Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_ P11_2.9 Tematická oblast: ...

Click here to load reader

download Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_ P11_2.9           Tematická oblast:  Dějiny hudebního umění

of 13

  • date post

    30-Dec-2015
  • Category

    Documents

  • view

    17
  • download

    2

Embed Size (px)

description

Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_ P11_2.9 Tematická oblast: Dějiny hudebního umění B. Martinů: Otvírání studánek Typ: DUM - výkladový Předmět: Hudební výchova Ročník: 2. a 4. r. (6leté), 2. r. (4leté). Zpracováno v rámci projektu EU peníze školám - PowerPoint PPT Presentation

Transcript of Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_ P11_2.9 Tematická oblast: ...

  • slo ablony: III/2 VY_32_INOVACE_P11_2.9 Tematick oblast: Djiny hudebnho umnB. Martin: Otvrn studnekTyp: DUM - vkladov Pedmt: Hudebn vchova Ronk: 2. a 4. r. (6let), 2. r. (4let)

    Zpracovno v rmci projektuEU penze kolm CZ.1.07/1.5.00/34.0296Zpracovatel:Mgr. Karla DemelovGymnzium, Tinec, pspvkov organizaceDatum vytvoen: bezen 2014

  • Metodick listDigitln uebn materil je uren pro ky 2. a 4. ronku estiletho studia, a pro ky 2. ronku tyletho studia.Kombinovan dum slou jako podklad pro uitelv vklad a zrove nahrazuje zpis do seitu, tedy to podstatn, co by si ci mli o probranm tmatu zapamatovat.Na zvr je zaazen zpis do seitu.

  • KanttaKantta (lat., it. cantare = zpvat) je rozshl vokln instrumentln dlo, zpravidla pro sla, sbor a orchestr. Pvodn znamenala kantta kadou zpvanou skladbu (cantare = latinsky zpvat).Kantta vznikla v 1. pol. 17. stolet v Itlii a dlila se na kantta do chiesa a da camera (svtsk a duchovn).

  • Bohuslav Martin(1890-1959)Narodil se v PoliceStudoval hru na housle a varhany na prask konzervatoiPsobil jako houslista v esk filharmoniiStudoval u Josefa SukaPsobil v Pai, kde byl kem A. RoussellaUsazuje se New YorkuPo 2. sv.v. pobval v Evrop, zemel ve vcarsku

  • Dlo B. Martinivotn dlo B. Martin je rozshl.Mezi nejznmj pat kantta Otvrn studnek a Poln me. Komponoval tak opery nap. Julietta a eck paije.Hodn se inspiroval lidovou poezi balet palek a tak lidovmi psnmi cyklus Psniky na jednu strnku.

  • Otvrn studnekKantta pro ensk sbor, soprnov, altov a barytonov slo, recittora a instrumentln soubor.Inspirace lidovmi zvyky, veri Psn o studnce Rubnce Miloslava Buree.Martin byl v t dob ji 17 let v zahrani, bez monosti nvratu do vlasti, a tak se pomoc sv hudby a ver M. Buree aspo symbolicky do vlasti vrtil.

  • Otvrn studnekZkladn mylenkou otvrn studnek spojil autor s obrazem vnho nvratu: vrac se jaro, vrac se lovk.Otvrn studnek je tak oslavou vod, slunovratu,krlky a folklrnch zvyk.Dlo vychz z prastar tradice vesnian kolem Litomyle: kdo studnku ped ltem vyist, pivol si tst.

  • Postava krlovnikyKrlovnika je personifikac studnky, kter promlouv k dvkm.Zajmav je tak mollov tnina, kter se zmn v durovou pi uzdraven studnky.Zstv vak v tnin lydick kvarta (zven 4. stupe v tnin).Rytmus skladby je , msty 2/4.Rytmikou se podob Jankovi.

  • StudnkaStudnka zskv novou slu, kterou dti kolem n posiluj zakvnm: V t mjov dobSkladatel pedepisuje sborovou deklamaci na jednom opakovanm tnu.Zan se na kvart e a, ter se pouplynut strofy zv o pl tnu na f b.Napt se rovn zvyuje.

  • StudnkaVystn pinese instrumentln dohra, v n dojede k uvolnn.Kantta pat k posluchasky nejspnjm dlm esk hudby 20. stolet.Otvrn studnek bval kdysi lidovm obadem jen dosplch, ale postupn se dostal i do ivota dt.

  • Lidov zvykS mjovm otvrnm studnek souvis jin lidov zvyk, patrn velmi star.Nazval se krlovniky a tvo jej hudebn-dramatick obad: vesnic obchz skupina mladch dvek v ele s krlovnou, provz je psmo psn, tanc a magickch prvk.K zpisu tohoto lidovho zvyku vytvoil klavrn doprovod Leo Janek.

  • Zpis do seituB. Martin vznamn pedstavitel hudby 20. stolet, kter se narodil v Police.B. Martin hodn pobval a tvoil v zahrani.Nejslavnj kanttou je Otvrn studnek, kter je zaloeno na lidovm zvyku.Inspiroval se lidovmi zvyky , tradicemi, spolupracoval s bsnkem M. Bureem.Vyjaduje j tak smutek a stesk po domov.

  • Pouit zdrojeArchiv autora.MIHULE, Jaroslav. Hudebn vchova 2: Hudba a jej svt. 1. vyd. Praha: SPN, 1985.

    **