ANALÝZA STÁVAJÍCÍCH PŘESHRANINÍCH HOSPODÁŘSKÝCH …€¦ · pro realizaci projektu...
Transcript of ANALÝZA STÁVAJÍCÍCH PŘESHRANINÍCH HOSPODÁŘSKÝCH …€¦ · pro realizaci projektu...
ANALÝZA STÁVAJÍCÍCH PŘESHRANIČNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH
AKTIVIT NA ÚZEMÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE A OPOLSKÉHO
VOJVODSTVÍ
Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.
Dokument „Analýza stávajících přeshraničních hospodářských aktivit na území
Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství“ byl zpracován jakožto základní dokument
pro realizaci projektu „Přeshraniční kooperační síť pro rozvoj podnikání a trhu práce“ reg.
číslo CZ.3.22/2.1.00/12.03440, který je spolufinancován z prostředků ERDF a státního
rozpočtu v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská
republika 2007 – 2013.
Tento dokument zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů,. s. r.o.,
Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.: +420 595 136 023,
http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected].
Autorský tým:
Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D.
Ing. Hana Doleželová, Ph.D.
Ing. Ivana Foldynová
Mgr. Jan Špaček
Ing. Michal Samiec
Ing. Karin Gajdová
a kolektiv
Zpracováno ke dni 7. 2. 2014
Obsah
Úvod ........................................................................................................................................... 4
1 Analýza současného stavu česko-polské spolupráce ...................................................... 6
1.1 Česká a Polská republika v rámci Evropské unie ........................................................... 8
1.2 Možnosti mezinárodní spolupráce ................................................................................ 10
1.3 Rozdíly v legislativní úpravě podnikání v České republice a v Polské republice ........ 11
1.4 Socioekonomická analýza Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství ........... 13
1.5 Analýza spolupráce v jednotlivých oborech podnikání Moravskoslezského kraje
a Opolského vojvodství ................................................................................................ 18
1.6 Možnosti finanční podpory malého a středního podnikání .......................................... 21
1.7 Databáze zájemců o spolupráci .................................................................................... 22
2 Klastry a klastrová politika ........................................................................................... 22
2.1 Klastrová politika České a Polské republiky ................................................................ 24
2.2 Analýza současné česko-polské spolupráce v oblasti klastrů ....................................... 26
3 Identifikace problémových oblastí ............................................................................... 27
3.1 Problémové oblasti česko-polské přeshraniční spolupráce .......................................... 28
3.2 Problémové oblasti spolupráce Moravskoslezského kraje a Opolského
vojvodství ..................................................................................................................... 29
3.3 Faktory zapříčiňující dosavadní neúspěšnost podnikatelů ........................................... 29
4 Shrnutí příležitostí a SWOT analýza ............................................................................ 30
4.1 Shrnutí příležitostí ........................................................................................................ 30
4.2 SWOT analýza .............................................................................................................. 32
5 Příručka pro podnikatele ............................................................................................... 33
6 Závěr ............................................................................................................................. 34
7 Seznam zkratek ............................................................................................................. 34
8 Seznam zdrojů a použitá literatura ............................................................................... 35
9 Přílohy .......................................................................................................................... 38
4
Úvod
Tento dokument byl vytvořen jakožto základní dokument pro realizaci projektu „Přeshraniční
kooperační síť pro rozvoj podnikání a trhu práce“.
Rozvoj přeshraniční kooperace patří mezi jednu z priorit Evropské unie. Hlavním cílem
spolupráce je zajištění vyváženého a udržitelného rozvoje evropských příhraničních oblastí,
snížení negativních dopadů hranic jako správních, právních a fyzických překážek, řešení
společných problémů a využívání nevyužitého potenciálu. Mezi Českou a Polskou republikou
existují silné společenské a hospodářské vazby, jenž mají dlouhou tradici. Významným
předpokladem hospodářského růstu po obou stranách hranice je podpora vytváření vhodného
prostředí pro vznik a rozvoj malého a středního podnikání, které tvoří důležitý sektor tržní
ekonomiky obou zemí.
Studie vznikla v rámci Operačního program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská
republika 2007 – 2013 a navazuje na Program Iniciativy Společenství Interreg IIIA Česká
republika – Polská republika, který probíhal v letech 2004 – 2006. Hlavním cílem programu
byla přeshraniční spolupráce a rozvoj česko-polského příhraničí. Jednalo se především o
posilování hospodářských, společenských a kulturních vztahů, společnou péči o přírodní
bohatství, rozvoj cestovního ruchu, budování flexibilního trhu práce a jiných oblastí rozvoje.
Právě vytvoření fungujícího a flexibilního přeshraničního trhu práce bylo jednou z priorit
realizace projektu „Přeshraniční kooperační síť pro rozvoj podnikání a trhu práce“.
Metodologie analytické části
Pro dodržení potřebné odborné úrovně postupu, budou použité metody vycházet z principů
triangulace. Jednotlivé body komplexní zprávy jsou formulovány na základě dat a informací
získaných z více (optimálně tří) na sobě nezávislých zdrojů, případně jsou data a informace
zpracovány a ověřeny prostřednictvím nejméně tří metod.
Obrázek 0.1: Proces zpracování analýzy
V rámci analytické části byl proveden desk research legislativy, strategických, koncepčních a
jiných dokumentů týkajících se česko-polské přeshraniční spolupráce na úrovni států a
Evropské unie. Uvedená metoda je jedním ze základních nástrojů výzkumu, který dokáže
poskytnout mnoho cenných a důležitých podkladů. Analyzovány byly dokumenty, jež jsou
stěžejními materiály pro přeshraniční spolupráci a představují důležité podklady pro analýzu
stávajících přeshraničních hospodářských aktivit na území Moravskoslezského kraje a
Opolského vojvodství:
Externí
dostupné
informace
Interní
dostupné
informace
Dotazníkové
šetření
5
Clusters in the Opolskie Voivodeship, 2012,
Klastry w Polsce, 2011,
Koncepcja klastra, 2011,
Národní klastrová strategie 2005-2008,
Program rozvoje Moravskoslezského kraje na období 2010 – 2012,
Rozporządzenie Ministra Gospodarki z dnia 2 grudnia 2006 r.,
Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2020,
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání,
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních
korporacích),
Zákon o podmínkách a kontrole poskytování veřejné pomoci podnikatelům Sb.
Polské republiky z roku 2000 č. 60, pol. 704,
Zákon o svobodě podnikání Sb. Polské republiky z r. 2004, č. 173, pol. 1807 ve znění
pozdějších změn,
Zákoník práce Sb. Polské republiky z roku 1974 č. 21, pol. 94 ve znění pozdějších
změn,
a další.
Během analytické části kromě výše uvedených sekundárních dat byla v široké míře využita
vlastní primární data. Na úrovni České republiky i Polské republiky proběhl průzkum
prostřednictvím expertních rozhovorů s odborníky na česko-polskou přeshraniční spolupráci
a se zástupci různých organizací zainteresovaných v daném území. Průzkum byl proveden za
účelem získání informací přímo od aktérů zapojených do problematiky přeshraniční
spolupráce České a Polské republiky. Mezi respondenty expertních rozhovorů patřili
především zástupci vědecké sféry, euroregionů, veřejné správy, místní samosprávy nebo
lokálních institucí.
Tabulka 0.1: Oslovení experti
Země Jméno Organizace/obor Pozice
Česká republika
Ing. Jaroslav Balcárek Okresní hospodářská komora Bruntál ředitel
Ing. Zdeněk Jarmar Euroregion Praděd ředitel
František Molík Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje ředitel
Mgr. David Rucki Přeshraniční spolupráce expert
Země Jméno Organizace/obor Pozice
Polská republika
mgr inż.Mariusz Łapka Katedra Inżynierii Biosystemów, Politechnika Opolska asistent
Piotr Mielec Opolska Regionalna Organizacja Turystyczna ředitel
Barbara Stankiewicz Gliwice
Józef Skiba Rada Powiatu Prudnickiego místostarosta
Další metodou, kterou byla zjišťována primární data, je dotazníkové šetření, ve kterém byli
formou e-mailu v součinnosti zpracovatele a zadavatele osloveni malí a střední podnikatelé
z obou regionů. Oslovení malí a střední podnikatelé byli vybráni ze všech sekcí klasifikace
ekonomických činností (NACE) metodou náhodného stratifikovaného výběru tzn., že
subjekty byly rozděleny do skupin homogenních podle určitého kritéria, a poté náhodně
6
vybíráni z těchto skupin. V rámci Moravskoslezského kraje bylo osloveno celkem 1 000
subjektů. Podmínky zařazení do databáze Opolského vojvodství splnilo 990 subjektů. Byl
zjišťován současný stav česko-polské spolupráce a faktory zapříčiňující dosavadní
neúspěšnost podnikatelů. Na základě výsledků z tohoto šetření byla vytvořena databáze
skutečných i potencionálních zájemců o přeshraniční podnikatelskou spolupráci. Díky
zvolenému postupu došlo k optimálnímu propojení informačních zdrojů a následnému využití
získaných informací.
Součástí studie jsou statistické a multikriteriální analýzy založené na geoinformačních
systémech (GIS), jejichž prostřednictvím se provádí modelování reálného světa zobrazeného
ve formě prostorových dat (geodat).
Výsledky analytické části, poznatky a informace byly shrnuty formou SWOT analýzy, tedy
analýzy silných, slabých stránek a příležitostí a hrozeb v oblasti přeshraniční spolupráce
malých a středních podnikatelů Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství. SWOT
analýza představuje efektivní podklad pro nalezení vzájemných synergií mezi pozitivními a
negativními skutečnostmi za účelem identifikace potenciálu budoucího rozvoje a současných
problémů, se kterými se Moravskoslezský kraj a Opolské vojvodství musí potýkat a definuje
tak rozvojové potřeby pro budoucí spolupráci v oblasti podnikání a trhu práce.
Výše popsané metody, které byly využity v rámci analýzy stávajících přeshraničních aktivit
na území Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství, přispěly k vytvoření databáze
skutečných i potencionálních zájemců o přeshraniční spolupráci v oblasti podnikání a k
identifikaci faktorů zapříčiňujících dosavadní neúspěšnost podnikatelů.
1 Analýza současného stavu česko-polské spolupráce
Evropa a její sídelní systém, neboli prostorové uspořádání měst a obcí, se vyznačuje značnou
stabilitou své hierarchické i prostorové struktury. O řadě současných ekonomických a
společenských procesů lze říci, že probíhají na pozadí sídelního systému vytvořeného zcela
odlišnými socioekonomickými podmínkami a tento systém transformují pouze velice pomalu.
Pro pochopení současné situace v Evropě a zejména struktur jednotlivých národních sídelních
systémů je tedy důležité brát na zřetel historický sídelní vývoj a jeho hlavní činitele.
V moderním období je nejvíce frekventovanou představou lokalizace evropského
ekonomického jádra, idea tzv. Modrého banánu, což je urbanizované území táhnoucí se
z jihovýchodní Anglie do severní Itálie zahrnující města jako např. Londýn, Brusel,
Amsterdam, Kolín nad Rýnem, Frankfurt nad Mohanem, Curych či Milán, ale také např. staré
průmyslové regiony West Midlands nebo Porúří. Takto vymezená centrální oblast zahrnuje až
40 % evropského obyvatelstva a vykazuje významně vyšší ukazatele míry urbanizace a
ekonomické výkonnosti (Hospers, 2003).
Vedle tradiční městské osy Modrého banánu se hovoří i o alternativních rozvojových osách
evrospkého sídelního systému, vycházejících z nového geo-ekonomického uspořádání Evropy
a aktivit tzv. nové ekonomiky – jde např. o tzv. Nový banán (viz obr. 1.1), do kterého spadají
i oba zkoumané regiony, tj. další potenciální evropské jádro táhnoucí se od severu Německa
přes západní a jihozápadní Polsko, Českou republiku, Slovenskou republiku, Rakousko,
severozápadní Maďarsko, Slovinsko a sever Chorvatska zahrnující města jako Hamburk,
Berlín, Drážďany, Praha, Brno, Ostrava, Vratislav, Opole, Katovice, Bratislava, Vídeň,
Budapešť, Graz, Záhřeb nebo Lublaň.
7
Obrázek 1.1: Jádrové oblasti Evropy
Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008
V jedné z rozvojových os tzv. Nového banánu se nachází i česko-polská příhraniční oblast,
která má v oblasti podnikání a trhu práce obrovský hospodářský potenciál, jelikož obě země
spojuje mnoho společných oblastí, mezi něž patří především podobnost jazyků, kulturního a
historického dědictví, konkurenceschopná průmyslová odvětví (dřevařství, stavebnictví) apod.
Obě země v současnosti vyvíjí velké úsilí k posílení vzájemných podnikatelských a
obchodních vazeb, což by přispělo k výraznému ekonomickému rozvoji tohoto regionu.
Česko-polské obchodní obraty v prvním kvartálu 2011 v poměru k meziročním vzrostly o
34,8 % a činily 3,5 miliardy EUR (ČSÚ, 2012). Polsko je v součtu třetím nejvýznamnějším
obchodním partnerem České republiky po Německu a Slovensku. Stejně tak Česká republika
patří po mnoho let k největším obchodním partnerům Polska. V roce 2012 byla v pořadí 3.
nejvýznamnější destinací pro polský export (6,3 %) za Německem (25,1 %), Velkou Británií
(6,7 %) a před Francií (5,8 %), Ruskem (5,4 %), Itálií (4,9 %) a Nizozemskem (4,5 %). Ve
stejném období byla Česká republika 7. nejdůležitější zemí pro polský import (3,7 %) za
Německem (21,1 %), Ruskem (14,3 %), Čínou (9,0 %), Itálií (5,1 %), Francií (4,0 %) a
Nizozemskem (3,8 %) (Polsko-česká obchodní spolupráce, 2013).
Hospodářské komory z česko-polské příhraniční oblasti mají za cíl dále podporovat
hospodářskou a obchodní spolupráci včetně posilování příhraničního trhu. Toho chtějí
zainteresované hospodářské komory na obou stranách hranice dosáhnout plným využitím
potenciálu místních podniků a zvýšením jejich konkurenční schopnosti v rámci EU. Jako
8
prioritní se jeví oblasti výměny informací a podpory podniků a podnikatelů. V rámci rozvoje
podnikání je podporována aktivita malých a středních podniků rozšiřováním a usnadňováním
přístupu k právním a daňovým předpisům sousedního státu, zvláště v příhraniční oblasti.
Dalšími podporovanými aktivitami je snižování poplatků za transhraniční bankovní převody a
rozhovory v sítích mobilních operátorů, snaha o provázání vzdělávacího systému
s podnikatelským včetně spolupráce podniků s výzkumnými pracovišti a školami po obou
stranách hranic (Memorandum o česko-polské hospodářské a obchodní spolupráci
v pohraniční oblasti, 2011).
Do budoucna polské ministerstvo infrastruktury a rozvoje předpokládá posilování vazeb mezi
sídly v česko-polském příhraničí (obr. 1.2). V roce 2030 lze oproti roku 2010 očekávat
posílení ekonomických vazeb zejména mezi Moravskoslezským krajem, Slezským a
Opolským vojvodstvím. Zejména posílí vazby mezi hustě zalidněnými aglomeracemi Ostravy
a Katowic. Tato oblast patří k potenciálně nejlépe integrovaným přeshraničním prostorům
Česka.
Obrázek 1.2: Funkční provázání struktury osídlení
Zdroj: Ministerstwo Infrastruktury i Rozwoju
1.1 Česká a Polská republika v rámci Evropské unie
Česká republika i Polská republika jsou od roku 2004 členy Evropské unie. Platí pro ně tedy
stejná pravidla jak pro obchodování v rámci unie, tak i se zeměmi mimo ni. V případě
obchodování uvnitř se jedná o „vnitřní trh Evropské unie“, při obchodování s třetími zeměmi
hovoříme o „společné obchodní politice Evropské unie“ Nejprve je stručně přiblížena
společná obchodní politika EU, později je podrobněji rozebrán vnitřní trh EU, který je pro
vzájemnou kooperaci Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství stěžejní.
9
Společná obchodní politika Evropské unie
Evropská unie a její členské státy prosazují při obchodování s třetími zeměmi společnou
obchodní politiku, ve které je uplatňovaná jednotná úprava obchodních vztahů, závazná pro
všechny členské státy EU. Členské země neprosazují vůči třetím zemím samostatnou
obchodní politiku a na dovozy i vývozy jsou v rámci EU uplatňovány jednotné úpravy
obchodních vztahů. Evropská unie jako celek zajišťuje výhodný přístup zboží na trhy třetích
zemí a zároveň otevírá svůj trh pro zahraniční artikly (Common commercial policy, 2013).
Vnitřní trh Evropské unie
Pro rozvoj česko-polské spolupráce je zásadní vnitřní trh EU, který již přes padesát let
prochází kontinuálním vývojem a musí flexibilně reagovat na aktuální změny v hospodářství,
demografii či legislativě. Vytvoření fungujícího vnitřního trhu patřilo již od roku 1957, kdy
byly uzavřeny tzv. Římské smlouvy, mezi hlavní úkoly zakladatelských států tehdejšího
Evropského hospodářského společenství. Postupem času byly odstraňovány bariéry jako cla
nebo kvóty, ale obchodu mezi členskými zeměmi nadále bránily odlišné národní technické
předpisy. Na hranicích mezi členskými státy nadále probíhaly kontroly zboží i osob. Rovněž
daňové rozdíly deformovaly obchod mezi členskými státy.
Proto byl v roce 1987 přijat Jednotný evropský akt, který měl za úkol dokončit vnitřní trh
Evropské unie. To se z větší části povedlo do roku 1993. Výsledkem bylo odstranění kontroly
pohybu zboží uvnitř unie, dále pak svoboda při usazování podnikatelů v jiných členských
zemích, volný prostor pro poskytování služeb přes hranice, otevření trhu veřejných zakázek
nebo odstranění překážek pro volné přesuny kapitálu mezi členskými zeměmi (Jednotný
evropský akt, 2013). V témže roce byla přijata Maastrichtská smlouva, která navázala na
vytvoření vnitřního trhu zavedením hospodářské a měnové unie. Vznikla tak společná
evropská měna, která odstranila kolísání měnových kurzů zúčastněných zemí, čímž se snížila
nejistota v obchodech mezi členskými zeměmi (Maastrichtská smlouva o Evropské unii,
2013). V roce 1997 s přijetím Amsterodamské smlouvy přibyla k vnitřnímu trhu také
koordinovaná politika zaměstnanosti, díky níž si pravomoci mezi sebe rozdělily unijní orgány
a členské státy. Politika zaměstnanosti je stále výlučně v příslušnosti členských států, nicméně
je koordinována orgány EU (Evropská Rada, Evropská komise).
V roce 2000 byla vyhlášena tzv. Lisabonská strategie, která měla za úkol zvýšení
efektivnosti vnitřního trhu a jeho dobudování v některých odvětvích, čímž se mělo dospět
k plně funkčnímu trhu. V roce 2005 byl navržen upravený program do roku 2010 (Lisabonská
smlouva, 2007). V letech 2011 a 2012 vyšla dvě vydání dokumentu Akt o jednotném trhu,
jež mají za úkol podnítit hospodářský růst hlavně slabých regionů a posílit důvěru občanů
v jednotný trh. (Akt o jednotném trhu, 2011 a Akt o jednotném trhu II, 2012). Česko-polské
příhraničí je oblastí, která může čerpat ekonomické prostředky z různých fondů určených na
podporu regionálního rozvoje v Evropské unii. Tyto aktivity jsou zaštiťovány v rámci
regionální politiky EU.
Regionální politika Evropské unie
Přestože Evropská unie jako celek patří mezi nejbohatší regiony světa, existují v prosperitě
členských států výrazné rozdíly. Ve své regionální politice Evropská unie usiluje o zvýšení
úrovně hospodářské, sociální a teritoriální spolupráce. Výdaje na regionální rozvoj v letech
2007 – 2013 představovaly více než třetinu rozpočtu EU (přibližně 347 miliard eur). Zmíněné
finanční prostředky pocházejí ze tří zdrojů: Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský
sociální fond a Fond soudržnosti. Evropská unie finančně podporuje především země střední a
východní Evropy a snaží se o růst jejich územní soudržnosti eliminováním bariér dostupnosti
10
okrajových regionů pomocí lepšího spojení s centrálními oblastmi (Evropská unie: Regionální
politika, 2013). Začínající a inovativní podnikatelé mohou čerpat největší objem finančních
prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Tyto prostředky jim mohou pomoci
rozšířit jejich podnikatelské aktivity a expandovat do zahraničí. V případě, že tam chtějí
podnikatelé zahájit svou činnost, existují pro ně tzv. jednotná kontaktní místa.
Jednotné kontaktní místo v rámci Evropské unie
Ve snaze liberalizovat poskytování služeb na vnitřním trhu EU byla Evropským parlamentem
a Radou Evropy přijata směrnice (2006/123/ES) o službách na vnitřním trhu, která členským
státům uložila povinnost zřídit tzv. jednotná kontaktní místa (points of single contact). Česká
republika směrnici o službách do svého právního řádu transponovala v podobě zákona č.
222/2009 Sb., o volném pohybu služeb. Polská republika směrnici o službách do svého
právního řádu implementovala v podobě zákona o službách z března 2010 (Sb. Polské
republiky č. 47, pol. 278). Jednotná kontaktní místa poskytují informace nezbytné pro
zahájení podnikání v členských zemích EU. Předávají příslušnému správnímu orgánu žádosti
o oprávnění k poskytování služby podané na základě jiného právního předpisu než
živnostenského zákona. Přijímají a předávají příslušným správním orgánům oznámení a
hlášení učiněná na základě jiného právního předpisu od osob podnikajících na základě
oprávnění podle jiného právního předpisu nežli živnostenského zákona. Na příklad advokáti,
lékaři, architekti, umělci nebo daňoví poradci. (Vznik jednotného kontaktního místa pro
podnikatelskou veřejnost, 2013). Hlavním portálem jednotného kontaktního místa v České
republice je www.businessinfo.cz. Hlavním portálem jednotného kontaktního místa v Polské
republice je www.eu-go.gov.pl.
1.2 Možnosti mezinárodní spolupráce
V rámci možnosti přeshraniční spolupráce regionů a podnikatelů existují aktivity, které
mohou výrazně zkvalitnit vzájemnou územní spolupráci. Některé z nich jsou prioritně
zaměřeny na spolupráci území jako celku a jiné výhradně na kooperaci v oblasti malého a
středního podnikání. Na spolupráci čtyř sousedních regionů je založeno Evropské seskupení
pro územní spolupráci TRITIA.
Evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) TRITIA
Seskupení zahrnuje území Slezského vojvodství (Polská republika), Opolského vojvodství
(Polská republika), Moravskoslezského kraje (Česká republika) a Žilinského samosprávného
kraje (Slovenská republika). Na rozloze více než 34 tisíc km2 žije dohromady 7 855 000
obyvatel, což z tohoto územního celku dělá jeden z největších v rámci evropské spolupráce.
Sídlo seskupení je ve městě Cieszyn na hranici Česka a Polska. Regiony spojují především
společné historické a kulturně jazykové tradice. Mezi hlavní oblasti spolupráce patří doprava
a infrastruktura, hospodářská spolupráce, cestovní ruch, energetika, obnovitelné zdroje a
životní prostředí. Existují i další přidružená témata spolupráce, mezi něž patří: krizové řízení,
kultura, lidské zdroje, vzdělávání (včetně užší spolupráce v oblasti terciéru – vysoké školy),
spolupráce veřejných institucí – stáže, sport. Do ESÚS TRITIA je zapojeno mnoho aktérů:
euroregiony, města a obce, vysoké školy, odborná sdružení (hospodářské komory, klastry)
nebo organizace zabývající se přeshraniční spoluprací. Zdrojem finančních prostředků jsou
projekty Operačních programů přeshraniční spolupráce České a Polské republiky, České a
Slovenské republiky a Polské a Slovenské republiky. V současnosti seskupení zpracovává dva
projekty podporující regionální podnikatele. Jedná se o projekty „Trvale udržitelné
podnikání“ a „Jste tím co jíte“. Strategie ESÚS TRITIA má za cíl identifikovat a definovat
11
potřeby územího seskupení a v období od roku 2014 má sloužit jako podklad pro efektivní
čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU (Evropské seskupení pro územní spolupráci,
2011).
Enterprise Europe Network
Další možností přeshraniční kooperace je Enterprise Europe Network, což je služba působící
v 56 zemích světa podporující zahraniční spolupráci podnikatelů. V České republice je
zastoupena konsorciem jedenácti partnerů. Koordinátorem služby je Technologické centrum
Akademie věd ČR. Financování zajišťuje Evropská unie z Rámcového programu EU pro
konkurenceschopnost a inovace a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Enterprise Europe
Network poskytuje odborné služby zaměřené na podporu a zvyšování konkurenceschopnosti
zejména malých a středních podniků. Aktivity sítě zahrnují odborné poradenství pro
podnikatele a informace o jednotném evropském trhu, asistenci při mezinárodním
technologickém transferu, podporu při vyhledávání zahraničních obchodních kontaktů či
projektových partnerů pro mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji. Síť také nabízí
konzultace k ochraně duševního vlastnictví (Enterprise Europe Network, 2014).
1.3 Rozdíly v legislativní úpravě podnikání v České republice a v Polské
republice
Přestože jsou Česká republika i Polská republika od roku 2004 členy Evropské unie a jejich
legislativy se od této doby významně přizpůsobily směrem k evropské podobě, stále existují
rozdíly v legislativě obou států, daňovém systému, pracovním právu, obchodních smlouvách,
způsobu investičních pobídek nebo ve zvykových zvláštnostech. Podrobněji jsou česko-
polské legislativní rozdíly popsány v příručce pro podnikatele.
Podnikání v obou zemích prošlo v posledních letech mnohými legislativními i
administrativními změnami. V roce 2008 vstoupila v České republice v platnost takzvaná
„velká novela“ živnostenského zákona, která výrazně zjednodušila jak zahájení, tak samotný
výkon podnikání (Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání). Mezi hlavní novinky
patří snížení počtu živností z dosavadních 261 na 95 a změna dokladu živnostenského
oprávnění. Dosavadní živnostenské listy, které byly vydávány ke každé živnosti zvlášť,
nahradil jediný dokument, a to výpis z živnostenského rejstříku. Výrazným zjednodušením
prošel i samotný registrační formulář (Podnikání v ČR, 2013). S počátkem roku 2014 došlo
k zásadní změně české legislativy, s čímž souvisí zrušení obchodního zákoníku, a to bez
náhrady. Část jeho úpravy je přesunuta do nového občanského zákoníku, část je zrušena
úplně. Úpravu obchodního rejstříku nově obsahuje zákon o veřejných rejstřících právnických
a fyzických osob (tzv. rejstříkový zákon). Nový zákon o obchodních korporacích přebírá
pouze část věnující se obchodním společnostem a družstvům. Není nástupcem obchodního
zákoníku, ale pouze úzce zaměřeným předpisem zabývajícím se specifickou oblastí
právnických osob – obchodními korporacemi (Zákon č. 90/2012 o obchodních společnostech
a družstvech).
V Polské republice vstoupil v roce 2004 v platnost zákon o svobodě podnikání (Sb. Polské
republiky z r. 2004, č. 173, pol. 1807 ve znění pozdějších změn). Stejně jako novela v Česku,
zavádí i zákon v Polsku řadu zjednodušení pro podnikatele jak při zahajování hospodářské
činnosti, tak v jejím průběhu. Bylo nastaveno kvalitnější právní prostředí umožňující účinnější
ochranu podnikatelských zájmů a zároveň byl snížen počet dokumentů souvisejících se
zahájením hospodářské činnosti (Podnikání v Polsku 2013, 2012a). Podnikatelé v obou
zemích musí dle zákona odvádět státu nejrůznější povinné platby - daně.
12
Daňový systém České republiky je ve svých hlavních znacích podobný systémům většiny
vyspělých, zejména evropských zemí. Daňové příjmy pocházejí zhruba ve stejné míře z
nepřímých a přímých daní. Mezi přímé daně v ČR patří daň z příjmu fyzických osob, daň
z příjmu právnických osob, daň z nemovitostí, daň silniční, daň dědická, darovací a z převodu
nemovitostí. Nepřímé daně v ČR jsou tři - daň z přidané hodnoty, spotřební a ekologická daň
(Ministerstvo financí ČR, 2013). Polský daňový systém je svou strukturou (přímé a nepřímé
daně) podobný českému, ale je relativně složitý a obsahuje řadu možností úlev a výjimek
(Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, 2013). Daňový systém obou států úzce souvisí
s právní úpravou pracovní činnosti.
Pracovní právo je v České republice upraveno zákonem č. 262/2006 Sb. ze dne 21. dubna
2006. Účinnosti nabyl dne 1. ledna 2007 a zrušil platnost dřívějšího zákoníku práce z roku
1965. Nový zákoník práce upravuje české individuální pracovní právo. V roce 2012 nabyla
účinnosti důležitá novela tohoto zákona, která mimo jiné upravila proplácení přesčasové,
noční a víkendové práce, zkušební dobu, konkurenční doložku nebo rozšiřuje výpovědní
důvody (Zákon č. 262/2006 Sb.). V souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku se od
ledna 2014 mění další soukromoprávní norma a nabývají účinnosti související předpisy, které
obsahuje speciální zákon č. 303/2013 Sb. Zároveň 1. 1. 2014 nabývá účinnosti nový zákon o
obchodních korporacích, který není nástupcem obchodního zákoníku, ale přebírá pouze tu
část stávajícího obchodního zákoníku, která se týká fungování obchodních společností a
družstev. Zákon o obchodních korporacích dosavadní právní úpravu v mnohém modifikuje a
doplňuje. Jeho cílem je přitom vytvořit moderní právní základ pro fungování obchodních
korporací, který přispěje k podnikatelsky atraktivnějšímu právnímu prostředí.
Základním právním předpisem, který upravuje formu pracovního práva v Polské republice, je
několikrát novelizovaný zákon ze dne 26. června 1974 – Zákoník práce (Sb. Polské republiky
č. 21, pol. 94 ve znění pozdějších změn). Zmíněný zákon je o více než třicet let starší než jeho
česká obdoba a upravuje vznik a zánik pracovního poměru, povinnosti a práva zaměstnavatele
a zaměstnance, pracovní dobu, dovolené, ochranu práce, bezpečnost a hygienu práce nebo
řešení sporů v pracovním poměru. Některé informace vztahující se k povinnostem subjektů
pracovního práva se nacházejí i v jiných právních předpisech (Podnikání v Polsku 2013,
2012b). Při provozování podnikání musí být vztahy mezi dvěma soukromými subjekty
ošetřeny právními dokumenty – smlouvami.
Obchodní smlouvy a jejich právní úprava spadají v České republice do soukromého práva,
které je typické tím, že ve vztazích, které upravují právní předpisy, jsou si účastníci právních
vztahů rovni. Smlouvy jsou upravovány občanským a obchodním zákoníkem. Veškeré
smlouvy týkající se závislé práce upravuje zákoník práce. To znamená, že jestliže se uzavírá
např. kupní smlouva se státem jako s prodávajícím, má stát ve vztahu založeném touto
smlouvou stejnou právní pozici jako jakýkoliv jiný prodávající. Se zrušením obchodního
zákoníku k 1. lednu 2014 dochází v České republice k odstranění dvoukolejnosti závazkového
práva, které je zcela nekoncepčně upraveno jak v občanském, tak i v obchodním zákoníku.
Díky tomu odpadnou problémy s určováním toho, jakým zákoníkem se má řídit konkrétní
závazek (např. kupní smlouva) a bude posílena právní jistota.
V Polsku je většina obchodních smluv zakotvena v občanském zákoníku. Pouze některé jsou
upravovány obchodním zákoníkem a zákoníkem práce. Smlouvy se dělí na jednostranné nebo
oboustranné, nepovinné (bez právní povinnosti jejich uzavření) nebo závazné (s právní
povinností jejich uzavření). Jsou rozlišovány také smlouvy podle délky trvání na krátkodobé,
dlouhodobé a jednorázové. Smlouvy slouží podnikatelským subjektům jako právní ochrana i
13
závazek. Podnikatelé v obou zemích mohou možnost čerpat dotace na svou činnost
prostřednictvím státních investičních pobídek.
V České republice upravuje podmínky pro investory zákon č. 72/2000 Sb., o investičních
pobídkách, který byl naposledy novelizován 12. července 2012. Organizačně se o podporu
investorů stará Agentura pro podporu podnikání a investic – CzechInvest. Zažádat o investiční
pobídky může jak česká, tak i zahraniční fyzická nebo právnická osoba. Jejich příjemcem ale
smí být pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky. Momentálně v ČR
funguje několik základních forem investičních pobídek – sleva na dani z příjmů právnických
osob, převod území za zvýhodněnou cenu, hmotná podpora na vytvořené pracovní místo,
hmotná podpora na školení a rekvalifikace zaměstnanců, hmotná podpora na pořízení majetku
(v případě strategické investiční akce) (Investiční pobídky: Vaše brána k prosperitě, 2013).
V Polsku je základní rámec poskytování jakékoli státní pomoci podnikatelským subjektům
dán zákonem o podmínkách a kontrole poskytování veřejné pomoci podnikatelům (Sb. Polské
republiky č. 60/2000, pozice 704), který vstoupil v platnost počátkem roku 2001. Zákon se
vztahuje na formy poskytování státní pomoci, ať jde o investiční pobídky, restrukturalizační
programy, programy regionálního rozvoje, odstraňování následků přírodních katastrof aj.
Organizačně se podporou investorů zabývá Polská agentura pro informace a podporu
zahraničních investic – PAIiIZ (Polska Agencja Informacji i Inwestycji Zagranicznych S.A,).
Systém investičních pobídek se dá rozdělit do tří oblastí. První oblastí jsou nosné sektory
polského hospodářství, kterými jsou sektor služeb, elektronika, automobilový průmysl,
biotechnologie, výzkum a vývoj nebo letectví. Druhou oblastí je 14 speciálních
ekonomických zón a třetí oblastí je místní podpora podnikatelům ze strany obcí (Polský
systém pobídek pro investory, 2011).
Velmi důležitým aspektem pro proniknutí podnikatelů na zahraniční trh je seznámení se se
zvykovými zvláštnostmi cizí země. Podnikatelské zvyky se mohou při překročení státní
hranice a se změnou obchodní povahy jedinců často významně lišit.
1.4 Socioekonomická analýza Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství
Za účelem podrobnějšího seznámení s regiony Moravskoslezského kraje a Opolského
vojvodství je v následujícím textu provedena základní socioekonomická analýza obou území
zahrnující administrativní členění, demografický, sociální a ekonomický vývoj. Rovněž je
provedena základní komparace obou regionů.
Socioekonomická analýza Moravskoslezského kraje
Moravskoslezský kraj patří mezi 14 českých krajů, které v evropské klasifikaci územních
statistických jednotek řadíme na úroveň NUTS 3. Na vyšší úrovni NUTS 2 v České republice
existuje celkem 8 regionů soudržnosti, kdy Moravskoslezský kraj je zároveň regionem
soudržnosti Moravskoslezsko. Regionem kategorie NUTS 0 i NUTS 1 je Česká republika.
Dalšími kategoriemi jsou kategorie LAU 1 a LAU 2, které od 1. ledna 2008 nahradily
klasifikační jednotky NUTS 4 a NUTS 5. Systém LAU je určen zejména pro potřeby
statistiky regionů. V rámci kategorie LAU 1 je v Moravskoslezském kraji 6 okresů, v rámci
České republiky celkem 77. Nejnižší kategorií regionů je LAU 2, která zahrnuje v ČR celkem
6250 obcí, v Moravskoslezském kraji jich je 300.
Demografický vývoj
V Moravskoslezském kraji žilo na konci roku 2012 celkem 1 226 602 obyvatel. Pokračuje
pokles krajské populace. Tento trend se v roce 2012 ještě prohloubil. Snižující se počet
14
obyvatel byl zapříčiněn jak záporným migračním saldem, které vykazovalo hodnotu -2 650
osob, tak i výrazným přirozeným poklesem, kdy narozených bylo o 1 361 méně než
zemřelých (11 787 narozených, 13 148 zemřelých). Kraj se tak propadnul na své historické
populační minimum. V rámci krajů České republiky zaznamenal Moravskoslezský kraj v roce
2012 nejvyšší populační úbytek. Naděje dožití při narození, tzv. střední délka života, má
trvale rostoucí tendenci. V uplynulém roce dosáhla v případě mužů 73,3 roků, v případě žen
již 79,7 let (ČSÚ, 2013).
Sociální vývoj
Index stáří se od roku 2007 do roku 2012 výrazně zvýšil z hodnoty 97,2 % na úroveň 112,5
%, což znamená, že na 100 dětí ve věku 0-14 let připadá 112,5 seniorů ve věku 65 a více let.
Podíl osob v postproduktivním věku byl v roce 2012 16,4 %. Dlouhodobě se snižuje počet
osob se základním a středním vzděláním bez maturity. Naopak roste počet vysokoškolsky
vzdělaných osob. Jejich podíl byl 12,9 % v roce 2012. Počet pracujících vzrostl v roce 2012
na 600,1 tisíc osob, čímž se zvýšil o 0,7 % oproti předchozímu roku. Obecná míra
nezaměstnanosti se v roce 2012 proti roku 2011 zvýšila a činila 9,5 %. V roce 2012 úřady
práce evidovaly 24,3 uchazečů na 1 volné pracovní místo, což činilo meziroční nárůst o 35 %.
Průměrná nominální hrubá měsíční mzda v roce 2012 vzrostla o 2,4 % a dosáhla hodnoty
24 479 Kč. Faktorem ovlivňujícím reálnou výši mzdy je i zvyšující se cenová úroveň (inflace)
vyjádřená indexem spotřebitelských cen. Koncem roku 2012 se inflace vyšplhala na 103,3 %.
Celková průměrná reálná mzda tak meziročně klesla o 0,7 % (ČSÚ, 2013).
Ekonomický vývoj
Hrubý domácí produkt Moravskoslezského kraje meziročně rostl a v roce 2011 činil 317 835
Kč na jednoho obyvatele, což řadí kraj na páté místo v ČR. V rámci krajské komparace
zemědělství v ČR není produkce Moravskoslezského kraje nijak významná. Zaměstnanost
podle odvětví národního hospodářství byla v roce 2011 následující: v sektoru zemědělství,
lesnictví a rybolovu bylo zaměstnáno 8 517 (1,7 %) obyvatel, v odvětví průmyslu 151 923
(30,1 %).
V rostlinné produkci patří kraj mezi podprůměrné. Poněkud významnější roli v rámci celé ČR
pak zastává produkce živočišná. Průmyslová produkce ve větších průmyslových firmách po
propadu v roce 2009 opět dynamicky roste. Rozsah stavební výroby v roce 2011 poklesl,
produkce stále nedosahuje objemu předkrizového období. Silniční nákladní doprava v rámci
kraje má klesající trend. Naopak přeprava osob v rámci kraje je ze 70 % zabezpečována po
silnici. Železniční dopravou byla v rámci kraje i z pohledu vývozu mimo kraj přepravena
výrazně větší tonáž. Osobní železniční dopravou se přepravilo v roce 2012 o 0,8 % méně osob
než v roce předchozím (ČSÚ, 2013).
Infrastruktura a hospodářství
výhodná dopravní poloha na rozmezí tří států – České republiky, Slovenské republiky
a Polské republiky,
napojení kraje na mezinárodní silniční i železniční systém, mezinárodní letiště
Ostrava-Mošnov,
průmysl na severovýchodě území kraje (především oblast Ostravské aglomerace),
těžební (černé uhlí), hutnický, strojírenský a automobilový průmysl,
zemědělství převládá spíše v západní části území kraje,
bohaté zásoby nerostných surovin (černé uhlí, zemní plyn, vápenec, žula, mramor,
břidlice, sádrovec, štěrkopísky, písky a cihlářské jíly).
15
Město Ostrava
Přirozeným centrem a hlavním městem Moravskoslezského kraje je Ostrava s počtem
296 224 obyvatel (SLDB, 2011). Ostravou protékají čtyři významné toky, kterými jsou Odra,
Ostravice, Opava a Lučina.
Ostrava není pouze centrem těžkého průmyslu, ale rovněž se zde rozvíjí kultura a vzdělanost.
Ve městě fungují 4 stálá divadla. Mezi nejvýznamnější kulturní památky patří Dolní oblast
Vítkovic nebo Slezskoostravský hrad. Ve městě sídlí 4 vysoké školy a několik
vysokoškolských institutů.
Socioekonomická analýza Opolského vojvodství
Opolské vojvodství se v rámci klasifikace územních statistických jednotek NUTS řadí do
kategorie NUTS 2 společně s dalšími 15 polskými vojvodstvími. Regionů NUTS 1 je
v Polsku celkem 6 a vznikají spojením jednotlivých vojvodství. Opolské vojvodství spadá do
Jihozápadního regionu. Regionem NUTS 0 je Polská republika. Nižší územní statistická
jednotka než vojvodství je region NUTS 3, kterých je v celém Polsku 66, ale v Opolském
vojvodství pouze 2 (Opolský a Niský). Do kategorie LAU 1 (dřívější NUTS 4) se v Polsku
řadí celkem 379 okresů (powiaty) z nichž je 314 okresů a 65 měst s okresním právem (zde
patří největší města v Polsku). V Opolském vojvodství je těchto okresů celkem 12. Nejnižší
statistickou jednotkou evropské klasifikace je kategorie LAU 2 (dřívější NUTS 5), která
zahrnuje polské obce (gminy), kterých je v Opolském vojvodství 71 a v celém Polsku celkem
2479.
Demografický vývoj
V roce 2011 žilo v Opolském vojvodství 1 013 950 obyvatel, což znamená pokles o téměř
padesát tisíc obyvatel oproti stavu v květnu roku 2002, kdy byla populační velikost vojvodství
1 065 000. Živě narozených v roce 2011 bylo 8 720. Počet zemřelých v témže toce byl 9 733.
Počet osob v postproduktivním věku v roce 2011 byl 17,4 %, což je nárůst o 2,4 % oproti
roku 2002 (Urząd Statystyczny w Opolu, 2012).
Sociální vývoj
Struktura obyvatel Opolského vojvodství je podobná jako v případě Moravskoslezského kraje.
170 304 osob je v předproduktivním věku, 663 371 osob v produktivním věku a 180 275 osob
ve věku postproduktivním. Index stáří měl v roce 2011 hodnotu 105,9 %, tedy připadalo 106
seniorů na 100 dětí. Registrovaná míra nezaměstnanosti poklesla oproti roku 2010 o 0,3 % na
13,3 %. V produktivním věku bylo zaměstnáno 58,8 % obyvatel. Podíl vysokoškolsky
vzdělaných obyvatel v roce 2011 v Opolském vojvodství činil 13,6 %. V akademickém roce
2011/2012 navštěvovalo vysoké školy celkem 38 024 studentů. Ve městech žije 52,3 %
obyvatel Opolského vojvodství (Urząd Statystyczny w Opolu, 2012).
Ekonomický vývoj
Podle odvětví národního hospodářství bylo v roce 2011 v sektoru zemědělství, lesnictví a
rybolovu zaměstnáno 50 551 (16,1 %) osob, v odvětví průmyslu 76 237 (24,3 %)
zaměstnaných. Oproti Moravskoslezskému kraji je v Opolském vojvodství podstatně vyšší
podíl osob (o téměř 15 %) zaměstnaných v zemědělství, zatímco podíl pracovníků v průmyslu
je naopak o téměř 6 % nižší (Urząd Statystyczny w Opolu, 2012).
16
Infrastruktura a hospodářství
výborná dopravní infrastruktura a napojení na vnitrostátní i mezinárodní silniční síť
(centrální poloha na křižovatce cest Berlín - Vídeň - Praha - Varšava - Kyjev)
velmi dobré podmínky pro zemědělství
velké zdroje minerálů
dřevozpracující, papírenský, chemický, kovoobráběčský průmysl a stavebnictví,
hutnictví, sklářská výroba a výroba keramiky
Město Opole
Hlavní město Opolského vojvodství má více než 130 000 obyvatel. Opole leží na řece Odře,
která městem protéká v délce 20 km. Nejvýznamnější památkou je katedrála Vyvýšení sv.
Kříže, kde jsou pohřbeni příslušníci opolské větve královského rodu Piastovců. Zachovalé
historické jádro nabízí i další pamětihodnosti, mezi které rozhodně patří radnice a také
Piastovská věž - pozůstatek knížecího zámku. Obě památky pocházejí ze 13. století.
Opole je nejen správním centrem regionu, ale rovněž centrem kultury a vzdělanosti (je sídlem
3 vysokých škol a 2 vysokoškolských institutů).
Vzájemná komparace obou regionů
Pro bližší popis struktury obou regionů jsou níže uvedeny základní administrativní,
demografické, sociální a ekonomické údaje Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství.
Tabulka 1.1: Základní statistické údaje obou regionů
Moravskoslezský kraj Opolské vojvodství
Rozloha 5 427 km2 9 412 km
2
Počet obyvatel 1 230 613 1 013 950
Hustota zalidnění 226,8 obyv./km2 107,7 obyv./km
2
Živě narození 11 807 8 720
Hrubá míra porodnosti 9,6 8,6
Zemřelí celkem 13 384 9 733
Hrubá míra úmrtnosti 10,9 9,6
Přirozený přírůstek -1 577 -1 013
Migrační saldo -2 515 -2 258
Celkový přírůstek -4 092 -3 271
Počet žen na 100 mužů 104 107
Hrubá míra přirozeného přírůstku -1,3 -1,0
Index ekonomického zatížení* 43,5 % 52,8 %
Míra registrované nezaměstnanosti 11,2 % 13,3 %
Podíl vysokoškoláků 12,0 % 14,3 %
Poznámka*: Index ekonomického zatížení je poměr počtu seniorů a dětí k počtu obyvatel v ekonomicky aktivním
věku.
Zdroj: Český statistický úřad, 2011; Główny Urząd Statystyczny, 2011
Ačkoliv má Opolské vojvodství téměř dvojnásobnou rozlohu oproti Moravskoslezskému
kraji, tak má nižší celkový počet rezidentů. Hustota zalidnění v Moravskoslezském kraji
dosahuje úrovně přibližně 227 obyvatel na čtvereční kilometr. V Opolském vojvodství je
hustota zalidnění o více než polovinu nižší na úrovni necelých 108 obyvatel na kilometr
čtvereční. Ukazatel hustoty zalidnění vypovídá mnoho o sídelní struktuře, která je typická pro
17
oba regiony. Zatímco Moravskoslezský kraj je spíše městského charakteru s některými vysoce
urbanizovanými oblastmi - 76,9 % obyvatel žije ve městech (ČSÚ, 2001), Opolské vojvodství
je naopak venkovského charakteru - 52,3 % obyvatel žije ve městech (GUS, 2011). Výrazně
se liší také podíl osob zaměstnaných v primárním a sekundárním hospodářském sektoru.
Zatímco v Moravskoslezském kraji je zaměstnán výrazně nižší počet obyvatel v priméru.
V Opolském vojvodství je naopak méně pracovníků v sekundárním sektoru.
Moravskoslezský kraj a Opolské vojvodství nejsou příliš homogenní regiony. Mají odlišnou
průmyslovou strukturu, podíl městského obyvatelstva i hustotu zalidnění. Zatímco
Moravskoslezský kraj se orientuje především na těžký a strojírenský průmysl, Opolské
vojvodství je podle struktury zaměstnáných v jednotlivých sektorech spíše zemědělsky
rozvinutý region. Přestože je Moravskoslezský kraj převážně průmyslový, jeho západní část
(oblast Bruntálska, Krnovska či Opavska), sousedící s Opolským vojvodstvím má více
zemědělský charakter. Pávě zemědělství je jedním z oborů, který má v tomto regionu
potenciál k rozvoji přeshraniční spolupráce.
Moravskoslezský kraj si ve svém programu rozvoje dává za cíl být republikovým lídrem
v aktivních partnerstvích, koordinované politice i v konkrétních opatřeních na trhu práce
(Program rozvoje Moravskoslezského kraje na období 2010-2012). Zároveň má kraj
vymezeny strategické cíle do roku 2020. Velká část z nich je výrazně zaměřena na snižování
nezaměstnanosti, podporu investic, vytváření nových pracovních pozic a podnikatelů. Mezi
specifické strategické cíle ovlivňující trh práce patří např.:
zlepšení exportní výkonnosti místních malých a středních firem a posílit jejich
zapojení do globálních hodnotových řetězců,
podpora zakládání nových podnikatelských subjektů (malých středních podnikatelů
včetně fyzických osob – OSVČ a mladých podnikatelů,
získat do kraje investory nejen k činnostem s vysokou přidanou hodnotou
zlepšení koordinace aktivit zaměřených na růst zaměstnanosti,
snížení nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po kvalifikovaných pracovních
silách v jejich počtu, struktuře a kvalitě (Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na
léta 2009-2020, 2012).
V zájmu naplňování specifických strategických cílů je potřeba rozvíjet v nejrůznějších
oblastech aktivní přeshraniční spolupráci. Jedná se o administrativní, politickou,
hospodářskou nebo jinou formu kooperace. Nejdůležitější pro budoucí rozvoj kooperace
analyzovaných regionů je propojení Opavska, Bruntálska a Krnovska s oblastí Opolska,
jelikož tato oblast patří k potenciálně prosperujícím územím. V přiložené mapě na obrázku
1.3 jsou znázorněny rozvojové osy a osy pro potenciální rozvoj Moravskoslezského kraje.
Osy byly expertně vymezeny na základě ekonomických a dopravních vztahů. Jedna z os pro
potenciální rozvoj směřuje z Opavy a Krnova směrem na Opole. V oblasti společné hranice
jsou vzájemné vazby mezi oběma regiony logicky nejsilnější a v budoucnu by právě tato
oblast mohla patřit mezi hospodářsky silná území. Současná ekonomická situace obou
regionů není příliš dobrá. Potenciál rozvoje přeshraniční spolupráce je ale právě v takovýchto
lokalitách velmi významný.
18
Obrázek 1.3: Rozvojové osy Moravskoslezského kraje
Zdroj: PROCES
1.5 Analýza spolupráce v jednotlivých oborech podnikání Moravskoslezského
kraje a Opolského vojvodství
V současnosti je ve vyspělých evropských zemích velmi aktuální spolupráce mezi podnikateli
a vědeckovýzkumnými institucemi. Zmíněná spolupráce může mít hned několik druhů podob
a může být různě intenzivní. Formy kooperace mohou být založeny na smluvní či
institucionalizované (vztažené k právní formě) spolupráci. Nejrozšířenější formy spolupráce
jsou:
Klastry - soubory regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a
organizací - zejména institucí terciárního vzdělávání (vysokých škol, vyšších odborných škol)
- jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti (Jihočeská
agentura pro podporu inovačního podnikání, 2014). Blíže viz samostatná kapitola 2.
19
Technologické platformy - oborová seskupení sdružující „klíčové hráče“ významného
odvětví ekonomiky na národní úrovni, jejichž cílem je stanovit strategii dalšího rozvoje
daného odvětví a realizovat společné projekty v oblasti výzkumu a vývoje (Jihočeská
agentura pro podporu inovačního podnikání, 2014).
Póly excelence - společná výzkumně-vývojovou infrastruktura a platforma pro spolupráci v
daných specifických odvětvích v regionu zaměřená na výzkum a inovace v oblasti špičkových
technologií. Jedná se zejména o high-tech obory, odvětví zpracovatelského průmyslu a
multimodální odvětví (Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání, 2014).
Existují také další formy spolupráce:
duální formy studia,
společné výzkumné agendy,
vědecko-technické parky,
centra excellence,
kompetenční centra (Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání, 2014).
V současnosti na úrovni obou regionů neexistují ve zmíněných formách spolupráce žádné
významné společné aktivity. Probíhají sice snahy o vznik přeshraničních klastrů například
v oblasti cestovního ruchu a rekreace, ale prozatím se nedaří vynaložené úsilí obou stran
proměnit ve fungující přeshraniční kooperaci. Jednou z forem spolupráce, která v současnosti
probíhá, je v oblasti integrovaných záchranných systémů. Od roku 2008 probíhá kooperace a
vzájemná pomoc při záchranářských pracích mezi Hasičským záchranným sborem
Moravskoslezského kraje a Státní požární ochranou v Opoli. V případě závažné havárie nebo
přírodní pohromy jsou připraveny si oba hasičské útvary vzájemně pomoct.
Oblasti společných aktivit a vzájemné spolupráce
Jednou z priorit analýzy bylo vydefinovat obory, které mají potenciál pro navázání
přeshraniční podnikatelské spolupráce na území Moravskoslezského kraje a Opolského
vojvodství. Nakonec byly na základě podrobné analýzy území a rozhovorů s experty
vymezeny 4 základní oblasti spolupráce:
zemědělství a potravinářský průmysl,
dřevozpracující a nábytkářský průmysl,
turistický ruch, lázeňství, lékařství,
stavebnictví (stavební materiály, obnovitelné zdroje energie a další služby v této
oblasti).
Důležitým předpokladem budoucí spolupráce je především oboustranná ochota ji navázat.
Největší potenciál přeshraniční spolupráce Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství
spočívá v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu.
Zemědělství a potravinářský průmysl
Zemědělská politika obou zemí prošla během historie mnohými změnami, z nichž v
současnosti je nejzásadnější vstup do EU v roce 2004 a zapojení do evropské zemědělské
politiky, která vede k intenzifikaci rostlinné a živočišné výroby a zavádění efektivnějších
technologických procesů. Čeští zemědělci mohou využít polských zkušeností, jelikož
zemědělství má v Polsku velmi dlouhou tradici a zemědělský rozvoj významně ovlivnil i
podobu společnosti. Velká část polské populace je hluboce spjata s půdou, což se odráží také
na sociálních vazbách, kultuře, a rozmístění společnosti do venkovských oblastí. Ve struktuře
polského zemědělství dominují obilniny tvořící až 55 % z hodnoty celkového exportu. Mezi
20
další vyvážené plodiny patří ovoce a výrobky z ovoce, cukr a cukrářské výrobky, z živočišné
produkce dominuje vývoz masa, masných a mléčných výrobků (Regionální geografe Polska,
2013).
Zemědělství a potravinářský průmysl je oblast, která má výrazný potenciál především
v oblasti Krnovska, Bruntálska a Opavska na české straně a v oblasti Głubczyce, Prudniku a
Głuchołaz na straně polské. Opolské vojvodství má výrazně zemědělský charakter. 16,1 %
zaměstnaných pracuje v primárním sektoru. Na druhé straně hranice je možné využít
potenciálu volných zemědělských ploch na Osoblažsku, kde se nachází velmi úrodné
černozemní půdy. V případě nedostatku českých zemědělců je možno využít pracovníků
z Polska. Experti zainteresovaní v příhraniční oblasti ovšem vidí jako podstatný problém
nedostatek mostů přes řeku, které spojují Českou a Polskou republiku. Místní občané musí za
prací buď problematicky docházet/dojíždět po delších trasách, nebo se ubytovat v místě
pracoviště. Oslovení experti se rovněž shodují na tom, že aby byla společná kooperace v této
oblasti efektivnější, musí mít zemědělci na obou stranách hranice stejné nebo alespoň
podobné podmínky. V současnosti mají polští zemědělci podstatně vyšší dotace jak od státu,
tak od Evropské unie.
Dřevozpracující a nábytkářský průmysl
Druhou oblastí možné spolupráce obou regionů je dřevozpracující a nábytkářský průmysl.
V obou regionech působí dřevařské klastry, které zaměstnávají poměrně vysoký počet
pracovníků. Polsko je jednou z nábytkářských velmocí a výrobci nábytku přispívají
k polskému HDP téměř dvěma procenty. Na polském trhu působí 23 tisíc firem
zaměstnávajících 133 tisíc lidí. 90 % jejich produkce míří do zahraničí.
Naproti tomu potenciál českých výrobců je v dostupnosti základního materiálu (přířezy,
dřevotřískové desky, dýhy, hranoly aj.), který pochází z tuzemska. Dále je to unikátnost
českých výrobků, zejména pak ohýbaný nábytek, ale také designové prvky jako je například
kování či úchytky nebo zámky. Z hlediska mezinárodní konkurence představují právě čeští
výrobci v tomto oddílu špičkovou evropskou úroveň. Při srovnání českého a polského
nábytkářství se polské výrobky expertům jeví jako sofistikovanější, kvalitnější a
s preciznějšími detaily, což se ale odráží ve vyšší ceně výrobků.
Turistický ruch, lázeňství, lékařství
Turistický ruch, lázeňství a lékařství představují oblast, v níž se nachází obrovský potenciál
vzájemné podnikatelské spolupráce. K silným stránkám Opolského vojvodství z hlediska
turistické atraktivity patří podle respondentů dotazovaných v rámci výzkumu cestovního
ruchu na česko-polském příhraničí hlavně rekreace, prohlídka historických památek, návštěva
rodinných příslušníků, účast na kulturních akcích. Slabými stránkami regionu jsou dopravní
komunikace, špatný stav regionální ekonomiky, velmi vysoké ceny a špatně rozvinutá
turistická infrastruktura. Hlavními motivačními faktory pro návštěvu Moravskoslezského
kraje jsou odpočinek, příroda, historické památky a nejrůznější kulturní akce. Slabými
stránkami jsou naopak nedostatek parkovacích míst, orientační navigační systémy a
nedostatek ubytovacích a stravovacích zařízení v lokalitě (Cestovní ruch na česko-polském
příhraničí v roce 2012-2013, 2013).
V obou regionech je možno navštívit velké množství turistických pamětihodností.
V Moravskoslezském kraji návštěvníci vyhledávají především horskou turistiku, historické
památky, technické památky a kulturní akce. V Opolském vojvodství podle oslovených
expertů turisty lákají především historické památky, jezera u města Nisa nebo příhraniční
rekreační komplexy, které jsou často na vysoké úrovni. Hlavní problém společné turistické
21
koordinace je spatřován v nedostatečné informovanosti obyvatel o turistických cílech v druhé
zemi.
V současnosti se mezi zástupci Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství začíná
rozvíjet koncept tzv. zdravotnické turistiky. Jedná se o kooperaci zdravotnických zařízení
v příhraniční oblasti obou zemí. Spolupráce by mohla probíhat takovým způsobem, že by
pacient podstoupil lékařský zákrok například v Opoli a následná rehabilitace by probíhala
v lázních Karlova Studánka v horské rekreační oblasti Jeseníků. Kooperace obou regionů by
mohla samozřejmě fungovat i opačně. Uvedený záměr má vysoký potenciál pro další rozvoj a
bude se odvíjet od ochoty obou aktérů vzájemně spolupracovat.
Stavebnictví (stavební materiály, obnovitelné zdroje energie, a další služby v této
oblasti)
Poslední oblastí s výrazným potenciálem spolupráce je stavebnictví, s ním spojené
obnovitelné zdroje energie a další služby v této oblasti. Před několika lety probíhala mezi
stavebními firmami v obou zemích intenzivní spolupráce. S nástupem ekonomické recese
v roce 2008 a s úbytkem zakázek se jejich kooperace transformovala ve vzájemnou
konkurenci, která trvá v oblasti obou regionů dodnes. Základní stavební výroba
v Moravskoslezském kraji v roce 2011 byla 10,6 mld. Kč, v Opolském vojvodství činila 19,0
mld. Kč. Potenciál spolupráce spočívá podle expertů zejména v oblasti obnovitelných zdrojů
energie, do kterých bude v budoucnu proudit vyšší podíl finančních prostředků z fondů
Evropské unie, a také v opětovném navázání kooperace stavebních firem v oblasti, které si
v období před ekonomickou recesí v roce 2008 zprostředkovavály vzájemné subdodávky
materiálů a zboží.
1.6 Možnosti finanční podpory malého a středního podnikání
V obou regionech existuje celá řada možností a grantů na podporu malého a středního
podnikání. V současnosti se v obou zemích čeká na bližší podrobnosti o možnostech čerpání
finančních prostředků z nových operačních programů EU na období 2014 - 2020. Budou
upřednostňovány hlavně vlajkové projekty s výraznou tematickou koncentrací. Čerpání
financí z evropských fondů by se mělo zjednodušit. Předpokládá se posílení úvěrových dotací,
aby se finance zpětně znovu vracely do oběhu.
Možnosti finančních dotací v Moravskoslezském kraji
V České republice bude v programovacím období 2014 – 2020 k dispozici něco přes 500
miliard Kč. To znamená pokles oproti předchozímu období o téměř 200 miliard Kč. Bude
snížena finanční podpora velkým podnikům. 50 % prostředků na národní úrovni je alokováno
do energetické efektivity a obnovitelných zdrojů energie, inovací a do podpory malého a
středního podnikání. Dotační prostředky budou čerpány centralizovaněji a budou se muset
v krajích následně přerozdělovat.
V období po roce 2014 se z fondů EU předpokládá podpora aglomerací a rozvoj
metropolitních oblastí z pohledu sociální, ekonomické a environmentální perspektivy.
Minimálně 5 % prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj bude vyčleněno na
rozvoj měst prostřednictvím nástroje integrované územní investice (tzv. ITI – integrated
territoral investment). Nový nástroj umožní financovat aktivity z více než jedné prioritní osy
jednoho či více operačních programů a realizovat projekty v rámci širšího zázemí města, tedy
územní aglomerace. V České republice je vymezeno celkem 6 takových aglomerací a jednou
z nich je i Ostravská aglomerace. Moravskoslezský kraj finančními granty v oblasti malého a
22
středního podnikání podporuje především začínající a inovativní podnikatele. V současnosti
jsou v této oblasti vyhlášeny následující dotační programy:
inovační vouchery,
fond mikropůjček,
program na podporu podnikání v Moravskoslezském kraji,
program na podporu start-ups v Moravskoslezském kraji,
podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji (Moravskoslezský kraj, 2014).
Každý z výše uvedených programů je zaměřen na odlišnou skupinu podnikatelů.
Možnosti finančních dotací v Opolském vojvodství
Rovněž v Polsku mohou zájemci o dotační podporu využít široké nabídky dotačních pobídek.
Pro české podnikatele je zajímavá především skutečnost, že mohou čerpat finanční podporu i
v případě, že je sídlo firmy v České republice. Finanční granty v Opolském vojvodství jsou
zaměřeny především na inovační podnikání:
investice do mikropodnikání,
zajištění přístupu k financování podnikání,
investice do inovací v podnicích,
podpora podnikání v oblasti cestovního ruchu, turistických a sportovních aktivit
(Opolskie Centrum Rozwoju Gospodarki, 2014).
Dotace na jednotlivé podnikatelské aktivity mohou být až do výše 1,5 milionů PLN (10
milionů Kč).
1.7 Databáze zájemců o spolupráci
V rámci projektu „Přeshraniční kooperační síť pro rozvoj podnikání a trhu práce“ byla
vytvořena databáze potenciálních a skutečných zájemců o spolupráci.
Databáze potenciálních zájemců z řad malých a středních podnikatelů čítá 1990 subjektů
oslovených v rámci dotaznikového šetření. Její vytvoření je popsáno v kapitole metodologie
analytické části.
Databáze skutečných zájemců obsahuje kontakty na zájemce o spolupráci, kteří se zúčastnili
konference 30. 1. 2014 v Ostravě. Databáze se bude při dalších příležitostech (B2B setkání,
schůzky, konference) dále rozšiřovat o nové skutečné zájemce o přeshraniční koooperaci.
Databáze potencionálních zájemců i databáze skutečných zájemců jsou přílohami této analýzy
(přílohy 1 a 2).
2 Klastry a klastrová politika
S rozvojem globalizace se stalo zachování mezinárodní konkurenceschopnosti národních
ekonomik mnohem náročnější než tomu bylo dříve. To si vyžádalo rozsáhlé úpravy obchodní
strategie a hospodářské politiky států. Jedním ze způsobů, jak vytvořit silnou hospodářskou
koncepci, jsou podnikové klastry. Pomocí aplikace teorie klastrů do praxe lze efektivně využít
synergií plynoucích ze spolupráce mezi různými subjekty. Součástí zkvalitňování klastrové
infrastruktury je zapojování finančních institucí do klastrů jako čtvrtého elementu tzv. Triple
Helix – spolupráce veřejné, soukromé a akademické sféry.
23
Definice klastru
Definic, které popisují klastry a klastrovou politiku existuje celá řada. Přelomovou byla
především kniha Michaela Portera „Konkurenční výhoda národů“ z roku 1990. Ten svou
definici později aktualizoval v roce 1998 v článku v časopise Harvard Business Review
„Klastry a nová ekonomika soutěže“:
„Klastry jsou místní koncentrace vzájemně propojených firem a institucí v konkrétním
oboru, které zahrnují skupinu provázaných průmyslových odvětví a dalších subjektů
důležitých pro hospodářskou soutěž. Klastry se často rozšiřují směrem dolů k odbytovým
kanálům a zákazníkům, a do stran k výrobcům komplementárních produktů a společnostem
v průmyslových odvětvích příbuzných z hlediska dovedností, technologií nebo společných
výstupů. Mnoho klastrů rovněž zahrnuje vládní či jiné instituce, jako např. univerzity,
normotvorné agentury, výzkumné týmy či obchodní asociace, které poskytují
specializovaná školení, vzdělávání, informace, výzkum a technickou podporu.“ (Porter,
1998: s. 78)
OECD definuje klastry jako významný nástroj pro rozvoj konkurenceschopných ekonomik:
„Klastry jsou sítě vzájemně provázaných podniků, institucí produkujících znalosti,
podpůrných institucí (např. centra pro transfer technologií, vědeckotechnické parky apod.)
a zákazníků propojených do výrobního řetězce, který vytváří přidanou hodnotu. Koncepce
klastrů přesahuje networking podniků, jelikož pojímá všechny formy sdílení znalostí a
výměny a také přesahuje tradiční sektorovou analýzu.” (Národní klastrová strategie 2005-
2008, 2005: s. 3).
Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest popisuje ve své definici klastr
jako:
„Geograficky koncentrované seskupení nezávislých firem a přidružených institucí, které si
navzájem konkurují, ale také společně kooperují, a jejichž vazby mají potenciál k upevnění
a zvýšení jejich konkurenceschopnosti.“ (CzechInvest, 2013)
Současně jsou společnosti nuceny řešit řadu obdobných problémů (vzdělávání zaměstnanců,
přístup ke stejným dodavatelům, spolupráce s výzkumnými a vývojovými kapacitami,
nedostatečné zdroje na výzkum apod.). Jedná se tedy o všestranně výhodné partnerství firem,
vysokých škol a regionálních institucí, které má řadu přínosů pro všechny jeho členské
subjekty.
Mezi hlavní potenciální výhody klastrů patří především:
úspory z rozsahu a snižování nákladů,
snižování omezení menších firem a zvyšování specializace,
zvyšování místní konkurence a rivality (globální konkurenční výhoda),
rychlejší přenos informací a technologií (zvýšení počtu inovací),
zvýšení významu a vlivu menších firem,
zlepšení výsledků společností do nich zapojených,
iniciace vzniku nových firem,
zvýšení exportu,
přilákání atraktivních investic,
podpora výzkumné základny,
podpora rozvoje kraje (CzechInvest, 2014).
24
Polská agentura pro rozvoj podnikání definovala pojem klastr pro potřeby Ministerstva
hospodářství Polské republiky jako:
„prostorovou i odvětvovou koncentraci subjektů spolupracujících v ekonomické i vědecko-
výzkumné sféře. Jednotliví aktéři působící v rámci jednoho nebo několika sousedních regionů
spolu vzájemně spolupracují nebo si navzájem konkurují. Forma kooperace může být buď
formálního, nebo neformálního charakteru. Alespoň polovina subjektů působících v rámci
klastru by měli být podnikatelé“ (Rozporządzenie Ministra Gospodarki, 2006: s. 1-2)
2.1 Klastrová politika České a Polské republiky
Národní a regionální vlády v globálním měřítku uznávají potenciál klastrů jako hnací sílu
regionálního rozvoje. Zástupci veřejné správy mohou svými konkrétními zásahy výrazně
přispět k rozvoji klastrů, čímž se dosáhne posílení místní ekonomiky, vytvoření nových
pracovních míst a přilákání zahraničních investorů. Proto se také v posledních letech rozrůstá
počet klastrových iniciativ. Některé země zahrnují klastrovou politiku do národních
rozvojových programů, jiné aplikují regionální rozvojové modely (Národní klastrová
asociace, 2014).
Klastrová politika České republiky
V České republice existuje 79 subjektů, které se ve svých stanovách identifikují jako
klastrová organizace s cílem strategického rozvoje dané regionální oborové specializace na
bázi spolupráce ve společných inovačních projektech a zvyšování konkurenceschopnosti jak
vlastních členů, tak celého regionu. V Moravskoslezském kraji existuje 14 klastrů, což je
nejvíce ze všech krajů ČR. Až na jednu výjimku působí všechny v Ostravě. 12 z nich je
aktivních. (Czechinvest, 2013).
Tabulka 2.1: Klastry v Moravskoslezském kraji
Název Zaměření
Rok založení
Město Kraj Kontakt Aktivní
1
Bezpečnostně technologický klastr, o. s.
bezpečnostní technologie 2010 Ostrava Moravskoslezský www.btklastr.cz Ano
2
Český telekomunikační klastr o.s. mobilní sítě 2010 Ostrava Moravskoslezský www.projekt-mvno.cz Ano
3 Družstvo ENVICRACK
alternativní zdroj energie 2006 Ostrava Moravskoslezský www.envicrack.cz Ano
4 IT Cluster, o.s. informační technologie 2006 Ostrava Moravskoslezský www.itcluster.cz Ano
5 KLACR cestovní ruch 2008 Ostrava Moravskoslezský www.klacr.cz Ano
6
Klastr HYDROGEN-CZ, o.s
vodíkové technologie 2006 Ostrava Moravskoslezský [email protected] Ne
7
Klastr obnovitelných energetických zdrojů v MSK výroba elektřiny 2005 Třanovice Moravskoslezský Ne
25
Název Zaměření
Rok založení
Město Kraj Kontakt Aktivní
8 Klastr Zelený Horizont,o.s.
úprava odpadů k dalšímu využití 2011 Ostrava Moravskoslezský www.zelenyhorizont.cz Ano
9
Knowledge Management Cluster, o.s. podnikání 2006 Ostrava Moravskoslezský www.kmcluster.cz Ano
10
Moravskoslezský automobilový klastr, o.s.
automobilový průmysl 2006 Ostrava Moravskoslezský www.autoklastr.cz Ano
11
Moravskoslezský dřevařský klastr, občanské sdružení
dřevozpracující průmysl 2005 Ostrava Moravskoslezský www.msdk.cz Ano
12
Moravskoslezský energetický klastr, občanské sdružení energetika 2008 Ostrava Moravskoslezský www.msek.cz Ano
13 Moravský lesnický klastr, o. s.
lesnictví a těžba dřeva 2010 Ostrava Moravskoslezský www.lesnickyklastr.cz Ano
14
Národní strojírenský klastr, o.s. strojírenství 2003 Ostrava Moravskoslezský www.nskova.cz Ano
Zdroj: http://www.czechinvest.org/klastry
Hlavním legislativním dokumentem, který schválila vláda ČR svým usnesením ze dne 13.
července 2005, je Národní klastrová strategie 2005-2008 – Podpora inovačních a
konkurenceschopných podniků v krajích ČR. Účelem tohoto dokumentu je „shrnutí
hlavních důvodů, obecných zásad, opatření a cílů aplikace úspěšného ekonomického modelu
klastrů v podmínkách ČR. Strategie vychází z mezinárodních zkušeností klastrových iniciativ,
jež jsou ústředním prvkem tvorby průmyslových, regionálních a inovačních politik ve všech
vyspělých státech světa a které se stále více uplatňují v procesech oživení stagnujících regionů
i podpoře průmyslových odvětví založených na nových vědeckých poznatcích“ (Národní
klastrová strategie 2005-2008, 2005).
Aplikací klastrového přístupu je možné vhodně rozpoznávat a posilovat infrastrukturu
podporující podniky efektivnějším způsobem než tomu bylo v případě podpory samostatných
částí ekonomického rozvoje. Klastrový přístup snoubí dohromady systémové schopnosti jako
je vzdělávání, výzkum, vývoj a inovace, podporu podnikání, investice, průmyslové
nemovitosti, rozvoj dodavatelských řetězců včetně sociálního začlenění a udržitelného
rozvoje. Zmíněné schopnosti funkčního klastrového prostředí dělají z klastrů velice efektivní
nástroj zvyšováí konkurenceschopnosti ČR. Předpokladem úspěšného fungování klastrové
strategie je angažovanost soukromého sektoru v pozici lídra. Smyslem vzniku klastrové
strategie byla především pomoc krajským samosprávám s identifikací vlastních prioritních
odvětví (Národní klastrová strategie 2005-2008, 2005).
Klastrová politika Polské republiky
Ekonomický růst Polské republiky byl umocněn rozvojem různorodých klastrových uskupení.
V Polské republice působilo k březnu roku 2012 celkem 212 klastrů a klastrových iniciativ
z různých odvětví (Clusters in Poland, 2012). V Opolském vojvodství jich bylo celkem 7,
čímž se řadí mezi vojvodství s nejmenším počtem klastrů (Clusters in the Opolskie
Voivodeship, 2012).
26
Tabulka 2.2: Klastry v Opolském vojvodství
Název Zaměření Rok
založení Město Vojvodství Kontakt Aktivní
1 Śląski Klaster Drzewny
dřevozpracující průmysl 2008 Opole Opolské www.igsilesia.pl Ano
2
Klaster Budownictwa Energooszczędnego ''Termomax''
stavebnictví a úspora energií 2008 Opole Opolské www.termomax.pl Ano
3
Klaster Turystyczny Województwa Opolskiego e-KOLOT - Kraina Miodu i Mlieka
cestovní ruch, turistika 2008 Kluczbork Opolské www.kolot.republika.pl Ano
4
Śląski Klaster Przedsiębiorstw Dorzecza Górnej Odry
vodní doprava, cestovní ruch, ochrana životního prostředí 2009 Opole Opolské www.not.opole.pl Ano
5
Opolski Klaster Informatyczny OP-Info
Informační technologie 2010 Opole Opolské www.opinfo.eu Ano
6 Klaster Gór Opawskich
cestovní ruch, turistika 2012 Opole Opolské
7 Klaster Chemiczny chemický průmysl Opole Opolské Ano
Zdroj: http://www.pi.gov.pl
Klastrovou politiku v Polsku vytváří především Ministerstvo hospodářství, odbor
ekonomického rozvoje. Základní dokument ministerstva se jmenuje Směřování rozvoje
klastrů v Polsku. V Polské republice existuje celá řada iniciativ a projektů, které jsou
zapojeny do klastrových uskupení a používají slovo klastr ve svém názvu. Velké rozdíly však
existují ve formě jejich založení, cílech či organizační struktuře. Efektivní působení klastrů
v území může být ovlivněno celou řadou překážek, které můžeme rozdělit na tzv. tvrdé a
měkké bariéry. Mezi ty tvrdé patří fyzická, technická, regulační, administrativní nebo
legislativní omezení. Jako stěžejní měkký faktor je definována především povaha myšlení.
Klastrová politika v Polsku je poměrně specifická a významnou úlohu zde sehrávají
především zmíněné měkké faktory. Hlavním důvodem a významným měkkým faktorem je
zejména nedostatek důvěry mezi obchodními partnery (Klastry w Polsce, 2011).
Jedním z cílů polské národní strategie je odstraňování nebo alespoň snižování vlivu měkkých
faktorů na hospodářskou spolupráci. Propojení ekonomické a vědecko-technologické sféry je
naprosto zásadní pro úspěšnou kooperaci klastrových iniciativ (Klastry w Polsce, 2011).
2.2 Analýza současné česko-polské spolupráce v oblasti klastrů
Česko-polská obchodní spolupráce má v obou zemích dlouhou a bohatou tradici. Každoročně
probíhají tradiční česko-polská setkání podnikatelů (v roce 2013 proběhlo již 19.
podnikatelské setkání), která patří mezi nejprestižnější události česko-polského podnikání.
Účastní se jich velké množství lidí, zástupců významných českých a polských firem,
diplomatů, zástupců územní samosprávy, celních služeb, poslanců a senátorů.
27
Čeští i polští podnikatelé si takto pravidelně vyměňují své znalosti a zkušenosti (tzv. know-
how). V oblasti klastrové politiky se ovšem stále nedaří dosáhnout významnější přeshraniční
spolupráce. Česko-polským klastrovým iniciativám chybí orientace na společný výsledek,
který by byl ku prospěchu oběma stranám. Česká i polská strana prosazují hlavně své vlastní
zájmy. Jednotlivé studie vznikají na každé straně zvlášť a příhraniční území se neřeší jako
celek.
Spolupráce v oblasti klastrů mezi Moravskoslezským krajem a Opolským
vojvodstvím
Na území Moravskoslezského kraje i Opolského vojvodství existuje několik klastrů a
klastrových iniciativ, které mají působnost buď pouze na českém nebo pouze na polském
území. V současné době ve zkoumaných regionech nepůsobí žádná fungující přeshraniční
klastrová iniciativa a snahy o její vytvoření jsou spíše ojedinělé. Ve vybraných oblastech
s potenciálem rozvoje přeshraniční spolupráce působí několik klastrových iniciativ. V oblasti
zemědělství a potravinářského průmyslu nepůsobí ve zkoumaných regionech žádný klastr i
přesto, že hlavně v Opolském vojvodství jsou zemědělství a potravinářská produkce velmi
rozvinuté.
Rovněž v dřevařském průmyslu existuje v obou regionech velké množství malých a středních
firem. Zde ale oproti oblasti zemědělství fungují v obou regionech dřevařské klastry.
V Moravskoslezském kraji působí v rámci dřevařského klastru celkem 28 subjektů, na území
Opolského vojvodství je do Śląského Klasteru Drzewneho zapojeno 20 členů. Existuje zde
tedy potenciál rozvoje jejich vzájemné spolupráce.
Stejně jako tomu bylo u oblasti dřevovýroby, i v oblasti cestovního ruchu a turistiky fungují
v obou regionech klastrové iniciativy. V rámci Moravskoslezského klastru cestovního ruchu
je do spolupráce zapojeno v součtu 39 členů. V Opolském vojvodství působí celkem 3 klastry,
které alespoň částečně spadají do této oblasti. Jedná se o Klaster Turystyczny Województwa
Opolskiego e-KOLOT - Kraina Miodu i Mlieka (31 členů), Śląski Klaster Przedsiębiorstw
Dorzecza Górnej Odry (12 členů) a Klaster Gór Opawskich (15 členů). V roce 2012
Moravskoslezský klastr cestovního ruchu (KLACR) ve spolupráci s Opolskou regionální
Turistickou Organizací a Vysokou bankovní školou ve Vratislavi – Ekonomická fakulta
v Opoli v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská
republika 2007 – 2013 provedli komplexní výzkum cestovního ruchu v Opolském vojvodství
za účelem vytvoření stabilní přeshraniční sítě partnerů v oblasti cestovního ruchu. Snahy
tohoto projektu zůstaly nenaplněny a společný klastr cestovního ruchu prozatím nevznikl.
Obě strany využily výsledky studie zejména pro své vlastní účely.
Poslední expertně vydefinovanou oblastí bylo stavebnictví a s ním příbuzné obory.
V Moravskoslezském kraji nepůsobí žádný stavebnický klastr i přesto, že mnoho subjektů
v této oblasti podniká. V rámci Opolska funguje Klaster Budownictwa Energooszczędnego
Termomax, který sdružuje celkem 11 členů z různých oborů stavebnictví.
3 Identifikace problémových oblastí
Ačkoliv lze v příhraničích oblastech obou zemí pozorovat určitý přínos „Operačního
programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007–2013“, stále
existuje mnoho problémů a bariér, které brzdí česko-polskou kooperaci. Mezi nejvýznamnější
z nich patří především vyšší administrativní náročnost na polské straně, dále pak rozdíly
v legislativě, byrokracie a formální kontroly, nedostatek financí, způsob proplácení projektů,
28
větší přísnost kontrolních orgánů na české straně, jazykové bariéry nebo nedostatečná
informační a poradenská činnost.
3.1 Problémové oblasti česko-polské přeshraniční spolupráce
V oblasti podnikání a obchodu je nezbytné odstranit základní bariéry, které brání
intenzivnějšímu rozvoji hospodářství příhraniční oblasti. Stěžejními problémy přeshraniční
spolupráce limitující podnikatele v oblasti obchodu a hospodářství jsou:
rozdílná legislativa obou států,
rozdílnost v přístupu k jednotlivým službám,
nutnost přihlášení k platbě DPH/VAT a to až v hlavních městech
nejednotnost předpisů obou států při stejném druhu podnikání (například v České
republice není subjekt plátcem DPH, ale v Polsku se k platbě VAT musí přihlásit a
naopak, zmíněná nejednotnost platí především pro oblast služeb).
Dalšími problémy jsou: nedostatek financí, složitý systém financování projektů, neexistence
možností záloh a nutnost nést alespoň část nákladů, což je pro mnohé podnikatele limitující.
Některé projekty nemohou být realizovány, protože získaná dotace nepokryje jejich rozsah a
získat dodatečný zdroj financování projektu je obtížné, případně je to znemožněno
podmínkami pro čerpání z některých operačních programů. Projekty jsou zatíženy velkou
administrativou, byrokracií, existuje nejednotnost při posuzování oprávněnosti nákladů.
Dalším problémem je neexistence dostupné databáze potenciálních partnerů spolupráce na
přeshraničních projektech.
Oblastí, která úzce souvisí s rozvojem podnikání a trhu práce je i doprava. V tomto oboru
rovněž existuje několik významných bariér, které brzdí rozvoj česko-polské přeshraniční
spolupráce. Nejvýznamnějšími dopravními problémy jsou především špatný stav silnic
v příhraničí, jejich odlišný technický stav a rozdílná kategorizace silnic. Současně neexistuje
kvalitní napojení na síť dopravních komunikací vnitrozemí České republiky, území je
nedostatečně obslouženo veřejnou hromadnou dopravou – chybí pravidelné přeshraniční
spojení (jak železniční, tak zejména autobusové). Neexistuje společný tarif na přeshraničních
autobusových linkách - integrovaný dopravní systém. Do budoucna je nutností dokončení
smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o výstavbě a údržbě silnic a mostů.
Přesto se u silniční sítě situace postupně zlepšuje. Příkladem může být dálniční napojení D1
na A1 u Bohumína, které je již dobudováno. Na druhou stranu existují oblasti, kde je přejezd
hranic problematický, především pro automobily s vyšší tonáží. Jedná se o rozdílnou
kategorizaci silnic a nemožnost přejezdu těchto vozidel přes hraniční přejezdy. Na česko-
polské hranici v současnosti nefunguje dostatečný počet hraničních přejezdů, případně mají
nedostatečnou kapacitu (maximálně do 3,5 t). Moravskoslezský kraj a Opolské vojvodství
ovlivňuje především hraniční přejezd v Krnově, kde není umožněn průjezd vozidel nad 3,5
tuny, což je významnou překážkou rozvoje nejen přeshraničního dopravního spojení, ale i
hospodářství a obchodu v tomto regionu.
V příhraniční oblasti příliš nefunguje ani železniční doprava. Především na polské straně je
její technický stav neuspokojivý. Příhraniční železnici provozuje polská strana. Česká
republika má s Polskem podepsanou smlouvu o peáži. Příkladem může být železniční trať
Krnov – Mikulovice vedoucí přes polské Głuchołazy. Tuto trať, která je klíčová pro
železniční spojení mezi Jesenickem a Krnovskem využívají téměř výhradně Češi. Přestože
česká strana za její používání pro vlaky spojující Olomoucký a Moravskoslezský kraj platí
miliony korun, infrastruktura chátrá a spěšné vlaky zde musí jezdit pouze omezenou rychlostí.
29
Celkový stav dopravní infrastruktury má přímý dopad nejen na rozvoj hospodářství, ale i na
rozvoj turistického ruchu, který s rozvojem hospodářství úzce souvisí.
3.2 Problémové oblasti spolupráce Moravskoslezského kraje a Opolského
vojvodství
Jedním z hlavních problémů území podél společné hranice Moravskoslezského kraje a
Opolského vojvodství je fakt, že patří mezi hospodářsky nejslabší regiony obou států.
V oblasti společné hranice chybí výraznější ekonomické centrum, jimž není Krnov, Bruntál,
Prudnik ani Głubczyce. Rezidenty žijící na obou stranách společné hranice omezují v jejich
kooperaci především infrastrukturní problémy. Jedná se hlavně o nedostatek hraničních
přechodů, hmotnostní omezení na některých silničních přejezdech či nedokončené a
nekvalitní komunikace. Příkladem může být komunikace I/57, jenž bezprostředně souvisí s
potřebami podniků na Opavsku, Krnovsku i Bruntálsku, které zvažují, zda budou rozšiřovat
své výrobní kapacity nebo je přemístí mimo území ČR do míst s vyhovující dopravou.
S ohledem na zlepšení propojení obou regionů je nezbytné podporovat pokračování této
páteřní komunikace i v Polsku až po napojení na dálnici A4.
Další problematickou oblastí je odlišná legislativa a administrativa, se kterou musí při
zahájení podnikání v zahraničí bojovat podnikatelé z obou zemí. Omezující je také mentalita
a zvyklosti především polských podnikatelů, kteří neradi na svém trhu vidí českou
konkurenci. Poláci jako obchodníci drží spolu, zatímco Češi se příliš nestarají o dění kolem.
V oblasti cestovního ruchu a turistiky je problematická především vzájemná přeshraniční
informovanost. Obyvatelům Moravskoslezského kraje chybí povědomí o turistických
atraktivitách Opolského vojvodství. Opačně je situace o něco lepší a polští turisté jsou lépe
informováni. S tím souvisí i problematika odlišné řeči. Zatímco Poláci Čechům stále rozumí
poměrně obstojně, Češi Polákům v posledních letech přestávají rozumnět.
Také v oblasti průmyslu a stavebnictví se po nástupu ekonomické recese v roce 2008 snížily
vzájemné subdodávky. Zatímco před několika lety mezi českými a polskými stavebními
firmami probíhala intenzivní spolupráce, v současnosti si spíše navzájem konkurují. Tento
stav je zaviněn sníženou poptávkou po výstavbě a stavební produkci. Stavební firmy a
podnikatelé tak myslí především na svůj vlastní zisk a nezvažují možnosti přeshraniční
podnikatelské spolupráce.
3.3 Faktory zapříčiňující dosavadní neúspěšnost podnikatelů
Z výsledků dotazníkového šetření, které proběhlo mezi podnikatelskými subjekty z obou
příhraničních regionů, vyšly informace z několika oblastí podnikání., jež jsou uvedeny níže.
Spolupráce s přeshraničním partnerem v současnosti
82,1 % oslovených v současnosti nespolupracuje s přeshraničním partnerem z
Moravskoslezského kraje nebo z Opolského vojvodství. V rámci mezistátního srovnání
navázané spolupráce s přeshraničním podnikatelským partnerem jsou mírně úspěšnější polští
podnikatelé.
Spolupráce s přeshraničním partnerem v minulosti
50 % respondentů se doposud nepokoušelo o navázání přeshraniční spolupráce, 30 % se o
spolupráci pokoušelo a také se jim podařila navázat, 20 % oslovených se o spolupráci v
minulosti pokoušelo, ale navázat se jim nepodařila. V rámci českých podnikatelů se o
spolupráci doposud nepokoušelo 54,5 % respondentů. Na polské straně se o spolupráci dosud
30
nepokusilo 44,4 % oslovených. V minulosti se o spolupráci úspěšně pokoušelo 33,3 %
polských podnikatelů a 27,3 % českých podnikatelů. Neúspěšných bylo v minulosti 22,2 %
oslovených v Opolském vojvodství a 18,2 % oslovených v Moravskoslezském kraji.
Nejproblematičtější faktor při navázání přeshraniční podnikatelské spolupráce
V případě, že se nepodařilo navázat spolupráci s přeshraničním partnerem, byl jako
nejproblematičtější faktor identifikován složitá administrativa (43, 8 % odpovědí). Dalšími
problematickými oblastmi jsou legislativa (25 % odpovědí), jazyková bariéra, nedostatek
kontaktů, nesolidnost oslovených partnerů, nedostatek financí na předfinancování evropských
projektů nebo problémy v organizaci. V Opolském vojvodství se podnikatelům jako
nejproblematičtější faktor navázání přeshraniční spolupráce jeví složitá administrativa a
legislativa (více než 85 % odpovědí). V Moravskoslezském kraji je te faktor stěžejní pro více
než 55 % podnikatelů.
Budoucí rozvoj přeshraniční podnikatelské spolupráce
65,8 % oslovených podnikatelů v současnosti nespolupracuje, ale v budoucnosti by chtěli
navázat přeshraniční spolupráci. Častěji spolupracují se svými přeshraničními protějšky
oslovení podnikatelé z Opolského vojvodství.
Způsob rozvoje budoucí přeshraniční podnikatelské spolupráce
Co se týká způsobu rozvoje podnikatelské spolupráce, tak největší část podnikatelů (43,9 %)
chce v budoucnu prodávat nebo nabízet své výrobky za hranicemi. Druhá početná skupina
(38,6 %) by chtěla získat na své aktivity finance z Operačního programu přeshraniční
spolupráce Česká republika - Polská republika nebo z jiných operačních programů. Téměř
polovina dotazovaných podnikatelů z Moravskoslezského kraje chce v budoucnu nabízet své
výrobky v Opolském vojvodství. V případě dotazovaných podnikatelů z Opolského
vojvodství chce v budoucnu nabízet své výrobky za hranicemi 40 % respondentů.
Faktory neúspěšné přeshraniční podnikatelské spolupráce
V případě, že podnikatelé již v minulosti zkoušeli navázat přeshraniční spolupráci, největší
problémy jim činila administrativa a legislativa (48 % odpovědí). Některým osloveným dělala
potíže také rozdílnost obou jazyků (12 %). V této oblasti je procento odpovědí téměř shodné
v obou analyzovaných regionech. Někteří opolští podnikatelé uvedli jako překážku v navázání
spolupráce také kulturní bariéru.
4 Shrnutí příležitostí a SWOT analýza
Při nastínění ideálního budoucího vývoje v oblasti podnikatelské kooperace
Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství byly využity strategické dokumenty obou
regionů doplněné o názory oslovených expertů. Obě území chtějí mezi sebou navázat co
nejintenzivnější spolupráci v nejrůznějších odvětvích, což se ale z různých důvodů doposud
příliš nedaří. Aby se zlepšila a zefektivnila spolupráce v příhraniční oblasti
Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství je potřeba investovat úsilí, čas a finance do
některých dílčích činností.
4.1 Shrnutí příležitostí
Smysluplným řešením by bylo vytvoření českých informačních center v Polsku a polských
informační center v Česku, ve kterých by občané obou regionů snadno získali jednotné
31
informace o podnikání, kulturních akcích nebo turistických pamětihodnostech obou regionů.
Tato centra by sloužila ke vzájemné propagaci obou regionů a zvýšila by informovanost
občanů o aktivitách na opačné straně hranice.
Další prioritní oblastí by měla být harmonizace a integrace veřejné hromadné dopravy
v příhraniční oblasti Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství s možností participace
soukromých dopravců. Podle vyjádření oslovených expertů chybí v česko-polském příhraničí
pravidelné linky spojující města a obce v obou zemích. Polští občané využívají k přepravě
hlavně železniční dopravu, zatímco Češi jsou nastaveni převážně na dopravu autobusovou. Na
hraničních přechodech pak nastává problém s návazností veřejné hromadné dopravy.
Možným řešením by byla větší podpora intermodální dopravy. Dopravcům ovšem brání
v přeshraničním podnikání složitá a odlišná legislativa v obou zemích. Poláci nedávají
Čechům kabotáž a ti tak musí u hranic složitě přesedat a přestupovat. Proto by bylo vhodné
provést legislativní úpravy, které by deregulovaly přeshraniční dopravu v oblasti.
Dalším bodem budoucí spolupráce se jeví oblasti vzdělávání a trhu práce. Přízpůsobení
školství aktuálním potřebám trhu práce by mělo být prioritním úkolem obou regionů.
V oblasti Opavska, Krnovska a Bruntálska je vysoká poptávka po odborných řemeslnících,
kterých je v současné době v tomto regionu nedostatek. Situaci by bylo možno řešit
zaměstnáváním polských řemeslníků v ČR, s čímž ovšem souvisí problém nedostatku
hraničních přechodů (mostů), jelikož hranici tvoří řeka, nebo přizpůsobením školství
aktuálním potřebám pracovního trhu. V současnosti je polský řemeslník značně omezen,
jelikož v případě, že chce pracovat v Moravskoslezském kraji, musí zde ubytován a nemůže
denně dojíždět z důvodu časové náročnosti.
Rovněž je zapotřebí rozvíjet turistický potenciál obou regionů. Zlepšit by se měla především
vzájemná propagace. Za hranicemi v Polsku existují kvalitní rekreační ubytovací zařízení jak
pro mladé, tak pro seniory. V Česku o tom ovšem lidé nemají povědomí. Na druhé straně
hranice je situace nepatrně lepší a polští občané využívají česká turistická lákadla a ubytovací
zařízení častěji. Na mapě dopravní dostupnosti rekreační oblasti Jeseníků (obr. 3.1) je
graficky znázorněna časová vzdálenost vybraných měst v Česku i Polsku. Opole spadá do
oblasti, která je z Jeseníků automobilem dostupná v časovém rozmezí 91 – 120 minut, což je
pro potenciální návštěvníky směřující za horskou turistikou přijatelný časový interval. Stejnou
časovou vzdálenost musí logicky absolvovat i čeští turisté mířící na prohlídku města Opole.
32
Obrázek 4.1: Dopravní dostupnost vybraných měst z rekreační oblasti Jeseníků
Zdroj: PROCES
4.2 SWOT analýza
Na základě provedeného rozboru dílčích aspektů česko-polské přeshraniční podnikatelské
spolupráce došlo k vytvoření tzv. SWOT analýzy neboli zhodnocení silných (Strenghts) a
slabých (Weaknesses) stránek spolupráce ve vztahu k příležitostem (Opportunities) a
ohrožením (Threats), vnějších i vnitřních faktorů ovlivňujících zkoumanou oblast. Metoda
SWOT analýzy přináší přehledně strukturovaný a ucelený souhrn informací o území a
33
umožňuje identifikovat potenciál budoucího rozvoje a současné problémy, se kterými se
Moravskoslezský kraj a Opolské vojvodství musí potýkat a definuje tak rozvojové potřeby
pro budoucí spolupráce v oblasti podnikání a trhu práce.
Tabulka 4.1: SWOT analýza
Silné stránky Slabé stránky
Konkurenceschopná průmyslová odvětví (dřevařství, stavebnictví apod.)
Hospodářsky slabé regiony
Rostoucí přeshraniční spolupráce představitelů podnikatelské sféry
Nedostatek odborných řemeslníků v oblasti
Rostoucí počet vzájemných setkání českých a polských podnikatelů (konference, schůzky „business to business“)
Složitá legislativa při založení podnikání
Kvalitní zemědělství a potravinářský průmysl (především v Polsku)
Neexistence finanční přeshraniční podnikatelské podpory z evropských či jiných fondů
Zlepšující se kvalita životního prostředí Mentalita podnikatelů – obavy ze zahraniční konkurence (zejména v Polsku)
Různorodé přírodní bohatství (velký počet rezervací, chráněných území a lesů)
Nedostatek hraničních přechodů (málo mostů)
Atraktivní rekreační a lázeňská místa s bohatou tradicí
Nefunkční přeshraniční dopravní systém (kabotáž)
Bohaté kulturní a historické dědictví Vysoký podíl finančních dotací z EU na tzv. „měkké projekty“ (projekty neinvestiční povahy)
Podobnost jazyků obou zemí Špatná vzájemná informovanost o turistických lákadlech
Jazyková bariéra (více u Čechů)
Příležitosti Hrozby
Výstavba silnice I/57 s kapacitním napojením na dálnici A4 v Polsku
Pokračující odliv mladého a vzdělaného obyvatelstva z příhraničí a s tím spojený celkový pokles počtu obyvatel
Harmonizace přeshraničního dopravního systému Dlouhodobá nezaměstnanost rezidentů
Přizpůsobení vzdělávání potřebám trhu práce v regionu (zaměření na učební obory a řemesla)
Nedostatečné propojení vzdělávacích oborů s potřebami trhu práce
Podpora rozvoje podnikatelských aktivit s vysokou přidanou hodnotou a podpora proexportních podnikatelů
Pokles veřejných i soukromých investic v regionu
Spolupráce v oblasti vzdělávání - podpora řemesel, technického a odborného vzdělávání
Devastace kulturně-historického dědictví (pokles turistické atraktivity)
Podpora klastrových iniciativ a dalších forem spolupráce
Rostoucí rivalita subjektů v oblasti cestovního ruchu
Zvýšení podílu finančních dotací z EU na tzv. „tvrdé projekty“ (projekty investičního charakteru)
Rostoucí jazykové bariéry
Využití úrodné zemědělské půdy v Osoblažském výběžku
Vzájemná propagace služeb a cestovního ruchu obou regionů (obrovský turistický potenciál)
Zvýšení vzájemné informovanosti o obou regionech
5 Příručka pro podnikatele
V rámci této kapitoly byl vytvořen souhrn legislativních rozdílů pro podnikatele na obou
stranách hranice. Součástí příručky je také popis základních typů podnikání, rozdílů
v účetnictví, pracovním právu, obchodních smlouvách, investičních pobídkách a obchodních
34
zvlášnostech obou sousedních zemí. Příručka je samostatnou přílohou (příloha 3) této
analýzy.
6 Závěr
Vytvoření přeshraniční kooperační sítě pro rozvoj podnikání a trhu práce je jedním ze
základních cílů Operačního program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská
republika 2007 – 2013. V rámci této dílčí aktivity vznikla analýza úspěšné spolupráce
v jednotlivých oborech podnikání, oborová databáze potencionálních zájemců o vytvoření
spolupráce a příručka se zpracovanými rozdíly v oblasti legislativy týkající se podmínek pro
podnikání, investičních pobídek a obchodu v obou zemích.
Přestože se v posledních letech intenzivně pracuje na posílení vzájemných podnikatelských
interakcí, existuje v současnosti stále mnoho překážek, které brzdí rozvoj kooperace v oblasti
obchodu a trhu práce. Na národní úrovni se jedná zejména o legislativní a administrativní
bariéry. V poslední době se také prohlubují jazykové bariéry mezi oběma zeměmi. Mladí lidé
již nerozumnějí svým přeshraničním sousedům jako tomu bylo v nedávné minulosti. Potenciál
rozvoje spolupráce je i v oblasti dopravy a dopravní infrastruktury. Propojení obou regionů
pomocí kvalitní silniční a železniční sítě by výrazně zrychlilo přesun osob a zboží a zároveň
posílilo vzájemné podnikatelské interakce. Součástí vylepšení dopravní situace v příhraniční
oblasti musí být i zavedení koordinovaných integrovaných dopravních systémů, které výrazně
přispějí k lepší akcesibilitě území a plynulosti veřejné hromadné dopravy.
Na lokální úrovni jsou největšími problémy, které se dotýkají především obyvatelů žijících
v příhraničních městech a obcích, nedostatek hraničních přechodů (zejména v oblastech kde
hranici tvoří řeka chybí její přemostění). Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje
přeshraniční spolupráci, je špatná vzájemná informovanost obyvatel na obou stranách hranice.
Lidé žijící v blízkosti česko-polské hranice často nemají povědomí o tom co se děje o několik
kilometrů dále na území sousedního státu. Nedostatečné je i propojení školství s podniky, což
má za důsledek to, že nabídka čerstvých absolventů škol vůbec neodpovídá potřebám trhu
práce. V případě, že chtějí podnikatelé čerpat finanční dotace na své přeshraniční aktivity,
nemají příliš možností, jelikož neexistuje silná finanční podpora ze strany Evropské unie.
Peníze z dotačních fondů plynou ve většině případů na tzv. měkké projekty, které neumožňují
podnikatelům financovat své přímé obchodní záměry. Jednou z možností finanční podpory
pro malé a střední podnikatele jsou investiční pobídky obou zemí.
I přes uvedené problémy se v oblasti malého a středního podnikání v současnosti vyvíjí velké
množství aktivit, které mají nastartovat intenzivnější přeshraniční spolupráci mezi subjekty
z Moravskoslezského kraje a Opolského vojvodství. Nejdůležitější v tomto směru jsou
společné konference, schůzky nebo setkání B2B (business to business), na kterých se mohou
setkávat aktéři a zástupci z řad malých a středních podnikatelů, kteří mají skutečný zájem o
rozvoj přeshraniční podnikatelské spolupráce. V budoucnu by takových setkání mělo neustále
přibývat.
7 Seznam zkratek
B2B Business to business
ČR Česká republika
ČSÚ Český statistický úřad
35
DPH Daň z přidané hodnoty
ERDF Evropský fond regionálního rozvoje
EU Evropská unie
LAU Local Administrative Units
MSK Moravskoslezský kraj
NUTS Nomenclature des Unites Territoriales Statistiques
OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná
PAIiIZ Polska Agencja Informacji i Inwestycji Zagranicznych
PL Polsko
s.r.o. Společnost s ručením omezeným
SLDB Sčítání lidu domů a bytů
SWOT Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats
VAT Value-added tax
8 Seznam zdrojů a použitá literatura
1) Akt o jednotném trhu II: Společně pro nový růst. In: Sdělení komise Evropskému
parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů
[online]. 2012 [cit. 2013-12-27]. Dostupné z:
http://ec.europa.eu/internal_market/smact/docs/single-market-act2_cs.pdf
2) Akt o jednotném trhu: Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení
důvěry „Společně pro nový růst“. In: Sdělení komise Evropskému parlamentu, Radě,
Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů [online]. 2011 [cit.
2013-12-27]. Dostupné z: http://eur-
lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0206:FIN:CS:PDF
3) Cestovní ruch na česko-polském příhraničí (Moravskoslezský kraj a Opolské vojvodství)
v roce 2012-2013. 2013. Dostupné z: http://www.klacr.cz/UserFiles/files/CZ.pdf
4) Clusters in Poland. Portal Innowacji [online]. 2012 [cit. 2014-01-17]. Dostupné z:
http://www.pi.gov.pl/PARPFiles/file/klastry/Polskie_klastry/Katalogi/katalog_ENG_PI.
5) Clusters in the Opolskie Voivodeship. Portal Innowacji [online]. 2012 [cit. 2014-01-
17]. Dostupné z: http://www.pi.gov.pl/PARPFiles/file/Katalog_Opolskie_PI.pdf
6) Common commercial policy. Europa: Summaries of EU legislation [online]. 2013 [cit.
2013-12-27]. Dostupné z:
http://europa.eu/legislation_summaries/institutional_affairs/treaties/amsterdam_treaty/a
20000_en.htm
7) CzechInvest: Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. 2013 [cit. 2013-12-
27]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/
8) Český statistický úřad, SLDB, 2011
9) Evropská unie: Regionální politika. EUROPA: Oblasti politiky Evropské unie -
Regionální politika [online]. 2013 [cit. 2013-27-12]. Dostupné z:
http://europa.eu/pol/reg/index_cs.htm
36
10) Evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS). In: Moravskoslezský kraj [online].
2011 [cit. 2014-01-31]. Dostupné z: http://verejna-sprava.kr-
moravskoslezsky.cz/assets/mezinarodni/20623_tritia_p-ksenic.pdf
11) Główny Urząd Statystyczny, GUS, 2011
12) HOSPERS, Gert-Jan. Beyond the Blue Banana?. Intereconomics [online]. 2003, vol. 38,
issue 2, s. 76-85 [cit. 2014-01-23]. DOI: 10.1007/BF03031774. Dostupné z:
http://link.springer.com/10.1007/BF03031774
13) Investiční pobídky: Vaše brána k prosperitě. In: CzechInvest - agentura pro podporu
podnikání a investic [online]. 2013 [cit. 2014-01-05]. Dostupné z:
http://www.czechinvest.org/data/files/ipo-obalka-vnitrek-cz-crvc-2013-3297-cz.pdf
14) Jednotná kontaktní místa: Vnitřní trh - Evropská komise. Evropská komise [online].
2013 [cit. 2013-12-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/eu-
go/index_cs.htm
15) Jednotný evropský akt. Europa: Přehledy právních předpisů EU [online]. 2013 [cit.
2013-12-27]. Dostupné z:
http://europa.eu/legislation_summaries/institutional_affairs/treaties/treaties_singleact_cs
.htm
16) Klastrová politika. Národní klastrová asociace [online]. 2014 [cit. 2014-01-15].
Dostupné z: http://www.nca.cz/cs/klastrova-politika
17) Klastry w Polsce: Charakter klasteringu w Polsce. 2011. Dostupné z:
http://www.mg.gov.pl/files/upload/11785/Tekst2%20KlastrywPolsce.pdf
18) Klastry. CzechInvest: Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. 2013 [cit.
2013-12-27]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/klastry
19) Koncepcja klastra: Definicje klastrów. 2011, 10 s. Dostupné z:
http://www.mg.gov.pl/files/upload/11784/Tekst1Koncepcjaklastra.pdf
20) Lisabonská smlouva: Pozměňující smlouvu o Evropské unii a smlouvu o založení
Evropského společenství. In: Úřední věstník Evropské unie. 2007. Dostupné z:
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2007:306:FULL:CS:PDF
21) Maastrichtská smlouva o Evropské unii. Europa: Přehledy právních předpisů EU
[online]. 2013 [cit. 2013-12-27]. Dostupné z:
http://europa.eu/legislation_summaries/institutional_affairs/treaties/treaties_maastricht_
cs.htm
22) Memorandum o česko-polské hospodářské a obchodní spolupráci v pohraniční
oblasti. Česko-Polská Obchodní Komora [online]. 2011 [cit. 2014-01-27]. Dostupné z:
http://www.opolsku.cz/UserFiles/kestazeni/1333480058.jpg
23) Ministerstvo financí ČR [online]. 2013 [cit. 2013-12-27]. Dostupné z:
http://www.mfcr.cz/
24) Národní klastrová strategie 2005-2008: Podpora inovačních a konkurenceschopných
podniků v krajích ČR. 2005. Dostupné z: http://www.nca.cz/upload/narodni-klastrova-
pol-nar-klastr-strategie-2005-2008.pdf
25) Podnikání v ČR. In: Kontaktní centrum česko-polské hospodářské spolupráce [online].
2013 [cit. 2013-12-27]. Dostupné z:
http://kontaktnicentrum.as4u.cz/redakce/index.php?xuser=&lanG=cs&slozka=7665&xs
ekce=7683&clanek=33560
26) Podnikání v Polsku 2013: Podnikání v Polsku. 2012a. Dostupné z:
http://www.opolsku.cz/UserFiles/kestazeni/1330123969.pdf
27) Podnikání v Polsku 2013: Pracovní právo v Polsku. 2012b. Dostupné z:
http://www.opolsku.cz/UserFiles/kestazeni/1330123969.pdf
37
28) Polsko-česká obchodní spolupráce. Oddělení propagace obchodu a investic v Praze:
Velvyslanectví Polské republiky v Praze [online]. 2013 [cit. 2013-12-27]. Dostupné z:
http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=11346
29) Polský systém pobídek pro investory. Velvyslanectví České republiky ve Varšavě
[online]. 2011 [cit. 2013-12-27]. Dostupné z:
http://www.mzv.cz/warsaw/cz/obchod_a_ekonomika/novinky_aktivity/polsky_system_
pobidek_pro_investory.html
30) PORTER, Michael E. Clusters and the New Economics of Competition. Harvard
Business Review. 1998, roč. 76, č. 6, 77 - 90.
31) Program rozvoje Moravskoslezského kraje na období 2010-2012. 2010. Dostupné z:
http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/assets/rozvoj_kraje/prk_2010-2012.pdf
32) Rozporządzenie Ministra Gospodarki z dnia 2 grudnia 2006 r. w sprawie
udzielania przez Polską Agencję Rozwoju Przedsiębiorczości pomocy finansowej
niezwiązanej z programami operacyjnymi (Dz.U.06.226.1651)
33) Síť v ČR. Enterprise Europe Network [online]. 2014 [cit. 2014-01-31]. Dostupné z:
http://www.enterprise-europe-network.cz/cs/o-nas/sit-v-cr
34) Spolupráce a klastry. Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání [online].
2014 [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: http://www.jaip.cz/spoluprace-a-klastry
35) Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na 2009 - 2020: aktualizace 2012. 2012.
Dostupné z: http://verejna-sprava.kr-
moravskoslezsky.cz/assets/rozvoj_kraje/srk_2009_2020.pdf
36) Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR [online]. 2013 [cit. 2013-12-27]. Dostupné z:
http://www.socr.cz
37) Urząd Statystyczny w Opolu, 2013
38) Ustawa z dnia 2 lipca 2004 r. o swobodzie działalności gospodarczej. In: Dz.U. 2004 nr
173 poz. 1807. 2004. Dostupné z:
http://isap.sejm.gov.pl/DetailsServlet?id=WDU20041731807
39) Ustawa z dnia 23 kwietnia 1964 r. - Kodeks cywilny. In: Dz.U. 1964 nr 16 poz. 93.
1964. Dostupné z: http://isap.sejm.gov.pl/DetailsServlet?id=WDU19640160093
40) Ustawa z dnia 26 czerwca 1974 r. Kodeks pracy. In: Dz.U. 1974 nr 24 poz. 141. 1974.
Dostupné z: http://isap.sejm.gov.pl/DetailsServlet?id=WDU19740240141
41) Vznik jednotného kontaktního místa pro podnikatelskou veřejnost - Praha. Česká
advokátní komora [online]. 2013 [cit. 2013-12-27]. Dostupné z:
http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=11346
42) Zákon č. 262/2006 Sb. ze dne 21. dubna 2006 - zákoník práce. 2006. Dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=62694&fulltext=z~C3~A1kon~
C3~ADk~20pr~C3~A1ce&nr=&part=&name=&rpp=15#local-content
43) Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). In: Sbírky
zákonů. 1991. Dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonInfo.jsp?idBiblio=39498&fulltext=~C5~BEivnost
ensk~C3~BD~20z~C3~A1kon&nr=&part=&name=&rpp=15#local-content
44) Zákon o obchodních společnostech a družstvech: Zákon o obchodních korporacích. In:
Sbírka zákonů. 2014. Dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=74908&fulltext=&nr=90~2F201
2&part=&name=&rpp=15#local-content
45) Zemědělství. Regionální geografie Polska: elektronická učebnice [online]. 2013 [cit.
2014-01-17]. Dostupné z:
http://geography.upol.cz/soubory/lide/szczyrba/RGPOL/ucebnice/seg/zemedelstvi.html
38
9 Přílohy
Příloha 1 ............................................................... Databáze potenciálních zájemců o spolupráci
Příloha 2 .................................................................. Databáze skutečných zájemců o spolupráci
Příloha 3 ................................................................................................... Podnikatelská příručka