zpravodaj MAS SR - listopad 2010
-
Upload
helena-kujanov8 -
Category
Documents
-
view
222 -
download
0
description
Transcript of zpravodaj MAS SR - listopad 2010
Místní akèní skupina Sdru�ení Rù�e pùsobív na�em regionu ji� sedmým rokem. Za tudobu podpoøila u� témìø stovku projektùobcí, neziskových organizací i podnikatelù.Na�i roli v regionu nevnímáme jen jakodal�í z cestièek penìz z Bruselu na venkov,ale zejména v propojování lidí, kteøí navenkovì �ijí a èasto mají podobné nápadyi elán nìco dìlat a mìnit. Proto je i jednouz podmínek realizace projektù na�ich�adatelù kooperace s jinými organizacemi,návaznost na jiné aktivity èi projekty.Pro dìní a aktivity v na�em regionu sesna�íme získat pomoc a inspiraci i jinde.Proto navazujeme spolupráci s jinýmiMístními akèními skupinami z Èeské republiky (na èeském venkovì jich pùsobívíce ne� stovka), ale komunikujeme i sobdobnými regiony i v zahranièí.Proto�e více hlav více vymyslí i udìlá,navázali jsme spolupráci i s Fakultoumanagementu V�E v Jindøichovì Hradci,která má zájem o spolupráci, zejménakvùli uplatnìní praxí pro své studenty vregionech MAS. Podobnou spolupráci
chceme navázat i fakultami Jihoèeskéuniverzity v Èeských Budìjovicích.Vedle podpory individuálních projektùpøipravujeme také vlastní projekty, kterémají víceménì dopad na celé územíregionu, a které posunují region smìrem,na kterém jsme se v rámci dlouhodobéstrategie dohodli. Pøipravit a realizovattakové projekty je pro jednotlivé subjektys omezenou sférou zájmù a vlivu obtí�né.V leto�ním roce konèíme hned tøi takovéprojekty spolupráce na podporu dal�íhovzdìlávání dospìlých v regionu, napodporu rekonstrukce drobných sakrálníchstaveb a na podporu místního trhu.Doufáme, �e virtuální Venkovská tr�nice(www.venkovskatrznice.eu), jeden z výstupù poslednì jmenovaného projektupøispìje k propojování lidí v regionu a kevzájemné komunikaci.V pøedkládaném zpravodaji Vám pøiblí�ímei dal�í výstupy projektù spolupráce.
Zuzana GuthováMana�erka MAS Sdru�ení Rù�e
(opatøení è.1)
(opatøení è.6)
Sekretariát MAS Sdru�ení Rù�e se bìhemlistopadu pøestìhuje do nových prostor vbudovì radnice mìsta Borovany.Naleznete nás v boèní budovì radnice,bývalém sídle Infocentra mìsta Borovany.
Adresa a ostatní kontakty zústávají stejné:
�i�kovo námìstí 107373 12 Borovany
Tel.: 386 327 055,Email: [email protected]
http://mas.sdruzeniruze.cz
Místní akèní skupina Sdru�ení Rù�e s koncem roku 2010 uzavírá první etapu èerpání finanèních pøestøedkù z Programu rozvojevenkova. Za celé toto období MAS vyhlásila celkem 5 výzev k podávání �ádostí o dotaci z PRV, do kterých bylo pøihlá�eno celkem85 �ádostí. Z tìchto �ádostí bylo 72% úspì�ných. Nejvìt�í zájem mají �adatelé o fichi è. 7 Podmínky pro volný èas a fichi è. 10 Podmínky pro ochranu a rozvoj kulturního dìdictví venkova. Naopak �ádná dotace dosud nebyla èerpána ve fichi è. 3 Konkurenceschopnost zemìdìlství (Pro dal�í výzvy bude tato fiche upravena, tak aby více odpovídala aktuálním potøebámzemìdìlcù). Nejvíce projetkù je realizováno na území mìsta Nové Hrady, Borovany a mìstyse Ledenice (graf è.1).
Asistentka mana�erky MAS Sdru�ení Rù�e� mana�erka kontrol projektù� administrativní kontrola a kontrolapøijatelnosti �ádostí o dotaci
� monitoring realizace projektù� konzultaèní èinnost pro nositeleprojektù
� pøíprava propagaèních materiálù aaktualizace internetových stránek MAS
� mana�erka projektu spolupráce
Na fotografii zleva: Olina Èerná,Zuzana Guthová , Petra Kozáková
Mana�erka MAS Sdru�ení Rù�e� øízení èinnosti sekretariátu MAS� odpovìdnost za realizaci Strategického plánu LEADER� zastupování MAS v jednání vùèi SZIF a dal�ím organizacím� pøíprava a administrace výzev k podávání projektù
Úèetní MAS Sdru�ení Rù�e� vedení úèetnictví organizace� poradenství ve vìcech finanèních pro �adatele� kontrola a potvrzení Hlá�ení o zmìnách �adatelù� kontrola projektù �adatelù pøed podáním �ádosti o platbu
Nové sídlo MAS Sdru�ení Rù�e vedle radnice v Borovanech, v byvalém sídle Infocentra
1 Infrastruktura pro kvalitu vzdìlávání 2 208 402
2 Infrastruktura pro pøed�kolní výchovu 2 685 900
3 Konkurenceschopnost zemìdìlství 0
4 Konkurenceschopnost cestovního ruchu 1 452 995
5 Konkurenceschopnost mikropodnikù 2 100 000
6 Podmínky pro sociální slu�by a zdravotní péèi 1 604 918
7 Podmínky pro volný èas 4 089 107
8 Podmínky pro kultivaci �ivotního prostøedí 2 251 510
9 Podmínky pro ochranu zdraví a majeteku obyvatel 1 279 997
10 Podmínky pro ochranu kulturního dìdictví venkova 3 489 231
Graf è.2: Pøehled finanèních prostøedkù dle typu �adatele
Graf è.1: Pøehled finanèních prostøedkù dle místa realizace projektuTabulka: Pøehled finanèních prostøedkù èerpaných v jednotlivých opatøení
Ko�íkáøský kurz (22.5.2010) 12 úèastníkùVrbové proutí je typický tradiènì pou�ívaný tuzemský materiál. Pøedmìtem výukybylo pletení ko�ù, nù�í a nástin pletení nábytku.
Práce s pedigem (5.6.2010) 12 úèastníkùPedig se získává z tropické rostliny u nás známé jako ratan. Pøedmìtem výukybyly køehèí, pøípadnì ozdobné výrobky.
Vitrá�e (19.6.2010) 12 úèastníkùÚèastníci vyrábìli drobné ozdoby spojováním kouskù barevného skla cínovýmpáskem.
Tapiserie (25.9.2010) 12 úèastníkùTapisérie je zpùsob tkaní v rámu bez pomoci tkalcovského stavu.
Tkaní na stavu (6.11.2010) 12 úèastníkùPodle pou�itého materiálu získáváme tkaním na stavu tkaniny, které lze pou�ítna u�ití odìvu, odìvního doplòku, èi výrobu kobercù.
Figurky z kukuøièného.�ustí , 9:00 16:00Tvárný pøírodní materiál získávaný z obalu kukuøièného klasu,se dá výbornì pou�ít pro výrobu nejrùznìj�ích figurek.
Mìsto Borovany získalo z Programurozvoje venkova dotaci ve vý�i 382 761 Kèna vìt�í otevøení Základní �koly Borovanyveøejnosti a pro rozvoj komunitnch aktivit.Tyto prostøedky byly pøedev�ím vyu�itypro zaji�tìní materiálního zázemí atechnické vybavenosti pro nejrùznìj�ívzdìlávací a øemeslné kurzy. Pro vzdìlávání dìtí a dospìlých jsme se rozhodlipoøídit nìkolik interaktivních tabulí.Ve spolupráci s mìstem Borovany bylvypracován projekt s celkovým rozpoètem753 482 Kè. �kola v prùbìhu mìsícedubna nakoupila pìt interaktivních tabulís nejmodernìj�í technologií a 22. kvìtnabyly zahájeny kurzy pro veøejnost, které
zabezpeèuje partner projektu � støediskoNazaret (www.nazaret.cz).
Samotná realizace vzdìlávací èástiprojektu se skládá z teoretické a praktickéèásti. Interaktivní tabule se vyu�ívajív teoretické èásti, která dokumentujedanou problematiku � prezentace pracovních postupù, odkazy na internetovéprezentace, video ukázky, fotografievýrobkù apod. V praktické èásti jsouinteraktivní tabule vyu�ívány ke znázornìní postupù práce. Hlavním pøínosemkurzù je získání nových dovednostíuplatnitelných na trhu práce. Materiálpotøebný k praktické èásti zaji��ujepartner projektu � støedisko Nazaret.
Mgr. Lubomír Lackoøeditel základní �koly Borovany
http://mas.sdruzeniruze.cz
V tomto èísle zpravodaje pøedstavíme dal�í z úspì�ných projektù, které byly ji� podpoøené v pøedchozíchvýzvách a jsou v na�em regionu realizované. Jedná se o projekty z tìchto opatøení:
1 Infrastruktura pro kvalitu vzdìlávání 6 Podmínky pro sociální slu�by a zdravotní péèi
Mo�ná Vás nìkterý projekt zaujme a budete mít zájem obdobný projekt realizovat ve Va�í obci. Tatoopatøení budou vyhlá�ena v bøeznu 2011, tak�e máte dostatek èasu na rozmy�lení a zaji�tìní potøebnýchdokladù. Bli��í informace o opatøeních naleznete na http://mas.sdruzeniruze.cz v sekci LEADER 2007 2013 / Seznam podporovaných Fichí.
V�em �adatelùm nadále nabízíme poradenství k pøípravì projektù i pøi zpracování �ádostí.
Toto opatøení je zamìøeno na vytváøení azlep�ování materiálních podmínek prorozvoj lidských zdrojù a souèasnì realizacivlastních vzdìlávacích programù. Cílemtohoto opatøení je zefektivnit provoz �kolv regionu, sní�it jejich energetickounároènost a otevøít je vzdìlávání a dal�ímaktivitám veøejnosti. V tomto opatøeníbyly dosud podpoøeny ètyøi projekty
�Zefektivnìní výuky v Z� Horní Stropnice�, �Rozvoj vzdìlávacích kapacitmìsta Nové Hrady�, �Modernizace budovy základní �koly a dru�iny v SvatémJanu nad Mal�í� a projekt �Aktivní �kolaBorovany� v celkové vý�i dotace 2 208402 Kè. �adatelé mohou v tomtoopatøení získat a� 90% dotaci v rozsahu50 000 Kè a� 1 000 000 Kè.
Vyu�ití interaktivních tabulí pøi výuce dospìlých
Úèastníci ko�íkáøského kurzu si domù odneslivlastnoruènì vyrobený ko�ík z vrbového proutí
http://mas.sdruzeniruze.cz
Dùm s peèovatelskou slu�bou v Borovanech byl postaven panelovou technologií pøed 32 lety. Po celou dobu byl obydlení v nìm mimoøádný zájem, prototaké v roce 1995 bylo pøistavìno 3. nadzemní podla�í a celkový poèet bytù dosáhl63. Následující roky byla pùvodní podla�ízateplena a vymìnìna okna.Ov�em v posledních letech se projevilydal�í problémy � vyvstala jednak potøeba
rekonstruovat dosluhující umakartovábytová jádra, jednak se zmìnila poptávkapo bytech. Stále byli neuspokojeni�adatelé o byty 1+0, kde�to o byty 1+1zájem poklesl. Proto se mìsto rozhodlovedle probíhající rekonstrukce bytù 1+0,financované z prostøedkù mìsta, po�ádato podporu z programu Leader � konkrétnìfiche è.6 Strategického plánu Místní akènískupiny Sdru�ení Rù�e. Projekt byl nazvánHumanizace DPS Borovany, proto�e ne�lojen o stavebnì technická opatøenísmìøující k vytvoøení bytù v poptávanéstruktuøe a souèasné kvalitì, ale také oestetizaci spoleèných prostor, kdy� dotìchto aktivit byli zapojeni zde bydlícísenioøi, z nich� nìkteøí se podílejí navýtvarných aktivitách místního støediskasociálních slu�eb � Nazaret.Vlastní stavební práce probìhly relativnìrychle, nicménì ve fázi prorá�ení �elezobetonových panelù pro vstupy do novýchbytù znamenaly po nìkolik dnù znaèné
naru�ení klidu pro v�echny obyvateledomu. Oceòujeme, �e to pøijali s takovýmpochopením. Mìsto zároveò oceòujepodporu z programu Leader, bez ní bytakovou akci jen tì�ko provedlo. Nákladyna rekonstrukci bytu 1+1 a jehopøetvoøení na dva byty 1+0 jsou toti�témìø dvakrát vy��í ne� je rekonstrukcedvou bytù 1+0. S podporou z programuLeader ve vý�i 622 tis. korun se takpodaøilo pøebudovat 2 byty 1+1 na 4 byty1+0 a je�tì zrekonstruovat jeden byt1+1. Celkové náklady pøestavby dosáhly1.101 tis. korun, tak�e mìsto se narealizaci podílelo 43 % investice.Podstatné v�ak je, �e dnes u� rekonstruované byty slou�í ke spokojenostijejich u�ivatelù.
PhDr. Stanislav Malíkstarosta mìsta Nové Hrady
V tomto opatøení lze �ádat o podporu aktivitobcí, organizací a sdru�ení právnickýchosob zabývajících se poskytovánímzdravotních slu�eb, èi sociálních slu�ebseniorùm. Jedná se o vytváøení a zlep�ování materiálnì technických a prostorových podmínek pro poskytováníuvedených slu�eb pro seniory.
Ve 4. výzvì byly podpoøeny projekty�Zvý�ení kvality slu�eb DPS Nové Hrady II. etapa� a �Humanizace domu speèovatelskou slu�bou v Borovanech�v celkové vý�i dotace 1 604 918 Kè.�adatelé mohou v tomto opatøení získat a�90% dotaci v rozsahu 50 000 Kè a�1 000 000 Kè.
Mìsto Nové Hrady díky podpoøez Programu rozvoje venkova obdr�elodotaci pro realizaci prací v novohradskémdomì s peèovatelskou slu�bou (DPS).Mohli jsme tak navázat na projekt z roku2009, kdy jsme provedli nákup a instalaciaudiotelefonù, poøízení IT technologie aaudiovideo vybavení spoleèenské místnosti a �kolícího centra. V leto�ním rocejsme ve zlep�ování stavu na�í DPSkypokraèovali v rámci projektu �Zvý�eníkvality a dostupnosti slu�eb DPS � II.etapa�.Do�lo ke zøízení bezbariérového pøístupua k výmìnì oken v pøízemí objektu av èásti 1. patra. Výmìna oken ji� bylanutná, proto�e jejich stav byl z hlediskanetìsnosti a opotøebení nevyhovující.Nová okna také pøinesou sní�ení tepelných ztrát.
Na základì výbìrového øízení provádìlastavební práce èeskobudìjovická firmaOKNO TECHNIK, která provedla výmìnudøevìných oken za plastová, výmìnustávajících parapetù (a s tím souvisejícíchstavebních úprav) a postavila té�bezbariérovou rampu pro zaji�tìní bezpeèného pøístupu seniorù a zdravotnìposti�ených osob.Celkové realizaèní náklady projektu èinily594 915 korun, dotace by dle �ádosti oproplacení výdajù mìla èinit 432 664, Kè.Vzhledem k ukonèení projektu bych rádtouto cestou podìkoval v�em, kteøípøispìli k úspì�né realizaci. Podìkovánípatøí zamìstnankyním sekretariátu MASSdru�ení Rù�e a pracovníkùm SZIF ÈeskéBudìjovice za pomoc pøi administraciprojektu, zhotoviteli díla za velmi dobøeodvedenou práci a velmi ohleduplnéchování k obyvatelùm DPS v prùbìhustavebních prací, stavebnímu dozoru panuJ. Bìlohlavovi ze Stavební poradny a panumístostarostovi M. �lencovi za dohled nadkvalitou provedení stavebních prací a paníMarii Mrkvièkové (MìÚ Nové Hrady,Investièní odbor) za pøípravu projektu adohled nad jeho realizací, administrací avyúètováním. Velké podìkování pak patøípaní Evì Brychové (LEDAX) za pomoc pøikomunikaci s obyvateli DPS a pomocna�im seniorùm pøed a po ukonèenívýmìny oken. Chtìl bych v�ak podìkovati na�im seniorùm v DPS, a to za vstøícnost, pochopení a vzájemnou ohleduplnost v prùbìhu stavebních prací.
Vìøím, �e nová okna a bezbariérová rampa jsou odmìnou za drobná �omezení�,které stavba znamenala.Úspì�nou realizací leto�ních stavebníchprací v rámci tohoto projektu a stavboupergoly (souèást projektu Revitalizaceveøejných prostranství) na�e aktivitav Domì s peèovatelskou slu�bou nekonèí.V následujícím období bychom rádipokraèovali v dal�í etapì výmìny oken vezbylých èástech DPS a postupnì té�pøistoupili i k modernizaci výtahu,rekonstrukci koupelen a obmìnì kuchyòských linek. Cíl tìchto dal�ích krokùzùstává stejný jako v minulosti: postupnìvylep�ovat podmínky pro �ivot na�ichseniorù v Domì s peèovatelskou slu�bou.
Mgr. Vladimír Hokr starosta mìsta Nové Hrady
Novì vybudovaný beriérový pøístup do Domu speèovatelskou slu�bou
Výmìna oken v DPS v Nových Hradech
http://mas.sdruzeniruze.cz
Na zaèátku tohoto roku byl zahájen pùlroèní rekvalifikaèní Kurz obecníchkoordinátorù, jeho� realizátorem a garantem byla na základì zadávacího øízenívybrána Národní sí� venkovských komunitních �kol. Pro dvanáct úèastnic ze dvoumikroregionù Sdru�ení Rù�e a Podhorácko bylo pøipraveno intenzivní vzdìlávání napøíklad v oblasti klíèovýchkompetencí a role koordinátora pro rozvojobce, strategického pøístupu v obci, mobilizace a motivace lidí pro podporu rozvojeobce a projektù pro rozvoj obce.Jaká je role koordinátora Venkovské komunitní �koly a co vlastnì obecní koordinátor koordinuje? Cílem èinnostikoordinátora je podpora zapojení lidí do�ivota obce a provoz komunitní �koly,pøípadnì navrhování a øízení obecníchprojektù. Tím mù�e koordinátor poslou�itstarostovi a zastupitelstvu k �uvolnìnírukou�, místní �kole k pøe�ití a rozvoji, aobèanùm, kteøí s jeho pomocí a podporoubudou brát obec více za svou.Na konci celého vzdìlávacího cyklu èekalav�echny úèastnice obhajoba vlastníchprací, která probìhla 18. èervna 2010
v Borovanech. Budoucí koordinátorkyabsolvovaly souhrnný test a souèasnìpøedstavili vlastní plán na zahájení prácev obci, ve které budou pùsobit.Z pøedstavených plánù, bylo zøejmé, �ekoordinátorky neèeká lehký úkol. Ka�dáobec a zájmy jejích obyvatel jsou jiné.Proto práce v obci je v�dy specifická anelze jeden model aplikovat v�ude �jakopøes kopírák�. Toto jsem jako nestrannápozorovatelka obhajoby hodnotila jakonejtì��í úkol koordinátorek. Ka�dá muselareálnì zhodnotit atmosféru obce, jejípøipravenost na komunitní práci a souèasnì upøímnì zhodnotit i vlastní pøedpoklady a schopnosti pro osloveníobyvatel a zástupcù obce pro spolupráci.Zda se jim to podaøilo, to bude mo�nézhodnotit a� v prùbìhu èasu, ale pevnìvìøím v jejich úspìch a pøeju v�emúèastnicím mnoho sil a elánu.Nakonec tedy v�ech dvanáct úèastnicobhájilo vlastní práci a získalo osvìdèení orekvalifikaci na obecního koordinátora.Nìkteré koordinátorky mají v obcích víceménì snaz�í pozici a souèasnì pro nìobhajobou kurzu práce zdaleka neskonèila. V nìkterých obcích je pro�kolenívlastního koordinátora venkovské komunitní �koly souèástí aktivit na vybavení�kol a vytváøení zázemí pro vzdìlávánídospìlých a spolkové aktivity a následnourealizaci vzdìlávacích kurzù pro dospìlév obci. Tyto aktivy jsou realizovány díkyprojektu �Venkovské komunitní �koly �rozvoj celo�ivotního vzdìlávání v regionech Èeské republiky�, jeho� nositelemje na�e Místní akèní skupina. Na projektuspolupracujeme je�tì s dal�ími dvìmamístními akèními skupinami � MAS Podhorácko (kraj Vysoèina) a MAS Nad Orlicí(Pardubický kraj). Cílem projektu je
nabídnout veøejnosti vzdìlávací kurzy aaktivity, které lidé potøebují a o které majízájem a díky dal�ímu vzdìlávání a spolupráci obyvatel obcí podpoøit dal�í rozvojregionù. Pøípravou a organizací vzdìlávacích kurzù jsou v zapojených obcíchpovìøeny právì pro�kolené koordinátorky.
V souèasné dobì ji� bylo ve vìt�inì taktozapojených obcích vzdìlávání zahájeno.Pøevá�nì se jedná o veèerní jazykové a poèítaèové kurzy, také o kurzy vaøení èi jinýchøemesel.Zatím jsme zaznamenali jen samépozitivní ohlasy a v �ádné z obcí nenastalproblém s naplnìním tìchto kurzù. Je topochopitelné, obyvatelé men�ích obcívítají dostupnost kurzù a vlastní vzdìlávání ve známém prostøedí, v kolektivublízkých obyvatel obce.Doufáme, �e tento zpùsob podpory a tentorealizovaný projekt zajistí udr�itelnostfungování venkovských komunitních �koli po jeho ukonèení a nabídka kurzù proveøejnost bude i v dal�ích letechaktualizována.
Helena Jalo�evskámana�erka projektuMAS Sdru�ení Rù�e
www.venkovskatrznice.eu
Realizace projektu spolupráce Venkovskátr�nice II se blí�í do finále a na�e virtuálníinternetová venkovská tr�nice startuje.Vytvoøili jsme databázi podnikatelù a neziskových organizací, které pùsobí v na�em území, která bude k dispozici natìchto webových stránkách.Budeteli napøíklad hledat klempíøek opravì støechy, bude snadné pomocístránek vyhledat firmu z blízkosti Va�íobce. Pokud Vám po opravì zbudounìjaké okapy, náøadí, èi se u Vás najdecokoliv jiného pro vás nepotøebného,mù�ete to prostøednictvím stránek nabídnout k prodeji èi ke smìnì. Pokud budetenapøíklad organizovat prodejní výstavu
svých prací � mù�ete akci pomocí stránekpropagovat a tak na ni pøilákat vícenáv�tìvníkù.Do ka�dé domácnosti v regionu doputujebìhem prosince katalog podnikatelù(platný k uvedenému datu), který budeobsahovat podrobný návod na vyu�íváníwebových stránek i na zalo�ení záznamuo vlastní firmì do databáze.Seznam podnikatelù zdaleka není koneèný. Jednak øada z oslovených podnikatelù neprojevila zájem úèastnit seprojektu, øada mo�ná nebyla ani tazatelizji�tìna a vyhledána.Data v ti�tìném katalogu budou pravdìpodobnì rychle zastarávat, zatímco webovéstránky budeme prùbì�nì aktualizovat a
doplòovat. Pokud k Vám ti�tìný katalognedoputuje, kontaktujte nás, za�lemeVám ho na va�i adresu. Máme zájem i oto, aby se katalog dostal do rukou chataøùa chalupáøù, kteøí se k nám jezdí rekreovat. I oni urèitì potøebují tu a tam slu�ebmístních øemeslníkù, které mo�ná samineznají. Zde uvítáme pomoc obcí a dobrovolníkù s distribucí katalogu.Informace o Venkovské tr�nici a aktuálnínabídce se budou také pravidelnìobjevovat v døevìných vitrínách, kterébudou instalovány na 20 místech na�ehoregionu.
Zuzana GuthováMana�erka MAS
Úèastnice rekvalfikaèního Kurzu obecníkoordinátor
Poèítaèový kurz v Ledenicích
http://mas.sdruzeniruze.cz
Díky spolupráci s Místní akèní skupinouPomal�í, farností, s mìstem Borovany a Národním památkovým ústavem vzniklav prostorách borovské farnosti � v místnostizvané Orlovna výstavní expozice Øímovsképa�ijové cesty.Pùvodní 6 km dlouhá køí�ová cestarozlo�ená v malebné zvlnìné krajinì okolomìsteèka Øímov s 25 zastaveními pocházíze 17 století.
Díky køí�ové cestì se Øímov stal významným poutním místem, kam vedle vìøícíchjihoèeských smìøovali i poutníci z jinýchkrajù Èech i Moravy a dokonce i z Rakouska.Bohu�el po roce 1990 byly odcizenyz nìkolika zastavení vzácné sochy. Proto�e kráde�e pokraèovaly (poslední a nejrozsáhlej�í kráde� je z roku 2009), bylorozhodnuto, �e poslední zachovalé sochyze 17. století budou z Øímovské pa�ijovécesty odvezeny a doèasnì umístìny
v depozitáøi Jihoèeského muzea. Od tédoby se hledalo místo, kam vzácné kouskyulo�it tak, aby byly v bezpeèí a zároveòmohly být prezentovány veøejnosti.Podaøilo se. Se�la se dobrá vùle, zapálenílidé, potøebné finance a vhodné prostoryv borovanské faøe v místnosti sousedícís muzeem pou�ování.Na�e místní akèní skupina, která projektfinancuje z dotace Programu rozvojevenkova, si na 5 let pronajala jednu zmístností fary, tzv. Orlovnu, a zajistilastavební úpravy. Firma Al Systém panaHru�ky z Borovan zhotovila expozici søímovskými sochami tak, aby výstavníexpozice mohla být slavnostnì otevøenaspolu s obnovenými prostory celého borovanského klá�tera. Aèkoliv v plenéru jestøetnutí s historií i duchovním poslánímpa�ijové cesty nezapomenutelnýmzá�itkem, vìøíme, �e i ve skromnýchprostorách borovanské fary �Øímovskápa�ijová cesta� poutníky � náv�tìvníkypotì�í.
Zuzana Guthovámana�erka MAS Sdru�ení Rù�e
Ukázka z expozice Øímosvké pa�ivové cesty vBorovanském zámku
Mo�ná i ve Va�em okolí v poslední dobì�prokoukla� nìjaká sakrální stavba �kaplièka, køí�ek, nebo bo�í muka. Mo�náto bylo díky Vám, nebo nìkomu z Va�ehookolí, kdo kaplièku vybílil, opravil, nebotøeba jen ozdobil pøed Du�ièkami. Mo�náto ale byla vìt�í a finanènì nároènìj�íoprava, která potøebuje zku�ené øemeslníky. Právì takové stavební a restaurátorské práce jsou øe�eny v projektu,který v souèasné dobì realizuje na�e MAS.Jedná se o projekt nazvaný �Rehabilitacedrobných sakrálních staveb v jihoèeskémpohranièí�, na jeho� realizacii spolupracujeme s dal�ími dvìmi regiony ji�níchÈech (MAS Pomal�í a MAS Blanský les �Netolicko). Projekt byl podpoøen z Programurozvoje venkova èástkou 3 431 820 Kè, zekteré je 2 490 260 Kè urèeno pro aktivity nana�em území. Z tìchto prostøedkù byloèásteènì, nebo kompletnì opraveno 32sakrálních staveb a byla zøízena stálávýstavní expozice v Borovanském klá�teøe. Souèástí projektu byl i kurz podmalebna skle a exkurze do Novohradských hor.Tyto akce probìhly v listopadu 2010.
V MAS Pomal�í bylo bìhem realizaceprojektu zrestaurováno 12 kamennýchzastavení Mariánské poutní cesty u Sobìnova a 2 kaplièky u Nové Vsi. V MASBlanský les � Netolicko projekt umo�nilprovést vzorové restaurátorské práce nahistoricky cenné so�e sv. Jana Nepomuckého v Netolicích. Souèástí projektubyly i semináøe a exkurze zamìøené nasakrální architekturu a její obnovu a vytvoøení putovní výstavy.Cílem spoleèného projektu není jednorázová a øemeslnì perfektní oprava sakrálních staveb, ale snaha o znovunalezeníjejich fyzického i duchovního majitele,znovunastolení vztahu s místními obyvateli a obnova genia loci. O to více náspotì�ilo mno�ství obrázkù, kytièek avìneèkù, které se na Du�ièky v Du�ièkovém období v okolí novì opravenýchsakrálních staveb objevilo.Bli��í informace o projektu mù�ete získati na internetových stránkách, které v tìchto dnech vznikají:
Olina Èernámana�erka projektu
Kaplièka v Bìlé u Malont pøed a po rekonstrukci
Slavnostní otevøení expozice
Posouzení stavu kaplièky v Bene�ovì nad Èernou
D. Èerný pøi rekonstrukci køí�e ve Støá�kovicícha pan �vihla pøi úpravì textu na køí�i u Ole�nice
Exkurze za kaplièkami v Novohradských horách Ka�dý úèastník kurzu Podmalby na sklo sidomù odnesl vlastnoruènì malovaný obrázek
http://mas.sdruzeniruze.cz
Hned druhý �kolní den se zástupci na�íMAS spolu s paní Dupkanièovou z Impulzního pøeshranièního centra vydali nanáv�tìvu regionu Muhlviertel ALM v Rakousku, se kterým jsme na podzim 2007
uzavøeli smlouvu o spolupráci. Tentoregion sice s na�ím regionem pøímonesousedí, ale le�í velmi blízko na�í ji�níhranice.Velmi pestrou a zvlnìnou krajinou jsme poklikaté silnici dorazili do mìsteèka Untenwiessenbach, sídla mikroregionu ALM.Sídlo a sekretariát jsou umístìny v samémcentru obce a slou�í také jako informaènícentrum.Spektrum aktivit, kterým se MuhlviertelALM vìnuje je �iroké. Jednou z nich jerozvoj cestovního ruchu, který je prohornatý a velice lesnatý region významnou pøíle�itostí k rozvoji a nabídce pracovních pøíle�itostí. Silným partneremregionu je zde zejména sdru�ení vìnujícíse rozvoji hipoturistiky.Dal�í oblastí, kde je region velice aktivníje práce s mláde�í a její podpora. Stejnìjako nám, zále�í rakouským partnerùm natom, aby mladí neopou�tìli region a abypo získání vzdìlání a zku�eností se do nìjrádi vraceli.Dlouholeté zku�enosti má region takés výukou jazykù � mezi nimi také èeskéhoi ruského jazyka.Øada projektù regionu se zamìøuje napodporu místního hospodáøství � napø.podporou místního znaèení. Místní specialitou jsou ALMské husy, ALM�tí býci,ALMské døevo a výrobky z nìj.Velkým trendem v cestovním ruchu jezamìøení na wellness pobyty, láznì a turistiku.
Strategií regionu pro nejbli��í období je
� vyzkou�ení mo�nosti zavedení místnímìny
� rozvoj sociálního kapitálu� rozvoj/ochrana a udr�itelné vyu�itípøírodního kapitálu
� vzdìlávání obyvatelstva
Bìhem pøíjemného posezení podzøíceninou hradu Ruttenstein jsme takémy pøedstavili èinnosti na�eho mikroregionu a strategii na�í MAS pro programLEADER. V následné diskusi jsme na�licelou øadu témat, nad kterými bychommohli spolupracovat a� u� v rámci programu LEADER (projekty spolupráce)nebo v programu pøíhranièní spolupráce.Prvními tématy, kterým se budemev rámci obnovené spolupráce vìnovat,bude podpora hipoturistiky a propojeníkoòských stezek na obou stranách hranicea také obnova a rozvoj tradice podmalbyna sklo, která bývala v minulosti v oblastiNovohradských hor velmi �ivá a která sev malé míøe dosud na rakouské stranìNovohradských hor dodnes zachovala.A� zjistíme základní pøedpoklady promo�né spoleèné projekty, opìt se sejdeme s na�imi partnery, tentokráte v násBorovanech, kde mají zájem seznámit ses chránìnou dílnou Nazaret a dal�ímirealizovanými projekty.
Zuzana GuthováMana�erka MAS Sdru�ení Rù�e
Koncem èervna ná� region nav�tívilavznikající Místní akèní skupina z regionupoblí� mìsta Cluj Napoca. Autobus a 33èleny MAS a dvìma tlumoèníky dorazil tìsnìpøed pùlnocí z pátku 25. na 26. èervna. Prokolegy z Rumunska jsme pøipravili bohatýprogram, který mìl pøiblí�it jak strategiina�í MAS, tak jednotlivé realizované i plánované projekty a také umo�nit setkánís nìkterými zajímavými lidmi z regionu.Velký úspìch mìla náv�tìva farmyRoberta Blí�ence s ob�írným výkladem,prohlídka stájí i jeho truhlárny podpoøenéprogramem LEADER ÈR. Dotazy na �kodyzpùsobené na stádu ovcí medvìdy èi vlkysice vyvolaly na na�ich tváøích úsmìv,nicménì v jiných ohledech byla diskuseoboustrannì pøínosná.
Velice se líbila i prohlídka Klá�tera ahistorické kovárny v Nových Hradech.V kovárnì se dokonce nìkteøí úèastnícichopili kladiva, aby si vlastnoruènì podvedením zku�eného kováøe vyrobili kovaný høebík. I pøes pokroèilou dobu senám podaøilo je�tì zahlédnout prùvodv historických odìvech, který vycházelz hradu, kde ten den probíhaly mìstskéslavnosti.Pomìrnì hektický den jsme po zhltnutíveèeøe zakonèili výjezdem do Èí�krajic,kde se v podveèer konalo znovuvysvìceníèásteènì obnovené kaplièky.Úèastníkùm chutnaly také èeské tradièníkoláèky z borovského receptáøe a potì�ili
se zdobenými perníèky z Mlado�ovic. Myv MASce na oplátku ochutnali pálenku avynikající sýry zrající v jeskyni.�koda jen, �e exkurze byla zorganizovánapomìrnì narychlo a �e vìt�ina èlenù na�íMístní akèní skupiny mìla tou dobouvlastní program a nemohla se spoleènéhosetkání zúèastnit.Pøi spoleèné diskusi jsme na�li nìkolikspoleèných témat, která by mohla být dobudoucna pøedmìtem pøípadného projektu spolupráce.
Zuzana GuthováMAS Sdru�ení Rù�e
http://mas.sdruzeniruze.cz
Ve druhé polovinì záøí jsem se zúèastnilapracovního výjezdu do Polska do územímístní akèní skupiny "Partnerstwo dlaKrajny i Paluk" poblí� mìst Bydgo�� a Naklov severozápadní èásti Polska. Týdenníexkurze byla zamìøena zejména budovánímístních partnerství a komunitní vzdìlávání. Pojetí komunitních �kol u nás a v Pol
sku se hodnì li�í. Zatímco u nás komunitní�kola je zamìøena pøevá�nì na celo�ivotnívzdìlávání dospìlých a volný èas, v Polskuje tento termín vyhrazen pro základní �kolyspravované komunitou � tedy jakésinestátní neziskové �koly. V Polsku toti�pøed 10 lety byly malé venkovské �koly(pod cca 100 dìtí) hromadnì ru�eny. Pokudmístní lidé chtìly �kolu zachovat, zalo�ilineziskovou organizaci, která dodnes �koluprovozuje. �koly dostávají peníze podlepoètu �ákù stejnì jako �koly státní.V malých komunitních �kolách mají siceuèitelé ni��í platy, zato se o �kolu zpravidlastará skuteènì celá komunita. O prázdninách rodièe vymalují, tatínkové opraví,babièky se starají o volný èas dìtí, udr�ují�kolní zahradu apod. �koly fungují velicedobøe a efektivnì a jsou své obci �komunitì velkým pøínosem.Velice mì také pøekvapilo, �e v Polskuexistuje nìkolik desítek a� stovek dru�stevních bank, které pùsobí v urèitém omezeném území. Výhoda místních dru�stevníchbank je v tom, �e peníze �pracují� jen vomezeném území, banky podporují místnípodnikatele, spravují peníze místníchorganizací, obcí, �kol apod. Banky zakládajía podporují také fondy místního rozvoje.Vùbec celkový stav filantropie � tedydobroèinnosti na místním venkovì mìvelice zaujal. Fondy na podporu malých
projektù èi rùzných aktivit vytváøejíjednotlivé �koly, obce, jejech místní èásti isamotná MAS. Zdrojem penìz jsou daryjednotlivcù, firem, zisky z prodeje rukodìlných výrobkù, výtì�ky z místních loterií,sbírek a podobnì. V tomto ohledu jsouPoláci velice vynalézaví. Vedle této vlastnosti nás hostitelé velice mile pøekvapilisvojí pohostinností, vlídností a vstøícností.Ochutnali jsme také mnoho místníchspecialit, vyzkou�eli si øadu tradièníchøemeslných technik, navázali nová pøátelství a odvezli bohatou inspiraci pro vlastnípráci. Exkurzi pøipravila Národní sí�venkovských komunitních �kol prokoordinátory komunitního vzdìlávání a èleny partnerských MAS.
Zuzana GuthováMana�erka MAS Sdru�ení Rù�e
Úèastníci exkurze u jednoho stolu
Druhý týden v kvìtnu patøí pravidelnìpoøádání soutì�e Novohradská flétna veStátním hradu Nové Hrady. V tomto roceprobìhl 7.roèník. Pøihlásilo se 128 hráèùna flétnu pøíènou a zobcovou z 37hudebních �kol Èeské republiky a Polska.Výkony hodnotila odborná porota slo�enáz výkonných umìlcù a významnýchpedagogù (Petr Ries øeditel Konzervatoøev È. Budìjovicích, Norbert Girlinger � prof.Privatsuniversitet Linz, Miroslav Lopuchovský prof. Pra�ské konzervatoøe,Vlasta Bachtíková, hudební skladatelka�).Celkem deset �ákù ZU� Trhové Svinyreprezentovalo �kolu a mìsto. Ve velkékonkurenci obsadili 2 první, 3 druhá, 3tøetí místa a 2 Èestná uznání. Blahopøejitouto cestou �ákùm i jejich uèitelùm �MgA. Monice Tuháèkové, JaroslavuBráchovi a Ctiradu Sedláèkovi. Doufám, �ei dal�í roèníky soutì�e pøe�ijí ekonomickoukrizi a dobrá vìc se opìt podaøí.
V dobì letních prázdnin (14.8. � 21.8.2010)se Nové Hrady staly støediskem soustøedìnímladých hudebníkù � hráèù na smyècovénástroje. Ti zde pro�ili týden plný hudby vespoleènosti skvìlých pedagogù a zajímavýchosobností. Mezi úèastníky letos byli i rakou�tísousedé. V tomto týdnu se uskuteènilo pìtkoncertù sólistù, komorních souborù a orchestru v Nových Hradech a Hluboké nadVltavou. Výuku houslí vedla Dagmar Zárubová, specialistka na barokní hudbu, a Leo�Èepický, primárius Wihanova kvarteta. Hruna violu a orchestrální hru vyuèoval JiøíRichter, prof. Hudebního gymnázia J.Nerudyv Praze a hru na violoncello RenataStra�rybková, prof. Pra�ské konzervatoøe.Tì�í nás, �e poèet úèastníkù se oprotiloòskému roèníku témìø zdvojnásobil a �e sepodaøilo obsadit i výuku hry na violu.
Vìra KuthanováZU� T.Sviny
V Polsku jsme vyzkou�eli podmalbu na skle
pøi ZU� v Trhových Svinechsi Vás dovoluje pozvat na tyto kozerty:
24. listopadu DECHOVÝ KVINTETBarbora Gálová flétnaLinda Èesáková hobojMartina Kamenská klarinetAle� Chutný fagotLuká� Golej lesní roh
15. prosince CIMBAL CLASSICKateøina a Dalibor �truncoviVánoèní koncert
19. ledna JAN �KRDLÍK � violoncello�árka Bezperátová � klavír16. února MUSICA DOLCE VITADaniela Demuthová mezzosoprán�ofie Vokálková flétnaZbyòka �olcová harfa
Koncerty probíhají od 19 hodin v Kulturním domì v Trhových Svinech.
Koncerty finanènì podporují: Nadace�ivot umìlce, Nadace ÈHF Sdru�eníRù�e, Sv. Jan nad Mal�í, Trhové Sviny,Besednice.
nformace v ZU� T.Sviny, tel. 386 322 487email [email protected].
Pøedplatné je vhodným dárkem proVa�e blízké!
http://mas.sdruzeniruze.cz
Jedním z klíèových projektù, které sipøedsevzala osadní rada ve Svìtví bylaradikální zmìna centra vesnice. V roce2008 jsme dokonèili projekt revitalizacecentra a hledali mo�nosti profinancování.Splnili jsme v�echny formální zále�itosti aveøejnì jsme obhajovali ná� projektpoèátkem roku 2009. Byli jsme úspì�ní adotaci se povedlo získat. Se samotnoupøestavbou centra vesnice se zaèalo napøelomu mìsíce záøí a øíjna minulého roku,dokonèení a pøedání díla se protáhlo a� dopøedvánoèního období. Ka�doroèníslavnostní rozsvícení vánoèního stromu,kdy se sejde vìt�ina obyvatel, se mohloproto konat ji� v samém centru vesnice.Revitalizace centra pøinesla vesnici øadubenefitù, které aktivnì vyu�ívají nejenmístní obèané, ale také turisté. Uskuteènìní projektu pøineslo zásadní zlep�eníu�itné a estetické èásti støedu vesnice,úrovnì nabídky kvality cestování veøejnouautobusovou dopravou vybudováním nástupního ostrùvku a autobusové zastávkyve smìru Nové Hrady, zvý�ení bezpeènostiobèanù vybudováním chodníkù, bezpeènýpøístup k informaèním tabulím v osadì,
které jsou velmi vyu�ívané, a� ji� místnímiobèany nebo i pøijí�dìjícími turisty, kteøímají zajímavý informaèní zdroj na místa,která je mo�ná nav�tívit v pøilehlém okolí.Obèané Svìtví si centra vesnice vá�í, abylo proto pøirozené, �e se instalacevitrá�e do kaplièky stala symbolickýmzavr�ením tohoto projektu a následnéslavnostní odhalení i spoleèenskokulturníudálostí. S neobyèejným nasazením sevìt�ina obyvatel zapojila do pøíprav,kterým vìnovala spoustu èasu a energie.Myslím, �e nad�ení a zaujetí bylo vidìt i pøisamotné slavnosti. Bylo pro mne veliképotì�ení, kdy� jsem oslovil vynikajícíhoèeského houslistu pana JaroslavaSvìceného s prosbou o úèast na otevøenícentra osady a pan Svìcený (mimochodem také patron Svìtví) s radostí pøijala doslova se stal zlatým høebem tohotoslavnostního setkání. Pro øadu z nás bylonezapomenutelným zá�itkem setkání ahudební vystoupení této osobnostisouèasné èeské kultury. Datum 18.9.2010se proto pro osadu Svìtví stalo velicevýznamným dnem. V tomto krásnémsobotním sluncem prozáøeném dopolednipan Jaroslav Svìcený slavnostnì otevøelcentrum vesnice symbolickým odhalenímvitrá�e ro�mberského znaku v kaplièce,která se tímto stala pøirozeným støedobodem na�í osady. Závìrem mi protodovolte podìkovat v�em, kteøí se podílelina pøípravách akce, úèinkujícím, státnímúøadùm, firmám, sponzorùm, jednotlivcùma panu Jaroslavu Svìcenému.
Ing. Václav Pøibyl, pøedseda
Podpoøili jsme u� celou øadu projektù ve23 obcích na�eho regionu. Aèkoliv v�echnyprojekty deklarují spolupráci a zájemmístní veøejnosti, u øady z nich se jednáspí�e o pøání, ne� o realitu. V sobotu 18.9. na slavnostním otevøení návsi ve Svìtvíjsem se pøesvìdèila, �e obnova místnínávsi je skuteènì projektem, který serealizoval díky zapojení mnoha místníchaktérù. A z takových projektù mámev�dycky velkou radost. Na slavnosti pod
�irým nebem byl pøítomen snad ka�dýobyvatel obce a urèitì je�tì mnoho hostí,proto�e tolik lidí, kolik se jich naslavnostním odhalení pøekrásné vitrá�e seznakem osady se�lo, asi ani ve Svìtvíne�ije. Nìkolikrát roènì osadou projí�díma pozoruji, jak se Svìtví probouzí dokrásy. Myslím, �e obyvatelé osady mohoubýt na to právem hrdí. Nárokem toho, kdose na této promìnì podílí.
Zuzana Guthová
Jak chutná zelenina z Novohradských horzná mo�ná mnoho z Vás, proto�e si vlastnízeleninu pìstuje. Mnoho z nás zahrádkunevlastní nebo sortiment výpìstkù nepokryje zcela na�e potøeby a chutì.Nejen Evropou, ale u� i na�í republikou�hýbe� hnutí �jídla z blízka�, tedy potravin,které nemusí být nutnì v kvalitì BIO, alekteré pocházejí z blízkého okolí a jsouèerstvé. Také v Èeských Budìjovicíchpozvolna vzniká tzv. Bedýnkový systém,tedy jakési neformální dru�stvo dodavatelùa odbìratelù èerstvých potravin z blízka.Podstatou bedýnkového systému je to, �espotøebitel dostává zeleninu sezónní, tedytakovou, která právì dozrává. Zákazníci sinemohou moc vybírat, co pøesnì dostanou.Zále�í hodnì na umu a nápaditostipìstitele, ale také na poèasí, srnkách,my�kách, slimácích. Zelenina putuje kesvému konzumentovi pøímo z pole (tedynikoliv z polic supermarketu pøes sklady achladírny, dozrávárny apod.). Objednávkykonzumentù pøedstavují urèitou jistotu apodporu pro pìstitele. Je mo�né zaplatit zadodávky pøedem na celý rok dopøedu, co�pro spotøebitele je záruka dodávek èerstvézeleniny po celý rok a pro pìstitele jistotaodbìru úrody, popøípadì pomoc v pøípadìnìjaké kalamity, neúrody apod.
Jedním z dodavatelù zeleniny a organizátorem celého systému je je MartinaFilipová, která pìstuje zeleninu v Hodonicích u Malont. Aèkoliv se u� jedná opodhùøí Novohradských hor, bývalá osadaHodonice le�í v mimoøádnì klimatickypøíznivé poloze (døíve se tu rozkládalyrozsáhlé ovocné sady) a zeleninì se dobøedaøí. Martina pomáhá bedýnkový systémrozjet, dodává vlastní zeleninu, zprostøedkuje dodávky BIO mléka, BIO vajec i BIOmasa a HLAVNÌ hledá dal�í dodavatele iodbìratele zeleniny. Zájem o pøímédodávky zdravých potravin nejen v Èeských Budìjovicích rychle narùstá a nìkolikmálo dodavatelù ji mo�ná u� brzy nedoká�euspokojit. Je to pøíle�itost k odbytupøebytkù drobných pìstitelù zeleniny,ovoce, ale i jiných potravin a surovin.A jak to funguje? V Domì U Beránka vÈeských Budìjovicích se pøihla�ují lidé sezájmem o odbìr èerstvých potravin. Leto�ní
sezóna byla zavádìcí a poznávací, adodavatelé i odbìratelé se spí� uèili, jakéjsou mo�nosti bedýnkového systému. Iproto si lidé objednávali dodávky zeleninyna ka�dý týden zvlá��. Pravidelnì ka�déúterý si pak mohli vyzvednout zeleninovouta�ku v kavárnì U Beránka. Jinak jeobvyklé objednat si (a èasto i zaplatit)zeleninu na celou sezónu.Bedýnkový systém je alternativní zpùsobprodeje, který nebude nejspí� nikdy hráthlavní roli na poli trhu. Pøesto jsou pøímédodávky èerstvých potravin u veøejnostistále oblíbenìj�í. Pro organizátory,zpravidla skupinu nad�encù, je dùle�iténajít dostatek odbìratelù a zároveòdodavatelù a vhodným zpùsobem jepropojit. To není vùbec snadné zadání a mybudeme rádi, pokud se nám k vytvoøenítohoto systému podaøí pøispìt.
Pokud máte zájem se do systému zapojit a to jakna stranì odbìratelù èi na stranì dodavatelù,kontaktujte MAS ([email protected], 724643050)nebo pøímo M. Filipovou ([email protected]).
Zuzana GuthováMAS Sdru�ení Rù�e
http://mas.sdruzeniruze.cz
Jan Kojan byl malíøem �ivota rybáøù, výlovù jihoèeských rybníkù a krajiny kolem nich.V odborných kruzích byl oznaèován jako �malíø domova�.Narodil se 10. srpna 1886 v Kojákovicích u Tøebonì, kde se pøísnì støe�ilo rodové sepìtís pùdou a rodové tradice. Byl prvorozeným synem chalupníka, který ovládal nìkolikøemesel, aby u�ivil svých pìt dìtí. Jan pro�íval dìtství jako ka�dý venkovský klukv obyèejných venkovských hrách a pøi práci v hospodáøství. S otcem chodíval prodávatøemeslné výrobky na trhy a jarmarky. Na tìchto cestách poznával okolní krajinu. Zdepro�íval atmosféru ka�dodenního �ivota s ka�doroèními obøady výlovù rybníkù.
Jeho první výtvarné pokusy nebyly pøíli�ocenìny. Za pomalované úly a vratarodné chaloupky dostal zøejmì výprask aje�tì ve druhé tøídì ohodnotil pan uèiteljeho výtvarné pokusy známkou 3. Po rocestudia na èeskobudìjovické reálce pøe�elna bechyòskou keramickou �kolu a potépracoval v rakovnické �amotce. V roce1906 v�ak opustil své zamìstnání a vrátilse ke studiu na Umìleckoprùmyslové�kole v Praze. Bìhem studia byl �ákemslavných výtvarníkù. Po absolvováníUmprum pokraèoval od roku 1912 vestudiích na Akademii výtvarných studií. Pojeho prvních obrazech v�ak nastala dlouháodmlka, která byla vyplnìna 1. svìtovouválkou a pobytem v Rusku. Na frontuode�el pøímo ze �koly v roce 1914. Brzypadl do zajetí a pozdìji vyuèoval kreslenína støední �kole v Mièurinsku. Do vlasti sevrátil a� v roce 1919.
Po návratu do Prahy pokraèoval ve studiuna akademii. Ale i po jejím ukonèenív roce 1922 trvalo dlouho, ne� se zaèalmalování vìnovat naplno. Tou doboupravidelnì zají�dìl na Tøeboòsko, kde nacházel motivy mu blízké. Studoval rybolovy, maloval rybáøe a venkovské motivy.V té dobì se rovnì� vìnoval sochaøství abìhem dvou let vytvoøil pomníky padlýmv Kojákovicích a v Branné.V kronice obecné �koly v Kojákovicích jek tomu uvedeno:
Slavnost odhalení pomníku padlým19.srpna 1923:�Na popud zdej�ího rodáka p. prof. JanaKojana usnesl se sbor dobrovolnýchhasièù zdej�ích postaviti v Kojákovicíchpomník padlým vojínùm zdej�í obce.Spoleèným úsilím v�eho obèanstva bylodílo vykonáno. Po dvoumìsíèní pilné práci,pøi ní� i obèané, kde mohli, pomáhali,vytesal pan profesor z pískovcovéhokvádru 5 680 kg tì�kého, majestátnípostavu �Osvobozeného národa�. Hotovásocha vyta�ena byla na vysoký podstavecpodoby komolého jehlanu z cementu amramorové drti zhotoveného, na jeho�ètyøech bocích znázornìno jest reliéfyutrpení na�ich vojínù a jejich rodin zasvìtové války � je� pøineslo osvobození28.10 1918. Jména 18. padlých vytesánajsou na dvou poboèních deskáchpodstavce�.Slavnostní odhalení pomníku konáno bylo19. srpna 1923, za pøítomnosti asi 1 300úèastníkù. Po uvítacím proslovu správce
�koly Jana Hesa, zapìl zpìvácký spolek�Pìslav� z Tøebonì slavnostní sbor, naèe�ujal se slova referent p. J. Greif, tajemníkèsl. obce legionáøské. V pìkné øeèivzpomnìl bìd a utrpení na�ich lidí zaválky, objasnil historii na�eho odbojedoma i za hranicemi a ocenil významnýkulturní èin zdej�ího obèanstva,postavením pomníku vykonaný. Po jehoproslovu zahrála hudba obì národníhymny. �ákynì II. tø. Anna Kojanovávelmi pìknì pøednesla báseò �Probuzení�.Starosta obce p. Frant. Kojan podìkovavtvùrci pomníku p. prof. Kojanovi, pøevzalformálnì pomník v majetek obce. SleènaMarie Hajná po krátkém proslovu podalap. profesoru kytici. Po proslovech hostí,je� následovaly, podìkoval správce �kolyjménem slavnostního výboru øeèníkùm iv�e zúèastnìným a zakonèil dopoledníslavnost. Po celou dobu dopoledníslavnosti stála u pomníku èestná strá�: 6sokolù a 6 vojínù se zbraní. Odpoledníslavnost vyplnìna byla: øeèí odbornéhouèitele p. �imka a cvièením borovanskéhoSokola.
Jan Kojan(10. srpna 1886 � 4. èervna 1951)
Narozen v Kojákovicích
Bratr Josef Kojan pøi klepání kosy
Veèeøe, Jedlíci brambor 1936
Jan Kojan v ateliéru Pabìrkáøi
nové, rovnì� velké varianty �Rybolovu�.Poøídil øadu skic a náèrtù. Práci v�ak pøeru�ila 2. svìtová válka. Kdy� se po letechk obrazu vrátil, nemoc mu ji� nedovolila hodokonèit.Na jaøe roku 1949 tì�ce onemocnìl a dvaroky poté � 4.6.1951 zemøel ve svémdomku ve Lhotì. Je pochován na farnímhøbitovì v Mlado�ovicích.
Svou lásku k rodnému kraji vyjádøil nejensvými obrazy, ale i slovy:�V ji�ních Èechách jsem �il mezi svými.Staèí mi mùj domov a mám ho rád. Nejezdiljsem k moøi za lovem pláten, nebyl jsemdokonce ani na Slovensku. Nelákal mne anikrásný pohled oka ani romantismus. Tam,kde jsem �il, poutalo mne v�dycky pøemý�livé prostøedí duchovosti ji�ních Èech. Najihoèeských hrázích, uprostøed modøínskýchba�in, obor a rybníkù jsem doma � je tokraj biblický, jakoby z nìj pocházel rybáø aapo�tol Petr. Miluji tento dokonalý, krásnýa organický obraz ji�ních Èech, ponìvad�nic se z nìj nedá vylomit: krajina, podnebí,lid, charakter. A ov�em � barva. Má práceje vyznáním této mé jihoèeské lásky��
Olina ÈernáMAS Sdru�ení Rù�e
http://mas.sdruzeniruze.cz
Náèrtky z výlovu, 1949
Lhota, 1938
I v dal�ích èíslech zpravodaje MAS Sdru�ení Rù�e chceme pøedstavovat zajímavéosobnosti. Víté o nìjaké významné osobnosti na�eho regionu, a� u� z historie neboze souèasnosti? Budeme rádi za Va�e námìty. Do zpravodaje mù�ete pøispìt pøímoVa�ím èlánkem a nebo nám tuto osobnost mù�ete pouze doporuèit a my v�ezpracujeme.Tì�íme se na Va�e pøíspìvky. Helena Jalo�evská MAS Sdru�ení Rù�e
Výlov rybníka
Rybáøi
Ryby pøi výlovu rybníka, 1949
Výlov rybníka
Janu Kojanovi trvalo dlouho, ne� na�elmalíøskou jistotu a vlastní zpùsob vyjádøení. Hledal cestu k výtvarnému vyjádøení atmosféry kraje a prostøedí rybáøsképráce. O tomto problému zøejmì vícepøemý�lel, ne� prakticky ovìøoval, proto�eobrazù z té doby je málo. Av�ak potomstaèil jen malý impuls a jeho tvorba sezaèala rozvíjet tempem, kterým jako bychtìl dohonit v�e, co zme�kal. Tímimpulsem byl pobyt v Paøí�i v roce 1926,kde na nìho zapùsobilo dílo dvou máloznámých malíøù. Ve vzpomínkách na tentopobyt pozdìji uvedl: �Pøed oèima mi stálestál charakter na�eho kraje a lidu a onenvlastní duchovní ráz ji�ních Èech�. Po návratu z Paøí�e nastala v jeho dílezmìna. Jeho nové obrazy jsou ji� malovány energickými tahy �tìtce a �pachtle.Barvu pro své obrazy na�el v krajinì,kterou miloval. Dominuje �edá, èerná,hnìdá, nìkdy tmavá zeleò. Na obrazech sestøídají postavy a scény z rybáøského �ivota, vesnického prostøedí i øada záti�í.Souèasnì s cyklem na vesnické motivypracoval na velkolepém obrazu �Rybolov�(formát 500 x 275 cm). Obraz se mu v�akpøíli� nelíbil. Proto se pustil do pøípravy
http://mas.sdruzeniruze.cz
Tento informaèní materiál vydává Místní akèní skupinaSdru�ení Rù�e za úèelem informování obyvatel a v�ech subjektù regionu Sdru�ení Rù�e v nákladu 3 000 výtiskù. Zpravodaj jeevidován pod èíslem MK ÈR E 18874 (ze dne 20.3.2009). Ti�tìno na recyklovaném papíøe v tiskárnì Java Tøeboò.
MAS Sdru�ení Rù�e, �i�kovo námìstí 107, 373 12 BorovanyKonktaktní údaje: tel. 386 327 055; Mgr. Helena Jalo�evská, [email protected]
Pøí�tí èíslo zpavodaje Místní akènískupiny Sdru�ení Rù�e vyjde 20. bøezna2011, dal�í 20. kvìtna 2011. Uzávìrkapro inzeráty je do 10. dne danéhomìsíce. Pøíspìvky posílejte na
Zpravodaj vychází 3x roènì a distribujemejej veøejnosti zdarma prostøednictvímobchodù a obecních úøadù v regionu.V pøípadì zájmu je mo�no objednatzasílání zpravodaje pøímo na Va�i adresu(za po�tovné a balné 60 Kè na rok).
Pokud máte zájem dostávat Zpravodajpøímo do domu, po�lete nám emailemsvou adresu a my Vám vystavímepodklady pro platební pøíkaz.Dìkujeme v�em zájemcùm, kteøí ji� zpravodaj takto objednali.
Podaøilo se nám navázat spoluprácis regionem MAS Loucko (okolí mìstaJihlava). S tímto regionem nás pojí snahao�ivit tradièní øemesla a zájem o podporurozvoje venkovských muzeí a expozic.Partneøi nás pozvali na Den øemesel, který
v mìsteèku Lukanad Jihlavou. Cestou zpìt z Luk nadJihlavou se zastavíme v Plasné uKarda�ovy Øeèice na místním vyhlá�enémadventním trhu. Exkurze je urèenazejména èlenùm Místní akèní skupiny
Sdru�ení Rù�e, dále nositelùm øemesel azájemcùm o øemesla, zájemcùm o rozvojvenkovských muzeí a expozic i dal�í veøejnosti.Odjezd autobusu bude v 8.00 z Borovan(autobusové nádra�í), návrat v cca 17.45.Zájezd je v rámci výmìny zku�eností meziregiony MAS hrazen plnì z Programurozvoje venkova.Pøihlásit se mù�ete do 22. listopadu na602471653 nebo na [email protected].
Zveme Vás na semináø o tradièníchpostupech pøi budování a opravì venkovských staveb. Semináø bude zamìøen naobnovu významného kulturního dìdictvína�eho regionu kostela sv. Bartolomìjev Mlado�ovicích, kde byla odhalena azrestaurována unikátní sgrafitová fasádaz roku 1576. Celková oprava kostela sivy�ádala více ne� 7 miliónù Kè.
Semináø se koná vMlado�ovicích ve spoleèenském sále místní restaurace. S historií kostela,postupem restaurátorských prací a celkovou opravou kostela nás seznámí Mgr.Roman Lavièka z Národního památkovéhoústavu v Èeských Budìjovicích.Pøihlásit se mù�ete do 2. prosince na602471653 nebo na [email protected].
(Borovany)� energetický poradce ([email protected], 387981273)
(Nové Hrady, Èeské Budìjovice)� energetický poradce (pkriha@termscz.com, 602 482 086)
(Ledenice)� energetický poradce, realizátor vlastního pasivního domu, nositel dotace ZÚ
([email protected], 607 969 045) (Èeské Budìjovice, Horní Stropnice)
� projektant, poradce ([email protected], 602 352 434) (Tøeboò)
� Univerzitní pedagog (ZF JU), ([email protected], 724 363 545)
Program Zelená úsporám je v tuto chvílizablokovaný pro pøíjem dal�ích �ádostí,ale v únoru bude pøíjem opìt zahájen.�adatelé mají proto èas pro pøípravusvých �ádostí. Vyu�ijte prosím kontaktùna na�e externí poradce a Va�e plány apøedstavy konzultujte s odborníky.