Všeobecný přehledTrestní právo

Mgr. Pavel PETRKatedra společenských věd

VŠB - TUO

Trestní právo

Doporučená literatura: CIBULKA, K. Trestní právo. Brno : Sokrates, 2005, s. 181. ISBN 808657221-8.(http://www.knihkupectvi.net/trestni-pravo)

ÚZ č.622 – Trestní předpisy

Právo

Normativní systém (systém norem) Jiné normativní systémy

Právo veřejné a soukromé

Publicum ius est quod ad staatum rei romanae spectat; privatum singulorum utilitatem (Ulpianus)

Právo veřejné je právo římského státu; právo soukromé sleduje prospěch jedince

Právo veřejné a soukromé

Veřejné – VP metoda regulace Rozdílné postavení subjektů Soukromé – SP metoda regulace Rovné postavení subjektů Někteří autoři hovoří o administrativně

právní metodě regulace – typická pro správní právo

Právo veřejné a soukromé

Veřejné Ústavní Trestní Finanční Správní

Soukromé Občanské Obchodní Pracovní Rodinné

Trestní právo

Trestní právo hmotné – obecná část Trestní právo hmotné – zvláštní část Trestní právo procesní Trestaní mladistvých pachatelů Neprávní disciplíny Kriminologie, kriminalistika, penologie

neprávní disciplíny

Historie TP

Personalita TP – příslušnost jedince ke společenské vrstvě

Absence kodifikace TP – prostor pro volný (i svévolný) výklad norem

Obvyklý postup tzv. ordály (boží soudy) iracionální důkazní prostředek, používaný od starověku až do 18.stol.(1776 MT); rozhodnutí o vině či nevině bylo vloženo do rukou vyšší mocí ordál ohněm (šarijá dodnes), vodou (čarodejnice), soubojem (šlechta) (v VB i žena, pokud mečem muž byl zakopán po pás v jámě), přísahou aj.vykonával zpravidla rychtář

Poslední ordál cca 1830 v VB

Ordál ohněm

Historie TP

V 16.stol. Začíná se prosazovat TORTURA V širším slova smyslu mučení V užším podrobení vyslýchaného právu

útrpnému – tj. mučení v přesně vymezeném právním schématu během vyšetřování a výslechu

V současné době v zemích OSN zakázáno

Tortura (palečnice, španělská bota)

Historie TP

Feudální absolutismus již reflektuje zásadu oficiality Podstatou je zahájení procesu orgánem k tomu kompetentním Dále se objevuje zásada písemnosti a inkvizice 1576 vydán Koldínův zakoník Byla velmi partikulární – stavovská úprava Hrdelní tresty – jejich forma spočívala v druhu trestné činnosti,

za kterou trest následoval Stětí mečem. Oběšení, čtvrcení těla, lámání kolen, pohřbívání

zaživa, utopení Nejčastějšími pachateli byli čeledíni a poddaní z vesnic (rvačky,

podvody aj.)

Hrdelní tresty

Historie TP

Constitutio Criminalis Carolina 1768 Stále zachovával torturu Tři stupně mučení – drcení prstů, španělská bota, stržení

žebříkem Přetrvával prvek MSTY na odsouzeném Všeobecný zákoník o zločinech a trestech za ně 1787 Poprvé se objevuje zásada přiměřenosti trestu Nejvýznamnější trest odnětí svobody Josefínský zákoník 1803 Specifikoval způsoby výkonu trestu Rozdíly mezi žalář – těžký žalář – nejtěžší žalář

Historie TP

Zákon trestní o zločinech, přečinech a přestupcích 1852 Dva stupně vězení Domácí vězení Velmi intenzivní ochrana státu a jeho orgánů Článek IV. zákona z roku 1852 stanovil, že „podle tohoto trestního zákona

může se …jen to za zločin, za přečin nebo za přestupek pokládati a trestati, co se v něm výslovně za zločin, za přečin nebo za přestupek prohlašuje.“

Korektiv ve smyslu úmyslnosti i nebezpečnosti byl dán formulací: „Ke zločinu vyžaduje se zlého úmyslu“, dále podrobněji rozvedenou.

Podle § 4 „Zločin pochází ze zlomyslnosti pachatelovy, nikoliv z povahy toho, na němž se spáchá. Zločin tudíž spáchati lze i na provinilcích, na bezesmyslných, na dětech, na spících a též na takových osobách,

které samy škody si přejí nebo k ní svolují.“

Historie TP

Za první republiky snahy o jeho modernizaci, ale pouze novely Po nástupu komunismu přijat zákon č. 231/1948 Sb., na ochranu

lidově demokratické republiky specifikoval některé TČ Nový trestní zákon přijat v roce 1950 jako z.č. 86/1950 Sb. Ideologicky podbarven Další přijat v roce 1961 jako z.č. 140/1961 Sb. – ten platí dodnes Dílčí novely po r. 1989 Problémy – systematika zákona aj.

Politické procesy

Prameny trestního práva

Ústava ČR – zákon č. 1/1993 Sb. LZPS – zákon č. 2/1993 Sb. Trestní zákon – zákon č. 140/1961 Sb. Trestní řád – zákon č. 141/1961 Sb. Rejstřík trestů – zákon č. 269/1994 Sb. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže –

zákon č. 218/2003 Zákon o výkonu trestu – zákon 169/1999 Sb. A jiné…

Základní zásady TP

Čl. 6 odst.2 LZPS – Nikdo nesmí být zbaven života Čl. 6 odst.3 LZPS - Trest smrti se nepřipouští Čl. 7 odst.2 LZPS – Nikdo nesmí být mučen ani podroben

krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu

Čl. 8 odst.2 LZPS trestní stíhání jen na základě zákonných důvodů (proti svévoli st. moci)

Čl. 8 odst.3 LZPS – zadržení – jen zákonné důvody (obviněný, podezřelý) – ihned seznámení s důvody + výslech do 48hodin předat soudu nebo propustit na svobodu – soud do 24 hodin vyslechnout a rozhodnout o vazbě nebo propustit

Čl. 39 LZPS – jen zákon stanoví co je TČ a jaké tresty, event. jiné ujmy lze uložit

Základní zásady TP

Základní zásady (principy) – vůdčí ideje právního odvětví Nullum crimen sine legem; nula poena sinne legem Žádný trestný čin bez zákona; žádný trest bez zákona Zákaz analogie k tíži pachatele Princip individuální trestní odpovědnosti (TZ nezná

kolektivní odpovědnost!) – výjimka z pravidla návrh trestní odpovědnosti právnických osob

Zásada humanismu Zásada odpovědnosti za zavinění (výslovně

požadován úmysl – nestačí-li nedbalost)

Trestní odpovědnost

Základem trestní odpovědnosti je TRESTNÝ ČIN (PROVINĚNÍ)

Povinnost strpět za spáchaný TČ sankce (nejenom tresty!) stanovené trestním zákonem v rámci trestně právního vztahu

Trestně právní vztah vzniká spácháním TČ mezi pachatelem a státem

Trestně procesní vztah vzniká mezi obviněným a orgány činnými v trestním řízení (policejní orgán, státní zástupce, soud)- v rámci těchto vztahů vzniká (např.právo na obhajobu)

Vysvětlení pojmů

Trestný čin (materiálně – formální pojetí) je pro společnost nebezpečný čin, jehož

znaky jsou uvedeny v trestním zákoně Čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro

společnost je nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje znaky trestného činu

K trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li tento zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti

Vysvětlení pojmů

TČ se rozumí i příprava k trestnému činu, pokus trestného činu, organizátorství, návod pomoc

Vysvětlení pojmů

Provinění Původně – se jednalo o méně závažné, zpravidla majetkové a občanskoprávní delikty –

projednávaly je Místní lidové soudy, od r. 1970 se projednávaly jako tzv. přečiny od r. 1990 – přestupek, event. některé TČ

Trestný čin spáchaný mladistvým se nazývá provinění

Upravuje zákon o soudnictví ve věcech mládeže 218/2003 Sb.

Znaky trestného činu

Vysvětlení pojmů

Stupeň nebezpečnosti činu pro společnost je určován zejména

významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen,

způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění jeho pohnutkou

Stupně nebezpečnosti

Mimořádně vysoký stupeň n. Velmi vysoký stupeň n. Menší stupeň n. Malý stupeň n. Nepatrný stupeň n.

Věk pachatele

Kdo v době spáchání činu nedovršil patnáctý rok svého věku, není trestně odpovědný. (§11 TZ)

Kde tento zákon spojuje s uplynutím určité doby nějaký účinek, nezapočítává se do ní den, kdy nastala událost určující její začátek.

Příčetnost

Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho nebezpečnost pro společnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný

A) Nemůže rozpoznat nebezpečnost B) Nemůže ovládat své jednání Stačí jedna ze složek, ale v době spáchání TČ Nejde o stav, kdy osoba trpí duševní poruchou,

ale může a) i b)

Objekt trestného činu Společenské vztahy Zájmy a hodnoty Chráněné trestním právem Např. vlastnické vztahy, život, zdraví, majetek,

ústavní zřízení, ústavní zřízení bezpečnost republiky ,obranyschopnost

Souvisí s ochrannou funkcí TP – TP krajní prostředek ochrany spol. – nejpřísnější prostředek – tam kde ostatní právní odvětví neúčinné – prostředek poslední instance ULTIMA RATIO

Vysvětlení pojmů – subjektivní stránka Zavinění – vnitřní (psychický) vztah člověka

ke skutečnostem, které zakládají trestný čin I.) úmysl (dolus) A) úmysl přímý (d.directus) (chtěl způsobem v trestním

zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem) (např. bytová krádež)

B) úmysl nepřímý /eventuální/ (d.eventualis) (věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn)

(např. pachatel neplatil výživné, přičemž věděl, že tím může u vyživované osoby způsobit stav nouze)

Vysvětlení pojmů

Zavinění II.) nedbalost (culpa) A) nedbalost vědomá věděl, že může způsobem v trestním zákoně

uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí

(pachatel nedodržuje dopravní předpisy a spoléhá na to, že nedojde k nehodě a následnému zranění)

B) nedbalost nevědomá nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl (na rozdíl od náhody)

(např. lékař zvolil pro konkrétního pacienta způsob léčby, který vzhledem ke zdravotním problémům pacienta, o nichž lékař nevěděl, vedl k poškození zdraví pacienta, přičemž tento lékař měl možnost uvedené informace ještě před stanovením léčby zjistit)

Druhy trestů

Účel trestu Účelem trestu je chránit společnost před pachateli trestných činů,

zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti a vychovat jej k tomu, aby vedl řádný život, a tím působit výchovně i na ostatní členy společnosti.

Výkonem trestu nesmí být ponížena lidská důstojnost. Upuštění od potrestání Od potrestání pachatele, který spáchal trestný čin menší

nebezpečnosti pro společnost, jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě, lze upustit, jestliže vzhledem k povaze spáchaného činu a k dosavadnímu životu pachatele lze důvodně očekávat, že již projednání věci před soudem postačí k jeho nápravě.

Upustil-li soud od potrestání, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.

Druhy trestů

1. odnětí svobody,2. obecně prospěšné práce,3. ztrátu čestných titulů a vyznamenání,4. ztrátu vojenské hodnosti,5. zákaz činnosti,6. propadnutí majetku,7. peněžitý trest,8. propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty,9. vyhoštění,10. zákaz pobytu11. výjimečný trest: 15-25 let nebo doživotí

Ochranná opatření

ochranné léčení ochranná výchova – jen mladistvý zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty

(Nebyl-li uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty)

Systematika zvláštní části

Hlava I. § 91 - 115Trestné činy proti republice, cizímu státu nebo mezinárodní organizaci  

Hlava II. § 118 - 152Trestné činy hospodářské   Hlava III. § 153 - 178aTrestné činy proti pořádku ve věcech

veřejných   Hlava IV. § 179 - 195Trestné činy obecně nebezpečné   Hlava V. § 196 - 209aTrestné činy hrubě narušující občanské

soužití   Hlava VI. § 210 - 218bTrestné činy proti rodině a mládeži   Hlava VII. § 219 - 230Trestné činy proti životu a zdraví   Hlava VIII. § 231 - 246Trestné činy proti svobodě a lidské

důstojnosti   Hlava IX. § 247 - 258Trestné činy proti majetku   Hlava X. § 259 - 265Trestné činy proti lidskosti   Hlava XI. § 266 - 272eTrestné činy proti brannosti   Hlava XII. § 273 - 295Trestné činy vojenské

Vlastizrada § 91Občan České republiky, který ve spojení s

cizí mocí nebo s cizím činitelem spáchá trestný čin (není rozhodující, zda má i jiné občanství)

rozvracení republiky (§ 92), teroru (§ 93), teroristického útoku (§ 95), záškodnictví (§ 96) nebo sabotáže (§ 97), bude potrestán odnětím svobody na dvanáct

až patnáct let nebo výjimečným trestem.

Vlastizrada § 91 Subjektem může být jen občan České republiky Objektem je Ústavní zřízení (uspořádání státních orgánů, orgánů

samosprávy a politických organizací a pravidla jejich fungování dle Ústavy)

Obranyschopnost (způsobilost odvrátit vnější útok nepřítele),

Samostatnost (právo rozhodovat o všech otázkách vnitřní a vnější politiky bez závislosti na cizí moci – výjimka plnění povinností z mezinárodních závazků např. NATO),

Územní celistvost České republiky (jednota státního území, které představuje jednolitý celek, hranice dány ústavními zákony)

Vlastizrada Spojení s cizí mocí Přímý nebo i nepřímý

kontakt – na jehož formě nezáleží – schůzka, telefonát, email atd.

Není rozhodující kdo kontakt inicioval Musí reálně existovat (jednorázově, opakovaně) s

cílem spáchat, některý z trestných činů Cizí mocí je každý stát mimo ČR nebo vojenská a

jiná seskupení reprezentovaná diplomaty, rozvědčíky, vojáky apod.

Cizím činitelem fyzická nebo právnická osoba, která není orgánem cizího státu, ale která má významný vliv na dění ve své zemi (opoziční politik, publicista, novinář, lobbystická společnost)

Vlastizrada Subjektivní stránka vyžaduje úmysl

Vlastizrada Neplést s velezradou!!! jednání prezidenta republiky směřující

proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu

Čl. 65 odst.2) Ústavy ČR Prezident republiky může být stíhán pro

velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt

Stav ohrožení státu

Vyhlašuje na návrh vlády Parlament ČR je-li bezprostředně ohrožena celistvost státu, jeho svrchovanost nebo demokratické základy

K přijetí je zapotřebí nadpoloviční většina všech poslanců a všech senátorů

Válečný stav

Vyhlašuje Parlament Je-li ČR napadena Nebo je-li nutné plnit mezinárodní závazky

Služba v cizím vojsku

Objekt – obrana státu, účast občanů ČR v armádě ČR

Konání služby pro cizí mocnost bez povolení – výjimka povolení prezidenta na základě žádosti občana (pokud dvojí občanství bez žádosti)

Vojsko cizí moci – jakékoliv vojsko vč. Cizinecké legie

Subjekt jen občan ČR Fakt výkonu služby pro spojence ČR nebrání

materiální stránce – nebezpečnosti TČ

Cizinecké legie

Elitní jednotka francouzské armády Založena 1831 Složena z cizinců Po 3leté službě smí požádat o fr.občanství Francouzem se nestává krví přijatou, ale

objetovanou

Trestné činy proti životu a zdraví

Objekt TČ – život a zdraví člověka Objektivní stránka – jednání pachatele jak konání

tak opomenutí Z hlediska následku 1. Usmrcení2. Těžká újma na zdraví3. Ublížení na zdraví Subjektivní stránka – úmysl i nedbalost Svolení poškozeného – nevylučuje trestní

odpovědnost

Trestné činy proti životu a zdraví

Diametrální rozdíly ve společenské nebezpečnosti činů

§ 219 vražda§ 220 vražda novorozeného dítěte matkou§ 225 rvačka§ 226 ohrožování pohlavní nemocí§ 230 účast na sebevraždě

§ 219 Vražda

1) Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až patnáct let.

2) Odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1a) na dvou nebo více osobách,b) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem,c) opětovně,d) na těhotné ženě,e) na osobě mladší než patnáct let,f) na veřejném činiteli při výkonu nebo pro výkon jeho pravomoci,g) na jiném pro jeho rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je bez vyznání, neboh) v úmyslu získat majetkový prospěch nebo v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin, anebo z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky.

§ 219 Vražda

Objekt lidský život Počátek a konec života!! Začátek porodu Biologická smrt mozku – celebrální smrt – obnovení životních funkcí –

vyloučeno Pokud dojde ke klinické smrti následkem útoku proti životu, ale včasným

lékařským zákrokem se podaří obnovit životní fce, jedná se o pokus TČ vraždy

Okamžik smrti důležitý – např. transplantace – orgán lze odebrat jen mrtvému (nevratná zástava krevního oběhu, nevratné ztráty fce celého mozku atd.)

Čin spáchaný na mrtvole s cílem usmrtit člověka je pokusem TČ vraždy! Objektivní stránka – usmrcení – jedna bodná rána i dlouhodobé zlé

nakládání

§ 219 Vražda

Zvlášť surový nebo trýznivý způsob provedení –znak kvalifikované skutkové podstaty

Extrémně vysoká míra brutality nemusí být zvýšená trýzeň poškozeného

Pozvolné udušení, svázání a ukrytí pod peřiny a zanechání bez pomoci

Orgány činné v trestním řízení

orgány činné v trestním řízení jsou soud, státní zástupce policejní orgán, pokud provádějí úkony trestního řízení

Pojmy proces

Adhezní řízení (z lat. adhaere = lnout;) protože je souběžně vedeno jiné (hlavní) řízení, lze věc projednat s nižšími procesními náklady v jeho rámci např. nárok poškozeného