150 150 let stolice let stolice deskriptivní deskriptivní

geometrie na pražské geometrie na pražské technicetechnice

Jaroslav ČernýJaroslav Černý

Katedra matematikyKatedra matematiky

Fakulta stavební ČVUT v PrazeFakulta stavební ČVUT v Praze

Doba Christiana Willenberga a Doba Christiana Willenberga a Jana Petra hraběte StrakyJana Petra hraběte Straky

1700 - 17301700 - 17301705 Willenberg (13. 2. 1676 – 1731) žádá císaře Josefa I1705 Willenberg (13. 2. 1676 – 1731) žádá císaře Josefa I

18. ledna 1707 - Císařský reskript, že smí vyučovati a 18. ledna 1707 - Císařský reskript, že smí vyučovati a zemské stavy uhradízemské stavy uhradí

9. listopadu 1717 zřizuje stavovský zemský 9. listopadu 1717 zřizuje stavovský zemský výbor výuku pro 12 studentůvýbor výuku pro 12 studentů

3.3. března března 1718 se jich přihlásilo 91718 se jich přihlásilo 9

p. hrabě Michnap. hrabě Michna, , p. baron z Ramzovap. baron z Ramzova, , p. p. NagroniNagroni, , pan z Trippenbachupan z Trippenbachu, , pan z pan z LažanskýchLažanských, , pan z Bukovskýchpan z Bukovských, , MathiadesMathiades, , CassinisCassinis, , HoeringHoering

A co hrabě Straka ?A co hrabě Straka ?

• 1710 závěť 1710 závěť Idea: Idea:

Realizovat akademii v Praze podobnou Realizovat akademii v Praze podobnou dolnorakouské stavovské akademii ve Vídni dolnorakouské stavovské akademii ve Vídni (1689), a šlechtické akademii v Lehnici (1708)(1689), a šlechtické akademii v Lehnici (1708)

Panství Janovice, Okrouhlice, Libčany a domy na Panství Janovice, Okrouhlice, Libčany a domy na Malé StraněMalé Straně

1814 – 199 156 zl., 30 kr1814 – 199 156 zl., 30 kr1884 – 1 460 730 zl. 41 kr1884 – 1 460 730 zl. 41 kr1903 – 6 686 290 korun1903 – 6 686 290 korun1896 je Strakova akademie otevřena 1896 je Strakova akademie otevřena

A doba ?A doba ?

• Války o dědictví španělské, obsazen Války o dědictví španělské, obsazen Gibraltar Angličany, v RU přichází Gibraltar Angličany, v RU přichází Karel VI s pragmatickou sankcíKarel VI s pragmatickou sankcí

• 17201720 V Paříži je založena druhá V Paříži je založena druhá stavovská inženýrská organizace stavovská inženýrská organizace Corps ingenieurs Corps ingenieurs (1647 Acad. royale de architect.)(1647 Acad. royale de architect.)

• 17471747 Ecole Nationalle de Ponts et Ecole Nationalle de Ponts et ChausséesChaussées

• 17481748 ženijní škola v Méziers ženijní škola v Méziers

O 100 let pozdějiO 100 let pozdějiFrantišek Josef rytíř GerstnerFrantišek Josef rytíř Gerstner

* * 17561756

†† 18321832Studuje na pražské univerzitě u profesorůStuduje na pražské univerzitě u profesorů

Wydry, Tesánka a SteplingaWydry, Tesánka a Steplinga

Astronomie, praktická geometrie,Astronomie, praktická geometrie,

Strojírenství, stavitelstvíStrojírenství, stavitelství

Profesor matematiky na univerzitěProfesor matematiky na univerzitě

Ředitel Ředitel Královského českého Královského českého

technického učiliště v Prazetechnického učiliště v Praze

10. 11. 1806 Kr10. 11. 1806 Kráálovsklovskéé ččeskeskéé stavovsk stavovskéé technicktechnickéé u uččiliiliššttěě

106 studentů106 studentů3 leté studium3 leté studium

• Důležitost předmětů zvýrazněna podmínkami Důležitost předmětů zvýrazněna podmínkami praxe. praxe. Příklad Příklad : : Min. veřejných prací (1847) požaduje, aby na Min. veřejných prací (1847) požaduje, aby na místo horního eléva měl adept složeny zkoušky z místo horního eléva měl adept složeny zkoušky z MM (vyšší) (vyšší), F, DG, mineralogie, mechaniky, chemie , F, DG, mineralogie, mechaniky, chemie a paleontologie.a paleontologie.

• Zkoušet může jen profesorZkoušet může jen profesor (souvisí s existencí (souvisí s existencí příslušné katedry = stolice)příslušné katedry = stolice), zkoušky soukromých , zkoušky soukromých docentů se neuznávají.docentů se neuznávají.

ChristianChristian DopplerDoppler

1803 – 18541803 – 1854

18351835 profesor matematiky a kupeckého profesor matematiky a kupeckého

knihvedení na stavovské reálceknihvedení na stavovské reálce

1836/371836/37

Přednášky o vyšší matematice proPřednášky o vyšší matematice pro

zvláštní technické účelyzvláštní technické účely

9.12.1837 je dvorská komise zakázala9.12.1837 je dvorská komise zakázala

Ať studenti chodí na univerzituAť studenti chodí na univerzitu

11. 5. 183911. 5. 1839

Stolice elementární matematikyStolice elementární matematiky

a praktické geometriea praktické geometrie

1840 - 18501840 - 1850

• Vyšší matematika (Vyšší matematika (kalkuluskalkulus) – ne) – ne• DeskriDeskriptivní geometrie – ne, ptivní geometrie – ne, přednáší se přednáší se

strojnické rýsovánístrojnické rýsování

• 1840 prof. Wersin 1840 prof. Wersin

„„zjišťuje při výuce zjišťuje při výuce

mechaniky“, že studenti mechaniky“, že studenti

nemají základní vědomostinemají základní vědomosti

z deskriptivní geometrie.z deskriptivní geometrie.

První učitelé deskriptivní První učitelé deskriptivní geometriegeometrie1840-441840-44 Václav de LaglioVáclav de Laglio1844-47 1844-47 Jan SochorJan Sochor1847-49 1847-49 Čeněk HausmannČeněk Hausmann1849-521849-52 Karel WiesenfeldKarel Wiesenfeld

Průmětnictví, stíny, aplikace ve strojnictvíPrůmětnictví, stíny, aplikace ve strojnictví

Leblanc: Choix de modéles appliquées a l´enseignement du Leblanc: Choix de modéles appliquées a l´enseignement du dessins des dessins des machines.machines.

1843 – návrh na reorganizaci Ústavu, který obsahoval m.j.1843 – návrh na reorganizaci Ústavu, který obsahoval m.j.- ustavení stolice vyšší matematikyustavení stolice vyšší matematiky- ustavení stolice popisné geometrie ustavení stolice popisné geometrie - zajištění výkladů česky i německyzajištění výkladů česky i německy

1848 – počty studentů 1848 – počty studentů Univerzita - 2155, Univerzita - 2155, Technika – 1485, reálka při technice 442Technika – 1485, reálka při technice 442

revolurevoluční požadavkyční požadavky – polytechnika fakultou univerzity – polytechnika fakultou univerzity- rozvolnění studia (povinné předměty slyšeti - rozvolnění studia (povinné předměty slyšeti pořádkem a pořádkem a časem každému vhodným)časem každému vhodným)požadavky učitelůpožadavky učitelů – ne závěrečné zkoušky, zkoušení velkého počtu – ne závěrečné zkoušky, zkoušení velkého počtu studentůstudentů

• Velký počet posluchačů je vadou, nejenže ohrožují zdraví Velký počet posluchačů je vadou, nejenže ohrožují zdraví přednášejícího, který musí, mimo jiné, překonati šum jejich. Velký přednášejícího, který musí, mimo jiné, překonati šum jejich. Velký počet žactva i studentstva překročil již jisté maximum, veškeré počet žactva i studentstva překročil již jisté maximum, veškeré pedagogické prostředky, kterých přednášející může použít, stávají se pedagogické prostředky, kterých přednášející může použít, stávají se ilusorními. Domácí úkoly nemohou být řádně revidovány, opisování ilusorními. Domácí úkoly nemohou být řádně revidovány, opisování stává se všeobecným a provozuje se hromadně. Sborové zkoušky stává se všeobecným a provozuje se hromadně. Sborové zkoušky nemohou býti provozovány, musily by se omeziti na menší počet nemohou býti provozovány, musily by se omeziti na menší počet posluchačů, který by neměl přestoupiti jisté množství, asi 25, má-li být posluchačů, který by neměl přestoupiti jisté množství, asi 25, má-li být zkouška měřítkem vědomostí. Při vší vynaložené snaze je jisto, že ne zkouška měřítkem vědomostí. Při vší vynaložené snaze je jisto, že ne všech 250 posluchačů, ale jen přibližně polovina jich úspěšný pokrok všech 250 posluchačů, ale jen přibližně polovina jich úspěšný pokrok prokáže.prokáže.Ve vyšší mathematice jest zapsáno 117 posluchačů řádných, jejich Ve vyšší mathematice jest zapsáno 117 posluchačů řádných, jejich pozornost je přiměřená a chování bezúhonné. Při jediné dosavadní pozornost je přiměřená a chování bezúhonné. Při jediné dosavadní písemné zkoušce na vyhledávání maxim a minim prokázán byl písemné zkoušce na vyhledávání maxim a minim prokázán byl výsledek zcela neuspokojující, neboť část posluchačstva neuznává za výsledek zcela neuspokojující, neboť část posluchačstva neuznává za nutné studovati předmět ten hned od počátku studijního roku.nutné studovati předmět ten hned od počátku studijního roku.

30.4.1852 – Stolice vyšší matematiky30.4.1852 – Stolice vyšší matematiky

Karel JelinekKarel Jelinek

1822 – 18761822 – 187642 vědeckých pojednání, 6 samostatných spisů42 vědeckých pojednání, 6 samostatných spisů

Poslanec zemského sněmuPoslanec zemského sněmu

Od 1863 ředitel centrálního meteorologického Od 1863 ředitel centrálního meteorologického

ústavu ve Vídni ústavu ve Vídni

Spolu s Kořistkou, Skuherským se snaží Spolu s Kořistkou, Skuherským se snaží

o změny učebních osnovo změny učebních osnov

Hrabě Lev z ThunůHrabě Lev z Thunů

1811 – 18881811 – 1888

Místodržící v roce 1848Místodržící v roce 1848

Ministr vyučování 1849 – 1860Ministr vyučování 1849 – 1860

Nařídil založení 1. české reálky,Nařídil založení 1. české reálky,

Zasadil se o reorganizaci gymnáziíZasadil se o reorganizaci gymnázií

a reáleka reálek

Podpořil vznik české technikyPodpořil vznik české techniky

Nařídil, aby jediným kriteriem přiNařídil, aby jediným kriteriem při

rozhodování o přijímání učitelů univerzityrozhodování o přijímání učitelů univerzity

byla vědecká prácebyla vědecká práce

19.7.185419.7.1854 Ustavena stolice deskriptivní Ustavena stolice deskriptivní geometriegeometrie16.8.1854 16.8.1854 Profesor Profesor Rudolf SkuherskýRudolf Skuherský1828 – 18631828 – 1863

1844 – přichází studovat na polytechniku1844 – přichází studovat na polytechniku

v Praze (Doppler, Wersin, Zippe)v Praze (Doppler, Wersin, Zippe)

1845 – 48 hospodářský úředník1845 – 48 hospodářský úředník

1848 – vrací se na studia1848 – vrací se na studia

1848/49 DG učí Jelinek,1848/49 DG učí Jelinek,

Pomáhají R. S. a Josef HlávkaPomáhají R. S. a Josef Hlávka

1849 – 1850 Vídeň1849 – 1850 Vídeň

1852 – mř.prof. DG Praha1852 – mř.prof. DG Praha

1860 poslanec zemského sněmu1860 poslanec zemského sněmu

9.10.1863 – záškrt9.10.1863 – záškrt

Skuherského nadace Skuherského nadace

Die orthographische ParalellperspektiveDie orthographische Paralellperspektive, Sitsungsber. der kais. , Sitsungsber. der kais. Akademie der Wissen., sv. 5, 1850Akademie der Wissen., sv. 5, 1850

Die Theorie der Teilungspunkte als Beitrag zur Lehre von der Die Theorie der Teilungspunkte als Beitrag zur Lehre von der

freien Perspektivefreien Perspektive, tamtéž, sv. 7, 1851, tamtéž, sv. 7, 1851

Die orthographische ParalellperspektiveDie orthographische Paralellperspektive, 1855, Praha, 1855, Praha

Die Methode der orthogonalen Projektion auf zwei Ebenen,Die Methode der orthogonalen Projektion auf zwei Ebenen,

die keinen rechten Winkel miteinender einschlessen, alsdie keinen rechten Winkel miteinender einschlessen, als

Grundlage fuer jede auf dem Principe der orthogonalenGrundlage fuer jede auf dem Principe der orthogonalen

Projektion beruhende perspektivische Projektionsart oderProjektion beruhende perspektivische Projektionsart oder

Parallel-PerspektiveParallel-Perspektive, Abh. Der k. boehm. Gesell. Der, Abh. Der k. boehm. Gesell. Der

Wissen., 1858 Wissen., 1858

Program Skuherského Program Skuherského přednášek: přednášek:

Popisné měřictvíPopisné měřictví• Zobrazení útvarů, různé promítací metody, úlohy Zobrazení útvarů, různé promítací metody, úlohy

týkající se bodu, přímky a roviny, aplikace na týkající se bodu, přímky a roviny, aplikace na hornické měřictví a krystalografii.hornické měřictví a krystalografii.

• Křivky.Křivky.• Plochy rozvinutelné, otočné, obalové, zborcené.Plochy rozvinutelné, otočné, obalové, zborcené.• Plochy druhého stupně včetně rovnicPlochy druhého stupně včetně rovnic• Sférická trigonometrieSférická trigonometrie• Určení stínu v pravoúhlém promítání, intenzita Určení stínu v pravoúhlém promítání, intenzita

osvětleníosvětlení• Středové promítání, volná perspektiva, vzdušná Středové promítání, volná perspektiva, vzdušná

perspektivaperspektiva• Katoptrické promítání, anamorfózyKatoptrické promítání, anamorfózy

Kurz 2: stereotomie, gnómónika (sluneční hodiny), Kurz 2: stereotomie, gnómónika (sluneční hodiny), šikmé šikmé klenby, šikmé mosty klenby, šikmé mosty

Skuherského metodaSkuherského metoda

Konkurz na místo profesora DG, 29.1.1864:Konkurz na místo profesora DG, 29.1.1864:Jiří Zach, Rafael Morstadt, Jan Pilař, Čeněk ChocholoušekJiří Zach, Rafael Morstadt, Jan Pilař, Čeněk ChocholoušekOddělení českých a německých přednášekOddělení českých a německých přednášekNěmecké přednášky: Vilhelm Fiedler, 1867 K. KNěmecké přednášky: Vilhelm Fiedler, 1867 K. Küpperüpper

František Tilšer František Tilšer (Tilscher)(Tilscher)

1825 – 19131825 – 1913Studium: G – OlomoucStudium: G – Olomouc

Právnická fak. OlomoucPrávnická fak. Olomouc vojenská dráhavojenská dráha

1854 – Voj. Akademie Louka u Znojma1854 – Voj. Akademie Louka u Znojma1856 (?) bohatě se oženil1856 (?) bohatě se oženil1864 profesura DG v Praze1864 profesura DG v Praze1895 – do výslužby1895 – do výslužbyPoslanec říšského sněmu, zemského sněmu,Poslanec říšského sněmu, zemského sněmu,1870/71 rektor polytechniky1870/71 rektor polytechnikyTilšrovou zásluhou jsou na polytechniceTilšrovou zásluhou jsou na polytechniceVrchlický, Sládek, TyršVrchlický, Sládek, Tyrš

Die Lehre der geometrischen Die Lehre der geometrischen Beleuchtungskonstruktionen und deren Anwendung Beleuchtungskonstruktionen und deren Anwendung auf das technische Zeichnen,auf das technische Zeichnen, Wien 1862 (?) Wien 1862 (?)

System der technisch-malerischen PerspektiveSystem der technisch-malerischen Perspektive, 1866, 1866Vědecké základy kreslitelství a malířstvíVědecké základy kreslitelství a malířství, 1866, 1866Grundlagen der IkonognosieGrundlagen der Ikonognosie, KČSN, 1878, Praha, KČSN, 1878, PrahaK úvodu do základů deskriptivní geometrieK úvodu do základů deskriptivní geometrie, ČPM, 1881-, ČPM, 1881-

1883, 80 stran, 1883, 80 stran, Politické spisyPolitické spisy

Přednášky: Organická geometrie formyPřednášky: Organická geometrie formyAsistenti: Josef Šolín, Rafael Morstadt Asistenti: Josef Šolín, Rafael Morstadt Modely pro výstavu v Paříži a Londýně, 900 zl. Vlastní Modely pro výstavu v Paříži a Londýně, 900 zl. Vlastní náklad, „ probendil manželčino jmění “.náklad, „ probendil manželčino jmění “.

Tilšerova plochaTilšerova plocha – translační plocha kruho-kruhová,– translační plocha kruho-kruhová, Csánova báň, Csánova báň, pruská placka pruská plackaTilšerovy tabulky pro intenzitu osvětlení, KKK, str. 622Tilšerovy tabulky pro intenzitu osvětlení, KKK, str. 622

ČeskáČeská PruskáPruská

Eduard Weyr, 1852 - 1903Eduard Weyr, 1852 - 1903

Nebyl profesorem DGNebyl profesorem DG

Studuje v GStuduje v Götingen, ötingen, PařížiPaříži

Přednáší Geometrii polohy 1878 – 1903Přednáší Geometrii polohy 1878 – 1903

1881 – profesor na technice, odmítá řadu1881 – profesor na technice, odmítá řadu

nabídek ze zahraničí nabídek ze zahraničí

1884/85, 1890/91 rektor polytechniky1884/85, 1890/91 rektor polytechniky

Člen KČSN, 1870, 22 letČlen KČSN, 1870, 22 let

1874 – člen vídeňské cís. Akademie1874 – člen vídeňské cís. Akademie

Zakladatel JČMFZakladatel JČMF

Skoro 100 prací (Bečvář 94) Skoro 100 prací (Bečvář 94)

Josef Šolín, 1841 - 1912Josef Šolín, 1841 - 1912

1864 – dokončil studia na technice a univerzitě (studuje přírodní 1864 – dokončil studia na technice a univerzitě (studuje přírodní vědy)vědy)4 roky pracuje jako asistent prof. Tilšera4 roky pracuje jako asistent prof. Tilšera

Zkouška učitelské způsobilosti M, DGZkouška učitelské způsobilosti M, DGOdchází na 2 roky na reálkuOdchází na 2 roky na reálku

1870 – docent grafické statiky, stereotomie1870 – docent grafické statiky, stereotomiePřednáší Geometrii polohy a stereotomii Přednáší Geometrii polohy a stereotomii

Stojí u založení ČMTStojí u založení ČMT

V průběhu celé vědecké kariery jak práceV průběhu celé vědecké kariery jak prácez geometrie, tak statiky a pružnosti z geometrie, tak statiky a pružnosti Šolínova medaile – nejvyšší ocenění FSvŠolínova medaile – nejvyšší ocenění FSv(současnost)(současnost)

Karel Pelz nebo Bedřich Karel Pelz nebo Bedřich ProcházkaProcházka

189518951893 Tilšrovy přednášky supluje B. Procházka1893 Tilšrovy přednášky supluje B. Procházka

1895 – konkurz na místo profesora, dva uchazeči B. 1895 – konkurz na místo profesora, dva uchazeči B. Procházka, K. PelzProcházka, K. Pelz

Spory v konkurzní komisiSpory v konkurzní komisi

Pelz – Šolín, WeyrPelz – Šolín, Weyr

Procházka – Velflík, VávraProcházka – Velflík, Vávra

Hlasování celého profesorského sboru: Pelz:Procházka = 11 : 9Hlasování celého profesorského sboru: Pelz:Procházka = 11 : 9

Argumenty:Argumenty:

Pelz : + odbornost, - neumí českou terminologiiPelz : + odbornost, - neumí českou terminologii

Procházka : + už to učí, - není tak velký odborníkProcházka : + už to učí, - není tak velký odborník

Karel Pelz, 1845 - 1908Karel Pelz, 1845 - 1908

Absolvent rakovnické reálky, 1864Absolvent rakovnické reálky, 1864

Studuje na pražské polytechnice – Tilšer, Fiedler. Seznamuje Studuje na pražské polytechnice – Tilšer, Fiedler. Seznamuje se s br.se s br.

WeyryWeyry

1869 – Ústav pro meteorologii ve Vídni1869 – Ústav pro meteorologii ve Vídni

1870 – asistent prof. K1870 – asistent prof. Küpperaüppera na německé technice na německé technice

1876 – Graz, zde 1878 mř. Prof, 1881 profesor DG1876 – Graz, zde 1878 mř. Prof, 1881 profesor DG

1891, 1896 – nabídka z Vídně, odmítl1891, 1896 – nabídka z Vídně, odmítl

1896 – Praha1896 – Praha

1904 – c. k. dvorní rada1904 – c. k. dvorní rada

Vybrané Pelzovy práceVybrané Pelzovy práce34 p34 půůvodnvodníích vch věědeckdeckýých pracch pracííPelzovy vPelzovy větyěty

1871 – Die Central- und Parallelprojekzion der Fl1871 – Die Central- und Parallelprojekzion der Flächen zweiten Grades ächen zweiten Grades auf eine Kreisschnittebene, Grunert´s Archiv Math. und Phys.auf eine Kreisschnittebene, Grunert´s Archiv Math. und Phys.

18718777 – – Über eine allgemeine Bestimmungsart der Brennpunkte von Über eine allgemeine Bestimmungsart der Brennpunkte von Konturen der Flächen zweiten Grades, Sitzber. der k. Und k. Konturen der Flächen zweiten Grades, Sitzber. der k. Und k. Akademie, Wien Akademie, Wien ((Pelzova vPelzova věta)ěta)

Steiner-Pelzova parabolaSteiner-Pelzova parabola

1872 – 1872 – Über die Achsenbestimmung der Kegelschnitte, dttoÜber die Achsenbestimmung der Kegelschnitte, dtto

O axonometriiO axonometrii

1880 - Zur wisseschaft1880 - Zur wisseschaftllichen Behandlung der orthogonalen ichen Behandlung der orthogonalen Achsonometrie, dttoAchsonometrie, dtto

Sobotka, J., O životě a činnosti Karla Pelze, ČPM, 1910, r 39, s. 433 - Sobotka, J., O životě a činnosti Karla Pelze, ČPM, 1910, r 39, s. 433 - 460 460

Steinerova věta: Tečna, normála v libovolném bodě kžs a osy Steinerova věta: Tečna, normála v libovolném bodě kžs a osy kuželosečky určují parabolu, jejíž dotykový bod na normále je kuželosečky určují parabolu, jejíž dotykový bod na normále je středem křivosti kuželosečky v tomto bodě.středem křivosti kuželosečky v tomto bodě.

Steiner – Pelzova parabola:Steiner – Pelzova parabola:

Steinerova věta: Tečna, normála v libovolném bodě kžs a osy Steinerova věta: Tečna, normála v libovolném bodě kžs a osy kuželosečky určují parabolu, jejíž dotykový bod na normále je kuželosečky určují parabolu, jejíž dotykový bod na normále je středem křivosti kuželosečky v tomto bodě.středem křivosti kuželosečky v tomto bodě.

Steinerova věta: Tečna, normála v libovolném bodě kžs a osy Steinerova věta: Tečna, normála v libovolném bodě kžs a osy kuželosečky určují parabolu, jejíž dotykový bod na normále je kuželosečky určují parabolu, jejíž dotykový bod na normále je středem křivosti kuželosečky v tomto bodě.středem křivosti kuželosečky v tomto bodě.

Steinerova věta: Tečna, normála v libovolném bodě kžs a osy Steinerova věta: Tečna, normála v libovolném bodě kžs a osy kuželosečky určují parabolu, jejíž dotykový bod na normále je kuželosečky určují parabolu, jejíž dotykový bod na normále je středem křivosti kuželosečky v tomto bodě.středem křivosti kuželosečky v tomto bodě.

Steinerova věta: Tečna, normála v libovolném bodě kžs a osy Steinerova věta: Tečna, normála v libovolném bodě kžs a osy kuželosečky určují parabolu, jejíž dotykový bod na normále je kuželosečky určují parabolu, jejíž dotykový bod na normále je středem křivosti kuželosečky v tomto bodě.středem křivosti kuželosečky v tomto bodě.

Steinerova věta: Tečna, normála v libovolném bodě kžs a osy Steinerova věta: Tečna, normála v libovolném bodě kžs a osy kuželosečky určují parabolu, jejíž dotykový bod na normále je kuželosečky určují parabolu, jejíž dotykový bod na normále je středem křivosti kuželosečky v tomto bodě.středem křivosti kuželosečky v tomto bodě.

Zajímavosti Zajímavosti (1895-1900)(1895-1900)

• 60% posluchačů nesložilo zkoušky v termínu (60% posluchačů nesložilo zkoušky v termínu (jediný opravný jediný opravný termín povoluje rektor za poplatek 5 zl.), 1895termín povoluje rektor za poplatek 5 zl.), 1895

• 50% polsuchačů nesložilo zkoušku z DG,189550% polsuchačů nesložilo zkoušku z DG,1895

• Převážná většina posluchačů nestuduje žádný další jazykPřevážná většina posluchačů nestuduje žádný další jazyk

• Matematika – 7+1, 7+1,5+1,5+1, podle některých historiků Matematika – 7+1, 7+1,5+1,5+1, podle některých historiků má M vyšší vědeckou úroveň než na univerzitě (Weyr, má M vyšší vědeckou úroveň než na univerzitě (Weyr, Lerch, Pánek, Blažek)Lerch, Pánek, Blažek)

• Deskriptivní geometrie 5+10, 5+10, od 1900 5+6, 4+6Deskriptivní geometrie 5+10, 5+10, od 1900 5+6, 4+6

Tilšerův popis předmětu byl velmi obsáhlý. Tilšerův popis předmětu byl velmi obsáhlý.

Pelzův popis: Promítání orthogonální, orthogonální a Pelzův popis: Promítání orthogonální, orthogonální a klinogonální axonometrie, promítání centrálné. klinogonální axonometrie, promítání centrálné. Konstruktivní theorie technicky důležitých ploch.Konstruktivní theorie technicky důležitých ploch.

• Geometrie polohy 3+0Geometrie polohy 3+0

• Stereotomie 2+3,1+3Stereotomie 2+3,1+3

• 1907/09 2611 posluchačů, 705 nových, nestačí jedna 1907/09 2611 posluchačů, 705 nových, nestačí jedna profesura DGprofesura DG

Bedřich Procházka 1855 - 1934Bedřich Procházka 1855 - 1934

• 1894 soukromý docent, učí na karlínské reálce, od 1893 1894 soukromý docent, učí na karlínské reálce, od 1893 supluje za prof. Tilšerasupluje za prof. Tilšera

• 1895 neúspěšný konkurz na místo profesora, působí na 1895 neúspěšný konkurz na místo profesora, působí na několika českých středních školáchněkolika českých středních školách

• 1897 Ředitel reálky v Náchodě1897 Ředitel reálky v Náchodě

• 1904 profesura v Brně, po prof. Sobotkovi, který odešel do 1904 profesura v Brně, po prof. Sobotkovi, který odešel do PrahyPrahy

• 1908 profesura v Praze1908 profesura v Praze

• 1909/10 rektor1909/10 rektor

• C.k. vrchní císařský radaC.k. vrchní císařský rada

• Kinematika, zobrazovací metody, … 52 pracíKinematika, zobrazovací metody, … 52 prací

• 1909 DG pro vysoké školy technické (s Jarolímkem) 1909 DG pro vysoké školy technické (s Jarolímkem)

Vincenc Jarolímek 1843 - 1921Vincenc Jarolímek 1843 - 1921

• 1863 studuje na technice strojnictví1863 studuje na technice strojnictví

• 1867 reálka v Písku1867 reálka v Písku

• 1890 ředitel reálky v Hradci Králové1890 ředitel reálky v Hradci Králové

• 1904 zemský školní inspektor1904 zemský školní inspektor

• 1905 habilitace – syntetická geometrie1905 habilitace – syntetická geometrie

• 1907 profesura v Praze1907 profesura v Praze

• 1915 penzionován1915 penzionován

Josef KounovskýJosef Kounovský 1878 - 1949 1878 - 1949• 1900 zeměměřičský inženýr1900 zeměměřičský inženýr

• 1898 – 1900 studuje matematiku na univerzitě1898 – 1900 studuje matematiku na univerzitě

• 1908 – 1909 studuje ve Švýcarsku1908 – 1909 studuje ve Švýcarsku

• 1912 habilitace deskriptivní geometrie1912 habilitace deskriptivní geometrie

• 1923 supluje za B. Procházku1923 supluje za B. Procházku

• 1927 – profesura na VŠ strojní a elektrotechnické, přednáší 1927 – profesura na VŠ strojní a elektrotechnické, přednáší i pro zeměměřičei pro zeměměřiče

19 prací různého charakteru19 prací různého charakteru

3K – spolu s J. Klímou a F.Kadeřávkem3K – spolu s J. Klímou a F.Kadeřávkem

Zborcené plochy - Cesta k věděníZborcené plochy - Cesta k vědění

František Kadeřávek 1885 - František Kadeřávek 1885 - 19611961

• 19019033 Reálka v Ječné ul, tehdy ředitelem V. Jarolímek Reálka v Ječné ul, tehdy ředitelem V. Jarolímek

nastupuje na polytechniku, obor strojnínastupuje na polytechniku, obor strojní

1905 přihlašuje se na univerzitu, 1905 přihlašuje se na univerzitu,

matematika, různé předměty humanitnímatematika, různé předměty humanitní

19061906 Asistent prof. PelzeAsistent prof. Pelze

19121912 Habilitace – synt. a deskr. geom.Habilitace – synt. a deskr. geom.

19171917 Mimořádný profesorMimořádný profesor

19211921 Profesor Profesor

1925/261925/26 Děkan VŠ inž. Stavitelství Děkan VŠ inž. Stavitelství

19451945 Rektor ČVUT, krátceRektor ČVUT, krátce

Společensky velmi aktivníSpolečensky velmi aktivní

František Kadeřávek 1885 - František Kadeřávek 1885 - 19611961• 33 původních vědeckých prací33 původních vědeckých prací• 25 historických statí25 historických statí• 12 knih a příruček12 knih a příruček

• Všechny práce jsou původně Všechny práce jsou původně českyčeskyVýznamný pozitivní vztah k praxiVýznamný pozitivní vztah k praxiPoslední správce Skuherského nadacePoslední správce Skuherského nadacePoslední významný český geometrPoslední významný český geometrv oblasti syntetické geometrie v oblasti syntetické geometrie

Alois Urban 1912 - 1981Alois Urban 1912 - 1981

19311931 Přírodovědecká fakulta UK Přírodovědecká fakulta UK

19351935 věd. spolupracovník prof. Dusla, věd. spolupracovník prof. Dusla,

vyučuje na středních školáchvyučuje na středních školách

1945 – 50 asistent, Přírodovědecká fakulta UK1945 – 50 asistent, Přírodovědecká fakulta UK

1950 habilitace1950 habilitace

1954 Profesor DG, strojní fakulta ČVUT1954 Profesor DG, strojní fakulta ČVUT

1954 – 1960 vedoucí katedry M+DG1954 – 1960 vedoucí katedry M+DG

fakulta strojní ČVUTfakulta strojní ČVUT

1964 – katedra deskriptivní geometrie1964 – katedra deskriptivní geometrie

1965 – DG I1965 – DG I

1967 - DG II1967 - DG II

Ladislav Drs, 1927Ladislav Drs, 19271946 – 50 Přírodovědecká fakulta UK1946 – 50 Přírodovědecká fakulta UK1952 – 1960 FAPS, ing.1952 – 1960 FAPS, ing.19601960 FS ČVUT, CSc.FS ČVUT, CSc.1962 Habilitace1962 Habilitace19921992 Profesor DG na fakultě strojní Profesor DG na fakultě strojní

30 původních vědeckých prací,30 původních vědeckých prací,> 30 > 30 článků pro RMFčlánků pro RMFSkripta (mnoho)Skripta (mnoho)Spolupráce s praxí, práce v PGSpolupráce s praxí, práce v PG Plochy ve výpočetní technicePlochy ve výpočetní technice Učebnice DG pro SŠUčebnice DG pro SŠ

Zakladatel OS JČMF pro DGPGTK, předseda pobočky JČMF Zakladatel OS JČMF pro DGPGTK, předseda pobočky JČMF

Posloupnost těch, kteří působili Posloupnost těch, kteří působili na technice v oblasti DGna technice v oblasti DG

Zach, Pilař, Chocholoušek, Bart. Pavlíček, Riedl, Hora, Zach, Pilař, Chocholoušek, Bart. Pavlíček, Riedl, Hora, Beránek, Pelikán, Vosika, Švácha, Strnad, Kolařík, Beránek, Pelikán, Vosika, Švácha, Strnad, Kolařík, Sucharda, … , Sucharda, … ,

F. Vyčichlo, profesor matematikyF. Vyčichlo, profesor matematiky

Z. Pírko, profesor matematikyZ. Pírko, profesor matematiky

Z. Nádeník, profesor matematiky, Z. Nádeník, profesor matematiky,

. . . M. Menšík, O. Setzer, . . . , J. Novák, K. Drábek, B. Kepr, . . . . M. Menšík, O. Setzer, . . . , J. Novák, K. Drábek, B. Kepr, . . . . .

Budoucnost DGBudoucnost DGMálo, ale pořád. Bude to stačit?Málo, ale pořád. Bude to stačit?Jak dlouho to půjde bez aplikací a počítačů?Jak dlouho to půjde bez aplikací a počítačů?

Příklad FSv ČVUT – GaK a AaS Příklad FSv ČVUT – GaK a AaS

Počet publikací v deskriptivní geometrii Počet publikací v deskriptivní geometrii je minimálníje minimální

Nádeník 1972Nádeník 1972

Přehled MathSci, DG není v seznamu kódůPřehled MathSci, DG není v seznamu kódů

Současnost: Časopisy – JGG, konference (zde minimální počet Současnost: Časopisy – JGG, konference (zde minimální počet původních výsledků), původních výsledků),

Děkuji za pozornostDěkuji za pozornost

Nalezeno v jednom z Nalezeno v jednom z archivů archivů