ॐ Patanjali’s yoga sūtras - Vedamu.orgPatanjali’s yoga sūtras -Dr. B V Venkatakrishna...
Transcript of ॐ Patanjali’s yoga sūtras - Vedamu.orgPatanjali’s yoga sūtras -Dr. B V Venkatakrishna...
ॐ
© Dr. B V Venkatakrishna Sastry
Patanjali’s yoga sūtras -Dr. B V Venkatakrishna śāstry
Digital Educational Source material in
Devanagari Sanskrit and Roman characters with diacritical marks Multilingual Text string searchable
WEB deliverable
Ver 1.0
Patanjali’s yoga sūtras -Dr. B V Venkatakrishna śāstry Pāda 1 -समािध-पादः- 1.1 अथ योगानुशासनम ् 1.1 अथ योग अन-ुशासनम ्1.1 Atha yogānuśhāsanaṃ 1.2 योगः िच विृ िनरोधः 1.2 योगः िच विृ िनरोधः 1.2 Yogaḥ chittavṛutti nirodhaḥ 1.3 तदा ि ु ः ःव पे अवःथानम ् 1.3 तदा ि ु ः ःव पे अव ःथानम ् 1.3 Tadā dṛaṣhtuḥ svarūpe avasthānaṃ
1.4 विृ सा यिमतरऽ 1.4 विृ सा यम इतरऽ् 1.4 Vṛutti sārūpyamitaratra 1.5 वृ यः प चत यः ल ाः अ ल ाः 1.5 वृ यः प चत यः ल ाः अ ल ाः 1.5 Vṛuttayaḥ pañchatayyaḥ, kliṣhtāḥ, akliṣhtāḥ 1.6 ूमाण िवपयय िवक प िनिा ःमतृयः 1.6 ूमाण िवपयय िवक प िनिा ःमतृयः 1.6 Pramāṇa-viparyaya-vikalpa-nidrā-smṛutayaḥ 1.7 ू य ानुमानागमाः ूमाणािन 1.7 ू य अनमुान आगमाः ूमाणािन 1.7 Pratyakṣa-Anumāna-Āgamāḥ pramāṇāni 1.8 िवपययो िम या ानमतिपमूित म ू ् 1.8 िवपययो िम या ानम अतिपम अूित म ् ् ्ू 1.8 Viparyayo mithyājñānam, atadrūpam,
apratiṣhṭam
1.9 श द ानानुपाती वःतु-शू यो िवक पः 1.9 श द ान अनुपाती वःतु-शू यो िवक पः 1.9 Śhabda-jñānānupātī, vastu śhūnyo vikalpaḥ 1.10 अभावू ययाल बना विृ ः िनिा 1.10 अभाव ू यय- आल बना विृ ः िनिा 1.10 Abhāva-pratyayālaṃbanā vṛuttiḥ nidrā 1.11 अनुभतूिवषयासंूमोषः ःमिृतः 1.11 अनुभतू िवषय असंू मोषः ःमिृतः 1.11 Anubhūta-viṣhaya-asaṃpramoṣhaḥ
smṛutiḥ 1.12 अ यास- वैरा या यां त नरोधः 1.12 अ यास- वैरा या यां तत ्िनरोधः 1.12 Abhyāsa – vairāgyābhyām tannirodhaḥ 1.13 तऽ ःथतौ य ोऽ यासः 1.13 तऽ ःथतौ य ः अ यासः 1.13 Tatra sthitau yatno abhyāsaḥ
1.14 स तु द घकाल नैर तय स काराऽऽसेिवतो
ढभिूमः 1.14 स तु द घ काल नैर तय स कार आसेिवतो
ढभिूमः 1.14 Sa tu dīrgha-kāla-nairantarya - satkāra –
āsevito dṛuḍha-bhūmiḥ 1.15 ाऽऽनुौिवकिवषयिवतृं णःय वशीकार
सं ा वैरा यम ् 1.15 आनुौिवक िवषय िवतृं णःय वशीकार
सं ा वैरा यम ् 1.15 Dṛuṣhṭānuśhravika –viṣhaya-vitṛuṣṇasya
vaśhīkāra-saṃjñā vairāgyaṃ 1.16 तत परं पु ष् -ख्यातेः गणुवैतृं यम ् 1.16 तत ्परं पु ष-ख्यातेः गणु वैतृं यम ् 1.16 Tat paraṃ puruṣha-khyāteḥ guṇa-
vaitṛuṣhnyaṃ
1.17 िवतक िवचारान दा ःमतानुगमात संू ातः् 1.17 िवतक िवचार आन द अ ःमता अनुगमात ्
संू ातः 1.17 Vitarka-vichāra-ānanda-asmitā-anugamāt
saṃprajñātaḥ 1.18 िवरामू यया यासपूवः सःंकारशेषोऽ यः 1.18 िवराम ू यय अ यासपवूः सःंकारशेषः
अ यः 1.18 Virāma – pratyayābhyāsa –pūrvaḥ
saṃskāra śheṣho anyaḥ 1.19 भवू ययो िवदेहूकृितलयानाम ् 1.19 भव ू ययो िवदेह ूकृित लयानाम ् 1.19 Bhava-pratyayo videha-prakṛuti-layānām 1.20 ौ ा वीय ःमिृत समािध ू ापवूक
इतरेषाम ् 1.20 ौ ाÐवीय-ःमिृत-समािध-ू ापवूकः
इतरेषाम ्
1.20 Śhraddhā-vīrya-smṛuti-samādhiprajñā-pūrvaka itareṣhām
1.21 तीोसवेंगानामास नः 1.21 तीो सवेंगानाम आ् स नः 1.21 Tīvra saṃvegānāṃ āsannaḥ 1.22 मदृ-ुम य-अिधमाऽ वात ततोऽिप िवशेषः् 1.22 मदृ-ुम य-अिधमाऽ वात ततोऽिप िवशेषः् 1.22 Mṛudu-madhyādhi – mātratvāt- tatopi
viśheṣhaḥ 1.23 ई रू णधाना ा 1.23 ई र ू णधानात वा् 1.23 Īśhvara-praṇidhānādvā 1.24 लेश-कम-िवपाकाऽऽशयःै अपरामृ ः
पु षिवशेषः ई रः 1.24 लेश-कम-िवपाकाऽऽशयःै अपरामृ ः
पु षिवशेषः ई रः 1.24 Kleśha-karma-vipāka-āśhayaiḥ
aparāmṛuṣhṭaḥ puruṣha-viśheṣhaḥ Īśvaraḥ 1.25 तऽ िनरितशयं सव बीजम ् 1.25 तऽ िनरितशयं सव बीजम ् 1.25 Tatra niratiśhayaṃ sarvajña-bījaṃ 1.26 स पूवषामिप गु ः कालेन अनव छेदात ् 1.26 सः पवूषाम अिप गु ः कालेन ्
अनव छेदात ् 1.26 Sa pūrveṣhāmapi guruḥ kālena
anavacchedāt 1.27 तःय वाचकः ूणवः 1.27 तःय वाचकः ूणवः -ॐ- 1.27 Tasya vāchakaḥ praṇavaḥ 1.28 त जपः तदथभावनम ् 1.28 तत जपः तत अथ् ् -भावनम ् 1.28 Tajjapaḥ tadartha-bhāvanaṃ 1.29 ततः ू यक चेतनाऽिधगमो ्
अ य तरायाऽभाव 1.29 ततः ू यक चेतनाऽिधगमो ्
अ य तरायाऽभाव 1.29 Tataḥ pratyak-chetanādhigamo
apyantarāyābhāvaścha 1.30 यािध-ः यान-संशय-ूमाद-आलःय-
अिवरित-ॅा त दशन-अल धभिूमक व-अनव ःथत वािन िच ःय िव ेपाः ते अ तरायाः
1.30 यािध-ः यान-संशय-ूमाद-आलःय-अिवरित-ॅा त दशन-अल धभिूमक व-अनव ःथत वािन िच ःय िव ेपाः ते अ तरायाः
1.30 Vyādhi-styāna-saṃśhaya-pramāda-ālasya-avirati-bhrānti darśhana-alabdha bhūmikatva-anavasthitatvāni chittavikśhepāḥ te antarāyāḥ
1.31 दःखु -दौमनःय-अ गमेजय व ास
ू ासाःिव ेप सहभवुः 1.31 दःखु -दौमनःय-अ गमेजय व ास
ू ासाःिव ेप सहभवुः 1.31 Duḥkha daurmanasya añgamejayatva
śhvāsa praśhvāsā vikśhepa sahabhuvaḥ 1.32 त ूितषेधाथ एक त वाऽ यासः 1.32 तत ूितषेधाथ एक त व अ यासः् 1.32 Tatpratiṣhedhārtham eka-tatvābhyāsaḥ 1.33 मैऽी क णा मु दता उपे ाणां सखु-दःख ु
पु य-अपु य िवषयानां भावनातः िच -ूसादनम ्
1.33 मैऽी क णा मु दता उपे ाणां सखु-दःख ुपु य-अपु य िवषयानां भावनातः िच -ूसादनम ्
1.33 Maitrī-karuṇā-muditā- upekśhāṇāṃ sukha-duḥkha puṇya-apuṇya viṣhayāṇāṃ bhāvanātaḥ chitta-prasādanam
1.34 ू छदन-िवदारणा यां वा ूाणःय 1.34 ू छदन-िवदारणा यां वा ूाणःय 1.34 Pracchardana-vidāraṇābhyāṃ vā prāṇasya 1.35 िवषयवती वा ूविृ प नामनसः
ःथितिनब धनी 1.35 िवषयवती वा ूविृ ः उ प ना मनसः
ःथित-िनब धनी 1.35 Viṣhayavatī vā pravṛuttirutpannā manasaḥ
sthiti nibandhanī 1.36 िवशोका वा योितंमती 1.36 िवशोका वा योितंमती 1.36 Viśhokā vā jyotiṣhmatī 1.37 वीतरागिवषयं वा िच म ् 1.37 वीतरागिवषयं वा िच म ् 1.37 Vīta-rāga viṣhayaṃ vā chittam 1.38 ःव न-िनिा ानाऽऽल बनं वा
1.38 ःव न-िनिा ानाऽऽल बनं वा 1.38 Svapna-nidrā jñānālambanaṃ vā 1.39 यथािभमत- याना ा 1.39 यथा अिभमत- यानात वा ् 1.39 Yathābhimata dhyānād vā 1.40 परमाणु-परम-मह वाऽ तोऽःय वशीकारः 1.40 परमाणु-परम-मह वाऽ तोऽःय वशीकारः 1.40 Paramāṇu-parama mahatvānto asya
vaśhīkāraḥ 1.41 ीणवृ ेः अिभजातःयेव मणेः मह त-ृमहण-
मा ेष ुत ःथ-तद जनता समापि ः 1.41 ीणवृ ेः अिभजातःयेव मणेः मह त-ृमहण-
मा ेष ुत ःथ-तद जनता समापि ः 1.41 Kśhīṇa-vṛutterabhijātasyeva maṇer-
grahītṛu-grahaṇa-grāhyeṣhu tatstha-tadañjanatā samāpattiḥ
1.42 तऽ श दाथ- ानिवक पैः संक णा सिवतका
1.42 तऽ श दाथ- ानिवक पैः संक णा सिवतका 1.42 Tatra śhabdārtha-jñāna-vikalpaiḥ saṃkīrṇā
savitarkā 1.43 ःमिृत-प रशु ौ ःव पशू यिमव
अथमाऽिनभासा िनिवतका 1.43 ःमिृत-प रशु ौ ःव पशू यिमव
अथमाऽिनभासा िनिवतका 1.43 Sṃṛuti pariśhuddau svarūpa śhūnyeva
artha-mātra-nirbhāsā nirvitarkā 1.44 एतयैव सिवचारा िनिवचारा च सूआमिवषया
याख्याताः 1.44 एतयैव सिवचारा िनिवचारा च सूआमिवषया
याख्याताः 1.44 Etayaiva savichārā nirvichārā cha sūkśhma
viṣhayā vyākhyātā 1.45 सूआमिवषय वं च अिल गपयवसानम ् 1.45 सूआमिवषय वं च अिल गपयवसानम ्
1.45 Sūkśhma viṣhayatvaṃ chāliñga-paryavasānaṃ
1.46 ता एव सबीजः समािधः 1.46 ता एव सबीजः समािधः 1.46 Tā eva sabījaḥ samādhiḥ 1.47 िनिवचारवैशार े अ या मूसादः 1.47 िनिवचारवैशार े अ या मूसादः 1.47 Nirvichāra vaiśhāradye adhyātma prasādaḥ 1.48 ऋत भरा तऽ ू ा 1.48 ऋत भरा तऽ ू ा 1.48 Ṛutaṃbharā tatra prajñā 1.49 ौतु-अनुमान-ू ा यां
अ यिवषयिवशेषाथ वात ् 1.49 ौतु-अनुमान-ू ा यां अ य-िवषय-िवशेष
अथ वात ् 1.49 Śhruta-anumāna-prajñābhyāṃ anya
viṣhayā viśeṣhārthatvāt
1.50 त जः संःकारशेषोऽ यसःंकारूितब धी 1.50 तत जः सःंकारशेषः अ य् -संःकार-
ूितब धी 1.50 Tajjaḥ saṃskāra śheṣho anya saṃskāra
pratibandhī 1.51 तःयािप िनरोधे सव-विृ िनरोधात िनब जः ्
समािधः 1.51 तःयािप िनरोधे सव-विृ िनरोधात िनब जः ्
समािधः 1.51 Tasyāpi nirodhe sarva- nirodhāt nirbījaḥ
samādhiḥ
Patanjali’s yoga sūtras -Dr. B V Venkatakrishna śāstry Pāda 2 -साधन पादः
2.1 तपः-ःवा याय-ई रू णधानािन बयायोगः 2.1 तपः-ःवा याय-ई रू णधानािन बयायोगः 2.1 Tapaḥ svādhyāya īśhvara praṇidhānāni kriyā
yogaḥ 2.2 समािधभावनाथः लेश-तनूकरणाथ 2.2 समािधभावनाथः लेश-तनूकरणाथ 2.2 Samādhi bhāvanārthaḥ kleśha
tanūkaraṇārthaścha 2.3 अिव ा-अ ःमता-राग- ेष-अिभिनवेशाः
लेशाः 2.3 अिव ा-अ ःमता-राग- ेष-अिभिनवेशाः
लेशाः 2.3 Avidyā asmitā rāga dveṣha abhiniveṣhāḥ
kleśhāḥ 2.4 अिव ा ेऽमु रेषां ूसु -तन-ु
िव छ नोदाराणाम ्
2.4 अिव ा ेऽम उ रेषां ूसु् -तनु-िव छ न- उदाराणाम ्
2.4 Avidyā kśhetraṃ uttareṣhāṃ prasupta-tanu- vicchinna –udārāṇāṃ
2.5 अिन य-अशिुच दःखानां आ मसु िन यु -
शुिच-सुख-आ मख्याितरिव ा 2.5 अिन य-अशिुच दःखानां आ मसु िन यु -
शुिच-सुख-आ मख्याितः अिव ा 2.5 Anitya- aśhchi- duḥkhānāṃ ātmasu nitya-
śhuchi-sukha-ātma khyātiḥ avidyā 2.6 क ् Ðदशन श योः एका मतेवाऽ ःमता 2.6 क ् Ðदशन श योः एका मता इव अ ःमता 2.6 Dṛuk darṣhana śhaktyoḥ ekātmatevāsmitā 2.7 सुखाऽनुशायी रागः 2.7 सुख अनुशायी रागः 2.7 Sukhānuśhāyī rāgaḥ
2.8 दःखाऽनुशायी ेषःु 2.8 दःख अनुशायी ेषःु 2.8 Duḥkhānuśhāyī dveṣhaḥ 2.9 ःवरसवाह िवदषोऽिप तथा ढो अिभिनवेशःु 2.9 ःवरसवाह िवदषः किप तथा ढः ु
अिभिनवेशः 2.9 Svarasavāhī viduṣhopi tathā rūḍho
abhiniveṣhaḥ 2.10 ते ूितूसवहेयाः सआूमाः 2.10 ते ूितूसव हेयाः सूआमाः 2.10 Te pratiprasavaheyāḥ sūkśhmāḥ 2.11 यानहेयाः त वृ यः 2.11 यानहेयाः त वृ यः 2.11 Dhyāna heyāḥ tad vṛuttayaḥ 2.12 लेशमूलः कमाऽऽशयो
ाऽ ज मवेदनीयः
2.12 लेशमूलः कम-आशयो -अ -ज म-वेदनीयः
2.12 Kleśha mūlaḥ karmāśhayo dṛuṣhṭādṛuṣhṭa janma –vedanīyaḥ
2.13 सित मूले त पाको जाित-आयभु गाः 2.13 सित मूले त पाको जाित-आयभु गाः 2.13 Sati mūle tadvipāko jāti āyur bhogāḥ 2.14 ते ाद-प रताप- फलाः पु याऽपु यहेतु वात ्2.14 ते ाद-प रताप- फलाः पु य अपु य-
हेतु वात ् 2.14 Te hlāda-paritāpa phalāḥ, puṇya-apuṇya
hetutvāt 2.15 प रणाम-ताप-संःकार-दःखःै गणुु -विृ -
िवरोधा च दःखमेव सव िववे कनःु 2.15 प रणाम-ताप-संःकार-दःखःै गणुु -विृ -
िवरोधा च दःखमेव सव िववे कनःु 2.15 Pariṇāma – tāpa – saṃskāra-duḥkhaiḥ
guṇa-vṛutti virodhāccha duḥkhameva sarvaṃ vivekinaḥ
2.16 हेयं दःखमनागतम ु ् 2.16 हेयं दःखम अनागतम ु ् ् 2.16 Heyam duḥkhamanāgatam 2.17 ि ृ- ँययोः संयोगो हेयहेतुः 2.17 ि ृ- ँययोः संयोगो हेयहेतुः 2.17 Draṣhṭṛu- dṛuśhyayoḥ saṃyogo heya
hetuḥ 2.18 ूकाश- बया- ःथितशील ंभूते ियाऽ मकं
भोगाऽपवगाथ ँयम ् 2.18 ूकाश- बया- ःथित शील ंभूत- इ िय -
आ मकं भोग-अपवग अथ ँयम ् 2.18 Prakāśha-kriyā- sthiti śhīlaṃ
bhūtendriyātmakaṃ bhogāpavargārtham dṛuśhyaṃ
2.19 िवशेष-अिवशेष-िल गमाऽ-अिल गािन गुण-
पवा ण 2.19 िवशेष-अिवशेष-िल गमाऽ-अिल गािन गुण-
पवा ण 2.19 Viśheṣha aviśheṣha liṇga mātra aliṇgāni
guṇa parvāṇi 2.20 ि ा िशमाऽः शु ोऽिप ू ययाऽनुपँयः 2.20 ि ा िश-माऽः शु ः- अिप ू यया-
अनुपँयः 2.20 Draṣhṭā dṛuśhimātraḥ śhuddhopi
pratyayānupaśhyaḥ 2.21 तदथ एव ँयःयाऽऽ मा 2.21 तत अथः एव ँयःय आ मा् 2.21 Tadartha eva dṛuśhyasyātmā 2.22 कृताथ ूित न म यन ंतद य-
साधारण वात ् 2.22 कृत- अथ ूित न म अिप अन ं् त
अ य-साधारण वात ्
2.22 Kṛutārtham prati naṣhṭamapyanaṣhṭaṃ tadanya sādhāraṇatvāt
2.23 ःव-ःवािम-श योः ःव पोपल ध-हेतुः-
संयोगः 2.23 ःव-ःवािम-श योः ःव प-उपल ध-हेतुः-
संयोगः 2.23 Sva-svāmi śhaktyoḥ svarūpopalabdhi
hetuḥ saṃyogaḥ 2.24 तःय हेतुरिव ा 2.24 तःय हेतुः अिव ा 2.24 Tasya hetuḥ avidyā 2.25 तदभावात संयोगाऽभावो हानं त शेः ् 2.25 त -अभावात सयंोग् -अभावो हानं त
शेः 2.25 Tadabhāvāt saṃyogābhāvo hānaṃ tad
dṛuśheḥ kaivalyaṃ 2.26 िववेक-ख्याितरिव लवा हानोपायः
2.26 िववेक-ख्याितः अिव लवा हान-उपायः 2.26 Viveka-khyātiraviplavāḥ hānopāyaḥ 2.27 तःय स धा ूा त-भूिमः ू ा 2.27 तःय स धा ूा त-भूिमः ू ा 2.27 Tasya sapdhā prānta bhūmiḥ prajñā 2.28 योगाऽ गाऽनु ानात अशिु ये ्
ानद ि रािववेक-ख्यातेः 2.28 योग-अ ग अनु ानात ्-अशुि ये ान-
द ि ः आिववेक-ख्यातेः 2.28 Yogāṇgānuṣhṭhānāt aṣhuddhi kśhaye
jñādīptiḥ, ā – viveka khyāteḥ 2.29 यम-िनयम-आसन-ूाणायाम-ू याहार-
धारणा- यान-समाधयोऽ ाव गािन 2.29 यम-िनयम-आसन-ूाणायाम-ू याहार-
धारणा- यान-समाधयः- अ ौ अ गािन 2.29 Yama-niyama-āsana-prānāyāma-
pratyāhāra-dhāraṇā-dhyāna –samādhayo
aṣhṭāvaṇgāni 2.30 अ हंसा-स य-अःतेय-ॄ चयाऽप रमहाः
यमाः 2.30 अ हंसा-स य-अःतेय-ॄ चय-अप रमहाः
यमाः 2.30 Ahiṃsā-satya – asteya- beahmacharya-
aparigrahāḥ yamāḥ 2.31 जाित-देश-काल-समयाऽव छ नाः
सावभौमाः महाोतम ् 2.31 जाित-देश-काल-समयाऽव छ नाः
सावभौमाः महाोतम ् 2.31 Jāti-deśha-kāla-samaya anavacchinnāḥ
sārvabhaumāḥ mahāvratam 2.32 शौच-संतोष-तपः-ःवा याय-ई रू णधानािन
िनयमाः 2.32 शौच-संतोष-तपः-ःवा याय-ई रू णधानािन
िनयमाः
2.32 Śhucha- santoṣha-tapaḥ-svādhyāya-Īśhvara praṇidhānāni niyamāḥ
2.33 िवतकबाधने ूितप भावनम ् 2.33 िवतकबाधने ूितप भावनम ् 2.33 Vitarka bādhane prati-pakśha bhāvanam 2.34 िवतकाः हंसादयः कृत-का रत-अनुमो दताः-
लोभ-बोध-मोह-पूवकाः मदृ-ुम य-अिधमाऽाः दःखु -अ ान-अन त-फलाः इित ूितप भावनम ्
2.34 िवतकाः हंसादयः कृत-का रत-अनुमो दताः-लोभ-बोध-मोह-पूवकाः मदृ-ुम य-अिधमाऽाः दःखु -अ ान-अन त-फलाः इित ूितप भावनम ्
2.34 Vitarkāḥ hiṃsādayaḥ kṛuta-kārita-anumoditāḥ, lobha-krodha-moha-pūrvakāḥ mṛudu-madhya-adhimātrāḥ duḥkha-ajñāna-ananta phalāḥ iti pratipakśha bhāvanaṃ
2.35 अ हंसा-ूित ायां तत स नधौ वरै यागः ् 2.35 अ हंसा-ूित ायां तत स नधौ वरै यागः ् 2.35 Ahiṃsā-pratiṣhṭāyāṃ tat sannidhau vaira-
tyāgaḥ 2.36 स य-ूित ायां बयाफलाऽऽौय वम ् 2.36 स य-ूित ायां बयाफल -आौय वम ् 2.36 Satya pratiṣhṭāyāṃ kriyā phala
āśhrayatvaṃ 2.37 अःतेय-ूित ायां सवर ोपःथानम ् 2.37 अःतेय-ूित ायां सवर ोपःथानम ् 2.37 Asteya pratiṣhṭāyāṃ sarva-
ratnopasthāpanaṃ 2.38 ॄ चय-ूित ायां वीयलाभः 2.38 ॄ चय-ूित ायां वीयलाभः 2.38 brahmacharya pratiṣhṭāyāṃ vīryalābhaḥ 2.39 अप रमह ःथयै ज म-कथतंा संबोधः 2.39 अप रमह ःथयै ज म-कथतंा संबोधः
2.39 Aparigraha sthairye janma-kathaṃtā sambodhaḥ
2.40 शौचात ःवा ग् -जुगु सा, परैरससंगः 2.40 शौचात ःवा ग् -जुगु सा, परैः असंसगः 2.40 Śhauchāt svāṇga jugupsā
parairasaṃsargaḥ 2.41 स वशिु - सौमनःय ऐका य-इ िय जय-
आ मदशन-यो य वािन च 2.41 स वशिु - सौमनःय ऐका य-इ िय जय-
आ मदशन-यो य वािन च 2.41 Satva śhuddhi-saumansya-aikāgrya-indriya
jaya- ātma darśhana yogyatvāni cha 2.42 स तोषादनु मः सखुलाभः 2.42 स तोषा अनु मः सुखलाभः 2.42 Santośhādanuttamaḥ sukha-lābhaḥ 2.43 काय-इ िय-िसि ः अशिु - यात तपसः् 2.43 काय-इ िय-िसि ः अशिु - यात तपसः्
2.43 Kāya –indriya siddhiḥ aśhuddhi-kśhayāt tapasaḥ
2.44 ःवा यायात इ देवता सं् ूयोगः 2.44 ःवा यायात इ देवता संू योगः् 2.44 Svādhyāyāt iṣhṭadevatā saṃprayogaḥ 2.45 समािधिसि ः ई र-ू णधानात ् 2.45 समािधिसि ः ई र-ू णधानात ् 2.45 Samādhi siddhiḥ Īśhvara-praṇidhānāt 2.46 ःथर-सुखमासनम ् 2.46 ःथर-सुखम आसनम ् ् 2.46 Sthira-sukhaṃ āsanaṃ 2.47 ूय -शैिथ य-अन तसमापि यां 2.47 ूय -शैिथ य-अन त-समापि यां 2.47 Prayatna-śhaithilya-ananta
samāpattibhyāṃ 2.48 ततो ाऽनिभघातः
2.48 ततो अनिभघातः 2.48 Tato dvandvānabhighātaḥ 2.49 त ःमन सित ास् -ू ासयोः गितिव छेदः
ूाणायामः 2.49 त ःमन सित ास् -ू ासयोः गितिव छेदः
ूाणायामः 2.49 Tasmin sati śhvāsa-praśhvāsayoḥ gati-
vicchedaḥ prāṇāyāmaḥ 2.50 बा ाऽ य तर-ःत भ-विृ ः देश-काल-
संख्यािभः प र ो द घ-सूआमः 2.50 बा ाऽ य तर-ःत भ-विृ ः देश-काल-
संख्यािभः प र ो द घ-सूआमः 2.50 Bāhyābhyantara stambha vṛuttiḥ deśha-
kāla-saṃkhyābhiḥ paridṛuṣhto dīrgha-sūkśhmaḥ
2.51 बा ाऽऽ य तर-िवषयाऽऽ ेपी चतुथः 2.51 बा ाऽऽ य तर-िवषयाऽऽ ेपी चतुथः
2.51 Bāhyābhyantara viṣhayākśhepī chaturthaḥ 2.52 ततः ीयते ूकाशाऽऽवरणम ् 2.52 ततः ीयते ूकाशाऽऽवरणम ् 2.52 Tataḥ kśhīyate prakāśhāvaraṇaṃ 2.53 धारणासु च यो यता मनसः 2.53 धारणासु च यो यता मनसः 2.53 Dhāraṇāsu cha yogyatā manasaḥ 2.54 ःविवषयाऽसंूयोगे िच ःव पाऽनकुार इव
इ ियाणां ू याहारः 2.54 ःविवषय-असंूयोगे िच -ःव प-अनुकार
इव इ ियाणां ू याहारः 2.54 Sva-viṣhya-asaṃprayoge chitta-
svarūpānukāra iva indriyānāṃ pratyāhāraḥ 2.55 ततः परमा वँयता इ ियाणाम ् 2.55 ततः परमा वँयता इ ियाणाम ् 2.55 Tataḥ paramā vaśhyatā indriyānāṃ
Patanjali’s yoga sūtras -Dr. B V Venkatakrishna śāstry
Pāda 3 - िवभिूत पादः 3.1 देश-ब धः िच ःय धारणा 3.1 देश-ब धः िच ःय धारणा 3.1 Deśha bandhaḥ chittasya dhāraṇā 3.2 तऽ ू ययकैतानता यानम ् 3.2 तऽ ू यय- एकतानता यानम ् 3.2 Tatra pratyayaikatā dhyānaṃ 3.3 तदेव अथमाऽ िनभासं ःव प-शू यिमव
समािधः 3.3 तदेव अथमाऽ िनभासं ःव प-शू यिमव
समािधः
3.3 Tadeva artha-mātra-nirbhāsaṃ svarūpa śhūnyamiva samādhiḥ
3.4 ऽयमेकऽ संयमः 3.4 ऽयम एकऽ संयमः् 3.4 Trayamekatra saṃyamaḥ 3.5 त जयात ू ालोकः् 3.5 त जयात ू ालोकः् 3.5 Tajjayāt prajñā lokaḥ 3.6 तःय भूिमष ुिविनयोगः 3.6 तःय भूिमष ुिविनयोगः 3.6 Tasya bhūmiṣhu viniyogaḥ 3.7 ऽयम तर ग ंपूव यः 3.7 ऽयम तर ग ंपूव यः 3.7 Trayamantaraṇgaṃ pūrvebhyaḥ 3.8 तदिप ब हर गं िनब जःय 3.8 तदिप ब हर गं िनब जःय
3.8 Tadapi bahiraṇgaṃ nirbījasya 3.9 यु थान-िनरोध-संःकारयोः अिभभव-ूादभाु वौ
िनरोध- णिच ाऽ वयो िनरोध-प रणामः 3.9 यु थान-िनरोध-संःकारयोः अिभभव-ूादभावौ ु
िनरोध- णिच ाऽ वयो िनरोध-प रणामः 3.9 Vyutthāna nirodha saṃskārayoḥ abhibhava-
prādurbhāvau nirodha-kṣhaṇa chittānvayo nirodha pariṇāmaḥ
3.10 तःय ूशा तवा हता संःकारात ् 3.10 तःय ूशा तवा हता संःकारात ् 3.10 Tasya praśhāntavāhitā saṃskārāt 3.11 सवाथ-ऐकामतयोः योदयौ िच ःय
समािधप रणामः 3.11 सवाथ-ऐकामतयोः योदयौ िच ःय
समािधप रणामः 3.11 Sarvārthatā –aikāgratayoḥ kśhayodayau
chittasya samādhi pariṇāmaḥ
3.12 शा त-उ दतौ तु यू ययौ िच ःय एकामता प रणामः
3.12 शा त-उ दतौ तु यू ययौ िच ःय एकामता प रणामः
3.12 Śhānta –uditau tulya pratyayau chittasya ekāgratā pariṇāmaḥ
3.13 एतेन भूते ियेष ुधम-ल णा-अवःथा-
प रणामाः याख्याताः 3.13 एतेन भूत -इ ियेषु धम-ल णा-अवःथा-
प रणामाः याख्याताः 3.13 Etena bhūtendriyeṣhu dharma lakṣhaṇa-
avasthā pariṇāmāḥ vyākhyātāḥ 3.14 शा त-उ दत-अ यपदेँय-धमानपुाती धम 3.14 शा त-उ दत-अ यपदेँय-धमानपुाती धम 3.14 Śhānta-udita-avyapadeśhya dharmānupātī
dharmī
3.15 बमाऽ य व ंप रणामाऽ य वे हेतुः 3.15 बम अ य वं प रणाम अ य वे हेतुः 3.15 Kramānyatvaṃ parināmānyatve hetuh 3.16 प रणामऽयसयंमादतीतानागत ानम ् 3.16 प रणाम-ऽय-संयमा ÐअतीतÐअनागत-
ानम ् 3.16 Parināma traya saṃyamād atīta-anāgata
jñānaṃ 3.17 श दाथू ययानां इतरेतराऽ यासात संकरः् ,
त ूिवभाग-संयमात सवभूत् -ऋत ानम ् 3.17 श दाथू ययानां इतरेतराऽ यासात संकरः् ,
त ूिवभाग-संयमात सवभूत् -ऋत ानम ् 3.17 Śhabda-artha pratyayānāṃ itaretara-
adhyāsāt saṃkaraḥ , tatpravibhāga- saṃyamāt sarva-bhūta-ṛuta jñānaṃ
3.18 संःकारसा ा करणात पवूजाित् - ानम ् 3.18 संःकारसा ा करणात पवूजाित् - ानम ्
3.18 Saṃskāra-sākśhātkāraṇāt pūrva-jāti-jñānaṃ
3.19 ू ययःय परिच - ानम ् 3.19 ू ययःय परिच - ानम ् 3.19 Pratyayasya parachitta-jñānaṃ 3.20 न च तत साल बनं तःय अिवषयीभूत वात ् ्3.20 न च तत साल बनं तःय अिवषयीभूत वात ् ्3.20 Na cha tat sālaṃbanaṃ tasya a-
viṣhayībhūtatvāt 3.21 काय- पसंयमात त मा शि ःत भे ्
च ुःूकाशाऽसंूयोगे अ तधानम ् 3.21 काय- पसंयमात त मा् -शि -ःत भे
च ुःूकाश-असंूयोगे अ तधानम ् 3.21 Kāya –rūpa saṃyamāt tadgrāhya śhakti-
stambhe cakṣhuḥ prakāśha-asaṃprayoge antardhānaṃ
3.22 एतेन श दाऽ तधानमु म ्
3.22 एतेन श द-आ द-अ तधानमु म ् 3.22 Etena śhabdādyantardhānaṃ uktam 3.23 सोपबमं िन पबम ंच कम तत संयमात ् ्
अपरा त ान ंअ र े यो वा 3.23 सोपबमं िन पबम ंच कम तत संयमात ् ्
अपरा त ान ंअ र े यो वा 3.23 Sopakramaṃ nirupakramaṃ cha karma tat
saṃyamāt aparānta-jñānaṃ ariṣhṭebhyo vā
3.24 मै याऽऽ दष ुबलािन 3.24 मैऽी-आ दष ुबलािन 3.24 Maitryādiṣhu balāni 3.25 पेषु ह ःतबलाद िन 3.25 पेषु ह ःतबलाद िन 3.25 Rūpeṣhu hasti-balādīni 3.26 ूवृ यालोक यासात सूआम् - यव हत-
िवूकृ ानाम ् 3.26 ूविृ -आलोक यासात सूआम् - यव हत-
िवूकृ ानाम ् 3.26 Pravṛuttyālokanyāsāt sūkśhma-vyavahita-
viprakṛuṣhṭānāṃ 3.27 भुवन- ान ंसूय सयंमात ् 3.27 भुवन- ान ंसूय सयंमात ् 3.27 Bhuvana-jñānaṃ sūrye saṃyamāt 3.28 च िे तारा यहू ानम ् 3.28 च िे तारा यहू ानम ् 3.28 Chandre tārā-vyūha-jñānaṃ 3.29 ीवेु त ित ानम ्3.29 ीवेु त ित ानम ्3.29 Dhruve tadgati- jñānam 3.30 नािभचबे काय यहू ानम ्3.30 नािभचबे काय यहू ानम ्
3.30 Nābhi-chakre kāya-vyūha-jñānam 3.31 क ठकूपे ु पपासा िनविृ ः 3.31 क ठकूपे ु पपासा िनविृ ः 3.31 Kaṇṭha-kūpe kṣhut-pipāsā nivṛuttiḥ 3.32 कूम-ना यां ःथयैम ् 3.32 कूम-ना यां ःथयैम ् 3.32 Kūrma-nādyāṃ sthairyaṃ 3.33 मूध योितिष िस -दशनम ् 3.33 मूध योितिष िस -दशनम ् 3.33 Mūrdha-jyotiṣhi siddha-darśhanaṃ 3.34 ूाितभा ा सवम ् 3.34 ूाितभात वा सवम ् ् 3.34 Prātibhād vā sarvaṃ 3.35 दये िच संिवत ् 3.35 दये िच संिवत ् 3.35 Hṛudaye chitta-saṃvit
3.36 स व-पु षयोः अ य ताऽसकं णयोः
ू ययािवशेषो भोगः पराथात ःवाथसंयमात ् ्पु ष ानम ्
3.36 स व-पु षयोः अ य ताऽसकं णयोः ू ययािवशेषो भोगः पराथात ःवाथसंयमात ् ्पु ष ानम ्
3.36 Sattva-puruṣhayoḥ atyanta-asaṃkīrṇayoḥ pratyaya-aviśheṣho bhogaḥ, parārthāt svārtha saṃyamāt puruṣha jñānaṃ
3.37 ततः ूाितभ-ौावण-वेदनात ्Ðअदश-
अःवाद-वाता जाय ते 3.37 ततः ूाितभ-ौावण-वेदनात ्Ðअदश-
अःवाद-वाता जाय ते 3.37 Tataḥ prātibha-śhrāvaṇa-vedanāt-
adarśha asvāda vārtāḥ jāyante 3.38 ते समाधावुपसगाः यु थाने िस यः 3.38 ते समाधावुपसगाः यु थाने िस यः
3.38 Te samādhau upasargāḥ vyutthāne siddhayaḥ
3.39 ब ध-कारण-शैिथ यात ूचारसंवेदनात च ् ्
िच ःय परशर राऽऽवेशः 3.39 ब ध-कारण-शैिथ यात ्ूचारसंवेदनात च ्
िच ःय परशर राऽऽवेशः 3.39 Bandha-kāraṇa śhaithilyāt prachāra-
saṃvedanāt cha chittasya para-śharīra-āveśhaḥ
3.40 उदानजयात जल् -प क-क टका दष ुअस गः
उ बा त 3.40 उदानजयात जल् -प क-क टका दष ुअस गः
उ बा त 3.40 Udāna jayāt jala-paṇka kaṇṭaka-ādiṣhu
asaṇgaḥ utkrāntiśhcha 3.41 समानजयात वलनम ् ् 3.41 समानजयात वलनम ् ् 3.41 Samāna jayāt jvalanaṃ
3.42 ौोऽाऽऽकाशयोः स ब धसंयमात द य ं्
ौोऽम ् 3.42 ौोऽाऽऽकाशयोः स ब धसंयमात द य ं्
ौोऽम ् 3.42 Śhrotra-ākāśhayoḥ saṃbandha-saṃyamāt
divyam śhrotraṃ 3.43 कायाऽऽकाशयोः स ब ध संयमात लघु् -
तूलसमाप े आकाशगमनम ् 3.43 कायाऽऽकाशयोः स ब ध संयमात लघु् -
तूलसमाप े आकाशगमनम ् 3.43 Kāya-Ākāśhayoḥ saṃbandha-saṃyamāt
laghu-tūla samāpatteścha ākāśha gamanaṃ
3.44 ब हरक पता विृ ः महािवदेहा
ततःूकाशावरण यः 3.44 ब हरक पता विृ ः महािवदेहा
ततःूकाशावरण यः
3.44 Bahirakaliptā vṛuttiḥ mahā videhā, tataḥ prakāśhāvaraṇa-kśhayaḥ
3.45 ःथलूःव प-सूआमाऽ वयाऽथव व-संयमात ्
भूतजयः 3.45 ःथलू-ःव प-सूआम-अ वय-अथव व-सयंमात ्
भूतजयः 3.45 Sthuḹa svarūpa – sūkśhma anvaya
arthavattva saṃyamāt bhūta jayaḥ 3.46 ततो अ णमा द ूादभावः कायसंपत ु ्
त माऽनिभघात 3.46 ततो अ णमा द ूादभावः कायसंपत ु ्
त माऽनिभघात 3.46 Tato aṇimādi prādurbhāvaḥ kāya saṃpat
taddharmānabhighātaścha 3.47 प-लाव य-बल-वळ-संहनन वािन
कायसपंत ् 3.47 प-लाव य-बल-वळ-संहनन वािन
कायसपंत ् 3.47 Rūpa-lāvaṇya-bala-vajra saṃhananatvāni
kāya saṃpat 3.48 महण-ःव पाऽ ःमताऽ वयाऽथव व-संयमात ्
इ िय-जयः 3.48 महण-ःव प- अ ःमता Ðअ वय-अथव व-
संयमात इ िय् -जयः 3.48 Grahaṇa-svarūpa asmitā anvyārthavatva
saṃyamāt indriya jayaḥ 3.49 ततो मनोजिव वं िवकरणभावः ूधानजय 3.49 ततो मनोजिव वं िवकरणभावः ूधानजय 3.49 Tato manojavitvam vikaraṇa bhāvaḥ
pradhāna jayaḥścha 3.50 स व-पु षाऽ यथाख्याित-माऽःय सव-
भावाऽिध ातृ वं, सव- ातृ वं च 3.50 स व-पु ष-अ यथाख्याित-माऽःय सव-भाव
-अिध ातृ व,ं सव- ातृ वं च
3.50 Satva-puruṣha anyathā-khyāti mātrasya sarva-bhāva-adhiṣhṭhātṛutvam sarva-jñātṛutvaṃ cha
3.51 त ैरा यादिप दोषबीज ये कैव यम ् 3.51 त ैरा यादिप दोषबीज ये कैव यम ् 3.51 Tadvairāgyādapi doṣha bīja kśhaye
kaivalyaṃ 3.52 ःथा यपुिनम ऽणे स ग-ःमय-अकरणं,
पुनरिन ूस गात ् 3.52 ःथािन -उपिनम ऽणे स ग-ःमय-अकरणं,
पुनः-अिन ूस गात ् 3.52 Sthānyupanimaṇtraṇe saṇga-smaya-
akaraṇam, punaḥ aniṣhṭa-prasaṇgāt 3.53 ण-त बमयोः संयमात िववेकज ं ानम ् ् 3.53 ण-त बमयोः संयमात िववेकज ं ानम ् ् 3.53 Kśhaṇa-tat-kramayoḥ saṃyamāt
vivekajaṃ jñānaṃ
3.54 जाित-ल ण-देशैःअ यतमाऽनव छेदात ्तु ययोःततः ूितपि ः
3.54 जाित-ल ण-देशैःअ यतमाऽनव छेदात ्तु ययोःततः ूितपि ः
3.54 Jāti-lakśhana-deśhaiḥ - anyatama –anavacchedāt tulyayoḥ tataḥ pratipattiḥ
3.55 तारकं सविवषयं सवथा-िवषयबमं चेित
िववेकजं ानम ् 3.55 तारकं सविवषयं सवथा-िवषयबमं चेित
िववेकजं ानम ् 3.55 Tārakaṃ sarva-viṣhayaṃ sarvathā viṣhaya
kramaṃ cheti vivekajaṃ jñānaṃ 3.56 स व-पु षयोः शिु -सा ये कैव यम ् 3.56 स व-पु षयोः शिु -सा ये कैव यम ् 3.56 Satva-puruṣhayoḥ śhuddhi sāmye
kaivalyaṃ
Patanjali’s yoga sūtras -Dr. B V Venkatakrishna śāstry Pāda 4 कैव य पादः 4.1 ज म-औषिध-म ऽ-तपः-समािधजा िस यः 4.1 ज म-औषिध-म ऽ-तपः-समािधजा िस यः 4.1 Janma-auṣhadhi-mantra-tapaḥ-samādhijāḥ
siddhayaḥ 4.2 जा य तर-प रणामाः ूकृ याऽऽपरूात ् 4.2 जा य तर-प रणामाः ूकृ याऽऽपरूात ् 4.2 Jātyantara-pariṇāmāḥ prakṛutyāpūrāt 4.3 िनिम ंअूयोजकं ूकृतीनां वरण-भेदःतु
ेिऽकवत ् 4.3 िनिम ंअूयोजकं ूकृतीनां वरण-भेदःतु
ेिऽकवत ् 4.3 Nimittaṃ aprayojakaṃ prakṛutīnāṃ varaṇa
bhedastu tataḥ kśhetrikavat 4.4 िनमाण-िच ािन अ ःमता-माऽात ् 4.4 िनमाण-िच ािन अ ःमता-माऽात ् 4.4 Nirmāṇa-chittāni asmitā-mātrāt 4.5 ूविृ भेदे ूयोजकं िच मनेकेषाम ् 4.5 ूविृ भेदे ूयोजकं िच म अनेकेषाम ् ् 4.5 Pravṛutti bhede prayojakaṃ chittaṃ ekaṃ
anekeṣhāṃ 4.6 तऽ यानमनाशयम ् 4.6 तऽ यानमनाशयम ् 4.6 Tatra dhyānamanāṣhayaṃ 4.7 कमाऽशु लाऽकृंणयंोिगनः, िऽिवध ंइतरेषाम ् 4.7 कम-अशु ल-अकृंणं-योिगनः, िऽिवध ं
इतरेषाम ् 4.7 Karma-aśhukla- akṛuṣhṇaṃ yoginaḥ
trividhaṃ itareṣhāṃ
4.8 ततः त पाकाऽनगुुणानां एव अिभ यि ः वासनानाम ्
4.8 ततः त पाक - अनुगणुानां एव अिभ यि ः वासनानाम ्
4.8 Tataḥ tadvipāka-anuguṇānāṃ eva abhivyaktiḥ vāsanānāṃ
4.9 जाित-देश-काल- यव हतानां अिप आन तय
ःमिृतसंःकारयोः एक प वात ् 4.9 जाित-देश-काल- यव हतानां अिप आन तय
ःमिृतसंःकारयोः एक प वात ् 4.9 Jāti-deśha-kāla-vyavahitānām api
ānantaryaṃ, smṛuti saṃskārayoḥ eka-rūpatvāt
4.10 तासामना द वं चाऽऽिशषो िन य वात ् 4.10 तासां अना द वं चाऽऽिशषो िन य वात ् 4.10 Tāsāmanāditvaṃ chāśhiṣho nityatvāt 4.11 हेतु-फलाऽऽौयाऽऽल बनःै संगहृ त वात एषां ्
अभावे तदभावः 4.11 हेतु-फलाऽऽौयाऽऽल बनःै संगहृ त वात ्एषां
अभावे तदभावः 4.11 Hetu-phalāśhraya-ālaṃbanaiḥ
saṃgṛuhītatvāt eṣhāṃ abhāve tadabhāvaḥ 4.12 अतीताऽनागत ंःव पतोऽ ःत अ वभेदात ्
धमानाम ् 4.12 अतीताऽनागत ंःव पतोऽ ःत अ वभेदात ्
धमानाम ् 4.12 Atītānāgataṃ svarūpato- asti, adhva-
bhedāt dharmāṇāṃ 4.13 ते Ð य -सूआमाः गुणाऽऽ मानः 4.13 ते Ð य -सूआमाः गुणाऽऽ मानः 4.13 Te vyakta-sūkśhmāḥ guṇātmānaḥ 4.14 प रणामैक वात वःतुत वम ् ् 4.14 प रणामैक वात वःतुत वम ् ् 4.14 Pariṇāmaikatvāt vastu tattvaṃ
4.15 वःतुसा ये िच -भेदात तयोिवभ ाः प थाः् 4.15 वःतुसा ये िच -भेदात तयोिवभ ाः प थाः् 4.15 Vastusāmye chittabhedāt tayorvibhakataḥ
panthāḥ 4.16 न चकै-िच -त ऽं वःतु,तदूमाणकं तदा
कं ःयात ् 4.16 न चकै-िच -त ऽं वःतु,तदूमाणकं तदा
कं ःयात ् 4.16 Na chaika– chitta – tantraṃ vastu tad –
apramāṇakaṃ tadā kiṃ syāt ? 4.17 तदपरागाऽपे वात िच ःय वःतु ु ्
ाताऽ ातम ् 4.17 तदपरागु -अपे वात िच ःय वःतु ात ् -
अ ातम ् 4.17 Taduparāga-apekśhitvāt chittasya vastu
jñāta-ajñātaṃ
4.18 सदा ाताः िच -वृ यः त ूभोः पु षःय अप रणािम वात ्
4.18 सदा ाताः िच -वृ यः त ूभोः पु षःय अप रणािम वात ्
4.18 Sadā jñātāḥ chitta vṛuttayaḥ tatprabhoḥ puruṣhasya apariṇāmitvāt
4.19 न तत ःवाऽऽभास ं ँय वात ् ् 4.19 न तत ःव् -आभास ं ँय वात ् 4.19 Na tat svābhāsaṃ dṛuśhyatvāt 4.20 एकसमये चोभयाऽनवधारणम ् 4.20 एकसमये च-उभय-अनवधारणम ् 4.20 Eka samaye cha ubhaya-anavadhāraṇaṃ 4.21 िच ाऽ तर ँये बिु -बु ेः Ð अितूस गः
ःमिृतसंःकार 4.21 िच -अ तर ँये बुि -बु ेः Ð अितूस गः
ःमिृतसंःकार 4.21 Chittāntara-dṛuśhye buddhi-buddheḥ ati-
prasaṇgaḥ smṛuti-saṃkaraścha 4.22 िचतेः अूित-संबमायाः तदाकाराऽऽप ौ
ःवबुि -संवेदनम ् 4.22 4.22 Chiteḥ aprati-saṃkramāyāḥ
tadākārāpattau sva-buddhi-saṃvedanaṃ 4.23 ि ृ- ँयोपर ं िच ं सवाऽथ 4.23 ि ृ- ँय-उपर ं िच ं सव - अथ 4.23 Draśhtṛu-dṛuśhyoparaktaṃ chittam
sarvārthaṃ 4.24 तदसंख्येय-वासनािभः िचऽमिप पराथ
संह यका र वात ् 4.24 तदसंख्येय-वासनािभः िचऽमिप पराथ
संह य-का र वात ् 4.24 Tad asaṃkhyeya-vāsanābhiḥ chitramapi
parārthaṃ saṃhatya-kāritvāt 4.25 िवशेषदिशनः आ म-भावना-िविनविृ ः
4.25 िवशेषदिशनः आ म-भावना-िविनविृ ः 4.25 viśheṣha-darśhinaḥ Ātma-bhāva-bhāvanā
vinivṛuttiḥ 4.26 तदा ह िववेक-िन नं कैव यूा भारं िच म ्4.26 तदा ह िववेक-िन नं कैव यूा भारं िच म ्4.26 Tadā hi viveka nimnaṃ kaivalya-
prāgbhāraṃ chittaṃ 4.27 त छिेषु ू ययाऽ तरा ण संःकारे यः 4.27 त छिेषु ू ययाऽ तरा ण संःकारे यः 4.27 Tacchidreṣhu pratyayāntarāṇi
saṃskārebhyaḥ 4.28 हानमेषां लेशवद म ु ् 4.28 हानमेषां लेशवद म ु ् 4.28 Hānameṣhāṃ kleśhavaduktaṃ 4.29 ूसंख्यानेऽिप अकुसीदःय- सवथा Ð
िववेकख्यातेःधममेघः समािधः 4.29 ूसंख्यानेऽिप अकुसीदःय- सवथा Ð
िववेकख्यातेःधममेघः समािधः 4.29 Prasaṃkhyāne-api-akusīdasya sarvathā
viveka-khyāteh dharma-meghaḥ samādhiḥ 4.30 ततः लेश-कम-िनविृ ः 4.30 ततः लेश-कम-िनविृ ः 4.30 Tataḥ kleśha-karma nivṛuttiḥ 4.31 तदा-सवाऽऽवरण-मलोपेतःय
ानःयाऽऽन यात ेयं अ पम ् ् 4.31 तदा-सवा-आवरण-मलोपेतःय ानःय-
आन यात ेय ंअ पम ् ् 4.31 Tadā sarva-āvaraṇa-malopetasya jñānasya
ānantyāt jñeyaṃ alpaṃ 4.32 ततः कृताथानां प रणाम-बमसमाि ः
गुणानाम ् 4.32 ततः कृताथानां प रणाम-बमसमाि ः
गुणानाम ् 4.32 Tataḥ kṛutārthānāṃ pariṇāma-krama-
samāptiḥ guṇānāṃ 4.33 ण-ूितयोिग प रणामाऽपरा त-िनमा ः
बमः 4.33 ण-ूितयोिग प रणामाऽपरा त-िनमा ः
बमः 4.33 Kśhaṇa-pratiyogī parināma-aparānta-
nirgrāhyaḥ kramaḥ 4.34 पु षाथ-शू यानां गणुानां ूितूसवःकैव य ं
ःव प-ूित ा Ð वा िचितश े रित 4.34 पु षाथ-शू यानां गणुानां ूितूसवः-कैव य ं
ःव प-ूित ा Ð वा िचितश े ः - इित 4.34 Puruṣhārtha-śhūnyānāṃ gunānāṃ prati-
prasavaḥ kaivalyaṃ svarūpa-pratiṣhṭhā vā chiti-shakteḥ - iti
Dr. B V Venkatakrishna Sastry Hindu University of America www.hindu-university.edu
© Dr. B V Venkatakrishna Sastry E-mail: [email protected] 1
Namaste 1. I am seeking your expertise and help in auditing the attached Digital Educational Source material on Patanajli’s Yoga sutra. 2. This document is functionally looked at as an Original Text Resource which has: - Multilingual text characters display (Devanagari Sanskrit and Roman script characters with diacritical marking) - Searchable text in Non-Roman script (Devanagari) - Searchable text in Uni-code / IPA diacritical marks - Generally secure as per the standard security of the Software, permitting the copy rights option /e-book options for ISBN numbered publication. - Web deliverable Sanskrit text with IPA notation in a browser friendly-user friendly way. -Usable offline - online courseware references for teaching. 2A. The focus here is just not limited to this one text that has been created; the text can be any other classic in any non-roman script- Brahma sutra, Sayana bhashya or Tirukkural! This is just a model. 2B In the current status of TITUS and Clay library projects, it is seen that the Devanagari Sanskrit and other Indic language texts are presented in the roman script; and at some points –in the IPA notation / Kyoto convention / I-Trans and the like. This creates difficulty in appropriate referencing and documenting. The ‘image-scan model’ does not help in the text string search! And that could be frustrating. I know the word is there in this text, but where ? and how many times is it used in what contexts? How do I quote the text reference ? – that is the perennial difficulty of the writers of papers and articles, students and scholars in general.
Dr. B V Venkatakrishna Sastry Hindu University of America www.hindu-university.edu
© Dr. B V Venkatakrishna Sastry E-mail: [email protected] 2
3. The eventual goal is to bring out multilingual, text-searchable version of the Sanskrit source works and promote Sanskrit Research ( an of course research which can use the non-roman script documents related to Sacred traditions). One off shot of this could be the complete Veda with accent markings, in a searchable mode, with voice- all integrated for on line users. That is combining the Sacred language Tradition and language technology. I believe that the presentation of the source material should be matching the pace of the technology trends and society– be it the good old hand scripting on palm leaves model which evolved through the phases of parchment paper, cloth, hand printing, type writing, machine printing, soft copy on user system to the online resource sitting in cyber space at some url! That is the way to keep the connection of the traditions with the current generations, based on the inspiration of the Maha-Narayana upanishadic statement reading < vedanta-vijnana suniscatartha> -The true and vigilant investigators of Vedas assess their understanding of Veda on a combined three fold platform of logic of revelation (Vedanta darshana), objective investigation ( Vijnana) and following it up with the experiential yoga. 4. The attached PDF file is version 1.0 of the Yoga sutras of Patanjali. This version has used some features of the software’s, which would meet the basic requirements of the scholars. The update versions would bring in the advanced features of interactivity, notes and voice. The tools are already there. Now it is the time needed for putting together the pieces in a user friendly way and traditionally acceptable way. Of course the costs issue will always be there. Right now, it is a labor of love.
Dr. B V Venkatakrishna Sastry Hindu University of America www.hindu-university.edu
© Dr. B V Venkatakrishna Sastry E-mail: [email protected] 3
5. What I request from you is your critiquing – observations- guidance on the following aspects. You may respond to the following questions in the normal mail mode: (For the tech-savvy users:- I have not moved to the use of Online form –response submission at this point ! Please excuse the inconvenience to hold you back on the e-mail response mode please).
1. Do you feel that this model of presenting the Sanskrit source works with multilingual feature meets some need of the users beyond the currently available models/ web sources?
2. What other features would you like to see in this model of Digital text presentation?
3. Would you be interested in participating this venture – in any/all capacities of – contributor, reviewer, Editor, User, Any other?
4. What would be your expectation as the next text in this model- (Grade your preference )Bhagavadgita, Panini’s Ashtadhyayi, Manu-smriti, Vedas, Upanishats, Commentaries of Upanishads, Ramayana, Mahabharata, Any other ?
Dr. B V Venkatakrishna Sastry Hindu University of America www.hindu-university.edu
© Dr. B V Venkatakrishna Sastry E-mail: [email protected] 4
Regards BVK Sastry
5. What is your preference for the additional (Indic - ?) language to be seen along with Devanagari script and Roman alphabet character with diacritical marks ?
6. Any other suggestions?