi-kvistů ja l io Potamogeton natans, Polygolum alnplr ib ium a pod.ZajÍmavo, že v r'1bn1ku mezi SclIón]ilderr a Kolllingcll ve výši 63l ,,, IoStě jeŠtěhojně NyrnpJraea.

U jedloho l.ybn1čku na lileckeulriib]erbachu u Ho]zniib]e ntr SY od Suui.perku vevýši nad 660 ril naznačeu jeŠtě ÍltYaf oblaŽené půdy r'.r'bniční; bojna tubyla L imosel l a aquat ict ' Pepl is P ortula, Heleochar is ác i0u.lar is a j .

5. Ku|turnÍ poměry'

YlastnÍ RudohořÍ jest na přÍkrérn svahu čes]iém ve vyŠŠích poloháclr drsnéa zv]ášťě tam, kde počlná souvislé pásmo smrkov1íclr lesů a kde se objelujÍ i r.a.Šeliny, na rricbŽ po většÍ část Iolru visí rlhké rtrlazÍvé tnllt1', velice rrepŤíznivopr.o polní hosporlářsiví. Jinak jest tolnu na seve[!Ím svabu. na stťaně saslré. kdepodobá se spJŠe vysočině jeu pozvoina sc sklánějícÍ, již pr.orývají n:člká koryta vodse s]abým spád'en (Bernau) ' Pro tuto stlanu platí také, co Daniel,\5l) o RudohoÍ1pravÍ; oDas Erzgebirge ist lroc]r hinluí bis au seiuen St]reitel benohnt unil be-baut, ůbelhaupt das am stárksten bewobnte Gebir'ge von Deutschland. Dor'f liegtan Dorí' und al]e timmeln vorr Kltipplern, \lreber.u u. s. v...

oproti tomu musílte říci, Že na pr.ttdkém svalru českéD] těžko již obŽir'ujese hoťa] polnín bospodářstvín a cltovem dobytka.

Uelkové kulturnÍ p0měťy RudolrořÍ nej1épe chal.aktertslje Koi"istka:|Í2\

"HlavnÍ plodinou jest žito 20-230 lo, oles 22-2Ó07,o, ostatek nejvÍce bt'anrbory.

Často nemůže oves pr.o zitlu zálry na podzín nastávajÍcÍ, býti ani sktizen..Žito co jař í]aři se jeŠté v nejv}.šŠÍch polohách, tak ieŠtě v oko]í BoŽ, Daru

a Ábertamů, kde již dosti pastvin obráceno Y žitniŠtě.153) Na jiŽnÍ Stťaně Pless.

l5 ') Iíandbuch der Geograpl ie, {. Aufl ' s. 266'

' . , ' P iíspesky k stat iBLjce Ieqů v.echdch. |98nJ sIr ' \ .\\Iv.r '3) Tak zmiňuje se též Bernat Da uv' Ú. }Íusíme všák doznati. Že místy v té véci šla

kultura až příl iš daleko, olulujíc ne]rostinný kl.ej teÍ c pŤiloz €né les ťltYar.y. Tu l latí 6loY8sat,hseho (Ae uv. m' st'' 40) :

',Die liu]tuďrage ist fil! eiB Gebirgslaod mit grósstel Unrsiebt zu

bet gu 1:

lýcl] a

l l t .ác}t ' :

Žetj S lz larsijeŠ|ě Y(

p0Děl' l)

\ n iŽŠY Podrúdo1i t

re r'ÍŠgal tellsady u

podluiv toulna t € lscházÍI I lDn

nímu

sat l\taštatuá ŠejÍ

v lll ukami,IoZ.šíil(ulh:1átlry

Ierfol!schoDnacbllmisch

-{ ckelPflanzzahlr{geD (

dcn rl\-atd

Lem holninSpergu-rott. o vý.lézríne třis . Árne-

|Ó '

bergt (slt]ěl'eD ke Kaffu) dařÍ se ve výŠi 800-900 zl ještě žito vellic poli oves-nýclr a branboř iŠť; co píce seje se zc le Anthyl1is s Tr i fo l iu ln p.. tuo.. ,hrácb, z ovocných stlonů YidíDe jeŠtě tŤešně (kol 850 zil).

\r nejvyŠŠÍclr poloháclr (85O-i000 zl) uusÍ se někcly oves i žjto zeleué sví.Žetj s po]i, bt.ambory pak pravidlem omr.zají. oproii tonu Škoclí méně pozdní n]l'azyz jara, ktelé v nehostinných částeclr Rudohoří pravidlem se dostavuiÍ. V tu dobuještě vegeta.co spí. Zito ovšem ve Yysokých kr.ajlch s rlr'sným poilrrebirn rlii klasypouěr'ně řidké a Zrno holší jaLosti.

Ze ze|enin daŤi se jeŠtě blávkové zelí u BoŽ. Daru nar] 1000 lr,!Jinak pěstuje se jeŠtě ]en, celkem však méně'ovocné stt'omy nad 7á0-800 rz pt'avidlem Ílplně přestáY1jÍ (i ptíčnice).

V nižšÍch prrlohách u vesnic clařÍ se Špatnější rlrul]y ovoce, jen ořechy nepl.ospÍvajív podnebÍ ruclohorském. Vyjímkou nalezneme staré, plodtré strom-!. v Te]čskémúdolí nezi Ó00- 600 zz!

za tO Da teplejŠÍcb, k jibovýchorlu obr'ácených svazich uve výŠi'nad .l0í) zl daÍ'ilo se dr.uhďy dobré YÍno; zvláŠtě vesnloegalten) Da Z od Jirkova pt'oslula v té přÍčitrě. Drres jsou bývalésady uš|rubt i lýc lr l Ir 'uh ů tteŠhotýclr

oze zm&l'os|ě

ubi-po d.jeŠtě

Jirkoya a BorkuYi laÍe r\ le in.r in ice poklyty'I od Suni-

I}oJDA tUs aclcu-

iclr clr.snélvujÍ i r.a.l lePříZniv0jaSl(é. l ideliolyta vodRutlohořÍrrttrl be-

Doťí l iegt

Ž obŽivuje

iistiu:t3'z)blrrmbory.! . '

BoŽ. Daťuně Pless.

té 1'ěci šl!platí siovÁUnsicht zo

Y krtltur.nÍclt ponrěr'ech zraóí se téŽ výbor'ně osirý. lrontrast Ruriohoři a pruhupodLudobor.skéiro, v něnž jest podnebÍ teplejŠí, takŽe ceilý ten pt.uh pÍiutlká seY ton snéIu t.lzce k Středohoří. Zde-daŤÍ se vŠeolrny clruhy obilÍ, i lečrrlen (sroupán8 teplejŠícb mistecll i na úbočÍ Rudohoří) i pšenice, lrter.ti v Ruclolroří růbecsclází, ZLle daři se všechny ovoclé stlomy, i ořechy i meruřrky, zcle dozrávái vinná réva. V teplejšÍch Inístech pěstujÍ se vŠecbny druhy zeleriin' l<teré vlast-nÍmu Rudohoří úplně scházeji.

. U Chomútova na Ílpatí Rudolroří pěstuje se hojně jer1lý kaštan (oastanea8a'tiva)' taii zvláště u r'ybnlka Álaunu, kcle rozkládá se óelý zajínavý háj star.ýchkT.1o:'

" Yíce jali sto kmenů' mezi nirliŽ jsou mnohé jistě silr'l.Š Í 1ó0 r'oků a při.

- ;e|ďlen;

uach unsern Jirfabruugen isť mrr.n inr l]rzgebírge, nanrentl ich in der hl]c]rste I iegionJ-

i*l l"Íl.]:: ' ' ' ::*:ngnn rrnd brtJer'r.]tnisse eiugel l i tet,. ái"

" iar"i" i ' iD spáteťu Jahťeo jhle

.., 'b{cbthei1i3eD \\ iI '|rLrngnn e|st vol lst i iodig an den Ťag tr.eten iosseu. GirDze sťIeckeD, luí bóh.. llili:,i:: .:':'-'],l.-lu]:l]":'':'",^siod ěntwald-et

'".a ,"lr'.i a"..iii".* beraubt, um k.irglicheoÁcLerbor]en ""

. l ' . ' *^'""*" ' DerauDt, um k. i rg l lche!

' :" i iBf lu"". - . ." ' , ' : . . , ' ] ; . . : . .

. to ig. . 'o uDd Kaťtof i 'e lo oft k 'unr ýeget iťen' a ls f i ' r rc l r t tr igende.ruzel l neisL krtmoer]ich d.rstehen' \Yir wollen nur bestátigéD' \{ie uoi ai" " 'go.

Ánscbt1uuDg aD

.lil-;:ťll"::l:..r der NoJlendorJeť Hóhe, del Álťelrbe;g-zio',*ura".

.á"g"..r, deE tlrgeUun.;ge.h des }.lcbt!]belge] etc. ge]eh!t, áass auch im Er'zgebirge nicht

-u".. "'l'.ii"..l"i''il*j,".""*$l'J:::"i-.l-].*".

ljď]']'serl, rro schon seit Jahlzehaten die I{|ageB gehóťť ÝoldeD si d, dessr lÁ ' . - l ' - '_'q uuu \\ as.pr at, . . Bp.fobD-r urr I u"nd zunehmpu.-

D' KrajÍnná eharakteristika vlastního Rudo.hořÍ ve floristiekých obrazeeh'

l . Nejzápadnější Ďást až k čáře potoka Bystřického.

(Hrozněttn - Glasberg - rašeliny rltl JZ lltl I'erninltlt, - L.llttslr.,h -' XúLte|; -rašeliny u čáie od, }icuhaus.tt ke Eraslítl|l,L - Á,,,t,tťJtctl. l

B!'střický potok, potlél uěboŽ r.ine se z ostror'a sj]nice. rcbázi l i l HrozlstÍDe}D do ]rr'ásné]ro údo]Í, tvoi.ící]r0 východuí lrrirnici této části. l iteťll nelIá1eŽÍ sicesubalpiuskému pásmu' v níŽ r'šalr Ilísty jiŽ pásuo to naz!ačťl)o a krle jsou pěkněvylinuty rašeliny, zr]áŠtě v seveťnějŠí části. Smě|em k sask}inr ht'atticÍnt.

U potoka saD]otuého vládne z pl'vu jeu obyčejr]á ,.g.t".. ' mÍst.l. rětšÍ n{.!InenŠí křovin.\' tv0ií vlby, olše, ji lr l.r ', čer.l1'l,rez' sdrl1Žt]jíc; se s !ré]iteťÍrrli j iuÍlristt'omv nělide i v celé bájky, Y nichŽ ns nrokřatiech bují kyprá l 'egetace, 1iJak"ri.ŽÍcí se jen rra nejb!iŽšÍ břehy potoka. lřer]átlajÍ vetŠinou rysokóiod1zrré tlr.uhy,tak Z t l 'aY nol lutné t lsy Tr i t ioulr cauinurn. ]esklá a ješté vyŠŠí 1..estucagigautea, ozdobné i l iu ln effusutn, j inalr četní Epi loúia. Spir .aea Uirrra.t ' ia jako skor.o vŠude v RudolrořÍ v odrůl lé r lenuclata. L) 's i l l ra0hia vulgar is,Ci ls iurrr palustr.e, Chaer.ophyl luui h i lsrrtuu. \r cel l .cb koJoni ioh Lrsar l i iase tu Iurpat iens \oi i taug.ere, bJÍzl iost Jesů oznalruj i nrohutué l iapl 'ar iě,h]aYně tIsI Athy| iu lrr FÍ] ix f eIu iI la, a skupi l r . Seuecio ! .uchsi i .

Nedaleko za ř{loznčtÍneu. krIe se si]nice crbr'ací pÍirtro li S' počÍní kr.Ísnéúdolí, jehoŽ vclrotl uzavit.á s pr'aYé stl 'anY rj89 aa vysoký Hoch]]erg, JelroŽ výběŽekjzdoben}í l]ird silIticí pavil lonkerrr s l ir i islýut r.ozhlerleu svíži se pIudco li potoku,nalrItoze ska]iuatýni svahy, kde již neclaří se su]f]iovéIIju IeSu. I,épe tu 1lrospÍvajlx-erofi l l i ior.ovice a i j irrr hojně pŤil}rÍŠené biíZy mají tu pŤiIoZeřlá sr't sinno"ls]ra,Yolrré pak nezery. kde měllrá půcla nepŤeje vzr.ůsiu lesiIr r'ůbec' l'yplĎuje lrustýruzavřený poťost Yřesu, který ve vvšokém letě lozzáiÍ se pěhnou čcr'venÍ a jenžsi na tomto staltovisku zvlriŠt libuje' \a ]er.é str.aně rrávÍr'á vstup do írdoltlesrratý [ilasber'g (696 ill) a v pok|ačování jeiro la SZ llřbet \\:iilÍlilgu (961 ul až97Ln\.

ln 0.

enii leŽÍte J,ioucil l].

,,í zl ' H

7ř)

Yystupujelue li ze silnice tra Glnsbelg, stibnemo v dolejšÍch pal.tiíclr význačué,byt by chudé útvary lrercynské, jak opalrují se všude v rriŽším a suŠšÍn lesnímpísmu rudohorském' Z počátku' lrrle 1,ůda jest suŠŠí, druŽÍ se obyčejně k snrkůmbor.ovice, kter.é vŠalr br'zy přestívaií' Jinak ze sttomů důIeŽitějŠí úloha připadá je.řábu, z keřů Sal ix Capr.aea. Poťosty sni lhy a vřesu uejso[ tu ta l i hojné jakoporosty bol.ůvek a brusnic, ktelé ťostou často pomÍŠen) ; vŠade jest též hojuáLuzula alb ida' uzavřené sl iupiny tvoří NIelarrrpyr.um pl .atel)Se. ťoztrouŠeDyjsou bojně t lsy I{ ieřacium muťoťun] a s i lvat icuttt (na Inr l t in iíc lr i i reviga-tum), zvláště na volnějŠÍch ufstech ntocně vz l 'ůstí Cyt isus nigI icanS. YůdÓínldruhem a YěfDou naŠÍ dluŽkou Zůstane j iž .A.r .n ica lnor]t i rna' Z trav vedle snl i l l iv ,Ágťost is a i ' p l 'aYým vŠudybylem jest Deschampsia t lexuosa. kteťá se napasekách sdluŽuje v r .ozsáhlé pol .osty. Rubus toDleIrtosus vedle i)byčej l]}.c lr Zí-6tupců skupiny 'Glandulosi . .

jest n]ísty rozŠÍien' Gal iutt i s i1vestre Spoko' jÍ sestÍnem jak se svět len, Epi1obiunr angust iťol ium ovládá velké plochy na mý-L]ná,c|1. Z jinýc}r obyčejných druhťr lesaÍ flory lrercynské hojná jest LuzullL pi-losa, též Gnapha l iun s i lv rrt i curn, Calauagr ost is aťundin a0ea lu lís|yv porostech) ' v polostínu s i l ibuje Viola s i lvestr. is a niv i l r iaI]a. v t ip lnémgti lu oxal is . ozclobná Vic ia s i lvat ica pne se nt mladé srrrt .člty ' Digi taJ isa,mbigus neb jeŠtě nápadnějšÍ divizla velkolivětí svítÍ z dáLi v paseliriclr, nrr, suŠšÍs|ehlejŠi půrlé l ibuje s i Antennar ia dio ica a Cetr.ar ' ia is landica. tvo.Ťicí mÍsty podťost v lnalých borcích. RoZtIoušeD jest Iotent i l1a Toťl1)en.t i l la.

Ve vlastnÍm sml'kovéttt 1lásrrru vkliněny jsou lBÍsty svéŽi, pékně zelené iesrrÍIoučky' jimiž pr.otékí pr'avidleru zurčicí potťlček. Někde to byly pťlvodoě lesoí u]o-|rřady, ua nichž nabyly převahu různé traviny' lrdyŽ Stalo se ]Ísto to volné. 'fvtoloučky urění se ulÍst'v i v rlalé r.aŠelinliy; na jedoé z nicir na dosti zuačtrém sklonu,kde mlsty tvtlřily krásné ]<oberce raŠelinníků souvislou polil.ývku. pozoroval jsemnásleúuj ic i ZajÍmavé spoleÍPnstvo [oStI iI lnp:

. Tr. i fo l ium spai l iceurn a Cl .epis palur losa (Dízl(á. namnoze téŽ v' l r .

. ' '{:čin zde Destihneu]e.Pasekv nÍsty ztrrůstaji červeny.n bezelD, někde mu přiníŠen ve Yětšlm neb

menším tnnožstrÍ bez ler.ný. Hojné jest Sol idago Virga aurea ( jeŠtě ty-, GlL leopsis veťsicolot, l rísty c lruŽně vystupuje zt|dkz zde lrvetoucÍ,

.vonval lar ia maial is . .\tJryr. i rrnr f i l ix f erninlr , l ; toré bylo rrejhojnějšiltspradi Y tlolejŠíclr partiÍch' skoťo přestáYá a k vl'cholku, kde bulry skoro Y Stej-

poŮtu jsou př i t l líŠeu' ' . ' v ládIre h]avně tenlně zelené ..\spidiurrr spinul o.

ŠšÍ Festu bt.rnbyotusl l r ' l . ivaj i rrejv icp l rujItr . trr v1skyIel l r t 'íz.f ae: i Ul l

i l ru lg i !r l' . Y io la palustr. is , Rhinanthus Iuinot ' , tr .estuca Tubťa, Luzu]a

,.: ' . campestr is, Arnica mo11taua, El iophorum angust i fo l ium, Poten-

[ace, j iDak

' r l izrte

.tel.íni j

rut e i i lPhsi i .

tstr i étší

' t rL l , l os

,Yi l st i l tr0

o niÍcl l t is ir ' . t i l la p&lust l is . Lotus ul ig inosus. Scirpus s i lvat icus, Lychl is I losJ cuc! l i . c iťsiul l l prJustr 'e, Deschampsia caeŠpitos:r ' Va1er iatt l t

o l0tca. PtIoai . ia l r i r lustf is , Clr .ex l , r l lescpns. r u lgar is, panicer.IJ0cÍDíe|r0Ž

Ll|ťLj ] i l . \ .e vyŠŠÍn l| i išmlI l ' r inÍšeDy jsou smrkůnr četné bulry. aÚ Yětších Čistýcb bu-

. . ' . . . Droseťa l .otuudif o] ia (mÍsty se jí cel i i l t l ista čer.venaj i) ' Juncus supinus': .:: E ie l .ac iunr Aur. icula a pÍi o lr l 'a j i Rubus stxat i l is '

yplr iuje h

Ú: l .vel i t l

stup t lolgLi (9Ú+ , i

76

surn, srět lejŠí.{sp. F i l ix mas a Polypodiun Dryopter is ' Na pťů-honech les líc lr ]rojný jest I lo]cus l lo l l is ' jedla z nej lýZnačnějŠich a nejobec.nějšÍch trav v RudohořÍ'

\a samém vrcholku sesliupily se v bizaruÍm sesta\.ení skalní lavice; pře.viádá zde řÍdký les surkový a bukový. ktelý potonr pokračuie na clruhélr svahu.V partiÍch těchto jest místy dobře viclěti zhoubný účilek větr'ných a z Úásti i sně.hovýclt 1rolonů. l{ísty nenajdeme arri neponrŠeného stťomu, ne zřlrlka jsou smrkyZce]a |ozŠíípeny neb i z kořelů vyvřáceny, jinde aspoň lrcholky jicli jsou ulánárry'kdeŽío buky, zvláŠt v n]ádí ohebnější, sliloněny jsou zhusta v smělých obloucíchaž k zeni. Půda sama jest tu kostrlratá jedrrak vyvrácenými ktrteny, jednak bal-\any, jeŽ zlenáhIa zar.ůstaji rnalinuÍiienr. Na někter.ých nÍstech převládajÍ tu nácl.herné lesÍky Jiaplaclin. jinde v mohutných trsec]t rozkládá se na světlejŠÍch mÍ.Stech Carex lepor ina' s nÍ Calex pal lesceItS, muricata. Calarna.grost is at.unt lÍlacea. Na ska)ách nescházejí ovŠeur jeŤáby, na oteYi .enénpřost|anství na značnýclr p lochách tvoří uzavřený porost Rubus It laeu -Š, kterýjen tu onde rrrá lo přečrrÍvají gigantské Aspir l ium spinulosu neb k ue-z l 'yk le vysokénu Yzťůstu do]]ucené Mi] iurn effusum.

YÍce ojedilělýrni zjevy, které jel tu onde lrojnějŠÍn výSkJtem v podrostu -seup]atňuií ' jest Par. is quadr i fo lÍa a Actaea spicata ' Za, to Festucasi lYat icá ' až D& 2 ai vysoká, s latou původně la všechny strany rozestá lou, po.zději jerluostranÚě rrícÍ, s Šir'okými, ve spod bledě zelenýni listy tr'oÍÍ la cel1íchploclrách nádLer.né skupirry. Jistě Že lá|eŽe\a rlr'uhcly podr.ostu bukovj.ch lesů.

Sestupujeme.Ii I< silnici směren k lIerkelsgr.ún, opaliujÍ se Y nejvyŠŠÍm pásmuleslínr rŠucle tytéŽ r l r .uby; dolej i př istupuje jeŠtě statná Pr.enanthes; ístysdružuje se ve Zv]áŠt crzdobné skupiny \ 'e-Stech índiYiduÍ mohutné I{ulgeďium.U vlhČích př i l iopů vedle trěkol ika ost ř ic a tr 'av opakují se Yšurle Ste1lar. iaul ig in0sa. Equisetum si lvat icum, nrísty StelIar ia nemofun].I{ lubol io sestupuje zv]dŠt naboře l ioj lá Lonicera nÍgra.

Význačrlrjn zjeÝem těchto smtlrovj.clr lesů s vtrouŠený'mi bulry jest bujnávegetace neollezujícj se jen lla vlbčÍ místa' n1tbI'ž polrrývajÍcÍ tu v hustém' tu Yeroll)ějŠÍu por'ostu celou kostr.batou půdu lesní'

Na ]oučkác]r ' ktefé ss dolej i z jer.ují, neschází ovŠem ani Thlaspi a l-pestre ani Cirs i um heterophyl l um.

Zabočnle nylÍ hlouběji do v]astního Rudolroři' Krásoýrn údolÍm přes Salm.th.tl dojdettte aŽ li Perniuku (Bárringen)' odkud zběžrrou oclbočkou rlo Kraslickapokusíu se naznačiťi několik Y)íZnačnějŠíc]r lokalít v tomto křÍdle Rurlohoří- Y ce-lém 1rruhu od Nýdeku. Schónlindu až k Zvodavskému údolí zvláŠf význačným aobecnýrn dIuheDr jest lI e u m, kteléŽ tu na menŠích louč]rácb, často i na mezÍchs]r lučuje se v husté) skoťo čjsté polosty. Ta] ié Cirs iuul heterophyl lum,Polygonum Bistorta, A1.nic l l montana jsou zde na lukách obyčejnýnzJeYeril.

Rašeliny jsou Y téio části doŠt Z[ačrIě YyYinuty, tak hned na J orl dláhyz PeU]iDiiu k Nýdelru, kde vŠalr jsou namtroze již nepl'avidelným sut.óím zarostlé.Neschází vŠak ani baŽinná boror'ice, s ní i mnohé výzDačné druhy rašelinné. Talrétu st ihDe$e Dtosela rotundifo l ia. Luzula sudet iea, Carex stel-

lu laÍ0sL.násep

od PrktelýEe ntviceptre ÍjeŠte

v čásÝýzni

L\znáchoYŠeJ

ofeDt

zv]á ipolol

JSOU.níholi\'éDig'mol

oa Iíol iLurj icí

še]itbaclp08tYtťgIáuIí

8r'u

-ueterm0ster

Na prů.nejobeo-

n svahu.isti i sně.ou smrkyulámány,obloucíchdnak bal-1Í tu nád-:jŠÍch mí-alana-

)teYÍenéml S, kterýeb k ue-

)dÍostu seestucatál0u' p0.

na celý.chesů'iím pásmu

't7

lulata, vulgal . is (ce]é t láYník}.) a v celých porosteclr i Juncus squar.Íosus' kte|ý tu zabíhá ve spoiečnost i nezbytné Nat.c lus i ta železničnÍ.násep.

] YÍce nových. vrc'Irolků z 1,o,r,uuoich "ot' á

""lvl r,.#ill;i;;*;; .'-,;;.l#;:

.. l1:-.:.t"ti"".:lým mnoŽsLýím lamnoze stejně silných vr.cholových větvl a nabývá

jeŠté biZÍ|'I'nějšÍ poLlolly r.ozuranitýrtti zauzler:ilami. (Yiz obraz 3.).:]1 .Horské elementy jsou v této části celkem daleko s|:rbeji zastoupeny, neŽ:: . . v ňÁst i o.] Bvstř in l .óh^ n^f^l--o ] ' qI; r]^ , ' . .|^^-.^l '.'.. Ý části od. BystŤického potoka k SV' Ze vzácnýclt takových elernentt troLst1rcl,.:.; význačných jen pr.o nejvyšši písno Rudohořl, jest to ku př. v okolí N1.tetu jestÉ. , : Luzula maxiua a Gyruuaclenia alb ida (TroÁmel). i i ,"s"s i . ' ' . - ' ' i ' .oj .- . . nách a

""]áŠ1ě. "- l r-u1í:h jest dost i hojné Lycopot l ium conp]anaturn, i j inak

ovšem v Rurlohori dltlPko lozĎÍiene'. . : ImpeIatol ' ia ostr .utIt ium roste na SZ ot l Nýr le lru, u l Ioch-]; oíenu..:i U samotného Nýdeku. leŽícÍho v pělrné kotlince, pŤestáÝají smťkové les'v :t

zvIáště ] lorské tvnv v ni '"h ]\ÍÁcto.:L-n "r l ;

có Drí| i r\Y^o !| 'í i : ::r l . ' 'zvlášté ]rorské t)'py v nich' r\Iěstečko zr]á se rBíti přes vy'si cóo al výhorlnou teplejsÍ. polohu..a ls l l i L lxřÍ se tu jen horší ovoce, brambor.y, žÍto & oves; ostatní obi ln iov

'r . jsou, pokud se péstujÍ. spatne. Take ve f lořť Dejbl iŽŠilro oko|Í nenl '";;" ' ; ;; . ;4 nlh!; ZvlirŠtě níS s]i]atnou SmÍŠené lesÍky (v nich hojlě břÍzy a borovice) a zilán-

i l ivě tep]ejší skal inaté stIáDě. Roste tu opět jen Jasione vulgl i r . is , Cy! isusi|! ig.ťicaDs, Cat ' l ina vulgar is, na mezÍch Lathylus rnontanus, Holcus

el la l i ol l is a pod.

unal.Ia ' a ještě dále k j ibu na lnýt ině u Hammerbi iuser. E r i c Lt oaf !ea, [ la.)l zde své jetl iné, jistě že pozorultorlrré stanoYisko v Rudoboi{'

. rspl a .. Y dalšIm pr'ůbělru uašeho Lo|stva povŠimnutí zasluhujl l i lavně l.ozsiíhlé ra-ůy' které na J orl Spitzbel'gu (993 lla, zde více hor.skýcň typťt:; nlezi Siiber.

a Sauersakem k vrchu }Iúckenbtibl (949 rr) se tttlrnou a obstupuJÍce hoí jestě dále ]i J. Iironě vŠeclr obyčejrrých clruhťr raŠelinnýclr přichíZi

' U Ul ler.s lohu, kde zdivoči lo i LevÍst icum off ic inale, skoro na Jod Perninku sioji pobliže školy osanrěle na tťaviDaté str.áni vysoký, zajÍtrravý snrk,který byl před léty (tehdy jÍŽ stat0ý stťo|n1) v sporlni části r'ozstěpen' avŠak nejen

. Že nezabynttl. nýbrŽ.byl opět a'opěi dravými větiy zlomen, vytvořil však v náhrar1u

; € | ,o. .čÍst i ku př. v t ' zv. Seehaic le u Neulraus L i i tera col .data. Er iopborum

l l* i l " .1: ' palustre (v souseLlnicb lesÍcb Car ' . iarniue s i lvat ica) '

r lm^, Cirs iu.ur heter.ophyi lun, Achi l lea ptarnica, Succisa pla_.Ďts ' Ďan gu is o rb n of f ic i nal i s , téŽ C ol chic um, l 'ozt louŠen Lath yr u s

J; mls ly

,ec l iu

esi bujlm. tu

l řes

Krasliorl . \

nnÓuýn

lbyčej

orl

nir m ;KranicLsee i Ca r.ex Uroru ,ui , , tr . OO.,hyl lu x[enŠí r'aŠelinné louk.t. nalezuene i uezi Nýileken, Schónlintlen a l{einriclrs.

i 'n1 nich t .oste miuro j iné i P ingutcula vuIgar is.

.'l:lk Jest na ]u]ii,ch o.l Nýdelrr ke I{ohlingu a dále k Z stále přehojué

\znné.ex ste

, l . ,1. l ' ' . ::o nídher.ný Dirnth us s i lvat icus. U potoků a na vlhlrýcb rrrí-t l l luk tvo.í velké skupiny Ir ' is Pseudacorus, l rojně tu roste Lotus ul i -

78

gittosus. LeSy netYoří uzaYřený konplex' větŠinolt isorr io obyčejnésnrrÓiny' ale bojně i bŤezové lesÍky a menši boly. Sntěreut ]r hranicínrsmrčily se stoupajícÍm tet'rainem IáZovitějŠího r'zhlerlu, cbot.ajíce vice potlhi hoťskýcb typů.

Zajírrravý jest l'ybnjk na JZ od Krrlrlingu podéI silnice odbočujÍcí k Hgrtinu hoj!ýtn výskytem lelrnÍnu (ve výši 631 li l). Jirrak jsou u něho obCat ' iceta, Potent i l la palustťis, VioIa pa, lustr . is , ve voděPol1 'gonum amphibium, Equisetutn l imosurn' Scirpus palůstr isPod' Na ploti lehld louce na vyv1íŠené zarostJé liromadě hlínv rrťůStá s někte.r . iu i p level i jakoby naseta Plrace] ia taI1s 'cet i fo l ia. j istě Že 7aběb]áorlněkur] ze Zahťádliy, kde byla pěstovana co v1íborná r.ostl ina pI'o r'čely.

K AllDathalu vine se pělrué úrtolíčko, v rrěmŽ bolružel otravuie vzduchDlDoh& to\'áren. Le'\]' jsou opět \.ětšinou Sil}ÍŠeoé, hojně se zjevuií břÍzy a bot.ovice.}íisty. ZY]áš{ T}a ol i la jÍ bor 'ů, t ioŤi celé por 'osty S arothanrnus scopar ius.]Y úrlolÍ Zvodavského 1rotoka stihneue i pěkné. byt i rrralé ]uční r.aŠeJinky. Na lu.kácb zjevuje se Zde téŽ Si laus praterrs is.

Lesnatý klaj za Zvodavským úclo]ím lenrá napťosto horského IáZu, iest:cel]rem značně niŽŠí, zvyŠuje se ku Př. pobiiž hralic na Z od l(r'aslic v UrsDrung.bergu na 80ó tz.

2. Střední část od potoka Bystřického k údolí Chomútovskému'

(Plessberg _ Jriclt.ytnoa - I{eilberg - Boží Dar - Eichtelberg - Epítzberg -Aberto.ntE - Wirbelstein ̂ Hoher Eaw - Zecltgrurztl - Schmiecleberg - Spitzberg

u Pi^ísečnice - Hassberg -,Suniperk -,Ýbastiansberg.)

Tato střední Část ZaujÍmá v podstatě subalpinské pásllro rudohoťské, v němŽse soustřeďuje nejbohatŠí r'ýběr hol'ské květeny, pokutl ovšem mtrŽtto vůbec mluvitio l.ozmanitosti pi.Í tak lr]onotoDrrÍ floře jakorr iest bel'cyns]iá květena rudohorskái v lejvyŠŠíclr polo)lách. Rozloba tolroto páSlla a lýznačlé drulrv byly uvedenyjednak na stl. 42', jednak pŤi jednotlivýclr útYa|ech. Na SY přiuryJrá se k trěmuvelký komplex raŠe]in u Suniper')iu a Sebastiansbel.gu a odtud smět.em k hr.anicírni k Hassbel.gu; Y něm zvláŠtě zajÍmavy jsou )esy vysolrokmenné ]rleče bažinné. Bu-kové lesy jsou v této střední části Yzácnosti (počínají irlarně aŽ u údolÍ Chonú-tovského) i za to zajÍmal'y jsou Zv]áŠtní smiŠené lesy smrkové a bukové (častos jinýnri Slromy)' které na čedičových lropcÍch tvořÍ na balvanitém podkladu pěknéporosty s bujnou Yegetacf, upom inajícÍ na smíšené lesy ve vyŠŠÍm Sti.edohoří (kupř. Kletečná).

Plessberg, kter.ý ovládá Záp. část tolroto křídla, moŽno nqjlépe dostoupitiz Abet.tamů neb z již' úpatÍ RudohořÍ z HŤoznětÍ|a cestou přes lferkelsgriin a Kaff.VolÍnreJi poslednt cestu, pozot'ujeme hned v ]esích nejnižŠÍbo pásma v údolÍ Bystři.ckébo potoka některé lrors l ié e)ementy, tak Mulgediu alp inum, Stachysalpina (též na plot i lehlénr \Yó1f l ingbergu), Cal amagr 'osťis Hal ler. ia naibl .zo začíná i Geranium si lvat icum, v}íše r.ozŠířené. J inak není mnoho zaj!

vlr

lÍ 61 9

-"rPibet '

Ý8trcr l lus 'i rtit

aBuje se

yl lu nr

los cuc;Íi f o l i u

hYmusi i : ag|(2)r ag'

Í'ub: ' 'hactt s t. St'

iborbi 'Árchal{tvarY' nrH

l icbŽ d0

ceu n]J l

, lustt t snicea,RsĚelintrosle rB Podot

letech I

oYých lhradupŤevlácv pěk!k vtcbnae0

(2), B

(r'elm:lneho

MarY]S(

Equ

té hel.cynskéím nabýYajÍpodhoÍskýctl

k Heitrr'icbB-lo obyčejtrádě nesče[tréalustťis aiStá S někte.

Že zaběh1áry.vzduch kouřa borovice.

lcopar lus.inky. Na lu-

v Ursprung-

vskému.

rl'ské, v němŽlůbec m]uvitia rudohorskáiryly uvedeoYá Se k němun k hranibažinDé. Bu.

tdolÍ Chlul lové (často

dli ladu|tedohoř1

pe dostolsgrtD aúdolÍ B

t9

Úavého v niŽŠím pásmu smt.kovém: ťoste zde ještě Gal ium si lvatrcum, Níel icanutans' S i lene nutaDs' kte1.á zjeY] l j .e se

-v Ruc]ohořÍ vždy v typické chlupaté

formě, v Poohří však zlrusta ve vzácnějŠi zcela lysé oclrůclě. ÍescházÍ ovšern iir-s ium heterophyl lum, Prenanthes, Thlaspi a lpestre, l le lampyr.urnsi lvat icutn' hojné jest Tr i fo l ium medium, Astragalo. g iy.y-

.phYl lus.

' -Šl ' . : l arv-ensis thojuě), Hyper icun quar lra lgulum, L i l iumÍl". 'P ' : ! ' .velmi ietne), S i]etre nutans, Pirrrpineita Saxifraga,, i l , ' l "19'"_.] i :

P )-r yteu rr l .asp- icatunr (velmi četně), Gal ium Yeťum |:J,. !uu] s l lvat lcut0 tna vl l r i rch nÍstech r l t .uŽně), CampanuJa r 'otundi-

m, StacbYal le l ia!i mnoho

80

fo l ia (re lrrr i četně). Leontodol * l : is1t idus tčetně), Tlr lnspi a lpe51Vic ia cracca, Cr.epis paludrrsa (Ye]nl i ŮetDě), Cirs iunr lLete rotrhJ1lulMeum skot.o sc lází ' Áconitutn Napel lus iest r 'e l t l i r 'zácné.

Jednot] ivě skupiny LatLyrus s i lvest l is , p i i cestě Dia 'nthus delto ir lv síínu ]esa Ruruex ar ' iíol ius, Ramischia secundif lora. u potůi l iů Q6damine platets is a Pet as i tes albus.

Zce)a por l r ' r 'chol l iett l , kde rozŠÍŤena jest (hiavIrě u cest) Poa aIn ua Ytvat ' ia, př istuprt je též Cr 'epis S u c c i s i f o l i a, . S r l i l a c i n a bi fo l ia, T(ole l ia pylaru i r lata.

C h r y s a n t l r e I l r u u Leucant lremult bat 'vÍ tu celé 1iar.t ie luk 'orl l,lessber'gu lie Steinber.gu opakujÍ se ťelkeul tytéž útv[ťy. \.e sml.ko\.ýc

lesích' l iteré urÍsty tu přechízejí Ye voiDá za]irsalá snr'čí i Ye \'ŤesoYinnéhojrrou jest Honrogyne alpi l ra. Nescházej i i nalé laŠel inky uzavřené obyslrrkoví'Llt leseur. ]{a jedné z lich \, tisÍci jedincích polir'ývalo půdu ozdobnó Eqnsetum si lYat icuu ve společnost i Epi lobiurn nutans, paiust1'e, \ i iopaluStťis ' J Ltn cus ťi l iío r 'mis. Cat.ex canesceuS. TI ierrt a l is .

Vlličí leb sušŠí snrlior'é ]esy podobného r.ázu a Se zntenŠuiicítn sehoi'sk1iclr typů (ač roztt'ouŠerry stále jrolonie Mulgedi urrl a lnÍsťy ]tojnri Honrogyne)' s DesčetDou Árnicou a obělna Vaccinien:i opallují se sirtěi 'en lr \\-er}Íar.iasorgu a Jáchyruovu'

28 porŠilntrutl St,oji v totuto pruhu, v ně]TIž c0 Yzáclost l 'oste též orclrisambucina, na lotrce u \ l iet . lsgrúnu Rhinrrnthus maior, dálo přehojuá l fo i 'nesis gr 'andif lora, jeŽ posévá bílý lr i hYězdiceui v ko]oni ich některástal'},ch slnlčin za r\Íariasorgerl, rra lulrách pair vůbec i.ídčeji }{eu]n a Hiera.cr unl p l ateuse.

\r sanotném okolÍ JácLymora zajíutavo jest Thesiuur a lp inu1l]. na lu] iách:Gentia la cal l lpest l is , a v jednom ]esnim rybníčku I]atr3c]1 iurn p tu.c ista ineuIr l . F loře bulrov1ích lesů náležÍ zt]e I]eutar ia bulLrj fer 'a, lesnitnmýtinám Festuca hetel .ophyl la '

od Jác}yrnova k H. Brarrdu jest v itdoli poioka dosti poil l ior'shých typri;str.áně Yšflk' zr' láště s e\posicÍ ]{ JV rlrajÍ por:ěliud odclrylný rriz' Yerlle oliyčejrrsIlt ' l iovjch lesů, jicbž jeduotÝál'nost YystŤÍdávaji paseky Zarostlé hust}íll l p0l'osteDhasivky (P te r' i s) neb r'ozsáhlýrní kclloniemi H y p e r.i c u nr p e t.f o r atu nt.od Jáchymora dále do 1ror ' p0ČÍnaje Yystřídává H. quaclrtrrgulun' st ibnemeStťáně z části í tfaYnaté a zv]dŠtě na drolinrrén neb s]i:rlinatén ]rodkladu i křovi.naté' Z i{eřů j l}]enoYat i d lužno jeříby. břÍZy' jÍvy ( jen Sal ix Capl.aea), osyky,červený bez, tr'l l iy. naliny, lísky' často jednotliYě přimíŠerry jsou smr'ky Deb buky..Ve společností těchto lrouštin skláDějÍ Se na vl]:čích nístech vějíře kapl'adi!. vy-soký Br.omus aSper a Phyteunr a spicatum, na Ío]DějŠÍch sušších místech,:přečetná AnthemiS t in cto f i a, Cyt isus ni gr i ca ns, Ve lb as cu tn ni gru l t ,S i le le inf lata, Jas ione ontalra, Chrysanthemum 'Ia lacetuu,Sedum reílexurn, Teleplr iun. Tr i fo l ium aur 'eum a pod. v]nstní skahÍf lora vůbec sc lrází. Na háje upomÍná Tr. i f o] ium alpestre a YzácnějŠÍ PoteIr.i i l la a lba.

..!ičč:tr

i . . .

T.a

i i:

aipestťe'oILrJ"ILum;

i delto i i les,:]0tůčli[l cal'.

annlI a Íit l ' .o l ia. I ioe.

oYiuné Plíně,řené ob}.čejně

li \Iellsbergu,

rk. l

ie snrr.kových:

;r loblé Eqrr i . :stre. \- io i tl s .

íln sc po.tem.Lroj l r i I lono-

tez 0rcI ipŤehojnri }Í o-

uěh|el l i u)

ul i r Hieral

t l l i . ni l

i i i l ]m

iťet.a,I aules

loťS]iJ.'Úh typůd]e olr)'čejnÍ)irrl poratu!1.

u ul. lstllk ladu il 'ž1ea).r rli,Y- Ireb b

kapra( i in,

;LrŠŠicltcutn nigrTarlacetuVlast lÍ

icnéjši Pot

u,,,"Ťi,,llď"áTl..:l;.;::,'rloti: jsou tu opětně mo) 8l

;,.,, c;; p] ;,";.;;.."i ti}l'll*,ffi ;";.i"J;T.T;'" # ť;i;"1,,..,.-u"i.*l*;Y.iJTT| |"]', lo*1,:,". .' o'.,'"uiio'.o.dlos|u uYáiume též Lo.

' xliri;x y".",x1; "1t l ; ;; j ] l f .'"1 :.J. iT:'T " :' íi:i,;í;: i: Í rtr

., o, *',.],,,TÍiJ;:ilry:i í.y:Tii.iJ';:.* S p i ra e a s a I i c i f o I i a, S y r i l g a] , ,, ,Ti,..n"'l,l;T '};[i:":.1nŤ:T:,,?"nL:ť:]T l udo)laÍí Keilbergu, kterÝ moŽno. i,i:,;,::ijJ#i;",ťý1lT:i "i:::::|]l -Přev]ádaiÍ ;;;;;;;ffií"*i:".].'txx1

buky neb i iedle. burl '""

." .jlťilol, Jsou to snrčiny, ;i,nz piinriseni' je.úoiiiů.buky neb i jedle. buá.i." .. p.i...i-";"',:.ll.iT'i.i",,l;J:}1ŤTj;:}:i:.i.x1lT

, písmu vyskytujÍ se i borovite, zÍírlka v rlrenŠích i;'l '.."'"..treilberg jest ne tomto

. boké lesnaté údoIí lra S .." -,.,:'::]:]:',. ftěh0Ž IoZríťá s € rozkoŠi]Í llohIed na lrlu-. boké lesnaté údolÍ Ira S

"o l.i.r,y'."" ;";;.;:í',;:,;.,J.;í:.,"ý llohIed na lrlu.

illÍ: iiii*il:T,,,l'J;:"::::;-":,*.T-1."d':í"'[:'i:JliT;,,i'].liilJil!.Ti]!'jokou stihneme v jrnenovaném.úlď' ...;;il;;"".Jí]'Jlij1ilJ.iiiÍ"''-.'lx11;j]":ť'":Tť'':",x'#:l'é?l"JlJťT.jx,lin'l'ťl;í,j'..i"::'.:",:.'saxatile,l;; : :: -,l :; :i;:'' :iliii " :ji|Í;';'1' i]' ;'fi : l ;Í: "'i :x i:, ; l J]J;.i,T],Jl;J,?,

t"f :iii :::: " Y

a rD p' r. Dr p r a t e n s e' ;;' * ii.",l',i,'Tj i" il i.'; 'ádDý l.ostl iDnÝ živnt i inrlo ^., '::::.i.-b .

*..:.:h lejev1 hnědý povlak jeh]ÍČi vůbec,J.,."'í. ';:xi:ll"í'lll',*:i:,:,::l:ll ." ;." "..an *.]';' iilí'ť'""jT.'-"jl'T";:T;ill;j; : l ;."l* i:il'i:lJ:iuil ;,."!f ' i; "il:.',::ilýlT lí:*^ů"*l:iT1.j,i'J::;1l..H,i" i':.;]i J.,,'Jtl "",l *; ÍL: ';;l"'J :i 'iTii:!: '#:zu- urcr.aolrt)r .J jo l . iLundunr. J inr le rr_,ztrrhuje se tu RumexcetoseI la. V e ro r l i r ' a o [ l i c i rr a l is ' L uzrI] l ,"" i ' iň. ' ."] ,

i:*T i.T"i -i:t fi ',.Y;: "I" *: "::l:i^ { *- I :.#ru n,:,,J ; ; :, j.;l:lli;'o.:'',,J,::,l:]:.,], n':::1^:,.u:i|i]lj:: .:"á''.iniil"i',l-r první Luzulrrl'li1jl; ii.i'il;ll.i"Ti:::;l''ť:.ljf J:.'xT:' ",,iJ''ii'',illi,]",| lJ*i.1l". Losní flora bet'e na se vP výši' aŠ. na(l 900 zl zvláŠtní Iáz' Jest std]e dosti!0 a 'v soublasc s r lm j .r l roŽ i s cLu,]ou pod]obou a' r l rsní,, ' 'tu nékol ik xp|.nfv inÁ ' ; ' ." . . .^.. . '

. , ' ' ' poLlrrebim st iÍLl i'ru nékolik xer.ofytné vr'stroienýclr 119!.:3$;!.";.''n.'';1::'|,:",#,';JTé'1}ŤvDi Íadé jsou to travin1..

" nich uejhojucisi x, ']

.i u.., t.'t"u.T nz o druhé po.;il':ffl.: íi:,llÍ}'l.j:.,|'1:n"1:..'- l..1 ."!9I" "' o ., l n " í o.' a f l ex u o s alijl,."ll:,1::,ljesre np1;yo1., 1.J"r,,1'a"r.]r'.d';;"rl;iiTt;iL,:iiiJ""1:i . i "": , l iT.:* ';; j ' ; , ,T,; j];] . ' " '

a (ač ještě i a rrrrr r] i tac ea), méně:--

vi & pospolitě řostou tu bt'usnice a borůvkv.l ' I l ' reÍird1.e vť !íVojj

' je. ' o\ ' iÉ' l i * i j . ' ' 'L J- ' ' ' "' l t ' t I l ||)| u uluÍjJ l l&trn1 a !áprdl]d 'Dr. K ' Domjn : RudohoiÍ'Ý l l l | . iíudohorl a pruh lod.udohorsf iJ '

j inak Car 'ex pi lu l i fera15') , Gal ium saxat i le {! !]noŽstY]

::. ;:*.i]:'J].,:| *.-ň'l'ó,.l ]'o ]. 1 1u 9 o t u-' u. "' "' ". l,; # i"...JlJJ;le právě l rojně Cal luna; r ' iostÍ

' hojné jest i ,y.opo. i iu 'u_..;; i ; ;;; l

l lt;Tl:":*""""t':"1.,:1^"l:':lt,fi:,' '"uqt nrr't..oiisupir,y, -ior tez c.t.u.g l a u c a) čet!é, nápadné apothecie nesoucÍ as u. u1.ii. iá.

';l.*o.,j;;#;i]nterar i fo] iusaRanunculusaconit i fo l iu8.

Y Dejv}'ŠŠÍm tomto pásnu .kl.čí

se t'u onde i Da]é, zakt.Salé l)lodřÍu'' sotr::.-'.I:11L

.Y1* ťljky

iesrrí iiultury. .Snčlem k''.a.oir.u-l..ou 'la sene smr.čj]zv]áštni ráz. Jedrlak.jsou to husté niarlst por'osty.

"."i.iJ .i.'onlty .".1l l '

l::,iÍ,"'n:]:,:.:"]:ť-:":::' YyŠŠí a volrlějŠí .''i,t.'e i.."i"", l'dané tu Da pYětťůu, Složeny 'jsou ze strrruů zbavenýcb "u,'ctrottri.

i. ."..i. ''"e"i.n"o.jji

:1;:il:j;:]Í':.:.]::"1:.l1",]'^"ý:]' menšicir smr'ků, ir.lj r.'."i, aČ (Iosti staIé,výŠe lreYzl ' r istajÍ; bývaiÍ za to r 'ůzné pokr 'ouc"" ' ,

.J . i ' . i ; ;; j ;;";; .:;;; , . :" ." ' . .q

::1':i::":Í:.''1.]:{ t :l:iy.)jeřáby) vykazuji poaoloi ',.i.t' z nízkého' často

;T:,L',:::::"Y::]:'.:.::]1!:j' se ]lu."té.větve v.l"'i'"i'^llu..""i"e".iff ,i,iil:mezi těnito snrčinarlli zauia]v vřesot'inné ťlt\'al.y s a'"r'y jrz "i*r..t," #.íd.1:

1"] ' l ' , ": l1:. . : . ' ' ' : . .Í:]: Naid;s, D..ct .uu' 'ps i , . . . i i "" i . l 'í", ,|" 'amagl.o.st i8HaJier iana' Cal luna, Lo".: ' l1su. let ica. vňt. ."nl . ' , ." ."; .;;; i .";;;: 'J: .

i'l"}l'ij""..ljl'I,::l.:' 1.l'1i" libuje naplsečlatén]ťozpadu "hornin

neb na místechjÍlovitých; .hojDi t';ři lnelší porc'sty. Jednou z nejobecnejŠÍch HJ,::J""#.t.::

.

:: i:'':ť:':':"...|':.::j:,::::i' Zde místy r.e' "

'sJ ó;."l.r]ost iro1ne Y.'stupuleve'fol 'ně auIea, tíu !ápar lnějŠl, jeŽto se 1lr:avidlem

' . l*":. "o '", i iJ . i l . .b. ' ;; i :;*""i,,l:.l::Íll'",I,::It: .J]:'| :!.:":"" u tyto

"lu.o'.ino,Jňarr' (ulÍ.st,v se t.oz.}ládají na býval1.clt r 'ašel inácir) dostr. lrojně r. i""t" i i , .^š.lň;;; :; i l; i l ,];:;

l"" i:Ť"l: :: '* ::: j| '\ i : :"., S al ix au r ' i t a, r"t. " i . i i '

a T o r 'u e n t i l l a,|"". j ' "*."; ' l ' ;"Ťf

torta, l{elampyrum si lvat ic" '" . c" l . ' ." ,"", l ' . l l1 i ' l ;

l '".; .;. ' l1:: ' i .": n1i.:etné'P:y' Ra'nu"nculus.óp"n.

," ' ,ňu.é JiIré pleYelo se

i1ti. '!1taste- tam, krle svah je

'příkřejší u .un i o.r1or.."ň;;;i;:" ji;]:;"J;

11 i::: :,:::'l':'u:'jl ll:l:: .':'f .rca' c ru r s a n th e m u m L e u ca n r h e m um,

ri5) TéŽ v odŤůdé lon!];bTacteara'

Si ] ene nlttans. Á nteunaťia.oio i ca, Cámpa"'r ' l . ."" j i i "r ' " ' , ' iT:lygo l um B i stor.ta, poten t i i la Tor.ru ent i ' i ta- rr . . i . ; . t i . . i ,u a. Leon_todorr hispidus (z Yalné část i n igr icaDs), oy.oo.r""," a lb ir la, Ane.none neruorosa a pod.

."..í .'.]:,.]i: "|:oí^j::l :.Yn raŠelinná;

.rašelina, jak jen na výiropu jest viděti,sábá' přcs I,l" m d'o bloubky. MÍsty nacházejÍ ," "'oor.J i;;ť'*:.,'t*";"dipřechody do vřesr-rvin. Forntačlě důIežitejšl

'itol" 1,iipu.re Polytr.iclru neŽt'ašelin'jku. Cat.ícet'a rnísty pŤerládajícÍ tvořena jsou r'ráon.e.'c"."* vuIgalis,s te l l uJ ata, aup ul l acea, pi lu l i fe r .a, pal le scens, pobi iZe st ihneme vedleEr ioph_o'um polystachyum a vaginaium Jun.o, i i l r ro. . is a squar.rosuS' všude hojnou jest v io la palust l . is , l tenyantIres, totent i l Ia pa.lustt . is , vacciDium ulÍginosum, oxycoccos paiustr is , Gymnadenia

i i la ' co

, t i c r l m'

Naszp\

o z\t i,s l ler ia

na suššmistec

roPbYlNel

Anthoxt i(vzácněji,Nardus'

J in

lesče1

88 na sam

Pol Ygottbenunt

dium al-glossutr

lat i fo l iMi l lefo

c 't0I l S € , . (

d io ica,oYatusAlchi l l

T.zajímá nNejzajimpostuPujnut.ýn t.jinde zacelé CaEnpetnar ia.d us.di ceu

stcbop;ludosr'šak p

pyťumlatumlatuDr,IAr laitě R u.

smrčinyveS nlěsposPas

'lo clrri ch;at.é. dol větt.ué0, čžlstoá nístaleul'mi :tosfrsI l t cLts

mísIech

- le D e-'stupuJei s nor-se r0z-strts,nt i l la,i i , t i le,

hlednourvelo seu louky) m um,f., P o'Leon-Ane-

viděti'loŽn1.rnl t l

gaťis '

rquar

83albÍda, conopsea, orcIrístoztrousena jest Sweel ' t ia n.TJ".;] . l ,"

(1éŽ albi f lora) ' T l . iental is . Yelrni

t.'b:3^:eť,..'*.]. j}l.ffi:[.],u",ť;.T1,n,,J:}""';L,,-:'iT:í,:,,"l."".j'J,'5jednot'ivé objevujo baŽinná t<ler,

^nisty

";]*.;ř;;;;';;í'J11. \. podrostu nenÍmnoho zvl i rštního. Na některÝch místecL tYoŤí . .r j tůl ' i i r .v- oa]amagl 'ost isEal ler iana, j inc le j i v téŽe hojrrost i ; .*;;;;; ' ; ' "] ' u. . , , lzác lé zjevuje

ffi .'.T,.o'š.Jl

#ij ii';;i::.: " T ̂ l :' l * ", pi.r'.;"e.ll ".. s y u e, na v'h.teťophyl luo' ' .

' IIs ' ( ierauiurn s i lvat icul l , Cirs ium he.NejzajÍmaréjši jsou vŠnk ťozsdhler]cJ.dJl l . l lá lcJsl .|sou vsak ťozsríhlé ]ouky směr'en k BoŽ. D

' prvnÍm lůdčÍm dr'uhem právě jako na vŠeclr a"isr"í.."ři"ť"l':.:':,ll::i:', j].h'iť!i l lÚ lqu' lrrr uluuctl l ptave lako Da vŠech dalšIch joukách ve v1.sokénr polroříjest tresčetné }Ieun a thamanticum, uprot ' iu i l . i ,"- , i isr .é 7' <t|Áh^ -^-r.-: . .

!Udurantr lcL l l I ' uplatňujíc i Se zYláŠté za svého r 'ozkvětu,as na samétIt počátliu če.vence' Po jeho oal."et", J" ",

i,,;" .;:;;'."

" ' --.PUUi1Lr!u celvence

.ťo J:h: odlrvětu domiuuje i r lavně .{rnica. místfP.olygon un1 Bistorta ' přehojuou jest Plrvteuma .; l ;; , , - i . rL. .- . .qur rrrsL0r.a, prelroJuou jest phyteuma spicatum i chrysan_themum Leucantbemum. Z trav ,rrr; .^ , , . i "r ,

-" ' ;^- '- , . .!ťuUarrL!emum. L tray dluŽno uvést i h]avně obé Descbampsie,Anthoxítnthun) ' FestuÚa rubra, Álopeco.u.. i i l " , ' , ,o Dl . l ^..

l ! f UsLuL:a rub'rat- .Álopecul 'us, Dlrcty i is , Phreurn(yzácněj i , y dolejŠÍch paÚiích pir s iIn ic i bvlo as i snrn\ ;\r^|i . ;^bylo asi sero), l lot in ia, ' .{g.osrrs,

t i c rr m' A r n i c a m o n t a n a ínesčetná,' "q'L"ňěj;";;.;;t'.'" ;'.il'.i],' JJ ] J :-.Íi;fi íl' ii :'1 ". T:::.':: ̂ .-l'

y ci "; Hj;; " ;.",""il'J,1'.' " " o tr tn, 0 o e l o..íj ;i;JlL, " '; ; ::i " :' T:;Jl. n l a. ai b i a a, ;.,;;;; ; ;,^ ; ;:i lJ Jl;.Yli l l;

ůIiI lefoI i t lm ! lh.^ .ophy' i ' lun, Thlaspi t t]PeS[ťe, Aclr i l leai I lefoI i u m Sbsp. sut ict ic", .c.r l . . . ' ,"- i ; ; ' i ": . " ' l , cs Lťe) Á c h i l l e a

' l , . ."S:,TJ '""J:1,^, l l l ' , i . i : , t :1::; . !u:o:o.dol h ispidus, rr i ror ium pra-ense, SiIene nutans íkvete ;"sio," .t.ui e ioi""'."'u".ň*J,i ' l"J;:I":i '";

l.,';"';',íi^1 i':,,1]. i': : ::jl 1.'"'r'"l, á";i ;"' ""Jiř:: t r e. T h y rn u sva.tu-s. H i e ťaciu trl Pi] os e I j a. 9".' '" i l; ; l,

"R';l ;; '.j, l.. J T'TJjúc!t] lea Pt l rnt ica, Cr.epis pa lut losa.

|. Tak dosněionrp lž l . -" l^l ' .x

.^l^:. .|i|

d".|ěj":: až k malebně poloŽenéuu BoŽ. |)afu, v néllrŽ z plevelové florvT:'':|.',"*''|"],r1". 91l'"lt' a ze zdivoČeIý..h

'o,tti,, ,i.in"e "r,u."i...'

. ř'],ffi ť!li:: "Íť

";1:i ;T";,1,,,. .rl néste'č]ia ;;i;;il;'; ;l; " ililJ'frdoinr:m. 7 ňíct; .^]'..+.' ,,^^ :Ji..1o

sebe , tyto

-ceťnaýé pláně zvl;iŠtlrÍm p.ó.

.1o,'o:.. Z čísti pokryty ;.ou" ;lz t,o;oy',ii""';;.oi; (:'ffiáHř'ifi "'"],ilil"::.l":i1Í"1]..o,:1.I: ll^.;eme zrle význačné velllé kopečky zarostléCallunou, C e t t]a r i a i, i " " a ll"l'ó r " ;;;' i

"T;':- il,. i,l.j'..[I"]Í'.i1,.'i

l;.'.š1t "'"Y,".11' :::.Š.-,je-st -S o l Í d a go ; l p e ;; ii. ""

.o.,"u A n t e lr -

e

JÝvÚ Uvl .udau l t lpesLf ls a IIoJDě Antel] ..ě' r.

Nů ploŠinácb mezi nir-ui tvoří . uúsíy slioro ii.tý rlo.o.lt ít . u

' . ,l* u ..

; o"#ou t" roztahuje J un cus f i l i for l r l is

" .r , rro. i"J i , . i tot iuu, spa-

la p P.odél ně}teré strouhy s čerlou voLl()u' |ro| níŽ a ztt 'u a"ostř ic Car 'danr jne nmara. Eqrr iset um08a, r\ lyosot is pl l rrstr is . t ios1'é.;eme Llu obvo. l t tp0nechíVi i v" svétn volném porostu t lUst ' i 1rt .ázt l rréh. '

dent niŽ vyl 'ůstaj i vedIe sít i rr ,p.a lustre, Crepis pn,baŽilné k]eče, kteráŽ tumístt| pl.o vývoj ostatní

r i*

Yegetace. Nolra naŠe bořÍ se do iroberců Sphagua neb Pol}.tlicha' pevnějŠiskytají trsy někter'5ích ost.ic a částečně téŽ malé ]iopečky vňsové (s četn1i61lÍky) ' ua nic l rž j istě nescbáZí Yacciniunr ul ig inosom, j inde sanro ceiépolokeřik] t{ořící, brusnice (Ťídčeji boLůl.ka)' Empetlum, Z ostřic. jeŽlrusté. leJné trsy, j rnenujeme zde vel ice vzácnou Caiex f i l i for 'mis a paniclata, hojnou canescens, lepor. ina, ampul lacea. Také C' o"ou. i o.právě Yzl ic l lou, vŠude olrecná jest ovšeni Car 'ex stel]ulata, která poaor,oo;a[Cat'ex vulgaris (Ye \.ice ťorrnách) tvoří lrríSty celé trrÍvniký. Yegetaci osriicilplňují dva r 'zácnějŠí druhy a s ice levzl t ledná C. p auci f lora ' l i tefou st i l ] lvŠady u čer.nýclr kalužin zarostlou Y spoustách

" p'osák]o kober'ce necLů, po n

se. obyÚejně plazÍ ( l lobná oxyococos, a nápar lnějŠI C' l imosa, pokr.ývaj ict mls i , ,

:.::":'"j:'-.ť:.Y'.1il1:t.l'1l: v:9etaT,

lej:ajlěji čLlná dna polovyšchljrch lraluzin.;leckde Da vlhčÍch uístech usrrdi l se dr 'obný Juncus sopinus. K1'pr.á, mecbat imÍsta Yrhlédla s i i Drosefa ťotundifo l ia: Andiomerla spokojÍ se i sesušŠítni stanovisky ja]ro ostatní Et'icaceae.

.Pod sartou kleči vyrůstá tu onde dlobnýTriental is , Da mÍstě r i .esu vl t idne leckr le E l)1 petIum s Černými bobulemÍ,neb l iorrrpaktní t l 'sy Er iophor.um vaginatuu, uÍstv jen pŤimiŠené k ostatnÍnCy1ret'aceím, nÍsty Ye YětŠÍch, salnostatnýclr porostech'

' ' . Nejz1j-Íma vějšÍul zjeven jest tu vŠak Betula larra ' l r terá tu Da vÍc6

mÍstec]r, ZvláŠtě směrem ]i Spitzbergu v podobě ujzkýclr křiků výZnačný polosttr.oří vedle obklopující ji Yegetace kleče. Callunv. \.accinií, Andťomeriy a Empetra.}{Ísty jsou po|osty jejÍ dosti čisté, Zaklývajíce nÍŽŠí vřesovinnou a nechatou \,e{e.taci ' j inde r.oste ve společnost i P inus ul ig inosa, Betula pubesc"o, *. ř . . .patica' jinde tvořÍ i pěkná zaoblená křoviska oa uec]raté raŠelině s lrojnýnri li. ]Šejtt1ky' s Potent i l la palustr is , přečetnou Luzula sudet ica, vzácnýmLycopodi um alpi lunr (na místecb nabývajícÍclr vřesoYinrrébo ráZu).

Jinak jest Ila těchto raŠelinách, zvláŠť kde převládá t|arinatý polost, dostiIrojrrýn zjevetn Rhina11thus a1pinus, S\Yeert ia pe]:enrt ls a vzácnějŠÍDPinguicula, Na vlhk}ich uÍsteclr , kde i 'Ždi . st ihneme Yiola palusIr ' js azbustrPotent i l la palustťiS, sídl i ve Společlost i DevětYeDé for.nLy Epi lobiur l pa.lust ře bojně Epi i . nuttrns ' Na raŠel inných ]ouČliác l i pÍjuo na SY. ot l Spitz-bergu, poblÍž si ln ice r lo Blat la redoucÍjest pospol i tým zjevern Sedurn vi l losuur.U potr ičku. zv]áŠtě v stínu sur. l rovýc

'\ lesů zajírtrava jest zde Jrojná Caltha pa.

lustr is , vesměs v odr 'ůdě r.adiďáns, jejíŽ k\.ětné stYol"r opětovně j .oře lují,YJhánějÍce pak Y odstaYcjch lůŽice listů. Směrem k BoŽÍmu Daru přev]áclají opětluka, na nic]rŽ z pcháčů jest domovelr jediné Cir .s ium palustre. Celou tvář-nost na ]ukách tvoří Cl 'epis paludosa, l rned s většími, ]rned s menŠÍmi l isto 'vými ouŠky; z jiuých zajÍlrlaY1ích facií uvádÍule ještě smiikové vřesoviny, v niollŽco vyŠší patro vzrůstá buď Descham1tsia f lexuosa rreb Br iza iméno). J i l r ledominuje rra průhoneclr Er iophorurn angust i f o l ium, opět s Nardus a pře.Iro ' jnou Carex vulgar is. Na suŠšíclr pastv inách všude stk l .í se z latoŽluté k1:t iceSo1idago * alpestr is , k podziml iu pak Euphrasia ofí ic inal is .

NejzajÍrriavěj Ší jsou vŠalr smět.en k ]rranici se prostírajÍcí loučky Srveel'tiové,na nicltŽ ve stech exenplářů r.zset jest vůdčÍ clrulr, kdeito rra vlhčích mistec]rsousedi Car iceta, pofosty ] le!yanthes s Potent i l la palust ř is , Equise.

l imoB!rianr t l i r

uú i l J .Naz

. iorna S et1

'IDquiseltÍlcn

glPestregrost ischis mt

nel la c i

oře]Ímt,, a

ssské a ol

LetsamotuémklenY t jt

Sel ago'Ne

pěkné' lr\skuPinY 1tdruŽÍ jeŠ

(i ra rlh('ÍzácÍ\é)

'ŤiŮatá a,borskou\i sousetpl'Uto u€bujný p'

- l ,uZUla qui I r

1{eiaua -{th^A.t l tYrYeStťFucbroph;Iadějl

11bník

n11'ihred'stejněj

Ďí)

ŠÍ oporuni lišej.lé hustéeŽ tYořÍanrc u-r. i nenÍ)trě jakostřic do.t ibnerue:po nichŽ

tum ] imo8un iL pod. Četnou jest zc le téŽ Pecl icula l ' is palustris , \ 'a le.r iana dio ica, Chaerophyl lum hir .sutum, Cir .s ium heterophyl-lum a j .

Na zveilajÍcim se terlainu rašelirrn'k přest:íÝá 1óó) a jediná Molinia zalťtstápťostl'anstvl přes 500 kl'oků dlouhé. Na okraji ve skupiniLch řosto přeclrodnííorna Senecio Jacqúi l ianus a Fuchsi i a Irrísty zabr 'a lo c"rerrruusi proslyEqui set uu s i lvar icunr.

Fichtelberg sám, zarostlý Dyní niŽŠÍm sttit'čÍm s hustými' clo 1rolovicc oclu.. nřelými,. avŠak dlouho vytrvávajÍcími postrauoÍmí vě|vemi, zvedá se již na straně

saské a bl iži se. vytváře!ím útvarů celkern Kei lber 'gu. Hojné jest Zde Athyr inmalp estťe'--v lesnich pi ikopech Luzula m a x i tn a, I{ o t l r o gy n e, Ca] rtma -

: gros.t is Hal ler. iana, Gymnadenia alb ida, Gal iurrr saxat i le, Or-chis maculata atd' Ze specia l i t F ichtelbergu dluŽr lo hlavne uYést i se lagi-

t . nel la c i l iat ,a, Sagina Lin laei , Herminium I lonorcbis.LetÍ!.o YŠiuněme si nynÍ pruhu otl Spitzbergu k Abertarnůar a B]atnu. Na

samotlém Spitzbergu,, jelroŽ vrclrol zalr|yt jest srnrltovými lesy s vtťouŠenými

5': l{ l jeÍáby, zajÍuavo jest opét' BlecLnum Spicant a Ly uop; l i ," . .

Ďel ago.

ia luŽiu;mecbltá, i

cÍ místy .:

se r seie rlrobnýobulemi.ostatnín

Da 1-lc0

ý polost)mpetra.)u vege.a car.

ný-mi li-ýzacnym

ícnéjŠtt zh

NejrybranějŠí floru hostÍ vŠak lrorské nivy na jiŽnÍm jeho svahu; jsou topěkné' kYěttraté louky, na nichž roztroušeny stoj i křoviska Sal ix Capr 'aea neb'kupitry

jeÍábů. lÍÍsty jsou tlosti suché a tu časio udává r.áz At.nica, li níŽ se tudruží jeŠtě Lathyr.us ruontaD-usj Leontoi lo l h ispir lus ť' n igr icans( i na v lhčich místech), j indo opět-četné oťchidee, skupiny Ácorrrtum Napel lus

' . horskou vegetacl . Zaj1ma vo, že zde k por lz imku r.ozkveů jeste oolchicum.

,'.] :",:."":.^tt]: ^::c.hto niv' lrteré slueuJi v sobe v přirozený celát uice útvarů a jsou

ť:Yj: i:j.P]':,,':i naleziŠti,.ma;í obyčejně i smr'kové lesy v).ZnaÓtrě horsk1ir.áz a

i" ' l "-y. .|:o.. ' ottp0v'daJicÍ. Ylhčf prst i . St i l -rneme tu y lesÍch hojuě Houógyne,

.: ,u".u.,n . maxÍl la, Chrysosplenium opposit i fo1 iuur, TlrrrI ictrum

(1zácně), hojné lleurn a pod' VŠude stibneme v 'n"naltem 1rřechorlu menši ba.

; l*:^: j:::y' nrÍsLa, Y niÚhŽ se sbirá Yoda'v zrrrčtci potričky prcvázelé bujnou

aqui legi iíol ium' Circaea alpina' ro lygonatum veťtrc i l latum,Mela.ndr 'yu t l s i lvestte, Mone s is grarrdi f lora, vzácné i Blecb n unr

: , ."r l l l , oj o

i ," , , u. p t a n s, 0 x a I i s , L y s i ma c h i"a, , " ,

o.o u,, Se n e c i o,-""": i ' ,

r ,pt lo0rum Iruntanum, Rubus Idaeus, Caltha, Chae_ophyl lum hir 'sutuul , LuZu1a pi losa (L. a lb i l ia a ďai iurI, saxat i lotději na suŠŠÍcli mÍSlec}).

um pa-d Spilosu

i0 řenlají o

IIt

).

é

hr pa:

l iI l l

J i3I

; t'. ;'^",""i:: :l|thyr. iurn FÍl ix femina, Poiypoaiun pnug,opi"rrs ' Vio ia s i l .

lu

, . il isty js0u i tyr,o lesy b.riinr.rel naonlk (znařený jeŠte D11 ŠtábnÍ napě),uustr is.

jednonr takovém mistě, kde dr.uhdy byljest jedilé stanovisko S c ll e u c h z e t. i a

eel l l I

quis

' re) Dolej iJakrni le se

ve Ylbčich par' iích lašeliuých luk schází Cal lrrna docel l , aÝš:!} dostavi seobJeYí nějDká suššÍ v]rvÝšeuiuka' Nardus jest k v]]rkosti pťrdy daleko rao'

čo

I)áIe la Z k B]atnu a

:lných trl,ů ],.,"r,ý ;ůj'';;".. ".'lij:il:'l"ůil.'.']j''.'"..J,,.l,n,jlii",.jjl.J;i.],.:#,i.ii1;; ;]::j;'i:]:..!':iilé'stanor'iďroj' i.il.il;;;ilesÍch B]at,.'.l...':'"i:,]u:i' ';."u. c"1,l)liu;;';;];';";:i'J' '.r|tj,l:l lesÍch Blatenski

l]. i ]';;":'' j l'1,.,.|,i ,;l,' "}',.;ll:ii #: "::ť

iri ií'i ;J, ;il..;]:,;i:::j;,..ů il{ :i:*,;ťJl;'""lr,:i.il.; iil;k.*, ; : Ť ; lr i; f i ; ll iii ; i' t l;:

:l1l: :.i"'ff,;'l","';i;.:"i[:1.ii1í:i :qffi?'',T:iů'j;.,]:,:"1.::.Tj,"" lffl',"#"i: ix:i*];í n H n j;il $ :::ii -".-,:j;"1.'" J..j ill] " :n1., "t. l x Í,;ltilázj ye viťs.\'iŠte' Jeu nristij tv.lř.jlu.; ;-"";,1:

"iH:T"':i:9 z velké části pře.

i;;; * :: :T'.,.,:i"'"'.T,l,i l;, ru Í :il x1ť';l.l*i i.{,,'';tíl

'''..,,"'n"iilliJ;;'ulíj:il,,;:.5": 1l..i:1"1í o.'"::l ','""i, .il.' '"^,,],ž..".1'l; .*,u'plálě z cJaleka

"r.ii,"i'' " "".il'i""'í.i].]]]i.,:ll'l.:r't'v),' lrtere.1sorr co cerrlar.é 1rus|é] S0 vl l

i t t i lílnt

jeŠtě

t lh l t

' f ich1

.(rŠet

jei i IxLe]íbuJeÍlaJr

bun' Tr i

sbýt

sun) a potol l l Jrojné Eru;,";; .; . . . ;: , ' i . ' ' i lPdlp | l l \ 'acc in ium ul ig lno.

l lUln. ' L l 'sr . EI ' ;n^l '^-, , lJ fo t i i í||ul| .Y.

' j imŽ r '119115pn2 les l hřt ' . l i "^

ifi-",'.J'J.'i,'J.;;'Í,. i,;:::.{l":li::.:;i.: ;"J':"'.;;J;i:'. ff]J ;;lilÍEupetrum nigrurr l ' i . ; ;"" ' , ' L ' Iu lr s i l l ] l : l )ekl]e a v\ 'z! ičné jsou tu p6l .ost} '

pan.átuá dr.obloli.si; ;' ; "1T:- 111io:: :'] "l].:,,." EricaceÍ roste "

".r" " ii";'".#panlát!á dlobnol istá ox1'coccr

_-ťqu!JLu "tuttu ' l , t ' tcaceÍ roste zt]e v i rc,;nost i

Irojná Ándr.omeu", u'J,išňř"l, iJ ' ';.::.:,.o" s mallím tulatýnr o""."'..u' l iu.l rojná Ándr.omeaa, dost i staineuo o,r, istu.upt.ostřed se toto vřesovin!é l'ae tanr traYi até raŠpli'ě lnř.r ".:1l':.".

áabovitě vhlubuje; pr'ar'á r'ašelinaustupujo 13n1 lrar iUat 'é raŠel ir l . i ztaoot ' t te vhiuLuje i l ' f l ' .a l ' ; rŠel ina

prozfazuje toto rnísto i iž ,dÁ|i ,,", ', s ťetnjini Cyper.ateumi. svette. zeIena r,ariaprozt.azuje toto rnísto 'iiž zd/a;lí'

;Ti.]1H:TH.ťité r:^i;:i:i:":i:i;'di l:tii:::".J.::;iil];,li,:Ii,,i'iT1llT1.,.".:.-,:"*Í"]*#T..,ffi i;ť.li..."?""ii,i-s;lJ:111.1ť:'',lj"x;?;:l'::.'::]::ir:,'.J;dllTlií'.'i;1i,.i[]i'",:il1T-1"!T';"';;H.l"J'j,ť;tTI:ihiE.lŤ::"'.""::i;,Jm*..-i*:l;ť:"nšTťé;i;l*lťtt'::JŤ:Í:: " j*;;ll*; .:.*l ",i,,""".:].1Ji TiíJfiTil },,:ř"t" ;"r:rl,'j.i.iť;

E.\ZE! i

qudot iStl l r

SI

c l

a

k.t(Ih

ĎtlJu],{ime ]i z Ptir.steinu na lrl 'I l|)I.ec]]od kvéten}:. Úto""., ̂ r.^.,'"f;'.Il*:

H"'l, dobře opět p()zor.ujeme tuI'i'i',ii:l*l, T:;il;",:' :1J""' :il, :xj, ";1"'lil" "ll"."i' "-H',::; ; ;l.]]:';:ff'";il,:"ř ';:T': "#J: ;á.]"; ;;,:J;l" .l;.'' ,##lili, T. -:l:[,"J .i:1.]l:1 rhuna k jmenova"n,,

",..r,,,"ni1ii";l?r.'.i_TJi:^"]:-:* *"f."."i-

t'azem se objel' ivší

,. ' ií#ilJl ' l"i:.",iq",.1:";j;Ť:':."j"í{ij,..l"":,r".rnaxiE&' Lycopodjum::]'"'-":r".; Ti]J':"j;.T'' j]1í;iF';;; ;"";"':1l;'""ď:ill'T;-;:l*'"ill:,j:Inir iÍo] j Lr s. P iro la "" ' ' ' "J i ' ; ;;" .

leu0-0 dnéliýcb) téŽ

ýuže fa-

tetrů)USLC

ťt)z-

l)Ťe.. , t , . ,

ívajÍin o-ce lrl io Yé'osty

xosti

;l inaarí1r

lor lraut iZa-

el)a-

o{ltYPhtsrr lo-Ius

ruiaz

- ivŠÍ

iun

Ďi

borsl t ií f lot .a. Nerrí tu jen četná Prenant1reS (tvoř. i nÍst.y s] iorLr hl lvr lÍ s loŽl l t rÍ podlostu rlralých bučin s Ytťoušetrými jedlemi; jinak ovŠenr jsou zde vesměs ieDsl l l rÓ iny), DýbrŽ i přehojrrá I ,uzula trraxima, Hourogyne, Rauunculus aco.nit i fo l ius, Po ly gon atu m vert ic i l latu rn, Lycop o r l iun conplanatum,an not inum, V e r o n i c a nr o n t t n a, NIul ged i u rrr ' Pobl iž vlcholku st ihnemejeŠtě }Iel iea rrutans.

Yedle Keilber.gu vyznačert jest subalpinŠký l.áz riejlé1re Ila Fichtelbet.gu av hluboké ťoklině, Iitel'á rlejlyŠŠí tyto vr.clry odděluje, v t. zv. Zecligt.undu. Nt svlthuTichtelbeI'gu snrěrem k silnici \YieseDthfllské vyvinuty jsou pékné Yi,cciui0vé vře-sovioy (SfoY. str. 67.), liopečliaté to pláně, hustě zaťoSIlé t,řeuri rll 'uhy \raccínií(vŠechny lroj lě); podŤízeně vyst l lpuje Cal luna, tu a taul stojÍ nějaký keř jk, j iYa'jeiáb tleb bříza. Jinak l'ozklrídaji se ztle smět'em k BoŽ. Dar.u i \YieseDtha]u loukyzcela p.tdoboé Keilberským. Zvlríšť zajÍmavé jsorr zde byliuné díry, v niclrŽ si li-buje Mulget l iuut, Rtnunculus aconit i fo l ius a Epi lobiunr tr igonurn,majÍcí zde své jediné stanovis l(o. IIojLé jest na lukách Hier.aciual f lor i .bunclut l l . vzácnějŠí Phyteuma nigrum' Z nej ruen ovartý.c lr ďosud tr&v takéTťisetum pr 'ateItse zde roste. V Zechgr 'uul lu saltéur opakuje se vétŠint l hrrr . .sk1tch typů' též Lycopodium aIpinum,

Stl.učDě Zlrrinit}re se jen o horstvu sulěr.em h PŤi-sečrlici' Pékná silrrice veďelds z BoŽ. I)afu pod l ie i lbergem k Hofber 'gu (nar l ní i vzícné Botrycl t ium l .u.t&efol iu lu) a z|táóÍ Se ocltud směrenr k Schmiet leb et.g tt . Nrt, svabu převládajtsu.rrčiriy, ponechávajice však dosti volného místa i vývoji lučnÍolr ú tvar.ů' l{Ísty vevo]nél l) sÚr 'čí tvoří nádlrerné shupiny Athyr. ium Fi l ix ÍeI l t ina;j inak na svět-lejŠÍc]r místech leckde spatřÍme CentauIe& Phrygia ' nr is|"v re společnost i \re-ronica Clraroaoďrys, vzácněj i na tr i lÝ in&tém lesním okl .aj i Phyteuma orbi .culare, Vlbčí místa vyznačuje Senecio r ivular is a NIulgedium.

Snr.Úiny isou zde daleko v]hčí n€Ž při vrcholku Keilbergu a na jeho svahuk Jáclrynovu; v soub]ase s tínt jest i podrost bujnějŠí rr i v úplném stí|u sk{]Iouzs 'v i .oný. Zhusta převlLídá l iapradí (Athyr ' ium I i i ix fent iua, Aspit l iunFi l ix m as, spinulosunt) l pŤeh.]jnou jest Luzula maxima, Senecio Jacquinianus, Rubus Idaeus, Rumex al i fo l ius. Oxal is , Clepis pt lu-d0sa, Stel lar i& rentornr lr , EpiIobium motrtanum, Carc laur ine s i lva-t ict , Yerol ica serpyl l iťol ia, ChrysospIeniunr (2l ' }Iyosot is palu-st l .ís, c iIcaea a]piIra. intel .Inedia, Ca]t i la *raLl icans. Ca t .ex ca-Í]escenS, Hourogyne, }Ieltudryum si lvestIe, Chaerophyl lum hit-sutuI lr , Thal ictrum a o. u i l e g i í f o l i u n , E quisetum si l t 'at icultr , Ralun-culus aoonit i fÓ l ius. }IÍsty zarůstá s i ln ičnÍ příkop'v obr.rrvshÝmi l isty Petasi tesalbus. i topeťatoI ia tvoŤÍ roztt ' r 'uŠené iedrrot l ivé ] io lonie.

Skor'o vŠude haií kypIá vegetace I)nědé jelll iči, zvláŠtě ovŠelIr na světiinkách,kde však br.zy nai lv lír ly s i vvclobur le Rubus I i laeus a něk|efé tr i rvÍtty, ta i(že.;en na půl zastiněné okr.aje zbývají ostatuÍulu rostlinstvu' ZvláŠtě si zde libujetr lu lgecl iuru, jmelovaný Ran u ncul us, P l] yteu]r la spi catuur, C i r s iumneteropbl l lurn, Gerani u rn s i l vat icum.

Buj[ost Yegetaco vťcho]i vžLly u lesnÍch a lučnich potůčků, kde Se střidá1lrtvidlerl celá řad8 rozkoŠných obrtizlrů. Tu polrr'ý'vrí rozsáblé ploclry svými 1isty

88

zníněný Petasites, i inde Yedle pčknýci i shu1r i l Ranulcu]us la lugino5qgusÍ(l] j l se stat l rějŠí ieho bělokvětý h()Iský dlu] i U1l aer.ophyl lurn l , i . . .u iu-, ičasto S CiI'clleaD]i a se S t e l l rr l' i a

. I) e !] o t. u ln nitthízÍ vŽdy nejvitaD.]Ši útuleku sanlého potoka, Inístr do ze]erta z l 'at .rcn. lo t 'z l ,]r;t ' l r ' ,u r ."1t".r] . . i i "o" ' i ] . lŤ.Zal .ost]ého Šťa\'tratou Carr lanr ine amaIa. \ . zú-vtcÍch opor lá l p. ," l 'o ' ." i

" 'J lÍu0De neDoI'osa. snÍ obyčeině četnějšÍ Honlog).u e, P r .enanihe., rtoo.s is.

:.o".: .,Ť:j::..o' ". l*." 1' ': "1 "i:*i ' T b a. l . i ct i u ur,a q u i l e g í ío ] i u n a S pilaea Ul l lar ia, co nepěkný př istě}ovalec } lJís i se obl 'čáj lě i Ur.t ica dio ica.Ii StolzeIrhrtiriu vinou se stá]e r.ozsálr]á ]uka. sůu báIlitosti v čer.rnu nlsebe z tlílÍ upozoťIiuji0í. U ]Yiesentha]u k nejZajÍnrarějŠílD zjer'Ůtlt na nich náleŽÍ 'L iI iuul bulb iíer 'um'or] prt.e imenovaué \'si na V za Širšiu ]esrratým hll)etem r.jne se l i SS\..a'n;Ióm ] '

' 'x ' .^' . o- ' l . . . : r

'srněrem k.lárlraŽÍ Schruierlebergskénru pělilé lesnt r.i.Iott. S.''J;,;';...;'..;;;.ji .

ještě Irojně hor'sir5;cll typů, ač Irt' v$gchny. Jsou natrtnoze sušs' a pak se v niclrzhusta zjeyuje je. Gal iun s irrat i le, Descharrrpsia frexuosr. pr.e-

": '1 i . j . . l . i . l . I o. o ' l , ' . . a o f í i c i n a i i s ' L a c t u c a :n u r ' a 1 i s. H o m o g y n e.Na průbotrecL u s i ln ic a cest st i l r le l l )e Často pol .Osty Carex canescetrS

(Y piíkopě se Ste)]at ' ia ul ig inosa), s o l Óa,e:. ste l lu lata, ]epo.r t ua, p tr l I es c e n s, J u n cu s co n gl o nl e r atu s. f i l i fo rnr i s , I) es c hanr-

: j":"-": i ," .:^|!:rr . . coa,pb at iuDr r lor.\es icurn jest ,a" .r ,0," r ."; .

]ěj! l .1ez v rrejv1'ŠŠÍur pásulu, Luzu]a Inaxi l Ia sestupuje,.z * p. i" ' . iň"r i l .do !t00 ai.

]ar i 's . S l i raea U]mar. ia. Geuur r . ivaie ' RozŠiŤerro .1est Tr iíol iumsPaorceuul.

-. tr{ezi Sclruliedeber.geru a f,Íěděncetn pr.ostíraji se veclle ]esů Í pěllné raše.liDy' poStupujicÍ na S od Že]ezu. trat,ě k silnici rlo ii1sečnice Yedoucí. S celkov1.mjich rázem nejlépe se seznánlírne, ociboč'ÍrueJi od nádraží Schnlietlebergského přesBlas iusberg l r t . zv. Rothe Sur le l ' U saué t lat i

'o.L Jo,t l hojně .{nthyl l is ,jistě jén dl'ahou zavlečeltá. Jirrrrk převláclají s počítku r.eciLe- ]esů trar'iulé vřeso-viny, na l ic l rž udává ton Luzr l la caupe.t . is , les.naupsia f lexuosaneb Nar 'd-us ' J inr le c lominují \ 'acc iu ia, Cal luna, Ru.o'Jt . io 'o neb Hed-r ig ia. I{ojnou ' jest ovšem AInica a Gal iuur saxát i]e. |eckde se plazÍLycopodiulrr c lavatum a co obv1'hlá ! ředzrěSt r .aŠe]iu l r iás i se Julcussquarfosus a Empetrum. LeSy najÍ dost i chud1r po( l lost, tu onr ie nějakoukan.aď,. Tr ienta] is , HomogJne a ]rrstku ]esnrc l i v iudylyrr i . Rašel i r ly jsou

ť:i:.'1:::l'::::1ll1 '"]*o méuě zajímavé. VlejlětŠí oesti'pievleaa;i Calluna,

Nedaleko před nádraŽínr v ú(lolÍ pod l'ápetticí r.irrou ..e pěkné ]esnr ]ouk"vse spoustou Cir 's iurn hetef oplry l luD, ole|aceu r l : (ť nejvyŠšÍnr polroříscházÍ) ' palustf e (četní D]iŠenoi!) , ' .h lavně u pot. ,ka hupise Ohaeroph'r- l -lun hirsut u u, Val er iaua off ic inal is f . t at i to t in, S"oe c io r . ivu-

Vaccini u rr l u l i g in osu m, v i t i s i d aea, 1M yrt i l l u i l ď;;;; ,ť. ' ;:;"HJ;polokeříkovitéLo rzr.ůstu a přehojné Er ' ioplro"o' " .gíout

u nl ; na r l l ]či, me-cbatá uísta L lostavuje se oxycoccos, An11 r.ot leda. Dlosera ťotu di-folia. tr]eč baŽjnná tvoŤí lozsáhlé porosiy, rnisty nabyr'aji jeánotlile stroruky py.Ian:idálIlího vZrůstu'

tíof]

ťe)i

! i iK

n0nÍťVrakmt

Na

aÍsr'iŽ0

{Pl}r,

aldip!l i

N

l t

z8

Št

Sncp

n

!

l

l

iu sunrlek)pětI e-

s is- i

c a.DA

IežÍ

sv,: l t jÍ

icb

I e-

I e.

LS

)o-

Dl-

roj-

rky0Ťí

r l -u-

tm

E9

Carex vulgar is v průvoclu C. ste l lu lata á vzácnější zde C. pal iceatvoří př i okI 'aj i ce1é trávniky, podoboě i Er. iophoťum angus t i fo i iurn, 0a-l .ex ampul lacea. C. canescettB jest opět nezbytoým průvorlcettt ra 'šel innýchpirkopů'

Smrkové lesy na rašeliuě nemajÍ zde po výtce Žádného podfostu. TrpÍ téžnnoho slěhovými polomy, takŽe jsou často i vŠechuy prrlseky zatar.aseny ookup.-nými kureny, IoztříŠtěDými větvemi' mÍsty i celými z koŤene vyvráceuÝmi limeny.Vracíme.li 8e k SeveroYých. cÍpu Sclrmiedebergu' stihneme ještě před trati vysoká-lrmenný srntliový les' Y němž tvořÍ podťost v uzayřenérn p.t.ostu nesčetná oral is,jíŽ jen tu onde Viola sÍlvest l . is neb Lactuca nrura] is jest př i rr iíšerra 'Na ln l iách za tratÍ přeY]ádí mÍsty Crepis succis i fo l ia '

od Sclrmiedeber.gu k PřÍsečnici táhD0u se lesy sice s dosti itorsk1ími tvpy,avŠak jinak métrě zajímavé' Yynikr1 tu jedině hřbet s třeroi vyclrolky, , ni.r'z o.j.niŽŠí ttlá výŠi 923 rn, nejvyŠŠi pak, Ylastní Spitzber.g (s pr.imitivní ťoZhlerl!ou) iesto .10 2? vyššÍ a ovládá celý kraj. V těchto lesich vedle oby.ejnýťb lesnlcb druhů(Pirola mi!or ' , Ramischia secrrnr l i f lora, Senecio Jacobaea. Áne.I[one nemor.osa' Luzula pi losa atc i .) zachovávaj i r t iz rudohor 'ský r i r taspia]peSt|e (zviáŠtě sÍlniční pŤíkopy, lesní okr 'aje), Luzula t laxinta. trIulse-dium (Ťídčej i) ' Gal ium sr,xat i le, }IeIam pyrum si lvat icum. Desch a'm-psia caespitos i i . *aurea, Calamagrost is Hal ler iana, Ci ls iun hete-r oplry l lunr a j .

. ' }I, ! . t iny pokrývá obyčejně Desch' í lexuosa, v menŠÍch průholech vJádneNaldus.

Yrchol Spitzber'gu spadti Da JZ sloupkovými skalami čer]ičovr.rni. asšak uo._.lějaké ska]ni f]oře ne'Í ani památky; míst)'i na samýcb ska|ách .isu.titu s. s".zaběh]á Impat iens a }Íer 'cut. ia l is perennis. Na prot i lehlén svahu př im!Šeny jsou smt']rům četné kleny. r'oztrouŠeně buky a doleji jasany (Sázené), mÍSt}vůbeo převládá listnatý tes. YŠude viciíme bujlý bylinný podl'ost z nesčetnéhoSenecio Fuchsi i , Luzula alb ic la, Ur.t ica dio ica, Iurpat iens, poanemoral is , NÍi l ium, Dactyl is , Petasi tes albus, Galeo1ls is vers i-coloť. CiIcaea intermedia ' TéŽ Lonicer.a nigr 'a zr le 1oste, n.1 úptl tÍPa]< směl 'eul I< s i]nic i rorši řena jest Pr imula e]at iot. .

SrrIěrem k Přísečnici ustupují lesy pěkným lrorskýnl luktiut, velice květ.

)tmfesIS,

s0-sa' rl- :

' Datýln' Jeo v par'tiÍch zliul[iYovanJich jsou méně ZÍtjínevy; rrlíst"v převládá 0ir-l s l -um l ieterophyl lum' j inde Polygonum Bistorta, na suŠších mÍstech. s hoilou Brizou stibnene celé bílé záplrvv liopr.etín.v. Potlobná lrrkir pokr.ačujÍ i otl.. lif::"'::^:.:? 'ryon]

\.ejpr'tské silnice. 'K

poazlňku tu- hlavně ud.iva ltz Cir-

\ZL

0u. ls

0ua,

s luLl l o lefaceurn a I{era.: leLtott l . Za . .rni tí le|e NIuhle.. nt ]evo ocl s i ln icet,ozkJrL'hjÍ se IDel|šÍ l.xšeli l l"v' Nil olirajÍc|r jejich jsou pozoruhodny přechoLly ra-seI l0 lu i|| ich L lo bor.rrícb' Ir lora jej ich rná ráZ prYní0b, převlár lajít oejuice iype.Iacee (CaIex. S c irpus sÍlvat icus). tráYJ., čet l lé c lr .uhy l ivětnaté. scházejí pakveŠkelé Elicaceae. za to jsou YŠal( .losti lrojué Spbagnové lioberce. Béheur dobv

' ast-rašelinniIi v'ÍtuizÍ a přeměLa v l iyselé louky burle tlolionínl. ]lo.te tu uimá

Lěs

le-

Li-

' . .nu : t "

r . rn i c a V i . r l l p a l u str i s ; C re p i s s u cc i s i ťo i i a podni řrujena něl i terýcl l mÍstec] l celou tvářnost, jí I)ŤiDíŠent b1ívá Cr. p:t lu 11 osa' htbitue]ně

90

dosti PotlobI]á (jet zrle nižŠí, s drobnějŠílni listy a naunoze s n)eDŠÍIlli orrŠiiy .r t1.olrž.přecháZejíc tak Ye val . brachyotus), a le j iž zddl i l .ozezníDe j i d1e Š1' i l larě bl:lého c lrn1iru. J j la]r d luŽno Zde uÍést i Senecio r . ivu]ar is, L} 'c l tn is Ir los 'cucul i , Pol l 'g onuur B istorta, Parnassia, Juucus c o n g l o r l e r . a t u s-Spiraea Ulrnar ia, AngeIica, Tr i fo l iun spadi ceutn. Cirs ium pa_lustre (DrÍst) ' ce]é pol.osty v nízké forruě), Geuu r i ra]e. v přÍko1leclr Uar.da])r i t l e a]]] i l l .a a Cal lÍtI ic l le, u něho PlraIar. is a l 'urrdiuacea a v sku.pinrícl l statný Rurrr er a lp inu".

Arrr ica a Succisa vyhleddYajÍ

Tak dtrjdene aŽ n3 pl.0stranství, kLle Se dr.uhdy r'aŠelirra r.j1ala. Rrlzlilíila'iÍse zde r 'ozsái t]é tťaÝÍ0né l ' řesovi l ]y s lesčetnou Nardus. k l ríŽ Še !ŤjdruŽuieDescbaupsia í iexuosa' Fesiuťa rubr.a ' o! inrr. Darrthonia, Br iza ačetné Luzuly (cauIpestr is, sudet ica); j inr le je r .rst řídár 'á ] lo] in ietuul ' Y jauiácha dolinácb dr.ží se čet.uá, nastná r-oda, rttnoLé z liclr jsou téŽ r'r'pluěrrv r.odou pl'o.sáklýutÍ lrober.ci Sphagna, ztr.ácejícími Se pollejYíce v poroStu O1.per'aceÍ. Equi-setum paluStre i l intosutn, hoj lé Potent i1 la plt lustrrs ' Tol . .ment i l l r r ' \ l io la palustr ' is ' Ágr 'ost is stoioniťeťa. \rr pol i t .aj i r 'ostevŽdy cal .ex canescens a Juucus supinusJ jehož tr 'sy člrsto za|r i l r i r jí do r.o i l ' l ' .měIlíce se v znáuou Sublne|sllÍ lbr.nu' Y č'er.ué, rtršelinué ro(lť vZP]\.Íii I]ojuěLeIIIua pol1.r .rL iza. Y]astnÍ raŠel irry jsou uléně zajÍmar.é'

Na S\r od PÍÍsečrrice Zledá se čedičový Hassbcrg (990rat, posler1lÍ r'jzuačnýTfch tohoto křídla. Loulry u Přisečnic].ébo potoka jsou místy lnokré a 1rak i zajI-navějŠí' j inak uplatI iuje se př i l iŠ v] iv kul|uťy, převiá( lá Ánthr ' iscus Si l \estr is .hoj ly jsou Lathvrus pťateusis ' Avena pubescens a pod. Stoupáue. l i odmyslivny na jihozáPadlli ťlpatí, dobŤe seznáme význačlou liYětenu Hassber'gu. DolejipŤevlád&jí smr'kolé lesy, jsou ršak přinriŠely i pělrné buJry, lělrde i převah1' na-bývajicÍ. Prldr'tist jesi větŠinou relice brrjný. l{olrutné trsy lrapr.ldin, dosaI]lrj1cÍ De-zvyklých rozrrrěr.ů, jsou všude lrojuě roztroušeny' místy tYoÍ.Í nádher'né sku1rinr'. Jestto At l ty l iuru Ir i l ix feur irra, Aspi d i um Fi l ix nas, .sIr iDulosum, D]ÍstyPolypodium Dl 'yopteI is a h]avlě ua tr .avinat}tc lr místeclr P. Phegopter. is .J inak lýzrraČuy jsou č'etné lesní mokřady, kde závodí v bujnérrr YZťúsiu oxa] is,pÍehojné C l t r ' y s o s p l e n i u ]r] opposit i fo l iunr a vzácněj i a]ternÍf o 1i u l t l , l 'c lz-lézaví Yerol ica lnoI l tana! Car.damine s i]vat ica, Aj uga i .ept&us'I{yosot is pr lustr is , Cbrelophyl lurn hirsuturn, Gal ium palust l .e,Clepis paludosa, Equisetum si lvat icum, Tira l ictrum aqu i le gi i -fo l i r rn, 0at.ex s i lvat ic a, Lysinrachia nenrol 'u ul , Stel la l . ia nen]oťum.Leckde jest fozt louŠeno 1Iolandryum si lvestťe i PreDantheS' stá le hojDou(od paty až k vr.cbolku) jest Luzula maxima' podobně i HoDrogyne, na sYět-lejšíclr nísteclI Arnica i Ci t .s iurn beteroplry l lun. Rozsálr lé kolotr ie tvoř iInrpat iens l{ol i targere l reb Setrecio Fuchsi i . l lenŠÍ a vzácněj i StachYssi lYat ioa, suŠŠÍ Půdu nr i]uje Smi lac ina. Na ]n}ít inách bujÍ namrroze \ 'spoustácbtťaYiny, a s ice obě Descbarr l l )S ie, ca]amagIost is Ha]]eťiana, ozdobné l{ i .1 ium, s nimi četné keře bezů,jívy a zr láště Lonicera nigl .a, Lter 'á též v urost]émsmíŠe]]ěm lese porl r'rcbolen celý \'o]ný podrost tvoŤÍ.

suŠŠi ioučl iy '

ČilrrI 'L lenY a j iL '

rostu StÍÍdi

vrelýclr s\

ÝŽd' d0Stj.Íroi i iadec]]

Í]0r.ulu 'dr! l lu ' htt

cul i r l is

sťuIai: l

color ' ! l )

GtossuI lnPat iZÍ.tken'

PrZícDěJ š

p.rrůStáse čeIn]

Jsou Ptrrcltoll iokrajenoťÍe

LJ srproSt Íťpujícír

gonu

stanose j i t

Pe! lPlocJÝujeY iÍrov zťi

íS]

poblutlle

,:1lŽ,

biosu S'

i ) a-

i l ť.

liu

lsi Íru irlaa

ách

)10-

u i-o l .)s le

'dJ',

čoýaj i-' I S,

0d,t- i i

!a '

ne-Ies tist)' i s .l l s ,toz-

,ťe'

t i i -i u.l.

u1)uvct-voříl) s;Ícb

létrr

9r

Ul[I vÍce stoupíme, tÍrrr vÍce buirú přibývá, vedle toho jsou téŽ přimiŠenyl i leny a j i imy (Ulrr lus moutaIa), téŽ jeřáby, z keřů Rubus 14u.ug. \ i pod-Iostu střidajÍ se tu v pesLlé snrěsici vŠechny uverlené rlt.ulty, mnolté z nich v uzrr.lÍenýcb skupinách. j i r ré opét roztrouŠeně. Dr.obná Circaea alpina nalez ia jeŠtěvžrly dosti volného místa Irlezi v.lŠŠí Yegetací a tlovede ho výborrrě v.r'uŽÍti' Nt.nol iŤadeci l ' kc le v čet.venci jsou t 'ozsety pěkné žluté kvit l iy Lysirnac)r ia ne.noťu'u, byla v květnu pl i l ,vou ozi lobou lrr l j rrá Pr. inrula eiat ior ' . Z

'StatuÍchdrulrů, kter'é si tu zvirli ly útulek v kostr'baté' balvanité půilé, jInenuJelno JeŠLé il e|-cn ť i a l i S p e r e n n i s, P o l y go rr a t rr In v er t i c i I l a tu n, Á r, e Irr o n e n c 1l l o r o sal\-a ler ia la ofí ic iIra l i s *]at i fo l ia, Tr ' i t i cum can inun' l 'u ln lo lnr ia ob.Scuťtt(!) ' Caupanula lat iíol ia ' Dactr ' l is (pl ihá forna), Gaieopsi 's vet.s i .color. pubescens, pře lrojné a statné D8l)hne, jer lur l t l ivě v hametrÍ keie Ri l lesGt 'ossular ia, Ur ' t icrr tL io ica (co nejhojnéjŠÍ plevel) ' Actaea. 0at.dant ineIIItpat iens, Petasi tes albus' Carex br izoir]es tvol i lnÍst} ' , jak to jejínzyyken, Celé heblré trávn Ílry'

Porlrost jest vůbec z největší části uzaYřený; vzáclré j80u bot.ůvhy a jeŠtěvzácnějši l-rr.usnice. dva nejobyčejuějŠí to typy hercynsltý.ch smI]čin' .\'l lrsInÍ vrcho]ekpor't]rstá suŠŠí smt'čÍ' ntuobo trpící pruiikýui vétt'y ze zá"p. strany' Na skalríclr zrlálise černá.\ndreaea.

Lesy na $ orl }Iassbergu k českostsk'ým Irt.irnir:ím nenlajt uloo1ro zylriŠtnilro.Jsou ponejvíce sušŠÍ a iejich podr'ost méně bujný. Na uozoi.é 1esnl cPStě po(lvr lhol l iL:u Hassbergu ' jest jeŠtě dost ihojuý Alopecuťus fulvus, j inak vyhler l lí l ' . iokr 'aje lesní IIel in neb Hier 'ac ium f lot. ibundurn, stí l l lesa (.- i rraphaLiurunolvegioum neb Tr iental is .

Nanrířimeli si z Ulnrbachu' ]ežícíbo těsoě na lrranici na SY od Hassber3u,L J směrerrr k Sonnenbet'gtr, můŽenre nejlépe poznati celkový r'áz rozsáblých raŠelirr,!ros|íťajÍcich se nrr \' od Hassber'gu a k jihu rozr1ělených niŽŠírrr }řbeiem. postu-pujÍcin od ltiickenhiibe] a stoupajícínl aŽ na gI1 nl.

Na loukáclr převlídá tu zhusta trÍeutrr neb Arnica, lec l ide téŽ Poly-goDun Bistorta eb Nar.dus.

Vlasťní r.ašeJiny skvtaj i f lo i ' ist icky málo nového. Betula naua ttt i i sréstanovisko v záp. čásii; o zajÍrnavých' stťomovitýťh porosteclr baŽinné liječe sta]ase j iŽ zmi:rka na s lI . 4!.

Na rnenŠÍch raše]in] iách setkáme se s obv;I i lými druhy Er icaceí' Cy.p.eraceí' s Droser.a i E l) lpet l .um' Dost i l rojrrou jest Sal ix aur i ta. ce]éploclrv zaujal Juncus squarrosus a Calauagrost is i{al ler iaua. ]I i le oŽi-vuJe některí místa l rojní orchis rnacu]ata. Dí]e k j ihu (s lrrěr.eu l r tťat i) pře.vlídajÍ pak souvisré, r.ozsíltlé raše.liny, z.rrostlé baziunou klečí lejrozmanitějŠihovZrůstu; tu onrle jsou ji piimiŠeny jeLlrrotlivé, zakrslé smrliy. Na jeclnon houpavéntmÍstě, kde 1r1uboko boŤÍ se nolIa clo ztroucllnÍ!.ajÍcích kurenťr a tlo měkké raŠeliny,pob]íŽe čelnavý'ťb. tůrrěk, st ih l jsem letos co vzÍcnost i zajÍrtravou [ la laxis pa'l |o: ' , . J iuak i rrrponuj l tvto r 'ašel iny 'svou rozsáhlostí a iuut lou jednotvárností.uet ls i taŠel in1.pol i r ' l iuj i iz3 tratí SIněťe!]r l i Soonenber '3u; te roduích přÍkopeclr

92

vyplňuje zde celé plochy Batrachium aquat i]e, j i lde } lo l t ia t . ivrr lar iCal l i t r iche neb pŤehl jné \.zplýYaYé Spargatt i tr tn miniuum, vzícněj i $s implex. Juttcus supi lus st ihne ]e v te l ' rest[íc lr i vodních for.mách. Na lukáchudává ton RI i inarrthus ninoI, Y omezen1ích par.t iích Pedicular is palustt . igleb Tr i foI ium spadiceunr, leckde Lychnis F los cucuI i . v polovyscblých

str.ort l rách jest obecná YeroIr ica scutel lata, s ní Aclr i l lea PtarmÍca (též ]na ioukách) a Lysirnacbia vulgar is.

Zajlmary jsou útvaly u Alier Teioh na SZ oď Suniperku. U saDrého, tre..velikého rybnÍlia vinou se dosti rozsáhlé raŠe]inné louky, infraaquatick1' vzniklé 6ce]kové t.ázu pobl1Ž vyvinutých ]učtrích r.ašelin' Z Inec]rů pŤevláclá vŠak l'aŠe]innik

a i sama rašelina, b]'t i těŽ|tá a n]azlavá, poukazuje k tomu, že jest to přechodnÍ

tvar hoL.uÍ a luční ťaŠeliny. Přev]ádá hlavně Carjcetuu (za YyŠšl]ro stavu vody za- '.sahuje z části clo vlastlíbo rybníka), a to hlavně Y ďosti stejnoněrném porostu ..

Carex vulgar is a aupul lacea (s nimi četný Scirpus palustr is), v jec l .

not]ivl'clt, Iobustníclr trsecl] pak C. calescens. Jinak neilrojnějŠín zjeleni jest .

tu PoteDti l ]a palustr is , ÍozitéZajÍcí Se na metly dloulrýlr i oddenky, dále Naum.burgia t l ryr 's i f loťa podobrrě plaz ivýu, v1íběŽlratýrn oddenl lem úsi lovně se roz.

ŠiŤující. Hojnou jest téŽ Viola palustr is , mÍsiy vysIřídává Cal ' icetum poťost

Er iophorntn angust i fo l ium neb Juncus f i i iíorrrr is v nápadně vysoké

ťormě. Na lučni rašeliny v těchto rašelinníkovitýcb Caťicetecb upominá Pedíeu.)ar is paIustr is , na rašel iny l rornÍ Eupetrum. \re vodě nejvě|ší plochu za.ujímají poťosty Glycer i a f lu i tans, vet l le ní E qui setul! ] im oSuln a S 0ir p uspa1ustr is. nejdále salrá Polygonum ampbibium. Acorus jest pornětněvzácný' P ira lar is aruut l inacea pÍi okrajíc lr hoiná.

Na Iulrách nannoze udává ráz n[eum' na v]hóíclr nÍStech jost dost hojnýLotus ul ig in0sus, j inak vodle nesčetné Arnicy a obvyklých t|av též Succisa,Cr 'opis succis i fo l ia, Campanula Iatula a jedlot l i r 'ě Phyteuma|l lsrulD.

Hojně1e}lých

U drubého r..ybnÍka (Neuer Teich) jest podobná, spiŠe jeŠtě chudŠÍ vegetáce'tu ťoste carex acuta, veSicar ia ' též Alopecut.us fulvus a tra pŤi.

Jest toPimpvelkém

lukáclr I ,o lygala vulgar is f . a Va]el iana dio ica.

Zajímalé, pseudoxerofilni spoječenstvo u""adilo se na širokénr svahu hláze.Arnica, Viscal ia, tr leum, Ceutaurea Phlygia ' Sol idago,

inel la Saxiíraga, Gerr ista germanica, vŠechny druhy vemtrožstv í.

PoblÍž na okr 'aj i lesů (v nich Conval lar ia) a ]uk (čeiné HieraciumAuricula) jest hojná orchis rnaculata.

Na jihu sousedÍ t. zv. nPuschhofer.Revier.u. Y obr'odu lesníclr útvarů opakujÍse cbudá YřesoYjŠte, často skot.o saulýltr vřesent tvořená neb s hojnou DanthoniÍ as LycopodiuIrr c lavatuIn, s porosty Cladonií, j inr le opět vaociniové pest-viny; na tt.avinatýclr stráních stojÍ r.oztrouŠeně i keřÍky jalor'ců' V polÍch (zvláŠtějetel ištích) jest ťozšířen Rhinanthus hirsutus; na jedné dosi i pÍikře seslažující les lÍ 1ouce t\ 'oří celé porosty Scorzoner-a humil is a př i okraj i

íiqIul l l ' (

iunt i t tolodní, ne1s

siečlia, lio

Cirs iuuinust i{o

cestu Brul

sLýclr a 1:

neaslerNa

zelené 1o

(uriuo ot

Festutfo l ta. t

s lesnalrmíst! sl

t iea l t

$éLro lrn ict ,gaÍ\lu]it,eťá \

SPhaiJulrot

i iani c

ť1Íuscariejsoti (

z Úásnai 'Óťt]ti1

tÝoŤj\Iet

3r itllttdosRua!

\ě1(d,

S,

p.:hls0béž

e-

Ilt

a-turl-rst

\z-

kéu-.a-

nÝ

a,

LA

0/

v0

LIB

ně

Úla

ttóSO

'ji

93

i i l i : :" . lesa l .oztroušen Jest vzácný v Ruclohoi 'Í Aclryrophoťus macu.

J inak rra travinatých stráňkácb (meZÍcb u s i ln ic) jest dost bojné Yer.bascumnlgrunr) Gal ium Mol lugo,- Euphorbia esuta, f l tas.pi . r lpestre, p o-tent i l la verna var. longif oI ia, Hot.o. 'o i . i . i . . ' . , io.o, ' , , . (sotva pťr-

:ol:i n €jspÍše druhrly setý), Lilaria ""rs".i.;'.;""'r.';j'cn u sarrrotneho mě-stečka' kde vládne opět nesčetná.. C entař,eu ' i l ; ;; , ; t" ,

Colchicuur,C i r s i u m . h e t e I , o p h y I I u m, Nleum ard., . , l f r*r. rr l r" . . . leum

* an_gust i fo l ium.v kraji od Suniperku ou'{I,

.kd9 hlubo|;jn a kťásoým ťtdo]ím pror'áŽÍ sicestu Brunneřsdorfskyí potok' pŤibýl.ri vůčibledě ","pr.'.ii'yi,r'",,ypů a ubývá hor.sliých a podhorských. Na vr.c)rrr korunovauém ruinou Eassensteinu stihne're coto.neaster i Sorbu s a r . i a.

n:é]ro potoka lrupí se Spiraea Ulmaria, P '; i";ň. ; l "";:; '":::: ." .",: .mica, }Ienthy, Rume\ aquat icus;Y potoce mtsty vytůst l .dr 'uzné statné Spar.

.. ř;lu'i''-':,:iil...]}.."Íjli:"-}^Š".:ry.. přecho.dy ''JšJ,o ,o.oi.I' rlo vrcboviŠť,kte|á Y typickém vytviíření v tomto úr:ló]í sobázeji'" }Irsra-t;ř;#;:1'"fi?::]l:Sphagnum, Potent i l Ia palu.str ' is , ncrtoy i l ierryanthes a vůbec boinýj;;:*, 1:::::1:'::1'" -Ť

i l r i io r ' ,r i s ' č,a.;.*"*;;;" Zde jsou z C ar: e \Il]1l i":. l e pi d o c al'p a. s t e l1 u l ata;'or.o.uJ *i.tu.noffi;Jň;'i l i l: ;il':'i;:';"'I;

',J",,.':]}",::.,i::::,::'^1]j-:"' j.u!n, ", č:,';i kťYavé květy Yi. '

ffi'.;"'t3;i'xT.krii. stÍsně[ lesem, p.oua'i t'o č.t"é k;p;;;.,'.P;;";"o"J,,;;

Před Holzmiihle dřluri z oásti obna,žpnv *" ,"^'..^1.I""i|ť'', ]:.i 'Tily

r1'b.nÍček, jehoŽ břeby bývajíz óásti obnaŽeny. Na těchto,nÍstecl, ta" ,.ea,ii oi;ňi..'u''l.l.#,u;.;'i: ffT. ť.i#;:i;''li::Íť'::'j"l'i':l.i.:.:-:::ň;;;'i.;il;,.;]'niční. Roste tu pře.' četnri C a l l i t r i c h " " c o . . p i t'',',..ůiffi;..',ť';:"Jil, ::iJ",,li,l;";.T: l l . ' I lo leochlt ' is ac ictrIar is.; i . . r . r , . ; .| ' ; .ši

, .u, . . .o. I l ' i l , j r r t i tu<,' uerrt l r t austr inca, vel . t ic i l la io. "

^ V pokI. l iovirrÍ useclerých r.ašol in výcIr or. l Hrc.ho"-, , . ' ;o 2, ra v nět.tpří"h ^"'.-.,".. ̂ *:"TŠ-9.lj: :ý:| '.1

I{assber'gu Yi'orr Se rozsáhlé, aŽ

Na SV od Suniperku v)ne se pěkné úrlolíčlio Fleckenmti|rler.bachu. Svěží'zelené iouky u potoka střÍí,lajÍ se s |1čát!. , oi.,o"i-j'i..o skalinatými svahy(ul imo obvyklé vřesoÝiuné dr.uhy množstYi Hyper icu'" funo."ogrr luIn, téžFestuca rnbra, Gal iuur, uot luso, ' ;; ,-;; , ' t#i"ou,u rorunr l i -fo l ia, Í{ieracium Pi lose1la, Nar 'ďus, S; l ; . . ;";h" "s ]esnatÝmi sir'áněmi. Na YlastnÍch rur.acr' pi""i.ija;i;;"ff#T;} .ilí[?]rDisty spousta Rhinan thus

.uinor, Cirs i"ň r . . i . .oply l lurn, Ar-}: i : i : i^:". :::: |o^bě)J _T

ť] f o ' i rr m s p a d i ce u,n, i " , " ," ' ' i g i

" o s u s. U sa-

. ů.iíol|'.l'iu H."#ilH.l il".11 " l ::: D h l. Ď "i j ň ;ř;';. ;; "ůffi ; ;:i "i..; i:

.$oso.t n.oo"a.ny o;";:..;;",.',i'.o.j;Hí:';.:#lj.jffiTJ:''#i:*íqii T ,.".i.T*ť;l::''1.::":^:.::]:

n a n a'.avšak *e..'o; Ňjřt.1ř p**'o' . ťaŠelinácb těchi',."1i"' '':!,"!*:ians'ber.gu podány.na

".. ;í i];;;ri1ltb i?J ;i:"1il:.:",::;' custna vt!déÍrh drulrů rrrdolrol ' rkých. tak l\ le ' rrn, ' ' ; ; l ; ,^;. e t1 l ' " " '

o nIgruxl(00st i l lo jné|. Hier 'a, . iurn f l rr1 iIx11f l1rm' Cirs iIIm l) ete| 'opbyl luur rtd '

9.1

;l Východni óást od Chomútovského údo|i až k piskovcovému pohoříDěĎínskému'

ahonútouské úd,olí - Rřínloustté út\olí _ Bečoa - Telčshti ro]tle - ]ilaleboií -Ceru^. Hrddek - Stolzeuhain * Sclttntberg - I!ísett'btrg - ,!",b",g - lies Norrip Horrich - Nesselsteín, - JohnsdorJ, _ H. Littittox - II|ieselsteňt, - Osek -Riesenburg - Strobn'itp - I{roby * ]1i]tulou - J[cllclr:|Q' Cíntualr] - Dtlbí -lliickenbtlrg _- I{rupku - 7.elniclú úďo|í - Naklttot-.

Tato výcb. část R|ld0hořÍ liŠí se dosti p0(lstatně o(] nejY}'ŠŠf střcr]ní čisti.Rašeliny stáYaji se vzácnějŠÍ a nenabývaj1 trrlt značný.ch roznir.ů, hot.sl;á flor.a jestslaběji vyvinuta a 'jen v lejrlrsnějŠích částec]r u Cinwalrjrr a 1{olrlar'y znatelně za.:toop:nu'.. Bukové ]es1. pokrývÍljÍ nanrnoze veiiké plochy a r.nejv1tch. č'ásti význačnyjsou i některé čedičoré kopce (zvl;išt Il rr, str.aně saslié) bohatilnri 1učinani. kterétYořÍ nejvydatnějŠí stanor iske uěkterým orcbir leÍrrr. Také Li l i l i r rr bulbi leruttr aGerrt iana obtusiírr l ia majÍ Y této čtíst i b lavul své t.ozšířenÍ.. Chorrrútovské úrloJí (I{omotauer', i\ssigbachgrunrl), tvoi1cí tlůležitou hraničniiáru. jest i kr'njiuářsky jerlno z nejzajÍnavějŠÍch; lro rozkoŠných obrázků sk]'ttjíle's11até

. stl'á n ě s vŠeni orlstÍ.'y Zeieně. p0Str.auDí r'o]i]e a i samotrré oIioli potoka!Velice zajímavý jest tu Styk 1roLilrorslré a theluofiIní kveteny, Z nicbž pr'vá

mÍYá sré přís}uŠlíky u potoka, druhá r'Šak výše na stlrinÍch' krie již násletlkeurzmeněné in:olace jsou rlaleko příznivějŠÍ podmíoky pr.o ther.iirofyty. JeSt tu tedyvýškový poměI v plaYénr slova suyslu obr.rtcen, jak to piatí Zvláště pro začátekchomútovského údolí. V částecb těch stihue'ne Iro pr, 1ustj na vrcbu Schón]inr.iskéurPuiSat i la patens (! !) , j inak ku pÍ. rra st lá;ícb Hiet.acrum cymosu]l1 'Vio la col l i r ra ' Vic ia te lu i fo l ia, Anthemis t inctor ' ia, Y bájo\ 'éD] útYa|uYioia mirabi l is , Inula Conyza, Bupleuru:n longifo l iun, Achi l leanobi l is , Chrysantbemurn corymbosum, Clematis r .ec ia, l l ibes al-pinurn. Na t ' zv. Schralzer Húbel r .otte téŽ Potent i l la a lba) recta,Scabiosa ocLroleuca, GeraDiun s&trguineum, columbinuu,Puls lr t i l la pratensis, peuceclanu m Ce.rvar ia, Or.obauche I(o_chi i ' Rosa gal l ica, Cotoneaster a zjmenovalých íž t i ru lr: 0]eruat isa.{chi I le a nobi l is .

' Na blÍzkém Ranzenber'gu (na SZ otl Chon)ťltoYa), kde na bařioat1.ch rllÍstecb

na úpatí ce|é polosty tYoi 'í krásné Leucojum a na loučkáclt jsou hojny Crepissttcc is i fo l ia, Astrant ia, Ch.rerophyI lrrr ' ' a ' .o,o" i icu*, př istupujez thermofytů ještě Áspeť ula t inctor ia. objevuje se r 'šak j iž i Thes i u malpinum (úpatÍ) a směrenr k SchÓn] indu zaj imava ajuga pyr 'amidal is .

. ,l.t-s1k btzy ztráceji se tyto teplomi]né elementy a nasiupuje význačná flora

]esní: zvláště jsou řozŠÍře.y krásné bučiny a to v celém úrlolí aŽ pod Sebastians.berg' Zvláště pěkně vyvinuty jsou v okolí Grundmúhle, tak Da návl.Šl odtud naSZ se vypínajícím. Stihneme tu bukové Jesy ve r.šech stadiích vývoje: nladé bu-činy' kde zvolla stlíYajici listi Ýysoko pokrývá zem a kde nejYýŠ Z jara odváŽi sevykvést i nesméle ojedi lě lí Ánemonka neb ž]utokÝětý, plaz ivý Galeobdolon nebkde krčí se menŠÍ sklpiny šíavelové, i staré r'olnějši lesi s mohutnými stromY

pť0pouštějÍír'ykouzlujÍc

Buf '

!0íst] 'JSouBuÓi[! 'pI($útoÍu, k(

B S €bastiaa t lt.sué. t

str . ++-'pi. EII t t

gal l tea'oťIoqlo

7'nnéjší' \rěz l lu-rta Sporostt ' l5 !'stupul(GnaPhlna' i is , Iuotlivl'cir icuurutistechaul eulYisc i l r

(

čátliu 1lna lolraí ]!noŽ

lese a

PetasculusláI lS.LYsirlusttatd. I

?h1'tSuŠŠíc(p0Čá1zula

Jest-tt.o uŠ

r0n

i -

Íou ó

í-

:1sti.jesf

za-Lčnyte réllr a

r iÓnÍltÍljílkil !.tt.vá

l(emiedyitekkéulu lll,.aťu

ietra l -ta,

I U1,

-( o-trs

;echpis

0u.JeulD

lorai t l ls-

lnabu-isenebom)'

Bučiny jsou tu v celém údoli nepopÍratelně samostatným lesnÍm útYarcmlmistv Jsoll vtrouŠely jerlnotlivé stat'é jedle (neb miadé v podlostu), téŽ i smrky.Buciny pl.ospívají výborně i na balvenitých svazích natl potokem. Směr.en k Cho.nú^tovu, }deúdolí je teplejŠÍ, převládají nasucbé, teplé půděhájové útYaťy, směIemk Sebastiansbergu, kde jest podnebí v sJusedstvÍ rozsáblýclr r.ašelin nadmÍr.u vlhkéa. l l 'sUé' ustupuj i bučiny lesům smrkovým.

Y těchto bučinách jsou domovem skor.o všecbny vůdčÍ Llr.uhy, uvedené nast|. 44-. lĎ i hojnýn zjevem jest zde páchuoucí Phal l rrs impuri icus, j iuak kupi. E l 'v Irr u s ' Poly3onatum v eťtic i l latum, Btonlus asper, }-estu ca gi .gautea' NI i l iurn' Prenanthes atd. atd. Yzácnou jest Cal 'ex lepor iua *Jr.gyIoglochin a vzácnějŠí Ribes alp inum'

Zmíněný vlch svaŽujesekj ihu ke Křímovskému úrtol i , kde bučiny jsou vzác.nějŠÍ. Většinou lládnou smt'kové lesy s churlou květenorr. l{a |asekáclr cJouinujezhltsta Sambucu8 raceu]osa nob celé skupioy jeřábů, j i rrak nesčetné mal iny'porost"v Epi lobiurrr angust i fo líum neb velkokvěté divjznv. \ ceJých kolorr iÍňvystupuje Senecio vulgar is, l 'obustoi trsy tvoř j Carex pi lu l i fer.t , s niGnaphal ium si lvat icum, Galeopsis pubesceus, ierontca ofťic i .nal- is , .I lo lcus mol is, v celých trávnícÍch }Íel ic a rrutans (Zv]áŠt poblíŽ jed.not l ivýclr bukr"r1, Tr. i f o l i urn m ed iu n. A stra gal u s g l y cy pby l l o s, H y p e-r icunt quar l l 'angulum, perforatum, Cl inopodiunr. Ňa tr .avlnatýchDÍstech I 'oste NIeum a Thlaspi a loestre ' na suŠŠÍch str 'áňkách Tr. i fo l iumaureum, Tanaceturn, Genista germanica, pinpinel la Saxifraga,Viscar ia, Jas ione.

pťopouŠtějÍcÍmi korunami více světla, liter.é v světl1tch pruzÍchvykouzlujíc z nÍ bujnějŠí poclrost'

od GrundmÍihle zabočuje ma]é postranní úrlolí směrem kčát l iu jeho, l (de na stráň](ách jest hojný Digita l is ambigua,na ]oučkách rr potoka Lathyrus trrontanus a Scot.zoneLa

l l nn! r]d nÓ. '1á ' .ývr/+qa !q ť uuu

Bečovu' }ia za.Jsou výztraČny

humil is , obaY n]noŽstvi.

. Z jiný.ch zajímavějšÍclr druhů chomútovského údo]Í rrvádíme zvlriště v stínulesa a z mokřadr i C l r r 'y s o s p l e n i u m opposit i fo l iunr (tak nad Grunttmi ihIe) 'Petasi tes albus' četné kapradě. Thal ictr 'um a q u i l e g i i f o l i u n, Ranurt-cu]us acorr i t i fo l ius (veJmi vzácrrě), Cardarr l ine amara, Senecio r ivu.]ar is. Tr. i t icum caninum, Ste|]ar ia emoťum, Cit 'caea intermedia,Lysimachia nemor.um, Pirnpinel la magna) Aruncus, Myosot is pl_lu.s tr i s xparvií lora, }Iel andryum si lvestre, IIyper. i c um. l i r sL i t um,a|d' N:r lor lčkác} zjcvtt;e 5p vzácně YpředDí črist i Dianthus superbus, hloubéjir l r .\ teunra nigr.ulr . Chaelophyl lum aur.eum, Lotus ul ig inosus, uasuŠŠich sYétlých nlÍstech ]: i ,anuncultts netItot.osu8 a YZácoě Chnuaebuxus(počáte] i í ldolí), Yic ia t]unetorum' Y stÍnu les lím Lathraea. Horská Ltr .zula maxima, ktelá se téŽ udává, r 'oste asi v zadnějŠÍctr ' drsrějŠích čáStech.

Pt.ulr orl chomútovského údo1Í k BoleboŤÍ (Giittel'sdo|f) a Jil.bovu (GÓI.ckau)jest DiŽŠÍ. doSt i bobaLP členěný, jen z část i Za]esněný, zv]áŠtě v j ihoZáp. l lÍ l l r IoZ-(roušen}' l l l i IesÍky a Iráj l iv pokrytý. I( S a SY k hranicím nastu1lujÍ j iŽ souvis lé

96

SDl.ko!é ]eSy' pl.oirIÍše é vÍce méně bučiuatlti a vyIučrrjící YŠechr]y nebel.cr.us]ié elo.mexty. JiDali však nůŽeue pozororati úZký st]k i míŠeni tl '1rtl ru(]oltorsk).chs teplorrrilnými' kter.é ruíst1 tvoÍí celá sp0leče[StYa' ZvIáště rýzuačly 1sou t. kl.51ltom poloxerofi]ní hájk"v a liřoviny. Jsou to po rrltce bud březové leslli.r', al.5ntri báj k).tYoŤené lÍskami, bÍ.ízarni , Sot.bus Ar ia (vzácně), c luby, s l iLni trnkv. . ' ' lh lohy, svÍda, šÍpky, Lonicer.a Xylosteurrr ' YzácnějŠí jsou čisté aoobrn':ntv. ' . : .Hájky ty lrončÍ na Z u Bečor'a' 1r sousetlstvíjich na tr'ar.inatÝch strářrkác)] a rnezighusacl i la se s ice l l léně !)bIaDá spo]ečnost l 'ost l inná (Taua cetnm, Bracby1r6.dium pinnatuin ' Dianthus delto ides, Ga] iutn lIo i lugo a pcrd.). ar.Šl[ .

ptec jen lýZnačná plo Íioťu rutlohot'skcru. Na salnotném oklaji l iudoIlÓiÍ f1-stl1pujepal i na obdobDýc]r stanor is]rích i Dia l thus C a t . t h u s i a n o t ' u m a Cerr taurea 'patr iculata, na písčitérrr dett . i tu u J i r 'kova z r ' ' líznačlých 1rsaunofytů Cot.yrre.pho lus. Armer. ia, Ait 'a praecox. Jen louky zaclrovát 'ají svůj rúz: } l e u urjest s ice velui vzáclé, za to vŠak jest YŠeobecně lozšíie]]a Ce ntaurea P ]tt . l ' .gia (Iá( la zabrbá ja l io v St iet iohoří i do l]ast lÍc]r l iá j i iů). Colchicutu, Crepissuccis iíol i a atd'

T1.to lesík.y pŤer.uŠuje lesuatá, vllrčí a studenějšÍ .felčsLri roltlúla; led|esmrlrů zjevují se hojDě i bul i r 'a k leny, jakž nn to často uLazuje i pod|ost (I l a-uunculus I aDugin osus, tr{ i l iu u, Brornus asp c r . , Br.achyl) o i l ium si l -vat icul] l , I lo l ica, Asyrerula odol.ata. PoiygonatuDr I, e r t i c i I I a t u n),L i l iun Mar.tagon, Snr i lac ina) ' Podobné poluě|t jako v této r.okl i opakuj ise i v da]ŠÍch stttěrem k SV. St i l rnen:e trr u potoků CLaeropbv1lum lr i r .sutum, Spir .aea UImaria, \ 'a le l iana saubucifo l ia, Tr i t icu: l cani_nut l ' t r{ iI ium' An gel i ca, Tb'a l ictrurr l aq uiI eg i i f o i ium (velrrr i Jrojné).C h a e r . o 111r y l l u m ar.ornat icuu 1řÍdčej i) . L1's inaclr ia vulgat. i 's . P l .e-nautJres, Polygonatum vert ic iIIatult , Festuca gigantea, petasi tesoíf ic inal is . Eupator iurrr , Seuecio r ' i l 'utar. is , Car.dauine Irrrpat ien.".amrra, ChrysospIenium o pposit i fo l iu !r .

Y tna!} 'c l l ]esÍclr r .zácně st i l rneue i C e p 1r a 1 a n t h e t . n, ensi fU] ia, Úastéi i

ffj

Lath raea. Udáua jest i Lrrzula marima' Na okrajrc lr lesnÍclt a ua rnýt ir]áo]r.bojtIé jsou ost luŽin\ ' . zde nt ino j iué l iu př . Rubus sttber.ectus. Schle ichel ' i ,h i t tus, coly l i fo l ius, dumetorum.

Át'Šak bneil u BolelroŤÍ přestáYajÍ Slnfčiny; \.edle srrríšeuých listnatých po'ťostů u!idiDe i celé světlé rtrrbové bájky (k rlubůrri rlruŽÍ se téŽ 11sliy' břÍzy aosykyi Y rr ichŽ přečetná Conval lat . i r , líe]alIpyruB I]elnol .osunrJ Cyt i-sus n. i3 l . icans, Gal ium si l r 'at icult t , Thesiuln ln0l l tanum, Áchyr0-pborus maculatus, Arnica, Calar laglost is arundinacea,B uple uru m longif o l iurn, Lathyrus ruor)tanus, Luzula a lb ir la,B r.ac lry p o d i u u p i n n atuur ' \r a cc i t t iu m lÍyr.t i l lus; Acouitttnr va-t. iegatunt tvzácnř).

Cellrenr stejné pomět'y vládnou i v oLolí Bečova. I zde stihneme leclrter'ýdr.ub scházejÍeí v lastnínu RudolrořÍ, ta lí ku př ' i x{alva pusi l la a ua úborechvzácIrěj i l ic ia latbyroides. Zvlášt zajÍmavé isou zt le opět l rÍoviny a háj l ry,tak hlar.ně r'okolÍ Quinau. Zrte pr'ávě zjeYuje se ved]e líse]r a bříz i vzácrrě Sor.bus Al ia a v podrostu Betonica, Tr i fo l iuu alpestr.e. Jas ione, Ra-

v

oý

l le '

!'cLt'Lij i

Šakr li1',rkyzíc|)

íl o.

'Š rrk. 'uJereaII E-

tL lll

i t ) '

'P is

.edl eRa-s i 1-u l lt ,

rkujíh1r-

atr l -) ' j ')é).)Le-

IIES

el ls .

rst e l ri l l i lcu '

re l i ,

' r po-zya

) i ,o 'ťea.. idr,L Ya_

.kterýror e cItrríjki.'SoÍ'

o

t-Eo

tr

E6

'a)o

-E,a)cu)

|..

iE

o

iEr'.

9?

nunculus Demorosus, Rhina Dthus serot inus, y iscar ia, Hel i -aDthemum' ba dokonce i Pulmonal ia angus t i fo l ia! Na loučkác]r ies i tuvzácnějším zjevem or.cLis cor iophor 'a Coeloglossum, Sedum purpu.leum, Epipact is palustr is , Gent iaoa germanica, chlorae_f o l i a.

' v ridolÍ za ska]rrÍ kotlinoll ,'BÓses Loclr..u Bečova stihneme vŠak opět Poasudet ica * remota, Bronus as p er, Ranun culus aconit i fo l ius, Ge ra.nium sj lvat icum, Prenant lres a pod. v kraj i tomto jcst pťávě nejnápad.nějŠÍ rozdíl mezi florou jehličnatýcb lesů a světlých lu1leuaiýclr hájů a křovin. Cozvláší pozotuhodný přiklad tlreřmofytl uvár]Íme na mezi při cestě z Bečova dot l t|o|t Knafent, přcd lety pozorovnnou orobancbe co elulea! Na podobnýcb sta.noviskách loste z(|e též l ,Zícně v RudohořÍ Thal ictrutn minus.

Na JV od Blatna a Bečor'a v okolÍ Birken utvářÍ se ttrto floťa igště vr'.značněj i . v hájÍch zjevuje se tu téŽ L1serpit ium lat i fo1ium a

- lo lu 'o-

nar ia angust i fo l ia, také Dianthus supet.bus, u J i r .]rova pak téŽ Hier 'o.chloa austral is . U Zaječic (Sadschitz), as f , hod. na JZ or l tur l vzt lí lených,ovšem j iŽ v po r l r .udolrorské rovině, roste dokonce i Aťtemis ia po nt ica a poblÍžiázní pont ic](é Cnidiurn venosum.

Zaj|maÉ jest téŽ okolÍ Čcrv. Hrídkrr, kde roste ku př. Y sousedstvÍ l{o-l in ie na lukách Calantagrost is rDoDtal la, j inak 1r is s ib ir . ica i Trol l iusa odkudž se i Gnlanthus udr iYá. Ze zajÍuravějŠích t l r .uhů Hr'ádeckélro parku.l ide pozolnost naši bu, lí níŠenec Sorbus Ár ia \ aucupaťia' uYí4ÍDe Y pťvnÍřadě Potent i l la * Bouquoyana, dále NIelampyrum ct istatum Vic iapis i formis, Cle lefol ium sat ivum ( le iocarpurn), v io la col l ina, Sa_xifr .aga t r i . l Í l c t J l i t e s, Sambucus Ebulus, Vinca tni not ' a na loučkáchHicracium pratense a Carex distans. J inak zasluhují v okolí zmÍnkyv ]t řovinách Adoxa a Cor.ydal is fabacea, na tťavinatých svazlch Cerastíumbt.achypetalum. glut inosum, Koblr 'auschia, v svět lých ht i jc ichBupleurum longifo l iunr a Aconitum var. iegatum, a v obvodu jebl ična.t 'ých lesů Canrpauula CerÝicaIía, Piro la rotunr l i fo l ia, c i l lor.ant lra,l lestuca s i lvat ica, Lycopodi um annot inum, com planatuu a i .Z teplorni|nýelr druhů rrdáví se jeŠtě Cir .s ium or iophor.um a Bl .unel lagrandií lo la. P icr ' is na vÍce mÍstecb. V rumnÍ f loře též Conium. v oolnlÁphanes.

K SZ u BoleboŤi hojny jsou opět vlhké louky, namnoze i raŠe]inaté, na nichŽtu roste i l{ont ia, Carex caespitosa, Nlenyanthes, Potent i l la pa-ius ir . is , pr 'ocutnbens (s čstnými míŠenci s P ' Tor.ment i] la), GaI iunlroreale ' Též Meum jest ]rojné, v přÍkoppclr ťoste všude zajÍtr lavá forma Lysi .nachia Nummular ia (var. longep e dunculata).

Na S od Boleboří v]Íidl)ou opět nemnoze souvislé lesy s menŠÍmi rašeli.nami. V okol i Neuhausu má své stanovisko vzícné Er iophorum gr.aci le.Výchoclně od Boleboř i Ieží pěkný rybníĎek (v něul též Nynrphaea) ' zajímavýtÍm' že jeho pobřežnÍ útvary znenáhla přecházejí v bařiny a dále v rašelinnÍ.kové louky.

Dr. K. Do'nin: Rudohoí a !Íuh podrudohorský'

98

\: ce]ént tomto kt'rri i. ač ltŽi j iŽ ve iýŠi 600-6ó0' z části i ?00 al,

Sarnbucus l 'acenosÍl zr 'aj i v čcr 'verrc i sJ iupiny statné Act lea. V bučináclrsněrem lr potol(u pod Tanic lrem |oste též '\sat 'utu, Stel la l . ia HoIostel .Pulnonal ia obscula, P l)y te uma spicatuu, Thl lspi l l pestre,

_,, .Ironice] 'a u i g l 'a,U santélttr poloka vei l le t1etuýclr koloui i 1mpat iens a por l- jest pře 'bojni

Cit 'caeir I ,utet i l tnr, vzácně aIpÍrrt . l rojnč 0arcx ťeD]ot&' Car.da.mi uc I m pat i en s, Ch rys os pl c n i u m o p pos i t i f o I i u m.

V té[o pn,rtii pŤevlídaji jiŽ DnltlnoZ0 bučily, zlujin:ajÍce lirr 1lř' r.aluou čtist1rr.otilelrlélro RóscbelsitzLr' Doloji isou ponlŠeny se surlky (zile lJ e rl c r a) lebustuprrjÍ vťrbec stlrliov1.ur porlstům. ZajinLtvy jsou Zde st|'dně lrolil '"rté roZra]eni.nattt i s]ra lrrích bi l lval tů: ze st lomů jsou tu v"ýZuaČny Ulmus l l lontana a Acerl s e tr d o p l a t a n r i s, z keřů Rlrbus ldaeus. Stnbuct ls f i lcc l1 lo sa, I l ibcsGrossul i rr ia, dále }Ier.cur ' ia l is pe r 'e lnÍs, něco mecltů a pot l .

Na lukíclr u potoka tvoř i mÍsty pěl i [ou tvářnost Ce ntaurea Plrrygia;opotlíl stojÍ jiŽ v pěktt}iclt skupinách star'é habt'y. U Sclrírrrber'gu l)e])ojl)ě l:0stei - ' \ t . t toser. is pusi l la ' l ldeŽto obvylr lorr jejÍ dr.uŽl iu II"vpocJroer. is g labrastihilenle u l]arteisdot.fu. V čáře ocl ScLiuber.gu k Eisenbel'gu a dále lr H. Jiře.tÍ0u spadá ]lrrllo]roi.í příkŤe do potlr.udoLor.ské r.oviIty. Srahy ty jSou z Úásti sll.lI-naté a sušŠÍ, tllruruoze při výliodné exposici pr.oti s)uuci i dosti teplé. Pozorujemetu |ak íts nísledujícÍ t.ozdělenÍ Íttvarů. I]astrri výširry ttLrdo}roř1 liryji ponejvícečistó slnlčirly, jen tu onde nrenŠiui bučjnanti pťo ÍŠené' Na oliťaji palr vlídnouvŽdy bučirry tn'ur, lirle .jeSt Yice plsti a vlhlra, lideŽto snÍŠené ]istnaté les"v, nltnnozei ma]é rloubr.aviny tllI) ](de jest vÍce suclto, rrréně pr'sti neb ]ide r'ůbec přilrře sva-žujíoí skllinaté slrríoě polir.yty jsou rrrělkou vrstvou výŽivnó půdy. Jednotlivé dubyvJstupujÍ oYŠeu] ZnÍ]čDě vySoko.

StÍediskem této části jes.. Eisenbel.g s l'ozsÍIllýru p.lt'ken] (vzadlí č{sti Yelképol.osty StaIého Sar.otlramnu), s pěknýnri Šltol|ialui cjzíclr Conifer, ov)ádaný r.ozkoŠněpoloŽen1.m zámkern, sldieut kníŽete I,ol-r]tot'ice ' Z baŽinnýdl lulr pod Eisenbergerui l{ líYÍi se iDt.oset.a, Vio la pal l tstr is , Er ioplrot.t tnr gr irc i le, z bai i -natýclr nol iadů LéŽ CÍI|| a. U saI lého }J isenbet.gu zdivoči l i Rlrus Cot inrrs,Cyt isus Labu l 'num, PyretLrrtnt, Palt l renium (Stoupíi jeŠtě vysolroY lesnÍcb ú|vf lIech na Seeber.g !) . Dost i i rojnou jest Past iuaca sat iva a veI-bnsculr n ig lurn.

I{lrj tcn jest l)l.olván systeDlel]) lesuíc)r rolilí, jirniŽ protékajÍ potůčlry s bujnouvegetací. PÍer.ltidaji Újsté bučÍny, tvořícÍ nádlrerné lesy' býÍ by i s chudŠím pod-l.oŠteu; něl(de jen r]esčetná A s p e r u I a

. o d o t. a i a tloři v sour'islé pokrývce podr.ost,

iinde nejltojlrějŠírlr jest oxalis. Na suŠŠÍclr str.áuÍch bukůlr nedaií se dobřetl bývajÍ již vtrouŠeny duby. které poton 1rřevalty rrabývají na štr.rrrýclr, skalrratýclrsr'azÍc]r. kde i ostatnÍ Yecetace nlÍrá Yice ]ierolilnÍ IáZ.

OrÍ sku]ináčasto o]rt

této (Stol

rŠu(e n

nttýcb l

rr'cho] cíl

Yei-baoohroltheDlu

StxtDíslstllS'L'

též Stj istě lnalé a

l iŠel)]skalrt í

se ob.scplstintttv liat] iardTuži

0n lst\Ícet ivt]1eta Pt

)esYanlstttlouLéŽil' I

pŤ(' l(or l lr)1zeZt '

l-!

99

ovšem i na s|<tl]naťéln podklatlu rlobře pr.ospÍv{ bukový les, jeli nspoňY skulinách balvanů neb pod nimi dosti výŽiYné pr'sti. Y tom přÍparlě vyčnÍvajíčasto oh.omné, bizat.ně sesliupené balvany r.ulové nlt| svě[|cru z"ten butů. V kLajinététo rstoupáme.|i |iu pÍ. kol JoLannesbet.gu na Secberg) jpst v mobutnýcb iršeclrvŠude na svétlejšÍclr místecl l lozšÍřen Lath yrus s i lvestr is . J inak na s lra l i .n tých stťál ikách roste zde hojně Hiernciunr ScLuir]t i i (hner l na úp&tl i navl .cholcích), Sedum ref lexum, Te le lr l r iunr, Digita l is , S i lene nutans'\ řerbascum Lycb ni t is , Qlr lomoi des), Vincet oxi cum (r 'ozŠ.), Tr i fo l i umo c h ro l e u c u m (vzácně), o r . i ga n u r l , P oI y go n a t u m o f f i c i n a l e, C h r y s a n.thenum co rymbosum, Jasione.

Na r.ozvnliních slialnÍcL t.ostou r.eclle četných klenů i javoly,stí l toá Átropa. Ribcs Gr 'ossu]ar ia jes i r 'ozši řen' rrtÍsty s| i|ír l ríS|stl)atými, dr'obnými 1rlody) na balvanitých stráních ce|é porosty.

na ntýtinácb(p0nejvÍce se

ea

Elyrnus, Bromus aspel a j iné dr 'uhy bukot 'ého podr.ostu jsou hojné,též Stel lar. ia Ho}osten, Viscnr. ia ' Srnr lrové lesy, pokud se vyskyltr j i , nejsoujistě pé.vr'rdnl formou. Stoupánre-li, přibývri balvanů, iitelé jsou namnoze uŽ zčet..nalé a zdálÍ er.uptivnÍnr skalinám Středolrořl podobné. Vedle vlrí(inoucÍch buků nři-ul{Šeny jsou tleny, lra slialindch j.rvor.y' jeřáby, na dr.olinách Í Iípr' malolistá. Nlr,slialníclr výčrrěIcÍclr, z niclrŽ jeden črrÍ v potlobě gigantského zclviŽené]ro pťstu, kIčÍse oblčejně bor.ovice, je i .íb, téŽ Sorbus Ar. ia, poblÍže lr lo lry, ŠÍpk-v (téŽ Rosxscpium), Cor.ntts n{as (!) , }uršl iy, srst|ta, trnky. Lonicera Digra Yy]r ledávíSt in l)ějŠÍ po]ohy. Nt skal inách sanr-rtnýclt v tvrdýcb t l .sech l t 'ÍZdÍFesttt ca qlauca.v l iaurení se usar l i lo Brachypocl ium pinnatun, Corrv l l lar ' ia. i i l ion'}Iartagon, Yic ia cassubica. Na vřesovinných pr 'ůhouech u r ' r 'choIku Seebergut iruží se četná Genista t inctor ia s Arnicou. Dále k S počínnjÍ j iž smičiny(nÍsty jsou šiŠky hojně Aecidiunr str .obi l inum nakaŽené), nabývajíce stí levÍce převahu nld lesy bukový-rui . U pranrenů a pří l iopů objevi se opěť Seneciot. ivular ' is , Circae r Lutet i ln l , intel .n ledia, n& t loYi ' latých lesr lícIr oLr 'ajÍclr}Íeum s I l ierrrc iunr f lor ibuIrdunr, v bukovÍ Brrrchypodiunr s i lvat icuma Polypodiu m Plregopter. is; v rnladém snl .Úí loste leckr le Vic ia s i lvat ica.

Po celém pokral.i Rudolroří, jistě aŽ lr LÍtvinovu, táhly se druhdy bulrovéJesy, ač t| l les v část i od s i ln ice J i řetínské (zde v bučináclr PIatanihera chlor.antlra) t Litvinovu nejsou již v tak mohutném vývinu. I,rltlr.ost jejich liŠí se pod.statoě od surrkového. VětŠina horských a podhorsliých dr,ulrů ruclolrorslrých náležilouliánr a smrkovým lesům (zvláŠtě potůčkůrn a molrÍ'adům v nicb) a pI.oio schrízejÍtiŽ v obvodu buÚin. ovŠem nělrter'é z nich se zde přece vyskýtají, iak IlIeumir Ártrica na travrraiých okrajích, avŠrli nilioliv uvnitř v lese, palr někter'é druhypro bukové lesy vůbec význačné, jako Prenauthes, } 'estuca s i lvat ica,.nebkonečně dr.uhy podél bystřin do bukových lesů ze smI'čin se rozŠiŤujícÍ. V obvocluvlashríclr bukových lesů scháze,jí mnohé hor 'ské clruby (Homogyno, Luzulaluirximfl) právě jen proto, Že to nejsou dI.uby podrostu bukol'ého. Drulry ty sclrí.zejí namnoze i ve smrčinách, ktel.é stilrneure v území bulrcrvém, což pr'ávě tim lzezciůvodniti, že smrčiny ty jsou podruŽného, sekuoder.nilro půvorlu. Ba i trrk obyčejnýt 'udohorský druh ja lro Gal ium saxat i le vstupuje uer.ar l v stÍn les i l , bukového'

ee

;

.éLě

'll

(0

Í.

'tld-

Ťegn

100

Prrstupujenre.li z Eisetttret gLl k F]iiSsteiciru, !idlnle, že 1tiibývá r.ůči.l r leůě rnrtkovýclr ]esů. Nt l r]Ir i : iuác] l v] ] .ůst{í Zde ]eckde l ,y-" iu lac l t ia nemorum,

Car.ex s i lvat ic i t . u lesnÍ cesty l 'otent i l la 1 i t 'ocuntbens, Hier 'ac iunt

í lo l ' ibunr luur, na r l lýt iuár ' l r st i l tn ií Atr,opa. U r.ybníčl ia, ] ide r 'ozr.ít 'á se pěkný

1lohlerl li J\r, jest flrlr'l chudiÚká. IJojné jest jiŽ lIeuru, všecrbecnč ťozŠÍiené v Ši.rokén ]učttÍut ridolí od Nichelsdorfu l( I{oře Sv. I(titeřiDy. od toLoto nlísta r'inouse nil obč striluy již souvislé Sn]l.čjny, as takoYého r'ázu, jll io r'e 1rJajskérnt.evír.u (uir SV).

0d Vsi Not'Ó v líol.ích postui)ují sntčr'cttr lr Ncsse]steilLt i6!.l ar) ]15ybukor 'é a stt l t .kové, z čl ist i snlíšené; půrodnčl byly tu i ls i l 'ozŠlteI lJ l ruČiny. jc ltypic|ly jsou lirr pi. v1r'irruty lil zmÍttěném vt.tltu. Y l)ťoStl.llun}icb koloniiclr zjer.ujesc tu StncJr1s s i l r ' t t ica ' přehojnt i jest trI i l iunr. J lct 'cut. i tI is peI 'cnnis,Ult ica ditr ica, C,tt 'ex s i]vat ica, ElyIrrus (t\ .oŤí ce]í pole!), Rt lbusI l laeus, Sanbucrts nigra, Car 'dt: l i rre Itnpat iens, Bťolrr l ts Ílspel ' ,Galeobdolon, I 'uzula pi losa, lspid ium spinulostt l t t . tr loehr ingia,o x a l i s , .A ' c t a e a, v ccJ1ic lr por.ostech statuě YZl.oSt lí !cstu ca s i lv l t icn ' Prr l 't l tonaLia ol]scuťa. Zr]r iŠtě l i potoJ iu l rc l r1: l i lo Se pŤečctné Clt r-ysosplett iuuo p p o s i t i í o l i u l t r (vzácně a]ter.It i fo l i rrnr), }Íela ldr '1 'urrt s i lvestr 'e, Yic ias i lvat ica (na rozbt.nní srnrčí) ' Je l t) lísty l .oste tu Daphle, trIe uttt a C jr .s iu mhetero p]ry l l utD na loučltách.

BlÍžírue-li se k Jo]r1)sdol.ítl, zjevují se co přeLlzr'ěst teplejŠÍch r lriŽšíclr po1olrIt řoviuy z I ,onicet.a XyIosteuur, lÍselt , též i l rabr 'ů. o str 'už in n Íl io! 'á houšti tvořÍRubus vi l l icrrul is , subele ct l ts, t l rytsoidetts. Ycr l le Yic ia cassubict

L lrthyrus rno])ta l]us jest zr lc nejzLt jÍrr lar.ějŠínr i]I 'u l lenr l I íer.tt ,c iu urbalbrtum.

NrÍvr.ŠÍ nad Johnstiot.felr jest osázeno sruišenýrn lesenl Pozorujetrle tu brrky.LrÍÍzy, borovice, modříny, smrky t

! Rur lohoiÍ r lad Hatt l t l l reu j tnenujcrt le b]avně Yic i t p is i fornr i-s ' dunre-tolum, Neott ia, GrLlcopsis vets icolor ' , Pal is , Ettpatot ' ium. LI L lunicst ihncrne redle I lorotropa i Laserpit ium lat i fo l iunr, L l thvtus niget ' ,Campantt l t ceťvicaťia.

V dalšÍrll průbělru RudoLořÍ jest rrejv1íznrlčnějŠÍul boden ||,iesclstcítt(t)56

']). liteIý ntůžetrre dostoupiti údo1Ín FlÓssbaclrrr z I,jtvinova. Při sÍrltIotném

oirr l j i Rur io)roŤi, as kol 300 r l , , St i l ]neme zdg i halrové křoviny (vnich Pbnl lus!)S !tIouŠc|]ýlni tluby a s leckter.ýrrr teplomilnýnr drttllcn v podr.ostu. Y1iznačny jsoutéž mokit ld] ') znrrčené oLryčejrrě skupinan,] i o lší, se Sel jnu m carvi f o l ia, Chtrelo-ply l lu m aromrrt iculr , Enpatot ium, Epi lobittm tetrtgo nu rn xtd.

od ],itr.inor'tr aŽ l< oselru odbočuje od rlrstnilro písura IltrtlohořI i.ada sou-llěžnýcll, l;r'lítkých přÍčrlýgh 1i.5..'

' lrluboliými r.oklerni protékajÍ vesIněs pot1ičky.

Irytogeogr'rrÍiclié ponrčr.y jsou zde r-šude podobné a, v celku málo zrrjírrtavé. YládttouJcsy, rětŠinou stnt.kové tl méně bu]rové (tyto byly tsi, jrrk z podrostu rrrožno sotrditi,rlrrrbdy hojnějŠí)' U potůčliů souStředí se vždy bujnír vcgetace: rre:cházejÍ oba bezy'rnal iny, Inrpat iet]s ' PťenaDthes, tr{ i l ium' Tr i t icrrur caninum, Stel lar i . r ,nenol.uul atd' Zhusta se dostavi Áctae3, Gt leopsio Yers ic0]or, pu-

bescetrs 't i rns, Fesjest hoJnougol latuln

Na'

typů uenÍ . lne]'sliého L

sliuPiDY t\'

tu iutrt Panlbrrs, l iL)otoli tvoigul a Alr

DalvoÚi lé ( i e

s i lvestttorun' nbotrYot

ZRudohorln IIYPeNa ohlajtioliou tci listnatln ium Pcint l i lroste B

Y lrouŠt.slil,liíclrdul urljé]ro b(

0ltregittos\ letct

Porost)keřna't

l laml i

xat i lk vt elvolnelplocb'p"t iDaťrLuzl

. lo l

bescens, řIepat ict , Asalum i ř i r lčej i) , l Iercur ia l is , Par is, NIel icó nu.tt ins ' Festuca gigantea (často v celýclr pol .osteclr) . Nir nrolrv irvých místecltjest hojnou Mont in. řIner l na počítku rok]e zmírrěného potoha z,evujá se Poly.go Datum vert ic i l laturn, Lonicera nigr. l , NIeunr.

Nr vysoliém hřbetu lYieselsteina jest málo zajílnavélro, i přibýráni horskýchtťl)ů nenÍ nápadné. StřirlrljÍ se sllIt.óiny a bučiny. SesioupÍmeJi clo úrlolÍ Br.úck.ner.skéIro Gr'undbaclru a r]íle k Laclungu, opakují se skoťo tJtéž poměr.y. PělrnéSl(upi ly tvořÍ Ro sa aIpinn, Jrojrró jest Ci ls iunr heteroplry l lum, Gera'niuttt palustt .e, u potoka npsčetné Chaerophyl l t rm hit .sutuu, Petasi tesnlbrrs, Ec1uisetum aťYense forrna' , Ct.epis palur losa' Carex ťemotaatd.Po[olt tvoří rrěkolik rybnÍúlrů s černou vorlou, tt nichž b1.vajÍ mo]rl'acl,t,s FI.an-guIa Alnus a v t l ic l rŽ I.oste Typlra lat i fo l ia.

D8lŠ1ln znínrějŠÍm bodem jest 0sek se zímkem (poblÍŽe n& tť.ivllících zdi.voůi|é Get.auiL lrn pyr.enaicum);v k lríŠter.uí zahradě uJi ivá se ku př, Tul ipnsi lvestr. is , O rnith og alu m nutars, Dipsacus pi losus, Vic i a dum e.torum, na dvoře pak Pal ietar ia off ic inaI is

' , vkonvent, 'í zalrr lc lě }Iuscar i

bot lyoides n Spocu la r i l .Z oseku vystoupÍlne snadno pies Riesenber.g na vrclr Strobnitz. Na počítliu

Rut loboří jest z i|e na suchých lesnÍch okr.ajÍclr vzácnéjŠím zjeveIn Chauraebuxusa Hypel ' icuu Irtrmifusum' Smrkr iut jsou nÍsty dost i Irojně př i rrrÍŠeny jer l lc 'Na okrr j i srnr 'čÍ leckde se popíuí Vic in pis i forrnis. Pod Riesenbu.g" ' , .ó ,nnu.tickou to ruinou, jejiŽ čtverhrarruá věŽ vyčnÍvá z tlivolié lesuÍ veget*ce jehličnatýchi l istnatých stroIur i , v ine se potol i ' u něhoŽ bujÍ l{enthn longifo l ia, Gein-nium palustre, Petasi tes albus, Nle l i lotus albus (ddle k lesu i off i_c inal is) ' Cuscuta ttta io l t t t kopŤivíclr , Carc luus ct ' ispus. Na mezíchroste Bťomus inetmis (a lťjspíŠe i or l osel iu ut]aná Poa bulbosa), dílev houŠti zdivoči]a DigitaI is purpuf eÍr, pěstovaní v blÍzk; lch zahr.ír lkr ic l r . Naskalr ich Riesenbur 'gu zajínravé jest Ger 'anium divar ' icatum a Et.ys int rtnlt lurum;křovi ly na stráních s lr l rírJají se z k lenů, j i lmťr (I i lavně na skl l iníclr) ' ler-lého bezu, habrů, srstky a j . U poto] ia jsou vůbec obecny Cir .cten Lutet inua,Chaer.ophyl lum nťomaticnm, hirsutum' Ranunc tt lus lant lg ino s u s, Ál l iar ia, Geuur ur 'banun, Tr i t ictt t l l caniuunt, lmpat ieIrs.NIercur. ia l is perennis, ze zajímavějŠÍclr dr.uhr i Lunar. ia rer l iv iva (celépoťosty as pot l rr l inou), omphaIodes sco r 'p io ides, Arabis }In1Ier ' i . NrLkeřnatých str .r inÍch Yerbascum nigrum, Adoxa, Inula Coltyza.

Na vrclru Strobnttz (8á3 ll) převlídajÍ smrliové lcsy, střídajícÍ se s buťji-nanti; rnÍsty jsou vtrouŠeny i četné startl jerlle. Ilojné jest ovšem G a l i lt tn s a-xat i le, Cir .s ium h e t e l . o p l r y l l u m, }Ieum, Lathyl 'us n]oDtanus (aŽk vI.cholku), v bu)iových lesíclr Ely.mus a j. Potl vrc|tolern rozkláclají se vetlIcvolného, niŽŠiho srrrr.čí typickri lukrr NIeoví, ]itie vúrlčí tlr'ulr ]rustě por'ůst{ ccléplocby. Yedle nělro hlavně zde roste Arnica, Nnrr l us, Festu ca ovina, H1'-per icurn quadl arr!u luu, Potent i l la Torrnen t i l l r , Sol idrLgo, Arrte ir .Daťia, Hel ianthetnunt, Lathyr us n)ontanus, I) ig i ta l is t tn bigut,Luzula alb ida. Vrchol jest tvoŤerr nlohutnou tel ' rLsoYitou skrí lou: na,s l ia iníclr

r02

tozÝaliDácb pod níIrr r'yrůstnjÍ hlar'ně jeřáby a Lleny' Jasany a rnodÍÍrry b;'ly zl.vedeuy lesní liultut.ou. Tu r-rnde stoji keřiliy Daplrne' na pI'tisecícli v ]iamonitémpodkladu jest ( lost hojnou Stachys alp inr.

Sestoupit i můželr le bud'to k Louce (L lngelr ' iese), l ;de st i l )ncIDc Cl laeI 'o.p h y ll u n Íl u l. e u l|1' C h r y s o s p l e u i n n] o pp o s i t i f o l i u :rr, avšali v lupe-nat)ích I 'á jbích ještě Laser.pi t ium lat i fo l i t lur a Yio1a col] ina, neb přesI(rirrsdot.f k Hr'obům. Na sestupu tonto nalczneule u potoka v lese opit zrtrÍrrčnéChlysosplenium, Petasi tes r lbus, A ctaea, Euphor.bia dulc is, naol i rajíc lr lesnÍch ]rojně | i l 'ásnou Catttpa rtu ]a Cervicar ia.

Dosl'i bolrata jest flor'a f,rin;do r.fslrébo rirlo]Í. kde t.oste ku př. u 1roiolit Lu.lar ia recl iv iva, Ranunculus rrconit i f o l i rrs (nizké stanovis l io), Lonicer. l lu igťa' Petasi tes albus, SeItecio r ivuiar is, Aťu cus, GeuIn r i r 'a le.v bul ior1ic l t lesÍclr pak Al l iurn urs i lutn, Cat lpartula lat i fo l i : r , v smtl io.vých Siaclrys a l p ina.

l sarno oko]Í Hrobů nerrÍ bez Zajinavosti. Připoulinánr jcrr jedrroleiou trIon.t i t minor, v lesrrí roL] i nad Hr 'oby udaný Scnccio palustr is , v bul iovýclr]esíclr rzícnó Cepira lant lrera ensi foI ia t pal letrs, na v l l r l iýg[ lukách vzácněEquisetum pratensc, j inde Crrex Dtval l iana, Trol l ius, Scolzo-r ier.a humil is , u cest n pol i Vent €n{rt:t , 8Yet lrcea, v lupenatých lrájcÍclrPu]monaria angust i fo l i rr t Cor 'ydaI is fabacea a před časeur zde sbí.r 'ané B otr.yc l i . ium rutaefol iun: (zdrr dosur l?) a Ándt.osace elongata.

, Pěkným lesnÍur údo]irrr rlospějene k l{iliulovu Í díle pies Neusta'dt aŽtr{oltlavě. I{r.aj ten rní opět čistě rudohot.ský rriz, scházejÍ vešker.é cizorodé pr.vk1',kteťé jsue sltledali při oliraji Rtrdolroří. Trtké bučiny jsou vzá:né, za to pi.eYlddajÍltlavně surr'Lové lesy, louky a i r.aŠelirry.

I,odnebí jest zde velice dr.sné, jak se to obláŽí i v kulturnÍch poměreob.YětšI raŠeliny YyÝinuty jsou na J u Neustadtu, v t. zv.,,in deIr }íoorgťtindeu,..Rnšelina jest tl až 4m ltluboltá (také se rýpe)' vyskytá se tui kleč bažinuá, avšakj i lak jen obyčejné drulry, porosty El . iopltor.um vaginatult , rrčkterých ostř ic ,palr Cai luna, V acci n iu n ul ig inosunr, Enrpetr.um, Oxycoccos, Jurr_cus squarrosus, f i l i for.mis ' Vio la palustr is , v přIkopech Mont ia r . i .vular is, Stel lar ia ul ig inosa, Julcus st lp inus. Calat1gťost isHa]ler. iana jest v ]esíclr vůbec r 'ozšířet)t , Tr iental is rozt l 'oušena; Betulapttbescens dává předlost t .aŠel inné půdě.

-Na lulrác]r u tr{oJrlavy a i jinde v torrrto ln'rrjí stilrueme rurrobé v'tíznačnó

dl.uhy rut lohor.s lré jako x{eur lr , Cirs iuru l reteroplry l lu ln, A ln ica, Cen.tau ťe &.Ph Iygia, vzácněj i Iu perator i a, Mulg edi u m, It a n unc ul u s aco-uit iíol ius, Gcraniuttt s i lvat icum. NejzajímavějšÍrn jest t . zv.

'Kr)kofnerRevieť... Jsou zclc dosti r.ozsáhlé rašelin'r, na 3-4 ,' t.tot,ote, vzrriklé ln uo.l.lrladrr porfyr.ovém, obsahujÍcÍm mnoho ki.emenných zrn, jehoŽ rozpa.lern povsiívihrubý' bě|ar'ý l)Ísek Ít jllovitá vťstva' ]rter'rí se časeDr zapojÍ v přir.ozené, nepťopustnépo(lloŽÍ plo I.ašelirru. RaŠeliny jsou zde již z Í,íglí zcela odumřelé a porostlé di.volrýut, vysokýu smt.čítn. Podrost jest praclludičký (T r. i e n t a l i s. Galium sa.xatile' nějBká, kapraď), za to za'jímavo býYá pozoťoYati, jak se tu r'aŠolina běbent

tasu stálezvýŠeném

NaSphagnYletech rYs CalexYJsou to IYzIůs|u,i rud růzttnec,l iů. l

jsot zajl

Lpuiicí zsttl rÚin.ku př ' Pprýulc u I t trcejíc se0rcLipubes]l] Ít x 1

kýclr st

utvtrel

\'l.cbuAots(př1kla(PlentrDice(téŽ nse i ' l 'ryskvlIIont

StoucíI'ob]Íi

neuzi',losn Íc

v kř.jest d

103

času stále více a l'íce ssedá, tak Že mÍsty každý strletý smr.li stojí na znatelnězvýŠeném l iopeÚku.Na vlastnÍrn raŠe]iniŠti převláilri jednak t.aŠelina ltottpava' Živá, tvořenííSphagny a. Polytr.ichy, s četnými t'ašelinn;1mi tůIikalni a sjeJrrrrn vetsim, v sušŠích|eteclr vys1ícltnj icím jezÍr l ient s T)t.o 'sel ou, oxycoccos ui i ign,. , , n icť0caťpa,s CaI.exy.atd' , jednalr p lochy od věků netknuié, t . teLo

"ar ' . is řJ -[) intts rtncinata.JSou to S](utečné pralesv baŽinllé lileče, v nichž stol.to t.u,.ny, nilirly 'přjméllovzt.ůsttt, rlos:rltuií nezvyltl1íclr objcIrrů; výpIl"r nezi spletí pokr:ouceuycIr stťon]ů tvoř)Iruď- růz,né Er icaceae (s E r ' i .o p.)r o . ' o u. ungiu. i ; ' ' - ;;; . bouplvé kober 'cott lcc ir t i . .Y souscdÍcíclr lesÍch, l t t le jes iopět hojnř Calauragr 'ost is I{al ler ' iana,jsou zajÍmtvýttr z jevem stt .onlJ iy Picea ex.,ós1a ' . o i ,u l i '* l i . (st l 'n ' str ' . 3{ ') .

., - L"..y od NlolÍllrvy směrettl k IrlíjÍm a rlrile ]ie KlÍnťrul sliot.o sourisIe postu.pujicí ztclrovávají skor.o týŽ l'áz a jsorr cellieut nuclnýnr př'íklntlerrr t'...yn.ty"l,stttrčin' ZajÍrnar'ějšÍ jest okolÍ Cin'rvaidrr' ta. no .ns.iion}ch loučliriclr sti]rnemeliu př' P o I y g a l a v u l ga r i s *t u rÍo s a t' '.J ep r e s s a, c; ;,..' P l n c i f l o I a (|éžpt.ý- u Ni i l tu lova, kr leŽ v bukových ]esÍch i Cďl .a lort , iz: . roste;, ()rc]r is mn.crr lata, Ser lunt po.po.uut. Také drobnd l , i . t . .o-.o. .r uta tu los le, ztfá-cejíc se s l io l 'o v kypI 'ýcJr kobet 'cÍch.nec!r]

. -v 1uč0Í kv;te;j^p0všimnutÍ zts lu.tujcort l l is g lobosa a Gyurnaclenia alb ida. Z rašel in, na i ichŽ r.os|c Betul lpubesr lens i cat.pat ica, ur l rívá se i Led urn. H;;;; '"" vŠal i a IuzuI ' .])]-axl]na v toD]to I(I'aji vůbec schízejí. PÍíjeInným ]esnírn-]iosteu v stinu hlubo-lrýclr surčin bývd }, lonesis '

Zbývó uánr ieště Iludohoří ocl črir.;' Cinwald-Dubí na SV. liejrozšÍřeuějŠÍmútvirrem jsou tu smrčiny, řídčejŠím lesy bukové.Lesnatí črist od }Iiku]ova k Dubi jest flor'istjckv cel]ietn closti chur]:í. Nalr .c lu St i i t .mer roste na př. Ranunculus aconlt i fót ius, t ,onicei 'a nig ' .a 'A 'c.taea, Thal ict řum a q u i l e g i i fo l i u m, j inak jest v tetá rrrst i t lost i i rojné např l l i lar l l Ie lampy t ' t rnr s iIvat icrrn, téŽ PoIygonatunr YeIt ic iI latum,Plen an the s, C en taurea Ir l r- l .y gia, LatLyru s"m on fn n u s, l l eu rn, pttrr .

l t t ica (Ioučkr). Na plsel iích v ládnou rrrísty velk i porosty Pter. is neb ost,r 'uŽinniků(téŽ nubus sttbet.ectus a ton)ent.osus). Z v izničnic|t l rors l iýr: l I typů rrvír lÍse i I} lec]rnum' l i teťé snad l .oste v Seegt.un11ě, I<áe f lort Inrí rrr isty l rors l iý ríz,Y] 'S] i] l tít Se tu Ranuncu]us aconit i fo i ius, Tbl l ictrrrm xquit(rgi i fo l i l ln l ,l lonesis, Ti iental is , Orchis maculata a j .

l ie jzaj imevějšÍl l r r l r l l Ienr u Dubí jest vŠr]t Teucr ium scot 'or loni l ' t .ostoucÍ hojně př i s i1nic i vc l loucÍ I( Solr l l ienhóhe,t;s) v bul iovént lese' (SI. . sh.. 23')I ,ob] iže v ]( řor inícl) vzr.ůstá \: ic ia pis iíor ' rn is.Stoupii!re.]i l; l-[úclienbergu lcsní silnicÍ 1lřes Jrrrlenberg kol IItjtťenbeIgu,neuzřÍole mnoho zajirnar'éllo. I.{ned'v t.ok]i za I)u])íln opa]nrjÍ se stLílt 1,rrivor"lui

l : .] l l . l ' . o:! .] , i ' . zv l;íŠt .hojní

jcst Car 'cx br izoir les, .vz. ic, le;s i

C ' l .e l t lotn 'v rír0l l Z( lYoČe| 5] l] l II lor iťlrpus, l tojnč Se SíZt ií jrs lny, LŤ 1loto] i t a i . j iur lclest dost h:r juí Alnus i trc ana, | ř i cestě Potent i l1a p.o.u'u bens S|oupíme-] i;

. . ' ' ) ,Na Být i tré na tomto rr .chu ur]dno jest sedu& purpnre uú'

104

stá le nás doprovází C i rca ea Lutet i tna a interntedia, v lcsích GaIiuInsar.at i le a uvet lené dt.uhy' V pě| iných keřích jest l .ozt l 'oušenu Sal ix capraea,daleko vzárněj i S. aur i ta. Jeu tn1sty a spÍŠe jer lnot) i r .ě st ihneme zde Gnapba.l iuttr norvegicun. Vůbec rozšl ře l jest Holcus moIl is , hojné jest Phleurrrprf l tense f . subalpiuurrr. Por l Húttenbergcm objevuje se náhle n r lost i bojně Jun.c Us squaITo6us' zplru Í porostu smi)ky a Carex pi lu l i fera. LesnÍ přÍkopvvyplÍruji zde koberce rašelinníliů a doleji v úrallr, kde se voda sbÍr.á i ve dva pěkn6r 'ybníČliy ' n l lezoeme i mnlé r 'aŠcl inky. Jest zr le Iroj l rý Jrrncus supinus, Er1ui .setutr l s i lvat icum, Viola pa lustr is , Crcpis pnludosa, Stel lar ia ul i -g inosn' Deschampsi* caespitosa, Epi lobium spec. div ' Na loučkíclrmísty pÍ'evlídá Cirs ium heterophyl lunr. l ia suŠŠÍch mÍstech tvoří [{eurntai iŤka souvis lý drn. Drubý rybnÍčel i jest ls i z poloviny hustě zarost|ý Juncussupinus, z část i zce]a submersnÍ íoLnou, z čí,st i zvel ld se nad bIadinu. Na vlhk1íclr]ukíc]t t .oste tu Juncus s i lvat icus, Ptar ln ica, Lotus ul igÍnosus, Carexstel l u l t ta, f lava, v ul gnr is, cane scens, Er. iophorurn angus t i f o l iutrr ,Arr icn, Rhinantu s rrr in o r , Eu phrasia pr.atensis, Tr. iental i s , Drose r. r ,Calamagrost is Ira l let ' i r rna. Scirpus s i lvat icus v uzarř .eném poťostu aGlycer ia f lu i tans z l .sthujÍ až do vody.

V okolí Múckenber'gu vyliazují IučnÍ ťttvat'y několik zajírna1ějŠÍch rlr'ulrů;z uich uvádíme vzácnou orchis globos& a Gelrt iana obtusi fo l ia, Rhi .nanthus serot inus, Polygala t lopressa, Crepis succis i fo l ia, Dian-t l rus s i lvat icus, Imperator ia. Směrent ke Krupce u]rost i la še na sttáníchpoloxerof i lnÍ společuost rost l inná s Viscar ia, S i lene nutans, l lezbytné Thlaspit lpestre, Potent i l ln lerua, Poter ium, Jasione, Pimpinel la Saxi-fraga, Hel ianthemnm, Sedum r.ef lexum, albun, Echiuur, Tragopogonpfa,fense.

V svět lém srnrči jest obocué MelampyIum uemoťosum, avšak nÍže.směrenr ke l{rupce, roste ve společnost i Lathyťus nigel .a Cyt isus nigr i .cans jeŠtě Mel. s i lvat icum. PředposlednÍ drulr tvoří misty s vřesem a s Ge.nista germanica na stráních vřesovint lé por.osty. S nimi se často zjevují svět léhl i jky březové. V |esíclr nad Krupkou udr ivá se též Hel leboťus niger. V okolíKťupky st ihnenre i dost i pěkný výběť šipl{ů' ta| i Rosa scpirrm, cor i i fo l ia,c inerascens, glaveolens, tomentel la.

Prulr od YoÍtsdor|u potlél hr.anice pi'es Streckenrr'ald jest bezlesý; jest torlutlná polní loviua s tnálo zajÍnravějšími ]ukarni. V okolÍ tr{ůckenthurmu rosterzácně i or.chis stnrbucina, u H. Kr 'upky cotoneasteť' Na blízkém Geiers.bergu r.oste na př. Bot ' rychium Lunar ia, na Geiersburgu na JY odtud na okr 'aj iRudohořÍ j iž i Pulsat i l la pr 'atensis, Cornus Mas, Hietacium cynosum'Tr.Íf ol iuni f l lpestre, Arabis l r i rsuta a vzácně Hieracium barbatum'

V t,la,lšÍm prriběhu Rudohoří jest na příkl. zajÍmala Lunaria v rolrli narlChlumem. od ZechbeI'gu Ii Telnické silDici střídajÍ se pěkné lesy smrkot'é s buko.výnr i . v této část i roste opět f lost i hojně I{ulgedium, j inak jen Meum, Árnica'Gal ium saxat i le ' na v lht iňácb Crepis paludosa, Ptarmica, Scirpussi lYat icu8! Carex br izoides, Pťeneuthes, Equisetum si lvat icun,

I/otus u

siun heveťbl ls(tr:lYinatý(GcnistÍr

zustuluJ lcj írlrr.ějŠíbosa tThojné Gpsi| l í ltlost hojthes, vY bučinágigantphYl lophYl l ts i lvatúdolí ' a

oleumphYl l

Šípliů'

nami'značnfJest zGal i rCentlnot(Charl0s l '

Luz

LonÚetn]bet

cové

II

nt ,

t-

1 l

I-

'v,ci-i-lL

lt

shxI ,

&

l li

i-n

10Ď

I,oíus ul ig inosus' Pa ťI)n ss i i l . . Chr"vsop J en i u m o p pos i t i fo l iuIn, Ci r .s iuur ] l eterophyl lum. Na lnezích, zvlríŠtč V ťl.I0IÍcI l pod Zec11beťgen], jes i t lo1neVer.b:rscum niglrum. \ 'zÍrcněj i z jevuje sc ve Skul| in;ch s latný Aruncus Ír nlrtIavinatých nÍsteclr Lat l tyt 'u s Inontnnus, Dia lrthus Šil vat icus s hojnouGcnistr germanica.

Z TelnicltéIro lilubokého úrlolÍ poliraúujÍ iesy aŽ li NaliIéřolu (Nollentlor'f),:]'stu1ru]Jco ztle lukám a poJim. Hor'slií flor'a v této čristi icnt .1iz vyr'inuta. Nejza.jítttavějŠÍ jsot l po|Děrně v] lrčí lesnÍ luéirr1 ' , l r r t n ic l rŽ tu vzícrrě ioste oLctr ls j io 'bosa t] 'e ln ické útlolí jest vťrbec proslrI lé bo11i l tstvÍln 0rchir leÍ). J inak jest v le iíchltojué Cal iurn sftxat i le, ťoztf ' Act l rca tteb i t . t t nctts ' v spoustíclr Desc]tattt-1ls in. ťlexttosa i caespitosa ( ' l le r ' l |r l io,t i ) . oxt l is , iactuca rnur 'a l is ,i lost hojně i Asarurn, celé l)ol 'ostY t! .o i ' i Senecio tr .uchsi i , l rojně Prennn-t] les, Yzácně Gnnphal ium ttor\,egiculn vci|Ic ob; 'Úejrrého Si lvat icutu, Zv] i iŠtóv bučinách l5 ' ; I ,uzula alb ida, Car.ox s i lvat ica, Bt 'o.ou, :rspef, 'L.estucl|gigantea' Impat iens, Aspet.ula o{lof atn, Detttar ia bulbiíer 'a, ennea.phyl los, u potůčků Get.anium palustťe, Ci lcnea Lutet iana, Chaero-plty l lu m hir .sutum, Euphorbia du I c i s, Spi r .aea UIrnar ia, Equisetunrs i lvat icum. Dva zaj imavé a zá loveir rrídher.né dLuhy vížÍ se jeŠiě nÍl Telnic] iéúrlolí, a s ice Leucojunt a Lunar ia.

Hojíé jest jeŠtě LIeum, Contaut.ea Phr 'ygia, C]olchicunr, }Iera-c loum, Sanguisorba, Arnica, pol l ,gonuur ni . iotto, Cirs ium hetero,phyl lum, př i okraj i lesů často pot.ost1,Carex br. izoir les.

Na mezích a v obvorltt polí a luk stihnene často křovirry z kalin, Irlohu,šÍpků' svÍdy a por l .

,'Breiter Busclr.., ležící skolo la J otl Tc|u:cc, je:t z valoé čtisti kryt surlči-nam|, Yystupují vŠak, jnko obyčejuě na zrrčátliu Ilutlohcrří, vedle buliů i auly. vy.značné jsou zde Ioučky, dopl.ovízené hrrjrrými liřoviuanri z břiz' jeřribů, htoIiů at.tJest zde hojné SeI inutn car 'v i fo l ia, Cit .s ium acaule s Centaut.ea Jacea.Gal ium vetunt, onoIt is spinosa, Colchicurn. J inak roste Zde v polostÍnt lCentaurea Phrygia, Gal ium boreale, s i lvat icurn, Melanpyrurn ne-l l ] oLo St l ur! Br.acbypodium pinnÍLtut), Inuln sal ic ina ( l) , Betonica'C h a e r.o p lr y l lu m a ť o Dr tt t i c u ln' }I el i ca rr ut arr s, A s a l. u m, S t e l l &r i ů II 0.lostea, Con val lar. ia.

V surr'čí stibneIrte ještě { i n l i u m r o t rt n rl i ío l i u nr' Ii p i p t ct i s l a t i f o l i l,Luzula pi losa.

U samého NakléÍova ní zajÍmavi stanovisto v stur]ni horské AspidiunrLonchit is (srov. stt . ' 24). Zí]e počinají téŽ p|vDí typic l ié r.ur loIroL.ské |oulrys nřečetn1.m tr{eum, Centaurea Phr.ygia, I ,athyr.rrs montaItus, Cir 's iunrheteropbyl lun.

Zne již blíŽí se trkončeuÍ vllstnIlro ]lurlolroři; n;tlalelio vysttlpujÍ jiŽ pÍskov.cové stěly Tiserrské.

l

I

Il J ,) MÍsty předsťaÝuje furoačoí Poe nemoIal i3 celý bukový podrost.

106

U Libouchce (l(ónigswnld) jest na nrírlrě zvlněném ierainu již mri|o jelriič.natýclr lesů; ce]á návr'šÍ jsou keřnatá. Kraj ten upomÍod již na Středohoři (tak naneda]elrá návrŠÍ nad Žďárem) a to tÍu YÍce, poněvadž i StřetlohoŤi samo v nej.zazšÍch výběžcíclt uporttÍná na nejnižŠl . stupeřt r.udohot.s]iý. Porloba trL. zvyšovdrinjest jeŠtě tím, Že nevládnou uzavřené lráje, nýbrž více keřnaté str'áně s pestr.ýrnvýběren keřů i stt'ouů a Žo prosvitajÍ droliny zčernalélro (ovšetrr Že pralror.nÍbo)knntení. SclrázejÍ však slioro lšechny růdčÍ dr.ulry středohorské rázu ponticlréhotl převládajÍ dr.rrhy helcynské, onde vzácnějŠÍ.

Roste zde j iŽ i habr ' (celkem vša|c nemnoho). ver l le něbo Cot.nus stn-guinea, }lohy, tr'nlry (vábÍ svýrní plody v dobu, krly zčeI.veualé a seŽ]out]é listísvídy počíní opndívati), ší1r}y, lísLy, břÍzy, jeřáb.v, téŽ rluby, osyky, Berberis,Sambucus ťacernosn i n igr.a, Sal ix Capr 'aea. Podrost se často n]ě0Í d]etoho, kter'é kcŤe neb strottly sc sdruŽuji; tak ku př. s jeřáby a břízami přcvJátlánejčastěj i Vaccinietunr. Z lozŠlÍených zde drulrů uvát lÍme: Phyteurna s1r i-cttun' trIe lnmpylrrrrr nemoťosunr, Áspit l ium Eíl ix mag (r l ro l iny),Yjola col l i r ra, Viscal iÍ l ' Potent i l la opaca, verna a míŠenci obou,Thyrnrr s 0vatus, Hyper icunr perforatum, Sedum acr.e, poten-t i l la Tormcnt i l ls , Sen ecio Fuch s i i , C hrysa n t l l em um.colyn bo_sunr,Gal ium 11 ol lugo, Dirnth us del to ides, Jasio ne. Lath vrussi lvestr. is , or iganufu' Cal luna, Ho lcus rr lo l l is , Ptór is , CaIa-mintha Cl in o pot l ium, Br. iza.

VzícnějŠÍ jest rra )nezÍch Anthornis t inctor ia.

T,p oliu sírntomto js

Podstfltr.čío]r dtthoISkýcC l t a er

prostře(dobně tpraea'lp

cbylný'syslemtu mlsjnelujt0 l lu

NaurzlevuJ(leoc.acutstihueltr ic l

j eŠtěudánapŤi si)nír n)a hoir

Jact

E. Pruh podrudohorský.

Pr.o úsporu místa ltcbudetne rlo porlrobuostÍ r.oztrír.ati iednotlir'é útvxť'V, Dý|r|Žpol i t tsÍme se znclryI i t i l .íz t0] l0to distr . i l t tu rra; l rL ' jvýzrrrčrréjŠíclr lo| ia l i tách. Y pr 'u lrutolnto jsou sice l'oztťoušeuy něliteIé p1'Yky r.rtrloltorslié, avŠak celliový jello l' l iz jestpodstatrrč lozdÍ1Iiý od r ']as lnÍlro Rrrdolroi 'í . Tlr lasoi a lpestre, je i len z vr id-čÍclr dr.rrhff naŠe]tb bor.str.l,. IoZliYétíi ztlo o lěco dř'ívc; jiurk sesIuprr;i z vjšinI lor 's l rýclr ku př. Centaufea, Ptrrygia, Cir 's ium h e t e r . o p i r y l l u t l t ,C h a p lo Ir l r t l l r r ur I u t .eu m.

Y s]in]natótn Poolrří otl Velichova (Wclchau) lie Titdani zjevL1|i se v bez'prosLÍe(lnÍ.blíz|iosti hor tudohor.skýcll (čára z IIoher. H.ru It003 la] lr 0hŤi a po.dobně z trÍěděncc lt olrři obn{ŠÍ jan 6 knl !) i čedičové vt'clrolliy s pontickýui aplaealpinskltmi iypy.

I{raj od Hr.ozně!Ína (Lichtenstatlt) lr o.itr.oYa aŽ I< ohři rlá poněliucl otl"chylný' řekli bvclrom vlce Ler.c1nsk1. t.liz. Zajírnrvo, Že i tu \.yvjnut dosti silnčSystém ťybniČItÍ, jak to rlálc je:t význallcrrt celého Podrudohoří. V ryLrlÍcicb tvoiítu mÍsťy pěkné porosty Nyl lp lr aea caudir l a, z j iných význačných r 'ost l i r rjneItujcute l iu Ir ř . YzácnějŠí Al isna *| 'cuaturn ( l r iavuó ve íorIt lč gr 'aIni l i .f o l iLtm)' SpaI 'gtniuttt l t t in inrunt (RódcI.te ic i r) , Sal ix l 'epeI lg l tNaumburgiít thyr.s i f lor.a (o|tcrrte ic l r) . v útval .u obnaŽelé pr ir iy l .ybničuízjevuje se | iu př . L ir l losc1]a aquat ica, Carcx cyper.oides a lI o-leoc]t at ' is ovlt:r (I iu pÍ. Sclr i l tc ic l r); z r 'destů l .os[ou Z( le Potanl0gctol lacut i fo l ius, luccDs) nÍltans a vzícnčjšÍ P. grtrrr ineus. V stt .oultíc lrst ibneme ]eckde vedle crbyčejnó l ,emnt l tr inor i L. polyťťlr iza a oal l i -tr iche stagnal is .

okoli osér'ova aŽ ]i lesům r.udolror.skýnr jest vůbec rlosti teplé (pěstu'!e se' j tště pšelt ice); v městě saméÍn v plotccL ualezrteme Cor 'yr la l is fabircel ,ur lána pnlt i C. d ig i tata ' \ .e l ice rozšířenýp r l ru l ten v celénr kr 'aj i rrt lu| i i ic|r ,př i s i ln icícb' u zdí i podél tr l tě Íest Past i rrac ir oI)acl . S ní často dluŽi seni l l lÍstech opuštěn"\ícl l Cr 'epis tector.uu, vzíct lě SpoI.gula trIor. isoui ia l tojnč pt.avý vŠudybr ' l t rI l t r ' icnr i t t l iscoidea.

Lruky jsou namnoze l tu]tul .ní t palt ruílo zajínavé. B, l1vi to 0eIt&ul 'eaJacea, Scabiosa alvensis, Tragopogon pratensis, polygonum

108

Bistor:ta, Hetacleuu, | i teré seršude opakujÍ. ZaiÍrrravější jsou pěkné nol([é

louliy, uturnoze i rázu lučnícil ťaŠelin (ku př. stttěrern k H. Brarrrlu)' ]itet'é už cho.vaji něliolik pÍIslušnlliů potl|rr-rrské flor.y a živě upomÍllají na br.dská luka. Hojným

zjevent jcst tu Trollius' jelrož Žluté lrlrrričky ztlálÍ sr: otlr.áŽejÍ od zeleně tr.rivy

a ost ř ic vedle kaštaf lových str 'boulů Tr i fo l i t tm spadiceuu a bílých suclropýtů(El iophorurn angust i fo l iun, lat i fo l iurrr) , tL i le Crepis paludosa, Po-

lygonum l] istoťtíl , Geuttr r ivale, v io la paiustťis a v blíz l iost i lesr1 jeŠtě

Geraniutt l s i lvat icuu. U H. Brandu t.oste na s i]nic i téŽ Poteni i l la pro.

cut lbens (| i t težto l rrreď za nídlaŽiru v ostr. lvě st ibnelne nad pÍíkopem s Lettr l l

p ol yr r l r iza, G lyc e r . ia pl icata, Y et.onic i l ana gt l l is , četnými Epi lobitr l i

i t l rer.mof i lnÍ Iot. * obscura), na okraj i pak lesa, l rde j iŽ v souvis lýc)r kolr ln iíc]r

l)odrost t\ 'oř i x{el l rrr pyrurn s i lvat icum i prvnÍ Ar 'n ica a trásný Di

anthus s i lvat icus ' též C lr l e r . o p l r y l l u ur auťeun, nt lu] iách pt l r Cit .s iut l t

heteroph,vl luru a Pr i mula el t t ior.

Celé pláně Žloutnou se zápl l lvou ADthylI is Vulnerar ' ia neb Anthemi s

t iDctol i .J iut l< v olro lÍ ost,rova jest Ioztr.ouŠen Picr is, Falcar ia ( lá le nejdou),

u polí Glrgea arvensis, Melanr lr .yum noct i f lotutn a vzácttě I ,actucl

Scar ' io la. Zajírnavou tvářnost nl l lukách lr Ht.oznětÍnrr tvuŤí Drísty Carex t l i .

sticha, Y talr hustém porostu, jtlro by vyseta.

Pozrtrnhot lnou jest tu v bažantnic i uc l tní bor 'skr i , Ajuga pyr.aul idal is

n v obořc. Goodyera ťepens s Adoxt a Lathyrus s i lvestr is (téŽ var.

platyphyl lus). Na ]ul iách vzícněj i t 'oste Gerrt i lnt c l r l Iestťis.

Takový r't{z mí Írs l(větcna okolÍ oslt.ova. SrnčI'etn lt ohŤi (zvJášt nt SV)

přibýví uŽ zoatetně thellllof)'tťl, 1řcllas by jeŠtri vellrd ploclry zaují 'aly hercynské

iesiny, rra j ichŽ mýtinácb v]rrÍ se buď pravrÍ pole I)escha'nrpsin f]cxuosa ncbjcŽ pohrývtjÍ saulí l1yper. ica neb i ncsčetl)í Ver.bascn (p)r lomoit les ír LychnitÍs 'posletlní zltusta bělokvěté). Taiié pořlčÍ poioliťl hostÍ po(lobnti spolcčellstYa jako ua

sntlrénr ťt1lttÍ Rudohoří a jen na ltřovinirtríclt str.iiníclr s trlvil]nt'\.lDi srětlil ltarrri, ttt

mezíc]t a l]Ilvně na teplr:;šíclr, zvláŠtě sltalnntýr:lr svazÍclr uplatitnje se teplrruiInd

livětenx.. fa l i vzpomínánr s i na Heidelsber.gu Inu1l st l ic in:t , ( icnt i :rua c i l iata

a r l : i le l rSV na Galgenbetgu Tsrcr ium Bot lys t Cirs ium er iopltorum,na Hi lnme]steinu s ťuinou (633 z l) Vic i l l te l lu i fo l ix; Asper.ula gaI io i t les.

Na protilelrlé str.aně obře z:r strmými .iI.clIy vyčniví lesnltý Gr.asber.g (827 nl);na úpatí ie lro dlužno z lznÍrntenf l t i ještě C h t . y s o s p l e n i u rn opposit i fo l iunti Verouic l morrtana, Circaea alpina i interIner l ia, obě Dentar. io (bul .b i fera i enueaphyl los), na rnalých lučiníclr Gcnt iana Ánrnt 'e l l : r a namísteclr lťo teploni,llé elenenty příznirějŠÍclt C o t o u e a s t e r, Y i c i a p i s i f o r rrr i s,Sor 'bus torminir] js, ' I 'eucr i l l l r l Botfys. Poříčí ohŤe níieŽÍ ott onis le.pens pl .á\ 'ě jako Erysimutn t lurunt u Zásady (Sosau) t lez i J( l i ištercem aKarll n Í.

Dále oll Yar'ty slttěleu ]ic Klrišter'ci jest jiŽ daleko zn:rtelrrějšÍ v0ili{ní tepléflory. I u samotného PtiťsteiIru jist již něLolik pozoÍulroduýclr tbeI.mof1'tú, tÍn vÍce

jic'lr pak pŤrrc'hu ScbPrenantc ia Pis i l

DaEgerbet g.stuca s iCalcx t lt a u)11,Cirs iuts l l l lumscPiul l )

I

na srěílj' f he stt

I i lYs i tr\

lrojně p

11ietablrss:legia.

v klajip innatnaiot 'ro lu l

1ul a,

f lorttt

Thla 'l1 lu ln

n]lÍéc0nluKab anHienar

pŤistcoi lLéŽ

109

j ich pak př ibývá v náZI l i rčeném snrěru. Tak na rětŠinou |esnatem a ruinou korunovanémvlcbu Scbónbur.ku, por l nÍmŽ u poto]rů jest hojné Tr. i t icum caninum a ÝIcsíchP. l 'enant}es a zvláště na pasekríclr Atropa, jmerrtr jeme l 'Íalva alcea, Vi 'c ia pis i formis, Cirs iurn er iophorunr.

Daleko bohatší lj'běr. sliytají vt'clty na protilelrJénr břetru ohře, tak Heklber'g,Egerberg, Sclrwarzbet.g. Tak nq prvnim tttÍstě uvádirtle ze stÍnumilovných c]ruhů FĚ.stuca sj lvat ica, At lo1.rr , Sanrbucrrs Ebt lus, Gal iun r. o t u n c l i f o I i u rn,Car 'ex digi tata, montanr, ze st l 'ánílr ' s l i l l St ip l ' pennÍltn, ÁI l ium tnon-tanum' Ant lrer icurrr L i l i ago, Hier 'ac ium n]uť ot| lIu vaf. i l , t 'ťoYl l .ens 'C. i rs i unr er iopltorum, Asperuln gal io i d es, Ál1.ssuur sarat i le, Ery-s iInum clepidiťol iurn, Si lene rtutans v. g labr:r , Cotol lc i rsteť, v ic iascpíuIn v ' er iocalyx 1u ruírry) '

Na Egerbergu l .oste v sntt .] ior 'énr lese rra ' ťrpatí Goodyel.a Iepens, pobl iŽentL svět l i l r t ich podhoI.s l ió Pr imuIa c lat ior, j inak všal i ietné t l rerrnofyty, ja l ioTl les iuttt nontanum! Caupnntt la gloInerat l . Asl) €ťuIa gal io i c i es,n lys i nu n c r .ep i d i f o I i u rn, J3u pl e u r . u u f a I cn t u rn.

Na Schwarzbet.gu jest ncjzaj imlr 'ějŠÍrn zjevem .{ l ' l lb is Petťacn' rostoucÍhojnč pod vrclrolkem ve sku]iníclr cltouhé čec1ičové stěny. Jirrak trr na t'crliči losteII ier.a-c iunr Sclrnr ic l t i i , b i f idunr, S i iene nutans v ' g labr 'n, Árrr ' l l isbt. lss ic i fornt is (ve stínu rr vt.chole), v t lo lejších částech téŽ Actaea, Aqui-legia, r\tropn, Senecio J cquíni i rI lus, L i l ium trIartagon.

YŠimneure si nynÍ !]:rstního okolí iilášter.ce a I(atlaně; dosti l 'ozšířeny jsouv. l i raj i tom Falcal ia i E lyngiurn, phle um Boehmeri , Blachypocl iumPinnatu , Bronus inet.nt is, aYšal i iet .ectUs, Pict . is , Tragopogonmaior ' , Centauler paniculata, KohIr.nuschia, Dlan rus Carthui i r_noLutn. Z rumnÍ a polní f lory porťtznu tu st ihnenle Eclr inosnernum Lan.pula, Áspe r.ugo, CeI. inthe, \ret.onica agr.est is, r)IeIancltyunr noct i .f lorum,

Z ostrovska postupuje sem lrojná Past inaca opaca, nesclráz l ovšerrrThlaspi a lpestre, vzícněj i tu roste C l l a e r . o p l l y l l u ni aureurr1 neb Geťa-nirrm si lvat icum, místv nt lukácb Tr 'o lI i rrs ' Parrtass ia a Astr.ant ia.

Zvltišť zajÍmrvá jest květena jerlnotlivýclt čedičovýclt vlchťr.Na Seebergu nad levýnr břelrem ollře mezi Kadaní r K]dŠtercen iest zajÍ.

maré na t l .avinaténr srnltu na r ipatÍ četné Tr. i fo l i rrnr st l iatum, j inak Scirpuscolnpťessus a v,ttŠe Hieraciurn Sclrnr idt i i ' Na Go1rlbel .gu na ]evérrr bř .ehuu Kadaně jest na čerl iči pozoruhodné stanovis]ío St ipa Perrrrata a četné oro.b_anc he ar.en ar. ia, j iuak Anther icurn L iJ iago, Thesiuur I i no p h y I lum,Hierac- iunt set iget.tr ln (pořÍr lku), A e h y ro p l r o r u s m a c u l at u s (mezna úpatí).

NlL blÍzkém Hir'schbergu', tal{téŽ lla čcriiči, opalrují se pťvé čt]Ťi druhy,př istupuje pnk na úpatÍ l tojná Scor.zonera hispanica, výŠe pak Hieraciurt lco] l inum a Staclrys recto' Na Langer Bergu r.oste rrr imo přer lposJednÍ dlulrtéž Tr i f o l iurrr t 'ubens a družně Potent i l la r 'ecta ' Dolej i u Seeháusel st ih.

110

nenre téŽ Epi lobiun tetťa,gonut|r a vysoko lr SSV na lÍal . Pur i lergu Ás.pl otr i tLtrt ger.nt anicttu (s rodiči) ' Yentenata a Cirs ium e t . i o p l t o l . u tt l .

Na pt'avén břehu 0lrře nejboltatšÍ flot.ou honosÍ se Bur'berg s pělrrrýuri če.dičoYýlI i s l(Ír l i r ra l tI i ' Ncj znj ímtvějŠlt l t i t l r t thy to]]oto Ylc lru jsou: nádlterný D Ínn.t l] us cftes ius I la s] ia líc]r l i Z obr.ícclrých' \re l .onica attst l . i tct Léž r la zá,p.s\ ' rhu, Hie l .Ítc iu11} gl .auit iculn YaI ' quaťcit icum ( l t leyn) na ska] iuácl t se.vct 'uÍ st l .atry. tn i trro to Alyssunr saxirt i le, I?ulsat i l ' la pratels is. L1ctucílp crennis, I{oelo t ' i t graci l is , }{el ica c i l i l ta, J3upJeu t.rtnr ínl catum,Si lene Ot i tes, rutans v. g labra, Teucl iurn Bot lys, St ipa pernata,I l ruuel la glarrdi f lo la, Calex humiI is, Tr i t icum glaucurn, Elys inrumcr.ep i t| iíol i u ru, IJ i c t ' l c i u rrr cyn osu l t] l A 0 th or i cum Li l i l go i ta m o s u u,Thesiunr I i rroph1'IIuru, Asperula gal io ides, Thal ictrum minus,.{ le i ta pr l tcnsis, 0ar.ex Sclrreber: i , v ice ve stÍnu Hypochoer is ntacu-lata, Clenrnt is l ecta, Gal ium crnci l t f l , OlnithogaIun tenuifo l iurn.

U Zásrrdy l 'oste iéŽ .{spet ' tr la cyuxnchica l r Teucr ium Cbn.l|rter l lys,

Na lJe i l igcr. l icr 'g l tet la le l io I(ndaně (nalev. bic l ru) roste i Ác]r i] lea rr o-|r i I is a }Iedic l lgo nr i n i l t){ l) z l lvodcDých dr.uhů téŽ Pulsa." iJ l tL pt. l .tensis.

I loztt 'ottšt 'ny jsou vcc)éur kr 'aj i Sc:tbiostr ocItr 'oIeuca a Coluubrr ia,C] lo lrdr. i l la, Ár.:rbis l r i t 'sutrr , Cyt isus l r igr i0ansJ v polnÍ f lořet 'zír.uéjšiut jc. ' t A1rhnlcs l l t .vťl lsÍs '

Hlavni čdsi Por]r'rrdolroří zuujírrtá vŠalt clto ruúto vsko' d uulrco vsI{o.tep]iolií llrrě.rloullelná páller', jejiž l.alná Úást jest dnešniho tlne z]iulíiyorrinn. PoněvadŽ i slrnolíčerrí všeclr výzrlaÚnýclt lolralit vedlo by přÍ|iš dalelio' ollleZít1le se s ccIlrov1ínpřeIrledem.

7. I{ultu'ttl,i poměr'y uretleny byly v ltlavnicil l.yseclr jiŽ na str. ?2 aŽ 73;i zbýví rráu trrdíž uyésti přederŠírrr všeclrny dr'uby poJui l lurler'alrrí. ZrrlÍrtiIi jsnrese jiŽ' Žc v celé této Úásti jesť flot.a r.urlela]nÍ a polní boJIat'ě vyvinuta, ve r'lastnÍrrrhot.str'u vŠak jen něliter.}ínri ubikvisty zastoupe a' Pt'oto uviirlíme na tonto nrístěi ty tlrulry' kteťé vJstupujÍ téŽ do Rudohoři. Při toln jsou dr'uhy ruderalní s I ozna-čen1., dr'ubůrrr dů|eŽiQ;6 ! pŤipojen' K druhům l)o]nitn (bez zvl. značky) čítámei nělitel.é druby mezí. cest a pod.

Lathylus tuberosus u Tepl ic a Ostrova.

Vic ia v i l losa, pol .ůznu' Y RudohořÍ jeŠtě nlď 750 tr (u Suniper.ku).

Potent i l Ia ansct ' i r ra jest v PodrudolroÍi hojná ve var. concolot.i d iscolor ' V.horstvu jen poslední.

Aphanes arvensis v Podťud. velrni roztroušeně iTepl ice ' Osek' II . L i t-l.inov, Čel.v. Hrádek, Cbonr.ttov).

AHfad Ku.

Lrnecká (l

LI

mťlt0r:1

Scl}ázl.

ťová' (

!

I

l

i 1,'. \

tický

. s-ut.

n-rp.j € .

cÍlln'l f l t

mLD,

s,t i -

lll.

0-

l lo

'm

oa-

a,Íc

111

A Coni m maculatum celtem vzácně, krr př . u oseku a Červ.Hr.ádku.

I Cerefol iurrr sat iYum: park Y Čeťv. Hr.ár lku a Tepl ickí hora Zr i .mecká ( l e i o s p e ť ln u l|)) ; u Chomútova & Spoř ice (tr icIrospermum).

I Anthr iscus vulgar is u Tepl ic ' Červ. Hr.ár l l ru, Cbornútova.! Scaldix Pec ten Vener is Lr Tt lp l ic a Jeníkova (rr Duclrcova).Ljaucsl is daucoides poř idku, ut lává se u ostrova.! Tordyl iLrm maximutn, Clr luur u Tepl ic, četně;.vÝzoačuý prrrt ic l tý typ l! Past inaca opsca jeu v j ihozáp. část i z ostrovsl ia d0 Poohř i .Falcal ia Riv in i a })r.yrgium campestťc v Por lrut l . celken hojně.[ }Ialva boreal is celkem hojně, v Rudolroří ješrě u Bečova'}I e l n n d r y u rn n o 0 t i f I o r. u ln jen v Porlr'udohoří'! \Itccat. ia 1l i rr .v i f lor.a jen v ŠilŠiur okolÍ Cbomútovl IIAronar ia leptoclr ldos jest udílna ot l Bohosur]ovtt .Sper 'grr la }Ior isoni i u Tepl ic l ostt .ova. 'Úo)Reseda lutea i l r r teola Ý Poi l rudohoř i celkem pořídku'Diplotr lx is mural is udána od Tepl ic, Conr ingia orjeutal i 's u Cho-

lnútova; t l rntéž ^

téŽ p|ý rr Tepl ic Er.ys intuu repandum.Nesl i rr paniculat& Y ItudohořÍ ještě v okolí Přísečnice.2\ Car.dar. ia Drnba v Podr.ui lohořt velni roztrouŠeně, Y ce|ých distťi l i tecb

sclIáZl .

tický

3;r)ellrtě

te

jť

Lep id i um campest l e

, l C olonopus Rucl l i ico vn' Cel .v. Hrí ' lku, CbouIútovl '

Thlaspi perfol iatuui! }.ulnar. ia ťostel l ataFuu írťia Sc|r] e icIr er i

i ť' vai l lant i i .I\I y o s u r u s m i n i ttr u s v Poclrudohoři roztroušeu(l..\donis rest ival is f . c i tr inus u Chotuútova a!Ájuga Clramaepitys: úpatí Zámecké hor.y u

tyt ' !

[Iar ' rubium vulgare cel l rcm veltni pořídku v teplejšÍclr pololr .Ícb'!Chaeturus mafrubias irum: cesty kol ČouŠe a Kopice.Vet 'onica l reder. i fo l ia *tr i loba v Podrud. Yelmi roztťouš.

u Chomútova a Bohosudova.Antir l r inrrn oront ium a Linar ia arvensis v Podrur l . roztťouŠeně'

a rudet.a le r .oztroušené v Podrudoiroř i .v Podr'ud. nil vlce místech, tak tr Teplic, Duch'

nehojně, lru př. u Teplic a Chonútova.v niŽŠím IlurlolrořI rlosti I.ozšířerrá' též porl rrÍrrr.u Čer'v. Hrádku a téŽ pťý u Teplic, kde se utlrívá

Ii ad a uě.Teplic. Význačuý pou.

V. opaca

'60) Hcrniar ia hirsute(Prodl.489) poÝ8žuje údlj ten, a to

byla - trdtína HotJhrcn erl lr Jáclymova, a\šlk již čelakoÚsk!

ploým práveo, za nepravděpodobo}..

1t2

I Sola,nun niglun i chJorocaryrum a luteum, A S. a latunu L]horrrťttor.a. Pos]ední téŽ nad Dubj.

lNonnea Pul la v nejteplejŠích črí'stecb Podrudohoří řídČeji . PodobněCerirthe min or ' .

E cb i n o sp e r lrr u m L a p p u 1 a v Podrudo]ioŤÍ celkem vzácně. Stejně ..\' s p e-l l lgo l l t .o(uruLťns.

l ] icIr i rr ops s- p b a e r o c e p [r a l u s, v1izuačný pont ický i l r 'u ir , udán u Cho.llítttrva, Irde vŠ.rk vzhlederrr lr vzácnénu výsk}.lu (l)opl.[é zjištěrr v 1 exenpláři) nenÍi l s t put00Dl.

Ptt l icat. ia vul gar is v I 'odrut l r .oztt .ouŠeně'

! Por losper 'nrum Jircquinianurrr b lavuč rra Chomú|ovsku c lost i l rojně(téŽ u ose] ia) ' kde sc1táz i s l ioro úplně 1'od. laoiniatum, urI lné opět od CeIÍ'HrÍdl iu t Tcpl ic. Srvn. ostatně I)oI lÍn , ,St ředolroří. . na r lv. lu. s|r . .47, ReuSs

,.Sl i izze" str ' . 60.Tt.agopogoir nai0r jen v Podr 'udoltořÍ.

Crepis r ' l r oeadiío] ia (poni ická!) jen rt |)uchcora.

A xxnthiuttt stt .utunl ium ' .

ÚJ l ic . t lm(éŽ i A \ ' s l l inosutt l '

I Albers ia ts l i tu rn u Tepl ic a v Clr lumu u Chabařovic.

2\ Polycnernu[l aLYensc v Por lr .udolrořÍ velui r .oztroušeně (u Cltomú.tovn Tepl ice).

Zvláště v lrnědoúlrelné pdnvi na černavýc)r pláních smrduiého nlouru, na bý.ra1ých šachtíclr a r'ůbec ]aderrr JeŽÍci pridě jest Ýelice význačno bo]rltstvÍ Clreno.

|odi i rcel , kteríuž nestojI PodťudohořÍ za StředoboÍím' Yyskytá se tu I Clreno.por l ium Bonus l{enl icu s, hybl i t lum, glaucun, a l bum, Yul l r t ' i , r ,po1;-s1ret 'Ir luut vťtbcc hojně, arŠÍik i A Cl ' . rubrun, rtrutale, urbicum,r lr o rn b i fo l iunr ' o pui i f o l iu rrr , f ic i ío l i t t ut.

' Také A AtI ip lex l 'osea, ni tens jsou uísty velnr i r .ozŠiÍeny'

I l{cr.cur ' ia l i s annua jen DÍsty v Podrudohoří, l iu př . rr oseku.

7\ lJrrp1ror 'b ia esula r '1 'skytá se ve v]astníur ItudolrořÍ ještěnad Bečovemi Sul iper ' l iem.

I l lu plr . íalcata u Tepl ic a oseku. 7\ Euplt . exigua r.oztrouŠeně.

!]{uscar i bot l .yoides Y okolÍ Bol losudova v pol ich na vÍce nlístech,pr'arLlěpodcrbně původnÍ. ZrlivoÚelé ku př. v konventuI zalrradě v oseku'

Gtgea arvensis velnl i roztroušenč, J iu pŤ. u ostr 'ova,0l .romťrtova, oseku'

1]t.ontus aIvensis př . i t r . l | ickem Doubí, Br. con1 In| l tatus u Uhabařovica Bolrosudova.

Scler.oclr loa dttra t lez i ChouútoveIn a Udl icerni , též od Tepl ic udána.

' Yentelat l avenacea u Hlobů a pak v Poobř l u Kadaně a KláŠter:ce.

Sel

s!ýc]r sta

l 'oZŠiÍo!at.

U1

S1th r l ror a

P.RSL

r'iit.očuje. l fí ictn

St i

ri l--iser)bIG

H rr i , lku,I

.e lí u ](

l( j iŽ o l

Izál let kr

l indu, '

1[atzet

př1it op.Rosent

u3

seu připojujeme i řadu drubů vÍce náhodně zdivočelých, z nichž nnohé nasvých stanoviskácb se YŠak dlouho neudrŽÍ, některé vŠak dovedou se intensiYnějiťoZŠiÍovati než druhy domácí.

Ljyt iSus I,abutuum zdivočelý u Eisenberku.

Uor 'oni l la c luenta udána as jen omylem ze Zámecké hory u Tepl ic.161)

Spiraea opul i f o l i rr na Zámecké hoře u Tepl ic, Sp. s8l ic i fo l ia u Já.chylnova v křoYí pÍi potoce.

Poter ium mu r icatutn na železni inÍch náspech u Kláštelce.

Rosa eglanter ia v plotech u Chomútova.

Set luur spur ium roztrouŠeně, ještě u Jáchymova.

Levist icum off ic inale pěstuje se často Y horských zahrádkách a místyzdivočuje, tak ku př. u Bož. Daru, Ul ler.s lohu a j . Podobně i Archangel icaoff ic inal is (Nýdek. Xatr).

Siapbylea pinData u Steinteichu poblíž Uhomútova v plotě zdivočelá.

H,bus t o x i c o f l e n d t ' t l n u Čer.v. Hrádku. Rb. Cot inus zdivoÓelýu liiseDberku.

Linum austt iacum dřultdy Da hřbitoýni zr l i v Duchcové.

Gel 'anium pyr.e l ta ic um v Pot l t 'ud. u Bohosudova' Krupky' Tepl ic, Červ.Hrr1rlku, Chomútova 1oberdor.f).

1rrrpat iens glaudul iger.a, pocbázející z Výcb. Indie, jec lnot l ivě zdivo.

čelá u potoka rr Libouchce.

0 x l] i s s i r icta roztťouŠettě.

Hesper is matronal is náhot lně zt l ivoče]á, ku pŤ. u Údl ickélro Doubí(j iŽ o1l let).

Ranunculus Steveni, r l ruh j ihoevropský, Ioste Y Tepl ické zaltradě

zál l lec ké.

I in rlu.P]racel ia tanacet i fo l i t r , z Ka,I i fornie pocháZející, z. l ivočela poblÍž SchÓn-

I iz str .73.}tentha vir id is u potol iů od Libouchce až k Déčírru lrojrrě' téŽ u HIobů

lKatzendolf) a Teluic.

L iuar ia cymbalar ia u Bohosudova.

]t imuIus luteus' původen ze sev. Amer. iky, hojDé Zdomácněl rrŤi lučníclr

příliopech pod Eisenbergem a u Ullersdoríu u Jir.kova. Y spoustách téŽ tt Kopice,

Rosentlralu, FI. Litvinova.

}I iuulus moschatus vzáclě.

Centaurea solst i t ia l iB, druhdy v jetel išt i u Tepl ic, u

Cltrysanthemum Par.theniuur l rojně, i la niŽŠích

Aster NoYi Belgi i rnezi J i rkovem a Kl jÍcí (Kaitz).

Syr inga vulgar is rozttouŠeně, ku př. Y křovÍ u potoka

:6l) SŤoY!. ( italíox'J lr l Prodr. 673.

Dr' K' Domin: Rudohoří a pruh Podrudohorský.

Cbontútova.svazíclr RudohořÍ

pod Jrichymovem.

114

Specular ia SpecuIum Ý konventní zahr 'adě osecké, v zel inářských za.bradách u Cbonrútova.

Rumex scutatus, drubdy u Ostr.ova.Par iotaI ia off ic inaI is v k láštefnÍn dvoře oseckém.Narcissus poět icus u Chomútova (A]te S €ewiese).o r. n i th o g rr l u m n u t a n s, osecká zabrada klášternÍ'Tul ipa s i lvestr is: Tepl ická zahrada zámecká, k láŠternl zahred& osecká.

Bobosudov.

?. Útuary j,org rgbnihlí' Skot.o pr'o celý pr.uh poclr'urlohorský výZtračDý jestrozvětvený System rybnÍků, byt i ponejvíce menŠÍch. PočÍnají jiŽ v okolí ostrova,ceJou pak řadu jich stihneDe v okolí Něm. Kralup' u samotnébo Chomúiol'a,u Ervenic, (Seestadtl)' Kopice, zvláŠtě vŠak v okolí Duchcova a Joníkova (J&nleg);pŤestávají teprve Y dá]šÍm pr.ůběbu k SV, kde se Rutlohoří u Cbabařovic a Dé.louše (Tillisch) nejvíce sbliŽuje česk. Středohoři. Celý kr'aj ten, s r.ozsáh|ými lou-kami, zpestřelými ještě k podzimku l.ůznou vegetací, s četnými l'ybníky, v nichŽtu onde kr.ásnou dekoraci tvořÍ tDavozelené listy lekníDoYé, od nichŽ pěkně se od-IážejÍ velké bílé květy a jejichŽ břehy vroubÍ více mérrě Šiťokýlni pásy rákosinya zcela při oklaji poťosty baŽinných ťostlin. působÍ dosti vlíduýrn dojmem. YýjimkučinÍ jen stiediska uhelného průmyslu, kde páchnoucÍ kouř sráŽÍ se k ze,mi a kdeqmutně se pt'ostflají rozsáhlé doliny a propadlÍny, místa to bývalého do}ovánÍ, kdena ha]dách škváru bují r'uder'álni, nepěkná Yegetace. Za to celý kr.aj te]r Yyzna.rDenavá s6 krásDým pozadÍm; s jedné strany jsou to táhlé, zádumčivé hřbety rudo-horské, s druhé pak řada znělcovýclr a čedičových kup' které v ostrých tvarechzvedaj1 svá teuena na obzoru.

Rozezrráváme tu hlavně následující útvary:Útvar rostlin vorinÍch; z důleŽitějšich druhů jmenujeme:Lenma polyrr.b iza rozt l 'ouš', někde' tak u Duchcova, pluÍ celé tůňky

v blizkosti t'ybníků' L. gibba udává se od Čer.v' Hrádku.Zanichel l ia pal lustr is , velmi r 'oztrouš., tak u Duchcova.Potalrtogetotr pect inatus v rybnících u Tepl ic, P. obtusi fo l ius na

vÍce nístecb u Duchcova. P ' acut i fo l ius Yzácně (ku př. Steinmúhlteic l r u M.Ujezda u Tepl ic) ' bojněj i P. Iucens, cr ispus.

Spar 'ganiunr minimum ve vzplývavé vodní fornrě (v. f lu i tans) vzácně,ku^př. u lÍ. Újezda u Teplic, pak u bstrova (Ródeťteich). v terrestní for.měu Oseku..

tamtéŽivSte

YáItÍ t.

Itovovi

bezeju

fol iabojně(ne Yl

uu cn(Duchgantcovellpo(10rCar 'dJstiÝlI(

bojn,paILytr-Y bnluscvr ' .Eq

ap

T0s1Pater

při]ste.ji",dotidte

I{ydr.ochar is moťsu8 ranae ve]mia v I{opických rybnícícb.

Eloďea canadensis misty Y množstYí.

l.oztrouŠ., ku př. u Duchcova

cal l i t f iohe hamulata v potoce u JenÍkova Y mtrožství, udáYá se téŽod Teplic a Bohosudova. C. stagnalis roztrouŠ., avŠak na četnýcú rnÍstech..

Utr icular ia neglecta, velmi vzácně, ku př. v rybníčku na louce meziDuehcovem a osekem. U Koštova na r.ašeiinných lukách ;dáYá se Utr. minor'.

IA

rol.vš

Ranunculus f lu i tans u Chabařovic a Tepl ic.

Nymphaea candida roztrouŠeně, na mnohých místech.

Elat ine t l iandra u tsarboly u Duchcova s velmi hojnou El . hexandra;tamtéž udává se i téŽ E1. hydropiper a statuá El . Áls inastrum, kteťá rostei Y Steinteichu u Chomútova a vel]<ém Udvickém rybnÍce.

Líčiti podrobněji vegetaci hlavnÍch r.ybníků, bylo by jednak nekoneĎné opako-vání tý.chž druhů v různém, větŠinou vŠak nahodi|ém spořádání, jerlnak by nevy-hovovalo ani svému účeli, poněvadž nejvybrauější rostlinstvo bostí namnoze malé,bezejmenné IybnÍčky a tůňky.

V útvaru rákosin dominujÍ ponejvíce orobince (Typha lat iíol ia, an gus t i .íolia)' oba druhy dosti hoině, zaujímajice často valnou část řybnÍka' Yedle nichhojně Ph ra grrr i tes com mun is ' Gl ycer. i a sp ectabi l is , Scir .pus l acu str . ís(ne všude), Acorus Ca1amus (poměrně řídčej i) a Butomus umbel latus ( jenDuchcovské r.ybníky). v mělči Yodě sÍdlÍ Sa,git taI ia sagitt i fo l i r , (taktéŽ jen

Duchcovsko), GJycer ia aquat i l is ( řídčej i) ' Sc irpus palustr is ' Spar.ganium ramosum. Sp' s implex ivořÍ řídčej i (ku př. mezi oseken a Duch.coverrr) i tlosti značné, čisté pol'osty Y zcela mělké vodě neb i na blátě' tudiž zapoclobných okolnosiÍ jako Elat ine Als inastrum. Také některé ostř ice - takCarex paniculata u JeuíkoYa a C' canescetrs u Steiuteichu _ vÚikají častodcsti bluboko do rybníka' Jinak vyznačuje pomeznÍ pásmo rybníků hojná CicutaYirosa (Yýztračná pro celý tento pluh!), Peucedanum palustIe (též dost ihojné), zhusta Poteut i l la palustr is ' Ál isma, }Ienthy, Epi lobia (zvl . Ep.paIvi f loťunl, též hirsutum, obscurum a j .] , Lycopus euťopaous'

Lythr.um Sal icar ia, oenantbe hel landr. ium (zabíhá někt ly hluboko doIybnika) ' též Angel ica s i lvestr is , Bidens tI ipaťti tus, Stel lar ia pa-

lustr is ( řídčej i) . Naumburgi a thyIs i f lora (roztr.ouš.), Carex Pseudo-

cypefus (ve]mi roztrouš'), cyperoides (ho.|něj i) . v celých porostech mísiy

Equisetum l imosum neb palustre, Er iophorum august i fo l ium.

Zajímtrvo jesi, že leckde Phragmiteturn vyIúsiá Z koberců laŠelittnÍkových

a přecházi téŽ Y ]uka s hojným Sphagnem.

Útvar bažiunýcb niŽšÍch rostlio přecházÍ obyčejně v mokr'é louky, na kterých

roste zhusta Ptarmi c a, NI yosot is caes pitosa, Lotu s ul i g inos us ' Su cc i sa '

Palrass ia, Deschaorpsia caespitosa, Juncus s i lvat icus, Si l &us pra-

tensis, Vio la Palustr is a Pod'Útvar. obnažené půcly r.ybničnÍ bývá též Zbusta vyviuut, avšak nemá ani

přibližně iak Yýzoačné druhy jako v jiŽních Cechích, třebas by stauoviska bJla

i t" ioě pt iho. lo, i . ] ,Íěkr le ovládr i nové plochy jen proi ivný Bidens tr ipart i tus '

i inLie obsadt je opět A1opecut 'us íulvus neb Polygona. Někdy bývá útvať ten

dost i typicky l -yvinut i na ubelném mouru. Převlád:Í nezřÍdka Caťex cypeťo.

ides Y !ízké for.mě, s ní Chenopodium glaucuttr , Bumex aur.eus, Po-

tent i l ]a supina, na v lhčícb mÍstech i v mélké vor lě Rarrunculus scele.

ratus. Hele ochaťis aciculaI is tvořívá celé povlaky. Vzácnější bývají druhy

řodu Elstine; u r'ybníka Barbory v Duchcově zastihneme za přiznivých poměrů

všechny 4 české dluhy.

116

V blízkosti rrbníků prostÍrají se pravidelně mokřarly s křovinanri, přÍpadrrěi oklé háje. \'edle vrb (zY]áště jíY) brají tu nejdůleŽitějŠí úlobu olse' Ii.an.gula Álnus, osyky a bř izy. Co vzácnost ťoste Ý těchto mót ' iar lech i Cal la pa-I us tr i s .

Útvary lučnÍ jsou Yyvinuty v pr.vní řadě v porlobě pěkných luk s bujrrýmtraYinDýnr l.ůstelr, přecházoiících místy Y ]učnt raše]iny (tak ZÝláŠtě ., .o,,.d,tuirybnÍků), přÍpadně v Car'icet'a neb illolinieta. Na Mostecku dlužÍ se těsuě k tra.Šemu územi i l.ozsáhlé slané iouky, tak ku př. též u Čouše a Komořan, krle rosteku př. Lat l ryrus p a l u s t r i s ' A t l ' 0 p i s, Ju ucus Gerardi , Carex di stansa Č. i . 'u")

Jinak dluŽno hlrrvně nrtsledujÍcÍ Yýzlračné druhy luk poriruilohoI'skÝclruYést i:

!Juncus s i lvat icus, velni bojně' !C. Buxbaumii vzácně. ku Dť. na\ ']ceIIrÍsty v charakter'istickt.ch lrorosteclr. mÍsteclr v okolí C]romútov". u Ú]ler.sdo,fu

Succisa pratelsisrozš. l"j!i'T:Ť'"iiÍ""J,.i.l.u.;:i^IJ".'I:i"uTaktéŽ i

(EidlznačmÍstí

!!Illt

*P.

s(MePol!!!oCoLa!BPe

!GviGaviNt:Co.(

l i

c!&l

ut

r it1

Cirs ium canun lozš' ' troŤi častonÍšence' zv]áště s C. palustre.

P o tent i l l aT or. u ent i l I ar lost ihojně,podhorská P. procumbeDs roz-t louš' ' Pot ' palustr is na nrrkrýchmísteclr leckde.

Sang u isorba off ic iDal is obecná.(-, lo lc]r icum autuD]nale ťoZš', u Bo-

hosudova pozoroYána téŽ najaře kve.íoucÍ fot'n:a.

Centaurea Jacea obecuá.Past i n aca sa t i va IoZtIouŠ.:Lotus ul ig inosus dost i Loitre.Descham psia caespitosa obecná.tr{ol in ia var ia hojtrě.Ca lex dist icha a caespitosa

celkem vzácně, taktéž HeIeochaI isuniglumis.

Geraniurrr palu stre.}íyosot is caespÍtosa celkeu hojně.P a,rnas s ia pa l u strÍ s nezřÍdka.Tb al ict l .u m ang u s t i f o I i u m

vzácně.Ste] lar ia palustr is ve]Di l .ozt|ouŠ.Pedicular is pal ustr is r .oztrouŠ.}Ienyanthes tr i foI iata jen na něko.]ika místecli.lÍ imulus luteus s lov ' st l . l ]3.lS iIaus přateIsÍs celkem l iojně av mnoŽstvÍ !Tr ' i g l o ch i rr palustt .e ve]mi t .oztrouŠ.Epipact is palustr is pořÍdi iu. ku př.

Bobosudov.orchis ustulata pořÍdku, ku př. Bo-

hosudov.! ! F icar ia nu dicarr l is (pont ická) jenna lukách mezi JenÍkoYem a Hudsoveu.

Namnoze jsou vŠak původní luka přeměněn& v louky kulturlí, na nicl]Ž seudrŽelo málo význačných drulrů'

V pr.ulru potlrudohorském isou vyvinuty již hájové útvary, ](teré scbáZejÍvlastnímu Rurlohoří. BývajÍ to ]r]avně doubr'aviny' Í.Ídčeji habr'ové neb srnÍšenéltáje, kter'é bostl r.ybralou ]iYěte'u. NejtypičtéjŠÍ'o přÍkladen jest Údlicke Doubl

nÍY

lu

ru'

sbĎ

16,) S!oY' téŽ Donin ,České střcdohoří. !a uv. m' 6tr. 93.

(Eidlitzer Busch) pobllŽ Chomútova, jiŽznačných drubů zde uvridÍne (druhymÍsta):

! ! Potent i l la Bouquoyaua (četněna jiŽoím kraji).

*P. cnnescens, *P. r 'ecta (o b-scura).

N{elampyrum cŤ i stat um'Polygonatum m u l t i f loru m.!!Lactuca quercina.I Om pb alodes scorpioides.Corydal is fabacea.Lathyrus montanus, nigel! Bupleurum longi lo l i u m.Peucet lanum Cerval ia.Vic ia pis iíorrnis.I Geranium divar icatum.Vic ia cassubica.Gal iu m s i lvat icum.Vinca minor.Myosot is b ispida.Centaurea Phrygi a.

' G eraniun co lumbinum.

mnohokráte botanicky prozkoumané' Z vý-hvězdičkou označené miIujÍ volná, suŠšl

! Hierochlota austra l is (nehojně).! ! Yero ni ca spur ia.v. spicata (téŽ f. integerr ima),

Teucr ium.Al l ium lotundum.Arnica moi l ta, na (vzácně).Luzula palescens.l* C a mpan nla bononiensis.* An drosace elongata.! + Orobanche caryophyl lacea.Erythraoa Centaur iu m.Vio la col l inaTr i fo l ium o c h ro leucu m.Hiera c ium praealtum, cym o su m.H. la evigat um.* Dianthus Armetia (téŽ mÍš €nec D.

Hel lwigi i ) .* Kohlrauschia prol i fera.! i Dicta mnus albus (nehojně na sev.

kraji).Cbaerophyl lurrr bulbosum.

Ligustrum vulgare, !P lunus Chamaecerasus, Bosa gel-l ica, sepium.

Př i o l . raj i Úat icteno DoubÍ roste ještě Bronrus arvensis, Carercuryata, L&ctuca sal igna, Cer inthe minor, !Thymus L0wy-anus' Vaccar ia par 'v i f lora ' dá le na mezícb a stráňkách Podosper.u 'rum Jacquiuianum (četně), !Artemis ia pont ica, Anthemist inctor ia ' Cerast ium glomeratum a j ' ' př i cestě do Chomútova Xan-tbium Strumarium a spinosum.

Celkem moŽno říci, Že kraj ten s četnými pontickými neb vůbec thermofii-nÍmi ďruby přimyká se těsně k vlastnÍmu StředohořÍ, zvláŠtě v hájoYém úiY&ru aY útYaru kr.átkotťavých výslunných svahů. Podstatný řozdÍl .jeví se jen Ye flořolulní a rybniční.

Chomútov sám jest bohat výběrem ruderalrr i f lory; četná Solana, Sclo.rochloa, 0oronopus, Ecbinos permum Lappula, Asperugouvádírne pr'o příklad. Jinak v okolí Chomútova stibneme četné typy rozŠířenév StředohořI ' avšak c izÍ f loře rudohorské jako Thlaspi p erfol iatum, Re.seda ]uteola ' Erys imum repandum (ku př. Míchanice), Poa,bul .bosa, Gagea minima (téŽ v UdlÍckém Doubí;, Al l ium vin]ale (u Údlíc),S c o r o d o p r a s s u r r , P icr is hieracio ides, Nonnes, Brunel la

118

gr anal i f lor e, Cer as t ium brach yp etalum, s e mi de candrum

glut inosum, Malva pusi l la, It[yosot is spars i f lora (houští) ' ver.

s icolor. a j . Carduus aca,nthoides jest zde ještě rozšÍřen.

Černovické Doubí jest floristicky da]eko cbudŠÍ než Údlicke; roste v ném

ku př. Tr i fo l ium ochro1eucuIn, Brunel la lac in iata, Geranium san-

gu ineum' Nejzajímavějším druhem jest tu pont icko.danubiá lnÍ CaIex uutetrs '

iostouci v moLrých, jÍlovitých přÍkopech. Na vlhkých iukách pozoruhodna jest

Viola pumila, Heleocl iar is unig1umis, v rybničoi f loře Lythrum 1' .y s.

sopifo i ium (pont ické) a. cetunculuS mi l l imus. J inak udává se z okol l Čer.

uovic, ku př. v lučnÍ f lořo halof i lnÍ PIantago Inar i t i tI ta a ze strátrěk teplomi lné

Cirs ium er iophorurn.

J inak v okol i Chomútova jnronujeme Naumburgia thyrs i f lota a

Cat.ex Buxb aurni i163) (Alter See) ' u Udvického rybniku Ir . is Pseudacorus,

E]at ine Áls inastrum, Pepl is ' na lukáclr Lotus ulÍginosuB a Poteu.

t i l la procunbens, na písó i tých pr 'ůhoneoh Polycnenum aťver lse.

U Spoř ic. kde pi . i t lomech loste Anthr iscus vulgar is a Cereíol ium

sat ivum (t l ichosp6rmum), má stauoviskr l Cnid ium venosum.

MenšÍ hájky rozkládajÍ se i jinde na úpatÍ Rudolroři, nelrostí však nikdo tak

vybrané rostlinštň jako v- sir.Šlur okolí ChoLnútova. ,,Doubí" z oseku směrem

b Lomu se táhnoucÍ, tudiž dosti r.ozsáhlé, sloŽeno jest jednak z dubů, na oklaji

ponejvíce z botovic (často s podrostem ostružinníků), vtl.duŠeny jsot pak četné

břízy. Podr'ost vŠak vykazuje málo hájových druhťl, jest rázu poloxel.ofiloího (Po.

tent i l la Tormenti l Ia, procumbens ( l) , Velonica Uhamaed.rys, Čon.val lar ia, Sol i r lago atd.). }Íísty tvořÍ křovinrrý podrost pře lrojná Frangula

A I n us.

V r loubÍ u Jenikova roste ku př. z hájových druhů Melampyťum cl .F

statum, Laserpit iurn prutenicum' Dianthus s i lvat icus ' superbus,

Asperula t inctor ia, Gent i ana Pneurnonanthe.

Jinak lykazuje okoli Jeníkova z tbelmofilních dr.uhů na stráních a mezich

Salv ia nemoIosa, Tr i foI ium parvií l oruIrr, str iatum' Y polích

Scandix P e c t e n 'V e n e r i s , u Lahošti Buplettt 'u l t rotundif o l iurrr a

Ál l l ium rotun d um.

\r okolÍ Teplic soustředí se vůbec rnnoho teplomilných druhů. Sama zá.

mecká zabrada s pěkuým rybnIčkem (u něho Carex' cyoeroides, Cyperusfuscus, v něm Potamogeton pect inatus) chová někol ik hájových druhů,

tak Brachypodium si lvat icum, Cephalanther 'a pa1lens, zdÍvo.

čelou Tul ipa s iIvestr. is , na volných pak mÍstech Verbascum Blat.

tar ia.

Na \Yacbholder 'ber 'gu, na j ih od Tepl ic ' st ihÚeme Lathyťus montanus(úpatÍ), Betonica vulgar is, Chrysanthemum corymbosum, na c lubech

Ú) TéŽ prý u Černovic

' & Hrobů ( r''}/.'e,.): Srovn. .Renre(Knaf\, t Óetl. HrÁdklr (Fi8c}bau8Ýie8en, .ao,,'), ElYěnic (EoÍl)

ml. ,,Skize.. slt. 96, .Íý'in|!|er

Ó. B. wocheDbl. 1867 !. 2{4.

cizoltakcinCorTr iboštčejtl

visp,ul 'pa

b5Ťe]

Jir

\ÍT'nf

Y

Tnt l

ra

z l

kds

t

I

119

cizopasný Loranth us. Tr.novanský paťk (doubÍ) hostÍ již vybranějšj rostlinstvo;tak Hieracium barbatum (na porfyru) mezi H. s i lvestr.e, Dipsacus la-c in iatus 1téŽ př i P laset ickém potoce), Bupleur 'um longifo l ium' InulaConyza, Genista germanica, Lathrasa squaurar, ia, Bromus asp er,Tr i t icum caninum, Viola odorata, Astrsnt ia, Geum r ival e. Vpr.o-boštoYském parku, kde na dubech opět roste Loranthus, Zastihneme verlle oby.čejrtých drubů hájových jako Hepat ica tr i loba, Asarum euťopaeum'Viola odorata, Lathyrus niger, též Viola mi l .abiI is , Myosot isspars i f lo la, Cardamine Impat iens, Thal ictr .um angust i fo l ium;u rybnÍčka, Y němž l 'oste Nymphaea candida, zast ihneme i Peucedanumpalustro.

U Proboštova na r.ašel inných lukách udává se s Dloser.a, Yio la palu-a j . ' téŽ Rhynchospora alba ( jeŠtě u Judendor.fu a prý u Koštova).str is

Jinak na mokrých ]ukách roste tu Trol l ius a Junc us s i lvat icus.U Proboštova jest téŽ Y přÍkopech lrojné EpiIobium palu

hyssopÍfol ium (téŽ v. Schnr idt ianutn), kteI.áŽio forma hiavntmŤenÍm ná]ežÍ horstvu rudohorskéuru.

Čím více blížíme se StřerlohořI, tím větŠÍ počet tepiomilnýc]r dr.uhů stihueme'Nlnohé háje v poilrudohorském pr'uhu neliší Se takřka jiŽ rrijak oú středoboťských.Těsné na rozhr.aní obou těchttl disir.iktů nemůŽeme vůbec osttou hranici vésti. Takna pomeznÍ čáÍe |ež1 již výchoďní okolí BÍliny, krte roste ku pi. v MónchsbuschuYiburnum Lantana, Pulmonaria angustífol ia, Peucer lanum Cer.var ia, Laserpit ium latÍfolÍum, Lathyrus vors icolor, montanus.Thesium l inophyl lum, Dianthus superbus, Cir .s ium pan uo-nicum, Asper.ula t inctor ia, A s t e r . L i n o s y r i s , Al l iurn v ineale, Rosatr 'achyphyl la, Scorzonet& humil is ' Jak v idět i , ná]eŽÍ iato lokal i ta celkovýmťáZem jeŠtě zcela k StředobořÍ'

Také v okoll Teplic převládá jeŠtě r.áz středoholské kYěteny; vyYinut jestzde i typicky útyar. r.ost]in skalnÍch. Na Stephanslróhe na V od města. stilrDemeku př ' Koeler ia graci l is ' Me1ica c i l iata, Lactuca virninea, Chon.c lr i I la, Saxi f t .aga tr idacty l i tes a na travínatých místech Baťba'r 'east l icta.

Znáná pak l ro l .a Zánecká hostÍ ze ska]nÍch dluhů HieracirrmSchrrr idt i i , Ásperula gal io ides ' Cotoneastsr, Sorbus Ar ia, Poten.t i l la arenar ' ia,r6]) v útvtt ,ru pont ických st l .áDi Antber icum Li l i l -Lgo,Thesium pratense (o!čí pastYioa), Thymus praecox, LÓwyanus, lanu-ginosus, AndIosace elongata (YZácně) ' A( lotr is ver.nal is (úpat i) , Al .rr .b is bi t .suta, Erys imum durum, Viola col l ina, Ií ie lrLc lum cymo.sum, Get.aniuut columbiuum' Sesel i coloratum, Poteni i l l t Y eřn a,}Iedicago minima, Tr i fo l ium stťiatum, Astrrrgalus Cicer. Ze stÍnu..mi lovných rost l io zjevuje se ku př. Gagea minima, na Škrabot inách na úpatÍ

stre vať.sYým rozŠí.

t5!) Sedum rupestreYdno bylo pouze Y jediDém tr8u

var. ref lexum L. (ant. p. p) (- Y&l. ' Y iťide l ioch) pozoro.!a j ižním skloDn, tndíŽ spiĚe nahodi]e

120

Ajuga Cbamaepitys, jedrrot l ivě na ptr lních mezÍch j ihozáp. sttany Ne petanuda, v políc lr Bupleurum rott lndi f o l i um.

Jinak dlužno jeŠté v okolÍ Teplic jmenovati následujícÍ druby: z flory Iumní'polnÍ, př ipadně mezÍ a menšÍch stráněk: ScleIochloa, Hordeum mur. inuru,Albers ia Bl i tuu' P icr is , Tragop ogo n maior, Gal ium tr icoťn e (kupř. mozi Zámeckou horou a Jedvinou], EchinospeImum Lappula, r\Íyo.sot is vers i color, Cor inthe minor, Nonn ea Pul la, Ánt i rrhinum oron.t ium, Salv ia velt ic i l lata, Marrubium vulgare, Anagal l is coe'rul ea, Funrar ia Vai l lant i i , Schle icher i . ' lh laspi perfol iatum, Co-rooopus Ruel) i i , Conr ingia or iental is , Scandix Pecten Yener is,Ántbr iscus vulgal is ' LatbyIus tuberosus' j inak z tr 'avinatýclr s i r 'ánímoŽno jtneuovat i AItdropogon, Anthel icuur ťamosum (ku př. Pr.aset ice),Ásparagus, Podospermum lacin iatum, Arternis ia porrt ica, Cen.taurea axi l lar is , Ásperula cynanchica, Veronica prostrata, Sal .v ia nemolosa, Sta chys ge rmanica, Kohlrauschia, Falcar i a, Bu-pleurum falcatum 1hojně) ' Rosa galI ica, z bájových druhů hu př. Co.rydal is cava, Ádoxa, A l l ium Scoro doprassum, orrr i thogalumtenuifo l ium.

Y Galgenbuschu jest domovem Eupbrasia lutea a Piro la rotundi-f o l ia, u Řelenic 1Šettenz) carex stťicta a dále u Ul lersdoríu C. Buxbau-mi i , v t . zv. [ i ihbuscbu (nn SZ od města) Arnica, Dianthu s superbuse Lorenthus, u Judendorfu Crepis praemorsa, Sanicula, Dianthussi lvat icus.

Něktelé z uvedených druhů opakujÍ se ještě Y okolí Bohosudova a Chlurnu,ač celkový ráz flory jest zde opět podrudohorský. U Bohosudova má svó stano.Yisko zaj lmavé Muscar i botr.yoides, Arenat ia leptoclados, Bromuscommutatus, orchis ustulata, Hieracium f l or i bun d u m, na plsečnatémrozpadu r.uly I le l ichrysum are ar ium' u blízkého Hohensteinu Scirpuscompre8su8 a u sobochleben Ar istolochia Clenrat i t is . Y okolÍ ChlumupovŠimnutÍ zasluhuje o m p h a l o des, Ó8tué! T o rdyl i u m m axi mu m (pont ické),př i s i lníci do Bohosut lova Teucr ium Scorodonia ' na Chlumském vrchu Co.rydal is cava, Campanula Cervicar ia, Vic ia tenuifo l ia a na S jÍŽ nazačátku RudohořÍ Lu nar ' ia ť edi Yi va.

U Chabařovic zjevuje se též Carnpanula lat i fo l ia, známá Lám z Ylast-ního pohoř i ' na lukácb Si laus pratensis, Caťex caespit osa, HieťaciunpIatense, Scolzoner 'a humil is , na polÍch Veronica heder i fo] ia * trÍ.lob a, v Předl ickém potoce Ranunculus í lu i tans, u něho Chaer ophyl lunraromaticum hojně a Lythťu m hy8sopifo l iurn vzácně'

Zbývá ním ještě rybničatý kraj mezi E. LitvÍnovem a l{ostem, pak Duch.cotsko.

NejvýznačnějŠi system r.yb ríků Y první části lozprostÍrá se u Kopist. Z r'b'n ičnÍ f lory uvádíme tu Equisetu r l imosum, Rumex Hydrolapathum,}Ienyatrthes' Cicuta, Carox Pseudocyperus, Mentha Yeťtic i l}ata,Sparganium simplex, ramosuml Oenanthe Phel landl ium, Scutel-

la l ia glat i fo lchar is

1delto i

lDríStechsus, !st i fo lcular iferumsuchýc)t ica, -

u veLkkrle rostrts,culuschar il ius,gi t tchei lpelu(Poslenuif ,

Cal l

a i I lthurL ac

Potr

T2L

lar ia galer iculata, Siurn lat i fo l ium, Sa gi t taťia sagi t t i fo l ia, Typhalat i fo l ia, angust i fo l ia, Ranunculus L ingua (birsutus), Hydlo-char is Mo rs us ťanae' Potamogeton natans.

Na hr.ázích rybníků, kde rozsévá své drobné, úhledoé kvítky Dianthusdelto ir les,usadi|y se mqhutné keře Rubus pl icatus a s ubeťectus.

Na vÍce méně vlhkých lukách roste tu Myosot is caespitosa (na vÍcenístech), Cirs ium canulnJ palustre (s mÍŠencem), Lotus ul ig ino.sus, Vio la palustr is , Betonica off ic ia l is , Er iophorum angu-st i fo l ium, P otent i l la palustr is , Stel lar ia palustr is , Pedi-cular is palustr is , Ptarmica, Hieracium pratense, Tr i fo l ium fragi-ferum, Angel ica s i lYestr is ' Carďuus cr ispus, Gal iunr boreaIe. Nasuchých místech u šaclrty

"Jul ius Schacht I l I ' . st i ]rneme Í Arterrr is ia pon-

tÍca' Vic ia segetal is , Cerast iun: glomeratum.

V krajině Duchcovské jest 1lora lybniční taktéŽ Yelmi pěkně YyÝinuta' taku veikóho rybníka Barbary v samém Duchcově, vroubeuým pěkným pásem rákosin,kde rostou všechny 4 české Elaiiny (za příznivého stavu voďy), Stellaria palu.str is , Naumtrurgia tbyrs i f lore, n& Ylhkých' př i lébajících lukách I lanun.cul 'us Sardous. J inak z rybniční f lory duchÓovské dlužno jmenovat i Hydro-char is Morsus ranae' Lemna polyIřhiZa, Potamogeton obtusi fo.l ius, acut i fo l ius, Utr icular ia negiec t a (vzácně,;, Sagittar i a sa-gitt i fo l ia, Butomus umbel latus, Nymphaea candida, Z anichel l ia palustr is , Rumex aquat icus, Ror ipa anphibia, Peucedanuupalustre ' Carer Pseudocyperus' cyperoiďes ' r ipar ia, paniculata(posledni dvě Ýzáctrě), Ranunculus L ingua, Pepl is a j . Také Lotus tenuifo l ius na vlhkých lukách se udává. 1 '5)

Y křovinatých mokřadech u rybníků, zvláŠtě ve společnosti o1Ší, sídl{ YzácněCal la p alu str is .

Jinak jest oko]i Duchcova bohato zvlílŠtě rurlerálnimi druhy. (SroYn. stř. t10aŽ 712.) Z thermofilnÍ flory jmenujeme z okoli duchcovského jeŠtě Lavaterathur ingiaca (oehojné)' Crepis rhoeadifoI ia (chová se co luďerá loí dťuh),Lactuca sal igna a Salv ia Yert ic i l lata ( jako předposl .) .

U Steinmůhlteichu u Tepl ic st ihnene opět Ranunculus L ingua, vněm.Potamoseton acu t i fo l i us.

|..,) DIe neú'se ml. (,,Skizze.. 8tŤ' 30) též u (oštso e Hrobů.

Výklad k obrázkům.

obr. I. Staleté porosty k|eče bažinné u Moldavy'

V levlru zvaném ,,Kalkofner Revier.., mezi }{oldavou a Cinvaldem, rozpro-stlrajÍ se ještě dnes zajlma\é r.aŠeliny, které z největší části pokrývají téměi. zcelanepřÍstupné porosty kleče bažinné' Kleč není tu nikdy přímého vzr'ůstu: jejÍ kmeny's ternně zelenými, hustými kor,unami bývaji namnoze innohonásobrrě pokrouceny.Některé kmeny, jak obraz okazuje, ohýbaj Í se těsně nad povrchem raŠeliny a po.kračují pak téměř v souběŽné čáře s ním, zďvihajíce se teprYe ku konci v obloucjchneb křivých čarách. obraz náš otvírá pohled do pťasta|'ých, rukou lesulkovou ještěnetktrutých pol'ostů, v nichž jednotlivé kmeny nabývajÍ nezvykle velkého průměrua tak hustě se proplétají, Že jen s největšÍ obtÍží možno se jimi prodrati. V popředípřevládá vedle pokr'ývky mechové (Spbagnum) hlavně YaccinÍetum, Y něŽ jsouÝtrouŠeny četné kompaktnÍ tťsy suchopýru (Er. iophorum vaginatum)'

obr' II. Porosty kleč8 baŽinné na raše|inách u sebastiansborgu'

V r.ozsálrlýth por.ostech kleče baŽinné, kteI'é pokrývaji va'|nou část r8Še]i}v okolÍ Sebastiansbergu, stibnene v některých par.tiíclr vysokokmenné, statné stromykleče baŽinné plÍného vzrůstu. Tyto vysokokmenné pofosty kleče bažinné (Pinusul ig inosa), jak jsou Zoblazeny na naŠí tabulce, nemohon ovšem kladeny být ik útvarům lesním, nýbrŽ k útvatům. raŠelinným, s nimiŽ geneticky souvisejÍ, byťby i místy nabývaly zdánlivě tvářnosti lesu' Kmeny kleče bývají vŠak zŤÍdka zce|apřímého vzrůstu, nejčastěji vyrustají více nebo méně šikmo.

Sr.vn. též str'. 49.

obr. tII. zejímavý smrk u uIlers|ohu.

osaměle na travinaté Stráni u Ullor.slolru, skoro jiŽně oď Perninku, stojív blízkosti Školy tento vysoký, zajímavý smr'k, který před lety' kdyŽ již tu stálv podobě statného stťomu' byl lozpoltěn v ďolejŠí své části, nezahynul však, nýbrŽ

znovav náhtsobem]ábroYzalzle

smrklohnut

Nejkr

ritlě1strolOht't

'o'la

v.

;hiě:uďÍ) l t

123

znova vyrostl, mohutnými YichŤicemi byl však opětně polámán, až koneČně vytvořilv náhradu ztraceného vrcholku více nových vr.cholků z postrannich větvÍ. Tím způ-sobem nabyl konečně prazvláštni podoby: z krátkého silného kmene vzrůstá kande.lábrovitě celá řaila skoro stejně silných vrcholových větYí' při čemŽ ještě různézauzleniny přispÍvají k zvýšenÍ bizartnosti colku.

SťYn. též stl' 77.

obr.. IV. Závěs v Rudohoří'

obraz náš předvádí nám lesní pattii z Nickelsdorfského revÍru' kde jednotlivé

smrky trati se pod vysokým záYěsem sněhovým, takže Yětšitra ÝIcholků silně jest

ohnuta a kaŽdým okarržikem můŽe se zlomiti pod ohromnou touto přitěŽí. Zmrzlé

iÍní a zmrzlý sníh na sirom€ch zove Se v RudohořI ,,Anhaug" neb nAnraum(.Nejkrutěji řádi tam, kde jest nejvíce mlh a kde kraj jest otevřen k Jv.

Sřvn. téŽ str. 34.

obr. V. Snóhové Do|omv v BudohořÍ.

Pohled do smrkového lesa, v němž řádil závěs a polomy sněhové' VŠudeviděti z kořenů vyYťácené kmeny, které se místy seskupují Y colé pyramidy. větŠinastromů, na pospas vydaná zlobó sněhu a vichrů, zbavena jest svých vrcholků.ohromná tíž Bněhu zdolala i nejstatnější kmeny'

SrÝtr. téŽ str.34-3l'

l)

!

;it

ií, lL

I. Geografický rejstřík.

1, v|aslni Budohoří. s(larasr ianc J!"| i :* "r j r . . .

isAbeŤtamy 8[

ÁnDsoorlsEe uool l . . . .109

ÁlDatbal , ?8 -ol|p*"., ] ' ' ' . . . . . .1o4Ář l lDovsKe uool l . . . 95

Bpčoý 96, 97Birken - 97

LlDoucnec 106

Boleboří 96' 97 rJouBa . .102

Boží Dar - 83' 84 Moldavg 10:]BIeite. Busch . . 10ó }Íůckenberg ' 10t'

c;trvald . 1oB lltickeuthulm 1os

čenený Hrádek N8Lléřov . . 10ó

' 97 Nesselberg . looDubÍ ' ' 103 l: i . ' '"d, .1o2

Ayoek 77

FicbtelLerg 8iF]ec}elmtihleťbach 93 řeÍnlr lE . 7i ' 77

ťlessoerg . 7s' 79' ě0Geierobulg - 104 PiísečDice 89, 90Glasberg .15, 16 Pi iNteiD 86GŤundrnuhle . 9{, 9'.)

Ba.zeobelg 94

H&mmr. . loo RieseDbur"g . ro l

uessbers . - . ;.: ';; Rothe sudel . 8s, 8e

i : : i ";* l . . . . ' . . . ' . ' ' , ' ' ! : seb.Bt iatrsbeŤg 93HIoznětíD . ' . ' . . ' i . ' l ": j** 99

' ' - Stifeu 86

chomútovské údotl, . . 94, 9i Schimberg . 98ĎcDmleceDerg d8

jáchymoY ' 80, s1 Schónliudský vlch . 94

JirkoY 96 schónwsld 86spitzbelg u Bož. DsIu . 8ó

Kaf 79 Spitzberg u PřísečDice . 89Kei lberg 81, 8:, 83 Schwarzer Hi ibel 94

r26

StolzeDbsiB.St!obDitrstúrmeIsuBipeŤk

Telčská rokliDa .Telnice. .

Ul leÍsloh

Ves NovÁ v Horách

WieBelstei ! .Wirbelstein .

ZaječiceZecbberí, ,Zechgrund

2. PruhBohosudov -Bisnd HoIDÍBuťbeÍg

DoubíDuchcov

ěernovické Doubí .

Egerberg .

GalgenbergGalgerbuscbGoldberg.GŤasbe]'g

HeidelsbeŤgHeil igeŤ Berg

. 88 HeklbeŤg.. 101. 102 Hirschberg, . 10391. 92. 93 chab&řovice

chomútoY.96. . 105 leníkov

' 77 Kadoň

. . 100 KlášteŤec .KoPistY

.. .100, 101. . 86 Langer Berg

. . 97 MÓBcisbuscb' 104

' 8? 0strov

Přoboštovpqdrudohorský. Pur.berg Malj'.

. . r20ínR leeDeŤg .

. . . . ;;; seeháuselSchónburk

' 1 lR ScbvarzbergSDOtlCC

Sieinrnublteich

' . 118 stephanshóhe .

. .109 Tepl iceTInoYsuskÝ p!řk

. .10s

. . 120 Úducké Doubí

..109

. . r08 Wachholderberg .-.

. . 108 zámecká iorr .

. . 110 zásada

. .109

. . r09

. .120

. . 117

. . 118

. .109

. .109. 110, 121

. . 109

. . 119

. . r07

. . 119

. .110

. . 109

. . 109

. . 109

. .109

. . 118

. . 119

. . 118

. . 119

. 1r6, 117

. . 118

. . 119

. .110

Abies pecÁcer Pget.{cbilles '

(= Acl

- nobili- PtaťEÁcbJropl.\conitun

- Nspe- Stoer- Ýar'elÁcolÚs I

Áctae.J lÁdo!is- rerl]Agrostis- r(rle

- rulgÁlla. plÁjuga t

- pj'r8- reptÁlbersiÁl isBaÁllitlm- lotll- Sco'

- urs:

- r inrAllosurÁlDus

cieltrineb drYiskadosti

.109

. 109

.120

. 1r7

. 118

. 109

.109

,121

. r09

1r9

t07

119110

109109109109118121119

118119

1r8

119110

(= Acb. IIleDkeona Tausch) .- nobi l is L.- Pt&lEics L.ÁcbyIophoru. ma,culatrrs scop'Aconitum lycoctoDum L.- Nepellus L.- Stoerkeanu& Rchb.- Yariegetum I.ÁcoŤEs cslsmu8 L.Acťaea spicata L..AdoEis aestiysl is L..- Ýerlal is L'AgťostÍs c&Dios L._ Ťupestris Alt.* vulgaris \Yitb. .

II. Rejstřík

.Abies pectiEara DC.. :'TlAcer Pseudoplat{nus L. 41, 48Áchillee l\Íillefoliuú L' Sbsp. sudetica opiz

.60

. 9{, 110

60, 70, 109

. 26, 66. 27, 6t). - 37, 70

- .10, 45. . l1 l' 2ň' 119.58.28

Áiťů plaeco{ LÁjuga Chamaepitys Schr.eb'- pyramidal is L._ ťeptaDs L' 'Álbersia Blitum lith.Ális@a arcrraťum lvlichsl.Állinm u)oúlaDum Sc}rdidt .- rotulduor L.- Scorodoprasum L.- ursinum L.- vineale l,Ál losurus c. ispus Bb.Álnus i lcaDa DC. '

. . 1t1, 120

. 2t, 40, 9{, 108

. . 112, 120, .107. .109_ . 117, 118. . 117, 120. 4ó. 102. . 117, 1r9

. .103

Alopecurus prateDsis L.Ályssum saxati le L.Áúb]yštegium sLlbtile Hlt'm'Anag.Ll l is coerule L Scbrb.Ándr.eaee peirophi la Ehrh' .- Bothi i Web. eť }tobl.Aadrorneda pol i i fol ia L.Ándropogon Ischaemum L'Án.I.osace elongata I]Ánemone oemoros& L'Angel ica, si ivestr is L. .- - var. muntaDa (Srhleich.)ÁnieDlrsria dioica GrtÍlť. 'An!bemis t inctorir, L.Authericum Li l iago L. .- r&toosum L, .Ániho!:rnth.rm odol{tuB L'Ánthdscus Yulgsl is PeIs'Ántlrvllis Yrriqerarirr L.

-{trt irrhinum OroutiuE L.Ápbanes arÍensis I, 'Aqui legia vulg&ris L.Árabis brassicj{oťmis \Yallr.- Halleri L. .- hi lsula Scop.- petraea Lmk,ÁŤUbaúgelica, offi eiDalis Hffm.ÁIctostap}yloB officítr&lis w. GÍ. .Árenaria')eptoclados Rchb'Aristolochia Clemsiit is L.ÁImeŤia vu]gal is wil ld'

orunu."'J

stÉo3.58

. . 109, 110

.{5

. .190

26' 50, óó, i6. - 120

. i j2, 11ó ' l16. Í:2

. . 7 l. . 1r,9, l lq 119. . 110, 120

.53. . 111

. I 11. 9i , 110

. .109. 26, 37r r01

. 110. . 109. 79, 113. 2ó' 40. . 111, 120. . 120. 7!

*) V rejstříku toE]to uvedena jest Ýětšina ve Yšeobec!é části zminěných druhú' Ze spe.cielní části citoYáuy jsou jen ty druhy, Lte!é ne uv. m. se zÝláštními poznámkami uYedeDy j;u,Deb drtthy Í Rtdohoři jen !a E1ílo st8loviskách rostouci.

'r*ěkdy citována jsou mimo to staAo.Yiska dmhů, j ichž Yýskyt se stanoYiska fytogeografickélro jest pozorrrhodný, byl by j inak bylydosti IozšiŤenv.

128

Ár.Dica moDtaDa L. 96' 60, ?0, 11ŤÁrnoseris pusilla GseIťD. 98ÁŤrbeDatlreŤum el'tius M. & 1{. ó8Altemisia poDtiťa L. i5' 97' )17' 120,12!.Áruncus si lÝester Kostel. 26, 37Ásaru& europaeum L. 39,45ÁspaŤagu8 off lcíDalis L. . 120Asperugo procumbens L. . lo9, 112

Brutrell& graudjilor.a Jacq.- laciniata L,Bupleurum falc&ttm L.- longifol iun 1..- rotundifol iurn L..Butoúus umbellatus L.Buxbaomis i ldLrsiata Brid. .

. . 110

. ,118. . 109, 110, 120..2ó '70'117'||s. . 118, 120. . 115! 121

ÁspeŤu]á, cJlt&Dthic& L. . 110' 120 crlaosglostis árundilace& Rrh. . . 38' 44, 66gal ioides M. B. . 108, 109, t10, 119 - Hal leriana D0. v. l i l losa,

_ odoŤata L. . 44 _ montaDa I{ost' . 25. 3s. 97- t inctol ia L. . . 118, 119 - vi l losa lIut. .26, 38, 66AspidiuE Blaunij Spenn. 27 - var. Plabrala {čel ') a rnr' ni losa (če].l 38- Fi l ix mas Sw. 38 - - v&r. pseudolanceolata Domin. . 139

- lobá.tuE Sw 26, G3 cal la p ustr is I".. . . !]6, 121- Lonchit is Sw. 26,33, 105 Cal l i tr i(he hanuleta l{i i tz. . . 111

- spiEulos[ú sÝ. 38 - sta,gnal is Scop. . . 107, 11{.Lster LinosyriE Bernh. . 119 Cul luna vulgal is Sal isb. . . . a)8, 67- Novi Pelgi i I, ' . . l l]J Caltha paltstr is I] ' YaI. ledi(atrs (FoŤster)Ástl l lgo,lns cice! L. . l]9 37) s4, s7ÁstrrDtia majoŤ L. . 62 Caopaoula bononi €nsis L.. , 25,|17.{thyrium {rlpestle Mil. 26, 38, 66 - Celvicalia L. 39_ Filix feÍoiDa Bth' ' . . 38 - ]atifo]ia L. 39, 102' 120Átríplex Ditens Schkuhr' . ' r12 - pelsicifbl ia L. . 61

- roseum L. . - . .172 - rotundifol id L. . 61Átrops Bel|adoBDa L. . 40, 46 Cardamioe amara L. 3ŤÁtlopis di8tans Griseb. . 116 - i&patieBB L. 40' 4ó

'q.Ýena platensjs L. . t1o - hi lsuta L. ' 40_ pubescens Huds. . 58 Ťesedifol ia L. . 29BáIbaraea 6trict ' , Ándz' . 119 - si lYatica Lk. . '10Bl lÍtlAmia it}yphyl|s Brid.. 48, ?0 Caldaria Draba Desv' ' . . t11

- pomiíormis L. 48, 70 Car.Iuns crispuŠ L, . 36' 10l ' 121Batrachium aqu&tile . ó7 Carex amprrlleoea Good' . á4- paucistamineum (Tsch.) 80 - bl izoides L . 86Belonice oíficina]is L. . . . ?o _ Buxbaunji \\-hlnb.. . 11d, 1r8' 120Betula rarpatica W. & K. . 49, 53 - ceespitosa L . 116' 120_ nana, L' '24, 25J 49' ó6' 84, 86 - c&npsceos L. .50' 51' 11í

- pub €scens Ehrb. . 49 - _ Ýar' congesta Dofi in . 50_ lel l lrcos& Ehl 'h. . 41' 49 - ť'peloides L' ' . 107, 115' 118, 121Blechnum SpicaDt \\: ith. . 26,36, r5, ro3 - distans L. 97, 108, 116Botrycbium Lunaria Sw. 63, 66 - dist icba Huds. . . . 116

- nrauica aefo]iuo A' Bt. 26, c'B, 77 - elongeta L. . ií4_ Iutaefoi iuo .{. BŤ. 26, 63' 66' lo2 - l i] i formis L. 50, ;4I]ťsc}ydolt ium tl ichoide8 web' 48 _ f lava I,. 49' 54lJr.achypodium pinDatuE P. B. . 63, 109 - lumjl is Leyss. 25, 110Br.acbytbecium cuitum Ln.lb. ' 48 - ilťjgrra sÍ}. 28_ ŤiYulele Bryol' eur. . . 47 - *lepidocarpa Tscb. . 93- sa}eb[osul) Bryol. eul. ]8 - lepoliDa L. v3r' argyr.oglochin HorD' . 4óBriza oedia L. . 58 - l imosa L' 96' á0' 5óBlomus &rYeú8il L. . ,112,117 - úont&la L' ' 109.-. aspe! MurŤ. . 36, 44 * muricata L 43

- commutatus Schr. . lL2'120 - nutans I{ost. . 118

- eťectus Huds. . 109 - 'oederi Elr lb' .49, ó4_ iaermis Ley8s. ' . . 1o9 - panicea L. ó4

oarex p- pauc- pllul- Pseu- Ťem(- riprr- Scbr- silvs- stell_ 8tť!(

- ÝeBr- *vit

- vulgCarumCastaEcttbaÍjCaucaliCeBtiu- Jac- !ar.- Pht- sol lCentutCepbal- palceŤast- glo'-. gtu

- 8eDcereÍbceriÁtChaert- aul- bul- hirChaeirChamrCheo<ubon(Chrye-L(-p0-TLChry!Cicut.Circa_ií

-1)Cirsir-c l_e)

-h,

i

11011812011912012117

66

s7

38332!111lEi

87t73920616L

Lót0r9,0

1I

.46

05)L

i

!

csťex peniculat! L'- pauciíoro LighlÍ:- prilulifero 1,. var. lougibracteata- Pseudo-Cyperus L. ._ Ťemots jJ.

- !ípsřie cu!t.- Schreberi Schrnk._ silÝatica Euds.- stellulata Good.- stricts Good.- Yesicalia L. .- *ritilis Fr.- vulgoris Fr.Carum Carvi L..castelea' vesco Gaeřto'clth4rinea teoella Róh|' .Caucalis daucoides L. .Ceotaurea axillaris lTilld.- JaceaIJ. .- paniculat4 Jacq.- Phrygia L. p.-

'olstitiá.li8 L.

Centunculus miDimus T,..Cepb&lslthera eosifolia Hich.- pallens Rich.Cerrstium brecLypetalum Desp.- glomeť&tum Thuill.-- glutitrosum Fr.- semidocsnalrum L.Cerefolium gativunr Bcss.ceriEthe Íninor L.Chaerophyllun eronsticum L.- auťeum I]. .

'- bulbosum L.- biasutulo L. -ch&etuŤus MaÍf ubiastťum Rchb.Chamtebuxus al!e3t.is SpacL.Chenopodium spec. div.Chondrilla juncea LchŤy8aútheEuÍ! colyÍDbosum fJ.- Leucanthemum L.- portheDium Bernh.- Tanacetum fiarsch. .Cbrysosplenium óppositifoliuo L

Clelnatis recta L. . . .cDidiuE ÝeÍosuro Koch.Coeloglosum Ýilide EsrtÍtr. .Colchicuo autumnole L. .Comarum v. Poteutillaconium macElá'tum L..Conringia orientalis Ándrz.convalleťia Eajalis L. .Coralliorrhizo ilnata R. BŤ.oor lus Mas L..Colonopus Ruel l i i Ál l .Corydalis cava Schwgg,- digitata Pe!s. .- fabecea PeŤ8.Coryuephorus canescels p. B.ooscinodou pulÝiDaíus spleng.Cototrea8ter volgaris Lindl.Cťepis paludosa 1tlóoch' .- - var. brachyotus čel..- plaeÚolsa Tausch. .- Ťhoeadifolia M. B. .- succisifoli& Tausch0ynodontiuÍ! polyceŤpum EhIbcyDosuŤus cŤist4tus L. .Cyperus fuscus L.Cytisus Laburnum L.- uigricans L. .

Dactylis gloÚelata L. .Danthotia decumbens DC. .

- superbus L. .Dicl&ne]la' curvstá' IIdw. .- squarros& stafke .- subulets Edv. .Dicraíuú Bergeli Blaodow- StarLei Web. Mohr.Dictaútrus albus L. .Digitalis purpurea L. .DiplotsÍis muralis Dc'Dipsacus lacitriatus L..- pilosus L.Dorooicum r,ustriecum Jacq.

Daphae Mezereum L - 41, 44Dental ia bulbifcra L. . . , ló,8o,1o5} 1os_ eueaphyl los L. . . 4á' 10á, 1o8Deschcmpsia caespitosa P. B. . l:, fS, ttO- - Y8r. luťee wimm' & Grab. 4', ó8- flexuoss (I'.) . . . 42, 1BDiaíthlrs Armeli& L. . . l1?- csesius Sm. . 110- Celthtrs iaDorum L.. . . .22,21, 109- deltoides L. 6t, ?1. Eel lwigi i BoŤb. (Ármeria X deltoideg) .11?_ silÝ!,ticus }loppe . . 25, 61, 118' 12o

. . tzr

. . 110

. 49J ó4

. . r20.54

.50

.62

. . l1 l

. . 120

. - 116

. 22,71,109

. 26, 60, 117

. . 118. . 45, 96, 102. , 102, 118. 97r 118. . 1t7,721

' 9í' 118. . 118. 97, 111. . r09, 112. 3t, 120. 28, 82

. . .111. 95, 40

. . 1 l0r 119

49, 115,12126, 49' 5óJ. Lge 82

. . 115, 121

129

. 94, 110

. 97, 11S

.59. 59, 116

. . 11t

. . 111

.. 70. 45, 103. 70, 99. . .111. . 120. .107.23.71

. 23,70,

. 36, 60

-60

Cicuta Yilosa L. .Circaea alpina T'. .- iDleŤmedia EbŤh. -- Luteti&tra L. .ciŤsiuo sclule Áll.- ctDulo MÓích.- eriophorum Scop.- heterophyllum Áll' .- olersceum Scop.* psnnoÁicuú Gaud.

. 98, 113

.68

' . 115. 27,37

. .190. . r 12, 121. 26, 60. 48, 70

. . 118. . . .118. 68,7q 110

; 44, 58. . . . 66

'n í 'a r 'Ó ro^

. ' 23' gó, 101

. . to l

i

ir l

{

:!

. . 10ó. 60, 116, 121. . 108, 109, 110, 113. ?6, 37, 60. 37J 60. .119

1

Dr. K' Domi. : Rudohoři a Pruh Podrudoho.ský'

Echioops 8phs € locephalus L. ' 112Echinospermum Lappula Lehm. 109, 112, 120Elatine Ál8iDrstruÚ L.- hexandra DC.- Eydropiper L, .- trianalra Scht. .Il lodea canadeosis R. & Mchx..

r30

Dloseía int€rmedia Il&yn.- longifolia L,' Ťotundifoli8 L. .Dr\ptodotr pstels Brid.

I)uphorbia dulcis J8cq.- Egula L.- exiguo L.- felcsta L. .Euphresis lute& L.

Fagu8 silÍltiee L. .Falcařir EiÝini EostFestoca elstioŤ L. .- gleuce Sch!&d.._ heteŤophyll8 Eke.- ovila L. ._ Ťubra L.

- si lYatlca Yi l l .* sulceta, Ilack.Ficaria *nudicoulis lieln.FuoaŤia ro8tellBtB KÁaf'- Schleicheri Soy. $r.

Gag€a 0Nensis sohult. .- miniura ScLult.

. :926, bt

. .115, 118

. . 1r5. .114

. 36, 44.66.; .116. 71, 111

111

, . 108, 119. . 117, 119

l lerBHer!Hete)IIi€rÍ-b;

-c!

-c.

' -eFr

- l

HieHolIÍolI lolÍIotHy,Hvl

Elymu8 euŤopaeus L. . L4Ernpetrum nigrum L. ' 96' ó!, ó6Encalypta, cotrtorta Lndb. 41Epilobium sp. div. . 115

- anagollidifolium Lrnk. :19- trutatrB Schmidt 26, 51, 66- palustre L. var. byssopifoliuo Rchb. 51, 119- pslu8tŤe L. val. schmidtianum Rostkov

ó1' 119- tetragonum L, . loq 110- tligonum Schrk. 96, 62' 6íjEpipactis lstifolia Ál]. ' . 39- pelrrstr is cťantz ó9' 116Epipogon apbyl lus Sv. 96, 39IqujsetuB l imosuú L. . 11ó- palustťe L. . 115- p.ateuse Ehrh, . lo2- silYeticuE L. 37, ó8Erica canea L. 26, 40, 71Eriopboruo alpinum L. 28- angustifolium Rth. . 54

gracilo Koch . . 25, 50, 9?, 98- latifolium Eoppe. 54- YagiDatum L' 26, 60' ó1Itryngium c&mpe8tle L. . . 109, 111Etysimuo crepidiíb)iulr Rhb. 25' 109, 110- r lurom Presl . 101, 108, 119- repanilum T,.EupetoriuÍo caBDabiDuÍú L.

Galanthus nivalis L. 97Geleobdolotr luteuE Huds. . .14

Galeopsis Ýelsicolol J5Galiom lfollugo L. : 7l- saxatile L. 2G, 39_ silÝ&ticum L. , . 43' 10- rotuDdifolium L. . 40

- tricorne \lrith. . r20._ YeruE L. 71Geíists gelm&nica L. 62J ?lGentians Amarel ls L. . . 108_ campéstriE L. 61' 108- chloraefol ia Necs. 61- ci l iata L. . 108- obtusifol ia Vi l ld. .26, 61,94, 104- pannonica Scop, . . 28- PneumonaDthe L. . 118GcŤsBium columbinulo L' 22' 71' l| i- dissectum L. 92- divaricetuE Ehrh. 23J ?1, 101' 117

- pBlustre L. . . , . 62, 116. pŤatense L. vsr. cglaudulosum Oe]. 62_ pylénaicum I,. . . 101, 113* sanguiDeuE L. . . f18- sjlÝatjcum L. 26, 62Geum riYale L.. - 28, 87, 62GlyceŤia spectabi| is M. & K. . 115Gnaphalium l loppe&num l{ocb . 39- Irolýegicut! Gunn 26' 39Goodyera repens R" Br. . . 108, 109Grimmia Doniana SÚdtb. . , 47* ov&ta web. Mohř' 47GymnadeDia albida Ricb. 26' ó9' ?9- cotropea R. BŤ. 59Gymnostomum lupestle Schleich. . 47

Halpanthus FlotoÝiaDus Nees 48Hedela Eelix L. . - 14řIeleociaris aciculal is R. B)'. .72' 115_ oÝata R. Br ' . . . .107- uniglumis Lk. r . 116, 118Ilel iaítbeEum ch8maeci8tu8 Mil l , 61, 71Helichrysum areDaŤium Dc.' . . 120Eell €bolus viŤidis L. 40' 104Helacl€um *au$rstifoliuú J&cq. 93Her&iDirm Molorcbi8 R. Br, 25r 85

Ey

'l:rty

",lE

InIn

. . 111. 36, 71

.71,1r2

. .112

. . 120

. 41, 41

. 109, 111

.70,99

.s0

. 44, ó8

r{

i6

61I

Hernisrie hiťsut& j,. . 11lEerperis matronalis L. . 113Heterocladium heteroptelum Bryol. eu!. 4?llieÍaciuB auraíti&cum L. . 28- barb8tum Tausch . 2óJ 39' 100, 104' 11g- bifldum Kit. . 109- co]linuú Gochn. . Io9- cylrosirm L. 22111, ]10, tr7- floribundum Wimrn. I 26, 60, 120- gothicua Fr. . 60- grsDiticrm Schulz bip. yar. quarciiicuE

Freyn . 110- muroruú L. var. atroyirens Čel' . . l09- pratense Tausch 60, 190- Scbmidtii Tausch . 23, 70, tlg- setigerum 'Iausch 109Ilie|ochloa austrirlis B, & Sch. ?0, 117l lolcus moll is I. 58, 66I{omaloiheciurn sericeum L. 48, zt)Flomogyne alpina Cass. 24, 26, 89Hordeum murinum L. . . 120HydlocbariB }Iolsus Iatrae I,. . 114, lŽ1HylocomiuE loŤeum L' . 48- squaŤlosum L. vel. Bubpintr&tum Liúdb. 48Eymenophylluro tunbridgense Sn. 2?Hypericum hirsutum T'. 37- humiítrsum L. 62- quadrangulum L. ti2, 68]Iypúum cŤist& castlensis L. 48-- ouspidatum L. . 65- intermedium Lndb. . 55

ocb!&ceum lvilr. . 55- pallesceDs Ildw. 48- ŤeYolYeĎs s.w. ' 48_ stramiDelrm Dicks. ó5l lypochoel iš Ílaculata L.

'ó, l10

lspatieDB gleDduligera Roy. 113- Noli tangere L. 42, 45Imperatoťia ostťuthium L.. . 26' 62Inu]a Blitannica L. ÝrŤ' seťiceo.lsuugjnos!,

Domin- CoEyzB DC.- saliciDa L.Ir is PseÚdacolus L' '- sibirica L. .Isoétes echitrospora, Dur.- lacustr is L.

131

- sLlpimus ÚIdnch 5o, 51, 1o4- - vtr. confervtceus Buchen. . 104- triffdus L. . 28

Kn.utia, silYatica Dub, .Koeleria pyramideta (Lam.)_ gracilis PeŤg'Kohlrauscbia pťoliÍera Nth. .

La'ctuc& peretrúis L'- querciúa L.- ssligúa L.

.39

.58

. . 110, 119

. . 109, 117

. . 110

. . 117

. . 1t ?, 121- Scariola L. . . 108- viminea Presl . . 119Lamium macul&tum L. . ,. 44L&serl it ium latifol ium L. .28,70, l|g- pŤuteÚicum L. . . 118T,a.thŤeea squaEs.ia L, , 45Lethlrus Úront&Dus Bernh' 63, 70' t18, 119- niger Bernh. 70- paluster L. . 116- tubcrosus L' . . 1Í0_ Yeřsicolor Gnel. . 119LaY&tera th[l i l|giácÍr L- . 121Ledum pfl lustre L. 26,50, 56, 103LemD&gibbal . . .114- polylŤbízo L. . 1o?, r14Leontoalon bispidrrs L. var. nigricaDs Tausch 60f,eontopodirm &lpiDum CasB. . 26Lepidium campestre R- Br. . 111- ruderale L. . 111Leucojuur vernum I'. 86, 94, 105Levisl icuú offfciuale Koch . . 77,1|,3Li l ium bulbiferum L. . .25, 58J 9{- Má'rtsgon L. . . 58' 71Limosel la aqEatica L. . 72,107Lin!Ťia &lYe!si8 Desf. . . 1l1- Cymbalaria Mill . . 118LiÍruE eEBtriacun L. . 113- catharticum L. 62Liste.s coŤdatl R' Br. . .21, 28' 'ě9, 50_ oýat' R' Bl'. ' 59LoDicer& coerules L. 28,, nigra L. . 26, 41, 44, 71Loranthus europaeus Jacq. . l l9, 120, 121Lotus tenuifol ius Rchb. . . 121- ul igi[osu8 Schk. 96, 68, 115, 116, 118Lunada rediviva L' , 2\ 37' 101' 102, 104, 10óLuzula albida DC. . 58, ?0- cempeBtris DC. 58- maxiÍoa DC. . 25, 38, 88- pal lescens lVhlnbg. . 11?- pi losa' lYi d. , 41- sudetic& Meye! 28, 50, 57

g*

2

I

90(.)

'1' I

,s)8i l

r8

Ii

t27

i2i3L8'i9i2

J9j9

)9

T9t97

.8

t7

.8,1

)D' |asioĎe moDtags L.Juocus f l l i formis L..

- Gerardi Loisl.

- gilvaticus Reici. .-. squarrosns L.

. . 1.38

. 7t. 10á, t08. ó9, 118

.28

. 28

. 50, 64. . 116115, 116r l l9

132

Lycopodiuo a,lpinub l'' . 26' ó?' 66' s4- aunotinuB L. 26, 38- claYatuE L. G?- compl&natu& L. 26, 38- inutrda,tum L. 9C, 49, 55, 86- Sel&go L. 26, J8LyoopuB eulop&eus L,, . l toLysimrchia nemolum L.. J6- l{utuDularia L. yar. longepedutrculata

(opiz) Domitr (- L. ZaÝÍadskji Wiesnel) 97

Nl]llmburgie thyťsiÍlora Rchb. ' 56'Neckera pelDats HdÝ.Nepeta nuda L.Nephrodium oroopter.is Desv.Neslea paniculata Desv.Nounea Pul la DC.Nuphar pumilum Sm.Nymphaea candida Pťesl

107, 115, 118

_ . 120. 26, 38, . 111

.29

fhyteuEPicea exPicris biPimpinelPiDguicoPinu8 rrPitola c.

- medi- roturPlagiott- sileBPlEntag,PlatsÍt]- solslPoa alf

ann- bulb- Dem- Pret- Buil(Podosp- laoirPogo[aPolycntPolygď

PolygoPolygoPolypoPolytri- alp:Potrm,- cril- gÍa

- luc- obl- pe{Poteíl- aut- nt(-Bo- cal- opr- pal- pr,_. Ťe.- su:

--;:-ťoteÍ?renaPrimt

Malaxis paludosa Sw. ^ 24' 5ó' g1Malva L'orealis \ťalln. 1- pusill8 lvith.)

22' 71' 1Í1,11.8Msrrubium vulgare L. . . . . . . . , r l lI ledicago Einime Bert . t1O, 119MelampyruE criBtttum L. . . . 112, 118- lemolosum L. . . 68, ?O- s i lvat icum L. . . . .26,40MelandryuE noctiflomur F!. toil, 109, rlt- silvestre Roehl. - 26, 40}Íel ica ci l iatn L. ' 25l 110, 119

LytLrum Hyssopifolia L.- Solic8lia L. .

- lutans fJ.Melittis Melissoplyllum L. .Menth& vir idis L..MenyaEtbes trifoliate 1,.MelcuŤialis enrtu& L. .- pereDDis LMeum athaúanticum Jacq'- Mutellile Gaeřto.Milium effu8um L.Mimulus luteus T,.- mosch&tus Dougl.Mnium cinclidioides Eůben.- Sel ige Jur..- subglobosum Bryol. eur.Moehrin8ia tIinel.Ýis cl!v.Molinia coeruleo Mtlncb. .IrÍonesis graldíflora Salisb. 'Montia Di!o! Gmel.- rivularis Gmel.Mulgedium alpilurn Cass.Musc.ri botrtoides Mitl, .Myoeotis caespitosa Schltz. ,- palu6tris Rth.- Bpsrsiflo!& Mik._ Ýergicolol Srn. .Myoruros minimur L..Myrrlie odorata Scop. .

Nařci88u8 poěticus L.'Naldus 8tŤict& L' .

oen&Áthe Phel l8BdŤiuB LE|k. . 1]áOligotricbum beriynicum Ehrh. 47Onphalodes scorpioides Schrlk. . 10l, 11?, 1zoOnoois Bl idoso L,. . . . tobOphioglossum yulgetum L. . . ., (r(;Orchis coriophora L. . 97_ globosa I,. . 24, 2ó, 59' l03' 1o4' 10á- latifolia L. s9- maculata L. . . 38_ rnaBcula L' 24, 28, ág- - var. speciosa Koch 59_ }Ío!io L. 69- sa&bucina I. . 59, 101_ ustulata l ' . ó9, 116, 12ooÍeoweisiÍr BluDtoli sm. 48' 70oŤnithogDluE nutans L' . 111- t€nuifoliuro Gus8. . . 11o, 12oOrobancbe arelsria Borkh, . . 95, 109- c&ryophyl lacea Src.. . .11?- coerulea, Vill. . 22, 97- Xochii Schltz. . 94Orthotrichum stramineum HrtrBch. 4roxelis Áceto8elle L. . ' 44' 89Oxycoccos microcorpa Turc. 24, 25, 50, 86, 1OB- palust s Pers. . 26, óo, 65

Parjetar;a off ic insl is L. . 101, l14Paťi6 quadliíolia L. ' é1Parlassia palustr is L. , 51, 6t,115, 116Pastinocs op&c& BeIEh. 2ó, 62' to?, 1o9' 1tl- sat iva L

-t l6Pedicularis pa,lustriB L. . 116- SceptruE Carolina L. . 29Pepl is Poltula, L. . . , - 72Pets8íte8 a]bu8 Gsertn. 26, 38Peucedanum CelYal ia Cuss. . t1?, 119- palultre Mónch ' 115' l19Pl8celia talacetifolia B€ath. . 78, 113Pbleum alpinum L. 28- BoehEeli Wib. .109- pratetlse L. 58_ - (Eodosuo) Y&Ť. 8ubalpinuo Domitr . 1o4PhlsgloiteB communis Trin. . . .115P}yt€uea nigŤuo schloidt ' 26, Bo- oŤbiculele L. ' .. tjo

. 118, 120

, . 44

. . 113. . ó0 ' ó6, 116

. - 112

.3925, 62..29

.4n. . 113, 116, 18, 113

.47

.45. 56, ó8 ' 116

.40

. . 102. 51, 67. 2G, 36, 39, 60, - .101,112,120. . 116. r16, 121

. . 118, 119

. . 1t 8, 120, . t11

.114

- t:7

I 15, 113

_.120

26, 38. . 111. . 119.29

.4717r 120

' ' 10ó.66

11, 105.á9.38

:61 59,59

i! , 10{6, 1208, 70. 114

0, 120ó' 109. I 17

Ž, 97.94

I, E951 10; l) ,55

, l l l. . l l

r , 116

. 116

'i9

1)

.36

, 119

, 1191t328

109

t04

6060

Phyteuúa 8picatum L.ťicea excelsa Lk' (eÍ. Ysť')

59, 70 Plutrel la Y. Brunel l ' '

Pi. . ir hi";; id; i: ' ' . ' .

: . ' tu' 34 Prunus chamaecerssus Jacq.. .

'zPimpiDel la Saxiťraga L. 109' 117 Ptel ir aqui l iús L' .

P i lguicula vulgar is L. :? ' , ' | rut ica. ia

'u lgeň a","; . . . . . . . . : ' : ,];

Pinus uliginosiNeu;.. . . . ;': ;': ;;] :: ::;i::i;š:í:stifoli. L. ,,,,o,n,-,,o,i,,iiá

"] '" jxJ ' : ' " .T:. ' :|- . ' . . : : {o Pulsat i l l ' ,p" i"^úir i . . . . . . . , ! , : Íi

- rotuldi fo l i& r, . . . ' ' : . . . . ' *; ,;: _ preténris }I iI l . 95, 11o

Plagiothecium uDdulatuEr L.- si lesiacum s"n-p. .--.-. . . i:

Bacomitl iun acictr lare Brid. . 47Plantago Ear i t iEa L . -48 --

microcarpum Scbrd . . . . ' . : ;;Plataoihera . lro""ňn.cu,t. ' :

l l8 Ralulcu|uB acoDit ifo|ius L' (jen plataai io.

- solst i t is l is Bngh.. . . . . ou l ius L)

Poa alpina L. l l - f luitals Lot -

26' 37r 61' 102

- aDDu& l ' . Ýs.ť. Ya a Gau.l. 28 - lenuginosus L. ' '

. l ló. 120

_ burbosa L. * Lingira L. . . .

Bz

_ lemolsr is L. . .11? _ oua_o.oaua Dc.. .

. . .121

- pťa't €Dsis I ' . . . 44 - 8á.ťtlous Át... . .

. '10,61' 70

_ gud € t ica Eaenke : 68 _ Steve Ándrz. ' . . . .721

Po. lospeŤmu.Jacquiuianumi.;"; ' ' , i ; : , i : },; i l ' l l lť:. ' . . . ' . ' . . ' . i l i

- taciniatuE Bisch. . ,, , , ,on "l.,:-:;;. ' .::;

. .- . . 11r

Pogoúa'tum urnigeruo I. . . 11..]' 190 Rhinsnthus alpious Bauog. 61

Poiycnemum "i"L* r,] .i;'t*řH"ď.l .i*1"i.i*1** ,*, iii ru"*;l""n,':""í,: ' . . : . . :li;

PolygoDatum '".ti"lr"to-eil.. . . ',:

;; .:;

]'ái":'.'"?H,"'.. . . . 44

PolygoDum BistoŤta L. . . . , ' . :;; """ i1]"."] ' ] i ] l .

" - . 46

|"] iň9a1"-r l"g"p.*i . i . . ' . ' ' . :: *:;J ' :;: '}ť:". ' :": . , '121Polytrichum stlictuo BaDks. ;; .":*:::";.'. . ' 7L' Í04

- u lp ioo. r , . r""" ' u." l i "o. l ' ' . . . í l - f f i ; ;r , . . . . 26, 36Potsmogetou &cutifolius Lk. ,n, ,i, :],i::"i '" ' . 118- crispus L. .

lo7' 114 - gall icl L'. gťamueus l ' .

_ trachyphyl la n" ' . . . ' . . . . ' ] ' : 1?3_ lucens L.

, 1oz Rubus spec. diy.

- obtusiíolius M' & K l0?' 1l4 Runex aIpinus L.. ,

. , 4J' 96

- pectlnatus I. - aquaticus L' ' '

?6' 59

poteDriuaarba,r t 'n, ' l l : ::t*{-: l . . . . . . . I . . r; , ' ; l

- ji"iji.'i.i*;' ]'' ]' . .": :]: : l.}i:i"i'j'T;.';á,.. . .' . .' . . i;;- Bouquoyaua (naf . . . . i i : i l i

- Ecutatus L .114- c i r ,DeSceD8 Bpss,- oDaca L

l l7 Sagina Linoaei Presl .. 68 Sa'ittaťia .ogittiroiio.r, '

. 27, 66' 85- palustr is Scop' . . 5|, óá ' 1r5, 116 sař ix

- ' i ," i . ' . - . . . .1

115, 121- p^rocumbet8 sibtb. 26' 41' 116' 118 - granditolia Ser. . .

43, ó4. lecÍ'' J,' ' 25, 117 - nryrtilloider r,' . .

28- supi.s L' . 11ó sslÝia nemorosa L.

28- Torme'ti l la Schrnk' ' 82,68, 116 saígui;Iba-"ií.ň"ti. l

l18' 12o

_;,11";1,. ' ."t l , , l l - . ,1t i . , . . - . . . . ! : saoi-curaeuropaea i : . ' . . . . . . . j i ; t l i_ - ÝsŤ. io.gifolia Th. .oo,, .

u', ]] saxif.ag' tridactylites L. , 97, 1l9

Poter iuronur i i r i 'naa".; . ' . ' ' . I ' ' ' t t scsbiosacolu 'bar iaL .110

Prenant lres po.po".u í ' . . . . ' ' . . . . l l3 - 6ch6|gu4s L '

Prioula elatior Jacq. 4ó Scandix p""tuo v".n""i,

" . . . .

'r ' ' i i:. 4l ' 61 scheuchzefia p8lust s I,. 24' 2|j' 50| ť)5. 86

134

Schistostcga osmundilce!, lIobr.Scirpus caespi iosus L..- compressus Pers. -- lacusteť L.Sclerochloa dula P. B.Scorzolela hispanica L. .- bunri l is L.Seťlum purprrreum Tsuscb_ Ťupestle L.- - Yar. .ef lexum (L. sp.)

Xoch)* spu um M. B-.

Telephiun L.- villosum L.Selaginelle cilirto OpizSeliDum carrifolia L.Sempervi lum 6oboliíerum sims.Senecio Fuchsii Gmel.-_ nemoreDsis L. .

- paluste! DC. .- rivularis W. & K.- sube)pilus l(oclrse8eli coloťstutn Ehťh.Si larrspratensisBess.. .7a,

- pal l |str is Ehrb' . 1 l5, 1Í6J Í2l

- ul iginosa Murr. 37, 57Stip& pel lota L. . 95, 109, 1lOStreptopus anplexifol ius DC- . 26, 65Struthiopteris germanico Wil ld. ., - 27succi8a pŤateÁsis l lónch. . 11ó' 116Sweertia perennis L. .2t:,50, 57, 66, 84Syringa vulgaris L. 8!, 113

Tayloria senats Bryol. eur. 48Teesdalea nudicau]is R. Bť 27Tetraphis pellucido Hdrr. 47Teucťium BotŤys L.. . . . 108'

'10- Chamaedrys L . .110_ Scot.odonia I ' ' . . .23' 2ó' 45'

'03, 120

Tha]ictrum angustiÍol iulc L. . cl ' l16' 119- aquilegiifoliuo L. . 36- r-oinus L. 22,71,110'Ibesirm alpr'num L. . 59, 80, 94- t inophyl lum lO9, 1lO, 110- morlt&num Ehťh. . 70, 109_ pratense Ebrh' :]ó ' l19'Ihlaspi slpestre L. . . 25,6t, ?l- perfolietum L. .Tbuidium tamariecinum fld\y.Thymus lanuginosus Schk. .' T,ót1anus opiz_ oÝatus Mill* praecox OpizTordylium maximum L.Tregopogol major Jcq.TrieDtalis euŤopsea L. 'Trifolium alpestle L._ flsgiíelum L.- lDoDtalum L.

- ochŤoleucum L'- palYiflorum Ehrh.- rubeos L,- spadiceum L.- striatum L.Triglochin palustris L,Trisetum flavescens P. B.TÍiticum caDilut! L.- glsucum Desf.Trollius europseus L.Tulipa silse8tli8 L. .Typha, angustifolia L. .- latilblía L.

. 26' á1_ t 09, 120

. . 115

. . 112

. . 109. 60, 119, 120

. 68, 70!a!. vi!iale. .1r9. st , 113

. 28, ó1'

. 26, 66,

10

6i70

vaccaŤvacciÍ-r i

Valeri- ofl- 8arYenteYerbt

:

Ýe!o)

-&l-c-b_Il

.42. 4'), 60. 2ó,:36, 102. 26, 36, 60.28. . 119115, 116, 120

. 62, 70. .110. .121

. , 111

. . 1t9. . 11?, 119. 68, 71. . 119. 11 1, 120. 109, 1J2. {0' ó0, á6. .22,70. , 121. . l2r. 99, 117. . 118. . 109, . Í,1' 621(t9, 118, 119. . 116..ó8.. 36. .110. 261 6r, 108

. 101, 114, 118. . 11ó. .115

.46, .47,70., . . .114. . ,14, 121

Vibr

-)- l

Silene nutans L.- Otites Sm.SiLrm latifolium L.SDilacjna biíolia Dťst: 'solaDum &latum l\[óDch._ Dulc&maťs L.- nig lum L. ' f . cb|oŤocarpnm et lu leum). |12Soldanel la montana Wil ld. .So]idago *alpestŤi8 w. & E..

- Yirga aureo L.Sorbus Ária cft'z. .- eucupa a IJ.- t,oŤEiDslis Crlz.sparganium aíÍine scl l!z].- BiDimum Fr.- ťanlosurn Hudó.- simplex Euds.Specularia Speculun DC. .Spergnla Morisonii Bor. .Splagnum sp. div.Spiraea opuiifolia L- salicifolia L. .- Ulmaria L.Splachnum sphaericum Sw.StacbyB alpils L. .- recta L.* silva,ticr L.StaplyJaea pinlat& L..StellaŤia Ho]osteo L.- l lemortm L..

' 4ó Ulmus molt8na lYith.. . 113 Ulota ĎiglicaD8 BIid'. 71 Utl icularir n]inoŤ L.. 31 - Eeglecta Leho.

. 60, 63

' 7Í. .27,70

' 41: . 108.28

ó7' \07' 114

. . b7, 115, 101, 114. 107, 111

. .113

. 81, 113

10, ?8, 102. . 109

' J l

17r0

'ó!7

i1

.I

70

I6

0tt

I

vaccari|r pařYiflols }1óncb.Vaccinium }lyrtillus T,._ tr l igioosum L.- Vitis idaea L. ,Yaleriana dlioica L.- officiDalis L. .- saEbucifolia !Iik.Yentenatl a.Ýenace!' Koel.Yerbagcum Blattarie 1,.- LychEitis L.

-- sepiuro L. var. eriocalyx Čel.- - var. angustifolia Koch .- si lvaric& 1,.- tenuifolia Rih. .- vi l losa Rth.YincetoxituDr off ic inale l ldncl. .Viola bif lora L.- col l ina Bcss.- loirabilis L.- odoreta L. .- pumile Chaix- pelustr is L.- 8i lÝestIis Lmk' .- tr icolor L. vsr. molrttna (L.)Viscaria vulgaris Roebl.

Wil lenretia aprrgioides Ca3s. .Woodsia i lYensis R. Br. .

- l iglum L. ZrYerouica agrostis L. . lo9._ austŤiacs L. . 2ó, t10- ohamaedrys K. {l- hedeťifol ia L. var. tr i loba opiz sp' l11, |:0- montana L' 2Ú, ' l0, 10s- spicata L. . ),tI-; spuria L.- Teucrium L. .\- iburnum Lant4ua LVicir Cracca L. vur'. l lp.srr is ipl.

dumetortrm L- -- lrthyroides L.- pisiforroís L,

. 6J Xrrthi l lB spitrosum L.

. 71 - strumarium L. .22, 7r. 70 ZaDichel l ia palustr is L.

. . t . 117

. 26' 50' ól]

.56

. 61

.36

. . 118

. 70

. .117. . t17:3, 119

tJa)

. . 109

.63

. 103r 120

. . 110. - 'lo.27. 70, 102. 91, 119

. 119. . 118ó1' 55, 11ó. lt, 45.61rl2, rts, 7 t

:t0

111, 117112, 117

11.1. 1: l I

{

I

I1ii

ť

.\l

D. (raiinná

1.\2.s3. 1

I

E. Pruh Pr

Obsah.

PŤedmluYe

A. část vš6obecnó.

8ousednínl i as

.5

.5.8

. t6

. 18

. 18

.23ostat-, - 2i'

' . Po méry topogrsf ické

2' Po ÚěŤy geologioté .s ' Poměry k l imat ické4. Roz8&h Iesů5. Po 8tup botsnickéLo výzkrtnrrr

B. Povš€chná čá3t fytoo8o0rafická'

1. RozdóIení Y ok!sLy2. Pfrky í lory rudohorské a podludohors l ió3. Fytogeog!^fický kontrast Rudohoií s krt j i

qÍmi bo!stÝy óeskýúi

c. Ro2ě|eněnl a vytváíŮn| útvtrů v Rudohořl

I. VšPoLecné rczčIeněnl útuaú

II. Llčeni jarhotli,:ých útpaň t:e úaslntm Rud'ohoŤ4

t. Út"ary le8ní.a) Lesy BDILotébJ Legy bukovéc) Lesy smíše!éd) ŽiÝot nechoYý t Rul lohoiÍ

2. Rašel i !y

: l . LučD i Útvary1. Louky podhorské .2. Horskó louky rudohorské3' Subalpintkó nivy4. vřesoYi0y

4. oststDí útÝaty Ýlastního Rudoboří.l ' Utvary skalDÍ2' sÍolěeDé ltpeoaté' hijky a březové lesÍky .3' Po|oxerofillí křoviny4. xeroflDí & Ee8ofilní sháňky5. PÍsóiny6. Rybniění florá.

i ' ' h-ult11rDí poněry

3131

32

32

434B46

48

576361

6969

71

72

72

D. Kraj inná charakteristíka vtastniho Budohoři ve íorist ických obraŽsch1. Nejzá!adEějšÍ íá"Bt

^Ž k čáře poťoka Byst i i ckéh o

2. Si iedúÍ část od potok8 By5t i ické1ro k údolí chomútov8kému3. YýchodDí Ó!Íst od choÍ! l j toyského údolí až k pískovcoYému pohoří

Děěins]rému

E. Prui podrudohorský. . . . 'Yýklad k obrázkůnlGeografický rej!tříknejstÍi} druhú

?9

94

107

122

126

fiI

5II

t1I r.i

tt i

1823

2n

3tJI

3',1

:123.J.llt

.16

lrJ

J'Ii3

i6

i9r90I

I

Ž!

Addenda et corrigenda.

1, Na loukách u Duchcova, v pruhu podr.utlohorském, hojně k podzimku

rozkvétá Centautea * n i g r e s c e n s .Wi] ld. (- C. Koclr i i C ' Schultz). Jest to

Y € lmi nápadné plemeno obyčejné chrpy luční (centauTea Jacea), které ďosudv Čechách zjištěno bylo pouze na třech s|anoviskách'

Přívěsky na zákt'ovnÍcb lÍstcích má r.elmi rrralé, trojhlanrré, černavé, třepe.nité, nehty lÍstků nezakrývajic|, ÍakŽe i zelená část zákt'ovních líStků jest patlua'

Spodtrí listy jsou elliptické až kopinaté, bořejší užŠÍ, přisedlé. Lodyhy jsou Yysoké'bohatě větvené. úboťy kvétní nápadně menŠi než u formy Základní.

2. Y nejvyŠšÍm Rudohoří řoste místy (tak na horských ]ukách u BoŽ' Darua na úpati Yysokého Spitzbergu u Přísečnice) zajímavá z zlatoŽlutě zbaťvenýDiklásky vetrni nápadná forma psinečlo Agrostis alba L., kterou jsem v Sitz.Kgl. Bóhm. Ges. \Yiss. II. Cl. No. xlx' str. 51 (1905) co \'ať. aurea popsal,

3. ZajÍma'té plemeno Calarnagrost is v i l losa z laŠel inných lu l i u Ulm.baclru (srl.n. stť. 91) popsal jsem co var', p s e u d o l a n c e o l a t a (viert€l. Beitrag).

4. InuIa Br i tannica r.oste v Udl ickém DoubÍ v zajÍmaré for 'mé, kteroujsem popsal co var. ser iceo- lanuginosa.

1::

stl' 29, ř. 1 8esťI. 70, Ť. 4 zeStr. s9, i. 8

"stŤ' 104, ř. 14 "

shola čtizdola ,

mÍsto soldaÉel]a a}pina _ So!,d,ane||a nzonta,na'

n BetoDics yulgar is - Belonica f f ic inal is ,

n Heracleuorn - Eetacleum.

n Helleborus úger - ÍIelleborus úritlís.

Domin (1907) Rudohoří a pruh podrudohorský

Documents

Transcript of Domin (1907) Rudohoří a pruh podrudohorský