Základy podnikání

Bc. Eliška Reková

Tento studijní text je určen pro potřeby účastníků projektu OPPA

„Inovace oboru vzdělávání Sociální práce na Vyšší odborné škole sociálně právní v Praze“

Registrační číslo projektu: CZ.2.17/3.1.00/33319

2

©Autor textu: Bc. Eliška Reková

Recenzent: Ing. Jan Krejčí

Jazyková korektura: Bc. Tereza Žáčková

Redakční úprava:

©Vyšší odborná škola sociálně právní, Praha, 2013

ISBN 978-80-87779–06-4

Zadavatel projektu: Hlavní město Praha

Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1

IČ: 00064581

Registrační číslo projektu:CZ.2.17/3.1.00/33319

3

Obsah

Úvod ........................................................................................................................................................ 6

1 Základní informace .......................................................................................................................... 7

1.1 Podnik ...................................................................................................................................... 7

1.2 Podnikatel ................................................................................................................................ 7

1.3 Podnikání ................................................................................................................................. 8

1.3.1 Místo podnikání ............................................................................................................... 8

1.3.2 Velikost podniku .............................................................................................................. 9

1.3.3 Základní funkce podnikání ............................................................................................... 9

1.3.4 Cíle podniku ..................................................................................................................... 9

1.4 Hospodářský cyklus ............................................................................................................... 11

1.4.1 Definice ekonomie ......................................................................................................... 11

1.4.2 Definice ekonomiky ....................................................................................................... 12

1.4.3 Ukazatele ekonomické výnosnosti ................................................................................ 12

1.5 Trh ......................................................................................................................................... 13

1.5.1 Subjekty působící na trhu .............................................................................................. 13

1.5.2 Nabídka versus poptávka .............................................................................................. 14

1.5.3 Funkce trhu .................................................................................................................... 14

1.5.4 Dělení trhů ..................................................................................................................... 15

1.5.5 Typy tržních struktur ..................................................................................................... 15

1.5.6 Tržní mechanismus ........................................................................................................ 16

1.6 Trh práce, nezaměstnanost ................................................................................................... 17

1.6.1 Inflace ............................................................................................................................ 18

2 Průzkum trhu, počátek podnikání ................................................................................................. 20

2.1 Rady pro úspěšné podnikání ................................................................................................. 20

2.2 Podnikatelský plán ................................................................................................................. 21

2.3 Analýzy .................................................................................................................................. 22

2.3.1 SWOT analýza ................................................................................................................ 22

2.3.2 Porterův model 5 sil ...................................................................................................... 22

2.3.3 SMART analýza .............................................................................................................. 23

2.3.4 Marketingový mix .......................................................................................................... 24

2.3.5 Bod zvratu ...................................................................................................................... 24

3 Založení podniku ........................................................................................................................... 27

4

3.1 Osoba samostatně výdělečně činná – OSVČ ......................................................................... 27

3.1.1 Ohlašovací živnost ......................................................................................................... 27

3.1.2 Koncesovaná živnost ..................................................................................................... 28

3.1.3 OSVČ jako vedlejší činnost ............................................................................................. 28

3.2 Obchodní společnosti ............................................................................................................ 28

3.2.1 Společnost s ručením omezeným – s. r. o. .................................................................... 30

3.2.2 Akciová společnost – a. s. .............................................................................................. 30

3.2.3 Veřejná obchodní společnost – v. o. s. .......................................................................... 30

3.2.4 Komanditní společnost – k. s. ........................................................................................ 30

3.3 Družstvo ................................................................................................................................. 30

3.4 Neziskové organizace ............................................................................................................ 31

3.5 Rejstříky ................................................................................................................................. 33

3.6 Instituce v ČR ......................................................................................................................... 34

3.6.1 Czech POINT .................................................................................................................. 35

3.7 Kroky k založení podniku, kam jít, co udělat a na co si dát pozor ......................................... 36

4 Pracovněprávní vztah a porovnání ................................................................................................ 39

4.1 Typy pracovních smluv .......................................................................................................... 39

4.1.1 Dohoda o provedení práce – DPP ................................................................................. 39

4.1.2 Dohoda o pracovní činnosti – DPČ ................................................................................ 40

4.1.3 Pracovní poměr ............................................................................................................. 40

4.1.4 Švarcsystém ................................................................................................................... 40

4.2 Porovnání .............................................................................................................................. 41

5 Principy vedení ekonomické agendy ............................................................................................. 44

5.1 Principy financí ...................................................................................................................... 44

5.2 Účetnictví ............................................................................................................................... 45

5.2.1 Podstata a funkce účetnictví ......................................................................................... 45

5.2.2 Všeobecné účetní zásady .............................................................................................. 45

5.3 Rozvaha ................................................................................................................................. 47

5.4 Výkaz zisků a ztrát neboli výsledovka .................................................................................... 48

5.5 Cash flow ............................................................................................................................... 49

5.6 Dokladovost účetnictví .......................................................................................................... 49

5.6.1 Účetní knihy ................................................................................................................... 49

5.6.2 Účetní doklady ............................................................................................................... 50

5

5.6.3 Systematické zápisy o hospodářských operacích na účtech ......................................... 50

6 Základní orientace v daňovém systému ČR ................................................................................... 53

6.1 Vlastnosti a funkce daní ........................................................................................................ 53

6.2 Konstrukční prvky daně ......................................................................................................... 54

6.3 Daňová optimalizace a daňový únik ...................................................................................... 54

6.3.1 Daňová optimalizace ..................................................................................................... 54

6.3.2 Daňový únik ................................................................................................................... 54

6.4 Aktuální daňové sazby k 1. 1. 2012 ....................................................................................... 55

6.5 Přehled daňového systému ČR .............................................................................................. 56

6.5.1 Přímé daně .................................................................................................................... 56

6.5.2 Nepřímé daně ................................................................................................................ 57

6.5.3 Ostatní daňové příjmy ................................................................................................... 58

6.5.4 Struktura daňových příjmů státního rozpočtu .............................................................. 58

6.6 Daňový kalendář .................................................................................................................... 58

6.7 Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob .................................................................... 61

6.7.1 Kdo musí podávat daňové přiznání ............................................................................... 62

6.7.2 Vztah mezi účetními výkazy a daňovým přiznáním ....................................................... 62

6.8 Existence daňově uznatelných/neuznatelných nákladů ....................................................... 63

6

Úvod

Pan Chytrolín se jednou ráno probudil a řekl své ženě, že jej napadla úžasná podnikatelská myšlenka,

kterou by chtěl uskutečnit. Je to horká hlava, hned by se do všeho pustil, ale paní Chytrolínová ho

zadržela a řekla, že jej jako správná manželka bude podporovat, poté co ji seznámí se všemi klady a

zápory rozhodnutí, proč chce opustit stálou práci a dát se na nejistou podnikatelskou dráhu.

Vždyť pan Josef Chytrolín neví nic o tom, jak funguje trh, co je to nabídka a poptávka, jak udělat

analýzu trhu a konkurence, sestavit podnikatelský plán, zabezpečit financování, na jaké úřady se

obrátit, jaká rizika je potřeba zvážit apod.

Každý se musí jednou rozhodnout, zda má zůstat zaměstnancem, nebo začít s podnikáním. Mnozí lidé

se podnikání obávají a raději volí pomyslné jistoty zaměstnání. Lidé bývají často přesvědčeni, že

podnikatelem se člověk musí narodit, že je zrovna špatná doba a že každá nová firma stejně

zbankrotuje nebo si prostě jen nevěří a chybí jim odhodlání. Ti, kdo se naopak rozhodnou podnikat,

by neměli takové rozhodnutí udělat jen v představě, že budou pány svého času a nebudou muset

poslouchat své nadřízené. Realita funguje úplně jinak.

Na tyto a další otázky se pokusí odpovědět skripta nazvaná Základy podnikání.

Na začátku každé kapitoly je definován cíl této kapitoly a zároveň je zde podáván přehled probíraných

témat. V každé kapitole naleznete také otázky, na které byste měli umět po prostudování dané látky

odpovědět a ponecháváme zde i místo pro poznámky. Za každou kapitolou najdete doporučenou

literaturu, kde se o daném tématu dozvíte ještě více. Čerpali jsme ze všech dostupných zdrojů, máme

na mysli především úředně vydané zákony a zákoníky, volně dostupnou literaturu i internetové

stránky.

7

1 Základní informace

Cíl

První kapitola si dává za úkol vysvětlit základní pojmy. Pokud látku správně pochopíte, určitě

pro vás pak nebude těžké odpovědět na následující otázky.

Otázky

Jak obchodní zákoník definuje podnikání? Vysvětlete jednotlivé termíny.

Jaký je rozdíl mezi místem podnikání a provozovnou?

Popište hospodářský cyklus.

Jaké jsou subjekty působící na trhu?

Popište trh práce.

Co je to inflace a jaké známe její druhy?

Poznámka

Základní pojmy a další odpovědi na otázky v oblasti podnikání zodpoví především zákony

v úplném znění. Pro naši první kapitolu budeme využívat hlavně občanský zákoník a

související předpisy a obchodní zákoník.

1.1 Podnik Z obchodního zákoníku § 5 odst. 1 vyplývá, že „podnikem se rozumí soubor hmotných, jakož i

osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které

patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu

sloužit.“

Hmotné složky podniku: budovy, stavby, stroje, zařízení, pozemky apod.

Nehmotné složky podniku: práva, závazky, pohledávky, obchodní jméno apod.

Osobní složky podniku: zaměstnanci, jejich znalosti, zkušenosti apod.

1.2 Podnikatel K tomu, abychom se mohli nazývat podnikateli, je potřeba splnit podle obchodního zákoníku § 2 odst.

2 alespoň jednu z následujících podmínek:

„Podnikatelem se rozumí osoba zapsaná v obchodním rejstříku“.

Firmy mají povinnost být zapsány v obchodním rejstříku (společnost s ručením omezeným,

akciová společnost apod.). Tato povinnost se však nevztahuje na živnostníky, těch se týká bod

následující.

„Osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění.“

Tento bod je přímo pro živnostníky, takže i ti se považují za podnikatele, i když třeba nejsou

zapsáni v obchodním rejstříku.

Pozor na fakt, že zápis v obchodním rejstříku nenahradí živnostenský list. Pokud tedy

společnost podniká v činnosti, na kterou potřebuje živnostenské oprávnění, musí si jej zvlášť

založit. Ano, i právnická osoba, jako je akciová společnost, si na sebe může zřídit volnou

8

živnost ohláškou u kteréhokoliv živnostenského úřadu. Pokud však chce firma podnikat

v oblasti, k níž je potřeba odborné způsobilosti, nebo splnění jiných podmínek, je nutné

ustanovit odpovědného zástupce, tj. fyzickou osobu, která toto bude splňovat.

„Osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních

předpisů.“

Tyto osoby reprezentují umělci a specialisté (např. lékaři, zubní lékaři, advokáti, notáři,

tlumočníci, auditoři apod.).

„Osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního

předpisu.“

Jednoduše i zemědělci mohou být podnikatelé.

1.3 Podnikání Podle § 2 odst. 1 obchodního zákoníku představuje podnikání „činnost, prováděnou podnikatelem

soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost a za účelem dosažení zisku“.

Nyní si vysvětlíme jednotlivé body obsažené v definici:

O soustavnou činnost se jedná, pokud podnikatel provádí tuto činnost bez přerušení,

pravidelně nebo opakovaně (např. sezónně nebo při konkrétních příležitostech).

Samostatnost spočívá v tom, že podnikatel není v zaměstnaneckém poměru a ani nemá

nadřízenou osobu.

Vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost se rozumí to, že podnikatel jedná sám za sebe a

odpovídá za případné porušení, např. celým svým majetkem u osoby samostatně výdělečně

činné nebo svým kapitálem u kapitálových společností.

Dosažení zisku se zdá být jako primární cíl každého podnikatele, nicméně výklad zákona

spočívá pouze v úmyslu zisk zrealizovat, není však rozhodující, zdali k tomu skutečně dojde.

1.3.1 Místo podnikání Místo podnikání je podrobně popsáno opět v obchodním zákoníku a navíc i v živnostenském zákoně.

Fyzická osoba (dále jen FO) uvede jako místo podnikání své bydliště, pokud nepodniká odjinud, např.

z kanceláře, ateliéru apod. Může však mít pouze jedno místo podnikání, i když provozuje více živností.

Právnická osoba (dále jen PO) uvádí jako místo podnikání obvykle adresu, kde se oficiálně nachází,

jedná se tedy o adresu, která je zapsána v obchodním rejstříku, tj. sídlo společnosti.

Na adresu místa podnikání musí podnikatel zajistit přijímání písemností, popř. vyřizovat telefonáty.

Podle živnostenského zákona se jedná o adresu, odkud se řídí chod celé společnosti, tedy její uvedení

je povinné.

Dalším termínem je provozovna, která však pro FO i PO není k podnikání nezbytně nutná, jedná se

totiž o prostor, v němž je živnost provozována. Pokud si však podnikatel zařídí provozovnu, musí vše

nahlásit na živnostenském úřadě a trvale a viditelně tyto prostory jako provozovnu označit, jinak

hrozí vysoké pokuty. Za provozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji

zboží nebo poskytování služeb a mobilní provozovna, což je třeba stánek či pojízdná prodejna.

K typickým příkladům patří kadeřnictví, masáže apod. Adresa provozovny může být shodná s adresou

místa podnikání, nebývá to však pravidlem.

9

1.3.2 Velikost podniku Od 1. 1. 2005 vstoupila v platnost nová definice Evropské unie pro MSP (malé a střední podniky). Při

posuzování velikosti podniku používáme jako kritérium členění podle počtu zaměstnanců, velikosti

obratu, velikosti kapitálu nebo zisku.

mikropodniky do 10 zaměstnanců, obrat nebo majetek do 2 mil. EUR;

malé podniky do 50 zaměstnanců, obrat nebo majetek do 10 mil. EUR;

střední podniky do 250 zaměstnanců, obrat do 50 mil. EUR nebo majetek do 43 mil. EUR;

velké podniky více než 249 zaměstnanců.

Podle údajů ČSÚ z roku 2012 v České republice tvoří mikropodniky, malé a střední podniky 99,8 %

všech ekonomicky aktivních subjektů.

1.3.3 Základní funkce podnikání Za základní funkce takto moderně chápaného podnikání se nejčastěji považuje:

Vytváření trhu a zákazníků. Jak můžeme chápat vytváření trhu? Podnik má nejen tvořit

výrobky a služby, které už na trhu jsou, ale i nabídku nových, dosud nevyráběných výrobků a

neposkytovaných služeb, podporovat vznik nových potřeb a nových zákazníků a tím

předcházet konkurenci.

Inovační činnost – specifický nástroj podnikatelů, pomocí něhož využívají změn jako

příležitosti pro podnikání v odlišné oblasti nebo v poskytování odlišných služeb.

Velmi známá a uznávaná je Schumpeterova teorie „tvořivého ničení“ neboli creative

destruction. Teorie říká, že každá inovace vyvolá destruktivní proces, ve kterém dochází ke

zničení starého, což je nahrazeno novým potenciálem. Inovací je narušena dřívější rovnováha,

klid a stabilita na trhu. Realizátor inovace touto nerovnováhou získal větší zisk oproti svým

konkurentům. Jakmile však konkurenti napodobí tuto inovaci, dosáhnou rovněž vysokého

zisku, který se tím vyrovná a dojde ke zrušení monopolu. Míra zisku se nesníží, ale k dalšímu

zvýšení dojde, až když někdo přijde s další inovací. Hnací silou pro inovace je tedy podle

Schumpetera (1883–1950) touha po dosažení monopolního zisku.

1.3.4 Cíle podniku Pří jakékoliv činnosti je výhodné formulovat smysl a stanovit si cíl konání této činnosti. V moderním

podniku se stále častěji mluví i o splnění poslání. Pro někoho může být posláním podnikání

uspokojovat cizí potřeby, např. posláním Tomáše Bati bylo obout celý svět a jeho základním cílem

bylo dosáhnout přitom co největšího zisku.

Při podnikání je třeba vzít v úvahu všechny podstatné okolnosti, které dávají určitá omezení, ale také

příležitosti.

Při rozhodování o cílech je nezbytné nalézt odpovědi na tři otázky:

Proč?

Co?

Jak?

Z odpovědí na výše uvedené otázky se odvíjejí další otázky z oblasti např. výrobní, finanční,

organizační, marketingové, logistické, otázky managementu, kontroly apod. Nalezení odpovědi na

10

tyto dílčí cíle umožňuje stanovit dílčí kroky. Tento přístup je označován jako hierarchie cílů a jejich

systémového uspořádání.

Při řízení podniku v tržní ekonomice se v minulosti považovala za vrcholový cíl dlouhodobá

maximalizace zisku. Toto tvrzení mělo však řadu odpůrců, protože zde není zohledněno riziko a

hodnota peněz v čase. Zisk je navíc získáván z účetních dat a může s ním být tedy manipulováno.

V osmdesátých letech vznikl nový směr, který za hlavní cíl začal považovat maximalizaci hodnoty

podniku. Takto pojatý cíl podniku již v sobě zahrnuje vliv rizika a časovou dimenzi.

V současné době už se ovšem rozvíjí nová teorie, která upřednostňuje maximalizaci hodnoty pro

vlastníky a zároveň bere v potaz i tzv. stakeholdery a jejich zájmy. Stakeholdeři jsou zájmové skupiny,

do kterých patří například obec, zaměstnanci, stát, věřitelé, zákazníci, management.

Existuje řada různých ekonomů, politiků, majitelů společností, ale i pedagogů, kteří si cíle podnikání

vykládají rozdílně.

Současný obchodní zákoník charakterizuje podnikání a formulace cíle této činnosti slovy „za účelem

dosažení zisku“.

Proces stanovení cílů podnikání je vázán na řadu okolností:

na oboru podnikání;

Pokud se rozhodnu vyrábět mikročipy, tak budu potřebovat vysoký vstupní kapitál,

perfektní vybavení a prvotřídní specialisty. Pokud se však rozhodnu prodávat oblečení

přes internet, tak zasednu k prvnímu počítači.

na situaci na trhu;

Jaká je situace na trhu? Je krize? Je nezaměstnanost? Mají lidé volné finanční prostředky

k investování? Jaká je v zemi ekonomika?

na umístění podniku;

Je rozdíl mít obchod s oblečením na rušné hlavní třídě v centru města, nebo na malé

vesnici. Tento rozdíl se však ukáže i v ceně nájmu, která na vesnici bude velmi nízká.

na velikosti podniku;

Kolik mám k dispozici zaměstnanců.

na konkurenci;

Pokud se rozhodnu vyrábět tanky, tak mým odběratelem může být armáda, ale ne

průměrný občan České republiky. Pokud se rozhodnu otevřít kadeřnictví, tak vím, že

zákazníků může být víc, ale zase je větší konkurence, protože kadeřnictví jsou všude a

jako začínající podnikatel se nemůžu spoléhat na stálou klientelu.

na potřebách zákazníků;

Ať se mi můj nápad prodávat poštovní holuby zdá sebelepší, v dnešní době již není

mnoho zákazníků, kteří by projevili stejné nadšení a holuba si koupili.

Člověk má základní přirozenou snahu udržet, rozvíjet a zlepšovat svůj život. Ne nadarmo

se říká, že nejvíce skvělých vynálezů vznikne od líného člověka, který přemýšlí, jak by si

ten život ještě ulehčil.

Potřeby jsou požadavky lidí, jež se snažíme uspokojit, čímž zároveň odstraňujeme vědomí

jejich nedostatku.

na potřebném kapitálu;

11

Na výrobu tanků potřebuji větší kapitál než na otevření kadeřnictví.

na volbě formy a právní úpravě podnikání apod.

Velmi záleží na tom, jakou si zvolíme formu podnikání, jak vysoký bude náš základní

kapitál, jaká budeme mít práva a povinnosti, jaká ručení apod. K danému tématu se však

budeme více věnovat v dalších kapitolách.

1.4 Hospodářský cyklus Hospodářský cyklus je víceméně pravidelné kolísání reálného produktu kolem produktu možného.

Cyklus může být krátkodobý, v rámci několika měsíců, ale i dlouhodobý, který trvá několik desítek let.

Hospodářský cyklus se skládá ze čtyř fází:

Expanze – neboli konjunktura či vzestup – dochází k oživení ekonomiky, rozmachu nabídky i

poptávky, růstu hrubého domácího produktu (HDP).

Vrchol – nezaměstnanost klesá, skutečný produkt dosahuje maxima, vzniká mnoho nových

firem.

Krize – neboli kontrakce či pád – nazývá se recesí, znamená pokles po dobu 6 měsíců,

deprese je pojem pro krizi, pokud pokles trvá delší dobu.

V tomto období dochází k zániku nejslabších firem, dochází k poklesu produkce

nekonkurenceschopných výrobků a služeb.

Dno – sedlo – dolní bod obratu, nejnižší úroveň, vysoká nezaměstnanost, trh je očištěn od

neefektivní produkce a začíná růst.

Obrázek č. 1.1 Hospodářský cyklus

Zdroj: http://ekonomie.topsid.com

1.4.1 Definice ekonomie Ekonomie je věda o činnostech, které se týkají výroby a směny statků. Je to také věda o hospodářství,

bohatství, penězích, o volbě a o efektivní alokaci vzácných zdrojů mezi jednotlivá alternativní využití.

Statky

V ekonomické teorii se jimi označuje vše, co zvyšuje užitek statkem (může se jednat o fyzický objekt,

ale také například o služby). Statky dělíme na vzácné a volné, které jsou volně k dispozici, jako je

například led na severním pólu nebo slaná voda v moři.

Vzácných statků je omezené množství, lidé jsou za ně ochotni platit, neexistuje dostatek zdrojů

k výrobě všech statků, které by lidé chtěli spotřebovávat.

12

Makroekonomie

„Makroekonomie studuje chování ekonomiky jako celku. Zkoumá celkovou úroveň národního

produktu, zaměstnanosti, cen a zahraničního obchodu země.“ (SAMUELSON, 1995)

Mikroekonomie

Pro lepší porovnání budeme vycházet z výše uvedeného citátu vysvětlujícího makroekonomii.

Mikroekonomie oproti ní studuje chování jednotlivců a dívá se na ekonomii z pohledu jednotlivých

ekonomických subjektů působících na trhu, jako jsou domácnosti a firmy. Poskytuje detailnější

přehled a s makroekonomií je těsně provázána. Chování jednotlivců ovlivňuje celek.

1.4.2 Definice ekonomiky Ekonomika je shrnutí hospodaření subjektu. Jde vlastně o uplatnění ekonomie v praxi.

Pojem ekonomika může mít tyto významy:

hospodářství: nadnárodní, národní či podnikové;

hospodaření: ekonomické činnosti, jako je plánování, organizace, výroba, prodej či

investování;

hospodárnost: využití dostupných prostředků ekonomickými subjekty tak, aby bylo dosaženo

minimálních nákladů a zároveň maximálního možného zisku.

Ekonomiku dělíme na:

Tradiční – o řešení problémů rozhodují tradice a zvyky;

příkazová – stát a státní orgány plánují a vynucují, co se bude vyrábět a v jakém množství;

tržní – každodenní svobodná volba spotřebitele;

smíšená – kombinace tržní ekonomiky a zásahů státu.

1.4.3 Ukazatele ekonomické výnosnosti HDP – Podle metodiky Českého statistického úřadu je hrubý domácí produkt peněžním vyjádřením

celkové hodnoty všech statků a služeb, které jsou nově vytvořeny v daném, předem určeném období

na určitém území; tento ukazatel se používá hlavně v makroekonomii pro stanovení výkonnosti

ekonomiky. Časovým obdobím bývá obvykle jeden kalendářní rok, určité území pro naše podmínky je

právě území České republiky bez ohledu na to, kdo hodnoty vytvořil. Patří k nejčastějším ukazatelům

pro srovnání mezinárodní úrovně ekonomiky.

HNP – Hrubý národní produkt zahrnuje oproti HDP zahraniční produkci z výrobních faktorů

vlastněných občany České republiky a naopak nezahrnuje domácí produkci z výrobních faktorů

vlastněných cizozemci. Není zde tedy důležité území České republiky, ale započítávají se do něj

hodnoty vytvořené občany ČR kdekoliv ve světě.

13

1.5 Trh Trh je uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke stanovení

cen a množství statku. Trh je nutný. Je to nejdokonalejší dosud poznaný regulátor a stimulátor

ekonomického rozvoje.

1.5.1 Subjekty působící na trhu V ekonomickém životě společnosti mají zásadní význam následující tržní subjekty:

domácnosti neboli spotřebitelé: jsou to jednotliví členové domácností, kteří mají vlastní

ekonomické potřeby. Je to nejpočetnější skupina. Rozhoduje o tom, jaký statek, v jakou

dobu, v jakém objemu a co si za své příjmy koupí.

firmy neboli podniky: mohou být výrobní, prodejní či poskytující služby. Ekonomicky činné za

účelem zisku. Rozhodují o tom, jaké zboží budou vyrábět, jakou technologii budou využívat,

jakou stanoví cenu a v jakém množství.

stát (vláda, samospráva): hlavní funkce této skupiny je novotvorba, ale stát může stát i v roli

spotřebitele či nabízejícího.

zahraniční subjekty: jsou to spotřebitelé, firmy nebo i vlády, mimo národní ekonomiku, které

do ní vstupují zvenčí.

Princip koloběhu hodnot

• firmy nabízejí své statky a služby, které poptávají domácnosti;

• domácnosti nabízejí práci firmám – jedná se o trh výrobních faktorů (práce, půda, kapitál);

• firmy platí za práci;

• za tyto peníze domácnosti kupují poptávané zboží, na trhu zboží;

• stát vybírá od firem a domácností daně a poskytuje veřejné služby;

• stát poskytuje domácnostem navíc transfery, což jsou například sociální dávky, podpora

v nezaměstnanosti apod.

Obrázek č. 1.2 Princip koloběhu hodnot

Zdroj: http://ekonomie.topsid.com

14

1.5.2 Nabídka versus poptávka Nabídka = množství zboží, které jsou výrobci schopni a ochotni vyrobit a prodat na trhu za určitou

cenu. nabídka jednoho výrobce = individuální

nabídka jednoho druhu zboží = dílčí

soubor všech nabídek na trhu = agregátní

Obrázek č. 1.3 Křivka nabídky

Zdroj: http://ekonomie.topsid.com

Když roste cena, tak roste i množství nabízeného zboží, protože firmy vidí potenciál dobře se

prodávajícího zboží a nabízejí ho ještě více.

Poptávka = množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit na trhu za určitou cenu.

poptávka jednotlivce po určitém zboží = individuální

poptávka po jednom druhu zboží = dílčí

všechny poptávky na trhu = agregátní

Obrázek č. 1.4 Křivka poptávky

Zdroj: http://ekonomie.topsid.com

Z obrázku vidíme, že čím větší je cena, tím menší množství daného výrobku je zákazníky poptáváno a

naopak při nižší ceně je více množství.

1.5.3 Funkce trhu 1. Přenáší informace (prostřednictvím cen).

2. Stimuluje ekonomické činnosti.

3. Rozděluje hodnoty pro jednotlivé subjekty.

4. Slaďuje nabídku a poptávku.

5. Zajišťuje dynamiku trhu.

Trh je schopen neustále reflektovat změny v preferencích zákazníků a na rozdíl od sebelepšího

odborníka nebo komise je schopen reagovat okamžitě. Jako příklad si můžeme uvést příkazovou

15

ekonomiku v České republice za vlády komunistů. Státní plánovací komise, která stanovovala, kolik se

čeho bude vyrábět a za jaké ceny se bude prodávat, špatně odhadla spotřebu toaletního papíru, tak

se stalo, že nebyl vůbec k sehnání a občané museli používat noviny a jiné substituty. Odborníci

zareagovali a najednou byl v České republice neuvěřitelný nadbytek toaletního papíru, ale zase

chybělo jiné zboží.

1.5.4 Dělení trhů Existuje mnoho druhů klasifikací. Následující rozdělení je jen jedno z možných.

podle místa;

místní (vychází z místních tradic a zdrojů),

národní (celostátní trh vzniklý spojením trhů místních),

světový (výsledek mezinárodní dělby práce a obchodu).

podle předmětu směny;

trh zboží a služeb,

peněz,

výrobních faktorů (práce, kapitál, půda).

podle množství a druhů směňovaného zboží.

dílčí (trh určitého zboží),

agregátní (trh jako celek).

1.5.5 Typy tržních struktur Typy tržních struktur rozlišujeme na základě kvality (povahy) konkurenčního prostředí daného trhu či

odvětví.

Dokonalá konkurence

V dokonalé konkurenci existuje mnoho firem a výrobců, kteří vyrábí totožný produkt. Jedná se

o nejdokonalejší, a přitom nejméně častý typ tržní struktury, který ovšem v praxi téměř neexistuje.

Např. obilí na burze.

Pro splnění dokonalé konkurence je zapotřebí splnit všechny níže uvedené podmínky:

Existuje velký počet kupujících a prodávajících, z nichž žádný nemůže ovlivnit cenu nebo

velikost výstupu odvětví.

Produkce odvětví je homogenní (stejná).

Neexistují bariéry vstupu do odvětví a výstupu z něj.

Neexistují patenty, ochranné a obchodní známky, individuální podmínky nebo práva,

které by zvýhodňovaly jeden prodávající subjekt v prodeji daného typu nebo skupiny

zboží před ostatními.

Všichni prodávající a kupující mají dokonalé informace o cenách a množstvích zboží

směňovaných na trhu.

Firmy maximalizují zisk, spotřebitelé maximalizují užitek.

Nedokonalá konkurence

Monopol – v odvětví je pouze jedna firma. Vzhledem k administrativní povaze všech

monopolů se postavení monopolu může v čase hodně měnit, příklady berte tedy jen

orientačně, popřípadě doplňte aktuální monopoly v ČR.

16

Např. České dráhy (do roku 2013) i Česká pošta, ČEZ.

Oligopol – v odvětví existuje několik firem, jedná se o konkurenci mezi nemnohými. Stát

se snaží oligopol regulovat.

Např. u bank není rozhodující počet, ale ztížená šance na vznik nových.

Monopolní konkurence – mnoho firem vyrábí a prodává sice příbuzné, ale poněkud

diferencované výrobky.

Např. luxusní oděvy, luxusní auta, telefony, parfémy apod.

Skutečnost

Dokonalá konkurence nebo monopol jsou teoretické krajnosti. V České republice existuje několik

málo firem, jež se jako monopol chovají, i když jsou konfrontovány s konkurencí a spousta dalších,

které se dokonalé konkurenci spíše přibližují a které jí ovšem nikdy nemůžou dosáhnout. Ve

skutečnosti tu existuje velký počet firem, které vyrábí velmi podobný produkt – blízký substitut, jenž

ovšem není substitutem dokonalým. Až na výjimky je tu i volný vstup firem do odvětví a volný výstup

z odvětví.

1.5.6 Tržní mechanismus Tržní mechanismus řeší základní alokační otázky: CO, JAK a PRO KOHO bez zásahu jakéhokoliv

„centrálního mozku“. Funguje prostřednictvím systému cen a trhů.

Tržní mechanismus je spouštěn a řízen aktivitou kupujících a prodávajících, přičemž základní

informací, která koordinuje nabídku a poptávku, je cena. Velký, resp. rozhodující vliv na utváření cen

na trzích má konkurence.

Selhání tržního mechanismu:

Narušení funkce tržního mechanismu v jedné nebo i několika oblastech, které jsou tržním

mechanismem ovlivňovány a řízeny. Nejčastější případy selhání trhu a nejčastěji používané zásahy

státu jsou:

Neefektivnost

Existence externalit neboli přelévání = firmy nebo lidé přenášejí na jiné subjekty náklady

nebo přínosy, aniž tyto jiné subjekty dostanou za náklady řádně zaplaceno anebo za

přínos přiměřeně zaplatí. V případě negativních externalit se často se jedná o znečištění

životního prostředí, jako příklad pozitivní externality lze uvést vzdělání nebo mimo

produkční užitečné funkce lesů.

Řešení: regulace znečištění, ochrana životního prostředí.

Nerovnost

Problematika rozdělení důchodů.

Řešení: přerozdělení důchodů např. ve formě progresivní daňové sazby nebo zavedení

transferů (platby od státu lidem).

Kolísavost

Nezaměstnanost, ekonomické cykly.

Řešení: použití opatření stabilizační makroekonomické politiky, tzn. monetární a fiskální

politika státu.

17

1.6 Trh práce, nezaměstnanost V případě trhu práce představují nabídku zaměstnanci a poptávku firmy, čímž se zásadně liší od jiných

trhů.

Za nezaměstnaného se považuje uchazeč o práci, který ji aktivně hledá a je evidován na úřadě práce.

Lidé, kteří jsou v produktivním věku, ale práci nehledají a nepracují, jsou ekonomicky neaktivní.

Nezaměstnanost znamená nejen sociální a ekonomické problémy, ale také psychologické a psychické,

jako je nemocnost, ztráta sebedůvěry a sociální adaptability.

Míra nezaměstnanosti:

u – míra nezaměstnanosti

U – počet nezaměstnaných

L – počet lidí, kteří pracují

Formy nezaměstnanosti:

Frikční

Znamená fluktuaci lidí v podobném oboru za lepšími pracovními podmínkami. Je

považována za nezaměstnanost přechodnou, krátkodobou a dobrovolnou.

Cyklická

Je způsobována sezónními výkyvy hospodářského cyklu.

Strukturální

Jedná se o nesoulad mezi nabídkou a poptávkou v důsledku změny technologie výroby,

vědy apod. Většinou vyžaduje přeškolení, novou rekvalifikaci pracovníků. Může být

dlouhodobá i krátkodobá.

Graf č. 1.1 Míra nezaměstnanosti a počty uchazečů na 1 volné prac. místo podle krajů k 30. 9. 2012

Zdroj: http://www.czso.cz

Přirozená míra nezaměstnanosti

Při přirozené nezaměstnanosti je trh práce v průměru v rovnováze. Někde existují volná místa, jinde

je větší poptávka po práci, než je počet volných míst.

UL

Uu

18

1.6.1 Inflace Inflace je projev makroekonomické tržní nerovnováhy, jehož průvodním znakem je růst cenové

hladiny anebo všeobecný pokles kupní síly peněz. Inflace negativně ovlivňuje mzdy, jejichž kupní síla

klesá.

Může mít i pozitivní dopad, protože pomocí různého tempa zvyšování cen u každého produktu,

vyrovnává tržní nerovnováhu, která ji vyvolala.

Nepostihuje vlastníky nemovitostí, protože cena majetku roste stejně jako inflace. Majitele movitých

věcí tíží spíše jen zastarávání těchto věcí než inflace a jako zvláštní příklad si můžeme uvést umělecká

díla, která nebývají postižena ani zastaráváním, ani inflací.

Koho tedy inflace nejvíce postihuje? Jako příklad si můžeme uvést věřitele. Půjčí peníze na

nemovitost a za pár měsíců či let dostanou zpět částku, která je číselně stále stejná, předem

domluvená, ale hodnotově se již rovná polovině hodnoty dané nemovitosti. Inflace znehodnocuje

úspory i těm, kteří si je uschovávají doma, bez řádné investice. Naopak poněkud paradoxně pomáhá

inflace nejvíce dlužníkům.

Inflace v roce 2012 byla 3,2 %. Pokud vás zajímají i další ukazatele, jako je míra nezaměstnanosti,

hrubý domácí produkt, demografie apod., doporučujeme webové stránky Českého statistického

úřadu: www.czso.cz.

Zjednodušeně řečeno inflaci způsobuje stát tím, že tiskne peníze, resp. je do světa pouští centrální

banka. Kdyby nebyla státní měna a obchodovalo se zlatem, logicky by musela být deflace, protože by

bylo stále stejně zlata, ale pořád více výrobků, tj. méně zlata za jeden výrobek.

Stupně inflace:

Inflace mírná (jednociferný roční růst míry inflace) nevytváří vážnější potíže v ekonomice. Je

státem považována za přijatelnou, především proto, že snižuje státní dluh.

Pádivá inflace (dvou až trojciferný roční růst míry inflace) vyvolává vážné ekonomické potíže.

Hyperinflace (více než trojciferným ročním růstem míry inflace) vede k rozpadu peněžní

soustavy.

19

SEZNAM LITERATURY KE KAPITOLE 1.

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

HOLMAN, Robert. Ekonomie: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů.

Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 1999, xxiv, 726 s. ISBN 80-717-9255-1.

SAMUELSON, Paul Anthony a William D. NORDHAUS Ekonomie. Vyd. 2. Praha: Svoboda,

1995, xl, 1011 s. ISBN 80-205-0494-X.

SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých

podnikatelů. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 1999, xxii, 456 s. ISBN 80-717-9228-4.

ŽÁK, Milan. Velká ekonomická encyklopedie. 2. přeprac. vyd. Praha: Linde, 1999, 806 s. ISBN

80-720-1172-3.

Český statistický úřad [on-line]. Praha: ČSÚ, ©2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné

z WWW: http://www.czso.cz

Ekonomie [on-line]. ©2007–2008 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z WWW:

http://ekonomie.topsid.com

20

2 Průzkum trhu, počátek podnikání

Cíl

Pro zvýšení úspěšnosti podnikání si přečteme rady pro úspěšné podnikání, sestavíme si

podrobný podnikatelský plán a naučíme se analyzovat.

Otázky

Vyjmenujte podle vás nejdůležitějších 5 rad pro úspěšné podnikání a zdůvodněte svůj

výběr.

Sestavte SWOT analýzu pro vaši školu.

Vyjmenujte a vysvětlete 5 konkurenčních sil působících na podnik.

Co znamená zkratka SMART?

Vysvětlete pojem fixní a variabilní náklady a uveďte příklady.

Poznámka

Podnikání je spojeno s rizikem, které se při stanovování cílů musí mít na paměti. Teprve trh

ověří správnost rozhodnutí.

2.1 Rady pro úspěšné podnikání Správná volba právní formy podniku

Touto problematikou se budeme zabývat v třetí kapitole.

Nápad, trpělivost, energie

Častěji, než vymýšlet zcela nový nápad, se vyplatí použít zdravý selský rozum a vidět věci

realisticky. Důležité je získat motivaci a mít odhodlání podnikat. Ujasněte si, co je vaším

snem.

Čas

Zásadní je být připraven a očekávat spoustu práce. Nemůžete však předpokládat, že vše

dokážete zvládnout sami, z toho důvodu je důležité umět úkoly delegovat, tedy

přerozdělovat.

Zájem, smysl, vášeň

Podstatné je zvážit osobní předpoklady pro podnikání, neměla by chybět odbornost, dobrá

komunikace a určitá dávka asertivity.

Peníze

Důležité je mít zajištěný počáteční kapitál a připravený zakladatelský rozpočet. Neustále

plánujte, spočítejte si, kde je bod zvratu, tedy od kterého okamžiku budete vydělávat.

Schopnost zvládat úspěch i neúspěch

Téměř všichni úspěšní podnikatelé mají za sebou nějaký ten neúspěch. Je potřeba se připravit

na možné nezdary v podnikání, poučit se z nich, vytrvat, přizpůsobit se a inovovat.

Konkurence

Poznejte své protivníky, zmapujte konkurenci a sledujte ji. K tomuto účelu vám pomůže i

zpracování podnikatelského plánu, který nám konkurenci zanalyzuje.

21

Marketing

Marketing vyhledává příležitosti na trhu, řídí produkt, distribuční kanály, zabývá se

marketingovou komunikací produktů, navrhuje ceny a termíny dodání produktů, plánuje a

nabízí. Neexistuje jednotná definice marketingu, např. Drucker říká: „Cílem marketingu je

poznat zákazníka a jeho potřeby tak dokonale, aby se výrobky pro něj určené prodávaly samy.

Ideální marketing musí dosáhnout toho, aby zákazník byl plně připraven koupit si daný

výrobek, […].“ (DRUCKER, 2002)

Management

Management je proces koordinace pracovních aktivit lidí se snahou zajistit, aby tyto aktivity

byly provedeny účinně, efektivně, v čase a v souladu s cíli. Prvky managementu jsou

plánování, organizování, vedení, koordinace a kontrola.

2.2 Podnikatelský plán Před zahájením podnikání se skutečně velmi doporučuje sestavit si podnikatelský plán, který má za

úkol popsat základní smysl existence firmy, její dlouhodobý cíl a popis, jak cíle dosáhnout.

Podnikatelský plán zahrnuje i konkurenci a finanční hledisko, porovnává plány s realitou a může nás

upozornit na možné problémy, se kterými se budeme muset vypořádat. Je to jako mapa cesty: kde

jsme, kam chceme jít a jak se tam dostat.

Podnikatelský plán je velmi důležitý pro představu našeho podnikání a rozvoje, ale zároveň jej budou

vyžadovat například potenciální investoři, banka při žádosti o půjčku apod.

Neexistuje žádný přesný popis, jak by měl podnikatelský plán vypadat. Podle Jihomoravského

inovačního centra, které podporuje začínající podnikatele, vynálezce, výzkumné pracovníky a

studenty s originálními nápady, by podnikatelský plán mohl mít následující strukturu:

1. stručné shrnutí – podnikatelská myšlenka, cíle, konkurenční výhoda, jedinečnost produktu a

jeho ochrana, cílové segmenty trhu, finanční cíle, potenciální zisk;

2. popis projektu – popis produktu a jeho přínosu (zda se jedná o výrobek či službu, výhody,

jedinečnost), identifikace zákaznických segmentů (pro koho je výrobek/služba určena, jaké

potřeby produkt uspokojuje), ochrana duševního vlastnictví (patenty, obchodní značky,

copyright a jiná práva), tým (zkušenosti, vzdělání a dosažené úspěchy členů týmu), definice

cílů projektu;

3. analýzy – trh (jednotlivé segmenty, konkurenční produkty, síla konkurentů), dodavatelé,

odběratelé, výrobní proces a nákladová rozvaha, výzkum a vývoj;

4. SWOT analýza – shrnutí a vyhodnocení projektu (jedná se o analýzu příležitostí, hrozeb,

silných a slabých stránek);

5. návrhová část – cíle (definice cílů projektu v čase), strategie (produktu, ceny, distribuce,

propagace, procesů a lidí, publicita);

6. finance – náklady, předpoklad výnosů, projekce nákladů a výnosů, aktiv a pasiv a cash flow.

U většiny zboží je prodejní cena dána trhem, a tudíž tato položka slouží jako základ pro

tvorbu finančního plánu, u velmi specifického druhu zboží, které je vzácné, nové a zatím

neohodnocené, si cenu určuje sám podnikatel tak, aby zboží bylo možné prodat, aby byl

22

zákazník schopen takto určenou cenu zaplatit a aby obchodník měl možnost maximalizovat

svůj zisk;

7. analýza rizik – vnitřní rizika projektu (ta, která můžete ovlivnit), vnější rizika projektu (např.

právní prostředí, konkurence vyvíjející podobný produkt apod.), opatření k minimalizaci rizik.

2.3 Analýzy Pro vyhodnocení tržních příležitostí je zapotřebí vytvořit objektivní analýzy. Existuje několik stovek

analýz. Nyní si představíme ty nejpoužívanější z nich.

2.3.1 SWOT analýza SWOT analýza je technika strategické analýzy založená na zvažování vnitřních faktorů podniku (silné a

slabé stránky) a vnějších faktorů prostředí (příležitosti a hrozby).

Jedná se o metodu, která se používá hlavně v marketingu, ale také např. při analýze a tvorbě politik.

Díky SWOT analýze můžeme komplexně vyhodnotit fungování firmy, odhalit problémy nebo objevit

příležitosti růstu.

Tato analýza byla vyvinuta Albertem Humphreym v šedesátých letech 20. století.

Zkratka SWOT představuje první písmeno z každého faktoru.

Tabulka č. 2.1 Schéma SWOT analýzy

S – silné stránky W – slabé stránky

O – příležitosti Strategie SO Strategie WO

T – hrozby Strategie ST Strategie WT

Zdroj: vlastní

Legenda:

SO – využít silné stránky k získání výhody

WO – překonat slabiny využitím příležitostí

SW – využít silné stránky za účelem čelení hrozbám

WT – minimalizovat náklady a čelit hrozbám

2.3.2 Porterův model 5 sil Porterův model pěti sil patří k nejvýznamnějším nástrojům analýzy konkurenčního prostředí firmy a

jejího strategického řízení. Autorem je profesor Michael Eugene Porter, který ji vytvořil v reakci na

populární SWOT analýzu, kterou Porter považoval jako příliš obecnou a hrubou. Porterův model lze

využít přísně jen pro marketing, kdežto SWOT analýzu pro její všeobecnost můžeme využít i pro

analýzu večerního rande. V dnešní době jsou nicméně používány oba modely.

Porter definoval 5 konkurenčních sil působících na podnik:

1. Konkurenti – u konkurentů sledujeme jejich cenové, produktové a marketingové strategie.

Mapujeme také jejich slabé a silné stránky.

2. Odběratelé – čím méně je odběratelů, tedy zákazníků, tím větší mají vyjednávací sílu.

Snažíme se jim totiž vyhovět, aby nepřešli ke konkurenci a to zejména tehdy, pokud má

konkurence podobný produkt jako my.

23

3. Dodavatelé – u dodavatelů je to stejné jako u odběratelů, pokud existuje jen málo

dodavatelů, od kterých můžeme materiál, zboží apod. získávat, vytváří se tím tlak na cenu,

termíny apod. Ideální je tedy mít více dodavatelů i odběratelů.

4. Substituty – substituty by se volně daly přeložit jako náhrada. Pokud bude mít naše zboží

náhradu, tak ve chvíli, kdy by chtělo podražit, tak zákazníci přejdou na podobný produkt,

který bude pro ně cenově výhodnější. Nicméně tato konkurence s blízkým substitutem může

jít sama s cenou níže a nám pak nezbude než se jí přizpůsobit. Již samotná existence

substitutů představuje pro firmu nebezpečí.

5. Nově vstupující firmy (nová konkurence) – tyto firmy mohou vytvořit tlak na cenu (zaváděcí

ceny, inovativní přístup apod.). Týká se to především těch odvětví, kde je možnost velkého

zisku, a která jsou lákavá pro mnohé nové firmy. Teoreticky může na trh kdykoliv přibýt nová

firma. Nicméně reálně existuje několik bariér, které brání vstoupit novým firmám na trh. Jsou

to například patenty, know-how či regulace vlády.

Obrázek č. 2.1 Porterův model

Zdroj: http://www.strateg.cz

2.3.3 SMART analýza Metoda SMART je souhrn pravidel, podle kterých bychom se měli řídit při efektivní definici cílů

strategického plánování, projektového managementu, osobních cílů apod. Cíle by měly odpovídat

pravidlům SMART:

S – specifické, jasně definované

M – měřitelné

A – akceptovatelné

R – reálné

T – časově zvladatelné

24

2.3.4 Marketingový mix Marketingový mix je souhrn čtyř základních marketingových nástrojů. Tento model byl vyvinut

Neilem Bordenem kolem roku 1949. Marketingový mix, nazývaný také „čtyři P“, reprezentuje

strategickou pozici produktu na trhu pomocí 4 parametrů:

Výrobek (Product): uspokojuje potřeby zákazníka.

Cena (Price): hodnota výrobku pro zákazníka.

Propagace (Promotion): nejviditelnější část marketingového mixu se zabývá propagací

výrobků či služeb.

Distribuce (Placement): přemístění výrobku od výrobce k zákazníkovi.

Marketingový mix 4C je alternativou k marketingovému mixu 4P. Zatímco 4P je marketingovým

mixem z pohledu podniku, 4C je mixem z pohledu zákazníka.

Jednotlivá písmena „C“ znamenají:

Customer solution – řešení potřeb zákazníka (odpovídá Product ze 4P).

Customer cost – náklady vzniklé zákazníkovi (odpovídá Price ze 4P).

Convenience – dostupnost řešení (odpovídá Place ze 4P).

Communication – komunikace (odpovídá Promotion ze 4P).

2.3.5 Bod zvratu Bod zvratu (anglicky break even point, zkratka BEP) je takové množství produkce firmy, při kterém

nevzniká žádný zisk ani ztráta. Dosahuje-li firma této produkce, pak se tržby rovnají nákladům a od

tohoto bodu začíná vytvářet zisk, tedy začíná být výdělečná. Naopak pod hranicí tohoto bodu je firma

stále prodělečná.

Obrázek č. 2.2 Bod zvratu

Zdroj: http://nop.topsid.com

Zkratky:

TR – tržby

TC – celkové náklady

VC – variabilní náklady

FC – fixní náklady

25

P – cena

Q – množství

AVC – průměrné variabilní

náklady

Platí že:

Vzorec pro výpočet množství produkce, při daných cenách, aby se dosáhlo bodu zvratu:

bp

FNQ

FN – fixní náklady

p – cena za ks

b – variabilní náklady za ks

Fixní a variabilní náklady

Náklady můžeme dělit podle různých kritérií do více skupin. Toto členění souvisí s objemem výroby a

její změnou. Základní stupnici tvoří náklady fixní a variabilní.

Fixní náklady jsou ty, které nezávisí na objemu výroby a jsou neměnné. Zůstávají ve stejné výši bez

ohledu na objem výroby. Do fixních nákladů patří většina nákladů režijních (nájemné, odpisy, mzdy

nevýrobních zaměstnanců, leasingové splátky). Průměrné fixní náklady na jednotku produkce klesají

s růstem objemu výroby. Při nevyužívání výrobní kapacity nám naopak průměrné fixní náklady na

jednotku produkce stoupají.

Variabilní náklady se mění v závislosti na objemu výroby. Patří sem například přímé mzdy (přímé

mzdy jsou mzdy přímých pracovníků podílejících se na zhotovování výrobku – např. obsluha stroje,

balič výrobků), náklady na přímý materiál a energie bezprostředně vynaložené na zhotovení výrobků.

Celkové náklady jsou pak součtem variabilních a fixních nákladů.

FCAVCPQ

FCQAVCQP

QAVCFCQP

)(

)(

TCTR

QAVCFCTC

QPTR

)(

26

SEZNAM LITERATURY KE KAPITOLE 2.

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

DRUCKER, Peter Ferdinand. To nejdůležitější z Druckera v jednom svazku. Vyd 1. Praha:

Management Press, 2002. 300 s. ISBN 80-7261-066-X.

FOTR, Jiří a Ivan SOUČEK. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování: pro střední školy a

vyšší odborné školy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 356 s. Expert (Grada). ISBN 80-247-0939-2.

KIYOSAKI, Robert T. Co máte vědět než začnete podnikat: 10 praktických lekcí, které by měl

znát každý podnikatel o budování mnohamilionového byznysu. Vyd. 1. Hodkovičky [Praha]:

Pragma, 2006?, 293 s. ISBN 80-734-9009-9.

LANGDON, Ken. 100 tipů jak začít úspěšně podnikat. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, ix, 122 s.

ISBN 80-251-0797-3.

Marketing: pro střední školy a vyšší odborné školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 247 s. ISBN

80-7168-979-3.

SRPOVÁ, Jitka. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých

podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 427 s. ISBN 978-80-247-3339-5.

TRÍAS DE BES MINGOT, Fernando. Odvaha podnikat: 10 praktických lekcí, které by měl znát

každý podnikatel o budování mnohamilionového byznysu. 1. vyd. Překlad Lucie Boukalová.

Praha: Triton, 2009, 155 s. ISBN 978-80-7387-333-2.

Jihomoravské inovační centrum [on-line]. Brno: JIC, ©2009 [cit. 2013-03-03]. Dostupné

z WWW: http://www.jic.cz

JONÁŠ, Radek. Strateg.cz [on-line]. Jihlava: Ing. Radek Jonáš. Dostupné z WWW:

http://www.strateg.cz

Marketingový mix 4 C. In: Managment mania [on-line]. Pilsen: The 6 th River, Science and

Technology Park Pilsen, ©2011–2013, poslední aktualizace 7. 5. 2012 [cit. 2013-03-03].

Dostupné z WWW: http://managementmania.com/cs/marketingovy-mix-4c

Nauka o podniku [on-line]. ©2007 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z WWW:

http://nop.topsid.com

27

3 Založení podniku

Cíl

Následující kapitola si dává za cíl seznámit nás se statusem osoby samostatně výdělečně

činné, představí nám typy živností podle zákona o živnostenském podnikání, rozdělíme si

obchodní společnosti na kapitálové a osobní, podíváme se na souhrn neziskových

organizací a probereme si základní kroky pro založení podniku. V neposlední řadě si

ukážeme přehled institucí a rejstříků v České republice.

Otázky

Jaké jsou všeobecné podmínky pro získání živnosti?

Do jakých kategorií dělíme živnosti?

Jaké znáte kapitálové společnosti? Vyjmenujte u obou základní znaky.

Jaké máme v ČR rejstříky a jaké údaje v nich najdeme?

Na jakou instituci se obrátíme, když potřebujeme vyřídit důchodové pojištění?

Co to je Czech POINT?

Poznámka

Pro aktuální informace nejen o firmách je potřeba se naučit používat nyní všude dostupné

webové stránky, jako jsou www.rejstriky.info, www.justice.cz nebo např. ARES Ministerstva

financí: http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz

3.1 Osoba samostatně výdělečně činná – OSVČ Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, upravuje podmínky živnostenského podnikání a

má kontrolu nad jejich dodržováním.

Pro získání živnosti musí uchazeč splňovat všechny všeobecné podmínky:

Minimální věk 18 let.

Způsobilost k právním úkonům.

Trestní bezúhonnost.

K zvláštním podmínkám pro získání živnosti se přihlíží jen v případě, pokud to vyžaduje zákon.

Živnosti dělíme na ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na

základě ohlášení a koncesované, které smějí být provozovány jen na základě koncese.

3.1.1 Ohlašovací živnost Ohlašovací živnost dělíme na živnost řemeslnou, vázanou a volnou.

Řemeslné živnosti, upraveno v § 20–22, výčet v příloze č. 1 živnostenského zákona.

Např. řeznictví, uzenářství, zámečnictví, zlatnictví, pekařství, malířství, kosmetické služby,

montáž, oprava, kadeřnictví apod.

Vázané živnosti, upraveno v § 23–24, výčet v příloze č. 2 tohoto zákona

28

Např. oční optika, účetní poradci, průvodcovská činnost, podnikání v oblasti nakládání

s nebezpečnými odpady, provozování autoškoly, péče o dítě do tří let věku v denním režimu,

psychologické poradenství a diagnostika, masér apod.

Volné živnosti, upraveno v § 25, živnosti uvedeny v příloze č. 4, živnostenského zákona

Celkem 80 živností, např. výroba, obchod, prodej, pronájem, poradenství, reklama,

provozování kulturních a vzdělávacích akcí apod.

3.1.2 Koncesovaná živnost Tyto živnosti vznikají a jsou provozovány na základě správního rozhodnutí. Pro jeho získání je třeba

splňovat odbornou způsobilost, ale také mít kladné vyjádření příslušného orgánu státní správy. Tato

živnost je upravena v živnostenském zákoně § 26–27 a uvedena v příloze č. 3 tohoto zákona. Např.

provozování střelnic, výroba lihu, výzkum a vývoj výbušnin, provozování pohřební služby, provádění

trhacích a ohňostrojných prací apod.

3.1.3 OSVČ jako vedlejší činnost Kdy může nastat tento případ? Jedná se zejména o případy, když je tato osoba zaměstnaná na plný

úvazek v zaměstnaneckém poměru, nebo vykonává podnikatelskou činnost při studiu. Osoba

samostatně výdělečně činná, která činnost vykonává jako vedlejší, nemusí v prvním roce podnikání

platit zálohy na daň. Tyto zálohy se jí vypočítají až po podání Přehledu o příjmech a výdajích.

Výhodou je, že pokud daňový základ pro výpočet (rozdíl mezi příjmy a výdaji) nepřekročí rozhodnou

částku (státem předem stanovenou), nemusí platit ani důchodové pojištění. Další výhodou je, že

zdravotní pojištění se platí jen podle výše vyměřovacího základu, tedy bez doplatku do povinného

minima. Na nemocenské pojištění nemá nárok. Musela by přejít do hlavní činnosti, nebo jej

nárokovat z pohledu zaměstnance.

3.2 Obchodní společnosti Obchodní společnosti jsou právnické osoby vzniklé za účelem podnikání. Zakladateli mohou být jak

fyzické osoby, tak osoby právnické.

Rozdělujeme je do dvou hlavních kategorií:

Kapitálové – akciová společnost (a. s.), společnost s ručením omezeným (s. r. o.) –

projevují se omezeným ručením, jsou to zpravidla větší firmy řízené profesionálním

managementem. Důležitým bodem je ručení omezené, které lze vysvětlit tak, že majitelé

(akcionáři či společníci), pokud splatili své základní vklady při vzniku společnosti v plné výši

podle zakladatelského dokumentu, neručí za závazky společnosti svým osobním majetkem.

Jejich ručení je tedy omezeno pouze na vklady – v případě ztráty majetku společnosti, či

konkursu, mohou přijít jen o ně.

Osobní – veřejná obchodní společnost (v. o. s.), komanditní společnost (k. s.) –

projevují se neomezeným ručením, zpravidla se jedná o menší firmy řízené přímo společníky,

v České republice bývají málo rozšířené.

29

Tabulka č. 3.1 Formy obchodních společností

FORMY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ

TYP NÁZEV ZKRAT

KA ZAKLADATEL RUČENÍ

ZÁKLADNÍ

KAPITÁL ROZDĚLENÍ KOMPETENCE ŘÍZENÍ

Osobní

společnost

Veřejná

obchodní

společnost

v. o. s. Min. 2

FO/PO

Neomezeně všichni ručí

celým svým majetkem Není povinné Není povinné

Každý společník má

právo řídit společnost

a jednat jejím jménem

navenek

Osobní

společnost

Komanditní

společnost k. s.

Min. 2

FO/PO

Komanditisté ručí do

výše nesplaceného

vkladu

Není povinné Rovným dílem

Řídí komplementáři,

komanditisté

kontrolují

Kapitálová

společnost

Společnost

s ručením

omezeným

s. r. o. 1, max. 50

FO/PO

Omezeně ručí do výše

vkladu zapsaného

v obchodním rejstříku

Minimálně

200 000 Kč

Do výše

vkladu, dále

podle smlouvy

Valná hromada,

jednatelé, dozorčí

rada

Kapitálová

společnost

Akciová

společnost a. s.

1 PO nebo 2

a více FO/PO

Akcionáři neručí za své

závazky

Minimálně

2 000 000 Kč Výnosy z akcií

Valná hromada,

představenstvo,

dozorčí rada

Jiná Družstvo 5 FO nebo 2

PO

Členové neručí za

závazky družstva

Minimálně

50 000 Kč

Podle výše

vkladu

Členská schůze,

představenstvo,

kontrolní komise

Zdroj: vlastní

30

3.2.1 Společnost s ručením omezeným – s. r. o. Kapitálová obchodní společnost, společnost s ručením omezeným – s. r. o. – je v České republice

jednou z nejčastějších obchodních společností. Může být založena jedním až padesáti společníky.

Minimální základní kapitál je stanoven na výši 200 000 Kč a vzniká zápisem do obchodního rejstříku.

Právní úprava vychází především z obchodního zákoníku, § 105–153.

3.2.2 Akciová společnost – a. s. Akciová společnost je kapitálová společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií.

Může být založena jednou právnickou osobou, nebo dvěma a více fyzickými, či právnickými osobami.

Základní kapitál je 2 000 000 Kč, resp. 20 000 000 Kč při založení společnosti s veřejnou nabídkou

akcií. Vzniká zápisem do obchodního rejstříku.

Právní úprava vychází opět z obchodního zákoníku, § 154–200.

3.2.3 Veřejná obchodní společnost – v. o. s. Veřejná obchodní společnost je osobní obchodní společností. Jedná se o nejjednodušší typ obchodní

společnosti, jejíž všichni společníci ručí celým svým majetkem společně a nerozdílně za závazky

společnosti. Veřejnou obchodní společnost musí založit alespoň dva společníci, mohou to být i fyzické

i právnické osoby. Vzniká zápisem do obchodního rejstříku a nemá povinný základní kapitál.

Právní úpravu veřejné obchodní společnosti najdeme v obchodním zákoníku, § 76–92.

3.2.4 Komanditní společnost – k. s. Komanditní společnost tvoří komanditisté a komplementáři. Jedná se o kombinaci osobní a

kapitálové obchodní společnosti. Komanditista ručí do výše nesplaceného vkladu, komplementář

celým svým, i osobním, majetkem. Od toho se odvíjejí dané pravomoci ve společnosti. Komplementář

může jednat jménem společnosti, komanditista do obchodního vedení nemůže nijak zasahovat.

Vzniká zápisem do obchodního rejstříku a nemá povinný základní kapitál.

Právní úprava je uvedena v obchodním zákoníku, § 93–104.

3.3 Družstvo Družstvo je společenstvím neuzavřeného (předem nestanoveného) počtu osob, založeným za účelem

podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Družstvo

může být i bytové, zajišťující bytové potřeby. Družstvo je založeno pěti fyzickými osobami, nebo

alespoň dvěma právnickými osobami. Každé družstvo je právnickou osobou a za porušení svých

závazků odpovídá celým svým majetkem. Členové družstva za jeho závazky v obecném případě

neručí. Základní kapitál je minimálně 50 000 Kč.

Právní úpravu najdeme v obchodním zákoníku, § 221–260.

31

3.4 Neziskové organizace

Tabulka č. 3.2 Přehled neziskových organizací

Druh neziskové organizace Číslo zákona Název zákona Povinnost

registrace

Zájmová sdružení právnických

osob s právní subjektivitou

40/1964 Sb. občanský zákoník Ministerstvo

vnitra

Občanská sdružení včetně

odborových organizací

83/1990 Sb. o sdružování občanů Ministerstvo

vnitra

Politické strany a politická

hnutí

424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a

v politických hnutích

Ministerstvo

vnitra

Registrované církve a

náboženské společnosti

3/2002 Sb. o svobodě náboženského vyznání a

postavení církví a náboženských

společností a o změně některých zákonů

Ministerstvo

kultury

Nadace a nadační fondy 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech a o

změně a doplnění některých souvisejících

zákonů

Krajský

rejstříkový

soud

Obecně prospěšné společnosti 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech a o

změně a doplnění některých zákonů

Krajský

rejstříkový

soud

Veřejné vysoké školy 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění

dalších zákonů

Ministerstvo

školství

Veřejné výzkumné instituce 341/2005 Sb. o veřejných výzkumných institucích Ministerstvo

školství

Organizační složky státu 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech Kraje, obce

Organizační složky 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních

rozpočtů

Organizační

složka státu

Příspěvková organizace 218/2000 Sb.

219/2000 Sb.

o rozpočtových pravidlech

o majetku České republiky a jejím

vystupování v právních vztazích

Organizační

složka státu

Příspěvkové organizace 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních

rozpočtů

Krajský

rejstříkový

soud

Školská právnická osoba 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním,

vyšším odborném a jiném vzdělávání

Ministerstvo

školství nebo

krajský úřad

Vyšší územní samosprávné

celky

347/1997 Sb.

129/2000 Sb.

o vytvoření vyšších územních

samosprávních celků a o změně ústavního

zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava ČR

o krajích

Ministerstvo

vnitra

Krajský

rejstříkový

soud

Státní fondy:

Státní fond životního

prostředí

Státní fond kultury

388/1991 Sb.

239/1992 Sb.

o Státním fondu životního prostředí ČR

o Státním fondu kultury ČR

32

Státní fond na

podporu

kinematografie

Státní zemědělský

intervenční fond

Pozemkový fond ČR

Státní fond dopravní

infrastruktury

Státní fond rozvoje

bydlení

241/1992 Sb.

256/2000 Sb.

569/1991 Sb.

104/2000 Sb.

211/2000 Sb.

o Státním fondu ČR na podporu české

kinematografie

o Státním zemědělském intervenčním

fondu

o Pozemkovém fondu ČR

o Státním fondu dopravní infrastruktury a

o změně zákona č. 171/1991 Sb., o

působnosti orgánů ČR ve věcech převodů

majetku státu na jiné osoby a o FNM ČR,

ve znění pozdějších předpisů

o Státním fondu rozvoje bydlení a o

změně zákona č. 171/1991 Sb., o

působnosti orgánů ČR ve věcech převodů

majetku státu na jiné osoby a o FNM ČR,

ve znění pozdějších předpisů

Subjekty o nichž to stanoví

zvláštní zákon:

obce

128/2000 Sb.

o obcích

Ministerstvo

vnitra

Komora daňových

poradců

523/1992 Sb. o daňovém poradenství a KDP ČR

Česká lékařská komora 220/1991 Sb. o České lékařské komoře, české

stomatologické komoře a české lékárnické

komoře

Komora auditorů 93/2009 Sb. o auditorech a o změně zákona č.

165/1998 Sb.

Česká advokátní

komora

85/1996 Sb. o advokacii

Česká komora

architektů, Česká

komora

autorizovaných

inženýrů a techniků

činných ve výstavbě

360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných

architektů a o výkonu povolání

autorizovaných inženýrů a techniků

činných ve výstavbě

Notářské komory a

Notářská komora ČR

358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád)

Česká televize a Český

rozhlas

231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního

vysílání a o změně dalších zákonů

Licence Rady

pro rozhlasové

a televizní

vysílání

Česká televize 483/1991 Sb. o České televizi

Český rozhlas 484/1991 Sb. o Českém rozhlasu

Společenství vlastníků

bytových jednotek

72/1994 Sb. kterým se upravují některé

spoluvlastnické vztahy k budovám a

některé vlastnické vztahy k bytům a

nebytovým prostorům a doplňují některé

zákony (zákon o vlastnictví bytů)

Krajský

rejstříkový

soud

33

Honební společenstvo 449/2001 Sb. o myslivosti Ministerstvo

životního

prostředí

Veřejné neziskové ústavní

zařízení

245/2006 Sb. o veřejných neziskových ústavních

zařízeních a o změně některých zákonů

Ministerstvo

zdravotnictví

Regionální rada regionu

soudržnosti

248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje

Zdroj: (MERLÍČKOVÁ, RŮŽIČKOVÁ, 1999)

3.5 Rejstříky Veškeré rejstříky, se kterými se můžete kdy setkat, najdete na adrese: http//www.rejstriky.info

Obchodní rejstřík

Veškeré informace o obchodním rejstříku najdete v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní

zákoník, § 27–38.

Je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje. Obchodní rejstřík si

vedou jednotlivé krajské soudy a Městský soud v Praze. Do obchodního rejstříku se

zapisují: obchodní společnosti a družstva, některé podnikající zahraniční osoby, fyzické

osoby, které jsou podnikateli a o zápis požádají, (povinný zápis v případě provozování

živnosti průmyslovým způsobem či průměrné výše příjmů za poslední dvě účtovací

období 120 000 000 Kč) a další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní

předpis.

Obsahuje základní identifikační údaje, právní formu, identifikační číslo (IČO, informace

o předmětu činnosti, o jednání za společnost, o orgánech společnosti apod.

Je veden v elektronické podobě a je veřejným seznamem. Přístupný je na www.justice.cz

anebo na webových stránkách Ministerstva financí ARES

http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz

Živnostenský rejstřík

Veškeré informace o živnostenském rejstříku najdeme v zákoně č. 455/1991 Sb.,

o živnostenském podnikání, v platném znění, § 60.

Je informační systém veřejné správy, který spravuje Živnostenský úřad ČR a provozují jej

obecní a krajské živnostenské úřady. Vede informace o fyzických a právnických osobách,

které provozují živnost na základě živnostenského oprávnění.

Obsahuje základní identifikační údaje, informace o předmětu podnikání, druhu živnosti,

provozovně, době platnosti živnostenského oprávnění, datu vzniku živnostenského

oprávnění, pokutách, likvidacích apod.

Je veden v elektronické podobě a je veřejným seznamem. Přístupný je na www.rzp.cz

anebo prostřednictvím webových stránek Ministerstva financí ARES.

Insolvenční rejstřík

Najdete na: www.justice.cz, http://insolvencni-rejstrik.cz apod.

Představuje systém, kterým jsou doručovány rozhodnutí z insolvenčního soudu vydaná

v insolvenčním řízení a dále všechny spisy ohledně dlužníka, které se vkládají do spisu.

34

Najdeme tu i zákonem stanovené informace o insolvenčních správcích a informace

o řízeních, které probíhají ve všech zemích Evropské unie.

ARES

Administrativní registr ekonomických subjektů (ARES) je informační systém, který

umožňuje vyhledávání v ekonomických subjektech registrovaných v České republice.

ARES zprostředkovává údaje uvedené v jednotlivých registrech státní správy, z nichž tato

data čerpá a je veřejně přístupný.

Sbírka listin

Je součástí obchodního rejstříku. Jedná se o veřejně přístupnou složku, kterou najdete

na adrese www.justice.cz

Osoby zapsané do obchodního rejstříku jsou do sbírky povinny ukládat některé zákonem

dané listiny, zejména se jedná o listiny vztahující se k založení právnické osoby, výroční

ekonomické výkazy, listiny týkající se přeměn společností a převodu jmění. Za

nedodržení povinnosti hrozí citelné sankce.

Rejstřík trestů

Je organizační složka státu spadající pod Ministerstvo spravedlnosti, jehož sídlo je

v Praze. Vede seznam osob, které byly pravomocně odsouzeny soudy v trestním řízení.

Pokud stanoví zákon, rejstřík trestů také vede evidenci dalších významných skutečností

pro trestní řízení.

Údaje z rejstříku trestů slouží pro potřebu trestního řízení, správního řízení a

k prokazování bezúhonnosti. I odsouzený se však může napravit a také chce mít čistý

trestní rejstřík, v tom případě může zažádat soud o výmaz z trestního rejstříku. Soud dále

zkoumá, zdali je hříšník skutečně napravený a po dobu jednoho až deseti let, podle

předchozího prohřešku, vede řádný život a poté je tedy uznán za napraveného.

3.6 Instituce v ČR Na jakou instituci se v České republice obrátit při řešení každodenních pracovních situací?

Živnostenský úřad

Na základě novelizace živnostenského zákona z roku 2008 se podnikatel nemusí vázat na

jeden živnostenský úřad, např. podle místní příslušnosti, ale může se obrátit, na kterýkoliv

bude chtít.

Ohlášení živnosti – fyzická osoba.

Ohlášení živnosti – právnická osoba.

Vydání koncesní listiny – fyzická osoba.

Vydání koncesní listiny – právnická osoba.

35

Finanční úřad

Udává místní příslušnost k finančnímu úřadu a ta je nám určena podle místa bydliště nebo sídla

společnosti. Více se dočtete na http://mistni-prislusnost.com

Registrace fyzické osoby.

Registrace právnické osoby.

Registrace právnické osoby k DPH.

Jak správně zaplatit daň.

Správní poplatky finančního úřadu.

Česká správa sociálního zabezpečení

Ani ČSSZ si nemůžete vybrat, platí zde totiž místní příslušnost a ta je stejná jako u finančního

úřadu. U OSVČ je stanoven místně příslušný úřad podle trvalého bydliště, u zaměstnance se

určuje podle sídla zaměstnavatele, a u právnických osob samozřejmě podle sídla společnosti.

Nemocenské pojištění

Důchodové pojištění

Zdravotní pojišťovna

Zdravotní pojišťovna je také benevolentní, můžete si vybrat libovolnou pobočku, neváže se

totiž na místní příslušnost. Samozřejmě však musí jít o zdravotní pojišťovnu, ve které jste

registrovaní. Nelze tedy navštívit pobočku Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky,

když jste pojištěni u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Zdravotních pojišťoven je jen 7 a

všechny jsou státní. Nejedná se tedy o pojišťovny v pravém slova smyslu, zdravotní pojištění

totiž není pojištěním, ale daní.

Zdravotní pojištění: je povinné pro každého občana České republiky. Buď si jej hradí sám,

nebo pojištění za něj platí stát (děti, studenti, důchodci apod.). Je určené k úhradě

nákladů zdravotní péče.

3.6.1 Czech POINT Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, tedy Czech POINT je projekt, který má za úkol

sjednotit více institucí veřejné správy na jedno místo. Snaží se, jak sám říká, aby „obíhala data a ne

občan“. Pro vyřízení administrativních úkolů, jako je výpis z katastru nemovitostí, z obchodního

rejstříku, ze živnostenského rejstříku, z rejstříku trestů, výpis z bodového hodnocení řidiče, vydání

ověření apod., už tedy nemusíme obcházet všechny úřady, ale mělo by to za nás vyřídit jedno

kontaktní pracoviště Czech POINTU. V roce 2012 byl již Czech POINT zaveden na 6937 obecních a

krajských úřadech, vybraných pracovištích České pošty, zastupitelských úřadech, kancelářích

Hospodářské komory a také v kancelářích notářů. Dáváte-li přednost elektronické formě výpisů a

vlastníte elektronický podpis, můžete využít datových schránek z pohodlí domova či kanceláře.

36

3.7 Kroky k založení podniku, kam jít, co udělat a na co si dát pozor Živnostenský list

Podle živnostenského zákona § 3 není potřeba živnostenské oprávnění pro činnosti, jako je:

zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství;

činnost autorů – autorské honoráře;

nezávislá povolání, která nejsou živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů (např.

spisovatel, herec, hudebník,…);

činnosti a podnikání podle zvláštních předpisů, ke kterým je většinou potřeba státní

zkouška: např. daňoví poradci, advokáti, soudní exekutoři, makléři, správci konkursní

podstaty, znalci, tlumočníci, psychoterapeuti, přírodní léčitelé, banky, pořádání loterií

apod.

Ostatní činnosti podle živnostenského zákona vyžadují živnostenské oprávnění.

Živnostenský úřad

Prvním krokem, který musí podnikatel udělat, je zajít na kterýkoliv živnostenský úřad a

vyplnit jednotný registrační formulář. Dále musí žadatel předložit potřebné doklady a zaplatit

potvrzení ve výši 1 000 Kč a poté se může stát živnostníkem.

Až jsou splněny další potřebná ohlášení a registrace – živnost, zdravotní a sociální pojištění i

daň z příjmů, můžeme rovnou provést i registraci silniční daně, DPH nebo daň z příjmů za

zaměstnance a přihlásit se k placení nemocenského pojištění.

Rejstřík trestů

Výpis z rejstříku trestů pro prokázání bezúhonnosti už nebudeme potřebovat, živnostenský

úřad si jej zajistí sám.

Zdravotní a sociální pojištění

Na zdravotní a sociální pojištění je třeba odvádět zálohy, nicméně jejich výše i způsob se liší

podle typu vykonávané práce uvedené v živnostenském listě.

Přehledy pro sociální pojištění a zdravotní pojištění si stáhneme z internetu nebo

vyzvedneme na úřadě a do konce dubna podáme osobně nebo pošleme poštou na úřad OSSZ

a danou zdravotní pojišťovnu. Obě pojištění se následně doplatí do 8 dnů od podání

přehledů.

Nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění je povinné pro zaměstnance, dobrovolné pro OSVČ při hlavní činnosti

a OSVČ na vedlejší činnost nemá na nemocenské pojištění nárok.

Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany

v okamžiku, kdy kvůli nemoci či mateřství ztratí krátkodobě výdělek.

Daňová evidence a další evidence

Podnikatel si může vybrat, zdali bude vést daňovou evidenci (kdy bude potřebovat uchovávat

všechny doklady během celého roku), nebo jen evidenci příjmů (v tomto případě stačí

37

schovávat příjmové doklady a vydané faktury, protože veškeré výdaje bude uplatňovat

paušálem, podle platného tarifu).

Pokud se podnikatel zaregistroval jako plátce DPH, má povinnost vést také evidenci podle

zákona o DPH, a to čtvrtletně nebo měsíčně.

Pro většinu živnostníků je jistě výhodnější být neplátcem DPH. Existují však případy, kdy se

z nás plátce DPH stane, ať chceme nebo nechceme. Jsou to například tyto situace:

Pokud je náš obrat větší než 1 000 000 Kč za určité období.

Nákupem zboží v zemích EU pro podnikatelské účely.

Přijetím služby od zahraniční osoby.

Poskytnutím služby zahraniční osobě.

Další případy, které jsou vyjmenovány v § 94 zákona o DPH.

Stanoví-li se plátce DPH, je to velký zásah do podnikání a jak vidíme na jednotlivých

příkladech výše, může se jednat i o potenciálně titěrné transakce, na které si podnikatel musí

dávat pozor.

Nevýhody spočívají například v tom, že musíme uplatňovat DPH při prodeji svých služeb nebo

zboží zákazníkům a tuto daň odvádět vždy po skončení čtvrtletí finančnímu úřadu, musíme

podávat přiznání k DPH a vést si evidenci podle zákona o DPH (podle § 100 zákona o DPH). Je

to pro nás administrativně i finančně náročnější. (Např. archivace dokladů na 10 let.)

38

SEZNAM LITERATURY KE KAPITOLE 3.

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

HISRICH, Robert D a Ivan SOUČEK. Založení a řízení nového podniku: pro střední školy a vyšší

odborné školy. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1996, 501 s. Expert (Grada). ISBN 80-858-

6507-6.

MERLÍČKOVÁ, RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. Olomouc:

ANAG, 1999-, sv. Účetnictví, daně. ISBN 978-80-7263-675-4.

ARES. In: Ministerstvo financí ČR [on-line]. Praha: Ministerstvo financí ČR, ©2012, [cit. 2013-

03-03]. Dostupné z WWW: http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz

Business.center.cz [on-line]. Praha: Havit, ©1998–2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z WWW:

http://business.center.cz

Czechpoint [on-line]. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, ©2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné

z WWW: http://www.czechpoint.cz

Insolvenční-rejstřík.cz [on-line]. ©2000-2013, 02.03.2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné

z WWW: http://insolvencni-rejstrik.cz

Justice.cz [on-line]. Praha: Ministerstvo spravednosti ČR, poslední aktualizace 28. 2. 2013 [cit.

2013-03-03]. Dostupné z WWW: http://www.justice.cz

KONEČNÁ, Jana. Jak podnikat [on-line]. Brno: Jana Konečná, 2006–2013 [cit. 2013-03-03].

Dostupné z WWW: http://www.jakpodnikat.cz

Mistni-prislusnost [on-line] Praha: Armaraun, ©2009 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z WWW:

http://mistni-prislusnost.com

Nový občanský zákoník [on-line]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, poslední aktualizace

28. 2. 2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z WWW: http://obcanskyzakonik.justice.cz

Registr živnostenského podnikání [on-line]. Praha: Miniterstvo průmyslu a obchodu, ©2005

[cit. 2013-03-03]. Dostupné z WWW: http://www.rzp.cz

Rejstříky.info [on-line]. Ostrava: Prowia system, ©2009–2011 [cit. 2013-03-03]. Dostupné

z WWW: http://www.rejstriky.info

Seznam zdravotních pojišťoven. In: Finance.cz [on-line]. Brno: Finance media, 2010–2013 [cit.

2013-03-03]. Dostupné z WWW: http://www.finance.cz/pojisteni/seznamy/zdravotni-

pojistovny

Výpis z rejstříku trestů [on-line]. Mikrostránky: Ing. Jiří Hýsek [cit. 2013-03-03]. Dostupné

z WWW: http://rejstriktrestu.mikrostranky.com/zahlazeni

39

4 Pracovněprávní vztah a porovnání

Cíl

Čtvrtá kapitola nám představí pracovněprávní vztah podle zákoníku práce, vysvětlí nelegální

systém švarcsystému a v tabulce se zaměří na porovnání výhod a nevýhod jednotlivých

způsobů vydělávání (OSVČ, zaměstnanecký poměr, vlastník firmy apod.).

Otázky

Jaký je rozdíl mezi hlavním a vedlejším pracovním poměrem?

Jaký je rozdíl mezi DPP a DPČ?

Co to je švarcsystém?

Vyjmenujte 5 výhod a 5 nevýhod OSVČ?

Poznámka

Pracovněprávní vztah upravuje zákoník práce. Najdeme v něm např. úpravu pracovní doby,

dobu odpočinku, práce přesčas, noční práce, dovolené, nemocenské apod. Osoba

samostatně výdělečně činná je upravena v živnostenském zákoně a na výše jmenované věci

nemá zákonný nárok.

Pracovněprávní vztah, podle zákoníku práce, je právní vztah vznikající při výkonu závislé práce mezi

zaměstnanci a zaměstnavateli.

Pokud by Vás zajímala třeba minimální mzda, práce dětí, pracovní doba, zkušební lhůta, mateřská či

rodičovská dovolená, jaká máte zákonná práva a povinnosti, možnosti výpovědi nebo jaký je rozdíl

mezi odměnou, platem a mzdou, to všechno a mnohem více se dočtete v zákoníku práce.

4.1 Typy pracovních smluv Typy pracovních smluv můžeme rozdělit na dvě části. Nejdříve si představíme pracovní dohody

konané mimo pracovní poměr (DPP, DPČ) a následně dohody o pracovním poměru. Stejně tak je to

rozděleno i v zákoníku práce, v § 30–77.

4.1.1 Dohoda o provedení práce – DPP Zákoník práce, § 75, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, k 1. 1. 2012 říká, že rozsah

práce, která je prováděná na dohodu o provedení práce, nesmí být delší než 300 hodin v kalendářním

roce, a to bez ohledu na to, kolik těchto dohod spolu stejný zaměstnavatel se stejným zaměstnancem

za rok sepíše. Zákoník práce už ovšem nezakazuje uzavřít těchto dohod více s různými zaměstnavateli

a tedy odpracovat až 300 hodin ročně na více místech.

Zaměstnanec ani zaměstnavatel neplatí zdravotní, sociální ani nemocenské pojištění z odměny, která

u jednoho nebo více zaměstnavatelů nepřesáhne 10 000 Kč za měsíc.

Pojištění se z těchto dohod platit musí, pokud součet odměn u jednoho nebo více zaměstnavatelů za

měsíc přesáhne 10 000 Kč. Pokud zaměstnanec nemá v konkrétním měsíci jiný příjem než z dohody o

provedení práce do 10 000 Kč měsíčně a není za něj plátcem pojistného stát (jako např. v případě

studentů či mateřské dovolené apod.), musí se přihlásit do 8 dnů zdravotní pojišťovně jako osoba bez

40

zdanitelných příjmů a sám platit pojistné (výše tohoto pojistného nezávisí na odměně z dohody a je

poměrně nízká.)

4.1.2 Dohoda o pracovní činnosti – DPČ Zákoník práce, § 76, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, k 1. 1. 2012 nastala novela

zákona, která povoluje přesáhnout v témže kalendářním roce i více než 300 hodin, ale opět má

omezení, a to v podobě poloviny průměrné týdenní pracovní doby. Podle zákoníku práce § 83a činí

délka pracovní doby maximálně 40 hodin týdně. Na dohodu o pracovní činnosti bychom tedy neměli

průměrně pracovat déle než 20 hodin týdně. Délka se uvádí průměrně proto, že se tato doba

posuzuje za celou dobu, na kterou je dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle samozřejmě za

daný kalendářní rok, tj. 52 týdnů.

DPČ je možné zrušit dohodou smluvních stran, nebo jednostranně i bez udání důvodů ovšem

s výpovědní lhůtou 15 dní.

Zdravotní, sociální a nemocenské pojištění platí zaměstnanec i zaměstnavatel až z odměny od 2 500

Kč za měsíc.

Oba typy dohod jsou navíc daněny 15 %.

4.1.3 Pracovní poměr Hlavní pracovní poměr upravuje zákoník práce § 70.

Jedná se o smluvní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, jehož předmětem je pracovní

činnost, kterou se zaměstnanec zavazuje vykonávat pro zaměstnavatele činnost za mzdu, popř. plat.

Pracovní poměr vzniká dnem uvedeným v pracovní smlouvě, která je vždy písemná. V této smlouvě je

povinně uveden i druh práce, místo výkonu práce a výše mzdy. Pokud není mzda uvedena rovnou při

podpisu smlouvy, musí se doplnit nejpozději do měsíce.

Vedlejší pracovní poměr opět upravuje zákoník práce. Vedlejší pracovní poměr lze sjednat pouze na

kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu.

4.1.4 Švarcsystém Švarcsystém je pojmenován podle benešovského podnikatele Miroslava Švarce, ale není nikde

přesně definován. Švarc na počátku 90. let vymyslel způsob jak ušetřit na sociálním a zdravotním

pojištění, což se samozřejmě nelíbilo státu. Všichni jeho zaměstnanci dostali výpověď, aby poté začali

pro Švarce pracovat na živnostenské listy.

Švarcsystém je označení pro způsob ekonomické činnosti, při které osoby vykonávají pro

zaměstnavatele běžné činnosti, nejsou tedy jeho zaměstnanci, ale formálně vystupují jako samostatní

podnikatelé.

Švarcsystém se liší od živnostenského podnikání, a to zejména v těchto znacích:

Vystupování jménem zaměstnavatele.

Pravidelné a stejné odměny.

Práce pro jednoho zaměstnavatele a zákaz výkonu pro jiného.

Pracovní nástroje zaměstnavatele.

41

Stanovená pracovní doba.

Vztah nadřízenosti a podřízenosti.

4.2 Porovnání

Tabulka č. 4.1 Výhody a nevýhody živnostenské podnikání v porovnání k ostatním

VÝHODY NEVÝHODY

Živnostníci jsou závislí jen sami na sobě Živnostníci jsou závislí jen sami na sobě

Což může představovat výhodu i nevýhodu, záleží na schopnostech daného živnostníka.

Tato nezávislost se ovšem pojí vzhledem k zaměstnavateli, rozhodně si uchováváme závislost na

zákaznících, zákonech apod.

Živnostenský list se dá vyřídit za několik

desítek minut a stojí jen 1 000 Kč

Živnost potřebuje mít jistou odbornost

I když samotné oprávnění se vyřídí skutečně rychle a není nákladné, je potřeba mít předpoklady a ke

specializovaným činnostem dokonce další pověření, certifikáty, vzdělání a další odbornou

způsobilost, což již finančně i časově samozřejmě nákladné je.

Lze provozovat i na vedlejší činnost

Což samozřejmě neznamená, že například s. r. o. by nešlo provozovat na vedlejší činnost. Velkou

výhodu představuje fakt, že si pracovní dobu volíme sami, takže se vedlejší podnikatelská činnost dá

lépe zorganizovat, např. při zaměstnání či studiu.

Není třeba vkládat zákonem stanovený

základní kapitál

Získání živnosti je administrativně a právně lehčí a rychlejší než založení firmy. Každé podnikání bude

potřebovat finanční vklad do začátku. U živnosti však není zákonem určeno, jak vysoká by tato

investice měla být, tedy není třeba vkládat základní kapitál.

Postačí vedení daňové evidence

V tomto případě záleží na výši obratu.

Za závazky ručí podnikatel celým svým osobním

majetkem

Oproti např. společnosti s ručením omezením, kde se ručí pouze majetkem společnosti.

Nemusí platit nemocenské pojištění Nemá nárok na nemocenskou, mateřskou

dovolenou apod.

Nemocenské pojištění je u OSVČ skutečně dobrovolné, nicméně je potřeba počítat s tím, že pokud

nebudeme platit, následně nemůžeme po státu nárokovat příspěvky, např. na nemocenskou nebo

mateřskou dovolenou.

Nižší odvody státu Žádný nárok na placenou dovolenou

Když porovnáme stejný výdělek u osoby OSVČ a zaměstnance, zjistíme, že zaměstnanec má na

odvodech větší částku. OSVČ naopak inkasuje mnohem menší protihodnotu od státu, v podobě

nemocenských dávek, důchodu či pracovních výhod.

Negarantovaný příjem

Živnostník nemá předem garantovanou odměnu, nemůže nárokovat ani minimální mzdu, nemá

podepsanou žádnou pracovní smlouvu, nemůže využít výhod zaměstnaneckého poměru upraveného

42

zákoníkem práce.

Není stanovena pevná pracovní doba

Každý, kdo začíná podnikat si myslí, že bude mít absolutní časovou volnost, ve skutečnosti však

podnikatelé věnují své činnosti většinou více času než zaměstnanci a zákazníci od nich pravidelnou

pracovní dobu vyžadují.

Nemožnost výpovědi

Živnostník nemá možnost využít výpovědní lhůty a uchýlit se na podporu úřadu práce.

OSVČ nese vyšší míru rizika

OSVČ nese vyšší míru rizika než zaměstnanec.

Nemožnost dosáhnout na zaměstnanecké

benefity

Čímž se rozumí hlavně nepeněžní zaměstnanecké stimulanty, jako jsou například stravenky,

příspěvky zaměstnavatele na pojištění, školení na účet zaměstnavatele, možnost povýšení apod.

Vlastní pracovní nástroje

Zaměstnanci využívají pracovní pomůcky od svého zaměstnavatele (techniku, počítače, papíry apod.)

Živnostník si vše musí pořídit za vlastní prostředky.

Nižší důvěryhodnost OSVČ oproti např. s. r. o.

OSVČ má status jako fyzická osoba, kdežto s. r. o. je právnická osoba, která často pro společnost

vypadá důvěryhodněji. OSVČ je jeden z nejčastějších typů pro začínající podnikatele, pokud ovšem

potřebují růst, nejčastěji přecházejí právě na s. r. o.

Pracovní výhody

Živnostník nemá nárok na pracovní výhody, jako je placená dovolená, nárok na zákonnou přestávku,

volné víkendy či příplatky za ně, garantovanou minimální mzdu, výpovědní lhůtu, občerstvení při

práci, dostupnost oběda, bezpečnost práce, zákaz diskriminace, návštěva lékaře, volno v případě

pohřbu, svatby, darování krve apod.

OSVČ má vyšší odpovědnost než zaměstnanec

Zaměstnanec je podle pracovního zákona povinen uhradit jim způsobenou škodu do výše

trojnásobku svého průměrného měsíčního platu. OSVČ ovšem nemá tuto horní hranici stanovenou,

takže se škoda může vyšplhat mnohem výše.

Zdroj: vlastní

43

SEZNAM LITERATURY KE KAPITOLE 4.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

BRANHAM, Leigh a Ivan SOUČEK. 7 skrytých důvodů, proč zaměstnanci odcházejí z firem: pro

střední školy a vyšší odborné školy. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 250 s. Expert (Grada). ISBN

978-80-247-2903-9.

KLEIN, Hans-Michael a Albrecht KRESSE. Psychologie - základ úspěchu v práci: rady a tipy pro

uchazeče. 1. vyd. Překlad Zuzana Veselá. Praha: Grada, 2008, 185 s. Manažer. ISBN 978-80-

247-2444-7.

SIEGEL, Zbyněk a Ivan SOUČEK. Jak hledat a najít zaměstnání: rady a tipy pro uchazeče. 3.,

aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 110 s. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-4407-0.

Business.center.cz [on-line]. Praha: Havit, ©1998–2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z WWW:

http://business.center.cz

Finance.cz [on-line]. Brno: Finance media, 2010–2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z WWW:

http://www.finance.cz

KONEČNÁ, Jana. Jak podnikat [on-line]. Brno: Jana Konečná, 2006–2013 [cit. 2013-03-03].

Dostupné z WWW: http://www.jakpodnikat.cz

Podnikatel. cz [on-line]. Praha: Internet info, ©2007–2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné

z WWW: http://www.podnikatel.cz

Zákonik-práce.cz [on-line]. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z WWW: http://zakonik-prace.cz

44

5 Principy vedení ekonomické agendy

Cíl

V následující kapitole se budeme věnovat účetnictví, u něhož se zaměříme na jeho základní

funkce, účetní zásady a dokladovost účetnictví. Z účetních výkazů si představíme rozvahu,

výkaz zisků a ztrát a cash flow.

Otázky

Jaké jsou hlavní finanční principy?

Jaké jsou funkce účetnictví?

Vyjmenujte všeobecné účetní zásady.

Sestavte model rozvahy.

Jaký je rozdíl mezi náklady, výnosy, výdaji a příjmy?

K čemu slouží cash flow?

Poznámka

Finanční řízení podniku je velmi složitá disciplína a pro její pochopení nám nebude stačit

jedna kapitola. V rámci cvičení si však můžeme zkusit vypracovat finanční plán na první tři

roky podnikání, abychom si uvědomili hlavně náklady a výnosy podnikatelské činnosti.

5.1 Principy financí Časová hodnota peněz

Za základní princip financí považujeme fakt, že jedna koruna dnes má větší hodnotu než

jedna koruna zítra. Je tomu tak proto, že současné peněžní prostředky může podnik nebo

jednotlivec finančně investovat a získávat tak úrokové výnosy. Úrok je odměna za dočasné

půjčení peněz jiné fyzické nebo právnické osobě. Úrok zohledňuje znehodnocení peněz

v důsledku inflace a také určité riziko, kdyby částka nebyla vrácena včas nebo v plné výši.

Vyšší riziko předpokládá vyšší očekávané výnosy

Hospodaření podniku je spojeno s celou řadou rizik. Riziko můžeme definovat obecně jako

možnost, že dosažené výsledky se odchylují od předpokladů. Tento princip vychází

z předpokladu, že jistý příjem má vyšší hodnotu než stejný příjem získaný s rizikem.

Finanční zdraví podniku

Za kritéria finančního zdraví podniku jsou považovány likvidita a rentabilita.

Likvidita znamená schopnost jednotlivých aktiv se přeměnit rychle a bez větších ztrát zpět na

peněžní prostředky.

Rentabilita (nebo také výkonnost) představuje schopnost podniku dosáhnout výnosu na

základě vložených prostředků, neboli jak prostředky zhodnotit. Uvádí se většinou

v procentech.

Kapitálová struktura

Podnik usiluje o optimální kapitálovou strukturu, tedy i zadlužování neboli financování

podniku z cizích, externích zdrojů, může být výhodné, když vede ke zvýšení majetku vlastníků.

Dojde k tomu hlavně za předpokladu, kdy úroková míra závazků je nižší než ziskovost aktiv na

bázi zisku, počítáno bez nákladových úroků a před zdaněním.

45

K financování je možné použít dva druhy peněžních prostředků, vnitřní (interní) a vnější (externí).

Interní zdroje získává podnik na základě vlastní vnitřní činnosti, řadí se do něj především odpisy,

nerozdělený zisk a příjmy z pohledávek. Externí zdroje jsou získané mimo vnitřní činnost podniku,

nejčastěji se jedná o vklady vlastníků, emise obligací, dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé úvěry,

zvláštní formy financování (leasing, faktoring a forfaiting), rizikový kapitál a dotace.

5.2 Účetnictví Účetnictví je metodicky ucelený systém informací o hospodářských jevech podniku v peněžních

jednotkách.

5.2.1 Podstata a funkce účetnictví Účetnictví poskytuje informace za určitý subjekt – účetní jednotku, k určitému okamžiku, za určité

období – tzv. účetní období.

Úkolem účetnictví je věrně a poctivě zaznamenat ekonomickou realitu podnikatelského subjektu a

poskytovat ekonomické informace (informace o finanční situaci podniku a o jeho výsledku

hospodaření) uživatelům, aby mohli přijímat správná rozhodnutí.

Účetní informace slouží jak manažerům podniku, tak i externím uživatelům, jako jsou např. vlastníci

podniku, věřitelé, úvěrující peněžní ústavy, dodavatelé, odběratelé, daňové orgány, konkurenční

podniky apod.

Předmětem účetnictví je zaznamenávat v účetní jednotce:

stav a pohyb majetku a závazků,

stav a změny vlastního kapitálu,

náklady a výnosy,

výsledek hospodaření (VH).

Funkce účetnictví:

účetnictví poskytuje informace o hospodaření firmy (informační funkce),

je důkazním prostředkem při vedení sporů (dokumentační funkce),

umožňuje kontrolu stavu majetku a hospodaření (kontrolní funkce),

vytváří podklady pro vyměření daní (daňová funkce),

poskytuje informace pro rozhodování a řízení podniku i pro ostatní zájemce (dispoziční

funkce).

5.2.2 Všeobecné účetní zásady Všeobecné účetní zásady představují soubor určitých pravidel, které je nutno dodržovat při vedení

účetnictví, při sestavování účetních výkazů a při předkládání účetních výkazů uživatelům.

Účetní jednotky uplatňují následující účetní zásady, které vyplývají ze zákona o účetnictví:

46

1. Věrné a poctivé zobrazení skutečnosti

Znamená reálné vyjadřování majetkové a finanční situace společnosti. Zde je potřeba uplatnit i

princip opatrnosti, což znamená vyjádřit výši majetku a výsledku hospodaření (VH) s ohledem na

možná a předvídatelná rizika.

2. Zásada účetní jednotky

Požadavek sledovat aktiva, pasiva a ekonomické procesy v určitém organizačně definovaném

hospodářském celku. V rámci jedné účetní jednotky se mohou vytvořit různá střediska nebo

vznikat dceřiné společnosti, holdingy apod., které vedou oddělené účetnictví, nakonec se však

vykážou výsledky a vztahy za jednotku jako celek.

3. Zásada bilanční kontinuity

Jinak řečeno, zásada neomezeného trvání účetní jednotky znamená předpoklad, že účetní

jednotka bude nadále existovat a pokračovat ve své činnosti.

4. Zásada vzájemného časového a věcného souměření nákladů a výnosů

Znamená požadavek vykázat v účetním období dosažené výnosy se souvisejícími náklady a

naopak.

5. Zásada oceňování majetku

České účetnictví uplatňuje oceňování v historických cenách, tzn. v cenách, za které byl majetek

nakoupen nebo jinak získán v době, kdy byl pořízen. Dalším druhem cen je pořizovací cena, což je

cena majetku s ostatními náklady, které souvisí s jejím pořízením, jako jsou například náklady na

přepravu, pojistné, montáž apod. Oproti tomu je cena pořízení, tzn. cena majetku bez nákladů,

která s pořízením majetku souvisí. Nesmíme zapomenout ani na další druh, což je reprodukční

pořizovací cena, která ohodnocuje majetek, jakou cenu by měla mít v době, kdy je o něm

účtováno. Oceněním vlastních nákladů se rozumí cena, která je tvořena všemi přímými

i nepřímými náklady vynaloženými na vytvoření majetku, jako je mzda zaměstnanců či spotřeba

materiálu.

Oceňování je nejrozsáhlejší a nejtěžší disciplínou v účetnictví. V zákonu o účetnictví se této

problematice věnuje celá čtvrtá část.

6. Zásada stálosti metod účetnictví

Některé zásady umožňují několikerý výklad, důležité je v takových případech zvolit jeden postup

a celé účetnictví vést nadále stejně a využívat stejné metody (např. oceňování skladových zásob).

7. Aktuální princip

Znamená vykazovat ekonomické procesy v tom účetním období, kdy se uskutečnily bez ohledu na

to, kdy byly vydány nebo přijaty peněžní prostředky s nimi související. (Např. k výplatě mezd

dochází vždy v následujícím měsíci po vykonané práci.)

8. Zásada opatrnosti

Vyjádření výše majetku a VH s ohledem na možná rizika. Opatrností se rozumí takový přístup

k odhadům prováděným v nejistých podmínkách, při kterém aktiva nebo výnosy nejsou

nadhodnoceny a pasiva nebo náklady podhodnoceny.

9. Zásada objektivity účetních informací

Pohyb aktiv a pasiv se mají zaúčtovat teprve tehdy, když byly objektivně zjištěny nebo o nich

mohla účetní jednotka objektivně vědět. Objektivita je ověřitelná nezávislým znalcem.

10. Zákaz vzájemného zúčtování (kompenzace)

Zakazuje vzájemně vyrovnávat jednotlivé položky majetku a zdrojů majetku a položky nákladů a

výnosů.

47

Účetnictví je úplné, jestliže účetní jednotka zaúčtovala v účetním období do účetních knih všechny

účetní případy a vyhotovila nejpozději k jeho konci účetní závěrku, výroční zprávu a má veškerou

účetní dokumentaci. Průkazné je, jestliže účetní jednotka doložila účetní případy a účetní zápisy

průkaznými účetními záznamy a provedla inventarizaci.

5.3 Rozvaha Rozvaha je uspořádaný přehled majetku podnikatelského subjektu z hlediska jeho složení a zdrojů

financování v peněžním vyjádření. Tento dvojí pohled na majetek se označuje jako bilanční princip. Je

základem konstrukce jednoho z klíčových účetních výkazů – rozvahy neboli bilance, v níž platí

bilanční rovnice:

AKTIVA = PASIVA

Aktiva a pasiva se v rozvaze vykazují v podrobnější struktuře, jejím nejnižším stupněm je rozvahová

položka, což je jednotlivý druh majetku či zdroj jeho financování. Peněžní vyjádření rozvahové

položky nazýváme jejím rozvahovým stavem. Rozvahy se sestavují v zásadě k určitému časovému

okamžiku. Je jím zpravidla poslední den zvoleného časového období.

Aktivní strana rozvahy zachycuje dlouhodobý a oběžný majetek (ten se spotřebovává postupně) a

přechodné účty aktivní.

Pasivní strana rozvahy zachycuje vlastní zdroje, cizí zdroje financování a přechodné účty pasivní.

Tabulka č. 5.1 Obecné schéma rozvahy

ROZVAHA

AKTIVA PASIVA

DLOUHODOVÁ AKTIVA

Hmotný majetek (budovy, stavby,

dopravní prostředky apod.).

Nehmotný majetek (patenty, licence,

software, autorská práva apod.).

Finanční majetek (cenné papíry, finanční

podíly, poskytnuté půjčky …).

OBĚŽNÁ AKTIVA

Zásoby (skladový materiál, zboží,

nedokončená výroba, polotovary,

hotové výrobky a zvířata).

Pohledávky (z obchodního styku a

ostatní).

Finanční majetek krátkodobý (akcie,

dluhopisy, cenné papíry do 1 roku).

Peněžní prostředky (hotovost

v pokladně a vklady na účtech).

PŘECHODNÉ ÚČTY AKTIVNÍ

VLASTNÍ KAPITÁL

Základní kapitál (výše základního

kapitálu záleží na právní formě

podnikání, např. s. r. o. 200 000 Kč.)

Rezervní fondy (zákonem stanovené i

dobrovolné).

Výsledek hospodaření min. let.

Výsledek hosp. běžného období.

CIZÍ ZDROJE

ZÁVAZKY

Krátkodobé do 1 roku.

Dlouhodobé nad 1 rok.

REZERVY

PŘECHODNÉ ÚČTY PASIVNÍ

AKTIVA CELKEM PASIVA CELKEM

Zdroj: vlastní

48

5.4 Výkaz zisků a ztrát neboli výsledovka Sledují se zde tokové veličiny – náklady, výnosy a z nich plynoucí zisk nebo ztráta. Za dobu od začátku

účetního období do jeho konce. Tento výkaz vypovídá o struktuře výsledku hospodaření. Položka

výsledek hospodaření za účetní období musí odpovídat stejné položce VH běžného období v rozvaze.

Účetní jednotka si může vybrat, jestli bude VZZ sestavovat v účelovém nebo druhovém třídění.

Náklady představují účelový úbytek majetku nebo zvýšení závazku, což lze definovat jako peněžní

vyjádření vynaloženého majetku a práce za určitým účelem a na konkrétní výkon. Náklady nelze

ztotožňovat s výdaji.

Výdaje lze charakterizovat jako jednostranné vynaložení (úbytek) majetku v peněžním vyjádření.

Zdůrazňuje se zde skutečnost, že došlo k vydání, úbytku prostředků, avšak nezkoumá se účel

takového vynaložení.

Výnosy představují přírůstek majetku v peněžním vyjádření nebo snížení závazku za určitou konkrétní

práci, službu nebo výrobek.

Příjmy představují přírůstek majetku – peněžních prostředků. Ne vždy je možné vytvořit spojení

s konkrétním účelem, z něhož vyplynul. Mezi příjmem a přiřazením k danému účelu a účetnímu

období (výnosu) může nastat časový nesoulad.

Obrázek č. 5.1 Souvztažnost mezi rozvahou a výsledovkou

Zdroj: http://www.danarionline.cz

Náklady a výnosy jsou souhlasně členěny do tří činností:

Provozní – zahrnují běžné účetní případy související s podnikatelskou činností, provozní

náklady a provozní výnosy mají věcnou i časovou souvislost a po jejich odečtení vyjde

provozní výsledek hospodaření.

Finanční – obsahují finanční operace: např. úrokové operace, kursové operace apod.

Po odečtení finančních nákladů od finančních výnosů nám opět vznikne finanční výsledek

hospodaření. U většiny firem je finanční činnost záporná, proto je nutné platit úroky z úvěru.

Provozní zisk by pak tuto ztrátu měl pokrýt.

Výsledek hospodaření za běžnou činnost je součet provozního výsledku hospodaření a

finančního výsledku hospodaření s odečtením daně z příjmů za běžnou činnost.

49

Mimořádné představují účetní případy, které zachycují zcela neočekávané, neplánované

situace (např. škody, opravy, změny způsobu oceňování apod.).

5.5 Cash flow Cash flow představuje pohyb (přírůstek nebo úbytek) peněžních prostředků za určité období

v souvislostech s ekonomickou činností podniku. Pod penězi se rozumí hotovost a likvidní prostředky

v peněžních ústavech. Peněžní tok poskytuje pohled na podnik prostřednictvím peněžních příjmů a

výdajů. Na rozdíl od zisku, který se určuje z rozdílu výnosů a nákladů, je cash flow rozdílem mezi

příjmy a výdaji firmy v daném období. Úkolem finančního managementu je zajistit nejen tvorbu zisku,

ale i to, aby podnik měl v každém okamžiku dostatečný stav hotovosti.

Význam cash flow- umožňuje hodnotit:

schopnost podniku vytvářet peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty z provozních

investičních a finančních příjmů;

potřeby podniku v užití finančních prostředků a peněžních ekvivalentů na provozní, investiční

a finanční výdaje.

5.6 Dokladovost účetnictví Při vykonávání podnikatelských činností vznikají různé hospodářské operace – např. výdej materiálu

ze skladu do výroby, výplata faktury apod. Jsou-li tyto hospodářské operace doloženy řádnými

účetními doklady – stávají se účetními případy.

Účetní případy se zaznamenávají účetními zápisy do účetních knih na základě řádných účetních

dokladů. Účetní jednotky jsou povinny provádět účetní zápisy srozumitelně, přehledně a způsobem,

který zajistí jejich trvanlivost. Základním prvkem průkaznosti účetnictví jsou účetní doklady.

Při provádění účetních zápisů se používá podvojný účetní zápis, který lze provést jako:

Jednoduchý zápis – jednomu účtu na stranu MD – má dáti – a druhému účtu stejnou částkou

na stranu D – Dal.

Složený zápis – kdy se účtuje jednomu účtu na stranu MD a více účtům na stranu D nebo

naopak více účtům na stranu MD a jednomu účtu na stranu Dal.

Účetní zápisy rozlišujeme také z hlediska:

Věcného uspořádání – účetní zápisy se označují jako soustavné (systematické) a provádějí se

v hlavní knize a knihách analytických účtů.

Časového uspořádání – účetní zápisy se označují jako časové a provádějí se v deníku.

5.6.1 Účetní knihy Účetní knihy jsou místem záznamů účetních případů.

Základní druhy účetních knih:

Deník – chronologický, tzn. jak se co děje, tak to zapisueme.

Hlavní kniha – systematická, tzn., jde o návaznost věcnou, ne časovou.

50

Knihy analytické evidence – systematické, ale zároveň analytické, tzn. s detailnějším dělením

položek z hlavní knihy podle potřeb podniku.

Knihy podrozvahových účtů – obsahují soupis položek tvořících stavy rozvahových účtů (např.

zásoby, dlouhodobý majetek).

Tabulka č. 5.2 Návaznost účetních zápisů a účetních knih

Druh účetního zápisu Účetní kniha Účty

Vyhotovení a

kontrola

účetního

dokladu

Zaúčtování

účetního

dokladu

Chronologický Deník Xxx

Systematický Syntetický Hlavní kniha Syntetické

Analytický Knihy

analytické

evidence

Analytické

Podrozvahový Knihy

podrozvahové

evidence

Podrozvahové

Zdroj: (DVOŘÁKOVÁ, 2010)

5.6.2 Účetní doklady Účetnictví je přísně dokladová evidence, což znamená, že účetní případy se zachycují do účetních

knih jedině na základě účetních dokladů.

Účetní doklady popisují, ale zároveň také dokládají a ověřují hospodářskou operaci a prokazují, že se

uskutečnila.

Pro řádné vedení účetnictví je nutné přesné, včasné, přehledné a pečlivé vyhotovení dokladů.

V účetních dokladech se zachycují:

hospodářské operace – znamenají změny v majetkových složkách, závazcích, vlastním

kapitálu, nákladech a výnosech;

účetní operace – vyplývají z techniky účetních zápisů, např. opravy chybných účetních zápisů,

z účetních převodů při uzavírání účtů apod.

Oběh účetních dokladů

Představuje sled činností, které souvisejí s účetními doklady:

vystavení účetního dokladu;

kontrola účetního dokladu;

určení účtovacího předpisu a zaúčtování;

uschování v běžném roce – operativní uložení účetního dokladu;

archivace;

skartace.

5.6.3 Systematické zápisy o hospodářských operacích na účtech

51

Obrázek č. 5.2 Zápisy hospodářských operací

MD název účtu D

Má dáti Dal

Na vrub Ve prospěch

Debet Kredit

Zdroj: vlastní

Účet je základní prvek používaný v podvojném účetnictví. Pro lepší představu si jej nakreslíme ve

tvaru T.

Na aktivních účtech (aktiv) zapisujeme počáteční stav a přírůstky na stranu Má dáti, úbytky na stranu

Dal a na pasivních účtech (pasiv) zapisujeme počáteční stav a přírůstky na stranu Dal, kdežto úbytky

na stranu Má dáti.

Obrázek č. 5.3 Operace na účtech aktiv a pasiv

MD ÚČET AKTIV D

Počáteční stav Úbytky

Přírůstky

Součet MD

Součet D

Konečný zůstatek

MD ÚČET PASIV D

Počáteční stav

Úbytky Přírůstky

Součet MD

Součet D

Konečný zůstatek

Zdroj: vlastní

Seznam veškerých účtů používaných v českém účetnictví najdeme pod názvem účtová osnova nebo

účtový rozvrh.

Účty jsou rozděleny do 9 tříd: 0 Dlouhodobý majetek, 1 zásoby, 2 finanční účty, 3 zúčtovací vztahy,

4 kapitálové účty a dlouhodobé závazky, 5 náklady, 6 výnosy, 7 závěrkové a podrozvahové účty, 8 a 9

vnitropodnikové účetnictví.

Ukázka:

Účt. třída 0 – DLOUHODOBÝ MAJETEK

01 – Dlouhodobý nehmotný majetek

011 – Zřizovací výdaje

012 – Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

013 – Software

014 – Ocenitelná práva

015 – Goodwill

019 – Jiný dlouhodobý nehmotný majetek

02 – Dl. hmotný majetek odpisovaný

021 – Stavby

022 – Samostatné movité věci a soubory

movitých věcí

025 – Pěstitelské celky trvalých porostů

026 – Základní stádo a tažná zvířata

52

SEZNAM LITERATURY KE KAPITOLE 5.

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

DVOŘÁKOVÁ, Dana. Základy účetnictví. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, 307 s. ISBN

978-80-7357-544-1.

COOKE, Robert A. Finance pro nefinančníky. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006, 289 s. ISBN

80-868-5140-0.

ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN

978-80-247-3669-3.

KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. 20. aktualiz. vyd. Praha:

Polygon, 2012, ix, 412 s. ISBN 978-80-7273-169-5.

LANDA, Martin. Základy účetnictví. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2008, 254 s. Ekonomie

(Key Publishing). ISBN 978-80-87071-86-1.

MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I. 3. dopl. a přepr. vyd. Praha: BILANCE , 2002, 399 s. ISBN 80-

86371-17-4.

SVATOŠOVÁ, Jana a Jana TRÁVNÍČKOVÁ. Účtová osnova, České účetní standardy: postupy

účtování pro podnikatele ... Olomouc: Anag, 200--, sv. Účetnictví. ISBN 978-80-7263-729-4.

Business.center.cz [on-line]. Praha: Havit, 1998–2013 [2013-03-04]. Dostupné z WWW:

http://business.center.cz

Daňaři online [on-line]. Praha: Wolters Kluwer ČR, ©2013 [2013-03-04]. Dostupné z WWW:

http://www.danarionline.cz

Finance.cz [on-line]. Brno: Finance media a.s., 2010 [2013-03-04]. Dostupné z WWW:

http://www.finance.cz

Účetní osnova pro podnikatele. Brno: Masarykova univerzita, 2010. Dostupné z WWW:

http://www.praktickeucetnictvi.cz/soubory/uctova-osnova-pro-vzdelavaci-akce-prakticke-

ucetnictvi-90.pdf. Učební materiály.

53

6 Základní orientace v daňovém systému ČR

Cíl

Následující kapitola představí skutečně základní informace z oblasti daní. Podíváme se na

základní vlastnosti a funkce daní a konstrukční prvky daní. Důležitý je daňový přehled ČR a

termíny placení daní. Aktuální sazby se neustále mění, proto se je nebudeme učit nazpaměť.

Otázky

Jaké jsou vlastnosti daní? Vysvětlete termíny

Co je daňový subjekt? Slevy na dani? Předmět daně?

Jaké máme v ČR přímé daně?

Vyjmenujte a popište nepřímé daně v ČR.

Rozeberte ukázku daňového kalendáře a určete lhůty pro jednotlivé daně.

Poznámka

Problematika daní je velmi dobře popsána v knize Daňový systém ČR 2012 od autorek

Alena Vančurová a Lenka Láchová. Tato kniha byla inspirací i pro napsání šesté kapitoly.

Zaručeně podložené informace samozřejmě získáváme ze zákonů, zákoníků, prováděcích

předpisů a vyhlášek vydaných pro Českou republiku.

6.1 Vlastnosti a funkce daní Vlastnosti daní jsou:

Povinné – nedobrovolné placení daní.

Zákonem uložená platba – jsou vynutitelné právní cestou.

Plyne do veřejného rozpočtu.

Nenávratná – neexistuje nárok na vrácení zaplacených daní, daň je cena za spotřebovávání

veřejné služby nebo veřejného statku. Odlišení např. od půjčky, kdy se majetek po určité

době vrací zpět.

Neekvivalentní – znamená, že díl, jakým se jednotlivec podílí na placení daní, nemá žádný

vztah k tomu, jakým dílem spotřebovává veřejný statek či službu.

Zpravidla neúčelová – jednotlivec, který daň zaplatí, nikdy neví, co z ní bude financováno.

Daně mají následující funkce:

Fiskální – schopnost naplnit veřejný rozpočet.

Alokační – alokování prostředků tam, kde to stát považuje za účelné.

Redistribuční – vhodný nástroj pro zmírnění rozdílů v příjmech jednotlivých subjektů. Od

bohatších přerozdělování ve formě transferů chudším.

Stimulační – vyšší zdanění pro alkoholické nápoje – stimulace pít méně alkoholu, daňové

prázdniny za splnění určitých podmínek – stimulace splnit tyto podmínky: např. tvorba

nových technologií a pracovních míst apod.

54

6.2 Konstrukční prvky daně Daňový subjekt

Daňový subjekt je osoba povinná strpět, odvádět nebo platit daň.

Poplatníkem je daňový subjekt, jehož příjem nebo majetek je podroben dani.

Plátce daně je daňový subjekt, který je povinen odvést do veřejného rozpočtu daň vybranou

od jiných subjektů nebo sraženou jiným poplatníkům.

Předmět daně

Předmětem daně můžou být daně přímé (daň z příjmů a daň z nemovitosti) a nepřímé

(z přidané hodnoty a daně spotřební).

Osvobození od daně

Osvobození od daně určuje část předmětu daně, ze které se daň nevybírá, to znamená,

kterou daňový subjekt nezahrne do základu daně.

Základ daně a zdaňovací období

Základem daně je předmět daně vyjádřený v měřitelných jednotkách (např. kus, m2, t, Kč) a

upravený podle zákonných pravidel.

Zdaňovací období je pravidelný časový interval, na který se vztahuje základ daně a vybírá se

daň.

Odpočty základu daně

Základ daně se snižuje o odpočty, které se využívají hlavně v sociální oblasti nebo při plnění

stimulační funkce daně. (Např. invalidita, dary na veřejně prospěšné účely apod.) Termín

odpočty základu daně lze najít v literatuře i pod starším pojmem odpočitatelná položka či

nezdanitelná část základu daně.

Sleva na dani

Sleva na dani se odečítá od základu daně, který se tím snižuje.

Sazba daně

Sazba daně je algoritmus, jehož prostřednictvím se ze základu daně (sníženého o odpočty)

stanoví základní částka daně.

6.3 Daňová optimalizace a daňový únik

6.3.1 Daňová optimalizace Daňová optimalizace je nastaveni všech parametrů daní tak, aby jejich výsledná platba byla, co

možná nejmenší. Jde o zcela legální cestu, jak si jednoduše a z dlouhodobého hlediska snižovat

daňovou povinnost. Využívá například daňově uznatelných benefitů pro zaměstnance, omezení

cestovních náhrad pouze na výdaje, které jsou daňově uznatelné, tvorbu dohadných položek apod.

Hlídá se, aby z pohledu podnikatele nedocházelo ke zbytečnému placení daní.

6.3.2 Daňový únik Daňový únik je nelegální a podnikatel se ho dopouští například tím, že provádí služby, či prodává

zboží bez vystavení faktury, tedy pro něj levněji, protože ušetří na daních, např. nepřiznáním příjmů

nebo majetku, nadhodnocuje náklady nebo výdaje, vystavuje fiktivní doklady, do nákladů zahrnuje

náklady daňově neuznatelné apod. Za daňové úniky hrozí až 10 let vězení, ale úřady na ně přicházejí

55

velmi obtížně. Může jít o daňový únik neúmyslný, ale i úmyslný, což je častější varianta, protože

podnikatelé se snaží šetřit, kde to jde a bohužel někdy i na úkor státu.

6.4 Aktuální daňové sazby k 1. 1. 2012 Aktuální sazby daně se vztahují ke všem daním, které v naší zemi aktuálně stát vybírá.

V přehledu jsou uvedeny aktuální sazby daně těch položek, které je možno paušálně zdanit.

Daň z příjmů fyzických osob: rok 2012 – 15 %.

Daň z příjmů právnických osob: rok 2012 – 19 %.

Slevy na dani:

Na poplatníka 24 840 Kč.

Na vyživovanou manželku (manžela) 24 840 Kč.

24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní

příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.

Na manželku/a splňující výše uvedené podmínky + držitele průkazu ZTP/P 49 680 Kč.

U poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání do 26 let věku,

příp. do 28 let věku u prezenční formy doktorského studia VŠ 4 020 Kč.

Na dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P 21 360 Kč.

Na poživatele částečného invalidního důchodu 2 520 Kč.

Na poživatele plného invalidního důchodu 5 040 Kč.

Na držitele průkazu ZTP/P 16 140 Kč.

Daňové zvýhodnění

13 404 Kč na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti.

Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo

kombinace slevy na dani a daňového bonusu.

Odečitatelné položky:

Úroky z úvěrů hypotéky a stavebního spoření max. 300 000 Kč.

Penzijní připojištění a životní pojištění max. 24 000 Kč.

Členské příspěvky odborové organizaci 1,5 % zdanitelných příjmů, max. 3 000 Kč.

Dary min. 1 000 Kč, max. 10 % ze základu daně.

Speciální případ je dárcovství krve za každý odběr je možné odečíst 2 000 Kč.

Paušální výdaje:

Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, z řemeslných živností: 80 %

Příjmy z ostatních živností: 60 %

Příjmy z pronájmu: 30 %

Ostatní případy uplatnění paušálu: 40 %.

56

Tabulka č. 6.1 Pojistné sociálního pojištění – sazby pojistného za rok 2012

Osoba/sazba

pojistného Veřejné zdravotní nemocenské důchodové

Státní politika

zaměstnanosti

Zaměstnanec 1/3 z 13,5 % 6,5 %

Zaměstnavatel 2/3 z 13,5 % 25 %

OSVČ 13,5 % 29,2 %

Osoba bez

zdanitelných příjmů 13,5 % – – –

Státní pojištěnec 13,5 % –

Zdroj: www.vox.cz

6.5 Přehled daňového systému ČR Daňová soustava začala v České republice platit od 1. 1. 1993. K významným změnám došlo od 1. 1.

2004, kdy začala platit nová úprava spotřebních daní a od 1. 5. 2004, kdy Česká republika vstoupila

do Evropské unie, upravila se také daň, která se netýká jen České republiky, tzv. daň z přidané

hodnoty (neboli DPH). Od 1. 1. 2008 se soustava daní rozšířila o novou daň ekologickou a to ve třech

oblastech: daň ze zemního plynu, z pevných paliv a daň z elektřiny.

Podle daňového systému ČR z roku 2012 si rozdělíme daně na daně přímé, které se vypočtou

z předmětu daně poplatníka, který je zpravidla povinen také daň sám odvést, daně nepřímé, které

vybírá a odvádí jiná osoba než poplatník a ostatní daňové příjmy.

6.5.1 Přímé daně

Obrázek č. 6.1 Přímé daně

Zdroj: (VANČUROVÁ; LÁCHOVÁ, 2012, s. 53.)

přímé daně

daně z příjmů majetkové daně

daň z příjmů

fyzických osob

daň z příjmů

právnických osob

daně z

nemovitosti

daně převodové

daň z pozemků

daň ze staveb

daň dědická

daň darovací

daň z převodu

nemovitostí

57

Daň z příjmů fyzických osob – této dani podléhají veškeré příjmy jednotlivců.

Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, do ní spadají následující příjmy:

§ 6 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

§ 7 Příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti

§ 8 Příjmy z kapitálového majetku

§ 9 Příjmy z pronájmu

§ 10 Ostatní příjmy

Daň z příjmů právnických osob – je určena pro všechny právnické osoby. Spadají sem

veškeré příjmy z činností, z nakládání s majetkem, u nepodnikatelských subjektů jsou to

příjmy z činností uskutečňovaných za účelem dosažení zisku.

Daň z nemovitosti – vybírá se podle polohy nemovitosti, protože výnos daně je příjmem

obce. Zahrnuje daň z pozemků a ze staveb.

Daň převodová – patří sem daň dědická a darovací, které se vyměřují při bezúplatném

převodu majetku a daň z převodu nemovitosti, která vzniká při úplatném převodu.

6.5.2 Nepřímé daně

Obrázek č. 6.2 Nepřímé daně

Zdroj: (VANČUROVÁ; LÁCHOVÁ, 2012, s. 56.)

Daň z přidané hodnoty – spadá sem dodání zboží, poskytování služeb a dovoz zboží ze

zahraničí.

Cla – jedná se o povinnou platbu spojenou s přechodem zboží přes hranice Evropského

společenství.

daně ze

spotřeby

univerzální Selektivní

daň z přidané

hodnoty

spotřební daně cla energetické

daně

daň silniční

z minerálních

olejů

z lihu, vína a

piva

z tabákových

výrobků

daň ze zemního

plynu

daň z pevných

paliv

daň z elektřiny

58

6.5.3 Ostatní daňové příjmy Pojistné na veřejné zdravotní pojištění – odvádějí zaměstnavatelé za zaměstnance, osoby

samostatně výdělečné činné musí odvádět samy.

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – odvádějí

zaměstnavatelé za zaměstnance, jedná se o jednu platbu, ve které je zahrnuto nemocenské

pojištění, důchodové a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. OSVČ opět odvádějí samy,

nicméně k nemocenskému pojištění se mohou přihlásit dobrovolně.

6.5.4 Struktura daňových příjmů státního rozpočtu Zkratky: DzP PO – daň z příjmů právnických osob, DzP FO – daň z příjmů fyzických osob, DPH

– daň z přidané hodnoty, SD – spotřební daně, Pojistné na SZ – sociální a zdravotní pojištění.

Graf č. 6.1 Vývoj struktury daňových příjmů

Zdroj: http://www.spcr.cz

6.6 Daňový kalendář Kdy zaplatit DPH, daň z příjmů nebo ostatní platby daní a pojistného? Úryvek z daňového kalendáře

naleznete v následující tabulce a s jeho celý zněním se můžete seznámit na adrese:

http://www.kodap.cz/cz/danovy-kalendar.html

Zkuste z daňového kalendáře vyčíst pravidla pro placení daní v České republice.

Tabulka č. 6.2 Daňový termínový kalendář

Leden 2013

8.1. Zdravotní

pojištění

záloha za 12/2012

9.1. Spotřební daně platba daně za 11/2012 (CÚ) (kromě lihu)

21.1. Sociální pojištění záloha za 12/2012

59

25.1. DPH přiznání a platba daně za 12/2012 (měsíční plátce)

přiznání a platba daně za 4. čtvrtletí 2012 (čtvrtletní plátce)

souhrnné hlášení za 12/2012 a 4. čtvrtletí 2012

25.1. Spotřební daně daňové přiznání za 12/2012 (CÚ)

25.1. Energetické daně přiznání a platba daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za 12/2012

31.1. Daň z příjmů odvod srážkové daně za 12/2012

31.1. Daň

z nemovitosti

přiznání k dani z nemovitostí na rok 2013

31.1. Silniční daň přiznání k dani a platba daně za rok 2012

31.1. DPH oznámení změny zdaňovacího období

31.1. Pojištění

odpovědnosti

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při

pracov. úrazu (vyhl. č. 125/1993 Sb.) za 1. čtvrtletí 2013.

Únor 2013

8.2. Zdravotní

pojištění

záloha za 1/2013

11.2. Spotřební daně platba daně za 12/2012 (CÚ) (kromě lihu)

15.2. Oznamovací

povinnost

Oznámení Úřadu práce o plnění povinného podílu zaměstnávání

občanů se ZPS za rok 2012.

Odvod do státního rozpočtu, neplní-li zaměstnavatel podmínku

zaměstnávání občanů se ZPS ve výši povinného podílu za rok 2012.

20.2. Sociální pojištění záloha za 1/2013

25.2. Spotřební daně daňové přiznání za 1/2013 (CÚ)

25.2. DPH přiznání a platba daně za 1/2013 (měsíční plátce)

souhrnné hlášení za 1/2013

25.2. Energetické daně přiznání a platba daně z plynu,pevných paliv a elektřiny za 1/2013

28.2. Daň z příjmu odvod srážkové daně za 1/2013

Březen 2013

1.3. formulář Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti za rok 2012

(v případě elektr. podání se lhůta prodlužuje do 20.3.)

8.3. Zdravotní

pojištění

záloha za 2/2013

12.3. Spotřební daně platba daně za 1/2013 (CÚ) (kromě lihu)

15.3. Daň z příjmů čtvrtletní záloha za 1. čtvrtletí

20.3. Daň z příjmů formulář Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti za rok 2012

(pouze při elektronickém podání)

20.3. Sociální pojištění záloha za 2/2013

25.3. DPH přiznání a platba daně za 2/2013 (měsíční plátce)

souhrnné hlášení za 2/2013

25.3. Spotřební daně daňové přiznání za 2/2013 (CÚ)

60

25.3. Energetické daně přiznání a platba daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za 2/2013

Duben 2013

2.4. Daň z příjmů přiznání a doplatek daně za rok 2012

odvod srážkové daně za 2/2013

Odevzdání plné moci daňového poradce pro prodloužený termín

daňového přiznání za rok 2012 na finanční úřad.

8.4. Zdravotní

pojištění

záloha za 3/2013

9.4. Spotřební daně platba za 2/2013 (CÚ) (kromě lihu)

15.4. Silniční daň záloha za měsíce 1,2,3/ 2013

22.4. Sociální pojištění záloha za 3/2013

25.4. DPH přiznání a platba daně za 3/2013 (měsíční plátce)

přiznání a platba daně za 1. čtvrtletí r. 2013 (čtvrtletní plátce)

souhrnné hlášení za 3/2013 a 1. čtvrtletí 2013

25.4. Spotřební daně daňové přiznání za 3/2013 (CÚ)

25.4. Energetické daně přiznání a platba daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za 3/2013

30.4. Daň z příjmů Odvod srážkové daně za měsíc 3/2013

30.4. Sociální pojištění Při zpracování přiznání za rok 2012 daň. poradcem předložení plné

moci OSSZ.

30.4. Zdravotní

pojištění

Při zpracování přiznání za rok 2012 daň. poradcem předložení plné

moci ZP.

30.4. Pojištění

odpovědnosti

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při

pracov. úrazu (vyhl. č. 125/1993 Sb.) za 2. čtvrtletí 2013.

Květen 2013

2.5. Daň z příjmů formulář vyúčtování srážkové daně za rok 2012

2.5. Sociální pojištění OSVČ - přehled o příjmech a výdajích za r. 2012, pokud daňové

přiznání nezpracovává daňový poradce.

2.5. Zdravotní

pojištění

OSVČ - přehled o příjmech a výdajích za r. 2012, pokud daňové

přiznání nezpracovává daňový poradce.

9.5. Zdravotní

pojištění

záloha za 4/2013

10.5. Sociální pojištění OSVČ – platba pojistného nebo doplatku pojistného za rok 2012 (do

8 dnů od podání přehledu)

10.5. Zdravotní

pojištění

OSVČ – platba pojistného nebo doplatku pojistného za rok 2012 (do

8 dnů od podání přehledu)

10.5. Spotřební daně platba daně za 3/2013 (CÚ)

20.5. Sociální pojištění záloha za 4/2013

27.5. DPH přiznání a platba daně za 4/2013 (měsíční plátce)

souhrnné hlášení za 4/2013

27.5. Spotřební daně daňové přiznání za 4/2013 (CÚ)

61

27.5. Energetické daně přiznání a platba daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za 4/2013

31.5. Daň z příjmů odvod srážkové daně za 4/2013

31.5. Daň

z nemovitostí

platba daně za rok 2013 do částky 5 000 Kč, jinak platba 1/2 daně za

rok 2013

Červen 2013

10.6. Zdravotní

pojištění

záloha za 5/2013

10.6. Spotřební daně platba daně za 4/2013 (CÚ) (kromě lihu)

17.6. Daň z příjmů čtvrtletní záloha za 2. čtvrtletí.

pololetní záloha za 1. pololetí

20.6. Sociální pojištění záloha za 5/2013

25.6. DPH přiznání a platba daně za 5/2013 (měsíční plátce)

souhrnné hlášení za 5/2013

25.6. Spotřební daně daňové přiznání za 5/2013 (CÚ)

25.6. Ekologické daně přiznání a platba daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za 5/2013

Zdroj: http://www.kodap.cz

6.7 Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob Podle údajů, které zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo v roce 2012 v České republice

1 950 323 fyzických osob a 342 918 právnických osob. Daňové přiznání musí každý rok vyplňovat

fyzické i právnické osoby. Termíny pro odevzdání přiznání a placení daní jsou shodné, ale způsob

výpočtu daně z příjmů se může lišit. Také daňové sazby u fyzické osoby jsou 15 %, u právnické osoby

19 %. (Údaje z roku 2012).

Nebudeme si vše zbytečně komplikovat, podíváme se na daňové přiznání k dani z příjmů fyzických

osob, tedy i osob samostatně výdělečně činných.

Daňové přiznání se musí podávat jednou za rok a to k 31. 3. na příslušný finanční úřad.

Příslušný finanční úřad je místně příslušný úřad podle sídla nebo místa trvalého bydliště. Jedná se

o daně vyměřené za zdaňovací období, které činí 12 měsíců, u daně z příjmů fyzických osob jde

o kalendářní rok, tedy od 1. 1. do 31. 12. předchozího roku, u právnických osob může jít o kalendářní

nebo tzv. hospodářský rok. Podání daňového přiznání si můžeme až o tři měsíce prodloužit v případě,

že za nás toto přiznání podává daňový poradce a má naši plnou moc, anebo když si včas zažádáme

o odklad finanční úřad, přičemž ale tato žádost je zpoplatněna a nemusí jí být vyhověno.

Pokud však získáme odklad, musíme vše neprodleně oznámit i zdravotní pojišťovně a OSSZ (sociální

pojištění).

Formulář daňového přiznání si můžete stáhnout volně na internetu nebo si jej vyzvednout osobně na

kterémkoliv finančním úřadě.

Do daňového přiznání uvedeme:

Příjmy a výdaje z podnikání, popř. výdaje vyřešíme paušálem, podle platného tarifu.

Příjmy ze zaměstnání (od zaměstnavatele vyžádáme potvrzení o příjmu).

Příjmy z kapitálového majetku.

62

Příjmy z pronájmu.

Ostatní příjmy.

Do daňového přiznání neuvádíme příležitostné příjmy do 20 000 Kč za rok a příjmy, které jsou

osvobozené nebo již zdaněné.

Celkový daňový základ a vypočtenou daň nám sníží:

odpočitatelné položky;

slevy na dani;

dary;

ztráta z podnikání – sníží základ daně z příjmů kromě příjmů ze zaměstnání. Použijeme i

ztrátu z minulých let.

6.7.1 Kdo musí podávat daňové přiznání V § 38g zákona o dani z příjmů najdeme přesný rozpis podmínek, kdy se musí podávat daňové

přiznání. Pro ukázku uvádíme jen některé příklady:

Daňové přiznání je povinen podávat ten, jehož roční příjmy přesáhly 15 000 Kč, nebo vykazuje

daňovou ztrátu. Musí se jednat o příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, a

naopak se nejedná o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou. Daňové přiznání musí podávat i

zaměstnanec, který má příjem od více zaměstnavatelů, u nichž nepodepsal prohlášení k dani, nebo

ten, který jej musí podat na základě příkazu od daňového správce.

6.7.2 Vztah mezi účetními výkazy a daňovým přiznáním

Obrázek č. 6.3 Spojitost mezi výsledovkou a daňovým přiznáním

Zdroj: http://www.danarionline.cz

Na obrázku je vidět, že účetnictví slouží zejména majiteli společnosti a managementu jako pravdivé

zobrazení skutečností o firmě, nikoli úřadům. Pro úřady slouží přehled daňového přiznání.

63

6.8 Existence daňově uznatelných/neuznatelných nákladů Princip daňové neuznatelnosti – znamená, že je vypláceno ze zisku po zdanění, tedy ze soukromých

peněz podnikatele. Proto to nemají firmy rády. Neuznatelnost vyplývá z chápání běžných činností

firmy a typickými případy, které chce stát eliminovat – např. pohoštění alkoholem (stát chce, aby

spotřební daň z alkoholu byla placena fyzickými osobami ze zdaněných příjmů), dárky

partnerům/zaměstnancům, machinace s pohledávkami, zbožím na skladě (aby se nedalo zboží

daňově „ztratit“ a prodat načerno – je to stále možné, alespoň zůstávají nedaňové spolu s příjmy i

výdaje) apod. Zákon je psaný tak, aby se nedaňovým nákladům nedalo vyhnout, tj. pokud v účetnictví

takové nejsou, firma je ihned pro finanční úřad podezřelá.

64

SEZNAM LITERATURY KE KAPITOLE 6.

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů

BRYCHTA, Ivan, Ivan MACHÁČEK a Martin DĚRGEL. Daň z příjmů…: výklad je zpracován

k právnímu stavu ke dni ... Praha: ASPI, 2009-, sv. Meritum (ASPI). ISBN 978-80-7357-730-8.

Daňové zákony: úplná znění platná k 1. 1. 2012. Praha: Grada, 1999-, sv. ISBN 978-80-247-

3206-0.

LEDVINKOVÁ, Jana. DPH v příkladech: praktické příklady včetně zaúčtování : výklad zákona o

DPH v oblastech služeb a zboží : komplexní výklad oblasti služeb po novele : informace MF

k novele zákona č. 362/2009 Sb. - sazby daně: informace MF k § 36a - stanovení základu daně

ve zvláštních případech. Olomouc: Anag, 200-, sv. ISBN 978-80-7263-740-9.

VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11. aktualiz. vyd. Praha: 1.

VOX, 2012, 368 s. Ekonomie (1. VOX). ISBN 978-80-87480-05-2.

Aktuální sazby. In: Daňový portál pro všechny [on-line] Clasic, ©2010–2011 [cit. 2013-03-04].

Dostupné z WWW: http://www.berne.cz/dane-a-informace/aktualni-sazby

Daňový termínový kalendář. In: Kodapgroup [on-line]. Liberec: Kodap [cit. 2013-03-04].

Dostupné z WWW: http://www.kodap.cz/cz/danovy-kalendar.html

Podnikatel. cz [on-line]. Praha: Internet info, ©2007–2013 [cit. 2013-03-04]. Dostupné

z WWW: http://www.podnikatel.cz

Přiznání daně z příjmů fyzických osob 2012. In: Kurzycz [on-line]. Kurzy.cz, ©2000–2013 [cit.

2013-03-04]. Dostupné z WWW: http://www.kurzy.cz/dane-danova-priznani/dan-z-prijmu-

fyzickych-osob.htm

Svaz průmyslu a dopravy ČR [on-line]. Praha: Svaz průmyslu a obchodu ČR, ©2009 [cit. 2013-

04-03]. Dostupné z WWW: http://www.spcr.cz/statistika/sr_d/img003.png

65

SEZNAM ZKRATEK

a. s. Akciová společnost

ARES Administrativní registr ekonomických subjektů

ČR Česká republika

ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení

ČSÚ Český statistický úřad

DPČ Dohoda o pracovní činnosti

DPH Daň z přidané hodnoty

DPP Dohoda o provedení práce

DzP PO Daň z příjmů právnických osob

DzP FO Daň z příjmů fyzických osob

FO Fyzická osoba

HDP Hrubý domácí produkt

HNP Hrubý národní produkt

k. s. Komanditní společnost

PO Právnická osoba

MSP Malé a střední podniky

OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná

SD Spotřební daně

s. r. o. Společnost s ručením omezeným

SZ Sociální a zdravotní pojištění

VH Výsledek hospodaření

v. o. s. Veřejná obchodní společnost

VZZ Výkaz zisků a ztrát