Sluneční soustava jako celek
Druhá prohlídka – vlastnosti velkých těles a „toho smetí“
PlanetyMERKUR
nejrychlejší planeta (vp = 47,87 km.s-1)
úhlový průměr 5´´ až 15´´
sluneční den dvakrát delší než rok
největší teplotní rozdíly: -185 °C až +430 °C
pozorování fází, přechod slunečního kotouče (7/5/2004)
M = 0,055 Mz
R = 0,38 Rz = 5430 kg.m-3
T = 58 d 15 hg = 3,7 m.s-2
PlanetyMERKUR
1974 – první fotografie sondou Mariner 10 („jako Měsíc“, magnetické pole – 1 % zemského)
prakticky žádná atmosféra (2.10-7 Pa, CO2, H2O, He)
M = 0,055 Mz
R = 0,38 Rz = 5430 kg.m-3
T = 58 d 15 hg = 3,7 m.s-2
PlanetyVENUŠE
zdánlivý průměr 10´´ až 64´´
objevení fází Venuše 1609 (Koperník má pravdu?)
nemá magnetické pole
nejpomalejší rotace
retrográdní rotace (?)
M = 0,815 Mz
R = 0,95 Rz = 5240 kg.m-3
T = -243 dg = 8,9 m.s-2
PlanetyZEMĚ
CO O TOM
ŘÍKAT???
M = Mz
R = Rz = 5520 kg.m-3
T = 23 h 56 mg = 9,8 m.s-2
Planety
M = 0,107 Mz
R = 0,53 Rz = 3940 kg.m-3
T = 24 h 37 mg = 3,7 m.s-2
MARS
teploty kolem -130 až +30 °C
podobný sklon osy jako Země
někdy 4. nejjasnější těleso na naší obloze
PlanetyJUPITER
velmi zkoumané těleso
formováno jako hvězda (vyzařuje 2x tolik co dostává od Slunce)
pod atmosférou je vodíkový oceán
jádro pravděpodobně kamenné
Galileovské měsíce
M = 318 Mz
R = 11,21 Rz = 1330 kg.m-3
T = 9 h 55 mg = 23,1 m.s-2
PlanetySATURN
poslední viděná okem
prstence zkoumány
M = 95,3 Mz
R = 9,45 Rz = 700 kg.m-3
T = 10 h 39 mg = 9,0 m.s-2
PlanetyURAN
retrográdní rotace
sklon osy 98° !!!
M = 14,5 Mz
R = 4,01 Rz = 1300 kg.m-3
T = -17 h 14 hg = 8,7 m.s-2
systematické pozorování dalekohledem
dříve zapisován jako hvězda
PlanetyNEPTUN
M = 17,2 Mz
R = 3,88 Rz = 1760 kg.m-3
T = 16 h 7 mg = 11,0 m.s-2
Johann Gottfried Galle – 25.9.1846
předpovězeno nebeským mechanikem Urbainem J. Leverrierem
Planetky
M = 0,003 Mz
R = 0,19 Rz = 2000 kg.m-3
T = -6 d 9 hg = 0,6 m.s-2
PLUTO
Planetky
CERES (1025 km)
asteroidy (podobné hvězdám)
od 1000 km po meteoroidy
nejvíce mezi Marsem a Jupiterem (do 19m asi 40000) (skupiny Amor, Apollo, Aten se přibližují Zemi)
Trojané = dráha Jupitera
Centauri = více planet
transneptunická tělesa
Měsíce
každou chvíli nové měsíce – Jupiter, Saturn, Uran, Neptun
Kometydo 16. st. – víry atmosféry
po 1577 – neměřitelná paralaxa komety (Galilei)
směs ledu, plynů, silikátových a metalických částí
Meteoroidyrozměry metrů až milimetrů
eliptické dráhy kolem planet
jméno poloha radiantu při maximu
doba aktivity poznámky
Quadrantily mezi souhvězdími Herkula, Pastýře a Draka
kolem 3. až 4. ledna jeden ze tří nejaktivnějších rojů v roce, jasné meteory
Lyridy jihozápadní okraj souhvězdí Lyry
mezi 16. až 25. dubnem
ostrá maxima v délce desítek minut, někdy i v podobě deště
Perseidy v blízkosti hvězdy Per
polovina července až polovina srpna
max. 12. až 13. srpna, nejznámější, aktivita až 60 za hodinu
Orionidy souhvězdí Orion mezi 21. a 22. říjnemaž 15 meteorů za hodinu
Leonidy v blízkosti hvězdy Leo
polovina listopadu každých 33 let se opakuje velká aktivita (i 20 meteorů za s)
Geminidy souhvězdí Blíženců polovina prosince dostatek jasných, často barevných meteorů
Top Related