ZV - 7/2010

R

Měsíčník Spolku pro obnovu venkova ČR a Národní sítě Místních akčních skupin ČR

07/2010 (149)

venkovawww.spov.org www.nsmascr.cz

AKTUÁLNÍ INFORMACE SPOV:Tučín se probojoval v „evropskévesnici roku“ až do finále

Vítěz soutěže Vesnice roku 2009 Tučínuspěl i v Evropě. V jedenáctém ročníku Evrop-ské ceny obnovy vesnice postoupil mezi dva-náct finalistů a získal speciální cenu. Celkovýmvítězem soutěže se stala rakouská obec Lan-genegg. Mottem letošního ročníku byla „no-vá energie pro silnou spolupráci“. O titul sou-těžilo 30 obcí. „Tučín rozpoznal základní vý-zvy ekologického a trvale udržitelného rozvojea nakládá s nimi podle místních podmínek.Obci Tučín se skvěle podařilo uvolnit sociál-ní a společenské energie a společně je rea-lizovat,“ uvedla ve svém prohlášení hodnotí-cí komise. Více informací na straně 3

ROZHOVOR: Vizi venkova po roce2013 už si musíme vytvořit sami!

Rozhovor s Františkem Winterem, předse-dou Národní sítě MAS o hodnocení leade-rovských regionů, Zemi živitelce a přípravě vi-ze venkova po roce 2013.

Na přelomu měsíců července a srpna pro-bíhá první celorepublikové hodnocení 112místních akčních skupin v celé zemi. Tříčlennéhodnotící komise objíždějí MAS ve všech kra-jích, aby posoudily jejich aktivity, práci a sta-novily jejich úroveň. Komise přímo v sídlechMAS zjišťují, jak regionální kanceláře pro LEA-DER fungují, co dělají a ministerstvo zeměděl-ství ve spolupráci se SZIF a NS MAS hodlá vy-tvořit jejich stupnici – tedy označit MAS, kteréjsou vynikající, které jsou dobré, které jsou lep-ší standard a ty, které by se měly rozhodnězlepšit. Výsledky hodnocení 112 MAS budouzveřejněny na Večeru venkova v rámci veletr-hu Země živitelka v Českých Budějovicích.

Rozhovor si můžete přečíst na str. 10–12

TÉMA: Vesnice roku 2010 mělarekordní účast, celostátnívítěz bude znám v září

Čížová, Krásensko, Merklín, Nepolisy, Sloup,Hlavnice, Vikýřovice, Střemošice, Koloveč, Rat-měřice, Březno, Vír, Hvozdná. To je třináct ví-tězů krajských kol letošního ročníku soutě-že Vesnice roku 2010, kteří svedou v září bojo celostátní zlatou stuhu. Již 16. ročník sou-těže Vesnice roku se letos může pochlubittaké rekordní účastí 361 obcí. Krajští vítě-zové získají jeden milion korun a celorepubli-kový vítěz ještě další milion. Smyslem soutěžeje zvyšovat prestiž venkova, upozorňovat najeho krásy a tradice, ale hlavně také finančněpomoci těm, kteří se aktivně snaží rozvíjet svůjdomov. Více informací na straně 4–9

T

A

Léto 2010 Foto: TSu

Zpravodaj venkova (měsíčník SPOV ČR a NS MAS ČR) • č.149 • 07/2010

A A k t u á l n í in f o r m ac e S P OV / N S M A S 2

Vydavatel:Spolek pro obnovu venkova ČR (www.spov.org)Odpovědný redaktor:Tomáš Šulák, tel.: 775 949 142, [email protected]:Pošta: Veselíčko 196, 751 25, tel.: 773 299 [email protected] / [email protected]:Ondřej Havlík, tel.: 774 724 774, [email protected]ávěrka zpravodaje je vždy týden před koncem mě-síce. Nejbližší uzávěrka vašich příspěvků je v pondělí30. srpna 2010. Vzhledem k účasti na Zemi živitelcea zpracování aktuálních informací bude dokončenísrpnového čísla a jeho distribuce v neděli 5. září 2010.

OBSAH (číslo 7/2010):

Aktuální informace SPOV / NS MAS str. 2 – 3• Tučín se v „evropské vesnici roku“ probojoval až

do finále

Téma str. 4 – 9• Vesnice roku 2010 měla rekordní účast, celos-

tátní vítěz bude znám v září

Rozhovor str. 10 – 12• Vizi venkova po roce 2013 už si musíme vytvo-

řit sami! Rozhovor s Františkem Winterem, před-sedou Národní sítě MAS: Za čtyři roky dokázalaSíť tolik, že se od nás mohou v Evropě i učit

Z činnosti SPOV str. 13• Spolek vyzval všechny politické strany ve sněmov-

ně k podpoře venkova• Ladislav Zoubek: Ve správné knihovně musí být

znát, že to tam dýchá a žije

Z činnosti NS MAS str. 14 – 22• Tříčlenné komise NS MAS, MZe a SZIF měsíc hod-

notí 112 MAS ve všech krajích• Modlitba za domov 2010: druhý rok spolupráce

NS MAS a Ekumenické rady církví• Vize venkova 2014–2020: Zapojte se do formu-

lování společného postoje

Aktuálně o venkovu str. 23 – 26• Nový ministr zemědělství Ivan Fuksa chce rovné

podmínky pro zemědělce• Nový šéf místního rozvoje Jankovský chce zjed-

nodušit dotační administrativu a zprůhlednit ve-řejné zakázky

• Nové nastavení Společné zemědělské politiky mábýt férovější a zohledňovat lokální potřeby

• Ministr Fuksa rozpohyboval Antibyrokratickoukomisi. A to je jen začátek, slibuje

• Pardubický a Hradecký kraj budou vystupovatspolečně jako Východní Čechy

• Čeští zemědělci sepsali chartu práv, také protiadministrativní zátěži

• Není ovoce, bude méně domácí slivovice

Akce v regionech str. 27 – 30• Choceň vyhrála soutěž o titul Nejkrásnější ná-

draží 2010• Mezinárodní setkání Svět přátel WORLD OF FRI-

ENDS v Rýmařově• Představujeme podhůří Jeseníků a mikroregion

Slezská Harta• Moravské kraje opět vydají společného cyklo-

průvodce

Dotační programy str. 31 – 33• Blokový grant švýcarského fondu podpoří nezis-

kové organizace• Granty Nadace Partnerství na výsadbu nových

stromů• Server SFŽP zkolaboval kvůli zájmu o dotace na

zateplení budov• V projektech spolupráce LEADER je 5,5 násobný

převis žadatelů

Spolek pro obnovu venkova ČRMinisterstvo pro místní rozvoj ČR

ve spolupráci sMinisterstvem zemědělství ČR

pořádají

Odborný seminář „Podpora rozvoje venkova v ČR“

Seminář se koná v rámci doprovodného programu 37. ročníku výstavy Země živitelka2010 v Českých Budějovicích dne 27. 8. 2009, pavilon Z – 1. patro

Program:9.00 – 9.30 Prezence9.30 Zahájení semináře9.30 – 9.50 Úvodní slova pánů ministrů MMR ČR a MZe ČR9.50 – 11.00 Přednášky – Podpora rozvoje venkova – MMR ČR

11.00 – 11.50 Přednášky – EAFRD – PRV – MZe ČR11.50 – 12.50 Realizovaná společná zařízení v pozemkových úpravách

– Ústřední pozemkový úřad12.50 – 13.00 Diskuse – Závěr

Seminář uvádí a moderuje Mgr. Eduard Kavala, předseda Spolku pro obnovu venkova ČR.

Podpora rozvoje venkova – MMR ČR– Podpora rozvoje venkova v rámci působnosti MMR ČR – pan ministr– Vyhodnocení realizace Programu obnovy venkova a soutěže Vesnice roku

v roce 2010 – Ing. Jiří Vačkář– Nové trendy v rozvoji venkova a jejich promítnutí do přípravy budoucí pod-

pory regionálního rozvoje – RNDr. Josef Postránecký

Program rozvoje venkova – EAFRD – MZe ČR– Program rozvoje venkova – aktuální stav realizace programu a výhled na

rok 2011 – Ing. Kateřina Bělinová– Podpory pro venkov v Ose III a LEADER – Ing. Zuzana Krochová

Realizovaná společná zařízení v pozemkových úpravách – Ústřední pozemko-vý úřad– Pozemková úprava a plán společných zařízení, informace o soutěži. Vyhlá-

šení vítězů soutěže „O nejlepší realizované společné zařízení roku 2009“ –Ing. Kamil Kaulich, Ing. Jana Pivcová, Ing. Zuzana Skřivánková

Ústřední pozemkový úřad ve spolupráci s Českomoravskou komorou pro pozemkovéúpravy pořádá soutěž o nejlepší realizované společné zařízení roku 2009.

Hlavním cílem soutěže je seznámit nejširší odbornou i laickou veřejnost s rozsahema úrovní realizace společných zařízení navrhovaných v pozemkových úpravách. Dalším cí-lem je ocenit kvalitně odvedenou společnou práci pozemkových úřadů, projektantů i do-davatelů, a přispět tak ke zvýšení jejich prestiže v oboru.

Pod pojmem „realizované společné zařízení“ si lze představit např. nově vybudovanépolní cesty, vodní nádrže, zatravněné průlehy nebo vysazené prvky zeleně. Společná za-řízení v soutěži jsou od roku 2009 hodnocena ve třech kategoriích:– zpřístupnění pozemků– protierozní a vodohospodářská opatření– opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí

V termínu od 5. 7. do 5. 8. 2010 je umožněno hlasovat veřejnosti! Motivací je výhrapoukázek na biopotraviny v hodnotě 1000 Kč, 2000 Kč a 3000 Kč.

http://eagri.cz/public/app/soutez_nrsz/cz/hlasovani-verejnosti.htmlVyhlášení výherce soutěže, stejně tak jako vítěze poukázek proběhne 27. 8. 2010 na

odborném semináři SPOV při příležitosti výstavy Země Živitelka.Ing. Zuzana Skřivanová, MZe – ÚPÚ

Soutěž o nejlepší pozemkovou úpravu

http://eagri.cz/public/app/soutez_nrsz/cz/hlasovani-verejnosti.html

mailto:[email protected]




www.spov.org


A A k t u á l n í in f o r m ac e S P OV / N S M A S 3

Vítěz české soutěže Vesnice roku 2009 Tučín uspěl i v Evropě.V jedenáctém ročníku Evropské ceny obnovy vesnice postoupil mezidvanáct finalistů a získal speciální cenu. Celkovým vítězem soutěžese stala rakouská obec Langenegg.

Mottem letošního ročníku byla „nová energie pro silnou spo-lupráci“. O titul soutěžilo 30 obcí. Česko zastupovalo kromě Tučí-na také Lidečko – vítěz Vesnice roku 2008.

„Tučín rozpoznal základní výzvy ekologického a trvale udržitel-ného rozvoje a nakládá s nimi podle místních podmínek. Obci Tu-čín se skvěle podařilo uvolnit sociální a společenské energie a spo-lečně je realizovat,“ uvedla ve svém prohlášení hodnotící komise.

Zástupci mezinárodní komise také pozitivně hodnotili, že tučín-ský společenský život spojuje různé generace, pohlaví a společen-ské skupiny. Tučínu tak byla udělena Evropská cena obnovy vesni-ce za komplexní, trvale udržitelný a mottu odpovídající rozvoj ves-nice vynikající kvality.

Fotografie z návštěvy evropskéhodnotitelské komise v Tučíně

Foto: Archiv obce Tučín

Z dopisu Evropské pracovní společnostipro obnovu venkova a rozvoj vesniceobci Tučín, Vídeň 22. 7. 2010:

…Oznamuji Vám, že Tučín na komisi zapůsobil velmi pozitivně,

patřil dokonce ke kandidátům na vítězství, a byl oceněn „Evrop-skou cenou obnovy vesnice za komplexní, trvale udržitelný a mot-tu soutěže odpovídající rozvoj vesnice vynikající kvality. „Tímto sezároveň můžete považovat za ,vícemistry’ Evropy.“ K to-muto vynikajícímu výsledku a obrovskému úspěchu Vám srdeč-ně gratuluji, a to i jménem předsedy Evropské pracovní společ-nosti pro rozvoj venkova a obnovu vesnice, dolnorakouskéhohejtmana Dr. Erwina Prölla.

Stručné shrnutí hodnotící komise zní:„Tučín rozpoznal základní výzvy ekologického a trvale udrži-

telného rozvoje a nakládá s nimi podle místních podmínek. Ob-ci Tučín se skvěle podařilo uvolnit sociální a společenské energiea společně je realizovat. Působí integrativně a upevňuje identitugenerací, pohlaví a společenských skupin. Nasazení pro budou-cí rozvoj obce je orientováno komplexně, přičemž odpovědníjsou si vědomi toho, že na této cestě k budoucnosti jsou ještěmnohé překážky. Proto obdržel Tučín Evropskou cenu obnovyvesnice za komplexní, trvale udržitelný a mottu soutěže odpoví-dající rozvoj vesnice vynikající kvality.“

Rozsáhlejší hodnocení zveřejníme ve sborníku uspořádané-ho při příležitosti Udílení Evropských cen obnovy vesnice.

Všichni účastníci mají důvod k radosti a oslavám. Vždyť právozúčastnit se soutěže dostali jen ti nejlepší z každé země, porotanavíc při posuzování dospěla k závěru, že nikdo „nepropadl,“a tentokrát udělila ocenění všem projektům. Ocenění budou pře-dána v rámci slavnostního aktu v době od 23. do 25. září 2010.V doprovodném programu proběhnou workshopy, výlety, setká-ní obcí více než 30 evropských regionů, výstava soutěžních pro-jektů a třídenní vesnická slavnost s bohatým kulturním progra-

mem a kulinářskými zážitky. Pořadatelem akce jevítěz Evropské ceny obnovy vesnice 2008, obecSand in Taufers, Jižní Tyrolsko, Itálie. Velmi se tě-ším, že se s Vámi a s co nejvíce Vašimi „spolubo-jovníky“ v Sand in Taufers setkám!

…

Theres Friewald-Hofbauer, jednatelka společnosti

Tučín se v „evropské vesnici roku“ probojoval až do fináleSlavnostní udílení cen se uskuteční letos v září v italské vesnici

Sand in Taufers v Jižním Tyrolsku.„Do soutěže jsme šli s tím, že chceme dobře reprezentovat

obec, kraj, ale i celou Českou republiku. Postup mezi dvanáctkunejlepších nás velmi příjemně překvapil. Všichni se těšíme v září doItálie na slavnostní předání, zúčastní se ho i zástupci našich spol-ků,“ řekl starosta Tučína Jiří Řezníček.

Evropská soutěž obnovy vesnice je vyhlašována jednou za dva ro-ky už od roku 1990. Česká republika do ní vysílá vítěze soutěže Ves-nice roku, kterou vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj spolu seSpolkem pro obnovu venkova ČR, Svazem měst a obcí ČR a Minis-terstvem zemědělství. Zdroj: www.mmr.cz

www.mmr.cz


T Té m a : S o u t ě ž V e s n i c e r o k u 2 0 1 0 4

Rekordní účastí 361 obcí se může pochlubit letošní ročník sou-těže Vesnice roku, která se letos konala již po šestnácté. Soutěž jižzná nejúspěšnější obce krajských kol, o celostátním vítězi se buderozhodovat v září. Krajští vítězové získají jeden milion korun a ce-lorepublikový vítěz ještě další milion.

Soutěž vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj, Spolek pro ob-novu venkova ČR, Svaz měst a obcí ČR a Ministerstvo zemědělství.V průběhu července a srpna předají jejich zástupci stuhy a diplomyvšem oceněním obcím. O Zlatou stuhu a titul celostátního vítězeVesnice roku 2010 se v září utká následujících 13 krajských vítězů:Čížová – Jihočeský kraj, Krásensko – Jihomoravský kraj, Merklín –Karlovarský kraj, Nepolisy – Královéhradecký kraj, Sloup v Čechách– Liberecký kraj, Hlavnice – Moravskoslezský kraj, Vikýřovice – Olo-moucký kraj, Střemošice – Pardubický kraj, Koloveč – Plzeňský kraj,Ratměřice – Středočeský kraj, Březno – Ústecký kraj, Vír – kraj Vy-sočina, Hvozdná – Zlínský kraj.

„Smyslem soutěže je zvyšovat prestiž venkova, upozorňovat najeho krásy a tradice, ale hlavně také finančně pomoci těm, kteří seaktivně snaží rozvíjet svůj domov. MMR od roku 1997 poskytujeúspěšným obcím dotaci. V loňském roce bylo pro soutěž Vesniceroku vyčleněno více než 32 milionů korun a stejná částka čeká naoceněné i letos,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský.

Za jednotlivé stuhy získávají obce 600.000 korun. Krajské ko-mise udělují také diplomy, například za vzorné vedení obecní kni-hovny, rozvíjení lidových tradic, kvalitní květinovou výzdobu, za pé-či o historickou zástavbu obce.

Úspěch v soutěži může obcím kromě finančního příspěvku při-nést i další výhody. „Zúčastnili jsme se prvního ročníku soutěže a v tédobě nebylo vítězství spojeno s žádnou finanční odměnou. Přestonám účast v soutěži přinesla mnoho pozitivního. Předali jsme si zku-

šenosti s mnoha dalšími zástupci obcí, kteří nás navštívili, pomohlonám to i při různých jednáních týkajících se dalšího rozvoje Telnice,“uvedl starosta jihomoravské Telnice, která se v roce 1995 stala his-toricky první Vesnicí roku.

Loni se celostátním vítězem stala obec Tučín na Přerovsku. Na dru-hém místě skončily Lány na Kladensku, třetí se umístil Žernov na Ná-chodsku. Celkem se tehdy do soutěže přihlásilo 325 vesnic.

Informace také na:http://www.vesniceroku.cz/

http://www.novinky.cz/cestovani/206692-soutez-vesnice-roku-2010-uz-zna-finalisty-ze-vsech-kraju.html

Obec Hlavnice vyhrála v Moravskoslezském kraji i svoji upravenosti

Otevírání naučné stezky v obci Krásensko na Vyškovsku. Krásensko nejvíce oslovilo porotu v soutěži Vesnice roku v Jihomoravském kraji.

Vesnice roku 2010 měla rekordní účast,celostátní vítěz bude znám v září

Foto: Ivo Havlík



http://www.vesniceroku.cz/


K K a r l o v a r s k ý k r a j


Zabodoval Merklín, a to i díkyspolečenskému životu

Z celkem 30 obcí, které se letos v Karlovarském kraji přihlásilydo soutěže Vesnice roku, nejvíce zabodovala obec Merklín. Komi-si oslovila například kvalitním společenským životem a péčí o akti-vity pro mládež.

„Merklín komplexně v nejvyšší míře splňoval jednotlivá kritériasoutěže. Například měli zpracované všechny potřebné rozvojovédokumenty, dále je zde vysoká úroveň péče o zeleň, kvalitní spo-lečenský život a v neposlední řadě aktivity mládeže. Obec byla vel-mi dobře hodnocena i v minulém ročníku soutěže,“ uvedl náměs-tek hejtmana Petr Navrátil.

Obec se může těšit na finanční odměnu. „Vítězství v krajskémkole nás velice potěšilo. Kromě titulu jsme získali také jeden mili-on korun, který chceme spravedlivě rozdělit. Nějaké finanční pro-středky investujeme do místní školy, ale také na kulturu a sport,“řekl starosta Merklína Josef Níč.

Obec Merklín byla založena kolem roku 1200 spolu s dalšími13 vesnicemi na základě německého práva. Dnes v ní žije 1100obyvatel. Obyvatelé v Merklíně udržují tradice – loučení zimy a ví-tání jara v podobě házení Morény do řeky, pálení čarodějnic včet-ně stavby májky, oslavy dětského dne – „pohádkový les“ a na zá-věr roku vánoční zpívání koled pod stromem, kterého se zúčastnítéměř celá obec. V obci působí klub důchodců, pěvecký sbor i di-vadelní soubor či sbor dobrovolných hasičů.

Modrou stuhu za společenský život získalo v Karlovarském kra-ji město Luby z okresu Cheb. Činnosti mládeže se dle hodnotitelůnejlépe věnovali ve Vintířově na Sokolovsku a za péči o zeleň a ži-votní prostředí komise stuhou ohodnotila obec Křižovatka z Cheb-ska. Oranžovou stuhu získala obec Hájek z Karlovarska.

Obec Vír zaujala úpravoui bohatým kulturním životem

V kraji Vysočina získal letošní vítězství v soutěži Vesnice roku Vírna Žďársku. Komise navštívila celkem 35 přihlášených obcí v kraji,obec Vír ji ale zaujala především upraveností a množstvím udržo-vané zeleně i bohatým kulturním děním.

„Obec zaujala krajskou komisi svým bohatým kulturním živo-tem a zapojením dětí do dění v obci, přičemž řada aktivit už mádlouholetou tradici,“ uvedl předseda hodnotitelské komise a sta-rosta předloňské vítězné obce Pikárec František Broža.

Vesnice Vír nacházející se nedaleko vírské přehrady je také velmiaktivní v přípravě různých projektů a každoročně úspěšně čerpá pro-středky z nejrůznějších dotačních titulů. V poslední době se opravydočkaly například vnitřní prostory kulturního domu, letos přišla nařadu botanická zahrada, kterou vytvářeli hlavně vírští školáci. Asi dvaroky si turisté mohou v obci prohlížet repliku historického Navrátilo-va mlýnku se dvěma desítkami pohyblivých postaviček.

Kraj Vítěznáobec

Modrá stuhaza společenský život

Bílá stuhaza činnost mládeže

Zelená stuha za péčio zeleň a živ. prostředí

Oranžová stuha za spolupráciobce a zemědělského subjektu Počet přihl. obcí

Jihočeský Obec Čížová(okres Písek)

Obec Tálín(okres Písek)

Městys Sepekov(okres Prachatice)

Obec Chlumany(okres Prachatice)

Obec Přeštěnice(okres Písek) 31

Jihomoravský Obec Krásensko(okres Vyškov)

Obec Vavřinec(okres Blansko)

Obec Němčičky(okres Břeclav)

Obec Hýsly(okres Hodonín)

Obec Jevišovka(okres Břeclav) 22

Karlovarský Obec Merklín(okres Karlovy Vary)

Město Luby(okres Cheb)

Obec Vintířov(okres Sokolov)

Obec Křižovatka(okres Cheb)

Obec Hájek(okres Karlovy Vary) 30

Královéhradecký Obec Nepolisy(okres Hradec Králové)

Obec Dolní Kalná(okres Trutnov)

Obec Sovětice(okres Hradec Králové)

Obec Lovčice(okres Hradec Králové)

Obec Božanov(okres Náchod) 37

Liberecký *) Obec Sloup v Čechách(okres Česká Lípa) 26

Moravskoslezský Obec Hlavnice(okres Opava)

Obec Těškovice(okres Opava)

Obec Třanovice(okres Frýdek-Místek)

Obec Sudice(okres Opava)

Obec Horní Tošanovice(okres Frýdek-Místek) 15

Olomoucký Obec Vikýřovice(okres Šumperk)

Městys Dřevohostice(okres Přerov)

Obec Skalka(okres Prostějov)

Obec Smržice(okres Prostějov)

Obec Skalička(okres Přerov) 36

Pardubický Obec Střemošice(okres Chrudim)

Obec Biskupice(okres Svitavy)

Obec Kostěnice(okres Pardubice)

Obec Veselí(okres Pardubice)

Obec Stolany(okres Chrudim) 24

Plzeňský Městys Koloveč(okres Domažlice)

Obec Chanovice(okres Klatovy)

Obec Volduchy(okres Rokycany)

Obec Svojšín(okres Tachov)

Obec Dolní Lukavice(okres Plzeň-jih) 29

Středočeský Obec Ratměřice(okres Benešov)

Obec Kamýk nad Vltavou(okres Příbram)

Obec Krakov(okres Rakovník)

Obec Hlavenec(okres Praha-východ)

Obec Dublovice(okres Příbram) 27

Ústecký Obec Březno(okres Chomutov)

Obec Koštice(okres Louny)

Obec Malé Žernoseky(okres Litoměřice)

Obec Růžová(okres Děčín)

Obec Vrbice(okres Litoměřice) 22

Vysočina Obec Vír(okres Žďár n. Sáz.)

Obec Modlíkov(okres Havlíčkův Brod)

Obec Křižánky(okres Žďár n. Sáz.)

Obec Bory(okres Žďár n. Sáz.)

Obec Police(okres Třebíč) 35

Zlínský Obec Hvozdná(okres Zlín)

Obec Zašová(okres Vsetín)

Obec Nedašov(okres Zlín)

Obec Komňa(okres Uh. Hradiště)

Obec Francova Lhota(okres Vsetín) 27

Celkem 361

V K r a j V y s o č i n a



M M o r a v s k o s l e z s k ý k r a j

První písemná zpráva o vesnici pochází z roku 1364. Na jejímúzemí žije 745 obyvatel.

Krajské kolo soutěže Vesnice roku v kraji Vysočina přineslo alei další ocenění. Modrou stuhu za společenský život získala obecModlíkov (okres Havlíčkův Brod), Bílou stuhu za činnost mládežepoputuje do obce Křižánky (okres Žďár nad Sázavou), Zelenou stu-hu za péči o zeleň a životní prostředí udělila komise vesnici Bory(okres Žďár nad Sázavou) a Oranžovou stuhu za spolupráci obcea zemědělského subjektu vesnici Police (okres Třebíč).

Vyhrála malá skromná obecStřemošice, zaujala pospolitostí

Malá obec Střemošice z Chrudimska se zhruba 200 obyvateli vy-bojovala v letošní soutěži Vesnice roku první místo v Pardubickémkraji. Celkem se v tamním regionu do klání přihlásilo 24 obcí. Hod-notící komise nalezla ve vesnici řadu důkazů vzájemné pospolitosti.

„Komisi přesvědčil nejen hezký vzhled obce, ale také nadšení,skromnost a určitá pokora, s jakou všichni občané budují a zkráš-lují vesnici, mají úctu k tradicím a okolní přírodě. Myslím, že ne-budu daleko od pravdy, když řeknu, že jsme nalezli pospolitostv příkladné formě,“ řekl předseda komise a starosta obce Osík,která získala krajský titul v roce 2008, Karel Rotschein.

Starostu Střemošic Jana Prokopa vítězství překvapilo. „Myslímsi, že jsme je přesvědčili i vzhledem obce, protože si myslím, žeobec teď vypadá docela dobře,“ uvedl.

Dalšími oceněnými v Pardubickém kraji jsou obce Biskupicez okresu Svitavy (modrá stuha za společenský život), Kostěnicez Pardubicka (stuha za činnost mládeže), Veselí z Pardubicka (zele-ná stuha za péči o zeleň a životní prostředí) či Stolany z Chrudim-ska (ocenění za spolupráci obce a zemědělského subjektu). Lonise krajským vítězem stala obec Jenišovice z Chrudimska.

Po loňské modré stuze letosobec Hlavnice zvítězila

Zlatou stuhu a tedy i vítězství v letošní soutěži Vesnice roku2010 vybojovala v Moravskoslezském kraji obec Hlavnice z Opav-ska. Komisi přesvědčila mimo jiné svojí upraveností, péčí o veřejnáprostranství či bohatou nabídkou aktivit pro obyvatele vesnice.

V Moravskoslezském kraji letos soutěžilo celkem 15 obcí., cožbyl dosud nejvyšší počet účastníků.

„Je to obec, která má propracovaný systém rozvoje a také má promyšlenou podporu spolupráce s občany. Na Hlavnici nás zaujalai upravenost obce, péče o veřejná prostranství a starost o volnočaso-vé aktivity místních občanů od dětí a po seniory,“ odůvodnil vítězstvíobce předseda komise a starosta předloni vítězných Bolatic HerbertPavera. Loni si obec ze soutěže odnesla stuhu za bohatý kulturně-spo-lečenský život. V obci funguje sbor dobrovolných hasičů, tělovýchov-ná jednota Družba, Sdružení Hlavnice 1. C. Nora, myslivecké sdruže-ní, klub důchodců, pěvecký sbor a další organizace.

Modrou stuhu za společenský život získala v Moravskoslezskémkraji obec Těškovice z okresu Opava. Bílá stuha za činnost mláde-že míří do Třanovic v okrese Frýdek-Místek a stuha za péči o zeleňa životní prostředí do obce Sudice na Opavsku. Oranžovou stuhuza spolupráci obce a zemědělského objektu získaly Hormí Toša-novice z okresu Frýdek-Místek.

V Krásensku k vítězství přispělyaktivní spolky a zájmové skupiny

Obec Krásensko na Vyškovsku letos nejvíce oslovila porotuv soutěži Vesnice roku v Jihomoravském kraji. Vesnice se 440 oby-vateli přitom čelila konkurenci 22 obcí, které se v tomto ročníkudo soutěže v regionu zapojily.

„Letošní kolo soutěže Vesnice roku bylo velmi vyrovnané a komi-si dalo velkou práci rozhodnout o vítězi. Krásenko zapůsobilo kom-plexní připraveností a prezentací. Po celé vesnici jsou umístěny krás-né informační tabule, které zachycují historii i současnost jednotlivýchčástí,“ řekl předseda hodnotitelské komise Stanislav Kamba, staros-ta obce Vísky, která v této soutěži zvítězila pře dvěma lety.

Starostku Krásenka Hanu Šídlovou nejvyšší meta v soutěži pře-kvapila. „Nečekali jsme to. Velký vliv na naše vítězství měla určitě prá-ce spolků a zájmových skupin, které jsou v obci hodně aktivní,“ řek-la starostka novinářům. V obci jsou velmi činorodí například hasiči,do celého kraje se svými představeními vyjíždějí místní ochotníci.V obci funguje i ekologické občanské sdružení Rezekvítek a středis-ko ekologické výchovy Lipka. Obec s ekology spolupracuje napříkladna výsadbách.

Obec Krásensko se nachází v těsné blízkosti chráněné krajinnéoblasti Moravského krasu, je vzdálena asi 20 kilometrů od Vyškova.V centru obce, na návsi a v jejím okolí se nacházejí obecní úřad, ha-sičská zbrojnice, pošta, mateřská škola či kostel svatého Vavřince.

V krajském kole soutěže získaly ocenění i další obce. Modroustuhu za společenský život obdržela obec Vavřinec z Blanenska, bí-lá stuha za činnost mládeže zamířila do obce Němčičky z Břeclav-ska. Nejlepší péčí o zeleň a životní prostředí se mohou chlubit vevesnici Hýsly na Hodonínsku a spolupráci obce a zemědělskéhosubjektu ocenila komise v Jevišovce na Břeclavsku.

Od roku 2001 získaly v Jihomoravském kraji titul Vesnice rokuHroznová Lhota, Blatnička, Želetice, Sivice, Bořetice, Kobylí, Terezín,Vísky a Lužice.

V Čížové zaujal revitalizovaný sadi zrekonstruovaný selský statek

Zlatou stuhu a titul Vesnice roku v Jihočeském kraji získala le-tos obec Čížová z Písecka s více než 1000 obyvateli. Stejně jakodalší krajští vítězové postupuje do celostátního kola soutěže Ves-

P P a r d u b i c k ý k r a j

J J i h o m o r a v s k ý k r a j

J J i h o č e s k ý k r a j


nice roku. V kraji čelila konkurenci 31 jihočeských obcí, o dvě vícenež loni.

„Čížová zaujala hodnotící komisi vyrovnaností péče o obeci všechny místní části. Zatímco v samotné Čížové je nově zrevita-lizovaný ovocný sad, místní části zaujmou zachovalým jihočeskýmlidovým barokem. V jednom ze zrekonstruovaných selských stat-ků v místní části Bošovice byl letos otevřen hostinec, který seokamžitě stal společenským centrem. Tady také Čížová prezento-vala bohatý život místních spolků, do kterého jsou zapojeni zá-stupci všech generací,“ uvedl hodnotitelské komise Josef Bláho-vec, starosta Malenic.

Starostu Čížova Romana Čarka prvenství překvapilo. „Je to pronás nesmírný úspěch. Chci poděkovat hodnotící komisi a Jiho-českému kraji, že ocenily naší práci. Dík patří také spoluobčanůma partě nadšenců, kterou tady za sebou mám a která by pro Čí-žovou dýchala. V takovém prostředí je radost pracovat,“ zhodno-til úspěch v soutěži starosta Čarek. V roce 2006 skončila v soutě-ži o jihočeskou vesnici na 3. místě.

Na Písecko putovalo kromě zlaté stuhy také ocenění za spole-čenský život pro obec Tálín, cena za činnost mládeže do Sepekovaa oranžovou stuhu za spolupráci obce a zemědělského subjektuzískaly Přeštěnice. Zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostře-dí udělila komise vesnici Chlumany z Prachaticka.

V Nepolisech počkali, až budoumít co ukázat, a pak zvítězili

Nositelem Zlaté stuhy v Královéhradeckém kraji se letos stalaobec Nepolisy, která leží v západní části okresu Hradec Králové.Obec s necelou tisícovkou obyvatel uspěla i v konkurenci 36 obcí,které se v kraji do soutěže přihlásily.

„Nepolisy zvítězily především díky kvalitnímu rozvoji obce, udr-žování venkovských tradic a aktivní spolkové činnosti,“ řekla naadresu vítězné obce předsedkyně hodnotitelské komise Eliška For-manová, starostka obce Bukvice.

V obci se staví nové rodinné domy, byla zde vybudována čistír-na odpadních vod a splašková kanalizace. Rekonstrukci za seboumají místní komunikace, obecní úřad, vodovod či tělocvična zá-kladní školy. Obec chce v budoucnu postavit například cyklostez-ku, sběrný dvůr a rozšířit mateřskou školu. V Nepolisech rovněž ži-jí společenským a kulturním životem, udržují venkovské tradice,aktivně v nich působí spolkové organizace.

„Účast v soutěži jsme několik let odkládali. Jsem totiž názoru,že by se obec měla prezentovat, až když má doopravdy co ukázat.Do soutěže jsme ani nešli s myšlenkou na vítězství, spíš jsme chtě-li zabojovat o Modrou stuhu za společenský život nebo Bílou stu-ha za činnost mládeže. Celkové vítězství je tedy pro nás příjemnýmpřekvapením,“ řekl starosta Nepolis Jiří Šustr.

Modrou stuhu za společenský život letos získala Dolní Kalná,bílou stuhu za činnost mládeže Sovětice, zelenou stuhu za péčio zeleň a životní prostředí Lovčice a oranžovou stuhu za spolu-práci obce a zemědělského subjektu Božanov. Dalších pět obcí pakzískalo Cenu hejtmana Královéhradeckého kraje a k tomu odmě-nu 30 tisíc korun.

Soutěž Vesnice roku se každoročně těší v Královéhradeckémkraji velkému zájmu. Letošní počet 37 přihlášených obcí byl nej-větší ze všech krajů v republice. V minulém ročníku soutěže sev regionu ucházelo o titul nejlepší obce dokonce pět desítekvesnic. Velký úspěch tehdy zaznamenal Žernov na Náchodsku,který zvítězil v krajském kole a v republikovém pak obsadil tře-tí místo.

Obec Koloveč přesvědčilakomisi hned napoprvé

Vesnicí roku Plzeňského kraje je letos obec Koloveč z Domaž-licka. Zlatá stuha jí přinesla nejen zvýšení prestiže, ale obec můžepočítat i s milionovou dotací na rozvoj. Podle starosty obce Václa-va Pergla se městys do klání přihlásil spíše na zkoušku. Vítězství alepovažuje za velký závazek. Do soutěže se v kraji přihlásilo 29 obcí,což je o deset více než loni.

„V obci Koloveč funguje bohatý kulturní život, je tu mnoho ak-tivních občanských spolků, obnovili tu řadu staveb a chystají seotevřít nový kulturní dům, kde budou k dispozici služby a obecníúřad,“odůvodnil rozhodnutí komise její předseda s starosta obceMrakov Josef Janeček.

Starosta obce ležící v srdci Chodska přiznal, že k účasti v soutě-ži je dohnalo spíše furiantství. „řekli jsme si, že to zkusíme. Až popřihlášení jsme si uvědomili, co to představuje. To, že jsme získalizlatou stuhu, je pro nás velký závazek. Je ale dobře, že lidé vidí, žekdyž se snaží o rozvoj obce, někdo si toho všimne,“ uvedl starostaobce kolovek, která bude region reprezentovat v celostátním kolesoutěže.

Vítězům gratuloval také náměstek hejtmanky Ivo Grüner. „Úro-veň soutěže každým rokem roste a ve všech obcích v kraji je znátznačný rozvoj. Mám radost z tak hojné účasti a gratuluji všem k je-jich píli a úspěchům. Je mi potěšením navštěvovat taková místa, ja-ko je právě Koloveč a těším se na další ročníky,“ uvedl.

Koloveč se od loňského roku může pochlubit statutem městy-se. V soutěži vesnice roku je nováčkem. V obci je hojně navštěvo-vané rodinné soukromé muzeum, základní občanská vybavenosta působí tam řada spolků od hasičů, přes kynology, myslivce, vče-laře až po rybáře.

Krajské kolo soutěže Vesnice roku v Plzeňském kraji má i dalšíoceněné. Obec Chanovice na Klatovsku získala stuhu za spole-čenský život, za činnost mládeže byla vyznamenána obec Veldu-chy z Rokycanska. Zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostře-dí udělila komise vesnici Svojšín na Tachovsku a oranžovou stuhuza spolupráci obce a zemědělského subjektu obdrží obec Dolní Lu-kavice z okresu Plzeň-jih.

Krajská hodnotitelská komise rozdala několik zvláštních oceně-ní. Například obci Chotěšov za udržování národopisných tradic, ob-ci Hlince za záchranu kostela sv. Petra a Pavla v Dolanech, městysiDešenice za vzornou prezentaci historie a současnosti obce, obciKornatice Cenu naděje pro živý venkov. Kostelec získal mimořádnéocenění za nejlepší projekt ze strukturálních fondů a obec Žihlečestný diplom za vzorné vedení obecní knihovny. Speciální oceně-ní „Nejvtipnější starosta“ za smysl pro humor získali Anna Peřino-vá, starostka Horní Bělé, a starosta Ždírce Vlastimil Vrátník.

K K r á l o v é h r a d e c k ý k r a j

P P l z e ň s k ý k r a j



Dotřetice dospěla malé vesRatměřice až ke zlaté stuze

Obec Ratměřice z Benešovska zastoupí letos Středočeský krajv celostátním kole soutěže Vesnice roku 2010. Titulem se můžeobec pyšnit mimo jiné i proto, že tamní lidé komisi přesvědčili, žei v malé vsi lze žít bohatým životem.

„Oceňuji především aktivní účast všech věkových skupin na kul-turním a společenském životě. Úžasné jsou výtvarné sochařské se-mináře či galerie na plotě. Ratměřice jasně dokazují, že i v relativ-ně malé obci lze žít pestrým životem. Investiční akce posledních letvýznamně zlepšily životní úroveň v obci, kde je jeden druhémudobrým sousedem,“ pochválil vítěznou obec předseda hodnoti-telské komise a starosta obce Petroviče Petr Štěpánek.

Vesnice letos nesoutěžila poprvé. Předloni už získala diplom zaspolečenské aktivity a loni modrou stuhu za společenský život. „Ví-tězství nám přináší obrovskou radost a zároveň příslib do další prá-ce,“ komentoval vítězství starosta Ratměřic Viktor Liška. Podle nějza úspěchem stojí velké úsilí mnoha lidí.

Ratměřice se nacházejí v jižní části benešovského okresu. K 1. led-nu 2008 zde žilo 255 obyvatel s průměrným věkem 38 let. Obec jerozdělena do 3 místních částí – Hrzín, Ratměřice a Skrýšov. Ratmě-řané spolu prožívají slavnosti a svátky jako například masopustníprůvod, stavění máje, štědrovečerní setkání v kostele sv. Havla spo-jené se zpíváním koled, pouťovou a posvícenskou zábavu, plesy ob-čanských spolků. „Vzácné je, že drtivá většina akcí začíná i končídobrovolnou aktivitou občanů, kterým nechybí snaha udržovat sta-ré zvyky i nápady na akce nové. Svou zodpovědností a angažova-ností ukazují, že jim není lhostejné místo, ve kterém spolu se souse-dy žijí,“ prezentuje obec na svých webových stránkách.

Ve Středočeském kraji se do soutěže přihlásilo 27 obcí, jejichž hod-nocení provedla krajská komise ve dnech 31. května až 10. června2010. Modrou stuhu za společenský život získala obec Kamýk nadVltavou z Příbramska, bílou stuhu za činnost mládeže Krakov z okre-su Rakovník. Zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí uděli-la komise vesnici Hlavenec z okresu Praha – východ a za spolupráciobce a zemědělského subjektu ocenila Dublovicez Příbramska.

Po loňské bílé stuze letossáhlo Březno po vítězství

Před rokem získala obec Březno z Chomutovska v soutěži Ves-nice roku bílou stuhu za činnost mládeže. Letos se vesnice se zhru-ba 1300 obyvateli do klání přihlásila znovu a vyplatilo se – Březnose může honosit titulem Vesnice roku Ústeckého kraje 2010. V re-gionu se letošního ročníku soutěže zúčastnilo 22 obcí.

„Oceňuji především všestranný rozvoj obce. Staví se tu byty, bu-duje se infrastruktura, nezapomíná se na kulturní dědictví a živo jetaké v oblasti sportu i společenského života. Za zmínku stojí rovněžsanace bývalých kasáren a péče o místní části obce, stejně jako dob-ré hospodaření a účelnost vynaložených prostředků,“ řekl na adre-su vítězné obce předseda hodnotitelské komise Karel Kopecký, sta-rosta Horního Podluží, které získalo titul Vesnice roku 2008.

Obec tvoří osm místních částí – Březno, Denětice, Holetice, Ko-peček, Nechranice, Stranná, Střezov a Vičice. Vzhledem ke své veli-kosti může obec místním občanům nabídnout komfort v podo-bě pošty, základní i mateřské školy, policie, několika obchodů a re-

staurací. V posledních deseti letech se díky značným investicím dokomunikací, čistírny odpadních vod, místního zdravotního střediska,kotelny a podobně podařilo vylepšit ráz obce a zkvalitnit život v ob-ci. Slavnostní předání ocenění se v obci uskuteční 24. srpna 2010.

Modrou stuhu za společenský život získala obec Koštice z Loun-ska, bílá stuha za činnost mládeže poputuje do obce Malé Žerno-seky z okresu Litoměřice. Zelenou stuhu za péči o zeleň a životníprostředími vysloužila ves Růžová z Děčínska a oranžovou stuhu zaspolupráci obce a zemědělského subjektu udělila komise obciVrbice z Litoměřicka.

Obec Hvozdná oslovila komisibohatým společenským životem

Zlatou stuhu a titul Vesnice roku Zlínského kraje putuje letos doobce Hvozdná na Zlínsku. Hodnotitelskou komisi zaujala zejménaaktivním životem tamních spolků a organizací. Ve Zlínském kraji sepřihlásilo do letošního ročníku soutěže Vesnice roku celkem 27 ob-cí, o 12 více než loni.

Obec Hvozdná, má více než 1150 obyvatel a leží asi 10 kilo-metrů severovýchodně od Zlína.

„Hvozdná je vyrovnaná ve všech směrech rozvoje obce, a přes-tože leží poblíž Zlína, zachovává si vesnický ráz. Má silnou tradiciochotnického divadla, velmi dobře tam pracuje občanské sdruže-ní Valašský názor, ale i další organizace a složky podporují aktivníživot v obci,“ říká na adresu vítěze předseda hodnotitelské komi-se Vojtěch Ryza, starosta obce Lidečko.

„Je to trochu šok. Opravdu jsem to nečekal. Kraj je opravdukrásný. Jsem zaskočený, protože si myslím, že jsou tady i pěknějšíobce,“ sdělil novinářům bezprostředně po vyhlášení starostaHvozdné Miroslav Válek. Podotkl, že hodnotící komisi zřejmě nej-více oslovil společenský život. Obec je v širokém okolí mimo jinéznámá díky aktivitám zdejších divadelních ochotníků. Tamní ochot-nické divadlo loni oslavilo 100 let a je nejdéle působícím ochotnic-kým divadlem ve Zlínském kraji.

Obec Hvozdná se rozkládá severovýchodně od krajského měs-ta Zlína, do kterého většina obyvatel jezdí za prací. Obec může po-čítat s finanční odměnou dva miliony korun, kdy jeden milion ko-run půjde z rozpočtu Zlínského kraje a další milion ze státního roz-počtu. Modrá stuha za společenský život náleží obci Zašová, začinnost mládeže si odnáší bílou stuhu obec Nedašov, oranžovoustuhou se může pyšnit obec Francova Lhota, která byla ohodno-cena za dobrou spolupráci se zemědělskými subjekty. Za péči o ze-leň a životní prostředí putuje Zelená stuha do Komni.

S S t ř e d o č e s k ý k r a j

Ú Ú s t e c k ý k r a j

Z Z l í n s k ý k r a j



„Chtěl bych poděkovat všem starostkám a starostům a jejichprostřednictvím také zastupitelům obcí a všem občanům, kterýmzáleží na tom, aby jejich obce byly nejen pěkně upravené, ale ta-ké aby se v nich lidem dobře žilo. Soutěž letos ukázala, že výrazněroste kvalitativní úroveň ve všech hodnocených oblastech a přede-vším ve společenském a spolkovém životě. S tím souvisí udržová-ní a obnova místních tradic a obyčejů, práce s dětmi a mládeží, pé-če o vesnickou pospolitost i pomoc potřebným. Zcela převratně serok od roku zlepšuje také schopnost obcí prezentovat výsledky svépráce,“ řekl hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák.

Obci Vikýřovice po loňskémdruhém místě připadlo vítězství

V Olomouckém kraji se letos může prvenstvím v soutěži Vesni-ce roku pyšnit obec Vikýřovice na Šumperku. Obec se klání zúčast-nila opakovaně, loni jí prvenství uniklo jen o vlásek. Letos ale po-rotu přesvědčila vyváženost všech hodnotících kritérií včetně ak-tivního zájmu obyvatel o dění v obci.

Díky vítězství se Vikýřovice s 2170 obyvateli mohou těšit na do-taci jeden milion korun na svůj rozvoj. „V minulosti jsme získali bí-lou stuhu za činnost mládeže. Loni jsme skončili v celém krajskémkole druzí. Za naše plus považuju to, že se nezaměřujeme jen naurčitou věkovou skupinu, snažíme se myslet na všechny od dětí poseniory,“ řekla novinářům starostka obce Zdeňka Riedlová.

V Olomouckém kraji se přihlásilo do letošního ročníku soutěžeVesnice roku celkem 36 obcí, což je o tři více než před rokem. Podlepředsedkyně hodnotící komise a starostky Těšetic Hany Rozsypalovábyl výběr komise složitý, neboť obce byly velmi vyrovnané. „Hodno-titelskou komisi zaujaly Vikýřovice mimořádnou vyvážeností ve všechhodnotících kritériích. V soutěži Vesnice roku nejde totiž zdaleka jeno vzhled obce, ale především o život v ní, o udržování a obnovu míst-

ních tradic. Důležitá je také aktivní účast obyvatel na společenskýcha sportovních událostech,“ uvedla Rozsypalová.

Obec v posledních dvou letech věnovala na investice zhruba60 milionů korune. Vybudovala například dům s chráněnými by-ty a centrum sportu a zábavy.

První zmínku o obci lze v historických pramenech najít z roku1391. Obec leží v nadmořské výšce 335 m n. m. a je rozložena nalevém břehu řeky Desné, která ji odděluje od protějšího Rapotína.Na jižním okraji s Vikýřovicemi splynula osada Krenišov. Na východod obce vede železniční trať, která byla při povodních v roce 1997zcela zničena. Vikýřovice spolu s dalšími 7 obcemi tvoří mikroregi-on Svazek obcí údolí Desné, který byl vytvořen právě za účelemzprovoznění železniční tratě Šumperk–Kouty nad Desnou, Petrovnad Desnou–Sobotín.

Modrou stuhu za společenský život letos v Olomouckém krajizískala obec Dřevohostice z Přerovska, bílá stuha za činnost mlá-deže poputuje do obce Skalka na Prostějovsku. Zelenou stuhu zapéči o zeleň a životní prostředí udělila komise vesnici Smržice naProstějovsku a oranžovou stuhu za spolupráci obce a zeměděl-ského subjektu obci Skalička na Přerovsku.

Loni se Vesnicí roku Olomouckého kraje stal Tučín z okresu Pře-rov, který nakonec zvítězil i v celostátním kole.

O O l o m o u c k ý k r a j

Zejména všestranným rozvojem obce si titul Vesnice Ústeckého kraje získala obec Březno. Téma připravila maš


Zejména budou sloužit ministerstvu ze-mědělství k tomu, aby se rozdělilo finančníbonusy, zatím nejsme dohodnuti s minister-stvem, zda to bude poměrnou částí, nebozda to bude podle těch skupin, do kterýchbudou MASky zařazeny. Nicméně už jen to,že národní síť, ministerstvo i SZIF získají ak-tualizovanou databázi jednotlivých MASa jejich činností, tak to má obrovský vý-znam. Ať už pro různé analýzy nebo vyhla-šování dalších výzev apod. Myslím si, žev tuto chvíli to bude mít význam i pro ná-

rodní síť, aby měla jasno v tom, jaké kate-gorie MASek se v její členské základně vy-skytují, které MAS mohou předávat svézkušenosti a kterým MAS je třeba pomociv jejich činnosti.

Bude to hodnocení jednorázové ne-bo bude pokračovat i v příštích letech?

Dohodli jsme se s ministerstvem země-dělství, že takové hodnocení budou probí-hat jednou za rok. Ještě nevíme, zda ve stej-né podobě a také zda ve stejném období.


RR R o z h o v o r 1 0

Tříčlenné komise mají v těchto dnechza úkol hodnotit místní akční skupi-

ny v celé České republice, aby vyšlo na-jevo, zda opravdu všechny kvalitně pra-cují. Co nevidět se uskuteční pro ven-kov významný veletrh Země živitelkav Českých Budějovicích. A jak vlastněbude místním akčním skupinám po ro-ce 2013? To všechno jsou hlavní téma-ta, která v současné době zajímají Ná-rodní síť MAS a jejího předsedu Fran-tiška Wintera. Po roce opět přinášíme veZpravodaji venkova rozhovor s jednímz hlavních aktérů rozvoje venkova.

HODNOCENÍ MAS

Během července a srpna objíždí hod-notící komise složená ze zástupců NSMAS, ministerstva zemědělství a SZIFujednotlivé místní akční skupiny v Českérepublice. Proč se to děje a kdo konkrét-ně je v této hodnotící komisi?

Jednotlivé hodnotící komise jsou složenyze zástupců Národní sítě místních akčníchskupin, kteří jsou vždy předsedy té které ko-mise, jsou tam dále zástupci krajských agen-tur zemědělství a venkova, a zástupce Stát-ního zemědělského intervenčního fondu.Hodnocení probíhá proto, aby ministerstvozemědělství, jako řídící orgán Programu roz-voje venkova, získalo informaci o tom, jakmístní akční skupiny financované tímto pro-gramem fungují, jak jsou tyto finance efek-tivně rozděleny. Jde také o rozdělení finanč-ních bonusů místním akčním skupinám. Podvou letech se budou udělovat bonusyprvním čtyřiceti osmi vybraným MASkám.A když už se k hodnocení přistoupilo, ne-udělá se jen u 48 vybraných v první vlně, aleu všech 112, které realizují Leader. Myslím,že na základě tohoto hodnocení vznikneškála místních akčních skupin, které budourozděleny do kategorií či skupin, kterých bu-de asi pět. Podle toho, v jaké skupině semístní akční skupina umístní, tak budou při-dělovány bonusy. Taková je nyní naše před-stava. Samotné hodnocení je financovánoz prostředků Celostátní sítě pro venkov(CSV), což je důkazem aktivního zapojenítéto do realizace programu Leader a IV. osyProgramu rozvoje venkova.

Co z toho budou místní akční skupi-ny mít? A co si od toho slibují hodnotí-cí orgány jako je SZIF či ministerstvo ze-mědělství?

Myslím, že jak ministerstvo, SZIF, taki NS MAS získají informaci o tom, jak jed-notlivé MASky fungují, jak jsou aktivní a je-jich práce efektivní. I místní akční skupinybudou vědět, jak si stojí v konkurenci os-tatních.

Jak bude komise postupovat – jakýmhodnocením budou ta data dále pod-stoupena?

Vizi venkova po roce 2013už si musíme vytvořit sami!Rozhovor s Františkem Winterem, předsedouNárodní sítě MAS: Za čtyři roky dokázalaSíť tolik, že se od nás mohou v Evropě i učit

František Winter, předseda Národní sítě MAS

Letošní načasování v době prázdnin je troš-ku nešťastné. Na druhou stranu mám za to,že místní akční skupiny by už jen podle ná-zvu měly projevit „akčnost“, schopnost re-agovat v případě potřeby i ve velmi krátkémčasovém intervalu. Tím myslím, že v MAS-kách by měli pracovat lidé, kteří jsou schop-ni reagovat na jakoukoliv výzvu a v kterém-koliv období.

Co bude bezprostředně po vyhod-nocení všech MAS následovat? Jaký bu-de výstup?

Ač je to mírně v časovém presu, myjsme zvolili toto časové období záměrněkvůli mezinárodnímu veletrhu Země živitel-ka. Na Večeru venkova, který se uskuteční27. srpna pod hlavičkou NS MAS, bychomchtěli vyhodnotit deset místních akčníchskupin, které zvládly celé hodnocení nejlé-pe, dokázaly přesvědčit hodnotitelskou ko-misi, že jejich činnost rozvíjí metodu (nejenprogram) LEADER na venkově. Nebude topořadí od prvního do desátého místa, mě-la by to být taková TOP 10. A věřím, že to-to slavnostní vyhodnocení provede již novýministr zemědělství.

ZEMĚ ŽIVITELKA

Národní síť místních akčních skupinse takto organizovaně účastní Země ži-vitelky již po třetí. Co letos připravuje-te, na co se mohou návštěvníci pavilo-nu venkova těšit?


R R o z h o v o r 1 1

Novinka je jedna zásadní – chceme spo-lečně prezentovat činnost MAS a zároveňregionální produkty. Jde hlavně o to, žeMASky se staly také regionálními koordiná-tory v systému značení regionálních produk-tů v jednotlivých oblastech republiky. Takžeje chtějí prezentovat, nabídnout návštěvní-kům výstavy.

Samozřejmě nemohu ještě vědět, čím náspřekvapí jednotlivé místní akční skupiny.V každém případě hlavní prezentace pro-běhne opět v pavilonu R1, což je druhý nej-větší pavilon na českobudějovickém výstaviš-ti. Už to, myslím, řadí místní akční skupinya prezentaci jejich činnost na venkově mezinejvýznamnější vystavovatele na veletrhu.Chceme to pojmout jako prezentaci české-ho a moravského venkova, takže ve spojitostis pavilonem R3, kde budou prezentovány re-gionální výrobky pod záštitou Agrární ko-mory ČR, Národní sítě MAS a Spolkem proobnovu venkova ČR chceme prezentovatjednak činnost MASek, a k tomu již zmíněnéregionální produkty.

Jaký bude ještě další doprovodnýprogram?

V programu se počítá s tím, že kromě pre-zentace místních akčních skupin, bude navenkovním prostranství tzv. venkovská tržni-ce, kde budou umístěny stánky s regionál-ními produkty z území působností místníchakčních skupin – takže to nemusí být jenpotraviny, ale třeba i umělecké předmětyapod. A na venkovní ploše, která je součástí

pavilonu R1 bude postavena tzv. venkovskáhospoda.

Na venkovním podiu, které je vystavenove spolupráci s ministerstvem pro místnírozvoj a Spolkem pro obnovu venkova, bu-de zajištěn celodenní kulturní programv dopoledních i odpoledních blocích a na-víc se zde bude prezentovat během poled-ne Asociace kuchařů ČR.

VIZE VENKOVA PO ROCE 2013

Uskuteční se na Živitelce opět i něja-ký odborný seminář o venkovu?

Spolek pro obnovu venkova má tradič-ně v pátek dopoledne svou konferenci,která bude zaměřena na malé obce. Přišlijsme s návrhem, že by se mohla uskutečnitpanelová diskuse k vizi, co bude s místnímiakčními skupinami a venkovem po roce2013. Takže bychom chtěli v pátečním od-poledni zhruba od 14ti hodin uspořádatprogram, kam pozveme představitele mi-nisterstev zemědělství a pro místní rozvoj,zástupce neziskových organizací, agrárníhosektoru a zkusíme se s nimi pobavit, jakouoni mají představu, co by se v té naší vizi mě-lo objevit a s čím by oni počítali, co by byloz jejich pohledu dobré pro venkov a zejmé-na v souvislosti s děním po roce 2013. Z to-ho by také ta naše vize a strategie měla dobudoucna vycházet.

Dostali jsme se k vizi venkova po ro-ce 2013, o tom už jednaly pracovní sku-


piny NS MAS v Říčanech u Prahy, rovněžve Vrbici v Královéhradeckém kraji. Ho-vořilo se tam mimo jiné také o budoucímfinancování MAS. Jaké jsou teď vstupnípozice národní sítě a co národní síť oče-kává od formulování této vize?

My bychom dali rádi ministerstvu země-dělství podkladový materiál pro vyjednává-ní nejen na ministerstvu, ale samozřejmě iv Bruselu. Slíbili jsme si to, dali jsme si to ja-ko úkol na valné hromadě, která se usku-tečnila letos na jaře, a předpokládáme, žedíky tomuto materiálu přispějeme k tvorběcelkové vize ministerstva zemědělství nejenco se týče agrárního sektoru, ale samozřej-mě i rozvoje venkova. Myslíme si a jsme pře-svědčeni o tom, že už to nemůže být tak,že za nás někdo něco napíše. Ale my bu-deme ti, kteří vytvoří podkladový materiál,podle kterého by se měl venkov rozvíjet poroce 2013.

Je v této chvíli ještě předčasné mluvito tom, zda bude politika venkova opětsoučástí Společné zemědělské politiky,nebo spíše regionální politiky, kterou ře-ší DG Regio?

Opravdu na tuto otázku asi těžko někdoodpoví. Tady bude asi rozhodující, jak sek tomu postaví zejména zakládající členskéstáty Evropské unie. Protože tak, jak se k to-mu třeba staví v současné době některé zá-padoevropské země – těžko říct – mně topřipadá, že ta činnost mírně zaspala, místníakční skupiny tam šly do útlumu. Na dru-hou stranu metoda LEADER je na půdě Par-lamentu EU stále velmi atraktivní. Takže těž-ko říct, jakým způsobem se tohle bude vy-víjet. V každém případě naší snahou budetuhle vizi probudit a prostřednictvím našichzástupců jak v ELARDu (asociace evrop-ských MAS), tak v ENRD (oficiální Evropskésíti rozvoje venkova) se snažit vyjednat comožná nejlepší podmínky pro český a mo-ravský venkov.

Dalo by se tedy říct, že napříkladv Německu či Francii už jsou MAS taktrošku jsou za svým zenitem, zatímcove východní Evropě spíš mají takovýten motivační prvek a jsou jakýmsi mo-torem rozvoje?

Podle toho, co vím, a co jsme si samoz-řejmě zjišťovali, mně připadá, že ve staré ev-ropské patnáctce jsou MAS buďto stabili-zovány anebo jsou v mírném útlumu. Zatov nových přistoupivších zemích je teď tenboom, tam se začínají seznamovat s mož-nostmi, které jsou. A my jsme někde mezitím – i když, dalo by se říci a evropská ko-mise to také tak hodnotí – co se týče aktivi-ty a výsledků místních akčních skupin, jsmeřekněme do desátého místa v Evropě, cožje pro nás velmi potěšitelné, protože Ná-rodní síť MAS, která má svou čtyřletou his-torii, dokázala docela dost, a myslím, že os-tatní státy se od nás mohou opravdu učit.

Jakou roli by MAS v budoucí vizi ven-kova měly hrát? Je představa, že se těch112 místních akčních skupin udrží i dobudoucna? Mají šanci i po roce 2013?

Myslím, že k odpovědi na tuto otázkunám dost pomůže i to hodnocení a že zaměsíc budeme chytřejší.

NOVÁ VLÁDA / ZPRAVODAJ?

Dnes už máme novou vládu. Jednalijste už s politickými stranami a prezen-tovali své představy o tom, co bystechtěli, aby zařadily strany do svých pro-gramů?

Samozřejmě jsme se snažili nové politikyoslovit. Myslím, že stojí za zmínku, že jsmespolečně s předsedou Spolku pro obnovuvenkova Eduardem Kavalou oslovili panaposlance Jan Gazdíka z TOP 09. Toto se-tkání považuji za velmi důležité. Pan Gazdíknás přijal a podpořil všechny myšlenky z pe-tice SPOV proti diskriminaci venkova, kterébyly schváleny Senátem České republiky. Toznamená podpora českého venkova a zej-ména malých obcí a revize rozpočtovéhourčení daní. Byli bychom rádi, kdyby sev programovém prohlášení vlády objeviloslovíčko LEADER v jakékoliv souvislosti s roz-dělováním finančních prostředků. Podobnéjednání jsme absolvovali se zástupcem Vě-cí veřejných a kontaktujeme i ODS. Budememuset doufat, že v jakémkoliv znění se v no-vém prohlášení vlády objeví něco o novémrozpočtovém určení daní nebo o LEADERu.

Národní síť místních akčních skupinzačala před několika měsíci ještě úžejispolupracovat se Spolkem pro obnovuvenkova, svědčí o tom například pře-jmenování našeho zpravodaje na Zpra-vodaj venkova, který je nyní společnýmdílem Spolku a Sítě. Možná bychom natomto místě mohli našim čtenářům říct,proč k tomu sloučení došlo?

Jednak jsme hledali cestu a formu, jakýmzpůsobem prezentovat činnost místníchakčních skupin, zkoušeli jsme to s elektro-nickým bulletinem – což nám nepřineslokýžený výsledek – a co si budeme povídat– pro místní akční skupiny jsou klíčovýmpartnerem obce, podnikatelský a nezisko-vý sektor. Nicméně obce hrají hlavní rolipři prezentaci a nám se proto toto spoje-ní zdálo velice příznivé, protože ZpravodajSpolku byl určen zejména obcím a teďkdyž se tam objevily i informace o činnos-ti místních akčních skupin, tak ten zpra-vodaj míří k více čtenářům, a i obce se do-zvídají více o činnosti místních akčníchskupin a naopak MAS mají více možnostínahlédnout pod pokličku dění v malýchobcích. Myslím si, že toto spojení bylo vel-mi dobré a strategické a je ku prospěchuobou organizací.

Můžeme říct, že rozhovor vznikáv Olomouci po jednání výboru NS MAS.Co v současné době Národní síť MAS ak-tuálně – kromě hodnotící komise MASa vize venkova po roce 2013 – řeší?

Národní síť stále plní hlavní téma – a toje vlastní činnost místních akčních skupin,to znamená, že hlavní náplní je stále jed-nání tematické pracovní skupiny Leader,která se snaží ve spolupráci s řídícím orgá-nem ministerstva zemědělství a Státním ze-mědělským intervenčním fondem opravo-vat pravidla jednotlivých os, kterých se tý-ká činnost MAS. To je stěžejní téma. Přestosi myslím, že ta jednání jsou v poslední do-bě na daleko lepší a daleko solidnější úrov-ni než bylo v letech minulých a myslím, žepostupem času společnou řeč najdeme jaks řídícím orgánem, tak i se Státním země-dělským intervenčním fondem. Nebojím seříct, že vstřícnost SZIFu je daleko větší nežv minulých letech.

Rozhovor vedl Tomáš Šulák

R R o z h o v o r 1 2


Z Z č i n n o s t i S P O V 1 3

Spolek vyzval všechny politické stranyve sněmovně k podpoře venkova

Vážený pane předsedo ODS, TOP 09, VV, ČSSD, KSČM,

v souvislosti se známým volebním výsledkem a dlouhodobou systémově neřešenou problematikou venkova jako celku, se na Vásobracím jménem Spolku pro obnovu venkova ČR (dále jen Spolek) s žádostí o zapracování níže uvedených témat do Programo-vého prohlášení pro nastupujícího volebního období.

Z naší dlouhodobé zkušenosti doporučujeme učinit následující kroky:

1. změnit „Zákon o rozpočtovém určení daní“ tak, aby nebyl venkov diskriminován vůči větším sídlům,2. přehodnotit systém dotací s cílem posílit rozpočty obcí,3. vyřešit financování přenesené působnosti,4. přijmout samostatný „Zákon o venkově České republiky“, který by kodifikoval pojem venkov a jasné odpověd-

nosti za jeho další rozvoj,5. novelizovat „kompetenční zákon“ tak, aby se zvýšila odpovědnost Ministerstva zemědělství za rozvoj venkova až

po jeho přejmenování na Ministerstvo venkova,6. výhledově ve všech vládních dokumentech zapracovat doplnění vlivu na venkov.

Dovoluji si upozornit na skutečnost, že Spolek inicioval Petici proti diskriminaci obyvatel venkova, která byla Senátem PČR při-jata a v plném znění schválena dne 26. 3. 2008.

Oslovení politických stran bylo prodiskutováno na jednání Spolku dne 1. 6. 2010. Jednání se zúčastnil Ing. Bartoněk, předse-da Sdružení místních samospráv ČR, který jménem svého sdružení s oslovením souhlasí.

Žádám Vás také o předání našeho požadavku všem zvoleným poslancům za Vaši stranu.

S úctou

V Bělotíně 25. 6. 2010

Ladislav Zoubek:správné knihovně musí být znát,že to tam dýchá a žije

Anketa hodnotících komisařův krajském kole soutěžeVesnice roku (6. díl)

Ladislav Zoubek je ředitelem Měst-ské knihovny v Děčíně. Jako hodno-tící komisař zastupuje Ústecký kraja to již od roku 2000. Za tu dobuzískal řadu nových a cenných zku-šeností, a jak sám říká, velmi mile hopřekvapuje, že díky soutěži se řadaknihoven zlepšuje. „V několika ob-cích byla díky našim aktivitám do-konce otevřena nebo znovuotevře-na nová knihovna – co si víc přát?“

1. Můj vztah k venkovu?Zajímám se dlouhodobě o venkovskou problematiku, velmi rád

hovořím se starosty obcí o problematice, a to zdaleka nejen o kni-hovně, velmi často podnikám soukromé výlety na venkov, miluji li-dovou architekturu, mám rád obyčejné venkovské lidi, ...

S S e r i á l 2. Jak má (podle mého názoru a mých zkušeností) vypadat„správná venkovská knihovna“ – co tam nesmí chybět?Útulná, bez nutnosti supermoderního nábytku, ale čistá, uklize-

ná a upravená, zkrátka aby bylo vidět, že v ní dýchá život. Důležitýje kvalitní fond (bohužel i ten „čtivý“), dostatek místa k sezení, abymohla knihovna plnit funkci setkávání. Fond by rozhodně nemělytvořit jen výměnné soubory a zaprášený nepůjčovaný stálý fond.Měla by mít nápaditou výzdobu, nástěnky, propagace nové litera-tury a dalších možností v knihovně. Výpočetní technika by nemělabýt někde stranou v „kumbálu“, ale integrálně začleněná do pro-stor (a tedy i činnosti) knihovny.

3. Mé zkušenosti se soutěží Vesnice roku – co se mí líbí, comne inspiruje a co mi naopak vadí či dokonce chybí?Překvapivě mám velmi dobré zkušenosti s celou soutěží. V na-

šem kraji jsem dlouhodobým členem komise a domnívám se, že re-spektovaným všemi členy a mnohými starosty (opakované návště-vy). V několika obcích kvůli našim aktivitám byla otevřena neboznovuotevřena nová knihovna – co si víc přát? To je to, co mi nasoutěži připadá cenné – představitelé obcí většinou berou existen-ci knihovny jako nedílnou součást kvalitního fungování obce. Sa-mozřejmě, že aktivní činnost knihoven mne inspiruje v mé prácis venkovskými knihovnami v našem okrese, ale většinou jsem zkla-mán nedostatečnou metodickou prací pověřené knihovny – ven-kovské knihovny mají povětšinou jen zastaralý stálý fond a troškuvýměnné soubory... a samozřejmě mne velmi mrzí, když se dozví-dám, že děti na internet chodí, ale knížku si nepůjčí...

Anketu připravuje Daniela Wimmerová


Z Z č i n n o s t i N S M A S 1 4

Tříčlenné komise NS MAS, MZe a SZIFhodnotí 112 MAS ve všech krajích

Čtyři týdny – od 12. července do 6. srpna – objíždějí hodnotitel-ské komise složené ze zástupců NS MAS, MZe (zástupci agentur prozemědělství a venkov) a SZIF všechny kraje, aby posoudily činnostvšech 112 místních akčních skupin. Komise přímo v sídlech MAS zjiš-

ťují, jak regionální kanceláře pro LEADER fungují, co dělají a minis-terstvo zemědělství ve spolupráci se SZIF a NS MAS hodlá vytvořit je-jich stupnici – tedy označit MAS, které jsou vynikající, které jsou dob-ré, které jsou lepší standard a ty, které by se měly rozhodně zlepšit.

V prvním týdnu se hodnotily MAS z Jihomoravského, Olomouc-kého a Moravskoslezského kraje, v dalším týdnu následovaly MASz Královéhradeckého kraje a Vysočiny, pokračovalo se v Plzeňském,Zlínském a Jihočeském kraji (vybrány snímky z LAG Strakonicko s du-dákem a MAS Vltava) a kolečko se uzavře v Karlovarském, Ústec-kém, Libereckém, Pardubickém a Středočeském kraji.

Výsledky hodnocení 112 MAS budou zveřejněny na Večeru ven-kova v rámci veletrhu Země živitelka v Českých Budějovicích. TSu

Modlitba za domov 2010:druhý rok spolupráce NS MASa Ekumenické rady církví

Místní akční skupiny z celé republiky se již podruhé spojují vespolupráci s ekumenickou radou církví a připravují pouť na horuŘíp, která se tradičně koná ke dni státnosti 28. října. Celá akce za-číná již teď – možností pro děti zapojit se do výtvarné soutěže natéma Domov a pro dospělé, soutěž literární na téma modlitba/ přá-ní za domov. (Plakáty soutěží byly uvedeny v minulém čísle Zpra-vodaje venkova). V Krabčicích pod horou Říp pak proběhne přímo28. října 2010 celodenní program – pouť na horu Říp s tematickyzaměřenými zastaveními, stánky a prezentace na louce v Diakonii,program pro děti i dospělé s moderovanými vstupy o rozvoji ven-kova a spolupráci. V rámci dopoledne bude i odborný seminář s pa-nelovou diskuzí na téma Leader a možnosti venkova, který zajišťu-je MAS Říčansko. Odpoledne pak završí slavnost, kterou v přímémpřenosu bude přenášet ČT2 (v roce 2009 sledovanost 178 tisíc di-váků v kategorii 15+).

Jak říká koordinátorka akce za MASky, Ludmila Třeštíková „Spo-lečná akce MASek a církví napomáhá vnímání akčních skupin ve-řejností nejen jako zprostředkovatelů dotací, ale jako nositelů stra-tegie, historického a kulturního rozvoje a organizací podněcujícíchširokou spolupráci.“


V minulém roce se zúčastnilo akce 14 církví a 14 místních akč-ních skupin a vzájemně navázali partnerství. V tomto roce očekává-me zájem větší. Konkrétním výsledkem spolupráce by měly být pro-jekty PRV Leader IV.2.1. – Spolupráce mezi MAS, a to cesty Českéstátnosti – jedna na území Čech, jedna na Moravě. MASky vytipujílokality a spojí se v projektu, církve dodají historické a duchovní za-myšlení nad tématy od počátku dějin ČR do současnosti. Jednotlivázastavení mohou upomínat Modlitbu za domov (kresby z výtvarnéa modlitby z literární soutěže). Tímto vzniknou poutní cesty, kteréodkáží k duchovnímu a historickému dědictví naší země.

Pokud se chcete k akci přidat, jako organizace či doporučit místní-ho výrobce, neváhejte se přihlásit na e-mailu [email protected] tel: 774 780 039 L. Třeštíková. MAS Říčansko o.p.s.

Výbor NS MAS jednal popatnácté,tentokrát na kraji v Olomouci

Výbor NS MAS ČR se sešel 13. 7. 2010 na svém zasedání v Olo-mouci. Jednání se uskutečnilo na Krajském úřadě Olomouckého kra-je za účasti 11 členů výboru, zástupců CP SZIF, MZe a Olomouckéhokraje. Na programu bylo hodnocení činnosti od poslední schůzky vý-boru v Říčanech předsedou Františkem Winterem a jako na každémjednání byla Janem Florianem, místopředsedou NS MAS ČR, hodno-cena činnost tematické pracovní skupiny LEADER (TPS).

I na tomto jednání bylo hodně času věnováno „hodnoceníMAS“. Krajští zástupci referovali o připravenosti MAS ke kontrole,kterou provádí MZe, SZIF a NS MAS ČR. Bylo konstatováno, že nevšechny MAS poslaly podklady k hodnocení včas a kvalitně. Ně-které MAS považují termín k hodnocení za nevhodný – letní prázd-niny, dovolené, krátký čas k přípravě podkladů. Členové výboru seshodli v tom, že všechny MAS měly stejné podmínky a možnosti.Většina MAS (tj.90 %) podmínky splnila a těm, které nezaslaly for-mulář k hodnocení ve stanoveném termínu, navrhl Výbor NS MASČR penalizaci formou ztráty části bodového hodnocení. Tento ná-vrh byl schválen a předložen MZe.

Důležitým bodem programu byla příprava na výstavu Země ži-vitelka ( 26. až 31. 8. 2010) a Večer venkova v Českých Budějovicích.NS MAS ČR bude vystavovat v pavilonu R1 a vedlejším venkovnímprostoru, který bude věnován „regionálním výrobkům“. Dne 27. srp-na se uskuteční Večer venkova pro všechny MAS a vystavovatele.Na Večeru venkova budou vyhlášeny výsledky hodnocení MAS.

Pracovní skupina VIZE (prezentována J. Kristem a J. Doubnerovou)navrhla uskutečnit na výstavě Země živitelka panelovou diskusi na té-ma „ VIZE 2014+“. Termín „panelu“ byl stanoven na 27. srpna od14.30 hodin. V bodě různé byl mimo jiné Vladimírem Hašem a Pe-trem Sušankou prezentován projekt Modlitba za domov 2010 –spolupráce MAS ČR a Ekumenické rady církví. Projekt se bude rea-lizovat v Krabčicích pod horou Říp 28. října 2010.

Zapsala Ing. Eva Hamplová, tajemnice NS MAS ČR

Z Z č i n n o s t i N S M A S 1 5

Celost

SPOV

tátní sí pro vNárodní sí M

V R a Agrárn

venkov - MZeMAS R, ní komora R

e,

R

vás

zve na spole eenské setkáníp i výstav ZEM ŽIVITTELKA – pavilon R1

Páte

18:30 Za

19:00 Pr

21:00 Psk

22:00 KuDe

Sk

24:00 Za

ek 27. sr

ahájení

ojevy po adat

edávání ocenkupinám

ulturní programchová kapela Pavupina K.M.

akon ení

pna 20100

telských organnizací

ní Místním akk ním

mvla Havlíka

Seminář – územní plánovánípro Středočeský kraj

MAS Servis Říčansko v reakci na ohlasy a potřeby venkovskéhostředočeského území získal odborníky na praktické postupy a po-moc s problémy, se kterými se při územním plánováním potýkají.Ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze jsme při-pravili dva na sebe navazující semináře. Účast (včetně oběda) je prosubjekty (obce, NNO, podnikatele i aktivní občany) ze Středočes-kého kraje zdarma.

Počet míst je omezen, přihlaste se ještě dnes. Termíny 15. 9. 20109.00–16.00 1.část, 29. 9. 2010 9.00–16.00 navazující 2. část a Ex-kurze 13. 10. 2010 (příp. dle dohody s účastníky, 4 hodiny). Místokonání je Olivova nadace, Olivova 224, 251 01 Říčany (areál dětskéléčebny). Program bude uzpůsoben podle konkrétních požadavkůúčastníků. Seminář přinese kompletní přehled o územním plánování,odpovědi na konkrétní dotazy, praktické výstupy – rady k ÚP, tištěnoupříručku, CD-R se všemi texty a materiály, přístup k webovému po-rtálu k problematice. Přihlášky na www.uzemniplany.ricansko.eu

www.uzemniplany.ricansko.eu


Z Z č i n n o s t i N S M A S / D i s k u s e k V i z i v e n k o v a 2 0 2 0 1 6

Vzhledem k tomu, že se v současné době stálečastěji skloňuje budoucnost venkovské politiky prorozvoj venkova, rozhodli jsme se otevřít také na strán-kách Zpravodaje venkova diskusi na téma Vize ven-kova po roce 2013, resp. pro období 2014–2020, kdybude nové plánovací období Evropské unie. K vizi ven-kova se sešly pracovní skupiny Národní sítě MAS a po-dobné aktivity zahajuje i Spolek pro obnovu venkova.Tyto náměty by měly posloužit také k formulování ná-rodní vize a postoje oficiální české politiky. To vše seodehrává na pozadí vytvoření nové vlády, vzešlé z po-slaneckých voleb v roce 2010 a jejího programovéhoprohlášení, se kterým předstoupí před Poslaneckousněmovnu.

Vstupní nástin tezí zpracoval Jiří Krist zástupce NSMAS za Moravskoslezský kraj, předseda MAS Opavsko,EKOTOXA. Jak uvádí v průvodním komentáři, jde o zá-rodek úvah na téma Strategický plán rozvoje venkovana léta 2014–2020, a z něj vytažený pohled MAS, in-spirovaný dnešními SPL, ISÚ, PRV, Zelenou úsporám.Ty-to postřehy by měly být základem pro budoucí poziciLEADERU jako univerzálního inovačního programu provenkov napříč osami a programy.

Černě označené pasáže jsou původní texty Strate-gického rámce udržitelného rozvoje, tak jak jej schvá-lila vláda, červeně označené pasáže jsou jeho komen-táře, návrhy a překlady myšlenek. Jde o podklad k pa-nelové diskusi NS MAS na Zemi živitelce. Do Vánoc byměl být text odladěn a zpracován jako poziční a vý-hledový dokument NS MAS ČR pro MZe, MMR, MŽPa ostatní. TSu

Vize venkova 2014–2020: Zapojte sedo formulování společného postoje

Vize:Venkov jako společenství šťastných,

zdravých a bohatých lidí, kteří udržují a roz-víjejí venkovské hodnoty v kultuře, v pod-nikání i v sociálních vztazích a spolupracu-jí přitom jak mezi sebou navzájem, tak sesvými sousedy doma i v zahraničí. Venkovjako sebevědomý a rovnoprávný partnerměsta, který šetrně a odpovědně sám hos-podaří se svými zdroji a chrání i rozvíjí pro-středí venkova, sídla i krajinu, zděděné popředcích, aby je v pořádku zachoval soběi pro budoucí generace.

5 Prioritních os:

I. ČLOVĚK A SPOLEČNOSTPOJMY: životní styl, osobnost, rodina, společenství,

začlenění, kultura, etika, estetika, znalostní společnost

1.1 ZLEPŠOVÁNÍ PODMÍNEK PRO ZDRAVÝA SPOKOJENÝ ŽIVOT NA VENKOVĚ

Cíl 1: Stabilizovat venkovská společenstvíprostřednictvím etické výchovy

Pozitivní ovlivňování postojů, motivace obyvatelvenkova, zdůrazňování hodnot a norem, typických provenkov, výchova lidí, schopných žít a spolupracovat navenkově. Výchovou podporovat vytváření harmonic-

kých vztahů především v rodině, ale i vztahů v spole-čenstvích a spolcích, v obci i v regionu, mezi národ-nostmi a etniky i mezigeneračně. Zdůraznit etiku ven-kova jako výraznou hodnotu.

Cíl 2: Podporovat venkovská společenstvírozvojem specifických sociálních služeb

Rozvoj a podpora všech typů sociálních služeb, kte-ré mohou prospět venkovským společenstvím: službyrodinám s dětmi (školky, jesle, mateřská centra, …),služby seniorům (denní stacionáře, kluby, donáška jíd-la,…), obecně terénní práce, následná péče, krizovápomoc, sociální kurátoři, sítě, profesionální pracovníci,obrana proti sociálnímu vyloučení, nastavení podle in-dividuálních potřeb, informovanost o nabídce, řešeníudržitelnosti – hlavně financování.Vše na základě spe-cifických podmínek konkrétní venkovské obce, venkov-ského společenství, s využitím osvědčených postupů.

Cíl 3: Podporovat sociální začleňováníznevýhodněných skupin obyvatela snižovat rizika chudoby

Největší účinek má zde nabídka práce pro všech-ny sociální a vzdělanostní skupiny na venkově, cožznamená např. podporovat sociální podnikání, komu-nální podniky, regionální ekonomiku, lokální trhy prá-ce, využití multiplikačního efektu regionů.

Význam stability komunit pro ochranu proti chu-době, tak pro lokální ekonomiku i kvalitu bydlení čiochranu životního prostředí.


Význam vzdělávání v boji proti chudobě, nejlépes participací ohrožených skupin na jeho přípravě, v mo-tivaci k učení a vzdělávání, s cílem zajistit jim alespoňzákladní kvalifikaci pro život v moderní společnosti,formalizace vzdělání, osvědčení a ověřování, prokaza-telnost výsledků.

Vést předškolní a školní zařízení tak, aby podpo-rovala pospolitost komunit, bránila segregaci, podpo-rovat spolupráci školy a rodiny, motivovat i rodiče a za-pojit je do vzdělávání. Uplatnit koncept venkovskýchkomunitních škol pro celoživotní vzdělávání.

Využití kultury v oblasti sociálního začleňování –tradice, folklór, hudba, ochotnické divadlo jako cestazačlenění do komunity. Zlepšovat přístup, hlavně proděti a mládež, ke kvalitním kulturním službám v celéšířce, což je problém hlavně v odlehlých venkovskýchoblastech. Zvyšovat podíl dobrovolníků v kulturníchslužbách – kulturní, osvětové, zájmové, okrašlovacíspolky a neziskové organizace by měly být hlavním no-sitelem kultury venkova, kde pro profesionální organi-zace neexistuje dostatečný trh. Snižování rizika vznikurozdílů ve zdravotním stavu populace vinou sociální-ho znevýhodnění.

Boj se sociálním vyloučením a znevýhodněním ve-dený pomocí svépomoci, dobrovolnictví a spolupráces neziskovým sektorem. Na venkově se soustředit naboj se sociálním vyloučením a chudobou v odlehlýchoblastech a v lokalitách se soustředěnými sociálnímiproblémy.

Cíl 3 má vazbu s prioritami 3.1, 3.2 a 5.1.

Cíl 4: Snižovat zdravotní rizika souvisejícís negativními faktory životního prostředía s bezpečností potravin

Snižovat rizika ze znečištění vzduchu, vody, půdy,potravin, z nadprodukce hluku a jiných negativníchfaktorů, přinášejících negativní dopady pro lidské tě-lesné i duševní zdraví.

Ochrana tradiční venkovské krajiny a venkovskéhostylu života jako vhodného prostředí pro moderního člo-věka a jeho životní styl s důrazem na zdraví a bezpečí.Informační a propagační kampaň specificky zaměřenána venkovské obyvatelstvo a venkovskou problematiku(znečištění ovzduší v malých obcích, kvalita pitné vodyv malých zdrojích, hygiena místní produkce potravin,hluk z malých provozoven a dopravy, obsahy cizorodýchlátek v potravinách z maloprodukce atd.)

1.2 ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO STYLUA ZDRAVÍ POPULACE

Stávající životní styl může vést k nárůstu chro-nických onemocnění, proto je potřeba podporo-vat trendy k zdravějšímu a udržitelnějšímu způ-sobu života, snižovat výskyt rizikových faktorů,omezovat spotřebu a s ní související negativa

Cíl 1: Zlepšení životního stylua zdravotního stavu populace

Životní styl je vedle kvality zdravotní péče hlavnímfaktorem, ovlivňujícím zdravotní stav populace. Ome-zením zdravotních rizik, zejména podporou zdravé vý-živy, omezování kouření tabáku, rozvoje tělesných ak-tivit a snižování stresu, lze snížit výskyt kardiovasku-lárních a nádorových chorob, cukrovky a chorobpohybové a dýchací soustavy. Opatřeními zde jsoudlouhodobá a soustavná výchova, vzdělávání spotře-bitelů, zvyšování nabídky zdravých a bezpečných po-travin, zlepšování podmínek pro pohybové aktivityobyvatel, kampaně proti návykovým látkám, realizaceprogramů primární prevence, programů omezení vý-skytu a zdravotních důsledků duševních poruch, vý-znamné jsou programy a kampaně na omezení úra-zovosti – především u dětí a seniorů. Cílem je pro-

dloužení střední délky života a zvyšování podílu let ži-vota prožitých ve zdraví.

Venkov je konzervativní a pokusy o změnu život-ního stylu zde mohou být méně úspěšné než ve měs-tech. Je potřeba zvolit vhodné metody a postupy, za-komponovat osvětu zdravého životního stylu do dal-ších oblastí rozvoje venkova. Venkov může být také„dodavatelem“ služeb pro moderní životní styl: zdra-vé potraviny, prostor pro pohybové aktivity, klidové ob-lasti atd. Stejně tak může být venkov místem pro spo-kojené stáří – období po profesní kariéře.

Specifickým problémem venkova je zvýšení kvalitaprimární zdravotní péče ve venkovských ordinacích –včetně specialistů (dětský lékař, gynekolog aj) a do-stupnosti specializované zdravotní péče v městskýchcentrech pro pacienty z venkova. Problém se úzce vá-že na dopravní obslužnost a spojení venkova s městy.

Cíl 2: Snížit dopady spotřeby obyvatel naekonomiku, sociální a environmentální oblast

Osvětou a výchovou na obyvatelstvo, aby snižova-lo dopady své spotřeby – spotřeby statků domácnost-mi se má do r. 2030 zdvojnásobit, což by bez změnyvzorců chování mělo zásadně negativní vliv na udrži-telný rozvoj. Jako oblasti s největšími dopady na ži-votní prostředí, sociální a ekonomickou oblast figuru-jí konzumace potravin, užívání budov vč. spotřebyenergií i vody a individuální automobilová doprava.K snížení negativních dopadů v těchto oblastech jetřeba působit na obyvatele osvětou ve prospěch udr-žitelných vzorců spotřeby, podpořit informační kam-paně o místní výrobě a spotřebě, zavést a sledovat in-dikátory udržitelné spotřeby a výroby, podporovat pro-gramy a projekty udržitelné spotřeby.

Udržitelná spotřeba je šancí pro evropský venkov,který kvůli nezapočítávání všech globálních nákladůa externalit (doprava, znečištění, dětská práce, …) pro-hrává v globální soutěži. Regionalizace výroby a spotře-by může vyvažovat negativa globalizace ve prospěchvětší udržitelnosti rozvoje především na venkově. Účin-né jsou i modely dobrovolné skromnosti, spojenés upřednostňováním kvality před kvantitou, heslo „býtmísto chtít“, produkce a nakupování předmětů s vyso-kou životností., často z tradičních, přírodních, recyklo-vatelných a místních materiálů, což jsou opět venkov-ské vzorce chování – možnosti pro tradiční řemeslnouvýrobu (nábytek, oděvy, obuv..) a místní produkci po-travin. Novým trendem je oddělení dosavadního spoje-ní pozitiv růstu od jeho negativ (decoupling), což jemožné, byť obtížné řešení požadavku na větší míru spo-třeby při menších dopadech na udržitelnost, cestou jeaplikace výsledků vědy a výzkumu, moderních techno-logií, hledání synergických efektů – vhodné pro malévenkovské provozovny s pružným výrobním progra-mem. Kombinace přírodních, tradičních materiálů a no-vých technologických postupů, maloobjemových výrobje pro moderní venkovská společenství typická, pro do-sažení udržitelnosti je důležitý i tlak na udržitelnou spo-třebu. Zásadní je role vzdělávání a informovanosti promalé venkovské výrobce, jejich kooperace a síťování.

1.3 PŘIZPŮSOBIT POLITIKY A SLUŽBYDEMOGRAFICKÉMU VÝVOJI A PODPOŘITMEZIGENERAČNÍ A RODINNOU SOUDRŽNOST

Demografický vývoj si vynucuje rozšířit a zdokona-lit systém podpory seniorů, přizpůsobit služby a pro-dukty jejich potřebám, ale i využít potenciál staršíchobčanů, včetně ekonomického. Na druhé straně je po-třeba věnovat maximum pozornosti podpoře rodiny,porodnosti, sladění rodinného a pracovního života, při-čemž rodinná politika státu musí být tak pestrá, abyvrátila suverenitu rozhodování o volbě životní strate-gie do rukou samotné rodiny.

Cíl 1: Zlepšit pohodu seniorů a zvýšit kvalituživota ve stáří

Dosažení podmínek pro zdravé, aktivní a důstojnéstáří – využitím a rozšířením příkladů dobré praxe v ob-lasti bydlení, dopravy, zdravotních a sociálních služeb,kulturních a volno-časových aktivit i bezpečnosti se-niorů. Prodloužení období ekonomické aktivity seniorů,zvýšení jejich zaměstnanosti, ruku v ruce se zlepšenímzdravotní péče o ně, koordinace služeb a péče, systé-my celoživotního vzdělávání i podněcování chuti sevzdělávat. Rozvoj pozitivních mezigeneračních vztahů,solidarity v rodině, komunitě i v celé společnosti.

Nutnost specifických sociálních služeb na venkově,využití osvědčených postupů a řešení, oboustrannénapojení na sociální zařízení ve městech – venkov ja-ko poskytovatel sociálních služeb pro seniory z městi jako odběratel speciální péče v městských centrech.Různorodá a pestrá nabídka různých typů péče o se-niory, od domů s pečovatelskou službou přes dennístacionáře až po koncepty docházkové pečovatelskéslužby. Podpora svépomocné péče, „sousedských“služeb, nabídka aktivit typu Senioři seniorům, rozšíře-ní zaměstnávání seniorů v místních službách pro obeca v péči o děti a životní prostředí, volnočasových akti-vitách, jejich celoživotní vzdělávání v místních školníchzařízeních – komunitní školy apod.

Cíl 2: Podporovat rodiny a usnadnit realizacirodičovství

Posilovat roli rodiny, zdůrazňovat její význam prozdravý vývoj společnosti, podpora mladých manželstvíjako sociální investice do budoucnosti. Harmonizaceprofesní kariéry s rodinným životem při dodržení rov-noprávnosti obou pohlaví v právech i povinnostech.

Péče o děti a mládež, podpora rozvoje osobnosti dí-těte v duševní i tělesné rovině. Ochrana dětí a mládežepřed sociálně-patologickými jevy, práce s ohroženými ro-dinami, dlouhodobě snižovat počty dětí v ústavní péči.

Posilování role spolků a sdružení, organizujících ro-diče, vzdělávání a informace pro tyto subjekty. Spolu-práce škol a školek s rodiči a prarodiči, zapojení obec-ních samospráv. Investiční i organizační a provozní pod-pora malokapacitních školních a předškolních zařízení,družin, volnočasových zařízení pro děti a mládež navenkově. Poradenské služby pro venkovské rodiny, sítěpéče na venkově ve spolupráci s městskými poradnami.

PRIORITNÍ OSA II : EKONOMIKA A INOVACE

2.1 PODPORA DYNAMIKY NÁRODNÍ EKONOMI-KY A POSILOVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI(PRŮMYSLU, ŽIVNOSTÍ, ZEMĚDĚLSTVÍ, SLUŽEB)

Otevřená ekonomika ČR, s vysokým podílem prů-myslu, velkou energetikou a materiálovou náročností,orientovaná na vývoz a kooperaci s Německem a dal-šími vyspělými zeměmi.

Cíl 1: Vytvořit příznivější podnikatelsképrostředí a podpořit soukromou iniciativu

Snížení administrativní zátěže venkovských podni-katelů, především v zemědělství, stanovit časové a fi-nanční limity požadavků, které po podnikateli ročněmohou státní orgány požadovat v souvislosti s kon-trolní činností a administrativou, hygienou apod. Sní-žit počet institucí a pracovišť státního byrokraticko-administrativního aparátu, převést jejich kapacitu doslužeb pro podnikání na venkově.

Zjednodušit zakládání živností a umožnit plynulej-ší přechod z nezaměstnanosti do zaměstnanosti – da-ňové prázdniny začínajícím podnikatelům, pokračujícívyplácení podpor v nezaměstnanosti i nějaký čas pozahájení podnikání aj.



Preferovat produkci malých a středních podnikůa místní produkty (zemědělské, řemeslnické) v dodáv-kách pro veřejný sektor – školství, veřejná správa, ob-rana, spravedlnost – např. ve stravování, a to s pou-kazem na udržitelnost jejich produkce, kratší přeprav-ní vzdálenosti apod.

Cíl 2: Podpořit podnikánía konkurenceschopnost

Rozvoj kooperace venkovských podniků navzájemi s většími podniky, šíření know-how pro výroby s vyso-kou přidanou hodnotou, podpora služeb pro podnikánína venkově, vzdělávání a informovanost, podpora za-vádění standardů (ISO, EMAS apod) v malých a střed-ních podnicích na venkově. Podporovat snižování ener-getické a materiálové náročnosti (eko inovace) a využí-vání místních zdrojů energie a surovin, nevyužité plochya budovy na venkově a místní pracovní sílu. Podporo-vat výroby s vyšší přidanou hodnotou a místním mul-tiplikačním efektem, např. zhodnocení zemědělskýchproduktů v tradičních potravinářských výrobcích s uplat-něním v cestovním ruchu (např. sýry, vinařství, uzenář-ství, malé místní pivovary). Pozornost soustředit naovocnářství, zelinářství, pěstování květin a okrasnýchstromů a keřů. Rozvíjet chov ryb, rybníkářství i sportov-ní rybolov co možná nejšetrnějším a udržitelným způ-sobem. Pokračovat ve faremních chovech lovné zvěře.Podporovat kulinářství a gastronomii, nejlépe zaměře-nou na domácí kuchyni.

Cíl 3: Zefektivnit podporu malýcha středních podniků

Především na venkově zvyšovat motivaci k podni-kání, cíleně pracovat se začínajícími podnikateli, přede-vším s mladými lidmi, s nezaměstnanými, podporovatnové směry v podnikání, jako např. sociální podniky (se-nioři, zdravotně postižení, nekvalifikovaní,ženy a jinéznevýhodněné skupiny), eko-podnikání (zpracování od-padů, obnovitelné energie, údržba zeleně, péče o kraji-nu,..) a jejich regionální multiplikační kombinace. Míst-ní produkce řemesel a potravinářství, tradiční výrobkya služby v cestovním ruchu, volnočasové aktivity. Zapo-jit malé a střední místní podniky do Integrovaných pro-jektů rozvoje regionu, jmenovat zástupce podnikatel-ského sektoru do řídících orgánů těchto projektů, šířitosvětu o významu místní spolupráce.

Cíl 4: Zkvalitnit a zefektivnit dopravua zvýšit její bezpečnost

Na venkově zajisti dopravní obslužnost území vevazbě na celostátní základní síť dopravní infrastruktu-ry, jak v nákladní, tak hlavně v osobní hromadné do-pravě. Modernizovat silniční a železniční infrastruktu-ru, především bodové závady ohrožující bezpečnosta plynulost dopravy. Budovat bezpečnou infrastruktu-ru pro pěší a cyklistickou dopravu. Zavádět nové tech-nologie pro udržitelnou dopravu na venkově (vozidlana plyn, elektřinu včetně modernizace, elektrifikacemístních železničních tratí) a podporovat i veřejnou ná-kladní dopravu na venkově, včetně logistických center.

Bránit venkovský prostor před necitlivým vyvádě-ním dopravy z měst obchvaty a okruhy, koordinovatvedení rychlostních silnic a dálnic tak, aby se omezilzábor a fragmentace venkovské krajiny. Provádět zlep-šení organizace dopravy ve venkovském prostoru, zá-sadně zlepšit systémy integrované dopravy na rozhra-ní město – venkov i na samotném venkově – včetněvečerních, nočních a víkendových spojů, zavádět novémetody dopravní obslužnosti území a informační sy-stémy o ní, vhodné pro rozptýlené osídlení venkova –minibusy, taxi, sdílení a půjčování aut, apod.

Snižovat hluk, emise a další zatížení z dopravy ve ven-kovském prostoru, jak z místní, tak tranzitní dopravy.

2.2 ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÉ BEZPEČNOSTISTÁTU A ZVYŠOVÁNÍ ENERGETICKÉA MATERIÁLOVÉ EFEKTIVITY HOSPODÁŘSTVÍ

Pro dosažení cílů diverzifikovat a udržitelně využí-vat energetické a materiálové zdroje má venkov zá-sadní a nepominutelný význam, pokud bude vůle a do-statek investic k využití tohoto potenciálu.

Cíl 1: Dosáhnout maximální energetickénezávislosti

K dosažení maximální energetické nezávislosti můževenkovský prostor přispět co nejvyšším využitím poten-ciálu obnovitelných zdrojů energií, především ve forměenergie biomasy, slunce, dále s určitými omezeními po-tenciál větru, vody a horninového prostředí. Reálný je cílpokrývat z OZE 20 % domácí spotřeby do r. 2020. Ma-ximální část spotřeby OZE by se měla odehrávat v ma-lých a středních zdrojích energie na venkově, bez nut-nosti dopravy biomasy na dlouhé vzdálenosti nebo bu-dování nadmístních solárních či větrných elektráren,preferovány by měly být decentralizovaná, místní řešení,využití stávajících ploch, budov a střech – jde i o místníenergetickou nezávislost. V kombinaci se snižovánímenergetické náročnosti lze dosáhnout energetické sobě-stačnosti venkova, minimálně v oblasti bydlení a malýcha středních podniků.

Cíl 2: Dosáhnout maximální energetickébezpečnosti

Venkov a jeho energetický potenciál může být vy-užit pro posílení energetické bezpečnosti státu, ale ta-ké by venkov měl zvyšovat svou vlastní, místní a regio-nální bezpečnost, odolnost proti výpadkům síťovýchenergií a jiným rizikům. Cestou k tomu je využívánímístních, co nejvíc decentralizovaných obnovitelnýchzdrojů energií, zvyšování bezpečnosti a spolehlivostidodávek, posilování dopravních cest a vedení energií.Zároveň je nutné dbát o snižování zátěže prostředí i udr-žitelnost využívání, včetně řízení rizik – např. zachová-ní organického podílu v půdě ve vztahu k spalování bio-masy, ochrana krajinného rázu při povolování větrnýchelektráren apod.

Cíl 3: Podpora udržitelnosti energetikyVedle využívání obnovitelných energií je zásadním

úkolem snížení energetické náročnosti venkova, a topředevším v oblasti bydlení, výroby a dopravy. V pře-počtu na měrnou jednotku (m2 obytné plochy, 1000 Eu-ro produkce, 1 km ujeté vzdálenosti) se na venkově spo-třebovává několikanásobně víc energie, než je nutnés ohledem na dostupné technologie a v porovnání s pří-klady dobré praxe ve světě. Proto je nutné inovovat po-stupy, především v místní výrobě energií (zařízení kote-len, malých elektráren, ohřev teplé vody ), ve stavebnic-tví při nové výstavbě a především v opravách obytných,veřejných i výrobních budov (zateplování fasád a střech,výměna oken, větrání s úsporou tepla) na nízkoener-getický či pasivní standart, v dopravě (obnova veřejné-ho i soukromého vozového parku, organizace dopravy)nebo ve vybavenosti domácností a výrobních prostorspotřebiči (ledničky, televize, osvětlení, el. motory, kom-presory). Nástroji pro dosažení těchto cílů je zaváděníenergetického managementu, osvěta a informovanost,realizace územních energetických koncepcí, podporavyužívání nejlepších technologií a inovací.

Cíl 4: Podpora udržitelnosti materiálovéhohospodářství

Vzhledem k podílu malých a středních podniků, kte-ré často zpracovávají místní suroviny (dřevo, sklo, štěr-kopísky, zemědělské produkty aj) a mají vysoký inovač-ní potenciál, má venkovská ekonomika i velký prostorpro snižování materiálové spotřeby a větší uplatnění ob-novitelných a recyklovaných materiálů. Cílem je snížit

spotřebu materiálu na jednotku produkce, minimalizo-vat vznik odpadů nebo je separovat a následně mate-riálově využít, zvýšit povědomí spotřebitele o důsledcíchspotřeby neobnovitelných surovin a motivovat ho k uží-vání udržitelnějších výrobků. V zemědělství snižovatspotřebu umělých hnojiv a jiných chemických látek, ob-novovat bezodpadové, uzavřené materiálové toky, ome-zit používání nevratných obalů.

2.3 ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ,PODPORA VZDĚLÁVÁNÍ, VÝZKUMU A VÝVOJE

Kvalifikované lidské zdroje jsou zásadní podmínkoupro udržení a zvýšení konkurenceschopnosti venkovskéekonomiky. Spolu s uplatňováním výsledků vědy a vý-zkumu v inovacích vede k vyšší přidané hodnotě a udr-žitelnosti, zpětně působí vzdělanost práceschopnéhoobyvatelstva na pozitivní změny životního stylu i náladv celé venkovské společnosti.

Cíl 1: Podpořit vzdělávání a rozvoj lidskýchzdrojů pro ekonomiku

Poskytnout všem skupinám venkovské populace pří-ležitost k získání nebo udržení kvalifikace použitelné natrhu práce, ale i v osobním a občanském životě. Zapo-jit do podpory procesu celoživotního vzdělávání nejenveřejnoprávní instituce, ale i podnikatelské, a hlavně ne-ziskové subjekty. Vzdělání může být pro venkov v bu-doucnu rozhodující výhodou v konkurenci měst. Má-lido budoucnu klesat počet pracovníků, zapojených doprimární sféry ekonomiky, musí růst jejich kvalita.

Cíl 2: Podpořit výzkum,vývoj a inovaceVýzkum, vývoj a inovace se nemohou soustředit

jen na několik oborů, ale musí prostupovat celou eko-nomikou. Tak i na venkově vzniká prostor pro rozvojtechnologicky orientovaných firem, podnikatelskýchinkubátorů, firem s vazbou na university, klastry prospolupráci podnikatelských, výzkumných i neziskovýcha veřejnoprávních institucí. Preferenci venkova lze oče-kávat u oborů zaměřených na biotechnologie, potra-vinářství, obnovitelné zdroje apod., což jsou zároveňobory s vysokou očekávanou mírou inovací.



PRIORITNÍ OSA III. ROZVOJ ÚZEMÍ

Česká republika jako středoevropská země s vy-sokou hustotou osídlení a velkým počtem různě vel-kých sídel. Regionální disparity, dané historickým vý-vojem, socioekonomickými rozdíly i geografií území.Výrazný vliv politickosprávního systému, s výraznoupreferencí měst a větších sídel. Koncentrace zdrojů doměst však přináší i zhoršení životního prostředí a so-ciálního klimatu, včetně nadměrného výskytu socio-patologických jevů. Neexistence výrazného rozvojové-ho pólu mimo pražskou aglomeraci (s výrazným od-stupem za ní Ostravská aglomerace, Brno a Plzeň)znamená, že ČR je v evropském kontextu venkovskouzemí. Sídelní struktura v posledních 60 letech zazna-menává neustálé a výrazné změny, v posledních letechs výraznou preferencí příměstského venkova, zastavo-vaného živelnou suburbanizací, na úkor venkova od-lehlého a mezilehlého, ale i na úkor městských centera sídlišť.Tento trend přináší do zasažených oblastí pře-těžování technické infrastruktury, zvyšování dopravnízátěže na dojezdových komunikacích, poddimenzováníobčanské vybavenosti. Snaha vyrovnat tyto deficity ve-de k odlivu prostředků na údržbu a rozvoj např. silnicv periferních oblastech, pro nedostatek prostředků do-chází k redukci veřejných služeb a údržby infrastruktu-ry v obcích venkovské periferie a následně i k poklesujejich sociálního statusu (chudoba, stárnutí populace,vylidňování, omezený kulturní a spolkový život), vzdělá-vací kapacity (útlum předškolních, školních zařízeních,zájmových a volnočasových aktivit) a ekonomického vý-znamu (nezaměstnanost, pokles cestovního ruchu).

Specifickým problémem jsou upadající území (brown-fields, gheta) která již ztratila kapacitu pro sebeobnovua vyžadují pomoc zvenčí. Pozn: Zajímavé je, že se v tétosouvislosti málokdy hovoří o venkovských lokalitách, snadz důvodu rozdrobenosti problému, nebo snad i pro vyššíadaptabilitu venkovských sídel, která si pomohou sama.

Aktivitou, propojující města a venkov by mohl býtcestovní ruch, který může nabízet obyvatelům měst klida pohodu venkova, venkovanům naopak poskytuje pří-ležitost k výdělku a prosperitu. Z důvodu nerovnostiv distribuci kapitálu a podfinancování venkova však pří-jmy z cestovního ruchu často neslouží k rozvoji venko-va, k rozvoji jeho potenciálu CR, ale jsou odčerpáványzpět do měst.Velkým problémem je i nedostatečná do-pravní obslužnost venkovských oblastí. Nevyužit takzůstává potenciál přírodních a historických památek,rekreační a klidová území venkova.

Existuje prostor pro koncepční plánování využitíúzemí i distribuci zdrojů, nástroje existují v legislativě,především v oblastech územního a strategického plá-nování s využitím principů udržitelného rozvoje.

3.1 UPEVŇOVÁNÍ ÚZEMNÍ SOUDRŽNOSTIStimulace rozvojového potenciálu regionů, har-

monický a vyvážený rozvoj území a snižování disparit.Posilování role měst jako center růstu, lídrů regionůa zároveň zajištění efektivních a oboustranně potřeb-ných vazeb město-venkov je předpokladem pro vytvá-ření sítí schopných přenášet rozvojové a inovační im-pulsy. Pro udržitelný rozvoj venkova je nutná aktivitana místní úrovni, zvyšování atraktivity sídel a vylepšo-vání pozice venkova vůči městům.Ta naopak musí po-tlačit svůj egoismus a v zájmu vlastní budoucnosti spo-lupracovat se svým blízkým, i vzdáleným venkovem.

Cíl 1: Zvýšit ekonomický, sociální a environmen-tální potenciál regionů i jejich konkurences-chopnost na úroveň srovnatelnou s vyspělýmiregiony Evropy, zachovat a využít kulturně-his-torický potenciál, postupně snižovat nežádoucía nepřiměřené meziregionální disparity

Pro dosažení úrovně regionálního rozvoje, kterýbude srovnatelný s vyspělou Evropou, bude třeba vy-užít potenciál celých regionů, tedy městských centeri jejich venkovského zázemí. Ve vyváženosti, postupuna široké frontě a komplexnosti úsilí je větší zárukaúspěchu, než v podpoře excelentních středisek,od-tržených od venkovského okolí, tedy i od nejbližšíchlidských zdrojů i přírodního i ekonomického zázemí.Pro účinnou regionální spolupráci budou důležité plat-formy pro spolupráci měst a obcí, regionů, mikrore-gionů, místních akčních skupin pracujících metodouLeader, regionální hospodářské a zemědělské komoryi kulturní, sportovní a jiné spolky a sdružení. Regionál-ní spolupráce musí pokrývat celé spektrum témat v ob-lasti sociální, ekonomické i environmentální, tedy ce-lou problematiku udržitelného rozvoje území. Ve spe-cificky problémových území by se v aktivizaci místníchrozvojových kapacit měly angažovat nadregionálnístruktury i sousední, partnerské regiony, přičemž prá-vě do problémových regionů by měla směřovat pro-porcionálně větší rozvojová pomoc pro překonání di-sparit a zaostávání. Přístup zdola nahoru a horizon-tální vazby mezi regiony pak mají přednost předpřístupem shora dolů, který by měl být jen doplňkový.Jako osvědčená a účinný postup může sloužit metodaLeader, založená na komunitním a inovativním využitívlastního potenciálu venkovského území.

Cíl 2: Posílit roli měst jako akcelerátorů růstua rozvoje regionů

Venkov vítá rozvoj měst jako přirozených center re-gionů, těží z něj a zároveň jej podporuje vlastnímizdroji, při platnosti zásady vzájemné výhodnosti a re-ciprocity, kdy také města přispívají k rozvoji venkova.Výsledkem jsou funkční vztahy a sítě, které efektivněpřenášejí rozvojové a inovační impulsy, stimulují pod-nikání a služby, podporují rozvoj talentů a využíváníkvalifikace pracovníků, optimálně alokují kapitál a vy-užívají potenciál území.Zásadní je úloha měst jako in-formačních, vzdělávacích, komunikačních a doprav-ních center regionů.

Cíl 3: Zabezpečit udržitelný rozvoj venkovaa posílit harmonizaci vztahů mezi městema venkovem

Cílem je stabilizace osídlení venkova (tj. zabránit po-stupnému vylidňování), což předpokládá zajištění život-ních podmínek srovnatelných ve svém souhrnu s pod-mínkami života ve městech, ve smyslu alternativy k ži-votu ve městě, při možnosti volby životního stylu.

Posílením partnerství a kooperace mezi venkovem,jeho mikroregionálními centry a městy, se funkčně in-tegruje území ve vazbě na hlavní, nadregionální centra,dosáhne se tak vyváženého polycentrického rozvoje.

Předpokladem pro dosažení cíle je zvýšení odpo-vědnosti (udržitelnosti) při nakládání s prostorem ven-kova, tj. navyšování podílu racionálního, přírodě blíz-kého hospodaření s přírodními zdroji a krajinou ven-kova tak, aby si venkov zachoval své komparativnívýhody oproti městu.

Opatření se týkají především rozvoje mikroregio-nálních center, veřejné infrastruktury a místních slu-žeb. Dále budou směřovat do podpory diverzifikaceekonomických činností, do živnostenského podnikání,obnovy tradičních řemesel a produkčních odvětví navenkově a do rozvoje periferních území.

Venkov by měl mít vyšší ambice, než pouze stabi-lizovat své osídlení a konzervovat tradiční hodnoty,včetně krajinného rázu a prostředí sídel. Pokud se ne-mají zvětšovat rozdíly mezi venkovem a městy, musí sevenkov přizpůsobovat celospolečenskému rozvoji vevšech svých aspektech, v sociální struktuře, ekonomi-ce i ve vztahu k životnímu prostředí. To ovšem nezna-

mená, že by zároveň bylo nutné rezignovat na hod-noty, které dělají venkov venkovem – tradiční sociálnívazby, tradiční odvětví, ochrana hodnot přírody a kra-jiny. Takový scénář udržitelného rozvoje je složitější,než vize „skanzenu“ nebo naopak „kopie města v ma-lém“, ale jak ukazují příklady ze zahraničí (např. Ra-kousko), přináší skloubení tradic a modernity právě tunovou kvalitu, která dobře odpovídá životnímu stylumoderní společnosti.

Opatření pro takovou strategii rozvoje venkova te-dy budou obsahovat podporu síťování a kooperacepro polycentrický rozvoj, rozvoj specifických technolo-gií pro venkov – zvláště pak informační, dopravní a en-vironmentální, podporu inovačního podnikání založe-ného na službách z venkova i pro venkov, vč. sociál-ních, environmentálních, vzdělávacích apod. služeb,důraz na malé a střední podniky, vzdělávání, sociálnípéče – vždy ve specifické venkovské udržitelné formě.

Implementace těchto opatření bude vyžadovatzměny ve struktuře veřejné správy, která s ohledem narozdrobenost sídel a zdrojů bude muset být daleko ví-ce založena na dobrovolné kooperaci mezi obcemi(posílení role svazků obcí, mikroregionů apod.) včet-ně možnosti vlastních daňových příjmů těchto územ-ních sdružení.Vyšší míru spolupráce si takový plán žá-dá i od subjektů ekonomických – pro kooperaci v ze-mědělství, malém a středním podnikání a službách.

Pro koordinaci takových aktivit je účelné využít ka-pacit, které na venkově existují, a které se osvědčilyv minulých obdobích – manažery mikroregionů, euro-regionů a především Místní akční skupiny programuLeader. Základními strategickými plány rozvoje ven-kovských oblastí pak budou integrované strategie,provazující využití zdrojů vlastních a vnějších v celémjejich spektru (na pouze finance jednoho fondu či jed-noho ministerstva).

3.2 ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ŽIVOTA OBYVATELROZVOJEM ÚZEMÍ

Rozvoj místní infrastruktury (zvýšení a zkvalitněnídopravní, technické a energetické dostupnosti) spolus dostupností služeb, včetně kulturních, a zajištění do-stupnosti odpovídajícího bydlení povede ke zlepšeníživotních podmínek ve městech i na venkově. Posílenítechnologické, inovační a znalostní úrovně v území jepředpokladem pro rozvoj podnikání, využití místníhopotenciálu včetně rozvoje cestovního ruchu a volno-časových a rekreačních aktivit v území.. Nutnou pod-mínkou je finanční zabezpečení těchto aktivit.

Cíl 1: Zabezpečit zvyšování kvality v územíprostřednictvím systému vícezdrojovéhofinancování obcí a krajů

Kvalita života má mnoho dimenzí, požadavky jsouneomezené, zdroje omezené, záměry na zlepšení kva-lity života si (přirozeně) konkurují, prioritu by běla mítochrana životů, zdraví, životního prostředí, majetkuapod. Proto je účelné:a) stanovit priority, na úrovni obcí, krajů, klíčové pro

dané území krátkodobě a dlouhodoběb) v návaznosti na podněty z praxe konzultovat mož-

né úpravy rozpočtového určení daníc) racionalizovat soustavu dotačních titulů, zvláště

pokud jde o financování investicVe financování rozvoje venkova se střetávají dva

principy: princip svéprávné samosprávy obce, kterározhoduje svobodně o své budoucnosti a má k tomudisponovat přiměřenými prostředky proti principu conejefektivnější alokace veřejných prostředků z úrovněcentrální vlády. Je jasné, že 1 koruna vložená do opra-vy dálnice přinese větší efekt, než 1 koruna vložená doopravy místní komunikace v Dolní Lhotě. Na druhoustranu, i občané venkova přispívají do státního roz-



počtu a mají právo na přiměřeně srovnatelnou kvalituživota, jako obyvatelé měst. Řešení spočívá v jemněj-ším vyvážení přerozdělování daňových výnosů více veprospěch menších obcí, na druhé straně opatření k za-jištění větší efektivity veřejné správy na venkově. Ná-mět na takové změny je obsažen v předchozím bodu.Objem navýšení prostředků dobrovolného svazku ob-cí by mohl dosahovat cca 3–4 tis. Kč/obyvatele, pro-středky by byly určeny na plnění společných záměrů:dopravní obslužnost, školství, kultura, sport, péče o ži-votní prostředí, infrastruktura. Zdrojem by byly stáva-jící finance ministerstev a krajů, určené na transferyobcím – např. tzv. dělení medvěda, neefektivní pro-gramy MMR, MZe, MŽP, MV určené obcím aj – celko-vé přesuny by nepřesáhly 15 miliard korun při obrov-ských úsporách na režiích ministerstev.

Cíl 2: Zvýšit a zkvalitnit dopravní dostupnost,technologickou, energetickou, informačnía znalostní úroveň sídel, a tím dosáhnouti zlepšení životního prostředí v sídlech

Primárně jde o zajištění kvalitní a vyspělé (inova-tivní) infrastruktury, která stimuluje rozvojové impulzydo okolí a do odlehlých a zaostávajících oblastí. S tímsouvisí zkvalitňování a zefektivnění dodávek energie,transferu technologií a přístupu ke vzdělání a infor-mačním technologiím. Také současně dochází ke zvý-šení kvality a komfortu života a snížení dopadů pro-vozu sídel na jejich (a okolní) životní prostředí, čímž sedále zvyšuje kvalita života jejich obyvatel.

Opatření se budou týkat zejména zajištění regio-nální a nadregionální dopravní obslužnosti (napojenívšech krajů na kvalitní železniční síť, dostavba a ob-nova dálniční a silniční sítě, budování infrastrukturypro cyklodopravu apod.) Dále jde o zajištění kvalitnídopravní obslužnosti (zavádění integrovaných do-pravních systémů, zkvalitňování MHD). Další opatřeníse týkají rozvoje energetických a spojových sítí a zaří-zení v regionech (modernizace rozvodných energetic-kých soustav, obnova potrubních a kabelových sítív sídlech a rozvoj informačních technologií. Dále jde omodernizaci zdrojů a úpraven vody, rozšíření a rekon-strukci vodovodních a kanalizačních systémů a čistírenodpadních vod, systémů nakládání s odpady a plochveřejné zeleně.

Pro venkovský prostor, který v úrovni dopravní ob-služnosti, infrastruktury a technologií zaostává, je jedi-nou možností, jak toto zaostávání překonat, metodavýhradního investování do Nejlepších dostupných tech-nologií (BAT). Pokud by na investici byly použity z vícenež 50 % cizí veřejné prostředky, mělo by být podmín-kou dodržení přísně nastavených kritérií pro materi-álovou, energetickou náročnost, životnost – vše na špi-ci technologických možností, ale přitom s ohledem navenkovský charakter projektu.Venkovský prostor vyža-duje uplatnění místních materiálů a energií, jednodu-chost obsluhy, universálnost užití, opravitelnost vla-stními prostředky, nízké provozní náklady, decentrali-zovaná řešení, nízké dopravní náklady atd. Splněnímkombinace těchto dvou skupin požadavků by mělavzniknout řešení, která zajistí udržitelnost života navenkově a jeho konkurenceschopnost s městy.

Je nutné definovat standardy, které by měly splňo-vat venkovské obce, co se týče kvantity a kvality infra-struktury, vybavenosti a úrovně veřejných služeb, např.:• Dostupnost hlavního města z nejvzdálenější obce

státu do 4 hodin hromadnou dopravou• Dostupnost krajského města do 1 hodiny hromad-

nou dopravou• Rovnoměrná kvalita silnic I., II. a III. třídy, splňují-

cích normy jakosti povrchu, se zaručenou únos-ností a životností min 15 let do střední opravy

• Napojení obce na bezpečnou síť cyklistických a pě-ších tras

• Napojení obce na integrovaný systém hromadnédopravy se společným odbavením

• Užití takového typu vozidel hromadné dopravy,které umožní vysoký komfort přepravy (dostatekmíst k sezení, klimatizace, prostor pro kola a ko-čárky, invalidní vozíky, vozidla svou velikostí a eko-nomikou provozu umožní hustou frekvenci a níz-ké náklady, budou šetrné k životnímu prostředí –nízké emise, hluk, jednoduchá obsluha a údržba,vhodný plynový či elektrický pohon)

• V odlehlých oblastech použití netradičních metodobslužnosti – CallBus, veřejná taxi

• V obnově sítí v intravilánu preferovat integrovanouobnovu a uložení, kanalizace, vodovodu, infor-mačních kabelů, rozvodu tepla z kogeneračních te-pláren nebo (bio)plynu

• Obnova elektrických sítí s použitím technologiíSmartGrid (umožnění jednoduchého připojovánímalých místních zdrojů elektřiny, dálkové odečtyspotřeby, dálkové zapínání spotřebičů) a zřizovánívedení s ohledem na krajinný ráz

• Standardně zřizovat při jakékoliv obnově podzem-ních sítí (rozhodně kanalizací) nebo komunikacívysokokapacitní datové rozvody – optické kabely– až na hranice pozemků, pro rozvod internetu, ka-belové televize a jiných datových služeb

• Podporovat pouze veřejné osvětlení s nízkou mí-rou světelného znečištění a velmi nízkou spotře-bou energie

• Alespoň částečná soběstačnost ve výrobě elektřinya tepla z místních a obnovitelných zdrojů z důvo-dů energetické bezpečnosti sídel. Prioritní používá-ní biomasy (dřevo, štěpka, pelety, bioplyn) a slunce(solární ohřev a fotovoltaika), doplněné energií vo-dy, větru a tepelnými čerpadly. Preferovat i místnědecentralizovaná řešení

• Používání vozidel bez přímých emisí CO2 – elek-tromobily, elektrobusy, vodíkový pohon, bioplyn,rostlinné oleje

• Snížení spotřeby energie u nově stavěných, neborekonstruovaných budov, minimálně na úroveňnízkoenergetického, lépe však pasívního standar-du, šetrné technologie ve vybavení budov (kance-lářské vybavení, osvětlení apod.)

• Užití místních a udržitelných materiálů, surovin, mé-dií v investicích i v provozu obce, a to včetně potra-vin a vody

• Úspory v nakládání s vodou, omezování jejího zne-čištění, využívání dešťových a odpadních vod

• Vysoká úroveň hygieny vnitřních prostor, větrání,čistota

• Kanalizační systémy a čistírny budované a provo-zované s ohledem na typ zástavby, podle potřebydecentralizované, vždy energeticky a obslužně ne-náročné

• Systém nakládání s odpady orientovaný na minima-lizaci produkce odpadů, jejich separaci, svoz a míst-ní využití (např. bioodpad), předání jen v nutné míře

• Udržitelný urbanismus obce, šetrné využívání ploch,vysoký standard architektury veřejných budov, do-statek zelených ploch, kvalitní veřejná zeleň, úklida údržba ploch

Cíl 3: Zvýšit a zkvalitnit dostupnost služeb(včetně kultury), především pak bydlení

Důraz je kladen na zajištění odpovídající kvality adostupnosti veřejných i neveřejných služeb předevšímz oblasti zdravotnictví, péče o děti a služeb pro rodi-nu, kultury, sociálních služeb, informačních a teleko-munikačních služeb a služeb souvisejících s přímýmiúzemními dopady.

Podstatným cílem je pak zajistit kvalitní a dostup-né bydlení pro všechny sociální skupiny obyvatel.S ohledem na regionálně diferencovanou skladbu by-

tového fondu je nutno optimálně kombinovat novouvýstavbu a rekonstrukce, vlastnické a nájemní bydle-ní, taktéž zdokonalit právní rámec pro bydlení (pro-nájmy, podnájmy, výše nájemného apod.).

Součástí opatření bude zkvalitnění a rozvoj novýchforem sociálních a zdravotních služeb, rozvoj nových fo-rem služeb rodinám s dětmi, občanům s handicapema seniorům, modernizace zdravotních zařízení, optima-lizace sítě veřejných zdravotních služeb. Opatření budousměřovat i do rozvoje volnočasových aktivit občanů, zej-ména dětí a mládeže, budování a modernizace infra-struktury pro sport, volný čas a rekreaci a pro kulturu.Opatření se budou taktéž týkat budování, modernizacea optimalizace školských zařízení a zařízení pro celoži-votní vzdělávání vůbec. Dále půjde o opatření pro pod-poru bydlení jako nástroje stabilizace sídelní struktury,humanizaci a revitalizaci upadajících částí sídel a mo-dernizaci a obnovu bytového fondu s důrazem na ener-getické úspory, hygienu bydlení a estetiku a urbanismus.

Tak jako u infrastruktury je třeba i u služeb a pod-pory bydlení na venkově dosáhnout toho, aby bylapodporována i řešení specifická, typická pro venkov.Důvodem pro jejich uplatnění je většinou nižší hustotaosídlení, menší velikost sídel, větší vyjížďka do zamě-stnání a za vzděláním, Preferována jsou řešení univer-sální (více služeb v jednom objektu, od jednoho po-skytovatele, kombinace služeb ve městě se nevysky-tující, dojízdné a mobilní služby, podpora svépomocia sousedské výpomoci).

Zcela specifická je na venkově oblast bydlení, kteréje v absolutní většině vlastnické, ve formě rodinných do-mů, byť s různými standardy. To znamená provádět žá-doucí změny spíš formou poradenství, konzultací a slu-žeb zájemcům o výstavbu či rekonstrukci, než přímýchinvestic veřejné správy, jak je tomu v případě řady měst.Jinak platí i na venkově důraz na estetiku, pohodlí, užit-né vlastnosti, hygienu a úspornost provozu objektůk bydlení. Specifická pro venkov je nutnost umožnit spo-jení obytné funkce objektů s funkcí zázemí pro drobnéhospodářské aktivity, zemědělského i nezemědělského,řemeslného i obchodního charakteru. Jde jednak o tra-dici, jednak o nutnost a s případnými hygienickými či ji-nými problémy je třeba se vypořádat.

U zařízení pro sport, kulturu, volnočasové aktivitya rekreaci, u restauračních a stravovacích zařízení i kul-turně-historických památek je žádoucí využívat je i veprospěch cestovního ruchu. Znamená to volit v přípa-dě výstavby či rekonstrukce těchto zařízení vysoký užit-ný a estetický standard, na který jsou cizí návštěvníci(většinou z měst) zvyklí. Zásadní podmínkou pro ces-tovní ruch je přitom kromě nabídky přírodních, kultur-ních či historických zajímavostí i estetika sídel, úroveňinfrastruktury, čistota, pořádek a úroveň hygieny v sou-kromí i ve veřejných prostorách a především pohostin-nost a vstřícnost domácích obyvatel, a to nejen těch,kteří se přímo podílejí na aktivitách cestovního ruchu.

Také v této oblast je možno hovořit o potřebě stan-dardů, ty zde budou daleko více ovlivněny specifikouregionu či velikostí sídla. Služby, které v obci nejsouk dispozici a jsou nezbytné (např. určitý druh lékařsképéče, vyšší škola a pod) musí být dosažitelné pomocídopravy, v reálném čase a s rozumnými náklady. Do-pravní obslužnost je i zásadním faktorem pro rozvojcestovního ruchu, tentokrát jako záruka dosažitelnos-ti sídla návštěvníky z měst, a to i (hlavně) o víkendecha o svátcích.

Cíl 4: Posílit rozvoj udržitelného cestovníhoruchu v území

Cílem je zvýšení podílu cestovního ruchu v ekono-mice jednotlivých regionů lepším využitím potenciálupro udržitelný cestovní ruch v jednotlivých regionech.Zvýšení návštěvnosti regionů, prodloužení pobytů i dél-ky návštěvnické sezony. Pro dosažení cíle je třeba pod-



porovat zvyšování environmentální, technické a este-tické kvality infrastruktury, zachovávat přírodní a kul-turní atraktivnost území jako základní podmínky proudržitelnost potenciálu území pro rekreaci a cestovníruch. Součástí opatření bude rozšiřování a zkvalitňo-vání infrastruktury a služeb cestovního ruchu, včetněvyužívání kulturních, sportovních, zdravotních, lázeň-ských aj. služeb, rekonstrukce historických památeka jejich zpřístupňování, tvorba specifických regionál-ních produktů cestovního ruchu, podpora organizacícestovního ruchu na regionální a místní úrovni a turis-tických informačních center, vytváření podmínek pro vy-tváření šetrnějších forem cestovního ruchu nebo zave-dení jednotlivých státem garantovaných národníchstandardů kvality služeb v cestovním ruchu.

3.3 ÚČINNĚJŠÍ PROSAZOVÁNÍ STRATEGICKÉHOA ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Cíl 1: Vytvořit předpoklady pro udržitelnévyužívání území

Předpokladem pro naplnění cíle je zkvalitňováníúzemního plánování zejména v rámci přípravy Politikyúzemního rozvoje ČR vládou a územně plánovací do-kumentace krajů a obcí (tj. zásad územního rozvoje,územních plánů obcí a regulačních plánů)a zvýšeníodpovědnosti místních samospráv a obyvatel obcív rámci místního a regionálního rozvoje – zvýšení je-jich efektivního zapojení do procesů územního pláno-vání přispěje ke zvyšování jejich identity a sounáleži-tosti s územím. Nezbytným předpokladem je správnéstanovení a dodržování republikových priorit územní-ho plánování obsažených v Politice územního rozvo-je ČR a provázání i koordinace územně plánovacích arozvojových dokumentů na národní, regionální a míst-ní úrovni. Opatření se týkají např. podpory aktualiza-ce územně analytických podkladů obcí a krajů a ak-tualizace územních plánů obcí s ohledem na udržitel-ný rozvoj území.

Opatření na venkově budou zaměřena na zlepše-ní komunitního projednávání Politiky územního roz-voje, územních a regulačních plánů s občany, vzdělá-vání zástupců místních samospráv a občanského sek-toru v oblasti územního plánování, podpora novýchanalytických a zobrazovacích metod v územním plá-nování (3D scany, 3D modely terénu), zpřesnění územ-ních plánů v extravilánu aj. Aktivizovat ve stavebnímzákoně navržené Rady obcí pro udržitelný rozvoj jakokonzultační orgán pro plánování udržitelného rozvojeúzemí, učinit z nich základ pro širší, komunitní projed-návání výše uvedených dokumentů, především pakRozborů udržitelného rozvoje území (jako součástiÚzemně analytických podkladů).

Cíl 2: Hospodárně využívat neobnovitelné zdroje,především území, chránit nezastavěné pozemky

Jde zejména o efektivní řešení územních dopadů lid-ské činnosti a zachování rázu urbanistické struktury úze-mí, struktury osídlení a ochrany rázu kulturní krajiny. Před-pokladem dosažení cíle je zvyšování odpovědnosti všechzainteresovaných v rámci územního rozvoje k volné kraji-ně. Jedním z opatření bude podpora revitalizace brown-fields a upřednostňování využití těchto revitalizovanýchúzemí před výstavbou na „zelené louce“, tím se předejdeneúměrnému rozpínání měst (tzv. “urban sprawl“ )

Na venkově zastavit zábory zemědělské půdy, a tojak administrativními opatřeními (kontrola dodržovánínezastavitelných území, nové rozvojové plochy v územ-ních plánech navrhovat jen výjimečně, jinak právo vetaKrajského úřadu) tak ekonomickými nástroji (cenu zazábor zemědělské půdy zvýšit na úroveň ceny stavebníparcely, s odvodem do státního rozpočtu nebo rekulti-vačního fondu, požadovat po investorech úhradu všechinvestičních nákladů nastalých z důvodů jejich investicemimo zastavěné území obce – za výstavbu komunika-cí, kanalizace, osvětlení,vody, plynu aj plus náklady naprovoz na 20 let dopředu). Podpořit revitalizaci země-dělských, průmyslových i obytných ploch a těžebníchprostor vhodných pro další využití a směřovat na ně vý-stavbu vhodnými pobídkami. Chránit krajinný ráz jakosoučást historického dědictví před necitlivě umísťovaný-mi dopravními, energetickými aj. stavbami.

Cíl 3: Strategické plánování jako nástrojefektivní správy území a předpokladvyrovnaných veřejných financí

Strategické plány obcí, svazků obcí a dalších územ-ně správních jednotek jsou komplementárním doplňkemúzemních plánů, a to především v oblastech bez územ-ního průmětu, jako je oblast sociální, vzdělávání, pod-pory podnikání apod.

Opatření budou obsahovat pořízení strategickýchplánů Krajů a svazků obcí, území pracujících metodouLeader (MAS), nově i správních obvodů obcí s rozšíře-nou působností (ORP) pro zajištění kompatibility se sy-stémem Územně analytických podkladů a s výhledemminimlně 10 let, kompatibilní se záměry EU, dále pakpropojení na rozpočtové výhledy obcí a na Rámecpodpory společenství a Národní strategický plán ČR.

V rámci dotační politiky uplatnit po r. 2013 nástrojIntegrovaný plán rozvoje regionu (IPRR) jako obdobuIntegrovaného plánu rozvoje města (IPRM) z let 2007–2013. Pomocí tohoto nástroje by byly řešeny projektyve venkovském prostoru, které synergicky propojují so-ciální, ekonomický a environmentální pilíř udržitelnéhorozvoje – např. zaměstnanost, vzdělávání, obnovitelnéenergie, odpady, údržbu krajiny, protipovodňovouochranu, cestovní ruch aj.

PRIORITNÍ OSA IV. KRAJINA, EKOSYSTÉM,BIODIVERSITA

Specifické problémy životního prostředí na venko-vě ovlivňují z vnějších faktorů emise z měst, průmyslua dopravy, z vnitřních faktorů pak zemědělství, emiseze spalování tuhých paliv a zábory zemědělské půdyi krajiny jako takové. Lze tedy řící, že větší část řešeníproblémů životního prostředí na venkově leží mimokompetenci venkova, něco ale venkov řešit může a mu-sí. Z globálních problémů je venkov nejvíce ohroženklimatickou změnou, a to jak v oblasti ekonomiky – ze-mědělství a lesnictví čelí nedostatku vody, erozi, vymí-rání druhů a posunu klimatických pásem, novým ne-mocem apod. – tak v oblasti kvality života – přírodníkatastrofy typu povodní, vysychání studní aj.

4.1 PESTRÁ A ZDRAVÁ KRAJINAJAKO ZÁKLAD DRUHOVÉ PESTROSTI

Velká část přírodních, kulturních a historickýchhodnot venkova se odvíjí od existence a tradice mo-delu kulturní krajiny, bez ní tyto hodnoty zanikají. Po-kud existuje společenská poptávka po zachování ta-kovéto kulturní krajiny, je třeba ocenit úsilí, které ve-de k žádoucímu stavu krajiny (a to i formou finančníchnáhrad) a naopak bránit (legislativně, výchovou, spo-lečenským tlakem) takovým procesům, které krajinudegradují a mění k horšímu.

Pokud je vztah ke krajině, přírodě a jejímu bohat-ství jedním z hlavních rysů lidí žijících a pracujících navenkově, tak každá vážně míněná snaha o udržitelnýrozvoj venkova, o udržitelné podnikání v zemědělství,lesnictví, v službách i průmyslu, udržitelné bydlení ne-může než respektovat nutnost ochrany přírody, neboťje sám její součástí, se vším, co dělá. To se týká erozepůdy, znečišťování vod chemickými látkami, emisí doovzduší i záborů volných ploch.

Cíl 1: Udržet a zvýšit ekologickou stabilitukrajiny a podporovat její funkce, zejménaudržitelným hospodařením v krajině

Prosazovat šetrné využívání krajiny, napravit naru-šenou ekologickou stabilitu, obnovovat vegetační ko-stru krajiny – remízky, solitérní stromy, větrolamy, do-provodnou zeleň vodních toků.Využívat možnosti po-zemkových úprav a dát jim nové cíle a priority. Dáletaké prosazovat ochranu ekologické stability krajiny,která je povinností vlastníků a uživatelů pozemků,vlastníci a uživatelé však musí být pozitivně motivo-váni k efektivní spolupráci formou dotací a příspěvků– zde by bylo vhodnější hovořit o kompenzacích za ztí-žené podmínky k hospodaření, případně o odměně zaplnění netržních služeb, celospolečenské objednávkyapod. Dalšími aspekty tohoto cíle jsou snížení exploa-tace a záborů půdního a horninového prostředí, brá-nění sesuvům atd.

Cíl 2: Chránit volnou krajinu a její ráz

Cíl 3: Zastavit pokles biologické rozmanitosti

4.2 ODPOVĚDNÉ HOSPODAŘENÍ S PŮDOU,LESEM A VODAMI

Zlepšování stavu složek životního prostředí je mi-mo jiné podmíněno odpovědným zemědělským, les-ním a vodním hospodařením, které zároveň povedek vyšší stabilitě ekosystému

Jde o zásadní prioritu pro venkov, vzhledem k po-měru ploch ovlivňovaných zemědělským, lesním a vod-ním hospodařením. Udržitelnost venkova se odvíjí odchování subjektů v těchto oblastech.



Cíl 1: Podporovat šetrné, přírodě blízkézpůsoby zemědělského hospodařenía brát ohled na jeho mimoprodukční funkce

Je nutné prosazovat ekologické aspekty zeměděl-ského hospodaření prostřednictvím správné zeměděl-ské praxe, důležité je i zachování genetických zdrojůzemědělských i planých rostlin a stromů i živočichů.

Opatření se zaměří na podporu správné zeměděl-ské praxe, ocenění mimoprodukčních funkcí zeměděl-ství, podporu místní produkce, přírodě blízké metodyhospodaření – ekozemědělství, bioprodukty, prodej zedvora, péče o krajinu, vzdělávání v těchto oblastecha podporu služeb pro dosažení těchto cílů

Cíl 2: Podporovat šetrné, přírodě blízkézpůsoby lesního hospodaření a brát ohledna mimoprodukční funkce lesa, zachovata zlepšovat biologickou rozmanitost v lesích

Opatření zaměřená na změnu druhové skladby a vě-kové i prostorové struktury lesa, zvýšení podílu přiroze-né obnovy, zvýšení biologické rozmanitosti a mimopro-dukční funkce. Dále na přírodě blízké způsoby hospoda-ření, nepasečné způsoby hospodaření, diferenciacihospodaření podle přírodních podmínek a druhu vlast-nictví, směřování k přírodě bližší dřevinné skladbě při za-chování konkurenceschopnosti v lesním hospodářství.Bude žádoucí dosáhnout zvýšený podíl melioračnícha zpevňujících dřevin a dřevin přirozené druhové sklad-by, alespoň ve státních lesích, u ostatních vlastníků ten-to cíl podporovat vhodnou dotační politikou. Podpořitzvýšení ekologické stability lesů snížením nadměrnýchstavů spárkaté zvěře a upravit za tím účelem i myslivec-kou legislativu. Zvýšit podíl tlejícího dřeva a posklizňo-vých zbytků v lese. Omezovat umělou obnovu.

Opatření zaměřit i na osvětu a vzdělávání v cílovýchskupinách (lesníci, pracovníci těžebních firem, myslivci),vytvářet povědomí o lese jako významném ekosystému,přírodě blízkém.Využívat pozitivní příklady přírodě blíz-kého lesního hospodaření, a to včetně využití v cestov-ním ruchu. Navázat na změny v lesním hospodářstvíadekvátními změnami ve zpracovatelském průmyslua řemeslech – vyšší využití dřeva listnatých stromů, vý-roba tvarovaných biopaliv apod.

Cíl 3: Podporovat ochranu vod, kombinacítechnických a přírodě blízkých opatřenísnižovat riziko povodní i extrémního sucha,zlepšovat ekologický stav vod

Ve vodním hospodářství využít investic do kanaliza-cí a čistíren v obcích do zlepšení čistoty vod, podporovatbiologickou rozmanitost vodní fauny a flóry, čistit vodnínádrže a bojovat s eutrofizací, bránit splachům zeminydo toků a nádrží, v protipovodňové ochraně účelně kom-binovat technická a přírodě blízká opatření, zvyšovatakumulaci a retenci vody v krajině – hlavně v půdě,v podzemních vodách, v rozptýlených malých nádržích,rybnících, mokřadech a tůních, navracet vodní toky dopřírodního stavu, omezovat opevňování koryt.

Chránit a využívat podzemní zdroje vod, včetně mi-nerálních a využít toto bohatství i v cestovním ruchu.

4.3: ADAPTACE NA ZMĚNU KLIMATU

Cíl 1: Zajistit připravenost ke zvládnutímimořádných událostí, spojených se změnouklimatu

Cíl 2: Zajistit dostatečné množství i kvalitupovrchových i podzemních vod

Cíl 3: Zlepšení vodního režimu v krajině,retence vody, protierozní ochrany, revitalizacevodních toků a nádrží

Cíl 4: Snižovat dopady očekávané globálníklimatické změny na zemědělství, lesnictvía vodní hospodářství, obrana před extrémnímimeteorologickými jevy

PRIORITNÍ OSA V. EFEKTIVNÍ, STABILNÍA BEZPEČNÁ SPOLEČNOST

5.1: POSILOVÁNÍ SOCIÁLNÍ STABILITYA SOUDRŽNOSTI

Cíl 1: Zvýšit schopnost společnosti a státuzvládat odlišnosti v kultuře, bohatství,náboženství, řešit problémy dané rozdílymezi majoritou a minoritami, pochopita případně integrovat cizinceCíl 2: Posílit prevenci nebo nalézat řešenísociálně patologických jevů, např. kriminality,korupce apod.

5.2: EFEKTIVNÍ STÁT, KVALITNÍ VEŘEJNÁSPRÁVA, ROZVOJ OBČANSKÉHO SEKTORU

Cíl 1: Zajistit dlouhodobou stabilitua udržitelnost veřejných financí

Cíl 2: Rozvíjet kvalitu a efektivituveřejné správy, hlavně cestou vzděláváníjejich představitelů,E-Governmentem,nové formy a metody práce

Cíl 3: Rozvoj a upevnění pozic neziskovéhosektoru, jeho institucionální zajištění,rovnoprávné postavení, efektivní činnostvč. spolupráce s veřejnou správoua podnikateli

Cíl 4: Posílit osvětové a vzdělávací aktivityve spolupráci neziskového a veřejnéhosektoru

5.3: POSILOVÁNÍ REGIONÁLNÍCHA PŘESHRANIČNÍCH VAZEB, SÍŤOVÁNÍPROTI RIZIKŮM I PRO VYUŽITÍ SPOLUPRÁCE,VZÁJEMNÁ POMOC

Cíl 1: Prohlubování přeshraniční spoluprácepro vyšší bezpečnost, v boji s nadnárodnímterorismem a s organizovaným zločinem

Cíl 2: Zdokonalování ochrany obyvatel protikatastrofám a nehodám, jakož i globálnímbezpečnostním rizikům, rozvoj integrovanýchzáchranných systémů

Cíl 3: Rozvoj vzájemné spolupráce v rámciregionů, států, EU i celoplanetárně, aktivníúčast v organizacích spolupráce na těchtoúrovních, rozvoj mnohostranných i bilaterálníchvztahů, úsilí o mohutnější a efektivnějšírozvojovou pomoc

Cíl 4: Plnění mezinárodních závazků,např. v oblasti lidských práv, v ochraně faunya flóry, ochraně klimatu, záchraně kulturníhodědictví apod.



A A k t u á l n ě o v e n k o v u 2 3

Nový ministr zemědělství Ivan Fuksachce rovné podmínky pro zemědělce

Dne 14. července premiér Petr Nečas uvedl do funkce novéhoministra zemědělství. Ivan Fuksa (ODS) se poté osobně představilvšem zaměstnancům úřadu ve velké aule ministerstva. Zde také po-děkoval odstupujícímu ministrovi Jakubu Šebestovi.

Ivan Fuksa pokládá za hlavní priority svého působení vyjednává-ní s Evropskou unií o spravedlivých podmínkách pro české země-dělce, úspory a efektivní fungování resortu, odstranění byrokraciea korupce. „Nepředstírám, že jsem dnes expert na zemědělství, aleto může být i výhoda, protože k problematice mohu přistoupit bezpředsudků. Po čtyřech letech ve funkci prvního náměstka ministra fi-nancí mám slušné zkušenosti s řízením velkého ministerstva. Oceňu-ji i to, že je v týmu ministerstva velká řada vynikajících profesionálů.Velkou výhodou nové vlády bude i hladká spolupráce s mým kole-gou, ministrem životního prostředí. Máme společnou řadu klíčovýchtémat, jako jsou ochrana půdního fondu či ochrana před povodně-mi,“ komentoval svůj vstup do úřadu ministr Ivan Fuksa.

Ministerstvo zemědělství okamžitě zahájí práci na přípravě svéčásti Programového prohlášení vlády, které již bude obsahovatkonkrétní záměry a plány pro příští čtyřleté období.

Noví náměstci:Na post 1. náměstka přivádí ministr Ivan Fuksa bývalého ná-

městka na ministerstvu dopravy a brněnského patriota RomanaBočka. Na zemědělství bude mít na starosti správu úřadu, spadatpod něj bude například odbor zakladatelské činnosti, informačnícha komunikačních technologií nebo registry.

Nově vzniká úsek pro Společnou zemědělskou a rybářskou poli-tiku EU. Ten bude spravovat osobnost s bohatými zkušenostmi s bru-selskou agendou a diplomacií, Juraj Chmiel, který byl v minulé vlá-dě ministrem pro evropské záležitosti.

Ekonomický úsek zůstává v rukou Oldřicha Černocha, úsek vodní-ho hospodářství bude nadále spravovat Aleš Kendík a úsek lesníhohospodářství i do budoucna povede Jiří Novák. Karel Tureček budevedle řízení komoditního úseku, sekce pozemkových úřadů a sekceagentur pro zemědělství a venkov odpovídat za hledání cest k zlep-šení efektivity a k úsporám v podřízených organizacích resortu.

Zdroj: MZe

Profesní praxe: od 13. 7. 2010: ministr zemědělství; 2007– 2010:1. náměstek ministra financí; 2002–2006: starosta Příbrami; 1992 –2002: místostarosta Příbrami; 1988–1992: učitel na Střední prů-myslové škole v Příbrami, učitel na Středním odborném učilišti Dub-no; 1986–1988: Dopravní podnik hlavního města Prahy

Vzdělání: Vysoká škola dopravy a spojů v Žilině; Postgraduálnístudium na Vysoké škole ekonomické v Praze

Členství v odborných organizacích a společnostech: Byl předsedoudozorčí rady České exportní banky, místopředsedou dozorčí rady vespolečnosti ČEZ, předsedou dozorčí rady EGAP a dosud působí v do-zorčí radě Letiště Praha. Byl předsedou komise pro rozvoj Brdska.

Nový šéf místního rozvojeKamil Jankovský chce zjednodušitdotační administrativua zprůhlednit veřejné zakázky

Nový ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (Věci veřejné)převzal 14. července řízení úřadu. V čele resortu střídá odcházejí-cího ministra úřednické vlády Rostislava Vondrušku. Kamila Jan-kovského do funkce uvedl premiér Petr Nečas.

Nový ministr představil své první priority. „Za svůj hlavní úkol po-važuji přípravu rozpočtu ministerstva pro příští rok. Musí být ho-tový do prvního týdne v srpnu, proto jsme na něm okamžitě začalipracovat. Rovněž nechám provést hloubkový procesně personálníaudit v hospodaření resortu, který by měl nalézt úspory,“ uvedl Ka-mil Jankovský.

Prioritou nového ministra pro následující volební období budeoblast fondů EU. „Chci zlepšit čerpání prostředků z EU, zjedno-dušit administrativu a snížit počet operačních programů pro ob-dobí po roce 2013,“ řekl ministr. V oblasti veřejných zakázek hod-lá Kamil Jankovský zprůhlednit celý systém – průběh zakázek uvá-dět na internetu, hlásit se do nich budou moci jen firmy se známouvlastnickou strukturou, zavedení centrálních nákupů a rozšiřo-vání on-line aukcí. Nový ministr chce i transparentnější agendusprávních řízení.

Bližší informace o konkrétních krocích oznámí ministr až po de-tailním prostudování rozpočtu a provedení procesně personálníhoauditu.

Noví náměstci:Funkci 1. náměstka ministra – státního tajemníka dočasně za-

stával Stanislav Cysař. S platností od 14. července jmenoval mini-str Jankovský 1. náměstkem Daniela Brauna. Do funkce náměstkaministra pro legislativu a cestovní ruch byl ve stejném dni jmeno-ván ministrem Michal Janeba. Ten bude zároveň zastupovat rezig-nujícího náměstka ministra pro regionální a kohezní politiku PetraOsvalda. Zdroj: MMR

Vzdělání: SPŠ stavební, ČVUT fakulta stavební – obor ekono-mika řízení

Kariéra: Po vystudování ČVUT v roce 1983 pracoval na několikatechnických pozicích, od mistra, stavbyvedoucího, přes různé pozi-ce na úseku investiční výstavby. V roce 1991 se stal na základě kon-kurzu ředitelem závodu. V roce 1993 vstoupil do společnosti Phar-service s.r.o. jako ředitel a společník. Tuto společnost transformo-val na akciovou společnost a získal v ní majoritní podíl, a zastávalzde funkci předsedy představenstva a generálního ředitele.

Politické zkušenosti: Od roku 1994 byl členem ODA, od roku 2002se stal členem SNK ED. Od roku 2009 je členem Věcí veřejných.

Členství v organizacích: ISPE – International society for phar-maceutied engineering



Fuksa: v Lesích České republikyudělám pořádek a zamezím plýtvání

Transparentní a efektivní fungování státního podniku Lesy Čes-ké republiky a zejména čisté zadávání zakázek jsou jednou z hlav-ních priorit ministra zemědělství Ivana Fuksy. Proto do sídla státní-ho podniku vedla i první inspekční cesta nového ministra.

„Podniknu razantní kroky k tomu, aby Lesy České republiky pře-staly být černou ovcí státní správy, která je soustavně propírána médiiza podezřelá výběrová řízení a pochybné projekty. V první fázi udělá-me pořádek v oblasti správy a řízení společnosti, to by měl být po-měrně rychlý proces. V druhé fázi pak nalezneme řešení několik let sevlekoucího problému zadávání zakázek na těžbu dřeva. To již tak jed-noduché nebude, protože zde panují značné odborné spory,“ popsalministr Fuksa své záměry se státním podnikem Lesy České republiky.

Ministr svou představu o řešení situace sdělil vedení s. p. LesyČeské republiky a přidal konkrétní úkoly. Státní podnik by měl po-zastavit veškerá probíhající i plánovaná výběrová řízení, u nichž ne-hrozí nebezpečí z prodlení. Efektivnost a transparentnost těchto vý-běrových řízení pak prověří ministerský tým vedený prvním ná-městkem Romanem Bočkem. Poté tento ministerský tým vyhodnotíjiž probíhající zakázky a navrhne zásahy u těch, které nepřináší vý-sledky odpovídající nákladům. Managementu státního podnikuministr uložil vypracovat nový systém zadávání zakázek na principunaprosté transparentnosti, včetně využití elektronických aukcí.

„Náš stát na tom není finančně dobře. Zajistím, aby největší stát-ní podnik v resortu zemědělství neplýtval penězi v době, kdy hrozí,že zemědělcům budeme muset krátit dotace,“ komentoval dnes svékroky ministr Ivan Fuksa. Tereza M. Dvořáčková, MZe

Olomoucké tvarůžky získalychráněná označení Evropské unie

Stálý výbor pro zeměpisná označení a označení původu projed-nával návrh nařízení Evropské komise o zapsání názvu „Olomouc-ké tvarůžky“ do Rejstříku chráněných označení původu a chráně-ných zeměpisných označení. Členské státy jednoznačně podpořilynávrh Evropské komise na zápis českého označení.

O zápis označení usilovali výrobci, ministerstvo zemědělství a Úřadprůmyslového vlastnictví již od konce roku 2004, kdy byla žádost o zá-pis podána Evropské komisi. Německo a Rakousko podaly proti této žá-dosti námitky, které v následujícím dohadovacím řízení nebyly vyřešeny.

Uvedené označení vstoupí v platnost dvacet dnů po vyhlášenív Úředním věstníku Evropské unie. Dita Vrbová, MZe

Pardubický a Hradecký krajbudou vystupovat společnějako Východní Čechy

Pardubický a Královéhradecký kraj budou těsněji spolupracovatv oblasti cestovního ruchu. Hejtmani podepsali memorandum, po-dle nějž budou oba regiony vystupovat společně pod označením Vý-chodní Čechy, informovala mluvčí Pardubického kraje Magdalena Na-vrátilová. Dospět k jednotnému postupu trvalo krajům několik let.

Koordinovat propagaci, veletržní aktivity i inspirativní programy proturisty budou členové mezikrajské koordinační skupiny pro cestovníruch. „Naše strategie je jednoznačná, soustředit síly. Turista zná vý-chodní Čechy a na této značce se dá dobře stavět vzájemná spolu-práce, což potvrzují zkušenosti z Moravy, kde se také kraje spojily dovětšího celku,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Radko Martínek.

Mezikrajská pracovní skupina bude připravovat konkrétní pro-jekty přesahující svým charakterem krajské hranice, například turis-tickou infrastrukturu a sezónní dopravu typu cyklobusů a skibusů.

Nové nastavení Společné zemědělsképolitiky má být férovějšía zohledňovat lokální potřeby

Jak udělat Společnou zemědělskou politiku po roce 2013 spraved-livější a schopnou plnit všechny společenské funkce? Na tohle téma sesešlo v internetové diskuzi přes pět tisíc příspěvků, dvoudenní konfe-rence v Bruselu je shrnula a dala všem zainteresovaným materiál k pře-mýšlení na prázdniny a Evropské komisi podklady ke sdělení, které mávydat na podzim. Ministr Fuksa chce bojovat za spravedlivé podmínkypro české zemědělce, ať už finanční nebo právně administrativní.

„Spravedlivé podmínky pro zemědělce jsou mojí jednoznačnouprioritou,“ říká ministr Ivan Fuksa, který své odhodlání vybojovatčeským zemědělcům férové podmínky v rámci „sedmadvacítky“deklaroval hned v den nástupu do funkce. „Konference jasně uká-zala rozdílné zájmy jednotlivých aktérů. Je zřejmé, že zásadní bojpři novém přerozdělování přímých plateb proběhne hlavně o vy-rovnávání rozdílů mezi členskými státy.“

Srovnat podmínky zemědělců napříč EU je podle ministra mož-né také harmonizací právních předpisů a jejich jednotnou vymaha-telností v členských státech nebo zjednodušováním administrativy.

Zemědělství už dávno neznamená výhradně produkci potravin,ale také tvorbu a péči o krajinu, ochranu před povodněmi, reakcena změny klimatu, udržitelné hospodaření s vodou a půdou, ochra-nu životního prostředí nebo rozvoj venkovských oblastí. A v tomtoslova smyslu je podle ministra Fuksy politikou všech, ne pouze ze-mědělců. „K tomu, aby mohla všechny tyto novodobé funkce plnit,potřebuje také účinné nástroje a odpovídající moderní strukturu,“říká ministr Fuksa. „Velkým tématem je ale také efektivita a konku-renceschopnost evropské zemědělské produkce na světových trzích.V politice rozvoje venkovských oblastí zazněl jasný požadavek na de-centralizaci řízení a lepší naplňování politiky na lokální úrovni,“ do-dává ministr. Tereza M. Dvořáčková, tisková mluvčí MZe

Ministr Fuksa rozpohybovalAntibyrokratickou komisi.A to je jen začátek, slibuje

Práci Antibyrokratické komise ministerstva zemědělství, kteráv uplynulém více než roce nebyla právě v centru zájmu vedení re-sortu, znovu oživil ministr Ivan Fuksa. Zúčastnil se zasedání komi-se, potvrdil jejím členům mandát a především dal dostatečné kom-petence k účinné práci.

„Snížení přebujelé a zbytečné byrokracie je přirozeným zájmempodnikatelů i mojí prioritou a hlavně naprosto legitimním poža-davkem farmářů, kteří potřebují co nejvíce času a sil pro svou vlast-ní práci a ne pro boj s úředním šimlem a vyplňování formulářů,“komentoval svoje kroky ministr Ivan Fuksa a dodal, že očekává zá-sadní a rychlé výsledky v této klíčové oblasti. Zasedání komise sechce ministr účastnit pravidelně.

Moderní zemědělství klade důraz na flexibilitu, konkurences-chopnost a možnost pružně reagovat na signály trhu. Tomu podleministra Fuksy musí odpovídat i přehledný a co možná jednoduchýadministrativní rámec, který nebude farmářům svazovat ruce, alenaopak jim bude usnadňovat práci.

V době svého vzniku měla Antibyrokratická komise pravomoc vo-lat k zodpovědnosti autory legislativních návrhů a přímo s nimi kon-zultovat případné změny. Tyto pravomoci byly vzhledem k nulovépodpoře ze strany vedení resortu během minulého roku rozmělněnya práce komise tak ochromena a – paradoxně – zbyrokratizována.

Ministr Fuksa teď znovu dává členům komise do rukou účinnénástroje. „Práce antibyrokratické komise může přinést cenné in-formace i při hledání, kde jsou v resortu zemědělství finanční i per-sonální rezervy,“ doplnil 1. náměstek ministra Roman Boček.

Tereza M. Dvořáčková, MZe



Od roku 2008 funguje Pardubickým krajem a dalšími subjektyzaložená Destinační společnost Východní Čechy, která propagujeturistické atraktivity obou regionů s důrazem na Pardubický kraj.Královéhradecký kraj se však k její činnosti nepřipojil, v jeho oblas-ti funguje několik jiných obdobných společností. Pardubický krajtaké zvažuje, že bude dotovat cestovní kanceláře, aby nabízely zá-jezdy také do turisticky zajímavých míst v regionu.

V návštěvnosti patří Pardubický kraj mezi poslední v zemi. Mi-nulý rok se v regionu ubytovalo 337.698 hostů, což představujemeziroční pokles o 6,4 procenta. O sedm procent se snížil i početnávštěvníků Hradeckého kraje, kterých minulý rok v regionu pře-nocovalo 839.451.

Zdroj: ČTK, in. www.infovenkov.cz

Čeští zemědělci sepsali chartu práv,také proti administrativní zátěži

Zemědělci již dlouhodobě upozorňují na to, že jsou ze stranystátu neúměrně zatěžováni administrativou. Charta, pod níž jsoupodepsaní zástupci většiny tuzemských nevládních zemědělskýchorganizací, uvádí, že se všemi žadateli o dotace musí být jednánoslušně a nestranně. Zemědělcům nesmí být ukládány žádné po-vinnosti pouze z důvodu ulehčení práce úředníků. Kontroly majíbýt farmářům oznamovány předem a návštěvy kontrolorů na far-mách omezeny na minimum. Záměr vytvořit dokument podobnýirské chartě práv farmáře, která v ostrovní zemi funguje jako nor-ma přístupu veřejné správy k farmářům, se za ministrů Petra Gan-daloviče a Jakuba Šebesty zemědělcům nepodařilo uskutečnit.Čeští úředníci při přejímání evropské legislativy často po farmáříchvyžadují přísnější plnění předpisů, než ukládá Evropská unie. Pře-klady předpisů jsou často nepřesné a nejednoznačné a celkovýpřístup úředníků k zemědělcům je výrazně horší než v zemích zá-padní Evropy. Snižování byrokratické zátěže zemědělců je v koalič-ní smlouvě o vzniku nové vlády jedním z hlavních bodů v kapitolevěnované zemědělství. Nový ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS)chce kromě omezení byrokracie usilovat také o to, aby se úřední-ci k zemědělcům chovali lépe.

Zdroj: www.vetweb.cz

Bystřicko, vítěz EDEN 2010,postupuje do evropského kola

Letošní vítěz soutěže European Destination of Excellence (EDEN)Bystřicko prezentoval své vodní bohatství v prostorách informač-ního centra CzechTourismu na Staroměstském náměstí. Od MMRzíská Bystřicko 400 tisíc korun na marketingové aktivity.

Další prezentace regionu proběhne jako každoročně na festivaluTOURFILM v Karlových Varech. Možností je rovněž propagace na li-bovolně zvoleném veletrhu cestovního ruchu na společné expoziciČeské republiky. Region získá také prostor na stránkách www.eden-ineurope.eu a webech agentury CzechTourism www.eden-czech-toursim.cz, www.czechtourism a www.czechtourism.com.

„Vítěz národního kola soutěže EDEN mikroregion Bystřicko bu-de na podzim společně s ostatními vítězi v evropských zemích oce-něn v Bruselu prestižním titulem s možností použití loga EDEN –excelentní turistické destinace,“ uvedl Rostislav Vondruška, ředitelagentury CzechTourism.

Tématem letošního ročníku 2009/10 je Voda – turistický cíl. Bo-jovat o titul evropské destinace mohly pouze regiony s turistickounabídkou založenou na přírodních vodních zdrojích. Zvláštní důrazbyl kladen také na fungování destinace na základě partnerstvís podnikatelskými subjekty a zástupci neziskových organizací a stát-ní správy. Zdroj: www.mmr.cz

Od 1. července musí být biovýrobkyv EU označovány novým logem

Čeští výrobci bioproduktů budou, stejně jako jejich kolegové zezemí Evropské unie, od 1. července muset povinně označovat všech-ny balené výrobky novým evropským logem. Vedle unijního loga bu-dou moci výrobky nést také národní či soukromé značky jako dopo-sud. Na produktech ekologického zemědělství certifikovaných v Čes-ké republice se tak i nadále bude objevovat také takzvaná biozebra,jak se říká tuzemskému grafickému znaku pro biopotraviny.

Logo s evropskými hvězdami seskupenými ve tvaru listu na zele-ném pozadí má symbolizovat přírodu a Evropu. Zástupci Evropskéunie si od něj slibují především lepší orientaci spotřebitelů v nabídceekologických produktů. Bioprodukty dovezené ze zemí mimo EU ne-bo na území unie pouze balené novým logem označeny být nemusí.

Označovat je dosavadním evropským logem, používaným od kon-ce 90. let 20. století, bylo dosud dobrovolné. Protože se ale v každézemi zároveň používají jiná národní, regionální a soukromá bio loga,bylo rozpoznání produktů ekologického zemědělství od konvenčníchčasto problematické.

Spolu s jednotným logem se na obalech výrobků bude nově po-vinně objevovat také údaj o původu surovin, ze kterých se produktskládá. V případě surovin pocházejících výhradně ze států EU budouobaly výrobků označovány textem „zemědělská produkce v EU“.V případě surovin pocházejících z třetích zemí budou produkty ozna-čovány „zemědělská produkce mimo EU“. Aby mohl být výrobek lo-gem označen, musí minimálně 95 procent surovin, z nichž je vyroben,pocházet z ekologického zemědělství. Zdroj: www.agris.cz

Není ovoce, bude méně slivoviceZatímco loni si majitelé pěstitelských pálenic mnuli ruce nad

nadúrodou švestek a zájmem o vypálení slivovice, letos mají opač-né starosti. Chladné jarní počasí způsobilo rekordně nízkou úrodumeruněk a nižší úrodu švestek. Oproti předchozím letům je tak za-tím o vypálení slivovice či meruňkovice menší zájem než dříve. I po-dle odhadu Unie destilatérů se letos vypálí v pálenicích méně al-koholu než v loňském, rekordním roce.

„V tuto chvíli vůbec zvažujeme, zda pálenici otevřít. Pokud to-mu tak bude, předpokládáme omezený provoz,“ uvedl Jan Vintr-lík z pálenice U Zlatého hada v Moravském Žižkově na Břeclavsku.Minulý rok v tuto dobu měla firma nasmlouváno pálení téměř nacelé prázdniny a polovinu září. Nyní nemá nasmlouváno nic.

U meruněk předpokládá Vintrlík nejvýše pětiprocentní úrodu vesrovnání s loňským rokem. S chladným a deštivým počasím, kterév době květu odrazovalo včely od opylování, souvisí i předpoklá-daná neúroda švestek či třešní. „Snad to zachrání broskve, kteréovšem nejsou až tak moc vhodné pro pěstitelské pálení,“ dodal.

Také podle Kamila Kutiny z Palírny Radlík v Jílovém u Prahy je letosúroda meruněk kvůli počasí jedna z nejhorších za poslední roky. Mé-ně bude i švestek a dalších peckovin, průměrně bude podle něj snadalespoň jablek. Ani kvalita ovoce ale není vysoká. „Právě špatné jarnípočasí napomohlo šíření plísní a jiných chorob,“ podotkl Kutina.

Předseda Unie destilatérů Václav Šitner ale míní, že zatím jepředčasné říkat, že sezona bude špatná. I když se letos vypálí mé-ně domácí pálenky než loni, stále to bude ve srovnání s jinýmipředchozími lety rok alespoň průměrný.

Podle údajů unie se loni vypálilo rekordních 5,4 milionu litrů al-koholu, letos by to mohlo být podle odhadu unie 4,2 až 4,5 mi-lionu litrů. Provozuschopných pálenic je zhruba 465, povolení by-lo vydáno zhruba pro 650.

Menší zájem lidí o domácí pálenku tak Šitner nečeká. „Lidé, kte-ří jezdí do pálenic a jsou zvyklí na slivovici, si vždycky cestu najdou,“míní. I když neuzrají švestky či meruňky, pěstitelé budou více vozitdo palíren jablka či hrušky. Kvalita jablek podle něj navíc letos ne-ní vysoká, a i to je důvod je neuskladňovat, ale nechat projít des-tilačním zařízením. Zdroj: www.agris.cz

www.agris.cz

www.agris.cz

http://www.mmr.cz/

www.vetweb.cz

www.infovenkov.cz


POŽADAVKY NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCHORGANIZACÍ DO PROGRAMOVÉHOPROHLÁŠENÍ VLÁDY ČR

1) Vláda se zasadí o urychlené přijetí občanského zákoníku a dal-ších právních norem, které posílí transparentnost neziskovéhosektoru. V tomto smyslu neprodleně zlepší legislativní podmín-ky pro činnost občanských sdružení (spolků), které jsou nejpo-četnější součástí neziskového sektoru. Vláda posílí roli nestát-ních neziskových organizací (NNO) v poradních orgánech vlády,přičemž budou zachovány osvědčené formy spolupráce.

2) Vláda odstraní nerovné podmínky různých typů neziskových or-ganizací a systémovými opatřeními zajistí rovné právní a eko-nomické prostředí pro všechny neziskové organizace bez ohle-du na jejich právní formu a zakladatele (včetně příspěvkovýchorganizací).

3) Vláda vytvoří podmínky pro rozvoj dobrovolné práce a dořeší ne-vyhovující postavení dobrovolníků v organizaci, jejímiž jsou členy.

4) Vláda zajistí zpracování analýzy neziskového sektoru v ČR včetnějeho financování a na základě toho projedná návrh nového sy-stému financování NNO. Zjednoduší nesystémový a byrokratickýdotační systém financování neziskového sektoru a doplní jej ve-řejnými zakázkami na zabezpečení veřejně prospěšných činnostía služeb, jakož i dalšími vhodnými nástroji včetně víceletého fi-nancování. K tomu vytvoří fondy na veřejně prospěšné služby, je-jichž zdrojem bude část výnosů z hazardních her, spotřebních da-ní (zejména z tabáku a alkoholu), sociálního pojištění (na sociál-ní služby) a z dalších obdobných zdrojů (např. dividendy).

5) Vláda usnadní přístup neziskového sektoru k fondům EU pod-porou vhodných nástrojů. Rovněž se zasadí o zřízení Globálníhograntu využitelného pro financování činnosti střešních územnícha oborových sítí NNO, který podpoří jejich profesionalizaci.

6) Vláda přizve NNO k přípravě programového období 2014–2020a zajistí k tomu konzultace s neziskovým sektorem.

7) Vláda zajistí legislativní zakotvení sociální ekonomiky a sociál-ních podniků a svěří agendu podpory rozvoje sociální ekono-miky některému členu vlády.

Důvodová zpráva:Občanský sektor vyplňuje prostor mezi státem a státními institu-

cemi na straně jedné a jednotlivými občany nebo skupinami obča-nů na straně druhé. Působí v prostředí trhu, v němž k tržnímu zis-kovému hospodaření nabízí jako alternativu neziskové hospodaře-ní, tzv. sociální ekonomiku, která zisk nerozděluje mezi zakladatele,vlastníky či společníky podniku, ale vkládá ho zpět do vlastního hos-podaření. Občanský sektor přirozeně reaguje na nedostatky státua trhu. Reprezentuje to, co chtějí zodpovědní lidé sami od sebe spo-lečně dělat v zájmu společnosti a spoluobčanů. Má své specificképotřeby a požadavky, potřebuje akceptaci od veřejné správy jakorovnocenný a svéprávný partner. Proto považuje za důležité zakotvitdo budoucího programového prohlášení vlády navrhované body,které zajistí udržitelný rozvoj občanského sektoru jako celku i jím po-skytovaných veřejně prospěšných služeb a činností.• Občanská společnost je založena na začleňování, participaci

a partnerství. Diskuse a jednání NNO navzájem i s vládou a or-gány Evropské unie jsou více než potřebné proto, aby se jak stát,tak EU stala bližší a potřebnější občanům. Probíhá proces inte-grace NNO v jednotlivých zemích EU i jednání NNO s vládami.Smlouvu s vládou mají NNO ve Švédsku, Velké Britanii a v Es-tonsku. Partnerství je ale již ve více zemích EU, např. ve Špa-nělsku a Portugalsku. Kooperace na evropské úrovni musí býtzaložena na iniciativách národní úrovně. Měl by být překonánsoučasný stav „každý sám za sebe“, důležitá je vzájemná spo-

lupráce a integrace občanské společnosti (viz článek 11 Lisa-bonské smlouvy). Je třeba vytvořit fondy pro podporu kvalitní-ho servisu poskytovaného síťovými a střešními NNO.

• Český právní řád dosud nedefinuje pojem občanský sektor, ne-zisková organizace, ani partnerství. Právě dosud chybějící jed-noznačné právní vymezení a nepřehlednost občanského sekto-ru vede k překážkám v jeho rozvoji, mnohdy snižuje jeho tran-sparentnost a důvěryhodnost.

• Dotační systémy na všech úrovních veřejné správy jsou admini-strativně vysoce náročné, a to jak pro poskytovatele dotací, takpro příjemce (vypisování dotačních programů a kritérií, tvorba stá-le nových formulářů žádosti o dotace, zasedání hodnotících ko-misí, průběžná i zpětná kontrola apod.). Existuje několik různýchsystémů poskytování finančních prostředků z veřejných zdrojůneziskovým organizacím podle jejich právní formy, což způsobu-je jejich nerovné postavení a nestejné podmínky jejich činnosti.Příspěvkové organizace státu, krajů a obcí financují jejich zřizo-vatelé přednostně a často bez ohledu na jejich efektivitu. Nevy-hovující je také nesystémové financování NNO prostřednictvímtzv. účelových dotací v jednoletém rozpočtovém cyklu.

• Neziskový sektor je prostředím, kde dochází ke zvětšování spo-lečenského bohatství, ačkoliv jeho cílem není dosažení zisku.V tomto sektoru se využívají nemalé finanční prostředky, ze kte-rých NNO zajišťují veřejně prospěšné služby na vysoké úrovni s vy-sokou efektivitou.

• NNO mobilizují lidské zdroje, jak placené, tak dobrovolnické.Jsou významným zaměstnavatelem, mj. i osob ohrožených so-ciálním vyloučením a osob zdravotně postižených, který využí-vá flexibilních nástrojů politiky zaměstnanosti.

• Neziskový sektor je mnohdy veřejnou správou chápán pouzejako poskytovatel služeb. Přitom hraje důležitou roli v téměřkaždé oblasti života společnosti. NNO působí v oblasti vzdělá-vání, volného času dětí a mládeže, kultury a sportu, ochranykulturního dědictví a životního prostředí, zájmové činnosti do-spělých i mnoha jiných. Věnují se problematickým skupinámobyvatel a usilují o jejich sociální integraci. Podporují aktivní ob-čanství, „hlídají“ demokracii. Reprezentují zájmy občanů vzhle-dem k veřejným institucím a hrají důležitou roli v podpoře a na-plňování lidských práv.

• Problémy čerpání finančních zdrojů z fondů EU spočívají nejenv jejich zbytečné administrativní náročnosti, ale zejména v udr-žitelnosti činností nově zahajovaných na základě výzev. Nekon-cepčnost celkového pojetí uveřejňovaných výzev je důsledkemnízké úrovně komunikace mezi budoucími příjemci a zadavate-li výzev. Přitom EU zdůrazňuje ve svých dokumentech nutnosttéto komunikace. Některé programy jsou koncipovány jako do-datečné zdroje především pro samotné resorty a krajské samo-správy, což je výslovně zakázáno v Národním strategickém re-ferenčním rámci. Dalším problémem je převažující podpora no-vých aktivit, nikoliv již fungujících a efektivních činností, kteréjsou přitom nedostatečně finančně pokryty z veřejných zdrojů.To vede k plýtvání prostředků na nejrůznější školící, prezentač-ní a konzultační aktivity, které pak nemají přímý efekt pro oby-vatele regionu a jeho ekonomiku.

• Sociální ekonomika (a její subjekty – sociální podniky) předsta-vuje alternativní a komplementární možnosti řešení sociálníchekonomických a environmentálních problémů a přispívá k eko-nomickému, sociálnímu a kulturnímu rozvoji obcí, regionů a ze-mí. Řada neziskových organizací je také ekonomicky aktivní for-mou malého a středního podnikání. Prodávají produkty neboposkytují placené služby, z výnosů z těchto činností jsou kofi-nancovány veřejně prospěšné činnosti. Na rozdíl od praxe řadyevropských zemí ČR dosud nepřijala koncept tzv. sociální eko-nomiky, přestože se tento termín objevuje v materiálech Evrop-ské komise, v mezinárodních analýzách i v Operačním progra-mu Lidské zdroje a zaměstnanost a Integrovaném operačnímprogramu.


D D o k u m e n t


A A k c e v r e g i o n e c h 2 7

Choceň vyhrála soutěž o titulNejkrásnější nádraží ČR 2010

Titulem nejkrásnější nádraží České republiky za rok 2010 se pyš-ní Choceň. Železniční stanice, ležící na hlavní trati z Prahy do Čes-ké Třebové, získala nejvíc hlasů v anketě Asociace Entente FloraleCZ – Souznění. Zástupci železniční stanice převzali 18. června oce-nění při slavnostním vyhlášení výsledků soutěže v Senátu.

CHOCEŇ, PŘÍKLAD PRO OSTATNÍ NÁDRAŽÍ

Vítěz vzešel z deseti finalistů na základě hlasování veřejnosti, ná-draží Choceň získalo přes 900 hlasů z celkových 3500. Lidé podlepořadatelů ocenili zdařilou rekonstrukci výpravní budovy v Chocni,která si i po modernizaci zachovala novorenesanční vzhled z konce70. let 19. století. V létě je navíc stanice vyzdobena květinami.

SOUTĚŽ O TITUL NEJKRÁSNĚJŠÍ NÁDRAŽÍ

Soutěž je součástí projektu Vlídná nádraží, jehož cílem je ve spolu-práci se správcem železnice, místními organizacemi i jednotlivci po-stupně obnovovat krásu železničních zastávek a nádraží a podporovatnávrat cestujících na železnici,“ říká Pavel Bureš, vedoucí projektu.

„Naší snahou je podněcovat zájem o zvelebování prostředí že-lezničních stanic a nádraží, a to pozitivní motivací a chválením dob-rých příkladů,“ vysvětlil Pavel Bureš.

Soutěž o nejkrásnější nádraží pořádá Asociace Entente Florale CZ– Souznění již počtvrté. V minulých letech v soutěži zvítězila stanicev Ostroměři, nádraží v Trutnově a stanice v Zahrádkách u České Lípy.

FINALISTÉ SOUTĚŽE O TITULNEJKRÁSNĚJŠÍ NÁDRAŽÍ ČR ZA ROK 2010:

NÁDRAŽÍ ČERVENKANádraží Červenka je vstupní branou do chráněné krajinné oblasti

Litovelské Pomoraví. Budova sice nezaujme svou architekturou, ale

rozhodně nepřehlédnete upravenost, čistotu a každoroční nádher-nou květinovou výzdobu ve vestibulu, okolí budovy i na nástupiš-tích. To vše podtrhuje milý, přívětivý a vlídný personál.

DOBROVICEŽelezniční stanice Dobrovice je názornou ukázkou vzorné spolu-

práce Regionální správy majetku Českých drah a města Dobrovicepři rekonstrukci drážních budov. Díky péči zaměstnanců zde může-te vyčkat na svůj spoj v útulné čekárně, kde vás uvítá malá výstavkao spisovateli Bohumilu Hrabalovi, který zde v roce 1944 absolvovalzácvik na výpravčího. Příhody, které tu zažil, literárně ztvárnil v kníž-ce Ostře sledované vlaky. Zajímavostí je 70 let staré mechanické za-bezpečovací zařízení, vzorně udržované a na síti ČD zcela ojedině-lé. Posekaná tráva a udržovaný záhon jsou samozřejmostí.

Zázemí pro cestující je v dobrém stavu, navíc vždy najdete po-moc u zdejšího personálu.

HODICEVlaková zastávka Hodice v centru Českomoravské vrchoviny je na

první pohled výjimečná svojí originalitou spočívající zejména v při-druženém vlakovém muzeu.

Domek je pěkně opravený, jeho okolí pečlivě udržované, stani-ce slouží osobní i nákladní dopravě. O celý objekt včetně uvede-ného muzea se stará bývalý výpravčí, pan Holoubek, který za po-moci obce renovuje i několik desítek let staré drážní předměty.



JINDŘICHŮV HRADECJihočeské nádraží Jindřichův Hradec v typické červenobílé ba-

revnosti režného zdiva charakterizuje styl většiny drážních budovna tzv. Českomoravské transverzální dráze.

Nádraží je také známé tím, že je přestupnou stanicí na úzko-rozchodné tratě Jindřichohradeckých místních drah do Nové By-střice a Obrataně.

Nedávno prošlo významnou rekonstrukcí. Je celkově upravené,čisté, přívětivé, se zachovaným historickým rázem.

KOPIDLNORekonstrukce nádražní budovy Kopidlno v okrese Jičín byla do-

končena v roce 2009. Budova se pyšní novou zářící omítkou a stře-chou, dojem podtrhuje květinová výzdoba v oknech budovy i v pro-storu nádraží, natřené lavičky a odpadkové koše, čistá a v zimnímobdobí vytopená čekárna s automatem na kávu a novými zá-chodky. I po více než roce provozu jsou zdi uvnitř čekárny a omít-ky vně budovy stále čisté a nepopsané.

K příjemné pohodě slouží fungující nádražní rozhlas, který z ústpracovníků stanice informuje o přijíždějících i odjíždějících vlacích.Zvonečkem v pokladně lze přivolat ochotnou obsluhu.

OSEKStanice Osek město na trati Most–Moldava je vždy uklizená

a čistá. Zaměstnanci se o ni velmi dobře starají. V létě oplýváspoustou květin. Příjemné nádraží poblíž města je cílem oblíbenýchprocházek obyvatel, kteří sem přicházejí především s dětmi pozo-rovat mašinky. V létě při osecké pouti zde probíhá výstava moto-rových a parních lokomotiv. Nádraží je stále v provozu, včetně pro-deje jízdenek. Mělo by se zlepšit sociální zařízení.

ROZTOKY U PRAHYNádraží Roztoky u Prahy zahrnuje historickou výpravní budovu

se secesními prvky a kryté nástupiště s dřevěnou konstrukcí. Ná-draží bylo citlivě opraveno s respektem k historickým detailům. Pro-středí je čisté, upravené, uklizené, nádraží má příjemné sociální za-řízení, schodiště do podchodu k nástupištím jsou vybavena výta-hem pro imobilní osoby. Cestující oceňují také vlídný a vstřícnýpersonál. Nevyužité prostory hlavní nádražní budovy jsou prona-jaty ke komerčním účelům – slouží pro doplňkové služby města.

STRÁŽNICEJihomoravské nádraží Strážnice je výjimečně krásné díky výmal-

bě strážnických ornamentů, které jsou symbolem města, ale takédíky květinové výzdobě a čistotě v čekárně i v okolí. V nedávné do-bě prošlo modernizací. Ve stanici slouží milý a ochotný personál,který se také dobrovolně stará o květiny. Ve stanici funguje staničnírozhlas, čekárna je v provozu po celý rok. Nádraží se prostírá nastrategickém místě nedaleko centra města, v blízkosti autobuso-vého nádraží, kulturního domu, hospody a Veselské brány – jed-né z cenných strážnických památek.

ŽELEZNÁ RUDA-ALŽBĚTÍNNádraží Železná Ruda-Alžbětín se nachází v nádherném pro-

středí Šumavy, na hranici s Německem. Hraniční čára prochází pří-mo nádražní budovou, takže polovina je česká a polovina němec-ká. Rozlehlá budova je ve velmi dobrém stavu, včetně zázemí procestující. Působí zde přívětivý personál, zejména manželé Strou-halovi, kteří zde bydlí a pracují a pro které je samozřejmostí mimojiné i péče o zdejší květinovou výzdobu.

Železniční budovu tu otevíral sám císař František Josef v roce 1877.Zdroj: www.idnes.cz

Mezinárodní setkání Svět přátelWORLD OF FRIENDS v Rýmařově

V Rýmařově, malebném městečku na úpatí Jeseníků, se ve dnechod 17. 7. – 24. 7. 2010 uskutečnil 16. mezinárodní projekt „Svět přá-tel“, který se podařilo zrealizovat díky finanční podpoře Evropské unie.

Zúčastnili se jej mladí lidé z osmi měst osmi států – z německé-ho Sasbach, francouzského Marmoutié, holandského Landgraafu,italského Mapella, polského Ozimku, litevského Alytu a slovenskéRevúci. Hostitelem letošního projektu se stala Česká republika re-prezentovaná městem Rýmařov.

Základní myšlenkou tohoto projektu je budování společné Evropy.Mladí lidé se učí spolupráci a toleranci, chápání evropských odlišnos-tí. Letošní 16. projekt probíhající v ČR spojil 50 studentů do práce natéma Potraviny od produkce až k tradičnímu zpracování. Vybrali si ne-smírně aktuální problematiku zdravé výživy a zdravého životního sty-lu. V dnešním technickém světě se dostává do popředí vztah k příro-dě, postupně si uvědomujeme význam venkova a života v něm.

Takže kromě teoretické části věnované skladbě potravin a jejich kva-litě se pozornost studentů soustředila na praktické činnosti. Studentise seznámili s životem na biofarmě. Většinou pocházeli z města, takžepráce v zemědělství, např. dojení, práce u koní, hřebelcování nebo čiš-tění stájí, stavění ohrady pro dobytek, sbírání čerstvých vajec zkoušelipoprvé v životě. Stejně překvapeni byli i pracemi na údržbě lesa a pakv kuchyni, kde měli připravit nějaké jídlo oblíbené v jejich regionu. Čes-ký venkov není jen statek a les, ale i další zajímavé firmy a provozy, tak-že studenti navštívili např. mlékárnu, pekárnu a vodní elektrárnu.

Celý týden zdokumentovali na desítkách fotografií, ze kterýchpřipravili vtipnou výstavu. Dokázali, že dnešní mladí lidé jsou nejenvzdělaní a schopní komunikovat mezi sebou v bez ohledu na ná-rodnost jednotlivců např. v angličtině, ale že citlivě vnímají problé-my dnešního života a složitého, ale krásného života na venkovězvlášť. Budoucnost českého a moravského venkova je právě v mla-dých lidech, kteří si jej vyberou jako místo dobré pro život.

Mgr. Jarmila Labounková, garant projektu,Jiří Žák, senátor, místopředseda komise pro rozvoj venkova

www.idnes.cz



Představujeme podhůří Jeseníkůa mikroregion Slezská Harta

Mikroregion Slezská Harta se nachází v půvabném a malebnémprostředí v okolí Bruntálu. Z pohledu rozvoje venkova je tato ob-last naprosto typická. V minulosti byla poznamenaná značnou zá-těží zemědělské produkce Státních statků Bruntál. Oblast se vy-značovala velkými obdělávanými zemědělskými plochami, jejichžprodukce je z dnešního pohledu zcela nevhodná. V 90. letech sezde nacházely zchátralé pozůstatky zemědělských budov, problé-mem byla zanedbaná infrastruktura a vysoká míra nezaměstna-nosti. V posledních letech i zde dochází k dynamickému rozvoji.Nemalý podíl na tomto pozitivním vývoji má i Mikroregion SlezskáHarta. Toto sdružení seskupuje řadu obcí v okolí nové stejnojmen-né přehradní nádrže. Mění se ráz krajiny, rozvíjí se turistika, docházík celkovému zvelebení celého kraje. Nad hladinou přehrady, kte-rou od srpna bude brázdit replika historické lodi zajišťující turistic-ké projížďky, dominuje sopečný vrchol Velký Roudný, nacházejícíse na území obce Roudno, která je jedním z členů tohoto sdruže-ní. Zde byla před krátkou dobou znovu vybudována rozhledna,z jejíhož vrcholu je krásný pohled na panorama Jeseníků a pře-hradní nádrž. Zvláštní postavení v celém regionu má obec NováPláň, která je i při velmi malém počtu obyvatel ukázkou moderníatraktivní obce s krásnými rodinnými domy, udržovanou veřejnouzelení, vlastním koupalištěm a penzionem s vyhlášenou restaura-cí. Nedaleké město Bruntál je největší z patnácti obcí tohoto mi-kroregionu. Samozřejmým zájmem Bruntálu je pozitivní rozvoj ce-lé venkovské oblasti. Výrazné zlepšení životního prostředí v okolípřináší užitek obyvatelům města i okolních obcí a rozhodně zvy-šuje zájem turistů o návštěvu této půvabné části Jeseníků.

Přesto, že se nacházíme v jedné z nejchudších oblastí naší re-publiky, potěší nás pohled na půvabné vesnice a udržovanou pod-horskou krajinu. Program obnovy a rozvoje venkova běží již celouřadu let a přes citelný nedostatek finančních prostředků jsou vý-sledky na řadě míst zcela viditelné. Náš kraj vzkvétá.

www.slezskaharta.euwww.mubruntal.cz

Jiří Žák, senátor a 1. místopředseda SPOV

Příroda Posázaví v obrazech

Ve čtvrtek 10. června vernisáž výstavy Příroda v obrazech od-startovala další výstavu, kterou uspořádala obecně prospěšná spo-lečnost v prostorách piaristické koleje v Benešově. K padesáti ob-razům o historii, které nyní krášlí přízemí objektu, přibylo dalšíchpadesát obrazů o přírodě z Posázaví.

Příroda je v letošním roce hlavním propagačním tématem v Po-sázaví. V rámci projektu Multimediálně z domova i kanceláředo Posázaví můžete prostřednictvím fotografického mapování

nahlédnout do nejzajímavějších míst regionu, jako jsou řeka Sáza-va, Chráněná krajinná oblast Blaník, Medník, štoly rudných dolů,ale také méně známé lokality.

K dispozici budou také pohyblivé obrázky ve formě krátkých mo-tivačních spotů. Ty bude možnost si od srpna prohlédnout v sekciE-televize na webových stránkách www.posazavi.com nebo shléd-nout na ve stejném měsíci vydaném DVD. Na disku uživatel najdedvacetiminutový film Život na řece Sázavě, který popisuje vývoj ak-tivit lidí žijících a pracujících na březích řeky, uvidíte různá místa nahistorických pohlednicích i v plném proudu života, ale především sesetkáte s různými způsoby obživy, které řeka přinesla obyvatelům.Stejně tak najdete na DVD dvacet pět krátkých (2–4 minuty) filmo-vých spotů, které Vám ukážou přírodu v pohybu – lovícího orla, so-vy na číhané, mloka nebo čolka, ryby v potocích stejně jako roz-kvétající květiny. To vše je doplněno odborným komentářem.

V rámci výše zmíněného projektu se nám již podařilo vydat„trhací“ mapu Posázaví pro potřeby informačních center, která jivyužívají pro zajištění primární orientace návštěvníků po regionu.Motivační mapa Posázaví Vás provede bezpečně celým regionem,upozorní na zajímavá místa a zákoutí. Vyšlo také pexeso s obráz-ky přírody. Byly vybrány nejzajímavější oblasti v naší turistické des-tinaci pro zvýšení image regionu Posázaví.

Pokud máte zájem o již zde zmíněné propagační materiály, sta-čí se zastavit na některém informačním centru v regionu Posázavínebo přímo u nás v kanceláři společnosti. Projekt Multimediálněz domova i kanceláře do Posázaví je dotován Evropskou unií z Re-gionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy.

Bohunka Zemanová

Setkání u Lípy bratrství zahájilojubilejní Kopaničářské slavnosti

Nově zrekonstruovaný areál ve Starém Hrozenkově hostil v čer-venci jubilejní 50. ročník Kopaničářských slavností. Tradiční lidová slav-nost plná tance, písní a folkloru na moravskoslovenském pomezí na-vazuje na spontánní setkávání Čechů a Slováků. Důkazem toho je Lí-pa bratrství symbolizující vzájemná přátelství a právě setkání u této lípya farářovo požehnání odstartovalo letošní Kopaničářské slavnosti.

Tradice slavností byla zahájena v roce 1956. V letech 1980–1990se započítával každý druhý ročník. Letošní setkání u Lípy bratrstvísi nenechalo ujít na tři stovky lidí obou národů, kteří si tak připom-něli odkaz svých předků a potvrdili pokračování této letité tradice.

„Je to mnoho let, které poznamenaly generace lidí z obou stranpomezí, vzájemné poznání a přátelství Čechů a Slováků však pře-trvaly až do těchto dnů. Letošní výročí je pro nás o to významněj-ší, že jsme společně s družební obcí Drietoma ve společném pro-jektu získali dotaci přesahující 455 tisíc Euro z Programu přeshra-niční spolupráce ČR–SR 2007–2013. Za tyto prostředky jsmezrekonstruovali areál Kopaničářských slavností ve Starém Hrozen-kově a v Drietomě zase opravili místní kaštiel,“ přiblížil starosta Sta-rého Hrozenkova Miroslav Vaculík.

Milan Plesar, tiskový mluvčí Zlínského kraje

www.mubruntal.cz

www.slezskaharta.eu



V Šárynce je k vidění další unikát

O ekocentru Šárynka už se ví, že se nebojí nových nápadů. Ve-řejnost překvapilo netradičním prostředím přírodní zahrady i dět-ským klubem inspirovaným lesními mateřskými školami. Nyní jev něm k vidění další unikát – originální plot ze starých lyží. Ekocen-trum se tím snaží upozornit na ojedinělé možnosti využití starýchvěcí, které často považujeme jen za nepotřebné odpadky.

Ve čtvrtek 17. června se v Šárynce, ekocentru občanského sdru-žení Ekodomov, sešlo třináct pracovníků společnosti T-mobile, abyv rámci Dne pro dobrý skutek pomohli s budováním plotu. Tým stálpřed nelehkým úkolem, šlo totiž o zcela originální konstrukci, jejížzáklad tvoří staré lyže, které by jinak skončily na skládce. Pracov-níci hlasových zpráv společnosti T-mobile předvedli brilantní tý-movou práci. Zatímco jedna část čistila prostor pro stavbu plotu,další si rozdělili úkoly při jeho vlastní výrobě. Při řezání, vrtání, ný-tování a šroubování brzy vypracovali vlastní technologický postup,s jehož pomocí vyrobili pěknou řádku plotových polí. Pak mohli za-čít se samotnou stavbou plotu.

Výsledek předčil očekávání. „Nebyl jsem si jist, zda bude záměrrealizovatelný, ale tým T-mobilu si s ním poradil na výbornou a při-spěl tak k tvorbě zázemí pro realizaci vzdělávacích a výchovnýchaktivit, které Ekodomov v ekocentru připravuje,“ řekl ke spoluprácis T-mobile za sdružení Ekodomov Tomáš Hodek, který je autoremnápadu zpracovat staré lyže na plot.

Po práci zbyl čas i na opékání vuřtů a posezení u ohně. „Děku-jeme za pěkný den v pěkném prostředí,“ loučil se Miroslav Prerad,který akci ze strany T-mobile zajišťoval. Poděkoval i Ekodomov, ne-boť dobré příklady společenské odpovědnosti firem jsou základempro zvyšování kvality života celé společnosti.

Soutěž o titul Miss kompost

Pátý ročník ojedinělé soutěže MISS KOMPOST se krůček pokrůčku přibližuje finále. Zúčastnit se mohou všichni, kdo kompos-tují – ať doma nebo za zahradě. Stačí vyfotit svůj kompost či kom-postér, připojit stručný popis a vše odeslat do Ekodomova do 15.srpna 2010. Ze všech zúčastněných bude vybráno pět nejlepších,kteří se utkají o vítězství v rámci zábavného odpoledne na oslaváchBiodožínek 12. září 2010 v ekocentru Country life v Nenačovicíchu Berouna. Součástí programu bude již tradičně i módní přehlídka„Inspirace z recyklace“.

Cílem soutěže Miss Kompost je podpora myšlenky komposto-vání jako součásti moderního životního stylu a zároveň neformál-ní výměna informací o různých druzích kompostování. Soutěž sekoná pravidelně už od roku 2006 a každoročně se jí účastní vyššípočet soutěžících a příznivců.

Oddělování bioodpadu se stává stejnou samozřejmostí jako tří-dění PET lahví či novin. Současné možnosti řešení, které umožňu-

jí vytvářet si kompost i přímo doma či na balkóně, přitahují k ob-nově využité organické hmoty stále více lidí. Bioodpady tvoří až40% směsného odpadu z domácností, nevytříděný v koších a kon-tejnerech hnije, silně zapáchá a vytváří skleníkové plyny. „Kdyžjsme se v bytě v paneláku rozhodli, že budeme třídit bioodpad, mě-la jsme pochybnosti, jestli vermikompostér i s žížalami nepoletíhned příští týden z okna. Nakonec to bylo spíš naopak. Zmizel zá-pach z odpadkového koše, který vynášíme tak jen jednou týdně,protože do něj téměř nic nevyhazujeme. Po počátečním sezna-mování s žížalami a konzultacích se soutěžícími z Miss kompost2009 jsme úspěšně rozběhli i vermikompostér,„ uvedla praktickévýhody domácího kompostování a třídění bioodpadů jedna z již při-hlášených soutěžích Miss kompost 2010.

Pravidla soutěže:Přihlásit se může každý, kdo kompostuje

pro svoji vlastní potřebu, bez ohledu na druh kompostování.Přihlášení do soutěže:

• Pošlete fotografii soutěžního kompostu a stručně jej popište(včetně jeho výšky, šířky a délky).

• Popište jeho jídelníček (co a v jakém množství do kompostu dá-váte).

• Můžete připojit popis zajímavé či humorné události, která sevám při kompostování přihodil nebo vymyšlenou pohádku (fan-tazii se meze nekladou).Přihlášky opatřené adresou, e-mailem a telefonním číslem po-

šlete do 15. srpna 2010 na adresu: Ekodomov, V Podbabě 29b,160 00 Praha 6, obálku označte Miss Kompost nebo elektronic-ky na e-mail: miss.kompost(at)ekodomov.cz

Moravské kraje opět vydajíspolečného cykloprůvodce

Moravské kraje znovu spojí síly v oblasti cestovního ruchu a vy-dají společný materiál věnovaný cykloturistice. Publikaci nazvanouMorava a Slezsko – cykloprůvodce připraví Zlínský kraj. Moravsko-slezský, Olomoucký a Jihomoravský kraj mu na ni finančně přispě-jí. Zapojení Olomouckého kraje v rozsahu 300 tisíc korun již schvá-lilo krajské zastupitelstvo. „Společně mají kraje podstatně většíšanci zaujmout svou nabídkou a přilákat turisty, proto již řadu letvolíme spolupráci s kolegy z jiných krajů,“ uvedl hejtman Tesařík.

Nový průvodce vznikne v nákladu 36 tisíc výtisků obsahujícíchtexty v češtině, němčině a polštině. Každý kraj v něm má prezen-tovat šest vybraných cyklostezek věnujících se tématům gastrono-mie, rodinných výletů, sportu, adrenalinu a poznávacích jízd (2stezky). Součástí materiálu se stane také mapa Moravy a Slezska spřehledem tras. Stostránková brožura má mít rozměry 12 krát 20centimetrů. Kraje jej poprvé představí na lednovém veletrhu Regi-ontour v Brně, materiál bude dále nabízen Na Slovensku, v Polsku,v Německu a v Rakousku. Kraje na přípravě společných publikacís tématikou cestovního ruchu spolupracují od roku 2005. MateriálMorava a Slezsko – cykloprůvodce tak bude již šestým v pořadí.

Klub českých turistů obnoví značení

Olomoucký kraj si u Klubu českých turistů objedná obnovu tře-tiny značení pěších, lyžařských a cyklistických tras. „Klub českýchturistů od kraje získá částku 360 tisíc korun,“ uvedl hejtman Mar-tin Tesařík. Z peněz kraje bude obnoveno celkem 1204 kilometrůpěších a lyžařských turistických tras a 82 kilometrů cyklotras.

Olomoucký kraj podporuje obnovu turistického značení již odroku 2002. Původní příspěvek činil 200 tisíc korun, v posledních le-tech došlo k jeho zvýšení. Zdroj: KÚOK


D D o t a č n í p r o g r a m y 3 1

Za červen schváleno dalších674 projektů z evropských fondůza téměř 18 miliard korun

Proces rozdělování prostředků z evropských fondů v červnu po-kročil díky schválení dalších projektů. Za minulý měsíc bylo roz-hodnuto o podpoře pro 674 nových projektů v hodnotě 17,9 mili-ardy korun. Vyplývá to z údajů monitorovacího systému MSC2007.

Od roku 2007, kdy začalo současné programové období, si ucha-zeči podali 37 960 žádostí o podporu v celkové výši 897,4 miliardykorun. Přiděleno jim dosud bylo úhrnem 366,5 miliardy korun narealizaci 15 859 projektů.

Objem podaných žádostí převýšil o 13 procent celkovou částkupřidělenou pro ČR na programové období 2007–2013. Zájem ža-datelů již nyní přesahuje alokaci pro roky 2007–2013 u 12 ze 17 sle-dovaných operačních programů.

„Zefektivnění čerpání z evropských fondů je jednou z mých priorit.Mým cílem je urychlit administrativu projektů a nastavit jednodušší im-plementační strukturu evropských fondů v novém programovacím ob-dobí po roce 2013“, uvedl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský.

V červnu také pokračoval pozitivní trend v proplácení prostřed-ků. Na účty realizátorů projektů financovaných ze strukturálníchfondů a Fondu soudržnosti doputovalo 7,5 miliardy korun, cožpředstavuje meziměsíční nárůst o 5,7 procenta.

Kontakt:Národní orgán pro koordinaci (NOK)

Ministerstvo pro místní rozvoj ČRe-mail: [email protected], web: www.strukturalni-fondy.cz

EUROFON 800 200 200 (bezplatná informační linka o EU)

Včelaři se mohou těšit na peníze z EU

Česko má jako jedna z prvních zemí schválenou podporu vče-lařství, která umožní čerpat v letech 2011–2013 téměř čtyři milio-ny eur. Největší zájem je o financování nákupu přístrojů a zařízení,o podporu začínajících včelařů a příspěvky na vzdělávání včelařů.

Český včelařský program na období 2011 až 2013 je již v pořa-dí třetím včelařským programem, který Evropská komice v ČR pod-pořila. Na následující programovací období Česko získalo opět ví-ce finančních prostředků než v předcházejících letech. Konkrétněse jedná o 1, 25 mil. eur na rok 2011, 1,28 mil. eur na rok 2012a 1,32 mil. eur na rok 2013.

Financování zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařskýchvýrobků včetně včelařských programů členských států na období 2011–2013 schválil jednotný řídící výbor Evropské komise dne 22. 7. 2010,přičemž Česká republika byla jednou z prvních zemí, která tento plánjiž na začátku měsíce dubna předložila odpovědným orgánům EU.Schválení finančního rámce umožňuje spolu s kofinancováním z ná-rodních prostředků podpořit tuto celospolečensky záslužnou činnost.

Nejvíce využívaným opatřením v rámci Českého včelařského pro-gramu je opatření „technická pomoc“, které umožňuje podporu ná-kupu přístrojů a zařízení pro včelařství a zároveň odborné vzdělávánívčelařů. Nový program umožňuje podpořit i začínající včelaře a to for-mou pořízení nových úlů. Zdroj: MZe, Tereza M. Dvořáčková

Blokový grant švýcarského fondupodpoří neziskové organizace

21. července byla velvyslancem Švýcarské konfederace v Českérepublice, panem J. E. Andrém Reglim a náměstkem ministra fi-nancí Ing. Tomášem Zídkem slavnostně podepsána Dohoda o Blo-kovém grantu pro Fond pro nestátní neziskové organizace, na kte-rý bylo z Programu švýcarsko-české spolupráce alokováno 5 mil.CHF, což představuje cca 93,84 mil. CZK.

Blokový grant – Fond pro nestátní neziskové organizace (BGFNNO) je zaměřen na podporu nestátních neziskových organizacíprosazujících veřejný zájem a bude podporovat rozvoj a posilová-ní občanské společnosti jako důležitého činitele pro sociální sou-držnost. Prostředky určené na BG FNNO přispějí k řešení proble-matiky životního prostředí, zejména k posílení kapacity nezisko-vých organizací a taktéž ke zlepšení poskytování sociálních služeb.

S ohledem na Rámcovou dohodu bude BG FNNO realizovánv Olomouckém, Moravskoslezském a Zlínském kraji.

Přípravu a implementaci BG FNNO bude zajišťovat Nadace Part-nerství, která byla vybrána v rámci otevřeného výběrového řízení,jako zprostředkovatel BG FNNO.

Podpisem této Dohody o Blokovém grantu byla zahájena pří-prava pro vyhlášení 1. Výzvy pro předkládání žádostí. Ministerstvofinancí – Národní koordinační místo předpokládá, že 1. Výzva bymohla být vyhlášena v druhé polovině srpna 2010.– Aktuální informace, týkající se realizace Programu švýcarsko-čes-

ké spolupráce, jsou k dispozici na www.swiss-contribution.cz.– Otázky týkající se Programu švýcarsko-české spolupráce je mož-

no zasílat elektronicky na adresu [email protected]: www.mfcr.cz

www.mfcr.cz


www.swiss-contribution.cz

www.strukturalni-fondy.cz




MMR podpořilo povodněmipostižené Jesenicko 255 miliony

Obce na Jesenicku, které loni v létě postihly přívalové deště, pod-pořilo Ministerstvo pro místní rozvoj 255 miliony korun. Dotace simezi sebou rozdělilo šestnáct obcí z tohoto okresu. Těm schváliloMMR celkem 97 žádostí.

Kromě toho byly schváleny dotace také pro Olomoucký kraj.23 žádostí v hodnotě téměř 88 milionů korun většinou usilovaloo obnovu krajského majetku po velké vodě právě v okresu Jese-ník. Vzhledem k velkému objemu požadovaných dotací doporuči-li ministerští úředníci 7 žádostí v hodnotě téměř 133 milionů k do-hlídce. 12 žádostí ministerská komise zamítla.

Dotace byly rozdělovány v rámci programu Obnova obecníhoa krajského majetku postiženého živelní nebo jinou pohromou. Cel-kem schválilo ministerstvo v tomto programu 998 žádostí v hodno-tě přesahující 2,7 miliardy korun. Zdroj: www.mmr.cz

Granty Nadace Partnerstvína výsadbu nových stromů

Cílem programu Strom života je zkvalitnění životního prostředí,utužování vztahů k přírodě i mezi lidmi. O příspěvek, jehož maxi-mální výše činí 20 tisíc korun, mohou žádat obce, školy, občanskásdružení a příspěvkové organizace. Žádosti o grant na podzimní vý-sadbu stromů přijímá Nadace Partnerství až do 27. 8. 2010.

Podmínkou k získání grantu je zapojení široké veřejnosti, včetněsousedů, žáků, důchodců nebo místních spolků. Důležité je také vy-brat pro zvolené místo vhodné druhy dřevin. Nadace Partnerství pod-poruje pouze výsadbu původních druhů stromů. Snaží se tím nejen do-držovat estetiku krajiny, ale i podporovat zachování přírodní rozmani-tosti, která je tématem letošního Mezinárodního roku biodiverzity.

Aktivity programu Strom života v letošním roce spolufinancujeStátní fond životního prostředí ČR ve spolupráci s Ministerstvem ži-votního prostředí částkou 5,5 milionů korun.

Zdroj: Nadace Partnerství (nadacepartnerstvi.cz)

Evropské dotace pomáhajíšumavské přírodě i turistice

Od roku 2005 se správě parku podařilo realizovat projekty zavíce než 72 milionů korun. V letošním roce se Správě Národníhoparku a chráněné krajinné oblasti Šumava a šumavským obcímpodařilo získat z EU dotace ve výši přes půl miliardy korun.

Nejvíce peněz si vyžádala realizace projektu na výstavbu cy-klostezky spojující Gerlovu Huť se Srním. Ze čtyř úseků jsou zatímpostaveny dva úseky za více než 47 milionů korun. V minulém ro-ce se podařilo dokončit úsek mezi Vysokými Lávkami a Velkým Bo-rem a letos chce vedení Národního parku Šumava dostavět dalšíčást cyklostezky, která propojí Velký Bor se Srním. Po dokončenívšech etap má stezka měřit 23,5 kilometru.

Dalšími projekty, plánovanými na letošní rok jsou rekonstrukcedvou informačních středisek na Kvildě a na Svinné Ladě. Informač-ní středisko na Kvildě, které patří mezi nejnavštěvovanější, by moh-lo začít sloužit veřejnosti již v příštím roce. Zde má být celý spodníprostor nově vyhrazen pouze pro expozice, přepážku obsluhy, dět-ský koutek a zázemí pro turisty. Do prvního patra pak přesune částinformačního střediska s promítacím sálem. V plánu je také výstav-ba dvou návštěvnických středisek. Jedná se o výstavbu sovích voli-ér na Borové Ladě a stanice pro hendikepovaná zvířata v Klášterci.

Dotace z Operačního programu Životní prostředí ve výši 250 mi-lionů korun, pomohou i s obnovou původních smíšených šumav-ských lesů. Ty během posledních dvou století lidé přeměnili na pře-vážně smrkové monokultury, které jsou náchylné na poškození vě-

trem i škůdci. Program na obnovu biodiverzity má probíhat od le-toška až do roku 2014. S dalšími penězi mohou počítat také šu-mavské obce na výstavbu kanalizačních řadů a čističek odpadníchvod. Na tyto projekty letos obce získaly z Operačního programu Ži-votní prostředí celkem 166 milionů korun.

Dotace z evropských fondů však nepokryjí veškeré náklady pro-jektů a malé obce, které kvůli nízkému počtu trvale žijících obyva-tel hospodaří jen s velmi omezenými rozpočty tak musí další fi-nance shánět, kde se dá. Příkladem může být obec Stožce, kteráletos získala na výstavbu čističky a vodovodů evropskou dotaci vevýši 41 milionů korun. Dalších jedenáct milionů by však měla do-platit ze svého. Protože v obecní kase tolik peněz nemají, doufá sta-rostka, že se jí za pomoci jiných národních dotačních titulů podaříspoluúčast snížit na 5 milionů korun. Zdroj: EnviWeb

Server Státního fondu životníhoprostředí zkolaboval kvůli zájmuo dotace na zateplení budov

Obrovský zájem o dotace na zateplení veřejných budov způsobilpřetížení počítačové sítě. Od doby, kdy bylo možné podávat žádostio dotace na zateplení budov veřejného sektoru se na server Státní-ho fondu životního prostředí přihlásilo tolik zájemců, že počítačovýsystém zkolaboval. Mnozí starostové tak doufají, že státní fond ne-chá dotaci otevřenou, aby se tam vůbec daly žádosti poslat. Objemdotací u došlých žádostí je totiž limitován kvótou ve výši 6 miliard ko-run. Hrozí tak, že obce, které své žádosti, kvůli nefungujícímu serve-ru, nebudou moci podat, budou tímto způsobem diskriminovány.

Ministerstvo životního prostředí o problémech ví, doufá, že sebrzy vyřeší a doporučuje žadatelům hlásit se do systému průběžně.

O dotace na zateplení budov veřejného sektoru v programu Ze-lená úsporám mohou žádat kraje, města, obce, veřejné a státní ško-ly, obchodní společnosti vlastněné veřejnoprávními subjekty, pří-spěvkové organizace, církve, nadace, obecně prospěšné společnostiapod. Zdroj: Parlamentní listy (parlamentnilisty.cz)

Vyhlášena 6. výzva MŽP proprojekty z Revolvingového fondu

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo ve čtvrtek 15. 7. 20106. výzvu k předkládání žádostí o grant z Revolvingového fondu Mi-nisterstva životního prostředí.

Výzva je zaměřena na podporu projektů udržitelného rozvojev oblastech zavádění systému environmentálního řízení a auditu,budování on-line informačního a navigačního systému pro podpo-ru ochrany přírody a udržitelného rozvoje a na podporu propaga-ce udržitelného rozvoje v ČR.

Oprávněnými žadately o dotaci mohou být veřejné subjekty a ne-státní neziskové organizace.

Pro 6. výzvu byla alokovaná částka va výši 10 milionů korun. Naprojekt je možné získat příspěvek až do výše 90% uznatelných ná-kladů, přičemž doba realizace projektu nesmí překročit 24 měsíců.

Termín pro ukončení podávání žádostí je 15. 8. 2010 do 15 hodin.Zdroj: MŽP ČR (mzp.cz)

Seminář k výzvě na infrastrukturupro moderní kulturní služby

Ministerstvo kultury pořádá seminář k 2. výzvě na podávání žá-dostí o poskytnutí podpory v rámci Integrovaného operačního pro-gramu pro období 2007–2013. Tato výzva byla ministerstvem vy-hlášena 25. 6. 2010 v prioritní ose 5 – Národní podpora územní-ho rozvoje, oblast intervence 5.1 – Národní podpora využití

mzp.cz

parlamentnilisty.cz

nadacepartnerstvi.cz

http://www.mmr.cz/


potenciálu kulturního dědicví, aktivita c) – Zdokonalení infrastruk-tury pro moderní kulturní služby s vyšší přidanou hodnotou.

Termín konání semináře pro žadatele je čtvrtek 5. 8. 2010 od 10do 15.30 hodin. Místem konání bude hlavní budova Ministerstvakultury, Maltézské náměstí 1, Praha 1. Zdroj: MK ČR (mkcr.cz)

V projektech spolupráce LEADERje 5,5 násobný převis žadatelů

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) zveřejnil 12. červen-ce seznam zaregistrovaných projektů v 10. kole Programu rozvojevenkova. Ze sdělení vyplývá, že v opatření IV.2.1. Realizace projek-tů spolupráce bylo zaregistrováno:

a) 64 projektů národní spolupráce za 241.049.137 Kčb) 8 projektů mezinárodní spolupráce za 29.108.475 Kčcelkem: 72 projektů za 270.157.612 KčPro opatření IV.2.1. bylo do 10. kola PRV alokováno 49 milionů

Kč. Převis žadatelů je tedy 5,5 násobný, což je výrazně více nežv minulých kolech v roce 2009.

Mezi 72 projekty jsou už jen podle názvu zajímavé aktivity: „Do-teky středověku – obnova a zpřístupnění dvou středověkých tvrzí“(Lípa pro venkov + Krajina srdce), nebo „Tajemství venkovskéhokošíku“, na kterém se hodlá podílet 9 MAS, z toho 1 z Finska a 2ze Slovinska. Projekty se slovenským partnerem jsou pouze dva.Další zapojené země v mezinárodních projektech jsou dvě MASz Německa a po jedné z Polska a Nizozemí.

Například v Olomouckém kraji se v minulosti do projektů spo-lupráce přihlásilo se svými projekty 5 MAS, v letošní výzvě je to už12 MAS. Pouze dvě MAS z kraje si ještě projekt spolupráce nez-kusily ani připravit.

V dalších článcích jsou uvedeny příklady nových projektů MASze středních Čech a střední Moravy. TSu

MAS na pomezí dvou krajůve středu Moravy chtějí naplňovatčtyři nové projekty spolupráce

MAS – Partnerství Moštěnka, která v současné době realizuje dvaprojekty spolupráce LEADER „Kraj pod Hostýnem ožívá“ a „Společ-ně a každý zvlášť po stezkách“, a v jarním kole nevyhlašovala výzvupro žadatele, zaregistrovala v 10. Kole čtyři nové projekty spolupráce.

• „Kroje našich krajů“: společně s MAS Podhostýnska, MASMoravská cesta a MAS MALOHONT (SK) – Jde o podporu folkloruna území partnerských MAS. Nakoupí se soubory hanáckých, va-lašských, záhorských krojů a také kroje z národopisné oblasti Ge-mer – Malohont na Slovensku. Současně je také součástí projek-tu návštěva folklórních souborů na akcích na území partnerskýchMAS. Budou také pořízeny propagační materiály – bannery s po-pisy krojů a krojované panenky.

• „Po formanských stezkách – křížem krážem Moštěnkou a Hří-běcími horami“: společně s MAS Hříběcí hory – Projekt realizuje smě-rové značení jezdeckých a pěších stezek vč. mobiliáře po regionechpartnerských MAS. Součástí je vytvoření společného webu s interak-tivní mapou a podklady pro satelitní navigaci. Podkladem pro infor-mace bude studie využití cestovního ruchu podél stezky.

• „Průvodce po vašich cestách“: společně s MAS Podhostýnskaa MAS Střední Vsetínsko – Díky projektu bude vytvořen mobilní in-formační průvodce, který budou mít možnost návštěvníci danýchMAS si stáhnout do mobilních telefonů. Současně bude vytvoře-na sít venkovních kamer, jejichž výstupy budou mít všichni k di-spozici na webových stránkách. Vznikne také koncepce sítě roz-

hleden v Hostýnských horách. Snahou MAS – Partnerství Moštěn-ka a jeho souseda MAS Podhostýnska jsou nejen kvalitní projektypro rozvoj regionu, ale také pomoc se zapojením do programua metody Leader MAS v okolí, které neuspěly se svými strategiemiSPL – tedy MAS Hříběcí Hory a MAS Střední Vsetínsko.

• „Moravské a slezské ovocné stezky„s koordinační MAS NízkýJeseník – Cílem společného projektu na území 7 MAS je zachová-ní a rehabilitace ovocných stromů jakožto dárců plodů, jako sou-části tradic a jako významných krajinných prvků. Předmětem pro-jektu je zmapování významných alejí, sadů a jiných prvků s ovoc-nými stromy, doprovodné infrastruktury, vytvoření propagačníchmateriálů, realizace propagačních a vzdělávacích akcí a prezenta-ce souvisejících turistických cílů.

Pokud získá projekt podporu, bude realizován na území sedmi akč-ních skupin (MAS Nízký Jeseník, MAS – Partnerství Moštěnka, MASRegionu Poodří, MAS Bojkovska, MAS Horňácko a Ostrožsko, MASRýmařovsko, MAS Rozvojové partnerství Regionu Hranicko), a budezaložen na procesu spolupráce veřejného, neziskového a soukromé-ho sektoru při realizaci propagačních a vzdělávacích aktivit. Navazu-je územně a ideově na stávající projekt Ovoce k lidem, lidé do sadůrealizovaný na území MAS Opavsko a MAS Rozvoj Krnovska. TSu

Podlipansko připravilo projektyna ovocné stezky a kroje

Místní akční skupiny (MAS) připravují a z různých dotačních pro-gramů realizují projekty, které přináší dlouhodobě udržitelné hod-noty pro obyvatele a návštěvníky obcí, kde tato sdružení působí. Pro-jekty mohou MAS připravovat samostatně, v některých případech jeovšem výhodnější spolupracovat s jinými MAS. Hlavní předností jemožnost výměny zkušeností a informací mezi zúčastněnými subjek-ty. Dalšími výhodami jsou např. rozsáhlejší územní dopad projektůči kombinace specifických geografických podmínek na území MAS.Jelikož jsou v současné době hranice států spíše bariérou, existujekromě možnosti spolupráce s MAS z téhož státu (tzv. národní spo-lupráce) také možnost mezinárodní spolupráce.

MAS Podlipansko připravuje v současnosti hned několik zajíma-vých projektů, na nichž spolupracuje s partnerskými MAS z Česka.V blízké době však hodlá navázat spolupráci i se zahraničními MAS.Aktuálně se Podlipansko chystá realizovat projekt Středočeskéovocné stezky, na němž se podílí i sousední Region Pošembeří. Spo-lupráci přibližuje ředitelka Podlipanska, Markéta Pošíková: „Místníakční skupina Podlipansko je nositelem myšlenky vzniku ovocnéstezky, takže bude prostřednictvím svého manažera celý projektkoordinovat. Kromě koordinace bude MAS financovat a realizovatnapř. tisk informačního průvodce, výrobu a umístění realizačních ta-bulí nebo výrobu infotabulí pro odpočívadla. Region Pošembeří za-se zajistí interaktivní informační tabule, webové stránky stezky a in-zerci vzniklého turistického produktu.“ Výsledkem projektu budetematicky zaměřená stezka, či spíše cyklostezka, která zájemcůmpřiblíží pěstování a zpracování různých druhů ovoce.

Dále bude Podlipansko spolupracovat na projektu „Polabskékroje“. Na jeho přípravě a realizaci se podílí též MAS Vyhlídkyz Mělnicka. Cílem projektu je zmapování tradičních slavností a zvy-klostí odívání obyvatel v různých částech Polabí. Za tímto účelembude zpracována národopisná studie, podle níž se ušijí charakte-ristické lidové kroje. Ty budou vystaveny ve stálých výstavních ex-pozicích, některé z nich si zájemci budou moci vypůjčit.

Oba připravované projekty – pokud budou podpořeny z Evrop-ských fondů a dojde k jejich realizaci – pomohou podpořit cestov-ní ruch a posílit regionální identitu. Prospěch z nich tedy budou mítnejen turisté, ale i podnikatelé a místní obyvatelé.

Kontakt: Iveta Minaříková, [email protected]

V rubrice Dotační programy jsou využívány některé informacez www.dotaceonline.cz. Vyzýváme obce, mikroregiony i MAS, abyinformovaly ve Zpravodaji venkova o svých zajímavých projektech.

L L E A D E R - s p o l u p r á c e



mkcr.cz

K o n t a k t y 3 4

Kontakty na předsednictvo SPOVplatné od 4. 12. 2008, aktuální k 4. 1. 2009

•předseda

Mgr. Eduard KavalaOÚ Bělotín, 753 64 Bělotín 151tel. 581 612 100, 602 514 347veškerou poštu, týkající se SPOV,

posílejte výhradně na [email protected]•

místopředsedaJiří Žák

senátor PČRValdštejnské náměstí 17/4, 118 01 Praha 1

tel. 602 703 [email protected]

•místopředseda

JUDr. Radan VečerkaSPOV Karlovarského kraje

nám. Dr. Milady Horákové č. 2,360 01 Karlovy Vary

tel.+fax 353 223 [email protected]

•Ing. arch. Jan Florian

Štěpánkova 106, 537 01 Chrudimtel. 733 607 513

[email protected]•

Pavel Hroch398 55 Kovářov 63tel. 382 594 218


Miroslav KovaříkOÚ Modrá, 687 06 Modrá

tel. 572 571 180, 603 251 [email protected]

•Mgr. Petr Kulíšek

KO SPOV Královéhradeckého kraje517 41 Kostelecké Horky 25


•Stanislav Rampas337 01 Ejpovice 61tel. 724 022 313


František WinterNa Holbě 491, 788 33 Hanušovice


•Členové předsednictva volení orgány kraj-ských organizací SPOV (§ 8 stanov SPOV):

Ing. Luboš PeterkaMaltézské nám.82, 378 31 Radomyšl


•Jihomoravský kraj

PaedDr. Zdeněk Pešanám. Míru 20, 979 74 0lešnicetel. 516463296, 603 816 152


Královéhradecký krajMartina Berdychová508 01 Holovousy 39


VÝBOR NS MAS ČR•

PŘEDSEDABc. František Winter

Olomoucký krajMAS Horní Pomoraví[email protected]+420 602 533 707

•MÍSTOPŘEDSEDOVÉ

PhDr. Jitka DoubnerováLiberecký krajMAS Frýdlantsko

[email protected]+420 774 678 033

•Jan Florian

Plzeňský krajMAS Český západ – místní partnerství


•ČLENOVÉ VÝBORUBc. Jiřina Karasová

Jihočeský krajMAS Strakonicko


•Vladimír Haš

Středočeský krajMAS Říčansko


•PhDr. Petr SušankaKarlovarský kraj

MAS Vladař[email protected]

+420 608 231 314•

Mgr. Petr LiškaÚstecký kraj

MAS České středohoří[email protected]

+420 724 155 360•

Mgr. Petr KulíšekKrálovéhradecký kraj

MAS NAD ORLICÍ[email protected]

+420 604 201 113•

Mgr. Ladislav EffenberkPardubický kraj

MAS [email protected]

+420 606 660 204•

Ing. Jozef JančoJihomoravský krajMAS Moravský [email protected]+420 603 268 562

•Jana Bujáková

Zlínský krajMAS Horňácko-Ostrož[email protected]

+420 724 503 950•

Jakub ČernýVysočinaMAS Šipka


Ing. Jiří KristMoravskoslezský kraj

MAS [email protected]+420 724 790 088

•NÁHRADNÍCI VÝBORURNDr. Zuzana Guthová

MAS Sdružení Růž[email protected], +420 724 643 050

Radomír DvořákMAS Rakovnicko

[email protected], +420 606 668 974Mgr. Jan Martínek

MAS Ekoregionu [email protected], +420 777 793 728

František NeuwirthMAS Krušné Hory

[email protected], +420 737 511 164Ing Jan Bittner

MAS [email protected], +420 606 348 462

Ing. Jiří SamešMAS Podještědí

[email protected], +420 724 264 242Aleš Lahoda

MAS Hornolideč[email protected]

+420 604 628 026Jana Bitnerová

MAS Společná [email protected]

+420 739 065 778Anna Čárková

MAS Kyj. Slov v [email protected]

+420 774 664 698Jaroslava HájkováMAS Havlíčkův kraj


Mgr. Dominika DolákováMAS Obč. pro r. venkova

[email protected], +420 774 415 157Ing. Pavel KolářMAS Nízký Jeseník

[email protected], +420 775 295 599Pavel Vrátil

MAS Region Kunětické [email protected], +420 606 660 229

•KONTROLNÍ KOMISE

PŘEDSEDAJindřich Tollinger

MAS Střední Povltaví[email protected]+420 731 603 603

•ČLENOVÉ

Mgr. Galina ČermákováMAS Vyhlídky


•Ing. Petr Brandl

MAS [email protected]

+420 721 747 966•

Ing. Vít HrdoušekMAS Strážnicko


•Julie Zendulková

MAS Moravská [email protected]

+420 724 111 510•

Tajemnice NS MAS ČRIng. Eva Hamplová

MAS Š[email protected].: +420 602 490 840

•www.nsmascr.cz

Liberecký krajJindřich Kvapil

468 22 Koberovy 140tel. 483 389 346, 603 980 970


Moravskoslezský krajBc. Jan Tomiczek

739 93 Třanovice 250tel: 558 496 929; 602 857 528


Olomoucký krajOtakar Hlaváč

Masarykova náves 213, 783 73 Grygovtel. 773 912 121


Pardubický krajIng. Jiří Kosel

533 75 Horní Ředice 101tel. 466 681 966


Plzeňský krajMUDr. Tamara Salcmanová

332 11 Hradec 133tel. 377 423 630


Středočeský krajRadomír Hanačík

Horní 74, 267 12 Loděnice-Jánskátel. 723 787 653


Ústecký krajVáclav Tyl

Na průhonu 270, 413 01 Vědomicetel. 602 483 423


VysočinaZdena Švaříčková

Nová 473, 588 22 Luka nad Jihlavoutel. 731 165 239, 567 219 [email protected]

•Zlínský kraj

Bohumil Škarpich768 61 Rusava 248


•Revizní komise:

Jaroslav KnapOÚ Mořice, 798 28 Mořice 68


•Ing. Ludmila Krušková

Větrovcova 7, 140 00 Praha 4tel. 603 233 003


Jana Vaníčková790 84 Hradec-Nová Ves 111

602 512 [email protected]

•Redaktor:Tomáš Šulák

751 25 Veselíčko 196tel. 775 949 142


Tajemnice:Ing. Marcela Harnová

Slaměníkova 37, 751 11 Radslavicetel. 737 520 886


www.spov.org

www.spov.org















www.nsmascr.cz




































http://www.spov.org/stanovy-spolku-pro-obnovu-venkova.aspx










ZV - 7/2010

Documents

Transcript of ZV - 7/2010