Co je biologicko- dynamické zemědělství · 2016. 4. 4. · Co je biodynamické zemědělství...

Co je biologicko-dynamické

zemědělství

Titulní strana• Včemspočívajízvláštnostitzv.biologicko-dynamickéhozemědělství?• Jakapročvzniklo?• Zjakévycházífilosofie?• Jakájejehopraxepřipěstovánírostlinachovuzvířat?

OdpovědinatytoadalšíotázkynajdetevnašíbrožurceCojetobiologicko-dynamickézemědělství

kterávzniklazpotřebyuspokojitalespoňzčástizvídavostvás,kdojsteseněkdesetkalistímtopojmemarádibystevěděli,cosezanímskrývá.

Životurostlinnelzevžádnémpřípaděporozumět,anižbysebralovpotaz,ževšechno,conaZemiexis-tuje,jevlastnějenodrazemtoho,co seodehrávávevesmíru.(R.Steiner:Zemědělskýkurz, 1.přednáška)

Titulní strana• Včemspočívajízvláštnostitzv.biologicko-dynamickéhozemědělství?• Jakapročvzniklo?• Zjakévycházífilosofie?• Jakájejehopraxepřipěstovánírostlinachovuzvířat?

OdpovědinatytoadalšíotázkynajdetevnašíbrožurceCojetobiologicko-dynamickézemědělství

kterávzniklazpotřebyuspokojitalespoňzčástizvídavostvás,kdojsteseněkdesetkalistímtopojmemarádibystevěděli,cosezanímskrývá.

Životurostlinnelzevžádnémpřípaděporozumět,anižbysebralovpotaz,ževšechno,conaZemiexis-tuje,jevlastnějenodrazemtoho,co seodehrávávevesmíru.(R.Steiner:Zemědělskýkurz, 1.přednáška)

Úvod

Brožurka Co je biologicko-dynamické zemědělství vznikla z potře-by uspokojit alespoň zčásti zvídavost vás, kdo jste se někde setkali s tímto pojmem a rádi byste věděli, co se za ním skrývá.

Publikace se snaží přinést odpovědi na tyto otázky:

• V čem spočívají zvláštnosti tzv. biologicko-dynamického zemědělství?

• Jak a proč vzniklo?• Z jaké vychází filosofie?• Jaká je jeho praxe při pěstování rostlin a chovu zvířat?

Krom toho se textem prolínají citáty zakladatele biodynamiky Rudolfa Steinera z některých jeho přednášek Zemědělského kurzu.

Životu rostlin nelze v žádném případě porozumět, aniž by se bralo v potaz, že všechno, co na Zemi existuje, je vlastně jen odrazem toho, co se ode--hrává ve vesmíru.

R. Steiner: Zemědělský kurz, 1. přednáška

3

Vezměte si sedláka kráčejícího po vlastním poli. Učený člo-věk řekne, že ten sedlák je hloupý. Ve skutečnosti je však ten sedlák vlastně meditant. Kolik ten toho za zimních nocí promedituje! … Člověk jde po poli a najednou to má. Něco ví, co později vyzkouší.


4

1. vnitřní stranaCo je biodynamické zemědělství

Biologicko-dynamické zemědělství je jed-nou z nejstarších metod ekologického

zemědělství, její vznik se datuje do roku 1924. Dnes touto metodou hospodaří více

než 4000 podniků ve více než čtyřech desítkách zemí světa. Biodynamici patřili vždy také k průkopníkům ekologického

šlechtění rostlin a množení osiv, alterna-tivního výzkumu kvality potravin, ale také komunitního života na farmách, spojení zemědělství s péčí o postižené, s výcho-

vou a vzděláváním dětí a mládeže atd. Z biodynamického zemědělství vzešlo camphillské hnutí (zemědělské komunity s mentálně postiženými dospělými lidmi), úzké napojení na biodynamické zemědělství mají i anthroposofické

farmaceutické firmy Weleda a Wala.

Vezměte si sedláka kráčejícího po vlastním poli. Učený člověk řekne, že ten sedlák je hloupý. Ve skutečnosti je však ten sedlák vlastně meditant. Kolik

ten toho za zimních nocí promedituje! … Člověk jde po poli a najednou to má. Něco ví, co později vyzkouší.



















Co je biodynamické zemědělství

Biologicko-dynamické zemědělství je jednou z nejstarších metod ekologického zeměděl-ství, její vznik se datuje do roku 1924. Dnes touto metodou hospodaří více než 4000 pod-niků ve více než čtyřech desítkách zemí světa.

Biodynamici patřili vždy také k průkopníkům ekologického šlechtění rostlin a množení osiv, alternativního výzkumu kvality potravin, ale také komunitního života na farmách, spojení zemědělství s péčí o postižené, s výchovou a vzděláváním dětí a mládeže atd.

Z biodynamického zemědělství vzešlo camphillské hnutí (zemědělské komunity s mentálně postiženými dospělými lidmi), úzké napojení na biodynamické země-dělství mají i anthroposofické farmaceutické firmy Weleda a Wala. V současné době se kolem biodynamických statků šíří hnutí Community Supported Agricul-ture - komunitou podporované zemědělství.

Příroda je jeden celek, v němž odevšad působí síly. Kdo má smysly otevřeny zřejmému působení sil, ten přírodu chápe.


5

(R. Steiner: Zemědělský kurz, 3. přednáška)


(R. Steiner: Zemědělský kurz, 6. přednáška)2. vnitřní strana

Vznik biodynamického zemědělstvíV červnu 1924 se na přání některých anthroposoficky orientovaných statkářů,

ale také jedné bioložky, dvou chemiků, jednoho veterináře atd. konal v Kobierzyci u Vratislavi (Polsko, tehdy Prusko) tzv. Zemědělský kurz vedený Rudolfem Steinerem (1861–1925). Rudolf Steiner zde v osmi přednáškách

hovořil o kosmických souvislo-stech zemědělství, o podpoře

půdní úrodnosti a vitality rostlin použitím speciálních

homeopatických preparátů, o homeopatických možnostech regulace výskytu škůdců, o

krmení zvířat atd.Podnětem ke konání

Zemědělského kurzu byly následující otázky či

problémy:• snižování vitality pěstovaných rostlin, oslabování jejich regenerační schopnosti a výživné kval-

ity;• pokles plodnosti chovaných zvířat, oslabování jejich konstituce,

krmení a zdraví zvířat;



























Vznik biodynamického zemědělství

V červnu 1924 se na přání některých anthroposoficky orientovaných statkářů, ale také jedné bioložky, dvou chemiků, jednoho veterináře atd. konal v Kobier-zyci u Vratislavi (Polsko, tehdy Prusko) tzv. Zemědělský kurz vedený Rudol-fem Steinerem (1861–1925). Rudolf Steiner zde v osmi přednáškách hovořil o kosmických souvislostech zemědělství, o podpoře půdní úrodnosti a vitality rostlin použitím speciálních homeopatických preparátů, o homeopatických možnostech regulace výskytu škůdců, o krmení zvířat atd.

Podnětem ke konání Země-dělského kurzu byly následu-jící otázky či problémy:• snižování vita-

lity pěstovaných rostlin, oslabování jejich regene-rační schopnosti a výživné kvality;

• pokles plodnosti chova-ných zvířat, oslabování jejich konstituce, krmení a zdraví zvířat;

• důsledky hnojení minerálními látkami, možnosti oživení půdy organic--kým hnojením;

• životní síly, použití homeopatik, kosmické rytmy;• postavení zemědělce ve společnosti, sociální úloha zemědělství.

U zrodu biologicko-dynamického zemědělství tedy stála potřeba udělat něco pro zlepšení vitality rostlin a zvířat, zvýšení úrodnosti půdy a zlepšení sociál-ního postavení zemědělce.

Existuje jedinečná souvislost, že chováme-li v nějakém zemědělském statku správný počet krav, koní i ji-ných zvířat, pak všechna tato zvířata vyprodukují dohromady právě tolik hnoje, kolik je ho pro tento statek zapotřebí.


6

• důsledky hnojení minerálními látkami, možnosti oživení půdy or-ganickým hnojením;


U zrodu biologicko-dynamického zemědělství tedy stála potřeba udělat něco pro zlepšení vitality rostlin a zvířat, zvýšení úrodnosti půdy a zlepšení

sociálního postavení zemědělce.

Existuje jedinečná souvislost, že chováme-li v nějakém zemědělském statku správný počet krav, koní i jiných zvířat, pak všechna tato zvířata vyprodukují dohromady právě tolik hnoje, kolik je ho pro tento statek

zapotřebí.(R. Steiner: Zemědělský kurz, 2. přednáška)

3. vnitřní stranaDalší vývoj

Bezprostředně po Zemědělském kurzu začali někteří zemědělci hospodařit podle Steinerových doporučení a připravovat a používat speciální pre-paráty. Na počátku 30. let už takto v Evropě hospodaří více než 1000

statků; v roce 1929 také vzniká označení „biologicko-dynamický“ pro tento způsob hospodaření. V roce 1932 je v Německu založen Hospodářský svaz Demeter (jméno řecké bohyně plodnosti) sdružující biologicko-dynamické

zemědělce.Ve 30. letech se biodynamicky hospodaří nejen v německy mluvících

zemích (Německo, Rakousko a Švýcarsko), ale také v Anglii, Nizozemí, Švédsku, Norsku a na Novém Zélandu, jisté pokusy se odehrávají i ve

východních Čechách. Nacismus však tuto činnost omezuje, nástup komu-nismu v Československu v roce 1948 pak u nás vede k úplnému zastavení



U zrodu biologicko-dynamického zemědělství tedy stála potřeba udělat něco pro zlepšení vitality rostlin a zvířat, zvýšení úrodnosti půdy a zlepšení

sociálního postavení zemědělce.

Existuje jedinečná souvislost, že chováme-li v nějakém zemědělském statku správný počet krav, koní i jiných zvířat, pak všechna tato zvířata vyprodukují dohromady právě tolik hnoje, kolik je ho pro tento statek

zapotřebí.(R. Steiner: Zemědělský kurz, 2. přednáška)


Bezprostředně po Zemědělském kurzu začali někteří zemědělci hospodařit podle Steinerových doporučení a připravovat a používat speciální pre-paráty. Na počátku 30. let už takto v Evropě hospodaří více než 1000

statků; v roce 1929 také vzniká označení „biologicko-dynamický“ pro tento způsob hospodaření. V roce 1932 je v Německu založen Hospodářský svaz Demeter (jméno řecké bohyně plodnosti) sdružující biologicko-dynamické

zemědělce.Ve 30. letech se biodynamicky hospodaří nejen v německy mluvících

zemích (Německo, Rakousko a Švýcarsko), ale také v Anglii, Nizozemí, Švédsku, Norsku a na Novém Zélandu, jisté pokusy se odehrávají i ve

východních Čechách. Nacismus však tuto činnost omezuje, nástup komu-nismu v Československu v roce 1948 pak u nás vede k úplnému zastavení



U zrodu biologicko-dynamického zemědělství tedy stála potřeba udělat něco pro zlepšení vitality rostlin a zvířat, zvýšení úrodnosti půdy a zlepšení sociál-

ního postavení zemědělce.

Existuje jedinečná souvislost, že chováme-li v nějakém zemědělském statku správný počet krav, koní i jiných zvířat, pak všechna tato zvířata vyprodukují

dohromady právě tolik hnoje, kolik je ho pro tento statek zapotřebí.(R. Steiner: Zemědělský kurz, 2. přednáška)


Bezprostředně po Zemědělském kurzu začali někteří zemědělci hospodařit podle Steinerových doporučení a připravovat a používat speciální preparáty.

Na počátku 30. let už takto v Evropě hospodaří více než 1000 statků; v roce 1929 také vzniká označení „biologicko-dynamický“ pro tento způsob

hospodaření. V roce 1932 je v Německu založen Hospodářský svaz Demeter (jméno řecké bohyně plodnosti) sdružující biologicko-dynamické zemědělce.Ve 30. letech se biodynamicky hospodaří nejen v německy mluvících zemích

(Německo, Rakousko a Švýcarsko), ale také v Anglii, Nizozemí, Švédsku, Norsku a na Novém Zélandu, jisté pokusy se odehrávají i ve východ-

ních Čechách. Nacismus však tuto činnost omezuje, nástup komunismu v Československu v roce 1948 pak u nás vede k úplnému zastavení těchto

snah. V západní Evropě a v zámoří se však biodynamika po válce dále rozvíjí,

Další vývoj

Bezprostředně po Zemědělském kurzu začali někteří zemědělci hospodařit podle Steinerových doporučení a připravovat a používat speciální preparáty. Na počátku 30. let už takto v Evropě hospodaří více než 1000 statků; v roce 1929 také vzniká označení „biologicko-dynamický“ pro tento způsob hospo-daření. V roce 1932 je v Německu založen Hospodářský svaz Demeter (jméno řecké bohyně plodnosti) sdružující biologicko-dynamické zemědělce.Ve 30. letech se biodynamicky hospodaří nejen v německy mluvících zemích (Německo, Rakousko a Švýcarsko), ale také v Anglii, Nizozemí, Švédsku, Nor-sku a na Novém Zélandu, jisté pokusy se odehrávají i ve východních Čechách.

Nacismus však tuto činnost omezuje, nástup komunismu v Československu v roce 1948 pak u nás vede k úplnému zastavení těchto snah. V západní Evropě a v zámoří se však biodynamika po válce dále rozvíjí, již v roce 1946 je v ně-meckém Darmstadtu založen Ústav pro biologicko-dynamický výzkum a v roce 1950 začíná vycházet biodynamický časopis Lebendige Erde (Živoucí země). V roce 1997 vzniká jako odpověď na potřebu sjednotit rozrůstající se hnutí mezinárodní svaz Demeter International, sdružující národní biodyna-mické organizace.

Měli bychom se dopracovat k tomu, abychom všechno, co k ze-mědělské produkci potřebujeme, získávali v rámci vlastního statku. Všechno, co se na statek dostává zvenčí v podobě hno-jiv apod., bychom měli u ideálně uspořádaného statku pova-žovat za lék pro podnik, který je nemocný. Zdravý statek by musel být schopen všechno, co sám potřebuje, také sám v sobě vytvořit.

R. Steiner: Zemědělský kurz, 2. přednáška 7

těchto snah. V západní Evropě a v zámoří se však biodynamika po válce dále rozvíjí, již v roce 1946 je v německém Darmstadtu založen Ústav pro bio-

logicko-dynamický výzkum a v roce 1950 začíná vycházet biodynamický časopis Lebendige Erde (Živoucí země). V roce 1997 vzniká jako odpověď na potřebu

sjednotit rozrůstající se hnutí mezinárod-ní svaz Demeter International, sdružující

národní biodynamické organizace.

Měli bychom se dopracovat k tomu, aby-chom všechno, co k zemědělské produkci potřebujeme, získávali v rámci vlastního statku. Všechno, co se na statek

dostává zvenčí v podobě hnojiv apod., bychom měli u ideálně uspořádaného statku považovat za lék pro podnik, který je nemocný. Zdravý statek by mu-

sel být schopen všechno, co sám potřebuje, také sám v sobě vytvořit.


Filosofie

těchto snah. V západní Evropě a v zámoří se však biodynamika po válce dále rozvíjí, již v roce 1946 je v německém Darmstadtu založen Ústav pro bio-

logicko-dynamický výzkum a v roce 1950 začíná vycházet biodynamický časopis Lebendige Erde (Živoucí země). V roce 1997 vzniká jako odpověď na potřebu

sjednotit rozrůstající se hnutí mezinárod-ní svaz Demeter International, sdružující

národní biodynamické organizace.

Měli bychom se dopracovat k tomu, aby-chom všechno, co k zemědělské produkci potřebujeme, získávali v rámci vlastního statku. Všechno, co se na statek

dostává zvenčí v podobě hnojiv apod., bychom měli u ideálně uspořádaného statku považovat za lék pro podnik, který je nemocný. Zdravý statek by mu-

sel být schopen všechno, co sám potřebuje, také sám v sobě vytvořit.


Filosofie

již v roce 1946 je v německém Darmstadtu založen Ústav pro biologicko-dynamický výzkum a v roce 1950 začíná vycházet biodynamický časopis Leb-endige Erde (Živoucí země). V roce 1997

vzniká jako odpověď na potřebu sjednotit rozrůstající se hnutí mezinárodní svaz

Demeter International, sdružující národ- ní biodynamické organizace.

Měli bychom se dopracovat k tomu, aby-chom všechno, co k zemědělské produkci potřebujeme, získávali v rámci vlastního statku. Všechno, co se na statek dostává zvenčí v podobě hnojiv apod., bychom měli u ideálně uspořádaného statku považovat za lék pro podnik, který je nemocný. Zdravý statek by musel být

schopen všechno, co sám potřebuje, také sám v sobě vytvořit.


FilosofieBiodynamické zemědělství vychází ze Steinerem založené anthroposofie

Filosofie

Biodynamické zemědělství vychází ze Steinerem založené anthroposofie jakožto pohledu na svět, který uznává existenci ducha, resp. duchovního světa jako prvot-ního, zatímco hmota je druhotná, vzešlá z ducha či vědomí.

Člověk je duchovní bytostí, tedy bytostí mající nejen hmotné tělo (tak jako ne--rostná říše), životní tělo, tj. vitalitu (tak jako rostliny) a duši (jako zvířata), ale také ducha, projevujícího se sebe-vědomím jako vyšším stádiem vědomí, které jinak mají i zvířata. Za vším hmotným je duch, který tomu dal vzniknout.

Tento pohled je rozpracovaný do detailů například v kosmologii (vzniku a vývoji vesmíru), evoluci života na Zemi, v pohledu na anatomii a fyziologii člověka a tím i v lékařství, tedy v otázkách zdraví a nemoci člověka, ve vývoji jednotlivce a ve výchově, avšak anthroposofie slouží jako zdroj obrody a obno-vy též v umění, v náboženském životě (Obec křesťanů) a v neposlední řadě i v zemědělství.

Každý zemědělský statek by se musel blížit stavu, kdy bude v sobě uzavřenou indi-vidualitou.


8

Biodynamické zemědělství vychází ze Steinerem založené anthroposofie jakožto pohledu na svět, který uznává existenci ducha, resp. duchovního

světa jako prvotního, zatímco hmota je druhotná, vzešlá z ducha či vědomí. Člověk je duchovní bytostí, tedy bytostí mající nejen hmotné tělo (tak

jako nerostná říše), životní tělo, tj. vitalitu (tak jako rostliny) a duši (jako zvířata), ale také ducha, projevujícího se sebe-vědomím jako vyšším stádiem vědomí, které jinak mají i zvířata. Za vším hmotným je duch, který tomu dal

vzniknout.Tento pohled je rozpracovaný do detailů například v kosmologii (vzniku a vývoji vesmíru), evoluci života na Zemi, v pohledu na anatomii a fyziologii

člověka a tím i v lékařství, tedy v otázkách zdraví a nemoci člověka, ve vývoji jednotlivce a ve výchově, avšak anthroposofie slouží jako zdroj obrody a

obnovy též v umění, v náboženském životě (Obec křesťanů) a v neposlední řadě i v zemědělství.

Každý zemědělský statek by se musel blížit stavu, kdy bude v sobě uzavřenou individualitou.


PrincipyZákladním principem je chápání zemědělského statku jako organismu, který

má všechny zmíněné součásti:- hmotnou: půda- vitální: rostliny- duševní: zvířata- duchovní: lidé

Biodynamické zemědělství vychází ze Steinerem založené anthroposofie jakožto pohledu na svět, který uznává existenci ducha, resp. duchovního

světa jako prvotního, zatímco hmota je druhotná, vzešlá z ducha či vědomí. Člověk je duchovní bytostí, tedy bytostí mající nejen hmotné tělo (tak

jako nerostná říše), životní tělo, tj. vitalitu (tak jako rostliny) a duši (jako zvířata), ale také ducha, projevujícího se sebe-vědomím jako vyšším stádiem vědomí, které jinak mají i zvířata. Za vším hmotným je duch, který tomu dal








jakožto pohledu na svět, který uznává existenci ducha, resp. duchovního světa jako prvotního, zatímco hmota je druhotná, vzešlá z ducha či vědomí.

Člověk je duchovní bytostí, tedy bytostí mající nejen hmotné tělo (tak jako nerostná říše), životní tělo, tj. vitalitu (tak jako rostliny) a duši (jako

zvířata), ale také ducha, projevujícího se sebe-vědomím jako vyšším stádiem vědomí, které jinak mají i zvířata. Za vším hmotným je duch, který tomu dal








a je individualitou; každý statek má svého individuálního ducha. Hmotně

Principy

Základním principem je chápání zemědělského statku jako organismu, který má všechny zmíněné součásti:

• hmotnou: půda• vitální: rostliny• duševní: zvířata• duchovní: lidé

a je individualitou; každý statek má svého individuálního ducha. Hmotně vše vychází z půdy, duchovně z lidí, kteří statek spravují. Půda by měla být ožive-ná, aby se v ní dařilo rostlinám. Rostliny nemají růst z „podnícené vodnatosti“ (umělá, zejména dusíkatá hnojiva), ale z „oživené zemskosti“ (statková hnojiva ošetřená preparáty).

K oživení půdy se používá speciální preparát z kravinců („roháček“) a zpro-středkovaně přes preparovaná statková hnojiva sada preparátů z bylin, připravovaných ve zvířecích orgánech. Preparát z křemene („křemenáček“) se používá k ošetřování vegetujících rostlin za účelem zvýšení asimilace (lepší příjem světla) a s tím související lepší vyzrálosti pletiv, zlepšení chuťových vlastností a zvýšení odolnosti před chorobami i škůdci, resp. zlepšení sklado-vatelnosti (trvanlivosti).

Rostliny, aby mohly opravdu růst, musí mít jistý druh vníma-vosti. (…) Rostlině může přijít k duhu nejen to, co je na poli, ale i to, co je v půdě sousední louky, pokud to potřebuje, i to, co je v půdě lesa, který se nachází někde poblíž, byla-li tímto způsobem zcitlivěna preparátem.


9

a je individualitou; každý statek má svého individuálního ducha. Hmotně vše vychází z půdy, duchovně z lidí, kteří statek spravují. Půda by měla být oživená, aby se v ní dařilo rostlinám. Ros-tliny nemají růst z „podnícené vodnatosti“

(umělá, zejména dusíkatá hnojiva), ale z „oživené zemskosti“ (statková hnojiva

ošetřená preparáty).K oživení půdy se používá speciální preparát z

kravinců („roháček“) a zprostředkovaně přes preparovaná statková hnojiva sada

preparátů z bylin, připravovaných ve zvířecích orgánech. Preparát z křemene („křemenáček“) se používá k ošetřování vegetujících rostlin za účelem

zvýšení asimilace (lepší příjem světla) a s tím související lepší vyzrálosti ple-tiv, zlepšení chuťových vlastností a zvýšení odolnosti před chorobami i škůdci,

resp. zlepšení skladovatelnosti (trvanlivosti).

Rostliny, aby mohly opravdu růst, musí mít jistý druh vnímavosti. (…) Rostlině může přijít k duhu nejen to, co je na poli, ale i to, co je v půdě

sousední louky, pokud to potřebuje, i to, co je v půdě lesa, který se nachází někde poblíž, byla-li tímto způsobem zcitlivěna preparátem.

(R. Steiner: Zemědělský kurz, 5. přednáška)6.-7. strana

Biodynamická praxePři pěstování rostlin se vychází z dobré, osvědčené zemědělské praxe,

spočívající v přípravě půdy (většina biodynamiků upřednostňuje orbu), setí a běžné kultivaci podle druhu plodiny. Dbá se na dodržování osevních postupů. Výskytu škůdců se biodynamici snaží předcházet péčí o vyvážený ekosystém (v německém biodynamickém zelinářství, kde autor textu několik roků pra-coval, se například zhruba každý desátý záhon osel směsí kvetoucích rostlin pro podporu hmyzu, samozřejmostí byly pásy křoví kolem půdních celků). V omezeném a přece jen labilním prostředí rychlíren zeleniny se biodynamici

nevyhýbají moderní biologické ochraně rostlin, i zde je však snahou vytvořit pokud možno rozmanitý ekosystém. Výskytu chorob se předchází péčí o

a je individualitou; každý statek má svého individuálního ducha. Hmotně vše vychází z půdy, duchovně z lidí, kteří statek spravují. Půda by měla být oživená, aby se v ní dařilo rostlinám. Ros-tliny nemají růst z „podnícené vodnatosti“

(umělá, zejména dusíkatá hnojiva), ale z „oživené zemskosti“ (statková hnojiva

ošetřená preparáty).K oživení půdy se používá speciální preparát z

kravinců („roháček“) a zprostředkovaně přes preparovaná statková hnojiva sada

preparátů z bylin, připravovaných ve zvířecích orgánech. Preparát z křemene („křemenáček“) se používá k ošetřování vegetujících rostlin za účelem

zvýšení asimilace (lepší příjem světla) a s tím související lepší vyzrálosti ple-tiv, zlepšení chuťových vlastností a zvýšení odolnosti před chorobami i škůdci,

resp. zlepšení skladovatelnosti (trvanlivosti).







vše vychází z půdy, duchovně z lidí, kteří statek spravují. Půda by měla být oživená, aby se v ní dařilo rostlinám. Rostliny nemají růst z „podnícené vod-natosti“ (umělá, zejména dusíkatá hnojiva),

ale z „oživené zemskosti“ (statková hnojiva ošetřená preparáty).

K oživení půdy se používá speciální preparát z kravinců („roháček“) a zprostředkovaně

přes preparovaná statková hnojiva sada preparátů z bylin, připravovaných

ve zvířecích orgánech. Preparát z křemene („křemenáček“) se používá k ošetřování vegetujících rostlin za

účelem zvýšení asimilace (lepší příjem světla) a s tím související lepší vyz-rálosti pletiv, zlepšení chuťových vlastností a zvýšení odolnosti před choro-

bami i škůdci, resp. zlepšení skladovatelnosti (trvanlivosti).







úrodnost půdy a aplikací preparátů. V krajním případě se provádí zpopelnění škůdce, jeho dynamizování a homeopatická aplikace, u chorob pak postřik

Biodynamická praxe

Při pěstování rostlin se vychází z dobré, osvědčené zemědělské praxe, spočívající v přípravě půdy (většina biodynamiků upřed-nostňuje orbu), setí a běžné kultivaci podle druhu plodiny. Dbá se na dodržování osev-ních postupů.

Výskytu škůdců se biodynamici snaží předcházet péčí o vyvážený ekosystém (v německém biodynamickém zelinářství, kde autor textu několik roků praco-val, se například zhruba každý desátý záhon osel směsí kvetoucích rostlin pro podporu hmyzu, samozřejmostí byly pásy křoví kolem půdních celků).

V omezeném a přece jen labilním prostředí rychlíren zeleniny se biodynamici nevyhýbají moderní biologické ochraně rostlin, i zde je však snahou vytvořit pokud možno rozmanitý ekosystém.

Výskytu chorob se předchází péčí o úrodnost půdy a aplikací preparátů. V krajním případě se provádí zpopelnění škůdce, jeho dynamizování a home-opatická aplikace, u chorob pak postřik přesličkovým odvarem po tři večery před úplňkem, kdy je tlak houbových organismů největší.

Hnojení musí spočívat v oživení země.


Rostliny hnojené minerálními hnojivy prozradí, že jejich růst je podpořen podnícenou vodnatostí, nikoli oživenou zemskostí.


10

úrodnost půdy a aplikací preparátů. V krajním případě se provádí zpopelnění škůdce, jeho dynamizování a homeopatická aplikace, u chorob pak postřik přesličkovým odvarem po tři večery před úplňkem, kdy je tlak houbových

organismů největší.

Hnojení musí spočívat v oživení země.(R. Steiner: Zemědělský kurz, 4. přednáška)



úrodnost půdy a aplikací preparátů. V krajním případě se provádí zpopelnění škůdce, jeho dynamizování a homeopatická aplikace, u chorob pak postřik přesličkovým odvarem po tři večery před úplňkem, kdy je tlak houbových

organismů největší.




přesličkovým odvarem po tři večery před úplňkem, kdy je tlak houbových organismů největší.




V chovu zvířat se dbá na pohodu zvířat a také na zachování jejich integrity, proto biodynamici odmítají kromě kupírování ocasů a vylamování zubů u prasat nebo zkracování letek a zobáků u slepic také odrohování krav.

Na rozdíl od tendencí v ekologickém chovu biodynamici nesměřují k co nej-přirozenějšímu chovu (celoroční venkovní pobyt, minimum lidských zásahů), ale považují za důležitý kontakt člověka se zvířaty – jako bytostmi obdařenými duší, tedy i emocionalitou, vnímavostí. Pastva a pobyt zvířat venku je však také samozřejmým požadavkem.

…že tedy nebudeme zvířata jednoduše zavírat do temných a zatuchlých chlévů, kde k nim nemohou proudit žádné kosmické síly, nýbrž že je vyvedeme na pastvu a vůbec že jim poskytne-me možnost, aby mohla vstoupit do smyslově vnímavého spojení se svým okolím.


11

V chovu zvířat se dbá na pohodu zvířat a také na zachování jejich integ-rity, proto biodynamici odmítají kromě kupírování ocasů a vylamování zubů u prasat nebo zkracování letek a zobáků u slepic také odrohování

krav. Na rozdíl od tendencí v ekologickém chovu biodynamici nesměřují k co nejpřirozenějšímu chovu (celoroční venkovní pobyt, minimum lidských

zásahů), ale považují za důležitý kontakt člověka se zvířaty – jako bytostmi obdařenými duší, tedy i emocionalitou, vnímavostí. Pastva a pobyt zvířat

venku je však také samozřejmým požadavkem.Dává se přednost krmivům z vlastního podniku, případně z jiných biody-

namických podniků. Kvalita, složení i původ krmiva přitom mají velkou váhu; Rudolf Steiner už ve 20. letech minulého století upozorňoval, že bude-li se kráva krmit masem, zešílí – což se v případě nemoci BSE skutečně stalo.

Ve veterinární medicíně se používají homeopatická léčiva.













Dává se přednost krmivům z vlastního podniku, případně z jiných biodyna-mických podniků. Kvalita, složení i původ krmiva přitom mají velkou váhu; Rudolf Steiner už ve 20. letech minulého století upozorňoval, že bude-li se kráva krmit masem, zešílí – což se v případě nemoci BSE skutečně stalo.Ve veterinární medicíně se používají homeopatická léčiva.

V zásadě se biodynamici snaží o uzavřenost systému farmy, nakolik je to dnes možné. Až na naprosté výjimky se ovšem nezříkají použití strojů a elek-trické energie – což uvádíme proto, abychom předešli zklamaným očekává-ním. Pro biodynamika je vedle péče o půdu a krajinu primární uspokojování potřeb spotřebitelů, tzn. produkce kvalitních potravin, nikoli pouhé sebezáso-bení; už z toho důvodu musí být systém statku otevřený, aby mohl dávat výži-vu lidem, kteří mají v sociálním organismu jiné úkoly než produkci potravin.

V zemědělském statku musíme chovat tolik zvířat a taková zvířata, abychom získali dostatek toho správného hnoje. A stejně tak musíme dbát na to, abychom pěstovali to, co zví-řata, která chceme chovat, chtějí díky svému instinktu žrát, tedy to, co by si sama vyhledala.


12

…Že tedy nebudeme zvířata jednoduše zavírat do temných a zatuchlých chlévů, kde k

nim nemohou proudit žádné kosmické síly, nýbrž že je vy-

vedeme na pastvu a vůbec že jim poskytneme možnost, aby mohla vs-toupit do smyslově vnímavého spojení

se svým okolím.(R. Steiner: Zemědělský kurz, 8.

přednáška)8. strana

V zásadě se biodynamici snaží o uzavřenost systému farmy, nakolik je to dnes možné. Až na naprosté výjimky

se ovšem nezříkají použití strojů a elektrické energie – což uvádíme proto, abychom předešli zklamaným očekáváním. Pro biodynamika je vedle péče o půdu a krajinu primární uspokojování potřeb spotřebitelů, tzn. produkce kvalitních potravin, nikoli pouhé sebezásobení; už z toho důvodu musí být

systém statku otevřený, aby mohl dávat výživu lidem, kteří mají v sociálním organismu jiné úkoly než produkci potravin.

…Že tedy nebudeme zvířata jednoduše zavírat do temných a zatuchlých chlévů, kde k

nim nemohou proudit žádné kosmické síly, nýbrž že je vy-

vedeme na pastvu a vůbec že jim poskytneme možnost, aby mohla vs-toupit do smyslově vnímavého spojení



V zásadě se biodynamici snaží o uzavřenost systému farmy, nakolik je to dnes možné. Až na naprosté výjimky

se ovšem nezříkají použití strojů a elektrické energie – což uvádíme proto, abychom předešli zklamaným očekáváním. Pro biodynamika je vedle péče o půdu a krajinu primární uspokojování potřeb spotřebitelů, tzn. produkce kvalitních potravin, nikoli pouhé sebezásobení; už z toho důvodu musí být

systém statku otevřený, aby mohl dávat výživu lidem, kteří mají v sociálním organismu jiné úkoly než produkci potravin.

…Že tedy nebudeme zvířata jednoduše zavírat do temných a zatuchlých chlévů, kde k nim nemohou proudit žádné kosmické síly, nýbrž že je vy-vedeme na pastvu a vůbec že jim

poskytneme možnost, aby mohla vs-toupit do smyslově vnímavého spojení



V zásadě se biodynamici snaží o uzavřenost systému farmy, nakolik je to dnes možné. Až na naprosté výjim-ky se ovšem nezříkají použití strojů a elektrické energie – což uvádíme pro- to,

abychom předešli zklamaným očekáváním. Pro biodynamika je vedle péče o půdu a krajinu primární uspo-kojování potřeb spotřebitelů, tzn. produkce kvalitních potravin, nikoli pouhé sebezásobení; už z toho důvodu musí být systém statku otevřený, aby mohl dávat výživu lidem, kteří mají v sociálním organismu jiné úkoly než produkci

potravin.

Sociální aspekty hospodaření

Zemědělský statek chápou biodynami-ci jako prostor, v němž se kromě péče o půdu a krajinu a kromě produkce kvalitních potravin může naplňovat také mnoho dalších, neméně důleži-tých poslání:

• důstojný a smysluplný život far-máře a jeho rodiny;

• vytváření komunity (společenství) všech spolupracovníků a případně i jejich rodin s předivem mezilidských vztahů, se vzájemným obohacová-ním, místo osudových setkání;

• integrace dětí a mládeže: praxe žáků a studentů waldorfských škol, profesní vzdělávání (mnoho biodynamických farem patří mezi učňovské podniky);

• integrace mentálně postižených a lidí jinak ohrožených sociálním vylou-čením: zemědělské komunity, v nichž jsou postižení v mnoha ohledech rovnocennými členy.

Půda má rostlinný charakter, charakter života, a je tedy něčím živým.

Pro rostliny jsou mnohem důležitější živoucí síly než pouhé látky.


13

V zemědělském statku musíme chovat tolik zvířat a taková zvířata, aby-chom získali dostatek toho správného hnoje. A stejně tak musíme dbát na

to, abychom pěstovali to, co zvířata, která chceme chovat, chtějí díky svému instinktu žrát, tedy to, co by si sama vyhledala.

(R. Steiner: Zemědělský kurz, 8. přednáška)9. strana

Sociální aspekty hospodařeníZemědělský statek chápou biodynamici jako prostor, v němž se kromě péče o půdu a krajinu a kromě produkce kvalitních potravin může naplňovat také

mnoho dalších, neméně důležitých poslání: důstojný a smysluplný život farmáře a jeho rodiny; vytváření komunity (společenství) všech spolupracovníků a případně i jejich rodin s předivem mezilidských vztahů, se vzájemným obohacováním,

místo osudových setkání; integrace dětí a mládeže: praxe žáků a studentů waldorfských škol, profesní vzdělávání (mnoho biodynamických farem patří mezi učňovské pod-

niky); integrace mentálně postižených a lidí jinak ohrožených sociálním vyloučením: zemědělské komunity, v nichž jsou postižení v mnoha ohledech

rovnocennými členy.

Půda má rostlinný charakter, charakter života, a je tedy něčím živým. (R. Steiner: Zemědělský kurz, 5. přednáška)

Pro rostliny jsou mnohem důležitější živoucí síly než pouhé látky.(R. Steiner: Zemědělský kurz, 5. přednáška)

10.-12. stranaBiodynamičtí zemědělci jsou průkopníky také v dalších oblastech:

• Vlastnické vztahy: Půda by neměla být předmětem spekulací, ale má sloužit k produkci potravin. U řady biodynamických podniků je půda, případně i nemovitosti, v majetku nadace, spolku apod. a zemědělec je

nájemcem či správcem.













nájemcem či správcem.













nájemcem či správcem.• Ekonomické vztahy: Vztah jednotlivých účastníků, článků eko-

nomického procesu by neměl být založen na konkurenci a vzájemném

Biodynamičtí zemědělci jsou průkopníky také v dalších oblastech:

• Vlastnickévztahy: Půda by neměla být předmětem spekulací, ale má sloužit k produkci potravin. U řady biodynamických podniků je půda, případně i nemovitosti, v majetku nadace, spolku apod. a zemědělec je nájemcem či správcem.

• Ekonomickévztahy: Vztah jednotlivých účastníků, článků ekonomi-cké-ho procesu by neměl být založen na konkurenci a vzájemném boji a vykořisťování, nýbrž na spolupráci a solidaritě. Producenti se tak snaží spolupracovat jak navzájem, aby snížili vzájemný konkurenční tlak, tak i s obchodníky (velkoobchod i maloobchod) nebo spotřebiteli. Cílem je dosáhnout spravedlivé ceny a uspokojit jejím prostřednictvím potřeby všech zúčastněných, tak aby celý proces mohl dále probíhat, aby pro-ducenti byli schopni za danou cenu produkovat, obchodníci zajišťovat zprostředkování zboží a spotřebitelé kupovat.

• Organizaceařízení: Organizační struktura mnoha biodynamických podniků není hierarchická, vertikální, ale horizontální, kdy každý nese odpovědnost za svůj úsek, ve kterém také rozhoduje, ale zároveň má vždy v povědomí prospěch celku. Při rozhodování se často nepostupuje de-mokraticky, kdy většina uplatňuje násilí na menšině, nýbrž konsensuálně, vzájemnou dohodou. Při rozdělování práce se autor setkal s postupem, kdy se nastíní úkoly a jednotliví pracovníci se jich v operativní diskusi sami ujímají, žádný vedoucí jim práci nepřiděluje.

• Kulturaaduchovníživot: Pravidlem bývají na biodynamických farmách nejen dny otevřených dveří, ale také různé oslavy, spojené většinou s křes-14

• Ekonomické vztahy: Vztah jednotlivých účastníků, článků eko-nomického procesu by neměl být založen na konkurenci a vzájemném boji a vykořisťování, nýbrž na spolupráci a solidaritě. Producenti se tak

snaží spolupracovat jak navzájem, aby snížili vzájemný konkurenční tlak, tak i s obchodníky (velkoobchod i maloobchod) nebo spotřebiteli. Cílem je

dosáhnout spravedlivé ceny a uspokojit jejím prostřednictvím potřeby všech zúčastněných, tak aby celý proces mohl dále probíhat, aby producenti byli schopni za danou cenu produkovat, obchodníci zajišťovat zprostředkování

zboží a spotřebitelé kupovat.• Organizace a řízení: Organizační struktura mnoha biodynamick-

ých podniků není hierarchická, vertikální, ale horizontální, kdy každý nese odpovědnost za svůj úsek, ve kterém také rozhoduje, ale zároveň má vždy v povědomí prospěch celku. Při rozhodování se často nepostupuje demokrat-icky, kdy většina uplatňuje násilí na menšině, nýbrž konsensuálně, vzájem-

nou dohodou. Při rozdělování práce se autor setkal s postupem, kdy se nastíní úkoly a jednotliví pracovníci se jich v operativní diskusi sami ujímají,

žádný vedoucí jim práci nepřiděluje.• Kultura a duchovní život: Pravidlem bývají na biodynamických farmách nejen dny otevřených dveří, ale také různé oslavy, spojené většinou

s křesťanskými svátky, otevřené pro veřejnost, při nichž si přijdou na své i děti. K hlavním oslavám patří Velikonoce (jaro), svatý Jan (léto), sv.

Archanděl Michael (podzim) a Vánoce (zima) s uvedením tradiční vánoční hry. A samozřejmě též letně-podzimní svátek díkůvzdání za úrodu. Na farmách se kromě toho často konají přednášky, semináře a kurzy, vystoupení a jiná setkání. Biodynamický statek je tak mnohdy místem vyzařování kulturnosti

do širšího okolí.• Výzkum: Ve Švýcarsku, Německu, Anglii a Švédsku existují výz-

kumná pracoviště, která se věnují otázkám spojeným s ekologickým

• Ekonomické vztahy: Vztah jednotlivých účastníků, článků eko-nomického procesu by neměl být založen na konkurenci a vzájemném boji a vykořisťování, nýbrž na spolupráci a solidaritě. Producenti se tak

snaží spolupracovat jak navzájem, aby snížili vzájemný konkurenční tlak, tak i s obchodníky (velkoobchod i maloobchod) nebo spotřebiteli. Cílem je









kumná pracoviště, která se věnují otázkám spojeným s ekologickým

boji a vykořisťování, nýbrž na spolupráci a solidaritě. Producenti se tak snaží spolupracovat jak navzájem, aby snížili vzájemný konkurenční tlak, tak i s obchodníky (velkoobchod i maloobchod) nebo spotřebiteli. Cílem je









kumná pracoviště, která se věnují otázkám spojeným s ekologickým zemědělstvím, biodynamickými preparáty, kvalitou potravin atd. Tato

ťanskými svátky, otevřené pro veřejnost, při nichž si přijdou na své i děti. K hlavním oslavám patří Velikonoce (jaro), svatý Jan (léto), sv. Archanděl Michael (podzim) a Vánoce (zima) s uvedením tradiční vánoční hry. A samozřejmě též letně-podzimní svátek díkůvzdání za úrodu. Na far-mách se kromě toho často konají přednášky, semináře a kurzy, vystoupení a jiná setkání. Biodynamický statek je tak mnohdy místem vyzařování kulturnosti do širšího okolí.

• Výzkum: Ve Švýcarsku, Německu, Anglii a Švédsku existují výzkumná pracoviště, která se věnují otázkám spojeným s ekologickým zeměděl-stvím, biodynamickými preparáty, kvalitou potravin atd. Tato pracoviště spolupracují i s univerzitami a samozřejmě s praxí, tzn. s biodynamicky pracujícími zemědělskými podniky. Biodynamický výzkum je také součás-tí zemědělského výzkumu prováděného na jiných pracovištích, například ve švýcarském Výzkumném ústavu pro ekologické zemědělství (FiBL), kde již několik desítek let probíhá parcelový pokus DOK, srovnávající biolo-gicko-dynamický (D), organický (tj. ekologický; O) a konvenční (K) způ-sob hospodaření a jeho vliv na kvalitu půdy, výnosy a kvalitu produktů.

Hmyz a ptáci nádherně rozšiřují astralitu všude tam, kde je jí na povrchu země i ve vzduchu zapotřebí. … Proto je třeba dbát i v rámci zemědělství na to, aby zde bylo správně pone-cháno dostatek prostoru jak hmyzu, tak i ptactvu.


15

zemědělstvím, biodynamickými preparáty, kvalitou potravin atd. Tato pracoviště spolupracují i s univerzitami a samozřejmě s praxí, tzn. s bio-dynamicky pracujícími zemědělskými podniky. Biodynamický výzkum je

také součástí zemědělského výzkumu prováděného na jiných pracovištích, například ve švýcarském Výzkumném ústavu pro ekologické zemědělství

(FiBL), kde již několik desítek let probíhá parcelový pokus DOK, srovnávající biologicko-dynamický (D), organický (tj. ekologický; O) a konvenční (K)

způsob hospodaření a jeho vliv na kvalitu půdy, výnosy a kvalitu produktů.

Hmyz a ptáci nádherně rozšiřují astralitu všude tam, kde je jí na povrchu země i ve vzduchu zapotřebí. … Proto je třeba dbát i v rámci zemědělství

na to, aby zde bylo správně ponecháno dostatek prostoru jak hmyzu, tak i ptactvu.


Ve správném zastoupení lesa, ovocných sadů, křovin, luhů a niv s určitou přirozenou houbovou kulturou tkví hluboce podstata zdravého zemědělství. … V každém případě nebudeme hospodařit ekonomicky, budeme-li plochu zemědělské půdy využívat tak dalece, že zmizí všechno to, o čem jsem

hovořil, a budeme-li spekulovat s tím, že toho tak vypěstujeme víc.(R. Steiner: Zemědělský kurz, 7. přednáška)

Vidíte tedy, že lesy a ovocné zahrady i křoví jsou nad zemí určitými regulá-

zemědělstvím, biodynamickými preparáty, kvalitou potravin atd. Tato pracoviště spolupracují i s univerzitami a samozřejmě s praxí, tzn. s bio-dynamicky pracujícími zemědělskými podniky. Biodynamický výzkum je









Vidíte tedy, že lesy a ovocné zahrady i křoví jsou nad zemí určitými regulá-

pracoviště spolupracují i s univerzitami a samozřejmě s praxí, tzn. s bio-dynamicky pracujícími zemědělskými podniky. Biodynamický výzkum je









Vidíte tedy, že lesy a ovocné zahrady i křoví jsou nad zemí určitými regulá-tory, aby růst rostlin probíhal správným způsobem. Pod zemským povrchem

jsou pak podobným regulátorem dešťovky a další živočichové.(R. Steiner: Zemědělský kurz, 7. přednáška)

13. stranaZávěr

Biologicko-dynamické zemědělství vzniklo jako velmi předvídavá odpověď na problémy konvenčního zemědělství, které se naplno projevily teprve o

půlstoletí později. Opírá se o učení Rudolfa Steinera, o jeho poznání ducho-vních zákonitostí fungování živého světa. Primární snahou biodynamických zemědělců byla vždy produkce kvalitních potravin, prospívajících člověku ve

Ve správném zastoupení lesa, ovocných sadů, křovin, luhů a niv s určitou přirozenou houbovou kulturou tkví hluboce podstata zdravého zemědělství. … V každém případě nebudeme hospodařit ekonomicky, budeme-li plochu zemědělské půdy vyu-žívat tak dalece, že zmizí všechno to, o čem jsem hovořil, a budeme-li spekulovat s tím, že toho tak vypěstujeme víc.


Vidíte tedy, že lesy a ovocné zahrady i křoví jsou nad zemí určitými regulátory, aby růst rostlin probíhal správným způsobem. Pod zemským povrchem jsou pak podobným regulátorem dešťovky a další živočichové.


16

všech jeho součástech, jeho tělu, duši i duchu. Základním předpokladem této produkce je úrodnost půdy; půda musí být oživená a k tomuto oživování slouží

mj. speciální biodynamické prepará- ty. Důležité pro biodynamiky je také

utváření lidských společenství, vnášení kulturních impulzů do společnosti a

vytváření takových vlastnických, eko-nomických a vůbec sociálních vztahů, aby to odpovídalo lidské důstojnosti a

skutečným lidským potřebám.

Už jste někdy přemýšleli o tom, proč mají krávy rohy, anebo proč mají jistá zvířata parohy? To je velice důležitá otáz-

ka…(R. Steiner: Zemědělský kurz, 4. přednáška)

Závěr

Biologicko-dynamické zemědělství vzniklo jako velmi předvídavá odpověď na problémy konvenčního zemědělství, které se naplno projevily teprve o půl-století později. Opírá se o učení Rudolfa Steinera, o jeho poznání duchovních zákonitostí fungování živého světa.

Primární snahou biodynamických ze-mědělců byla vždy produkce kvalitních potravin, prospívajících člověku ve všech jeho součástech, jeho tělu, duši i duchu. Základním předpokladem této produkce je úrodnost půdy; půda musí být oživená a k tomuto oživování slouží mj. speciální biodynamické preparáty. Důležité pro biodynamiky je také utváření lidských společenství, vnášení kulturních impulzů do společnosti a vytváření takových vlastnických, ekonomických a vůbec sociálních vztahů, aby to odpovídalo lidské důstojnosti a skutečným lidským potřebám.

Už jste někdy přemýšleli o tom, proč mají krávy rohy, anebo proč mají jistá zví-řata parohy? To je velice důležitá otázka…


17

Další zdroje informací

internet

www.biospotrebitel.cz – o ekologickém zemědělství a biopotravináchwww.camphill.cz – Camphill České Kopisty www.bioinstitut.cz/Biodynamika.html - o biodynamickém zemědělstvíwww.demeter.net – mezinárodní biodynamický svaz Demeter-International www.biodynamics.com – severoamerický biodynamický svaz www.biodynamic.org.uk – britský biodynamický svaz www.demeter.de – německý biodynamický svaz Demeter www.ibdf.de – biodynamický výzkumný ústav v Darmstadtu (SRN) www.fibl.org - Švýcarský Ústav pro výzkum ekologického zemědělství

DOSTÁLEK, Petr – HRADIL, Radomil:Biologicko-dynamické preparáty.PRO-BIO Šumperk 1998. PŘIKRYL, Luděk:Zahrádkářova čítanka.Biodynamické pěstování zeleniny a ovoce. Fabula, Hranice 2010.

SCHILTHUIS, Willy: Biologicko-dynamické zahrádkářství v praxi. Eos, Praha 1992.

STEINER, Rudolf: Zemědělský kurz. PRO-BIO, Šumperk 1996 (2. vyd. 1998).

THUNOVÁ, Maria: Výsevní dny. PRO-BIO, Šumperk,vychází každoročně, česky od r. 1995.

Valeriana, č. 1 až 12. PRO-BIO, Šumperk 1992–2000.

literatura

18

14.stranaDalšízdrojeinformací

DOSTÁLEK,Petr–HRADIL,Radomil:Biologicko-dynamicképrepará-ty.PRO-BIOŠumperk1998.PŘIKRYL,Luděk:Zahrádkářovačítanka.Biodynamicképěstovánízele-ninyaovoce.Fabula,Hranice2010.SCHILTHUIS,Willy:Biologicko-dynamickézahrádkářstvívpraxi.Eos,Praha1992.STEINER,Rudolf:Zemědělskýkurz.PRO-BIO,Šumperk1996(2.vyd.1998).THUNOVÁ,Maria:Výsevnídny.PRO-BIO,Šumperk,vychází

14.stranaDalšízdrojeinformací

DOSTÁLEK,Petr–HRADIL,Radomil:Biologicko-dynamicképrepará-ty.PRO-BIOŠumperk1998.PŘIKRYL,Luděk:Zahrádkářovačítanka.Biodynamicképěstovánízele-ninyaovoce.Fabula,Hranice2010.SCHILTHUIS,Willy:Biologicko-dynamickézahrádkářstvívpraxi.Eos,Praha1992.STEINER,Rudolf:Zemědělskýkurz.PRO-BIO,Šumperk1996(2.vyd.1998).THUNOVÁ,Maria:Výsevnídny.PRO-BIO,Šumperk,vychází

Tiráž

19

Autor textu: Radomil Hradil

Ilustrace: Regina Ludmila Kejdová (www.tvoriva-inspirace.cz), Zdeněk Tvrdý

Grafická úprava: komar

Vydavatel: PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství

Text neprošel jazykovou úpravou.

PRO-BIO LIGA, Praha 2011

ISBN 978-80-904223-4-6

Publikace vznikla ve spolupráci s Camphillem České Kopisty a její tisk finančně podpořilo Ministerstvo zemědělství.

Bar

evný

kruh b

yl m

alov

án h

línou z

Čes

kého r

áje

smíc

han

ou s

min

erál

ním

i bar

vam

i

Co je biologicko- dynamické zemědělství · 2016. 4. 4. · Co je biodynamické zemědělství...

Documents

Transcript of Co je biologicko- dynamické zemědělství · 2016. 4. 4. · Co je biodynamické zemědělství...