esk frantiknsk knin kulturaknihovny minorit, frantikn a kapucn v prbhu staletrigorzn prce obhjen na Katede esk literatury, literrn vdy a djin umn Filozofick Fakulty Ostravsk Univerzity

Maty Franciszek Bajger

Anno a partu Virginis M.M.VIII

University of Ostrava Faculty of Arts Department of Czech literature, Literary Science and History of Art

Czech Franciscan Book CultureLibraries of Conventuals, Franciscans and Capuchins through centuries

Rigorous thesis

Author: Mgr. Maty Franciszek Bajger Supervisor: prof. PhDr. Nina Pavelkov, CSc.

2007

1

Prohlauji, e pedloen prce je mm pvodnm autorskm dlem, kter jsem vypracoval samostatn. Vekerou literaturu a dal zdroje, z nich jsem pi zpracovn erpal, v prci dn cituji a jsou uvedeny v seznamu pouit literatury.

V Plesn, 15. jna L.P. 2007

..

2

W tychto dalich radkach budu bez pochyby sem tam nalezene snad nktere chyby. Ty tenari nehori se nad tim, ale jako mudry lovek rozva zatim, e se nenarodil jete w swt ten, ktery by se lidem scela zalibil wem. 1)

VnovnTuto prci vnuji vem, kdo se jakmkoli zpsobem rozhodli nsledovat slova a cestu ukzanou svatm Frantikem z Assisi a sv en Rent.

Non cuique lectori auditorique placebo, lector et auditor nec mihi quisque placet.

2)

PodkovnNa potku tto prce bych rd podkoval prof. PhDr. Nin Pavelkov, CSc. za jej veden. Zrove dkuji profesoru Jimu Cejpkovi, beatae memoriae a Zdeku Kuerovi, PhD. za morln podporu pi zpracovvn dla a zhodnocen jeho dl sti obhjen jako magistersk prce. Bdn v klternch knihovnch, kter jsou dnes soukrommi fondy, by samozejm nebylo mon bez svolen a vstcnosti pslunch crkevnch d, respektive jejich brat. Na tomto mst bych rd podkoval Luki ebkovi, bvalmu provinnmu ministrovi Provincie kapucn v R za povolen vzkumu v knihovn i archivech a poskytnut asovho prostoru pro bdn v nich, bratm Tomi Pracnmu OFMCap., Pacifiku Matjkovi OFMCap. a Romualdu Jarolmkovi OFMCap. za poskytnut studijnch materil, databze dovch len, archivnch invent a cenn rady pro samotn vzkum. Za d frantikn1

Pedmluva frantikna Edmunda Paschy, psae pasionlu frantiknskho kltera v ilin z roku 1771, zvr zmnen. Pravopis i/y, ss/ upraven dle souasn konvence. Viz Lepek, 1931, s. 888. st zvru knihy Epilegomena od Bonaventury Boue OFM (1918-2002). Vyd. v Praze, 1996.

2

1

vdm za pomoc i vstcnost Petru Regaltu Beneovi OFM a provinnmu ministru Janu Vianney Dohnalovi OFM. Dal skupinou, jim jsem v souvislosti se vznikem tto prce zavzn svm dkem jsou sprvcov budov rznch existujcch i bvalch klter a jejich mobili. Za zpstupnn interir klternch bibliotk, ppadn monost jejich vyfotografovn a pouit tchto fotografi srden dkuji s. Marii Amt od Bolestn Matky OCD (Daice), P. Leslawu Mazurowskiemu OFMConv. (minorit Brno), Han Dybowiczov (minorit Opava), P. Petru Regaltu Beneovi OFM a Janu Kaparovi (frantikni Praha-Nov Msto), P. Frantiku Urgiovi OFM (Mor. Tebov). Za laskav poskytnut fotografi knihovnho interiru dkuji editelce muzea v Tachov PhDr. Jan Hutnkov. Za zpstupnn pozstatk zsmuck bibliotky ve sbrkch kolnskho muzea, informace o nich a dal fotografie dkuji Mgr. Pete Hollerov. Bez dlouhodob a peliv prce knihovnk a archiv by se knihovn a archivn sbrky staly jen velkou zmt, v n by nebylo mon cokoliv zjistit, pokud by pslun dokumenty vbec pekaly ona stalet. Vyjmenovat vechny, dky nim tato prce mohla vzniknout, je nemon, pesto bych rd vyjdil vdnost aspo nkterm z nich. Za zpracovvn a zpstupnn praskho historickho knihovnho fondu frantikn a poskytnut dalch pomcek k historii du a fotografi prask knihovny dkuji Janu Kaparovi, pro knihovnu kapucn takto dkuji Vlast Scheufflerov. Knihovnici Tepelsk kanonie Mgr. Michaele Bumlov dkuji za informace o dochovanch knihch ve fondu chebskch frantikn a dal informace o jeho historii. Za pomoc pi orientaci a ptrn ve fondech sttem spravovanch knihoven a rovn za doporuen i poskytnut dal 7literatury k tmatu dkuji Bc. Rostislavu Kruinskmu z Vdeck knihovny v Olomouci, PhDr. Radimu Vondrkovi, kurtoru Umleckoprmyslovho muzea v Praze a Mgr. Jimu pinarovi z Jihoesk vdeck knihovny v . Budjovicch. Z ad archiv pat mj dk Mgr. Petru Tesaovi ze Zemskho archivu v Opav za upozornn na materily v archivnm fondu Sttnho adu pro vci crkevn, dle Mgr. Jitce Kekov a PhDr. Helen Klmov z Nrodnho archivu za vstcnost pi zpstupovn jimi spravovanch archivnch fond. Tak chci podkovat ak. mali a restaurtorovi Vladimru Terovi za poskytnut cennho osobnho svdectv ke knihovn a klteru opavskch minorit. Za jazykovou korekturu dla dkuji sv matce Milui.

2

Obsah

Pedmluva ........................................................................................................................ 7 Svat Frantiek a knihy ................................................................................................ 11 Prvn d svatho Frantika v eskch zemch ......................................................... 17 Knin kultura Mench brat / minorit ve stedovku.......................................... 22 Uloen knih a kninch sbrek ........................................................................... 23 dov studia a jejich uebnice ......................................................................... 25 Osobn knihovny eholnk ................................................................................ 31 Kritika Mench brat a jejich knihoven............................................................ 37 Men brati jako psai a ilumintoi a jejich dla ............................................. 39 Knin dary ......................................................................................................... 57 Nkup a vmna knih......................................................................................... 59 Pe Mench brat o knihovny ......................................................................... 60 Utdn knih a jejich soupisy............................................................................. 61 Obsahov sloen knihoven................................................................................ 62 Pjovn svazk z minoritskch knihoven, doprava knih ................................ 64 Dal vznamn stedovk rukopisy Mench brat a klarisek ........................ 66 Reformovan frantikni (observanti) v obdob rukopisn knihy ............................ 71 Nstin novovkho vvoje knihoven ve frantiknskch dech ............................. 87 Knihovny ve frantiknskch klterech v novovku.............................................. 100 Poizovn knih................................................................................................. 104 Obsahov sloen knihoven.............................................................................. 110 Libri prohibiti ................................................................................................... 115 Uloen, zpracovn a pjovn knih .............................................................. 121 Osobn knihovny eholnk .............................................................................. 136 Vydvn knih .................................................................................................. 141 Knihovny v kapucnskch klterech........................................................................ 144 Poizovn knih................................................................................................. 147

3

Obsahov sloen knihoven.............................................................................. 149 Libri prohibiti ................................................................................................... 151 Uloen, zpracovn a pjovn knih .............................................................. 156 Knihovny v minoritskch klterech v novovku .................................................... 161 Poizovn knih................................................................................................. 161 Obsahov sloen knihoven.............................................................................. 162 Libri prohibiti ................................................................................................... 163 Uloen, zpracovn a pjovn knih .............................................................. 164 Osobn knihovny eholnk .............................................................................. 168 Vvoj knihoven v jednotlivch eholnch domech ................................................... 171 Bechyn, klter Mench brat/minorit a poslze frantikn ................................... 171 Beneov, klter Mench brat/minorit ................................................................. 190 Brno, kltery frantikn u chrm sv. Bernardina a sv. M Magdaleny ...................... 190 Brno, kltery kapucn u chrm sv. Frantika a Nalezen sv. Ke ............................. 199 Brno, klter Mench brat/minorit u chrmu sv. Jan.............................................. 213 slav, klter Mench brat/minorit.................................................................... 237 esk Budjovice, klter kapucn ....................................................................... 238 esk Budjovice - tyi Dvory, konvent frantikn .......................................... 239 esk Krumlov, klter Mench brat/minorit ..................................................... 240 Daice, klter frantikn .................................................................................... 260 Fulnek, klter kapucn ....................................................................................... 276 Hjek u Unhot, klter frantikn .................................................................... 279 Hejnice, klter frantikn ................................................................................... 290 Horaovice, klter Mench brat/minorit ......................................................... 296 Horovsk Tn, klter kapucn ......................................................................... 298 Hoovice, hospic frantikn ................................................................................. 301 Hostinn, klter frantikn ................................................................................. 306 Hradec Krlov, klter Mench brat/minorit ..................................................... 314 Cheb, klter Mench brat/minorit a poslze frantikn ......................................... 315 Chrudim, klter kapucn .................................................................................... 330 Jemnice, klter frantikn .................................................................................. 331 Jihlava, klter kapucn ....................................................................................... 333 Jihlava, klter Mench brat/minorit ................................................................... 334

4

Jlov u Prahy, rezidence minorit ........................................................................ 339 Jindichv Hradec, klter frantikn .................................................................. 340 Jindichv Hradec, klter Mench brat/minorit ................................................. 352 Kada, klter frantikn ..................................................................................... 352 Koln, klter kapucn ......................................................................................... 365 Krnov, klter Mench brat/minorit .................................................................... 367 Krom, kltery frantikn Na Oskole a Na Lindovce ........................................... 373 Krupka, klter frantikn ................................................................................... 379 Kyjov, klter kapucn ........................................................................................ 380 Liberec, hospic kapucn ...................................................................................... 381 Litomice, klter kapucn................................................................................. 382 Marinsk u Jchymova, hospic kapucn ........................................................... 385 Mlnk, hospic kapucn ....................................................................................... 387 Mikulov, klter kapucn .................................................................................... 388 Mnichovo Hradit, klter kapucn ................................................................... 390 Moravsk Tebov, klter frantikn ................................................................. 395 Most, klter kapucn .......................................................................................... 405 Most, klter Mench brat/minorit ...................................................................... 408 Nm nad Oslavou, hospic kapucn ................................................................ 410 Olomouc, klter frantikn u chrmu Neposkvrnnho poet P. Marie ...................... 411 Olomouc, kltery kapucn za hradbami a u chrmu Zvstovn Pn .......................... 420 Olomouc, kltery Mench brat/minorit u chrm P. Marie Snn a sv. Jakuba ......... 423 Opava, klter frantikn u chrmu sv. Barbory ....................................................... 426 Opava, klter Mench brat/minorit u chrmu sv. Ducha ........................................ 430 Opono, klter kapucn ..................................................................................... 444 Pardubice, klter minorit ................................................................................... 447 Plze, klter Mench brat/minorit a poslze frantikn......................................... 448 Praha - Hradany, klter kapucn u chrmu P. Marie Andlsk ............................... 467 Praha - Nov Msto, klter, poslze hospic kapucn u chrmu sv. Josefa .................. 474 Praha - Nov Msto, klter frantikn u chrmu sv. Ambroe a kolej irskch frantiknNeposkvrnnho poet P. Marie ............................................................ 477

Praha - Nov Msto, klter frantikn u chrmu P. Marie Snn ........................... 480 Praha - Star Msto, klter Mench brat/minorit Na Frantiku............................. 499 Praha - Star Msto, klter Mench brat/minorit u chrmu sv. Jakuba ................... 501

5

Prostjov, hospic kapucn ................................................................................... 507 Roudnice nad Labem, klter kapucn ................................................................ 508 Rumburk, klter kapucn ................................................................................... 510 Skalka u Mnku pod Brdy, hospic frantikn .................................................... 512 Slan, klter frantikn ...................................................................................... 516 Sokolov, klter kapucn ..................................................................................... 522 Stbro, klter Mench brat/minorit ................................................................... 524 Suice, klter kapucn ........................................................................................ 526 Tachov, klter frantikn ................................................................................... 529 Teb, klter kapucn ........................................................................................ 538 Turnov, klter frantikn.................................................................................... 541 Uhersk Hradit, klter frantikn ................................................................... 547 Uniov, klter Mench brat/minorit ................................................................... 563 Valtice, klter Mench brat/minorit a poslze frantikn ...................................... 565 Votice, klter frantikn ..................................................................................... 566 Vykov, klter kapucn ...................................................................................... 572 Zkupy, klter kapucn ...................................................................................... 573 Zsmuky, klter frantikn ................................................................................ 576 Znojmo, klter kapucn u chrmu sv. Jana Ktitele .................................................. 588 Znojmo, klter Mench brat/minorit a poslze frantikn u chrmu NanebevzetPanny Marie ...................................................................................... 592

atec, klter kapucn ......................................................................................... 597 r nad Szavou, klter frantikn .................................................................. 599 Epilog .......................................................................................................................... 605 Pehledy jednotlivch konvent a velikost jejich knihoven.................................... 606 Abstrakt, Abstract....................................................................................................... 609 Pouit literatura ........................................................................................................ 611 Jmenn rejstk ........................................................................................................... 635

6

PedmluvaPodntem k vzniku tto prce bylo m nkolikalet psoben v historick knihovn kapucnskho kltera v Brn, kterou mi brati kapucni umonili zpracovat a tm se i se sbrkou podrobn seznmit.3) Souasn jsem poctil uritou mezeru v komplexnjm zpracovn historickch osud kapucnskch a pozdji tak frantiknskch a minoritskch bibliotk, zatmco vt pozornost byla vnovna nejvzcnjm soustem popisovanch fond - rukopism a prvotiskm.4) Djiny nkterch z nich, zvlt tch, kter se jako urit celky i historick prostory dochovaly do souasnosti nebo nedvn minulosti byly a jsou stle zpracovvny.5) Dky plnjmu pohledu na jejich vvoj vak lze doplnit i informace, je v samotnch pramenech chyb a tyto historick zdroje co nelpe vyloit. Knihovny samy o sob tvo zajmav fenomn v djinch klter a pestoe neznamenaly jejich nejdleitj sloku, umouj nahldnout i do prosted a ivota v eholnch konventech v minulosti. dy minorit, frantikn a kapucn, je se bhem stalet vyvinuly prostednictvm ady reforem z jednoho muskho du zaloenho svatm Frantikem z Assisi maj mnoho spolenho nejen co se te sv spirituality a duchovnch aktivit, ale nkter shodn rysy vykazuje i jejich knin kultura. Zrove lze v n ovem nalzt i urit odlinosti odpovdajc rozdlnm cestm, na n se dy pi svm faktickm i formlnm dlen vydaly. Dalm muskm crkevnm dem postavenm mimo jin na spiritualit sv. Frantika jsou3

Vsledkem tto a dal badatelsk innosti byla m magistersk prce Djiny kapucnskch knihoven v eskch zemch, obhjen na Filozofick fakult Masarykovy univerzity v Brn v roce 2004 (vedouc prce Mgr. Zdenk Kuera, PhD.), ze kter toto dlo vychz. Rukopism ve frantiknskch knihovnch se poprv soustavnji vnoval Jan Kapistrn Vyskoil OFM (viz jeho osobn pozstalost v NA, F), prvotiskm rznch v eskch bibliotkch se zase vnovala Emma Urbnkov. Novji rukopisy z jednotlivch bibliotk na jin Morav popsal Vladislav Dokoupil, manuskripty ve sprv olomouck vdeck knihovny popsali M. Bohek a F. da (1994). Studiem frantiknskch deponovanch v Nrodn knihovn se v roce 1996 zabvaly Hana Hlavkov a Milada Studnikov (ob stav djin umn AV R). Vsledky pednesly na konferenci v beznu 1996 v praskm frantiknskm kltee. V Provinn knihovn v Praze dochovan kapucnsk manuskripty popsala Marta Hradilov (1994). Srov. jednotliv podkapitoly v pehledu pouit literatury na konci prce. O komplexnj pohled na sledovan knihovny se pokoueli ji badatel v 1. polovin 20. stolet. U frantikn to byl knz tohoto du Jan Kapistrn Vyskoil (1886-1956), jeho vsledky se dochovaly zejmna v NA, F, i.. 2473, fasc. 8. Tak nmeck germanista a spolupracovnk Berlnsk akademie vd Walther Bruno Dolch (1883-1914) studoval v letech 1905-1910 v minoritskch knihovnch v Opav a Most, kde prochzel tak kapucnskou knin sbrku, dle bdal ve frantiknsk bibliotce v Kadani, Chebu a Litomicch. Pozstatky jeho vzkum jsou snad dochovny v jeho osobn pozstalosti v Archiv der Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften.5 4

7

tak kovnci s ervenou hvzdou zaloen svatou Anekou Pemyslovnou, pvodn na Starm mst praskm. Tak tito si zde ji od potku budovali svou knin sbrku, nejznmjm jejm stedovkm kodexem je iluminovan Brev velmistra Lva.6) Postaven kovnick bibliotky se ovem nijak nesnilo ani potkem 20. stolet, kdy ji P. Krasnopolski ve svch toulkch po eskch a moravskch duchovnch knihovnch jmenuje mezi deseti nejvznamnjmi sbrkami mezi jinmi dodnes proslulmi knihovnami benediktin, cistercik a premonstrt. Ve 20. letech minulho stolet obsahoval kovnick knihovn fond dajn ctyhodnch 50 tisc svazk.7) Teritoriln je prce vymezena souasnmi hranicemi esk republiky, by hranice sprvnch celk, obvykle provinci popisovanch d zahrnovaly obvykle ir zem, napklad t Rakousko a Polsko i jejich st nebo Slovensko. Opomjeny jsou slezsk konventy nachzejc se dnes v Polsku, pestoe Slezsko vtinou nleelo a do jeho zabrn Pruskem u vech t d do stejn dov provincie jako echy a Morava.8) Zkladem prce se staly archivn prameny zejmna v dovch fondech. Krom pramen bezprostedn vychzejcch z innosti knihoven jako jsou katalogy i jin soupisy, lo zejmna o kroniky a pamtn knihy nejlpe dochovan u frantikn a jen zdka u minorit, u kapucn t o Letopisy (Anly) provincie uloen v provinn knihovn tohoto du.9) U stedovkho a renesannho obdob, kam archivn fondy zasahuj ji jen

6 7

NK, depont kovnk, sign. XVIII.F.6.

Krasnopolski, Paul. Geistliche Bibliotheken in Bhmen und Mhren. Mainz : Guttenberg-Gesellschaft, 1926, s. 3. separt z Guttenberg-Jahrbuch, 1926.8

Pozstatky historickch slezskch-polskch klternch knihoven se dnes nachzej v Bibliotece Uniwersytetu Wrocawskiego, kam se dostaly v roce 1810 v dsledku sekularizan vlny ruc kltery podobn josefnskm reformm v Rakousku a eskch zemch. Podrobnji vetn odkaz na literaturu o konkrtnch knihovnch viz Zawadzka, 1983. O knihovnch jednotlivch frantiknskch klter v dnenm Rakousku a Slovinsku viz Lackner et al., 2006, s. 11 a nsl. Od studia nkolik pramen, by by mohly relevantn informace obsahovat, jsem vzhledem k jejich dislokaci, nezdka v zahrani, musel vhledem k i prce upustit. Jedn se o nsledujc: Materily v Archiv des Minoritenklosters in Wien, kde se mohou nachzet prameny z moravskch konvent vetn Opavy, nebo do rakousk provincie patily moravsk kltery v letech 1517-1732. Materily k frantiknskmu klteru ve Valticch nleejcmu k rakousk provincii by mohly bt zase v Provinzialarchiv der Franziskaner Wien.

9

Biblioteca Apostolica Vaticana uchovv srii 61 invent zakzanch knih v crkevnch knihovnch (Codici Vaticani latini 11266-11326). Kongregace pro Index na zklad zvr Tridentskho koncilu nechala v letech 1598-1603 provst soupisy knih na Indexu v jednotlivch bibliotkch vetn osob o tyto knihy peujc a je vyuvajc. Srov. Ciccarelli, Diego OFMConv. Le Biblioteche Francescane Covnentuali nellindagine del 1598-1603. In Archivi - biblioteche beni e centri culturali. Assisi, 1991, s. 285-303. (rozbor italskch knihoven ve tech tchto kodexech).

8

mlokdy, bylo nutno vce vychzet z jednotlivch dochovanch knih rozttnch dnes po mnoha knihovnch a ze srovnn s podobnmi situacemi v jinch zemch. Tak novj knihy a zejmna rzn ppisy vlastnk a ten v nich umouj rekonstruovat podobu bibliotk i vyuvn literatury. Jejich analza je ovem velmi asov nron a probh i dnes postupn obvykle spolen s detailnm zpracovnm samotnch fond. A na nkolik vjimek jsou dnes tyto informace dostupn pouze u nejvzcnjch i nejstarch knih, asto v jejich publikovanch soupisech. Star a nkdy i novj literatura nkdy vykazuje uritou terminologickou nejednoznanost v pojmenovn sledovanch t d, jeliko jejich vznik nebyl jednorzovm ale dlouhodobm procesem trvajc desetilet i stalet. Pro pojmenovn len muskho (prvnho) du svatho Frantika v obdob do rozvoje reformanho frantiknstv a jeho prvnho ustanoven v 15. stolet je v tto prci uvn termn Men brati, adjektivum pak minoritsk. Po formlnm administrativnm rozdlen du na dv vtve na Kostnickm koncilu 23. z 1415 jsou zde nereformovan eholnci zvni minorit. Tito bvaj rovn pojmenovvni jako konventulov podle jejich psoben ve velkch klterech situovanch co nejble centrm mst, vdy uvnit hradeb. Reformovan eholnci psobc v eskch zemch jsou zde zvni od roku 1415 jako frantikni, ppadn v prvnm stolet existence jako observanti. Reformovan frantikni jsou t znmi pod nzvy reformti, bosci (co vak me bt titul i pro jin reformovan dy, nap. augustininy nebo karmelitny), bernardini (podle sv. Bernardina ze Sieny) nebo martinini (podle konstituc schvlench papeem Martinem V. v roce 1430 naizujcch reformu du.) Jdrem prce jsou djiny knihoven v jednotlivch eholnch domech. V ppad nsledujcch se vak o bibliotce nepodailo zjistit ani rekonstruovat dn informace, proto u nich samostatn kapitola chyb: esk Brod - hospic kapucn v letech 1728-1786, Cheb-Horn Pelhimov, tzv. Annaberg - hospic frantikn v letech 1716-1788, Kada - konvent Mench brat/minorit v letech 1234? -1787,

Katalog vdsk koisti za ticetilet vlky sestaven v roce 1990 v Krlovsk knihovn ve Stockholmu, viz Prochzka, 1999. Kollenberger, Matthias OFMConv. (prask kvardin 1736-7 a provincil 1738-43) Historia provinciae Bohemiae Ordinis Minorum Conventualium (vce ne ptisetstrnkov podrobn djiny vech minoritskch konvent v esk provincii) - Muzeum Most, i.. 26. Jednotliv odkazy duchovnch z ech by t bylo mono ovit mezi souborem zvt - NA, Arcibiskupstv prask, inv. . 4195-4415.

9

Ketzendorf - poustevna frantikn ve Slezsku v letech cca. 1470-1491,10) Litomice - klter Mench brat/minorit v letech 1233/53-1785, pozdji dominiknsk, Mlad Boleslav - klter Mench brat/minorit v letech 1297-1784, pozdji piaristick kolej, Nov Bydov - klter Mench brat v letech 1311-1420, Vysok Mto - klter Mench brat do roku 1421 a rezidence frantikn krtce po roce 1674,11) atec - klter Mench brat od konce 13. stolet asi do roku 1419. Rovn kltery Mench brat v pedhusitskm obdob, kter jsou tradovan, uvdn pozdjmi historiky ale pramenn nepodloen, jsou v tto prci opomjeny. Jedn se konventy v Beroun, Domalicch, Kuglvaid(?) v jinch echch, Plan u Marinskch Lzn a ve Stradov u vesnice Libn na Chrudimsku.12) Konkrtnj zprvy nemme ani o bibliotce muskho kltera Na Frantiku v Praze, o jeho zejm bohat knin tvorb je vak pojednno v kapitole o knin kultue Mench brat / minorit ve stedovku.

10 11 12

O jej existenci viz Hlavek, 2000, s. 121. Viz Buben, 2006, s. 329. Srov. Kukla, 1889; Svtek, 1959; Blakov, 1993.

10

Svat Frantiek a knihyPestoe se zsadnm zpsobem liila knin kultura vrcholnho stedovku od pozdjch vk, stejn jako ivot prvnch nsledovnk svatho Frantika od pozdjch osud eholnk, stoj Frantikv nzor a pohled na knihy za zmnku, u kvli srovnn s pozdjm vvojem frantiknskch bibliotk. Sv. Frantiek nebyl knihm pli naklonn, jeho vztah k nim vychzel z postoje k vdn, kter povaoval za monou cestu k pe stojc v protivenstv kesansk pokoe. Kdy jej jeden z brat dal, e by chtl mt modlitebn knihu, odpovdl: Kdy jednou bude mt alt, bude tak chtt mt brevi. A a bude mt brevi, brzo bude chtt sedt za katedrou a pak jako velk pedstaven kat [jinmu] bratrovi: Pines mi brevi.13) Svtec dle dajn vynikal vbornou pamt a nahlen do knih mu nahrazovala jeho pam. Tento zpsob uen a ten nazval plodnm na rozdl od tpn se v tiscerch pojednnch.14) Frantikv vztah k vdn snad ne zcela historicky ale s ohledem na jeho postoj popisuje Tom z Celana ve svm Druhm ivotopise, v 195. kapitole nazvan Jak by brati mli pstovat studium. Svtec dajn kal: Moji brati, kte se dvaj vst vetenou touhou po vdn, se objev v den soudu s przdnma rukama. (...) Nebo pijde souen, v nm nebudou knihy k niemu a budou hozeny do okennch vklenk a do kout. Toto podle Celana nekal proto, e by pohrdal studiem Psma, ale aby vechny varoval ped plinou snahou o studium, a tak protoe chtl, aby byli vce lep v lsce ne ve veten vdychtivosti. Na jinm mst v tme prameni, konkrtn v 32. kapitole Proti vzcnm knihm svtcv ivotopisec v tomto duchu pe: [Frantiek] uil, e v knihch se m hledat svdectv Pn, povznesen, nikoli jejich cena ani krsa. Pl si mt [v komunit] jen pr knih, pipravench k slub bratm, pokud bude teba. Jednou ho podal ministr, zda by si s jeho povolenm mohl podret nkolik skvostn vzanch svazk. Uslyel odpov: Pro tv knihy se nezekneme Evangelia, kter jsme slbili zachovvat. Ui si, co chce, m svolen ti nesm bt pouty. Zejmna z posledn vty je zejm, e Frantiek neodmtal kni-

13 14

Roest-Dijk-Matura, 1981, s. 20.

Druh ivotopis Tome z Celana. LXVIII. kapitola (jak ml poznn a pam, 102. esk verze ivotopisu je dostupn v pekladu Ctirada Vclava Pospila OFM in Frantiknsk prameny. 1. dl. Olomouc : Matice cyrilometodjsk, 2001, s. 221 nebo v pekladu Bohumila Bedne. Druh ivotopis svatho Frantika. [Praha] : Alverna, [1993]. ISBN 80-901426-1-3 nebo nejnovji v pekladu Bonaventury tivara OFMCap. a Rchel Prokopov OSCCap. V elektronick verzi v aplikaci pro Windows dostupn na www: . [cit. 16.8.2007].

11

hy striktn, ale vnmal je jako nebezpe chudoby v zvislosti na slabosti lidsk vle a svdom. Serafnsk svtec tedy vdu a poznn adil mezi vci pomjejc, stejn jako fyzick vlastnictv, kter lovk ztrc svou smrt a pro skuten vn ivot m pramal vznam ve srovnn s vrou a poknm.15) Osoby uen a vzdlan ml Frantiek ve vnosti, pro bnou innost svch bratrskch spoleenstv vak vdu nepovaoval za dleitou. Ji za jeho ivota se ale v komunitch spolen setkvali nevzdlan i uen brati, co patrn vedlo i k nedoucm projevm v jejich vztazch v dsledku takto vznikl vzjemn nerovnosti. Svat Frantiek nabd ve svch Napomenutch, aby se dn z brat nechlubil, i kdyby ovldal vechno vdn a uml vykldat vechny mon jazyky a dvtipn prozkoumval vci nebesk. Nzkou hodnotu vdn pak ilustruje faktem, e jedin zl duch vdl o vcech nebeskch a stejn tak v o vcech pozemskch vce, ne vichni lid.16) Svat Frantiek si byl dobe vdom, jak nebezpe me vzdln pinet pro osobn pokoru i rovnost brat. Celou sedmou kapitolu zmnnch Napomenut bratm vnoval tomuto tmatu: Apotol prav: Litera zabj, ale duch oivuje (srov. 2. Kor 3,6). Litera zabj ty, kdo tou pouze znt slova, aby byli mezi ostatnmi povaovni za moudej a mohli zskat velk bohatstv, kter by dali svm pbuznm a ptelm. Tak ti eholnci jsou zabiti literou, kte nechtj nsledovat ducha svatch Psem, ale spe tou znt pouze slova a druhm je vysvtlovat. Avak oiveni duchem Boch Psem jsou ti, kte kad psmeno, kter znaj a tou znt, nepipisuj [svmu] tlu, ale slovem i pkladem je vracej nejvymu Pnu a Bohu, jemu nle kad dobro. Vda i vdn je tedy dobr pouze tehdy, je-li pouvna ve slub Bohu a blinmu. Proto tak Frantiek poadoval po vzdlanch klericch proscch o vstup k bratm zvltn odevzdn se, piem jim kal, e tak vdn se maj [stejn jako majetku - pozn.] njakm zpsobem vzdt, kdy vstupuj do du, aby se zcela zbaveni vlastnictv a naz odevzdali do nrue Ukiovanho. Vdn toti mnoh navrac k nevzdlancm a tito jsou pak napadeni jistou tvrdost brnc jim [pijmout] pokorn uen.17) Frantikv odmtav vztah k poznn je zejm i z textu Potvrzen ehole, kde zejm zstala zachovna prvotn svtcova mylenka a v X. kapitole O napomnn a napravovn brat se pe: A ti, kdo neumj st, a se to nesna nauit. A vak usiluj o to, po em15 16 17

Srov. Sv. Frantiek. Slova ivota a spsy. 2, 15-17. Napomenut bratm. 5, 5-6. Peklad Markta Koronthlyov, Ji Bonaventura tivar OFMCap. 2. ivotopis Tome z Celana, 194.

12

maj nade vechno touit, aby [toti] mli Ducha Pn a jeho svat jednn, aby se vdy k nmu modlili s istm srdcem a mli pokoru, trplivost v pronsledovn i v nemoci a milovali ty, kte ns pronsleduj, kraj a obviuj, protoe Pn prav: Milujte sv neptele a modlete se za ty, kte vs pronsleduj a pomlouvaj. Blahoslaven, kdo jsou pronsledovni pro spravedlnost, nebo jejich je nebesk krlovstv.18) Pozdj tzv. Narbonsk generln dov konstituce z roku 1260 ovlivnn zejmna postavou sv. Bonaventury vak zruily laikm zkaz uit se st a tak oni maj na zklad rozhodnut svch pedstavench se v dovednosti gramotnosti zauit. Sm Frantiek ml nkdy ped rokem 1207, tedy jet ped zaloenm komunity brat, vlastn brevi.19) Pozdji jej ale pestal uvat, jak sm naznauje: Tak j jsem byl kdysi od knih pokouen. Abych ale poznal vli Pn, vzal jsem knihu s evangelii a modlil se k Bohu, aby mi na prvn oteven knihy sdlil svou vli. Pak jsem otevel knihu a nael jsem ver: Vm je dno poznat tajemstv Boho krlovstv, ale tm, kdo jsou mimo nj, se to vechno dje v podobenstvch (Mk 4,11). Stejn tak je to s tmi, kte velmi rdi plhaj nahoru k vdn, e ale jen ten se stane blaenm, kdo se toho z lsky k Bohu vzd.20) Frantikova cta k Bomu slovu a crkevn liturgii, z nich ani jedno se neme obejt bez knih, byla ale podle text ehol stejn silnj ne vztah k seste chudob, kterou nevnmal nijak fanaticky. Zklad ivota vetn modlitby pro nj tvoilo evangelium a spoleenstv.21) V textu Nepotvrzen ehole, kter vce vychzela z osobnch pohled svtce, ne pozdj crkv schvlen text, se tak v tet kapitole doteme: [Brati] mohou mt pouze knihy potebn k plnn sv sluby. Tak laici, kte umj st alt, ho smj mt. Ostatnm pak, kte neumj st, a nen dovoleno mt knihy. Nejzjevnji je zde potlaovno vlastnn knih jakoto hmotnch statk bez praktickho vyuit - etby. Svtec byl v tomto obhledu nezlomn, kdy jej jeden ze spolubrat laik dal o alt, dal mu msto nj popel.22) V zmnnm cittu z ehole je problematick zejmna zvr prvn vty zde peloen jako k plnn sv sluby, v originle znjc ad implemendum eorum officium. N18 19

Matou 5,10.

Tento kodex o 318 listech se dajn dodnes dochoval v Assisi. Tuto skutenost jsem ovem ji neovoval, a tak pouze odkazuji na zmnky o nm v Eduardus Alenconiensis OFMCap. De breviario S.P.N. Francisci. In Analecta Ordinis Capuccinorum, 14. Romae, 1898, s. 175-180 nebo novji pspvek Van Dijka ve Franciscan studies, 1949, s. 14. Roest-Dijk-Matura, 1981, s. 20. Srov. t Eduardus Alenconiensis OFMCap. De Breviario S.P.N. Francisci. (cit.).21 22 20

Tamt, s. 18-20. Tom z Celana. Druh ivotopis, kapitola CXLVII., 195.

13

kdy zde bv vraz officium pekldn pouze ve smyslu liturgick modlitby, co by tak povolen k dren knih omezovalo pouze na brevie a alte. Podle analzy ostatnch svtcovch dl23) se v nich vak officium vyskytuje astji v obecnjm vznamu jako sluba, prce, povinnost (19x) a mn asto jako modlitba hodinek (12x). Proto i zde meme pedpokldat obecnj vznam ve smyslu sluby dle evangelijnch text, tedy sluby blinmu v podob duchovn i materiln. Ve stejnm duchu popisuje konn sv. Frantika i Bonaventura z Bagnoregia ve sv Legend maior, pozdjm oficilnm svtcov ivotopise: Vbec dnch vc neetil, ani pl, ani tunik, ani knih, ba ani oltnch rouch, aby vechny tyto, kdy mohl, jak pikazuje naplnn sluby, potebnm vnoval. Tak zde se v originle vyskytuje frze implere officium.24) Pouvn vybranch knih v komunit brat tedy Frantiek schvaloval, jak popisuje i Celano: Knihy a jin ostatn pjemn vci a [brati] spolen sdlej, aby je to lpe vedlo jeden druhmu dvat pednost.25) Tak pi charakteristice vlastnost, jak by ml mt po jeho smrti dov pedstaven, Frantiek mimo jin k: Mus mu pro sebe stait hbit a kneka,26) pro [poteby] brat pak pouzdro s psacm ninm a pee. Nem bt sbratelem knih, ani moc thnout k etb, aby neobral ad/modlitbu (officio) dvaje pednost studiu.27) Ve vztahu ke knihm se pak dle popsanho jev jako potebn zejmna Bible a jej vklady pouiteln pro duchovn veden a potom kzn a liturgick dla. Psmo svat a zejmna texty evangeli vnmal sm svat Frantiek jako zkladn a nezbytnou knihu, jak se dovdme z jeho ivotopis, zejmna z Legendy maior: Jak moc sv. Frantiek miloval studium Psma meme poznat z phody, kterou jsem slyel od bratra, kter stle ije. Jednoho dne pila do jeho rukou kopie Novho zkona. Vidl, e nkolik brat ho neme mt cel v tut chvli, proto ho rozdlil a dal kadmu bratru nkolik list, aby ho vichni mohli studovat a vzjemn se neruili.28) Z citovanch pramen je tak zejm, e prvotn

23 24

Paolazzi, 2004.

Nulli prorsus rei parcebat, nec mantellis nec tunicis nec libris nec etiam paramentis altaris, quia omnia haec, dum posset, ut pietatis impleret officium, indigentibus largiretur. - kapitola VIII. 5, 15.25 26

Tom z Celana, Druh ivotopis, kapitola CXXXVI, 180.

Latinsk vraz libellus me oznaovat drobn svazek, ale tak dokument - listinu, v tomto ppad t psac materil pro jejich vznik nebo t poznmkov seitek. Tom z Celana, Druh ivotopis, kapitola CXXXIX, 185.

27 28

Sv. Bonaventura, Opera omnia, VIII, s. 334. Cit. podle Lenhart, 1954, s. 33. Podle legend o svtcov ivot se t nkolikrt tzal evangelia, jak m t. Pedevm kdy zakldal sv bratrstvo, nejprve se v kostele sv. Mikule pomodlil, pokioval a otevel ti knihy evangeli na tchto tech mstech: Jestlie chce bt dokonal, jdi, prodej, co ti pat a rozdej chudm (Mat 19,21) ; Nic si neberte na cestu (L 9,3), Kdo chce jt za mnou, zapi sm sebe, vezmi svj k a nsleduj mne (Mt 16,24). Pot prohlsil toto, za spolenou eholi

14

komunita brat patrn nemla k dispozici pln text Bible, kter byl cenov nad jej finann monosti i pedstavy, ale pouze kodex s texty evangeli.29) Tak dovou eholi, kterou Frantiek nazvval knihou ivota", mli mt vichni brati k dispozici, mimo to ale zrove a zejm tak pednostn mli Men brati eholi znt, zejm zpamti.30) Rozhodn tedy v samotnch potcch komunity Mench brat nelo o dn masov shromaovn knih. Dokonce i velk pznivce knih a vzdlanosti sv. Bonaventura ve sv Legend maior pe: Prvn spoleenstv brat nevlastnilo dn knihy, vetn hodinek pro knze. Proto i jejich modlitba byla vce mylenkov (mentaliter), ne slovn i zpvan. Msto tchto knih se dnem i noc obraceli na ukiovanho Krista, pro pklad knm a vzdlanm enkm, kte stle inili o Kristu kzn.31) Pi hodnocen tchto slov je teba vzt t v vahu, e Bonaventura svou legendu dosti pizpsobil k pedstavm svm i dalch pznivc vt vzdlanosti mezi eholnky. dnmi knihami zejm nemyslel zcela dn, ani ona evangelia i alt, ale krom vslovn zmnnho brevie zejmna dla vzdlanc scholastiky a vklady Psma, Crkevnch otc a dal, s nimi se kadodenn pi sv lektorsk prci na pask univerzit setkval. Ve skutenosti prvn komunita Mench brat njak knihy mla, jak se vyjaduje i tzv. Legenda t druh: Nic neprohlaovali za sv vlastnictv, ale knihy a ostatn shormdn vci uvali spolen podle zpsobu pedanho a zachovvanho apotoly.32) Prvn brevi pouvan bratry k spolen modlitb dajn zskalo jejich spoleenstv a v roce 1223 spolu s textem Potvrzen ehole, kde je v III. kapitole ji vslovn, zejm vak ne na pn Frantikovo, povoleno klerikm mt knihy brevi. Dosud pouvali eholnci pouze tlej alt. Zhy pot ji byly brevie mezi Menmi bratry bn roze-

vech brat, kte se pidaj do jejich spoleenstv. (Legenda Maior, kapitola 1., 3). Tak pi jednom ze svch pobyt jednal podobn, tikrt otevel evangelium a dajn pokad narazil na text pojednvajc o utrpen Jee Krista. (1 ivotopis Tome z Celana, 92-93). Tak ped svou smrt se nechal pinst knihu Evangeli a nechal si pedtat pas o umvn nohou uednkm a Posledn veei Pn. (Jan 13,1 a nsl. Viz 1. ivotopis Tome z Celana, 110 a Legenda maior, kapitola 14., 5, 7).29 30 31 32

Srov. t Druh ivotopis Tome z Celana, 91, citovan v epilogu tto prce. Tom z Celana, Druh ivotopis, kapitola CXXXIX, 185. Kapitola 4, 3.

XI. kapitola, 43. Legenda zde vychz ze spolenho vlastnictv prvotnch kesan popisovanho ve Skutcch apotolskch (2,44 a 4,32), pdv vak prv vslovnou zmnku o knihch, kter v Bibli nen. Podobn se vyjaduje tak dal ran frantiknsk pramen, tzv. Perugijsk anonym, 27 (Cokoli mli, knihu nebo tuniku, vichni to pouvali a nikdo nekal o nem, e je to jeho, jak tomu bylo v prvotn apotolsk crkvi.). esk peklad legend v pekladu Bernarda Barton OFMCap., Anastze Polka OFMCap. a Rchel Popkov OSCCap. je dostupn v elektronick verzi pro Windows na: . [cit. 5.8.2007].

15

ny, jak nasvduje Tom z Celana ve svm vodu tzv. Chrov legendy, tj. vtahu Frantikova ivotopisu prv pro liturgii hodinek: dal jsi m, brate Benedikte, abych z Legendy o naem peblaenm otci Frantikovi nco vybral a uspodal to do devti kapitol, kter by bylo mon, protoe budou dostaten krtk, vloit do brevi, a budou je tak mt vichni. Tak pi popisovn odchodu eholnk z kapituly v Porciunkule se o nich dovdme: nic si s sebou na cestu nenesli, jen takov knihy, ze kterch se mohli modlit sv hodinky.33) Tak vdeck zamen a zjem o studium i bez doporuen Zakladatele brzy obecn proniklo mezi Men bratry, ovem ne zcela jednomysln a bez vnitnch rozpor. Ji v roce 1231, pt let po Frantikov smrti, byli Alexander z Hales a Robert Grosseteste proslulmi uiteli v Pai a Oxfordu. Svat Bonaventura zase zamnil roku 1256 slubu generlnho ministra za uitelskou katedru v Pai.34) Otzka vlastnn knih mla zsadn msto ve sporech o chudobu a nkter komunity elily obvinn spiritul, radiklnj odnoe eholnk, e kltery vlastn pli mnoho knih. Zastnci knih zase ve svch odpovdch uvdli zejmna argument, e rukopisy jsou ve vlastnictv du a bratm jsou jen penechvny. Ke studiu a kazatelstv jsou navc knihy potebn a jejich vlastnn tedy nen v rozporu se spiritualitou sv. Frantika. Takto se vyjdil i generln ministr sv. Bonaventura v dle Epistola de tribus questionibus: V eholi se bratm psn ukld zvanost a povinnost kzn, co, vm, nedl dn jin ehole. Jestlie je [nkdo] posln kzat, neme kat bchorky ale slovo Bo, kter neme znt, pokud nete. Ani neme st, pokud nem rukopisy, take je nezejmj, e dokonalost ehole je tak vlastnit knihy a kzat.35)

33 34 35

Legenda t druh, 59. Christ, 1955, s. 442.

Epistola de tribus quaestionibus, N. 6.; Opera omnia. VIII. Quaracchi, 1891?, s. 332b-3a, cit. podle Costa, 1991, s. 230. Viz t Abate; 1950, s. 90-91; LeGoff, 2004, s. 143. Bonaventurv postoj ke knihm byl zsadn ovlivnn zejmna jeho postojem k moudrosti, o n pe: Moudrost je svtlo sestupujc od Otce, lampa v dui zc v n. in dui podle vzoru Boho (deiformam) a pbytkem Bom. Toto sestupujc svtlo zpsobuje okouzlujc porozumn, pekrsnou vli a mohutnou prci. Collationes in Hexameron, II, 1. In Opera omnia. Tomus V. Quaracchi, 1891, s. 420.

16

Prvn d svatho Frantika v eskch zemch

36)

Nsledovnci svatho Frantika pili do ech ji jako organizovan mstsk a klerikln d patrn nkdy mezi lety 1228 a 1230. Prvn eholnci byli Italov a Nmci, prvn konventy v Praze (2x), Brn, Opav, Olomouci, Znojm, Litomicch i Stbe asto vznikaly za podpory vldnoucch Pemyslovc. Nkdy mezi lety 1234 a 1239, kdy d dil bratr Eli z Cortony byla ustanovena samostatn esko-polsk provincie dlc se na nkolik dlch kustodi. Celkem v pedhusitsk dob vzniklo na zem dnen esk republiky nejmn 24 konvent Mench brat. O jejich pinejmenm hmotnm rozkvtu svd zejmna bohat stavebn innost na obydlch eholnk a hlavn pilehlch chrmech ve 13. a 14. stolet. Podle sudku P.A. Houky vak velk poetn nrst eholnk i hmotn rozkvt ve 14. stolet s sebou nesly tak postupn uvolovn eholn kzn,37) m si brati mj. vyslouili pozdj neptelstv ze stran eskch reformtor a jejich pvrenc. Drancovn konvent a chrm spolu s vyhnnm a muenm eholnk v dob husitskch vlek se dotkalo zejmna klter v echch, ale napklad ti vzdlan minorit byli upleni husity tak v Kralicch 13. listopadu 1425.38) Pt pramenn doloench konvent v echch v dsledku drancovn zaniklo, ostatn se postupn a obvykle s jistmi obtemi obnovovaly, nejhe na tom po cel 15. stolet byli eholnci v utrakvistick Praze. Ji za ivota Frantika z Assisi se v du objevovaly spory zejmna o dodrovn chudoby, nkdy doplnn o mesianistick i heretick nzory, kter vystily ve vtven Mench brat do rznch reformovanch skupin. Nejsilnj z nich - observanty poslilo poetn i co se te postaven v samotnm du zejmna psoben svatch Bernardina ze Sieny a Jana Kapistrna v prvn polovin 15. stolet. Druh z nich rovn pinesl observantskou ideu pi sv misijn cest do stedn Evropy v letech 1451-1454. Ji v jejm pr-

elem kapitoly je podat pouze strun pehled pro uveden do osudu samotnch knihoven v dalch kapitolch. Podrobnji viz pouit literatura, zejm. frantikni: Bene et al., 2004; Elbel, 2000 a 2001; Hlavek, 2002a a dal jeho prce; Houka, 1996; Minak, 1914 a 1916; Wilhelm-Minak, 1909. kapucni: Matjka, 2002 a dal; Rabas, 1937. minorit: Dersch, 1914; Kukla, 1889 (s jistmi nepesnostmi); Svtek, 1959. obecn: Buben, 2006; Foltn a kol, 2005; Vlek-Sommer-Foltn, 1998.37 38

36

Houka, 1996, s. 13. Vce viz Prix, 1998, s. 53.

17

bhu vznikly v eskch zemch prvn konventy v nov esko-rakousko polsk provincii. Do roku 1500 bylo dky pzni crkve, manstva i lechty zaloeno 12 eholnch dom reformovanch brat a dal dva pvodn obsazen nereformovanou vtv byly observantm pedny.39) Jejich kltery byly stejn jako u vech Mench brat spjaty s mstskou kulturou, obvykle vak vznikaly za mstskmi hradbami na nevyuit pd, co nkdy vedlo pozdji z dvodu nevhodnch prodnch podmnek i naruen mstsk fortifikace k sthovn konvent dovnit hradeb. lo asto zpotku o budovy devn, ppadn zdn, avak prost budovan i pestavn v duchu chudoby, kter se observanti dreli striktn odmtajce jakkoli nemovit i movit vlastnictv. Observant pvodn fungovali jako samostatn vtev majc v rmci du samostatnou dc hierarchii a od roku 1430 t vlastn konstituce. Na svatodun generln dov kapitule svolan papeem Lvem X. roku 1517 do ma bylo vyhleno rozdlen dosud spojench Mench brat na dva samostatn dy minorit a frantikn. Zatmco utrakvistick kesanstv nepedstavovalo pro reformovan frantikny s vjimkou praskho konventu vt nebezpe a eholnci se solidnm spchem pivdli adu lid k aktivn katolick ve, luternsk reformace postihla tento ji samostatn d stejn jako minority. Okolo roku 1570 zbyly v tehdej esk frantiknsk provincii pouze tyi eholn domy se 17 eholnky,40) u minorit byla situace obdobn, vtina konvent byla po desetiletch strdn s nkolika pozstalmi, ale asto morln upadlmi eholnky dobrovoln i nsiln oputna. Od potku 17. stolet se objevuj snahy o znovuosdlen a obnoven klter, politick situace a konfesn rozpolcen obyvatelstvo vak pli rozvoji eholnho ivota neply, take solidn, pinejmenm stavebn obnovy eholnch dom probhaly a po nsilnm ukonen situace Blou Horou nebo astji jet pozdji kvli probhajc ticetilet vlce. Do tto doby spad tak pchod kapucn do ech, o n se zaslouil prask arcibiskup Zbynk Berka z Dub projednvajce svou touhu u papee Klimenta VIII. U zrodu tto nov vtve prvnho frantiknskho du stli Matou Serafini z Bascia a Ludvk Tenaglia z Fossombrone, kter si roku 1528 vymohl u papee Klementa VII. bulu Religionis zelus, kterou byl nov d kapucn ustanoven. Nov reformovan synov svatho Frantika

Tyto daje se tkaj souasnho geografickho vymezen hranicemi esk republiky. Administrativn patilo u frantikn, stejn jako pozdji u kapucn k te provincii a do 18. stolet tak Slezsko, jeho kltery (zejm. ve Wrocawi a Nyse) pedevm v prvnm stolet po pchodu obsaervnat patily k nejvznamnjm, co se te studi, slaven kapitul i psoben vzdlanch a aktivnch eholnk.40

39

Houka, 1996, s. 19.

18

si v Itlii zskali velkou oblibu a bhem sedmi let zaloili v tto zemi edest konvent, v nich pobvalo okolo pti set eholnk. Do eskch zem, nejprve do Prahy, vak kvli konfesnm pomrm pili a roku 1599 a jejich hlavnm kolem mla bt pedevm rekatolizace zem slovem (kznm) i skutkem (pkladnm ivotem), za co si zskali pze crkevnch pedstavench, zejmna kardinla Dietrichsteina i poblohorsk svtsk vrchnosti. Z tho dvodu vzniklo tak nkolik novch konvent frantikn, take v roce 1700 mly oba dy na zem dnen R shodn 25 eholnch dom v. mench hospic. V prbhu 18. stolet dokonce kapucni potem konvent, je doshl ticeti, frantikny pedbhli, minorit s vjimkou residence v Jlovm obvali kltery na pvodnch pedblohorskch mstech. Prvn polovina 18. stolet tak znamenala nejvt rozkvt vech t ji samostatnch d v novovku, co krom stavebnho vvoje dokld tak rozvoj klternch bibliotk nebo rozkvt dovch studi pro vzdlvn eholnk. Odtren Slezska od habsbursk monarchie vedlo tak k sprvnmu oddlen klter na jeho zem, z nich nkter (zejm. v Nyse a Wroclawi) patily k nejvznamnjm v provincii. Postupn sekularizace a roziovn racionalismu v duchu osvcenstv od poloviny 18. stolet zashly eholnky nejprve zven, a to csaskou rukou Josefa II. Svj pvodn likvidan pln potajc se zruenm vtiny eholnch dom natst ponkud snil, pesto dolo okolo roku 1787 k zruen pti klter a ty hospic kapucn, pti konvent frantikn (z toho dn v echch) a osmi eholnch dom minorit. Jeliko tak poet obyvatel v ponechanch klterech byl omezen stanovenm maximem (numerus clausus), musela se ada kn pesunout na expozitury na svtsk fary, co se u frantikn tkalo asi dvou set eholnk. Dalm podstatnm omezenm byl t zkaz klternch kol (eholn kn se odsud vzdlvali spolu s diecznmi), doasn zkaz pijmn novic, a likvidace nboenskch bratrstev a tetho frantiknskho du, tedy hlavnch zdroj novch povoln. Zesvttn spoleenskho smlen a kultury ale vedlo i k vnitnmu padku a poklesu potu eholnk v klterech, take na potku 19. stolet jet zaniklo nkolik eholnch dom, jinde byly sti objekt pronajmny, pvodn eholn komunity i destek eholnk postupn klesly na jen nkolik brat v kadm konventu. Napklad u kapucn klesl poet eholnk z 809 v roce 1766 na asi 250 v polovin 19. stolet a ostatn dva dy na tom rozhodn nebyly lpe, frantikn bychom v roce 1879 napotali asi 140. Ustanoven eskoslovensk republiky vedlo kapucny a minority k administrativn reorganizaci zaloen eskoslovenskch provinci, k pokraovan mstnch pastoranch i dalch aktivit,

19

obvykle mezi mstnmi kesany velmi oblbench i ustanoven nkolika novch eholnch dom vtinou podle pastoranch poteb vcch. Druh svtov vlka poznamenala eholn domy bojovmi udlostmi (nejvce byl postien konvent minorit v Opav), ale tak ideologicky vybudovanou nesnenlivost mezi eholnky, kte se opt po staletch zaali rozliovat dle nrodnosti. Situace byla nejvyhrocenj v domech na zem Sudet, kter byly administrativn odtreny od zbytku provincie na zem Protektortu a vytvoily samostatn sprvn jednotky - komisarity nebo byly pipojeny k jinm skm provincim (u minorit). Vtina nmeckch eholnk pak bhem i po skonen vlky skonila v zahrani v nmeckch klterech. Po vlench udlostech se eholnci ani nestaili pli vzpamatovat a piel osudn rok 1950 a jeho akce K, tedy nsiln likvidace vech eholnch dom. Obsazen frantiknskch klter probhlo v jej prvn vln v noci z 13. na 14. dubna, zatmco likvidace minorit a kapucn a v druh vln 27. a 28. dubna. Tito ji svj osud oekvali a mnoz s nm byli i vnitn smeni. Vtina eholnk byla soustedna v tzv. centralizanm kltee v Hejnici, minorit t v Bohosudov, dov pedstaven a jinak reimu nebezpen skonili v internaci ve vzruenm kltee premonstrt v elivi.41) Kltery i jejich vybaven zskal do majetku Nboensk fond, s nm byly pozdji uzavrny smlouvy o pevodu nebo pronjmu (nrodn vbory, ministerstva).42) Objekty pak v lepm ppad slouily jako ubytovny, koly nebo skladit ve sprv muze i archiv, v horch nenalezla sttn sprva dn uplatnn a nemovitosti, jako teba fulneck klter, postupn chtraly nebo byly zboeny.43) Jen nejstar kn byli ponechn u svch kostel, ostatn eholnci mli bt zalenni do bn spolenosti, dostvali svtsk zamstnn, samozejm ty nejt nebo nejpotupnj. eholnci, zejmna kapucni a frantikni by roztroueni po farch a bnch zamstnnch, se tajn schzeli na nkolika rznch mstech, aby nebyli sttn bezpenost

41

U frantikn lo o 115 eholnk umstnch v Hejnici a 11 brat internovanch, tedy jen cizm slovem eeno vznnch v elivi. Viz Akce K v slech - NA, SC, 108.

Jeden z oficilnch dokument sttn crkevn sprvy z 26. ledna 1953 nazvan Zprva o provdn akce vyklizovn klter v roce 1950 zleitost popisuje slovy: Pevzet klter do sprvy orgn Sttnho adu pro vci crkevn, ke ktermu dolo v rubnu r. 1950, bylo nejvtm majtekovm pesunem od obsazen pohrani a od znrodnn velkostatk - prmyslovch podnik. Zatmco tchto revolunch udlost se astnily vechny sttn a veejn orgny a byly provdny postupn za asti a kontroly nejir veejnosti, kltern akce byla provedena s vylouenm veejnosti, nrazov a s minimlnm potem astnk. - NA, SC, 108.43

42

Zboeny byly domy kapucn v Liberci, Marinsk u Jchymova, Mostu, minorit tamt a frantikn v v Kromi na Lindovce a Praze-Spoilov.

20

pistieni a dle v rmci monost fungovali v ilegalit vetn nboru novch len nebo pravidelnch setkn komunity.44) Po roce 1990 se dky osvobozen od jedinho povolenho svtonzoru a prvnmu navrcen majetku a faktickmu umonn fungovn crkevnch d opt nsledovnci svatho Frantika vech t d sloen z pamtnk pedkomunistick doby, eholnk vstoupivch do du bhem komunismu, zahranin pomoci i novch povoln optovn usdlili ve svch vlastnicky potvrzench konventech, v jejich sousedstv i na novch mstech pastoran potebnch. st eholnch dom, z nich snad vechny musely bt vce i mn po desetiletch padku opraveny, byla vnovna dieczm i jinm dm i pedna kesanskm institucm k co nejvhodnjmu vyuit. eholnci t frantiknskch d dnes maj ustanoveny sv komunity v celkem 12 sdlech v echch, Morav i Slezsku.

44

Podrobn o situaci v kapucnskm du viz Matjka, 1999.

21

Knin kultura Mench brat / minorit ve stedovkuClen poizovn knih nebylo bn od potku existence frantiknskho du, jako tomu bylo napklad u dominikn. Men brati se toti nijak zvl nesoustedili na rozvoj a en poznn. Pokud se vak nael vzdlan a poznn chtiv eholnk, mohl najt prostor pro studium vetn etby i opisovn knih i v du Mench brat. Na kapitule v roce 1220 za vikaritu Petra Catani dokonce padlo rozhodnut zakazujc ve spoleenstv vlastnn knih,45) kter vak v praxi nebylo realizovno i jen po krtkou zanedbatelnou dobu. astj opisovn se rozvinulo postupn a s proniknm student do du a rozvojem kol. tyi roky po smrti sv. Frantika (1230) si vyslanci Mench brat u papee stovali na psnost ehole a ptali se (dali), jestli se skuten mus zbavovat svch knih, i kdy slou pro studium teologie.46) eho IX. uvdomujce si vznam studia teologie pro potrn hereze vyhlsil v bule Quo elongati Apotolsk stolec za vlastnka vech knih mezi Menmi bratry a jim vymezil pouze prvo uvat je.47) ehoovo schvlen pozdji potvrdili jeho nsledovnci Innocenc IV. a Alexandr IV., tma tedy nepestalo bt aktuln a neshody tkajc se knih v du pokraovaly po cel 13. stolet i pozdji.48) Rozdl mezi vlastnnm (ius domini) a uvnm (usus facti) se vak ve skutenosti vbec neprojevoval a brati vystupovali jako majitel knih, jak je zmnno ne. Potvrzovn k uvn knih spolu s dalmi potebami se v papeskch dokumentech objevuje i pozdji. Mikul III. ve svm potvrzen ehole Exiit qui seminat (1279) argumentuje npadn shodn s nzory sv. Bonaventury takto: ehole si d, aby kzn brat lidu byla okrlena a oitna vmluvnost. To nelze bez vzdln, kter si d studium, je nen mono bez

45

enocak, 2003, s odkazem na Codex Redactus Legum Fratrum Minorum in Synopsim cum Indice copioso. Romae, 1796, 1.) Chronica XXIV. Generalium Ordinis Minorum. In Analecta franciscana, 3, 1897, s. 213.

46 47

Vydno v Bullarium Franciscanum. Romae, 1759, s. 68-70. Text buly jsem bohuel neml k dispozici, ale o sto let pozdji z n cituje Jan XXII. v dokumentu Quia Quorundam (1324), kap. 3: Dicimus, quod nec in speciali, nec in communi debent habere proprietatem, sed utensilium, librorum, et rerum mobilium, quas licet habere, ordo usum habeat, et fratres, secundum quod generalis minister et provinciales ordinandum duxerint, his utantur. Dostupn na www: . [cit. 8.4. 2005].

Tak dle Quoa Quorundam (cit.), kap. 3: Innocentius [IV.] autem et Alexander [IV.] praefati in suis declarationibus sic dixerunt: "Dicimus insuper, quod, quum in ipsa regula contineatur expresse, quod fratres nihil sibi approprient, neque domum, neque locum, neque aliquam rem, quod nec in communi, nec in speciali debent proprietatem habere; sed locorum, et domorum, et utensilium, et librorum, et eorum, quae licet habere, ordo usum habeat, et fratres, secundum quod generalis et provinciales ministri ordinandum duxerint, his utantur.

48

22

uvn knih.49) Zrove potvrzuje bratm monost uchovvat brevie a dal knihy k modlitb officia a pipomn, e Men brati nemohou vlastnit dnou movitou ani nemovitou vc: Vlastnictv knih [pozn. - uvedeno vslovn a na prvnm mst!] a dalch mobili, kter jak brati, tak d pouvaj, je pipsno crkvi a nen jim dovoleno je pedvat dle darem, prodejem nebo vmnou. Prvn knihy, kter si Men brati museli na novch psobitch poizovat, i si je pmo pivezli s sebou byla liturgick dla pro slouen m a ofici. Dal prvotn literaturou v stedovkch klterech byla dla pro ppravu kzn, v t dob zejmna biblick komente. Postupn k nim pibvaly i dal kesansk i teologick obory podle mstnch podmnek, v omezenj me t knihy svtskch vd.50) V tom se nejstar frantiknsk knihovny nijak neliily od nov vznikajcch eholnch dom reformovanch brat vetn kapucn v 15.-17. stolet. I tito si nejprve v nov zaloench klterech shnli dla bohosluebn a kazatelsk.

Uloen knih a kninch sbrekJi v ran dob, zejm jet dve ne vznikly samotn knihovny v urench truhlch nebo policch a pot i soubn s nimi, byly knihy v klterech ukldny i na jinch mstech nachzejcch se v blzkosti jejich praktickho vyuit. Liturgick knihy byly umisovny ve skni, truhle nebo vklenku ve zdi v sakristii, i kdy ne vlun v n. O n peoval sakristin, nikoli knihovnk, pokud byl ustanoven. V refekti se zase nachzely rukopisy uren k duchovn etb bhem jdla, zpravidla se jednalo o Bibli nebo astji jen jej st. O etb knih v refekti kltera se napklad zmiuje pozdj lektor a magistr teologie Albert Bludv ve sv disputaci na prask univerzit 24. jna 1335.51) Krom Psma

Kap. 9. Habetur etiam in eadem regula, quod in predicatione, quam fratres faciunt, sint examinata et casta eorum eloquia ad utilitatem et edificationem populi annunciando eis vitia et virtutes, penam et gloriam. Sed constans est, quod hec supponunt scientiam; scientia requirit studium, exercitium vero studii communiter haberi non potest sine usu librorum: ex quibus omnibus satis claret ex regula ad victu, vestitum, divinum cultum et sapientiale studium, necessariorum rerum usum fratribus esse concessum. Dostupn na www: . [cit. 21.4.2005].50 51

49

Srov. Abbate, 1950, passim.

VK OL, rkp. M II 15, fol. 2: frater Adalbertus episcopus et ordinis minorum dixit in leccione sua, quam in castro[?] legit in loco refectorii, quod in libris et dictis sanctorum invenisset, quod in viginti annis deberet venire Antichristus. Viz Tka, 1967, s. 60 ; Kadlec, 1966, s. 80-81. Vojtch Bludv byl t dvrnm klerikem csae Karla IV., jednm z prvnch profesor prask univerzity, dle lektor v Praze, mimo krlovstv esk na rznch generlnch studich, dlouho psobil a poslze na studiu paskm. Dv lta s chvlou posvtnou nauku [i.e. teologii] pednel a poslze v mnohch konventech krlovstv eskho a zvlt

23

a ehol byly pi jdle pedtny tak djiny du.52) V novicitech se nachzely knihy pouvan novici a jejich magistry k duchovn a frantiknsk formaci.53) Bhem prvotnch desetilet byly soust novicitu Mench brat tak pednky gramatiky a logiky, aby nov eholnci zskali aspo zkladn vzdln. Podle dovch pedpis sice musel mt klerik ji pi vstupu do novicitu vzdln gramatiky a logiky. Tyto uebnice by se tedy mohly v kninch sbrkch nachzet mn, skutenost byla ovem jin, nebo podmnka pedchzejcho vzdln byla asto ruena dispensem provincil. V novicitech tedy meme pedpokldat zejmna Donatovu gramatiku, dle Bible i jejich sti, a dla Vergilia, Ovidia, Cicera a v men me tak Aristotelovskou filozofii.54) Tento stav trval, aspo dle oficilnch pedpis, a do vyhlen Narbonskch konstituc roku 1260, v nich generl du sv. Bonaventura tyto pednky zklad nauk zakzal s odvodnnm, e novicit m bt zamen vhradn na poznvn asketickho eholnho ivota. Je pedmtem spekulac, zda se vymezen prostory pro knihy, je bychom mohli nazvat knihovnami, nachzely od potku ve vech klterech.55) Podle Frantikovy ehole a jejch vklad se nemuselo jednat o prioritu zhy po novm usdlen v mst, pesto v eskch konventech (nap. u sv. Jakuba v Praze nebo ve Znojm) nepotkajcch se dky fundtorm s hmotnou nouz mohly bibliotky vznikat u od samch potk. V prvnch tech staletch existence frantiknskho du se jednalo nejsp o bn skladit. Stejn jako u jinch d byly svazky umsovny v mench mstnostech, asto v blzkosti sakristie nebo chru, mon je i provzanost s klternm pokladem. Pokud ji byl postaven kamenn konvent a eholnci mohli opustit provizorn devn domy, co se obvykle dlo v prbhu druh poloviny tinctho a potkem nsledujcho stolet, bylo veobecn vhodnj prvn patro, vzhledem k men vlhkosti, plsnm a lepmu zabezpeen proti zlodjm. Soust knihoven, zvlt pokud byly v samostatnch mstnostech, byl tak konventn archiv obsahujc papesk dokumenty, dopisy generl a provincil, provinn statuta, zvry provinnch kapitul, seznamy knih zapjen bratm a majetkov invent-

v kltee praskm tut nauku pednel, neustle pracuje v disputacch a eech Viz Wadding, Annales Min. ad. ann. 1366, n. 13-14. Cit. podle Vyskoil, 1926, s. 137-138. Srov. t Tomczak, 1992. Poznmka v knize Kronika polska Joachima Bielskiego - Biblioteka Uniwersytetu im. Adama Mickiewicza w Poznaniu, sign. SD 4339 III, viz Tomczak, 1992, s. 168. Costa, 1991, s. 216-217 uvd doklady z italskho prosted. Vzhledem k tomu, e stedn Evropa byla osdlena eholnky odtud, je pravdpododbn e i zde byla situace podobn. Srov. t Tomczak, 1992.54 55 53 52

Lenhart, 1954, s. 19. Srov. Costa, 2001 ; enocak, 2004.

24

e.56) Velikost konventnho knihovnho fondu Mench brat se ve stedovku v eskch zemch pohybovala dov v destkch svazk v zvislosti na vznamu kltera, jeho st, i osudu.57) Konkrtn pklady uloen knih ve 14. stolet znme pouze z oblast mimo esk zem a obvykle a z pozdj doby. Knihovnu ve Vdni napklad zdil bratr Gertrud Hsina (1349) vedle lektoria (letneru), co byl balkn mezi chrem pro eholnky a kosteln lod, odkud byly teny lekce, tedy na mst co nejblim praktickmu uvn rukopis.58) V braniborskm Angermnde se knihovna ve 14. stolet nachzela ve velmi vysok mstnosti (9 metr) nad sakristi mezi budovou kostela a kltera. Stejn prakticky volili minorit mstnost i na samotnm potku 16. stolet ve slezsk Wrocawi, kdy knihovnu umstili nad vstupn chodbou a sakristi mezi chrem o vchodnm kdlem konventu.59)

dov studia a jejich uebniceVelk rozmach vyuvn knih a potamo i knihoven u Mench brat je spojen s dovmi studii, je se podobn jako liturgick modlitba nebo kazatelstv bez knih nemohou obejt. Pestoe sv. Frantiek byl naklonn Bosk moudrosti a nikoli poznvn prostednictvm studia, lekc a etby, zformovali se Men brati spolen s dominikny v zkladn studijn dy stedovku. Generln studia nemalho vznamu pesahujcho frantiknskou oblast vznikla u univerzit v Boloni, Pai a Oxfordu.60) Vzdlvac systm v minoritskm du ml dv rovn, ni zvanou studia particularia, dle se dlc na stupn: studia grammaticalia, artium, philosophiae, sollemniae theologiae, a vy generln studia. Pesn rozliit konkrtn rozdly mezi nimi se zatm56 57

Lenhart, 1954, s. 15.

Pesnj daj zatm nen znm, pro srovnn lze uvst jen knihovny dalch d: dominikni Nymburk 27 jednotek katalogu z pelomu 13. a 14. stol. (vyd. Hlavek, 2005), benediktini Opatovice - 54 svazk v 1. polovin 14. stol. (tamt), augustini kanovnci Tebo cca. 1395 - 135 svazk. Nebo t z minoritskch fond z jinch zem: Regensburg 1347 - 86 sv. (Roest, 2000), Zhoelec 1362 - 69 sv. mimo knihy v chru a zakristii (Roest, 2000, s. 208, pozn. 43; Gottlieb, 1890, s. 34)58 59 60

Etiam aedificavit librariam magnam et quinque cameras juxta lectoram. Viz Lehmann, 1957. Lehmann, 1957.

Z vznamnch uenc mezi Menmi bratry v 13. stolet stoj za zmnku alespo mistr a Sorbonnsk rektor Alexander de Hales (1245) a jeho ci Johannes de Rupella (de La Rocelle, 1245), Wilhelm de Middleton (ca1260, rektor v Pai); Alexander von Bremen (1271, biblick exegeta), Odo Rigaud (1275). Dle sv. Bonaventura a jeho ci, pat profesoi Gilbert de Tournai (1284, averoista), Guilielmus de La Mare (ca1298, antitomista), Petrus Joannis Olivi (1298), Matheus de Aquasparta (1302, patc k spiritulm, lektor v Bologni, pozdji rektor v Pai) a dal.

25

nepodailo a patrn krom estnho oznaen nebo vt monosti studia pro zjemce s ostatnch provinci ani neexistovaly, navc nkdy dochz k neporozumnm v dsledku uvn termnu studium generale pro bn univerzity ve stedovku vznikajc a tyto dov koly bvaj povaovny za univerzity, pestoe tento statut nemly. V nkterch ppadech ale s mstn univerzitou zce spolupracovaly, jako napklad v Praze. Generln dov studia mla nejsp mezinrodn, tedy nadprovinn vznam a jist t vy rove , tedy i objemnj knihovny. Spoluprce s univerzitami vedla k tomu, e lektoi psobili na obou kolch, ale pedevm univerzity umoovaly dovm studentm zskat akademick tituly.61) Nejvznamnj dov studia fungovala v Pai, kam byli dle Narbonskch konstituc z roku 1260 poslni studenti ze vech provinc. Dva brati z kad provincie byli iveni z paskch prostedk, od roku 1279 pak mohly jednotliv zem hradit pobyt i dalm bratm (tzv. studia de gratia). Vdy ovem museli bt zaopateni nezbytnmi knihami.62) Jako zdroj pro tyto kodexy patrn slouily sbrky provinci nebo kustodi zvan libraria custodiae. Jejich akvizinm zdrojem byla pozstalost eholnk, kodexy zanechan bratmi po oputn provincie i knihy jim zabaven z dvodu poruen morlky, poslunosti nebo nklonnosti k herezi (tento osud nap. potkal knin sbrku Petra Johannis Olivi). V mateskm kltee provincie pak kodexy byly k dispozici ke studiu, pedevm vak slouily zajiovn knih pro studenty poslan do koly mimo provincii.63) O rozdlovn knih z tchto spolench kninch sbrek mezi potebn konventy nebo konkrtn eholnky pak pinejmenm od poloviny 14. stolet rozhodovali definitoi na provinn kapitule.64) V Pai patrn studoval prask lektor Albert Bludv. Dalm studujcm v cizin, konkrtn v Boloni byl patrn Friedrich z Perntejna, ovem nemusel bt jet bhem studi

Roest, 2000. Podle zprv minoritsk kapituly ve Firenze z kvtna 1467 existovalo tehdy 43 dovch generlnch studi. Viz Abate, 1950, s. 117. Constitutiones Narbonenses: Possitantem quodlibet provincia habere duos studentes Parisius sine aliqua provisone, quibus provideatur in libris secundum arbitrium capituli et ministri.; srov. t Roest, 2000. Roest, 2000, s. 202 ; Lenhart, 1954, s. 37-38. Viz t tzv. Prenarbonsk konstituce, odst. 93: Et libri omnium fratrum tam ministrorum, quam aliorum decedentium remaneat in provintiis, de quibus sunt idem fratres. vyd. C. Cenci v Archivum Franciscanum historicum, 83, 1990, s. 50-95. Nebo tosknsk provinn statuta (po 1316), . 8-10: Statuimus quod deinceps libri fratrum decedentium assignetur custodibus custodiarum de quibus sunt oriundi; quos minister cum concilio custodis et aliqourum discretorum dicte custodie (detractis expensis dicte custodie quibuscumque et provisione studentibus de ipsa custodia oriundus) distribuat fratribus dicte custodie, sicut ei videbit expedire. vyd. G. Abate v Miscellanea Franciscana, 33, 1933, s. 37-38. Nazen Benedikta XII. (1336), kap. XI., . 8-11 a konstituce schvlen v Assisi roku 1340. Viz Bihl, 1937, s. 356-357.64 63 62

61

26

Menm bratrem.65) Jmna ostatnch student neznme, ale pouze v Pai vystudovalo v letech 1300-1378 vce ne 30 brat z esko-polsk provincie.66) Tito byli pro poteby studi v Pai povinn vybavovni knihami od sv domovsk provincie. V prvnch dvou stoletch svho fungovn byla dov studia otevena i pro zjemce z veejnosti mimo d a pinejmenm mimo esk zem byla takto tak zjemci hojn vyuvna. Teprve s nstupem reformace a vznikem ady novch kol v 15. stolet zjem neeholnch student postupn ustal.67) V kadm konventu, a ji obsahoval novicit i dov studium nebo ne, mly bt uchovvny zkladn uebnice gramatiky, logiky, filozofie a teologie. Z toho je zejm snaha o podpoen samostudia nebo opakovn dve zskanch vdomost, na em se mlo podlet co nejvce brat. Proto tak Benedikt XII. ve svch nazench (1336) pikazuje nevymovat nebo nezbavovat se duplikt a multiplikt zmnnch uebnic a to v jakmkoli eholnm dom. Pokud pesto byly nkter knihy uznny za nadbyten, maj bt pednostn rozdny bratm pobvajcm v konventu a pot i v ostatnch domech kustodie.68) Krom vznamnch univerzitnch mst vznikala dov generln studia i jinde, s tm rozdlem, e zde nemohly bt udlovny tituly. Bhem druh poloviny 13. stolet se takov kola ve stedn Evrop zformovala v Erfurtu, Regensburgu nebo Magdeburgu.69) Jeliko podle zmnnch Narbonskch konstituc mla mt sv studium generale kad provincie, je velmi pravdpodobn, e existovalo i v Praze u ve 13. stolet. Nasvduje tomu tak rozhodnut generln kapituly v Pai v roce 1292, kter pikazovala zzen studi svobodnch umn ve vech provincich.70) Skutenou zmnku o prask kole nalzme v tzv. Benediktinskch konstitucch z roku 1336, i kdy nen vslovn uvedeno, e se jednalo o studia generln.71)

65 66 67 68

Jhnig, 2001. Vyskoil, 1946. Holzapfel, 1909, s. 279.

Kap. XI., . 4-5. Ed. Bihl, 1937, s. 356. Viz t Holzapfel, 1909, s. 279 s uvedenm konkrtnch titul dl urench pro samostudium. Roest, 2000.

69 70

Quod Ministri in suis provinciis ordinent Studia in artibus pro iuvenibus provincie instruendis. Cit. dle Costa, 1991, s. 239. Nazen Benedikta XII. z 28.11.1336, kter naizuje, aby eholnci poslan na vznan studia v Pai, Oxfordu nebo Cambridge mli absolvovny studia Lombardskho Sentenc na nkterm z 21 jmenovanch dovch studi provinnho a generlnho typu v Asti, Bordeaux, Brugs, Coventry, Erfurtu, Exter, Londn, Marseille, Metz, Nagy Varad (Oradea), Narbonne, Newcastle, Norwich, Pise, Praze, Reims, Rimini, Roven, Stamford, Todi, Yorku. Pozoruhodn je, e chyb Regensburg a Magdeburg zmiovan ve starch prame71

27

Men brati v echch se ji na potku svho psoben v srdci Evropy nevyhbali vzdln a tedy i knihm. K roku 1256 je jako inkvizitor zmiovn magistr Bartolomj z ech, kter jist nebyl mezi ostatnmi eholnky vjimkou.72) Praha fungovala ve 14. stolet mezi minoritskmi kltery v okol jako centrum vzdlanosti, lektoi vak vyuovali nejen u sv. Jakuba, kde je v druh polovin 14. stolet doloeno pt konkrtnch uitel, ale tak Na Frantiku, kde mezi temi znmmi lektory psobil tak ji zmnn Albert Bludv. Tento doktor teologie a prask svtc biskup je zmiovn ji jako letor praskch generlnch studi a uil tedy tak u sv. Jakuba. 73) Mezi dal vznamn lektory praskho konventu u sv. Jakuba v prvn polovin 14. stolet patil bezpochyby bratr Hartmann (1260?-1340).74) Skuten rozmach minoritskch studi nastal v souvislosti se vznikem prask univerzity. Spoluprce s n byla usnadnna tak nklonnost Karla IV. k Menm bratm, jen pro n na univerzit ustanovil dv katedry.75) Pesto mezi univerzitnmi lektory nachzme poetn mn Mench brat, ne eholnk dalch podobnch d, jako dominikn a augustinin.76) Tito a vbec vichni lektoi, je museli mt vystudovnu teologii v Pai, Boloni, Oxfordu nebo Cambridgi, nejen knihy sami vlastnili, ale jist je i opisovali a k tto innosti vedli tak sv ky.77) Spoluprce dovch studi a prask univerzity skonila pot, co univerzitu ovldli utrakvist. Konstituce vznikl z generln kapituly v Tolose z roku 1437 ji Prahu nezmiuj mezi msty, kde mohou brati zskat akademick titul.78)

nech. Text vydn v Monumenta vaticana res gestas Bohemicas illustrantia. Acta Clementis V., Johannis XXII., Benedicti XII. Pragae, 2003, . 1221. Viz t Bihl, 1937; Koczowski, 1983, s. 50. Dal zmnku o knihovn u sv. Jakuba v Praze dajn uvd Robert da Lecce OFMConv. (1495) v jedn poznmce v knize Opus de laudibus sanctorum. Viz Sbaralea, Supplementum et castigatio... T. III., s. 49b. Fr. Costa (1991) vak o pravdivosti tto poznmky pochybuje. List Alexandra IV. provinn kapitole v Krakov. Vyd. v Bullarium Franciscanum. Tom. II., Romae, 1761, . 150. Viz t Vyskoil, 1926, s. 138. Vce viz Kadlec, 1966. O pednkch A. Bludv se nachz poznmka v rukopise Vocabularium lat. manuscriptum per Laurentium Czeycz. 1460, do josefnskch konfiskac uloenm u olomouckch frantikn, dnes VK OL, M I 265, fol. 2v. Viz t Vyskoil, 1926, s. 138. Po 12 let ve funkci provincila, zmiovn je jako vznan lektor, v roce 1316 od papee Jana XXII. ustanoven inkvizitorem. Pesto sm po Praze pokorn sbral almuny. Viz Bezina, 1904, s. 10; Neumann, 1927, s. 162, 154.75 76 77 74 73 72

Roest, 2000. Tka, 1967, passim.

Srov. nap. Ladner, 1995. Mistr teologie v Avignonu (1392) a ve Freiburgu (od 1393) a pozdji tamj kvardin Friedrich von Amberg ml v dren 18 knih, zejmna studijn literatury. Lektor Jean Joly (*1440) psobc na generlnch studich v Strassburgu, Pai a Avignonu v letch 1460-1472 ml dokonce 31 kodex. Roest, 2000. Konstituce publikovny v Miscellanea Franciscana, vol. 29, 1929.

78

28

Dal, bezpochyby ji partikulrn studia Mench brat snad fungovala tak v Brn, i kdy jejich vznam mohl poklesnout po roce 1403, kdy byla zaloena kltern kola tak ve Vdni patc tehdy do stejn provincie, kter navc zce spolupracovala s vdeskou univerzitou vzniklou roku 1365.79) Men brati pi vzdlvn svch eholnk jednoznan preferovali dla a uebnice napsan leny vlastnho du. Pinou snad nebyl ani tak jaksi dov patriotismus, jako spe skutenost, e se v nich aspo zsti odrela tak frantiknsk spiritualita pohlejc na filozofii i teologii ponkud odlin ne bn scholastika. Pro bohovdu byla pouvna zejmna encyklopedick Summa theologia od Alexandra de Hales, nebo Breviloquium sv. Bonaventury, kter ale nevzniklo pmo jako uebnice a na rozdl od mnohch z nich nem formu kvesti ale narativnho vysvtlen. Pi vuce prva byly pouvny rzn vklady teologickch sentenc Petra Lombardskho nebo jejich vtahy a zkrcen verze, jako napklad Lombardus metricus napsan okolo roku 1250 prvnm lektorem erfurtsk konventn koly Helvicem z Magdeburgu. Dal komente Lombardskho Sentenc vznikly z pera sv. Bonaventury nebo Johanna z Erfurtu, Gerharda da Prato nebo Giovanniho de Fonte. Jak sprvn vykldat Bibli vysvtlovalo Compendium sensus literalis od Pierra dAuriole nebo Postilla sensus literalis Mikule z Lyry, oboj napsan asi ve 20. letech 14. stolet. Jako prun biblick slovnky a encyklopedie slouily Libellus in Britonem a Tabula Originalium od Johanna z Erfurtu nebo populrn Mammotrecus, jeho autorem byl Men bratr Giovanni Marchesini z Reggio.80) Pomcek pro studium filozofie a svobodnch umn existovala cel ada. Jejich autory byli lektoi na vech vznamnch evropskch generlnch studich, echm nejble je znm ji jmenovan Johann z Erfurtu. Jist i et frantiknt lektoi a misti byli autory rznch vklad, pehled i vtah ze zkladnch uebnch text, tedy Aristotela, Bible, Lombardovch Sentenc a jinch. Na kolch byly podny disputace, z nich nejve cenny byly tzv. quodlibety podan zejmna na univerzitch a vznamnjch studich generale. Byly rovn zapisovny a slouily k dalmu ten a vzdlvn. Z univerzitnho prosted stedovku znme rozdlen knihoven na dv sti: bibliotheca publica, kde byly knihy pipoutny etzy k pultm (tzv. libri catenati) a byla p-

79 80

Abate, 1950, s. 122; Costa, 1991.

Pesn nzev dla: Dictionarium vocabularium bibliorum. Doloen napklad v roce 1502 u minorit v eskm Krumlov - viz.

29

stupn veejnosti, a bibliotheca secreta, skldajc se pevn z duplikt uloench v truhlch nebo policch, kter bylo mon i pjovat studentm a lektorm mimo prostory knihovny. Z frantiknskho prosted je toto rozdlen znmo z Assisi podle dochovanho katalogu z roku 1381 nebo z Pisy.81) Nkdy bv toto rozdlen generalizovno na knihovny Mench brat obecn.82) Jeliko vychz ze kolskho, konkrtn paskho modelu, a je vhodn prv pro studijn prosted, meme toto rozdlen knihovnho fondu pedpokldat pouze v konventech s vznamnmi studii nebo v sousedstv univerzit. Tak B. Roest dle pedpokld v konventech s pilennmi studii obvykle knihovny dv, jedna pro poteby eholnk bn pobvajc v konventu, druh pro studenty.83) Studijn knihovna mvala charakter pult se svazky pipoutanmi etzy, konventn knihy byly uloeny v truhlch nebo v policch. V eskch zemch tak pichzej vahu pouze prask konvent u sv. Jakuba, ppadn klter s partikulrnmi studiemi v Brn. Toto rozdlen na dv knihovny ovem rozhodn nebylo pravidlem, dov pedpisy vdy zmiuj pouze jednu knihovnu a napklad i konvent v univerzitn Boloni ml pravdpodobn pouze jedinou knihovnu.84) Stejn tak ani bibliotka Koleje krlovny Rejky prask univerzity nemla dn knihy pipoutan etzem, vechny svazky si patrn mohli studenti pjovat i do svch pokoj.85) Zmnky o tecch pulpitech rozestavnch obvykle ve dvou adch s pipoutanmi knihami jsou zejmna v pozdn stedovkm a renesannm obdob astj z Apeninskho poloostrova,86) ne ze zem stedn Evropy.

81 82 83 84 85 86

Abate, 1950; Christ, 1955. Srov. enocak, 2004, passim. Roest, 2000, s. 201-202. Costa, 1991. mahel, 1961.

Za zmnku stoj zejmna tzv. Malatestinsk knihovna spravovan minority v severoitalsk Cesen dochovan dodnes ve sv pvodn podob z poloviny 15. stolet. Pedevm na nklady mstnho mana Novello Malatesta byla v mstnch minoritskm kltee v letech 1450-1454 zbudovna architektem Matteem Nuti samostatn budova. Na obou stranch prothl knihovn trojlodn mstosti s obloukovou klenbou v prvnm pate je v ad postaveno asi dvacet zdobench kninch studijnch pult pochzejcch rovn z 15. stolet. Dostaten osvtlen zajiuj okna na obou stranch. Prchod mstnost, jej klenba se opr o lehk sloupy, je uprosted. Pestoe dnes Biblioteca Malatestiana obsahuje stedovk knin fond brat, nevznikla pro jejich poteby. Slouila toti veejnosti a pedstavuje pro humanistickou Itlii typickou otevenou a pstupnou knihovnu. Jej zen, nejsp vetn financovn, mlo na starosti msto, eholnkm byla svena bn knihovn pe. To sice svd o jejich dobr povsti jakoto iitel poznn, ovem znemouje aplikovat informace o tto sbrce a jejm vjimenm interiru na minoritsk knihovny obecn, nebo se nejedn o obvyklou kltern sbrku. Obdobn pklady nejsou ve stedn Evrop znmy a jejich vskyt je vzhledem k rozdlnmu soudobmu kulturnmu prosted krajn nepravdpodobn.

30

Jinou stopou po studijnch pultovch knihovnch jsou stopy po oku etzu na desce vazby, jimi byly kodexy pipoutny. Patrn v dsledku rozchvcen kninch sbrek za husitskch bou je znme vce a z pozdjch frantiknskch-observantskch knih. Koncem 15. stolet zpsob pipoutn knih etzem pestv bt pouvn, jist jako dsledek nstupu knihtisku, take v kapucnskch knihovnch se ji s jejich pozstatky nesetkvme. Dosud nevyeena zstv otzka pstupu ir veejnosti k takto pipoutanm knihm. Tento zjem existoval pedevm v sousedstv univerzit - v Boloni, Pai a snad i v Praze. V zmnnch dvou evropskch univerzitnch centrech skuten umoovali Men brati pstup do sv knihovny i jinm zjemcm o studium, prioritou Mench brat bylo ovem knihy mimo svj d nezpstupovat.87)

Osobn knihovny eholnkSnadnj a patrn i pvodn astj ne formovn spolench kninch sbrek bylo clen shromaovn a psan knih konkrtnmi eholnky, kte je uvali pro svou vlastn potebu, a se ji jednalo o knihy kazatelsk vetn legend, uebnice pro studium i pednen, sti Psma nebo modlitby. Uen brati si pineli knihy ji pi vstupu do du. Obvykle se jednalo o mal alte, brevie, Bible, i spe jej sti, zpravidla s komenti, u absolvent studi pak o filozofickou, prvn a teologickou literaturu. Rovn knin dary a odkazy nemusely vdy konit v konventn sbrce. F. Costa i J. Lenhart88) se domnvaj, e tomu tak bylo v prvnm stolet fungovn du jen zdkakdy. V komunitch ani nemusela existovat snaha vytvet spolen knihovny, nebo svat Frantiek to nikde nenaizuje, spe naopak, a tak si brati nechvali knihy u sebe. Uloen knih zskanch vlastn silou na uritm mst v konventu, by vlastn cele, a jejich ppadn zpstupnn pro studium i ostatnm bratm nen ani v rozporu s dovou ehol i jinmi texty sv. Frantika,89) i kdy spe proto, e se svtec tmto problmem nezabval a za svho ivota ani zabvat nemusel. V podobnm duchu jsou psny tak nazen Michaela z Ceseny, generlnho ministra Mench brat v letech 1316-1328. Pedevm Bible, ale i jin knihy,

87 88 89

Abate, 1950, s. 105; enocak, 2004, s. 148-149. Costa, 1991; Lenhart, 1954, s. 124. Srov. Abate, 1950, s. 93.

31

kter neml nikdo v uvn, mly bt pipisovny k poten jakmukoli z brat. Zrove byly vytvoeny i vzory povolen pro takov dren a uvn knihy.90) Nakldn s tmito svazky se pvodn dilo pouze osobnm svdomm eholnk, co v nkterch ppadech mohlo vst a pinejmenm v Anglii a Francii tak vedlo k hromadn knih a nakldn s nimi v rozporu s frantiknskm idelem chudoby. Pestoe mli povoleno pouze pouvat knihy, zd se, e ve skutenosti nad nimi mli pln vlastnick prvo, vetn monosti prodvat je, soud N. enocak.91) Podle zjitn K.W. Humpreys si lektoi byli schopni sami nakupovat knihy z osobn zskanch almuen.92) Knihy byly bratm asto poskytnuty jejich rodii, piem stle zstaly v jejich majetku a nedostaly se edn do rukou Svatho stolce, s m dajn pedstaven nemohli nic dlat.93) Poteba regulace osobnch kninch sbrek se pak od 2. poloviny 13. stolet odr v dovch pedpisech. Narbonsk konstituce (1260) nadily nutnost souhlasu provincila k obdarovn a uvn knih konkrtnm bratrem, pro knihy v uvn provincila bylo zase zapoteb povolen generlnho ministra. V souvislosti s ne popsanou knihovnou Friedricha z Perntejna se z papeskho povolen z roku 1334 dovdme, e svolen k ponechn knih udlilo spolen (communiter) vce pedstavench, patrn tedy provinn kapitula.94) Zatm nevme, zda ppad tohoto eholnka pochzejcho z bohatho rodu, jen ml i pes slib chudoby jist pstup k bohatstv skrze sv pbuzn, byl vjimkou, nebo k povolen bratm uchovvat knihy bylo skuten teba svolen kapituly. Tzv. Pask generln konstituce z roku 1292 ovem stle hovo pouze o provincilech, piem toto dvj privilegium omezily tak, e bratm nelze povolit uvn duplikt anebo knih, kter nemohou upotebit.95) Jde zjevn o reakci na c se hromadn rukopis bez jejich praktickho vyuvn, snad t s ohledem na jejich finann hodnotu. Narbonsk konstituce (1260) tak pikazovaly vytvet soupisy knih v osobnm uvn, akoliv neznme dn dochovan exempl takovhoto invente, nebo tyto svou hodnotu ztrcely po eholnkov smrti a nebyly dle uchovvny v archivech. Podle nazen papee Benedikta XII. (1336) mli kvardini prvo odebrat eholnkm knihy jim90

Text nazen vyd. Bihl, 1930, s. 157-158. Jejich st No. 28 hovoc o poten bra v originle zn: Mandatur, ut cuiusdam Fratris usui biblii aliqua vacans vel prima vacatura consolabiliter tradatur. enocak, 2003, s.15. The book provisions of the Medieval friars. Amsterdam, 1964. Cit. tamt. Lenhart, 1954, s. 58. per praelatos de ordine praefato assumptos communiter fieri consuevit. Vydno v Archivum Franciscanum Historicum, vol. 34, 1941, s. 13-94, 284-358. Viz Lenhart, 1954, s. 82.

91 92 93 94 95

32

osobn darovan, pokud je skuten nepotebovali. Ty pak pipadly spolen komunitn knihovn.96) Ji prvn ze zmnnch kapitul, tedy slaven v francouzsk Narbonn, pamatovala rovn na trest odnt vech knih eholnkovi. Platil v ppadech, e si bezprvn pivlastnil knihy nebo jin statky nleejc du nebo konventu, bez svolen pedstavench umonil, aby lid mimo klter platili za vypjen kodex poplatek, sjednal dluhy pro sebe nebo druh nakupovnm nebo psanm knih nebo poizovnm jinch statk nebo obecn podlehl herezi, tlesnm pokleskm, pokuen krdee, nezzenmu chovn i pokleskm, falovn nebo nchylnostem. Generln statuta z roku 1310 ji striktnji naizuj provincilm, aby odebrali bratm nadbyten a nevhodn knihy. eholnk, kter sbr, ukld a utrc penze za rukopisy i cokoli jinho bez svolen provinnho ministra, ml bt zbaven uvn vech rukopis.97) Zejm dochzelo i k obchodovn nebo jinmu pemsovn knih, nebo konstituce z roku 1325 k zmnnm nazenm pidvaj, e dnmu bratru nen povoleno dvat cizm osobm knihy pipsan k uvn jemu nebo konventu, samozejm bez povolen pedstavench.98) Tak dov konstituce z roku 1351 pamatuj na trest pi splcen dluh knihami, a ji osobnmi nebo konventnmi. Tato statuta dokonce zakazuj knihy a dal vci vynet mimo prostor kltera, aby bylo jakmukoli obchodovn s nimi jet vce zabrnno. Knihy jsou zde jmenovny vslovn a na prvnm mst, jist tedy patily mezi vhodn obchodn artikuly eholnk a ve zmnn texty vychzely z pedchzejcch skutk brat, tko vak ci nakolik bnch a rozench.99) Knihy pro osobn potebu i soukrom knihovny jsou doloiteln napklad u lektor praskch generlnch studi v prbhu 14. stolet, a to konkrtn u ble neznmho bratra Gunthera a pravdpodobn estnho papeskho kaplana a lektora principalis Mauritia (1331).100) Lektor Gunther vlastnil kodex Lombardovch sentenc a do sv smrti

Kap. XII., . 3: Si autem frater huiusmodi libris non indiget, aut ubi libris indigeret, proviso de libris sufficienter eidem, aliquid de legato vel donato seu deposito huiusmodi superesset, guardianus eius ...[eos] in communes sui conventus necessitates converti seu dispensari procuret... Vydal Bihl, 1937, s. 359.97 98 99

96

Lenhart, 1954, s. 84. Tamt. Lenhart, 1954, s. 38 ; Bihl, 1937a, s. 161.

Sv knihy si oznaili texty Iste liber est fratris Guntheri lectoris de provincia Bohemie fratrum minorum nunc custodis Pragensis, resp. Iste liber est fratris Mauricii lectoris iunioris. Br. Gunther tak vlastnil vatky z Lombardovch Sentenc - NK, sign. III.B.10. Srov. o nm t ne v souvislosti s praskou minotiskou psaskou dlnou. Br. Mauritius uval dlo De regimine principium od Aegidia mskho - NK, sign. IV.B.8. Viz t Kadlec, 1966, s. 81-82. O br. Mauritiovi dle vme, e byl spolen s kazatelem Henricem (Jindichem) uvznn praskm biskupem Janem IV. z Draic, e nedostaten katolicky vnmali chudobu

100

33

a podle ppisku dajcho pozdj vlastnky o modlitbu za svou dui pokldal knihu za sv osobn vlastnictv. Pouze hypoteticky meme pipsat lektoru praskch generlnch studi v roce 1374 Matjovi101) nebo jinmu jeho jmenovci vlastnictv iluminovanho rukopisu zvanho Bible bratra Matje.102) Je francouzskho pvodu, bratr Matj jej mohl zskat bhem svch studi v Pai. V 17. stolet se kodex podle vlastnick poznmky nachzel u minorit v eskm Krumlov. Svou soukromou knihovnu ml na potku 14. stolet Men bratr Friedrich z Perntejna, nkdy t zvan z Medlova podle starho pojmenovn rodu.103) K pozen knih jist vyuval svch pbuznch z nikoli chudho lechtickho rodu. Ji za svho pobytu v kltee disponoval osobn knihovnou, kter se dle rozrstala pot, co se stal arcibiskupem. Pape Jan XXII. mu 25. ervna 1332 z Avignonu udlil svolen mt a do konce ivota vechny knihy, kter ml pi sob: Podle tv dosti obsahujc, e jsi ji dve byl z du mench brat, jeho jsi lenem, poven a do sv crkevn obce v Rize peloen, povoluji ti vzt si s sebou a stle pi sob uchovvat knihy, kter jsi sm v du ml.104) Podmnkou svolen ale bylo, e tyto knihy po smrti vrt klteru.105) Bohuel nevme, v jakm konventu Friedrich pobval a ani si nememe bt jisti, zda to bylo v echch i na Morav. Posmrtn invente arcibiskupova majetku ukazujc na jeho nemal bohatstv pedstavuj vznamn a dobe znm pramen zejm. pozdn stedovkho ivotnho stylu.106) Tyto soupisy uvdj vce ne 80 knih, na prvn polovinu 14. stolet skuten nemal

Kristovu, co byla otzka v t dob velmi iv. viz Kronika Impekhovena - MZK Brno, depont Minorit, sign. Mn 59. Viz t Koczowski, 1989.101 102

Srov. Kadlec, 1966, s. 81.

Knihovna Nrodnho muzea, sign. XIV D 14. Vykrban zpis z 15. stol. na fol. 1r Iste liber est fratris Mathei .... Dv figurln inicily (sv. Jeronm, stvoen svta), ostatn ornamentln. Viz Barto, 1926/27, . 3466 ; Brodsk, 2000, . 190, s. 210.103

Patrn syn Jimrama I., narozen cca. 1250, zejm studoval v Bologni, snad olomouck arcijhen v letech 1282-1301, papesk penitenci, arcibiskup v Rize 1304-1340, vtinu tohoto obdob vak pro spory s dem nmeckch ryt strvil v papeskm Avignonu. Viz Plaek, 1995.

Praesentate siquidem nobis petitionis tuae series continebat, quod dudum, cum de ordine fratrum Minorum, cuius professor existis, assumptus fuisti et ad tuam Rigensem ecclesiam promotus, libros quos in ordine ipso habueras, tecum portasi et hucusque retinuisti, sicut per praelatos de ordine praefato assumptos communiter fieri consuevit, quod postea multos libors alios acquisiti... Vydno v Bullarium franciscanum. Sv. 5. Romae, 1898, . 986, s. 530a. Cit. podle Costa, 1991.105

104

Pravidlo vracen knih brat psobcch v crkevnch funkcch rodn provincii, kustodii nebo klteru obecn ustanovil Janv nsledovnk Benedikt XII. ve svch nazench z roku 1336 (viz ve), tedy a tyi lta po tomto svolen pro Friedricha z Perntejna.

Archivio Vaticano, A.A., Armario C, No 1197, 1200, 1201, 1203. Publikoval Valenti, 1933. Jen Friedrichv finann majetek tal tm 5,5 tisce zlatch, dle vlastnil adu liturgickch zlacench a zlatch pedmt nebo honosn jdeln servisy. Srov. t Williman, D. Bibliothques ecclsiastiques au temps de le pa-

106

34

mnostv. Mezi nimi nachzme relativn velk poet titul ze svtskch i crkevnch djin a piblin stejn mnostv dl teologickch a kanonicko prvnch. Friedrich byl bibliofilem a krom sbrn knih nachzme v pramenech tak informace o jeho vdajch na ilumintory. Bezpochyby si jejich prostednictvm nechval zdobit pedevm vlastn rukopisy, ovem a v obdob pobytu mimo klter, kdy byl Menm bratrem u spe formln a crkevn ad a snad i vazby s pbuznmi nebo papeem jeho eholn povoln pehluily. Knihy v inventch nejev dn stopy po rozdlen na knihy z obdob ivota v du a obdob psoben ve funkci arcibiskupa, kter Friedrich dle papeovy vle nemusel vrtit klteru, ale odkzat podle svho svdom (pie distribuere). Soupisy jsou podle vodu posmrtn a arcibiskup patrn neml tyto knihy nijak rozdln oznaeny. Zatmco vtina Friedrichova majetku skonila po jeho skonu v rukou Svatho stolce, v papesk knihovn dn svazky pvodn Friedrichovi nleejc nalezeny nebyly.107). Zda byla st jeho knih vrcena Menm bratm by musel potvrdit jejich nlez v souasnch kninch fondech nebo starch podrobnch soupisech. Jin esk doklad o osobnch kninch sbrkch, kter eholnci se v sebejistotou povaovali za vlastn majetek, mme z roku 1413. Bratr Theodoricus pobvajc v Bechyni tehdy daroval biblick koment Super libros sapientiae od anglickho dominikna Roberta Holkota (1349) krumlovskmu minoritskmu klteru. Pestoe se takov skutek zcela vymyk eholnm pedpism, nebyl nijak tajnm a patrn ani vjimenm, kdy jej drce i obdarovan nechal zvnit v poznmce na pergamenov pedsdce knihy.108) Nznak, e eholnci s oblibou holdovali krom spolench bibliotk i vlastnm knihm je tak v listin zmiujc stavbu nov knihovny v Chebu z roku 1374, kde je zdraznno, e tato byla dobrodincem zaplacena a postavena ku spolen poteb a pomoci vem bratm.109) Dal, ovem ne zcela prkaznou stopu o soukromch knihovnch minorit v eskch zemch mme a z potku 16. stolet. Opavsk kazatel Valentin Schyrmer si tehdy podil od idovskho obchodnka paprov kodex se slovnkem zvanm Lucianus za ti groe. Po-

paut d Avignon : I. Inventaires de bibliothques et mentions de livres dans les Archives du Vatican (12871420). Paris, 1980.107 108

Valenti, 1933, s. 52.

Istorum librum comparavit frater Theodoricus, filius Conventus Bechinensis, et dedit eum ... pro conventu Krumplowiensi Anno ... Mocccc.xiijo. JVK, Zlat Koruna, sign. 1 CK 70. Cit. podle Hejnic, 1995, s. 77. Podle citovanho ppisu bylo snad podobnch knih pvodn vce.109

Viz Hlavek, 1970, s. 198. Podrobnji o prameni viz kapitola o knihovn v chebskm konventu.

35

znmka o kou