Bakalářská práce - Bytový dům Raumplan - Smíchov jih - Marek Vilášek
description
Transcript of Bakalářská práce - Bytový dům Raumplan - Smíchov jih - Marek Vilášek
-
"Ml jsem co nabdnout, toti een, jak rozdlit obvac pokoje v prostoru,
ne v ploe po jednotlivch podlach, jak bylo zvykem dosud. Tmto vynlezem
bych lidstvu uetil mnoho prce a asu v jeho vvoji. To je toti velk
revoluce v architektue: een pdorysu v prostoru."
Adolf Loos
-
ATZBP
-
Raumplan byl ve sv dob zcela revolunm konceptem a pevrtil dosavadn
uvaovn o architektue. Dm u nebyl pouze zleitost jednotlivch pater
stejn vky vrstvench na sebe, ale stal se sloitou prostorovou strukturou
na sebe navazujcch prostor. Kad mstnost mla nejen svou plochu, ale i
vku pimenou sv funkci. Principy, kter Adolf Loos definoval, se dodnes
pouvaj u mnoha rodinnch dom. V bytov vstavb se podobn uvaovn
bohuel uplatuje zcela ojedinle i pes sv mnoh vhody. Proto jsem se
rozhodl prozkoumat prv tuto cestu.
-
Navrhoval jsem bytov dm v ulici Strakonick, pmo u levho behu Vltavy
a s vhledem na Vyehrad. Mm clem bylo neodznout promendu u eky
od zbytku msta. Proto jsem blok rozdlil na ti samostatn domy, kter
umouj jak prchod na nbe, tak i vizuln kontakt s ekou. Na nbe
maj tyto ti domy spolen sokl s obchodnm parterem. Prostory mezi domy
jsou vyven veejn nmstka, ze kterch se do dom vstupuje.
-
"Projekt bylo poteba vytvet zevnit ven. podlahy a stropy byly primrn,
prel druhotn. Takovm zpsobem jsem vedl sv ky k tomu, aby mysleli
trojrozmrn - v krychli. Dnes to um jen mlo architekt, dnes jako by
vchova architekt konila mylenm v ploe."
Adolf Loos
-
Jednotliv domy jsou 4 a 5 patrov a kvli vkovmu rozdlu mezi nbem
a ulic Strakonickou maj i dv suternn podla. Dky tomuto vznikaj dva
partery: jeden ulin se vstupnmi prostorami, obchody a restaurac a doln s
klubem, galeri a kavrnou otevenou k ece. Mezi n umisuji patro gar s
vjezdem z ulice.
-
+1,000+1,000
+4,200
+8,200
+12,200
+17,200
+5,000
+8,200
+11,400
+14,600
+18,300
-1,700
-6,000-6,000
-1,700
Snail jsem se vytvoit bytov dm s co nejvce plonmi i typologickmi
variantami. Proto je pdorys tvoen st 9 tverc. V prostednm z nich
je umstno schodit, cel prosvtlen krytm atriem. Tm, e schodit
stoup vdy v rozch atria o 800 mm, vznik vkov modul, kter umouje
umstit vstup do bytu na jakkoliv vkov rovni v nsobku tto vky, tedy
uplatnit Raumplan v bytovm dom.
-
V duchu Raumplanu tak mohu pracovat i v jednotlivch bytech. Nejvy
svtlou vku m obvac pokoj a kuchyn (3700 mm), jakoto nejdleitj
spolen prostory bytu. Ostatn obytn mstnosti maj svtlou vku 2900 mm
a koupelny, atny a prchody maj svtlou vku minimln. Jednotliv byty
jsou tedy vcerovov.
-
Vhodou je, e dm je vkov spornj a umouje dokonale vyut i
zbytkov prostory, kter v obyejnm dom zstvaj nevyuity - napklad
nad rampou do gar. Typickm bytovm domm dodv pesn to, co jim
chyb - prostorovou a atmosfrickou rznorodost a jednotlivm mstnostem
tulnost i velkorysost.
-
"Zvenku nem dm nic prozrazovat, uvnit nech vyjev cel sv bohatstv."
Adolf Loos
-
A
-
A. PRVODN ZPRVA
A.1. IDENTIFIKAN DAJE
Nzev: Bytov dm Raumplan Smchov jih
Msto stavby: Ulice Strakonick, Smchov, Praha 6
Charakter stavby: Novostavba
el stavby: Bydlen
Vypracoval: Marek Vilek
Stupe dokumentace: Bakalsk prce (dokumentace ke stavebnmu povolen)
A.2. SEZNAM VSTUPNCH PODKLAD
- Zadn Bakalsk prce FA VUT - Studie zemnho plnu Smchova Smchov city A69 Architekti - Limity vyuit zem Georeport IPR Praha - Zprva o nebezpe povodn - RIAN - Geoportl hl. m. Prahy - Geologick sonda - Zkon . 183/2006 Sb.
A.3. DAJE O ZEM
A.3.1. ROZSAH EENHO ZEM
een zem: 1957 m2
Zastavn plocha: 1957 m2
A.3.2. DOSAVADN VYUIT A ZASTAVNOST ZEM
V souasnosti se na stavebn parcele nachz parkovit a st sportovn haly. Nvrh zvis na realizaci urbanistickho plnu od architekt A69, kter halu i parkovit bour a zvtuje
zliv u ostrova Csask louka. een objekt na tento pln navazuje a pot tedy
s parcelou vyitnou od stvajcch objekt, pipravenou pro vstavbu, s provedenmi pelokami inenrskch st.
A.3.3. OSTATN DAJE O ZEM
Geologie
Na pozemcch stavby se nenachzej dn dln dla ani vznamn loiska nerostnch
surovin. Nejsou registrovny dn sesuvy pdy.
Civiln ochrana a bezpenost
Na stavebn parcele se nenachzej dn objekty civiln ochrany ani objekty dleit pro
ochranu sttu.
Pamtky
Stavebn parcela le v ochrannm psmu Prask pamtkov rezervace. zem le v mstsk pamtkov zn Smchov.
Hluk a ovzdu
zem je v souasnosti zateno hlukem prmrnm 70 dB v noci od 22 do 6 hodin. Prmrn hodnota koncentrace NO2 je do 40 g/m3.
V urbanistickm plnu je ulice Strakonick zklidnna a redukovna na 2 jzdn pruhy z pvodnch ty. Pedpokld se tedy vrazn snen tchto hodnot.
Zemdlsk pdn fond a lesy
zem podlh II. Stupni ochrany ZPF
Kvalita ivotnho prosted
V okol parcely nejsou dn objekty, kter by mly pm dopad na kvalitu ivotnho prosted (skldky, spalovny, provozy s nebezpenmi ltkami).
Urbanismus a nstroje zemnho plnovn
zem Smchov Jih je soust velkho rozvojovho zem hl. m. Prahy. Na cel ploe Smchova je uplatnn zkaz vkovch staveb.
Doprava
V blzkosti stavebn parcely se v souasnosti nachzej komunikace I. A III. tdy vetn ochrannho psma.
Zplavov zem a protipovodov ochrana
Parcela le na hranici zplavovho neprtonho zem eky Vltavy. Urbanistick pln
zahrnuje i vstavbu mobiln protipovodov zdi na pilehl nplavce.
Cena pozemku
Cena za 1 m2 v souasnosti in 2670 K.
A.3.4. SEZNAM SOUVISEJCCH A PODMIUJCCH INVESTIC
Realizace je podmnna dokonenm urbanistickho plnu Smchova podle architekt A69.
A.4. DAJE O STAVB
Jedn se o novostavbu s pevn obytnou funkc, doplnnou pronajmatelnou komern plochou. Stavba je trvalho charakteru. Nvrh dodruje platn technick poadavky na stavby
a obecn technick poadavky zabezpeujc bezbarirov uvn staveb.
A.4.1. KAPACITY
Zastavn plocha: 1957 m2
Obestavn prostor: 36264 m3
Hrub podlahov plocha: 9276 m2
Maximln kapacita obyvatel: 98
A.4.2. VET PROSTOR
24 bytovch jednotek
4 men pronajmateln prostory
3 velk pronajmateln prostory (nad 400m2)
1 hromadn gare pro 38 vozidel
A.4.3. ZKLADN BILANCE STAVBY
Stavba je pipojena na NTL plynovod, vodovod pitn vody, veden VN a odpadn splakovou
kanalizaci. Deov voda je zuitkovna v rmci stavby, pebyten deov voda je poutna do eky Vltavy.
A.5. LENN NA OBJEKTY A TECHNICK A TECHNOLOGICK ZAZEN
Stavbu tvo pouze jeden objekt bytov dm s pronajmatelnmi komernmi prostory.
-
A.3.4. SEZNAM SOUVISEJCCH A PODMIUJCCH INVESTIC
Realizace je podmnna dokonenm urbanistickho plnu Smchova podle architekt A69.
A.4. DAJE O STAVB
Jedn se o novostavbu s pevn obytnou funkc, doplnnou pronajmatelnou komern plochou. Stavba je trvalho charakteru. Nvrh dodruje platn technick poadavky na stavby
a obecn technick poadavky zabezpeujc bezbarirov uvn staveb.
A.4.1. KAPACITY
Zastavn plocha: 1957 m2
Obestavn prostor: 36264 m3
Hrub podlahov plocha: 9276 m2
Maximln kapacita obyvatel: 98
A.4.2. VET PROSTOR
24 bytovch jednotek
4 men pronajmateln prostory
3 velk pronajmateln prostory (nad 400m2)
1 hromadn gare pro 38 vozidel
A.4.3. ZKLADN BILANCE STAVBY
Stavba je pipojena na NTL plynovod, vodovod pitn vody, veden VN a odpadn splakovou
kanalizaci. Deov voda je zuitkovna v rmci stavby, pebyten deov voda je poutna do eky Vltavy.
A.5. LENN NA OBJEKTY A TECHNICK A TECHNOLOGICK ZAZEN
Stavbu tvo pouze jeden objekt bytov dm s pronajmatelnmi komernmi prostory.
-
B
-
B. SOUHRNN TECHNICK ZPRVA
B.1. POPIS ZEM STAVBY
B.1.1. CHARAKTERISTIKA STAVEBNHO POZEMKU
Pozemek o rozloze 1920 m2 se nachz na Smchov, v jeho jin sti. Parcela je fiktivn, cel nvrh objektu navazuje na dosud neexistujc urbanistick een Smchova podle ateliru
A69. Pod pilehlou ulic Strakonick se pedpokld umstn zkladnch st voda, kanalizace, elektina a plyn. Ochrann psma inenrskch st nezasahuj do plochy pozemku.
Na pozemku samotnm nen vedena dn inenrsk s.
Na zpad na druh stran ulice Strakonick je nkolik obytnch budov z potku 20. stolet. Pot se s dostavbou bloku dalmi bytovmi domy, kter nejsou pedmtem mho nvrhu. Na jihu i na severu od parcely se pot s vstavbou novch bytovch budov. dn z tchto staveb s objektem pmo nesoused. Pozemek se mrn svauje smrem k ece.
B.1.2. VET A ZVRY PROVEDENCH PRZKUM
Na ploe pozemku byla provedena geologick sonda, kter zjistila nsledujc skladbu zemin:
Byla zjitna hladina spodn vody v rovni -4,7 metru pod rovn ulice Strakonick
B.1.3. STVAJC OCHRANN A BEZPENOSTN PSMA
Pes pozemek neprochzej dn ochrann psma. Nvrh je zvisl na peloce inenrskch
st podle urbanistickho plnu Smchova od architekt A69. Ochrann psma takto
peloench st nezasahuj do stavebn parcely.
B.1.4. POLOHA VZHLEDEM K ZPLAVOVMU ZEM
Pozemek se nachz na hranici zplavovho zem na behu eky Vltavy. V dn dosud evidovan povodni nevystoupala hladina Vltavy v tchto mstech na rove ulice Strakonick. Na pilehl nplavce se v urbanistickm plnu pot s vstavbou mobiln protipovodov zdi o vce Q2002+30, kter v tchto mstech in +6,13 metru od ustlen hladiny eky Vltavy (192,88 m n. m. Bpv.). Pozemek samotn nen tedy zplavovou vodou bezprostedn ohroen.
B.1.5. VLIV STAVBY NA OKOLN STAVBY A POZEMKY, OCHRANA ZEM, VLIV STAVBY NA
ODTOKOV POMRY V ZEM
innosti, kter by mohly ohroovat okol nadmrnm hlukem, budou provdny v dennch hodinch pracovnch dn. Po dobu provdn stavby nesm bt okoln prostor ovlivovn nadmrnm hlukem, vibracemi a otesy nad mez stanovenou v nazen vldy . 272/2011 Sb.. Zhotovitel stavby je povinen bhem realizace stavby zajiovat podek na staveniti a
nezneiovat veejn prostranstv, a v co nejvt me etit stvajc zele. V ppad
zneitn veejnch komunikac bude zajitno jejich itn. Odpad ze stavby bude tdn a
likvidovn ve smyslu ustanoven zkona . 185/2001 Sb., o odpadech, ve znn pozdjch
pedpis. Po ukonen stavby je zhotovitel povinen provst klid vech ploch, kter pro
realizaci stavby pouval a uvst je do pvodnho stavu. Odtokov pomry budou v prbhu
vstavby i po dokonen nezmnny.
B.1.6. POADAVKY NA ASANACE, DEMOLICE, KCEN DEVIN
V urbanistickm plnu se pot se zbournm sportovn haly a parkovit, kter v souasnosti zasahuj do pozemku. Zliv eky u Csask louky bude prothnut na sever a na pozemku bude vykcena nletov zele. Bude zbudovna kamenn nplavka, 1 metr nad ustlenou hladinou eky Vltavy o ce 13 metr.
Tyto kony budou provedeny ped vstavbou, nezvisle na tomto projektu. Stavebn pozemek
bude tedy ped vstavbou pipraven v idelnm stavu.
B.1.7. POADAVKY NA MAXIMLN ZBORY ZEMDLSKHO PDNHO FONDU NEBO POZEMK
URENCH K PLNN FUNKCE LESA
Stavebn pozemek nenle k zemdlskmu pdnmu fondu ani nepln funkci lesa.
B.1.8. ZEMN TECHNICK PODMNKY
Objekt je napojen na stvajc technick st. Je navrena ppojka vodovodu, nzkotlakho plynovodu, veden vysokho napt a splakov kanalizace. Dle bude objekt pipojen
k telekomunikanmu veden (internet, televize)
-
Byla zjitna hladina spodn vody v rovni -4,7 metru pod rovn ulice Strakonick
B.1.3. STVAJC OCHRANN A BEZPENOSTN PSMA
Pes pozemek neprochzej dn ochrann psma. Nvrh je zvisl na peloce inenrskch
st podle urbanistickho plnu Smchova od architekt A69. Ochrann psma takto
peloench st nezasahuj do stavebn parcely.
B.1.4. POLOHA VZHLEDEM K ZPLAVOVMU ZEM
Pozemek se nachz na hranici zplavovho zem na behu eky Vltavy. V dn dosud evidovan povodni nevystoupala hladina Vltavy v tchto mstech na rove ulice Strakonick. Na pilehl nplavce se v urbanistickm plnu pot s vstavbou mobiln protipovodov zdi o vce Q2002+30, kter v tchto mstech in +6,13 metru od ustlen hladiny eky Vltavy (192,88 m n. m. Bpv.). Pozemek samotn nen tedy zplavovou vodou bezprostedn ohroen.
B.1.5. VLIV STAVBY NA OKOLN STAVBY A POZEMKY, OCHRANA ZEM, VLIV STAVBY NA
ODTOKOV POMRY V ZEM
innosti, kter by mohly ohroovat okol nadmrnm hlukem, budou provdny v dennch hodinch pracovnch dn. Po dobu provdn stavby nesm bt okoln prostor ovlivovn nadmrnm hlukem, vibracemi a otesy nad mez stanovenou v nazen vldy . 272/2011 Sb.. Zhotovitel stavby je povinen bhem realizace stavby zajiovat podek na staveniti a
nezneiovat veejn prostranstv, a v co nejvt me etit stvajc zele. V ppad
zneitn veejnch komunikac bude zajitno jejich itn. Odpad ze stavby bude tdn a
likvidovn ve smyslu ustanoven zkona . 185/2001 Sb., o odpadech, ve znn pozdjch
pedpis. Po ukonen stavby je zhotovitel povinen provst klid vech ploch, kter pro
realizaci stavby pouval a uvst je do pvodnho stavu. Odtokov pomry budou v prbhu
vstavby i po dokonen nezmnny.
B.1.6. POADAVKY NA ASANACE, DEMOLICE, KCEN DEVIN
V urbanistickm plnu se pot se zbournm sportovn haly a parkovit, kter v souasnosti zasahuj do pozemku. Zliv eky u Csask louky bude prothnut na sever a na pozemku bude vykcena nletov zele. Bude zbudovna kamenn nplavka, 1 metr nad ustlenou hladinou eky Vltavy o ce 13 metr.
Tyto kony budou provedeny ped vstavbou, nezvisle na tomto projektu. Stavebn pozemek
bude tedy ped vstavbou pipraven v idelnm stavu.
B.1.7. POADAVKY NA MAXIMLN ZBORY ZEMDLSKHO PDNHO FONDU NEBO POZEMK
URENCH K PLNN FUNKCE LESA
Stavebn pozemek nenle k zemdlskmu pdnmu fondu ani nepln funkci lesa.
B.1.8. ZEMN TECHNICK PODMNKY
Objekt je napojen na stvajc technick st. Je navrena ppojka vodovodu, nzkotlakho plynovodu, veden vysokho napt a splakov kanalizace. Dle bude objekt pipojen
k telekomunikanmu veden (internet, televize)
B.1.9. VCN A ASOV VAZBY, PODMIUJC, VYVOLAN, SOUVISEJC INVESTICE
Projekt zvis na dokonen realizaci urbanistickho een Smchova podle architekt A69.
B.2. CELKOV POPIS STAVBY
B.2.1. EL UVN STAVBY, ZKLADN KAPACITY FUNKNCH JEDNOTEK
Objekt slou pevn jako bytov dm s 24mi obytnmi jednotkami, kter se nachz ve tech nadzemnch objemech. Tato funkce je doplnna tymi menmi pronajmatelnmi prostory v parteru ulice Strakonick a temi vtmi pronajmatelnmi prostory na rovni n nplavky. Mezilehl patro (1.PP) tvo podzemn gare, nlec obyvatelm a zamstnancm retailovch
prostor.
B.2.2. CELKOV URBANISTICK A ARCHITEKTONICK EEN
B.2.2.1. Urbanistick een
Projekt navazuje na koncept urbanistickho een Smchova od architekt A69. Dm vytv
hranu nbe svm soklem a zrove umouje vizuln i pocitovou propustnost. Nadzemn hmota domu je rozdlena na ti kubick bloky o hran 20 metr, mezi ktermi vznik kvalitn veejn prostor charakteru nmst. Z tchto dvou prostor je umonn pm pstup k nbe eky. Na obou nmstch budou rst vzrostl platany javorolist, kter zkvalitn prostor jak pro nvtvnky nmst, tak pro residenty.
B.2.2.1. Architektonick een
Dm je podlouhlho obdlnkovho tvaru. V podzemn sti dm zabr celou dlku pozemku a vytv tak hranu nbe. V nadzemn sti pak vystupuj ti kubick hmoty. Kvli vkovmu rozdlu m dm dva partery jeden do ulice Strakonick a druh na pilehlou nplavku. V mezilehlm pate jsou podzemn gare. Jednotliv nadzemn kubusy s obytnou funkc jsou 4 a 5 patrov.
V dom je uplatnn koncept Raumplanu od Adolfa Loose, kter pracuje s vkovmi rovnmi podle funkce danho prostoru.
Obytn st domu poskytuje mnoho rznch rozmrovch i typologickch variant, dn byt
v dom nen stejn. Pdorys je rozdlen pomyslnou st na 9 tverc. V prostednm z nich je schodiov jdro s vtahem osvtlen stenm svtlkem, ostatn tverce zabraj byty. Schodit ve stednm atriu stoup vdy v rozch o 800 mm. Vznik tak vkov modul, kter dovoluje umstit vstup do bytu na jakkoliv vkov rovni v nsobku tto vky, tedy uplatnit Raumplan v bytovm dom.
V duchu Raumplanu jsou zpracovny i jednotliv byty. Nejvy svtlou vku m obvac pokoj a kuchyn (3700 mm), jakoto nejdleitj spolen prostory bytu. Ostatn obytn
mstnosti maj svtlou vku 2900 mm a koupelny, atny a prchody maj svtlou vku
minimln. Jednotliv byty jsou tedy vcerovov (vyjmku tvo dva byty v 1.NP, kter jsou zcela bezbarirov).
Vhodou konceptu je, e dm je vkov spornj a umouje dokonale vyut i zbytkov
prostory, kter v obyejnm dom zstavaj nevyuity. Typickm bytovm domm navrac toto een prostorovou a atmosfrovou rznorodost, kter jim chyb. Jednotlivm bytm dodv
velkorysost, intimitu a ulechtilost.
B.2.3. DISPOZIN A PROVOZN EEN
Provozn je v objektu rozdlena funkce obytn a funkce obchodn. Do obytnch prostor domu vede vdy samostatn vchod a samostatn vtah. Vstupy do pronajmatelnch komernch
prostor v 1.NP jsou z pilehlch vnitnch nmst. Komern prostory ve 2.PP maj samostatn vstupy z pilehl n nplavky a jsou zcela oddleny od zbytku domu. Ob podzemn podla propojuj s rovn 1.NP dv venkovn schodit na vnitnch nmstch. Propojen gar s obytnou st dom zajiuje schodit i vtah. Na stee objektu se nachz sten zahrady, kter pslu k pilhajcm bytm.
B.2.4. BEZBARIROV UVN STAVBY
Z principu konceptu Raumplan nemohou bt vechny byty bezbarirov, pesto jsou vyhrazeny dva byty s rovnou podlahou, kter mohou bt vyuvny osobami upoutanmi na invalidn vozk.
Pstup na veejn vnitn nmst je bezbarirov, vkov rozdl 450 mm pekonv rampa
o sklonu 1:16. Vstupy do komernch prostor jsou vybaveny dvemi s nulovou vkou prahu.
V hromadnch garch jsou vyhrazena dv stn pro osoby s ometenou monost pohybu a dal dv takovto stn se nalzaj venku na ternu.
Navren stavba je v souladu s ustanovenm vyhlky . 398/2009 Sb. o obecnch technickch
poadavcch zabezpeujcch bezbarirov uvn staveb.
B.2.5. BEZPENOST UVN STAVBY
K jednotlivm zazenm, instalacm a rozvodm, u nich je to poadovno, budou vystaveny
revizn zprvy a protokoly o zpsobilosti k bezpenmu provozu. K vekerm technologickm
zazenm v objektu budou doloeny doklady o zpsobu bezpenho uvn.
B.2.6. ZKLADN TECHNICK POPIS STAVBY
Stavebn a technick een objektu je detailn popsno v sti E2 Architektonick a stavebn technick een, a v sti E3 Stavebn konstrukn een
Jedn se o obdlnkovou budovu s 5 nadzemnmi a 2 podzemnmi podlami. Objekt pekonv pn vkov rozdl 6 metr.
Konstrukn systm nadzemn sti objektu je elezobetonov stnov konstrukce se ztuujcm
jdrem. Stropn desky jsou elezobetonov, obousmrn pnut na obvodov zdi a prvlaky. V podzemn sti pechz systm na pn stnov, kombinovan se sloupy. Budova je zaloena na elezobetonov zkladov desce, kter je kotvena tahovmi piloty do nosnjch
vrstev zkladov pdy.
-
Tlouka nosnch stn je 200 mm, tlouka jdra je 250 mm. Rozmry sloup v podzemnch podlach jsou 700x300 mm. Tlouka stropnch desek a skrytch prvlak je 200 mm.
Stecha objektu je ploch. Jej st je nepochoz a st tvo sten zahrady s extenzivn vegetac.
Fasda je zateplena minerln vlnou Isover a je obleena sklovlknobetonovm obkladem od
firmy Polycon. Okenn vpln dodv firma Schco.
B.2.7. TECHNICK A TECHNOLOGICK ZAZEN
Detailn popsno v sti E4 Technika a prosted staveb
B.2.8. PORN BEZPENOSTN EEN
Detailn popsno v sti E5 Porn bezpenostn een
B.2.9. ZSADY HOSPODAEN S ENERGIEMI
Stavba je v souladu s pedpisy a normami tkajcmi se spor energi a ochrany tepla.
B.2.10. HYGIENICK POADAVKY NA STAVBY
Vtrn je z dvodu hlukovho limitu eeno pomoc prvtrnk v konstrukci oken. Je mon vtrat i pirozen. Koupelny, WC a prostory nad sporkem jsou odvtrny vzduchotechnickm
potrubm. Pronajmateln prostory ve 2. PP jsou vtrny pomoc VZT jednotek. Gare jsou vtrny pirozen, otvory ve zdech a stropu.
Mezi jednotlivm byty a ostatnmi prostory je zajitna poadovan kroejov a zvukov
neprzvunost.
Splakov kanalizace je pipojena do kanalizan st. Z prostor 2.PP je odpadn voda peerpvna.
Vtahy, autovtahy a stroje, kter mohou vyvolvat nedouc vibrace, budou podloeny na silent blocch. achta autovtahu je zvukov odizolovna od ostatnch prostor.
B.2.11. OCHRANA STAVBY PED NEGATIVNMI INKY VNJHO PROSTED
Plon a prostorov umstn stavby je navreno tak, aby byla respektovna veker ochrann
a bezpenostn psma.
B.2.11.1. Ochrana ped proniknm radonu z podlo: Jeliko men indexu radonovho rizika nebylo provedeno, je izolace proti radonu navrena na riziko vysok.
B.2.11.2. Ochrana ped bludnmi proudy: Nen eeno.
B.2.11.3. Ochrana ped technickou seizmicitou: Jeliko se v blzkosti novostavby nenachz zdroj technick seizmicity, nen nutno stavbu chrnit.
B.2.11.4. Ochrana ped hlukem: Obvodov konstrukce vetn otvorovch vpln poskytnou dostatenou ochranu stavby ped hlukem.
B.2.11.5. Protipovodov opaten: Nvrh pot s dokonenou protipovodovou ochranou. Na pilehl n nplavce se uvauje mobiln protipovodov stna navren na rove Q2002 +
30
B.2.11.6. Ostatn inky: stavba se nenachz na poddolovanm zem, ani zde nedochz k vskytu metanu.
B.3. PIPOJEN NA TECHNICKOU INFRASTRUKTURU
B.3.1. NAPOJOVAC MSTA TECHNICK INFRASTRUKTURY, PELOKY
Objekt bude pipojen na stvajc VN elektrick veden, vodovod, nzkotlak plynovod a
splakovou kanalizaci. Vechny tyto st se nalzaj pod ulic Strakonick. V rmci urbanistickho plnu podle architekt A69 se realizuje peloka stvajcch st, aby bylo mon na pozemku stavt.
B.3.2. PIPOJOVAC ROZMRY, VKONOV KAPACITY, DLKY
Ppojka plynu DN 50 dlka 2700 mm
Ppojka vody DN 80 dlka 3225 mm
Ppojka elektiny dlka 1450 mm
Ppojka splakov kanalizace DN 150 9710 mm
B.4. DOPRAVN EEN
Budova je napojen na stvajc dopravn infrastrukturu. Vjezd do podzemnch gar je pomoc
dvojice autovtah z meziprostoru mezi sousedcm domem z jin strany budovy. Prav autovtah slou pro vjezd vozidel, lev pro vjezd.
Byl proveden vpoet parkovacch stn. Podle Obecnch technickch pedpoklad (OTP) a podle Praskch stavebnch pedpis (PSP). Podle OTP by mlo bt navreno uvnit budovy celkem
102 stn + 5 stn pro invalidy. Podle PSP sta dky reduknm koeficientm pouze 35 stn
+ 2 pro invalidy uvnit a 5-10 stn + 1 pro invalidy na povrchu. Vzhledem k tomu, e poet stn podle OTP je pro danou relnou obsazenost budovy a jej vyuit (ztrta parteru v 2.PP) nesmysln a lokalita je velmi dobe dopravn dostupn, je potno s vpotem podle PSP.
Konen navren poet stn je:
Uvnit budovy - 36 stn pro rezidenty + 2 stn pro invalidy
Na pilehlch prostranstvch na ternu 6 stn pro zkaznky + 1 stn pro invalidy
-
B.2.11.5. Protipovodov opaten: Nvrh pot s dokonenou protipovodovou ochranou. Na pilehl n nplavce se uvauje mobiln protipovodov stna navren na rove Q2002 +
30
B.2.11.6. Ostatn inky: stavba se nenachz na poddolovanm zem, ani zde nedochz k vskytu metanu.
B.3. PIPOJEN NA TECHNICKOU INFRASTRUKTURU
B.3.1. NAPOJOVAC MSTA TECHNICK INFRASTRUKTURY, PELOKY
Objekt bude pipojen na stvajc VN elektrick veden, vodovod, nzkotlak plynovod a
splakovou kanalizaci. Vechny tyto st se nalzaj pod ulic Strakonick. V rmci urbanistickho plnu podle architekt A69 se realizuje peloka stvajcch st, aby bylo mon na pozemku stavt.
B.3.2. PIPOJOVAC ROZMRY, VKONOV KAPACITY, DLKY
Ppojka plynu DN 50 dlka 2700 mm
Ppojka vody DN 80 dlka 3225 mm
Ppojka elektiny dlka 1450 mm
Ppojka splakov kanalizace DN 150 9710 mm
B.4. DOPRAVN EEN
Budova je napojen na stvajc dopravn infrastrukturu. Vjezd do podzemnch gar je pomoc
dvojice autovtah z meziprostoru mezi sousedcm domem z jin strany budovy. Prav autovtah slou pro vjezd vozidel, lev pro vjezd.
Byl proveden vpoet parkovacch stn. Podle Obecnch technickch pedpoklad (OTP) a podle Praskch stavebnch pedpis (PSP). Podle OTP by mlo bt navreno uvnit budovy celkem
102 stn + 5 stn pro invalidy. Podle PSP sta dky reduknm koeficientm pouze 35 stn
+ 2 pro invalidy uvnit a 5-10 stn + 1 pro invalidy na povrchu. Vzhledem k tomu, e poet stn podle OTP je pro danou relnou obsazenost budovy a jej vyuit (ztrta parteru v 2.PP) nesmysln a lokalita je velmi dobe dopravn dostupn, je potno s vpotem podle PSP.
Konen navren poet stn je:
Uvnit budovy - 36 stn pro rezidenty + 2 stn pro invalidy
Na pilehlch prostranstvch na ternu 6 stn pro zkaznky + 1 stn pro invalidy
Projekt umouje veejn p propojen z ulice Strakonick na pilehlou n nplavku pomoc schodi z nmst na dvou mstech.
B.5. VEGETACE A TERNN PRAVY
Na obou vnitnch nmstch jsou navreny vzrostl stromy. Jedn se o Platany Javorolist
(Platanus Acerofolia). Stromy vyrstaj z rovn podlahy 1.PP a skrze otvory v nmstch se jejich koruny rozvtvuj nad nmstm. Otvory jsou pekryty m. Stromy jsou pstovny v kvtinch, kter jsou soust konstrukce stavby a nachzej se ve 2.PP. Rozmr kvtin je 6150 x 6150 x 3150 mm, co je dostaujc pro vzrostl strom (koruna prmru 15 metr), kter by postupn zaplnil prostor nmst. Vka nasazen koruny od paty kmene je 5 metr
(tzn. 2 metry od rovn nmst).
Strom bude pstovn hydroponicky, vybran druh stromu dobe sn tento druh pstovn a nen kehk ani pi vysok rychlosti rstu, kter je v tomto ppad douc. Aby navren prostor fungoval u od potku, budou vysazeny ji vzrostl stromy o vce 4-6 metr. Pstebn souvrstv pro stromy je nsledujc: 900 mm pstebnho substrtu, 300 mm pechodov
vrstvy kameniva, neprokoeujc folie, 1950 mm hydroakumulan vrstvy hlny, hydroizolace.
Stromy budou kotveny do zkladov desky pomoc ocelovch lan a kotev, aby nedolo k jejich vychlen ze svisl osy pi silnm vtru. Stromy jsou zavlaovny deovou vodou z nmst, kter je vyspdovan do jejich kvtin. Pebyten voda je odvdna do eky Vltavy.
Na pochozch stech stech je navrena intenzivn vegetace je mon pstovat stromy pi jejch okrajch, uprosted pak kee a ni rostliny (tlouka substrtu je navrena ze
statickch dvod vy u okraj desek a ni uprosted). Sten zahrady jsou zavlaovny
vodou z nepochozch st stechy. Voda je chytna do retennch ndr a pebyten voda je odvdna do Vltavy.
Toto een bylo zkonzultovno s odbornkem na technologii krajinsk architektury Ing. Pavlem Boruskem, Ph.D.
B.6. POPIS VLIVU STAVBY NA IVOTN PROSTED A JEHO OCHRANA
Vstavbou budovy nevzniknou dn nov ochrann ani bezpenostn psma.
innosti, kter by mohly ohroovat okol nadmrnm hlukem, budou provdny v dennch hodinch pracovnch dn. Po dobu provdn stavby nesm bt okoln prostor ovlivovn
nadmrnm hlukem, vibracemi a otesy nad mez stanovenou v nazen vldy . 272/2011 Sb.. Zhotovitel stavby je povinen bhem realizace stavby zajiovat podek na staveniti a
nezneiovat veejn prostranstv, a v co nejvt me etit stvajc zele. V ppad
zneitn veejnch komunikac bude zajitno jejich itn. Odpad ze stavby bude tdn a
likvidovn ve smyslu ustanoven zkona . 185/2001 Sb., o odpadech, ve znn pozdjch
pedpis. Po ukonen stavby je zhotovitel povinen provst klid vech ploch, kter pro
realizaci stavby pouval a uvst je do pvodnho stavu.
B.7. OCHRANA OBYVATELSTVA
Zkladn poadavek z hlediska plnn kol ochrany obyvatelstva nebude ovlivnn.
B.8. ORGANIZACE VSTAVBY
Detailn een viz. st E.1. Realizace staveb
-
C
-
STRAKONICK
U KR
LOV
SK
LOUK
Y
KOTE
VN
STRAKONICK
EKA VLTAVA
-6,450
-7,450
-0,450
+-0,000 +-0,000
-0,600
- 3,450
-6,450
2025
0
20250 17950 20250 17950 20250
1300
0
-0,450 -0,450
5 NP + 2 PP 5 NP + 2 PP 5 NP + 2 PP
LEGENDA
EKA VLTAVA
NAVRHOVAN OBJEKT
NOV ZSTAVBA PODLE URBANISTICKHO PLNU A69
PVODN ZSTAVBA SMCHOVA
0,000 = 193,75 m n.m. Bpv
LINIE PEDPOKLDAN PROTIPOVODOV OCHRANY
S02
S04
S05
S03
S06
S06
S06S06S06
5 NP + 2 PP 5 NP + 2 PP 5 NP + 2 PP
20000 18200 20000 18200 20000
2000
0
96400
STRAKONICK
U KR
LOV
SK
LOUK
Y
KOTE
VN
STRAKONICK
EKA VLTAVA
-6,450
-7,450
-0,450
+-0,000 +-0,000
-0,600
- 3,450
-6,450
-0,450
LEGENDAKANALIZACE SPLAKOV
PLYNOVOD NTL
VODOVOD - PITN VODA
OCHRANN PSMA INENRSKCH ST
VYSOK NAPT
BYTOV DM
STAVEBN OBJEKTY
S01 (A,B,C)
PPOJKA VODOVODUS02
PPOJKA KANALIZACES03
PPOJKA NTL PLYNOVODUS04
PPOJKA ELEKTINYS05
CHODNKS06
0,000 = 193,75 m n.m. Bpv
-
Strakonick
Smchovsk ndra
Hoej nbe
Strakonick
Ndran
U Kr
lov
sk
louk
y
Kote
vn
Rozk
on
ho
Na P
lze
ce
Pod Trat
Csask louka
Vltava
LEGENDA
EKA VLTAVA
NAVRHOVAN OBJEKT
NOV ZSTAVBA PODLE URBANISTICKHO PLNU A69
PVODN ZSTAVBA SMCHOVA
-
D
-
E.1
-
E.1. TEXTOV ST E.1.1. TECHNICK ZPRVA E.1.1.1. ZKLADN CHARAKTERISTIKA STAVENIT Pozemek o rozloze 1920 m2 se nachz na Smchov, v jeho jin sti. Parcela je fiktivn, cel nvrh objektu navazuje na dosud neexistujc urbanistick een Smchova podle ateliru
A69. Pod pilehlou ulic Strakonick se pedpokld umstn zkladnch st voda, kanalizace, elektina a plyn. Ochrann psma inenrskch st nezasahuj do plochy pozemku.
Na pozemku samotnm nen vedena dn inenrsk s. Na zpad na druh stran ulice Strakonick je nkolik obytnch budov z potku 20. stolet. Pot se s dostavbou bloku dalmi bytovmi domy, kter nejsou pedmtem mho nvrhu. Na jihu i na severu od parcely se pot s vstavbou novch bytovch budov. dn z tchto staveb s objektem pmo nesoused. Pozemek se mrn svauje smrem k ece. Pjezd na stavenit je mon po vzniklm nbe nebo po ulici Strakonick. Umstn
jebu se pedpokld v mst ternnho schodit na jihu i na severu a na ulici Strakonick. Na parcele v souasn dob nejsou dn objekty, pozemek je pipraven pro vstavbu. Ped zahjenm vkop bude v rozsahu piblin 100% pozemku sejmuta ornice mocnosti 0,2 m, kter bude vyuita na jinm mst, po dokonen stavby ji nebude poteba k rekultivaci, protoe objekt zabr celou plochu pozemku. E.1.1.2. GEOLOGICK PODMNKY
Geologick sonda Kvartr
0.00 - 4.10 : navka hlinit, edohnd; geneze antropogenn 4.10 - 6.00 : hlna jlovit, psit, tuh, sldnat, hnd; geneze fluviln pechod :
psek siln hlinit hnd 6.00 - 6.20 : psek hlinit, jemnozrnn a stednozrnn, hnd; geneze fluviln 6.20 - 7.30 : jl tuh a pevn, jemn sldnat, hndoed; geneze fluviln ptomnost
: zuhelnatl zbytky rostlin 7.30 - 9.70 : psek slab hlinit, stednozrnn a hrubozrnn, slab sldnat, hnd;
geneze fluviln a valouny 9.70 - 10.00 : jl psit, siln ulehl, jemn sldnat, ed; geneze fluviln a valouny
Hladina podzemn vody - hloubka [m] : 4.70 druh hladiny : ustlen
Vechny horniny jsou v td teitelnosti 1 podle SN 73 6133
Zatdn hornin nachzejcch se na pozemku podle esk geologick sluby:
navka, halda, vsypka, odval [ID: 1] Eratm: kenozoikum, tvar: kvartr, Oddlen: holocn, Horniny: navka, halda, vsypka, odval, Typ hornin: sediment nezpevnn, Mineralogick sloen: promnliv, Zrnitost: rzn, Barva: rzn, Soustava: esk masiv - pokryvn tvary a postvarisk magmatity, Oblast: kvartr
E.1.1.3. NVRH POSTUPU VSTAVBY Stavba se nachz na samostatnm pozemku. Pmo nesoused s dnm domem, nejbli je od n vzdlen 20 metr. K pozemku pilh ulice Strakonick, nplavka u eky Vltavy a dv schodit. Na tchto sti tchto prostor bude proveden bhem vstavby trval zbor.
Vstavba nijak neohroz okoln domy. Stavb samotn bude pedchzet pprava stavenit a hrub ternn pravy. Je nutn dodrovat pedepsan technologick pestvky pro betonov konstrukce.
-
Zatdn hornin nachzejcch se na pozemku podle esk geologick sluby:
navka, halda, vsypka, odval [ID: 1] Eratm: kenozoikum, tvar: kvartr, Oddlen: holocn, Horniny: navka, halda, vsypka, odval, Typ hornin: sediment nezpevnn, Mineralogick sloen: promnliv, Zrnitost: rzn, Barva: rzn, Soustava: esk masiv - pokryvn tvary a postvarisk magmatity, Oblast: kvartr
E.1.1.3. NVRH POSTUPU VSTAVBY Stavba se nachz na samostatnm pozemku. Pmo nesoused s dnm domem, nejbli je od n vzdlen 20 metr. K pozemku pilh ulice Strakonick, nplavka u eky Vltavy a dv schodit. Na tchto sti tchto prostor bude proveden bhem vstavby trval zbor.
Vstavba nijak neohroz okoln domy. Stavb samotn bude pedchzet pprava stavenit a hrub ternn pravy. Je nutn dodrovat pedepsan technologick pestvky pro betonov konstrukce.
E.1.1.3.1. SLED PRACOVNCH INNOST:
1.) Zemn prce a.) Vyhlouben stavebn jmy zpadn stna a sti jin a severn stny jmy jsou
paeny pomoc pevrtvan pilotov stny ze elezobetonu, prmr pilot je 600
mm. Stna je zajitna zporovmi kotvami. b.) Pro zkladovou desku je jma prohloubena o 900 mm oproti rovni n nplavky. c.) Pod sloupy ve 2. PP budou vyvrtny jmy pro tahov piloty prmru 600 mm
Viz. vkres E.1.2.2. Stavebn jma 2.) Zkladov konstrukce
a.) Vloen armoko pro tahov piloty a jejich zabetonovn. b.) Beton podkladnho betonu 100 mm. c.) Zhotoven bednn tesai, vloen pipraven vztue a beton zkladov desky
(betonem C30/37 z automix, pomoc ramene, nutn hutnit ponornmi vibrtory, po vrstvch maximln 300 mm.)
3.) Hrub spodn stavba a.) Proveden betonovho nstiku na pilotovou stnu. Nataven hydroizolace
z asfaltovch ps proti tlakov vod. b.) Proveden prostup pro potrub vetn chrniek. c.) Pprava bednn, vloen vztue a beton suternnch stn, sloup a strop.
(stny pilhajc k zemin jsou z vodostavebnho elezobetonu C30/37). 4.) Hrub vrchn stavba
a.) elezobetonov nosn stny (pprava bednn, vloen vztue, beton z betonu C30/37) beton je provdna pomoc jebu s bdi. Beton je na stavbu dopraven pomoc automix.
b.) elezobetonov stropn konstrukce (mont bednn a stojek, vloen vztue, beton betonem C30/37) beton je provdna pomoc jebu s bdi. Beton je na stavbu dopraven pomoc automix.
c.) elezobetonov sten deska (mont bednn a stojek, vloen vztue, beton betonem C30/37) beton je provdna pomoc jebu s bdi. Beton je na stavbu dopraven pomoc automix.
5.) Zasteen a.) Ploch stecha s klasickm poadm vrstev (poloen kln z XPS, proveden
pojistn hydroizolace z asfaltovch ps, pokldka tepeln izolace XPS, proveden hydroizolace, zsyp karkem)
b.) Ploch stecha s intenzivn vegetac (poloen kln z XPS, pokldka tepeln izolace XPS, proveden hlavn hydroizolace, pokldka pstebnho souvrstv,
vsadba zelen) c.) Mont stenho svtlku nad schodiovm atriem
6.) Ppojky inenrskch st a.) Vyhlouben rh o poadovanch rozmrech b.) Pokldka potrub a kabel (elektina, plynovod, splakov kanalizace, deov
kanalizace, vodovod) c.) Obsyp, zsyp
7.) Hrub vnitn konstrukce a.) Vyzdn dlcch pek (z tvrnic Porotherm 300, 150 nebo 100 mm) b.) Mont oken a dve do obvodovch stn (okna Schco)
c.) Proveden hrubch vnitnch rozvod (elektina, plyn, voda, topen, VZT, splakov kanalizace, deov kanalizace) provd subdodavatelsk profese.
d.) Proveden vnitnch omtek (vpenocementov omtky, cementov strky) e.) Proveden hrubch vnitnch podlah f.) Mont vnitnch dve + oblokovch zrubn (vrobce Rimadesio)
8.) Vnj povrchov pravy a.) Mont a pprava kotvcho systmu pro fasdn pl (kotvy Halfen) b.) Proveden tepeln izolace fasd (minerln vlna Rockwool) c.) Mont fasdnch sklocementovch panel (vrobce Polycon) d.) Pokldka dlaby na nmstch a pilehlm chodnku e.) Pokldka pstebnho souvrstv na vyhrazen plochy nmst a kolem chodnku na
ulici Strakonick f.) Vsadba strom na nmstch a pilehlm chodnku g.) Vsadba strom na zelench stechch h.) Vsadba trvnku
9.) Dokonovac konstrukce a.) Vmalba b.) Obklad stn c.) Kompletace (TZB, elektro, topen) d.) Truhlsk prce e.) Zmenick prce f.) Nlapn vrstvy podlah
10.) klid
E.1.1.4. NVRH VROBNCH MONTNCH A SKLADOVACCH PLOCH Prvky pro beton elezobeton je pouit na piloty a hrubou spodn stavbu. Pesn sloen smsi ur statik dle statickho vpotu. Beton bude doven z betonrky Frischbeton s.r.o. na Praze 5, na Smchov. Betonov sms bude dovena automixy. Ocelov vztu bude dodna v pedepsanch dlkch a zatoench, kad typ mus bt na vlastn skldce vztue, aby na stavb nemohlo dojt k zmn. Pesn rozmry vztue
budou ureny na zklad statick dokumentace. Ocel se doprav na stavbu nkladnm vozem, kde se ulo na skldce. Bednn se piveze na stavbu nkladnm automobilem. Na stavb se bude nachzet plocha pro oitn a naolejovn bedncch prvk, kde se jednotliv kusy bednn slo do vtch
prvk a vovm jebem budou pesunuty na pesn msto budouc betonov konstrukce. Je navreno bednn Peri Maximo pro bednn stn. Bednn pro stny bude mt rozmr maximln 3000 x 1200mm (ostatnch rozmry bednn v modulu ky po 300 mm). Vkov modul je 300 mm. V objektu je nkolik rznch vek stropu i v rmci jednoho podla dlce budou pouity podle tchto vek. Pro beton sloup v suternu je navren systm Peri Vario GT 24. Systm je obdobn jako u bednn stnovch konstrukc.
-
Pro beton stropnch desek je navren systm bednn Peri Multiflex. Stropn stojky penej reakce i pi maximlnm vytaen. Budou rozmstny v rastru po 2m, mezi nimi vdy v nimi vdy v polovin nosnku stojky s pmou hlavou. Systmov nosnky maj dlku max. 5000mm. Vha nejvtho dlce bednn nepekro 150 kg. Komunikace, zzem a organizace stavenit Vechny plochy budou v dosahu jebu. Pro pjezd, parkovn a odjezd vozidel je ponechn dostatek prostoru. Komunikace je vedena po nplavce u eky pouze jednosmrn ve
smru z jihu na sever. Stavenit nen rozlehl, skldky materilu tud mus byt navreny s maximln efektivitou na pilehl nplavce. Plochy jsou na staveniti situovny s mrou co nejvt pehlednosti a logick nvaznosti. V jin sti stavenit je navrena sestava 6 bunk o rozmrech 2,5x 6m vylenn plocha 15x6m = 90m.Jedna buka bude slouit jako kancel, 2 buky jako uzamykateln sklady, 2 buky jako atny a posledn jako hygienick zzem. Buky nebudou napojeny na kanalizaci,
bude probhat pravideln vyprazdovn jejich rezervor. Budou napojeny pouze na vodu a elektinu. Vytpn se zajist elektinou. Na staveniti budou mimo jin tak 3 kusy chemickch zchod. Skladovn bednn Je navreno bednn Peri Maximo pro bednn stn. Pro zajitn bezpenosti prce jsou bn bednc panely doplnny pracovn lvkou, ebkovm vstupem a zbradlm. Bednn pro stny bude mt rozmr maximln 3900 x 1300 mm (ostatnch rozmry bednn v modulu ky po 300 mm). Vkov modul je 300 mm. Je navren prostor pro skladovn bednn pro jeden zbr betone stn a stropu. Jednotliv prvky jsou podloeny a proloeny devnmi hranoly. Dlce bednn je mono ukldat ve vrstvch na sebe (nutno proloit hranoly), maximln 10 vrstev nad sebou. Plocha skldky je zpevnna a vyspdovna. Jsou zde zzeny manipulan uliky ky 1,2m. plocha stnovho bednn pro 1 zbr (tzn. 1 podla): -konstrukn vka 3,200m z toho vka stn = 2,900m -tlouka stn 0,250m -dlka stny 80m -bednn z obou stran 160m Plocha bednn stn = 160x2,9 = 464m , jeho skladovn probhne na ploe 7x13m ( je potno i s rezervou) Prostor pro pvoz a zpracovn betonov smsi Betonovou sms budou dovet automixy, kter zajist pipravenost smsi k uit. Hned po pjezdu na stavbu mus bt sms zpracovna. Prostory pro pjezd domchva
jsou umstny na ulici Strakonick u kadho ze t objekt. Je tud nutn provst zbor veejnho chodnku na ulici Strakonick bhem vstavby. Stropn a stny budou betonovny pomoc jebu a badie s rukvcem o V=0,75 m. Stavebn jeb bude pracovat v 5 minutovch cyklech, tzn. 96 cykl za smnu. Maximln kubatura betone zhotoviteln za jednu smnu je tedy 72 m, kter se rovn kubatue nejvtho stropu. Skladovn vztue Ocelov vztu bude dodna v pedepsanch dlkch, pedem ohbna. Celkem se bude pivet 10 svazk vztu v potebnm mnostv. Kad kus mus bt oznaen, aby nemohlo dojt k zmn. Pesn rozmry budou ureny na zklad statickho vpotu. Jednotliv prvky jsou podloeny a proloeny devnmi hranoly. Nejdel rozmr ocelovho
prutu pouitho na stavb je 7 metr z toho vychz krat rozmr skldky. Plocha skldky je zpevnna a vyspdovan. Jsou zde zzeny manipulan uliky ky 0,6m. Ocel je vdy skladovna pouze pro jeden stavebn zbr. Ocel se doprav na stavbu nkladnm
automobilem, kde se ulo na voln skldce o rozmrech 7x12m. Plocha potebn pro sestaven vztue je 7x7 m, s minimlnm manipulanm prostorem 1,2 m po jejm obvodu. E.1.1.4. NVRH ZDVIHACHO PROSTEDKU Jebem se bude na stavbu dopravovat beton pro beton stn a pilot, ocelov vztu
v balcch maximln po 1900 kg a bednn. Navrhuji 3 jeby Wolff WK 71 SL ,kter na rameni ve vzdlenosti 32 m od osy oten unesou bemeno o hmotnosti alespo 2200 kg. Maximln hmotnost pepravovanho bemene (pln badie betonu) in 1950 kg. Maximln
nosnost ve vzdlenosti 13m je 6 tun, maximln nosnost na konci ramene je 1 tuna. Dlka
ramene in 46 m. Je zakzno pepravovat bemeno nad pilehlm veejnm prostorem, komunikacemi a ostatnmi domy. Zpevnn plocha pro jeb Jeb je zaloen na zpevnn ploe 4x4m . Po obvodu je manipulan prostor ky 0,6m.
E.1.1.5. NVRH ZAJITN A ODVODNN STAVEBN JMY Hlavn vkopov jma je paen pomoc pevrtvan pilotov stny z vodostavebnho elezobetonu do hloubky 8,800 metr. Prvn etapa pilot je provedena z prostho betonu, druh pevrtvan etapa je vyztuena armokoi. Kotven stny je provedeno pomoc
zporovch kotev do pilot z prvn etapy. Jma pro zkladovou desku je nepaen provedena strojn do hloubky 6,800 metr. Zklady pod sloupy jsou zaloeny na tahovch pilotech do hloubky 12,000 metr o prmru 600 mm, dry pro piloty jsou provdny strojn. Zemina bude tm zcela odvezena na skldku urenou stavebnm adem, zbytek bude ponechn na zsypy. Na hutnn zsypy bude dovezen netdn trkopsek. Pro ternn pravy zahrady na stechch a nmstch - bude pozdji na stavenit pivezen kvalitn substrt.
-
jsou umstny na ulici Strakonick u kadho ze t objekt. Je tud nutn provst zbor veejnho chodnku na ulici Strakonick bhem vstavby. Stropn a stny budou betonovny pomoc jebu a badie s rukvcem o V=0,75 m. Stavebn jeb bude pracovat v 5 minutovch cyklech, tzn. 96 cykl za smnu. Maximln kubatura betone zhotoviteln za jednu smnu je tedy 72 m, kter se rovn kubatue nejvtho stropu. Skladovn vztue Ocelov vztu bude dodna v pedepsanch dlkch, pedem ohbna. Celkem se bude pivet 10 svazk vztu v potebnm mnostv. Kad kus mus bt oznaen, aby nemohlo dojt k zmn. Pesn rozmry budou ureny na zklad statickho vpotu. Jednotliv prvky jsou podloeny a proloeny devnmi hranoly. Nejdel rozmr ocelovho
prutu pouitho na stavb je 7 metr z toho vychz krat rozmr skldky. Plocha skldky je zpevnna a vyspdovan. Jsou zde zzeny manipulan uliky ky 0,6m. Ocel je vdy skladovna pouze pro jeden stavebn zbr. Ocel se doprav na stavbu nkladnm
automobilem, kde se ulo na voln skldce o rozmrech 7x12m. Plocha potebn pro sestaven vztue je 7x7 m, s minimlnm manipulanm prostorem 1,2 m po jejm obvodu. E.1.1.4. NVRH ZDVIHACHO PROSTEDKU Jebem se bude na stavbu dopravovat beton pro beton stn a pilot, ocelov vztu
v balcch maximln po 1900 kg a bednn. Navrhuji 3 jeby Wolff WK 71 SL ,kter na rameni ve vzdlenosti 32 m od osy oten unesou bemeno o hmotnosti alespo 2200 kg. Maximln hmotnost pepravovanho bemene (pln badie betonu) in 1950 kg. Maximln
nosnost ve vzdlenosti 13m je 6 tun, maximln nosnost na konci ramene je 1 tuna. Dlka
ramene in 46 m. Je zakzno pepravovat bemeno nad pilehlm veejnm prostorem, komunikacemi a ostatnmi domy. Zpevnn plocha pro jeb Jeb je zaloen na zpevnn ploe 4x4m . Po obvodu je manipulan prostor ky 0,6m.
E.1.1.5. NVRH ZAJITN A ODVODNN STAVEBN JMY Hlavn vkopov jma je paen pomoc pevrtvan pilotov stny z vodostavebnho elezobetonu do hloubky 8,800 metr. Prvn etapa pilot je provedena z prostho betonu, druh pevrtvan etapa je vyztuena armokoi. Kotven stny je provedeno pomoc
zporovch kotev do pilot z prvn etapy. Jma pro zkladovou desku je nepaen provedena strojn do hloubky 6,800 metr. Zklady pod sloupy jsou zaloeny na tahovch pilotech do hloubky 12,000 metr o prmru 600 mm, dry pro piloty jsou provdny strojn. Zemina bude tm zcela odvezena na skldku urenou stavebnm adem, zbytek bude ponechn na zsypy. Na hutnn zsypy bude dovezen netdn trkopsek. Pro ternn pravy zahrady na stechch a nmstch - bude pozdji na stavenit pivezen kvalitn substrt.
Hladina podzemn vody se nachz ve, ne le dno stavebn jmy, proto je navreno 12
erpacch studen, ktermi je voda oderpvna do pilehl eky Vltavy.
Postup prac: -Vyten obrysu objektu a stavebn jmy pomoc kolk -Hlouben stavebn jmy viz. ploha vkres E.1.2.2.
E.1.1.6. NVRH TRVALCH ZBOR STAVENIT Cel plocha pozemku je zastavna, proto je nutn bhem vstavby pro stavenit zabrat
st veejnho prostoru. Jedn se o chodnk s pilehlmi parkovacmi stnmi na ulici Strakonick, dva veejn prostory severn a jin od domu a tm celou nplavku u eky
Vltavy. Doprava aut na ulici Strakonick nebude tmto nijak naruena. Doprava pch bude muset bt na ulici Strakonick pevedena na protj stranu vozovky. Na nplavce bude pro
prchod pch vylenn 1500 mm irok pruh kolem eky. Vjezd do stavenit je vdy smrem z jihu, odjezd smrem na sever. Horn prostor u ulice Strakonick slou pouze pro dovoz betonu pomoc automix, jsou zde proto samostatn
pjezdy pro 3 vozidla. Na nplavce probh dovoz ostatnho materilu. V nejvchodnj sti stavenit je vylenn komunikan pruh pro jedno nkladn vozidlo prjezdn pouze jednm smrem. viz. ploha vkres E.1.2.3. E.1.1.7. NVRH OCHRANY IVOTNHO PROSTED BHEM VSTAVBY Pi provdn zemnch prac nesm dojt ke zneitn ivotnho prosted ani k nadmrn
hlukov zti obyvatel v dan lokalit. Hlavn se ale bude jednat o zabrnn zneitn rybnku. Hluk stavebnch stroj a dopravnch prostedk Nadmrn hlunosti bude zabrnno pouitm kvalitnch nkladnch automobil pro dopravu materilu, udrovnm stroj v chodu jen po nezbytn nutnou dobu a zajitnm nonho klidu. Budou pouvny pouze stroje vyhovujc ppustn hladin akustickho vkonu (emise hluku). Pouity budou kompresory uren pro mstskou zstavbu. Prce budou probhat od 7h do
19h. Nejbli obytn stavby jsou od hranice stavenit vzdleny 22 m, ve vech smrech. Hluk bude men ve vzdlenosti 2 m ped fasdou nejbli obytn budovy. Zneiovn ovzdu vfukovmi plyny a prachem Na stavb budou pouity dopravn prostedky a stavebn stroje produkujc ve vfukovch plynech kodliviny v mnostv, kter odpovd platnm vyhlkm a pedpism. Bude omezeno
nasazen stroj se spalovacmi motory a budou upednostnny stroje s elektromotory. Komunikace na staveniti budou provedeny z betonovch panel, aby byla omezena pranost prosted. Zneiovn komunikac bltem a zbytky stavebnho materilu Ped vjezdem ze stavenit budou vechna vozidla dn mechanicky oitna. Vjezd ze
stavby bude pod stlou kontrolou a ppadn zneitn komunikace bude ihned odstranno. Dsledn se bude dodrovat vyhlka . 8/1980 Sb. hl. m. Prahy o istot na zem hl. m. Prahy v platnm znn. Ochrana proti zneiovn pozemnch a povrchovch vod a kanalizac S odkazem na Zkon . 254/2001 Sb. - o vodch (vodn zkon) a souvisejc pedpisy. Pi pouvn stavebnch stroj je nutn pedchzet kontaminaci pdy a vody ropnmi ltkami. Technick stav stroj bude pravideln kontrolovn. Pohonn hmoty budou skladovny v uzavench ndobch na podkladu zabraujcm prsaku. Msto doplovn pohonnch hmot bude takt z materilu zamezujcho prsaku. Proti prsaku mus bt odoln i plocha uren k oetovn bednn. Nakldn s odpady Odpadn materil ze stavby bude skladovn v kontejneru, kter bude pravideln vyven na skldku. Odpadn beton bude odvezen zpt do betonrny. Toxick odpad - ndoby od ropnch produkt, olej, zbytky tmel a jinch chemikli - bude odven na skldku toxickho odpadu. E.1.1.8. RIZIKA A ZSADY BEZPENOSTI A OCHRANY ZDRAV PI PRCI NA STAVENITI 1) Vechny prce na staveniti mus bt provdny v souladu se zkonem . 309/2005 Sb. A nazenm vldy . 362/2005 Sb. a . 591/2006 Sb.1) Stavenit mus bt ohrazeno nebo jinak
zabezpeeno proti vstupu nepovolanch osob. Stavenit je na jeho hranici souvisle oploceno do vky 2 m. Nezasahuje do okolnch dopravnch komunikac ani komunikac pro p. Vjezd ze stavby bude dn oznaen. 2) Stavenit mus bt zabezpeeno proti vstupu nepovolanch osob. Vstup na stavenit mus bt oznaen znakou zakazujc vstup nepovolanch osob. Oznaen mus bt zeteln rozeznateln i za snen viditelnosti. Oznaen se bude pravideln kontrolovat. 3) Je nutn zajistit zabezpeen stavenit pro zrakov a pohybov postien obany.
Oplocen stavenit zasahuje na ulici Strakonick do komunikace pro chodce. Pohyb pch je proto pesunut na druhou stranu vozovky. V mst vjezdu na stavenit bude obrubnk nahrazen umlou vodc lini. 4) Je povinnost realizovat provizorn dopravn znaen. Vjezd a vjezd ze stavenit bude oznaen dopravnmi znakami. Zkaz vjezdu nepovolanm osobm bude vyznaen bezpenostn znakou na vech vjezdech na stavenit.
-
5) Ochrann psma veden, staveb nebo zazen technickho vybaven. Stavenitm prochz pouze nov navrhovan inenrsk ppojky. Ochrann psma stvajcch inenrskch st nebudou stavbou naruena. 6) Po celou dobu provdn prac na staveniti mus bt zajitn bezpen stav pracovit a dopravnch komunikac. Poadavky na osvtlen stanov zvltn prvn pedpis. 7) Pstup na jakoukoli nedostaten nosnou plochu je povolen pouze, pokud je vhodnm technickm zazenm nebo jinmi prostedky zajitno bezpen proveden prce a pohyb po tto ploe. Okraje vkopu nesm bt zatovny do vzdlenosti 0,5m od okraje vkopu. Pro fyzick osoby, pracujc ve vkopu, mus bt zzen bezpen sestup a vstup. Je povinnost
zajistit hrany vkopu tak, aby bylo zabrnno pdu osob. Podl hrany stavebn jmy bude vybudovno zbradl. 8) Materily, stroje, dopravn prostedky a bemena pi doprav a manipulaci na staveniti nesm ohrozit bezpenost a zdrav fyzickch osob zdrujcch se na staveniti, poppad v jeho bezprostedn blzkosti. Mimo prostor stavenit je zkaz manipulace jebem. Pi nvrhu jebu byla navrena bezpenostn vka 14 m nad rovn prvnho podla nad budovou. Zhotovitel stanov poadavky na organizaci prce a pracovn postupy. Pracovnci
mus bt dn prokoleni a maj povinnost pouvat ochrann pomcky. 9) Prce ve vkch od 1,5 m je nutn zajistit dostatenou ochranou proti pdu z vky. - ochrann konstrukce jsou vdy prvotnm eenm pi zajiovn bezpenosti prce, dle je mono pout zchytn konstrukce. Je navreno bednn PERI TRIO doplnn pracovn lvkou,
ebkovm vstupem a zbradlm. Osobn zajitn (nap. pracovnci pi stavb bednn). Pi pracch, u kterch nelze zajistit bezpenost prce ochrannou konstrukc budou pracovnci
pouvat osobn zajitn. Osobn ochrann systm proti pdu z vky znamen pouvn jisticho etzce, tj. bezpen postroj - bezpenostn jistc lano - karabiny nebo spojovac konektory - kotvic bod. Dleitm prvkem jisticho etzce je pitom dkladn znalost pouit ochrannho systmu proti pdu. Pi zhoren povtrnostnch podmnek je nutn vkov prce ukonit. Kad osoba mus bt pi pohybu po staveniti vybavena ochrannou pilbou a reflexnm pracovnm odvem nebo vestou. Vkov prce nesmj bt provdny jednotlivcem bez trvalho dozoru. Posouzen poteby koordintora bezpenosti a ochrany zdrav pi prci Stavba nen provdna svpomoc a je nutn stavebn povolen. Jeliko je pravdpodobn, e
na stavb bude pracovat vce ne jeden zhotovitel, mus bt uren koordintor BOZP (podle
zkona . 309/2006, 14/1) Posouzen poteby vypracovn plnu bezpenosti prce Protoe na stavb budou provdny i nebezpen prce (nap. prce ve vkopech hlubch
ne 5m) mus bt vypracovn pln bezpenosti prce. Podle zkona . 309/2006, 15/2
zajist zadavatel stavby, aby byl ped zahjenm vstavby vypracovn pln bezpenosti a
ochrany zdrav pi prci na stavenii. Pln bezpenosti prce, by v idelnm ppad ml bt vypracovn koordintorem BOZP.
E.1.1.9. ZDROJE
1.) Pednky pedmtu Provdn a stavebn management 1, FA esk vysok uen technick v Praze, 2015
2.) Internetov strnky firmy Zakldn staveb (http://zakladani.cz/), 2016 3.) Stavebn zkon 183/2006 Sb. 4.) Nazen vldy 591/2006 Sb. poadavky na bezpenost a ochranu zdrav pi prci na
stavenitch 5.) Nazen vldy 362/2005 Sb. poadavky na bezpenost a ochranu zdrav pi nebezpe
pdu 6.) Internetov strnky firmy Peri (http://www.peri.cz/), 2016 7.) Internetov strnky BOZP info (http://www.bozpinfo.cz/win/), 2016 8.) Vyhlka 499/2006 Sb. O dokumentaci staveb
-
E.1.1.9. ZDROJE
1.) Pednky pedmtu Provdn a stavebn management 1, FA esk vysok uen technick v Praze, 2015
2.) Internetov strnky firmy Zakldn staveb (http://zakladani.cz/), 2016 3.) Stavebn zkon 183/2006 Sb. 4.) Nazen vldy 591/2006 Sb. poadavky na bezpenost a ochranu zdrav pi prci na
stavenitch 5.) Nazen vldy 362/2005 Sb. poadavky na bezpenost a ochranu zdrav pi nebezpe
pdu 6.) Internetov strnky firmy Peri (http://www.peri.cz/), 2016 7.) Internetov strnky BOZP info (http://www.bozpinfo.cz/win/), 2016 8.) Vyhlka 499/2006 Sb. O dokumentaci staveb
-6,800
-6,000
800
6000
1000 600
96400
1000
600
96400 600
1000
600
2005
060
0
0,000
-6,800-6,000
0,000
-6,000-7,000
-7,000
STUDNY NA ODERPVN SPODN VODY
PEVRTVN B PILOTOVSTNA SE ZPORAMI
ZPOROV KOTVY
MANIPULAN PROSTORSVAHOVAN VKOP 40
PVODN PRBH TERNU
TAHOV PILOTY
-12,000
5200
TAHOV PILOTY
PEVRTVAN BPILOTOV STNA
PEDPOKLDANPRBH HPV
1775
0
2375
0
-
S02
S04
S05
S03
S06
S06
S06S06S06
5 NP + 2 PP 5 NP + 2 PP 5 NP + 2 PP
20000 18200 20000 18200 20000
2000
0
96400
STRAKONICK
U KR
LOV
SK
LOUK
Y
KOTE
VN
STRAKONICK
EKA VLTAVA
-6,450
-7,450
-0,450
+-0,000 +-0,000
-0,600
- 3,450
-6,450
-0,450
LEGENDAKANALIZACE SPLAKOV
PLYNOVOD NTL
VODOVOD - PITN VODA
OCHRANN PSMA INENRSKCH ST
VYSOK NAPT
BYTOV DM
STAVEBN OBJEKTY
S01 (A,B,C)
PPOJKA VODOVODUS02
PPOJKA KANALIZACES03
PPOJKA NTL PLYNOVODUS04
PPOJKA ELEKTINYS05
CHODNKS06
0,000 = 193,75 m n.m. Bpv
-
S02
S04
S05
S03
S06
S06
S06S06S06
5 NP + 2 PP 5 NP + 2 PP 5 NP + 2 PP
20000 18200 20000 18200 20000
2000
0
96400
STRAKONICK
U KR
LOV
SK
LOUK
Y
KOTE
VN
STRAKONICK
EKA VLTAVA
-6,450
-7,450
-0,450
+-0,000 +-0,000
-0,600
- 3,450
-6,450
-0,450
LEGENDAKANALIZACE SPLAKOV
PLYNOVOD NTL
VODOVOD - PITN VODA
OCHRANN PSMA INENRSKCH ST
VYSOK NAPT
BYTOV DM
STAVEBN OBJEKTY
S01 (A,B,C)
PPOJKA VODOVODUS02
PPOJKA KANALIZACES03
PPOJKA NTL PLYNOVODUS04
PPOJKA ELEKTINYS05
CHODNKS06
0,000 = 193,75 m n.m. Bpv
-
P 01
5 NP + 2 PP 5 NP + 2 PP 5 NP + 2 PP
20000 18200 20000 18200 20000
2000
0
96400
STRAKONICKSTRAKONICK
EKA VLTAVA
P 01 P 01
32000
P 02 P 02
P 03PLOCHA PROMONTVZTUE
P 04SKLDKA VZTUE
P 05SKLDKA BEDNN
P 06SKLDKASTAVEBNHOODPADU
P 07SKLDKAORNICEP 08
JEB
S02
S04
S05
S03
P 03PLOCHA PROMONTVZTUEK
ANCE
L
SKLA
D
SKLA
D
ATN
Y
ATN
Y
SOC.
ZA
Z.
P 08JEB
P 08JEB
LEGENDA
ZKAZ MANIPULACE S BEMENM
PLOCHA PRO PJEZD AUTOMIX A ZPRACOVN BETONU 6x20 mP 01
STAVEBN BUKA 2,5x6 m - 6 ksP 02
PLOCHA PRO MONT VZTUE 7x7 mP 03
SKLDKA VZTUE 7x12 mP 04
PLOCHA PRO USKLADNN BEDNN 7x13 mP 05
PLOCHA PRO STAVEBN ODPADP 06
SKLDKA STI ORNICEP 07
STAVEBN JEB WOLFF WK 71 SLP 08
-
P 01
5 NP + 2 PP 5 NP + 2 PP 5 NP + 2 PP
20000 18200 20000 18200 20000
2000
0
96400
STRAKONICKSTRAKONICK
EKA VLTAVA
P 01 P 01
32000
P 02 P 02
P 03PLOCHA PROMONTVZTUE
P 04SKLDKA VZTUE
P 05SKLDKA BEDNN
P 06SKLDKASTAVEBNHOODPADU
P 07SKLDKAORNICEP 08
JEB
S02
S04
S05
S03
P 03PLOCHA PROMONTVZTUEK
ANCE
L
SKLA
D
SKLA
D
ATN
Y
ATN
Y
SOC.
ZA
Z.
P 08JEB
P 08JEB
LEGENDA
ZKAZ MANIPULACE S BEMENM
PLOCHA PRO PJEZD AUTOMIX A ZPRACOVN BETONU 6x20 mP 01
STAVEBN BUKA 2,5x6 m - 6 ksP 02
PLOCHA PRO MONT VZTUE 7x7 mP 03
SKLDKA VZTUE 7x12 mP 04
PLOCHA PRO USKLADNN BEDNN 7x13 mP 05
PLOCHA PRO STAVEBN ODPADP 06
SKLDKA STI ORNICEP 07
STAVEBN JEB WOLFF WK 71 SLP 08
-
E.2
-
E.2.1. TECHNICK ZPRVA
E.2.1.1. CELKOV POPIS STAVBY
E.2.1.1.1. EL UVN STAVBY, ZKLADN KAPACITY FUNKNCH JEDNOTEK
Objekt slou pevn jako bytov dm s 24mi obytnmi jednotkami, kter se nachz ve tech nadzemnch objemech. Tato funkce je doplnna tymi menmi pronajmatelnmi prostory v parteru ulice Strakonick a temi vtmi pronajmatelnmi prostory na rovni n nplavky. Mezilehl patro (1.PP) tvo podzemn gare, nlec obyvatelm a zamstnancm retailovch
prostor.
E.2.1.1.2. CELKOV URBANISTICK A ARCHITEKTONICK EEN
E.2.1.1.2.1. Urbanistick een
Projekt navazuje na koncept urbanistickho een Smchova od architekt A69. Dm vytv
hranu nbe svm soklem a zrove umouje vizuln i pocitovou propustnost. Nadzemn hmota domu je rozdlena na ti kubick bloky o hran 20 metr, mezi ktermi vznik kvalitn veejn prostor charakteru nmst. Z tchto dvou prostor je umonn pm pstup k nbe eky. Na obou nmstch budou rst vzrostl platany javorolist, kter zkvalitn prostor jak pro nvtvnky nmst, tak pro residenty.
E.2.1.1.2.2. Architektonick een
Dm je podlouhlho obdlnkovho tvaru. V podzemn sti dm zabr celou dlku pozemku a vytv tak hranu nbe. V nadzemn sti pak vystupuj ti kubick hmoty. Kvli vkovmu rozdlu m dm dva partery jeden do ulice Strakonick a druh na pilehlou nplavku. V mezilehlm pate jsou podzemn gare. Jednotliv nadzemn kubusy s obytnou funkc jsou 4 a 5 patrov.
V dom je uplatnn koncept Raumplanu od Adolfa Loose, kter pracuje s vkovmi rovnmi podle funkce danho prostoru.
Obytn st domu poskytuje mnoho rznch rozmrovch i typologickch variant, dn byt
v dom nen stejn. Pdorys je rozdlen pomyslnou st na 9 tverc. V prostednm z nich je schodiov jdro s vtahem osvtlen stenm svtlkem, ostatn tverce zabraj byty. Schodit ve stednm atriu stoup vdy v rozch o 800 mm. Vznik tak vkov modul, kter dovoluje umstit vstup do bytu na jakkoliv vkov rovni v nsobku tto vky, tedy uplatnit Raumplan v bytovm dom.
V duchu Raumplanu jsou zpracovny i jednotliv byty. Nejvy svtlou vku m obvac pokoj a kuchyn (3700 mm), jakoto nejdleitj spolen prostory bytu. Ostatn obytn
mstnosti maj svtlou vku 2900 mm a koupelny, atny a prchody maj svtlou vku
minimln. Jednotliv byty jsou tedy vcerovov (vyjmku tvo dva byty v 1.NP, kter jsou zcela bezbarirov).
Vhodou konceptu je, e dm je vkov spornj a umouje dokonale vyut i zbytkov
prostory, kter v obyejnm dom zstavaj nevyuity. Typickm bytovm domm navrac toto een prostorovou a atmosfrovou rznorodost, kter jim chyb. Jednotlivm bytm dodv
velkorysost, intimitu a ulechtilost.
E.2.1.1.3. DISPOZIN A PROVOZN EEN
Provozn je v objektu rozdlena funkce obytn a funkce obchodn. Do obytnch prostor domu vede vdy samostatn vchod a samostatn vtah. Vstupy do pronajmatelnch komernch prostor v 1.NP jsou z pilehlch vnitnch nmst. Komern prostory ve 2.PP maj samostatn vstupy z pilehl n nplavky a jsou zcela oddleny od zbytku domu. Ob podzemn podla propojuj s rovn 1.NP dv venkovn schodit na vnitnch nmstch. Propojen gar s obytnou st dom zajiuje schodit i vtah. Na stee objektu se nachz sten zahrady, kter pslu k pilhajcm bytm.
2.NP a 5.NP maj ist obytnou funkci
V 1.NP krom komernch prostor se dle v kadm nadzemnm objemu nachz kolrna, klidov mstnost a odvtrvan mstnost pro uskladnn popelnic. Vstupy do obytnch st objektu
jsou v nadkrytch nikch.
V 1.PP se krom hromadnch gar pro rezidenty a zamstnance nalzaj sklepn kje (jedna
pro kad byt), strojovna autovtahu a kotelny.
Ve 2.PP se nachz 3 komern prostory a dle strojovna vzduchotechniky a kotelny. st
plochy zabraj tak kvtine pro stromy.
E.2.1.1.4. BEZBARIROV UVN STAVBY
Z principu konceptu Raumplan nemohou bt vechny byty bezbarirov, pesto jsou vyhrazeny dva byty s rovnou podlahou, kter mohou bt vyuvny osobami upoutanmi na invalidn vozk.
Pstup na veejn vnitn nmst je bezbarirov, vkov rozdl 450 mm pekonv rampa
o sklonu 1:16. Vstupy do komernch prostor jsou vybaveny dvemi s nulovou vkou prahu.
V hromadnch garch jsou vyhrazena dv stn pro osoby s ometenou monost pohybu a dal dv takovto stn se nalzaj venku na ternu.
Navren stavba je v souladu s ustanovenm vyhlky . 398/2009 Sb. o obecnch technickch
poadavcch zabezpeujcch bezbarirov uvn staveb.
E.2.1.1.5. HYGIENICK POADAVKY NA STAVBY
Vtrn je z dvodu hlukovho limitu eeno pomoc prvtrnk v konstrukci oken. Je mon vtrat i pirozen. Koupelny, WC a prostory nad sporkem jsou odvtrny vzduchotechnickm
potrubm. Pronajmateln prostory ve 2. PP jsou vtrny pomoc VZT jednotek. Gare jsou
vtrny pirozen, otvory ve zdech a stropu.
-
Vhodou konceptu je, e dm je vkov spornj a umouje dokonale vyut i zbytkov
prostory, kter v obyejnm dom zstavaj nevyuity. Typickm bytovm domm navrac toto een prostorovou a atmosfrovou rznorodost, kter jim chyb. Jednotlivm bytm dodv
velkorysost, intimitu a ulechtilost.
E.2.1.1.3. DISPOZIN A PROVOZN EEN
Provozn je v objektu rozdlena funkce obytn a funkce obchodn. Do obytnch prostor domu vede vdy samostatn vchod a samostatn vtah. Vstupy do pronajmatelnch komernch prostor v 1.NP jsou z pilehlch vnitnch nmst. Komern prostory ve 2.PP maj samostatn vstupy z pilehl n nplavky a jsou zcela oddleny od zbytku domu. Ob podzemn podla propojuj s rovn 1.NP dv venkovn schodit na vnitnch nmstch. Propojen gar s obytnou st dom zajiuje schodit i vtah. Na stee objektu se nachz sten zahrady, kter pslu k pilhajcm bytm.
2.NP a 5.NP maj ist obytnou funkci
V 1.NP krom komernch prostor se dle v kadm nadzemnm objemu nachz kolrna, klidov mstnost a odvtrvan mstnost pro uskladnn popelnic. Vstupy do obytnch st objektu
jsou v nadkrytch nikch.
V 1.PP se krom hromadnch gar pro rezidenty a zamstnance nalzaj sklepn kje (jedna
pro kad byt), strojovna autovtahu a kotelny.
Ve 2.PP se nachz 3 komern prostory a dle strojovna vzduchotechniky a kotelny. st
plochy zabraj tak kvtine pro stromy.
E.2.1.1.4. BEZBARIROV UVN STAVBY
Z principu konceptu Raumplan nemohou bt vechny byty bezbarirov, pesto jsou vyhrazeny dva byty s rovnou podlahou, kter mohou bt vyuvny osobami upoutanmi na invalidn vozk.
Pstup na veejn vnitn nmst je bezbarirov, vkov rozdl 450 mm pekonv rampa
o sklonu 1:16. Vstupy do komernch prostor jsou vybaveny dvemi s nulovou vkou prahu.
V hromadnch garch jsou vyhrazena dv stn pro osoby s ometenou monost pohybu a dal dv takovto stn se nalzaj venku na ternu.
Navren stavba je v souladu s ustanovenm vyhlky . 398/2009 Sb. o obecnch technickch
poadavcch zabezpeujcch bezbarirov uvn staveb.
E.2.1.1.5. HYGIENICK POADAVKY NA STAVBY
Vtrn je z dvodu hlukovho limitu eeno pomoc prvtrnk v konstrukci oken. Je mon vtrat i pirozen. Koupelny, WC a prostory nad sporkem jsou odvtrny vzduchotechnickm
potrubm. Pronajmateln prostory ve 2. PP jsou vtrny pomoc VZT jednotek. Gare jsou
vtrny pirozen, otvory ve zdech a stropu.
Mezi jednotlivm byty a ostatnmi prostory je zajitna poadovan kroejov a zvukov
neprzvunost.
Splakov kanalizace je pipojena do kanalizan st. Z prostor 2.PP je odpadn voda peerpvna.
Vtahy, autovtahy a stroje, kter mohou vyvolvat nedouc vibrace, budou podloeny na silent blocch. achta autovtahu je zvukov odizolovna od ostatnch prostor.
E.2.1.2. KAPACITY
Zastavn plocha: 1957 m2
Obestavn prostor: 36264 m3
Hrub podlahov plocha: 9276 m2
Maximln kapacita obyvatel: 98
24 bytovch jednotek
4 men pronajmateln prostory
3 velk pronajmateln prostory (nad 400m2)
1 hromadn gare pro 38 vozidel
E.2.1.3. TECHNICK POPIS STAVBY
Jedn se o obdlnkovou budovu s 5 nadzemnmi a 2 podzemnmi podlami. Objekt pekonv pn vkov rozdl 6 metr.
E.2.1.3.1. STAVEBN JMA
Vzhledem k ternnmu rozdlu 6 metr byla navrena pevrtvan pilotov stna ze elezobetonu na zpadn a stech severn a jn strany pozemku. Tlouka jednotlivch pilot je 600 mm a jsou zaloeny do hloubky 12 metr pod rove ulice Strakonick. Dno obdlnkov
stavebn jmy je v hloubce 6,9 metr pod rove ulice Strakonick. Pilotov stna je kotvena zporovmi kotvami.
E.2.1.3.2. ZKLADY
Budova je zaloena na zkladov desce ze elezobetonu C30/37 o mocnosti 600 mm. Pod sloupy
ve 2.PP je deska kotvena do nosnch vrstev zkladov pdy tahovmi piloty. Tyto piloty jsou
ze elezobetonu o prmru 600 mm a jdou do hloubky 12 metr pod rove ulice Strakonick. Piloty zajiuj stabilitu stavby proti vztlaku podzemn vody, zvlt pi povodnch.
E.2.1.3.3. KONSTRUKN SYSTM SPODN STAVBY
Konstrukn systm spodn stavby je kombinovan pn systm se sloupy a stnami ze
elezobetonu C30/37. Na pilotovu stnu je proveden torkrtovan betonov nstik a na dno
stavebn jmy je poloen podkladn beton o tlouce 100 mm. Na n je pot natavena
hydroizolace z asfaltovch ps, pot je vybetonovna zkladov deska a pot pipevnna tepeln izolace a vybetonovna nosn stna o tlouce 300 mm.
Rozmry sloup v podzemnch podla jsou 700x300 mm nebo 1400 x 300 mm. Tlouka vchodn stny je 200 mm. Stropy jsou jednostrann pnut desky ze elezobetonu C30/37 o mocnosti 200 mm a vynej je prvlaky o vce 500 mm.
E.2.1.3.4. KONSTRUKN SYSTM VRCHN STAVBY
V nadzemnch objemech objektu pechz konstrukn systm v obousmrn stnov se ztuujcm jdrem. Materil konstrukc je opt elezobeton C30/37.
Stropy jsou obousmrn pnut desky na zdi nebo skryt prvlaky. Mocnost stropu je 200 mm. Tlouka obvodovch nosnch stn je 200 mm, tlouka ztuujcho jdra je 250 mm.
Strop pod pochoz zelenou stechou s intenzivn vegetac, vynej piznan prvlaky o vce 400 mm.
E.2.1.3.5. VERTIKLN KOMUNIKACE
Veejn nmst jsou oproti chodnku vyvena o 450 mm, rozdl pekonvaj 3 schody (150/330
mm) a rampa pro vozke dlky 7200 mm (sklon 1:16). Vertikln komunikaci mezi veejnmi
vnitnmi nmstmi na rovni 1.NP, garemi v 1.PP a n nplavkou na rovni 2.PP zajiuje dvojice venkovnch tyramennch schodi (150/330 mm).
Z gar vede do obytnch nadzemnch objem trojice vtah Schindler 3100 (kabina 1400 x 1100 mm). Dle pak trojice jednoramennch schodi o 16 stupnch (255x187,5 mm). Tato schodit st do hlavnho schodiovho atria.
Stedem tohoto atria prochz vtah z gar a schodit je umstno po obvodu. Schodit se skld z monolitickch elezobetonovch podest, na kter jsou v rozch poloeny prefabrikovan elezobetonov ramena. Kad rameno je toit, s pti stupni (160/320 mm) a pekonv vkov rozdl 800 mm.
E.2.1.3.6. STECHA
Stecha je ploch o dvou rznch vkovch rovnch. Vt st stechy je nepochoz, na
zbytku se nachz pochoz zelen stecha s intenzivn vegetac. Tlouka substrtu umouje pstovat stromy. Pstup na tuto stechu je dky vkovmu rozdlu mon z pilehlch byt
pomoc schodit. Atika je zateplena a oplechovna pozinkovanm plechem. Nad stechu
vystupuje sten svtlk, kter osvtluje atrium. Dle se zde nachz prostupy komnu,
vzduchotechnickho potrub a odvtrn kanalizace.
-
E.2.1.3.7. OBVODOV PL
Obvodov pl je charakteristick svm zalomenm ostnm. Aby bylo mon doclit preciznho
a pesnho tvaru, jsou pouity fasdn dlce ze sklovlknobetonu. Ten umouje velmi pesn rozmry a pohledovou kvalitu, pi minimln tlouce dlce 20 mm. Dodavatelem je firma Polycon,
se kterou jsem nvrh a detaily fasdnho plt zkonzultoval.
Rozmry dlc jsou pizpsobeny zalomen ostn, kovmu modulu a vce jednotlivch pater,
vznik tak stavebnicov systm. Sklovlknobetonov dlce jsou kotveny pomoc kotev Halfen a
vyztueny hlinkovm rmem pro vt stabilitu. Tlouka jednotlivch dlc je 30 mm.
Pod dlci se nachz nopov folie, kter umouje odvtrn fasdy a zateplen z minerln vlny Isover, jej tlouka je promnliv podle zalomen dlc.
E.2.1.3.8. DLC KONSTRUKCE A PEDSTNY
Mezibytov stna je navrena z cihel Porotherm 30 P+D AKU. Vnitn pky jsou z cihel dvojho druhu Porotherm 8 Profi Dryfix nebo Porotherm 14 Profi Dryfix.
Instalan pizdvky v koupelnch a zchodech jsou v ppad stny se zchodovou msou z materilu Ytong pkovka tl. 150 mm. V ppad stny bez zchodov msy je pouita Ytong pkovka tl. 100 mm.
Ve. 2.PP je vzduchotechnick potrub vedeno za pedstnou ze sdrokartonu.
E.2.1.3.9. PODLAHY
Podlahy ve vech mstnostech maj tlouku 100 mm, v ppad podlah nad nevytpnmi prostorami je skladba doplnna patinou tepelnou izolac. V obytnch mstnostech jsou pouity devn parkety z dubovch palk tl. 12 mm, jejich kolm smr vlken je vhodn i pro podlahov topen, kterm jsou vybaveny. V koupelnch a WC je pouita keramick dlaby. Pro podlahy komernch ploch je pouita samonivelan cementov strka.
Viz. Skladby podlah E.2.3.5.1. a E.2.3.5.2.
E.2.1.3.10. OKENN VPLN
Jsou navrena hlinkov okna Schco AWS 65 s obvodovm tsnnm. Tato okna poskytuj dostatenou tepelnou izolaci a hlukovou neprzvunost. sti oken jsou vybaveny dovnit
otvravmi a vklopnmi kdly, zbytek je zasklen fixn. Okna jsou vybavena prvtrnky.
Porn een v ppad, e obklad od firmy Polycon a zateplovac systm Isover nespln porn poadavky (aby byl vytvoen vodorovn porn ps A+B+C=1200 mm) bude nutn
vybavit spodn sti oken pornm zasklenm. V souasnosti nejsou k dispozici zkouky, kter by ovily nutnost tohoto een.
E.2.1.3.11. DVEN VPLN
V bytech jsou navreny posuvn i otvrav dvee od vrobce Rimadesio model Ghost nebo Luxor. Vstupn bytov dvee a ostatn interirov dvee jsou od firmy Solodoor. Jako vstupn
domovn dvee byly vybrny dvee Schco ADS 75 Simply Smart.
E.2.1.3.12. VEGETACE A TERNN PRAVY
Na obou vnitnch nmstch jsou navreny vzrostl stromy. Jedn se o Platany Javorolist
(Platanus Acerofolia). Stromy vyrstaj z rovn podlahy 1.PP a skrze otvory v nmstch se jejich koruny rozvtvuj nad nmstm. Otvory jsou pekryty m. Stromy jsou pstovny v kvtinch, kter jsou soust konstrukce stavby a nachzej se ve 2.PP. Rozmr kvtin je 6150 x 6150 x 3150 mm, co je dostaujc pro vzrostl strom (koruna prmru 15 metr), kter by postupn zaplnil prostor nmst. Vka nasazen koruny od paty kmene je 5 metr
(tzn. 2 metry od rovn nmst).
Strom bude pstovn hydroponicky, vybran druh stromu dobe sn tento druh pstovn a nen kehk ani pi vysok rychlosti rstu, kter je v tomto ppad douc. Aby navren prostor fungoval u od potku, budou vysazeny ji vzrostl stromy o vce 4-6 metr. Pstebn souvrstv pro stromy je nsledujc: 900 mm pstebnho substrtu, 300 mm pechodov
vrstvy kameniva, neprokoeujc folie, 1950 mm hydroakumulan vrstvy hlny, hydroizolace.
Stromy budou kotveny do zkladov desky pomoc ocelovch lan a kotev, aby nedolo k jejich vychlen ze svisl osy pi silnm vtru. Stromy jsou zavlaovny deovou vodou z nmst, kter je vyspdovan do jejich kvtin. Pebyten voda je odvdna do eky Vltavy.
Na pochozch stech stech je navrena intenzivn vegetace je mon pstovat stromy pi jejch okrajch, uprosted pak kee a ni rostliny (tlouka substrtu je navrena ze
statickch dvod vy u okraj desek a ni uprosted). Sten zahrady jsou zavlaovny
vodou z nepochozch st stechy. Voda je chytna do retennch ndr a pebyten voda je odvdna do Vltavy.
Toto een bylo zkonzultovno s odbornkem na technologii krajinsk architektury Ing. Pavlem Boruskem, Ph.D.
E.2.1.3.13. TEPELN TECHNICK VLASTNOSTI KONSTRUKC A VPLN OTVOR
Konstrukce objektu jsou navreny tak, aby splovaly poadavky SN 730540-2 Tepeln ochrana budov. Izolan materily spluj poadavky protiporn ochrany.
-
E.2.1.3.12. VEGETACE A TERNN PRAVY
Na obou vnitnch nmstch jsou navreny vzrostl stromy. Jedn se o Platany Javorolist
(Platanus Acerofolia). Stromy vyrstaj z rovn podlahy 1.PP a skrze otvory v nmstch se jejich koruny rozvtvuj nad nmstm. Otvory jsou pekryty m. Stromy jsou pstovny v kvtinch, kter jsou soust konstrukce stavby a nachzej se ve 2.PP. Rozmr kvtin je 6150 x 6150 x 3150 mm, co je dostaujc pro vzrostl strom (koruna prmru 15 metr), kter by postupn zaplnil prostor nmst. Vka nasazen koruny od paty kmene je 5 metr
(tzn. 2 metry od rovn nmst).
Strom bude pstovn hydroponicky, vybran druh stromu dobe sn tento druh pstovn a nen kehk ani pi vysok rychlosti rstu, kter je v tomto ppad douc. Aby navren prostor fungoval u od potku, budou vysazeny ji vzrostl stromy o vce 4-6 metr. Pstebn souvrstv pro stromy je nsledujc: 900 mm pstebnho substrtu, 300 mm pechodov
vrstvy kameniva, neprokoeujc folie, 1950 mm hydroakumulan vrstvy hlny, hydroizolace.
Stromy budou kotveny do zkladov desky pomoc ocelovch lan a kotev, aby nedolo k jejich vychlen ze svisl osy pi silnm vtru. Stromy jsou zavlaovny deovou vodou z nmst, kter je vyspdovan do jejich kvtin. Pebyten voda je odvdna do eky Vltavy.
Na pochozch stech stech je navrena intenzivn vegetace je mon pstovat stromy pi jejch okrajch, uprosted pak kee a ni rostliny (tlouka substrtu je navrena ze
statickch dvod vy u okraj desek a ni uprosted). Sten zahrady jsou zavlaovny
vodou z nepochozch st stechy. Voda je chytna do retennch ndr a pebyten voda je odvdna do Vltavy.
Toto een bylo zkonzultovno s odbornkem na technologii krajinsk architektury Ing. Pavlem Boruskem, Ph.D.
E.2.1.3.13. TEPELN TECHNICK VLASTNOSTI KONSTRUKC A VPLN OTVOR
Konstrukce objektu jsou navreny tak, aby splovaly poadavky SN 730540-2 Tepeln ochrana budov. Izolan materily spluj poadavky protiporn ochrany.
UT1 =
-0,450
UT2
= -6
,450
-6,650
-7,250
-7,350
5100100
600
100
100
5100700200
11770230
-12,45
0-12,45
0
UT1 = -0,450
-6,650
-7,250-7,350
5100
100
600
5100
700 1177
0
230
-12,450-12,450
UT1 = -0,450
5100
100
600
100
100
1177
023
0
-12,450
100
100
5100
100
600
100
100-6,650
-7,250-7,350
-12,450
600200
300
95450300
200
600
96450
1725
060
029
00
96650
97850
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
A
B
C
D
E
400
200
400
200
400
200
400
200
400200
1905
0
300
200
600
2075
0
1905
0
300
200
600
6450 6450 6450 6200 6450 6200 6450 6450 6450 6200 6450 6200 6450 6450 6450
4800
4875
4875
4750
A A'
BB'
EZ A-A'
EZ
B-B'
PDORYS
300
4000
700
1150
6750
1150
700
4300
8425
2160
8460
300
4000
700
3825
1400
3825
700
4300
6750
300
6150
300
3000
1200
300
300
3100300
2800
300
300
300
4000
700
1150
6750
1150
700
4300
6750
300
6150
300
3000
1200
300
300
3100300
2800
300
300
-7,250-6,650
-7,250-6,650
-7,250-6,650
-12,45
0-0
,680
-12,45
0-0
,680
-12,450-0,680
-12,450-7,250
-12,450-7,250
-12,450-7,250
-12,450-7,250
600
600
600
600
600
600
600
600
LEGENDA MATERIL
ELEZOBETONOV NOSN KONSTRUKCEC 30/37
PVODN ROSTL ZEMINAVIZ. GEOLOGICK SONDA
BETON PROSTC 20/25
-
600 1900 8752600(150)
150300 150
26252600(150) 150
300226
26252750 150 300 150
26252600(150) 150 300
1900 8752600(150)
150300 150
26252750 150 300
1775 8752600(150) 150
3400
150
O1L O6P 015 O9 O1L O15 O1L
22002500
D12 22002500
D12
22002500
D12
8002100
D6P
22002500
D12
8002100
D6L
8002100
D6L
8002100
D6P
800
2100
D6L
800
2100
D6P
300
100
100600
300100 100
600
2376
400
130 600
A'A
50 600
1726
600 6150
300
6150
300
6150
300
5900
300
1 1-2 2 2-3 3 3-4 4
3175 3225 3225 3225 3225 3125
5
6200
A'
500
2300
2500
750
150
900
2200
175
900
2200
100
900
2200
175
900
2200
950
100
925
950
100
925
500
2300
2500
1500
700
775
300
1800
300
9002200 150
9002200
2100
300
6150
300
5900
300
100
385
2300
2500
2165
2300
2500
350
3050
1400
3050
1475
4000
300
300
5475
1200
100
1700
150
1700
100
1200300
6150300
5900300
1506300
3550
480
2770
48010500
3550
3100
450
6150
8250300
1950
300
1800300
50600 5500
61505485665 300
2100 4050300
100
2685
2165
2950
300
4000
700
3825
1400
3050
4700
4975
4975
4550
4300
450
700
3825
1400
3825
700
4000
300
200
300
100
100600
450
3850
700
1150
6750
1250
700
4200
300300
2925
300
2925
300
300
3550
750
1475
3050
1400
3050
5475
300
1327
5
1905
0
1725
0
6150300
6150300
6150
300
5900300
KOTEL ZTV
VDUCHOTECHNICKJEDNOTKA
VDUCHOTECHNICKJEDNOTKA
VDUCHOTECHNICKJEDNOTKA
KVTIN PROPSTOVN STROMU
-6,450P2.1
-6,450P2.3
-6,450P2.2
P2.5P2.4
PEDSTNASDROKARTON
PEDSTNASDROKARTON
NZEV MSTNOSTI.M. PLOCHA (m) POVRCHPODLAHY POZNMKAPOVRCH STNPOVRCHSTROPU
P2.1 KOMERN PROSTOR 439,41 m SP 1
LEGENDA MSTNOST
LEGENDA MATERIL
ELEZOBETONOV NOSN KONSTRUKCEC 30/37
MEZIBYTOV PKA Z AKUSTICKCH TVRNIC tl. 300 mmPOROTHERM AKU Z 30, ZDNA NA TENKOVRSTV CEMENTOV LEPIDLO + OMTKA TUKOV
PKA tl. 150 mmPOROTHERM 11,5 AKU P+D, ZDNA NA TENKOVRSTV CEMENTOV LEPIDLO + TUKOV OMTKA
PKA tl. 100 mmPOROTHERM 8 PROFI DRYFIX P+D, ZDNA NA TENKOVRSTV CEMENTOV LEPIDLO + TUKOV OMTKA
TEPLN IZOLACE - MINERLN VLNAISOVER NF 333
P2.2 KOTELNA 13,14 m SP 1P2.3 STROJOVNA VZT 106,75 m SP 1P2.4 ZCHODY 5,91 m OBKLADSP 1P2.5 ZCHODY 5,91 m SP 1
BETON PROSTC 30/37
POZNMKA
- INSTALAN PIZDVKY VKOUPELNCH A ZCHODECH JSOU VPPAD STNY SE ZCHODOVOU MSOUZMATERILU YTONG PKOVKA TL. 150 MM. VPPAD STNY BEZ ZCHODOV MSY JE POUITA YTONGPKOVKA TL. 100 MM
- SPECIFIKACE OKENNCH A DVENCH VPLN, ZMENICKCH A KLEMPSKCH VROBK, SKLADBY PODLAH,STECH A SVISLCH KONSTRUKC VIZ. ST E.2.3.
OBKLAD
NTROMTKA OMTKA
NTR
OMTKAOMTKA
NTR NTR
-
600
150
8751500(950)
1900
300150
8751500(950)
1900
300 150
2625(950) 150 300 150
2625(950) 150
300150
2625(950)
150300 150
2625(950) 150
300 150
8752300(150)
1775
300
962 8751500(950)
962
300 150
O5P O5P O1L O5LZ6 Z6 Z6 Z6
600 6150
300
6150
300
6150
300
5900
300
12345678910111213
14
15209528051250
16x255/187,51800
1970
D11
900
2100
D8L
800
1970
D9P
800
1970
D9P
800
1970
D9P
800
1970
D9P
800
1970
D9L
800
1970
D9L
800
1970
D9L
800
1970
D9L
800
1970
D9L
800
1970
D9L
800
1970
D9L
18001970
D1118001970
D1118001970
D11
11002100
D13
11002100
D13
D14
D14
9002050
586100
9002050
540100
9002050
540100
9002050
588300
1489 1440 1440 1488
1200
2200
9002050
586
100
9002050
540
100
9002050
540
100
9002050
587
1001489 1440 1439 1487
300
2038
100
1200
100
2038
300
7500
300
1975
150
3350
300
300
1838
300
963
1825
2700
1400
2700
1225
150
1250
150
3350
300
100
100600
1100
1000
1900
2050
450
585
1500
1265
2625
600
400
3300
150
2850
150
6150
150
6300300
5900
300
450
1875
2050
1025
150
708
1267
991
1900
2050
450
4200
700
3925
1400
3925
700
3900
300
125 50
125
300
150
19002050
800
6150
300
300100 100
600
150
100100
6150
300
6150
300
5900
300
8665
1720
3765
480
2770
480 1620
6150
300
2040 2070 2040300
5000
2500450 2500 450
9150
400
300
1200
200
3001850
300
3750300
2150
100
1591 100 1591 100 1591
791 9002050
791 9002050
791 9002050
5000
2500675 2500 475
1200
2200
1500
1800
1200
100
1400
100
300
900
600
6150300
5900300
1400
1905
0
2376
400
130 600
1725
0
1 1-2 2 2-3 3 3-4 4
3175 3225 3225 3225 3225 3125
5
6200
VTAHOVACHTA
VTAHSCHINDLER3100
MOTORAUTOVTAHU
KOTELZTV
34353637383940414243
10x330/150
P1.4P1.5P1.6
P1.7-3,000N1.5
-3,000P1.1
1
P1.2
P1.3
PROSTOR PRO STROM
SMRJZDY
SMRJZDY
AUTOVTAHGMV VL3000-3500 kg
AUTOVTAHGMV VL3000-3500 kg
A'A
SS1
SS1
SS1
SS3
SS3
SS3
SS3
STN
STN
PR
O VO
ZK
E
(VOL
N P
ROST
OR P
RO V
STU
P VP
RAVO
)
-3,000-3,000
-3,000
-3,000
-3,000
-3,000
4700
4975
4975
4550
NZEV MSTNOSTI.M. PLOCHA (m) POVRCHPODLAHY POZNMKAPOVRCH STNPOVRCHSTROPU
N1.5 SCHODIT 11,67 m OMTKA OMTKASP 1
LEGENDA MSTNOST
LEGENDA MATERIL
ELEZOBETONOV NOSN KONSTRUKCEC 30/37
MEZIBYTOV PKA Z AKUSTICKCH TVRNIC tl. 300 mmPOROTHERM AKU Z 30, ZDNA NA TENKOVRSTV CEMENTOV LEPIDLO + OMTKA TUKOV
PKA tl. 150 mmPOROTHERM 11,5 AKU P+D, ZDNA NA TENKOVRSTV CEMENTOV LEPIDLO + TUKOV OMTKA
PKA tl. 100 mmPOROTHERM 8 PROFI DRYFIX P+D, ZDNA NA TENKOVRSTV CEMENTOV LEPIDLO + TUKOV OMTKA
TEPLN IZOLACE - MINERLN VLNAISOVER NF 333
P1.1 HROMADN GARE 1460 m NTR NTRSP 1P1.2 KJE 33,78 m SP 1P1.3 36,81 m SP 1P1.4 KOTELNA 20,58 m SP 1P1.5 TECHNICK MSTNOST 9,56 m SP 1P1.6 11,06 m SP 1P1.7 STROJOVNA 12,15 m SP 1.1 VTAHOV ACHTA 46,12 m NTRSP 1
BETON PROSTC 30/37
POZNMKA
- INSTALAN PIZDVKY VKOUPELNCH A ZCHODECH JSOU VPPAD STNY SE ZCHODOVOU MSOUZMATERILU YTONG PKOVKA TL. 150 MM. VPPAD STNY BEZ ZCHODOV MSY JE POUITA YTONGPKOVKA TL. 100 MM
- SPECIFIKACE OKENNCH A DVENCH VPLN, ZMENICKCH A KLEMPSKCH VROBK, SKLADBY PODLAH,STECH A SVISLCH KONSTRUKC VIZ. ST E.2.3.
KJE
TECHNICK MSTNOST
OMTKAOMTKANTR
NTRNTR
NTR
NTRNTRNTRNTRNTRNTRNTR
1 KJE = 2,93m1 KJE = 2,23m
-
1617
181920212223
2425
2627
28 29 30
302
1250
963
1720
962
1250
302
1477
3191
1477
1477 3191 1477
5x320/160
5x320/160
2265
2265
3021250 3645 1250
2037 2070 2040
+3,200
+4,000
+4,800
Z1
VTAHOVACHTA
VTAHSCHINDLER3100
SH
250
250 5x320/160
302
6145
6145
Z1
Z1 Z2
Z2
Z4L
Z3L
1
23
600150
26255000 (150)
1502625
5000 (150)2625
3400 (150)600
600 19050 600
20250
600
150
2625
5000
(150)
150
3050
5000
(150)
150
2675
2550
150
1100
2675
2550
150
3075
1900
875
3400
(150)
150
600
600
5475
300
7500
300
5475
600
2025
0
600
150
26253400 (150) 150 300
1025 8752600 (950)
1025300 150
26253400 (150) 150
3525150
8752200 150
26253400 (150) 150
600
600 600
1027
5
150
2625
2625
2600
(150)
150
600
600
600
300150 150300150
O10 O10 O8L O12 O8P
O10
D14
D14
O3P
O8P
O16
2025
0
20250
1 1-2 2 2-3 3 3-4 4
Z6
A'A
26253400 (150)
1503001502625
3400 (150)
1503001502625
3400 (150)
150300150 150
150
2625
2600
(150)
150
300
150
150
300
150
6150
300
2925
900
150
2175
300
6150
O12
1900
3004500
150
4875150
9375
O2L O1L O6L
O14
O8L
12345678910111213
14
15
16
900
2100
D8P
800
2100
D7P
900
2100
D1
800
2100
D2
800
2100
D8P
900
2100
D8P
900
2100
D8P
800
2100
D6L
9002100 D10
8002100 D6P
9002100 D1900
2100D1
4500150
4875150150
27756450
300
150 2775150
2275
100
900
100
1500
150
4500
1125 9002200
1350
1100
1975
2200
275
2800
5325
150
300
7500
300
150
5325
1500150
18752200
525 350
150
1750
200
500 10002200
1502250
4200
300150
500 10002200
2450 450 1750
300
300
209528051250
1250 1750 150 3000
300
300
6150 6750 6150
480
2770
48010500
2950
3200
300
1775
100
1200
150
600
2325
6150
100
900
2200
875
2325
2925
300
1775
150
1900
2175
150
6150
875
1975
2200
3300
6150
300
150
2025
150
3675
150
300
6150
1775
2900
750 10002200
600
1750 10002200
25010002200
1750250
4875
6600
9376
6150
1250
150
1250
300
2125
54
3450
9654
1200
531747
7050
5940
660
330
330
450
450
4505450
2640 2970
34353637383940414243
16x255/187,5
10x330/150
1473
7
400
300
300
+- 0,000KP.1
1
-3,000N1.5
+- 0,000N1.3
+- 0,000N1.1
+- 0,000N1.2
+- 0,000A.4
+- 0,000A.2
+- 0,000A.3
+- 0,000A.5
+- 0,000A.9
+- 0,000A.8
+- 0,000A.7 A.6
A.1
N1.4+- 0,000
+- 0,000
+- 0,000
+- 0,000
+- 0,000
D8P
SS1
3175 3225 3225 3225 3225 3125
3175
3225
3225
3225
3225
3175
AUTOVTAHGMV VL3000-3500 kg
AUTOVTAHGMV VL3000-3500 kg
(1100-2200)
(2200) (2200)
(2200)
SS1
SS1
SS1
SS1
SS2
NZEV MSTNOSTI.M. PLOCHA (m) POVRCHPODLAHY POZNMKAPOVRCH STNPOVRCHSTROPU
A.1 ZDVE 33,84 m SP 1
LEGENDA MSTNOST
LEGENDA MATERIL
ELEZOBETONOV NOSN K