25. května 2017, Klecany4. Setkání znalostní platformy

1.6.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Program:

09.30 – 10.00: Úvod – Rekapitulace, feedback, novinky a další program

10.00 – 10.30: Recovery orientované služby – Martin Fojtíček

10.30 – 10.45: Individuální výstupy v psychiatrické péči – Petr Winkler

10.45 – 11:10: Co to je recovery? – Dana Chrtková

11.10 – 11.30: Jak měřit recovery? – Lucie Kondrátová

11.30 – 12.00: Instrumenty měřící recovery – zkušenosti z pilotního testování – Pavel Říčan

12.00 – 13:00: Polední pauza

13.00 – ?: Workshop: Čím měřit recovery v ČR?

1.6.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Program:

09.30 – 10.00: Úvod – Rekapitulace, feedback, novinky a další program

10.00 – 10.30: Recovery orientované služby – Martin Fojtíček

10.30 – 10.45: Individuální výstupy v psychiatrické péči – Petr Winkler

10.45 – 11:10: Co to je recovery? – Dana Chrtková

11.10 – 11.30: Jak měřit recovery? – Lucie Kondrátová

11.30 – 12.00: Instrumenty měřící recovery – zkušenosti z pilotního testování – Pavel Říčan

12.00 – 13:00: Polední pauza

13.00 – ?: Workshop: Čím měřit recovery v ČR?

Rekapitulace a feedback

• Think tank usilující o maximální kvalitu psychiatrické péče v ČR dosahovaná skrze rozvoj založený na evidenci

• Způsob práce: • Vědecký tým• Expertní platforma – 36 setkání• Zahraničí supervize a poradenství

• Výstupy • 1. Metodika pro měření efektivity služeb• 2. Zpráva o stavu systému psychiatrické péče – indikátory• 3. Efektivní intervence

1.6.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Rekapitulace a feedback

• Obsah projektu

• Způsob práce

• Zapojení a složení expertní platformy – (individuální přístup)

• ?

1.6.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Novinky a další program

• www.merrps.cz

• Zahraniční poradci • prof. Gaebel, dr. Chisholm, dr. Evans-Lacko, prof. Thornicroft, prof. Sartorius

• Setkání 15.6.2017• NUDZ

1.6.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Novinky a další program

• Setkání 15.6.2017

• prof. Gaebel: indikátory kvality péče o duševní zdraví a jejich význam pro monitorování psychiatrického systému

• prof. Sartorius: rozvoj péče o duševní zdraví založený na důkazech – mezinárodní zkušenost

• Dr. Chisholm: proces posilování systémů psychiatrické péče, role ekonomickýc evaluací v tomto procesu, strategie WHO pro rozvoj péče v regionu střední a východní Evropy

• diskuse zaměřená na reformu a rozvoj psychiatrických služeb v ČR a jejich evaluaci –aktuální dění, procesy a očekávání

1.6.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Novinky a další program

• 19.6. 2017 – změna data!• Ekonomie a systém péče o duševní zdraví

• Martin Dlouhý, Hana M. Smrčková, Helena Rögnerová

1.6.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

1.6.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Program:

09.30 – 10.00: Úvod – Rekapitulace, feedback, novinky a další program

10.00 – 10.30: Recovery orientované služby – Martin Fojtíček

10.30 – 10.45: Individuální výstupy v psychiatrické péči – Petr Winkler

10.45 – 11:10: Co to je recovery? – Dana Chrtková

11.10 – 11.30: Jak měřit recovery? – Lucie Kondrátová

11.30 – 12.00: Instrumenty měřící recovery – zkušenosti z pilotního testování – Pavel Říčan

12.00 – 13:00: Polední pauza

13.00 – ?: Workshop: Čím měřit recovery v ČR?

1.6.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Program:

09.30 – 10.00: Úvod – Rekapitulace, feedback, novinky a další program

10.00 – 10.30: Recovery orientované služby – Martin Fojtíček

10.30 – 10.35: Individuální výstupy v psychiatrické péči – Petr Winkler

10.45 – 11:10: Co to je recovery? – Dana Chrtková

11.10 – 11.30: Jak měřit recovery? – Lucie Kondrátová

11.30 – 12.00: Instrumenty měřící recovery – zkušenosti z pilotního testování – Pavel Říčan

12.00 – 13:00: Polední pauza

13.00 – ?: Workshop: Čím měřit recovery v ČR?

Měření efektivity služeb

Náklady Výnosy

1.6.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

• Psychopatologie – symptomy obecně

• Psychopatologie – symptomy specificky

• Globální fungování a disabilita

• Sociální fungování

• Potřeby

• Globální fungování a potřeby – specificky

• Kvalita života – obecně

• Kvalita života související se zdravím - QALY

• Kvalita života související s duševním zdravím

• Spokojenost se službami

• Sociální kontakty

• Sebe-stigmatizace

• Důsledky pro rodinu

• Zotavení

1.6.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Program:

09.30 – 10.00: Úvod – Rekapitulace, feedback, novinky a další program

10.00 – 10.30: Recovery orientované služby – Martin Fojtíček

10.30 – 10.45: Individuální výstupy v psychiatrické péči – Petr Winkler

10.45 – 11:10: Co to je recovery? – Dana Chrtková

11.10 – 11.30: Jak měřit recovery? – Lucie Kondrátová

11.30 – 12.00: Instrumenty měřící recovery – zkušenosti z pilotního testování – Pavel Říčan

12.00 – 13:00: Polední pauza

13.00 – ?: Workshop: Čím měřit recovery v ČR?

1.6.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Program:

09.30 – 10.00: Úvod – Rekapitulace, feedback, novinky a další program

10.00 – 10.30: Recovery orientované služby – Martin Fojtíček

10.30 – 10.45: Individuální výstupy v psychiatrické péči – Petr Winkler

10.45 – 11:10: Co to je recovery? – Dana Chrtková

11.10 – 11.30: Jak měřit recovery? – Lucie Kondrátová

11.30 – 12.00: Instrumenty měřící recovery – zkušenosti z pilotního testování – Pavel Říčan

12.00 – 13:00: Polední pauza

13.00 – ?: Workshop: Čím měřit recovery v ČR?

1.6.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Program:

09.30 – 10.00: Úvod – Rekapitulace, feedback, novinky a další program

10.00 – 10.30: Recovery orientované služby – Martin Fojtíček

10.30 – 10.45: Individuální výstupy v psychiatrické péči – Petr Winkler

10.45 – 11:10: Co to je recovery? – Dana Chrtková

11.10 – 11.30: Jak měřit recovery? – Lucie Kondrátová

11.30 – 12.00: Instrumenty měřící recovery – zkušenosti z pilotního testování – Pavel Říčan

12.00 – 13:00: Polední pauza

13.00 – ?: Workshop: Čím měřit recovery v ČR?

1.6.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Program:

09.30 – 10.00: Úvod – Rekapitulace, feedback, novinky a další program

10.00 – 10.30: Recovery orientované služby – Martin Fojtíček

10.30 – 10.45: Individuální výstupy v psychiatrické péči – Petr Winkler

10.45 – 11:10: Co to je recovery? – Dana Chrtková

11.10 – 11.30: Jak měřit recovery? – Lucie Kondrátová

11.30 – 12.00: Instrumenty měřící recovery – zkušenosti z pilotního testování – Pavel Říčan

12.00 – 13:00: Polední pauza

13.00 – ?: Workshop: Čím měřit recovery v ČR?

1.6.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Program:

09.30 – 10.00: Úvod – Rekapitulace, feedback, novinky a další program

10.00 – 10.30: Recovery orientované služby – Martin Fojtíček

10.30 – 10.45: Individuální výstupy v psychiatrické péči – Petr Winkler

10.45 – 11:10: Co to je recovery? – Dana Chrtková

11.10 – 11.30: Jak měřit recovery? – Lucie Kondrátová

11.30 – 12.00: Instrumenty měřící recovery – zkušenosti z pilotního testování – Pavel Říčan

12.00 – 13:00: Polední pauza

13.00 – ?: Workshop: Čím měřit recovery v ČR?

RecoveryÚzdravaZotavení

Dana Chrtková, Lucie Kondrátová

Národní ústav duševního zdraví

Recovery – teoretické přístupy

Recovery from Klinická Recovery

Dobře měřitelné, vymizení symptomů, „návrat k normálu“

Being in recovery Osobní Recovery

Recovery možná i se symptomy, koncept založen na hnutí uživatelů péče, zasahuje mimo jiné do oblasti lidských práv (rovnost příležitostí, atd.)

1.6.2017

Klinická recovery

Definice dle Liberman (2002)

4 dimenze recovery:

• Symptomatologická – pro Recovery je nutné dostat symptomy pod kontrolu

• Fungování v zaměstnání – chodit do práce, vrátit se ke studiu, mít den vyplněný jinou aktivitou než péčí o sebe sama

• Nezávislý život – např. zodpovědnost hospodařit se svými financemi

• Sociální vztahy – fungování v mezilidských vztazích, mít přátele a být s nimi v pravidelném kontaktu

1.6.2017

Osobní RecoveryExkurze do historie

•60-tá a 70-tá léta - deinstitucionalizace psychiatrické péče a rozvoj pacientského hnutí

•80-tá léta - vznik a rozšíření komunitní péče - lidé s duševním onemocněním - mnohem více přání a potřeb než pouhé vymizení příznaků,

•90-tá léta – vize RECOVERY – nový přístup k lidem s duševním onemocněním i k poskytovaným službám

1.6.2017

Osobní Recovery

Definice dle Anthony, 1993

• „Hluboce individuální proces změny postojů, hodnot, pocitů, cílů, dovedností a rolí, spokojený život plný naděje, život s novým významem a smyslem za hranicí dopadů duševního onemocnění“ (Anthony, 1993)

• Recovery lidé s duševním onemocněním běžně praktikují• Na cestě Recovery – stigma, sebe-stigma, nedostatek příležitostí,

nezaměstnanost

1.6.2017

Osobní RecoveryDefinice dle Leamy, Bird et al. (2011) SLR (97 článků)Osobní recovery je……CESTA… aktivní, individuální, unikátní, nelineární proces, který obsahuje….

1. Propojenost = Connectedness (peer podpora a podpora od druhých, být součástí komunity, vztahy)

2. Naději a optimismus = Hope and optimism (pozitivní myšlení, motivace ke změně, víra v možnost Recovery, sny a aspirace)

3. Identitu = Identity (znovuvybudování pozitivního pocitu identity, překonání stigmatu)

4. Smysl v životě = Meaning in life (smysl zkušenosti s duševním onemocněním, spiritualita, kvalita života, sociální role, sociální cíle)

5. Zmocnění= Empowerment (osobní zodpovědnost, kontrola nad svým životem, soustředění na vlastní silné stránky)

CHIME Koncept1.6.2017

Klinická X Osobní Recovery

•V literatuře tyto přístupy často pojímány odděleně, jako dva protichůdné koncepty

•Z mé zkušenosti: nelze jeden bez druhého, a to po celý život, který následuje po atace duševního onemocnění

•Někdy je potřeba klást větší důraz na klinickou Recovery jindy na osobní Recovery

1.6.2017

Recovery

OSOBNÍ CÍLEJá

OSOBNÍ CÍLE

RODINA

NEMOC

PŘÁTELÉ

PRÁCE

Já

=

nemoc1.6.2017

Psy

cho

tick

á at

aka

An

tip

sych

oti

ka

Vym

izen

í neb

o

zmír

ně

ní s

ymp

tom

ů

Náh

led

Dep

rese

, úzk

ost

+ A

nti

dep

resi

va+

Psy

cho

soci

áln

í in

terv

ence

Návrat do práce, do školy, otevřený trh práce

+ IP

S

A jak to bylo postupně?

Minimálně ½ roku 5 let

Pracovní, rodinný, společenský život

???1.6.2017

Recovery jako cesta – jako náš život

• Míra Recovery klientů je důležitým ukazatelem rozvoje nás samotných (jak si stojíme v procesu Recovery) ale i rozvoje kvality poskytovaných služeb (jak jsou efektivní)

• Míra Recovery jako indikátor kvality psychosociálních intervencí: Kolik klientů s vážným duševním onemocněním se za daný čas zlepšilo na škále měřící Recovery o daný počet procent. (Psychosocial Interventions for Mental and Substance Use Disorders A Framework for Establishing Evidence-Based Standard, Mary Jane England et al. Eds., 2015)

• Nutno měřit oba typy Recovery – GAF a škála na osobní Recovery, v ideálním případě pozitivní vývoj u obou škál

1.6.2017

Recovery

Jak recovery měřit?

Lucie Kondrátová, Dana Chrtková

Národní ústav duševního zdraví

25.5.2017

Výběr jednotlivých škál

• 7 přehledových publikací –> 37 škál• Kritéria výběru:

• Škála musí měřit osobní recovery• Musí být vyplňována uživatelem• Musí poskytovat kvantitativní data• Přiměřený počet položek• Dobré psychometrické vlastnosti• Použita ve studiích v recenzovaných časopisech• Zapojení uživatelů do vývoje škály• Dostupná bez poplatku• Frekvence použití (počet publikací, kde škálu použili, v letech 1993-2017)

25.5.2017

Předvybrané škály

• IMR: Illness Management and Recovery Scale

• MHRM: Mental Health Recovery Measure

• QPR: Questionnaire about the Process of Recovery

• RAS: Recovery Assessment Scale

• STORI: Stages of Recovery Instrument

25.5.2017

Vybrané škály – frekvence užití

Podmínky vyhledávání v databázi: Plný název škály v názvu a abstraktu and mental health, and severe mental illness v letech 1993 - 2017

Google Scholar PubMed Web of Science

IMR-S 92 13 10

MHRM 228 10 13

QPR 106 4 8

RAS 641 56 62

RPI 71 4 4

STORI 260 10 9

25.5.2017

Počet položek Počet domén Hodnocení Cílová skupina + / - Zdroje

IMR-S 15 x5 bodová Lickertova škála, celkové skóre

SMI

+ verze pro poskytovatele- zahrnuje i symptomatologii(škála vyvinuta pro IMR program)

(Roosenschoon et al., 2016), (Fredriksson et al., 2016); (Hasson-Ohayon et

al., 2007)

MHRM 30 / 10

7 (Overcoming Stuckness,

Self-Empowerment, Learning and Self-Redefinition, Basic

Functioning, Overall Well-Being, New Potentials, and

Advocacy/Enrichment)

5 bodová Lickertova škála, celkové skóre, možno i hodnocení dle jednotlivých domén

SMI; váleční veteráni s SMI; lidé s duševním

onemocněním+ jednoduché použití i vyhodnocení

(Wilrycx et al., 2015); (Ali et al., 2017); (Bitter et al.,

2016)

QPR 22 / 152 (interpersonal,

intrapersonal)

5 bodová Lickertova škála, celkové skóre, možno i hodnocení dle jednotlivých domén

participants of ACT teams; patients

consulting study GPs for mental health

issues.

+ délka- výroky formulovány abstraktně- sensitivita ke změně

(Lofthus et al., 2016); (Enticott et al. 2016)

RAS41 / 24

/ 22 / 20

5 (confidence and hope, willingness to ask for help,

goal and successorientation, reliance on

others, no domination by symptoms)

5 bodová Lickertova škála, hodnocení dle domén

SMI; osoby posebevražedném pokusu; starobní

důchodci s duševním onemocněním

+ široce používaný+ dobře hodnocený uživateli

(Moljord et al., 2016); (Sun et al., 2017)

STORI 504 (Hope, Identity, Meaning,

Responsibility) 6 bodová Lickertova škála SMI- negativně formulované výroky- pro respondenty nemusí vyznívat velmi povzbudivě

(Wciorka et al., 2015); (Gale et al., 2012)

25.5.2017

Studie CZEPOS

- Použití QPR, RAS- Klienti komunitních služeb, F2- N=138

Zjištění (metoda lineární regrese):- QPR a RAS: přímá úměra (p < 0.001)- RAS a GAF: nepotvrzen signifikantní vztah (p < 0.091) - QPR a GAF: přímá úměra (p < 0.032)

Závěry:Je žádoucí kombinovat škály hodnocené samotnými uživateli i poskytovateli služeb, náhled se může lišit

25.5.2017

Použité zdrojeREŠERŠE:

Burgess, P., Pirkis, J., Coombs, T., & Rosen, A. (2010). Review of Recovery Measures: Final Report, for Australian Mental Health Outcomes and Classification Network. Parkville, Australia, The University of Melbourne.

Cavelti, M., Kvrgic, S., Beck, E.-M., Kossowsky, J., & Vauth, R. (2012). Assessing recovery from schizophrenia as an individual process. A review of self-report instruments. European psychiatry, 27(1), 19-32.

Law, H., Morrison, A., Byrne, R., & Hodson, E. (2012). Recovery from psychosis: a user informed review of self-report instruments for measuring recovery. Journal of Mental Health, 21(2), 192-207.

Orde, T. C., Chamberlin, J., Carpenter, J., & Leff, H. S. (2005). Measuring the promise: A compendium of recovery measures: Evaluation Center@ HRSI.

Shanks, V., Williams, J., Leamy, M., Bird, V. J., Le Boutillier, C., & Slade, M. (2013). Measures of personal recovery: a systematic review. Psychiatric Services, 64(10), 974-980.

Scheyett, A., DeLuca, J., & Morgan, C. (2013). Recovery in severe mental illnesses: A literature review of recovery measures. Social Work Research, svt018.

Sklar, M., Groessl, E. J., O'Connell, M., Davidson, L., & Aarons, G. A. (2013). Instruments for measuring mental health recovery: a systematic review. Clinical psychology review, 33(8), 1082-1095.

OSTATNÍ ZDROJE: Ali, M. K., Hack, S. M., Brown, C. H., Medoff, D., Fang, L., Klingaman, E. A., . . . Kreyenbuhl, J. A. (2017).

Racial Differences in Mental Health Recovery among Veterans with Serious Mental Illness. Journal of Racial and Ethnic Health Disparities, 1-8.

Bitter, N. A., Roeg, D. P., van Nieuwenhuizen, C., & van Weeghel, J. (2016). Identifying profiles of service users in housing services and exploring their quality of life and care needs. BMC psychiatry, 16(1), 419.

Enticott, J. C., Shawyer, F., Brophy, L., Russell, G., Fossey, E., Inder, B., . . . Wilson-Evered, E. (2016). The PULSAR primary care protocol: a stepped-wedge cluster randomized controlled trial to test a training intervention for general practitioners in recovery-oriented practice to optimize personal recovery in adult patients. BMC psychiatry, 16(1), 451.

Färdig, R., Fredriksson, A., Lewander, T., Melin, L., & Mueser, K. T. (2016). Neurocognitive functioning and outcome of the Illness Management and Recovery Program for clients with schizophrenia and schizoaffective disorder. Nordic journal of psychiatry, 70(6), 430-435.

Gale, C., Skegg, K., Mullen, R., Patterson, T., & Gray, A. (2012). Thoughts of suicide and stage of recovery in patients with schizophrenia in community mental health care. Australasian Psychiatry, 20(4), 313-317.

Hasson-Ohayon, I., Roe, D., & Kravetz, S. (2008). The psychometric properties of the Illness Management and Recovery scale: client and clinician versions. Psychiatry Research, 160(2), 228-235.

Lofthus, A. M., Westerlund, H., Bjørgen, D., Lindstrøm, J. C., Lauveng, A., Rose, D., . . . Heiervang, K. (2016). Recovery concept in a Norwegian setting to be examined by the assertive community treatment model and mixed methods. International Journal of Mental Health Nursing.

Moljord, I. E. O., Helland-Hansen, K. A., Salvesen, Ø., Olsø, T. M., Gudde, C. B., Rise, M. B., . . . Eriksen, L. (2016). Short time effect of a self-referral to inpatient treatment for patients with severe mental disorders: a randomized controlled trial. BMC Health Services Research, 16(1), 513.

Roosenschoon, B.-J., Mulder, C. L., Deen, M. L., & van Weeghel, J. (2016). Effectiveness of illness management and recovery (IMR) in the Netherlands: a randomised clinical trial. BMC psychiatry, 16(1), 73.

Sun, F. K., Lu, C. Y., Tseng, Y. S., & Chiang, C. Y. (2017). Factors predicting recovery from suicide in attempted suicide patients. Journal of clinical nursing.

Wciórka, J., Świtaj, P., & Anczewska, M. (2015). The stages of recovery in relation to the other subjective and objective aspects of psychosis. Psychiatry Research, 225(3), 613-618.

Wilrycx, G., Croon, M., Van den Broek, A., & van Nieuwenhuizen, C. (2015). Evaluation of a recovery-oriented care training program for mental healthcare professionals: Effects on mental health consumeroutcomes. International Journal of Social Psychiatry, 61(2), 164-173.

25.5.2017

Děkuji za pozornost

25.5.2017