Zpravodaj Mokra 1/2018 mokrŠNeposílej DŮVĚRNÉ FOTKY Neboj se svěřit SE ŠIKANOU. ......

leden 2018 ŠKOLNÍ PŮLROČNÍK 1

ROČNÍK 11/ČÍSLO 1MYŠLENÍ BOLÍ 21

Zdravíme všechny naše čtenáře a čte-nářky. Zdárně jsme se přehoupli přes

dvacítku a vy máte v rukou ještě horkédvacáté první číslo našeho už všude ofici-álně plnoletého školního plátku. Naše třikrát sedmička už může kandidovat i doposlanecké sněmovny. Přejeme příjemnépočteníčko.

A co se v tomto čísle dočtete?Jak dopadly absolventské práce, že jsme

trhli rekord ve volební účasti, jak nově vetřídách třídíme, že za sběr se na konto žá-kovského parlamentu bylo připsáno re-kordních 37 000 Kč, také jak na Vánočníchdílnách řádily Lucky nebo že 200 lidí řádilona žákovském plese. Najdete tu hádanky,

překlad dopisu od Vincenta, výsledky sou-těží a spoustu dalších aktuálních školníchinformací. Dozvíte se, co se dělo, co seděje a co se bude dít.

Co je nového? Máme nového pana ředitele. Mateřských

povinností si doma začaly užívat paní uči-telka Caletková a Jančálková. Z mateřskése skutečně vrátilo avizované trio Kubá-ňová-Markusová-Tannenbergová. Nastou-pilo několik nových učitelů. Na druhémstupni se zavedli elektronické třídní knihy.Nechali jsme natisknout 377 školních triček. Zapojili jsme se do projektu školnímléko. V zookoutku přibyly čtyři bělobřišíježci Jehlička, Mazlinka, Čertice a Kapučí-nek. A u učebny informatiky byla vyvěšenacedule s řadou cenných rad týkajících sevašeho pohybu v kyberprostoru.

DESATERO BEZPEČNÉHO INTERNETU (SEZNAM.CZ)

Chraň své HESLO. Vybírej si PŘÁTELE.Ověř si TOTOŽNOST.O schůzkách NĚKOMU ŘEKNI.Nebuď LHOSTEJNÝ.Neklikej na neznámé ODKAZY.Nevěř každé INFORMACI.Neposílej DŮVĚRNÉ FOTKYNeboj se svěřit SE ŠIKANOU. Nešiř své OSOBNÍ ÚDAJE.

Pája to na plese pûknû roztanãila (k ãlánku na stranû 11)

DEVÁŤÁCI MÍŘÍ DO BLUDIŠTĚAsi každý z vás zná soutěž České televize

Ostrava, Bludiště. Jde nejen o souboj vědo-mostí a důvtipu, ale i fyzických schopnostía obratnosti. A právě do tohoto pořadu za-míří v březnu tým deváťáků, které si třídazvolila jako svoje reprezentanty. Jak sebudou jmenovat, nám ještě neprozradili.Jisté je, že jako doprovod a publikum s nimido Ostravy jede zbytek třídy a také osmáci,kteří snad něco odkoukají a příští rok sesami přihlásí. Jak celá výprava dopadla seurčitě dovíte, školní tamtamy fungují spo-lehlivě a v dalším čísle našeho Školníhopůlročníku si budete moct přečíst celou re-portáž z místa dění. Držte palce!

LEDEN 2018 ŠKOLNÍ PŮLROČNÍK2

PŮLROK V NAŠÍ TŘÍDĚ

NÁŠ PŮLROK V 1. AJaký byl? Zábavný, srandovní, školní, sva-

činový, kamarádský, učící a hlavně nový.Všechno je pro nás nové. Prvního září jsmepřišli do školy s velikou aktovkou a mělijsme trochu strach, jak to všechno ve školezvládneme. Jako správní indiáni jsme se ni-čeho nezalekli a postavili se všemu čelem.Každý den se naučíme spoustu nových věcía postupujeme krůček po krůčku kupředu.Poznali jsme nové kamarády a společněs paní učitelkou můžeme projít indiánskoustezkou, až k prvnímu vysvědčení. Každýden nám pomáhají naši andělé z devátéhoročníku a chodí za námi do třídy. Povídajísi s námi, blbnou a radí nám. Jsou to našivelcí kamarádi a máme je moc rádi. Už teďse těšíme na další společná dobrodružství.

(Všichni z 1. A)

INDIÁNI Z 1. BAni jsme se nenadáli a půl roku za námi…

už umíme spoustu písmenek napsat a ještěvíce přečíst. Počítáme, až se z nás kouří. A cobylo nejlepší? Slovy dětí toto: parádní výlets celým prvním stupněm do kina Olympia(Kryštůfek), skákání přes bednu (Terezka J.),švihadlování (Márinka), opičárnové cvičenína dráze (Ellenka), povídání s Ferdou nakrásném pracovišti Rozmarýnek (Daneček),výtvarné tvoření (Maruška), odčítání v mate-matice (Davídek), sčítání (Eliška), martinskákoulovačka (Sanďa), pohádky (Kristýnka), ke-ramická dílna (Lukášek), Hello song a an-glické hry (Lucinka), adventní tvoření vazby(Terezka D.), povídání o zvláštních hudebníchnástrojích (Adámek), přestávky s Andělem(Barunka). Ve škole je prima. (1. B)

JSME DRUHÁCIAni si to moc neuvědomujeme, ale

máme půl roku za sebou. Od září jezdímeplavat do bazénu ve Vyškově. Naučili jsmese abecedu. Rádi čteme knížku Já Baryk,hrajeme hru s listy a tvoříme. Zvládli jsmev pohodě i prosincové spojení áčkaa béčka. Někteří si našli nové kamarády.Celkově jsme se malinko zlepšili. Stihlijsme přivítat malými sněhuláčky i prvnísníh. Teď se ale nejvíc těšíme na vánočníprázdniny. A dál se uvidí. (2. AB)

JEŽCI DUPOU ŠKOLOULetos jsme už třeťáci a nemuseli jsme se

stěhovat do jiné třídy, zůstala nám třída odloňska. To se nám moc líbilo. Máme vetřídě novou paní asistentku a máme ji mocrádi, protože pro nás vymýšlí zábavné a za-jímavé aktivity. Zařídila nám, že můžeme vetřídě chovat bílé ježky, staráme se o ně,o víkendech si je bereme domů a o pře-stávkách si s nimi můžeme hrát. Také pronás s paní učitelkou vymyslely hru na celéobdobí adventu, každý den jsme plnilirůzné úkoly a za splněné úkoly pak získalimalou odměnu. A to každý den! Ve třídě senám moc líbí vánoční výzdoba. Skorovšechno jsme dělali sami, jen světýlka do-nesla paní asistentka. Také jsme moc spo-kojení, že nám oddělali ze třídy koberec.Máme teď sedáky, protože už jsme velcíškoláci. Ve vyučování nás nejvíc baví mate-matika, protože s násobilkou Nezlobilkouhrajeme pořád násobilkové Člověče nezlobse. Také se nám moc líbily různé školníakce jako sv. Martin, Mikuláš, Mokerskýběh, Ochutnávka ovoce a zeleniny, Vánočníkoncert, Návštěva kina v Olympii a zpíváníu vánočního stromečku před Vánocemi.Hodně jsme si to užívali a už se těšíme nadruhé pololetí. (žáci 3. A)

MY JSME ŽÁCI 3. BNa začátku roku jsme opět byli přivítáni

trochu netradičně – tentokrát v indiánsko-kovbojském stylu. Letos nás čekala velkázměna, protože jsme dostali novou paníučitelku. Zatím je na nás hodná a hrajes námi hry, ale samozřejmě na nás umíi zvýšit hlas, když se nechováme tak, jakbychom měli. Máme hezky vyzdobenoutřídu ve stylu Alenky v říši divů. Běhemprvního půlroku jsme si společně Alenčinpříběh přečetli a také se podívali na film.Ve vyučování se právě pereme s vyjmeno-vanými slovy a násobilkou, ale myslíme, ženám to docela jde. :-) Abychom nesedělijenom ve třídě, tak se občas místo prvoukyprovětráme venku anebo vyrazíme na ně-jaký výlet či exkurzi. Letos se nám nejvícelíbilo ve spalovně SAKO a v kině na filmuMaxinožka. Také jsme ve škole měli projektDen stromů, viděli jsme anglické divadlo,hudební vystoupení a zúčastnili jsme seprojektu Zdraví do škol. Snažíme se být ak-tivní i mimo vyučování. Někteří z nás si na-příklad zasportovali na Mokerském běhu,zazpívali se zpěvačkou Petrou Janů anebozatrsali na Školním plese. Mezi naše nej-

oblíbenější předměty patří výtvarná vý-chova a také tělocvik s novým panem ře-ditelem. Konec roku 2017 jsme zakončilimoc hezky. Zazpívali jsme si u stromečku,měli jsme vánoční besídku a rozdali jsmesi spoustu krásných dárků. Teď už jen do-ufejme, že nás v novém roce opět čekáspousta úspěchů, kamarádů a radosti.

(3. B)

NAŠE 4. APrvní půlrok byl hodně akční. Dostali

jsme novou paní učitelku třídní, proběhlaspousta akcí a máme nové dva předměty– vlastivědu a přírodovědu. Jaké akce, vý-ukové nebo kulturní pořady jsme navští-vili? Tak třeba: v tělocvičně proběhlopředstavení anglického divadla Travel ma-chine, v divadle Radost jsme viděli Maléhoprince, sedmáci pro nás připravili hellowe-enský program v jídelně, někteří z nás sezúčastnili florbalového turnaje, v keramicejsme si vyrobili vánoční svícny, proběhl Vi-taminový den s ochutnávkou ovocnýcha zeleninových šťáv a zdravého nepeče-ného cukroví, velmi nás bavil projekt Denstromů, který probíhal venku, a projektZkus to zdravě, kde jsme se dozvědělispoustu nových informací o zdravé výživěa složení potravin, na sv. Martina proběhlapřed školou tradiční koulovačka a všichnijsme přišli v bílém oblečení, před vánoč-ními prázdninami jsme jeli do kina na filmMaxinožka, proběhly Vánoční dílničky, vá-noční hudební pořad v jídelně s koledamia netradičními hudebními nástroji, Zpíváníu stromečku, ve třídě jsme ochutnali cu-kroví a rozdali si dárky a odpoledne si pakněkteří z nás zatančili na Vánočním žákov-ském plese. Samozřejmě jsme se i učili!Umíme hodně nového v češtině, anglič-tině, přírodovědě, vlastivědě i matematice,jsme šikovní, pracovití a snažíme se nezlo-bit.. :o) (4. A)

CO VŠECHNO JSME ZAŽILI OD ZÁŘÍAŽ DO LEDNA?

Bylo toho spoustu, ale začněme pěkněod začátku. Jako každý rok nastal den Da my museli po prázdninách zpátky doškoly. Někdo se těšil na kamarády, někdona nové zážitky, někdo se těšil trošku míňa někdo zase vůbec. Nic to ale nemění natom, že první den byl opět super. Před ško-lou se to hemžilo indiány a kovboji a plnilose spoustu úkolů. Tak by to mohlo býtpořád, no ne? Novinkou také bylo, že senám změnila třídní učitelka. Taková změnato ale nebyla, protože jsme paní učitelkuznali již z minulého roku z hudební vý-chovy. Nově s námi pracuje i paní asis-tentka a je to fajn. Během půlroku násčekalo spoustu akcí. Kulturně jsme sevzdělávali v divadle, anglické divadlo při-jelo až k nám a za odměnu jsme jeli dokina. Jsme rádi, že stále probíhají tema-tické dny jako např. oslava Sv. Martina, Hal-loween, vánoční zpívání u stromečku aj.,kde si připomeneme, proč tyto významnédny slavíme. Letos nás přijeli navštívit

Max Pelikán 1.A Aneta Jochecová 1.A

PÛlr

ok d

ruhákÛ



mošt a smoothie. Také jsme si s jejich pomocí udělali výborné sušenky. 10. listo-padu byl sv. Martin a každoroční koulo-vačka.V prosinci jsme jeli na další exkurzido Brna, na hrad Špilberk. No a krátce potéto akci jel celý první stupeň do kina. Jelijsme na film Maxinožka.

(za 5. B Eliška Pechancová)

POSTRACH ŠKOLY 6.AOd konce minulého školního roku jsme

byli v očekávání. Zjistili jsme totiž, že bu-deme mít nového pana učitele. Na konciprázdnin jsme se dozvěděli, že to bude panučitel Markus. Nejdříve jsme se ho všichnibáli, ale pak jsme zjistili, že je to nejlepšípan učitel. Naše první exkurze byla do Pla-netária v Brně a do VIDY. V Planetáriu senám moc líbilo. Ve VIDĚ to bylo ještě lepší,protože jsme měli rozchod, a proto jsme šlina různé atrakce. Nejlepší bylo, když jsmese dozvěděli, že když přijedeme, nebu-deme už mít vyučování:). Před Vánocemijsme navštívili JUMPPARK v Brně, kde tobylo super a všichni jsme si to užili, i panučitel Markus. V ten den jsme jeli na Vá-noční trhy na náměstí Svobody, kde jsmeměli také rozchod. Potom jsme šli na 5.předvánoční ples, asi jako každá třída. Alenebyli jsme tam úplně všichni. Všech akcíjsme se zúčastnili se třídou 6. B.

(za třídu 6.A Adéla Jantošovičováa Lucie Šiková)

UŽ PŮL ROKU NA DRUHÉM STUPNIUž je to skoro půl roku, co jsme na 2.

stupni. Pořád si nemůžeme připustit, že tenčas tak rychle utíká. Před chvílí jsme byliv 5. třídě a je to tak minuta, co jsme se do-stali do 6. třídy. Každopádně není to nicspeciálního. Změnily se nám některé před-měty a vyučující, dostali jsme hodnoutřídní učitelku. Sice to bylo na začátkuvelmi těžké, to nepopíráme, ale teď je tosuper. Líbí se nám spousta akcí, které pronás učitelé pořádají. Nejvíc ze všeho pro-jektový den na pravěk s paní učitelkou Ku-báňovou, kde jsme nejdříve zkoumalitrojhrob, poté jsme vytvářeli „živé obrazy“a nakonec jsme z hlíny modelovali soškyvenuší . V rámci českého jazyka jsme sev říjnu zúčastnili téměř celodenní exkurzedo Uherského Brodu a okolí. Navštívilijsme muzeum J. A. Komenského, archeo-skanzen a Živou vodu v Modré a nakonecKovozoo, kde nás po celém areálu svezlivláčkem. Především kluky nejvíce zaujalanávštěva Planetária a Vida v Brně. V plane-táriu nás poučili o hvězdách a souhvězdích,ukázali nám, jak ohromné vzdálenosti jsoumezi hvězdami, a nakonec nám pustili filmo tom, jak se tyto vzdálenosti měří. Zato veVidě jsme se dokonale „vyřádili“. Nejlepšíatrakce prý byla točící se místnost, G simu-látor nebo místnost, kde si bylo možnémoderovat vlastní zprávy o počasí. A abytoho nebylo málo, těsně před Vánoci jsmejeli do jumpparku. Důkladně „vyskákaní“jsme ještě obešli vánoční trhy na náměstíSvobody a už nás čekaly Vánoce a s nimizasloužené volno. (6. B)

i z dalekých měst, aby nám dali např.ochutnat ovocné a zeleninové šťávy, aby-chom si společně popovídali o zdravém ži-votním stylu nebo o vánočních koledách.Závěr roku jsme strávili ve vánoční atmo-sféře a nesměla chybět ani vánoční be-sídka, kde jsme si rozdali dárečky,ochutnali cukroví, uvařili voňavý čaj a spo-lečně si popřáli do nového roku hodněštěstí a spokojenosti. Večer navíc uspořá-dal žákovský parlament skvělý vánočníples, kde jsme protancovali „střevíce“. Do-ufáme, že další půlrok bude zase tak fajna těšíme se na nové zážitky! (třída 4. B)

PŮLROK 5. AZase to uteklo jako voda, ale my jsme

toho stihli spoustu. Na začátku roku jsmehodně chodili na procházky, ze kterýchjsme se většinou vraceli jako ufunění býci.Také nám naše paní učitelka připravila hal-loweenskou hodinu, v níž jsme si udělalipár pracovních listů. A nakonec to nejlepší.Vyřezali jsme si dýni, která ale po pádumálem skončila v popelnici. Nakonec ales pomocí paní asistentky a paní učitelkydopadla dobře a ještě pár dní se na nás dí-vala z okenního parapetu. Také jsme sezúčastnili besídky pro domov důchodců,kde jsme tančili muzikál Pomáda. Zajelijsme do Brna, podívat se na představeníMalý princ v divadle Radost. Byl to zají-mavý příběh, který ale skončil smutně, do-konce i pár slziček ukáplo. Jelikož jsme naprvním stupni poslední rok, užili jsme sitaké naposledy svatomartinskou koulo-vačku, ve které se náš spolužák Martin hrděprojel špalírem na pomyslném koni. Dálejsme navštívili kino Olympii, kde nám pro-mítli animovaný film Maxinožka. Zažili jsmetoho ještě spoustu, ale to by bylo na celoustránku školního časopisu. Za chvíli násčeká zimní škola v přírodě, už se na ni moctěšíme, protože loni byla skvělá. Mějte sekrásně, a kdo ví, třeba o nás uslyšíte i příštírok. (Viola Kubičíková, 5. A)

NADUPANÝ PŮLROK V NAŠÍ TŘÍDĚJako každý rok jsme se první školní den

sešli před školou a přivítali prvňáky. Tentoden byl také výjimečný tím, že jsme přiví-tali nového pana ředitele, Mgr. Tomáše Pě-tivlase. V říjnu si někteří z nás šli zaběhatna mokerský běh, zahrát vybíjenou a fot-bal. Také jsme se šli podívat na Maléhoprince do divadla Radost, společně se čtvr-ťáky. Nás, parlamenťáky, také čekala be-seda se starostou, který nám odpověděl naotázky, které jsme si připravili společně setřídou. Potěšilo nás i divadlo Travel Ma-chine, ve kterém byla většina divadla vy-právěná v angličtině. Divadlo bylo o tom,že nám představili různé státy Země. Záro-veň zapojili do divadla i nás. Na konci říjnanaše třída jela na exkurzi do Brna. Prošlijsme si Brněnské podzemí a poté jsme šlido katedrály sv. Petra a Pavla. Také ne-smíme zapomenout na zajímavou pro-hlídku hrobek. Naši exkurzi jsme zakončilikavárnou. V listopadu nás navštívili lidé zezdravé výživy a dali nám ochutnat domácí

PŮL ROKU ZÁKAZU VYCHÁZENÍDobře, takže hádejte, kdo nejezdil půl

roku na žádné akce! Ten, kdo si tipl 6. A, takse spletl. Ano byla to třída 7. A. Takže kdyžbych měla shrnout náš půl rok, tak by tobylo škola, sezení v lavici, poslouchání vý-kladu a psaní testů. No kdo by nemilovalpsaní testů a učení, že ano. Mimo jiné senad námi naše paní učitelka smilovalaa vzala nás do kina. Nikdy mi nešlo mluvito naší třídě. Proto se tomuhle pokusím vy-hnout, co jsme si navařili, to jsme si snědli.Ano můžeme si za to sami, ale pokud to ne-víte, tak vám to osvětlím. Chaos je někdylépe uspořádán než samotný řád. Tudížchaos vždy zvítězí nad řádem, protože jelépe organizován. Někdy je lepší žítv chaosu, ve kterém se vyznáte, než v řádu,který nevíte jak funguje.

(za 7. A Kateřina Pohlová)

PŮLROK VÝLETŮ V 7. BZažili jsme toho mnoho. V září předsta-

vení bratři Lví srdce od Astrid Lingredovév divadle Polárka. Představení bylo o dvoubratrech, kteří bojovali pro lepší svět v pří-tomnosti, ale i o ten posmrtný. Bylo velmipěkně zpracované. Po divadle jsme měliještě chvilku rozchod po Brně a mohli jsmesi dělat, co jsme chtěli. Holky se šli koukatna „oblečko“, mezitím co kluci zkoumalipočítačové hry.

V říjnu jsme jeli s paní učitelkou Hořavo-vou na literárně-historickou exkurzi. Našeprvní zastávka bylo muzeum Jana ÁmoseKomenského, kde jsme si vyzkoušeli, jakéto bylo dříve chodit do školy. Také námpaní průvodkyně ukázala obří kolo na vý-robu energie na dětský pohon. Dále nás za-vedla k zajímavé studně, kde se začalpromítat dokument o tom, jak J. A. Komen-ský cestoval, občas se to točilo, tak se námvšem motala hlava. Potom jsme pokračo-vali do archeoskanzenu v Modré, kde vět-šinu nejvíc zaujaly volně pobíhající husy.Odpočinuli jsme si v bufetu a jeli do Kovo-zoo. V areálu nám po pisovali, jak se tamzpracovává železo, ale i domácí spotřebičejako třeba pračky. Měli tam kovová zvířataaž 4 metry vysoká, napočítali jsme více než100 druhů. Potom nás čekal projekt Jak sežilo ve středověku, projekt o Dospívánía vánoční besídka. Náš poslední výlet byldo Bílého domu na dokument o Brazílii.Hodně jsme se tam dozvěděli, např. jaktam žijí indiánské kmeny a co mají za zvyky.Všem se nám to moc líbilo.

(za 7. B Tomáš Vítek, Vendula Novotná,Kateřina Kopecká a Nikol Putnová)

OSMÁCI ŘVOU (FURT) JAK PAVIÁNILetošní rok začal jako každý jiný. Jedinou

změnou bylo, že odešli dva naši spolužáci,Marek se dostal na šestileté gymnáziuma spolužačka Maruška se odstěhovala. Vetřídě je nás tedy 24 a i když to není mnoho,řveme pořád stejně. Takže ohledně našíhlučnosti nebyl zaznamenán žádný zvratk lepšímu, což především naši třídní dovádík šílenství. V rozvrhu nám zmizela povinná



informatika, ale nahradily jichemie a němčina, z čehožsnad nikdo z nás nemá ra-dost. Protože se známky naosmáckém vysvědčení píšína přihlášky na středníškoly, měli bychom se conejvíc snažit, ale s někte-rými mají učitelé pořádkříž. Zapomínání a neplněníúkolů nás pronásledujedennodenně. Kromě učeníjsme ale i vyjeli mimoškolu. Byli jsme v DivadlePolárka na představeníDeník Anny Frankové, kterévšechny zaujalo. Tematiku

z druhé světové války měl i film Z Paříže doPaříže, který jsme viděli těsně před vánoč-ními prázdninami v univerzitním kiněScala. Ještě předtím jsme se stihli projít po

vánočních trzích a nakoupitposlední dárky. Předvánočníškolní akce pak završil žákov-ský ples na téma Lesk-blesk.V druhém pololetí nás kroměučení čekají i povinnosti bu-doucích deváťáků – andělů.Budeme se totiž účastnit zá-pisu prvňáčků. Opět vyjedemedo Divadla Polárka, které nássnad ještě nikdy nezklamalo,a také do Knihovny Jiřího Ma-hena. Moc se těšíme i na školuv přírodě, kterou letos strávíme Pod Tem-plštýnem. Všichni bychom si přáli jezdit vícna výlety a třeba i za hranice, když teď za-čínáme „šprechtit“. (zdraví osmáci)

PŮLROK V 9.A Na začátku roku jsme se stali anděly no-

vých prvňáčků naší školy, za kterými po

celý rok chodíme každou vel-kou přestávku a pomáhámejim s učením. V listopadu jsmes 8. ročníkem navštívili DivadloPolárka, kde jsme zhlédli před-stavení Deník Anny Frankové,a také se u nás ve škole konalminiveletrh středních škol, kdenám poskytli informace o da-ných středních školách. V pro-sinci jsme chodili za anděly,čerty a Mikuláše. Za Mikulášese převlékl Filip Hejl, za čerty

holky a za anděly kluci. Kromě naší školyjsme zavítali do mateřské školky v Mokréa v Horákově a do Domu s pečovatelskouslužbou. V příštím půlroce nás čekají talen-tové a přijímací zkoušky, na které se pilněpřipravujeme a doufáme, že se každý z násdostane na některou ze středních škol.

(za 9. A Lucie Klučková)

události a komentáře

ZPRÁVY Z AFRIKY Jak se máte? Doufám, že se vám ve vaší

zemi daří. Tady v Keni si užíváme počasí,protože je tu velmi teplo. Tady v Keni jsoučlenové mé rodiny skutečně velmi rádi zavaši pomoc a chtěli by si s vámi povídatkaždý den. Děkuji vám za vaši podporu a zavše, co pro mě děláte.

Minulý měsíc mi zemřel domácí mazlí-ček, a tak jsem si pořídil jiné zvířátko. Mojenové zvíře je pejsek. Je docela baculatý,protože mu obvykle dávám hodně mléka.Když přijdu ze školy, přivítá mne a já jsemšťastný, že ho vidím. Teď přes prázdninyjsem doma a pomáhám rodičům s domá-cími povinnostmi jako nošení dříví na to-pení, nošení vody a zalévání zahrady. Podokončení domácích povinností rád jezdímna kole se svým sousedem, který je záro-veň mým kamarádem. Jmenuje se Tyson.

Snažím se získávat dobré známky, abychmohl postoupit do další, osmé třídy. Přejivám, aby všemohoucí Bůh byl s vámii v příštím roce.

Váš Vincent Opondo(překlad Julie Ženožičková a Magdalena

Karásková, 8.A)

Vincentovi jsme poslali na začátku záříbalík s drobnými dárky a také s tištěnouprezentací naší školy, kterou pro něj vytvo-řili někteří naši žáci v hodinách angličtinys paní učitelkou Saundersovou. Již jsme do-stali zprávu, že balík v pořádku dorazil, takse snad Vincent radoval z kšiltovky, novéhooblčení, láhve na pití, školních potřeb, an-glických knih či svítilny na ruční pohon.Pravděpodobně se jeho reakci dovímev dalším dopise. Příště mu pošleme i našeškolní tričko, na které jsme mu nechali na-tisknout jeho jméno.

ANDĚLÉ A PRVŇÁCIUž od prvního dne se prvňáčků ujali naši

milí deváťáci - andělé. Každý má svého an-dílka, který se o něj stará a pomáhá mus adaptací na školní prostředí. Děti se takseznamují rovnou s těmi nejstaršími, kteříjsou pak pro ně jako kamarádi. Andělé zasevzpomínají na své začátky před devíti letya učí se povídat si a hrát si s těmi nejmen-šími. Každý den se prvňáčci ptají, kdy užpřijdou andělé a co jim přinesli ukázat.O velké přestávce už číhají na chodbě, pakpřiběhnou do třídy, že andělé jsou tady. Jeto pro ně zkrátka velká událost a jsou mocrádi, že se mohou předvést, co už umí, cose jim povedlo atd. (1. AB)

NÁVŠTĚVA SAKANa konci listopadu jsme navštívili brněn-

ský podnik na likvidaci domovního od-padu. Hned na začátku jsme se dozvěděli,

že název SAKO je zkratka Směsný A Komu-nální Odpad. Podívali jsme se na kreslenýfilm, který vyprávěl o jednom mimozem-šťanovi, co lítal na Zemi a vyvážel sem od-padky ze své planety. Zjistila to holčičkaAlenka se svým pejskem Alíkem. Vysvětlilamimozemšťanovi, jak se dá odpad roztřídita ještě dále využít. Po pohádce nám paníze SAKA povídala o spalovně, třídírně a po-pelářích, kteří svážejí tříděný a domovníodpad z celého Brna a ještě i z dalších obcína jižní Moravě. Dozvěděli jsme se, že tří-děný odpad se ještě jednou kontroluje natřídícím páse, aby se odstranily věci,které tam nepatří. Třeba se vybírají plastyz papíru. Pak jsme se rozdělili do tří skupina hráli si postupně na třídiče na malinkélince, na popeláře, kteří sváží tříděnýodpad malými popelářskými auty s malýmipopelnicemi. Dnes už víme, že na různý tří-děný odpad jsou různě barevné popelnice.Dokonce jsme viděli takové chytré vychy-távky, aby se mohlo třídit i ve městech na

Ond

fiej B

latn

˘ 8.A

Magdalena Karásková 8.A

M. Klíma, D. ·ulc, P. Mikulá‰ek 3.A

Vincent



pěkných místech a nekazilo to vzhled. Toměli popelnice schované v zemi pod spe-ciálními ozdobnými poklopy. Také měliv SAKU opravdické popelnice, a abychomzjistili, jak těžké je odvážet plné, vlezli jsmesi do nich a navzájem se vozili. To se námasi líbilo ze všeho nejvíc. Dozvěděli jsmese, že papír ze SAKA vykupují papírny a dě-lají ze starého nové výrobky. Plasty SAKOodváží do továren, které je recyklují. Kovyse ve spalovně vybírají z popela a dávají dosběru. Z popela se nakonec dělá škváraa ta se dál používá. Celý pořad byl pěknýa poučný, dokonce jsme se rozhodli tříditi ve škole. (Žáci 3. A)

A ještě jeden vydařený verš týkající setřídění odpadu.

„Třídění je dobrá věc, kdo netřídí, je zou-falec.“

MIKULÁŠ OČIMA 1. STUPNĚV úterý 5. prosince nás ve škole opět

navštívil čert a odvedl do pekla. My už tomoc dobře známe, a proto jsme se nebáli!Věděli jsme, že se z pekla dokážeme do-stat. Ale nejdříve jsme si museli vyslech-nout naše hříchy. Dozvěděli jsme se, ženěkteří z nás občas zlobí, nedávají pozor,věnují se během vyučování všemu mo-žnému, jen ne učivu… A že bychom se nadsebou měli zamyslet. My se tedy zamyslelia slíbili, že se polepšíme. Aby bylo vidět, žeto myslíme vážně, zazpívali jsme Mikulá-šovi písničku o čertech, kteří občas takypřece jen zazlobí. Ten nás vzal na milost,a ještě nám s anděly rozdal za odměnuperníčky. To máme na Mikuláši asi nejra-ději. Ať už ve škole, nebo doma, nejdřív senás snaží postrašit, ale nakonec stejněvždy odcházíme s nějakou tou dobrotou.

(třída 3. B)

DEN SV. MARTINAV pátek 10. 11. jsme všichni z 1. stupně

přišli v bílém oblečení (nebo pokud možnove světlém a se zimními doplňky). Nejvícejsme se samozřejmě těšili na tradiční kou-lovačku, která probíhá po velké přestávcepřed školou. V hodinách jsme si povídalilegendu o svatém Martinovi, pranostikya přísloví o počasí, které se k tomuto dnivztahují, vybarvovali a malovali obrázky,skládali básničky, pracovali s textema ukázkami z inter-netu, zpívali písničky…Tento den se námvšem moc líbil, užilijsme si ho. Těšíme sezas na příští rok!

(4. A)

DEN STROMŮJednoho krásného podzimního dne jsme

vyrazili do školy. Ale místo toho, abychomse učili, na nás čekal zajímavý program.Když jsme dorazili do školy, hned jsme sepřesunuli na školní hřiště, kde už na násčekali lidé ze společnosti Rezekvítek. Od-ložili jsme batohy a bundy. Bylo docelateplo a sluníčko nás hřálo do zad. Na prv-ním stanovišti nás přivítalo odlévání stoplesních zvířat ze sádry a krátká hra, pomocíkteré jsme se rozdělili do týmů. Než sádrazaschla, zahráli jsme si ještě hru na vábení.Na druhém stanovišti jsme si vyzkoušeli,jak vyléčit strom a dozvěděli jsme spoustuinformací o různých škůdcích a chorobáchstromů. No a co poslední stanoviště? Anitam nebyla o zábavu nouze. Vytvářeli jsmehousenky z listí a také jsme se naučilinovou hru na „veverky a kuny“. To byla ve-liká sranda. Byl to rozhodně velmi pestrýden plný cenných informací a zábavy.

(Za 4. B Adam Krutil, Rozalie Karáskováa Marta Weignerová)

MOKERSKÝ BĚHAhoj! Jako každý jiný rok se uskutečnil

tradiční mokerský běh. Dne 7. 10. na hřištiu ZŠ Mokrá jsme si mohli zahrát malou vy-bíjenou nebo kopanou. Také jsme mohlinavštívit spoustu stanovišť, např. střelbuna basketbalový koš, skok vysoký a dalekýa ještě mnoho dalších. Soutěžit mohly dětii celé rodiny. Každý, kdo se zúčastnil běhunebo soutěží, dostal odměnu. Doufáme, žejste si běh užili! A příště se na Vás těšímeještě více! (Viola Kubičíková, 5. A)

PROJEKT ZDRAVÍ DĚTEMDozvěděli jsme se, jaké jídlo je zdravé

a jaké nezdravé, tučné a netučné, jaké věcimůžeme jíst a jaké nemůžeme, co je toanorexie, bulímie nebo naopak obezita.Jaký máme mít jídelníček, abychom bylizdraví a další užitečné věci. Tento programse nám velice líbil a doporučujeme ho.

(Veronika Najvarová 5. B)

PODZIMNÍ AKCE SBĚRANEB TŘIĎ A PŘIJĎ

Fajn, myslím, že vám nikomu neuniklo, žebyl sběr. Na sběru, který se odehrávalkaždý den v týdnu 20.–24. 11. od 7.00 do 7.45a ve středu jsme tam byli i odpoledne od15.30 do 17.30. Samozřejmě se to protáhloa my odcházeli asi v 18.00. Za celý týdenjsme na sběru byli asi plus mínus 6 hodina 15 minut. Nasbírali jsme 15 720 kg a za tojsme dostali 37 056 Kč. Navíc nás paní,která sběr přebírá pochválila, že tak skvělevytříděný sběr dlouho neviděla.

(NAJA: „Chtěla jsem Vám říct, že děkuji zakrásné třídění, opravdu jste moc šikovní.“)Jeden z důkazů, že je paní učitelka Calet-ková, která se teď nachází doma na mateř-ské, poctivá, je ten, že když se na její účetomylem připsalo právě těch 37 056 Kč, tak

nám je ochotně vrátila. Závěrem bychomchtěli poděkovat všem pomocníkům, kteřípřišli pomoct, a vám všem za účast a do-ufáme, že na jaře se podaří nasbírat ještěvíce sběru.

V DUBNU NÁS ČEKÁ JARNÍ KOLO SOUTĚŽEVE SBĚRU STARÉHO PAPÍRU. TENTOKRÁTS PODTITULEM – DÁME DVACKU?

Z důvodu zvýšení bezpečnosti při po-hybu žáků před školou ve sběrovém týdnubude zajištěno, aby se auta se sběrem(budou najíždět výjimečně zpevněnoustředovou cestou a pouze na zpevněnoustředovou plochu) a žáci (využijí pouzeboční cestičky a boční vchody) nepotkali.

FLORBALOVÝ TURNAJNa podzim se konaly dva florbalové tur-

naje, jeden pro mladší (tým p. učitele Voj-těcha) a jeden pro starší (tým p. učiteleMarkuse). Turnaje se mohli zúčastnit ti,kteří navštěvují školní kroužek florbalu,

žáci prvního i druhéhostupně, ať už jako pořada-telé, nebo hráči. Florbalovýchturnajů se zúčastnilo 12 druž-stev, 6 mladších a 6 starších.Mladší kategorie se účastnilytýmy ZŠ Mokrá, GymnáziumŠlapanice, ZŠ Sokolnice, ZŠ

Těšany, ZŠ Pozořice, Újezd u Brna a staršíkategorie se účastnily týmy ZŠ Mokrá, ZŠPozořice, ZŠ Těšany, Gymnázium Šlapanice,ZŠ Šlapanice. Domácí týmy ZŠ Mokrá seumístily na 5. místě jak v mladší, tak i vestarší kategorii. Po vyhlášení každý tým do-stal diplom. (Tomáš Barták 8.A)

PŘEJEME VŠEM HEZKÝ DENZ NAŠÍ ŠKOLNÍ DRUŽINY

Jsou nás 3 oddělení dětí od 1. a nově aždo 4. třídy. Na každý měsíc máme plán čin-ností s tematickými okruhy, který určujenaše aktivity. Hned po obědě zařazujemeklidnější odpočinkové činnosti, hrajeme kli-dové hry, nebo při poslechových činnostechtrénujeme naši pozornost a vnímání. Našerekreační a relaxační činnosti slouží k rege-neraci sil a převažuje v nich odpočinek ak-tivní s náročnějšími pohybovými prvky. Hrya spontánní činnosti někdy bývají rušnějšía samozřejmě hlučnější. Rády chodíme ven.Naše procházky do lesa, na skalku i třebajen zaskočení na školní hřiště někdy odnášínaše oblečení, proto se přimlouváme zavhodné a počasí odpovídající oblečení, nakteré nemusíme až tolik dávat pozor. Při zá-jmových činnostech rozvíjíme naše osob-nosti a individuální dovednosti. Každý z násje šikovnější na něco jiného, navzájem se od

Mic

hal P

utn

a 3

.B Org

aniz

ace

akce

Jar

ní s

bûr

Zuzana Pohlová 4.A

Tom

á‰ B

artá

k 8.

A



sebe učíme a snažíme se být dobrá a tole-rantní parta. Věnujeme se i přípravě na vy-učování – jde o zábavné procvičování učivaformou didaktických her, rozvoj paměti,znalostí, ověřování a upevňování poznatkův praxi. Pokud nám rozvrh dovolí, využívámetělocvičnu a pokud je vhodné počasí, taki školní hřiště, kde hrajeme různé míčovéhry, sportujeme a trénujeme. Krásný ba-revný podzim už je za námi, vánoční besídkyjsme také zvládli, koledy zazpívali, cukrovíochutnali, dárečky si předali, jen to dová-dění na sněhu se nám pořád nějak nedaří,tak si sněhuláky zatím malujeme a vyrábímez papíru.

DRUŽINOVÁ VÝZVAPokud třeba máte doma nějaké nevy-

užité hry, knížky, časopisy, hračky, DVDnebo nějaké zbytky a přebytky, ze kterýchse dá cokoliv vyrábět, můžete nám je do-nést, uděláte nám radost. Rády poznávámenové věci, recyklujeme a vymýšlíme zají-mavé výrobky.

ABSOLVENTSKÉ PRÁCELetos jsme jako deváťáci museli zpraco-

vávat absolventské práce. Každý z nás sizvolil do konce září téma a práce jsme ode-

vzdávali 15. prosince. Cílem bylo dlouho-době pracovat samostatně, umět napsatvlastní text, naučit se zpracovávat infor-mace, vyjádřit se v cizím jazyce a praktickyvyužít PC. Témata byla různá, na ty nejlepšíse můžete přijít podívat v únoru do Medi-atéky. (za unavené, vyčerpané

a nadřené deváťáky Zdeňka Kocourková)

LYŽÁK 8. A 9. ANa hory jsme vyjeli minibusem a pobyli

na nich od neděle do pátku. Ubytovaníjsme byli v penzionu Červený Potoka každý den ráno a po obědě jsme jelina sjezdovku Dolní Morava. Sníh byl pouzena sjezdovce, nikde jinde. Nejlepší byly večery, mohli jsme si dělat, co jsme chtěli.Hlavně jsme hráli ping-pong. Ve středujsme se šli podívat na bunkr z 2. světovéválky. Ten den odpoledne jsme byli běžko-vat. Cestu zpátky jsme si zkrátili přes les.Každý krok jsme zapadli po pás do sněhu.

Jméno Téma ZnámkaDostálová Petra Evropská migrační krize 1Hejl Filip Stravovací návyky 3Horký Richard Vývoj obuvi 1Hradil Tomáš Riziko zneužívání návykových látek 3Klímová Aneta Typy bakteriál. a virových onemocnění 2Klučková Lucie Můj sport 2Kocourek Jan Tréninkový plán 2Kocourková Zdeňka Přírodní katastrofy (hurikán) 1Křešťák Jan Sportovní odvětví 1Kříž Marek Výroba elektrické energie 1Kuncová Nikola Parní stroje 1Ondrůšková Adéla Adopce na dálku 1Pavlíček Michal Sportovní odvětví 4Pejřilová Zuzana Hibernace (zimní spánek u živočichů) 1Petráš Vítek Můj sport 2Šulc Marek Historie a vývoj kytar 1Vojtěchovský Martin Bitva u Stalingradu 2Zimanová Daniela Pavel Čech (brněnský ilustrátor) 1Zouhar Mayáš Tréninkový plán 2Zouharová Anežka Lidé lidem – humanitární pomoc 2

Pár lidí s panem učitelem Markusem běž-kovalo zpátky po cestě přes lyžařský svahk autobusu. Celý týden jsme si užili. Kdy-bychom mohli, jeli bychom znovu.

(za účastníky lyžáku Dan Žaluda Radim Švábenský z 8. A)

KDO UŽ NĚKDY VIDĚL LUCKY?Ve středu 13. prosince při konání Vánoč-

ních dílen, nás navštívily Lucky v dopro-vodu pastýřky. Zkontrolovaly, zda je našeškola čistá. Dílny procházely hned několi-krát. To aby setkání s nimi, nikomu ne-uniklo. Podívaly se i do školní družinya tělocvičny. Původ této tradice sahádo dávných dob. Němé, bíle oděné osoby(Lucky) obcházely stavení na vesnicích.Kontrolovaly pořádek, dodržování půstu,neposlušné děti a aby nikdo nedral peříči nepředl. Když někdo zákaz porušil,Lucka ho klepla přes prsty vařečkou. Generace před námi tyto tradice braly jakoběžnou věc. Proč by o ně měla dnešnímládež přijít? Tradice a zvyky jsou pronás důležité, neměli bychom na ně zapo-mínat. Za seznámení s touto tradicí, vdě-číme paní učitelce Kopecké.

(Nikol Putnová, 7. B)

BÁSNICKÁ SOUTĚŽ

BÁSNICKÁ SOUTĚŽ NEBE A PEKLOPrvního kola tradiční básnické soutěže

v tomto školním roce máme za seboua bohužel musíme konstatovat, že účastbyla nejslabší za posledních několik let.Na vině je snad hůře uchopitelné téma,ačkoliv na plakátu jste se mohli nechatinspirovat i konkrétnější náměty, nebože by lenost? Těžko říci, nicméně z tétotentokrát malé hromádky postoupilo doužšího výběru dvanáct prací, o jejichžkonečném pořadí rozhodovala porotasestavená z učitelů prvního i druhéhostupně.

Pět vítězů si můžete přečíst právě natěchto stránkách. Byli po zásluze od-měněni. Za krásné ceny musíme tento-krát poděkovat také Knihovně v Mokré,reps. paní knihovnici Brzobohaté, kteránašim básníkům přinesla bezva věcii poukázky na případnou knižní inspi-raci pro příště.

Nebe a peklo 1. místoElen Čalkovská, 6. A

Co si představíš pod slovemNEBE?

Ráj, co je zbarvený do modra.Myslíš, že tam vezmou

i tebe?Je v tobě dost dobra?

Berou jen duše dobré,co pomáhají, poslouchají,hříchy měly jenom drobné,ty si v nebi nechávají.A co představíš pod slovem

PEKLO?Špínu, teplo, strach,i zvíře by se leklo,a zbyl by jenom prach.

Sem naopak duše beroučerné,

namyšlené, lakomé,ty už budou peklu věrné,ty jsou prostě takové.

Nebíčko a peklíčko 2. místoJulie DrápalováPeklo, peklo, peklíčko,je tam pěkné teplíčko.Čerti spolu karty hrajía pod kotle přikládají.

Nebe, nebe, nebíčkoje to samé peříčko.Svatý Petr u brányvšechny hříšné vyhání.Anděl a čert Uriášvtipem zlepší večer náš.A to v jedné pohádcena letošní Vánoce.

Vendula Novotná 7.B

Lucky na vánoãním tvofiení

Josef Voldfiich 1.A

Lucie Strmisková 7.B


BÁSNICKÁ SOUTĚŽ

Peklo 3. místoEliška Fritscherová, 4. BKdyž se řekne peklo,musí tam být teplo.Topí se tam kamnamaod večera do rána.

Čertíci tam poskakují,pytle duší rozhazují.Všechny velké hříšníky,namočí do polívky.

Nebe a peklo 4. místoŠimon Guňka, 4. B

Na obláčku v nebíčku,sedí parta andělíčků.Písničky si zpívají,křidélkami mávají.

Dole v pekle čertíci,vaří v kotli slepici.Lucifer je pánem pekla,každý čert si před ním

kleká.

Lidi jsou hodní a nebo zlí,však peklo a nebe je roz-

soudí.

LITERÁRNÍ SOUTĚŽE Před Vánocemi bylo odesláno několik

prací na téma „Moje obec, až mi bude tři-cet“ do soutěže, kterou každoročně vyhla-šuje MAS Slavkovské bojiště a v níž lonisoučasní osmáci uspěli. V příštím čísle sedozvíte, jak jsme dopadli letos.

Baví-li vás psát a máte-li rádi historii,bude pro vás jako stvořená nová literárnísoutěž Skrytá paměť Moravy, kterou tímtozveřejňujeme. Je určena pro žáky ve věku12–15 let a téma soutěže je „Století to letí“.Pokud do 31. března přinesete svůj textv rozsahu 1–3 normostran do kabinetu če-ského jazyka, bude vaše práce posouzena,

podrobena korektuře a odeslána organizá-torům soutěže.

Současně připomínáme, že až do začátkučervna se můžete zúčastnit školní Čtenář-ské výzvy. První seznamy už se nám začí-nají scházet. Je potřeba přečíst 10 knih,z nichž každá splňuje jedno z deseti kritérií,které si můžete přečíst na nástěnce u kabi-netu českého jazyka, popř. v minulém čísleŠkolního půlročníku. Ceny budou knižní,před prázdninami tedy ty nejvhodnější.

Pokud chcete při čtení i pomáhat, podí-vejte se na stránky www.ctenipomaha.cz.Po registraci si ve své věkové kategorii vy-berte knížku, přečtěte ji a pak o ní vyplňte

velmi krátký test. Budete-li úspěšní, dosta-nete na svůj účet body, které pak můžetevěnovat vybranému charitativnímu pro-jektu a tím ho podpořit. Pokud ve svémprofilu potvrdíte i účast v soutěži Čtemes Albatrosem, můžete i vyhrát řadu kniha podpořit svoji školu. Testy žáků každéškoly se totiž sčítají. Na konci celoročnísoutěže se body vydělí počtem zapojenýchžáků z dané školy a nevyšší počet vyhrávádocela vysoké finanční částky na nákupknih. Bližší informace na nástěnce kabinetučeského jazyka nebo přímo u vyučujících.

Hezké chvilky nad stránkami ať už připsaní či čtení přeje Jarmila Hořavová

Peklíčko 5. místoKubičíková Viola, 5. A

Toto hřeje, je tu príma, rýma už nás nezajímá.Vířivku tu taky máme,v ní se vždycky ohříváme.

Nachytal ses? To je šprýma, je tu totiž hrozná špína.Pod kotly tu přikládáme, brzy si však šlofík dáme.Andělíčky chceme být, musíme se polepšit!!!

Jarní kolo „V říši snů“A protože času není nikdy dost, můžete už teď přemýšlet a tvořit první po-

kusy k dalšímu kolu, které bude vyhlášeno v květnu, tentokrát na téma „V říšisnů“. Nemusí jít jen o sny, které máme, když se uložíme ke spánku, ale i snyvědomé – naše přání, touhy a představy. Ponořte se tedy do své fantaziea sněte, třeba z toho vyjde krásný text do soutěže. Svoje texty posílejte buďelektronicky na [email protected] nebo noste přímo paní učitelce Hořa-vové do kabinetu českého jazyka a literatury. Krásné snění přejeme.

Lucie Strmisková 7.B

Lucie Strmisková

Nela

Jah

odová

1.A

Tom

á‰ V

intr

7.B

Îivé obrazy – stfiedovûk, 7.A Îivé obrazy – pravûk, 7.A


Zeptejte se na co chcete, ja na co chci odpovim

LÁSKA NA PRVNÍ POHLEDPsal se rok 2010 a malý playboy Jarda se

s kamarády rozhodl, že by chtěli o prázd-ninách zažít pořádné dobrodružství. A takv létě vyrazili na tábor. Po příjezdu jimvšak při pohledu na hnijící chatky, zrezi-vělé záchodky a zatažené nebe celkemrychle opadlo původní nadšení. Nicméněbylo tam něco, co mu vykouzlilo úsměv natváři. Nebo spíš někdo. Jmenovala se Kar-lička a byla krásná jako slunce. Nemohl sena ni vynadívat. Byl z ní úplně vedle. Celédny se pak jenom snažil vymyslet způsob,jak ji oslovit. Jak se s ní jen dát do řeči.Zhruba za týden si řekl a dost. Sebralvšechnu odvahu, přišel k ní a řekl: „Ahoj,Karličko“. A ona mu plivla do obličeje.Zkrátka byla to láska na první pohled.Potom se jí zeptal: „Jak se máš?“ A ona mudala háka na bradu. Potom, co se probralna ošetřovně, mu bylo jasné, že je zamilo-vaný, že každá minuta bez Karličky budenaprosté utrpení a že to bude láska nacelý život.

(Jaromír Kolář, 7. A)

ÚSPĚCH LUCKY STRMISKOVÉ ZE 7. BMožná někteří z vás zaznamenali plakáty

k soutěži Jížní Morava čte – Příběhy méhokraje. Několik žáků si všimlo a zúčastnilose a úspěch na sebe nenechal čekat.V rámci prvního kola, které vyhodnocujímístní knihovny, uspěly z naší školy AdélaMeluzínová z osmičky a Nicol Putnováa Lucie Strmisková ze 7. B. A právě Lucka seprobojovala do krajského kola, kde obsa-dila druhé místo. Během slavnostního ve-čera jí byly předány ceny a Lucka si užilasvoji chvilku slávy. Lucko, gratulujeme!

Její práci si můžete přečíst právě teď:

I VĚC MÁ SVŮJ PŘÍBĚHAhoj, jsem stůl. Ano, obyčejný stůl. Měli

byste však poznat minulost i zdánlivě oby-čejných věcí. Býval jsem známým, ohrom-ným a silným dubem, který vydrží každoubouři, silný vítr a při povodních se dál jistětyčí nad vytopeným krajem. Na jaře jsemkvetl, v létě se zelenal a poskytoval stín, napodzim mé listy hrály všemi barvami.

Jednou z největších a dlouho očekáva-ných novinek je náš nový pan ředitel,Mgr. Tomáš Pětivlas, Ph,D. Vyzpovídali hožáci 6.A. • Chtěl jste být už od malička učitelem?

„To určitě ne, napřed námořník a pakdlouho zubař.“• Proč jste si zrovna vybral ZŠ Mokrá?

„Trénoval jsem děti z Mokré v Podolív basketbalovém klubu a odsud je to užkousek.“

• Proč jste se rozhodl učitzrovna tělocvik a zeměpis?„Za tím stojí láska ke sportu

a cestování.“• Jaké je to být ředitelem?

„Náročné, pořád se učím, doufám, že mi tady všichni po-mohou – učitelé, žáci a nepe-dagogičtí zaměstnanci, beznich by to bylo nemožné tutopráci zvládat.“• Co jste dělal předtím, než jste nastoupil

sem na školu?„Učil jsem na vysoké škole, moji žáci jsou

např. vaši učitelé Mgr. Markus a Mgr.Urban.“• Co se vám u nás ve škole líbí?

„Líbí se mi tak moc, že jsem se do Mokréi přestěhoval.“• Čím jste chtěl být jako malý?

„Námořník a pak jsem zjistil, že mi tohoupání na moři nedělá dobře.“• Jaký byl váš neoblíbený předmět ve

škole?„Fyzika“

• Dostával jste ve škole poznámky?„Ano, hlavně v první třídě, pak už ne.“

• Jakou máte oblíbenou barvu?„Modrou.“

• Jaké je vaše oblíbené jídlo?„Mám rád ryby a zvěřinu.“

• Jaká je vaše oblíbená knížka?„Wilbur Smith – Řeka bohů“

• Máte nějaký oblíbený film?„Účastníci zájezdu, režie Jiří Vejdělek“

ROZHOVOR S MGR. TOMÁŠEM PĚTIVLASEM, PH.D., ŘEDITELEM ŠKOLY• Umíte nějaký cizí jazyk?

„Domluvím se anglicky a ně-mecky, výborně umím ruskya slovensky.“• Máte nějaký tajný sen? (Jaký?)

„Ano, trénovat basketbalovoureprezentaci České republiky.“• Kolik je vám let?

„48“• Máte děti ? A kolik?

„Mám tři holky, 16, 12 a 1,5roku.“• Jak dlouho trénujete basketbal?

„Dlouho, už to bude třicet let, mám nej-vyšší vzdělání a trénoval jsem profesi-onálně družstva žen i mužů v nejvyššísoutěži, nyní jsem v Podolí a vedu 2. ligumužů, u nás v Mokré přípravku v rámciSportíka.“• Jaký je váš nejoblíbenější sport?

„Kromě basketbalu je to beach volejbal,cyklistika, plavání a badminton.“• Jaké máte koníčky?

„Rád houbařím, sportuji, co zdraví do-volí, hodně mého času spolkne basketbala mé tři dcery.“• Kde nejdále jste byl v zahraničí?

„Jezero Bajkal a město Irkutsk – to jev asijské části Ruska.“

Zdravíme bývalého pana ředitele Jo-sefa Palíka, který si užívá zaslouženéhodůchodu a občas se na nás přijede po-dívat. Jestlipak mu naše škola aspoňobčas chybí?

napsali naši

A v zimě odpočíval s ostatními stromy. Aleteď hezky od začátku.

Nejdřív byla všude kolem mě tma. Tma,tma a zase jen tma. Myslel jsem, že je tovše, co kdy uvidím. Najednou se ale kolemmě všechno rozsvítilo. Slunce, tmavá,úrodná půda, krásné modré nebe a slu-neční paprsky prohřívající moje malinkélístky. V tu chvíli jsem si myslel, že jsemv ráji. Kolem mě stálo mnoho velkýchstromů. Byly tak mohutné a já takovýprcek, který ještě nestihl ani pořádně za-kořenit. Také jsem slyšel, že jsem vyrostlmoc pozdě, že nepřežiju zimu. Co je to tazima? To jsem vědět nemohl. Ale tušil jsem,že ostatní stromy mají pravdu.

Za pár týdnů se začalo ochlazovat. Sicejsem měl kořeny už hezky hluboko v zemi,ale nebyl jsem dost velký na to, abych seuložil k zimnímu spánku. Některé stromyshodily listí a poskytly mně tak teplou při-krývku. A pak nastalo dlouhé ticho...

Probudil jsem se. Zase jsem cítil slunečnípaprsky a teplý vzduch. První, co jsem usly-šel, byly jiné stromy, jak si povídají o něja-

Smysl pro humor mnohým z vás rozhodně nechybí… (práce VkO)

Ná‰ nov˘ pan fieditel

Pan fieditel s rodinou


napsali naši

kém statečném stromku a malém zázraku.Došlo mi, že tím stromkem jsem já. Přežiljsem svoji první zimu.

Tak roky plynuly a já vyrost do sílya výšky. Dozvěděl jsem se i něco o svémokolí. Třeba že na cestě přede mnou chodírodiny s dětmi v létě i v zimě na procházky,že tu všude kolem pobíhá lesní zvěř a oku-suje nízké větvičky stromků. A taky jsem sedozvěděl, co se děje se starými stromy. Po-řežou je a odvezou někam pryč. Co se s nimistane potom, jsem objevil až mnohem poz-ději. Děsil jsem se ale představy, že taktodopadnu i já.

Zase se blížil podzim a já musel vymalo-vat svoje listy do všech možných barev.Chodilo kolem mě hodně dětí, tak jsem sekvůli nim snažil. Pod mou korunu postavililavičku a stolek a také jakousi informačníceduli, na které stálo „U Lavičky“. Docela semi to líbilo.

Roky plynuly dál jako voda a já rostla sílil. Taky jsem se musel dívat, jak lidé od-vážejí mé přátele pryč a místo nich stavídomy. Miloval jsem, když v létě lezly pomých rozložitých větvích děti, skákalyz jedné na druhou a dováděly v mé koruně.Byl jsem tak šťastný.

Některá léta však byla velmi deštivá. Tojsem neměl rád. Vznikaly povodně a vypla-vovaly domy. Lidem nezbývalo než vylézt nastromy a čekat na záchranu a až voda us-toupí. Léta jdou dál. Kolem mě vyrostlynové generace stromů, po mých větvíchlezou děti dětí těch, kteří v mém stínu od-počívali snad před sto lety. Vše však jednoukončí a i já se dočkal svého posledníhodne. Na modré obloze hřálo slunce, ptácištěbetali v mé staré koruně. Pokáceli mě.Nařezali na kusy a udělali ze mě stůl, kterýsi u stolaře objednala jedna rodina. A já tuteď stojím v jejich kuchyni už druhou lid-skou generaci a vyprávím vám svůj příběh,příběh jednoho stromu. Ale mohl bych vy-právět daleko více příběhů, příběhů kraje,ve kterém jsem vyrostl, příběhů lidí, kteříu mě sedávali, jedli, hádali se, povídali si,plakali i se smáli...

Víte, proč jsem vám ale vyprávěl zrovnatento příběh? Abyste si uvědomili, že každávěc je něčím zvláštní, že má svou minulost,svůj vlastní příběh.

RECEPT NA PŘÁTELSTVÍDLE JULIE ŽENOŽIČKOVÉ (8. A)

„Přátelé jsou jako hvězdy. Nevidíš jepořád, ale přesto víš, že existují.“

(L. N. Tolstoj)Když měla moje kamarádka narozeniny,

přesně tento citát jsem jí napsala na tričko,proto ho mám moc ráda. Díky němu si vždyvzpomenu na svou kamarádku a vybaví semi naše společné zážitky a vzpomínky.Hodně lidí si myslí, že přátelé nám k ničemunejsou. Je tomu ale tak? Já osobně si to ne-myslím, protože vždy, když potřebuji s něčímporadit, nebo si jen chci s někým popovídat,zajdu za svými kamarádkami, protože vím, žemě pochopí a nikdy neodmítnou.

Jak vlastně takový ideální přítel vypadá?Určitě nemusí mít dokonalou postavu,rovné zuby a drahé značkové oblečení. Natom totiž vůbec nezáleží. Záleží jen na tom,jak se chová a jestli je to opravdový přítel.Je samozřejmé, že by měl být ochotný, la-skavý, chápavý. Ale ani přítel nemůže mítjen dobré vlastnosti, protože to by nebylčlověk. Každý se občas naštve nebo urazí.I to je v přátelství důležité. Klidně ať se ka-marádky pohádají, ale pokud si věří a majíse rády, měly by si umět odpustit. Pokud tototiž dokáží, je to důkaz toho, že majíopravdové přátelství.

Tato doba je zvláštní. Všichni mají face-book a když někdo nemá, tak jako třeba já,jako by neexistoval. A co jsou vlastně „přá-telé“ na facebooku? Na to, aby ti dali likena fotku? Upřímně si myslím, že to takněkdy je. Zajímalo by mě, kolik takových„přátel“ by ale pomohlo, když byste to po-třebovali. Kvůli tomu, že nemám facebook,se nějaké věci dovídám později a hodnělidí si o mně často myslí, že jsem divná, alemně to je jedno. Nemyslím si, že by mi něcochybělo jen proto, že nemám facebook,jsem spokojená i tak.

(...)Na závěr bych jen chtěla říct, že kama-

rádů bychom si měli vážit a uvědomit si, žejsou skoro nejdůležitější osoby v každémlidském životě. Díky nim se totiž můžemepoučit ze svých chyb a i když třeba někdočeká na svého pravého kamaráda celýživot, věřím a doufám, že každý toho svéhojednou najde. (redakčně zkráceno)

RECEPT NA PŘÁTELSTVÍ PODLEADÉLY MELUZÍNOVÉ Z 8. A

Když mi někdo řekne, že má přes 1000přátel na Facebooku, chce se mi smát, alezároveň brečet. Jsme jedna z prvních gene-rací, která už bez sociálních sítí a moderníchtechnologii nedokáže žít. Je to smutné. Dřívse kluci porvali a za den, dva se usmířili. Ne-snažím se tvrdit, že to bylo taky správné, aleaspoň se neproklínali každý z jedné sítě nadruhou. Mám ráda lidi, kteří nejsou závislína mobilech, internetu, a nesmyslných vi-deohrách. Možná proto své pravé kamarádyzvládnu spočítat na jedné ruce.

Mí kamarádi to mají těžké. Jsem ten typčlověka, který si nerozumí se všemi. Potře-buji kamarády kteří mají rádi knihy a jes nimi nekončící sranda. Vadilo by mi,kdyby mi kamarádi lhali a snažili se měnějak změnit. Například mi vymezovat po-myslný okruh povolených lidí. Nepotřebujihromady kamarádů. Stačí mi jen jeden, tenopravdový. Opravdovost najdu v problé-mových situacích.

(...)Podle mě je každý člověk originál. Může

se sice lišit jen drobnostmi, ale rozhodněnejsou dva stejní lidé. Mí kamarádi jsoulehce odlišní a mají sem tam nějaké chyby.Stojí ale při mně, když je mi nejhůř i nejlíp.Vždy je ráda vidím a v tu chvíli jsemšťastná. (redakčně zkráceno)

RECEPT NA PŘÁTELSTVÍPODLE ELIŠKY RŮŽIČKOVÉ (8. A)

Co to vlastně je přátelství? Přátelství jeněco nehmotného, co však můžeme mít.Přátelství je určitý vztah mezi lidmi. Přáteléjsou pro někoho v životě důležití, někdo jespíše samotář.

Někdo získává přátele snadno, někdoobtížněji. Neměli bychom si je získávatuplácením, ale dobrým chováním. Při zí-skávání přátelství bychom měli být samisebou a neměli bychom se přetvařovat.

Přítel by měl mít především dobré vlast-nosti. Měl by být milý, hodný, měl by mi po-máhat v nouzi, měl by se mě zastatv některých situacích, měl by mít smysl prohumor. Měly by ho bavit podobné aktivitya sporty a měl by se mnou trávit volný čas.Neměl by mi lhát hlavně v důležitých vě-cech a měl by se ozvat, když by mu na mněněco vadilo. Měl by mít své vlastní názorya neměl by se v nich nechat ovlivňovatokolím.

V našem věku se spoustu lidí mění. Ně-kteří k lepšímu, někteří k horšímu. Příčinouje puberta. Já a moji vrstevníci si ze sebeděláme legraci, občas naschvály, všemu sesmějeme, i věcem, které by nám normálněnepřišly zábavné. Někdy se také pohádámekvůli maličkostem, avšak se zase usmíříme.Častokrát se necháme ovlivnit ostatnímia vezeme se tzv. se stádem. Mnoho z násse chová egoisticky a říká o sobě, že jsounejlepší, ale myslí to jen z legrace.

(...),,Přítel je ten, kdo zůstává, když všichni

odcházejí,“zní citát od L. N. Tolstého, kterýjsem si přečetla a souhlasím s ním. Někdys vámi zůstane totiž jen pravý přítel a tohobychom si měli vážit.

(redakčně zkráceno)

VÁNOCE U NÁS DOMA(subjektivně zabarvený popis)Jak vypadají Vánoce u nás doma? Vánoce

pro mě začínají prvním prosincem, a toproto, že nastává dlouhé odpočítávání dnůdo 24. prosince, tedy Štědrého dne. K zemise snášejí první vločky, začínají se tvořitdlouhé fronty, na trzích voní pečené kaš-tany a trdelníky a lidé jsou čím dál víc ner-vózní, co nadělí svým blízkým podstromeček.

Maminky však snášejí čas vánoční nej-hůře. Práce, vánoční úklid, který se zinten-zivňuje každým dnem, pečení cukroví,dekorace atd., to vše leží na jejich bedrech.Malé děti mají taky spoustu starostí. Co asidostanu od Ježíška? Jejich radostné oči po-zorují každý den okno, zda si jejich dopisuž Ježišek odnesl.

Vánoční procházky jsou krásnou tradicí.Večer se brzy stmívá, a proto jdou všudevidět vánoční světýlka, která vypadají jakoobloha posetá hvězdami Z dáli slyšíme vá-noční koledy. Na trzích voní cukroví, svíčkya teplý svařák, který nejlépe zabírá na le-dové ruce.

Nejočekávanějším dnem je však Štědrý


NAPSALI NAŠI

den. Od rána vládne krásná nálada. V tele-vizi pouštějí vánoční pohádky, které jsounejoblíbenější mezi dětmi Lidé na posledníchvíli balí dárky do balicích papírů. Pocelém domě voní smažený kapr a cukroví.Stromeček svítí a překypuje vánočnímiozdobami. Všichni s napětím a nastraže-nýma ušima čekají až zazvoní zvoneček.

Vánoce jsou krásné období. Atmosféra jeze začátku trochu hektická, ale postupněse mění v radostnou a plnou očekávání. NaVánocích je nejkrásnější čas strávený s ro-dinou a blízkými. Lidé se scházejí a vzpo-mínají na staré časy.

Adéla Ondrůšková, 9. A

RECEPT NA PŘÁTELSTVÍPODLE MATYÁŠE VESELÉHO Z 8. A

Kdo je přítel? Přítel je někdo, ke komumůžeš přijít a on ti pomůže, někdo komuse můžeš svěřit, někdo komu můžeš důvě-řovat. Přítel je ten, kdo zůstává, kdyžvšichni odcházejí. Je dobré mít někoho ta-kového.

Jaký by měl být správný přítel? Správnýpřítel nemusí být přesně podle tvých před-stav, ty můžeš být klidný, zatímco kamarádmůže být ,, třeštidlo“. Můžete mít různé ná-zory na různé věci. Můžete být od sebe da-leko, hrát sporty, různé hry, ale pořád je totvůj přítel, na kterého se můžeš spoleh-nout, věřit mu, svěřit se mu. Takového ka-maráda můžete mít do konce tvých dnů,nebo s tebou bude dlouho a pomůže tiv tvých špatných časech. Ale pokud je natebe zlý, vydírá tě, mlátí, okrádá, tak to neníkamarád, ale pijavice. Takového ,,kama-ráda“ poslat pryč, nebavit se s ním, nestý-kat se s ním, prostě ho nechat jít.

(...)Jsem rád, že mám přátele, na které se

můžu spolehnout, svěřit se, jsem rád, že ses nimi můžu setkat a trávit s nimi čas. Fa-lešný přítel je horší než nepřítel, protoženepříteli se vyhýbáš, kdežto příteli věříš.

(L. N. Tolstoj)(redakčně zkráceno)

VÁNOCE U NÁS DOMA(subjektivně zabarvený popis)Konečně jsou tu zase Vánoce, nejkrás-

nější svátky, svátky klidu a míru. Přicházejíruku v ruce s mrazivým bílým obdobím. To,že nastává tento čas, poznáme, když mra-zivý vítr sundá stromům jejich podzimníkabát a odvane ze světa všechny barvy.Lidé ale začnou věšet světýlka a vánočníozdoby, a tak je zase všechno veselejší.

V tuto dobu obvykle chodím nasoukanáv teplé zimní bundě, aby mě chránila předchladným počasím. Na hlavě nosím nara-ženou čepici, na krku omotanou šálu a narukách teplé rukavice. I tak si ale vždy šti-plavý mráz najde to místo za mým krkem.

Když jsem v pohodlí domova, zalezu poddeku s teplým čajem a vzpomínám na to,jak jsem se prodírala v davu lidí a sháněladárky pro svoje blízké. Vzpomínám, jak na

náměstí svítil vánoční strom, celý nazdo-bený, a jak atmosféru doplňovala vůněsvařáku. V ulicích se scházeli lidé u vánoč-ního punče a probírali svoje plány.

Je to krásný pocit užívat si vánoční po-hody a čekat na Ježíška. Nejkrásnější je če-kání v kruhu rodiny, nejlépe u pečenícukroví a poslouchání koled. Pár dní předŠtědrým večerem je už za námi všechenshon a jen si užíváme našich oblíbenýchpohádek a vánočních komedií.

Před 24. prosincem mě vždy čeká dlouhánoc. Už se totiž těším, jak nazdobíme vá-noční strom a vytáhneme napečené cu-kroví. Půst už u nás nikdo nedrží. Ačkoliv setedy obvykle moc nevyspím, ráno vyskočímz postele celá natěšená a plná vánoční ná-lady. Celý den u nás panuje neskutečná po-hoda, jen někdy příprava kapra dávárodičům trochu zabrat. A když padne tma,přijde čas na sváteční večeři.

Na Štědrý den vždy prožíváme kouzelnývečer plný překvapení. Každý nedočkavěrozbaluje svoje dárky a já si uvědomuji, žetyto skvělé chvíle prožíváme opravdu jenjednou do roka. A tak si vychutnávám teplokrbu, vůni svíček a vstřebávám tu nekoneč-nou pohodu.

Vždy také dostanu spoustu báječnýchvěcí, ale nejkrásnější dárek a překvapenípro mě je, když nám na okna začnou padatbílé vločky a obnažená krajina se zahalípod bílou přikrývku. Sníh je pro mě kou-zelná záležitost, velice si ho cením, protoževe mně vyvolává krásné vzpomínky nadobu, kdy ho ještě bylo dost. A když sníhopravdu napadne, čeká mě úžasné prožitívánočních prázdnin.

Petra Dostálová, 9. A

HVĚZDAUž zdobíme stromeček,pod ním bude dáreček.Ozdobíme hvězdičkou,hvězdou zlatou, maličkou.Děti už se chystají,na zázraky čekají.Na stromečku hvězda svítíjako krásné zlaté kvítí.Děti už si říkaj: Bezva,že rozsvítí se nová hvězda.Když si dárek rozbalí,hvězda svítí zpovzdálí.

Lucie Pressfreundová, Michaela Civínová, Dominika Lévardiová, 4. B

KDYBYCH BYL/A…Žáci sedmých ročníků se valnou část

hodin slohového vyučování zabývají cha-rakteristikou osob, a tak se zamýšlejí i nadtím, jací sami jsou. Posuď k čemu se přirov-nali a proč. Čím byste byli vy?

Kdybych byl budovou, byl bych atomovýkryt, protože bych chránil lidi a protože serád držím při zemi. (Ondřej Blatný) … Kdy-bych byl stromem, byl bych třešeň, protožekdyž jsem se narodil, rodiče takový stromzasadili. (Matyáš Essender) … Kdybych bylbudovou, byl bych mrakodrap, protože

bych měl o všem přehled. (Tomáš Vítek) …Kdybych byl strom, byl bych velkým a vy-sokým dubem, abych se rozhlížel po okolía nevyvrátila mě kdejaká vichřice. (OndřejVrážel) … Kdybych byl strom, byla bychjedle, protože by si mě někdo vzal domůjako vánoční stromeček. (Nicol Putnová) …Kdybych byla budova, byla bych nemoc-nice, protože se tam zachraňují životy. (Mo-nika Šlampová) … Kdybych byla písní, bylabych relaxační hudbou, protože bych lidempomáhala od stresu. (Kateřina Kopecká) …Kdybych byla budovou, byla bych rodin-ným domem, protože by v něm bydlela ro-dina, která se má ráda. (Beata Poláčková)… Kdybych byla budovou, byla bych porod-nice, protože se tam rodí nový život. (LucieStrmisková) … Kdybych byl barvou, bylbych modrou, protože mám rád vodu, řekya moře. (Michal Kos)

ZDRAVÍ 6.BZdravé je jíst zeleninu,zdravý je čerstvý vzduch,nežít zdravě podstoupil bychradši 10 muk.

Lukáš KotulánZdraví je super,zdraví je nej,když máš zdraví,je ti hej!

Marie ŠebestováZdraví je vzácné,tak si ho važ. Svoje zdraví si hlídej,rizika zvaž.

Amálie IrajnováKdyž jsme zdraví,život nás baví,přes den se budu smáta v noci budu spát.

Lea IrajnováMusíme jíst zdravě, aby nám bylo hravě. Dopoledne jdu sportovata odpoledne si budu hrát.

Adéla NeveseláNa oběd zeleninu,ovoce na svačinu.Život nás baví,když jsme zdraví.

Pája Piknová

Monik

a ·la

mpová

7.B


školní ples

V předvánočním čase, ve čtvrtek 22. pro-since 2017 se v Kulturním domě Horákovkonal již po páté žákovský ples. Ples zahá-jilo vystoupení gymnastek naší školy. Vel-kým zážitkem byla ukázka standardnícha latinskoamerických tanců. Svou kreativnístránku jste mohli projevit ve fotokoutku.Celým večerem nás prováděli moderátořiKatka Pohlová a Tomáš Vítek. Po páté jsmesi zatančili s Pájou Hlučkovou, teď už svě-řenkyní tanečního studia Schola Artist.Byla připravena i bohatá tombola. Žáci,které nepotkalo štěstí v tombole, nemuselibýt smutní, všechny čekala krásná cenaútěchy. Celý večer jsme se velmi dobře ba-vili. Pro první stupeň zábava skončila v osmhodin, druhý stupeň si mohl užívat zábavuo hodinu déle. Za přípravu plesu děkujemeparlamenťákům a těšíme se příští rok.

Valerie Adlerová a Kateřina Kopecká ze 7. BNa plese nám vystoupili svěřenci STAR-

LETU sourozenci Nikol a Richard Patočkovise svými tanečními partnery a byla to

opravdu krásná podívaná. Oběma budemedržet pěsti v soutěžích, na které se v tomtozimním čase poctivě připravují.

Nikol (9 let) a Tomáš (8 let) spolu tancují2 roky. Mají vytancovanou nejvyšší možnoutřídu ve své věkové kategorii (třídu C jakv latině, tak ve standardu). Trénují 4x týdněa v sobotu a neděli jezdí na soutěže,vlastně mají jen středu volnou. V roce 2018se chystají mimo jiné na mistrovství v Ně-mecku (v České republice není v jejich vě-kové kategorii mistrovství republiky).

ŽÁKOVSKÝ PLES LESK - BLESK

Richard (14 let) a Liduška (11 let), spolutancují rok. Mají vytancovanou třídu C vestandardu a B v latině, 2. prosince jeli doMariboru na celosvětovou soutěž v latině.Tam postoupili do semifinále, a tím se do-stali do TOP 36 nejlepších párů v České re-publice, což pro ně znamená, že seprobojovali na mistrovství republiky, kterése bude konat 3. února v Praze.

ŽÁKOVSKÝ PARLAMENTZVE VŠECHNY ŽÁKY NAŠÍ ŠKOLY NA♥ VALENTÝNSKÉ TRSÁNÍČKO ♥

ve středu 14. února od 16 hodin v Kulturním domě Horákov

A všem dospělákům připomínáme, abynezapomněli podpořit naši školu svojíúčastí na tradičním, tentokrát tak trochujarním ŠKOLNÍM PLESE 17. března 2018, kdeopět vystoupí se svým předtančením žácidevátého ročníku. To si přece nemůžetenechat ujít.

Akãní kluci LeskBlesk dozor

Richard s taneãní partnerkou

Nikol s taneãním partnerem

Akãní holky

Slu‰elo to v‰em Zpûv – Vánoce na míru Gentlemani nevymfieli


anketa

události

• Přihlásil ses někdy sám do své EŽK? NE: 39ANO: 172

• Odkud se nejčastěji přihlašuješ?A. Ze svého mobilního telefonu? počet: 61B. Ze svého počítače? počet: 88C. Odjinud počet: 23

• Jak často se přihlašuješ do své EŽK?A. Téměř každý den počet: 35B. Alespoň jednou za týden počet: 71C. Méně často počet: 66

• Jak často si myslíš, že se přihlašují tví rodiče?A. Téměř každý den počet: 130B. Alespoň jednou za týden počet: 61C. Méně často počet: 20

• Prohlížíš si někdy EŽK s rodiči/rodičem?NE: 63

ANO: 148

Mléko do škol• Krabičku školního mléka:

A. Vypiješ ve škole počet: 91B. Vypiješ doma počet: 31C. Dáš ve škole kamarádovi počet: 35D. Vezmeš někomu domů počet: 43E. Si nevezmeš počet: 11

Šatny x skříňky• Považuješ školní šatny za dostačující?

ANO: 40NE: 171

• Chtěl/a bys raději školní skříňky:ANO: 169NE: 42

Žáci 1.–3. tříd odpovídali jen na část týkající se školního mlékaa šaten. V drtivé většině pijí mléko ve škole. Šatny nepovažují zadostačující a chtěli by raději školní skříňky.

ELEKTRONICKÁ ŽÁKOVSKÁ KNÍŽKARychlé hlasovací šetření do školního časopisu. Počet odpovídajících žáků: 4.–9. třídy 211 (1.–3. třída nemá EŽK)

Dobrý den, hlásíme se z obce Mokráz roku 2033. Strojem času se cestovalo bá-ječně. Náš přepravní prostředek vypadájako moderní letadlo s velkými okny, kterýse během cestování zneviditelní. Cestou dobudoucnosti jsme viděli z okna našeho bu-doucího prezidenta (jméno nesmíme pro-zradit). V roce 2020 jsme zaznamenalivýstavbu obrovské klouzačky, která vedlaz Prahy až do Brna a D1 to nebyla. Pozhruba patnácti minutách jsme dorazili doroku 2033 do cílové stanice – obce Mokrá,která byla pro tento experiment vybránav soutěži v roce 2017.

Nyní stojíme u školy. Je to velice moderníbudeova, která je rozšířena o dvě nejno-vější křídla, ve kterých se nacházejí vý-ukové prostory. Přímo naproti školynajdeme obrovské nákupní centrum sevšemi světovými značkami. Potkáváme lidi,kteří na sobě mají módní hity budoucnosti.Připadáme si tady jako retro postavičky.Posouváme se dál ke Staré Mokré, přednámi se vynořuje věžička honosného, alepřitom moderního kostela, který nahradilpůvodní malou kapličku.

Když popojedeme dál, narazíme nazbrusu novou dálnici, která spojujevšechny místní obce s Brnem. Pro občanyužívající veřejnou dopravu je zde určen zá-sadní zlom ve způsobu přepravy lidí. Místoautobusové zastávky zde stojí jakýsi tunel,do které cestující vcházejí a mizí. Na dotaznám jeden ze zdejších obyvatel vysvětlil, žese jedná o jakýsi druh „teleportu“. Více in-formací nám ovšem nesdělil, neboť byl za-městnán hrou na zařízení připomínajícímnaše telefony.

Naší poslední zastávkou bude zdejšílom. Jaké je ale naše překvapení, když

místo nevábného industriálního prostředíspatříme nádhernou rekreační zónu s jeze-rem uprostřed, plnou zeleně a lidí jezdícíchna kolech a bruslích, či relaxujících na ze-lené trávě ve stínu stromů. Všichni vypadajíšťastně a spokojeně.

Ani se nám odtud nechce, ale už je časvrátit se zpět do naší přítomnosti.

Hezký zbytek večera Vám přeje repor-térka

Anežka Zouharová, 9. AZákladní škola Mokrá

MOJE OBEC, AŽ MI BUDE TŘICETMilý deníčku, dneska je mi třicet. Připa-

dám si docela trapně, že si píšu deníčekv tomto věku, ale alespoň po mně zbydenějaká památka a moji potomci si to budoumoci přečíst. Vzpomínám na to, když mibylo třináct... je to už 17 let. Je to celkemdlouhá doba a musím uznat, že se tohohodně změnilo.

Tak třeba to, že obec Mokrá-Horákov užnení žádná obec, ale městská část Brno-Mokrá-Horákov. Moc se mi to nelíbí, pro-tože už to není to klidné místo, kterýmMokrá bývala v mém dětství. Lesy se vyká-cely a místo nich zde stojí velký obchodnídům a místo polí uvidíme jen panelákya bytové domy. Všude kolem létají auta,tramvaje a trolejbusy, pohybují se tisícelidí. Základní škola, do které jsem chodila,je také úplně jiná. Přestavěli ji na nějakoutovárnu, která vyrábí náhradní díly do lé-tajících aut. Mimochodem ta tady taky předsedmnácti lety nebyla. Ale to, co se mi líbí,je to, že když auta létají, není dolik doprav-ních kolon a auta jsou poháněna elektric-kou energií, takže ani neznečišťují vzduch.

MOJE OBEC, AŽ MI BUDE TŘICET - REPORTÁŽAle něco zůstalo přece jen při starém.

Sousedé se pořád znají a povětšinou jsoui přáteli. Také se zlepšilo to, že se lidé vícenerespektují. Nemyslím tím jen to, že dětimají více úcty k dospělému, ale také to, žeuž téměř nenarazíte na rasismus a xenofo-bii, a za to jsem opravdu ráda. Války užskoro vymizely, protože lidé si naštěstíuvědomili, že radši budou žít v poklidua míru, než v nejistotě, chudobě, strachuz válek. Čím dál tím víc je běžnější posílatpeníze do Afriky a musím říct, že se tamdíky tomu situace mnohem zlepšila.

Tato doba je opravdu zvláštní. Všudesamé technologie a nejmodernější stroje.Moc ráda bych se vrátila do doby, kdy mibylo 13. Byla to ta nejkrásnější doba v mémživotě, doba, na kterou nikdy nezapomenu.

Julie Ženožičková, 8. AZákladní škola Mokrá

MOJE OBEC, AŽ MI BUDE TŘICETPíše se rok 2033. Už je jiná doba, než byla

před patnácti lety. Lidská populace stáleroste, a proto je potřeba neustále zvětšo-vat obytné zóny.

Kdysi jsem bydlela v obci jménemMokrá-Horákov. Tehdy to ještě byla samo-statná obec a ne součást Brna, stejně jakookolní vesnice. Nebyla tam žádná pod-zemní doprava a staré silnice nebyly zbou-rány a zastavěny novými obytnými domy.Nás starý rodinný dům je jeden z mála,který tam zůstal. Všechno musí býtúsporné a efektní, a tak i Mokrá byla pře-budována na obytnou supermoderní zónu,kam se má vejí co nejvíce lidí.

Díky inovativním nápadům architektů setu žije stále dobře, ale není to už jako dřív.


události

Vztahy mezi lidmi se vytrácejí. Neexistujenic víc než doma a v práci. Všechno jepřesně vyhraněné, aby to fungovalo –městské centrum, obytné zóny, odpočin-kové zóny, les. Všichni se pohybujemev těchto faktorech a v podzemí. Není místo,kde by se lidé opravdu „potkávali“. Ves-nická atmosféra je tatam.

Všechno teď perfektně funguje,a le je tovůbec změna k lepšímu? Lidé se navzájemneznají, začínají se chovat jako roboti. Ač-koliv světová populace roste, civilizovaný„lidský“ svět vymírá.

Má obec už není tím, co bývala, ale mojevzpomínky na ni nezmizely. Stále přežívajís tím starým domem.

Petra Dostálová, 9. AZákladní škola Mokrá

MOJE OBEC, AŽ MI BUDE 30 LET„Cink,“ zazvonil Tomovi telefon. Čte:

„Dnes jsou Vánoce. Objednat dárky!“ Upo-mínka ho přiměla vzít nejmodernějšíMackbook a zadat heslo k vyhledávání„dárky“. Jeden mu po chvíli padne do oka.Je to drahý šperk s rudým, velkým rubí-nem. Koukne na cenu a bez váhání ho ob-jedná. Stejně tak i další dárky. Během pársekund k jeho domu přiletí dron s balíkema platebním terminálem. Tom zaplatí a jdedárky zabalit. Balíčky uloží pod hologramvánočního stromečku a za okny si pro-mítne romantickou chumelenici. Sám prosebe si potichu zašeptá: „Škoda toho glo-

bálního oteplování, už léta jsem nevidělpravý, bílý snih.“ Zavolá své rodině, aby sek němu teleportovali, že už je dlouho ne-viděl, ať už si odpočinou od toho nudnéhoMarsu.

Po setkání s rodinou a nezbytnému pro-jití novinek na novodobých facebookovýchúčtech si předali dárky. Tom jich dostalnejvíce, přesto nebyl šťastný. Stále přemý-šlel, co mu chybí. „Mám nejmodernější te-lefon, luxusní vilu, manželku a hromadupeněz,“ uvažoval Tom, „ale stejně to neníono.“ V tom jeho myšlenky přerušil zvláštníšramot ze sklepa. Tom sešel po schodecha pro jistotu si s sebou vzal baterku. Upro-střed sklepa stál prazvláští přístroj, z kterése právě soukal člověk. Tom se trochu lekl,ale opatrně se zeptal, kdo neznámý je.„Jsem Martin z roku 2017.“ „My ale mámerok 2035,“ upozornil Tom. Martinovi spadlabrada údivem. Když se vzpamatoval, zeptalse Toma, co právě dělá. „Právě slavíme Vá-noce. Já ale pořád nejsem šťastný. Nemájížádné kouzlo, jen si předáme dárky a ho-tovo. Moje rodina už se vrátila zpět naMars.“ „Tak se třeba uvidíte na Silvestra,“snaží se Martin Toma uklidnit. „Na Sil-vestra? Co to je?“ diví se Tom. A tak se Mar-tin dovídá, že v roce 2035 už lidé neslavížádné svátky, nemájí důvod se spolu sejít,povídat si a třeba udržovat nějaké starétradice. Uvědomí si, že musí pomoci. Se-dnou si s Tomem ke stolu a Martin vyprávío všech svátcích a tradicích, na které si jenvzpomene. Nejbližší je právě ten Silvestr.

Prožijí ho spolu a Martin pomůže Tomovizorganizovat silvestrovskou oslavu a onmu zase na oplátku pomůže s opravou ča-soprostorového teleportéru.

O šest dní později...„Musíme objednat petardy a ohňo-

stroje,“ připomněl Martin. Tom museldlouho pátrat, než našel shop s takovýmipřežitky. Námaha se ale vyplatila. Spo-lečný poslední večer roku 2035 byl pro obanezapomenutelný. Byl to také jejich po-slední společný večer. Martin se po půl-noci vydal do sklepa, aby se vrátil do svédoby. Na rozloučenou Toma prosil: „Zkusvšechny svátk a zvyklosti, o kterých jsemti vyprávěl rozšířit, teprve potom budetezase šťastní. Když spolu lidé nic nesdílí,nepomůže jim ani nejmodernější tech-nika.“ „Děkuji. A vem si na památku tohle,“loučil se Toma podával Martinovi svoji per-petum-mobile-svítilnu. Martin poděkoval,vlezl do stroje a zmáčkl tlačítko. A byl tentam.

1. leden 2018Martin svůj příběh vyprávěl známým.

Pověděl ho všem svým přátelům, ale nikdomu nevěřil. Naštvaně strčil ruce do kapes.Co to je? Ta baterka! Byla v kapsy! Držísuper vynález a ke všemu z budoucnosti!Tím se Martin zapsal do dějin světa. A po-učení pro nás? Važte si toho, co máte, udr-žujte svátky a tradice a mějte rádi svéblízké.

Tomáš Vítek, 7. BZákladní škola Mokrá

hádanky aneb horší než záhada hlavolavu

Kdo je to pfied pár lety? Chodbové siluety

Co je to?

âí je to ãást?

âípak je toautogram?


novinky

A kdopak nám do toho odvážně praštilletos? 16. září 2017 si na zámku v Dačicíchřekli ano Ivana Lavičková a Jakub Papež.Vše bylo naplánováno na vysněnou krás-nou venkovní svatbu v zámeckém parku,ovšem počasí celý den nepřálo. Zkrátka novomanželům pršelo štěstí. Pro zvědavéčtenáře máme několik informací ze záku-lisí. Žádost o ruku proběhla ve Vídni na vy-hlídce u zámku Schönbrunn, kam mladýpár vyrazil na vánoční trhy. Vztah trvá už11 let. Svatební hostina klasika – zapékaná

paštika s brusinkami, knedlíčková polévkaa svíčková. A jak svůj svatební den komen-tovala samotná nevěsta, teď už paní Pape-žová? „I přesto, že mě zpočátku mrzela tanepřízeň počasí, tak se svatba a svatebníoslava opravdu vyvedla a velice jsme si tos přáteli a rodinou užili.“ A detaily svatebnínoci? Ty si manželé Papežovi nechají prosebe. A my jim za celou naši školu přejeme,ať se jim na společné cestě životem dařía šťastných 11 společných let si dají ještěmnohokrát.

MARIANAAhoj všichni, tak nás přibylo. Dne 11. října

2017 se nám narodila Marianka. Vážila 3020gramů a měřila 49 cm. Je to takový náš vá-noční dáreček. Roste jako z vody a je tomoc hodná holčička. Všechny moc zdra-víme. Za rodinku paní uč. Jančálková

NOVÉ P. UČITELKY LAVIČKOVÉ JSME SI DLOUHO NEUŽILI ANEB SVATBA PAPEŽE

Jak jste si asi všimli, od začátku tohotoškolního roku už nenastoupila do prácepaní učitelka Caletková. A proč? Ne, nebyloto kvůli její rychle se rozvíjející obezitě, jakby se mohlo před prázdninami zdát, alekvůli tomu, že se na konci října 2017 mělnarodit další člen rodiny.

Píše se neděle, 22. října 2017 a je 3.15hodin. Vyjíždíme do brněnské nemocnicev Bohunicích, kde se nakonec v 11.10 hodinstává z Karmila Jakub Caletka. Měří 0,51 ma váží 3,85 kg (vyjádřeno v jednotkách sou-stavy SI). I když jsme si oba přáli třetího

štíra do party, Kuba se rozhodl vykouknoutna svět o 2 dny dřív, a tak máme váhu. Toale nevadí. Jelikož ho od štíra dělilo prak-ticky jen pár hodin, pro nás je to „skoro -štír“.

Z toho vyplývá, že teď nějakou dobu paníučitelku ve škole, resp. na školních akcích,neuvidíte. Musí se totiž starat o svého prvorozeného synáčka. Pozornému okuvšak neuniklo, že se i přesto paní učitelkavyskytuje ve škole poměrně často. Co na toříct, je to holt srdcařka.

Novopečený otec Peťan

KARMIL

Iva a Jakub PapeÏovi

Jakub Caletka

Mariana Kováãiková

Nicol Putnová 7.B

Katefiina Koecká 7.A


pozdravy z mateřských

PĚTICE UŽÍVAJÍCÍ SI MATEŘSKOU DOVOLENOU VÁS VŠECHNY ZDRAVÍ A PŘEJÍPOHODOVÉ VYKROČENÍ DO DRUHÉHO POLOLETÍ.

Nûmcovi

Caletkovi

·torkovi Minxovi

Janãálkovi


PARLAMENT

Novinář: „Co se tam dělo?“Parlamenťáci: „ Ptali jsme se starosty na to, co nás zajímalo.“Novinář: „Co jste se o starostovi dozvěděli?“Parlamenťáci: „Že už je starostou 8 let. Jeho rodina pochází z Ho-

rákova.Novinář: „Jak velká byla účast?“Parlamenťáci: „Všichni parlamenťáci přišli, takže velká.“Novinář: „Co starosta plánuje nového?“Parlamenťáci: „Mluví se o tom, že by tu mohl být skatepark.“Novinář: „Bude něco nového ve škole?“Parlamenťáci: „Pokud přijdou dotace a nějak to vymyslíme,

budou vybudovány skříňky.“Novinář: „Užili jste si tuto akci?“Parlamenťáci: „Ano, dozvěděli jsme se spoustu nových informací

a moc se nám tam líbilo.“Novinář: „Děkuji za rozhovor.“Parlamenťáci: „Není zač.“

BESEDA PARLAMENŤÁKŮ SE STAROSTOU

26ČLENNÁ PARTIČKA LETOŠNÍCH PARLAMENŤÁKŮ

A ještě jedna náprava chyby z bonusu20. čísla. Omylem se nám v rubrice desítkavýrazných osobností školy posledního de-setiletí smazalo jméno Viktora Heži, kte-rému se za to tímto velice omlouváme. Vyjsme ho ale naštěstí stejně všichni poznali.

Závěrem nám dovolte poodkrýt, na co semůžete těšit v dalším čísle, které, doufám,

opět vyjde. Dozvíte se, jak dopadlo Valen-týnské trsáníčko a jestli ve školním sběrupokoříme zatím nikdy v dějinách nepře-sáhnutou hranici dvaceti tun. Přinesemevám informace z lyžáku sedmáků, Dále sebudete moci dočíst, kam byli přijati devá-ťáci a jak jsme si vedli v soutěžích, kde sechystáme mimimálně zkomplikovat životkonkurenci.

ZÁVĚREMTakže jsme za půlkou a před půlkou. Uží-

vejte života. Mějte se krásně. A pokud bu-dete mít chuť třeba skládat básně,nezapomeňte se s námi o ně podělit. A takése vším dobrým, co nebudete dělat polovi-čatě, ale naplno. Tak ať vás provází sílai během druhého pololetí. Za všechny, kdoza tohle dílo aspoň trochu můžou, se loučí

Jana Kubáňová a Jarmila Hořavová

Žákovský parlament provás během prvního pololetízařídil školní trička, zorgani-zoval sběr starého papírus rekordním výdělkem a takésuper žákovský ples. Bylataké obnovena tradice be-sedy se starostou obceMokrá-Horákov, Alešem Ry-šánkem.

Parlamenťáci: Adéla Neveselá a Leontýna Irajnová, 6. BNovinář: Lucie Matyášová, 6. B

9.A Lucie a ZdeÀka

4.B Dominika a Julie

3.A Patrik a Natálie

6.A Adéla a Lucie 7.A Katefiina a Tereza

5.B Eli‰ka a Krist˘na

5.A Marek a Lucie

6.B Leont˘na a Adéla

Koordinátorky Jana a Petra

3.B Viktorie a Barbora

8.A Julie a Eli‰ka 4.A Jaromír a Zuzana

Celo‰kolní hlasování

7.B Tomá‰ a Vendula

Zpravodaj Mokra 1/2018 mokrŠNeposílej DŮVĚRNÉ FOTKY Neboj se svěřit SE ŠIKANOU. ......

Documents

Transcript of Zpravodaj Mokra 1/2018 mokrŠNeposílej DŮVĚRNÉ FOTKY Neboj se svěřit SE ŠIKANOU. ......