Zpráva Horizont pro Evropu > školy 2014

Johnson, L., Adams Becker, S., Estrada, V., Freeman, A., Kampylis, P., Vuorikari, R., and Punie, Y. (2014).

Horizon Report Europe: 2014 Schools Edition. Luxembourg: Publications Office of the European Union, &

Austin, Texas: The New Media Consortium. Available at https://ec.europa.eu/jrc/en/publication/eur-

scientific-and-technical-research-reports/horizon-report-europe-2014-schools-edition

Zpráva Horizont pro Evropu:

školy 2014 se zabývá možným

dopadem a využitím trendů,

výzev a technologií v oblasti

výuky, učení a kreativního

vzdělávání.

Shrnutí a úvod

1

______________________________________________________________________________

______________________________________________________________________________

Shrnutí

o čeká evropské školy v horizontu pěti let?

Jakými trendy a technologiemi se budou řídit

změny ve vzdělávání? Které výzvy považujeme

za řešitelné nebo obtížně překonatelné a jak můžeme

strategicky docílit účinných řešení? Tyto otázky a hledání

odpovědí na podobná témata týkající se zavádění

technologií a změn ve vzdělávání udávaly směr

společného průzkumu a diskuzí 53 evropských odborníků,

jejichž výstupem je vůbec první zpráva Horizont pro

Evropu: školy 2014, jejímiž autory jsou Evropská komise

a konsorcium New Media (New Media Consortium, NMC).

Série zpráv NMC Horizont mapuje, jaký dopad budou mít

nově vznikající technologie na školní komunity po celém

světě v příštích pěti letech. Díky více než dvanácti letům

výzkumu a vydávání publikací lze tuto sérii považovat za

nejdelší světový průzkum trendů v oblasti nově

vznikajících technologií a jejich začleňování do vzdělávání.

Odborníci se shodli na dvou hlavních bezprostředních

trendech: změně úlohy učitelů následkem vlivu

informačních a komunikačních technologií (IKT) a dopadu

platforem sociálních médií, jako například Facebook

a Twitter, které se již začínají uplatňovat ve výuce. To

jsou jen dvě z 18 témat rozebíraných ve zprávě Horizont

pro Evropu: školy 2014, která představuje hlavní trendy,

závažné výzvy a významné nové technologie, jež budou

mít s největší pravděpodobností v příštích pěti letech vliv

na změny v základním a středoškolském vzdělávání

v 28 členských státech.

Očekává se, že v polovině tohoto období, za dva až tři

roky, bude mít v Evropě velký vliv stále větší důraz na

otevřené vzdělávací zdroje a na využívání jak tradičních,

tak virtuálních výukových metod. Tyto trendy jsou

sledovány na celém světě, protože by díky čerpání

nepřeberného množství informací dostupných

prostřednictvím internetu mohly podnítit tvorbu nových

modelů výuky a učení.

Pokud jde o problémy na evropských školách, za jednu z

řešitelných výzev je považována nízká úroveň digitálních

schopností studentů. Tu zúčastněné strany a tvůrci politik

na celém kontinentu řeší opatřeními, která již probíhají,

jak dokládá rámec digitálních schopností, jenž byl

nedávno schválen zástupci členských států Evropské unie

v tematické pracovní skupině pro informační

a komunikační technologie a vzdělávání v rámci programu

v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Na druhé straně

za složitější výzvu, pro jejíž řešení schází jasná strategie,

se považuje aktivní účast studentů na tvorbě výukových

aktivit.

Vzhledem k pozorovaným trendům a výzvám panel dále

naznačil, jaké nové technologie by mohly tyto inovace

a změny posílit. Očekává se, že školy budou do jednoho

roku ve stále větší míře zavádět cloud computing

a tablety, aby mohly využívat služeb jako Google Apps

pro vzdělávání, Skype a Dropbox. Odhaduje se, že během

dvou až tří let se začnou využívat vzdělávací hry a do čtyř

až pěti let se ve školách bude běžně využívat

individualizované vzdělávání i virtuální a vzdálené

laboratoře.

Pro lepší představu o pravděpodobném dopadu těchto

18 témat na hlavní úkoly evropských škol byla provedena

detailnější analýza za použití rámce rozsáhlého

začleňování inovací založených na informačních

a komunikačních technologiích do vzdělávání, který

vytvořilo Společné výzkumné středisko – Institut pro

perspektivní technologické studie. Díky němu bylo možné

tuto analýzu spojit se zásadními otázkami relevance,

politiky, vedení a praxe, jež jsou důležité pro rozšíření

inovativních pedagogických postupů v prostředí výuky

využívající informační a komunikační technologie (schéma

na straně 2). Ačkoli lze všechna témata popsat na

základě nějakého vztahu ke každému z osmi prvků

rámce, ve schématu 1 jsou zobrazena tak, aby bylo

zřejmé, na který prvek mají největší dopad. V tomto

rámci, jenž byl vytvořen jménem Generálního ředitelství

Evropské komise pro vzdělávání a kulturu jako součást

projektu „Rozšiřování kreativních tříd v Evropě“

(go.nmc.org/scaleccr1), se prostředí výuky bez ohledu na

jeho umístění považuje za „živý ekosystém“, který se

časem vyvíjí a mění v návaznosti na souvislosti a kulturu,

do nichž je zasazen.

C

2

______________________________________________________________________________

______________________________________________________________________________

Prvky rámce kreativních tříd

Mapování témat zprávy Horizont pro Evropu v rámci kreativních tříd

Legenda vazeb k tématům zprávy Horizont pro Evropu

TRENDY

TR1: Rostoucí všudypřítomnost

sociálních médií

TR2: Přehodnocování úlohy učitelů

TR3: Rostoucí význam otevřených

vzdělávacích zdrojů

TR4: Stále větší využívání hybridních

výukových modelů

TR5: Vývoj výuky on-line

TR6: Vzestup učení a hodnocení

založeného na údajích

VÝZVY

VY1: Začlenění informačních

a komunikačních technologií do

vzdělávání učitelů

VY2: Nízká úroveň digitálních

schopností studentů

VY3: Autentické učení

VY4: Prolínání formálního

a neformálního vzdělávání

VY5: Komplexní myšlení

a komunikace

VY6: Studenti jako spolutvůrci výuky

TECHNOLOGIE

TE1: Cloud computing

TE2: Používání tabletů

TE3: Hry a gamifikace

TE4: Mobilní výuka

TE5: Personalizovaná výuka

TE6: Virtuální a vzdálené laboratoře

3

______________________________________________________________________________

______________________________________________________________________________

Úvod

a následujících stránkách je rozebráno 18 témat

souvisejících s používáním technologií ve

vzdělávání, která pečlivě vybral odborný panel

projektu Horizont pro Evropu, přičemž všechna

budou velmi pravděpodobně v příštích pěti letech (2014–

2018) ovlivňovat plánování a rozhodování v oblasti

technologií. Šest hlavních trendů, šest závažných výzev

a šest významných nových vzdělávacích technologií je

přímo zasazeno do kontextu jejich pravděpodobného

dopadu na hlavní úkoly evropských škol a podrobně

popsáno stručnou, srozumitelnou a nezaujatou formou.

Každá z těchto položek byla zasazena do rámce, který ji

propojuje se zásadními otázkami relevance, politiky,

vedení a praxe.

Zprávu Horizont pro Evropu: školy 2014 vydalo

konsorcium New Media (NMC) ve spolupráci s Generálním

ředitelstvím Evropské komise pro vzdělávání a kulturu,

Společným výzkumným střediskem – Institutem pro

perspektivní technologické studie, Univerzitou Inholland

a společnostmi QIN AS a CellCove Ltd. Mezinárodně

uznávaná série zpráv NMC Horizon (NMC Horizon Report)

a regionálně zaměřené zprávy Výhledy NMC v oblasti

technologií (NMC Technology Outlooks) jsou součástí

projektu NMC Horizont (NMC Horizon Project), který je

sdruženou iniciativou založenou v roce 2002 konsorciem

NMC a který mapuje a popisuje nově vznikající

technologie s pravděpodobným velkým dopadem na

celosvětové vzdělávání v příštích pěti letech.

Cílem této významné partnerské spolupráce mnoha

organizací je, aby se hlavní trendy, výzvy a nové

technologie popsané v této zprávě přímo odrážely

v politice, vedení a praxi na všech úrovních, které mají

dopad na evropské školy. Tato zpráva má pomáhat

ministrům, odpovědným úřadům a vedoucím

pracovníkům ve školách, aby k dalšímu vývoji výuky,

učení a kreativního vzdělávání přistupovali strategicky. Ke

každému tématu byl proveden pečlivý průzkum a každé

téma bylo zpracováno v kontextu jeho možného dopadu

na základní a střední školy v 28 členských státech

Evropské unie. V celé zprávě jsou dále uvedeny odkazy

na více než 150 evropských publikací (zprávy, články,

dokumenty týkající se politik, příspěvky na blozích atd.),

projektů (jak financovaných Evropskou unií, tak

vnitrostátních iniciativ) a různých politických iniciativ z

celé Evropy.

První oddíl zprávy se zaměřuje na analýzu trendů, které

ovlivňují rozhodování a plánování v oblasti technologií,

a druhý na výzvy, kvůli nimž se pravděpodobně ztíží

zavádění nových technologií. Oba oddíly obsahují

přehledný rozbor dopadů těchto trendů nebo výzev na

politiku, vedení a praxi v evropských školách a také

příklady a další vhodné zdroje informací.

Konečně třetí oddíl, v němž je popsáno šest významných

nových vzdělávacích technologií, je zpracován

v souvislosti s těmito trendy a výzvami. To, zda evropské

školy tyto technologie budou zavádět nebo je přestanou

používat, bude ve velké míře záviset na tom, jaké budou

na celém kontinentu reakce na tyto zdroje i překážky

inovací a změn.

Tato zpráva má pomáhat ministrům, odpovědným úřadům a vedoucím pracovníkům ve školách, aby k dalšímu vývoji výuky, učení a

kreativního vzdělávání přistupovali

strategicky.

Výsledky v celosvětovém kontextu

Výběr témat, který provedli evropští odborníci, se

zajímavě shoduje s výběrem, jejž uskutečnili odborníci,

kteří spolupracovali na celosvětově zaměřené zprávě NMC

Horizont: K-12 pro rok 2014 (NMC Horizon Report:

2014 K-12 Edition), jež je sektorovou analýzou zkoumající

v celosvětovém měřítku zavádění technologií v základním

a středoškolském vzdělávání (tabulka 1). Výběr

provedený evropskými odborníky také zahrnuje podobné

položky jako zpráva NMC Horizont: vyšší vzdělávání 2014

(NMC Horizon Report: 2014 Higher Education Edition),

která se zabývala zaváděním technologií institucemi

vyššího vzdělávání rovněž z mezinárodního hlediska. Tato

porovnání objasňují, jaká jsou klíčová témata

v evropských školách, ale také témata, jejichž dopad je

pozorován celosvětově.

Odborníci spolupracující na celosvětovém projektu

Horizont K-12 (Horizon Project K-12) a na projektu

Horizont pro Evropu (Horizon Project Europe) shodně

předpovídají, že převážně v důsledku nových

informačních a komunikačních technologií a jejich vlivu na

změny ve výukových metodách se během několika

N

4

______________________________________________________________________________

______________________________________________________________________________

příštích let bude významně vyvíjet úloha učitelů na

základních a středních školách. Mnoho škol v Evropě již

začalo přetvářet přístup k výuce a podporují kreativnější

začleňování technologií stejně jako větší spolupráci a více

praktického vzdělávání studentů. Obě skupiny dále

připouštějí možný vliv otevřených vzdělávacích zdrojů

a hybridních výukových modelů a jejich potenciál

podněcovat tvorbu nových modelů výuky, které využívají

bohaté nabídky informací dostupných prostřednictvím

internetu.

Shodují se rovněž názory odborníků z projektu Horizont

pro Evropu, kteří se zaměřují především na školy a

související otázky, a panelu celosvětového projektu

Horizont pro vyšší vzdělávání (Horizon Project Higher

Education), který se, jak již název napovídá, zaměřuje na

univerzity a další instituce terciárního vzdělávání. Obě

skupiny sledují rozšiřování sociálních médií a jeho dopad

na výuku a učení. Platformy sociálních médií, jako

například Facebook a Twitter, se již začínají uplatňovat ve

výuce na všech úrovních vzděláván

Tabulka 1: Trendy na nejvyšších příčkách v rámci tří výzkumných projektů NMC Horizont

Zpráva NMC Horizont: celosvětová studie K-12 2014

Zpráva Horizont pro Evropu: školy 2014

Zpráva NMC Horizont: celosvětová studie – vyšší

vzdělávání 2014

Trendy v krátkodobém horizontu

Přehodnocování úlohy učitelů Rostoucí všudypřítomnost sociálních médií

Rostoucí všudypřítomnost sociálních médií

Posun k prohloubenému učení Přehodnocování úlohy učitelů Začleňování hybridní výuky

Trendy ve střednědobém horizontu

Rostoucí význam otevřených vzdělávacích zdrojů

Rostoucí význam otevřených vzdělávacích zdrojů

Vzestup učení založeného na údajích

Začleňování hybridní výuky Začleňování hybridní výuky Posun ke studentům jako tvůrcům

Trendy v dlouhodobém horizontu

Nárůst intuitivních technologií Vývoj výuky on-line Aktivní přístup ke změnám Přehodnocování fungování škol Vzestup učení založeného na údajích Vývoj výuky on-line

Jelikož rozsah a kvalita výuky on-line neustále roste,

základní a střední školy i vysokoškolské instituce do své

výuky rychle zařazují hybridní a další prvky založené na

používání internetu. Obě skupiny ale vidí i překážky, a

ačkoli jsou výzvy v každé z těchto dvou oblastí odlišné,

oba odborné panely se domnívají, že pro co největší

zefektivnění výuky on-line je třeba nově upravit politiku

i praxi. Panel celosvětového projektu Horizont pro vyšší

vzdělávání a panel projektu pro evropské školy se dále

shodují na tom, že na vzestupu jsou učení a hodnocení

založené na údajích a začínají se rozvíjet oblasti, jako je

analýza učení a adaptivní učení, což ukazuje potenciál

lepšího přizpůsobení vzdělávání potřebám studentů na

základě sledování jejich chování.

Tabulka 2: Nejdůležitější výzvy v rámci tří výzkumných projektů NMC Horizont

Zpráva NMC Horizont: celosvětová studie K-12 2014

Zpráva Horizont pro Evropu: školy 2014

Zpráva NMC Horizont: celosvětová studie – vyšší

vzdělávání 2014

Řešitelné výzvy

Autentické učení Začlenění informačních a komunikačních technologií do

vzdělávání učitelů

Nedostatečné odměny učitelů

Individualizovaná výuka Nízká úroveň digitálních schopností studentů

Nízká úroveň digitálních schopností na fakultě

Obtížné výzvy

Komplexní myšlení a komunikace Autentické učení Konkurence nových modelů Zvýšené obavy o soukromí Prolínání formálního/neformálního Rozšíření inovací ve vyučování

Zapeklité výzvy

Konkurence nových modelů Komplexní myšlení a komunikace Rozšíření přístupu ke vzdělání Udržení relevance vzdělávání Studenti jako spolutvůrci Udržení relevance vzdělávání

5

______________________________________________________________________________

______________________________________________________________________________

Několik hlavních výzev, které odborný panel projektu

Horizont pro Evropu zaznamenal, se týkalo výhradně

Evropy a vycházelo ryze z místní reality (tabulka 2).

Obavy ohledně kompetencí studentů v digitální oblasti se

v Evropě ukázaly jako řešitelná výzva z velké části díky

zavedeným opatřením zúčastněných stran a tvůrců politik

napříč kontinentem. Dobrým příkladem je rámec

digitálních schopností. Byl vytvořen Společným

výzkumným střediskem – Institutem pro perspektivní

technologické studie jménem Generálního ředitelství

Evropské komise pro vzdělávání a kulturu a nedávno

schválen zástupci členských států Evropské unie

v tematické pracovní skupině pro informační

a komunikační technologie a vzdělávání v rámci programu

v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (rámce ET 2020).

Několik členských států již rámec zkouší používat jako

komplexní přístup ke zjišťování, popisu a hodnocení

digitálních schopností. Tyto otázky vysvětluje zpráva o

projektu DIGCOMP2 a uvádí i možná řešení, z nichž

některá se již uplatňují. Další výrazně evropskou výzvou

je prolínání formálního a neformálního vzdělávání, což

vyjadřuje shoda odborného panelu na tom, že učení,

které probíhá doma a jinde, by mělo být lépe začleněno

do školní výuky.

Odborný panel projektu Horizont pro Evropu se dále

domníval, že pro úspěšný rozvoj autentického učení

a komplexního myšlení a komunikace je zapotřebí více

času a soustředěného úsilí, než uvedla skupina odborníků

z celosvětového projektu Horizont K-12. Obě tato témata

mají v Evropě v porovnání s jinými částmi světa

jedinečnou definici i souvislosti, což odůvodňuje

specifické analýzy a odlišné druhy vzorových projektů.

Například ve Spojených státech někteří členové panelu

projektu Horizont pro vyšší vzdělávání považují za

základní formu autentického učení veřejné dílny

(„makerspaces“), a přestože veřejné dílny v Evropě

existují, jsou ústředními tématy evropských panelových

diskuzí jiné aktivity, včetně programů v oblasti odborného

vzdělávání a přípravy a občanských vědeckých iniciativ.

Panely všech tří projektů sdílejí některé názory na

využívání vzdělávacích technologií ve školách, což

dokazuje několik společných témat (tabulka 3). Například

hry a gamifikace jsou vnímány jako důležité novinky,

které budou běžně používány během dvou až tří let.

Všechny panely jsou si dále vědomy možného vlivu

analýzy učení a individualizované výuky, ačkoli skupina

z celosvětového projektu Horizont pro vyšší vzdělávání

má za to, že tento soubor technologií se prosadí v bližším

časovém horizontu, než se převážně domnívají

odborníci působící v projektech týkajících se základních

a středních škol.

Skupiny odborníků z projektu Horizont pro Evropu

i celosvětového projektu Horizont K-12 jsou toho názoru,

že cloud computing byl již do výuky škol začleněn

a během příštího roku bude zařazován v ještě větší míře.

Mnoho konkrétních ukázkových projektů škol, které

používají služby založené na cloudech, jako například

Google Apps pro vzdělávání, Skype, Dropbox a jiné,

dokládá směřování k využívání těchto technologií pro

posilování spolupráce, digitálních schopností

a produktivity.

Tabulka 3: Porovnání technologií v rámci třech výzkumných projektů NMC Horizont

Zpráva NMC Horizont: celosvětová studie K-12 2014

Zpráva Horizont pro Evropu: školy 2014

Zpráva NMC Horizont: celosvětová studie – vyšší

vzdělávání 2014

Časový horizont zavedení: rok nebo méně

Používání vlastních přístrojů Cloud computing Převrácená třída Cloud computing Používání tabletů Analýza učení

Časový horizont zavedení: dva až tři roky

Hry a gamifikace Hry a gamifikace 3D tisk Analýza učení Mobilní výuka Hry a gamifikace

Časový horizont zavedení: čtyři až pět let

Internet věcí Personalizovaná výuka „Quantified Self“ Nositelné technologie Virtuální a vzdálené laboratoře Virtuální asistenti

Panel projektu Horizont pro Evropu odhalil, že je nadále

zapotřebí zlepšovat přístup studentů k vysoce kvalitnímu

laboratornímu vybavení a umožňovat jim provádění

experimentů odkudkoli a poskytovat jim skutečné údaje

používané předními výzkumnými a vědeckými

organizacemi. Tento náhled podtrhuje důraz vedoucích

6

______________________________________________________________________________

______________________________________________________________________________

pracovníků v evropských školách na vytváření

autentičtějších a častějších vzdělávacích příležitostí pro

studenty.

Tyto názory a srovnání poskytují důležitý kontext hlavní

části zprávy, která následuje po tomto shrnutí. Každý z

jejích tří hlavních oddílů poukazuje na šest pestrých

témat vztahujících se k technologiím a obsahuje pečlivě

vybrané příklady a další zdroje informací.

Metodologie

Za účelem vypracování zprávy Horizont pro Evropu:

školy 2014 byla sestavena skupina 53 odborníků na

evropské vzdělávání, technologie a další oblasti, aby se

ujala obtížného rozhodování o tom, která témata si

zaslouží být zařazena do zprávy za rok 2014,

a zhodnotila, zda nebyly opomenuty nějaké zásadní

oblasti.

V odborném panelu projektu Horizont pro Evropu 2014

bylo zastoupeno 22 evropských zemí, několik

významných mezinárodních organizací, včetně Evropské

komise, OECD a UNESCO, a evropských sítí, jako

například Evropská síť škol (European Schoolnet).3

Jména členů a jimi zastoupené organizace jsou uvedeny

na konci zprávy. Navzdory odlišným oborům

a zkušenostem se členové panelu shodli na tom, že

všechny ve zprávě popsané klíčové trendy budou

ovlivňovat strategické plánování v oblasti technologií

týkající se evropských škol, že všechny závažné výzvy

ztěžují zavádění technologií na evropských školách a že

všech šest popsaných technologií bude mít v příštích pěti

letech dopad na praxi v evropském základním

a středoškolském vzdělávání.

Během několika měsíců na přelomu roku 2013 a 2014

evropský odborný panel diskutoval o tématech a vybíral z

nich ta, která se ve zprávě Horizont pro Evropu:

školy 2014 objeví. Příklady a zdroje informací u každého

tématu mají nabídnout praktické modely a přístup

k podrobnějším informacím.

Postup použitý při průzkumu a vypracovávání zprávy

Horizont pro Evropu: školy 2014 je založen na metodách

používaných při veškerých průzkumech prováděných pod

hlavičkou projektu NMC Horizont. Pro každé vydání

zprávy jsou z hlediska možného zařazení do zprávy

zkoumány desítky relevantních trendů, závažných výzev

a nově vznikajících technologií a až poté je výběr zúžen

na témata, která jsou v konečné zprávě prezentována.

Pro účely tohoto výběru každá zpráva čerpá z rozsáhlých

odborných znalostí panelu, který nejprve posoudí obsáhlý

soubor důležitých trendů, výzev a nově vznikajících

technologií, přidá trendy, výzvy a technologie, které

v něm postrádá, a poté je jednotlivě přezkoumává stále

podrobněji a snižuje počet položek v souboru, až vybere

konečný seznam trendů, výzev a technologií. Tento

proces probíhá on-line a je zaznamenáván v prostředí

wiki projektu NMC Horizont. Prostředí wiki má být zcela

neomezeným způsobem, jak sledovat práci na projektu,

který nejenže umožňuje sledovat průběh práce v reálném

čase, ale také obsahuje kompletní záznamy o

průzkumech pro všechna různá vydání zveřejněná od

roku 2006. Prostředí wiki užívané pro zprávu Horizont pro

Evropu: školy 2014 je dostupné na adrese

europe.wiki.nmc.org.

Postup vybírání témat do zprávy je založen na upravené

delfské metodě, která byla během dosavadních 12 let

vydávání série zpráv NMC Horizont vylepšována. Projekt

Horizont pro Evropu byl započat na konci roku 2013

sestavením kvalifikovaného panelu odborníků, jak je

tomu v každém projektovém cyklu Horizont. V odborném

panelu projektu Horizont pro Evropu 2014 bylo

zastoupeno široké spektrum kvalifikací, oborů a zájmů a,

jak již bylo zmíněno, 22 evropských zemí.

Práce panelu začala systematickým průzkumem

v současnosti dostupných zdrojů – výstřižků z tisku,

zpráv, esejí a dalších materiálů z předešlého roku nebo

nanejvýš z posledních dvou let –, které se vztahovaly

k řadě aspektů nově vznikajících technologií. Členům

panelu byl na začátku projektu poskytnut rozsáhlý soubor

pečlivě vybraných materiálů, aby bylo zajištěno, že

všichni začínají pracovat se stejným povědomím o

důležitých novinkách v oblasti technologií z posledních

dvou let. Členové panelu se poté vyjadřovali k aktuálnímu

výzkumu, označovali položky, které se jevily jako

obzvláště relevantní, a přidávali je na stávající seznam.

Díky rámci projektu Horizont byla umožněna diskuze o

jakýchkoli tématech potenciálně relevantních pro výuku,

učení a kreativní vzdělávání na evropských školách.

Pečlivě vybraný soubor RSS zdrojů ze stovek relevantních

publikací zajistil, že sbírka základních zdrojů informací

byla po celou dobu práce panelu aktualizována.

Po tomto zevrubném prostudování nejnovějších

dostupných zdrojů odborný panel přistoupil k otázkám,

které jsou základem každé studie v rámci projektu NMC

Horizont. Tyto otázky byly formulovány proto, aby panel

přiměly vést komplexní dialog ohledně zajímavých trendů,

závažných výzev a nově vznikajících technologií:

U jakých trendů očekáváte, že budou mít

významný vliv na přístup evropských škol

k hlavním úkolům výuky, učení nebo

kreativního vzdělávání, a jaký dopad budou

mít na politiku, vedení a praxi?

1

7

______________________________________________________________________________

______________________________________________________________________________

Jaké jsou podle vás ve vztahu k výuce,

učení nebo kreativnímu vzdělávání hlavní

výzvy, kterým evropské školy budou čelit

během příštích pěti let, a jaký budou mít

dopad na politiku, vedení a praxi?

Které technologie budou pro výuku,

učení nebo kreativní vzdělávání na

evropských školách během příštích pěti let

nejdůležitější?

Jaké technologie by nám mohly chybět?

Vezměte v úvahu tyto související otázky:

> Co byste zařadil/a mezi osvědčené

technologie, které v současnosti

používají některé evropské školy a které

by za účelem podpory nebo

zdokonalování výuky, učení nebo

kreativního vzdělávání měly ve značné

míře používat snad všechny evropské

školy?

> Pro jaké technologie mající pevnou

uživatelskou základnu ve

spotřebitelském, zábavním nebo jiném

průmyslu by evropské školy měly

aktivně hledat způsob jejich využití?

> Které další technologie z kteréhokoli

hospodářského odvětví se podle vás

vyvíjejí natolik, že by o ně evropské

školy během příštích čtyř nebo pěti let

měly projevit zájem?

Po přibližně dvou týdnech on-line diskuzí byly odpovědi

na otázky vloženy do zvláštního hlasovacího nástroje,

v němž je každý člen odborného panelu pomocí systému,

který umožňoval jednotlivým zvoleným odpovědím udělit

více hlasů a dát jim různou váhu, systematicky seřadil

podle důležitosti a přiřadil je k horizontu zavedení. Každý

člen měl zařadit jím zvolené položky do jedné ze tří

kategorií, a to na základě rychlosti v případě trendů, na

základě relativní obtížnosti v případě výzev a v případě

technologií na základě toho, kdy by je pravděpodobně

bylo možné začít běžně používat. 4 Na začátku tohoto

procesu bylo ve hře přibližně 90 možných témat týkajících

se nově vznikajících technologií a ke každému byla

přiložena řada souvisejících materiálů, uveřejněných

nových informací, výzkumů a zpráv.

Z kompletního seznamu trendů, výzev a technologií, které

původně přicházely v úvahu, bylo dále prozkoumáváno

a rozváděno třicet šest, které se po úvodním hlasování

o pořadí objevily na nejvyšších příčkách – čtyři v každé

podkategorii. Po zjištění průběžných výsledků panel

vyhodnocoval několik dopadů. Měřítkem u trendů a výzev

byly politika, vedení a praxe. Kritériem u technologií byl

horizont zavedení. Značný čas byl věnován formální

stránce prezentace těchto dopadů ve zprávě NMC

Horizont. Touto prací bylo ovlivněno konečné hlasování

a průběžné výsledky byly seřazeny v novém pořadí.

V této zprávě Horizont pro Evropu: školy 2014 jsou

podrobně popsána témata, která se v tomto pořadí

umístila nejvýše (šest v každé ze tří částí zprávy).

2

3

4

8

______________________________________________________________________________

______________________________________________________________________________

Read the full report here

Interested in these topics? Learn more about them

and other Horizon Project insights by “liking” the NMC

on Facebook at facebook.com/newmediaconsortium

and on Twitter at twitter.com/nmcorg.

Reach the European Commission on Facebook at

facebook.com/EuropeanCommission and on Twitter at

twitter.com/EU_Commission.

Discover Joint Research Centre's Science Hub at

https://ec.europa.eu/jrc and follow it on twitter

@EU_ScienceHub

1 http://is.jrc.ec.europa.eu/pages/EAP/SCALECCR.html 2 http://ftp.jrc.es/EURdoc/JRC83167.pdf (PDF) 3 http://www.eun.org 4 Běžné používání je pro účely projektu definováno tak, že během diskutovaného období technologii zavede přibližně

20 % institucí. Toto číslo, založené na výzkumu Geoffreyho A. Moora, vyjadřuje kritický počet zavedených technologií, při jehož dosažení vzniká šance, že technologie začne být využívána ve velké míře.