Zpravodaj AZ Červen 2015

(erven 2015)

ALTE

RNAT

IVA

ZDOLA

ZPRAVODAJ AZodpovdn redaktor: Karel Rika

zpravodaj AZ / erven 2015 / strana 1

Identitu nroda tvo irok skladba prvk, podmnek, vliv. Pona-je vnitnm, genetickm potencilem a kone vnjmi prodnmi podmnkami. Vka formuje Masaje, trpaslictv Pygmeje, matetina je nstrojem, kterm uchopujeme vnj a vnitn svt, nae je okoln typick proda i jej uniktn kazy, kompasem jsou nm uebnicov vklad udlost a osobnost i zkuenosti rodi, znme nae kladn

i zporn djinn udlosti a historic-k i virtuln osobnosti, jejich skutky, pbhy, ideje, nzory, objevy, vynlezy atd. Z osobnost utv identitu ech zejmna ptice Karel IV., Jan Hus, Jan ika, Jan Amos Komensk a Tom Garrigue Masaryk (ten ovem na ov-en asem djin jet ek zatm neuplynulo ani 100 let od jeho smrti a postoj veejnosti ovlivuj pamtnci a pm dozvuky jeho psoben). Vznam-n se zapsali do politickho, bezpe-nostnho, ekonomickho, socilnho, kulturnho a etickho svta obyvatel ech a Moravy. Kad z ptice symboli-zuje cosi svho, ale maj i cosi spolen i obecn.

V tchto dnech si pipomnme 600 let od uplen Jana Husa, jen je pedevm symbolem boje za pravdu. Nen ve zmnn ptici s tmto t-matem sm, spojeno je i s TGM. A i to je identitou eskho nroda, e boj za pravdu mu nesymbolizuje jen jeden hrdina, ale musel si po pl tiscilet tma zopakovat. Bude jedno opakovn stait? Jan Hus se v Kostnici stal obt mocenskch ma-nvr. Aktuln roztpen papesk moci, kter komplikovalo feudln panovn, zatlailo do zad mylenky mue, kter bhem nsledujcho stolet nejvraznji v historii roztpily zpadn kesanstv. Koncil sice odstranil schisma v obsazen papeskho postu a moci a prebend s tm spojench, ale schisma vry a crkve smetl s Husovm popelem do Rna. To se vak jako Fnix vrtilo a pape sice nepiel o keslo, ale crkev o miliony

Hebenovkou k dlnici aneb Pravda jako veejn statek obsah

1 vodnk 4 Pednky o Pelo-mu, akce ve Varnsdorfu5 Josef Vavrouek a jeho odkaz7 Anketa k trvale udri-telnmu rozvoji8 Doporuujeme9 Akce k Janu Husovi10 Koalice k palmov-mu oleji12 Paroz v Brn13 Kzn Jana Husa14 Novinky k PAROZu15 Tir, kontakty

[email protected]

Svoje pipomnky, n-zory, komente, pro-sm poslejte na tuto e-mailovou adresu:


vcch. Kolikrt djiny ji pedvedly a jet pedvedou malost urujc sti mocnch, kte-r kvli sv hlouposti a nemorlnosti zavr oi ped podstatnmi problmy, zatlauje je svou moc, aby se za as jejich systm msto reformy rozpadl a mocn tak pili o to, o co tolik stli, nebo nejene jejich moc se zmen-ila, ale nakonec stejn byli nuceni zbytek modelu upravit? V Kostnici se Jan Hus neocitl kvli tomu, e by hlsal njak novinky, objevy, e by nalezl njakou pravdu, nbr proto, e pravdu ji lta znmou, le tutlanou, odhalil veejnosti. Proti nmu nestla jednolit fronta oponen-t, s jeho konstatovnmi a nzory st crkevnk souhlasila. Zpsoby kost-nickho koncilu pi Husov vyetovn dosvduj er-n svdom jeho odprc tm jist tud vdli, e Hus m pravdu. Prvih byl, e o pokrytectv crk-ve si u neukali laici, e ji nebylo jen pedmtem akademickch disputac i okrajovm tmatem, nbr e proti nmu ve-ejn vystoupil knz, tedy insider, whistblower, a e zskal irokou masu

poslucha. Pravda o oputn kesanskch idel, o lch, pokrytectv, nespravedlnosti a zloinech crkve a crkevnch hodnost byla do t doby osobnm a skupinovm vlastnic-tvm, tajemstvm knch, kterou mohli uvat jako svoji vhodu, pro sv postupy a manipu-lace. Dky Husovi, jeho pedchdcm, souput-nkm a nsledovnkm, se vak tato pravda stala veejnm statkem. Stala se tm mocnou politickou silou ohroujc postoje a privilegia nejmocnjch a ti o pokrytectv crkve i svm vdli, nebo je sami provozovali. Pravda jako veejn statek je z hlediska darebk, zvlt podvodnk, tm nejhorm zloinem. Hus si mohl sv poznn pravdy nechat pro sebe a blzk okol, mohl pravdu v rmci knsk a crkevn komunity sobecky uvat, pokrytecky zakrvat, mohl legln lht. Msto toho pravdu zveejnil, uinil ji dostupnou ne-informovanm a naivnm. Tm, e se o pravdu podlil, vyrovnal podmnky ve spolenosti. Po-vznesl znevhodnn a zasvcen pili o svoji vhodu, svt byl najednou frovj, pmnj-. Pravdiv poznn je nezbytnm pedpokladem sprvnho rozhodnut. Pravdiv vchodisko sice jet nezaruuje sprvn zvry, k tomu je teba jet sprvn mylen, ale bez nho je dosaiteln jen omylem i nhodou. Je ovem pravda, e model stojc i vznamn na li je ivotaschopn, co potvrzuje prv nejstar evropsk instituce mskokatolick crkev. Dokonce jsou tyto systmy ivotnj ne ty zakldajc si na pravdivosti vtina prav-donosi toti asem podlh tomu, e pod svcnem bv tma, a tmto svm pokrytectvm je ni. Polopravda je polol, tak i onak ale zcela pozbv vlastnost sprvnho vchodis-


ka. Proto pravdu je nutno hledat, odkrvat a pedstavovat v cel komplexnosti, seriozn, objektivn. Jedin tak je to skuten statek, ne hnojit. Pro pravdu jako statek veejn to plat o to vce, e pohled, informac a inter-pretac skutenosti je daleko vce a jsou z rznch stran.

Nelze opominout, e Jan Hus svj boj o prav-du vedl ve jmnu Boha. Neoprvnn je na-zvn kacem prv od skutench kac. Vdy prv on se vrtil k pvodnm idejm kesanstv, eho dokladem je i jeho odmt-nut odpustk. Nekesansk iny penzi kes-ansk rz nezskaj, hnk mus napravit sebe, sv mylen a jednn. Pravda Husem zveejnn aktivizovala ste-dovk lid, kesansk hodnoty se opt jevily autentick a dky masovmu osvojen dosai-teln. Na jedn stran padla aureola crkve a crkevnk, zstupc Boha na Zemi, na druh stran se obnovila vle realizovat kesan-sk ideje a vytvoit spravedlivou spolenost. Jaksi kopernkovsk obrat v systmu spole-nosti stolet ped Kopernkem. Ve nakonec dopadlo jinak. Jasn, zeteln cl jet nezna-men jasnou, jednoduchou cestu; prach, pot a krev kadodennho sil rozost pohled v dl. Stalo se to i husitm, potkajcm se pitom s tlakem vnjm spnji ne s rozpadem uvnit. Idely ovem zstaly a byly doplnny o zkuenost jak ano a jak ne. Kadopdn od dob Jana Husa je jist, e bez pravdy nen spravedlnosti. Bez n nelze sprvn posoudit zsluhy a viny, pomoc a koistn. Je proto vhodn mt na pamti, e jak pravda, tak le mohou bt sladk i hok jak pro koho.

Jak s Husovm odkazem nakldme dnes? Jan Hus, Jeronm Prask a dal vedli boj o pravdu v duchu poznn, e sice ve lze prodat, le ne ve lze koupit. Stlo je to ivot. Ped stoletm musel T. G. Masaryk nrodu pipomenout hokost pravdy ped sladkou l. Doufal, e vdom hanby a ztrt z podvodu a

zbablosti bude vrstevnkm a nsle-dovnkm vodtkem v konn. Mar-n. eskoslovensk a esk politick piky houfn, ale i nemlo dalch osobnost z jinch sfr a ada b-nch oban se s Janem Husem, Tomem Garrigue Masarykem ne-identifikovaly. K esk identit tak pat i janov apkov ze Sn, ema-nuelov moravcov, karlov urdo-v, josefov urvlkov ap. Ostatn k paradoxm eskch djin nle, e Jan Hus se postavil proti nadmrn moci crkve, o kterou se pl stolet pedtm opral Karel IV.... Nemlu-v o utrpen, kter zav souasn nejen esk spolenost kvli scestn pedstav mnoha lid, e penze jsou

nade ve, e jsou univerzln hodnotou, jak tvrd ekonomick uebnice zaslepench auto-r. Je to i proto, e mezi domc politickou, ekonomickou a kulturn pikou je nedosta-tek osob inspirovanch nzory a odhodlnm dvnho rodka, e tato pika nen ostatnm vzorem, e nen skutenou elitou. Opt se boj pravdy, skrvaj ji, ml, lou, manipuluj. Lhe a podvodnky odmuj msto toho, aby je trestali. Brn se uinit z pravdy veejn statek, proto mysl lid nechvaj zavalit lemi, vmysly, podrunostmi a nesmysly. Tuzemt politit pedci se opt skln ped mocnmi. A to maj mnohem vce prostedk, ne ml Hus v podob Betlmsk kaple a univerzitn pdy.Jan Hus je pro kadho obana R vzvou, zrcadlem. Chybou by bylo hledt na jako na nedostinou, andlskou osobu. Byl studentem s prmrnmi vsledky u zkouek, byl lov-kem se slabmi a silnjmi strnkami. Stz-liv, objektivn, pravdiv pohled na jeho ivot jej uin nejen lidtjm hrdinou, nbr i do-stupnjm vzorem. Nen teba se nechat upa-lovat, sta jen co nejdle jt po cest pravdy, nesejt z n zbyten a daleko, nezabednout do bain li, podvod a pokrytectv. Ta stezka pravdy me bt hebenovkou, ale stane-li se pravda veejnm statkem, je dlnic.Karel Rika

Karel IV.

zpravodaj AZ / z 2013 / strana 4

Bhem msce ervna navtvila Ilona vih-lkov s prezentac sv nov knihy Pelom Od Velk recese k Velk transformaci adu mst po cel R. Teb, Strakonice, Hradec Krlov, Psek, Olomouc, Brno, tato ms-ta projevila zjem o pednku k vjimen dob, ve kter se nyn nachzme. Pestoe m kad msto sv specifikum, nkter otzky se opakovaly. Tkaly se pedevm budoucnosti Eurozny a eventulnho pstupu R, zahra-nin politiky EU s ohledem na Ukrajinu, ale i na migran vlny dan destabilizac irokho psu zem, i problematiky pracovn-spor-nch technologi. Je potujc, e si stle vce oban uv-domuje dleitost pelomov doby, ve kter ijeme. Obavy z vlky rezonovaly na vech mstech. Je povinnost rozumnch lid odmt-nout vlku jako een souasnch hlubokch systmovch problm vysplch zem. Z-jmy lid nejsou zjmy vojensko-prmyslovho komplexu. Hovome-li o hodnotch, pak tou nejvt je mr a bez nj nejsou dn pozitivn alternativy dost dobe mon. Pesto ale na akcch nakonec pevil spe optimistitj duch, nebo ztraceno ve bude teprve tehdy, a my se rozhodneme, e tomu tak je. Boj ze lep svt pokrauje a potebuje i Vai souinnost!

Pednky o pelomu po cel R

V cyklu ABC Lokln ekonomiky se ve Varnsdorfu, 9. ervna uskutenila ped-nka Ilony vihlkov k tmatu Doteky glo-balizace. Naplnn sl Mstsk knihovny si vyposlechl zkladn informace k situaci v R od pepracovacho charakteru esk pro-dukce, a k odlivu zisk ze zem. Dleitost rozvoje lokln ekonomiky tak zskala dal dimenzi. Velk zjem vyvolaly informace o Transatlantick dohod. Oban mli zjem o dal informace, o tom, kde mohou podepsat petici a jak aktivn pispt k tomu, aby tato dohoda nebyla schvlena. luknovsk vbek pat mezi nejproblmo-vj msta v na republice, kter byly posti-eny silnmi strukturlnmi oky. Je proto velmi dobe, e prv zde se tolik pe vnuje loklnm aspektm i dky innostem mstn akn skupiny. Velk dl prce odvd i ops esk vcarsko. tenm naeho Zpravoda-je pipomnme i Festivaly lokln ekonomiky. Toho minulho, ve luknov, se i za asti mstn starostky zastnili tak lenov Alter-nativy Zdola.

Doteky globalizace ve Varnsdorfu


Pednku o prvnm polistopadovm minis-tru ivotnho prosted Josefu Vavrouko-vi a jeho dle uspodala Alternativa zdola 19. kvtna v komunitnm centru Prdelna v Praze 5. Podntem byl blc se Tden trval udri-telnosti (30. 5. - 5. 6. 2015), kterto fenomn byl prv Vavroukem do eskoslovenskho a eskho politickho prosted vnen. Vystu-pujc - mstopedseda Spolenosti trvale udr-itelnho ivota Pavel remer, nkdej ped-seda Valnho shromdn OSN Jan Kavan a Vavroukv k ekolog Ji Guth pedstavili ped 20 lety tragicky zahynulho vdce, organiztora, publi-cistu a politika jako lovka rozkroen-ho pes vce obor, vnmajcho pro-vzanost ivotnho prosted s ekono-mikou a politikou, vyzvedvajcho souvislosti prv a svobod se zodpo-vdnost, zdrazu-jcho humanismus a demokracii, jako osobnost systmo-v svt pozorujc, uchopujc a tak tak se snac jej napravovat. Pavel remer vodem proel jednotliv etapy Vavroukova ivota. Pipomnl jeho ast v expedici Lambarn v r. 1968 (2. idi a navigtor) do nemocnice Alberta Schweitzera, jen byl jeho velkm ivotnm vzorem a jeho filosofie cty k ivotu se proln Vavrouko-vm dlem. Dky neptomnosti na domc scn v hektickm roce obely aktivnho stu-denta a inovativnho vdce na rozdl od ady jeho koleg a kamard normalizan istky. Tmata, jim se vnoval, jej ovem neustle pivdly na rozhran oficiln a neoficiln sfry, take v z 1989 spoluzakldal Klub nezvisl inteligence. Vavrouek nestudoval prodn i humanitn vdy, a se o n i do hloubky zajmal, absolvoval na Strojn fakul-t VUT systmov inenrstv, pes kter se

dostal k ekologii a odtud k politice, ekonomii a socilnm otzkm. Jako ministr uspodal prvn setkn ministr ivotnho prosted evropskch stt, a to v r. 1992 v Dobi. T rok na summitu Zem v Rio de Janeiro ped-nesl nvrh na reformu OSN, v nm bezpe-nostn, ekonomick a sociln pil rozil o ekologick a strukturu kontinentln regi-onalizoval. O dva roky pozdji pak v Buenos Aires formuloval hodnoty potebn pro dosa-en trvale udritelnho ivota. Mezitm spolu-

zakldal po rozpadu OF liberln Oban-sk hnut, stal se prvnm pedsedou Spolenosti pro trvale udriteln ivot, pracoval na Karlov universit atd. Mstopedseda STU pot prob-ral Vavroukovy nzory, pstupy a innost. Poukzal na jeho snahu, aby se ekologov neza-bvali jen ivotnm prostedm, nbr i spoleenskmi problmy. Vyzdvihl jeho celostn pohled

na spolenost, koncepn pstupy, postupy een od jdra i zkladu k podrobnostem a vedlejm vcem. Opakovan hovoil o jeho snaze o hodnotov zaloen struktur, obor a innost, piem velkou roli hrly ideje inspi-rovan ji zmnnm A. Schweitzerem huma-nismus, harmonie mezi lovkem a prodou. Dotkl se i Vavroukova prkopnictv v zav-dn grant do vdeck innosti, jeho drazu na vyuit vdecko-vzkumnch poznatk, na rozvjen modelovn i spoleenskch proces (kdy ale pitom varoval ped peceovnm model), na mezinrodn spoluprci, ale t na zavdn participativn demokracie a sebe-zen struktur pi utuen vazby mezi svobo-dami, prvy a zodpovdnost a povinnostmi. V dal sti remer piblil Vavroukovo desatero hodnot TU. Zaal vztahem lovka

Josef Vavrouek a jeho odkaz nrodu a svtu


k prod, kdy Vavrouek prosazoval hledn a uit alternativ ke koistnickmu pstupu k prod, k jejmu drancovn, k zplav emis a odpad, za osvojen si vdom sounleitos-ti s prodou, vyuvn zem v rmci jeho nosnosti, rozvjen obnovitelnch zdroj, recyklace apod. Dalm je vztah lidskho in-dividua ke spolenosti, jen m bt vyven, nikoli extrm individualismu i kolektivismu. Dal hodnotou je nutnost vnmn toku smy-slu asu a djin stavt se proti kvantitativ-nmu rstu, nebo je nesmysln, kdy je Zem velikost limitovan, nutn je tud kvalitativn rozvoj, draz na tvoivost atd. Jako dal body desatera remer uvedl vztah k lidskmu zp-sobu ivota (Vavrouek brojil proti konzumeri-smu, budoucnost vidl v uvdoml skromnos-ti), vztah ke svobod a zodpovdnosti a vztah k rovni naeho poznn (stavt se proti pe ro-zumu a pedstavm o snadnch eench). Pak

remer probral vztah k vlastnmu ivotu Vav-rouek kritizoval odcizen, varoval ped oslabe-nm sebezchovy a zptnch vazeb, dal rozv-jet vchovu a vzdlvn. Dle je teba pstovat vztah k budoucm generacm Vavrouek byl proti preferovn krtkodobch zjm, zdraz-oval respektovn dlouhodobch dsledk, zodpovdnost k budoucm generacm, mj. dle nho je neregulovan trh nezenou stelou. Poslednmi z hodnot jsou vztah k jinm nzo-rm a civilizacm (teba je tolerance, rozvjet souit a vzjemn obohacovn) a vztah k vcem spolenm, kdy dle Vavrouka dolo k rezignaci na spolurozhodovn o spolenm, a proto chtl zmnit systm zen a proti re-prezentativn demokracii stavl samosprvu. Vavrouek podtrhoval dleitost sebeorganizo-vn oban, sm propojoval oficiln a neofici-ln struktury. remer pipomnl t, e Vavrouek zakldal systm tvorby a ochrany ivotnho prosted

v eskoslovensku, pichzel i s novmi dc-mi metodami, nap. pouval maticov zpsob zen (vedle vertiklnho zen dal rozvjet horizontln spoluprci), vedl kolegy k tomu, aby brali zetel na politick podmnky a mo-nosti. Stl u zrodu teorie zrodu veejn politi-ky v R spolu Potkem, Pulkrbkem. Kama-rdsk, nezitn.Jan Kavan dve, ne se vnoval Vavrouko-vu nvrhu na reorganizaci OSN, vzpomnl na podntn diskuse student na Strojn fakult VUT, kam pro neotel pohledy chodvali i studenti humanitnch vd. Vavroukv nvrh reformy OSN, jak ho pednesl v Riu v r. 1992, oznail nkdej pedseda VS OSN za fantas-tick, le idealistick. Podstatou bylo peor-ganizovn struktury dle ty priorit bez-penost, ekonomika, sociln oblast, ivotn prosted (TU), kdy jednak kad priorita by byla samostatn spravovna svou radou a jed-

nak by rozshl struktu-ra celosvtov organizace byla kontinentln regio-nalizovna. Konstatoval, e Vavrouek vak n-vrh nepedjednal, take neml anci na spch, a navc pouil pi vkladu ponkud technick p-stup, nap. tabulky a ma-tice, co bylo pro nkter politiky nesrozumiteln. Mylenka, tos OSN je

slab ne sly jej byrokracie, se domnv n-kdej jej vrcholn initel. Kavan piznal, e prosted v orgnech a apartu OSN je fru-strujc, nebo zmny se dj jen po milimet-rech, zstupci ady stt rliv ste, aby konkurenn stty nezskaly silnj pozice (nap. pi pestavb skupiny stlch len RB OSN, jej sloen vznikl po 2. svtov vlce ji neodpovd dnen ekonomick, demogra-fick a politick realit), odmtl vak nvrhy na zruen celosvtov organizace, nebo je nezbytn, potebuje ale zmnu.Ji Guth vyzdvihl schweitzerv fenomn a zejmna jeho humanismus, kter prodchl Va-vroukovu innost, a ble rozebral pracovn metody svho uitele. Pipomnl kup. jeho nvrh na reformu Federlnho shromdn, kdy mla bt Snmovna lidu sloena z len NR a SNR, co by pisplo k jejich vzjem-nmu osobnmu seznmen a poznn myle-n, prce, loh, metod, problm a een ve

Vavrouek byl proti preferovn

krtkodobch zjm,

neregulovan trh je podle nj

nezenou stelou

zpravodaj AZ / z 2013 / strana 7

druhm lenskm stt federace. Narazil vak na nevoli stavnch prvnk, kterou Guth popsal jako povenost, s n se vbec o vci odmtli bavit. Pitom, jak sdlil, Vavrouek se vyjadoval hutn, srozumiteln, lapidr-n, zrooval sv systmov mylen, vyu-val technickch metod a vklad. Byl pr pesvden, e zodpovdn uvan technika me napravit zlo, kter nezodpovdn s n napchali. Tm Guth i vysvtlil, e Vavrouek nebyl zsadnm odprcem jadern energetiky. Rovn tak pipomnl, e Vavrouek nebyl vraznm zastncem vzniku zce tmaticky zamen Strany zelench, nebo byl nzoru, e ekologii jako prezovou zleitost maj pevzt vechny strany. Ukzal t asi destku Vavroukovch knih a skript. Zvrem ocenil Vavroukovo prkopnictv, inovativnost, jak dovedl pedchzet dobu nejen za jeho konfe-renci ministr v Dobi, ale teba i za prvn celoevropskou zprvu o stavu P z r. 1995. Dnes toti obdobn zprva nem takov roz-sah Pokrok nen samozejm vc, pozna-menal Ji Guth.K tomu dodal Vclav Exner, e pocity se za uplynulch 20 let nezmnily, nebo dosud petrvvaj stejn problmy, nadle spole-nost trp malou prunost organizac a stle se jedn o ekonomickm een ekologickch problm a zanesen ekologickch kritri do ekonomickho rozhodovn.(kru)

Ji Guth

AZ pipravila u pleitosti prvnho Evrop-skho tdne udritelnho rozvoje anketu, kterou v ervnu vyplnily ti stovky osob z cel R. Anketa nen reprezentativn za populaci R, nelze z n tedy usuzovat na postoje pe-vldajc v na spolenosti. Vypovd ovem nco o tom, jak sml lid njakm zpsobem spojen s Alternativou Zdola, kterch byla nadpolovin vtina, a tak nco o smlen lid, kte se o tma udritelnosti vce zajmaj, protoe ti s vt pravdpodobnost dotaznk oteveli a tak vyplnili. Zprvu z ankety jsme dosud nemohli zpraco-vat, protoe zatm probhal sbr dat. V tomto sle tedy alespo jako ochutnvku pinme prvn, pedbn vsledky. Vt st vzorku odpovdala i na oteven otzky, kter je mon analyzovat kvalitativ-n. Mezi respondenty bylo vce mu (60 %) a lid s vym dosaenm vzdlnm (65 % vysokokolsk). Za nejvt problmy pro trvalou udritel-nost respondenti povaovali: vlky, ozbrojen konflikty, chaos (81 % velmi dleit), dle nedostatek pitn vody, zneitn vodnch zdroj (80 %) a plinou moc penz, bank a nadnrodnch korporac (72 %). Vce ne dv tetiny za zsadn problm povauj problmy spojen s pdou eroze, toxick zneitn. Nejvce dleit pro een souasnch pro-blm jsou podle respondent: uvliv hos-podaen s pdou a vodou (75 %), globln ochranu ivotnho prosted (73 %) a zmnu smlen lid, harmonii ve spolenosti (66 %). Dleitou roli lid pisuzuj mdim, kdy objektivn a pln informace povaovala za velmi dleit 63 % respondent.Prv voda a pda jsou tak podle responden-t klov prodn zdroje, kter zasluhuj nej-vy ochranu. Nezbytnost je mr a dosaen zmn ve smlen lid. Mr respondenti uv-dli spolu s rodinou jako zcela nejdleitj hodnotu ve svm ivot.Pokud jste jet do ankety nepispli, dotaz-nk bude mon vyplnit do 10. 7. na: https://www.survio.com/survey/d/V3U0N0B4N3B-2G6G7OVem, kte se do sbru dat ji zapojili, pat velk dk.

Kateina Vojtkov

Anketa k trvale udritelnmu rozvoji

doporuujeme...


https://www.youtube.com/watch?v=eBPaTZ5gbCs

Pednka Milana Smre v Prdeln k tmatu kolapsu spolenosti i civiliza-ce.

https://www.youtube.com/watch?v=UUEU44G75FQhttps://www.youtube.com/watch?v=KB4jLfe3hKshttps://www.youtube.com/watch?v=KeDscKZ6CLghttps://www.youtube.com/watch?v=I1LDu8qPj0ohttps://www.youtube.com/watch?v=VhHuQ-mLip4

Ptidln zznam z konference o Mistru Janu Husovi.

http://denikreferendum.cz/clanek/20544-obcanska-angazovanost-v-ceske-republice-polovina-lidi-si-neveri

esk populace se dl na dv srovnateln velk skupiny, kter se od sebe vrazn li mrou obansk angaovanosti. Takov je zvr vzkumu, kter uskutenilo Centrum obanskho vzdlvn FHS UK ve spoluprci s Na-dac Konrada Adenauera a agenturou TNS Aisa. Vzkum pinesl pedevm zjitn, e mezi lidmi existuj velk rozdly v me obansk angaovanosti. Spolenost se dl na aktivn (45 %) a pasivn (55 %) skupinu, kter se ne-li pouze svoj angaovanost, ale i svm vzdlnm, pjmy i pstupem k informanm technologim a internetu.

http://www.cianews.cz/cs/1426844-anketa-cianews-pocet-clenu-druzstevnich-zalozen-mirne-roste

Jak ukazuje anketa esk informan agentury (IANEWS), drustevnm z-lonm mrn roste poet klient, ve poskytnutch vr i objem depozit. Poet len se pohybuje v du mench tisc, tch firemnch ve stovkch.

http://www.project-syndicate.org/commentary/greece-referendum-troika-eurozone-by-joseph-e--stiglitz-2015-06http://blisty.cz/art/77973.htmlhttp://a2larm.cz/2015/06/konec-vydirani/

Odkazy na peticeV tchto dnech mete vyjdit tak svj nesouhlas s takzvanm norovnm (vetn zkouek loveckch ps z norovn), nehumnnm zpsobem lovu liek a jezevc loveckmi psy. Petici najdete na www.petice24.com/zakaz_no-rovani, vce informac pak na www.facebook.com/zakaznorovani.Hnut DUHA opt pokrauje ve sbru podpis pod petici za dobr zkon o nrodnm parku umava. Pokud jste tak jet neuinili v minulch letech, mete svj podpis pipojit rovn elektronicky na www.hnutiduha.cz/peti-ce.Petici proti TTIP, tedy pipravovanmu Transatlantickmu investinmu a obchodnmu partnerstv, kter pedstavuje riziko podvolen se nadnrodnm korporacm, mete podepsat na www.e-petice.cz Vce tak na www.vttip.cz/ttip-ceta-tisa.html a https://stop-ttip.org/.


13. ervna se v Betlmsk kapli uskutenila celodenn konference k 600. vro uple-n Mistra Jana Husa s nzvem Mistr Jan Hus a due eskho nroda. Symbolika konfe-rence byla podtrena tm, e se na konferenci skldali oban z cel republiky. Po zahjen Lenky Prochzkov, peetla Eva Novotn, mluv Spojenectv prce a solidari-ty, ryvek z knihy Evy Kantrkov Nesmii-teln e. V dopolednm bloku zaznly jet od odbornk, historik, pednky ke vzorm a pedchdcm Mistra Jana, a vatky z Posti-ly. Po dobrm obd, bhem kterho dorazil i sbornk Jan Hus 600 let, ve kterm lze najt texty, kter byly pedneseny i dal pspv-ky, pokraovala konference odpoledn st. V nm bylo pohovoeno o odkazu Mistra Jana v eskm divadle, s drazem na J. K. Tyla. Velk ohlas sklidil pspvek Marie Neudorf-lov: Masarykova aktualizace Jana Husa. Asi 180 astnk konference si dle vyposlechlo pednky k Husov tradici v s. Exilu, p-spvek Miloslava Ransdorfa Husova vzva a jeho odkaz. Nechybly ani vatky z Koskova Rozum a svdom, textu, kter astnkm piel nesmrn aktuln, jako kdyby byl na-psn dnes. Zvren slovo mla Lenka Pro-chzkov s pspvkem Jan Hus sl zem, kter byl zakonen potleskem ve stoje. pln zvr odborn sti konference tvoil husit-sk chorl Kto s bo bojovnci, zahran na varhany. Konference byla i krsnou pleitost k se-tkn oban z cel republiky, kte tak mli monost, slovy Lenky Prochzkov, obrnit se proti malovrnosti. Lze vzdt jen hlubok hold za tuto famz-n akci. Lenka Prochzkov s pteli s Ne Zkladnm a dalmi dobrovolnky odvedli obrovsk kus prce. Dstojn pipomenut v-ro v kontextu dnench dn se stalo jednou z udlost roku 2015. Pro ty, kte se nemohli dostavit, mme na naem youtube kanle zznam z pspvk, kter zaznly.

Odkazyhttps://www.youtube.com/watch?v=UUEU-44G75FQ

Famzn akce k Janu Husovi


O problematice palmovho oleje a Koalici proti palmovmu oleji [www.stoppalmovemuoleji.cz], j je AZ lenem, jsme se ve Zpra-vodaji ji zmiovali (2/2015). Za ji dvoulet existence Koalice proti palmovmu oleji [www.stoppalmovemuoleji.cz] se nyn v ervnu v pro-storch prask galerie Langhans poprv seli jej lenov a zstupci lenskch organizac. Siln zastoupen maj v koalici pedevm pro-dovdci. Zakldajcmi leny koalice byly SOP JARO Jarom [http://www.jarojaromer.cz/], Lestari [http://www.lestari.cz/] a lid ze ZOO st nad Labem. Mezi souasn leny pat napklad Greenpeace, Hnut duha, Glopolis.

Sniuj spotebu tuk/olej > Vybrej mstn tuky/oleje > Pouvej certifikovan palmov olejOdborn garant, zoolog a ochran Stanislav Lhota pedstavil cle ko-alice. Ty spovaj ve snaze o zmnu spotebnho chovn lid v Evrop v poad: Redukce Substituce Certifikace. Lid by mli pedevm omezovat spotebu tuk (nap. mn smait, vce dusit a vait). Kdy u pouvaj tuky, pak upednostovat tuky a oleje mstn produk-ce (slunenice, epka, olivov olej). A tet v ad je upednostnn certifikovanho palmovho oleje. U certifikace je poteba zven opatrnosti, protoe typ certifikace je vce a zkladn verze certifikace Kulatho stolu pro udritelnou vrobu palmovho oleje (RSPO) je nedostaujc. Nezaruuje toti, e pi jeho vrob nedochz k dalmu odlesovn a takov cer-tifikace je spe formou greenwashingu malovnm si reality ne narovo, ale nazeleno.Produkce palmovho oleje pitom sama o sob nen zlem, zejmna pokud se bavme o palm jako zdroji tuk pro mstn populace (pvodn plodinou je v Afri-ce). Palma m toti vysok hektarov vnosy, pokud se pstuje na vhodnch pdch. Zhoubnou ji in masov, prmyslov charakter jej produkce a zsadn podl na rychl deforestaci v jihovchodn Asii, kter stla za vznikem Koalice a vedla francouzskou ministryni ivotnho prosted Segolene Royal ke kontroverznmu kroku vzv k bojkotu Nutelly (#NutellaGate). Koalice hodl v kampani motivovat eskou veejnost k uvdoml spoteb. Evropan jsou v pepotu na hlavu nejvtmi konzumenty palmovho oleje a i v absolutnch slech jsou mezi temi nejvtmi odbrateli na svt. Nejvt vyuit palmov olej nachz v jdle (ze-jmna rznch cukrovinkch, brambrkch apod.), biopalivech, kr-men pro zvata nebo kosmetice a drogerii. Negativn dsledky u ns sice nevidme, ale na druhm konci svta od Papui-Nov Guiney a po Indii (nejvce v Malajsii a Indonsii) jsou dramatick.

Ochrana biodiverzity ve svt i ve stedn EvropNa tvrtenm podveeru urenm irok veejnosti postupn vy-stoupili David p z SOP JARO Jarom, Standa Lhota ze ZOO

Koalice proti palmovmu oleji vstupuje do nov fze


st nad Labem a Benk Michlek, kter se angauje v projektu SO zakldn ptaho parku Josefovsk louky [www.josefovske-louky.cz].D. p popovdal o ochran biodiverzity stedoevropsk krajiny a ve sv vtipn pojat prezentaci ukzal, jak se me zatetelit srdce ochrane pi pohledu na tank nebo dokonce vypalovn trvy. Se svmi kolegy se angauje v pi o prodovdn cenn lokality

s mimodnm vznamem pro posledn pe-vajc populace nkterch druh ivoich a rostlin v rmci cel stedn Evropy (nap. rzn motli, rostliny).Dal dva pspvky se vnovaly jihov-chodn Asii. S. Lhota nejdve shrnul do-pady palmskho prmyslu, jeho innost ml monost sledovat pi sv dlouhodob ternn prci zoologa (vzkum opic kahau nosat), kterou nsledn doplnilo aktivn ochranstv a vyjednvn s palmskmi companies (zejmna gigant Wilmar). In-donsk zliv Balikpapan na ostrov Bor-neo, kde psob, je toti msto s ohromnou biodiverzitou, kter se ovem nevyhnulo rozpnn palmskho prmyslu. S. Lhota proto spolen s reisrem M. Glikem stli

u vzniku hodinovho voln dostupnho dokumentu Zelen pou, kter m na filmov databzi SFD vynikajc hodnocen (87 %, www.csfd.cz). Film zashl hodn lid a nkter z nich pivedl i p-mo do koalice. B. Michlek doplnil vyprvn o sv dvoulet cest z Austrlie do Indie, na kter potkval plante palmy olejn a seznamoval se s domorodci, kte pichz o sv domovy a tradin zpsoby obivy.

Nov dobrovolnci a lenov v koalici vtniV ptek pak probhalo intern jednn len koalice tkajc se orga-nizanch a personlnch zleitost, plnovn blzk budoucnosti i formulace delch cl nebo ppravy kampan. Jestli ve klapne, mme se na co tit! Koalice je oteven a ve svch adch rda uvt dobrovolnky i dal leny napklad technology potravin, politiky, celebrity, zemdlce, novine nebo prvnky, ale i dal. Pokud vs innost Koalice zaujala, podvejte se na web a nevhejte ns kontaktovat.Kateina Vojtkov

Co znamen greenwashing? Greenwashing oznauje zelen marke-ting, snahu vytvoit dojem, e vrobek, cle i politiky organizace jsou etrn k ivotnmu prosted, slou udritelnosti. Opravdovm clem je pitom zven zisku nebo zskn politick podpory manipulac veejnho mnn. Pklady greenwashingu na: http://www.trideniod-padu.cz/

K problematice certifikace palmovho oleje viz: Maritzov, Christine. 2014. Certifikace palmovho oleje. Od partnerstv k udritelnosti. Glopolis. Voln ke staen: glopolis.org/soubory/e1ed/certifikace-pal-moveho-oleje.pdf

Palma olejn


Po prvnm koketovn s participativnm rozpotem na Praze 7 mi-nul rok, se v souasnosti o jeho realizaci uvauje na vce mstech R. Mon nejble k nmu maj v Brn.V komunlnch volbch zde minul rok zazilo hnut t Brno, kter v celm Brn skonilo tet a volby v mstsk sti Brno-sted dokonce vyhrlo a obsadilo post starosty. Do obou koalinch smluv (jak na velkm Brnu, tak v mstsk sti) prosadilo zvazek zaveden participativnho rozpotu.V ter 23. ervna se zstupci Alternativy Zdola Ilona vihlkov a Tom Vokoun setkali s pedsta-viteli radnice Brna-sted, v ele se starostou Marti-nem Landou. Tmatem schzky byl participativn rozpoet a dal metody obansk participace.Radnice zatm uvauje o vylenn men stky (1-2 miliny) pro pilotn ronk a postupnm vy-tvoen specilnho tmu pod starostou. Do msce bude k dispozici konkrtn nvrh.

Pro podporu zaveden participativnho rozpotu v Brn vznikla oban-sk iniciativa PAROBRNO, kter vydala nsledujcch manifest:

Za Brno vce naslouchajc svm obanm

Ven rado Brna-sted,

velice ns potilo, kdy jsme se ve Vaem programovm prohlen doetli, e:

Umonme veejnosti podlet se na rozhodovn o vyuit sti roz-potu mstsk sti Brno-sted (tzv. participativn rozpoet).K pprav vznamnch investinch i jinch projekt aktivn pi-zveme veejnost tak, aby lid, jich se plnovan kroky pmo dot-kaj, mli pleitost se k nim vyjdit.V maximln me umonme zapojen veejnosti do projednvn strategickch dokument a projekt mstsk sti.S povdkem kvitujeme dosavadn praktick kroky, jako je pizvn veejnosti k nvrhu prav parku na Obilnm trhu nebo parku ko-lem Letohrdku Mitrovskch.Vybzme mstkou st, aby ve svm sil nepolevila a ji od roku 2016 umonila obanm podlet se na tvorb vlastnho rozpotu. Ze zahraninch zkuenost navrhujeme pro prvn ronk vylenit pi-blin 1% z rozpotu mstsk st (5 milin korun).Vme, e mstsk st Brno-sted se me stt prkopnkem mnoha druh obansk participace a vzorem pro dal mstsk s-ti i samotn msto Brno.

Pokud chcete manifest podepsat nebo se pmo zapojit do innosti ini-ciativy, kontaktuje koordintora Tome Vokouna [email protected].

Vznikne prvn plnohodnotn participativn rozpoet v Brn?


Marie L Neudorflov: est a posledn pokra-ovn vatk ze spis Mistra Jana Husa. Tentokrt jeho nzory na vru, na pravdu, na postaven crkve. Citty z Husa vzaty vtinou z knihy Martina Chadimy, Mistr Jan Hus. lo-vk, teolog, muednk. Praha 2014.

T. G. Masaryk upozornil na to, e vce jak sto let ped Descartem, kter svou vzpourou proti crkevnmu dogmatismu a neracionln vld pravdy zjeven, udlal mylenkovou revoluci tm, e postavil pravdu poznanou nad pravdu zje-venou, postavil Mistr Jan Hus pravdu poznanou na stejnou rove jako prav-du zjevenou, ne-li ve.Mistr Jan Hus pe ve svm spisku Dcerka (1412): Bh in lidi svat, e dal jim rozum a tm je chrn od zlho..

V ad spor s crkevn hierarchi Hus odporoval dogmatm, kter byla jak proti pvodnmu kesan-stv, tak proti rozumu. Ve Vklad sentenc Hus Pe: dn lnek vry nen v odporu s rozumem, ale v souhlase s nm, nebo kdyby byl na odpor rozumu, byl by klamn, a tak nebyl by ln-kem vry kesansk. Nebo nejvy Pravda nenut vit klam odporujc pravd,rozumu. Zrove za nezbytnou soust vry pokldal lsku. Lskou je lovk utven a zdravm rozumem veden

V jednom tajnm dopise z Kostnice, krtce ped svou smrt, ptelm do Prahy pe:Od samho potku svho poznvn uinil jsem si pravidlem, kolikrt bych v ktermkoli oboru postehl mnn lep, e rd a skromn upustm od nzoru prvho a to s plnm vdo-mm, nebo to, co poznvme, je nepatrn s tm, co nepoznvme. Princip, kter plat do dnes.A podobn trvale plat Husovo pipomenut ptelm z Kostnice:

Stjt v poznan pravd, kter nad vm vtz a mocna je a na vky.

Vhledem k nemravnmu a marnotratnmu ivotu katolick crkve, byla specifick Huso-va kritika crkve pravdpodobn hlavn pi-nou odsouzen Husa k uplen na hranici na Kostnickm snmu 6. ervence 1415. Husova specifick kritika byla postavena na jeho do-kazatelnm pesvden, e kesansk nbo-enstv je toton s mravnost a e toto spo-

jen je zvazn pro vechny, vetn vysok crkevn hie-rarchie. K principu spojen vry a mravnosti nedospla katolick crkev dodnes, st-le stav vru nad mravnost, nad iny lovka, jako cestu ke spasen.

Z toho vyplval i Husv od-por vi svtskmu panovn crkve, nebo to neodpov-d duchu evangelia. Podle Husa duchovn nejsou maji-teli a vlastnky statk, kte-r jim slou, ale pouhmi sprvci, nebo to odpovd zpsobm prvotn kesan-sk crkve. netoliko de-stky, ale i jin jmn, kter maj duchovn k daru skutku milosrdenstv, jsou pouh

almuny, kter krom toho, co nutn potebuj duchovn, maj pipadnout chudm. Duchov-n nejsou jejich pny a driteli, ale sluebnky, sprvci. Pokud to kn zneuvaj, pak jsou zlodjov, loti

Hus vil v monost lidtj spolenosti. Ale k lidtjm pomrm, kter pokldal za velmi podstatn i pro ivot vn, pro spasen, bylo poteba, aby se i vy stavy, vetn crkve, astnily sil o lidtj a spravedlivj spolenost a ne aby pispva-ly k utrpen, vysvn a ignoranci obecnho lidu. Svj idel vyjdil krtce ped svou smrt slovy:Abychom se milovali, dobrch nsilm utlaovati nedali a pravdy kadmu pli.

Marie NeudorflLOv: Kzn Jana Husa

V R se rozbh nkolik proces PR. Po lo-skm pilotnm (ne pli spnm) proce-su na M Praha 7 se rozbh proces PR na M Praha 10 jedn z nejvtch st Prahy se 109 tisci obyvatel, mal M Praha Zbraslav (8,2 tis obyvatel) a v Semilech na Liberecku. Hlavn zprvou ervna je, e 22. 6. udla-li zastupitel M Praha 10 dal krok, kdy schvlili dokument Nvrh k realizaci pro-cesu uplatnn participativn sti rozpotu M Praha 10 v roce 2015. V rozpotu na rok 2015 pitom vydlilo zastupitelstvo 5 mil K jako tu st, o jej rozdlen rozhodnou ob-an. Konzultantem procesu a facilittorem bude Agora Central Europe, kter bude zro-ve spolupracovat na aplikaci procesu PR s malou praskou mstskou st Zbraslav (8,2 tis obyvatel). Vvoj ve mstech budou moci vichni zjemci sledovat na webovch strn-kch (www.participativni-rozpocet.cz), kter Agora pipravila a kter se budou prbn naplovat tak, jak budou procesy pokraovat. AZ by se mla zapojit do prce monitorovac skupiny, kter bude ustavena v z.Nezapomnejme ale ani na mimoprask vvoj. Nov progresivn veden malho ms-ta Semily v Libereckm kraji se pustilo do participativnho rozpotu. Pro prvn ronk vylenilo 1 mil K na dobr npady oban msta, o nich budou tak rozhodovat sami oban msta. Pes przdniny mohou oban poslat sv nvrhy projekt, hlasovn o pro-jektech bude pak probhat bhem listopadu. Zvolen postup se podob loskmu proce-su na M Praha 7, kde letos ji nepokrauj. Naasovn nelze povaovat za ideln. Proces bohuel nepot s veejnm setknm, kde by msto proces obanm pedstavilo a na kte-rm by lid mohli diskutovat priority msta. Participativn rozpoet tak zstv spe na pli cesty mezi grantovm systmem a oprav-dovm PR.

Odkazyhttp://www.novarealita.cz/inpage/participa-tivni-rozpocet/http://www.semily.cz/cz/obcan/radnice-a--mestsky-urad/aktualne-z-radnice/jak-prosa-dit-vlastni-investici/

Pravidla procesu zde: http://www.semily.cz/customers/semily/storage/dokumen-ty/14321323201.pdf

O dalm vvoji vs budeme informovat po przdninch!Kateina Vojtkov

Participativn rozpoet ohlasy mdi:

Praha 10 d obanm k dispozici st rozpotu

01.07.2015 | PRAHA | PRAHA 10 | Karel Rychl

Pt milion korun vylenila ze svho rozpotu Praha 10 a dv tak pleitost svm obyvate-lm aby rozhodli, jak s nimi naloit. O reali-zaci ppadnch nvrh nebude rozhodovat radnice, ale vytvoen obansk fra. V prvn fzi by vylenn penze mly jt pedevm do oblasti veejnch prostranstv a zelen.

http://www.prahatv.eu/zpravy/archiv/1///cla-nek/1355/praha-10-da-obcanum-k-dispozici--cast-rozpoctu

Participativn rozpoet: Jen dal hra s dvrou veejnosti?

9. 6. 2015 14:03 - Lucie SedmihradskV mstsk sti Praha 10 budeme mt parti-cipativn rozpoet. Teoreticky to znamen, e irok veejnost bude zapojena do rozhodov-n o veejnch penzch. Veejnch penz se v na mstsk sti proto ron kolem dvou miliard, tak e bude jen dobe, pokud na to dohldne vc lid. Nebo snad ne?

http://sedmihradska.blog.respekt.ihned.cz/c1-64138790-participativni-rozpocet-jen-dalsi--hra-s-duverou-verejnosti

O budoucm rozpotu Kraje Vysoina maj zjem rozhodovat u stovky oban26. 6. 2015 11:49:00Na zatku ervna spustil Kraj Vysoina no-vou aplikaci V nzor, prostednictvm kter

hav novinky v participativnm rozpotu v Praze i Semilech!



Zpravodaj AZ (erven 2015)

Odpovdn redaktor

Karel Rika

Grafick design a sazba Michal ern

Do tohoto sla pispli:

Karel Rika, Ilona vihlkov, Kateina Vojtkov, Marie Neudor-

flov, Tom Vokoun

Zdroj fotografi www.freeimages.com

[email protected]

Svoje pipomnky, nzory, komente, prosm poslejte na tuto e-mailovou adresu:

KONTAKTYWeb: www.alternativazdola.czE-mail: [email protected]: www.facebook.com/alternativa.zdolaYouTube: kanl AlternativaZdolaZpravodaj: [email protected]

se me kdokoli astnit rozhodovn o kon-krtnch finannch prostedcch z krajskho rozpotu na konkrtn aktivity.

http://www.regiony24.cz/11-216224-o-bu-doucim-rozpoctu-kraje-vysocina-maji-zajem--rozhodovat-uz-stovky-obcanu

Participativn rozpoet - pojme jej realizovat i na Jihu!!!Co Vm chyb v naem obvodu? Hit, psko-vit, laviky, veejn wi-fi s ? Nebo mte ji-nou mylenku, co bychom mli v naem obvo-du realizovat? V npad se stane skutenost! Umouje to participativn rozpoet.

http://ostravajih.anobudelip.cz/cs/aktuality/participativni-rozpocet-pojdme-jej-realizovat-i--na-jihu-29757

Odkazy k situaci v ecku

http://blisty.cz/art/77955.html

Interview na T 24 s Ilonou . z 1.7. 2015 http://www.ceskatelevize.cz/po-rady/10095426857-interview--ct24/215411058040701/video/

Prohlen levicovch akademik, kter vy-lo peloen zde: http://altpress.cz/boj-reku--je-bojem-nasim-plny-text-provolani-francouz-skych-intelektualu/

Prohlen Podemos peloen na Alarmu: http://a2larm.cz/2015/07/podemos-k-situaci-v--recku/

E. Chmelr http://nezavisli.blogspot.cz/2015/06/eduard-chmelar-preco-drzim-palce--grekom.html

Zpravodaj AZ Červen 2015

Documents

Transcript of Zpravodaj AZ Červen 2015