7ápad Časopis pro Čechy a Slováky

Západ, b i -month ly for Czechs and Slovaks, publ ished by the Collegium Bohemicum in Canada Second Class Mail Registration Number 4890 ISSN 0226-3068 Vydává: Col leg ium Bohemicum jako dvouměsičnik Redakční rada: Eva Limanová, Stanislav Reiniš, Josef Škvorecký, Miloš S u c h m a , Ota Ulč, Eliška Kotrbová, Arnošt Wagner

Redaktor: Mi loš Suchma Administrátorka: Milada Reinišová Grafická úprava: Věra Držmíšková, Ctirad Smolík Sazba: Prague Typesett ing, Inc. ve spolupráci s ABE Toronto Tiskne: Ac t ion Press Ltd., Kitchener Dopisovatelé: Kanada: Vladimír Cícha. Jan Drábek, Richard Drtina, Pavel Kantorek, Jiří Krupička, Marta Procházková, Jaroslav švestka, Aleš Zeman

USA: Blanka Jičínská, Bohumi l Krčil, Vladimír Kříž, Iva Pekárková, Eva von Rheinwald, Ivan Sviták, Jiří Sýkora, Leoš Zeman Austrálie: Petr Hrubý, Jan Jirásek, Jaroslav Kováříček, Miloš Ondrášek Némecko: Antonín Brousek, Zbyněk Čeřovský, Ota Filip, Karel Hvižďala, Karel Kryl, Antonín Měšťan, Ján Mlynárik, Jan Pulda, Pavel Taussig, Karel Tr inkewitz Skandinávie: .Robert Lamberg (Dánsko). Michael Konůpek (Norsko), Helena Kosková (Švédsko), Jan Kristofori (Norsko) Švýcarsko: Dušan Šimko, Vladimír Škutina Holandsko: Radek Kučera, Josef Staněk Anglie: Jan Křesadlo Francie: Ivan Kraus Itálie: Stanislav Auský Rakousko: Ivan Medek

Adresa redakce: Západ, Box 9021, Terminal P.O., Ottawa, Ont., Canada, K1G 3T8 Články nemusí vyjadřovat názory redakce. Redakce si vyhražuje právo na zkrácení a úpravu příspěvků. Redakční uzávěrka vždy 1. února, dubna, června, srpna, října a prosince

Adresa administrace: Západ, Box 322, Waterloo, Ont., Canada, N2J 4A4 Předplatné, příspěvky na tiskový fond, inzerci a změny adres zasílejte na adresu administrace. Předplatné: 1 rok: Can: $22.00 US: $22.00 US: $26.00

2 roky: Can:l $40.00 US: $40.00 US: $48.00

Kanada USA ostatní země (lelecky) nebo ekvivalent v cizí měně

Doživotní predplatné CAN $400.00 (Kanada), US$400.00 (USA a ostatni zemé).

Cena Jednotlivého čfsia $ 4.00

Odběratelé v USA a v Kanadě mohou platit osobním šekem. V ostatních zemích bankovním příkazem nebo mezinárodni poštovní poukázkou (patrně nejvýhodnějii pro evropské předplatitele). Předplatné v Evropě lze poukázat na poštovní účet čislo 98601-202 u poštovního šekového úřadu 2000 Hamburg, BRD. Bankovní směrové čislo 200 100 20.

Ročník 12. Číslo 5.

Obsah Aijen 1990

Československo Po v o l b á c h a p ř e d v o l b a m i (M. Š u c h m a ) 1 P o j e d e t e d o P r a h y ? (M. S w i n k e l s - N o v á k o v á ) 3 C e s t y k d o m o v u (J. K o v á ř í č e k ) 5

Zaj ímavost i ze světa M a l a j s k ý k o n g l o m e r á t (O. U lč ) 6 N e ž á d o u c í v e l v y s l a n e c (M. S u c h m a ) 9 S k a n d á l na r e c e p c i (A. W a g n e r ) 10

Interview R o z h o v o r s K a r l e m P e c k o u (L. Sa l ivar ) 11

Stát a právo i Nezáv is lá s tá tn í s l u ž b a (E. O u t r a t a ) 13 ' P r á v n í k o v y n o v é ša ty (E. K o t r b o v á ) 16 N o v é z á k o n y v Č e s k o s l o v e n s k u ( H a n a K u č e r o v á ) 17

Emigrace Pok les l á ex i l ová ž u r n a l i s t i k a (A. W a g n e r ) 19 Z p r á v a D e m o k r a t i c k é h o s b o r u p o m o c i ( Jan D r á b e k ) 19

Divadlo H a v l o v a Žebrácká opera u P a c i f i k u (M. G o e t z - S t a n k i e w l c z ) 20

Vzdělání V z d ě l á n í a d e m o k r a c i e (S. Rein iš ) 22 C o b y asi ř íka l K o m e n s k ý (O. U lč ) 24 V y s v ě d č e n í o m a t u r i t n í z k o u š c e (T. K o t r l ý ) 2 6

Fórum A c o t e d y s Č e s k o s l o v e n s k e m ?

(S. Re in iš ) 27 H i s t ó r i a m a g i s t r a v i tae (J. J i r ásek ) 28 B o b H u r i k á n ve rsus Géza V č e l i č k a (K. Ký r ) 28

Literatura J a r o s l a v Hašek — n ih i l i s ta , a n a r c h i s t a a j e h o Šve jk (P. H r u b ý ) 29 V e č e r n í p r o c h á z k a (E. v o n R h e i n w a l d ) 32

Dopisy 33

Na o b á l c e f o t o g r a f i e A n g e l y A r n e t o v é Za P r i n c e t o w n s k o u vězn ic í v D a r t m o o r u

Prosíme, informujte své známé, o nichž si myslíte, že by o ZÁPAD měli zájem.

ZÁPAD DO VŠECH SVĚTADÍLŮ!!!

Československo

Miloš šuchma

Po volbách a před volbami Jak lze volit

L e t a d l o z F r a n k f u r t u d o s e d l o v Pra-ze v s o b o t u 9. č e r v n a v 10.40 d o p o l e d -ne. Mě l j s e m t e d y t ř i h o d i n y a dvace t m i n u t k t o m u , a b y c h se dos tav i l vo l i t d o Sázavské u l i ce . V y b a v e n c e s t o v -n ím d o k l a d e m , k te r ý m i vys tav i l i na čs. ve l vys lanec t v í v O t t a w ě , j s e m se tedy v po ledne ob jev i l ve vo lební m ís tnos t i z á k l a d n í š k o l y v Sázavské u l ic i . P řes tože j s e m m o h l vo l i t k d e k o -l iv na území r e p u b l i k y , c h t ě l j s e m vo l i t v mís tě s v é h o b ý v a l é h o byd l i š t ě , k te ré j s e m p ř e d 21 r oky opus t i l . Z á k l a d n í š k o l a s to j í na mís tě , k d e by la za vá l ky v y b o m b a r d o v á n a s y n a g o g a a kde j s e m si ješ tě n ě k o l i k let p o vá lce s ka-m a r á d y hrá l , s léza je n e b e z p e č n é p i l í -ře za z v u k ů k ř íde l v y r u š e n ý c h h o l u b ů , k teř í si t a m udě la l i ú tu l ek . N a p l n ě n t a k o v ý m i n o s t a l g i c k ý m i v z p o m í n k a -mi , v s t o u p i l j s e m d o v o l e b n í m í s t n o s -ti.

By l j s e m j e d n í m z m á l a z a h r a -n i č n í c h v o l i č ů , k teř í se s n a s a z e n í m n e m a l ý c h o s o b n í c h a f i n a n č n í c h obě t í dos tav i l i vo l i t . N e m o h u se z b a -vit d o j m u , že r o z h o d n u t í n e u m o ž n i t z a h r a n i č n í m Č e c h ů m a S l o v á k ů m vo -lit na z a s t u p i t e l s k ý c h ú ř a d e c h by la zásadn í c h y b a , k te rá se nedá o m l u v i t a r g u m e n t e m , že by t o b y l o t e c h n i c k y o b t í ž n é a n e k o n t r o l o v a t e l n é , jak mi sdě l i l p ro f . Z. J i č í n s k ý , s p o l u a u t o r v o -l e b n í h o z á k o n a . I k d y ž ne každý by by l s c h o p e n n e b o se cí t i l k v a l i f i k o v á n vo l i t , s a m o t n á s y m b o l i c k á h o d n o t a u m o ž n ě n í v o l b y v z a h r a n i č í by mě la v e l k o u p o l i t i c k o u a p r o p a g a č n í h o d -no tu . Čet l i j sme , že m n o z í p ř i j í ždě l i a u t o k a r y z N ě m e c k a , Švýca rska , d o -k o n c e ze Švédska a N o r s k a . A něk te ř í j a k o já váži l i ces tu přes o c e á n .

S a m o t n ý vo lebn í z á k o n by l dos t k o m p l i k o v a n ý a d o m n í v á m se, že ne-by l d o s t a t e č n ě vysvě t len . P ř í k l a d e m t o h o m ů ž e bý t s k u t e č n o s t , že n i k d o z v o l e b n í k o m i s e m i n e b y l s c h o p e n vysvět l i t , p r o č n e m o h u vo l i t d o Č e s k é n á r o d n í rady , jak t o vo l ebn í k o m i s e mě la z a š k r t n u t o ve v o l e b n í m z á k o n ě . T e p r v e d r u h ý den j s e m se o d p a n a K o t r l é h o z O b č a n s k é h o fó ra d o z v ě -děl , že je t o m u tak p r o t o , že by n e b y l o m o ž n é k o n t r o l o v a t n á r o d n o s t a m í s t o v o l b y t o h o k t e r é h o vo l i če . D o u f e j m e tedy , že za dva r oky b u d e v o l e b n í zá-k o n u m o ž ň o v a t vo l i t v zah ran i č í , tak j a k o t o b y l o v p ř í padě Po lska a v o l e b m i m o území SSSR.

N e s k r ý v á m , že j s e m vo l i l š ť a s t n o u s e d m i č k u , t edy O b č a n s k é f ó r u m , k te -ré j s e m o b d o b n ě j a k o vě tš ina n á r o d a považova l za i n i c i á t o ra d e m o k r a t i c -

k ý c h z m ě n , a k teř í si za své ús i l í z a s l u -hu j í p l n ý k red i t . L i dé z O b č a n s k é h o fó ra v y k o n a l i o b r o v s k o u p rác i , bez o h l e d u na o s o b n í p o h o d l í . M n o h o z n i c h p o d o b u m n o h a m ě s í c ů p r a c o -va lo š e s t n á c t i v íce h o d i n d e n n ě .

Nev ím, zda j s e m t e o r e t i c k y m ě l p rávo vo l i t . P řes tože j s e m na čs. ve l -vys lanec t v í u č i n i l p r o h l á š e n í , ž e s e c í -t ím bý t čs. o b č a n e m , t e p r v e v p o n d ě l í 11. č e r v n a m i b y l o d á n o o s v ě d č e n í o čs. o b č a n s t v í , k te ré mi b y l o o d ň a t o na zák l adě r o z h o d n u t í m i n i s t r a v n i t r a z d ů v o d ů " z n e s n a d ň o v á n í s m ě r n i c o úp ravě vz tahů " . S m ě r n i c e j s e m to t i ž n ě k o l i k r á t e k r i t i zova l a o t e v ř e n ý d o -p i s k a n a d s k é m u m i n i s t e r s k é m u p ř e d s e d o v i u v e ř e j n ě n ý v č ís le 5 č a s o -p isu Západ v r o c e 1985 by l d ů v o d e m ke zbaven í čs. o b č a n s t v í .

Vítězové a poražení

V s o b o t u o d p o l e d n e 9. č e r v n a se na S t a r o m ě s t s k é m n á m ě s t í k o n a l s p o -l e č n ý k o n c e r t České , M o r a v s k é a S l o -v e n s k é f i l h a r m o n i e p o d t a k t o v k o u Rafae la K u b e l í k a — M á v last , Říká se, že t o b y l o p o s l e d n í v e ř e j n é v y s t o u p e -ní Rafae la Kube l í ka . M u s í m ř íc i , že ne př í l iš zdař i l é , p r o t o ž e p r o s t ř e d í S t a r o -m ě s t s k é h o n á m ě s t í nen í i deá ln í p r o pos lech , b y ť i t ř í f i l h a r m o n i i . K o n c e r t by l s tá le n a r u š o v á n p o h y b e m l idí, š o u p á n í m n o h o u , řevem dět í a b e z n a -d ě j n ý m n a b á d á n í m t y p u : "L id i , b u d t e z t i cha , v ž d y ť je to k o n c e r t ! "

Ve v o l e b n í d n y , až d o uzav řen í v o -l e b n í c h mís tnos t í , b y l o z a k á z á n o p r o -dávat a k o n z u m o v a t a l k o h o l i c k é ná-po je . Č l o v ě k by a le čeka l , že v s o -b o t u večer se b u d e ve v š e c h p i v n i c í c h a v i n á r n á c h b o u ř l i v ě os lavova t , p r o -tože h r u b é v ý s l e d k y b y l y j iž z n á m y . Jaké a le b y l o p r o m n e p řekvapen í , když j s e m př i v ý p r a v ě za o t e v ř e n ý m i v i n á r n a m i z j i s t i l , že t e p r v e v d e v á t é mě l i o t e v ř e n o . D o s t a l o se m i vysvě t l e -ní, že z a m ě s t n a n c i p o h o s t i n s t v í na ví-k e n d p r o s t ě z a v ř o u a j e d o u na c h a l u -py. S o u k r o m é h o s p o d a ř e n í t e d y ne-zač íná př í l i š s lavně, a b u d e asi t ř e b a v e l k ý c h p o b í d e k , aby p e r s o n á l da l p ř e d n o s t p rác i p ř e d rekreac í .

V n e d ě l i 10. č e r v n a v L a t e r n ě M a g i -ce, b y l o p ředs taven í na počes t v í těz-ství O b č a n s k é h o fó ra ve v o l b á c h . P ředs taven í b y l o vyn i ka j í c í p a r o d i í na k o m u n i s t i c k o u s t r anu . Na p r o m í t a -c í c h p l á t n e c h d e f i l o v a l y z á b ě r y z d o -b o v ý c h b u d o v a t e l s k ý c h f i l m ů , k d e s o u s t r u ž n í c i s o u s t r u ž i l i , m i l i c e p o -

c h o d o v a l y , R u d o l f S l á n s k ý p o d e p i -sova l s m l o u v y , a b y vzápě t í v y p o v í d a l p ř e d s o u d e m a td . D o t o h o b o u ř i l a b u d o v a t e l s k á m u z i k a , b a l e t k y L a t e r -n y p ř e v l e č e n é za t ř e š n i č k y se p ů v a b -ně m i h o t a l y d o z v u k ů p í sně " Č e r e š - n i č k y , č e r e š n i č k y , č e r e š n ě , vy s te se n á m r o z s y p a l y na ces tě . . . " P r o s t ě le-g r a c e ve l iká . By l p ř í t o m e n p r e z i d e n t V. Have l , řada m i n i s t r ů a z á v ě r e č n é s l o v o p ř e d p ř í p i t k e m m ě l J a n U r b a n , k t e r ý v p o s l e d n í c h m ě s í c í c h nes l h lavn í t í hu o r g a n i z a c e O b č a n s k é h o fó ra . Nevědě l j s e m , že z O F už o d e š e l , a b y se sta l r e d a k t o r e m L i d o v ý c h n o -v in . M y s l í m , že j e h o s k r o m n o s t j e p ř í -k l a d n á ; J a n U r b a n se tak o m n o h o l iší o d p ř e d á k ů j i n ý c h s t r a n z ú č a s t n ě -n ý c h ve v o l b á c h . M o ž n á že j e t o t a k é j e d e n z d ů v o d ů ú s p ě c h u OF, k t e ré p r o vo l i če b y l o n e j p o c t i v ě j š í , ne j -s r o z u m i t e l n ě j š í , a t í m i n e j p ř í j a t e l n ě j -ší a l t e rna t i vou .

P ř e d v o l e b n í ú v a h a o š a n c í c h k o -m u n i s t ů b y l a asi t a k o v á : j e j i c h z h r u -ba m i l i ó n , t o je as i 9 p r o c e n t v o l i č ů , z t o h o j i c h j e n asi 60 p r o c e n t b u d e v o -l i t s a m a sebe, z b y l é b u d o u vo l i t r o d i n -ní p ř í s l ušn í c i a n ě k o l i k p o s t r a š e n ý c h penz i s tů . T e d y d o s t a n o u tak 8 p r o -cen t . V o l e b n í v ý s l e d e k , p řes 13 p r o -cen t p r o k o m u n i s t y , by l t e d y p r o m n o -h é p ř e k v a p e n í m . N e z a p o m í n e j m e však, že ve v ý c h o d n í m N ě m e c k u by l v ýs l edek v o l e b p r o k o m u n i s t y j eš tě př ízn ivě jš í . A pak , o d l i s t o p a d u u p l y -n u l o n e c e l ý c h s e d m m ě s í c ů . N a d r u -hé s t r a n ě j e d ů l e ž i t é p o d t r h n o u t , že p řes 86 p r o c e n t v o l i č ů k o m u n i s t y o d m í t l o .

T r a g é d i í zůs táva j í v ý s l e d k y t r a d i č -n ích s t ran , k t e ré v m i n u l o s t i h r á l y ú l o -hu s t ran l o u t k o v ý c h , na zaš t í těn í " d e -m o k r a t i c k é " f a s á d y t o t a l i t n í h o rež i -m u .

S o c i a l i s t i c k á s t r a n a d o p l a t i l a na to , že si p o n e c h a l a své j m é n o a na n a i v i t u s v é h o veden í , p ř e d e v š í m n o v é h o p ř e d s e d y dr . V y v a d i l a . P o d l e m é h o n á z o r u m ě l a s t r a n a udě la t j e d n u z a l t e rna t i v : o k a m ž i t ě z m ě n i t své j m é -no, a n e b o n e u s t á l e ve ře jně z d ů r a z -ňova t , že t o t o j m é n o si z a c h o v á j e n d o vo leb , a b y tak z a b r á n i l a k o m u n i s t i c k é s t raně z m ě n i t si j m é n o , jak se obáva l i , že k o m u n i s t é uč in í . S t r a n ě se t a k é n e p o d a ř i l o využ í t n e s m í r n é p o p u l a r i -ty d e n í k u S v o b o d n é s l ovo , k t e ré p ř e d v o l b a m i m ě l o ne jvě tš í n á k l a d ze všech čs. d e n í k ů . N a o p a k , s t r a n a si veden í n o v i n a r e d a k c i o b r á t i l a p r o t i s o b ě o b v i n ě n í m n o v i n z n e d o s t a t k u s t r a n i c k é p o d p o r y , a t í m i n e ú s p ě c h u ve v o l b á c h .

L i d o v á s t r a n a n e d o p a d l a tak , j a k si p ředs tavova la , i když , p o d l e mě , b y l a ze v š e c h t r a d i č n í c h s t ran n e j l é p e o r -g a n i z o v a n á . A f é r a dr . B a r t o n č í k a , k t e r ý by l dva d n y p ř e d v o l b a m i (a t u -

1

díž v době , kdy by la zastavena veře j -ná p r o p a g a n d a ) p roh lášen za s p o l u -p r a c o v n í k a StB, nese všechny s topy p a r l a m e n t n í a j us t i čn í nezkušenost í n o v é h o s tá tu . I když v západn ích ze-mích by se asi n e p o d a ř i l o zastavi t no -v iná řské zpravoda js tv í , zce la u rč i tě by ale neby la m o ž n á proh lášení veřej -n ý c h č in i t e lů , a to d o k o n c e s vynáše-n ím s o u d ů a k o m e n t á ř ů . Na d r u h é s t raně a r o g a n c e dr. Ba r tonč íka je ne-uvěř i te lná ve svět le to l i ka d ů k a z ů a u rč i tě p o š k o d i l a s t ranu d o b u d o u c -nost i . P ř i p o m í n á mi t o j e d n u d r o b -nos t z m é h o setkání s dr. Ba r tonč í -kem b ě h e m recepce na velvyslanectví v Praze v b řeznu t.r. Dr. Bar tonč ík se zúčas tn i l recepce se svým ta jemní-kem, k terý m u ce lou d o b u držel po-pelník, kamko l i se hnul . Nevěděl jsem, že v Českos lovensku existu j í f unkce o s o b n í c h s luhů. Za svůj d l o u h ý poby t v c iz ině j sem n ikdy nic takového nevi-děl, ani v př ípadě osobnos t í m n o h e m významně jš ích . O poko ře a s k r o m -nost i představ i te le křesťanské st rany to m n o h o d o b r é h o nesvědčí. M n o -hem větší nadě j i dávám Křesťansko-d e m o k r a t i c k é s t raně p o d vedením dr. B e n d y . Jen d o u f á m , že do jde k ro-z u m n é m u spo jen í t ěch to h lavních č e s k ý c h k řesťanských stran.

Soc iá ln í d e m o k r a c i e byla pozna-menána r iva l i tou svých frakcí, takže na vo lebn í př ípravu nezby lo m n o h o času. Je to škoda, p ro tože s t rana m o -hla bý t d o b r o u a l ternat ivou pro ně-které vo l iče, kteří dal i hlas k o m u n i -s tům. Povo lebn í vy loučení poražené-ho kand idá ta na předsedu, Rudo l fa Bat těka ze s t rany, je absurdn í poč in vedení, k te rým byl neúspěch k o r u n o -ván. P o k u d si s t rana dovol í luxus vy-loučení j e d n o h o z ne jmorá lně jš ích lidí v Českos lovensku , pak to pří l iš ne-svědčí o její samo tné morá lce.

Překvapením vo leb by ly výs ledky nezáv is lých Moravanů , S lovenské ná-rodní s t rany, k terá vzn ik la teprve v b řeznu a s t rany ná rodnos tn í ch men-šin. V š e c h n y t y t o s t rany se dos ta ly d o pa r l amen tu a b u d o u j is tě p o l i t i c k ý m ož iven ím ne jen p ro větší zby tek par la-men tu , ale i mezi v zá jemnou k o n f r o n -tací mez i sebou.

Výs ledky s t rany Z e l e n ý c h j sou roz-ča rován ím a také se více čeka lo od D e m o k r a t i c k é s t rany na S lovensku. Ta ale v b u d o u c n u může sehrát dů le -ž i tou ú lohu .

Z k l a m á n í m pro K řes ťansko -demo-k ra t i cké hnut í na S lovensku je p ro ně s a m o t n é vlastní umístění . Před vo lba-mi t o by la s t rana ve l ice sebevědomá, k terá poč í ta la s až 50 p rocen ty s lo-v e n s k ý c h hlasů. Men to rován í je j ích p ředáků , vče tně dr. J. Ča rnogu rské -ho, spíše pos t raš i lo vo l iče, kteří měl i obavy , jak m i v r ozhovo rech řekl i , z d i k ta tu ry j i n é h o d ruhu .

A tak se ví tězem stala Veřejnost p ro t i nási l í , která, o b d o b n é jako O b -čanské f ó r u m v č e s k ý c h zemích, měla největš í zás luhy o demok rac i i na S lo -

vensku . Něk te ré malé s t rany , k teré získaly

ko l em 1 p r o c e n t a h lasů, spíše rozt ř íš-t i ly c e l k o v o u p r o t i k o m u n i s t i c k o u m o -za iku . By l y to s t rany předevš ím ma-l ých ego is tů d i k t á t o r s k é h o raženi, ja-ko např . dr . S ládek, p ředseda Repu-b l i kánské s t rany , k terý se stal p řed -mě tem zábav nov inářů , nebo dr. Ko -tas, d o n e d á v n a ex i lový samopo l i t i k bez p r a c o v n í h o p o m ě r u (v Českos lo -vensku udával , že v c i z ině by l na s tu-d i j n ím poby tu ) , k terý za lož i l S t ranu ústavní d e m o k r a c i e , se k te rou a s ně-ko l i ka da lš ími p o d p r a p o r e m Svobod -ného b l o k u získal 0.8 p rocen ta , což je p ř ib l i žné ste jné, c o v Kanadě získává K o m u n i s t i c k á st rana.

Za j ímavos t í p ro mne byl K lub anga -ž o v a n ý c h nes t ran íků (KAN) , který se obnov i l . J a k o j eden z č l enů h lavn ího p ř í p ravného v ý b o r u K A N u z roku 68 j sem se zúčas tn i l j edné schůzky v če rvnové Praze. K A N ve vo lbách ne- kand idova l , s i lně ale p o d p o r o v a l OF. Hod lá však kand idova t v měs t ských vo lbách a př i ja l zásadu, že č l enem ne-může být n i kdo , kdo byl po roce 1948 č l e n e m jakéko l i po l i t i c ké st rany. Je o tázkou , zda se dě j iny a popu la r i ta m o h o u opakova t , když je zde j iž a l ter -nat iva O b č a s n k é h o fóra, i když ne- s t ran ícky leckde ne pří l iš čistá. Otáz-ka je, zda by se K A N u poda ř i l o získat něk teré o s o b n o s t i z řad nest raníků.

Do voleb nedaleko Než vy jde ten to č lánek, nebude už

zda leka dva roky do da lš ích voleb. Vo lby v če rvnu 1992 j sou tedy neda le-ko. Jaké asi b u d e scenár io?

Je p r a v d ě p o d o b n é , že prez ident V. Havel nebude kand idova t na další, v t o m t o př ípadě pět i le té obdob í , k teré bude syme t r i c ké s vo l bou pa r lamen-tu. Nedovedu si ale představ i t , že se Václav Havel v tu to d o b u p lně vrátí ke svým d ivade ln ím hrám. J is tě bude

i nadá le hrát dů lež i t ou p o l i t i c k o u ú l o h u . V y k o n á v á n í p r e z i d e n t s k é f u n k c e př ik ládá v současné d o b ě vel-kou dů lež i tos t , o čemž také svědčí budován í admin is t ra t i vn í s t ruk tu ry . Ta začíná být p ř e d m ě t e m kr i t i ky , j a k o para le ln í dup l i c i t a s v ládou a par la -m e n t e m — rozpoče t p rez iden tské kance lá ře s toup l na 230 m i l i ó n ů Kčs, tedy o 70 m i l i ónů Kčs více než za Hu -sáka. O t á z k o u zůstává, kdo bude př íš t ím p rez iden tem. Za s o u č a s n é h o nedos ta t ku s k u t e č n ý c h osobnos t í v Českos lovensku to může být p r o b -lém.

Nece lé dvou le té údobí je pří l iš k rá t -ká d o b a na to, aby se vy tvoř i l y s i lné s t rany. O b č a n s k é m u fó ru a Veře jno-sti p ro t i násilí asi nezbyde než jít d o vo leb znovu. Ostatní s t rany j sou pří l iš zat ížené minu los t í , aby by ly s c h o p n y v re lat ivně k rá tkém o b d o b í rekru tovat n e z k o m p r o m i t o v a n é osobnos t i . Ko-mun i s t i c ká s t rana asi změní j m é n o ( o b d o b n é jako nahrad i la srp a k lad ivo t řešn ičkami ) , aby tak bud i la d o j e m soc iá lně d e m o k r a t i c k é s t rany. Opět největší šanci b u d o u snad mít kře-sťanské s t rany. A dou fe jme , že do jde ke s t ran ické koncen t rac i , takže už ne-b u d e m e svědky takové rozt ř íš těnost i .

Ve l kou rol i d o př íš t ích vo leb sehra-je e k o n o m i c k á s i tuace a pr ivat izace. Českos lovensko stoj í p řed řadou zá-važných rozhodnut í , m n o h é z n ich bude nepopu lá rn í .

Zvyšování cen je nu tnos t í k ods t ra -nění s tá tn ích dotací , a aby se ceny př i -vedly na real is t ickou rov inu s vý rob-ními náklady. Zdražování by ale mělo být p rováděno v souv is los t i s oh lašo -ván ím s tá tn ího r ozpoč tu m in i s t rem f i -nancí , tak jak se to dě je v západn ích zemích . Pak nemusí docháze t k c h a o -t i c k é m u vykupován í zboží a ob léhán í o b c h o d ů , zvláště když zvýšení cen bude mít o k a m ž i t o u p la tnost .

Od začá tku roku 1991 b u d o u mít úspěšné podn i ky možnos t kupova t si

PAN VÁCLAV NA VSI ANEB ČESKÉ JARO

2

devizy za ko runy . Ta to vn i t řn í konve r -t ib i l i ta je předzvěst í a p ř e d p o k l a d e m všeobecné konver t ib i l i t y v mez iná-rodn ím měř í tku. K t o m u by mě lo př i -spět i př i jet í Českos lovenska d o Mezi -n á r o d n í h o m ě n o v é h o f o n d u , za č lena Světové banky a za č lena m e z i n á r o d -ní tar i fn í o rgan i zace G A T T .

Pr ivat izace pos tupu je zat ím vel ice p o m a l u a zákony mají ještě řadu me-zer a některé ne jsou ještě vůbec h o t o -vé, např. dů lež i tý zákon o daních. Pro to m n o h o zá jemců o s o u k r o m é podn i kán í nemá zat ím o d v a h u a c h u ť s p o d n i k á n í m začít. To je ještě k u m u -lováno s tá l ým nedos ta t kem m n o h ý c h mater iá lů a su rov in k podn i kán í ne-zby tných .

Zah ran i čn í podn i ka te lé maj í ve lký zá jem podn ika t , stále však naráží na by rok ra t i c ké s t ruk tu ry , n i k d o n e m ů -že rozhodova t , zákony j sou neho tové a není jasné rozdě lení z isku a dané z t akového podn ikán í . Zá jemc i se vět-š i n o u vracej í d o m ů zk lamaní , p ro tože p o k u d ne jsou přesné i n f o r m a c e a p ředp isy , c h o d í č lověk jak v zača ro -vaném kruhu . Ta to s i tuace se snad zlepší vy tvo řen ím v ládn ího K o o r d i -načn ího cent ra , k teré by nab ídky a pop távky dávalo d o h r o m a d y .

Pro o b č a n y země vyvstane tedy řa-da otázek a o s o b n í c h rozhodnu t í , ze-j m é n a v souv is los t i s uzavíráním ne-p o t ř e b n ý c h a neúspěšných podn i ků , zdražováním a v m n o h a p ř ípadech neschopnos t i postara t se sám o sebe.

Zahraniční ' p o m o c , ať j iž v ládní či k ra janská bude j is tě ví taná a už i teč-ná, p řes to však o k o n e č n é m ú s p ě c h u rozhodne mob i l i zace vn i t řn ích sil. Je to zcela j i ný d r u h hry, k terý je ale de-m o k r a t i c k ý a fér, kde však n i kdo nic nedos tane zadarmo. Je však n u t n o pevně věři t v l idský ta lent a ze jména v m l a d o u generac i , která je b u d o u c -nost Českos lovenska .

Necelé dva roky do vo leb je krá tká doba, ale dou fe jme , že bude nap lně-na t vo ř i vou č innos t í a p ř íp ravou Čes-skos lovenska na vs tup d o p rosperu j í -c ího světa.

•

l)ove<k"> si pteiWtnvil Iii l i r u / » I«1}« |>c\ :i musel sc posadi t , kdykol iv t i n ŕ j nkc j b l lwť řekne sedn i " ' "

Michaela Swínkels-Nováková

Pojedete do Prahy?

Tak se zase vš ichn i v rac íme d o rod -n ý c h luhů a hájů, s do je t ím i se zvěda-vostí, na návštěvy k rá tké i poby t delší , někdo si možná zač íná pohráva t s m y š l e n k o u t rávi t v a l u t o v o u penz i na rodné hroudě. . . A m n o z í z nás se zase více či méně angažu j í ( jeden rok 68 nám nestač i l ) , ale něco m á m e roz-hodně vš ichn i spo lečné : Panebože dej, ať j im to tam vydrží , ať už je sku -tečně od těch k o m u n i s t ů p o k o j na vě-ky!

Přátelé, já j sem "ve ron ika " , t edy že-na p rovdaná za c iz ince, a t o právě o d t o h o roku 1968. T í m t o tedy odhazu j i v dál svůj d l o u h o l e t ý p s e u d o n y m Nat -tha l ie Ma l inová č i Natha l ie Pr incová. Těm, kteří mi už začínaj í nadávat , spěchám vysvět l i t , že j ednak j s e m s t á l e p rovdaná za téhož H o l a n ď a n a (mez i t ím se některé mé k a m a r á d k y už s tač i ly v Praze rozvést dvakrá t až t ř ik rát , což ale není k r i té r iem vůbec n ičeho, nýbrž p o u h o u I lustrací) , a s t ím p s e u d o n y m e m to by lo tak: i já j sem měla d o m a rod iče a nechtě la jsem, aby měl i p r o b l é m y kvůl i m ý m nov iná řsko - l i t e rá rn ím amb ic ím . Jez-d i la j sem za n imi všechna ta léta (a on i sem), občas j sem pašovala kn ížky , vyř izova la vzkazy, k teré by neproš ly bdě lou cenzurou , i j i né věci , např . mazací h lavu k m a g n e t o f o n u pana re-žiséra M., aby se m o h l rych le j i a lépe uči t ang l icky . . . H o d t e sí tedy kame-nem nebo ch lebem, pod le ná tury .

S i tuac i p řed i po revo lučn í z n á m dost dobře , řekněme lépe, než někdo , kdo se tam vydává po dvou či více de-set i le t ích poprvé. . . však j is tě znáte Ul -čovu teor i í hod inek rozb i t ých u hra-n ičn ího patn íku. Dovo l te mi tedy něko l ik pos t řehů , možná že vám to ušetř í různá překva-pení.

Byla j sem tam loni v ř í jnu, letos v úno ru a v d u b n u . V ř í jnu panova la v Praze letargie. K r o m ě char t i s tů a pár os ta tn ích lidí, kteří těch dvacet let ne-prošvejkoval í , se každý staral jen o to, aby dosta l o b k l á d a č k y d o koupe lny , v pátek vyraz i l na cha lupu , event. tl majetnějš í postáva l i a po leháva l i t ý -dny ve f r on tách na pořad í ve f ron tě na favori ta. . . to tehdy by lo j e d n o z měří tek úspěšného č lověka. A n e b o mít valuty.. . Mů j býva lý , řekněme vel-mi d o b r ý pří tel , ml o t o m hned uštěd-řil lekci : mo je n e m o c n á m a m i n k a mě-la už d l ouhá léta zažádáno o te lefon, k terý vzh ledem ke svému stavu sku-tečně nu tně pot řebova la . Mi lý pří tel to m o h l zaříd i t ob ra tem ruky. Avšak žádal za to tř i t is íce "ve tv rde jch" . . .

L is topad a p ros inec s l i dmi uděla l to, c o j sme vš ichn i v iděl i v televizi . I já

j sem breče la př i h y m n á c h , jásala př i zvo lení pana Hav la p rez iden tem, na-pjatě pos l ouc ha l a j e h o n o v o r o č n í pro jev. L id i c iz ineč t í mě varoval i , j en počke j , až p ře jde ta eu fó r ie . Smá la jsem se j im a s t rouha la mrkv i čku , že p ros tě závidí. Takové záž i tky on i , H o -lanďan l , se svou neuvě ř i t e l nou s t ř íz l i -vostí n i kdy mít n e m o h o u .

A pak př iš ly p r v n í z p r á v y o h á d k á c h kdo se k o m u má za c o om luv i t v " n ě -mecké " otázce, da lš í h á d k y o Aíši Vel-komoravskou , o p o m l č k u v názvu re-pub l i ky , zak ládán í r ů z n ý c h — snad rádoby v t i p n ý c h — st ran; p ros ím , i t o patř í k věci a i o t o m js te čet l i , n e b u d u tedy zdržovat .

Jde mi spíš o c h o v á n í k o n k r é t n í c h lidí. Však už j sem dř íve psávala, jak si posí la j í seznamy, co se j i m má k o u p i t a př ivézt , aby to l i k ne t rpě l i . Ž e by se t ih le l idé tedy t a k změn i l i , že by ze-sk romně l i a př i lož i l i r uku ke spo leč -n é m u dí lu na ná roda ro l i d ě d i č n é ?

Máme tu v Nizozemí Spolek Č e c h ů a S lováků p ro o b r o d u d e m o k r a c i e v Českos lovensku , j ehož (zatím) ne-jsem č lenkou , ale nabíd la j s e m se, že p o m o h u aspoň s ko respondenc í . Píší l idé, kteří by ch tě l i em ig rova t a žádaj í o rady. K t o m u se n e b u d u vy jad řova t , viz p r o b l é m v ý c h o d n í c h N ě m c ů , kde to sku tečně vypadá tak, jak v t i pně ko -mentu je M. R ich te r v M l a d é m světě: " . . .poslední zhasne. . . " , č ímž para f rá -zu je anekdo tu o Honnecke rov í , t ehdy ještě dů lež i tém papa lášov i , k t e r é m u vš ichn i utekl i , a na něm tedy by lo , aby zhasnu l svět la — na B r a n d e n b u r s k é bráně... J in í l idé si píší o adresy vý-r o b c ů např. h rac ích a u t o m a t ů , kara-vanů a je j í ch pů j čoven , žádaj í č ís lo pa ten tu na zp racován í ke jdy (ač ad re -su p ř ímo na d o t y č n o u ins t i tuc i už ma-jí), atd. Další h leda j í stáže, p rác i na p rázdn iny , v ý m ě n n é poby ty . Všem píšeme, t rpě l i vě vysvě t lu jeme, radí-me, snažíme se zp ros t ředkováva t . Není to vždycky lehké. Nedávno by l u nás v E i n d h o v e n u na návštěvě (o rga-n izované mís tn ími nov inam i E indho - vens Dagb lad) , p ro fesor Kou tecký , z n á m ý a dnes už vy loženě s lavný p řednos ta dětské o n k o l o g i c k é k l in iky v Praze-Moto le . Měla j sem tu čest m u (ale spíše j eho paní, p ro tože pan p ro -fesor mluv í d o b ř e ang l i cky ) t l umoč i t př i exkurz í do j edné z ne j lepších e ind -h o v e n s k ý c h n e m o c n í c , C a t h a r i n a z iekenhuis . Na závěr j sme si povída l i s pány ředi te l i nemocn ice , a t i se p ř i -rozeně zaj ímal i o po l i t i c kou s i tuac i v Českos lovensku a pta l i se, jak by m o -hli pomoc i . Samozře jmě, že př iš la řeč na možnost í stáží českos lovenských med iků v této nemocn ic i . Pánové se po sobě podíva l i p o n ě k u d rozpač i tě . Profesor Kou tecký nechápa l , v č e m je p rob lém. "Ví te," řekl j eden z hos t i -te lů, " m á m e s t ím špatné zkušenos t i . Měl i j sme tu po lské s tudenty . . . a když stáž skonč i la , odmí t l i vrát i t se d o -mů.. ." "Naši s tuden t i ale takov í vůbec ne jsou, " háj i l osnovate le sametové

3

revo luce a své ovečky (byl nedávno d e m o k r a t i c k y s t uden t y zvo len děka -n e m lékařské faku l t y v Praze) p ro fe -so r Kou tecký . . .

Já j sem se sešla v Praze s m n o h a l i dm i a poc i t y m á m značné smíšené. By ly t o záž i tky . Např . se tkán i s ing. Kova ř í kem a dr. Čern íkem, h lavn ími č in i te l i a zak ladate l i Svazu obc í a měst , k teř í neúnavně a s f a n t a s t i c k ý m nadšen ím us i lu j í o p ř e m é n u dnešní s t r uk tu r y ná rodn í ch v ý b o r ů ve sku -t ečné obecn í samosprávy v t o m s m y -slu, jak je známe tady na Západě; m luv i l i j sme s n im i čás tečně také z pověření zde jš ího měs tečka Bude l , k teré by rádo navázalo " t w i n n l n g " , č i -li z p r o f a n o v a n ý m s lovem " d r u ž b u " , s ně j akým měs tem v Českos lovensku . Dr. Čern ík nám po lož i l něko l i k věc-n ý c h o tázek , k rá tce se zamys le l a měl návrh: Domaž l i ce . A ne jen to, během něko l i ka m inu t zo rgan i zova l návště-vu Domaž l i c p ro s ta ros tu Bude lu , k te-rý měl př i je t příští t ýden na s o u k r o -m o u návštěvu d o Prahy.

By la j sem na notářství , kde sympa -t i cká m ladá paní no tá řka nev ídaným fo f rem, vzh ledem k dé lce, resp. krát -kost i m é h o poby tu , zař íd i la všechny f o rma l i t y o h l e d n ě pozůs ta los t i po mé nedávno zemře lé mamince . Sešla j sem se s panem Hanze lem, ta jemní -kem pana prez identa , mj. v souv is los -ti s udě len ím Rooseve l tových Cen č ty ř s v o b o d panu Hav lov i v N izozemí , (zda je p řevezme osobně , záleží na je-ho zd ravo tn ím stavu a časové zane-p rázdněnos t i vzh ledem k bl ížícím se vo lbám; o t o m více v něk te rém z příš-t ích čísel Západu) , k terý mi i m p o n o -val svou abso lu tn í c iv i lnos t í (pod t rže-n o u ne fo rmá ln ím ob lečen ím) , přes-nou pamětí , p řá te l ským chován ím a ko rek tn ím dod ržen ím p ro toko lu : p ř i -šla j sem p o c h o p i t e l n ě o něco dříve, což pan ta jemník věděl , pozval mě dá-le však přesně úde rem d o m l u v e n é h o d i n y .

A l e sešla jsem se také s býva l ým př í te lem nov iná řem, k te rého vyhod i l i k té pověs tné lopatě, resp. k top i čs tv í , k terý dnes už ale zase vesele (a do -bře) píše, pozva l mě na dvě deci , já je-ho pak na o b ě d s m o u rod inou . Po ho-d ině na mě vybal i l seznam asi pa tnác -ti CD, a b y c h mu c o ne jdř íve pos la la "aspoň č ty ř i nebo víc" , radi l , jak je m á m zabal i t , a ne j lépe prý koup i t u ně jakého dealera v N ě m e c k u , že to p ř i j de levněji . . . a co ta cesta d o t o h o Německa , napad lo mě...

Taky j sem po dvacet i le tech měla na návštěvě býva lého spo lužáka z gymnáz ia , vyp i l sám s k o r o ce lou lá-hev wh isky , vykouř i l asi t isíc c igare t , vyk láda l , jak by n i kdy n e m o h l e m i g -rovat, i když v 68. měl v N ě m e c k u mís-to a uměl d o b ř e i řeč, (radši) vs toup i l d o k o m u n i s t i c k é s t rany a nemíní z ní vys toup i t ani teď. Nějak se m u plet ly a r g u m e n t y , to př iznání z něj vy lez lo to t iž až když by la w h i s k a na dně. A le rež im prý m u umožn i l , c o b y expe r to -

vi, proží t něko l i k k r á s n ý c h let na Ku -bě...

Zaž i la j sem s távku na p o d p o r u po -žadavků vrácení ma je t ku k o m u n i s t i c -ké s t rany (k teré se dnes běžně říká Maf ie) , na S ta roměs t ském náměst í , ve dvanác t n i k d o nekouka l na or lo j , vš i chn i j sme kř iče l i "vraťte, c o jste na-krad l i " , ale ved le mě jeden d o b ř e os t ř íhaný k luk asi dvace t i l e tý uced i l , že mu tyh le kecy už lezou k rkem, t o radši už ty komun is ty . . . a z d r u h é st ra-ny zase povída l ně jaký Amer i čan , že toh le je lepší než s igh t see ing tour . . .

M luv i la j sem se svou sestřenic í , k terá je hodná ho lka a m is t rová v B o -taně v ma lém městě ve v ý c h o d n í c h Čechách , a ta s t rašné nadáva la na Baťu (ať si nemysl í , že nám to sebere nebo že m u d á m e něco zada rmo) a bojí se nezaměs tnanos t i a kap i ta l i s tů (př ísahám, že n i kdy nenavš těvova la zvláštní ško lu ) . Bohuže l , venkov je zase úp lně j iný než Praha.

A le taxíkář i , číšníci , l idé v met ru , p rodavačky atd. říkají: nevím, k o h o b u d u vol i t , ale k o m u n i s t y u rč i tě ne.

Vola la j sem kamarádce z faku l ty , se k te rou j sem pře t rpě la m n o h o u p řed -z k o u š k o v o u noc, učí ang l i č t i nu na s t řední škole. Nabíd la j sem se, že b y c h m o h l a zařídi t ně jaké v ý m ě n y s naší H o g e n s c h o o l E lndhoven (což by by lo s ice k r k o l o m n é vzh ledem k vě-k o v é m u i, řekněme, kva l i ta t ivn ímu, rozdí lu ve zna los t i jazyka, ale p roč nevyuží t nyně jš ího zá jmu s tuden tů o " v ý c h o d " ) . A le dosta la j sem hned le-d o v o u sp rchu : " N o já nevím, c o vy si mysl í te? My už tu m á m e spous t y na-bídek z Dánska, Finska, m ů ž e m e si vybírat , vš ichn i se o nás p ř ímo perou, vy to asi máte v osnovách , že se tak snažíte, ne?" Nepochop i l a , že my tu na vysoké ško le žádné osnovy nemá-me, že p e d a g o g tu není poskok , ale akcep tovaná ind iv idua l i ta , k teré n i -kdo do p r o g r a m u přednášek a se-m iná řů nekecá. Bohuže l , tenh le t r end jakési fa lešné pýchy , poc i tu , že "svět o nás stojí, pe rou se o nás, m ů ž e m e si vybí ra t " , se nevz tahu je jen na ten to můj záži tek. Čiší i z časté a rogance různých podn i ků , p rovozovate lů .

Horší je ale j iný úkaz, k terý se začí-ná rozlézat jako v i rus. Poprvé j sem ho zpozorova la na kamarádce Zdence : "Víš, o n o to O b č a n s k ý f ó r u m je taky d ivný. T e ď tam lezou všel i jaký ha jz lo-vé a vyř izu j í si účty . Jak j im m á m e vě-řit, když to p ř ipouš tě j? " T e d y anar -ch ie? Vš ichn i p ro t i všemu? A kdo to -ho asi využ i je? Jenže to si d o m a bu-d o u muset vyřeši t sami , buď te bez obav, že na nás dají.

Takže a b y c h to konečně shrnu la : Až tam po jedete, j is tě povezete dár -

ky. Nezapomeň te ale, že větš ina lidí d o m a má v hlavě úp lně j i ný p řepočet , než my tady. Nezaj ímá je, že v bance za m a r k u musí zaplat i t ko l em 24 Kčs. Ne, on i to be rou jedna ku jedné. Či l i když j im př ivezete dárek za 50DM, bu-de to p ro ně dárek za 50 Kčs. Eventu-

e lně 50 Kčs b u d e 50 do la rů , když př i -j ede te z USA či Kanady . O n i to t iž po-řád něco mluví o " p r ů m ě r n ý c h " p la-tech , za t ímco m y tady p rak t i c ky neví-me, c o to v lastně p r ů m ě r n ý plat je, p ro tože ani nevíme, ko l ik v lastně má-me "č i s tého" , jaké nám př íš t ím r o k e m zase napál í daně, jaký b u d e in f lační kvoc ien t atd. Takže když n ě k o h o pře-kvapí te lahví wh i sky , k terá dř íve v Praze stávala o d 360 Kčs naho ru , ve-z m o u to tak, že tady sto j í ně j akých ani ne 20 DM, či l i je to dárek za p o u h ý c h 20 Kčs.

Př ip rav te se na d ž u n g l i v ý m ě n n ý c h kurzů. Pak vás aspoň neraní mr tv ice , když na vás ve s lušně jš ím ho te lu bu -d o u požadova t 1,200 Kčs za noc. A le radši v markách , t o je pak 60 DM, a to zase není tak moc . Nej lepší je nemě-nit h n e d na h ran ic ích , ani to o d vás nechtě j í . Když bude te p lat i t ho te l v markách , dos tane te potvrzení . N iko l i však v souk romí , kde je byd len í ce l -kem s n a d n o sehnate lné , ale pouze za konver t ib i l n í měnu . Když mění te v bance, dos tane te značně a t rak t ivn í kurz (nemusí te se bavit s o b s k u r n í m i veks láky) , a v restaurací si pak (na-jde te- l i ko lem po ledne pobl íž Vác la-váku vo lné místo) bude te m o c i vy lo -ženě lebedi t . Taky si m o ž n á koup í te za babku nějaké.. . ale ne, to n e b u d u navrhovat , však uv idí te sami . P o k u d už nemáte p ř íbuzné nebo přáte le, u k te rých byste moh l i byd le t , pak ne-jezděte d o Prahy bez rezervace. M o -h lo by se vám stát, že bude te trávi t noc ve svém autě a n e b o bude te ob j íž -dět h o t ý l k y až 50km o d Prahy. A ani ty ne jsou př i dnešní k o n j u n k t u ř e n i jak levné.

J inak vás Praha překvapí v každém směru . Me t ro je levné a rych lé , nej -lepší je zaparkova t u ně jaké s tan ice na okra j i města, a pak se dopravova t " k r t kem" . N e z a p o m e ň t e si ale koup i t dost l ístků, p řes tupy už dávno neex i -stuj í .

A hlavně: nezapomeň te zajít na Ná-rodní t ř ídu. Však víte, kam.

•

.Jest l i mé chceS sedét na s i romé. lak to bude pé i k o r u n za h o d i n u . "

Jaroslav Kováříček

Cesty k domovu Z m ě n y ve s t řední Evropě nás př í -

j e m n ě a náh le překvap i ly . J istě, o roz-padu k o m u n i s t i c k é h o sys tému j sme si rádi sni l i , v něj i dou fa l i , tak rych lé -ho zvratu, kdo se však nadál? Vš ichn i s v o b o d y m i l o v n í l idé mají nyní důvo -dy radovat se. Zá roveň však počína j í se vynářet m n o h é nové, čas to neče-kané o tázky , na které o d p o v ě d i ne-př icháze j í snadno . Pro nás v ex i lu vy-vstala nyní o tázka návratu d o vlasti. Př iznám, že mi chví l i t rva lo najít o d -vahu tu o tázku si vůbec po lož i t . Větš i -na m ý c h přátel nezdá se s návra tem chváta t a d i skuse na to to téma j sou p o n ě k u d rozpači té . Radost mísí se s nedůvě rou a p o c h y b a m i . Os ta tně tu o tázku lze f o rmu lova t více způsoby : M ů ž e m e se vsku tku vrát i t? Mus íme se vrá t i t? Měl i b y c h o m se vrát i t? Bude -me př i ja t i , když se vrát íme? J e d n o -značná o d p o v ě ď není, naše s i tuace se různí. Avšak f o rmován í té o tázky a h ledání o d p o v ě d i je ve lmi za j ímavým p rocesem, je př í lež i tost í nazírání na sama sebe a da lš ího h ledání smys lu svého bytí . O d p o v ě d i jen zvo lna kry-stal izuj í ze s lož i tého k o m p l e x u oko l -nost í a podmínek .

Jedn ím z k l íčů k odpověd i je d ů v o d našeho o d c h o d u . Úda jně odešl i j sme z d ů v o d ů po l i t i c kých , i když u lecko-ho přev láda ly zá jmy spíše h o s p o d á ř -ské. O h o d n o c e n í není snadné, nej-lepší svědectv í o pravé mot ivac i vydá-vá asi z p ů s o b našeho ž ivota v ex i lu . Tak t řeba tzv. up ravenc i p rokáza l i zcela jasně, že po l i t i c kým i up rch l í ky vsku tku nebyl i . T o dnes je ovšem pouze je j i ch věc, k terá nás, exu lan ty už pál i t nemusí . Prot i hospodá řské em ig rac i nelze mít vážných námi tek , je ve světě zcela běžnou a bude nyní pok račova t i z Českos lovenska, po-kud to př ízn ivost podmínek dovol í . V našem př ípadě však em ig race zna-mena la smíř i t se s p ředs tavou, že už d o m o v n i kdy neuv id íme. Ta to zt ráta u lož i la se kdesi h l u b o k o v našem podvědomí , p ro to dnes úvahy čisté r ozumové naráží na odpo r zv láš tn ích a čas to nevysvě t l i te lných poc i tů .

Akt em ig race je s lož i t ým p s y c h o l o -g i c k ý m jevem, k te rým č lověk získá i tratí. Po léta j sme s e z r ů z n ý c h zdro jů , včetně ex i lové t isku, dozvídal i o neu-těšené ž ivotní s i tuac i ve vlasti . My tu mizér i i s ice nezpůsob i l i , ba ani si j i nepřál i , p řes to j akoby nám stvrzovala správnos t našeho rozhodnut í . Prob-lémy n o v ý c h začátků nám př ipada ly snazší ve srovnání s p rob lémy , kte-rým b y c h o m musel i čel i t , k d y b y c h o m zůstal i . I ten to hodno t íc í p roces se uk láda l v našem podvědomí , a t a k lze také vysvět l i t dnešní c i t ovou váhavost m n o h ý c h em ig ran tů ve vztahu k vlasti a ku svému češství. Jsou '.u ještě m n o h é další v l ivné oko lnos t i j ako věk

př i o d c h o d u , vzdělání , ž ivo tn í zkuše-nost i , zd ravo tn í stav atd. Není pří l iš překvapivé, že ne jen o d c h o d , ale i ná-vrat po lé tech od loučen í m ů ž e z p ů s o -bit duševní t rauma. Bude n u t n o pře-p rog ramova t si podvědomí , jak by asi řekl i někteř í psycho logové .

D ů v o d ů k návra tu d o m ů či k setrvá-ní v c iz ině (k terá se větš ině z nás už stala n o v ý m d o m o v e m ) jest nepře-berné. Pouze každý jedno t l i vě může-me r o z h o d n o u t sám za sebe a pro se-be a běh věcí př íš t ích ukáže, zda by la vo lba správná či ne.

Nepíš i t y to řádky s ú m y s l e m nab íd -nout ně jaké un iverzá ln í řešení, o n o tot iž neex is tu je . Rád bych laskavého č tenáře t o l i ko insp i rova l k zamyš len í nad námětem, k te rému j sme v emi -grac i nevěnova l i pří l iš pozo rnos t i — tedy s k u t e č n é m u stavu našeho ex i lu , nah l í ženému z r ůzných úh lů . Před sametovou revo luc í zdá ly se věci být

jednodušš í , by lo tam a tady. T a m byl n i čemný k o m u n i s m u s , tady svoboda. V rubr ice dop i sů č tenářů ex i l ových časop isů lze nalézt dost i důkazů o z j e d n o d u š e n é m př ís tupu ku s tavu emigrace. Když si občas nějaký, zpra-vidla český uprch l í k zastěžoval , hned se dosta l do nepřízně, napomínán byl z různých stran, bez o h l e d u na prav-du. Takové pos to je by ly snadno vy-svět l i te lné a snad i opods ta tněné , po-kud pomáha l y u d o t y č n ý c h osob pře-konávat t íhu s tesku po domově . Za nynější změněné s i tuace je však žá-douc í zkouma t stav našeho ex i lu po-zorně j i a kr i t ič tě j i , může to to t iž být ku p rospěchu i l idem ve vlasti. Po léta j sem s lýcháva l z r ůzných úst, že exi l jest s v o b o d n o u částí domova . Nyní je př í lež i tost sečíst ne jen své zás luhy, ale př iznat i s lab iny. Otevřené vy rov-návání našeho vz tahu k vlasti vypoví m n o h é nejen o nás, ale i o naší rodné zemi.

Přestože se různíme v sub jek t i vn ím nazírání, něk teré zřetele j sou spo leč -né nám všem. R o d n o u zem má každý č lověk jen j e d n u a je k ní vázán c i to -vým pou tem, z k te rého se nelze snad-no vymani t . Dnes n e m á m e j i ž d ů v o d u hanbi t se za naši r o d n o u zem, svět se s úc tou a obd i vem dívá na pana prezi-denta Havla a j eho spo lup racovn íky . Ne jde o to př iž ivovat se na je j i ch vě-hlasu a práci , j e j i ch snahy můžeme ovšem podporova t . Přes veškerou svoj i sv íze lnos t je momen tá ln í s i tuace ve lkou př í lež i tost í pro náš národ. Jak bude využi ta, závisí na j e d n o m kaž-dém z nás. Právě ta možnos t podí le t se na této h is to r ické pří leži tost i by měla působ i t ve lkou radost. Přispět může každý, i my v ex i lu , když už n e j i -nak, tak a lespoň p ř e h o d n o c e n í m své-ho vz tahu na s i lné pozi t ivní , ostatní bude nás ledovat samo sebou. Píše se teď vě tš inou o tom, jak emig race mů-že p o m o c i př i o b n o v ě hospodářs tv í f o r m o u s v o b o d n é h o podn ikán í . Ne každý z nás je však podn ika te l nebo obchodn ík , a ž ivot není jen kšeft a

e k o n o m i e . Mladí l idé v Českos loven -sku se převážně dívají na západ j a k o na mode l h o d n ý nás ledování . Ž ivo t v em ig rac i nám umožn i l pozna t t en to sys tém, j eho p řednos t i i s lab iny . Naše zkušenos t i m o h o u být d o m o v u ve lmi už i tečné, p o k u d je b u d e m e s c h o p n i nezauja tě t l umoč i t . Pro to i p o u h á ná vštěva vlasti se stává vedle zá lež i tos t i s o u k r o m é také č i n e m spo lečensky z o d p o v ě d n ý m .

Ve vlast i ži je š i roká šká la l i dských t y p ů — od char t i s tů až po es tébáky. Jakéko l iv z o b e c ň o v a n é s o u d y o sta-vu ná roda j sou p ro to ne jen my lné , ale i nebezpečné. S te jně tak b y c h o m mě-li dbát , aby ani ex i l neby l b rán j a k o j edno tvá rný celek — i m y j s m e m n o -ho tvá rný soubo r l idí r ů z n ý c h gene ra -cí, p o l i t i c k ý c h pos to jů , ž i vo tn ích ná-zorů , charak te rů , ba i ná lad. Je tedy žádouc í vyvarovat se p ř í l i šného z jed -nodušován i o tázky vz tahu ex i lu a d o -mova. Je to vztah m n o h o z n a č n ý a na-víc neustá le se měnící , vyví je j ící se. Na d y n a m i c e a č i no rodos t i t o h o t o vz tahu m ů ž e m e se svým z p ů s o b e m podí le t vš ichn i , v t o m jest nezas tup i -te lnos t j e d n o h o každého z nás. Ne j -vlívnější síla, f o rmu j í c í národní bu-doucnos t , spoč ívá právě v té to zdán l i -vě neokáza lé spo luúčas t i co největší občanské zák ladny .

Já osobně nepovažu j i návrat do rodné země ani za p r i v i l ég ium ani za ně jakou mravní pov innos t . I v té to si-tuac i n u t n o brát m n o h é oh ledy , tak jako př i o d c h o d u . Někteř í l idé neemi - g rova l i z o h l e d u na své dět i , j íní právě pro to . S návra tem je t o m u podobně . I v em ig rac i m ů ž e m e být vlast i ne-smí rně prospěšní , budeme- l i cht í t . A to je j iná dů lež i tá o tázka našeho ex i lu , o tázka našeho češství. Nová si-tuace je také př í lež i tost í posí l i t či zce-la obnov i t svoj i ná rodn í h rdos t a dů -s to jnos t . Spo lečenské dění v k ra jan-ských pospo l i t os tech by se opět mělo p robud i t s novou chut í d o života, je p řece z á h o d n o , aby náš národn í živel byl po světě nyní v id i te lný a s lyš i te l -ný.

Udá los t i z konce roku 89 v Česko -s lovensku mi př ipada j í j ako zázrak, lepší scenár io si nedovedu vůbec představi t . C h m u r y a neustá lé p o c h y -by j sou nežádoucí ; není p ro nás no -v inkou , že země je značně zanedbána a náprava bude vyžadovat h o d n é prá-ce a energ ie. Že je země zbavena ko-mun i s t i c kého ú t laku je p řece t o u ne j -větší o d m ě n o u .

•

5

Ľ Zajímavosti ze světa

Ota Ulč

Malajský konglomerát (Dokončeni)

J s m e př ip raven i vrát i t se d o výhně v n íž inách . Místo do a u t o b u s u j sme ke zdo lán í o n ě c h 640 či 6.400 zatáček vlezl i d o tax íku s t r o j c í p ý m znakem mercedesa na kapo tě a s d a t s u n e m p o d kapo tou .

Lépe se tak i dívat do kra je: hle, ná-s ledky f uše rských zásahů do p ř í rod -n ího s tavu věcí. Přehrada, k te rou udus i l o po le h y a c i n t ů zvaných kiam-bang nebo l i m o d r ý ďábel , dusící to p level . Pole je to tak důk ladné , že se po něm dá chod i t . " J a k o Kr is tus po jezeře, " p ř i rovna l Ind, vyznavač boha Kr išny . T a k t o se hatí d o b r é úmys l y budova te l ů leckde a ve větším, znač-ně větš ím — tak t o m u by lo na Z a m b e - zi, snad ještě tak je na Ni lu .

Z p o m a l u j e m e u osad d o m o r o d ý c h obyva te l . C ím se živí t i to O rang Asi i?

" N i č í m , " odpovědě l d o b ř e i n f o r m o -vaný taxíkář .

Ch tě l nás t r anspo r tova t ce lou zemí, ale my j s m e ch tě l i j e n o m něco přes s to k i l ome t rů do Ipoh, d r u h é h o nej-větš ího města země. T a m prý nic ne-ní. T a m prý tu r i s té ani nepáchnou . Právě p ro to t r váme na svém.

Ces tou nic p o z o r u h o d n é h o , s vý-j i m k o u něko l i ka n á h l ý c h p ř í k r ých kopců , jak na t rad ičn ích č ínských ma-lovánkách . Toh le tedy je stát Perak, ob las t c ínová, sem navezl i č ínské ná-deníky , na n ich mnozí značně zbo -hat l i .

Ipoh má pověst města h ř íchů — massage parlours, strip-tease, taková pokušení . Moc j sme j i ch ale neviděl i , asi j s m e šl i nesp rávným směrem. Dů-k ladné j sme obh léd l i luxusní čtvr t i o n ě c h někde jš ích ku l iů , modern í by-d lení a u t o h o c i t l ivé zacházení s pří-r o d o u — např ík lad květ ináče na pro-vázc ích v o t vo rech zdí t o h o k te rého panství .

C e n t r u m bud i l o d o j e m p rov inčn ího města na T a i w a n u před čtvr t s to let ím. Na t r h u mi chtě l i vnut i t dur ian . "Ne -beru, an i kdybys te mi p lat i l i , " poví-dám. "Vždy ť je to král ovoce! " "Na ta-kového krále j ed ině g i l o t i nu . " Pr isci l -la se poděs i la a p ro j i s to tu mé napo-m e n u l a německy , a b y c h n e p r o v o k o - val s k rá lov raždou v té to, tak m o n a r - ch i s t i c ké zemi .

Příští ráno č tu v nov inách o pěta-dvace t i le tém muž i j m é n e m C h o n g Teck K iong . Nah l ta l se du r i anu a ze-snul .

Převážně č ínské měs to s vý lučné m a l a j s k ý m v l ádcem a m o h a m e d á n -s k o u státní v í rou. T e d y kví leni , ko rán pětkrá t za den a noc d o všech oken.

K m o d l i t e b n á m j s m e do je l i a u t o b u -sem za město . Batu Caves, j eskyně s k o n f u c i á n s k o - b u d d h i s t i c k ý m ob-sahem ve s těnách v y s o k ý c h asi s to met rů . Na ne jvyšším b o d ě s ne j lepš ím výh ledem t růn i l ve l i kánský s y m b o l f i rmy Mercedes Benz, p řesné takový, j a k ý m se pyšn i l náš i nd i cký tax ikář z kopců . Před j eskyněm i a ze len i výš než po pás se da lo doj í t k p a v i l o n k ů m a sva tos tánkům v t rad i čn ím č ínském sty lu , p r o h n u t é s t řechy s přev ládaj íc í ba rvou řvavé če rvenou .

Svatyně nás překvap i ly svým roz-sahem. S t rop téměř barokn í mi p ř i po -mněl c h r á m svatého Flor iána, kde snad ce lož i vo tně hrával na va rhany A n t o n Bruckner . Pod kopu l i se t řepe-ta lo he jno ne topý rů .

A pak ovšem ta ne fo rmá lnos t , v t o m h l e p ro Č íňany tak t yp i cká (ve všem os ta tn ím ne typ ická) . Př i jde vě-řící, začne se mod l i t , ale c iga re tu z úst nevyndá. E lek t r i cké vět ráky z a b u d o -vané hned nad o l tá řem. Na o l tář i rá-dio, úřední s tů l hned vedle. Pes spící na podušce před o l tá řem. V p ředpo -koj i sva tos tánku restaurace, o b c h o d se suvenýry , též možnos t se svézt na t řesouc ím d řevěném kon íčkov i za dvacet k re jcarů.

Je j ich t rad ice mín ím respektovat . Popud i l m n e j i ný úkaz. Př i je ly tot iž tř i au tobusy s tur is ty , Novozé lanďan i , Ang losasové a Maorové. Liši l i se bar-vou a váhou (po lynézšt í vazouni , kaž-dý nad metrák) , nel iš i l i se ob lečen ím (šor tky ke ko l enům) a maný rami . Hla-

sití a bezoh lední a vš ichn i , nap ros to vš ichn i se zmrz l i nou u h las i té huby . S t ím se vrhl i k o l t á ř ů m ve vyd laba-n ý c h ska lách.

Utek l i j sme před n im i k j i n ý m pa-m ě t i h o d n o s t e m . K r e m a t o r i u m v pří-rodě. Pec p ro dva — s k ý m mě b u d o u spa lovat? Kdo dřív př i jde, tendř ív . . . nebo je to p o d l e bydl iš tě , pod le abe-cedy? Dvířka o tevřená, zby tky po -s ledn ích zákazníků na pod laze, do-sud je n i k d o nezamet l . S lyš íme h luk, valí se sem novozé landš t í t lusťoš i se zmrz l i nou — toh le d o m a nemají .

Odspěcha l i j sme k tůn i s želvami, č í nským i s y m b o l y longevity, d l o u h é -ho věku. A le ani tam se nám pří l iš ne-ulevi lo. Jedna z těch želv by la mr tvá a její přeživší ko legyně j i pos t rkáva ly a též z ní ukusova ly . Že lvy kan iba lky .

Rozhod l i j sme se z Ipoh odjet .

Každá vesn ice je K A M P O H , každá pláž P A N T A I a každý ost rov PULAU. Největší ze všech je Pulau Penang, je-den ze t ř inác t i s tá tů a n u m e r o u n o mezi všemi co do poč tu obyvate ls tva (půl m i l i onu) a j eho k o s m o p o l i t n í h o s ložení . Na pros to ře deset krát dvacet mil koex is tu je něko l ik skup in č ín-ských a i nd i ckých , Mala jc i a Evropa-né.

Zača lo to tady před 200 lety j ako výspa br i tské East India C o m p a n y . Zde rovněž vzn ik la první ang l i cká ško la v celé j i h o v ý c h o d n í Asi i . Místo p ř i tahova lo in te lektuá ly , umě lce a re-vo luc ionáře . Zde Sun Yat-sen plá-noval kan tonské povstání v roce 1911 a d u m a l o č ínské repub l i ce , a jak jí v ládnou t .

Jeden z p rvn ich p lakátů nás vitá

TYPICKÝ MALAJSKÝ DŮM

6

s varováním: D R O G Y a u t o h o op rá t -ka s p o ř á d n ý m uz lem. Inu, sem zajíždí o b c h o d n í c i a p řekupn íc i ze S ingapu -ru, H o n g k o n g u , Thá jska a Indonés ie , d o k o n c e se vysky tnou i pašeráci z Bu rmy . C h y c e n é pašeráky d rog po-věsí bez o h l e d u na státní př ís lušnost . Bez oh ledu na coko l i v . "My též věší-me staré dámy, í když to n ikde pří l iš neh lásáme," p ř ipus t i l vyšší po l ice jn í důs to jn ík Tey B o o n Kwa (dle New York Times, 15. p ros ince 1989). By lo to právě tady, kde lapi l i j iž zmíněné Aus t ra lany Bar lowa a Chamberse , a právě v době našeho p o b y t u je měl na š iben ic i nás ledovat Der r ick Gre-gory , svářeč z Ang l ie . Z p e n a n g s k é h o let iště se míni l vznést s půl k i lem he-ro inu. Zvěst i , že tu d o s u d fungu j í op i -ová doupata , beru skept icky . Musela by fungova t v té ne jh lubší i legal i tě.

Z n e j v y š š í h o p o s c h o d í h o t e l u v downtownu si p roh l íž íme město na všecky s t rany. Pod o k n y máme b io -graf, p řed kasou dvě f ronty , jedna pro pány, jedna p i o dámy, inu mus l imský pořádek . J inak je to or ien t s č í nským mrncem, t isíce o b c h ů d k ů a k ramář -ských s tánků, poc t i vé okresní hyg ie -n iky, aby občas rani la mrtv ice.

Předchozí host za sebou necha l nov iny , l istuj i v měsíčníku Asian Auto. Kong lomerá t T o k y u Hote ls In-te rna t iona l jmenova l generá ln ím ře-d i te lem ho te lu Pan Paci f ic v Kuala L u m p u r u Ivo R. Nekvapi la . Mladík, b lonďák , česká tvář. Dále zpráva o Malays ian Ral ly C h a m p i o n s h i p po d ruhé etapě 1989: vede Mi tsub ish i (čas 2:09.43), na pos ledn ím místě Skoda (čas 3:26.44). J inak nevíme, c o je ve světě nového. Jdu si koup i t In-

ternational Herald Tribune. Přede m n o u dívenka, neměla dos t peněz, chtě l jsem jí tedy př ispět , ale i nd i cký prodavač mě pokára l , abych j im ne-kazil mládež.

Vš ichni , nap ros to vš ichn i sméná r -níci, legální vekslác i , j sou Indové, úřaduj í rych le a mění v př ízn ivě jš ím kurzu než banky .

A ještě něco! O b c h o d ů f i rmy B A T A je v Asi i habaděj , ale tadyh le p rodáva-jí bo ty s f i r m o u ZL IN ! Dych t i vě f o to -grafu j i , aniž mám tušeni , že za půl ro -ku bude Z l ín nejen v Penangu, ale í na Moravě.

Západn í část Mala jska se liší o d vý-chodn í část i nato l ik podsta tné, že ně-kteří návštěvníc i to vidí j ako rozdí l mezi NDR a NSR. Na západě e tn ická všehochuť , pok rok a výstavba, kdež to na v ý c h o d ě jako by se čas zastavi l . Tam nadále d o m i n u j e t rad ičn í mala j -skský vliv, m o h a m e d á n s k é nábožen-ství. Konč ina je to vesměs pastorá ln í — rýže a rybo lov , méně lidí, pěkné prázdné pláže, vesn ice u úst i řek, d o m k y na můř í ch nohách . Ko lo r i t krášlí množstv í k o k o s o v ý c h pa lem.

Ty to dvě část i země oddě lu j e h rbo -latá, těžko p ros tupná džung le . Tady po l i t i ka ne rozhod la o o s u d u země tak důk ladně jako v n ě m e c k é m př ípadě, ale vliv přece jen zanechala. Vraťme se k p o č á t k ů m d ruhé světové války. V p ros inc i 1941, k rá tce po pádu Pearl Harboru , se Japonc i vy lod i l i na vý-c h o d n í m pobřeží a od severu p o c h o -doval i , bez ve l i kých potíží se p r o b o -joval i .k j i hu a v b řeznu 1942 už byl i v S ingapuru .

Mala jc i přeži l i vá lku nejépe, J a p o n -ci se j im do života na vesn ičkách moc

neplet l i . Ne jhů ř dopad l i Č íňané, t ra-d ičn í nepřáte lé. P ronás ledován í , k ru -tost i , ale ne vš ichn i Č íňané se p o d r o -bi l i . Mnoz í zmize l i d o džung le , t a m se spo j i l i se z b y t k y b r i t ských vo jen -s k ý c h j edno tek a dal i se na pa r t yzán -št inu.

Je po ví tězné válce, v níž b r i t ský lev vype l i cha l a z u b y m u vypada ly . Mnôz í os lavuj i , někteř í Č íňané pok raču j í v bo j i p ro t i n o v ý m nep řá te l ům, s v ý m včere jš ím s p o j e n c ů m — k o m u n i s t i c -ké povstání , i nsp i race M a o t s e t u n -gem, k terý ještě d o m a zcela nezví tě-zil. Přepady ne jen p lantáží a p lan táž -níků, docház í k ú t o k ů m pro t i opě r -n ý m b o d ů m ko lon iá ln í moc i , po l i ce j -ní s tan ice létají do povětř í , d o k o n c e se í poved l a tentá t na ne jvyšš ího představ i te le b r i t ského t ehdy ješ tě impér ia (High Commissioner). Revo-luc ionář i kon t ro lu j í venkov, zas t rašu-jí, p ř ípadně l ikv idu j í váhavce.

Za t ím co a m e r i c k ý p o k u s ve Viet-namu skonč i l f iaskem, v Ma la j sku s da leko menš ím p o č t e m mužs tva a mater iá lu ona tzv. counter-insur- gency se poved la . Na s tarost i j i nemě-li ú řadové ve W a s h i n g t o n u , ale p ro fe -s ionálové, vo jác i pe r fek tně o b e z n á -mení s te rénem a d o m o r o d o u men ta -l i tou. Podař i l se p řesun d o bezpeč-ných vesnic p ře t vo řených v tvrze, o r -gan izování d o m o b r a n y , in f i l t race d o nepřá te l ských řad. J is těže i p rospě lo , že Čína by la da leko a n iko l iv v sou -sedství, že přes h ran ice n e m o h l y pu -tovat zásoby j ako t o m u by lo ve Viet -namu. Kauze rovněž neprospě ly ne- sváry ve v las tn ích řadách, š těpení s o u d r u h ů na f rakce, př ípad Sva to -p l ukových pru tů .

C o m m u n i s t Party of Ma laya (CPM) je převážné čínská, p ro -peg ingská , od léta 1948 v i legal i tě. Č lenů má už jen asi č ty ř i t isíce, s bázemi v s o u s e d -ním j i žn ím Tha jsku . Stále ovšem míní p ron ika t , i n f i l t rovať zat ínat svou ozb ro j enou osvobozovac í pěst.

K o n c e m o s m d e s á t ý c h let, t edy v době, kdy my j sme tam byl i , zp rávy o vývo j i v první zemi soc ia l i smu a u býva lých sate l i tů ved ly k p o c h y b á m o usku tečn i te lnos t i k o m u n i s t i c k é h o krásna í v t ěch to o d l e h l ý c h k o n č i -nách. A z rovna když prob íha la česko -s lovenská sametová revo luce, New York Times p ř ines ly (3. p ros i nce 1989) t u to zprávu: J e d n o z reko rdně d l o u h ý c h povstání , k teré stá lo t is íce ž ivotů, by lo f o rmá lně u k o n č e n o p o -depsán ím př iměř í . Podepsal i je gene -rál Chaova l i t Yongcha íyu t , ve l i te l tha jské s rmády , Wan Sidek, m in is t r vn i t ra Malaysie, a za k o m u n i s t y C h i n Peng, povs ta lecký vůdce, k terý tak to pop rvé od roku 1955 vyšel z podzemí a ukázal se světu.

Na zák ladě té to d o h o d y ce l kem 1,200 gue r i l áků v 500 k i l ome t rů d l ou -hé poh ran i čn í ob las t i s loží zbraně, zno rma l i zu j í se a vrátí k p o č e s t n é m u o b č a n s k é m u ž ivo tu — tedy totéž, c o se očekává od naš ich pods ta tně po -

7

če tně j š í ch e s t é b á c k ý c h gor i l . Zda k d o d r ž e n í p o d m í n e k do jde , je ovšem o tázka o tev řená na o b o u t ě c h t o ad re -sách .

T e d y nece lý pů l rok před t o u t o d o -h o d o u j s m e se dohadova l i , jak se přes t u t o ob las t k v ý c h o d n í m u pobřež í dos ta t . M o h l i b y c h o m tak uč in i t o k l i -kou zpě t přes Kuala L u m p u r , ale t o n á m p ř i p a d a l o pří l iš n e m o t o r n é a též z b a b ě l o u č k é . V lakem nějak p ř ímo se neda lo , t a k o v o u že lezn ic i ještě n i k d o n e z b u d o v a l a hned tak b rzo n e z b u d u -je. P o j e d e m e tedy po s i ln ic i podé l ú d a j n ě n e k l i d n é t h a j s k o - m a l a j s k é h ran ice , přes poho ř í j m é n e m Bar is ian podé l p lantáží k a u č u k o v n í k ů , hus té-ho p o r o s t u s t r o m ů tap ioca , p o k u d m o ž n o v p o k l i d u bez d r a m a t u s pa r t y -zánš t i nou .

Př í ručka c e l k e m če rs tvého data nás i n fo rmova la , že s i ln i ce je o tevře-ná jen v d e n n í c h h o d i n á c h , tedy od s l unka d o s lunka , a že v p r ů m ě r u kaž-dé dva k i l o m e t r y je nu tno zastavi t a p o d r o b i t se vo jenské kon t ro l e papí-rů, pasažérů a zavazadel . To j sem zvědav, jak t y t o desí tky p r o c e d u r p řed s o u m r a k e m s t ihneme.

S i t uace se v té d o b ě ale už z n o r m a - l izovala na to l i k , že o n ě c h zátarasů a k o n t r o l n e b y l o víc než pů l tuc tu . U n ě k t e r ý c h m o s t ů na nás vo jác i z ku-l o m e t n ý c h hnízd jen mávl i a tak j sme ani nezpoma l i l i .

T isk dos t p rav ide lně př inášel zprá-vy o p ř e p a d e c h a únosech právě v t ě c h t o k o n č i n á c h . Vr ta lo mi h lavou, jak by se to tady m o h l o podař i t . Pro-voz na s i ln ic i byl na to l ik č i lý , že únos -ce by urč i tě n ě k d o přeje l . Jed ině by se m o h l y povést p řepady v zákou t í ch u m n o h ý c h ob j ížděk . S i ln ice by la to -t iž místy z n a č n ě neho tová , a ř id ič ří-zen i ns t i nk tem se pak pouště l na sa-far i dos t p a n e n s k ý m te rénem. Právě p ro to se cesta d louze vlekla, au tobus s nám i kod rca l ce lý den.

A uvn i t ř vy řváva ly megadec ibe ly , bič, met la č ís lo dvě, jak už shora zmí-něno. Zde na východě , c iv i l izací má-lo ještě p o z n a m e n a n é m , j s m e s e pak muse l i vy rovnáva t s t ře t ím b ičem, či me t l ou , to t iž se šp ínou. Špína ne na l idech, a lesv inč ík , zaneřádénos t o k o -lí, ha rampád í , š lupky , zby t ky krab ic , konzervy , j íd lo , j ako by to by lo ná rod -n ím zvykem převracet pope ln i ce , roz-hazovat je j i ch obsah, aniž by to něko-m u vad i lo . Imun i ta vůč i nehezkost i , t o m u t o nap ros to z b y t e č n é m u van-dalství .

Ko ta Bah ru je hlavní město s tátu Ke lantan, tady b l ízko se J a p o n c i vy-lod i l i a dal i na pochod . Pátek a n iko l iv neděle je sváteční den — inu, is lám. Meši ty , muž i s m o h a m e d á n s k ý m i če-p ičkami , ženy zaba lené jako jep t išky , ale s tváří odha lenou . Málo menš in a též má lo ang l i č t i ny , nedosta tek ,

s n ímž j s m e se p roza t ím v zemi neset-kali . Pozor za t m y v u l ic ích : ne že by tu h roz i la z l oč inno t , a l e ž e v c h o d n í k u j sou díry, c h o d n í k n a j e d n o u bez varo-vání konč í a další k rok z n a m e n á pád, z ř ícen i ze dvou met rů . Též si lze ubl í -žit s i l n ým d rá tem na taženým ve výši k rku .

Poněvadž to to je c e n t r u m mala jské ku l tu ry , s p ě c h á m e se podívat . Spo -l e č n ý m j m e n o v a t e l e m l i dových kra-tochví l í je d r u h nev innost i , k terý cha-rak ter izu je či aspoň charak te r i zova l naše dětství .

Wayang Kulit — st ínová hra, černé p i m p r l á t k o v é d i v a d é l k o . P o u š t ě n í d raků , k rásně zma lovaných , až tř i me t ry ve l kých , závody se pořádaj í každou s o b o t u s v ý j i m k o u ramadanu , měsíce půs tu . Zá l iba je to nato l ik tra-d iční , že se drak stal s y m b o l e m letec-ké spo lečnos t i MSA (Malays ian Ai r l i - ne Sys tem) . Pak něco na způsob na-šeho p roháněn í káči. Místo káči je to však kovový, p ř e d p o k l á d á m cínový, až pět i k i lový talíř. Ten se posadí na h ranu , o m o t á řemenem, roztočí a vrh-ne. Záleží, kam d o p a d n e a jak d l o u h o vydrží rotace. Doce la roz tomi lá podí -vaná, tak na pět m inu t . S tou to h rou tráví d l o u h é h o d i n y dospě l í a ko lozu -bí s tařečkové.

Rebana nebo l i bušení do bub ínku . Rovněž soutěž zda tnos t i o sobo tách , s v ý j i m k o u měsíce ramadanu .

Sílat nebo l i zápasení bez zápasu, o b c h á z e n i a oče icháván i , p ř i pomíná č ínský box s t ínový a n iko l iv box tha j -ský s razan tn ím o k o p á v á n í m borců , až teče krev. Víc vervy j sme viděl i na sousedn ím hř išt i , kde p rob íha lo utká-ní v hoki — p o z e m n í m hokej i .

Brankář i Kar lu S t romšíkov i se stále nevede. J e h o j edenác tka s tátu Selan-gor ( t renér Stevan Bena) dosta la ná-řez od j edenác t ky s tátu Kedah ( t renér Mi loš Kvaček, p rona ja tý Čechos lo -vák). Mezi vítězi se vyznamena l Brat i -slav Rinc ic , mezi po raženými Kresi-mir Boz ic . S t romšík , z laté české či s lovenské ruce, se nevyznamenal .

R o d i č e o d s o u z e n é h o paše ráka d rog G r e g o r y h o př i le tě l i z Evropy k pos l edn ímu roz loučení . T rva lo tři hod iny . Ráno ve tř i č tvr t i na šest se popravova lo , rod iče si syna povezou d o m ů v rakvi.

Dobrá zpráva ze sousedn ího státu Kuala Te rengganu , kam teprve máme namí řeno : Rogue Elephant nebo l i s lon zpust l ík , lotr, k terý zabi l dě lníka Ib rah ima na kaučukové plantáži a ni-č i l pa lmy a banánovn íky , škody tisí-cové, by l konečné dopaden a rovněž odpraven, k radost i deset i t is íců te ro -r i zovaných občanů .

Ve zprávách oznámi l i ú řední zádr -hel: rakev s pop raveným A n g l i č a n e m trčí na ce ln ic i , stále nemá po t řebné papíry s razítky. C h u d á c i rodiče.

S T R O M S I K SHINES! Velký t i tu lek, St romšík konečně zazáři l a to právě

v Kota Bahru , městě, které j sme o p u -st i l i s ob t ížemi . A u t o b u s se nám po lá-mal. Náhradn í au tobus se pak srazi l s nák laďákem navrch n a l o ž e n ý m du -r iany. Mé nadšení vyst ř ída l vztek. Pů-vodc i k a r a m b o l u s e d o h a d o v a l i něko-lik h o d i n o náhradě škody a my se za-t ím smaž i l i p o d p l e c h o v o u s t řechou .

K o n e č n ě se nám poda ř i l o doraz i t do Rantau Abang , místa un i ká tn ího úkazu. T a m tot iž v sezoně — a právě by la sezona — př ip lu j í k b řehu vel i -kánské želvy, dva met ry v p růměru , o váze pět i met ráků , aby snes ly každá sto či více vaj íček ve l ikost i p i n g p o n -g o v ý c h míčku. Aby zmát ly p ř ípadné škůdce , f ingu j í místa ma te řského ak-tu. Jak víte, že želvy p ř ip lu l y? Prý po n ich pátrá k o m a n d o na m o t o c y k l e c h . Konečně , tady jsou. S topy jako po tanku. Sto met rů o d b řehu funěla, hrabala a odhazova la písek j edna žel-ví mat ička. An i j sme neduta l i . Foto-grafovat se nesmělo .

Na západn ím pobřeží u ma lacké úž iny se vysky tu j í nepř í jemní pirát i . Nejvíc k ru tos t i a škod působí zde na v ý c h o d ě v Golf of Siam, kudy vede trasa ubožáků z V ie tnamu, kteří p rcha j í na bá rkách — oni , n i k ý m neví-taní boat people. Radu těch, j imž se podař i l o dosta t do Amer i ky , j sem vy-zpovídal : Lup ič i šli h lavně po zlatě. Prsten ušmik l i i s prs tem, náhrde ln ík vzal za své i s u ř í znu tým hrd lem. A pak se hodova lo . Dět i muse ly př ih l í -žet znás i lňování svých matek nebo i v las tn ímu znás i lňování . Někdy se lu-pič do ja l , dal d ě c k u cukrov í , ale zato hod i l ta t ínka mezi ž ra loky . To byla ta první p i rá tská várka, která ještě neby-la tak nejhorší . Přišl i si na své, na-kradl i , nasmi l in i l i , zabi l i jen někoho. Když pak ale přeživší c h u d á k y navští-vi la další p i rá tská banda, v y p u k l o pe-klo. N eby l o už zlata, p rs tenů a náhr -de ln íků, jen zby lé prs ty a hrdla. Na kocábce pak nepřeži l ani jeden t ro-sečník. "Je to nepředstav i te lná k ru -tos t , " p roh lás i l Poul Har t l ing , býva lý dánský min is te rský předseda a komi -sař pro up rch l í ky při OSN.

N i kdo ovšem n ikdy nezj ist í , kol ik těch ubožáků poh řb i l y př í rodní živly a kol ik bru ta l i ta lidí. Úřadovny , j ako na př ík lad Regiona l An t i -P i racy Uni t (s poč tem všeho všudy tří zaměs tnan-ců) u a m e r i c k é h o ve l vys l anec t v í v B a n g k o k u tvrdí, že ú toků už je míň, že už jen necelá po lov ina up rch l í ků si to takh le odskáče. . .

O d želv j sme spěcha l i k mís tům těch to t ragédi í . Dočet l i j sme se o vis-ce j m é n e m Chera t ing , pobl íž které zř íd i l i tábor p ro přeživší abso lventy té k ru té anabáze. D o m o r o d e c nám posky t l i n fo rmac i , že p ředevč í rem doraz i la lod ička s padesát i uprch l íky z V ie tnamu. Dal i j s m e s e na rych lý po-chod . Na břehu stála deset imet rová bárka, v ní místa tak pro pět pasažérů. Na té tedy p ř ip lu lo padesát V ie tnam-

8

Miloš šuchma

Nežádoucí velvyslanec

A b y c h č tenáře nenapína l . Jedná se o nově j m e n o v a n é h o ve lvys lance v Kanadě, Rudo l fa Schustera. Dovo l te ml ale krátké vysvětlení.

Až d o 17. l i s topadu š i r o k o u kra jan-s k o u veře jnost v Kanadě čs. ve lvys la-nectví, k r o m ě up ravenců , v pods ta tě nezaj ímalo. Snad j e d i n o u v ý j i m k o u by l každo ročn í s rpnový r i tuál d e m o n -strací p řed čs. a sově tským velvys la-nec tv ím u př í lež i tost i vý roč í sovětské o k u p a c e a čs. ko laborace . Čs. d i p l o -

ců. To l i k dni , ko l ik měl i vody, c o jedl i , jak si u levoval i? Prosaku j íc í d n o tř ís-ni la z rn ička rýže. Kde j sou teď? Pár k i l ome t rů s m ě r e m na j ih b l ika la svě-té lka mezi s t rážními věžemi. O d n ich nás děl i la řeka, musel i b y c h o m d lou -ze obej i t h lavní s i ln ic i . Syn se vydal na výzvědy, ale vrát i l se za pár h o d i n celý schvácený , aniž co poř íd i l . Den před-t ím by l to t iž lágr evakuován na izo lo-vaný ost rov, kam l idé j ako m y se ne-dos tanou .

Naší pos lední zas távkou je Kuan-tan, hlavní město ne jvětš ího s tátu Pa-hang, kde je též nejvíc d i voč iny . Sedí-me v l uxusn ím hote lu , zbavu jeme se naakumu lované špíny, za o k n e m je řeka a za ní urč i tě málo p rodyšná džung le . Ač vel ice mohamedánské , má to to měs to modern í p ředměst í s ukázkovou pláží a hote ly . Právě tam, k mez inárodn í k l iente le na p rázdn i -nách, kdys i doraz i la l o ď s uprch l íky . L o ď tam zůstala. Uděla l i z ní bar. Jak romant i cké , l ibuj í si b ledé tváře nad d r inky . C o takh le p řesunou t osvě t im-ské k r e m a t o r i u m a péci v něm lahod-né pizzy? Neby lo by l ido? An i to by j im snad nepř ipada lo nevkusné. Inu, takt na zvracení.

Vrac íme se d o S i n g a p u r u ces tou ja-ponské invázni so ldatesky . Občas mí j íme směšné ob ranné šance br i t -ského impér ia a ned iv íme se, že to do -pad lo , jak to dopad lo .

Krásné prázdné pobřeží , jedna z pos ledn ích invest ičn ích možnos t i . Mez inárodn í kapi tá l sem již pron iká. Ob jek ty ve le f i rmy Exxon, per fek tně udržované ob jek ty , A m e r i č a n a jako z učebn i ce o vzo rném kap i ta l i smu.

Rekap i tu lu jeme záži tky. Mně nejvíc vadi l randál , Pr isc i l le špína, synáček však tvrdí, že j emu nevadi lo nic.

V ř a ď m e se do S ingapuru , z Evropy východn í do západní . Napřed po jede-me na sever d o Tha jska a pak na j ih do Indonéz ie a t ím se nám všechny světové směry per fek tně vyčerpaj í .

maté a o f ic iá ln í Č es k os l ov ens k o by l i i gnorován i , a to ne jen k ra jany , ale i Kanadou .

Jedna z ne jvětš ích (a d o u f e j m e že pos ledn ích) d e m o n s t r a c í p řed čs. ve lvys lanectv ím by la uspo řádána 20. l i s topadu 1989, j ako výraz so l ida r i t y se s tuden ty a zároveň j a k o pro tes t prot i b ru tá l n ímu zásahu po l ic ie . T e h -dejší ve lvys lanec Janov ic by l zd isk re -d i tován, n e p o c h o p i l s i tuac i , a tak by l odvo lán . Ve l ice p ro ř íd lé d i p l o m a t i c -ké řady obhá j i l Mar t in Dzúr j a k o Cha rgé d 'A f fa i res , k terý p r a v d ě p o -d o b n ě nebý t o t ce by se d i p l o m a t e m asi n i kdy nestal , n i cméně jako d i p l o -mat pro jev i l dos ta tek in tegr i t y a p o r o -z u m ě n i pro novou s i tuac i , v níž ne jen vyšel k ra j anům vstř íc, ale zdá se, že novou s i tuac i vítal. Je dos ta tečné m ladý a tedy nezat ížený p ředsudky . Když j sem by l poprvé pozván na čs. velvyslanectví , by lo s y m p a t i c k é p o d l o u h ý c h le tech s lyšet : "V í táme vás na vašem ve lvys lanectv í . "

A HUViČKU M/ÍME HOU>0 \FČT,*

« - é m e t ™ F L A « * , B u p e r e f o r m ^ r e m . . .

V ú n o r u by l v Kanadě na státní náv-štěvě prez ident Václav Havel s ve l kou delegací a v T o r o n t ě p rones l 19. ú n o -ra ke k ra janům zásadní pro jev. V zá-věru p ro jevu řekl: "S l ibu j i vám, že k vašim náz o r ům p ř ih lédneme, ba c o víc, že b u d e m e od vás pře j ímat vše-chny vaše zkušenos t i , k teré p ro nás budou použ i te lné . "

Někdy v b řeznu jsem neo f i c iá lně slyšel, že za nového ve lvys lance d o Kanady je n o m i n o v á n Rudo l f Schus - ter, tehdejš í p ředseda S lovenské ná-rodní rady. J e h o n o m i n a c e by la asi součást í š i rš ího po l i t i c kého záměru , který se m n ě ale v Českos lovensku nepodař i l o vys ledovat . Každý mě ale ubezpečova l , že by to by lo jmenován í špatné a že by k t o m u nemě lo do j i t .

V t o m t o smys lu j sem tedy j a k o předseda Českos lovenského sdruže-ní v Kanadě odes la l panu p rez iden to -vi 9. července faxem dop i s (p řed t ím jsem už j e d n o u p ísemně apelova l na j m e n o v á n í n e z k o m p r o m i t o v a n é h o

ve lvys lance) , s kop i í J. D iens tb ie rov i j ako m in i s t ru zahran ič í a K. S c h w a r -zenbe rgov i j a k o p ředsedov i rady za-h ran i čn í ch po radců , v n ě m ž j s e m zdůrazn i l , že osoba Rudo l f a S c h u s t e -ra je z k o m p r o m i t o v á n a j eho nedáv-n o u k o m u n i s t i c k o u m inu los t í ve vy-s o k ý c h f u n k c í c h na S l o v e n s k u a j e h o p o z d n í m o p o r t u n i s t i c k ý m v y s t o u p e - s ním z k o m u n i s t i c k é s t rany . T a k é j e h o předání Š te fán ikovy c e n y vedení ka-nadských sepa ra t i s t i c kých s loven-s k ý c h o rgan izac í za j e j i ch návštěvy v r o d n é m místě Joze fa T isa na S lo -vensku a j eho pro jev na zasedání Svě-tového k o n g r e s u S lováků v To ron tě , k terý byl o d m ě n ě n o v a c e m i z řad se-pa ra t i s t i ckých k ruhů , nedává z á r u k u j e h o nezau ja tého vykonáván í f u n k c e čs. ve lvys lance v Kanadě.

Jmenován í Rudo l fa Schus te ra čs. ve l vys lancem v Kanadě považu j i za ve l ice nevhodné ne jen vůč i k ra janské veře jnos t i a kanadské d e m o k r a t i c k é t rad ic i , ale i nešťastné vůč i s a m o t n é -m u panu Schus te rov i , k te rý zde bude i gno rován a izo lován a t ím i ce lá čs. d i p l o m a t i c k á mise. Vz tahy , k teré se p o s t u p n ě daří z lepšova t mez i k ra jany a čsl. ve lvys lanec tv ím, b u d o u opě t narušeny . A to vše v o b d o b í po svo-b o d n ý c h vo lbách , kdy s p o l u p r á c e by měla bý t max imá ln í .

Překvapu je mne i g n o r a n c e čs. m i -n is terstva zahran ič í , k te ré svá d o p o -ručení nekonzu l tu je , ať j iž z a r o g a n c e či p ro to , že staré s t ruk tu r y d o s u d pře-žívají. A nejv íce je mí ce lá zá lež i tos t t rapná za pana prez identa , j e m u ž je taková vo lba bezos tyšně p rezen tová-na. Nemůže tak p r o t o dod rže t sl ib, k terý dal k a n a d s k ý m k ra j anům ve svém pěkném pro jevu v To ron tě .

Výstava na velvyslanectví ČSFR

Devatenáct p ředn ích s l ovenských a č e s k ý c h vý tvarn íků z Kanady bude vystavovat v rep rezen tačn ích mís tno -s t e c h č e s k o s l o v e n s k é h o ve l vys la -nectví v Ot tawě. Je to o jed ině lá akce, j edna z prvních, k te rou po řádá ve lvy-s lanectv í ve spo lup rác i se s k u p i n o u m i lovn íků uměn í v Ot tawě. H lavn ím i o rgan izá to ry j sou zastupu j íc í ve lvy-s lanec ČSFR pan Mar t in Dzúr a paní Věra Kel lerová. Zahá jení výs tavy je 4. ř í jna 1990 na 50 R ideau Te r race (bu -dova ve lvys lanectv í ) . Výstava konč í j i ř 7. ří jna. Svá dí la vystavuj í : M i r ča Delanoe, A n t o n í n D im i t rov , Ivan Do -broruka , Josef Drape l , Mar ia G a b á n -ková, Stefan Ga lvánek , Ola f Haně l Rasto Hlav ina, Jana Jen íček , G e o r g é Kaiser, T i bo r Koval ík , V l a d y a n a K ry -korka, J i ř í Ladocha , Eva a M i l an Lap- ka, Ivan Putora, Emi l Purg ina , Pavel Skalník , C t i rad Smo l í k , Joze f S te fan-ka-Trenč ín , He lena S c h m a u s - S c h u -ner.

•

9

Arnošt Wagner

Skandál na recepci

Názory na d ů v o d y , k teré p ř imě ly č e s k o s l o v e n s k o u v ládu k t omu , aby jmenova la býva lého p ředsedu Slo-venské národní rady Rudol fa Sohus-tera ve l vys lancem v Kanadě, se různí. V y n e c h á m e - l i ty ne jabsurdně jš í , d o -s taneme se ce lkem lehce k t o m u nej-p r a v d ě p o d o b n ě j š í m u , k terý by po tv r -zova ly různé udá los t i pos ledn ích mě-s íců a nedávný skandá l na recepci , k t e rou pořáda l nový ve lvys lanec p ro dvě stě p o z v a n ý c h k ra janů. Lidé, za-svěcení d o o tázky s lovenského sepa-ra t i smu v Kanadě i d o m a na S loven-sku, se shodu j í v t om, že j azýčkem vah na min is te rs tvu zah ran ičn ích vě-cí p o h n u l y o rgan i zace Svě tového kong resu S lováků a Kanadská s lo-venská l iga, na které zapůsob i l o vy-s toupen í R. Schus te ra na pos ledn ím kong resu SKS tak dobře , že se stal okamž i t ě " j e j i ch č lověkem" .

O s o b n ě věř ím t o m u , že ing. Rudo l f Schus te r v době , kdy ve lkoryse př i j í -mal de legac i kanadské S lovenské li-gy v Brat is lavě, neměl o p ravých cí-lech L igy an i tušení . Jest l i se b u d e po svém jmenován í od po l i t i ky separa-t i s t i c kých o rgan izac í v Kanadě d is-tancova t ukáže ve l ice blízká b u d o u c -nost . Nemys l ím si, že by zde měl bu-d o u c n o s t d l o u h o u . Pan Schus te r to -t iž rep rezen tu je i českou v ládu a ka-nadšt í Češi m u j eho k o m u n i s t i c k o u m inu los t nehod la j í to lerovat , na roz-díl o d k a n a d s k ý c h S lováků, k te rým j eho m i n u l o s t — jak ukázal inc ident na recepc i — nevadí.

P ř í chodem Rudo l fa Schus tera do Kanady se vz tahy — tak dob ře začaté — mezi k ra jany a ve lvys lanectv ím do-staly zpět k v ý c h o z í m u bodu . Česko-s lovenské sdružení , ke k te rému se př ida ly i ostatní o rgan izace , pozván i

na recepc i odmí t l o . Kanadská Slo-venská l iga by la však zas toupena v h o j n é m poč tu . Překvapením byla p ř í t omnos t býva lého pos lance a neú-navného bo jovn íka pro t i k o m u n i s t ů m Oty Hory , k terý , tak j ako ostatní , si j iž u v c h o d u do budovy velvys lanectví měl možnos t přečíst p ro tes tn í t rans-parent s tex tem: VÍTE, Ž E J S T E H O S -TY (AZ D O N E D Á V N A ) A K T I V N Í H O Č L E N A Ú S T Ř E D N Í H O V Ý B O R U K O M U N I S T I C K É S T R A N Y S L O V E N -SKA?

Transparen t si př ines la s tuden tka Karo l ína Zu rzycká , k terá by la v Kana-dě na pozvání Českos lovenského sdružení , aby si zde odpoča la po ně-ko l i kaměs íčn ím p o b y t u v p ražských nemocn i c í ch , kam se dos ta la díky b ru tá ln ímu zmlácení po l ic i í 17. l is-topadu . Karo l ína chtě la p ř i p o m e n o u t k ra janům v Kanadě, že maj i k rá tkou paměť, ale že si p řes to nezaslouží, aby je j i ch m ů s t k e m mezi vlastí a Ka-nadou byl až donedávna vysoký f u n k -c ionář k o m u n i s t i c k é st rany. Den předt ím mi řekla, že je h rdá na to, že se moh la podí le t na sametové revo lu-ci. (I když p ro ni m oc sametová neby-la, jak je pa t rno z d l o u h o d o b ý c h lé-kažských p rognóz . ) ňek la mi také, že si je napros to j istá, že j i už n i kdy n i -kdo za nošení t r anspa ren tů nenapad-ne. Karo l ínka se šeredné splet la. Svůj o m y l pozna la j iž půl h o d i n y po svém p ř í chodu p řed ve lvys lanectv í , kdy ji v d u c h u "s lavných" t rad ic s lovenské H l inkový ga rdy napad l jeden z hostů pana ve lvys lance, f u n k c i o n á ř kanad-ské S lovenské l igy v O t tawě — Jan Geleta. B ráně čest Rudo l fa Schustera zacháze l stavi tel Jan Geleta s osm-nác t i le tou Karo l ínou jako s c ih lou , nešetře nadávek, za které by se ne-musel s tydět ani kočí . Vynada l jí do kurev, zdemo lova l t ransparen t a p ro-hlási l , že jí t o h o s e d m n á c t é h o l isto-padu v Praze měl i namlát i t pořádněj i . Jeho nap řaženou ruku nakonec za-držel atašé velvys lanectví A lex Mur ín , který se z lekce udě lené mu kra jan-

skou " d e m o k r a c i í " ještě d l o u h o vzpa-matovával . Pocuchané a up lakané Karo l íny Za rzycké se pak hezky ujal i ostatní p racovn íc i velvyslanectví . Do-k o n c e i j eho exce lence s ní pozdě j i (p řed televizní kamerou) d louze p ro -mluvi la , svou m inu los t vysvět l i la a za inc iden t se omluv i la . Nabravš i no -vých sil se pak Karo l ínka s vysprave-n ý m t ransparen tem vrát i la na své místo a h rd ina S lovenské l igy Jan Geleta se svými ko legy z L igy setrval s n o v ý m ve lvys lancem v d l o u h é m a přá te lském rozhovoru . Pan Schus-ter nevěděl , že přá te lsky rozmlouvá s p ů v o d c e m inc iden tu , mys l ím si, že neměl tu čest vědět v lastně " k d o je kdo" .

Se vší ob jek t i v i tou , s níž píši t u t o "zprávu o recepc i " , musím napsat ta-ké to, že kdyby pan ve lvys lanec věděl s kým má tu čest, dal by Jana Gele tu svým šo férem z budovy vyhod i t . A Karo l íně by někdo měl p ředp la t i t Západ, aby se dozvěděla, že si jí zde m n o h o lidí ve l ice váží. •

Kanada a my T o t o je název kn ihy, která má vyjít

příští rok v pražském nakladatelství Orbis . Má to být první pub l i kace , k te-rá čs. č tená řům představí i d l ouho le -tou úspěšnou č innos t kra janů, kteří pomáha l i v zahran ič í sv rhnou t k o m u -n is t i ckou tyrani i .

In ic iá to rem a au to rem této knížky je od roku 1969 nezávislý, svobodný nov inář Dr. F. Valach. Ten se už v červnu 1989 rozhodl , že po jede za Tomášem Baťou do Kanady a napíše o něm pravdu. Vzh ledem k tomu, že byl od roku 1969 s tá lým ob jek tem zvýšené péče Státní bezpečnost i , kte-rá jej p ronás ledova la za jeho č innos t , měl nemalé pot íže při real izaci svého záměru. Ten se nakonec podař i l a Dr. Valach vydal po návratu d o m u knížku s názvem Fenomén Baťa. Je to po 40 letech první pub l i kace př inášející pravdivé i n fo rmace o j ednom z na-š ich ne júspěšně jš ich krajanu. K o m u -nisté vydal i v padesá tých letech po-m louvačný pamf le t S. T u r k a Bo to -st ro j . V něm jsou Baťové l íčeni v těch ne jhorš ich barvách. Za to to hanění dosta l Turek státní cenu a podař i l o se mu ovl ivni t myšlení m ladých , kteří se na Baťu už nepamatoval i .

Na českos lovenské poměry byla knížka Fenomén Baťa vydána v re-ko rdn ím čase dvou měsíců. Vzhle-dem k t o m u měla ovšem l imi tovaný rozsah p o u h ý c h osmdesát i stran. Na-kladatelství Mladá f ronta p ro to vydá-vá další, pods ta tné rozsáhlejší knížku nazvanou Baťa se vrací, která vy jde ještě do konce le tošního roku Au to -rem je také Dr Valach.

Pozo ruhodné je, že tento nezávislý nov inář si hradí veškeré výdaje sám. A ty tak tak uhradí honorář . Začá tkem června př i je l do Kanady znovu, aby zde dokonč i l knížk u Kanada a my.

M.S.

10

Interview

Rozhovor s Karlem Peckou (Za Západ se ptal Lumír Salivar)

Z: Nikdy nebylo tajemstvím, dokonce ani pro StB, že máš dlouholeté styky s Kanadou a zvláště s nakladatelstvím Sixty-Eight Publishers v Torontě. Mohl bys nám říct, jak vlastně došlo ke tvé spolupráci se Sixty-Eight? P: Doš lo k t o m u tak, j ako dochází k větš ině za j ímavých věcí. Spiše ná-hodou . Začá tkem sedmdesá tých let za m n o u přišel Lumír Sal ivar s tím, že S ix ty -E igh t Publ ishers, kteří v té době zaháj i l i svou č innos t , po t řebu j í nové texty, j inak že hrozí nebezpečí , že ne-b u d o u mít co vydávat. Já jsem v té do-bě dokončova l knížku, která se jme-nuje Štěpení. S h o d o u oko lnos t í od -j ížděla v té době mo je m a m i n k a na návštěvu k mé sestře do Kanady. I když to pochop i t e l ně neby lo bez ri-zika, maminka rukop is Štěpení vzala s sebou. Jakmi le prošla celní a paso-vou kon t ro l ou na ruzyňském letišti, by lo to, j ako by Škvorečt í už měli můj rukop is na stole. Pak nastala taková zvláštní s i tuace, kdy Zdena a Josef nemoh l i uvěř i t t omu , že by autor , kte-rý ži je v no rma l i zovaném Českos lo -vensku, chtě l být podepsán pod svým románem svým pravým jménem, tak-že oznámi l i tu to kn ihu nejen pod změněným názvem, ale bez udání au-tora.

Z: Pro přesnost. Autentický text oznámeni této knihy zněl: A n o n y m : Divné podobnos t i . Román známého českého autora, který ži je v Brné, a musí se p ro to krýt a n o n y m i -tou. Zasvěcené líčí pražské spisova-te lské prostředí před sově tským pře-padem a po něm. P: Nakonec j sme se ale dohod l i na tom, že se román bude jmenova t Ště-pení a že si přeju, abych tam byl uve-den jako autor p l ným jménem. A to byl v lastně mů j první l i terární styk se 68 Publ ishers. Z: Já samozřejmě tuto historii po-drobně znám a pamatuji se na své tehdejší námitky, více méně rázu bez-pečnostního. Protože v té době ještě žádný známý československý pro-zaik žijící doma nepublikoval ve svo-bodném světě u exilového nakla-datelství. Ty jsi byl první z domácích autorů, kdo dal svoleni k vydáni své knihy na Západě v době té nejostřejši normalizace. Tehdy se dalo těžko od-hadnout, jak se k takovému počinu zachová moc. Bylo vice než pravdě-podobné, že tě budou nějakým způ-sobem perzekvovat. Kdyby pro nic ji-ného, tak pro výstrahu evenutálním následovníkům. V tehdejší atmosféře to bylo dost vyzývavé nošeni kůže na trh. Uvědomoval sis to tehdy?

P: Ale no tak — já j sem sl p ros té zvyk l podep isova t všechno, co napíšu. Za to, co napíšu, mus ím nést z o d p o v ě d -nost. To neby la f ra jeř ina, to byla j is tá zásada. No a konec k o n c ů někdo za-čít musel , p ro tože to nakladate ls tv í muse lo jet, a by lo žádoucí , aby je lo, a tak to pros té n á h o d o u pad lo na mne. Měl j sem ho tový r o m á n a tak j sem ho poslal . Při t e c h n i c k ý c h m o ž n o s t e c h tehdejší bezpečnos t i se ste jně neda lo utaj i t , kdo je autor . V té d o b ě vyšel v Praze přek lad So lžen icyna, na čemž jsem byl také účasten, a on i bezpečně ident i f ikova l i mů j podí l na té práci . Takže s h o d o u oko lnos t í je ten Solže-n icyn rozzuř i l da leko více než fakt , že Štěpení vyš lo v To ron tě . O n o se to tehdy udá lo ve s te jnou dobu , takže jsem byl vyšet řován za obo j í a ce l kem jsem vyvázl bez ve lkých šrámů. Z: Ještě se vrátím k předcházející otázce. Samozřejmě se nedalo utajit, kdo Štěpení napsal, ať už by to vyšlo pod jakýmkoli jménem a názvem. Beztak vyšlo také v samizdatu, a jak známo, estébáci si dokázali samizdat obstarat, třeba při domovních pro-hlídkách. Takže pouhým srovnáním by věc vyšla najevo. Ale ten po in t — z estébáckého hlediska — vidím v tomto: Když něco vyšlo v samizdatu, tak to bylo samozřejmě zlé, to se ne-smělo. Ale samizdat vycházel v desít-kových nákladech a měl přiměřeně malý okruh čtenářů. Jakmile však kniha vyšla ve větším nákladu, dostá-vala se do rukou nepoměrně většího počtu lidí, pašovala se do Českoslo-venska a tady to pro estébáky začína-lo být nebezpečné, v tomto momentě je to mělo rozzlobit. Podle mého ná-zoru tehdy nezasáhli tak, jak jim měla velet jejich komunistická morálka. Aby tomu učinili přítrž, měli tě exemplárně potrestat. Ty jsi jim vlast-ně hodil rukavici. Pootevřel či otevřel jsi dveře dalším domácim autorům. P: Já jsem si uvědomova l , že to urč i té r iz iko je. A l e p r o s t ě jsem ho pods tou -pil z důvodu , které jsem j iž uvedl. Mysl ím, že v tehdejší době nebyla si-tuace ještě tak ost ře vyhraněná jako pozděj i po Char tě 77. By lo to poměr -ně brzo po šedesátém osmém roce a m n o h o věcí, jako na př ík lad sami-zdat estébáci přecházel i . Sice se se-bezapřením, ale bez post ihů. To tepr -ve Gruša byl za Dotazník vyšet řován ve větší míře. Ono je tot iž asi dost těž-ké zavřít někoho j e n o m za to, že na-psal knížku. Takže ta záleži tost prosté přešla, a p o k u d je pravda, že otevřela dveře k dalš ím možnos tem pub l i ko -vat v S ix ty -E ight , tak jsem j e n o m rád, samozře jmé.

Z: Ono to ovšem ještě chvilku trvalo, než přišel další rukopis se souhlasem

autora k vydání. Štěpení vyšlo jako šestnáctý svazek nakladatelství 68 v záři 1974. Tvoje Pasáž má číslo 27 a vyšla v březnu 1976. Teprve v roce 1977, tedy tři roky po Štěpení, vychází jako třicátý svazek Pláč Ko runy české od profesora Černého. Aniž bych chtěl kritizovat, nezdá se ti, či není pravděpodobně, že další odvážlivci vyčkávali, až co se stane s tebou nebo s profesorem Černým? Jak bude StB reagovat na š těpen í a Pasáž? A tepr-ve když viděli, že dále docházíš k Peš-kům a ke Kocourovi, tak začti dávat svoleni k vydáni svých knížek? Ludvík Vaculík je bezesporu statečný a ne-bojácný člověk, a přece jeho Morča ta maji číslo 41 a vyšly také až v roce 1977. A po něm už pak plejáda domá- cich autorů.

P: To se nedá j ednoduše říct, že to by -lo vyčkávání a očekávání věcí. Já si prostě mys l ím, že v těch letech nebyla s i tuace vyhraněná. Říkalo se, že snad do jde k ně jakému zmírnění t oho ještě ne nejvyššího t laku. Že eventuelně bu-dou snad možné nějaké d o h o d y o vy-dávání kn ih doma. Já jsem na tu to eventua l i tu nevěři l a tak vydání Ště-peni v Kanadě byl pros tě akt rozhod -nutí. Mysl ím, že pro fesor Černý také neka lku lova l s ně jakým sb l ižováním. Prosté ten par forzní hon nastal až po Char té 77. Jakmi le by la Char ta , tak se prostě ukázalo, jak se věci sku tečně mají. Ono s e t o ukazovalo už před tím, takže Char ta byla v r cho lnou reakcí na neocho tu moc i ně jakým způso-bem humanizova t spo lečnos t po so-větské okupac i . Takže ta rozhodu j íc í mez byla Charta, když už by lo zcela

11

jasné, že k ž á d n é m u sbl ížení nemůže doj í t , že to j sou dvě nap ros to od l i šná h led iska, s tanov iska a pos to je k ž ivo-tu. Pak si au to ř i z Českos lovenska ty dveře otevře l i n a p l n o sami, bez ptaní. Z: Já se pořád vracím k jednomu bo-du naši rozmluvy a ty mi pořád uhý-báš. Bez ohledu na naše osobni přá-telství — já stále vidim ve tvém roz-hodnuti publikovat u Sixty-Eight akt osobni statečnosti. Nikdo přece ne-mohl předpokládat, jak se věci vyvi-nou. A nejenom akt osobni stateč-nosti, také akt vzdoru a sveřeposti — v tom dobrém slova smyslu: Já prostě mám právo vydat, to co napíšu a budu souhlasit s vydáním na Západě, bez ohledu na následky. P: K t o m u b y c h doda l j e d n u věc. Ú lo -hu sp isovate le v našem pros t ředí po-važují za p o n ě k u d o d l i š n o u od role, j a k o u hra je sp isovate l ve s v o b o d n é m světě. Pro tože u nás l i teratura vždyc -ky vy jad řova la něco více než pouhé psaní. Byl to právě m n o h d y osobn i pos to j , k terý u nás vždycky měl vyso-ký spo lečenský prest iž. A ten p ř í p a d se Štěpením neby l n ic j iného. Č lověk si t u to prác i p ros tě vybra l a musí tedy na sebe vzít všechno, co ta práce ob -náší, tudíž i r iz iko. Já j sem konec kon -ců svůj první honorá ř — jedenác t let k r im iná lu — taky dosta l za to, že j sem něco napsal . T o je ta zv láštnost , ta mi-mořádnos t sp isovate le, řekl bych po-s to je sp isovate le v naš ich kra j ích. Do-mn ívám se, že srdce č tenáře se otvírá spíše těm au to rům, kteří j sou o c h o t n i stát za t ím, co napsal i . Z: To, cos právě řekl, bude jednou prospěšné literárním historikům. Nic-méně tvoje spolupráce se Sixty-Eight nebyla jenom tvá autorská účast. Ty jsi se také zasloužil o získání dalších autorů a jejich děl pro nakladatelství. Byl to na příklad Vilém Hejl, jehož vy-nikající román Zásada spo ru jsme spolu pro Sixty-Eight mikrofilmovali. Kromě toho jsi také nakladatelství opatřil svolení paní Zahradníčkové k vydáni básnické sbírky Jana Za-hradnička D ů m Strach. To je zajíma-vá historie, která může něco říci o tě neznámé, neviditelné práci kolem na-kladatelství. P: Já j sem tu to h is to rku zatím nešíř i l , ale možná, že je zajímavá. Dostal j sem vzkaz, mys l ím tvým p ros t řed -n ic tv ím, že je zá jem o Zah radn íčkovu sb í rku , k te rou napsal ve vězení. Z : Pokud si vzpomínám, dostal jsem dotaz, zda by nebylo možno kontak-tovat Bedřicha Fučíka, který byl správcem Zahradníčkovy literární pozůstalosti, aby dal souhlas k vydá-ni této sbírky. Já Fučíka neznal a tak jsem to přehrál na tebe. P: Já j sem Bedř i cha Fučíka znal po-vrchně, něko l i k rá t j sem se s ním se-tka l j en n á h o d o u . N i c m é n ě jsem se za ním v této zálež i tost i vyprav i l . Ve l ice rych le j sme k sobě našl i s rdečný vztah. On, ač nob lesní starší pán, mi j ednak nabíd l tykání , což by lo po-

vzbuzuj íc í , j ednak také mo r av s k ou s l ivov ic i . A jak tak šel hovor o všem možném, odváž i l j sem se a požáda l ho j akož to správce Zah radn íčkova dí-la o posky tnu t i sb í rky D ů m St rach p ro S ix ty -E igh t . Bed ř i chova reakce by la nečekaně p rudká . Sko ro vyskoč i l ze ž id le a řekl: "N IKDY! ! ! Víš, co o něm napsal Škvorecký v M i rák lu? " Snaži l j sem se to nějak z lehč i t a ukone jš i t ho. No, t rva lo to asi t ř i návštěvy, než j sem ho presvedči l , že j sou taky něja-ké vyšší cíle, což on nakonec ve své nob lesnos t í uznal. Pro tože k d y b y -c h o m počí ta l i s t ím, že sys tém zůsta-ne tak, jak je, beze změny , neby la prostě naděje, že Zah radn i ček vůbec kdy vy jde. Bedř i ch ještě po poradě s paní Zah radn íčkovou , o niž se obá-val, aby si ji estébáci nepoda l i , ruko-pis dal k d ispoz ic i a tak Zahradn iček šťastné vyšel. Z: Ale vraťme se h současnosti či ne-dávné minulosti. Ještě nějaký čas před revoluci jste se vy, nevydávaní spisovatelé rozhodli, že uděláte dalši provokaci proti režimu. Že využijete zákonů, které komunisté sami vydali a založíte družstevní nakladatelství. V té době to byl samozřejmě bezna-dějný pokus, proto řikám, že to byla provokace. To nakladatelství se jme-nuje Atlantis. Jak to vlastně bylo? P: To má let i té kořeny. By lo nám jas-né, jaká je s i tuace. Jak se s tyky na-š ich sp isovate lů se S ix ty -E igh t m n o -ži ly, vzn ik l nápad, že j e d n o u za měsíc se sp isovate lé se jdou, tedy ten urč i tý ok ruh sp isovate lů , a že co napíší za ten měsíc, dají d o h r o m a d y , a že z to-ho vzn ikne takový měsíčník. Dali j sme mu j m é n o "Obsah " a skutečné, i když za ob t í žných podmínek , j sme ho vydával i , k r omě dvou le tních měsí-ců, celý rok. Tedy deset čísel ročně, ň a d u let ten časop is dě la lo asi č ty ř i -cet l idí, kteří by l i na černé l ist ině a ne-měl i abso lu tně žádnou šanci . Musím říci, že to by la krásná leta. Občas, když j sme jel i n a s c h ů z k y , které se ko-naly různé po repub l ice , byl i j sme za-drženi bezpečnost í a vráceni , ale to by lo spíše díky odpos lechu te le foná-tů než ně jaké ind iskrec i . Udavačství mezi námi samozře jmě neexistovalo. By lo obd i vuhodné , jak t o všecko dr -želo p o h r o m a d ě při to l ika l idech. Z " O b s a h u " taky čerpala řada zahran ič -ních časop isu jako t řeba Listy nebo Svědectví. V okamž iku , kdy byl zve-ře jněn — tuším v roce 1987 — návrh zákona o družs tevním podn ikán í — no, říkáš p rovokace — my j sme to prostě zkusi l i . By l tady zákon, tak co. Našl i se mezi námi dobrovo ln íc i , kteří se toho podja l i a šli za tím intenzívně a c í levědomě. Samozře jmé narazi l i na s t raš l ivou bar iéru by rok ra t i c kých obtíží. Napřed to byl p rob lém stanov. Když se s tanovy vypracova ly , tak ne-byly dobré. Musely se předělat . V podsta tě stejná hra jako hrál i s Li-dovým i nov inami . Ty s ice neby ly po-volené, ale taky neby ly zakázané.

Docháze lo k zásahům ze s t rany moc i , k teré se pro jevova ly s m ě š n ý m i p o k u -tami a na ty se by lo možné vždycky odvo la t . A t lan t is taky neby l ani povo-lený ani zakázaný. Věci se ujal i br-něnští přátelé, kteří ch tě l i navázat na někde j š í b r n ě n s k é nak lada te l s t v í s te jného jména. Samozře jmé, d o l is-t opadu 1989 neměl At lan t is vůbec ž á d n o u šanci . Překážek ze s t rany re-ž imu by l bezpočet . Neustá le si něco vymýš le l i . S i tuace se změn i la teprve l i s topadem. At lan t is byl počá tkem p ros ince 1989 ustaven a schvá len ja-kož to družstevní podn i k a prostě za-čal j akoby fungovat . A to tak, že měl seznam au to rů a t i tu lů , k teré by chtě l vydat. A le neměl t i skárnu, neměl pa-pír, neměl admin is t ra t i vu , neměl ani razítko. A v Čechách to bez razítka prostě nejde a trvá ně jakých šest t ýd -nů, než vám je někdo vyrobí . Takže je pak ob jedna l i o d n ě k u d z Německa nebo ze Švýcar a m o h l o se zdeúředně začít. Slyším výtky, že se to rozjíždí s t rašně poma lu , ale uvážíme-l i , že první kn iha by měla vyjí t někdy na p ře lomu března a d u b n a 90, pak to není zase tak špatné. Otázka je, jak to bude fungova t dál. Zda ty ve lkorysé p lány bude možno spln i t . Z : Otázka na závěr: V Českosloven-sku kromě vznikajících nakladatelství je řada už zavedených nakladatel-ských podniků, které maji jak admini-strativu, tak přiděly papíru a hlavně zkušenosti. Ta nová se dříve nebo později rozvinou. Ve světle těchto pří-jemných realit — do jaké míry má ješ-tě význam udržovat exilová naklada-telství? Teď bude v Československu vycházet všecko. P: Já mys l ím, že to význam má, p ro to -že ta nová nakladatelství budou mít ještě d l o u h o spous tu p rak t i ckých po-tíží. Vydávání kn ih je také věc ekono -miky. Je hezké knížku vydat, ale musí být e k o n o m i c k y lukrat ivní . Takže mo-je o d p o v ě ď se dělí na dvě část i : Z hle-diska morá ln ího by S ix ty -E igh t sa-mozře jmě mělo ex is tovat dál. Protože má t rad ic i , p ro tože tady dvacet let vy-konáva lo ob rovskou práci pro českou ku l tu ru a jmenov i tě pro českou l i tera-turu. Prostě je to marka, S ix ty -E igh t je značka kval i ty, tak jako t řeba Mer-cedes. A kdo tam vyšel, může se t ím pyšni t . Prob lém vidím ovšem v té eko-nom ické oblast i . To znamená odby t knih. A to je záleži tost, o které nic ne-vím, takže si n e m o h u dovo l i t udělovat nějaké rady. Sám za sebe bych vel ice rád viděl, kdyby nakladatelství f ungo -valo co nejdéle. A ť už se Zdena a Jo-sef r ozhodnou jakkol i , chc i j im jmé-nem svým i j m é n e m n e p o k o ř e n ý c h českých sp isovate lů ze srdce podě-kovat za všechnu tu ve l ikou a nezišt-nou obétavost a s lužbu české l i tera-tuře pos ledních dvacet i let. J e n o m málokteř í , m n o h d y m n o h e m počet -nější, dokázal i v ex i lu něco podobné-ho. To je ten mirák l , jak vy říkáte.

12

Stát a právo Edvard Outrata

Nezávislá státní služba 1. Úvod. P ř e c h o d k m o d e r n í d e m o k r a t i c k é

s p o l e č n o s t i v Č e s k o s l o v e n s k u vyža-d u j e vy t vo řen í h o s p o d á ř s k ý c h a s p o -l e č e n s k ý c h m e c h a n i z m ů . N ě k t e r é j s o u k a ž d é m u z ř e j m é o d p o č á t k u , na -př. v y t vo řen í v o l n é h o t r h u n e b o p o v o -len i a v y t v o ř e n i p o l i t i c k ý c h s t ran ; j i né se s ta ly z ř e j m ý m i p o kratš í či de lš í d i skus i , např . r e f o r m a p r á v n í h o sys -t é m u , nezáv is los t s o u d c ů n e b o h o s -p o d á ř s k é z á k o n o d á r s t v í . P ráce na vy-t v o ř e n i t ě c h t o d v o u k a t e g o r i i m e c h a -n i s m ů , j a k o ž i na o d b o u r á n i p řež íva-j í c í ch m e c h a n i z m ů n e d e m o k r a t i c -k ý c h , zača la a p o k r a č u j e .

M é n é p o z o r n o s t i se však věnu je n u t n o s t i vy t vo ř i t nezávislou státní službu. Je t o m u tak p ro to , že jej í f u n k -ce je m é n é z ř e j m á p o v r c h n í m u p o z o -rovate l i , a snad také p ro to , že je j í o d -l i šnos t o d p řež íva j í c ího a p a r á t u a by -rok rac i e není na prvn í p o h l e d z ře jmá . T e n t o nedos ta tek p o z o r n o s t i však není sd í len v á ž n ý m i k o m e n t á t o r y z d e m o k r a t i c k ý c h zemi : ve v ý č t e c h p r o b l é m ů , p řed k t e r ý m i s to j í země s t ředn í a v ý c h o d n í Ev ropy , čas to na-c h á z í m e vy t vo řen í nezáv is lé s tá tní s l u ž b y ved le nezáv is los t i s o u d c ů a vy t vo řen í p r á v n í h o řádu j a k o j e d e n z n e j d ů l e ž i t ě j š í c h a také n e j o b t í ž n é j -š ích ú k o l ů p ř e c h o d o v é h o o b d o b í . T o p ro to , že e x i s t e n c e nezáv is lé s tá tn í s l užby je z á r u k o u o b č a n s k ý c h svo -b o d a d ů l e ž i t ý m k o r e k t í v e m p o t e n c i -á lní zvů le m o c e n s k é h o apará tu .

D o m n í v á m se,1. že vy t vo řen í ne -záv is lé s tá tní s l užby v Č e s k o s l o v e n -s k u je ú k o l n u t n ý , má- l i d e m o k r a t i c k á s p o l e č n o s t s p o l e h l i v é f ungova t ,2 . že je t ř eba ji vy tváře t c í l evědomě , c h c e -me- l i se v y h n o u t z m a t k u a zd ržen í př i a d m i n i s t r a t i v n í m p rováděn í z á k o n ů a r o z h o d n u t í a3 . že je n u t n o vzít v ú -vahu z k u š e n o s t i zemí s d o b ř e f u n g u -j ící nezáv i s l ou s tá tní s l u ž b o u .

2. Účel nezávislé státní služby. Ú k o l e m v ý k o n n é státní m o c i , t.j.

s tá tn í sp rávy , v m o d e r n í m stá tě je správa v e ř e j n ý c h s lužeb a v e ř e j n é h o ma je t ku . V ý k o n n ý o r g á n (v láda, mi -n is t ř i ) p ř e d k l á d á o r g á n u z á k o n o d á r -n é m u n á v r h y z á k o n ů a r o z p o č t u , v n i chž se u p l a t ň u j i p r o g r a m a p r i o r i -ty v l á d n o u c í s t rany (nebo v l á d n o u -c í ch s t ran) . T o je jej í ú k o l politický Nav ic , v ý k o n n ý o r g á n sp ravu je ins t i -tuce , k te ré posky tu j í ve ře jné s lužby , j a k o zah ran i čn í z a s t o u p e n i , neza-m ě s t n a n e c k é po j i š těn i , p o p ř í p a d ě že lezn ice . T o je jej í ú k o l správni. Se v z n i k e m m o d e r n í h o s tá tu , v n ě m ž se p ř e d p o k l á d á s t ř í dán i p o l i t i c k ý c h ten -

d e n c í ve veden í s tá tu , d o š l o k roz l i še -ní mez i f u n k c e m i p o l i t i c k ý m i , j e j i c h ž v ý k o n se m ě n í se s t ř í d á n í m v lád , a f u n k c e m i s p r á v n í m i a p o m o c n ý m i , k te ré z a h r n u j í j e d n a k sp rávu ve ře j -n ý c h ins t i t uc í a j e d n a k o b j e k t i v n í p ř í -p ravu p o d k l a d ů p r o r o z h o d n u t í po l i -t i cká . V ý s l e d k e m je d n e š n í p ř í sné rozdě len í v ý k o n n é f u n k c e na jej í as-pek t p o l i t i c k ý , v y k o n á v a n ý po l i t i k y , t. j . l i dm i , k teř í se p r a v i d e l n ě ucháze j í o m a n d á t ve v o l b á c h bud ' p r o sebe n e b o p r o svou s t ranu ; a na je j í aspek t s p r á v n i a p o m o c n ý , v y k o n á v a n ý s tá t -n ím i ú ř e d n í k y , t.j. l i dm i , k teř í se věnu j í s tá tn í sp rávě j a k o své ka r ié ře n e b o kteř í naš l i u p l a t n ě n í p r o s v o u s p e c i a -l izac i ve s tá tn í správě.

V ů d č í m y š l e n k o u př i r o z d ě l e n í vý -k o n n é f u n k c e na aspek t p o l i t i c k ý a sp rávn í je rozdí l v d ů r a z u , k te r ý p o l i -t i kové a s tá tní ú ř e d n í c i k l a d o u na růz -né aspek t y své p ráce . Po l i t i k b u d u j e svou ka r i é ru na s c h o p n o s t i z ískat a udrže t si d ů v ě r u v o l i č ů a využ í t m o c i na té to d ů v é ř e za ložené p ro u p l a t n ě n í idej í , v něž věří a k te ré j s o u z a k o t v e n y v p r o g r a m u j e h o s t rany . A s p e k t y sp rávy j s o u p ro n ě h o ved le jš í a v m e z -n ích s i t u a c í c h m ů ž e mít s k l o n k de -m a g o g i i a t ř eba i k zneuž i t í m o c i . Stá tn í ú ředn í k n a o p a k b u d u j e s v o u ka r ié ru na o d b o r n o s t i , z k u š e n o s t i a e fek t i vnos t i v ř ízení i ns t i t uc í a př i př í -p ravě p o d k l a d ů k r o z h o d o v á n í . Tak za j iš ťu je , aby p o l i t i k o v é dě la l i roz -h o d n u t í na zák l adě re l evan tn í ch in -f o r m a c í , a ch rán í je tak p řed z k r a t o v ý -mi a k c e m i , k n i m ž je t l aky v e ř e j n é h o ž ivo ta a o d p o v ě d n o s t i sváděj í .

Nezáv is lá s tá tn í s l u ž b a vzn i k la v 19. s to le t í ve všech d e m o k r a t i c k ý c h ze-mích , a v ce lé řadě zemí a u t o k r a t i c - k ých , j a k o d ů s l e d e k d i l e m a t u , k te ré nas ta lo , když na j e d n é s t raně e fek t i v -ní a d m i n i s t r a c e s tá tu zača la v y ž a d o -vat o d b o r n ě v z d ě l a n é ú ř e d n i c t v o , a na d r u h é s t raně v ý m ě n a v l á d n í c h g a r n i t u r se i ns t i t uc i ona l i zova la , t.j. zača la bý t c h á p á n a j a k o n o r m á l n í p ro jev s y s t é m u a n i k o l i j a k o p o l i t i c k á ka tas t ro fa . A b y by la z a r u č e n a k o n t i -nu i ta sp rávy , něk te ré ú ř e d n i c k é f u n k -ce ve s tá tní s t r u k t u ř e by l y z b a v e n y p o l i t i c k é o d p o v ě d n o s t i a zůs táva l y o b s a z e n y t ý m i ž l i dm i . T i t o ú ř e d n i c i z ískal i větší j i s t o t u ve své prác i , a t u -díž p ř í lež i tos t p ř i s t o u p i t k té to p rác i j a k o ke kar ié ře , n a b ý t v n i o d b o r n o s t i a z k u š e n o s t i . S ta lo se tak však za ce -nu t oho , že mus í vy t r va le za ručova t , že b u d o u p o l i t i c k y př i jatelní ' v šem sou těž í c ím p o l i t i c k ý m s t r a n á m . Ča-sem. a v r ů z n ý c h z e m i c h r ů z n ý m i z p ů s o b y , se t e n t o p r i n c i p rozší ř i l na

c e l o u s tá tn í s l užbu , v č e t n ě v e d o u c í c h v l á d n í c h ú ř a d ů ( m i n i s t e r s t e v ) , t a k ž e se se z m ě n o u v l á d y d n e s z p r a v i d l a m ě n í j e n m i n i s t ř i a j e j i c h p o l i t i c k é kance lá ře . (1 )

D ů v o d y p r o e x i s t e n c i nezáv i s lé s tá tn í s l u ž b y tak , j ak j i d n e s z n á m e ve všech v y s p ě l ý c h d e m o k r a t i c k ý c h ze-mích , se daj í s h r n o u t d o t ě c h t o b o d ů :

a) Objekt ivnost . Ú k o l e m nezáv i s lé s tá tn í s l u ž b y j e v ý k o n s p r á v n í h o as-p e k t u v ý k o n n é m o c i , t. j . j e d n a k p ř í -p rava p o d k l a d ů p r o p o l i t i c k á r o z h o d -nut í , a j e d n a k s p r á v a v e ř e j n ý c h s lu -žeb.

P o l i t i c k á r o z h o d n u t í m o h o u bý t i č i -něna r o z u m n é j e n za p ř e d p o k l a d u , že j s o u p o l i t i k ů m k d i s p o z i c i z p r a c o v a n á fak ta s p o l u s a n a l ý z a m i e x i s t u j í c í h o s tavu a p ř e d p o k l á d a n ý c h d ů s l e d k ů a l t e rna t i v p ř e d l o ž e n ý c h k r o z h o d n u t í . K t o m u t o ú č e l u p o t ř e b u j e ak t i vn í p o -l i t ik (m in i s t r , p o s l a n e c ) mít p o r u c e i n t e l e k t u á l n í k a p a c i t u , k te rá je n e j e n o d b o r n á , ale t aké neza t í žená s p e c i -f i c k ý m i i d e j e m i v l á d n o u c í h o p o l i t i c -k é k é h o t r e n d u . ( 2 )

Sp ráva i ns t i t uc í p o s k y t u j í c í c h ve-ře jné s l u ž b y v y ž a d u j e a s p o ň s t e j n o u o d b o r n o s t a o b j e k t i v n o s t j a k o p ř í p r a -va p o d k l a d ů p r o p o l i t i c k á r o z h o d n u t í , p r o t o ž e za j i š těn í o b č a n s k é s v o b o d y vyžadu je , a b y s tá tn í i n s t i t u c e j e d n a l y s o b č a n e m v s o u l a d u se z á k o n y a na -ř ízen ími , se k t e r ý m i se o b č a n m ů ž e s e z n á m i t , a s v š e o b e c n ý m i p r i n c i p y s p r a v e d l n o s t i , bez o h l e d u na ideje, t e n d e n c e a k r á t k o d o b é p o t ř e b y v l á d -n o u c í c h s t ran , k te ré se o s t a t n ě m o -h o u v d e m o k r a t i c k é m s y s t é m u n e o -č e k á v a n ě m ě n i t . Ú s p ě š n é ř ízení t ě c h -to i ns t i t uc í v y ž a d u j e v ě t š i n o u o d b o r -nos t a z k u š e n o s t v ř ízení a v p ř í s luš -n ý c h spec ia l i zac í ch .

b) Kontinuita. P e r m a n e n c e s tá tn í s l u ž b y z a r u č u j e j e d n a k , že v l ádn í f u n -k c e p o k r a č u j i bez p ře rušen í , z a t í m c o se v lády s t ř ída j í ( p o p ř í p a d ě v d o b á c h , k d y s i ce v láda ex is tu je , a le p o l i t i k o v é maj í j i né s ta ros t i , j a k o na př. v p r ů b ě -hu vo lebn í k a m p a n ě ) ; j e d n a k , ž e p o l i -t i kové ma j i k d i s p o z i c i o d b o r n ý p o -h led k a r i é r o v é h o ú ř e d n í k a a i ns t i t u -ci) Spojene státy, |ediná dnes existující demokracie, která vznikla před 19. stole-tím. zůstaly na půli cesty a dovoluj i poli t ic-kou výměnu tři čtyř nejvyššich administra-tivních úrovni po volbě prezidenta. To má za následek řadu problémů ve výkonné moci ve Spojených státech, z nichž nej-horši je pravděpodobné hrubé přerušeni kontinuity vlády každé čtyři roky. Tato si-tuace je zcela výj imečná mezi soudobými vyspělými demokraciemi

(2) Kromě objektivních materiálů a rad státní služby potřebuje ovšem polit ik také rozbory a rady polit ické, které objektivní nejsou (na př. jaké budou důsledky jeho alternativních postupů na nálady voličů). Tomuto učelu slouží poli t ický sekretariát, který není součásti státní služby: není ani nezávislý, ani stály, měni se se změnou vlády (a často i se změnou osoby poli t ika i a soustřeďuje se výlučně na pol i t ické as-pekty výkonné moci.

1 3

c i o n á l n í h i s to r i i , k d y ž dě la j í r o z h o d - ' nu t í ; a j e d n a k , že p o l i t i c k á r o z h o d n u t í | se v y k o n á v a j í na p o d k l a d ě o d b o r n é p ř í p r a v y v r á m c i z n á m ý c h m e c h a - | n i z m ů , t e d y o d b o r n ě , ú č i n n ě a e f e k -t i vn t i vně .

c) Odl išeni administrat ivních od pol i t ických rozhodnut i . E x i s t e n c e ne-záv is lé s tá tn í s l u ž b y a je j í o d l i š n o s t o d p o l i t i c k é h o a p a r á t u v l á d n o u c í c h s t r a n si v y n u t í j asné roz l i šen í mez i k a t e g o r i í r o z h o d n u t í , k te rá j s o u p o l i -t i c k á , a t ud í ž zůs táva j í r eze rvována p o l i t i k ů m (t. j . v o l e n ý m p ř e d s t a v i t e -l ů m o b č a n u ) , a mez i ka tego r i í a d m i -n i s t ra t i vn í , k d e r o z h o d n u t í zůs tává s tá tn í s lužbě , k te rá j e d n á na z á k l a d ě m a x i m á l n í e f e k t i v n o s t i v r á m c i p ř i j a -t ý c h z á k o n ů a s m ě r n i c . N e t r i v i á l n í m p ř í p a d e m je např . za j i š těn í t a j nos t i s t a t i s t i c k ý c h d o t a z n í k ů ( p r i n c i p je p o l i t i c k ý , za j i š těn í je a d m i n i s t r a t i v n í ; v d o b ř e f u n g u j í c í s tá tn í s l u ž b ě o b y v a -te lé věří , že d o t a z n í k y j s o u důvě rné , p r o t o ž e je o b h o s p o d a ř u j í s tá tn í ú ř e d -níc i a n i k o l i po l i t i c i ; a ta to víra není o h r o ž e n a z m ě n o u v lády , p r o t o ž e s ta -ros t o da ta je č i s tě a d m i n i s t r a t i v n í a z á k o n c h r á n í s tá tn í z a m ě s t n a n c e v t é t o a d m i n i s t r a t i v n í f u n k c i p řed p o -t e n c i á l n í m n e b e z p e č í m ze s t r any p o -l i t i ků ) . P o d o b n ě , p e r s o n á l n í obsazen í mís t ve s tá tn í s l u ž b ě je r o z h o d n u t í ad -m in i s t r a t i vn í , k t e ré si s tá tn í s l u ž b a ře-ší s a m a , a b y se v y l o u č i l n e o d b o r n ý a p o t e n c i á l n ě k o r u p č n í v l iv ob las t i po l i t i c ké . ( 3 )

T o t o roz l i šen í a d m i n i s t r a t i v n í a p o -l i t i c ké s t r á n k y v l ádn í č i n n o s t i vy tvář í t a k é p ř e d p o k l a d p r o n e z a u j a t ý a s p r a v e d l i v ý v ý k o n z á k o n ů a nař íze-ní, k te r ý n e b u d e o v l i v n ě n s t ran í ckos t í a k r á t k o d o b o u t a k t i k o u v las tn í v š e m p o l i t i c k ý m o r g a n i z a c í m v d e m o k r a c i i .

d) Etická obrana systému proti osobni polit ice. Dalš í d ů v o d p ro ne-záv i s l ou s tá tn í s l u ž b u je o c h r a n a s tá t -n ích ú ř e d n í k ů , a t ím t aké o c h r a n a de-n o d e n n í h o p r o v o z u s t á t n í h o apará tu , p ř e d p o t e n c i á l n í m i z a u j a t ý m i , s t ra-n i c k ý m i , n e b o d o k o n c e k o r u p č n í m i zásahy světa p o l i t i c k é h o . Rozdí l ve f u n k c i mez i p o l i t i c k ý m a a d m i n i s t r a -t i v n í m s y s t é m e m vede k v ý z n a m n é -m u a v i d i t e l n é m u roz l i šen í mez i a m b i -c e m i l idí ve světě p o l i t i c k é m a a d m i n i -s t ra t i vn ím. Podař í - l i se v y p ě s t o v a t e t i -ku s tá tn í s l užby na z á k l a d ě n e p o l i t i č -nos t i a o d b o r n o s t i , b u d e n u t n o stá le u t v r zova t a o c h r a ň o v a t t u t o rozd í l -nos t . Bez o r g a n i z o v a n é Kezávis lé s tá tn í s l užby , k te rá má a u t o r i t u p la -n o u c í p rávě z té to nezáv is los t i , j s o u s tá tn í ú ř e d n í c i př í l iš závis l í na p o l i t i c -k é m a p a r á t u , a je p ro ně ob t í žné rea-

(3) Pochopitelně, v detailu hodně záleží v různých zemích na tradici. Tak jmenová-ní šéfu diplomat ických misí je téměř ve všech zemích věc dohody mezi státní služ-bou a polit iky: ministr má většinou právo veta (ale ne právo iniciativy) při jmenování šéfa svého ministerstva; právně (ale ne de facto) vláda (i tak nikoli jednotl ivý ministr) jmenuje představitele státní služby atd.

gova t s p r á v n ě na p ř í kazy , k t e ré j s o u v r o z p o r u s f u n k c í s tá tn í s l u ž b y . Ne-maj í - l i ú ř e d n í c i z á r u k u i n s t i t u c i o n á l n í p o d p o r y v p o d o b n é s i tuac i , n e m ů ž e -me za ruč i t o b č a n ů m , že s n i m i s tá tn í apa rá t b u d e j e d n a t n e z a u j a t é a sp ra -ved l ivě .

e) Návrat poli t ické funkce vládě. Ve zv láš tn í s i t uac i , ve k te ré se d n e s oc i t á Č e s k o s l o v e n s k o , je m o ž n o f o r m u l o -vat ješ tě da lš í d ů v o d p r o zaveden í ne-záv is lé s tá tn í s l užby , k te rý mi p ř i p a d á t y p i c k ý p r o s i tuac i , k d y se o d b o u r á v á to ta l i t n í s y s t é m . V k o m u n i s t i c k é m to -t a l i t n ím s y s t é m u j e p o l i t i c k á r o z h o -dovac í p r a v o m o c s o u s t ř e d ě n a d o ú s t ř e d n í c h o r g á n ů s t r any ( po l by ra , p o p ř í p a d ě sek re ta r i á tu ) . Ú k o l e m v lá-d y je p o l i t i c k é s m ě r n i c e s t r any p r o s t ě v y k o n á v a t . V d e m o k r a t i c k é m sys té -m u m u s i v láda z n o v u n a b ý t p o l i t i c k é r o z h o d o v a c í p r a v o m o c i , p r o t o ž e jen o n a je z o d p o v ě d n á p a r l a m e n t u vo le -n é m u o b č a n y . I v s i tuac i , k d y j e d n a s t rana má a b s o l u t n í v ě t š i n u v pa r la -m e n t ě a v y t v o ř i l a v l ádu jen ze s v ý c h č l e n ů (a k d y t edy v y p l ň u j e v l ádn i p r o -g r a m , k te r ý je za ložen na p r o g r a m u té to v ě t š i n o v é s t rany ) , je p r o d e m o -k r a t i c k ý c h a r a k t e r m o c i ve s tá tě by -t o s t n é dů lež i té , aby právě j e n m in i s t ř i o d p o v ě d n í v o l e n é m u p a r l a m e n t u (a n i k o l i s t r a n i c k é o r g a n i z a c e větš i -nové s t rany ) o d p o v í d a l i za p o l i t i c k á r o z h o d n u t í . P řenos t é t o p r a v o m o c i na n e v o l e n é o r g á n y v l á d n o u c í s t rany po k o m u n i s t i c k é m převzet í m o c i v r. 1948 k o n s t i t u o v a l zvů l i a t o t a l i t u v Č e s k o s l o v e n s k u .

O d převzet í m o c i k o m u n i s t i c k o u s t r a n o u v r. 1948 f u n g o v a l a t edy "v lá-da " n i k o l i j a k o p o l i t i c k ý o r g á n , nýb rž j a k o o r g á n v ý k o n n é h o apa rá tu . V t é t o nové ro l i by la v láda jaks i r e d u k o v á n a ve své f u n k c i na ús t řed í s tá tn í s l užby ; a t o t ím spíše, že jak v láda, tak s tá tní s l u ž b a by l y z b a v e n y své nezáv is los t i . Tak se s ta la v láda ve v š e o b e c n é m po -v ě d o m í p ros tě část í s tá tn í s l užby . T o -to p o v ě d o m í d n e s p ře t rvává a je ne-b e z p e č n é jak p ro j asné roz l i šen í mez i ú k o l y v lády a nezáv is lé s tá tn í s l užby , tak i p r o d i f e r e n c i a c i mez i ú k o l y v lády a s t r a n i c k ý m i o r g á n y v l á d n o u c í c h s t ran.

B y l o by j is té neb lahé , k d y b y p ře -h l édnu t í v ý z n a m u a n u t n o s t i rad iká ln í z m ě n y ve f u n k c i v lády a j e j í ho vz tahu k j i n ý m s l o ž k á m ved lo ve s v ý c h d ů -s l e d c í c h k t o m u , že by se n e z m ě n i l y vazby , na j e j i chž zák l adě v láda f u n g u -je. V t a k o v é m p ř ípadě by se m o h l o stát , že by v láda za svůj ú k o l p o v a ž o -vala a d m i n i s t r a t i v n í ř ízení s tá tn í s luž -by (mís to aby dě la la p o l i t i c k á r o z h o d -nu t i ) , a že by p o l i t i c k á r o z h o d n u t í očekáva la o d j i n u d (mís to aby zap ln i -la v a k u u m vzn i k l é o d s t r a n ě n í m p o l y t -byra) . Každá t aková n e d ů s l e d n o s t by

v ý z n a m n ě o m e z i l a d e m o k r a c i i , a k d y -by se i n s t i t u c i o n a l i z o v a l a , m o h l a by t rva le os lab i t s tát . (4)

J e l i k o ž se t edy v d n e š n í r e v o l u č n í s i t uac i m ě n í f u n k c e v lády , je t řeba , aby je j í a d m i n i s t r a t i v n í f u n k c e v i d i t e l -ně a n e s p o r n ě p řevza l n ě k d o j i ný , t o -t iž nezáv is lá s tá tn í s lužba . Tak se ne j -lépe zaj is t í , že se vy tvo ř í ve v ládě p r o -s to r p r o f u n k c i p o l i t i c k o u .

3. Zásady. Z á s a d y , o něž se nezáv is los t s tá tn í

s l u ž b y op í rá , vyp l ýva j í p ř í m o z ú č e l u s tá tn í s l u ž b y a z d ů v o d ů u v e d e n ý c h výše p r o je j í n u t n o s t . Nabýva j í však v ý z n a m u s a m o s t a t n é h o , p r o t o ž e se stávaj í z á k l a d e m e t i ky s y s t é m u s tá tn í s l užby , a z d r o j e m sí ly a h rdos t i p r o l i-di , k teř í v ní s louž i . V r ů z n ý c h z e m í c h a v r ů z n ý c h k o n t e x t e c h se de f i nu j í různě , ale z h r u b a je lze s h r n o u t d o n á s l e d u j í c í c h b o d ů :

a) Odbornost , odpovědnost a ná-ročnost. S m y s l s tá tn í s l užby je v jej í o d b o r n o s t i , v jej í s c h o p n o s t i zavést a ud rže t v c h o d u ve ře jné s l užby a p ro -g r a m v lády . O d b o r n á kva l i f i kace je -j í ch č l e n ů je ve vě tš ině d e m o k r a t i c -k ý c h zemí v y s o k á a u d r ž u j e se n á r o č -n ý m s y s t é m e m vzdě lán í a ško len í , a v ý m ě n n ý m i p r o g r a m y s p r ů m y s l o -v ý m i o r g a n i z a c e m i a un i ve rz i t am i . Z té to o d b o r n o s t i v yp l ývá jej í zv láš tn í o d p o v ě d n o s t : j e d n a k o d p o v í d á v ládě za p lněn í j e j ího p r o g r a m u , j e d n a k o d -pov ídá p ř í m o o b č a n ů m a j e j i c h vo le -n ý m z á s t u p c ů m za e fek t i vn í c h o d s tá tn ího sys tému . (5 )

(4) Pří budováni nové československé státností bychom měli posoudit dlouho-dobý dopad j iných podobných nedůsled-ností, j ichž se národ dopustil pří budováni

demokratické republiky po první válce. Na mysl přichází například tradice, podle kte-ré řízeni zahraniční polit iky státu bylo v ru-kou prezidenta spíše než vlády. Důvodem pro to tehdy bylo, pokud vím, že národ a jeho političtí představitelé chtěli udržet navždy Masarykovu a Benešovu koncepci a kompetencí; že občané v této oblasti více věřili těmto dvěma státníkům, než sami so-bě a svým voleným zástupcům. Dokud se polit ická situace ve světě neměnila, fun-govalo to. i když šlo v podstatě o postup autoritativní, nedemokratický. Krize na sebe však nenechala dlouho čekat; a sku-tečnost, že se občané nenaučili polit ické odpovědnosti za svou zahraniční polit iku, je dovedla k tomu, že (r. 1938) připustil i, aby prezident omezil a v důsledcích zrušil jeho státnost neústavním postupem. Kdy-koli se parlament či vláda vzdá své polit ic-ké zodpovědnosti, vytváří nebezpečí pro demokracii a oslabuje stát.

(5) Ve dvacátých letech tohoto století vznikla v nově zrozené Československé republice dvakrát situace, kdy parlament nebyl schopen vytvořit stranickou vládu v důsledku polit ické krize v zemi. V obou případech bylo řízení státu svěřeno státní službě (t.zv. úřednické vládě), která s ů-spěchem vládla, dokud se polit ická krize nevyřešila. Státní služba, kterou republika zdědila po rakouské monarchii, se v těch-to krizích osvědčila, a bylo to možné právě pro její zaručenou nezávislost a odbor-nost.

14

K a ž d ý s tá tn í ú ř e d n í k je j e d n a k s p e -c i a l i s t o u ve s v é m o b o r u , j e d n a k je k v a l i f i k o v á n p r o p rác i v o b t í ž n é m p ra -c o v n í m k o n t e x t u , ve k t e r é m mus í s tá -le roz l i šova t p o v a h u r o z h o d n u t í , p ř e d k t e r ý m i ve své p rác i s to j í . Je n e z b y t n é ve s t á t n í c h ú ř e d n í c í c h v y c h o v a t c i t l i -vé p o r o z u m ě n í p r o rozd í l y mez i po l i -t i c k ý m i a s p r á v n í m i r o z h o d n u t í m i . Ú s p ě š n ý s tá tn í ú ředn í k umí e fek t i vně ř íd i t c h o d s tá tn í s l užby , k te rá je m u svěřena , an iž by se p ř i t o m snaž i l ov l i vn i t v ýs l edek p o l i t i c k é h o p r o c e -su. P ř i padá mi , že p rávě v t é t o ob las t i b u d e p r a v d ě p o d o b n ě v d n e š n í m Čes -k o s l o v e n s k u m á l o zkušenos t í , a že p r o t o v ý c h o v a v t ě c h t o s c h o p n o s t e c h b u d e asi d n e s na p o ř a d u d n e v nově vzn ika j í c í č e s k o s l o v e n s k é s tá tn í s luž -bě.

b) Etika. A b y m o h l e fek t i vně v y k o -návat svou f u n k c i , mus í s tá tn í ú ředn í k ne jen bý t vzdá len s t r a n i c k é m u bo j i , n ýb r ž také bý t b e z ú h o n n ý ve s v é m o s o b n í m ž ivo tě , zv láš tě f i n a n č n í m . ( 6 ) Zase tu plat í s te jná p rav id la j a k o v o b o r u p o l i t i c k é m : s tá tn í ú ředn í k ne-j e n nesmí využ í t i n f o r m a c í , k te ré zí-ská v p r ů b ě h u své p ráce k s v é m u (ne-bo n ě č í m u ) m a t e r i á l n í m u p r o s p ě c h u ( to b y by l t r es tný č in ) , a le nesmí an i vy t vo ř i t podez řen í , že by tak m o h l č i -nit . A č k o l i m n o h o záleží na s o u d n o s t i s t á t n í h o ú ř e d n í k a s a m o t n é h o , větš i -na s tá tn í ch s l užeb se drž í p ř e s n ý c h p rav ide l , k te rá vyžadu j í , aby s tá tní ú ředn í c i svů j ma je tek d ů v ě r n ě d e k l a -roval i , a je- l i t o nu tné , aby se h o zbav i -li.

O b e c n ě j i , v k a ž d é s tá tn í s l u ž b ě je n u t n o k lás t v y s o k é p o ž a d a v k y na c h a r a k t e r a s o u d n o s t s tá tn í ch ú ředn í -ků. T y lze nají t , resp. v y c h o v a t , je -n o m , když a u t o r i t a s tá tn í s l u ž b y b u d e vysoká . S t á t n í m u ú ř e d n í k u se v p r ů -b ě h u j e h o ka r i é r y m ů ž e stát , že se bu -de m u s e t pos tav i t n e i n f o r m o v a n é m u , n e z o d p o v ě d n é m u n e b o z o u f a l é m u m i n i s t r o v i a zab rán i t n e e t i c k é n e b o d o k o n c e n e z á k o n n é akc i . P ř i t o m se tak mus í stát k o n s t r u k t i v n ě , z p ů s o -bem, k te rý nena ruš í v ý k o n s tátní s l užby . K t a k o v é m u pos to j i b u d e s t á t -ní ú ředn ík p o t ř e b o v a t p o d p o r u s i lné a s e b e v ě d o m é s tá tn í s l užby , s a u t o r i -t ou , k terá b u d e vyp l ýva t z jej í h is to r ie . T u t o h i s to r i i je t ř e b a začí t vy tváře t o k a m ž i t ě .

c ) Nepolit ičnost. Ve v ý k o n u své f u n k c e mus í s tá tn í ú ředn ík j e d n a t ne-záv is le na s v ý c h p o l i t i c k ý c h n á z o r e c h a mus í se ř íd i t p ř ísně z á k o n y a z á k o n -n ý m i a v e ř e j n ý m i s m ě r n i c e m i a nař í -zen ím i ; j e d n á p o d l e s v é h o s v ě d o m í v z á j m u ve ře jnos t i . S o u s t ř e ď u j e se na v ý k o n s v ý c h p o v i n n o s t í z p ů s o b e m , k te rý je sp raved l i vý , t. j . k te rý není o v l i v n ě n s t ran íckos t í . A b y m o h l být ve své p rác i e fek t i vn í , je nu tné , aby je -

(6) V Československu tato omezení nabu-dou na významu na př. s vytvořením t r h j na cenné papíry.

ho j e d n á n í ve ře j né ( j ednán í ve f u n k c i s t á t n í h o z a m ě s t n a n c e ) n e b y l o v roz -p o r u s j e h o j e d n á n í m s o u k r o m ý m . T e n t o p o ž a d a v e k " n e j e n n e j e d n a t s t r a n i c k y , a le an i n e b u d i t podez řen í , že j e d n á s t r a n i c k y " m ů ž e bý t p r o j e d -no t l i v ce o š e m e t n ý , a le je z á s a d n ě d ů -lež i tý p r o nezáv is l ý v ý k o n s tá tn í s l už -by. R ů z n é z e m ě p r o t o k l a d o u na s tá t -ní ú ř e d n í k y různá o m e z e n í c o d o p o -l i t i cké č i n n o s t i , k te rá j e j i m d o v o l e n a . V š e c h n y d o v o l u j í s t á t n í m ú ř e d n í k ů m vo l i t , vě tš ina j i m d o v o l u j e č lens tv í v p o l i t i c k ý c h s t r a n á c h a f i n a n č n í p o d -p o r u p o l i t i c k ý m s t r a n á m , n ě k t e r é d o -vo lu j í i s t r a n i c k o u p rác i , p o k u d není veře jná . A g i t a c i , v e ř e j n ý m p r o j e v ů m či d o k o n c e k a n d i d a t u ř e na p o l i t i c k o u f u n k c i se však s tá tn í ú ředn í k mus í vy -h n o u t . C h c e - l i se s tá tn í ú ředn í k dá t na po l i t i ku , mus í ze s tá tn í s l u ž b y na-p řed ode j í t . (7 )

S tá tn í ú ř e d n í c i mus í ve svém kaž-d o d e n n í m v ý k o n u f u n k c e p r o j e d n á -vat s p o l i t i c k ý m i p ředs tav i te l i ( m i n i -s t ry ) de ta i l y v l á d n í h o p r o g r a m u . Př i -t o m je j e j i c h p o v i n n o s t í p ř e d k l á d a t m i n i s t r ů m k p o s o u z e n í a l t e rna t i vy a v y h o d n o c o v a t je z h led isek ne jen o b j e k t i v n í c h , a le i s t r a n i c k ý c h . Evi -d e n t n ě ne lze vyžadova t , aby v t o m t o s t y k u n i k d y n e p a d l o s t r a n i c k é s lovo . Ne jen že t o není m o ž n é ; není t o ani žádouc í , p r o t o ž e t e n t o s tyk je p rávě z á r u k o u , že m in i s t ř i b u d o u svá roz -h o d n u t í dě la t na zák l adě všech d o -s t u p n ý c h s k u t e č n o s t í , a je tak p o d -m í n k o u e fek t i vnos t i v lády i s tá tn í s lužby . T y t o k o n z u l t a c e mus í p rob í -hat v t a k o v é m p ros t řed í , k te ré dovo l í o b ě m a s t r a n á m p l n o u s v o b o d u v y j á -d řen i . Vě tš ina s t á t n í c h s l užeb p r o t o má zv láš tn í p rav id la , k terá t e n t o vz tah ch rán í : o b s a h t ě c h t o s l u ž e b n í c h k o n -zu l tac í je d ů v ě r n ý a žádná s t rana se k n ě m u nesmí v y j a d ř o v a t na v e ř e j n o -sti . V zemi , kde p racu j i , se t o t o p rav i -d l o d o d r ž u j e úzkos t l i vé , j e l i kož na n ě m sto j í veške rá d ů v ě r a mez i po l i t i -ky a s tá tn ím i z a m ě s t n a n c i .

S tá tn í z a m ě s t n a n c i nesmě j í zasa-hova t d o p o l i t i c k ý c h d i skus í a n e m o -h o u se t ud í ž čas to b rán i t , j sou - l i o s o -č o v á n i na p o l i t i c k é m fó ru . S p r a v e d l i -vá s tá tn í s lužba , i k d y ž n e b u d e m o c i d o v o l i t s t á t n í m u ú ř e d n í k o v i , aby v ta-kové s i t uac i a r g u m e n t o v a l , by mě la za ruč i t obě t i zas tání uvn i t ř s tá tn í s l užby s a m o t n é .

d) K o l e g i á l n o s t . K o m p l e x i t a p r o b -lémů, k te ré d n e s s to j í p řed s tá ty a j e -j i c h s tá tn ím i s l u ž b a m i v y ž a d u j e s p o -l u p r á c i m n o h ý c h t a l en tů . N u t n é e f e k -t i vnos t i se v t é t o s i t uac i d o s a h u j e k o -

(7) V detailu hodně záleží na celkovém po-vědomí občanů: po mém soudu a v zemi, kde teď působím, je např v pořádku, aby státní úředník podporoval orchestr ve své obci, třeba i agitací; ale pravděpodobně se nemá účastnit protestní demonstrace or-ganizované opoziční stranou proti sníženi rozpočtu tohoto orchestru vládou.

l eg iá l n ím s y s t é m e m řízení. S tá tn í s l užby si p r o t o vy tváře j í f o r m á l n í i ne -f o r m á l n í o r g a n i z a c e a fó ra , v n i c h ž se p o s t o j e s tá tn í s l u ž b y vy tváře j í a u p e v -ňuj í . V t é t o s o u v i s l o s t i je o p ě t n u t n o zdů razn i t , že j e d n o u ze z á k l a d n í c h v las tnos t í s tá tn í s l užby je roz l i šen í mez i p o l i t i c k ý m i r o z h o d n u t í m i ( k te rá náležej í v o l e n ý m p ř e d s t a v i t e l ů m , vě t -š i n o u v ládě a p a r l a m e n t u ) a r o z h o d -nu t ím i sp rávn ím i . Sp rávn í p r á c e však mus í p ř ip rav i t a l t e rna t i v y p r o r o z h o d -nut í po l i t i c ká , a p o l i t i c k á r o z h o d n u t í se pak mus í p rovés t s p r á v n í m i o p a t -řen ími . Při p ř í p ravě i př i p r o v á d ě n í je n u t n o za j is t i t ú z k o u s p o l u p r á c i mez i č l á n k y s tá tn í s l u ž b y .

4. Mechanizmy. M e c h a n i z m y s tá tn í s l užby se v d e -

ta i l u ve l i ce l iší mez i j e d n o t l i v ý m i ze -m ě m i a čas to se v de ta i l u m ě n í I v j e d -né zemi . Dů lež i t é j s o u snad t y t o as-pek ty :

a) H lava a ús t ředn í k o l e g i á l n i sbo r . S tá tn í s l užba ex i s t u j e j a k o o r g a n i z a -ce, a m á t edy svo je c e n t r u m , k te ré ne-ní v láda. (8) Ne jvyšš í s tá tn í ú ředn í k je o b y č e j n ě t a j e m n í k e m v lády (a j e t edy p ř í t o m e n j e d n á n í v lády ) . S p o l u s ně-k o l i k a j i n ý m i v y s o k ý m i s tá tn ím i ú ř e d -n íky t vo ř í f o r m á l n í n e b o n e f o r m á l n í ús t ředn í k o l e g i á l n i sbor , k te rý r o z h o -d u j e o v n i t ř n í m ž i vo tě s tá tní s l užby (dů lež i té p e r s o n á l n í věc i , věc i t ýka j íc í se vz tahu ce lé s tá tn í s l užby a v lády , věc i t ýka j í c í se o r g a n i z a c e s tá tn í s luž -by) . Ex is tu je - l i v zem i užší v láda, vzn i -ká čas to s t í nový sbo r v e d o u c í c h m i -n is te rs tev č l e n ů té to užší v lády , k te rý v n ě k t e r ý c h z e m í c h s ú s t ř e d n í m s b o -rem sp l ývá a v j i n ý c h n iko l i . F o r m á l n ě t e n t o s b o r k o o r d i n u j e p ř íp ravu p o d -k l adů p r o užší v ládu .

b) Šéfové ministerstev a centrál-ních úřadů. V če le k a ž d é h o m in i s t e r -s tva je šéf, k te rý je s o u č á s t i s tá tn í s lužby . M i n i s t r m ů ž e mít na s ta ros t i j e d e n n e b o v íce t a k o v ý c h ú řadů , ale vš i chn i s tá tn í ú ředn í c i j s o u pod ř í zen i šé fov i , a t ep rve s n i m m in i s t rov i . T i t o šé fové(9) o d p o v í d a j í m i n i s t r o v i za

(8) V komunist ickém systému rozdi lmezi státní službou a vládou zanikl, protože na jedné straně celý aparát byl zpolitizován, na druhé straně polit ická rozhodnutí byla soustředěna v polbyru a vláda byla pově-řena vykonáváním těchto rozhodnuti, tedy vlastně funkci státní služby. Odstraněni vlivu komunist ické strany vrátilo vládě její pol i t ickou funkci; tudíž je teď nutno nejen odpolitizovat aparát (to samozřejmě pře-devším), ale i vytvořit výkonný mechaniz-mus z kvalif ikovaných vysokých státních úředníků vedle vlády.

(9) V britském systému se j im říká přiléha-vě "permanent secretary", t.j. "trvalý ta-jemník", protože zůstávají ve svých funk-cích trvale, í když se změní vláda; na rozdíl od pol i t ických tajemníků, které si ministr osobně vybírá, ale kteří s nim musí odejit a kteří nejsou součásti státní služby.

1 5

provoz min is te rs tva , př ip ravu j í p ro n ěho p o d k l a d y p ro j eho rozhodnu t í a p ro v ládu, a vykonáva j í r ozhodnu t í ve své k o m p e t e n c i . Zá roveň však od -povídaj í h lavě s tá tn í s lužby a popř í -padě ús t ředn ímu ko leg iá l n ímu sbo ru za dod ržován í p r i n c i p u státní s lužby ve svém min is te rs tvu . Za úspěchy a neúspěchy min is te rs tva odpov ída j í jak min is t r , tak šéf: m in is t r po l i t i cky (v pa r l amen tě musí obhá j i t č i nnos t min is ters tva , a nemůže- l i , nese za to o d p o v ě d n o s t až d o demise) ; šéf per-soná lně v rámc i státní s lužby, kde je-ho č i n n o s t hodno t í ús t řední ko leg iá l - n i sbor .

c) Personální systém. K l íčem k ne-závis lost i a o d b o r n o s t i státní s lužby je personá ln í sys tém za ložený na vý -běru vysoce kva l i f i kovaných lidí, je-j i c h ž a m b i c e j s o u u s p o k o j i t e l n é v p ř í sných p o d m í n k á c h státní s lužby. Je t řeba vy tvoř i t sys tém výchovy stát-n ích z a m ě s t n a n c ů v sou ladu s p řed -pok lady a p r inc ipy , o n ichž by la řeč výše; a je t řeba zavést sys tém k o n k u r -zů p ro zap lňován í míst ve státní s luž-bě (t.j. také pro povyšování ) , k terý za-j ist í ne jen, že poz ice b u d o u zap lňová-ny na zák ladě schopnos t í , ale také, že t o bude veře jnos t i z ře jmé.

H o d n ě pozornos t i se v něk te rých s tá tn ích s lužbách v m i n u l ý c h le tech věnova lo kod i f i kac i prav idel p ro řeše-ní s k u t e č n ý c h nebo po tenc iá ln ích zá-j m o v ý c h kon f l i k tů , do k te rých se stát-ní zaměs tnanec může dostat .

V d e m o k r a t i c k é m sys tému bude nu tno vyřeš i t o tázku o d b o r o v é h o za-s toupen í s tá tn ích zaměs tnanců , ko-lek t ivn ích smluv, práva na stávku atd. Otázku, je- l i n u t n o p lně nebo částeč-ně omez i t o d b o r o v á práva s tá tních zaměs tnanců , řeší různé státní s lužby různě a názory i zkušenos t se liší.

d) Pracovní postupy. V procesu vy-tváření efekt ivní státní s lužby bude nu tno rac iona l izovat pos tup in fo rma-cí v sys tému př ípravy p o d k l a d ů a roz-hodování . Efekt ivnost s tá tn ích apará-tů čas to záleží na tak zdán l ivě t r iv iá l -n ích opa t řen ích , jako je p ředepsaný f o rmá t p ro podk ladový spis p ro min i -s terské nebo v ládní rozhodnu t í (co v t a k o v é m d o k u m e n t u musí být) ; po-s l o u p n o s t v řetězu rozhodování (jak d l o u h o může být spis ve v ládn ím vý-bo ru a co se tam s ním činí) , atd. V dnešní převratné době se pozor -nost t a k o v ý m "ma l i č kos tem" může zdát přep ja tá ; na n ich však často zále-ží, jak d l o u h o trvá čas ztrávený nad zv ládnu t ím p rob lema t i ky rozhodu j í -c ími č leny v lády, a tudíž kol ik t oho v láda dokáže v u rč i tém čase úč inně a r o z u m n ě rozhodnou t . Efekt ivnost státní s lužby je j edn ím ze znaků, kte-ré od l išu j í v dnešní d o b ě státní systé-my úspěšné od neúspěšných .

5. Závěr. Pr inc ipy a m e c h a n i z m y uvedené

výše v t o m t o m e m o r a n d u byly zvo le-ny dos t i namátkově pod le toho , co mi

ze zámoř í p ř i pada lo p ro dnešní Čes-kos lovensko re levantn ím: ne jsou te-dy ovšem vyčerpávaj íc í : j e j i ch vo lba a pos tup je j i ch zavádění se nu tně musí ř ídi t m o ž n o s t m i s i tuace a doby , a také t rad icemi ná roda i státní s lužby sa-motné. V t o m t o směru na t o m Č e s k o -s lovensko není ne jhůže: státní s lužba za první repub l i ky by la jedna z ne j lep-ších na světě; rakouská t rad ice, z níž vzešla, by la d o b r ý m vzorem. Posled-ních padesát let n e m o h l o tu to t rad ic i úp lně vymýt i t : spíše j i j is tě zast ře lo a k o m p r o m i t o v a l o t rad icemi j i nými , méně př i taž l ivými . Je však nu tno ne-odk láda t prác i na přestavbě státní s lužby; a je p ř i t om t řeba jednat cí levě-domě. M n o h o mater iá lu p ro tu to pře-s tavbu si musí naše národy najít v so-bě; přesto se domnívám, že zkuše-nost d e m o k r a t i c k ý c h zemí v této oblast i by se neměla opomí je t .

Jak konk ré tně pos tupovat při za-vádění nezávislé státní s lužby záleží na stavu o d b o r n o s t i a et iky existu j íc í -ho aparátu, a také na posto j i o b č a n ů k němu. První k roky by tedy měly za-h rnou t dek larac i úmys lu vytvoř i t (ne-bo znovuvy tvoř i t ) nezáv is lou státní s lužbu; vy tvoření s t řed iska pro tu to akci p ravděpodobně při p ředsedn ic -tvu v lády; a deta i lně jš í rozbor stavu státní s lužby zděděné po to ta l i tn ím rež imu a rozbor s t ruk tu r úspěšných v j i n ý c h vyspě lých d e m o k r a t i c k ý c h zemích. Výs ledkem by moh l být ná-vrh opat ření po t řebných pro syste-mat i cké zavádění t oho to konceptu . Začít by se m o h l o zdůrazněn ím od-bornos t i a vy tvořen ím personá ln ího sys tému, který by j i zdůrazňova l (to je, m y s l í m , ú k o l e m p r v o ř a d ý m ) . V dalším by se m o h l o přejít na rozbor a dopo ručen í mechan i zmů pro zefek-t ivnění vn i t řn ího úřadování . Co se tý -če in fo rmací o organ izac i a praxi ne-závislé státní s lužby ve světě, jsem přesvědčen, že demok ra t i c ké země rády př ispěj í svými vědomos tm i , uvo lněn ím svých s tá tních zaměst -nanců p ro konzu l tace a spo luprác i , nebo p ředán ím mater iá lů a zkušeno-stí ze své praxe.

Eliška Kotrbová

Právníkovy nové šaty

K o m u n i s t i c k o u svémoc smet l něž-ný samet m l a d ý c h českých a s loven-ských s tudentu . Z j akého mater iá lu asi b u d o u nové šaty náhle nahého státu? Ze sametu se z ře jmé dál už šít nebude a nový mater iá l budou tkát l i-dé s poh ř í chu neněžnou profesí, tot iž právníci . Je j i ch náv rhům dodá sou-hlas par lamentu obecně závaznou p o d o b u a ony pak b u d o u kost rou,

k te rou soudn í a v ý k o n n á moc, tedy vě tš inou opět právníc i , obal í tkání vý-k ladu norem. Právn ické řemes lo se bude opět těšit j is té v ý j i m e č n é prest i -ží, k teré se kdys i i u nás těšívalo, a kte-rá je běžná dodnes ve všech s tá tech na západ od Šumavy .

Vce lku p ro to neud ivu je , že se o své právní postavení v nových p o d m í n -kách ve lmi rych le postara l i právě právníci . D n e m 1. července naby ly úč innos t i zákon České národní rady z 25. d u b n a t.r. o advokac i i a dále zákon téhož z á k o n o d á r n é h o sbo ru z 18. května o komerčn í ch právnících. Za-svěcenc i je jasný důvod, p ro který si advokát i odmí t l i do své branže vpust i t "c iz ince" . Advoká tská pro fese by la k o m u n i s t i c k ý m rež imem po léta více či méně opovrhovaná , advokát byl považován za komp l i ce p ro t i spo le -čenských živ lů, a b y c h o m použ i l i do -bové te rm ino log ie . Někdejš í p ředse-da Ústředí české advokac ie vymez i l ještě v po lov ině sedmdesá tých let in-tence t o h o t o povo lání tak, že advoká-ti by měl i zastávat postavení "o f i c iá l -ních k r i t i ků rež imu". V zá jmu ob jek t i -vi ty je však nutné jedn ím d e c h e m do -dat, že ne vš ichn i advokát i chápa l i svoje pos lání v naznačených in ten-cích a mnozí , snad většina, kdo vi, po-j ímal i o b h a j o b u či zastupování jako řemeslo, které může mít i v s o c i a l i s m u zlaté dno, byť t r o c h u vratké. Když např. doš lo k j e d n o m u z prvních pro-cesů s char t ís ty , omluv i l se mladší, ( tehdy) ex o f fo us tanovený obhá jce nejprve soudu za to, že hájí takový p ro t i spo lečenský živel, ale co naplat , háj i t že musí, když už byl ú ředně usta-noven. Jeho proh lášení mu sice nevy-neslo kárné řízení pro prov inění se prot i p ro fes ioná ln í et ice, jak by se s lušelo, a jak to p ředpok láda l i tehde j -ší zákon, ale na to už nebyla doba. V oč ích s lušnějš ích ko legů se d o t y č n ý ne jmenovaný však dokona le zne-možni l a do děj in profese vejde jako př ík lad toho , jak se advokac ie vyko-návat nemá.

Vedle zmíněné morá ln í vý j imečno -sti, je to i vyšší odbo rnos t garantova-ná advokátn í zkouškou , na čemž si advokátská obec vel ice zakládá. No-vý zákon o advokac i i , ten starý ostat-ně rovněž, však př ipoušt í , aby advo-kátní komora uznala za zkoušku ad-vokátní i o d b o r n o u zkoušku jus t iční nebo z á v ě r e č n o u p r o k u r á t o r s k o u zkoušku . A lze právem očekávat , že různí krvaví soudc i a za soc ia l i smus se bi j ící p rokurá torš t í Bivojové, dnes ze svých funkc í propuštěn i , b u d o u hledat ú toč iš tě nebo spíš novou mož-nost d o b r ý c h p ř í jmů právě v advoka-cii . Osta tně i tady, ve vzdálené Ot ta-wě, se pros lýchá, že bývalý generální p roku rá to r se hodlá napříště věnovat obha jobě , když už to prokurá tors tv í stejně zt rat i lo svou někdejší prest iž. Profes ionální et ika? V predrevo lučn í p roku ra tu ře byl ten po jem jen p řeko-naný balast. A fo rmáln í p ředpok lady

•

16

pari p roku rá to r splňuje. . . Lze p ro to jen doufa t ve vytř íbenější vkus po ten-c iá lní k l iente ly , dou fe jme , že si k o -ch raně svých zá jmů bude vyhledávat j ednoznačně j i vyh raněné t ypy advo-kátů, než jaký by představoval bývalý šéf p roku ra tu ry .

Kdys i spíše s t ranou stoj ící podn i -koví právníc i (dnes komerčn í právní-c i ) , si po té, c o je advokát i odmí t l i me-zi sebe p ř i jmou t , vy tvoř i l i v lastn i t r uc -komoru . Prohlási l i svou č innos t rov-něž za nezávislé povolání , k teré se má or ien tovat na právní p o m o c ve sféře podn ika te lské. Krásně dop ředu si lze představi t kompe tenčn í spo ry mezi t ěm i to dvěma nezávis lými p rávn ický -mi povo láními , neboť přes všechnu nezávis lost b u d o u jedn i i druzí ex i -s tenčně dokona le závislí na kl ientele, která je co do poč tu všude omezená. Většími možnos tm i vybavení advoká-ti v y j dou z těch to sporů pat rně vždy vítězně, a p ro to lze pochybova t o šťastnost i t oho to asymet r i ckého ře-šení. Jedno tná , početně jš í advokac ie by byla rozhodně méně p rob lemat i c -ká než vytvoření jakési podskup iny , u níž lze právem očekávat , že bude více méně soustavně překračovat meze svých oprávnění a fušovat advoká tům do řemesla. Zkušenos t i ze soused-ních států, konk ré tně ze Spo lkové re-pub l i ky Německo (k zán iku odsouze-ný Verband der deu tschen Rechts-beis tánde) , k této skepsi opravňuj í . A i ve lmi l iberální Kanada, kde v rámci tzv. Paralegal může právní porady po-sky tovat kdoko l i o čemko l i (s ma lým i vý j imkami — např. závěť) se pozvo lna p robouz í z l iberá ln ího opo jen í a aso-c iace kanadských právníků bo ju je o prosazení vlastní vý lučnos t i v té to bo-hu l ibé č innost i .

Vraťme se však ke komerčn ím práv-n íkům, respekt ive k je j ich potenc iá ln í k l ientele. M o h o u jí být f yz ické a práv-n ické osoby zabývaj ící se podn ika te l -skou č innost í . Tu to nově umožňu je zákon Federá lního sh romážděn í o s o u k r o m é m podn ikán í občanů , který naby l úč innos t i dnem 1. května t.r. Podn ikán ím zákon rozumí trvalé p ro-vozování vý roby , o b c h o d u nebo s lu-žeb a prací anebo j i n ý c h č innost í za úče lem získávání t rva lého zdro je pe-něžních př í jmů. Podn ikate l i nelze u loži t pov innos t i s tá tn ího p lánu hos-podářského a soc iá ln ího rozvoje, smí zaměstnávat neomezený počet pra-covn íků a je op rávněn za úče lem pod -n ikání nabývat majetek v neomeze-ném rozsahu. K podn ikán í opravňu je jen registrace. P o d m í n k o u je z let i lost žadatele, j eho způsob i los t k právním ú k o n ů m , bezúhonnos t a odbo rná kval i f ikace, p o k u d j i povaha podn iká -ní vyžaduje.

Bezúhonnos t se však nevyžaduje abso lu tn í . Posuzuje se ve vz tahu k p ředmětu podn ikání , v zá jmu o c h r a n y práv j i n ý c h o b č a n ů a o rgan i -zací. A to je velké neorané pole k vý-k ladu. Lze si přece velmi dobře před-

stavit býva lého veksláka, jehož ž ivot -ním snem je vlastní s o u k r o m á smě-nárna. Bude jeho př ípadná t restní mi -nu los t p řekážkou v regis t rac i anebo se bude posuzovat jako p ř iměřená (tehdejší době, samozře jmě) praxe a zkušenost v o b o r u podn ikání , o jehož regist rac i žádá, což j sou eventua l i ty , k teré umožňu j í p r o m i n o u t s k u t e č n o u o d b o r n o u kval i f ikaci . J is té je (a namí -stě je opat rné, české snad), že takové ubl ížení na zdraví z nedba los t i při do -pravní nehodě, by nemě lo bráni t regi -strací lazebníka, k terý chce napříště hol i t a stř ihat na v lastn i pěst. A le kdo ví...

M ladou demokrac i i čeká o b d o b í dě tských chorob . Občané si b u d o u muset uvědomi t , že i v těch ne jdemo-krat ič tě jš ích s tá tech se vyžadu je dis-krat ič tě jš ích s tá tech se vyžaduje, ba očekává občanská d isc ip l ina a nedo-držení zákona se trestá, ať už si o t o m zákoně mysl íme, že je dob rý anebo p rachmizerný . A i ten ne jdokona le jš í zákon se dá k nepoznání z m a n i p u l o -vat výk ladem, avšak to už je kap i to la sama pro sebe a o té až někdy j indy .

•

Hana Kučerová

Nové zákony v Československu

1. července 1990 vs toup i l v p latnost Zákon o soudní rehabilitaci, jehož úče lem je napravi t k ř ivdy a odškodn i t o s o b y p o s t i ž e n é k o m u n i s t i c k o u "spraved lnost í " . V úvodu zákona se uznává, že č iny , k teré směřova ly k up la tnění práv a svobod občanů , by ly českos lovenskými zákony pro-hlášené za t restné v rozporu s mezi-ná rodn ím právem. Úče lem zákona je zruši t odsuzuj íc í soudn í rozhodnut í za č iny , které v rozpo ru s p r inc ipy de-mokra t i cké spo lečnost i , komun is t i c -ké zákony označova ly za t restné, za-bezpeči t pos t i ženým osobám spo le-čenskou rehabi l i tac i a p ř iměřené hmo tné odškodněn í a také vyvodi t důs ledky prot i osobám, které zákony vědomě a h rubě porušova ly .

Zákon o soudní rehabi l i tac i ruší rozsudky vyhlášené v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, týkaj íc í se sku tků spáchaných po 5. květnu 1945. Zrušen i se týká ve lkého rozsa-hu t res tných č inů, j ako např ík lad ve-lezrady, špionáže, podv racen i repub-l iky, maření dozo ru nad církvemi, opuš těn í repub l iky a mnoha j iných . Výčet t res tných č i nů je obsažen v sedmi odstavcích zákona a je nad možnos t i t oho to č lánku podat po-d r o b n o u in formac i . Rozhodnut í o zrušení rozsudku vydá soud i bez ná-v rhu odsouzené osoby.

Rozsudky za některé další t res tné č iny (ze jména zběhnut í , vyhýbán í se vo jenské s lužbě, ú tok na ve ře jného č in i te le a další) může soud zruš i t v p ř e z k u m n é m řízení na návrh o d s o u -zeného, j eho p ř í buzných č i zákonné-ho zástupce. Návrh lze poda t do dvou let od úč innos t i t o h o t o zákona, tedy do 1. če rvence 1992. Byl - l i návrh ales-poň zčást i sh ledán d ů v o d n ý m , nák la-dy o b h a j o b y hradí stát.

Osoby , je j i chž odsouzení by lo z ru -šeno ze zákona nebo po p ř e z k u m n é m řízení, mají nárok na náh radu zt ráty výdě lku za každý měsíc ve výši 2.500 Kčs., náhradu škody na zdraví, ná-hradu nák ladů t res tn ího řízení a ob-ha joby a náhradu zap laceného peně-ž i tého trestu. Náhrada za z t rá tu vý-dě lku nesmí p řesáhnout 30.000 Kčs. za rok. Ce lkové odškodněn í t u to část -ku však p řesáhnout může a tady zá-kon stanoví, že v ho tovos t i se vyp lác í max imá lně 30.000 Kčs. a zby tek v zú-roč i te lných s tá tních d luhop isech . Zá-kon též stanoví př íp la tky k d ů c h o d u , které m o h o u být p ř iznány poškoze-ným osobám v rámci odškodněn í . Soudní řízení o odškodněn í pod le to -ho to zákona jsou osvobozena o d soudn ích pop la tků . Nárok na hmo tné odškodněn í je nu tno up la tn i t u s o u d u ve lhůtě dvou let od právní moc i zp ro -šťuj íc ího rozhodnut í , j inak nárok za-niká.

Ten to č lánek je pouze zk rácenou a z j ednodušenou in fo rmací o Zákoně o soudní rehabi l i tac i .

Od 1. května 1990 platí v ČSFR Zá-kon o soukromém podnikání občanů. Podle t oho to zákona m o h o u občané ind iv iduá lně či v o b c h o d n í c h spo leč-nostech provozovat podn ika te l skou č innost , k te rou se rozumí výroba, ob-chod , posky tování s lužeb a prací. Ně-které d ruhy hospodářské č innos t i zů-stávají vyhrazeny státu — napřík lad pošta, te lekomun ikace , železnice, ta-bákový a l i hovarn ický p růmys l .

Zákon o s o u k r o m é m podn ikán í se nevztahuje na zemědě lskou výrobu, zdravotn ic tv í , aud i to rskou praxi a po-skytování právní pomocí . Podobné spec ia l izované č innost i j sou často upraveny j i ným i předpisy. Zákon o s o u k r o m é m podn ikání neomezuje počet pracovníků, které podn ika te l může zaměstnávat , zaměstnanecký pomér mezi manžel i však vy luču je, s odůvodněn ím, že by doš lo k porušení rovnoprávnost i manželů, která je za-kotvena v rod inném právu.

K zahájení podn ikán í je nu tná re-gistrace, na k terou má podn ika te l právo, pokud splní podmínky s tano-vené v zákoně — věk 18 let, bezúhon-nost a odbo rná kval i f ikace ve vz tahu k p ředmětu podnikání . Kval i f ikace se dok ládá např ík lad výučn ím l istem, d i -p lomem a podobné. K regis t rac i je nu tno předlož i t výpis z t res tn ího rej-stř íku, bezúhonnos t se posuzu je ve vztahu k p ředmětu podn ikání . K ně-

17

k te rým č innos tem je t řeba dalšího zv láštního oprávnění (povolení k si l-n iční dopravě, oprávnění k pro jek to-vé č innos t i a pod.) Podnikate l může sp ln i t p o d m í n k u kval i f ikace prost řed-n ic tv ím pracovníka, k terého zaměst-nává. Dalšími p o d r o b n ý m i náleži tost-mi regist race se v t omto č lánku nelze zabývat.

Registrace podnikate lské č innost i může být zrušena pouze z důvodů uvedených v zákoně, tedy pro zt rátu odbo rné způsobi los t i či zv láštního oprávnění , v př ípadě odsouzení pro t restný č in v souvis lost i s p ředmětem podn ikání nebo pro porušování zá-sad poct ivého obchodn ího s tyku a hospodářské soutěže.

Zákon rozl išuje mezi d r o b n ý m podn ikán ím a podn iky většího rozsa-hu. Podnikatel , který v běžném roce dosáhne zák ladu daně 540.000 Kčs. nebo zaměstnává 25 a více pracovní-ků, je pov inen být zapsán v podn iko -vém rejstříku. Tato skutečnost je mi-mo j iné důleži tá z daňového hlediska. Podnikate l se však může zapsat do podn ikového rejstříku, i když dvě vý-še uvedené podmínky nesplňuje.

K registraci zahraniční hospodář -ské č innost i je nutné m imo j iné za-psání do podn ikového rejstříku. Re-gistraci provádí min is terstvo zahra-n ičního obchodu , žádost o registraci je nutné dolož i t in formací o akt ivním výs ledku hospodaření podle poslední účetní uzávěrky a složit kauci ve výši 20.000 Kčs. V některých př ípadech se však registrace nevyžaduje.

Podnikatel , který nemá trvalé by-dl iště na území ČSFR, pot řebuje k získání registrace povolení k podn i -kání, které udělu je ústřední orgán státní správy republ iky , na jejímž úze-mí podnikate l chce zaháj i t č innost. Tato podmínka platí pro osoby zamý-šlející podnikat jak v ČSFR, tak mezi-národně. Možnost registrace podni -katelské č innost i není vyhrazena ob-čanům ČSFR.

Podnikate lská č innost v ČSFR, nut-no upozorn i t , není regulována pouze výše zmíněným Zákonem o soukro-

mém podnikání . Hospodářská č in -nost je regulována Hospodářským zákoníkem, pracovně-právn i vztahy Zákoníkem práce, na podn ika te lskou č innost se vztahují mnohá ustanovení Občanského zákoníku. V některých oblastech by ly vydány nové právní předpisy, j iné oblast i na novelizací čekají — napřík lad bankovnictví , da-ňový systém, poj išťovnictví . Zá jem-cům o podn ika te lskou č innost v ČS FR doporuču j i seznámit ses přesným zněním př ís lušných právních předpi -sů, protože tento článek je pouze krátkou a z jednodušenou in fo rmac i o platné právní úpravě.

Slováci žijúci v zahraničí

Mnohí z vás, ktorí ži jete odlúčení od rodnej zeme, v ktorej nemáte už n iko-ho z pr íbuzných, chcete jeseň svojho života dožiť na rodnom Slovensku.

Firma "SLOVHOUSE" , ktorú vedie Ing. Ján Blaško začína výstavbu pen-z iónu pre s tarých ľudí. Zabezpečuje-me služby na vysokej morá lnej a od- bornej úrovni . Vytvor íme Vám do-mov, v k to rom bude o Vás postarané vo všetkých oblast iach podľa Vašich želaní.

Zároveň ponúkame prí leži tosť pre Vás, ktorí navštívite svoju vlasť a chcete bývať v prostredí, k toré Vám pribl íži Váš rodný kraj. U nás nájdete izby zar iadené v rôznych š tý loch s lo-venského fo lk lóru .

Pre urých len ie výstavby areálu a zabezpečenie vysokej kval i ty inter ié-ru očakávame f inančnú pomoc for-mou príspevku, daru alebo pôž ičky od všetkých Slovákov, ktorí chcú po-môcť dobre j a krásnej veci.

Pomôžte Vy, ktorí budete pot rebo-vavať naše s lužby, ale aj Vy, k to rých morá lka takúto pomoc schvaľuje. Vašu f inančnú pomoc zúročí te pri návšteve zar iadenia "SLOVHOUSE" . F inančné príspevky zašlite na:

Úverová banka, č.ú. 34833-524850022 Bratislava CZECHOSLOVAKIA EUROPE

Krásne Slovensko, kde ste prežil i i časť svojho životy Vy alebo Vaši predkovia Vás očakáva!

Bližšie in formácie poskytne: Ing. Ján Blaško, Bodvianska 1, 821 07 Brat i -slava, Čzechoslovakia.

Začátkem tohoto roku vydalo nakladatelství Moravia Publishing Inc. v Torontu knihu, historický román, autorů Richarda Hanzl íka z T o r o n - tata a v Olomouc í zemřelého Miros lava Hanáka . Název knihy je L A F A Y E T T E — V Ě Z E Ň ZA T E R E Z S K O U B R A N O U . Francouzský generál Lafayet te , účastník americké války o Neodvislost a významná postava Francouzské revoluce, byl ve staré o lomoucké pevnosti vězněn ořed rovnými dvěma sty lety. Kniha je psána formou reminiscencí uvěz-něného a má mnoho co říci i dnešku. Cena knihy je $ 1 5 . 0 0 plus poštovné. Objednejte na adrese:

Richard Hanzl ík 132 Glendale Avenue Toronto, Ontar io M 6 R 2T2 Tel. (416) 537-1686

Kriminalistika mládeže stoupla za poslední tři roky, mládež do 15 let o 250 procent, od 15-18 let o 170 procent. Podvedením starosty JUDr Antonína Sumy, býv. tajemníka Jana Masaryka, začal zas pracovat JUNÁK. Chceme podchytit mládež a zase ji dostat na morální cestu podle ideálu A.B. Svojsíka a Dr. Plajnera. Obracíme se touto cestou na bývalé sestry a bratry se žádosti o fi-nanční pomoc.

ČESKÝ JUNÁK - svaz skautů a skautek

116 47 Praha 1, nám. M. Gorkého 24 Telefon 26 31 18 (22 82 85) poštovní styk: Český junák, pošt. schr. 828 111 21 Praha 1 bankovní spojení: ČSTSP Praha 1 733358-018 Starosta: JUDr. Antonín Suma

18

Emigrace

Arnošt Wagner

Pokleslá exilová žurnalistika

Váš i náš pan prez ident Havel se ve svých b řeznových " H o v o r e c h z Lán" zmín i l o ex i lové žurna l is t ice, když ho-voř i l o Šku t inové Repor téru . A ť j iž fo r -mu lova l své věty tak jak myslel , anebo mu výrok uprav i l redaktor , j eho výraz "pok les lá ex i lová žurna l i s t i ka " se za-psal do povědomí stovek ex i l ových žurna l is tu , sp isovate lů a vydavate lů. Jsme z t o h o smutn í a ještě stále se snažíme při j í t na to, jak to vlastně my-slel. Než pan prez ident odpov í na do -pis Ludvíku Fr iedemu, k terý vydává švýcarského Repor téra, bude snad na místě ozvat se j m é n e m těch ex i lo -vých nov inářů, kteří si s k r o m n ě myslí, že svou prací v zahran ič í a lespoň čás-tečně př ispěl i k t omu , že dnes d o m a ex is tu je svoboda t isku. T i to "pok les l í žu rna l i s té " umožn i l i ve svých per iod i -kách m n o h a zakázaným nov iná řům a sp isova te lům pub l i c i tu , včetně sp iso-vatele Václava Havla. Prez identův vý-rok j istě zapůsob i l i na nové žurna l is -t i cké kádry v Českos lovensku , kteří se na nás v zahran ič í dívají poněkud spatra.

Nevím, jest l i je d o m a všeobecně známo, že na Západě vycháze lo m n o -hem více českých a s lovenských no-vin než v celé republ ice. Je j ich počet byl a ještě dnes je obrovský . Je j i ch ú -če lem n ikdy neby lo vydělávat peníze, ale in fo rmovat kra jany v zahran ič í a p o k u d m o ž n o i l idi doma. Úroveň a po l i t i cké zaměření těchto per iodik by-ly různé, s te jně j ako pro fes iona l i ta je-j i ch redaktorů. Měl i však j e d n o h o spo lečného jmenovate le : nedostatek f i nančn ích pros t ředků. Neslyšel j sem o j ed iném časop ise nebo nov inách, k teré by p lat i ly honoráře . I velké týde-níky, které vycházely o 8-12 s t ranách si m o h l y dovo l i t plat i t redak tory je-nom na po lov ičn í úvazek. Ostatní pracoval i po svém z a m ě s t n á n í — za-darmo.

H o d n ě d o b r ý c h nov inářů odeš lo z Českos lovenska po vzn iku Char ty 77 a okamž i tě se zařadi l i d o desítek re-dakcí j iž ex is tu j íc ích novin, které je-j i ch p ř í chodem j e n o m získaly na ú -rovni . Na Západě j iž pracuj íc í žurna l i -s t ická garn i tu ra je př i ja la mezi sebe bez rozdí lu , bez kádrování a bez oh le-du na komun i s t i c kou minu los t m n o -h ý c h z n ich.

K o m u n i k a č n í systém ex i lového t is-ku je méně komp l i kovaný než se zdá na první poh led. O d Aust rá l ie až po Kanadu ex is tu je "dop isovate lská síť", která f ungu je per fek tně díky tomu, že každý časopis nebo nov iny mají své

prav ide lné ko responden ty , kteří spo -lupracu j í s redakčn ími radami nebo s redak tory a vydavatel i . Zaměs tnanc i rozh lasových stanic Svobodná Evro-pa, Hlas Amer i ky , českos lovenské vy-sílání C B C a B B C jsou částí té to sítě. Když v y n e c h á m T ig r i dovo Svědectví a Pel ikánovy Listy a ze spodní s tupn i -ce lokální české a s lovenské nov iny , na př ík ladu mn ichovské Národn í po-l i t iky a německého Práva l idu upozo r -ním na superkva l i tu těch to nov in po s t ránce žurna l is t ické, obsahové i techn ické , bez o h l e d u na je j ich ideo-vou náplň. Tak dob ře "dě lané" nov iny v Českos lovensku n i kdy nevycháze-ly.

Z časop isů — když se sous t řed ím j e n o m na dva — kanadský Západ a švýcarský Reportér , patří oba mezi ne job l íbenějš í čtení českého a s lo-venského exi lu . Redakční rada Zápa-du, ve které j iž dvanáct let pracuj í sp i -sovate lé Josef š k v o r e c k ý a Ota Ulč, se svými č ty ř ice t i p rav ide lnými spo -l u p r a c o v n í k y u d r ž o v a l a v ý b o r n o u žu rna l i s t i ckou úroveň díky sp isovate-lům, mezi k teré patří i Karel Kryl , A n -ton ín Měšťan, Jan Mlynář ík , Ota Fil ip, Pavel Kantorek, Pavel Taussig, Karel Tr inkewi tz , Ivan Medek, Karel Hvíž-ďala, Jan Kr is to for i , Ivan Sviták, l idé, je j i chž umě lecká a žurna l i s t i cká úro-veň se j e n o m stěží dá nazvat "pok les -lou ex i lovou žurna l i s t i kou" . A i ten nejpř ísnější domác í kr i t ik musel být spoko jen s p ro fes iona l i tou švýcar-ského Reportéra, je jž založi l nov inář Jiř í Lederer s V lad imí rem Škut inou . L idé z redakčn ího k ruhu Repor téra — Jan Beneš, Jiří H o c h m a n , Jan Drá-bek, Robert Lamberg , Karel Nešvara, Ota Ulč, Ota Rambousek , Frant išek Schwarzenberg , V lad imí r Valenta — j istě nepatř í mezi nov inářské amaté-ry.

A je zajímavé, že nov iny a časop isy na Západě s p ř í chodem l is topadové revo luce nezanik ly . Naopak, budou vycházet i nadále, některé se b u d o u t i sknou t v Českos lovensku a j iné zase něko l i kanásobně rozšiřu j í své nákla-dy. V USA d o k o n c e za pos ledního půl roku vzn ik ly tř i nové českos lovenské týdeníky . Tedy, s ex i lovou žurna l is t i -kou včetně rozh lasových vysílání se musí i nadále počí tat . Z m ě n a náplně těch to k o m u n i k a č n í c h p ros t ředků povede k t omu , že b u d o u téměř vý-lučně in fo rmovat o spo lečenském, ku l tu rn ím i po l i t i ckém dění na Zápa-dě, což čtenář i a pos luchač i v Česko-s lovensku zaj isté j e n o m uvítají. Bude také na nich, aby posoud i l i kval i tu ex i lové žurna l is t iky , což by lo dopo -sud výh radou j e n o m pr iv i legovaných kr i t iku, kteří měl i to štěstí, že se v mi-nu lých letech k ex i l ovému t isku do -stali.

•

Zpráva Demokratického sboru pomoci

Letos v létě os lavuje kanadský De-mokra t i cký sbor p o m o c i (DSP) ve Vancouveru uzavření svých prvnřoh dvacet i 'sňatků' , při k te rých se dávají d o h r o m a d y žádost i o p o m o c z Čes-kos lovenska (v ekonomické , pedago-g ické, t echn i cké č i ku l tu rn í ob last i ) , s př ís l iby p o m o c i posky tované Čechy a S lováky ž i j íc ími v zahraničí .

Zák ladní myš lenka t o h o t o d r u h u pomoc i vznik la už začátkem minu lé -ho roku, kdy Českos lovensko by lo ještě pod komun i s t i c kou v ládou. Česko-kanadský spisovatel Jan Drá-bek tehdy ve svém č lánku nazvaném "Sbor o b n o v y " vyzdv ih l po t řebu p ro vznik organ izace, která by koo rd i no -vala ta lenty a zkušenost i Čechů a Slo-váků ž i j íc ích na Západě tak, aby by ly j e d n o u prospěšné b u d o u c í m u d e m o -k ra t i ckému Českos lovensku.

Článek byl uveře jněn v b řeznu 1989 ve švýcarském časopise Reportér . V létě se pak této myš lenky chop i l š é f r e d a k t o r p a ř í ž s k é h o č a s o p i s u Svědectví Pavel T ig r i d a navrhl, aby se dop isem vyzval i k p o m o c i Češí a Slováci ži j ící na Západě. Pavel T ig r id také poskyt l zak ladate lům DSP k to-mu to úče lu s tovky jmen a adres.

Za něko l ik t ý d n ů rozeslal i tři nad-šenci, zak ladate lé Sboru , z Vancou-veru asi 600 dop i sů a zaháj i l i t ím kam-paň dnes z n á m o u jako "Př ís l ib 200". Očekáva lo se tot iž, že asi 200 adresá-tů na výzvu k ladně odpoví . Do konce roku 1989 př iš lo zpět 300 podepsa-ných př ís l ibů, mezí n imiž jsou podp i -sy Rafaela Kubel íka, Tomáše Bati a Josefa Škvoreckého.

V l i s topadu, kdy doš lo v Praze k sa-metové revoluc i , začala mít celá in ic i -ativa na jednou da leko naléhavější vý-znam. Z p o č á t k u komun ikace mezi Severní A m e r i k o u a Českos loven-skem nefungova la právě nej lépe a p ro to už v lednu 1990 odletě l Jan Drá-bek do Prahy. Tam navázal spo jení s př í te lkyní Pavla T ig r ida Dr. J i ř i nou S ik lovou, s níž vys toup i l v pražské te-levizi a vysvětl i l cí le organizace, pře-jmenované na Demokra t i cký sbor po-moci .

V d u b n u zvol i la valná h romada ve Vancouveru osmič lenný výbor . Před-sedou se stal Ladislav Branda, místo-předsedou Josef Dorn ičák, Dr. Ivan Nohel byl pověřen zp ros t ředkován ím s tyků s vancouverskou p o b o č k o u Českos lovenské sdružení. Vš ichn i tř i byl i mezi zakladatel i DSP.

Ladislav Branda rych le vypracova l j akýs i m o d u s o p e r a n d i . Ž á d o s t i z Českos lovenska a př ís l iby p o m o c i ze Západu se zaregist ru j í do poč í tače do doby, než nastanou vhodné pod -mínky pro 'sňatek' mezi nab ídkou a poptávkou.

19

Začá tkem února navšt ív i la č lenka v ý b o r u Jana Vodová S lovensko, aby také tam navázala po t řebné styky. Krá tce p řed t ím se stal p ražským zá-s t u p c e m DSP P e t r Z v a r d o ň , k terý p ro admin i s t rac i používá počí tač posky t -nu tý Nadací Cha r t y 77.

Jedn ím z prvn ích , S b o r e m zp ro -s t ředkovaných , 'sňatků ' byl kon tak t mez i m l a d ý m Č e c h o - K a n a ď a n e m z Ontár ia , k terý byl o c h o t e n za své v lastní peníze zařídi t v Praze tě locv ič -nu nebo l i "F i tness Cen t re " spo lu s českým i dob rovo ln í ky . Dále by ly zp ros t ředkovány výměny o d b o r n í k u v soc iá ln ích védách, s tyk mez i čs. a zah ran i čn ím i f a r m a c e u t i c k ý m i pod -n iky a posky tnu t í manažé rských zku -šenost í v d řeva řském p růmys lu .

Začá t kem le tošn ího léta skonč i l a p ř íp ravná fáze a nap lno se rozj íždí fáze prak t ická .

Jan Drábek

Divadlo

M ^ f ty 0J\

i v

Ü I ~

y \ N/-

. M a m i n k o , p r o s i m té. moh la bys přestat skáka t " M n i je ipa tné od ža ludku . "

Markéta Goetz-Stankiewicz

Havlova Žebrácká opera u Pacifiku

Je to p r a v d ě p o d o b n ě o n o ta jup lné d y n a m i c k é napětí mezi světem diva-dla a světem ' sku tečným' (ačkol iv Vá-clav Havel by se nad t im to s rovnán ím pousmá l ) , co způsob i lo , že jeho Že-brácká opera — hra p ř ímo j iskřící bu j -ným d ivade ln ic tv ím a zároveň h lubo-kou moudros t í — by la tak d l o u h o podceňována na světovém divadel -ním fóru . K r o m ě něko l i ka k rá tkodo-bých uveden i p řek ladů na scénách ma lých ev ropských divadel , nas tudo-vání t o r o n s t k ý m i un iverz i tn ími s tu-denty , ta to skvostná a náročná hra, k te rou má její au to r ve zvláštní obl ibě, ž ivoř i la až dosud v př í tmí au to rových b ib l iograf i í . By lo by asi bezpředmět -né speku lova t zda je to o f ic iózní stín J o h n a Gaye ( jehož or ig iná ln í verze napsaná v roce 1729 stále nachází cestu na významná světová jeviště) či vysoko se týčíc í stín Brech tův ( jehož Třigrošová opera našla cestu do vět-š iny an to log i í d ivad la 20. století po své až skandá lně úspěšné premiéře v roce 1927), co způsobu je po l i tová-n í h o d n o u nerozhodnos t těch, kdo dnes hýba j í svě tovým d ivad lem. Fak-tem zůstává, že d o k o n c e i Joseph Papp z newyo rského 'Publ ic Theatre ' , k terý je pros lu lý uváděním Hav lových her od Audience až k Pokoušeni, se d o s u d nepokus i l o Žebráckou operu; i když se, zat ím neověřené, pros lý -chá, že se tato hra vynoř í na newyor -

ské scéně v nepř í l iš da leké b u d o u c -nost i .

Dříve ale než se to to může usku teč -nit, stala se zcela vý j imečná věc: hra byla ve d n e c h 24 —26. května 1990 uvedena v českém or ig iná le v a t rak-t ivním d ivad le up ros t řed k rásného parku se s tarými j i lmy a Doug lasový -mi jed lemi , na pobřeží T i chého oceá-nu, ve Vancouve ru v Br i tské K o l u m -bii. M i m o ř á d n o s t t oho to uveden i spo-čívá, pod le m é h o názoru, ve dvou dů -vodech. Za prvé, p o k u d vím, přek le-nu lo t o to nastudování o b r o v s k o u mis tn i a časovou vzdálenost mezí dvěma v ý z n a m n ý m i českými insce-nacemi této hry: u ta jenou a o s u d o v o u p rem ié rou Žebrácké opery v l i s topa-du 1975 v hospodě v Horn ích Počer-n ic ích u Prahy — premiérou , která vy-vo la la p r o n á s l e d o v á n í , v y h a z o v y z práce a ze s tud i i a další perzekuce pro herce i d iváky; a d r u h o u p remié-rou v če rvnu t oho to roku ve s lavném pražském Č inohe rn ím k lubu sh léd-nu tou nadšeným pražským obecen -stvem, k te rému se konečné nyní do-stává pří leži tost i v idět a vychu tna t díla svého nového p rez iden ta -d rama-t i t ika.

Mezi t ěm i to dvěma premiérami uvedenými za zcela neobvyk l ých oko lnos t í stojí sk romně to to vyn ika j í -cí nastudování Žebrácké opery van-couve rským Divadlem za rohem v re-žii dr. Josefa Skály. Jak režisér (před-stavitel Vaňka v ang l i c kých světových p remiérách Havlova Protestu a Ko-houtova Atestu uvedených ve van-couve rském Ki ts i lano Theat re v roce 1984, který je ve svém 'd ruhém životě' p ro fesorem dě tského lékařství) po-znamena l v p rog ramu, j eho d ivadelní skup ina se rozhod la nastudovat Že-

PŘEDPLAŤTE ZÁPAD

PŘÁTELŮM A ZNÁMÝM

V ČESKOSLOVENSKU

pražské U Z E N Ä R S T V Í 364-1787

638 QUEEN ST. W TORONTO M6J 1E4

p r a í s k A š u n k a PRAŽSKÉ". DZ.KNINV MASO la JAKOSTI líKNNÉ f ERSTVA, CHUTNÁ jlhl.A A ( UKRAASKÉ VÍROIIKY

JIM (BRONCO HYRMAN) V DIANINĚ "SALONU" (MARTA NYKLOVÁ)

2 0

bráckou operu, " p ro tože j i napsal ve- l i kánske j spisovate l , d ramat ik , f i lozof . Pro tože je to hra o žebrácích, ale spíš o žebrác ích d u c h a a morá l ky . "

Po tř i večery v květnu p ředk láda lo Divadlo za rohem v d ě č n é m u a chápa-j í c ímu vancouve rskému obecens tvu o n u j ed i nečnou směs ic i rozverné konverzační komed ie a h luboké kr i t i -ky jazyka, hys ter ické k o m i k y a h lu-boké f i lozof ie l idské morá lky , smíchu vyváženého s t rachem, real i ty, jejíž tvář je rozmazána či rozpuš těna v mi-strovství jazyka. Ta to hra je, a to ří-kám bez sebemenš ího zaváhání, ne-smí rně těžká k nastudování . Její po-stavy, i když je možná známe z Gaye a Brechta , stávají se zde t yp icky hav-lovskými charak tery , je j ichž obrysy p o d i v u h o d n ě z p r ů s v i t n ě l y j e j i c h v las tn ím s t ra teg icky použ ívaným ja-zykem. Diváci se pozvo lna stávají svědky procesu, ve k terém se Havlo-vy postavy pos tupné více a nenávrat -něj i zamotávaj í do sítě své jazykové st rategie původně c í levědomě namí-řené na p ředpok ládané reakce je j ich par tnerů (či snad nepřáte l?) . Co se nám zde pozvo lna vynořu je ze staré-ho př íběhu je z rcad lová síň, kde zr-cad la nejen odráží j edno druhé, ale zároveň obraz zkresluj í . T o t o je 'v in- tage' Havel! A Josef Skála a j eho sku-pina to to j ednoznačné pochop i l i . Je-j i ch nastudování reagovalo na všech-ny náznaky au to rova tex tu a tak p lné 's louži lo ' au to rovu záměru vystavit f ráze do v i t r iny a t ím pos tupné dovést zma teného d iváka k p řekvapu j íc ímu pochopení , že sku tečným h r d i n o u hry je jazyk. A Divadlo za rohem to dokáza lo vytvoř i t l ehkým a zdánl ivě s n a d n ý m do tekem; těžká ruka by zde zrani la I Brechta, natož pak Havla. A to je d ruhá m imořádnos t t oho to na-s tudování .

S p o m a l ý m s tmíváním na počá tku hry nám bodový ref lektor nachází v h lediš t i o t r hanou postavu s tarého muže, který p o m a l u př ichází k jevišt i a těžce na ně vys tupu je , hraje na t r umpe tu mot iv Mack the Knife. Hra je špatně, ne ry tm icky , fa lešné tóny vy-volávají husí kůži. Ta to i ron ická remi-n iscence na Brechta otvírá hru. Na-kažl ivou melod i i Kur ta Wei la ne jsme s c h o p n i si s sebou brouka t ani v du -chu; to, co slyšíme, je j e n o m rozp lý-vající se vzpomínka zakotvená jedno-značně v dávné minu los t i . Naši po -zornos t dnes večer upou tá zcela j iný MacCheat , dí lo j i ného dramat ika. Nos ta lg ický t rubadú r poma lu pře-chází d o pozadí scény, kde př isedá ke dvěma ky tar is tům (pozděj i MacChea-tovým kumpánům) . Melod ie a ry tmus se na jednou mění, neduž ivý zvuk t r u b k y se stává kř išťálové č is tým do -p rovodem jazzového voká lu kapsáře Fi lche, a tmosféra se změni la , Havlova hra začíná.

Když se fa lešné t rumpetové šo lo opaku je po přestávce, uvědomíme si, že je v nás záměrně navozována no-

s ta lg ická nálada. Někteř í z nás se j isté v d u c h u ptal i , zda si režisér použ i t ím t r u m p e t o v é h o in termezza nepohrá -valval s naš imi e m o c e m i záměrné, s te jně jako to dělá Havlův McChea t : aby si t ím tak po j is t i l své vítězství ve sféře rozumu. Ten t rumpet i s ta tot iž není nedůlež i tý . Zůstává nevtíravé v pozadí scény (v McChea tově krč-mě) a během prak t i cky celé hry pi je pivo, č te nov iny , chví lemi spí. Až d o okamž iku , kdy je náhle odveden po l i -c is tou. Pak se už žádná ins t rumentá l -ní hudba neozve; jeviště už zcela ov lád l ins t rument jazyka.

Náznaková scéna real izovaná Vla-d imí rem Bezručem je rozdělena do čtyř částí, každá reprezentu j íc í j e d n o boj iš tě hry o moc, která se před námi začíná odví jet : vzadu vlevo je k rčma ga lan tn ího podvodn íka MacCheata , vpravo sa lón 'spec ia l izovaných s lu-žeb' madame Diany. Vpředu vpravo poko j -p racovna Wi l l iama Peachuma, manažéra úspěšné z lodě jské o rgan i -zace a vp ředu v levo vězeňská kance-lář po l i ce jn ího šéfa Lock i ta , ze které v ládne svému z k o r u m p o v a n é m u 'le-gá ln ímu ' impér iu . Hra je se bez o p o n y a d ivadelní p ros tor oh ran i čený pouze svět lem se t ím stává výrazem prop le -tených mot ivů ' kdo je v čí moc i , kdo dělá co a k o m u a proč ' . To je zároveň zdůrazňováno přesně s t ruk tu rova-nou, sko ro muziká ln i , o rches t rac í po-hybu a textu. Slova, gesta a fráze se opaku j í v jakési ozvěně ústy s te jných postav v různých s i tuacích či r ůzných postav ve s te jných s i tuacích; je j i ch význam se tak na jednou zcela mění. A tak se podaří , a b y c h o m opět použ i l i hudebn ího srovnání , k teré přesně od-povídá Hav lovu kon tex tu , že po skon-čení hry si divák musí uvědomi t , že všechny nást ro je hrají p o d o b n o u me-lodi i , a že důlež i tý není ten který ind i -v iduální ins t rument , ale ona ce lková s t ruk tu ra mot ivů a ozvěn nást ro jů všech. Josef Skála měl ještě jeden ve-l ice úspěšný nápad: podpoř i l tot iž cent rá ln í myš lenku hry tím, že př ive-

LUCY (INKA ZELINKOVA) A MACCHEAT (PAVEL KflIŽ)

dl nazpátek na jeviště všechny herce během závěrečného MacChea tova m o n o l o g u a necha l je na konc i hry po s k u p i n á c h př icházet a přát dob ré chu t i Lock i t ovým, v té dobé už kom-for tně usazeným v p ros to ru pat ř íc ím předt ím rod ině Wi l l iama Peachuma. Teprve po vyseknut í p o k l o n y Lock i -tovým, se herc i j d o u uk lon i t pub l i ku . To to gesto budí v d ivákov i znek l i dňu -jící poc i t , že se na okamž ik oc i t l na j edné úrovn i s Lock i tem, jehož ' legál-ní' o rgan izace se na jednou ukazu je být jen další a s i lnější baš tou abso lu t -ní moc i . Teprve po k laněčce Mac-Chata, který jed iný ignoru je Lock i t o -vy a přeje d o b r o u c h u ť r ovnou d ivá-kům, se pub l i kum probí rá z p ř e c h o d -ného 'očarování ' a d ivad lem se roz-lévá bouř l i vý pot lesk. Podař i lo se re-ž isérovi obnaž i t všeobecnou h ru o moc, na které se vš ichn i ať tak či onak podí l íme? Máme odcháze t z d i -vadla s t ímto znepoko ju j í c ím pozná-ním? Jest l iže ano, pak by Havel j is tě režisérovi ze s rdce zat leskal, p ro tože pro něho je znek l idněn í k l i dných h lavním pos lán ím jeho divadla.

Postavy hry j sou v modern í ch ko-s týmech, každá je obsazena a inter-pretována s j akýms i nádechem leit-mot ivu : Pol ly Evy Pacákové s ve lký-ma 'baby-b lue ' oč ima, b u b b l e - g u m a wa l kmanem; její o tec, výst ižně představovaný Fran tou Va jnbuchem, pohybu j íc í se v expanz ivn ích gestech p o k u d je na v lastním písečku, ale za-mrzající do opat rnos t í , j akmi le se sta-ne něco nepředv ídaného; Lock i t J i ř í -ho Lochovského , d r o b n á a zdánl ivě neškodná f igu rka v tweedovém ob-lečku a s pečl ivě zas t ř iženými vousy, ten dokona le zamaskovaný st ratég-manípu lá to r pok l i dně sleduj ící s led událost í , k teré sám dokona le naplá-noval; j eho zprvu rozkř ičeně roz-kňouraná dcera Lucy v k raťoučké su-kýnce, představovaná Inkou Ze l i nko -vou, která tak snadno pod léhá Mac-Chea tovým s v o d ů m a pasivné se mu odevzdává v m i los tném vytržení na

21

šp inavé pod laze vězn ice; dvě manžel -ky v podán í J i t k y Růž ičkové a Gi ty Schoberové , obě so l i dn ích postav, o d b a r v e n ý c h v lasů a nevý razných tváří, k teré se daj í od l iš i t jen barvou svých na táček ; Jenny , která v podání H a n k y L y n n p ř e d v á d í n ě k o l i k r á t s l o ž n i c o v ý m a o č i m a nev inné obět i p o d v o d n ý t r ik na MacChea tov i až na-konec d ivák přes tane s ledovat její z rady a začíná vn ímat jej í d o k o n a l o u j a z y k o v o u st rategi i ; poc t ivý mis t r -z lodě j F i l ch s m o h u t n o u h r u d í a nahý-mi, po te tovaným i rameny, j ehož idea-l i smus v p o d á n í Z d e ň k a Ma touška za-mrzá d o frází a stává se t ím g ro tesk -nější, č ím vz le tně jš ího jazyka použí -vá; MacChea tov i duševně opožděn í k u m p á n i v p o m a l o v a n ý c h t r i č kách a k ř i k lavých ba revných ka lho tách , kteří se to l ik l íbi l i pub l i ku , dvě po l i tován í -hodné pos tav ičky v podání B r o n k o H y r m a n a a J i ř ího Šemory , snažící se neúspěšně nauč i t byznysu a rozkoš-nictví od svého svě táckého šéfa; ne-méně oceněné d iváky j sou scény z D ian ina sa lónu, kde zaměs tnankyně , vyšňo řené k dané s i tuac i a p řes to ve-l ice netečné, sedí na ba rových s to l ič -kách a přerušu j í p letení či č tení s me-c h a n i c k o u dokona los t í pouze během Dian ina ru t i nn ího 'sa les-pi tch ' ; ne-teční a lhoste jn í Lock i tov i dozorc i m e c h a n i c k y předváděj íc í absurdn í ' p ř i j ímačovou ' ru t inu ; a nakonec po-stava MacChea ta samotného , k te rou vy tvoř i l t a len tovaný herec Pavel Kříž: a t rakt ivní a jaksi až smu tně suverénní eskamoté r s lova a gesta ob lečený do e legan tně černé kůže, p ro jek tu j íc í čás tečnou z n u d ě n o s t nad svými neu-s tá lými úspěchy a vědomím, že žádná žena nedokáže odo la t jeho řečn ické v i r tuoz i tě , ale zároveň si uvědomuj íc í s jakous i t e m n o u ironií , že jeho úspě-c h y j sou v lastně zk lamán ím a že je až ža los tně lehké f rázov i tě nastínít úva-hy o pravdě, lásce a věrnost i a ženy i svět vám leží u n o h o u .

Představení Žebrácké opery ve Vancouve ru by lo na točeno na v ideo a kop ie bude pos lána Vác lavu Havlovi. Jest l iže se mu podař í najít v zane-p rázdněnos t i t r o c h u času se na zá-znam podívat , j is tě si uvědomí , že tisí-ce mi l od Prahy vzdá lená skup ina nadšených a ta len tovaných mi lovní -ků d ivad la si neušetř i la ani t r ošku ná-mahy a j ednoznačně dokázala , že má veškerou in te l igenc i a oddanos t po -t ř e b n o u k t omu , aby př ived la k ž ivo tu j e d n u z j eho ne j lepších her.

Vzdělání Stanislav Reiniš

Vzdělání a demokracie

Exi lové s k up i ny a o rgan izace si za léta ž ivota venku navyk ly na urč i tý způsob života. Vše běželo h ladce, ale ne rych le. Předsedové, pok ladn íc i , jednate lé , č lenové výbo ru seděl i na svých mís tech odjakživa, od m inus nekonečna do p lus nekonečna , záp i -sy se zap isova ly , občas se kona l p ik-nik nebo taneční zábava, vše by lo k l idné a přeh ledné. Revoluční akce, vedené revo lučn ími ind iv iduy , skon-č i ly někdy na konc i sedmdesá tých let. Ve v ý b o r e c h seděl i vesměs l idé předvídate lní , vy rovnaní a nekon f l i k t -ní. S t ran ické bo je by ly dávno rozhod -nu ty — l idovc i držel i koste ly , národní soc ia l is té m n o h o os ta tn ích spo lků , soc iá ln í demokra t i by l i p ro p o s m ě c h a p o s r p n o v ý m e m i g r a n t ů m to by lo j edno a na s t rany sl hrál i jen zcela vý-j imečně.

V časop isech j sme se občas pošťu-choval i , napadnu te lný byl kupř . Peli-kán, Mlynář a Sviták, nenapadnute ln í byl i staří a zaslouži l i , zvláště byl i - l i mrtví. Také byly v ý j i m k y — o Zenk lov i a R ipkov i se nesmělo, o Benešovi se smělo.

Pak se nám vše sepsulo. Dne 17. l is-t opadu 1989 jsem ztrat i l naděj i na to, že čas mezi začá tkem penze a začát-kem senia prož i j i psaním č lánků pro Západ a b ra t rskou pivní zábavou po b r igádách v Českos lovenském k lubu v St. Jacobs v Ontár iu . Zvrat v Česko-s l o v e n s k u ( Č e c h á c h - S l o v e n s k u , Česko-s lovensku?) však k mému uspoko jen í vyvolal v ex i lu var. Podle h o r o s k o p u jsem povahou rebel, a ve vše l i jakých o rgan izac ích ožívám jen když se něco děje, když někdo začne jednat nesmys lně, když někdo něko-ho napadne, když je čas k č inu.

Přesně na počá t ku let devadesá-t ých se tot iž s ta lo to, že ty ex i lové or-ganizace, k teré chtě j í přežít léta svo-body, musí pods ta tné přebudovat svou č innos t . Ne u ž j e n p i kn iky na fa r -mě bratra Hrušky , dětské tábory a d o b r o č i n n é bazary. Je t řeba přetvo-řit Českos lovensko v k ř ižovatku idejí, kde by si č lověk moh l dovo l i t být vlas-tencem, aniž by se mu smáli , kde by se scházely a rozcházely cesty světa. V t o m může, a snad i musí, sehrát exi l dů lež i tou rol i .

Ne vš ichn i to pochop i l i . Někteř í to n i kdy nepochop í . Pochop i l i to spíše l idé, kteří z p r inc ipu stáli s t ranou varu č t y ř p ř e d ú n o r o v ý c h p o l i t i c k ý c h stran, s t ranou žabomyš ích válek a o-sobn ích nenávistí .

Z n ich vznik la organ izace, se kte-

rou j sem spoj i l svou d o b r o u pověst — Educa t ion for Democracy . Vše zača lo tak, že do Českos lovenska v p ros inc i od je l i dva č lenové Ústřední rady Čes-kos lovenského sdružení v To ron tu . Pobyt j e d n o h o z n ich by l zcela zapo-menute lný . Druhý , Jan Hásek, se vrá-ti l se žádost í od nově vzn ik lé s tudent -ské unie, aby Kanaďané začal i uči t naše l idi d o m a ang l i cky .

Když chceme našemu ná rodu vrát i t demokrac i i , mus íme začít ang l i č t i -nou. K d o chce otevří t dveře do světa, musí se nauč i t ang l i cky . Dnes je to jazyk védy, o b c h o d u , d i p l omac ie a modern í ku l tu ry .

Vzh ledem k nepružnost i ex is tu j í -c ích inst i tucí by lo nu tné jednat m i m o ně, a v u rč i t ých oh ledech i přes je j i ch hlavy. Mnozí to ještě dnes těžce ne-sou, a poma lu si zvykají .

Spec i f i cké osobní vztahy, a jak to -mu Ang lové říkají, "špatná úvaha, bad j u d g e m e n t " , způsob i l y , že se d o Educa t ion for Democ racy dosta l i na začátku l idé nehodní , kteří si z učení ang l i č t i ny začal i dělat osobní výdě-lečný podn ik . Vzh ledem k a t rak t i vno-sti j edno t l i vých akcí EFD se to to ne-bezpečí ob jevu je znovu a znovu.

Akt iv i ta EFD se dnes sk ládá z více či méně nezávis lých akcí, vedených jednot l i vc i nebo ma lými skup inami . EFD není masová organ izace s pasiv-ním č lenstvem a akt ivním výborem. Každý něco dělá, každý je výbor , kaž-dý je k něčemu uži tečný.

English for Democracy Hlavn í je s a m o z ř e j m ě s k u p i n a

E N G L I S H FOR D E M O C R A C Y , která zaháj i la č innos t první, v lednu toho -to roku. Do Českos lovenska odeš lo na jaře asi tř i sta s tudentů a uč i te lů ang l ič t iny , aby uč i l i ang l i ckou kon -verzaci na univerz i tách. Mnozí z n ich neuměl i česky, a učí metodami , o b -vyk l ým i v Kanadě v kurzech ang l ič t i -ny p ro nové emig ran ty . Původně uči l i na un iverz i tách. Pozděj i se k univerz i -tám př ida ly s t řední ško ly a gymnáz ia , podn i ky a k luby. Moh l i b y c h o m umís-tit ještě o m n o h o víc uč i te lů, ale m u -selo by nás být víc, a musel i b y c h o m mít peníze.

Větš ina uč i te lů se up la tn i la výbor -ně, a jeden, Don East z Ot tawy, dostal d o k o n c e na lékařské fakul tě v Brně s t ř íb rnou medai l i za vzorné učení. Někteř í tak úspěšní nebyl i , ale co na-děláš, v tak ve lkém poč tu lidí se na-j d o u i uč i te lé nevzorní. Mí profesoř i na gymnáz iu a na univerz i tě taky vždy neby l i dokona l í .

Ačko l i v se vš ichn i měl i vrát i t d o m ů v létě, zůstal i tam někteří na letní kur-zy, druzí se tam opět vracejí na pod -z im, p ro tože mají už uzavřené další smlouvy , a většina je nadšená Česko-s lovenskem a uvažuje o tom, jak po-

•

2 2

m á h a t d á l . Měl i j sme tam i j e d n u svat-bu mezi uč i te lem z Amer i ky a českou d ívkou. Těch to svateb jsme, up ř ímné řečeno, čekal i víc, ale co není, může být.

Ten to osobní a spo lečenský aspekt naší č innos t i není také zanedbate lný . Když j sem nedávno odj ížděl z Česko-s lovenska, v iděl j sem na ruzyňském let išt i j e d n o h o z naš ich uč i te lů , Pete-ra Harr ise z Fergusu v Ontá r iu , jak se louč i l s hou fem svých s tuden tů a přá-tel. Viděl jsem dojet í , květ iny i slzy. Tak jsme to myslel i , když j sme se po-prvé pokouše l i přesvědči t českos lo -venské spo lky v Kanadě, že dě láme už i tečnou věc.

Uči te lé, kteří se vracejí z Českos lo -venska jsou p ln i nadšen i a p ě k n ý c h do jmů . Píší nám, chtě j í pokračovat v č innost i . V Českos lovensku j sme se kupř . setkal i s p rob lémem, že uči te lé ang l i č t i ny tam učí me todami , které se tady v Kanadě používaly před č ty ř i ce -ti lety. Skup ina starších uč i te lů v Ki -t cheneru se p ro to bude starat o sku -p inu českých uč i te lů ang l ič t iny , které sem chtěj í napřesrok pozvat, pod zá-š t i tou EFD, s tudovat nové metody vy-učování ang l ič t iny .

V Českos lovensku se dnes m n o h o uč i te lů rušt iny přeško lu je na ang l ič t i -nu, a EFD j im bude pomáhat , aby se při t o m nauči l i i modern í vyučovací metody . Prvním k rokem k t o m u je, že se v Českos lovensku b u d o u pře t isko-vat p ř í ručky vyučování TESL (Teach- ing Engl ish as a Second Language) , vydané tady v Ontár iu .

Při př ípravě d ruhé skup iny , která odj íždí v září t.r., j sme se omezi l i na nábor abso lventů univerzi t a zkuše-ných uč i te lů. Ti, kteří nemaj í dost zkušenost í z TESL, procházej í na-před kurzem. Jsou pro ně př ipraveny učebn ice , referenční kn ihovna i kon-zu l tace v naší kancelář i v Praze (pa-matu j te si: Revoluční 16, 4. patro!)

Workíng Holidays for Democracy Druha semíau tonomní skup ina se

jmenu je Work i ng Ho l idays for Demo-cracy. Pod vedením Jaromí ra Sroma, Micha la Eisnera a J i ř ího Suchome la by lo pozváno do Kanady přes dvacet českých a s lovenských s tuden tů na letní vý robní praxe.

Byl to nad l idský úkol . P o d o b n ý c h žádost í by lo na kanadském min is te r -stvu zahranič í někol ik desítek. Jen naše byla vybrána, p ro tože naše akce byla velmi dob ře př ipravena. By lo nu tné pro s tuden ty získat pracovní povolení , ubytování a práci . Vše se podař i lo , i přes nepřízeň méně pruž-ných, a t rošku žár l ivých, ex i lových organizací .

To je první pokusná skupina, v příš-t ím roce chceme tu to akc i rozšíř i t na s tovky lidí, a to ve spo luprác i s min i -s terstvem školství a poradc i prezi-deta Havla. B u d e m e pak pot řebovat p o m o c od každého v doh ledu .

Našim m ladým l idem musíme po-

s k y t n o u t zkušenos t p ráce na západě i z lepšení znalost í ang l i č t i ny . T i to s tu -dent i b u d o u j e d n o u reprezentovat naši d e m o k r a t i c k o u vlast v d i p l o m a -ci i , o b c h o d ě , t echn ice i védě. Posta-rat se o je j i ch zaměstnání a uby tován í a zpř í jemni t j im je j ích poby t tady, je t ou nej lepší invest icí , k te rou Česko -s lovensku můžeme posky tnou t .

Adult Education for Democracy D ů l e ž i t o u akc i j s m e d o j e d n a l i

s Akademi í J.A. K o m e n s k é h o v Praze a s něko l i ka da lš ími o rgan izacemi . Moh la by začít c o nejdříve. Nazval i j sme j i Adu l t Educa t ion for Democ ra -cy. Akademie K o m e n s k é h o o rgan i -zuje kurzy a ško lení p ro dospě lé po -dle vzoru kanadských p r o g r a m ů p ro Adu l t Educat ion . Chtě j í uspořádat k r á t k o d o b é ( č t r n á c t i d e n n í ) k u r z y v o b o r u m a n a g e m e n t u a řízení, po-zděj i i kurzy v m n o h a j i ných o b o r e c h — po l i to log i i , f i lozof i i , soc io log i i , pe-dagog i ce a psycho log i i , ekonomi i , eko log i i , p ř í rodn ích vědách a techn i -ce, právu, zdravotn ic tv í , zemědělství , ku l tu ře a umění.

Pro tu to akc i neh ledáme jen teore-t iky z univerz i t a n e b u d o u to kurzy na univerz i tách; po t řebu jeme i prakt iky , kteří by uč i l i dospě lé v podn ic ích a ve městech, jak zakládat a řídi t podn iky , jak vést účetnictví ', jak prodávat zboží atd. Ty po t řebu jeme nejdříve, a ti, kdo mají čas a chuť, by moh l i od jet nej -bl ižším vo lným letadlem. Měl i by sa-mozře jmé umět česky nebo s loven-sky. Už na nás v Praze naléhají .

Books for Democracy A pak další úspěšná č innos t ,

B O O K S FOR D E M O C R A C Y . Do Pra-hy už doš ly dva lodní kon te jnery vel i-kost i že lezn ičních vagonů, k teré naši kra jané a je j i ch přátelé napln i l i kn iha-mi. Jeden byl z McGi l l un iverz i ty v Mont rea lu , d ruhý z USA. Další tř i konte jnery , jeden z T o r o n t a a dva z Vancouveru , už j sou na cestě. Kaž-dý kon te jner obsahu je asi 15.000 knih. Sbí ráme o d b o r n o u a vědeckou l i tera turu pro un iverz i tn í kn ihovny , univerz i tní učebnice, i zábavné kn ihy pro veře jné kn ihovny a kn ihy p ro mlá-dež a dět i . V USA čeká na odeslání ještě tzv. kn ihovna senátora Vaníka, asi 100.000 knih.

Zat ím se dopravy kn ih ujal Čecho -f racht , kde kn ihy zabal i l i a přepravi l i zdarma. Patří j im za to s rdečný dík, zvláště panu Roubíčkov i z f i rmy Pra-go t rade v To ron tu . Doprava j ednoho kon te jne ru stojí asi 4 500 až 5,000 ka-nadských do larů a Čecho f rach t nás nemůže podporova t donekonečna. Na naši výzvu v j i n ý c h ex i lových no-v inách se př ih lás i l i Rotar ián i z To ron -ta a Oakv i l lu v Ontár iu , kteří zaplat i l i dop ravu j ednoho konte jneru . Může-me tedy zase pln i t , ale brzy budeme zase v konc ích . Vo láme pro to všech-ny kra janské f i rmy, jedno t l i vce i kra-

janské o rgan izace : Př ispě j te nám na dop ravu kn ih d o Českos lovenska t ím, že zaplat í te ce lý kon te jner , n e b o as-poň část .

2 i l j sem měsíc v kance lář i EFD v Praze v Revo lučn í t ř ídě 16, a žasl jsem. Nadšení, na které j sem by l zvyk lý z kance lá ře EFD v T o r o n t u , se nějak p řenes lo i d o Prahy, a věcuse tam h ý b o u ještě rych le j i než tady.

České s tuden tky , Božena S c h m i -dová, Anna Pi látová, Veron ika Hladí -ková, Č e c h o k a n a ď a n é T o n y Hásek, Ka thy Hradecká a Eva Bre jchová, Amer i čané Grady L l o y d a Rob in Steel í p racovníc i v ý k o n n é h o v ý b o r u z To -ronta o rgan izu j í p ř í jem uč i te lů , j e j i ch odesí lání na pracovní místa, návra ty d o m ů , vydávání i n f o rmačn ího bu l le t i -nu i p rav ide lný kon tak t s min is ters tvy , O b č a n s k ý m fó rem, ško lami a p o d n i -ky.

Díky j e j i ch prácí, EFD se stala po -jmem. EFD své p r o g r a m y plní.

K r o m ě t o h o se naše kance lář stala, t r o c h u nechtěné, s p o l e č e n s k ý m stře-d i skem pro ty, kteří př i je l i na návštěvu do Českos lovenska a chtě j í vědět , co je nového. Pracovníc i EFD a uč i te lé se k romě t o h o každý č tvr tek večer scházej í v býva lém ag i tačn ím st ředis-ku v restaurac i Na s lamníku ve Wo l -kerové u l ic i v Bubenč i , což d o p o r u -ču jeme sko ro víc než návštěvy naší kanceláře. Hos t inec Na s lamníku ne-ní krásný, ale je přáte lský.

U v ě d o m m e si vš ichn i , že návrat na-ších ná rodů mezi ná rody vyspělé zá-visí v první řadě na vzdělání. My šťast-nější, kteří j sme prož i l i část ž ivota v zahraničí , m á m e pov innos t se sta-rat. Mnozí se starají . A le p o m o c bude-me po t řebova t i v budoucnu .

A b y č lověk na p o d o b n o u č innos t dostal g ran t o d v lády, musí si počkat . Pokouše l i j sme se dostat a lespoň pů jčku nebo dar do začátku od růz-ných ex i l ových organizací , ale mar-ně. Tak p racu jeme neobyče jné levně a vše si h rad íme sami.

Až po jede te do Českos lovenska, urč i té tam o našich uč i te l ích uslyšíte. I v Kanadě se o n ich hovoří Kdybys te tak moh l i říci: Ano , je to velká věc, a já jsem na ni př ispěl . Naše adresa je:

Education for Democracy, c | o To-ronto City Hall, 100 Queen St. E., Toronto, ON.

Nebo napište rovnou mně na EFD, Box 228, Heidelberg, ON. Canada, N0B 1Y0.

•

Služba čtenářům

2 přítelkyně, obě VŠ, plnoštíhlých po-stav, výborné kuchařky, 44 a 45 let, hledají seriózní muže do 55 let, pouze VS. Zn.: USA nebo Kanada

2 3

Ota Ulč

Co by asi říkal Komenský

Na nedávné cestě v Asi i j sem tamě j -ší m l á d e ž i s k l áda l k o m p l i m e n t y v oceněn í je j ích j azykových s c h o p n o -stí: znát víc než jeden jazyk je napro -stá samozře jmos t , kdež to v po rovná -ní s USA, zemí neomezených m o ž n o -stí, zemí značně bohatší , t a m něco ta-kového , kdepak ! T a m už se ani nevy-žadu je výuka ang l i č t iny , jen u č m e děcka z la t inské A m e r i k y tak, jak j sou zvykl í z domova , vždyť nápor poža -davku dvo j jazyčnos t i by způsob i l k ru tý mentá ln í stress. Tak to a p o d o b -ně se vy jadřu j í b lbc i odbo rn í c i a vý-s ledky už je v idět : spo lečná řeč, tmel národa, v m n o h ý c h k o n č i n á c h už odumře la .

" J s o u tí s tuden t i tak h loup í nebo jen l íní?" ptal i se mě.

Pokrč i l j sem jen rameny a a l ib is t ic -ky — též rea l is t icky — jsem odpově-děl, že j e d n o přece nevy luču je druhé.

Jenže o n o je v t o m t o h o víc. Začnu ok l i kou : Když j sem se teď zase po pár le tech po t i l v t ropech , pro léza l džun-gle, nahl ížel d o chýší , když j sem zas viděl , jak obt ížný, hodně nesnadný ži-vot dovede být, na dá lku mi ony ame-r ické p r o b l é m y p ř ipada ly j a k o něco vesměs dost f r ivo ln ího. Už nemáme vá lku ve V ie tnamu, jsme př ip raven i o s las t m o r á l n í h o r o z h o ř č o v á n i , hnévné super io r i t y , a tedy si vymýš l í -me kauzy, nezř ídka pseudokauzy . Na ex t rémní posuny od pelest i ke zdi, na n e h o r á z n é p ř e h á n ě n í j s m e dos t machř i . Napřed če rnochy lynčovat a nyní om louva t jakéko l i je j i ch pro-hřešky. Za d ruhé světové války byl Stal in náš žov iá ln i Unc le Joe, po vál-ce se rozběsn i l Joe M c C a r t h y a teď máme go rbomán i i . Oc h r a n a prost ře-dí je j edna věc, c í levědomý p rog ram zastavi t hospodá řský rozvoj (tak jak o tevřeně us i lu je např. o rgan izace Fr iends of Earth) je už něco j iného. T ě m t o o c h r á n c ů m se podař i l o zasta-vi t výs tavbu ob rovské přehrady Tel l i -co na řece Tennessee, s tvrzením, že p řehrada by ohroz i la mrňavou un i -kátní r yb i čku (snail dar ter) . Mnoha -mi l i a rdová škoda tak úspěšně spá-chána, načež se z j is t i lo , že údajně vzácná čud la ale vůbec neni vzácná a hoví si i v j i n ý c h vodách.

Pok raču jme : vášnivé tažení prot i j ab l kům, i některé ho l l ywoodské ce-lebr i ty vy táh ly do boje. Z j is t i lo se to-tiž, že k o n z u m e m něko l i ka tun jablek na o s o b u denně se zvyšuje pravdě-p o d o b n o s t rakov inného o n e m o c n ě n i o něko l ik p rocent .

Bo ju je se prot i D D T ( jehož záslu-hou doš lo k v y m ý c e n i malár ie v ne-jedné zemi) , pro tzv. genet ic eng i - neer ing ( jehož zás luhou se začínají

úspěšně řešit d o s u d neřeš i te lné me-d ic ínské p rob lémy ) , už také máme An ima l R ights Front , bo jovn íky za práva zvířátek. Jest l iže t e ď d á m a v ko-ž i chu na u l ic i v New Yorku dos tane pár facek od takového bo jovníka, ať se nedíví, patří jí to.

Líbi l se mi ten to inzerát v nov inách: rozvášněný dav před vědeckou labo-ratoří a pod t ím nápis: "T ím to výzku -mem se zvýši la p r ůměr ná ž ivo tnos t o 21 roků — o to l ik roků déle m o h o u teď pro tes tovat . "

Mezi t ěm i to neu ro t i c kým i kauzami z l uxusu se největš i davy a ne j in ten-zívnější vášně soust řeďu j í na pot ra ty , pro a prot i . Dynami t , vyhazovat po-t ra tá rny do povětř í . Demokrac ie , toť d iskuse.

Snad už jen A lbán ie popí rá m n o -host a kval i tu vysokoško l ského vzdě-láni v USA. Proto tu teď máme snad už přes 200.000 zahran ičn ích s tuden-tů (v poč tu vedou Čína, Ta iwan a Ja-ponsko) , z o b o r ů je nejvíc p ř i tahu je inženýrství (70.000). Ať už s tudu j i co-kol iv, zprav id la krout í h lavou nad in-te lek tuá ly f o r m u l o v a n ý m i pseudo-p rob lémy. Chr i s topher Lasch, profe-sor h is tor ie na prest ižní univerz i tě v Rochesteru (kde získal dok to rá t z fyz iky syn č ínského předáka Deng Ts iaop inga) vy jádř i l u t rpení pr iv i le-govaných takto: "Mladí l idé dnes žijí v téměř nesnes i te lném stavu agón ie . " (The New York Times, 27. p ros ince 1989).

Fundamentá ln í , k l íčové s lovo je V I C T I M O L O G Y (z v ic t im - oběť). Každý je obě t i ně jakého d r u h u út la-ku, každý má nárok na morá ln í roz-hořčení a p o k u d m o ž n o i na mater iá l -ní kompenzac i .

Tato šaráda n e p o c h y b n ě vyhovu je mnoha ná tu rám a neméně n e p o c h y b -ně ov l ivňu je spo lečenské i obyče jné č lověčí vztahy nás všech, aťse nám to líbí nebo spíš nelíbí. Když jsem ještě před pár roky potka l roz tomi lé způ-sobné dítě, t řeba jsem ho poh lad i l po hlavičce. Dnes bych si to už netrouf l . Riskoval bych tot iž obv inění z child moiestation, že jsem pervert, przni te l děťátek. Nevěřící přespolní ať občas nah lédnou do zdejš ích novin k zpřes-nění do jmu .

Rovněž před pár roky jsem neváhal po l i cho t i t , ba d o k o n c e si i s lůvkem zaf l l r tovat s pěknou sekre tá řkou či paní ko legyní , jak že jí to dneska slu-ší. Už si ale ne t rou fám a neznám n iko-ho, kdo by si t roufa l . Vystavi l i by-c h o m se obv inění ze zavrženíhodnos-ti zvané sexism.

Ještě hanebnějš í je novota homo- phobia. Slovo je to nesmyslné, do -s lov-s lovně přece znamená "s t rach z l id i" , míní se t ím ale jen nedostatek ocenění homosexuá lů , lesbiček a bi-sexuálů. Energ icky se organizu j í , na naší n iko l iv ne typ ické univrz i tě mají své ú řadovny s p ísmeny GPU (Gay Peoples Un ion , tak nějak). Odhoďte ,

prosím, představy o p l achých t ep lou -ších s n a v o n ě n ý m pud lem na prováz-ku. Když se j im něco znelíbí , z d e m o -lují a rozdupa j í p rov in i l covy p ros to ry — i tak se u nás stalo. Mi l i tantní buze-rant i v t rh l i v New Yorku do katedrá ly sv. Patr icka, přeruš i l i b o h o s l u ž b u a poč ína l i si vanda lsky . Nepos t řeh l jsem, že by některé nov iny by ly tu to nehoráznos t j ednoznačné odsoud i l y . Vždy se na jde výmluva — však AIDS, chudác i , a v láda s t ím nic nedělá. Pravda, v láda nevymys le la zázračnou léčbu, n i cméně na výzkum A I D S utra-tí víc zd ro jů než na výzkum rakov iny , která přece zkosí da leko vic obět i . Pozor, pozor , toh le nahlas neříkat! Dopust i l i b y c h o m se tak homo fob ie .

Před pár dny mi stát, můj zaměst -navatel, zaslal b rožu ru s t i tu lem "Se- xual Or ien ta t ion : A Gu ide to Nond i s - c r im ina t i on " . Na p ředpos ledn í s t rán-ce je desatero — otázky. (Otázka č. 1: Smějete se v t i pům o homosexuá lech , lesb ičkách a b isexuálech?) V př ípadě k ladné odpověd i na k te rouko l i v z de-seti otázek se p rov in i l cům d o p o r u č u -je pods toup i t i deo log i ckou převý-chovu .

Ještě hákl ivější j sme ve věcech ra-sy. V p lánun je burcovat a prosazovat tzv. sensitivity. To mě teda mate. Pře-m n o h o let jsem tot iž všude slyšel, že naš im cí lem je indifference — lhoste j -nost vůč i rase. Lidi posuzovat pod le je j i ch osobn i ch kvalit, n ikol iv pod le barvy pokožky . Tak jsem se konečně i oženi l . Takže mám teď být ind i fe ren t -ně senzi t ivní nebo senzi t ivně ind i fe-rentní? B u d u se muset přeptat — po-kud si t r ou fnu .

V roce 1989doš lo k uspořádání me-z inárodní matemat ické soutěže. Zú-častn i l i se t ř ináct i le t í s tudent i z šesti zemi — Irska, Jižní Koreje, Kanady, Španělska, Velké Br i tán iea USA. Nej-lepši výs ledky měli Korejc i , nejhorší výs ledky měl i Amer ičané.

Účastníc i též zodpovída l i tu to otáz-ku: "Jsem dob rý v matemat ice . " Nej -líp, nejvýš se ohodno t i l i Amer i čané (68 procent ) , nejníž, nejpř ísněj i Ko-rejci (23 procent ) .

Peníze, nemáme dost peněz! do-máhají se kr i t ic i — údajní zvelebova-telé amer i ckého školství. Velmi je ale popudí p ř i pomínka všeobecného po-znatku, že peníze nejsou zá rukou kval i ty vzdělání tak jako nejsou záru-kou štěstí. Per capi ta se v USA utratí na žáka víc, než v Západní Evropě a nebe tyčné víc, než v Asii a račte se podívat na výs ledky. Však máme dů-kaz tady doma: stát New Hampsh i re utratí na školství méně než j iné státy a př i tom má lepší výs ledky. Prob lém je asi v něčem j iném.

Prob lém se p roh lubu je a ko lem ně-ho se opa t rně našlapuje či přeš lapu-je. Že tot iž černoš i a tzv. H ispan ics mají horší výs ledky ve ško lách, než rnaji běloši a ze jména Asiaté.

Jsem- l l špatný housl is ta, obv in ím

2 4

housle. Žac tvo je nekr i t izovate lné, ale na c u c k y roz t rháme uč ivo — nevhod-né, ne inspi ru j íc í , má lo re levantní a ze jména rasist ické.

Ne jde o zvlášť un ikátn í př is tup, po-díve jme se ko lem sebe: se vším záko-n o d á r s t v í m , z á r u k o u o b č a n s k ý c h práv a výhod, véru pr iv i legi í p ro men-š iny (ona tzv. affirmative action), s pods ta tným růs tem ž ivotní ú rovně č e r n o c h ů vzrost la též je j i ch k r im ina-lita, rod inný rozvrat, nemanželstv i , snad už větš ina je j i ch dětí vyrůstá v rod inách bez otce, a t e ď o v š e m d ro -gy a s t ím souvisej ící vraždění ve vel-kém. Př ibývá i tzv. dropouts, těch, kteří ne jsou schopn i či ocho tn i abso l -vovat zák ladní ško ln í vzdělání.

A kdo to zavin i l? Běloši , ovšemže, o t roc tv í v m i n u l ý c h s to le t ích. Zmínku o ú p a d k u če rnošských rod in dnes v po rovnán í s p o d m í n k a m i před dese-t i le t ími je nu tno o d m í t n o u t jako rasis-t i c kou provokac i .

Vraťme se k vychování , specia l i tě Komenského , k oněm hous l ím. S ře-šením započala el i tní S tan fo rd Un i -vers i ty v Ka l i fo rn i i — tam roční vý lohy p ř i j dou na víc než dvacet tisíc do la rů — p o k u d to př ís lušníc i u t l ačených menš in nemaj í zadarmo. El i táři se pust i l i do rozbí jení housl í — zdemo-lovat to t iž tzv. eu rocen t r i c kou s t ruk-tu ru vzdělávání (Ar is tote les, Ovíd ius atd.) a domáha t se prací, kn ih , vědy s tvořené ženami , menš inami a per- sons of color — tedy "osob barvy". Mi l ionářš t í synkové a dcerky začal i skandova t "Hey, Hey, Ho, Ho, West-ern cu l ture 's got to go" , takh le pěkně z rýmovaně se j im to poved lo — k čer-tu se západní ev ropskou bě lošskou ku l tu rou .

Dalo by se říci, že to je jen úchy lný výstře lek bohaté mládeže, která už neví, jak by se lépe zabavi la. Leč není t o m u tak. Náš stát New York (obyva-tel víc než Českos lovensko) má též o b d o b u min is terstva školství. To vy-da lo zprávu, p rog ram nazvaný "A C u r r i c u l u m of Inc lus ión" — zahrnut í neev ropských véd a ku l tu r do výuky . Zpráva začíná větou, že A f ro -Amer i -čané (černoši) a Native Americans ( " rod i l i , ryzí", č i l i Indiáni ) a j iné men-š iny jsou oběti intelektuálniho a vý-chovného útlaku, zkons t ruovaného tak, aby prosazoval bé loškou nadvlá-du. Nu tno tedy zavést radikálně odl iš -nou mul t i ku l tu rá ln í výchovu od ma-teřské ško lky až po dvanác tou tř ídu.

Fajn: z ná rodů jsme tady různých — čím míň prov inčnost i , paroch ia l i smu, t ím lip. Ten to nemrav jsem už nejed-nou kr i t izoval (např. p ředpok lad , že amer i cké no rmy chování a počínání j sou ty nejpř i rozenější , nejvíce žá-doucí , že f inále basebal lu se říká world series, ač naprostá většina svě-ta se o to to házení a pachtění za mí-čem vůbec nezajímá). Jenže teď za-t racovat výchovný systém, zkons t ru -ovaný prý tak, aby prosazoval běloš-skou nadv ládu? Výuka, s lovy new-

yo rského min is ters tva školství , prý odráží " h l u b o c e zako řeněnou pa tho-logí i rasové nenávist i " , po t laču je ku l -turu, dehuman izu je , dopouš t í se ge-noc idy . Genoc ida — ovšem. V i c t imo-log ie — už j sme tam zas. Jedn ím z cí lů je popř í t samozře jmost , že ty to Spo-jené státy amer i cké j sou především převážně vý tvorem ev ropských př i -s těhova lců — padesát m i l i onů j i ch p řep lu lo At lant ik . Respektování ústa-vy, to to min is ters tvo nás in fo rmu je , je vulgar and revolt!ng — že j e d n o m u se z toho musí zvedat ža ludek.

Záměrem téhle inclusion není o b o -hati t v ýuku podí lem j i ných kul tur , ale z ní vyklešt i t , zatrat i t , vymýt i t h o d n o t y západní c iv i l izace jako takové. Ko -lumbus že objev i l Amer i ku? To je pře-ce lež, nic než důkaz eu rocen t r i ckého rasismu.

New York není žádná bizarní vý j im-ka. Podíve jme se t řeba do Kal i forn ie. Tam zákon vyžaduje, nař izuje, že učebn ice nejen nesmí mít adverse re- flection, ale musí mít equal portrayal žen, menš in a tě lesně post ižených. Kvóty, aby se na každou skup inku spravedl ivě dosta lo. Jsem- l i uč i te lem dě j in umění a dos tanu se k devate-nác tému století, mám to dobré — Tou louse Lautrec byl p id imužík a Van G o g h si u f ik l ucho. Co si ale počít v j i -ných oborech , kde seženu l i l iputány prosluvší v as t ro fyz ice?

Nacisté se pokouše l i zavést rasově nepot ř ísněnou fyz iku . My si tu teď prosazu jeme Black Studies, Women Studies, též Gay and Lesbian Studies — ne tedy o homosexuá lech a lesbič-kách ve vědách a umění, ale p o k u d možno či nemožno o homosexuá ln ím či lesb ickém umění, l i teratuře, a rch i -tektuře, snad už i fyz ice. Rovněž ne-jen černošský tanec, ale i černošská angl ič t ina, černošské vědy a jsme tam zas, kde už j sme j ednou byl i , pa-ne Ado l f .

Nu tno zatracovat o b o r y jako b io lo -gi i či chemi i , poněvadž je rasist ická, poněvadž se zrod i la v ev ropských ku l tu rách a n ikol iv v a f r i ckých džun-gl ích. Zat ím co v Českos lovensku a tamějš ím sousedství se zbavují mr-zač ic i ideologie, tady si ji vehement -ně bezoh ledně zavádějí. Nová výuka musí zdůrazňovat — tak se domáhá onen min is terský edik t — že černoši , Mex ikán i a Ind iáni j sou obětí rasist ic-ké výchovy , že západní ku l tu ra jako taková je především obrovský aparát út laku. Tak se podař í zpraži t self-esteem (seberespekt, sebeocenění ) bě lošských dětí, té to naprosté větši-ny v národě. A naopak ut lačené men-šiny mus i mít př í leži tost najít si své h rd iny — onen role-model. V min i -sterské zprávě se dě tem z la t insko-amer i ckých rod in d o p o r u č u j e jako správný vhodný hrd ina Pedro A lb lzu Campos, po r to r i kánský teror is t ický vůdce, jehož s toupenc i se v r. 1950 pokus i l i zavraždit prez identa T ruma- na a v r. 1954 s t ře lbou ve Sněmovně

reprezentantů zrani l i šest kongres -manů.

Nepřekvapí , že h lavním p o r a d c e m au to rů t oho to za j ímavého s tá tn ího dopo ručen í byl Leona rd Jef f r ies, předseda oddě len í tzv. B lack Stud ies na Ci ty Co l l ege v New Yorku. Do tyč -ný vědec na svých p řednáškách značně zdůrazňu je b i o l og i ckou mé-něcennost bě lochů , " m é n ě c e n n ý c h pro to , že post rádaj í me lan in — t o n e -důleži tější , co č lověk může mít a bez čehož není č l ověkem" (Supplement to Measure, kvě ten-červen 1988).

Jest l iže se tak to vy jadřu j í páni p ro-fesoř i povo laní k výsos tným min is te r -ským úko lům, těžko pak m o h o u pře-kvapit v t isku vy jádřené názory s tu-dentstva. Na naší univerz i tě žák Mar - ce l lo Tr ra (ve s tuden tském časop ise Pipe Dream, 7. l i s topadu 1989) např í -k lad vy jádř i l své po rozuměn í p ro z lo -č iny spáchané če rnochy . Že on, ja-kožto o t rok dvacá tého století v té to rasist ické u t lačovate lské spo lečnos t i je p lné chápe. Z e Hi t ler byl č lověk da-leko hodno tně jš í ( m o r e brilliant) než většina am er i c k ý c h prez identů . Že Amer i ka se prov in i la g e n o c i d o u víc než Hit ler.

Komu ty to hovad iny imponu j í , kdo je obha ju je?

Část, ne však větš ina s tuden tů menš in a "barvy" . Dosud jsem nepo-střehl sebemenší p o d p o r u mezi s tu -denty z Asie.

Profesor iát a byrokra té — to už je j i -ná, pokud j sou př ís lušníky generace let šedesátých. J im, žel, v ie tnamská válka j iž dávno skonči la , t e ď s e j im to v zemích soc ia l i smu se soc ia l i smem ani krapet nevede a musí tedy své re-vo luční amb ice up la tňovat a f rus t race kompenzova t j inak.

A téměř n ikdo si ne t rou fne prot i t ěmto nehorázným nesmys lům se ozvat. Proč že se tak rozč i lu j i , do -mlouvaj í mí kolegové. Ze se na to dí-vám českýma oč ima. Inu, j i né ne-mám, i když už jsem pů lku ž ivota zt rá-vil v t om to svém adopt i vn ím pros t ře-dí. Poněvadž se m imořádně nerad vy-dávám na takovéto nos ta lg ické safari , někdejší zušenost se s ta l in ismem, s důkazy pokry tec tv í a pose rou tkov -ství mi docela postačí. Pos loucha t pány ko legy, jak mlun í v s o u k r o m í a zcela j inak na faku l tn í schůzi .

Teprve v amer i ckém akademickém prostředí jsem se seznámi l s vyšší fází sebecenzury: když opa t rn i cké zk ro -ceni d o t y č n é m u už n a t o l i k k o l u j e v ž i -lách, že si je vůbec neuvědomu je a na narážky o svém tak p o t u p n é m stavu reaguje s rozhořčen ím.

Za s ta l in ismu stač i lo p ípnout a už se jeden vezl. Co by se ale m o h l o stát v této zemi ústavních záruk? Inu, le-dacos. Uči te l v B r o o k l y n u si t rouf l po-znamenat , že nedostatek občan -ských svobod je nejen v Jižní Afr ice, ale v celé Afr ice. Vyslovi l samozře j -most , s tudent i se rozlí t i l i a p ros to řeký

25

byl suspendován . N iko l i v ex t r émn i v ý j imka z prav id la .

Děkaná ty a rek to rá ty nás nejvíce chvál í , když se nám podař í získat f on -dy z vně jš ích zdro jů . L inda G u t t f r e n d -sonová, p ro feso rka na Univers i ty of Delaware, získala z n a č n o u s u m u ($174.000) od nadace Pioneer Fund, ale muse la ji vrát i t , poněvadž ta to na-dace si v m inu los t i t rou f la podpo ř i t p ro jek t , zabývaj íc í se d ů v o d y méně kva l i tn ích in te lek tuá ln ích výs ledků n ě k t e r ý c h menš in .

M ín ím snad obha jova t d i sk r im inac i a ras ismus? Nevěř ím, že se če rno -c h ů m p o m á h á t ím, že si je zprav id la n i k d o nedovo l í nechat je p r o p a d n o u t u zkoušek . " C o p a k to m á m zapotřebí , aby mé někdo obv in i l z ras ismu?" To j sem slyšel už mock rá t . Do ž ivota pak j sou pod i vně př ip ravení absolvent i . M n o h ý m j sou je j i ch p r o m o č n í papíry p la tné z rovna to l ik j ako ty českos lo -venské p s e u d o d o k t o r á t y FISDr. teď po l i s topadu 89. A t i př ís lušníc i zba-běle p re fe rovaných menš in , kteří poc t i vě vys tudova l i , j sou pak s t i gma-t izován i p ředpok la d e m , že dosta l i ně-ce za nic.

N e z a p o m e ň m e též na onu s tuden t -skou větš inu, k terá přece nepřeh léd-ne to to měření dvo j ím lok tem. Už se t o m u h l e povo lán í věnuj i čtvrt století : t eď v id ím víc po la r izace a míň rasové k o m u n i k a c e a po rozuměn i , než kdy dřív.

Profesoršt í poserové zprav id la ani n e m u k n o u . Občas si ale t r o u f n o u ně-kteří pub l ic is té . Vyn ika j íc í George Wi l l (Ox fo rd , dok to rá t z Pr ince tonu) např ík lad napsal : Marná sláva, ev rop-ské děd ic tv í je neodd isku tova te lná centrality naší ku l tu ry . Locke a Mon- tesqu ieu, t i to běloš i a muži , sku tečně znamena l i p ro z rod amer i cké repub l i -ky víc, než mys l i te lé v konč inách ny-nějš ího T ře t ího světa. Encyk loped i s -té př ispěl i inspi rací , n iko l iv Kon fuc i -us. A I se vám to líbí nebo nelíbí, my j sme n iko l iv n e p o d s t a t n o u větvi ev-ropské c iv i l izace. — Či l i zase jedna ras is t ická p rovokace , ovšemže.

" T o h l e vše je i deo log ie v maškar -ním přev leku úda jného vychovávání a s a m b i c e m i fungova t jako psycho -terap ie , " odváži l se zhodno t i t k o m e n -tá tor Char les K r a u t h a m m e r v něko l i -ka m i l i onech vý t i sků t ýden íku Time (5. úno ra 1990).

Naštěstí j sme se j iž dočka l i r ozum-ných h lasů od osob ne jpovo laně jš i ch — př ís lušníků rasových menšin. Čer-nošští p ro fesoř i , ze jména T h o m a s Sowel l a Wal ter Wi l l iams, se už leta vehementně snaží demolova t ony ne-smys ly , a ve svém úsilí už ne jsou sa-mi. Př ibývaj í j iní, např ík lad Randal l Kennedy , pro fesor na právn ické fa-kul tě Harvardovy univerz i ty .

P ř i p o m e ň m e si, že Janu A m o s ů K o m e n s k é m u byl nab ídnu t ú řad vů-bec prvního rektora na Harvardu. Tehdy to odmí t l . Vzdor náznakům změn k lepšímu, i dnes bych se mu snaži l př i jet í takové poc ty rozmluvi t .

Vysvědčení o maturitní zkoušce

Dne 21. května 1990 jsem na g y m -náziu s č e s t n ý m j m é n e m Jana B laho-slava v Ivanč ic ích u Brna, které den-ně navštěvuj i od roku 1986 a v pos led-ním roce s tud ia j sem dovrš i l osmnác t let, p rodě la l matu r i tn í z k o u š k u pod le — ci tu j i : " směrn i c min is ters tva ško l -ství ČSR ze dne 5. června r. 1981 č . j .6 671 81-210 o matu r i tn ích zkouškách na s t ředn ích ško lách (Věstník MŠ a MK ČSR 1981, sešit 7) a pod le vy-h lášky min is ters tva školství, mládeže a tě lovýchovy ČSR č. 119 1989 Sb. o ukončován i s tud ia na s t ředn ích ško lách a o ukončován í př ípravy ve zv láštních uč i l iš t ích. "

Ten to fakt mé nutí k zamyš len i . Lze považovat ať už jakko l iv v y k o n a n o u matur i tn í z koušku za p la tnou a smy-s lup lnou , když se řídí devět let s tarý-mi směrn i cem i a v y h l á š k a m i a t o v n o -vé České a S lovenské Federatívni' Re-pub l ice , v roce s v o b o d n ý c h voleb, a především po naší s tuden tské a sa-metové revo luc i? Vždyť vpos ledku si t u to o tázku musí polož i t každý letoš-ní maturant , k te rému aspoň t rošku záleží na jeho b u d o u c í m životě, na up la tnění jeho, j iž tak sk romných , vědomos t í v nově vznikaj ící spo leč-nost i i v přetváře j íc ím se světě.

Matur i tn í komise se během revo-lučn ího p ů l r o k u stala jakous i emisí ne j e d n o tný c h a v konc i neu jasně-ných názorů a s tanovisek, ale na d ru -hé s t raně p rak t i cky jedinou rozhodu-jící jednotkou o p růběhu matur i tn ích zkoušek . Z j edno t l i v ých uč i te lů se bě-hem soc ia l is t icky , marx i s t i cko - len in -sky vedené výuky vy tvoř i ly nevyčer -pate lné nádoby komun i s t i c ké a rgu-mentace, ale jakékol iv náznaky změn, jest l i je vůbec během l i s topadových událost í bral i na vědomí, neuměl i v sobě akumulova t , uč in i t sl z n ich zá-věr, a co je nejsmutnějš í , neuměl i je nám s t u d e n t ů m ani vysvět l i t , ani o n ich s námi d iskutovat . Příčina? Chybě la j im nápověda, s lovník, který by j im na svých s t ránkách vysvět loval s lova jako: Char ta 77, ex i lová l i tera-tura, samizdat ap., a to slovy, na která byl i zvyk l i jako: revoluce, strana, im-per ia l ismus, soc. real ismus ap. 2e ta-kový slovník nebyl , ba dokonce neby-lo ani v l idských si lách ho sepsat, si ovšem každý uvědomova l a děsi l se s i tuace, která ihned po 17. l i s topadu nasta la , k d y č t rnác t i l e t í s t u d e n t i a s tuden tky začnou svým j ednodu -chým, n ič ím ještě nezde fo rmovaným s lovníkem, vysvět lovat " zkušeným p e d a g o g ů m " ony přece tak jasné vý-razy. Aby té to t rapné s i tuaci předešl i , c i toval i nám z denn ího t isku, a to pře-devším z Rudého práva, f rázovi té, nic nevysvět lu j íc í věty. Přeli se o s lovíč-ka. Např ík lad ještě do této chví le je větš ina naš ich uč i te lů přesvědčena o tom, že na Národn í tř ídě nešlo o kr-

vavý masakr (a začal i def inovat , c o to krvavý masakr v lastně znamená a ja-ko p ř i k lad pravého masakru uvedl i po t lačené stávky v USA) , že za vzn ik -lou s i tuac i n e m o h o u komun is té , ale je j i ch ÚV, jako by v tom byl h l uboký rozdí l . Za této s i tuace tedy p rob íha ly letošní matur i ty .

Matur i tn í komise p roved la j e d i n o u změnu h o d n o u zmínky : z opa t rnos t i necha la při t ématech týka j íc ích se bezpros t ředně s o u č a s n ý c h změn. bí-lých míst v h is tor i i a č ty ř i ce t i l e tého obdob í to ta l i ty u nás, každému stu-den tu s v o b o d n o u vo lbu, z k te rých p ramenů bude čerpat , n a c o s e zamě-ří a jak to podá. Při samo tné př ípravě na matur i tu nám tedy nezbýva lo nic j iného, než sl ta to bílá místa zapln i t i n f o rmacem i z v lastních zdro jů . A tak se stalo, že letošní maturan t i odpov í -dal i na jedno a totéž téma zcela různě: j edn i s lovn íkem nově ob jevených slov, větš ina pak, především z lenost i shánět nová a pravdivá fakta, odpov í -dala doko la om í l aný m s lovn íkem po-lopravd a lží. Nejvýrazněj i se ten to rozdí l p o j m ů projevi l v odpověd ích na témata, která se týkala vývo je v o b d o -bí po roce 1945 v p ředmětech Občan -ská nauka, Dějepis a č e s k á l i teratura. Učebn ice těch to p ředmětů nám byly ihned odebrány z d ů v o d ů je j ich jed-noznačné s t raníckost i . Díky něko l i ka s t u d e n t ů m i něk te rým uč i te lům, kteří měli př ís tup např. k ex i lovým kn ihám a časop isům, se hod iny Občanské nauky stávaly f i l ozo f i ckými p řednáš-kami , hod iny Dějep isu " h o d i n o u pravdy" a hod ina České l i teratury č tenářským k roužkem "zakázaných" kn ih. Co se ovšem za č tyř i léta zameš-kalo, to se za pár měsíců dohon i t ne-dalo.

Na d ruhé straně ponecha la matu-ritní komise záměrně témata typu: osobnos t V.l. Lenina, význam VRSR, dě ln ické revo luční hnut í a budování soc ia l i smu u nás. Tady s tuden tům nezbýva lo než tupě opakovat nauče-né nesmysly , aby je vůbec matur i tn í komise uznala za uspokoj ivé. Žádné změny nenasta ly v p ředmětech : rus-ký jazyk, zeměpis , fyz ika, matemat i ka a b io log ie, v k terých, jak by se na prv-ní poh led m o h l o zdát, k ž á d n ý m změ-nám doj í t ani nemuse lo . Já p roh lašu-ji, že není p ředmětu , není osnovy, ne-ní způsobu výk ladu pedagogů , kde není po t řeba změn. Tu to po t řebu re-fo rem v našem českos lovenském školství mně j istě dosvědčí větš ina s tudentů , k te rým by lo letos d o p ř á n o to l ik závra tných změn.

A ce lkový p růběh matur i t? Zůsta l napros to stejný. Jen předseda Míst-ního ná rodn ího výboru , který t rad ič -né matur i t y zahaju je, byl o něco méně sebej is tý a nad jeho h lavou visel o ně-co sympat ič tě jš í obraz pana prezi-denta Václava Havla.

Tomáš Kotrlý, Brno

2 6

Fórum

Stanislav Reiniš

A co tedy s Československem? Po pos ledn ím č lánku, který jsem

pro Západ napsal o česko-s loven-ských vztazích, mi vo la lo dost lidí. Od S lováků jsem dostával vynadáno, Če-ši mě spíš chvál i l i .

Již j sme o něco moudře jš í , v Čes-kos lovensku p roběh la předvo lební kampaň a pak vo lby. T y t o vo lby do-padly výborně, až na téměř 14 pro-cent pro komun is ty . Na S lovensku zvítězi la Vere jnosť prot i nási l iu, která na oddě len i S lovenska od Čech nemá zájem.

S lovenské vo lby tedy ukázaly, že s lovenský separa t ismus není aktuální o tázkou dne. Je to ce lkem p o c h o p i -telné, p ro tože s o c i o e k o n o m i c k é roz-díly, k teré kdysi před vá lkou vedly s lovenské ľud'áky k separat ismu, dnes neexistuj í . V p růběhu pos lední -ho půlsto let í doš lo k e k o n o m i c k é m u a spo lečenskému vyrovnání mezi oběma zeměmi . Dneska j sou to spíše Češi, kteří se na svůj vztah ke Slová-kům dívají dost ch ladné.

V demokrac i i , kdy se vůle lidí může projevi t , bude možno uvažovat o vzta-hu Cechů a S lováků zcela novým způsobem. Snad o něm b u d e m e po-lemizovat i v Západu, a byl bych rád, kdyby se tato po lemika týka la dů lež i -t ých bodů a ne chy tán i za slovíčka, jako t o m u by lo dosud. Zde j sou zá-k ladní body, ze k terých jsem zatím vycházel :

1. Každý národ má právo na sebe-určení, tedy nejen Slováci , ale i Češi.

2. Jen svobodné rozhodnu t í může udržet dva národy pohromadě , a pak ty to národy musí p ř i jmou t j is tá ome-zení a brát na t o h o d ruhého oh ledy.

3. Jest l iže tedy chtě j í žit dva národy pohromadě , musí si jasně a přesně uvědomi t , proč to chtě j í

NABlZl ČESKÉ FILMY NA VIDEOKAZETÁCH

VHS NEBO BETA

CENA FILMU VČ. KAZETY $ 27.95

156 McKenzle St. Winnipeg, Manitoba

Canada R2W 5A2 Phone (204) 582-3336

4. Jako Čech si mys l ím, že konk ré t -ní mocenské, ekonom ické , po l i t i cké a prosté p rak t ické důvody pro spo jení Čechů a S lováků na české straně ex i -stují jen v míře ve lmi omezené. Pů-vodně jsem si říkal, že o žádném dů -vodu nevím, ale snad přece jen něco je. Ekonom ické p ropo jen í o b o u zemí, vzá jemně se dop lňu j í c í p růmys l , vel i -kost vn i t řn ího t rhu, ex is tence smíše-ných manželství a p o h y b obyvate l -stva ze S lovenska do Čech a zpět se urč i tě v t o m t o oh ledu musí brát v úva-hu.

5. Důvody p ro udržení Českos lo -venska existu j í spiše na s lovenské straně, a mezi ně patří, m i m o výše jmenované, i maďarská otázka, o táz-ka 1'ud'áků, otázka k ra jových an imoz i t a otázka náboženská.

Separat isté, kteří Čechy nenávidí , existuj í spíše v c iz ině než na Sloven-sku. Každému se zkrá tka ty hod inky někde zastaví. Poslední měsíce nám ukázaly dost t ragédi í těch, kteří se snaži l i do nového Českos lovenska vnést dávno zapomenu té p r inc ipy — sociá lní demokra t i , socia l is té, re-fo rmní komun is té j sou t o h o př ík la-dem. To, že Slováci d o m a se na čes-ko-s lovenské vztahy dívají j inak než Slováci v Kanadě, je také t ragédi í — pro ty kanadské.

V důs ledku z m ě n ě n ý c h p o m ě r ů d o m a by ovšem mělo doj í t i k pře-tvoření naš ich zahran ičn ích o rgan i -zací. Můžeme uvažovat, jak to p ro -vést, a můžeme se pokus i t najít l idi, kteří by byl i s chopn i ten to úko l splni t .

Byl vám v důsledku emigrace zabaven v Československu majetek? Předpok ladem pro jeho rest i tuc i je zrušení rozsudku, na jehož základě k zabavení doš lo . Z j is t íme p ro vás zdarma, jen za poštovní vý lohy, z ru-šení vašeho rozsudku pro nedovo le-né opuštění repub l i ky pod le rehabi l i -tačn ího zákona. Budete- l i si to přát, povedeme po zrušení rozsudku i ná-hradové řízení. Ve věci zrušení vašeho rozsudku po -šlete na naši spo jovací adresu v Ka-nadě $2.00 v ho tovos t i nebo ve znám-kách. Po tom obdrží te dotazník , k terý po vyp lnění zašlete na naši spo jovací adresu v Kanadě. Pak už jen budete čekat na doručení zv láštn ího rozhod -nutí p ř ís lušným soudem.

AKCIMA, Právní útvar 388 Island Park Drive

Ottawa, Otario K1Y 0A9 PAVEL KANTOREK

•

27

Jan Jirásek

História magistra vitae

N e j d e o ž á d n ý ods t rašu j í c í u č e n ý název v c i z í m j a z y k u , p r o t o ž e d n e s p r a k t i c k y k a ž d ý m u ž č i ž e n a z u l i c e v l a t i ně n e c v i č e n á ví, c o je t o h i s t o r i e , h i s t o r k a n e b o s to ry , m a g i s t r a je n ě c o j a k o m a g i s t r á t , k te rý p o u č u j e a v i ta je o b s a ž e n a v k a ž d é m v i t a m i n u , a b y l idé by l í v i tá lně jš í a mě l i se k ž i vo tu .

J d e t edy j e n o k r á t k o u h i s t o r i c k o u r e m i n i s c e n c i , p o u h ý j e d e n rok zpá t -ky , a b y c h o m si u v ě d o m i l i , j ak j s m e s e za tu k r á t k o u d o b u vyv inu l i . M í n ě n o v n a š e m e x i l o v é m p o č í n á n i na j ed -n o m mís tě t. j. v S y d e n y , k te ré p r a v d ě -p o d o b n ě m ů ž e s louž i t j a k o vzo rek p r o t e n t o s p o l e č e n s k ý p o s t ř e h ledas-kde .

J a k o d o k l a d ú z k é h o spo jen í ex i l u s d o m o v e m m n e p o v z b u d i l k t ě m t o ř á d k ů m č l á n e k J i ř i n y Š i k l o v é "Šedá z ó n a a b u d o u c n o s t d i s e n t u v Č e s k o -s l o v e n s k u " v 1. č ís le ř í m s k ý c h L i s tů z ú n o r a 1990 n e b o ť v s o b ě n o s í m p o -d o b n ý poc i t a váž ím čas a mís to , k d e je j vys lov i t . Č l á n e k je psán p řed vo l -bami , j e j i chž v ý s l e d e k b u d e m e z i t í m j e n o m da l š ím d o k l a d e m , zda j s m e se d o v e d l i z h i s to r i e p o u č i t p r o ž i v o t , ne-b o ť " H i s t ó r i a m a g i s t r a v i tae es t " .

N á m se j e d n á o š e d o u z ó n u v t e r m i -n o l o g i í J i ř i n y Š i k l ové v t u z e m s k u , k t e r o u j s e m si nezáv is le označ i l j a k o " b e z b a r v o u o b l a s t " l idí ž i j í c ích v ex i -lu, t. j . l idí, k teř í se m i m o fakt , že p ře -šl i h r a n i c i z j e d n o h o s tá tu d o d r u h é -ho, n e v y z n a č u j ! n i č ím , c o by je c h a -rak te r i zova lo j a k o Č e c h y a S lováky v ex i l u . J a k o p ř í k l a d t o h o s louž í i ně-k teř í býva l í cha r t i s té , což je spíše oče -kávat o d z ř e j m ý c h e k o n o m i c k ý c h o d -c h o d ů , k t e r ý c h se s v o b o d a a d e m o -k rac ie v zem i p ů v o d u a n e b o př ís luš-nos t k české a s l o v e n s k é k o m u n i t ě v nové z e m i př í l iš ne týká , leč by by la k j e j i c h p r o s p ě c h u .

Při návš těvě d o m a a p o náv ra tu d o A u s t r á l i e s tá le považu j i za ne jvětš í n e z n á m o u , k te rá o b s a h u j e r i z i ko p r o n o v o u r e p u b l i k u , c h o v á n í kva l i f i kova -n ý c h , i n f o r m o v a n ý c h , i n t e l i g e n t n í c h l idí , k teř í se v d o b ě t e m n a p o m o c í t ě c h t o v las tnos t í d o v e d l i v y h ý b a t ja-k é k o l iv a n g a ž o v a n o s t i vůč i s t r u k t u ř e a zař i zova l i si s vou s l o n o v i n o v o u véž, ve k teré by l i nedosaž i t e l n í a ud ržova l i si v ní svou ú r o v e ň p ro lepš i časy , o k te ré ať se pos ta ra j í j iní , k teř í na to mají .

V e x i l u není př i p o h l e d u na k ra jan -ský svět o d té to t u z e m s k é de f i n i ce př í l iš da leko . Pod le zde jš í z k u š e n o s t i se snaž i l i dě la t v o č í c h n ě k t e r ý c h m ís tn í ch k v a l i f i k o v a n ý c h , i n f o r m o v a -n ý c h a i n t e l i g e n t n í c h l idí ř e k n ě m e to -m u v l a s t e n e c k o u p rác i takov í s k o r o pod i v ín i , k teř í to m a j í s p í š j a k o h o b b y . Zde s t ím n e b y l o s p o j e n o r iz iko , j e n t r o c h u obě tavos t i , v ýd rže a j a s n é h o

myš len í v p ř í p a d ě u p r a v e n c ů , kteř í se ve ře jné č i n n o s t i t ak j a k o tak vyhýba l i , aby si n e u š k o d i l i , ň í c i d i s i d e n t o v i d o -ma, že o d p o r p ro t i r e ž i m u j e j e h o s o u -k r o m é h o b b y , by b y l o p ř e c e j e n o m p o n ě k u d s i lné. V z a h r a n i č í , v p o d m í n -k á c h z a b y d l e n o s t i , apa t ie a o d t a ž i -tos t i l id i za všech o k o l n o s t í š i k o v n ý c h to však m o ž n é je.

Po něžné revo luc i je s i t uace j iná . Dnes už každý v zah ran i č í v š e c k o d o -bře ví, d n e s je v l a s t e n c e m v ně jaké f o r m ě každý . Není zde n á z o r o v ý c h rozd í l ů v t o m , že j d e o d ů l e ž i t o u a d l o u h o o č e k á v a n o u z m ě n u , leč v s y m p a t i í c h k r ů z n ý m p o l i t i c k ý m st ra-nám, a le to je v d e m o k r a c i i p ř i r ozené . S obě tavos t í , jak a kde ne j l épe p o m o -ci a ukáza t svou in i c ia t i vu , je to j iž z j evné méně . Po návš těvě Č e s k o s l o -v e n s k a j s e m se vrá t i l d o A u s t r á l i e k r i -t i č tě jš í k p o k r y t e c t v í m d o b y m i n u l é a p ř í t o m n é , k te rá je v z á j m u č i s tš ího v z d u c h u lépe vys lovova t než z a k r ý -vat :

Před r o k e m by l t o u t o d o b o u Vác lav Havel p r o p u š t ě n v p o l o v i n ě t res tu z vězení p r o d o b r é chován í a zde v S y d n e y se právě v tu d o b u hrá ly v Bay S t ree t na B r o a d w a y i j e h o j ed -n o a k t o v k y p o d názvem " C z e c h - m a - te" . Česká rež isé rka Ka te ř i na Iváková si d á v n o p řed t í m t o t e r m í n e m vzala za své, že má- l i c o v té to d o b ě p r o au -s t r a l s k o u ve ře jnos t reží rovat , pak je to Vác lav Havel . Dík všem, kteří Hav la t ř ebas jen navš t í ven ím té to hry v k r i -t i c k é m l o ň s k é m roce p o d p o ř i l i . A o -tázka p ro ty , k teř í d n e s už v š e c h n o vě-dí, dnes , k d y už je l eccos jasné, a le kteř í p řed r o k e m nemě l i zá jem, by l i z a n e p r á z d n ě n i j i n ý m i p o v i n n o s t m i , z d á l o se j i m to s te jně zby tečné , ne -ch tě l i t am bý t v iděn i a n e b o tam p ro -stě s v o b o d n é a d e m o k r a t i c k y nešl i .

V Praze by d i v a d l o s t a k o v o u h r o u b y l o v y p r o d á n o .

iWutJKMWM]

Zařiďte si ces tu do Č e s k o s l o v e n s k a

prostřednictv ím

K U E H N E A N D NAGEL TRAVEL INC.

Kitchener , O N . C a n a d a

O b s t a r á m e pozvání , v íza , p a s y a dalš í

d o k l a d y , le tenky všech l e teckých

spo lečnos t í .

H o v o ř í m e n ě m e c k y , angl icky na č ís le

5 1 9 - 5 7 9 - 5 8 0 4 ( W o l f g a n g )

če sky a s lovensky na č ís le

5 1 9 - 5 7 6 - 1 9 5 6 (Krist ina)

Karel Kýr

Bob Hurikán versus Géza Včelička

K o m u n i s t i c k ý rež im ub l íž i l v Čes -k o s l o v e n s k u m n o h a l i dem. J e d e n z t ěch , o k te ré se " ve lm i d o b ř e pos ta -ra l " by l Ja ros lav Peterka , známě jš í p o d p s e u d o n y m e m B o b H u r i k á n . Já o s o b n ě si ve lm i c e n í m j e h o " D ě j i n t r a m p i n g u " . A tak m n e j e d n o u , ješ tě v d o b ě J a k e š o v y v lády , n a p a d l o , že b y c h o n ě m m o h l napsa t kn i hu .

" T o v á m n i k d e nevyda j í , " z razova l mě sp i sova te l M i los lav Švandr l í k , když j s e m se m u se s v ý m z á m ě r e m svěř i l .

A le neda l j s e m se od rad i t . Se tka l j s e m se s m n o h a z a j í m a v ý m i l i dm i . S d c e r o u B o b a H u r i k á n a , p a n i J a n o u L a n g o v o u , na k t e r o u m i d a l t y p s p i s o -vate l Ja ros lav Fog la r . K n i h u j s e m ne-napsa l , p r o t o ž e mi m n o h o l idí o d m í -t l o dát i n f o r m a c i , n e b o m i v ů b e c ne-odepsa l i , n e b o si už nic n e p a m a t o -va l i . N e c h t ě l i se k o m p r o m i t o v a t . M n o h o p a m ě t n í k ů zemře lo . Jak j s e m se jíž zmín i l , p rosedě l j s e m m n o h o h o d i n s d c e r o u B o b a H u r i k á n a paní J a n o u L a n g o v o u a je j ím m a n ž e l e m . A m n o h o j s e m se dozvědě l . Tak t řeba t u t o h i s t o r k u :

B o b H u r i k á n po c e l o u d o b u nac is -t i c k é o k u p a c e uk rýva l ve svém s r u b u v H v ě z d o n i c í c h sp isova te le G é z u Vče l i č ku . Když m u nos i l j íd lo , Géza ř íkal : " J a r o u š k u , J a r o u š k u , k d y t a vál -ka s k o n č í ? M n ě je j e d n o , k d o vyh ra je , a le h lavně ať je k o n e c ! "

A jak se Géza V č e l i č k a B o b u Hur i -kánov i o d v d ě č i l ? Když už by l B o b sle-pý, psal o n ě m Vče l i č ka " z a s v ě c e n é " k r i t i ky j a k o o p o m a h a č i kap i ta l i s tů . P o m á h a l j i m p rý t ím, že psal R o d o -kapsy . Je k t o m u p o t ř e b a k o m e n t á ř e ? Jen tak m i m o c h o d e m : Ko l ik tzv. " re -n o m o v a n ý c h " sp i sova te lů psa lo za vá lky R o d o k a p s y jen p ro to , aby se už iv i l i? Pokus i l j sem se to spoč í ta t . B y l o j i c h m n o h o . A k u p o d i v u , neby l i z n i c h pozdě j i p o m a h a č i kap i ta l i s tů .

J á nepoušt ím svý prasátka / dohledu L id i sc do ľ nacpat mince ;i v / d y c k y pni poškrá lxu i / ád i čka . "

li snaží

2 8

Literatura Petr Hrubý

Jaroslav Hašek — nihilista, anarchista a jeho Švejk

V životě a dí le Jaros lava Haška je m o ž n o pozorovat vliv něk te rých myš-lenek deva tenác tého století . Jde o model , k terý zosobn i l . Pokusme se ne jprve vys topovat zák lady t o h o t o m o d e l u b o h é m a , r e v o l u c i o n á ř e , anarch is ty , p rovoka té ra a nih i l is ty.

Po l i t i cké sny mívají d l o u h ý život a je j i ch nás ledky jsou často j iné než se předvídalo. Jeden takový sen se z rod i l v t ř i cá tých letech m inu lého s to-letí a dodnes trvá j ako var ianta marx i -s t i ckého mýtu . Podle t oho to snu so-c ia l is t ická revoluce, jež vytvoří spra-ved l i vou spo lečnos t , nebude d i lem dě ln íků , ale vyvrženců spo lečnost i .

V červenc i 1834 němečt í rad iká lové ži j ící v Paříži založ i l i " L i g u psanců mi-mo zákon" . T h e o d o r e Schuster vy lo -žil p rog ram té to Ligy v knize Psanco-vo vyznáni viry. James B i l l l ng ton ve své studi i Oheň v myslích mužů o n i ch napsal: "Psanc i byl i první me-z inárodní organ izací soc iá ln ích revo-luc ionářů . "

Krejčí W i lhe lm Wei t l ing , první ně-mecký socia l is ta dě ln i ckého původu, založi l pak Ligu komunistů. V červnu t845 vys lov i l naivní naděj i , která se stala součást í j inak ú c t y h o d n é h o snu vysvobod i t l idstvo z oč i v i dných p rob -lémů:

Podle mého mínění, každý je zralý p ro k o m u n i s m u s , i z loč inc i . Z loč inc i j sou p r o d u k t e m dnešn ího řádu spo-lečnost i a za k o m u n i s m u přes tanou být z loč inc i .

Ruský anarch is ta a revo luc ionář Micha l Bakun in převzal We i t l i ngovu koncepc i , že psanci se osvědčí jako d o b r ý nástro j p ro revoluc i n ižších tříd. Leszek Ko lakowsk i ve svých děj i -nách marx i smu o něm napsal :

Byl p lný neuhas i te lné revo luční energ ie. Měl sk lon k c í lům des t rukce a jeho Inspirací by lo anarch is t i cké mesiášství... Vy jádř i l , a byl si t o h o vě-dom, ce lého d u c h a revol ty, jak vy-rost la mezi ne jubože jš ími čás tmi děl -n ické t ř ídy, tot iž l umpenpro le ta r iá tu a ro ln íků.

Bakun inem tato myš lenka vešla do ruského revo lučn ího myšlení. N ih i l i s - ta Sergej Néčajev a jeho kroužek vy-znával i zn ičení všeho jako vědu a po-čí tal i s p ros t i tu tkami a z loč inc i j ako v h o d n ý m i osnovate l i revoluce.

Marx nesouhlas i l . Pozoroval neú-spěšné f rancouzské revo luce a usou-di l , že ma loburžoáz ie není revoluční ,

ale konzervat ívni . Ještě horší byla, jak napsal, "nebezpečná t ř ída l u m p e n -pro le tar iá tu , p ř í lež i tos tných dě ln íků a nezaměstnaných ; soc iá ln i spod ina, ta pasivné zahnívaj ící masa odhozená nejn ižšími vrs tvami spo lečnos t i " . Ta spod ina může, jak psal dále, "bý t str -žena d o hnut í p ro le tá rskou revolucí ; její ž ivotní p o d m í n k y j i však př ip ravu j í m n o h e m spíše pro ro l i p o d p l a c e n é h o nást ro je reakčních in t r ik . "

Marx tvrdi l , že Ludvík Bonapar te prokázal jeho teor i i : " j eho druž ina, je-ho vláda a jeho a rmáda" j sou pravý lumpenpro le ta r iá t . " Je j i ch h lavním zá jmem je mít p rospěch a oboha t i t se."

D ruhý roman t i cký model , jaký mů-žeme rozeznat jako by tos tně utvářej í -cí charak te r a myš lení našich k o m u -n is t i ckých vá lečníků z dvacá tých a t ř i cá tých let, j ako S.K. Neumanna, Nezvala i Haška, je f rancouzského původu. By l ustaven tak zvanými "p rok le t ým i básníky" , poets maudits. Baudela i re, R imbaud, Ver la lne a Víl-lon také dával i p řednos t z l oč incům, pož lvačům d r o g a p ros t i tu tkám před nenáv iděnými buržoy. Také on i věři l i v b lahodárné úč inky n ič ivost i , násilí a zla a vyznával i Satan ismus. Je j i ch revol ta se pro jevovala opi ls tv ím a j i -nými nes t ř ídmostmi a neřestmi . A u -tor f rancouzské s tud ie o Baudela i rov i napsal:

"Nesmr te lná touha plně žít končí v touze nebýt naživu, v přání po n ico-tě, po nekončíc í noc i . "

Je j ich "d ivoce bohémská ex is ten-ce" se stala z n á m k o u rádoby p rogre -sivních, p ro t ibu ržoazn ích p ro roků spásy ces tou zatracení a pokusu do -sáhnou t nebe pro j i t ím pekla. Vlastně to byl pro jev vůle k smr t i p ro sebe a pro všechny ostatní .

Prot ikřesťanská a p ro t iburžoazn í rebel ie pokračova la do našeho století přes svou nápadnou závis lost na po-k rouceném kato l ic ismu. Po stolet í zk lamání nad nechut í dě ln ické tř ídy spln i t svou p ředpok ládanou ú lohu re-vo lučn ího spasi te le l idstva, Franz Fa- non oživi l tu to nebezpečnou naděj i ve své kn ize The Wretched of the Earth — Bědní pozemšťané a tak v roce 1967 ovl ivn i l mnohé současníky revo-lučn ích vyznání. Z loč inc i , požívači d rog a pros t i tu tky by l i opět os lavová-ni j ako sku tečn i možní revo luc ionář i , p ro tože nenávidí převládaj ící h o d n o -ty spo lečnost i .

H luboká kr ize buržoazn ího křes-ťanského světa se pro jev i la na o b o u s t ranách: mezi těmi, co byl i napadáni a těmi, kdo je napadal i . Isaiah Ber l in k t o m u poznamena l :

"Ve l iký u top ický sen, za ložený na viře v znovuz rozenou l idskou povahu, by lo zjevení, jež ruští popu l is té sdí lel i s G o d w i n e m a Bakun inem, Marxem a Len inem. Jádrem t o h o snu je tu

souv is lost hř íchu, smr t i a znovuz ro -zení na cestě k p o z e m s k é m u ráji, je-hož brány se o tevřou j enom, když l idé na leznou tu j e d i n o u p ravou ces tu a pů jdou po ní. Jeho ko řeny leží h lu -boko v náboženské představ ivostFl id-stva."

Mezi t ím, c o se in te lek tuá lové o d -dával i svým snům, dě ln ic i a ro ln ic i doufa l i , že nepodař í - l i se to j im sa-mým, aspoň svým dě tem p o m o h o u k tomu, aby se dos ta ly mezi pány.

U nás t řeba S.K. N e u m a n n a Vítěz-slav Nezval pro jev i l i t en to s y m b i o t i c - ký a sch izo f renní sk lon pob lázně-ných buržuů v rol i p ro t i bu ržoazn ích rebelů a hedon is tů . Jaros lav Hašek je p r o t o t y p e m mnoha těch to cha rak te -r ist ik. Takoví zásadní a zavilí p o d p o -rovatelé lumpenpro le ta r iá tu byl i t re f -ně nazváni " l umpenburžoaz ie a l u m -pen in te l igence" . Řečeno prostě čes-ky, bez vědeckého žargonu, to byl i , a j im podobn í dodnes jsou, pomý len í a nezodpovědn í lumpové.

Mladý Jaros lav Hašek byl č i nný v českých anarch is t i ckých kruzích. Mode lem m u byl i K ropo tk in a h lavně Bakun in . Hašek se občas ve svých dop isech podepsa l var iac i B a k u n i n o -va křes tn ího jména Micha l a j eho roz-háraná osobnos t by la vý tečně způso-bi lá k t akovému náhledu. Obd ivova l Przybyszewského kn ihu Satanovy děti. Vyšel ze zchud lé s t ředostavov-ské vrstvy a z něko l i ka d ů v o d ů se cít i l odc izený od buržoázn i spo lečnos t i , nenáviděl j i a nenáviděl každou au to -ri tu. V Rakousko -uhe rském mocná ř -ství zahnívaj ící státní h ierarch ie byla s n a d n ý m te rčem kr i t i ky a sat i ry. Ale za bo lšev ické fáze v Rusku a pak v no-vě vy tvořené Českos lovenské repub-l ice Hašek necít i l úc tu k l idem u moc i , ale naopak opovržení . V zák ladě to byl anarch is t i cký nih i l is ta a exh ib ic i - onista. Jak napsal V ik tor Fic, byl t o "zmatený a svrchovaný egois ta" .

Podle svých přátel , Hašek (naroze-ný 30. dubna 1883), byl k ru tý a nási l -ný, darebný lhář a podrazník . Cha-rakterový rys, nejčastěj i c i tovaný je-ho br i t ským ž ivo top iscem, Cec i l em Parrot tem, byla " jeho krajní nezodpo -vědnost " . Také ho nazval "neuvěř i te l -né bezoh ledným" . Sore lovo učení o b lahodárném působení nási l í ve spo lečenských kon f l i k tech ho vůbec nešokovalo. Ve svých dvacet i le tech se Hašek specia l izoval na rozbí jení p ředvo lebních schůzí k ler iká lní stra-ny a často povzbuzova l s k u p i n u svých rváčů, aby na t louk l i kněž ím a po l i c is tům. J e d n o u u s o u d u se háj i l jako Švejk, že nevolal "Nat ř i ho!" , ale "Spatř i ho!" , což je drzá nehoráznos t , p ro tože prvá výzva patř i k l i dovému s lovníku a d ruhá k zas tara lému výra-zivu vyšších vrstev.

Hašek byl téměř ideáln i t yp b o h é m -ského m o d e l u buržoazně p ro t i bu r -

29

žoazn ího f r a n c o u z s k é h o pojet í Bau -de la i rových a R i m b a u d o v ý c h " p r o -k le tých básn íků" , kteří dou fa l i , že p řeháněn ím neřestí se sami oč is t i a tak p o m o h o u o s v o b o d i t l i ds t vo a uměn í od o k o v ů bu ržoazn ího ne-vkusu , pok ry tec tv í a nedos ta tku po -k roku .

Př i tahova l ho Max im G o r k ý se svou zá l i bou ve vyvržencích, z l osynech a op i l c ích , kteří pod le jeho názoru vy-padl i ze shn i lé spo lečnos t i a, jak p ředpovědě l i soc ia l is t ič t í r oman t i c i už v t ř i cá t ých letech m i n u l é h o století , by l i svou odc izenos t í ne jvhodně jš í k t o m u , aby na t roskách s ta rého světa vy tvoř i l i lepší svět. Ruská směs f leg-mat i čnos t i a n ih i l l smu by la bl ízká Haškově nátuře. Ruský bru tá ln í po- pu l i smus by l d o Českos lovenska sys-tema t i cky uváděn Haškem, O lb rach -tem, Ma je rovou a da lš ími l i terárními "přáte l i l idu" .

Než mu by lo dvacet , Hašek rád ces-toval j ako vagabund . Líbi l i se mu Gor -kého "bosác i " a ch tě l "žít j ako Ruso-vé", jak napsal v dop ise. Po celý svůj ž ivot , zp rvu tou la je se Rakousko -Uherskem a pozdě j i vymeta je jeden pražský lokál za d r u h ý m , pro lévaje si h rd lo a l koho lem, mi lova l spo lečnos t op i l ců , z lodě jů , p ros t i tu tek , kupl í řů, od n ichž pochy t i l hodně pro své his-to rky .

Jeho cyn i čnos t by la živena pře-svědčením, že všechny h o d n o t y jsou fa lešné a že vš ichn i l idé, sko ro bez vý-j imky , j sou hodn i opovržen í jako otra-vové nebo podvodn íc i . J e d n o m u pří-te l i řekl : "Na t o m t o světě můžeš svo-bodně žít jen když seš id iot . " A v jedné ze svých ranných básní napsal: "Vý-chova, paní? Hlavní věc je p ivo!" Den-ně vyp i l pěta t ř ice t i víc sk lenic piva, často pos í lených rumem.

V jedné h u m o r e s c e si t rop i l šp rýmy z p růvodce , k terý ukazoval pamět i -hodnos t i s kup ině zá jemců, až došl i k místu, kde by lo koncen t rováno "vel-ké n ic" : "Na místě 've lkého nic ' leží v t rávě vagabund s f laškou kořa lky , č ímž se nám snaží p ř i pomenou t , že je tu taky krásně.

Vnímavá l i terární h is to r ička nedáv-no komen tova la Haška a jeho Švejka:

"B lbos t je všudyp ř í t omná a napros-tá... B lbos t je pro Haška čímsi univer-zálním. Celý román je v lastně epopej í b lbost i . "

Je známo, že mínění č lověka o svě-tě a ž ivotě zobrazu je j eho vlastní se-beúc tu nebo její nedostatek. Proč by měl být Hašek zou fa l ým n ih i l i s tou? Když Ivan O lb rach t označ i l Švejka i j eho au to ra Haška za "gen iá ln ího id io ta" , Hašek se ohrad i l , že to Ol-b rach t vyst ih l špatné: on je j enom " o b y č e j n ý id io t " .

Ve ško le se dět i Haškovi posmívaly, r ýmu j í ce jeho j m é n o Hašek-šašek. Jeho ang l i cký ž ivo top isec zdůrazni l j eho "zvláštní fyz ické charakter is t i -ky" :

"By l to věčný j i noch s růžovou ku-

3 0

la tou tváří, t éměř bez vousů, jež má-lokdy po t řebova la oho l i t . Snadno by-lo m o ž n é zmý l i t se a považovat ho za děvče, což se také někdy s ta lo . "

J iný ž ivo top isec poznamena l : "Es war e in Mädchen in Mánnerhosen . " "By la to dívka v m u ž s k ý c h ka lho -tách. " J e d n o u chtě l Hašek u p r c h n o u t z oh rožené bo lšev ické poz ice a tak se převlék l do ženských šatů. Když se blíži ly Českos lovenské legie, je j i chž vá lečný soud ho odsoud i l p ro vlast i- zradu, k Samaře, nestáhl se Hašek s Rudou a rmádou , ale zachrán i l se t ím, že předst í ra l , úspěšně, že je ně-mecký idiot .

V jeho k rá tkých pov ídkách j sou "b láz inec, sebevražda nebo j iný způ-sob smr t i čas to východ i skem z nou -ze". Švejk mluv i l za Haška, když p o u -žil j eho vlastní zkušenost í z b láz ince:

"By lo to op ravdu jak žít v ráji... Těch něko l ik dní, které jsem ztrávi l v ústavu c h o r o m y s l n ý c h patří k ne jkrásnějš ím h o d i n á m mého života.

Než mu by lo dvacet, nakazi l se Ha-šek poh lavní c h o r o b o u a neléči l ji. Když nakazi l svou ženu, j ed i nou že-nu, k te rou v ž ivotě mi loval , pokus i l se, nebo předst í ra l , že se pokouší , o se-bevraždu. By l pos lán do blázince. Když se m u narod i l syn, opust i l ji. Ze-mřel roku 1923 ve věku t ř icet i devít i let. Ja rm i la umře la roku 1931, když jí by lo č ty ř iač ty ř ice t .

Ve svém po l i t i ckém spisování pro-kázal Hašek nápadný nedostatek charak teru . Protože na pravdě mu vů-bec nezáleželo, doved l přejít snadno z ex t rémní levice na ex t rémní pravici a naopak. Když jedna po l i t i cká strana odmí t la uveřejn i t sat i ru nasvé po l i t i c -ké pro t ivn íky , p ro tože byla moc sprostá a napadala je jmény a pom lu -vami, Hašek prostě jména změni l a proda l to nac t iu t rhání straně, kte-rou původně napadl . Pro peníze na t ruňk všecko. Pod různými pseudo-nymy psal současně do časop isů ana rch i s t i ckých i buržoazních. Když byl v Rusku, vys tupova l nejprve jako velký s lavof i l a mi loval ruského cara. První verze Švejka je plná kl išé o vel-ké epoše dě j in a zápalu pro boj o sva-tou věc. V j e d n o m č lánku napsal:

"Revo luce př ivede na český t růn č lena velké s lovanské rod iny Roma-novců. "

Napadal bolšev iky a Lenina jako zrádce, neboť př i ja l i německé z lato a os laboval i vá lečné úsilí ruské soc ia-l ist ické vlády. Zp rvu byl p lný chvály demok ra t i c kých vůdců Českých legií a Masaryka, pozděj i je zle napadl a prohlás i l :

"Rudá Evropa je našim k o n e č n ý m cí lem. Je nedaleko den, kdy budou všude v Evropě a v ce lém světě zn iče-ny z rádcovské a komprom isn i cké vlá-dy, kdy zvítězí vláda pracu j íc ích nad kapi ta l is ty, statkář i , kupc i a bankéř i . Je to v láda sovětská, neomezená d ik-ta tura pro le tar iá tu . "

Hašek vstoupi l do bolševické stra-

ny, ale když byl pos lán do Českos lo -venska jako vycv ičený agent , j eden z více než jedenáct i set tak to vyško le -ných a vys laných z Ruska, aby pro-vedl i v naší repub l i ce bo lšev ic -kou revoluc i , Hašek proh lás i l své prv-ní ženě, té k te rou opust i l , že up rch l p řed bo lšev iky.

Falešně tvrdi l , že jeho d ruhá žena, Šura, k te rou si vzal v Rusku a př ivezl do Prahy, je č l enkou ar is tokra t i cké rod iny a spř ízněna s p r i ncem Lvo-vem.

Když prodáva l první výt isky seši tů Švejka po p ražských pu tykách , p ro -hlašoval , že to to dí lo současné vy-chází ve všech světových jazycích. Navíc oznamova l , že je o d d a n ý m ka-to l íkem, že v Rusku bo jova l prot i bo l -šev ikům, a jako n á h o d o u mu něko l i -krát z kapsy vypadl růženec.

Protože mu neby lo m o ž n o důvěřo -vat, měl po svém návratu z Ruska do Prahy p rob lémy nejen s demok ra t y — někol ik j i ch na něho zaú toč i lo pro je-ho b igami i a bolševic tv i — ale často i s komun is ty . Básník S.K. N e u m a n n ho očern i l jako "z rádce revo luce" . Ja-ko Hašek, Neumann , bývalý anar-chista, se dal ke komun is tům. Po re-vo luc i v Kronš ta tu prot i bo lšev ické te-ror is t ické d ik ta tu ře napsal Hašek pi-t omý č lánek, v němž je zesměšňoval .

Haškovy názory a jeho povaha tvoří celek a zdá se mi nemožné soudi t , že jedna část byla nás ledkem druhé. Do-p lňova ly se. Přesto je nápadné, že to, jak zacházel se svými přátel i a s obě-ma manželkami , potvrzu je j eho pova-hu bez j akýchko l i i deo log i ckých pří-kras.

Je pod i vuhodné , že ten to ch ron i c -ký a lkohol ik , když žil v Rusku jako bol-ševik, úp lně přestal pít, nejen proto, že na to byl trest smrt i , ale i proto, že si představoval, že slouží světové re-vo luc i , v niž věři l . Často můžeme po-zorovat , že zoufal í a sebevražední jednot l i vc i hledají spásu ze své n icoty v hnutí , k te rému by se mohl i p lně dát, a tak zapomenou t na své osobní pro-b lémy.

Když se Hašek vráti l do Prahy 19. p ros ince 1920, by lo na revoluc i poz-dě. Navíc byl přesvědčen, že Češi ne-mají revoluční temperament . Své rus-ké ženě řekl: "Češi j sou národ ho lub i -cí." Jeho přítel Longen popsal Haško-vo d ivoké pití a nadávání po návratu do Prahy:

" K d o je revo luční? Obyče jná hova-da jste a nepleťte se do revoluce!" — Prudkou ranou srazil ze s to lu sk leni -ce a zasmál se. "Máte revoluční scé-nu, Revoluční t ř ídu, náměstí Revolu-ce, ale všem vám tady chybí revoluční duch . "

Už zas Hašek pomýš le l na sebe-vraždu. Někol ik jeho přátel proh lás i -lo, že ruské zkušenost i ho uč in i ly ješ-tě m n o h e m horším. Longen popsal , jak F.X. Šalda uvedl ve svém Zápisní-ku, že Hašek "v stř íz l ivém, denn ím osvět len i vypadá podivné děsivé, po-

d ivné hrozivé. To není dob rácký pi ják a s t rů jce neškodných š p r ý m ů a žertů; to je naopak z loboh, ve svých chví l ích vzteklý, p o m i n u t ý pes, který ohrožu je př í te le i nepří te le a před nímž se mů-žeš spasit jed ině útěkem. Jakýs i ďá-be lský rys k l idné vypočí tavé z loby se-dí v této tváři a s tupňu je se ještě pod le L o n g e n a H a š k o v ý m i z k u š e n o s t m i v Rusku."

Ruský d is ident Lev Kopělev řekl: " N e d o v e d u si představi t , co by byl Ja-roslav Hašek bez své zkušenost i z Ruska."

Haškovo bo lšev ické ex tempore na-bíd lo j eho zemí z lověstné p o d o b e n -ství budouc í poh romy . J e d n o u v hos-podě vyhrožova l zákazníkovi , že brzý do jde k bo lšev ickému převzetí moc i a tak se bude muset učit rusky. Doš lo k t o m u jen pozděj i , než očekával . Za t ř icet let se celý národ bude muset učit rusky.

Ještě horš i je to, že s p ř í chodem so-větské so ldatesky v roce 1968 byla naše země vyrvána ze svého t rad ičn í -ho ku l tu rn ího o rb i tu Západu a nási lně posunu ta do sovětského. Její občané pos tupně a p o k r a d m u převzal i ruské obyče je a ázi jský způsob chování .

Haškovo h lavn i dí lo mělo zvláštní osudy a je zaj ímavé s tudovat je po-dobné jako au to rovo satanství, anar - ch i smus a bolševictví .

První obd ivovate l Švejka, komun is -t i cký spisovatel Ivan Olbracht , poku -sil se použít k revoluc i jak Haška — tím, že naléhal na jeho vyslání do Pra-hy — tak Švejka. V l is topadu 1921 na-psal: "Považuj i to za dí lo č i rého gé-nia... Ukazuje svět v celé j eho haneb-nost i , idiotství, ne l idskost i tak živě... Prostě se t o m u vysmál . "

L i terárn i h istor ik a kr i t ik, A rne No-vák, však neceni l Haškovo "panev-ropské poraženectví a nevyčerpate l -nou bezvýznamnosť ' , a ve Švejkovi viděl "zbabě lého a nevkusného šaš-ka, k terý se chová jako id iot . " K o m u -n is t ický básnik S.K. N e u m a n n sou-hlasi l a v roce 1921 nazval Haška "šaškem a pro t ibo lšev ikem" . Odsou -di l Švejka jako "opovržení h o d n é h o ulejváka, který se zajímá jen sám o se-be" a "je zhoubný pro nadcházející ' revoluc i " . Pravicový národní básník V ik tor Dyk také myslel , že Švejk je je-nom pouhý ulejvák a žádný hrdina. Komun is t i c ký kr i t ik Ju l ius Fučík si ceniJ Švejka jako pro t i imper ia l i s t i c -kého vojáka, ale také v něm poznal " p o l o p r o l e t á ř s k é h o m a l o b u r ž u u " . Prezident Masaryk varoval, že Švej-kovo chován i je nebezpečne veřejné morá lce a kato l iský romanop isec Ja-roslav Durych p ro rocky usoud i l :

"Postavou Švejka byl světu před lo-žen obraz české nátury: vychy t ra lý blb... Kn iha je os lavou české houžev-natost i a tvrdoší jnost i v ulejváctvi. . . Ve Švejkovi se bude národ vidět jako v zrcadle, pů jde ko lem něho, bude se z něho učit a pod le něho hodnot i t vše, s č ím se setkává, zvláště všecky po-vinnost i . . . bude v něm vidět i své pra-

vé, p ř i rozené a př ízn ivé n iveau, svou os lavu a čest. Vychovate lská cena dí-la je nedozí rná. "

Němečt í in te lek tuá lové původně ocen i l i Haškova gén ia výš než čeští. Max B rod už v roce 1923 vysoce cen i l Švejka a o pét let pozděj i komun i s t é Ber to ld Brecht a Erwin Piscator p o u -ži l i německého p řek ladu k ve lmi úspěšné dramat izac i románu . Před-stavi l i Švejka jako uvědomě lého bo -jovníka za příští k o m u n i s t i c k ý ráj. V sezóně 1935-36 český d ivadelní ře-di tel , také komun is ta , E.F Bur ian po -užil Švejka podobně , ale ne tak agre-sivně. Jeho hrd ina brán i l pac i f i smus — "Nestř í le j te, j sou tady l id i ! " — a so-větská de legace sp isovate lů tenkrát demons t ra t i vné na znamení p ro tes tu prot i takové netř ídní m í rumi lovnos t i odešla z divadla.

Po komun i s t i c kém puč i v roce 1948 a zase po sovětské okupac i roku 1968 byl Hašek oživen jako komun i s t i c ký hrdina. V o f ic iá lně vydané his tor i i české l i teratury č teme:

Hašek píše ve j m é n u života, Hašek píše z lásky k ž ivotu. Domyš len í lásky k ž ivotu však znamená boj prot i vše-mu, co život mrzačí a ze jména prot i tomu, co jej ničí. A právě to v idíme u Haška... Hašek se stává ú t o č n ý m bo jovn íkem za nové vztahy mezi l id-mi... Haškův Švejk představu je první vel iké dí lo naší soc ia l i s t i cké l i teratu-r y "

Bez i deo log i ckého pok rucován í však Hašek a jeho Švejk se l i terárním h is to r i kům nezdají ž ivo tami lovn í a re-vo lučn í nebo hrdinšt í . Tak Šalda ve svém posudku Longenových pamětí o Haškovi moh l napsat:

"Hašek opov rhu je č lověkem, hnusí se mu... Jeho poměr k př í rodě? 'Nej-prot ivnější věcí je s t rom. Proč má na světě něco růst? Nenáv id ím s t romy, t rávu a kytky. Holé skály a kamení, to si dám líbit! To je krása! A stroje, ka-maráde, stroje! Jakápak př í roda! Mně imponu je pouze s t ro jový mechan is -mus. '

Desítky let pozděj i , mladší l i terární kr i t ik, Václav Černý, poznamena l :

"Je fan tas t i ckým o m y l e m př ičí tat mu jakýko l i smysl revoluční , p rogra -mově ideo log ický a mravní. Úmys lu s o c i á l n ě nebo j i nak o b r o d n é h o a kons t ruk t i vn ího neobsahu je jeho postava ani stín."

Ve svých Pamětech šel Černý dále: "Hašek... ka r i ka tu rou a šaškovskou

negac i nási lné kázně a ú ředn ího dr i l -lu (a tedy byrokrac ie , vo jny a války a s tarého Rakouska) tu působ i l bezmá-la osvobodivě, v lastenecky, paci f is- t ický a př ízvukem bezoh ledné jadrné sociá lní l idovosti . . . A chví l i t rvalo, než se nám z negace nási lné kázně vyku-lila negace řádu vůbec, též mravního, z výsměchu v rchnos t i l ibost v beztva-ré l idské malost i , z l idovost i mazaně sabotérská lst ivost bezmála l umpen-pro letářská a z bo jovn íka za svobodu universální anarch is t i cký nevázanec, podrývač každým c o u l e m své bytost i .

S jeho p ravou pods ta tou , jež by la ge-niální , ač v děsivé po loze " p o nás ať p ř i jde po topa" , se dvacátá léta mé ge-nerace d o k o n a l e m inu la . "

Desít i let í p r a k t i c k ý c h zkušenos t í s bo l šev i ckou a sově tskou verzí ko-m u n i s m u by la bo les tnou ško lou po -znání . Národ a hodně jeho in te lek tuá-lů, mezi n im i l i te rárn ích kr i t iků , nalé-havé po t řebova l i zažít ruský impor t na vlastní kůži , aby pozna l i nebezpečí svůdného po l i t i c kého p o d v o d u .

Dik tatura, k terá předst í ra la, že m i -lu je l idi t ím, že je zo t roč i la , se marně snaži la udělat m i lu j í c ího muže z t ra-g i ckého a zaho řk l ého autora . Hašek nenáviděl sko ro všechno : s t romy , květy, t rávu, dět i , buržoaz i i , přátele, ale hlavně, a skrze ně, nenáv idě l sám sebe.

Další pa radox je v tom, že k o m u n i s -t ičt í po l i t ic i a p ropagand is té se snaži l i z Haška a Švejka uděla t obraz a př í -k lad p ro dě ln íky a in te lek tuá ly j ako k ladného hrd iny . A le od počá t ku pa-desá tých let téměř každý čet l Švejka — pov innou če tbu na s t ředn ích ško-lách! — a s tovky Haškových h u m o r e -sek v m n o h a d í lech jeho seb raných sp isů — j inak. K o h r o m e n í by rok ra tů l id obrá t i l Švejka pro t i n im a přejal Haškovu masku předst í rání , lhaní a šizení, současné s os ten ta t i vn ím os lavováním hodnos tá řů . V "soc ia l i s -t i c kém" státě l id úspěšně použ i l me-tod osvědčených ve Švejkové o d p o r u k pánům habsburské monarch ie . H o d n é l idí zna lo Švejka zpamět i a m o h l o c i tovat celé pasáže, hodíc í se na posměch nových m o c i p á n ů a k pa-ra lyzování je j i ch popoháněčs tv í . Ha-šek — nih i l is ta a anarch is ta — se zno-vu osvědči l j ako bo jovník pro t i b lbost i ve všech s i tuacích, v n ichž bývalé sny se ukázaly jako p o u h é naivní i luze a na rudo natření by rok ra té se chova l i hůř než bývalé s tvůry zahníva j íc ího mocnářstv í .

H o s p o d y se zase staly s t řed i skem značného pi t i a p ro t i v ládn i v t ipy ob l i r benou zábavou po t l ačených . I úspěš-ný Haškův ž ivo top isec v t o m t o reži-mu, Radko Pyt l ík, to dozna l ve své knize Toulavé house:

"V menta l i tě p ražských h o s p o d se promí tá dů lež i tý rys národní povahy: humor . Nedosta tek perspekt iv a dě-j i nného řešení č iní vědomí českého č lověka odv is l ým na s lovním pro jevu. Sk lon k h u m o r n ě s e b e i r o n i c k é m u podání je ov l ivněn t řemi s to le t ími cizí nadv lády a opoz ic í národa k m o c e n -ské po l i t i cké praxi . H u m o r tak p o m á -há d r o b n é m u č lověku udržet si op t i -mismus a sebedůvěru i v těžké, bez-východné si tuaci . Ún ik d o řeči není ún ikem od pol i t iky. . . Smys lem p ro humor a h o s p o d s k ý m žvástem si l id vyvažuje zk lamání nad mizér i i svého hospodářského a po l i t i c kého pos ta-vení."

Zá l iby Čechů ve Švejkov i se tak sta-la dů lež i t ou součást í s t ře tnut í l idu s rež imem. Zprvu se to zdá lo být v po-

31

řádku : co škod i l o vykoř is ťování a o -h lupován í ná roda i m p o r t o v a n ý m sys-t é m e m , by lo v í táno j ako dů lež i tá sou-část bo je pro t i němu. Fe rd inand Pe-rou t ka ve svém p ro jevu k d o m o v u "Šve jk zde a d n e s " 18. ledna 1953 v rá-d iu S v o b o d n á Evropa proh lás i l :

" C o to z n a m e n á Švejk a šve jkov i -na? Šve jkov ina je ob rana bezmocné -ho ind iv idua , d r c e n é h o rozzu řeným s tá tn ím apará tem, Švejk je jed inec , k terý si dě lá legrac i z toho , c o nemů-že p řemoc i . Má lst ivá očka , j de na to po svém. Šve jkov ina je techn ika , jak j edna t s tyrani í . Švejk s vážnou tváří opaku je v ládní lež tak často, až každý ještě jasněj i vidí, že je to lež. Švejk je p rovoka t ivn í pok ry tec v době, která všechny nutí k pokry tec tv í . Švejk byl j e d n o m y s l n ě uznán léka řskou komisí za s l abomys lného , poněvadž stále vola l " A ť ž i j e císař Frant išek Josef l. l". O to je dnešní komun i s t i c ký režim méně in te l igentn í , že nedovede roz-poznat , c o je za t ím, když někdo bez ustání vo lá " A ť ž i j e Stal in, a ťž i j e Go t t -wa ld ! " . K d o znal Jaros lava Haška, ví, že vy tvoř i l pos tavu Švejka čás tečně pod le sebe. Když r. 1914 Rakousko vypovědě lo vá lku Srbsku, Hašek tak d l o u h o c h o d i l ko l em po l i ce jn ího ředi -telství a vola l " A ť ž i je Rakousko, ať zhyne Srbsko ! " , až ho zavřel i a obža-loval i p ro pobuřování . . . Nemůžete- l i j inak , tedy aspoň jako šve jk . To je ob rana b e z m o c n ý c h . A j e t o s k u t e č n ý boj . Ne jméně nebezpečná je ta lež, k terá je směšná. Dovedete- l i šve jko-váním uděla t v ládní lež směšnou , je to dob rá me toda . "

Časy se změn i l y . Nási l í trvá pří l iš d louho . An i Vacul ík ani Havel t eď v moc i b e z m o c n ý c h nevolaj í po švej-kování. Zdá se, že Švejk se nepozoro -vaně stal dů lež i t ou součást í sovětské p řevýchovy mas v š id i ly , pok ry t ce a bezcharak te rn í s labochy . Něko l ik let si už mluvč í p ro t i rež imní opoz ice stěžuj í na to, že v láda zkazi la lid. Švej-kův pos to j bezpá te řného darebáctví se stal t éměř n á r o d n í m prav id lem a rysem. Bo j T .G. Masaryka o duši ná-roda po to l i ka le tech sys temat i ckého lámání páteř í c iz ími a d o m á c í m i l um-py u m o c i se zdá být vě tš inou pro-hrán. r ,

" ' / d é f B

Eva von Rheinwald

Večerní procházka

Praha by la tmavá. Ul iční h l ídky dá-valy pozor , aby ani jeden paprsek světla nep ron i k l za temněním. Byla to opět jedna z e p o c h temna, do které se město zahal i lo ve svém smu tku . Psal se rok 1944.

Dav id se opa t rně rozh léd l než se odváži l vy j i t z d o m o v n í c h dveří. Po-zorně zkon t ro lova l u l ic i a také okna pro tě jš ího d o m u , jest l i se nějaký slídi l nedívá ze zhasnu tého poko je . N iko -mu se nedá věřit . In fekční c h o r o b a nenáv i s t i , záv is t i , p o m s t y c h t i v o s t i a z loby zase napadla l idstvo. Možná že je to něco jako herpes. Virus spi v těle a když se té lo oslabí, ob rana těla k lesne, v i rus se p robudí a začne svou zkázonosnou č innos t . A tak asi je to právě s v i rusem z loby a krve lačnost i , k terý spí v l idstvu a p ropuká, jakmi le se ob ranné si ly morá l ky a kon t ro ly ducha oslabí. Stačí, když nemoc pro-pukne v malé skup ině lidí, aby se ry-ch le rozšíř i la a zachvát i la celé náro-dy, ce lý svét. Ne jvyšš imu s tupn i one-mocněn í a e p i d e m i c k é m u rozšíření se říká světová válka.

David se zvo lna louda l tmavou ulicí a vdechova l noční vzduch, jako gu r - mán ochu tnává vzácné víno. Toh le je d ruhý ce losvětový záchvat v p o u h ý c h padesát i letech. Copak neexis tu je žádná léčba nebo prevence? Asi ne, j inak by už někdo dostal Nobe lovu cenu a l idé by nemusi l i hou fné umí-rat. David nechtě l myslet na umírání. Mysle l na život, na lásku. Pražské ja ro je kouzelné. V neděl i se l idé vyh rnou do ul ic a do parků, svátečně naladěni a svátečně nastro jeni . Na lav ičkách vysedávají penzisté, keři se baví sypá-ním v rabcům a pozorováním ko lem-j d o j d o u c í h o davu maminek s kočárky a mi lenců, kteří se marně snaží najít ně jakou opuš těnou lavičku. Kvete bez a kaštany se začínají bělat květy. Všechno voní svěžestí a vzrušením ze znovuzrození . Zvony vyzvání a svolá-vají l id k oslavě jara.

Davidovi začalo bít srdce vzruše-ním při té představě. Kol ik už je to let co byl napos ledy na Petříně. Zvony byly p roměněny v kanóny a místo mí-rumi lovného vyzváněni , duní smrt í a zkázou. Mír, pohoda, láska, všech-no zmizelo, j ako když ča rovným p rou tkem mávne.

David se zastavil, prorože zaslechl k roky. Někdo se blížil tmavou ulicí. Nejdř íve mu pud sebezáchovy velel přejít u l ic i a sp lynou t s něk te rým z tmavých por tá lů domovn í ch dveří. Anebo je lepší vrátit se d o m ů do j is to-ty svého poko je? To zamít l , p ro tože věděl, že ty č tyř i stěny na něho pada-ly, t isk ly ho k zemi, dus i ly a hroz i ly ho pohřbí t na věky. Věděl, že kdyby ne-

měl své kn ihy p lné básní a d o b r ý c h myš lenek , k te rými s těny denně p o d -píral, dávno už by se tak sta lo.

K roky se blíži ly a Dav id slyšel, že to ne jsou těžké boty vo jáka nebo muž -ský krok u l iční h l ídky, ale s tacca to dívčích botek. Neby lo čeho se bát. Dav id znovu s lastně vdech l noční jar -ní vzduch . Opře l se o s loup v p o d l o u -bí a zapos loucha l se do té h u d b y stře-víčků. A p ro tože byl pos lední d o b o u zvyk lý žít víc ve fantazi i než ve sku teč -nost i , začal si jen tak pro sebe říkat báseň, která se mu vynoř i la v pamět i .

Rozpomeň se Barbaro, p rše lo bez ustání na Brest t oho dne a ty jsi kráčela usměvavá, kvetoucí ,

okouz lená , zurčící jak stékal déšť

Nějaký muž se ukry l v pod loub í vykř ik l tvo je j m é n o Barbaro! a ty jsi k němu běžela dešt ivou u l ic i kvetoucí , okouz lená , zurčící a pak ses mu vrhla do náruče. . .

David se tak vžil do básně, že ze svého úk ry tu v pod loub í op ravdu za-volal "Barbaro ! " .

Dívka po lekaně uskoči la , ale nevrh- la se mu do náruče, jak scénář p ředp i -soval.

"Nebo j te se, s lečno," řekl David t iše a vys toup i l ze svého úkry tu . "Nech tě l jsem vás po lekat , opravdu, odpusť te . "

Dívka sí s u lehčením oddych la , když slyšela t ichý a téměř p rosebný mladý hlas. "Fuj, to jsem se lekla, já vás vůbec neslyšela jít."

"Šel jsem poma lu , " lhal David "a mám g u m o v é podrážky. A pak je tu tma jako v pyt l i . "

"Já vím, p ro to se bo j ím chod i t sa-ma. Vždycky od e lek t r iky u t íkám." Dívčin hlas zněl už k l idně a důvěř ivě.

"Vy někam pospícháte?" zeptal se opat rně David.

"An i ne, by la jsem u kamarádky a teď jdu d o m ů . T r o c h u j s m e s e zapo-vídaly."

"Jest l i chcete, dop rovod ím vás, abyste se nebála. Nemám n ikam na-mířeno," nabízel se David.

"A le co Barbara? Mysle la jsem, že na někoho čekáte a v té tmě jste si mě splet l . "

David se k ni poma lu př ibl íž i l . "Máte pravdu, že v té tmé na někoho nebo na něco čekám. Vždycky , když j sou l i-dé ve tmě tak na někoho čekají. Jako děti. Čekaj í na někoho, kdo př i jde a rozsvítí. Ale to nic..."

" M o c vám nerozumím. Kdo je tedy ta Barbara?" naléhala dívka.

Davida zali l p ř í jemný poc i t uspoko -jené mužské ješi tnost i . Zně lo to jako když dívka žárl i , p ro tože on pro ni ně-co znamená, protože ho mi lu je a ne-chce ho ztrat i t a nechce se o něho dě-lit.

"Snad nežárl í te," zasmál se David. "Barbara je dívka z básně, z básně o válce a lásce. Muž, k terého měla ráda

3 2

zahynul p ravděpodobně ve válce," vysvětloval ochotně David. "Neumím j i celou, j inak bych vám ji zareci to- val."

"Vy jste básník?" zeptala se a v je-j ím hlase zazněl obdiv.

"Ne, ale mám básně rád. ftíkají ve zkratce to, co člověk cítí. A vy?"

"Já taky," a po chvi lce rozpači tě dodala "já taky někdy píšu básničky. Jen tak, když je mi smutno . "

"Řekněte mi nějakou svou básnič-ku," vybídl j i David.

Dívka se vymlouvala, že si žádnou nepamatuje, ale po chvíl i svoli la.

"Pamatuj i si jen konec," řekla. "Až se třeba zase jednou uvidíme, př inesu vám ji celou.

Co uděláš Co uděláš až tě poš lou do války až tě př inutí vzít pušku do ruky až na tebe zařvou povel Co uděláš Vystřelíš na toho který je právě jako ty čte Puškina a Goetheho mi lu je svobodu a svou dívku rád by žil a miloval a místo toho tady musí stát naprot i tobě naprot i smrt i Co uděláš vystřelíš na něho nebo na sebe?"

Když skonči la, David ji vzal za ruku a stiskl ji na znameni díku. Šli mlčky. David cíti l její teplou, hebkou ruku ve své. Měl pocit , že ji ochraňuje, že jí dává j istotu v téhle hodině úzkosti. Cíti l se zase na chvíl i jako muž a ne ja-ko kluk, který se zamiloval do hry na schovávačku a neumi přestat. Hry jsou hezké, když je hrajete pro zábavu

a ne proto, že musíte. David si musí hrát na schovávačku. Kdyby ho na-šli...

Zatouži l jít s d ívkou na Petřín podí-vat se, jestl i už s t romy rozkvetly, jestl i tam ještě stojí Mácha zasněný, zapo-s louchaný do své písně, takže ani ne-slyší, co se kolem děje. David by to chtěl také tak udělat, aby neviděl a neslyšel, ale pud sebezáchovy byl sil-nější. V parku by je mohly zastavit hlídky, chtít průkazy... Cíti l se najed-nou za tu d ivku zodpovědný.

"Rád bych vás někam pozval," řekl, "ale..."

"Ale je pozdě, já vím," přeruši la ho dívka. "Můžeme se sejít někdy j indy, kdy chcete, třeba už v šest..."

V šest po válce u Kal icha, pomysle l si David, ale nahlas řekl: "To by by lo hezké — a jít na večeři, pak na Kampu a pak zapadnout někam do vinárny na Malé straně... a pak..." Nechal se zase unést fantazií. Cíti l d ívč inu ruku ve své, slyšel její hlas, viděl její s i luetu ve tmě vedle sebe, ale na jednou zatouži l vidět j i ve světle. Její oči, vlasy, ústa. Vidět ji živou, jak se na néj dívá s dů-věrou a očekáváním. " M o h u se na vás podívat?" vyhrkl . Dívka se zasmála. "Co byste na mně viděl? Nic zvláštní-ho na mně není. Ale když chcete, mám v kapse baterku." Podala mu ji.

David zamiř i l modré světlo na dív-čin obl ičej . Smějící se oči , světlé vlasy spadající volné na ramena, mal ičký nosik a t rochu rozpači tý úsměv. Byla to dívčí tvář. Díval se na ni beze slova a vrýval si j i do pamětí, aby si ji mohl vzít s sebou domů, do svého pokoje, do svých d louhých nocí a dní.

Blížící se kroky př iměly Davida ba-terku zhasnout.

"Ve čtvrtek si mě můžete proh léd-nout lépe. Počkám na vás před kni-hovnou," řekla dívka a podala mu ru-ku na rozloučenou. "Díky za dopro-vod a nashledanou ve čtvr tek."

Učíme se u nás demokracii... píše Západu PhDr Iva Vlčková z Uni-verzitní knihovny v Brně. "Je to úplně nový život bez zákazů, bez kontrol. Život na Západě neznáme, nevím, ja-ké máte možnosti, nechci vás obtěžo-vat. Bylo by dobré, kdyby o naší pro-sbě věděly krajanské spolky, mnozí vědci už některé odborné knihy ne-potřebují a u nás je jích zoufalý nedo-statek." To je závěr delšího dopisu Dr. Vlčkové, která prosí krajany o za-sláni knih a periodik Univerzitní kni-hovně v Brně, která je se svými 4 mili-ony svazků druhou největší knihov-nou v Československu. Knihovna se zaměřuje na historii, společensko-vědní' literaturu, literaturu lékařskou, zemědělskou a přírodovědnou. Kni-hovna má zájem také o odborné za-hraniční časopisy. Knihy můžete posílat na: Univerzitní knihovna Brno, Odděleni doplňnování, Kounicova 5-7, Brno 601 87, Czechoslovakia

Více praktických článků Nezlobte se, že nemám zájem o další předplatně vašeho časopisu. Nebaví mne ho už číst. Bydlím v USA už sed-mý rok, časopis jsem odebírala něko-lik let, ale málokdy jsem tam našla ně-co praktického, užitečného, co by no-vým přistěhovalcům aspoň trochu usnadnilo život v emigraci. Např. zmínka, co to je zelená karta, nebo že se musí vyplňovat formulář na taxy každý rok, že lze v USA studovat bez ohledu na věk lidi apod. nebo že exis-tuje podpora Welfare. Ke každé tako-vé informaci jsem se musela dopra-covat sama, trvalo to léta, než jsem poznala novou zem, byla jsem dlouho neinformovaná — zbytečně. A mys-lím že nejen já. Moje poznámky ne-berte jako obviňováni redakce Zápa-du, že může za neschopnost či nezna-lost emigrantů. Prostě více praktic-kých článků by u mne vzbudilo zájem o další předplatné vašeho časopisu.

Alena Česálková, USA

"Ve čtvrtek po válce U kal icha," za-šeptal David smutně a poslal dívce vzdušný pol ibek. Ne, nelhal. Neřekl přece který čtvrtek a po které válce. Čtvr tků je mnoho, právě tak jako vá-lek. Jen co ti tam řeknou, že už se na schovku nehraje, že všichni m o h o u vylézt ze svých úkrytů, pů jde ke kni -hovně a počká si na ni.

A ta hvězda, co ho dneska t lačí pod kabátem j im bude svítit nad hlavou.

•

33

Třetí dopis z Budějovic

Nedávno jsem byl p ros t ředn ic tv ím televize p ř í tomen mí t inku českých zemědělců , který byl o rgan izován ve značné šiři ver t ikální i hor izontá ln í , od federá ln ího min is t ra rezor tu, vete-r ináře Burského, přes družstevní ro l -níky až po s o u k r o m é zemědělce. Šla řeč o současném, tedy vel ice b ídném stavu v této ve ledůlež i té d isc ip l ině ná rodn ího hospodářstv í , o devastaci obhospoda řované půdy, o chemiza-ci, me l io rac ích , o ods t raněn i mezi či l i zce lování půdy , o nevyhovuj íc í tech-nice, kdy způsob hospodaření je pod-řízen vý robě mechan ismů , zatím po-dle r o z u m u by mělo být právě nao-pak, atd. atp.

Jsou to sku tečnost i , o k te rých se dávno ví a t e ď h o d n é mluví. Kecy a za-se kecy, však to znáš. A mně napadá, k č e m u by lo všechno to věděni , aka-dem ické vzděláni , k čemu byly o t i tu -lované vědecké t ýmy a práce vý-z k u m n ý c h ústavů — vše nad p o c h y b y nák ladné — když výs ledky jsou tak žalostné. A jak ze srabu ven, to ti ni-kdo nepoví! Dobře působ i l i souk romě hospodář íc i zemědělc i , pově tš inou kategor ie r o d i n n ý c h k lanů, které ne-ohnu la ani č ty ř ice t i le tá nepřízeň, ka-tegor ie lidí, kteří méně mluví, možná, že to ahi dob ře neumějí , ale znají dě-lat, rozhodovat , r iskovat a maj i vztah a lásku k půdě. Ty to nadmí ru důlež i té a po t řebné v lastnost i vymize ly vyko-řeněním pr ivátu. Šla řeč o majetku, který sebrala ko lekt iv izace padesá-t ých let. fiekl bych, že náhlý, ale ni-kol iv masový zá jem o navrácení ma-jetků, nepramení z touhy dřít od s lun-ka do s lunka, ale že je výs ledkem ne-znalost i a spekulace. Je jasné, že bu-doucnos t našeho zemědělství pove-de stejně přes zemědě lskou ve lkový-robu tak, jak je t o m u ve vyspě lých ze-mích Západu .

V J ihočeském kraj i napad lo přes dva mi l iony kub íků po lomu. Přes veš-keré nasazeni se letos dřevo z lesa ne-dostane. In fo rmace o práci v t om to ranku za naši j ižní hranicí j sou rozdí l -né, ba rozporup lné . Přesto zřete lné dochází k od l i vu pracovníků , k te rému Státní lesy čelí dost i chabě požadav-kem rozvázání p racovn ího p o m ě r u s dvouměsíčn í výpovědní lhů tou. Současná sku tečnost je taková, že vzh ledem k podmínkám, které j sou pro Čecha snové — marka je za pěta-dvacet ko run — je stav ve Spo lkové repub l ice nap lněn a bavorský p o l o m bude včas, tedy do rojení l ýkožrou ty zpracován. T o má pro nás tu ve lkou přednost , že od sousedů k nám brouk létat nebude.

S tvojí skepsi podep řenou o masiv-ní i n fo rmace a d o b r o u interpretac i , týkající se vývoje v republ ice, se vice rnéné ztotožňuj i . Zdá se, že nezatížený poh led zvenčí a ods tup umožňu j i re-álnější poh led Fa'ktem je, že vedeni

státu představu je kval i tat ivní v rcho l a směrem do lů l idské jakost i ubývá. Spousta l idi si ani žádné změny ne-přeje. p ro tože si uvědomu je v y o b c o -vání z dosavadn ího p o h o d l n é h o a ne-ná ročného zaměs tnaneckého ž ivota se spous tou d r o b n ý c h j is tot .

To, že se je lo na v rub b u d o u c í c h generac i , že se przni la př í roda a vše-chno ostatní také - to sotva k o m u va-dí. Samozře jmé! Ž i jeme svůj ž ivot a jen jeden a jednou . Př i tom je jasné, že chceme- l i něco zachrán i t nebo do-konce zlepši t , je nu tné mít nadosobní zřetele a předřadi t je před zřetele a zá jmy par t iku lární . První garn i tu ra progres ivn ích sil sestává z podn ikav -ců a chy t ráků , a to není ni jak povzbu-zující. Př ipočteš- l i ná rodnos tn í a j iné nesnášen l i vos t i , j s o u d ů v o d y ke skepsi nabí ledni .

Ach jo, ti l idé naší doby. . . Dávej j im demokrac i i — rozhazuj perly... Moh l bych psát dále a více, ale nějak mi to nedává smysl . Ste jně máš mater iá lu pro svoje posto je nadbytek. Květen 1990 Pavel

Diskriminace západních turistů Zasílám s velkým zpožděním před-platné na dva roky a doufám, že vlna něžnosti neodplavi všechny objektiv-ní články o Československu ze strá-nek Západu. Po návštěvě Českoslo-venska jsem náhle pochopil mé ka-nadské přátele, kteří považuji svou návštěvu Československa za ztrace-ný čas. Dokud bude Československo diskriminovat zapadni turisty, devizo-vá blokáda by měla pokračovat. Jinak budeme donekonečna podporovat armádu drzých zahalečů v hotelech, restauracích, turistických kancelá-řích, směnárnách, v pozemní a letec-ké dopravě, zkrátka všude tam, kam západní turista vkroči.

K. Hamtak. Kanada

šekové svízele v Řecku O m l o u v á m e se za pozdní zasláni bankovn ího šeku (předp la tné na dal-ší dva roky). Věřte, že nás k tomu otá-leni nevedlo nic jiného než hrůza z procedur, které budeme muset pod-stoupit, abychom dostali do rukou onen kýžený šek. Neodpustime si, abychom vám to nepopsali. Nuže tyto šeky k platbám do zahraničí lze zís-kat pouze u Štátni banky Řecka a jen v některých jejich pobočkách. Banka žádá oficiálni doklad od zahraničního vydavatele, že si v zahraničí něco ob-jednáváte. kolik to stoji a čim vice ra-zítek tim lip. Nám posloužila vaše upomínka o předplatně. Nedostatek razítek byl přehlédnut diky tomu, že to nedokázali přečíst. Přesto byla za-ložena dg složky a nepochybně ar-chivována. Potě příslušný úředník vy-počítá kolik je to v drachmách a pošle vás na daňový úřad, abyste zaplatili tříprocentní daň z oné inkriminované

částky. Zde ve trojím vyhotoveni vy-plníte co, jak, proč, kdo, odkud a ko-lik. Zaplatíte, dva formuláře se zaar- chivuj/' a s jedním vás propusti zpět do banky. Odevzdáte je a na oplátku vám vydají žádost k vyplnění. Vyplňujete, úředník také vyplňuje zas jiný papír — dvoji či troji vyhotoveni — a se vším tím vás pošle zaplatit jinam. Zaplaťte — všude mimochodem fronty — a po-šlou vás shánět ještě jakési dva další podpisy a spoustu razítek. Seženete, oni si tu složku papírů nechají a vám odevzdají cosi podobného nálepce na pivní láhev — šek — a jeden papir k tomu. Zbývá zajit na poštu a dopo-ručené zaslat. Vyčerpán a znechu-cen. Úřední šiml si báječně tloustne a já bych vás rád ujistil, že ne pro každý časopis bychom byli ochotni ho krmit.

G. Barbajannis, Řecko

Staří přátelé? Sametová revoluce skutečně způso-bila hodně zázraků. Například Ivana Trumpová se najednou hlási ke své-m u češstvi. Miloš Forman teď píše v New York Times o Václavu Havlovi ja-ko svém nejlepšim příteli z mládí. V československých novinách a ča-sopisech teď pravidelně čteme a vidí-me obrázky těchto dvou přátel. Velmi by mne zajímalo, kdy. kde a jak se Mi-loš Forman slovem či činem před lis-topadem 89 kpřátelstrvis Havlem při-hlásil. Podepsal kdy nějakou petici či nějaký protest proti jeho pronásledo-vání? Navštívil ho někdy za svých častých návštěv Československa v době normalizace? Moc bych ocenila takovou informaci.

Karla Vašková, USA

— ETT

PŘEDPLAŤTE ZÁPAD svým přátelům,

příbuzným a známým v československu