Zpracování podnikatelského záměru na vybudování a ... · bude rovněž určen tzv. faktor X...

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Zpracování podnikatelského záměru na vybudování a provozování

kempu ve Znojmě

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor: Matěj HORÁK

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martin PŘIBYL, Ph.D.

Znojmo, 2014

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Zpracování podnikatelského záměru

na vybudování a provozování kempu ve Znojmě vypracoval samostatně pod vedením

Ing. Martina Přibyla, Ph.D., a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární

a odborné zdroje.

Ve Znojmě dne. 23. dubna 2014

____________________________________

Matěj Horák

Poděkování

Tímto bych velmi rád poděkoval Ing. Martinovi Přibylovi, Ph.D., za skvělé vedení, cenné

rady a zkušenosti nejen při zpracování bakalářské práce.

6

Abstrakt

Bakalářská práce se zabývá zpracováním podnikatelského záměru na vybudování a provozování kempu ve Znojmě. Toto téma se vztahuje k oblasti cestovního ruchu a marketingu. Tohoto výsledku je dosáhnuto pomocí analýzy marketingového prostředí. Dále, dotazníkové šetření zjišťuje od zákazníků a provozovatelů informace, které se týkají pobytu a provozu konkurenčních ubytovacích zařízení. Práce rovněž obsahuje návrh faktoru X kempu ve Znojmě.

Klíčová slova: cestovní ruch, faktor X, kemp, marketing, ubytovací zařízení

Abstract

The Bachelor’s thesis deals with writing a business plan for building and running a campsite in Znojmo. This topic is related to the area of tourism and marketing. This result is reached by analyzing the marketing environment. Furthermore, the questionnaire survey finds out information from customers and operators, which refers to a stay and operation of competitive accommodation facilities. The thesis also includes a proposal of the X factor for the campsite in Znojmo.

Keywords: tourism, X factor, camp, marketing, accommodation facilities

7

Obsah

1 Úvod .......................................................................................................................................... 9

2 Cíl práce a metodika ..................................................................................................................10

3 Teoretická část ..........................................................................................................................11

3.1 Cestovní ruch ....................................................................................................................11

3.1.1 Klasifikace služeb cestovního ruchu ...........................................................................12

3.1.2 Ubytovací služby .......................................................................................................13

3.1.3 Podniky cestovního ruchu ..........................................................................................14

3.1.4 Subjekt cestovního ruchu ...........................................................................................15

3.1.5 Objekt cestovního ruchu.............................................................................................16

3.1.6 Turismus ....................................................................................................................16

3.1.7 Definice kempu ..........................................................................................................17

3.1.8 Shrnutí .......................................................................................................................17

3.2 Marketing ..........................................................................................................................18

3.2.1 Marketingový informační systém (MIS) .....................................................................18

3.2.2 Třídění informací .......................................................................................................19

3.2.3 Marketingový výzkum ...............................................................................................19

3.2.4 Dotazování.................................................................................................................21

3.2.5 Marketingový mix ......................................................................................................22

3.2.6 Marketingová komunikace .........................................................................................24

3.2.7 Evropské trendy .........................................................................................................25

3.2.8 Komunikační mix ......................................................................................................25

3.2.9 Trh .............................................................................................................................25

3.2.10 SWOT analýza ...........................................................................................................26

3.2.11 Word of mouth...........................................................................................................27

3.2.12 Shrnutí .......................................................................................................................27

4 Praktická část ............................................................................................................................29

4.1 Analýza prostředí...............................................................................................................29

4.2 Cílová skupina zákazníků ..................................................................................................35

4.3 Produkt ..............................................................................................................................36

4.3.1 Faktor X ....................................................................................................................38

4.4 Cena ..................................................................................................................................39

4.5 Distribuce ..........................................................................................................................45

8

4.6 Propagace ..........................................................................................................................47

4.7 SWOT analýza ..................................................................................................................49

4.8 Provoz kempu ....................................................................................................................50

5 Závěr ........................................................................................................................................51

6 Přehled literatury a použitých zdrojů .........................................................................................53

Seznam tabulek a grafů .....................................................................................................................55

9

1 Úvod

Pojmy jako marketing nebo cestovní ruch už jsou v dnešní době mnoha lidem známy.

Ve skutečnosti jsou však součástí cestovního ruchu a marketingu častěji, než si mnohdy

uvědomují. Stačí už jen to, že se rozhodují o nákupu určitého produktu, nebo plánují výlet

do jiného města.

Zejména proto, že je dnes odvětví marketingu a cestovního ruchu takto rozšířené a počet

společností operujících na trzích týkajících se těchto odvětví je vysoký, je obtížné vytvořit

podnik, který by byl schopen se mezi již zaběhnutými podniky uchytit. To se týká hlavně

podniků, které dostatečně nevěnují pozornost přípravě, opomíjejí důležité faktory, ovlivňující

chod podniku a celkovou situaci podceňují.

Z tohoto důvodu je nutné zaměřit se na jednotlivé části, které tvoří celkový budoucí vývoj

podniku. Tyto části spolu musí korespondovat a je nutné věnovat každé z nich patřičnou

pozornost, protože i když se podnik soustředí na jednu část, která se tím stane dokonalou,

ostatní zanedbané části budou celkový dojem srážet.

Práce se zabývá zejména vybudováním, ale také provozováním kempu, čímž se přímo dotýká

problematiky ohledně cestovního ruchu i marketingu. Jde v první řadě o to znát prostředí,

v jakém se kemp bude vyskytovat. Co, jak, kdy, kde, komu a za jakou cenu bude poskytovat

a jak bude vůbec komunikovat s okolím. V druhé řadě se jedná o způsob, jakým bude podnik

řízen.

I když bude podnik věnovat patřičnou pozornost každé složce, nemusí ani v takovém případě

dosáhnout uspokojivých výsledků. Proto je také zapotřebí věnovat velkou část úsilí získávání

vědomostí, které pak lze přetvořit na hodnotné výsledky.

Práce se tudíž bude ubírat směrem, ve kterém se bude soustředit na získání patřičných

vědomostí. Ty pak budou zúročeny v rámci budování a provozu kempu, a to z pohledu každé

dílčí složky.

10

2 Cíl práce a metodika

Cílem bakalářské práce je vytvoření podnikatelského záměru na vybudování a provozování

kempu ve Znojmě.

Pro zpracování a dokončení práce byla využita patřičná literatura vysvětlující pojmy, metody

a informace, které jsou v průběhu práce použity. Hlavními odvětvími, ve kterých se práce

pohybuje, jsou cestovní ruch a marketing.

V rámci cestovního ruchu jde hlavně o vymezení toho, kdo nebo co je objektem a subjektem

cestovního ruchu a jaké služby jsou v rámci cestovního ruchu. A jelikož se práce týká kempu,

je na místě uvést také definici a správný význam tohoto pojmu.

Co se týče marketingu, na tuto část je kladen důraz o něco větší. Pracuje se zde s technikami

dotazování, vymezením a vysvětlením marketingového mixu, marketingového výzkumu, trhu

– obecně i v rámci cestovního ruchu, metody SWOT analýzy a dalšími.

Prvním krokem je provést analýzu marketingového prostředí, která zahrnuje zjišťování

podrobných informací z konkurenčních ubytovacích zařízení na území okresu Znojmo.

K tomu je využit sekundární marketingový výzkum. Provádění analýzy se týká produktové

nabídky a cen jednotlivých služeb. K dosažení cíle je rovněž využito dotazování, a to jak

v rámci osobního dotazování, tak také ve formě telefonického dotazování. Vytvořeny jsou

2 typy dotazníků, přičemž v prvním z nich jsou dotazováni zákazníci konkurenčních

ubytovacích zařízení. Otázky jsou zaměřeny hlavně na situace spojené s pobytem a kvalitou

ubytování. Druhý dotazník je cílen na majitele či provozovatele ubytovacích zařízení. Zde

se otázky zaměřují hlavně na chod, provoz a poptávku po zařízení.

Při rozdělení práce na menší části mají cíle následující podobu. První cílem je provedení

analýzy prostředí. Dále bude určen produkt, cena, distribuce a propagace. V rámci produktu

bude rovněž určen tzv. faktor X kempu a v rámci návrhu cen bude hrát důležitou roli tvorba

cenové mapy. Dalším cílem je vytvoření SWOT analýzy kempu a vytipování cílové skupiny

zákazníků. Posledním z cílů je nastínit provoz kempu.

11

3 Teoretická část

V teoretické části práce jsou objasněny důležité odborné pojmy, týkající se celkového obsahu

práce. Zaměří se na problematiku cestovního ruchu, v rámci které je objasněna klasifikace

služeb cestovního ruchu a ubytovacích služeb, dále se zde pojednává o podnicích cestovního

ruchu, objektu a subjektu cestovního ruchu. V poslední řadě jsou zde popsány turismus

a definice kempu. Dále budou rozebrány marketingové pojmy jako marketing obecně,

marketingový informační systém, způsob třídění informací, proces dotazování, v další řadě

pak marketingový výzkum trhu a trh obecně, marketingový mix a marketingová komunikace.

Posledním bodem, týkajícím se marketingu, je vysvětlení pojmu SWOT analýza.

3.1 Cestovní ruch

Cestovní ruch je různými autory popisován velmi obdobně.

„Cestovní ruch je významný společensko-ekonomický fenomén jak z pohledu jednotlivce, tak

i společnosti. Každoročně představuje největší pohyb lidské populace za rekreací,

poznáváním a naplněním vlastních snů z příjemné dovolené. Je součástí spotřeby

a způsobu života obyvatel, zejména ekonomicky vyspělých zemí. Ve světovém měřítku patří

vedle obchodu s ropou a automobilovým průmyslem ke třem největším exportním odvětvím“

(Hesková, 2006, s. 9).

Swarbrooke (2003, s. 53) definuje cestovní ruch jako krátkodobý přesun lidí na místa mimo

jejich obvyklého pobytu za účelem pro ně příjemných činností. Je však obtížné přesně

vymezit cestovní ruch. Obecně se za cestovní ruch nepovažuje přesun za účelem pracovních

cest, tudíž se jedná nikoli o zábavu ale o práci. Tento autor podotýká, že není vůbec

jednoduché určit, jak daleko a na jak dlouho musí člověk vycestovat, aby byl považován

za účastníka cestovního ruchu.

Cestovní ruch se dá nazvat také jinými pojmy, jako jsou například zotavení, rekreace

či turistika (Jakubíková, 2009, s. 18).

Cestovní ruch by měl být považován za průmysl, který poskytuje veškeré služby spojené

s cestováním a turistikou, které lze rozdělit do těchto sektorů (Burian, Ryglová, Vajčnerová,

2011, s. 17):

ubytovací služby (např. hotely, penziony),

12

atrakce (např. národní parky, kulturní místa),

doprava (např. letecká, autobusová; půjčování dopravních prostředků),

zprostředkovatelé (např. cestovní kanceláře, agentury),

organizace (např. turistické asociace).

Pokud je cestovní ruch dostatečně rozvíjen, může zastávat velmi důležitou roli pro obec,

zejména jako zdroj příjmů. Krom toho také přispívá k tvorbě nových pracovních míst,

revitalizačních příležitostí a celkovému zkrášlování. Slouží rovněž k nárůstu životní úrovně.

Nabízí nejen ekonomické, ale také sociální příležitosti všem, kteří se snaží tuto skutečnost

určitým způsobem využít. Cestovní ruch představuje rozsáhlý trh, který poskytuje různorodé

služby (Jakubíková, 2009, s. 18).

Cestovní ruch zahrnuje cestovní kanceláře, ubytovací služby, dopravu, stravovací

a gastronomické služby, turisty a turistiku, jednotlivé destinace, různé odborové a profesní

organizace.

Jak bylo uvedeno výše, cestovní ruch také slouží jako ukazatel životní úrovně obyvatelstva.

Společenské funkce cestovního ruchu jsou (www.czechtourism.cz; [online]. [cit. 2013-11-

11]):

obnova duševních a fyzických sil – odpočinek,

účelné využití volného času,

nástroj vzdělávání a kulturní výchovy člověka,

motivace k získání jazykových znalostí,

vytváření pracovních příležitostí.

3.1.1 Klasifikace služeb cestovního ruchu

Orieška (In Jakubíková, 2009, s. 22) říká, že poskytované služby v cestovním ruchu jsou

velmi nesourodé. Z tohoto důvodu je lze klasifikovat z několika hledisek:

podle významu ve spotřebě,

o základní – zabezpečující přemístění účastníků cestovního ruchu

do rekreačního prostoru a zpět a služby spojené s pobytem v rekreačním prostoru

– dopravní, ubytovací a stravovací,

o doplňkové – služby spojené s využíváním atraktivit, vlastností charakteristických

pro určitý rekreační prostor;

13

podle charakteru spotřeby,

o služby osobní (odnesení zavazadel aj.) – užitný efekt se dostaví bezprostředně,

o služby věcné (úprava lyžařské výstroje aj.) – užitný efekt se dostaví

zprostředkovaně hmotným statkem;

podle způsobu úhrady,

o služby placené,

o služby neplacené;

podle místa,

o služby poskytované v místě obvyklého pobytu,

o služby poskytované během přepravy,

o služby v rekreačním prostoru;

podle způsobu zabezpečení,

o služby vlastní,

o služby poskytované dodavatelským způsobem (ubytovací, stravovací služby)

– není zapojen mezičlánek,

o služby obstarávané (s využitím cestovní kanceláře, cestovní agentury apod.).

3.1.2 Ubytovací služby

Ubytovací služby patří pod tzv. hospitality, které jsou často označovány jako dobrá péče

o hosty. Jedná se o služby spojené s pobytem v místě čerpání objednaných a zajištěných

služeb cestovního ruchu, zejména dlouhodobého cestovního ruchu. Tyto služby slouží

k ubytování mimo místo obvyklého pobytu subjektu cestovního ruchu a také k uspokojení

doprovodných potřeb, souvisejících s přenocováním a celkovým pobytem. Ubytovací služby

se vyznačují dočasným a přechodným charakterem. Dnes jsou již vyšší nároky zájemců,

na trh vstupuje pořád více konkurenčních podniků, proto se společnosti stále intenzivněji

snaží rozšiřovat svou nabídku o nové služby, jako jsou například v dnešní době poměrně

populární wellness programy (Jakubíková, 2009, s. 27).

Co se týče ubytovacích zařízení, lze je členit podle několika hledisek

(Burian, Ryglová, Vajčnerová, 2011, s. 17), např.:

podle charakteru zařízení,

o pevná (hotely, motely, penziony, ubytovny, kempy, ubytování v soukromí aj.),

o pohyblivá (karavany, obytné přívěsy, lůžkové vozy aj.);

14

podle časového využití,

o celoroční,

o dvousezonní (léto i zima),

o jednosezonní (léto nebo zima);

podle způsobu využití,

o zařízení volného cestovního ruchu,

o zařízení vázaného cestovního ruchu;

podle velikosti,

o malá (5 – 100 pokojů),

o střední (101 – 150 pokojů),

o velká (251 a více pokojů);

podle druhu staveb,

o hromadná ubytovací zařízení (např. hotel, motel, penzion),

o ostatní ubytovací zařízení (např. kemp, chatová osada, turistická ubytovna),

o jiná ubytovací zařízení;

pro marketingové účely,

o hotely,

o penziony,

o kempy,

o pronájem objektu s vlastním vařením.

Zařízení lze také rozdělit na hotely a parahotelová zařízení. V případě parahotelových zařízení

se jedná o taková zařízení, jako jsou chatové osady, turistické ubytovny, kempy, rekreační

objekty v soukromém vlastnictví či obytné místnosti pro ubytování v soukromí. Podle

výbavy, kvality a rozsahu služeb se ubytovací služby řadí do jednotlivých tříd, které

se označují jednou až pěti hvězdičkami (Jakubíková, 2009, s. 28).

3.1.3 Podniky cestovního ruchu

„Podnik je produktivní sociální systém. Podnik cestovního ruchu netvoří pouze hospodářsko-

technickou jednotku, ale také sociální společenství, ve kterém pracovníci produkují značnou

část svých výkonů a odměnou za ně kryjí své životní potřeby“ (Jakubíková, 2009, s. 24).

15

Podniky cestovního ruchu se podle jednotlivých charakteristik člení na vlastní a ostatní

podniky cestovního ruchu (www.managment-marketing.studentske.eu; [online]. [cit. 2013-12-

8]).

„Vlastní podniky poskytují služby typické pro cestovní ruch, přičemž výkony jsou výhradně či

v převažující míře určeny účastníkům cestovního ruchu. Výsledky jejich hospodářské činnosti

jsou pak na realizaci výkonů pro cestovní ruch plně závislé“ (Jakubíková, 2009, s. 24).

Vlastní podniky se člení na (Jakubíková, 2009, s. 24 – 25):

podniky realizací služeb přímo uspokojující potřeby a poptávku účastníků cestovního

ruchu,

o hotelové podniky a podniky ostatních ubytovacích služeb,

o podniky a zařízení sportovně-rekreačních služeb,

o podniky a zařízení služeb kulturních a společensko-zábavních,

o lázeňské podniky,

o některé dopravní podniky (nekonvenční doprava – rekreační lodní, vleky),

o podniky provozující zvláštní služby (horská služba, průvodcovská služba),

o podniky vyrábějící turistické zboží;

podniky zprostředkovatelských služeb jako jsou cestovní kanceláře a agentury,

smíšené podniky.

Mezi ostatní podniky, nebo též polyfunkční podniky, patří například směnárny, restaurace

nebo také obchody (www.managment-marketing.studentske.eu; [online]. [cit. 2013-12-8]).

Tyto podniky jsou sice v určité míře cestovním ruchem zasaženy, cestovní ruch je však nijak

zvlášť neovlivňuje (Jakubíková, 2009, s. 25).

3.1.4 Subjekt cestovního ruchu

„Subjektem cestovního ruchu je účastník cestovního ruchu. Pokud se na to podíváme

z ekonomického hlediska, subjektem je každý, kdo uspokojuje své potřeby spotřebou statků

cestovního ruchu v době cestování a pobytu mimo místo trvalého bydliště, obvykle

ve volném čase. Subjekt je nositelem poptávky a spotřebitelem produktu cestovního ruchu“

(Hesková, 2006, s. 13).

16

Subjekty cestovního ruchu mohou tedy být například rodiny s dětmi, které jedou

na dovolenou. Někteří autoři považují za subjekty cestovního ruchu také osoby na služební

cestě, jiní však tuto skutečnost vyvracejí.

3.1.5 Objekt cestovního ruchu

„Objektem cestovního ruchu je vše, co se může stát cílem změny místa pobytu subjektu

cestovního ruchu. Jedná se o kulturu, přírodu, hospodářství apod. Objekt cestovního ruchu

je tedy nositelem nabídky“ (Hesková, 2006, s. 15).

Za objekt cestovního ruchu je tedy považován například nějaký hotel či kemp, ale také různé

kulturní a přírodní památky, ozdravovací a relaxační centra, sportoviště nebo tzv. eventy.

3.1.6 Turismus

„Turismus je velmi často označován jako složitý socioekonomický jev, který zasahuje jak

do celé řady ekonomických, tak i mimoekonomických (např. sociálních, psychologických,

geografických, ekologických) oblastí společnosti. Můžeme říci, že turismus je jevem

mnohostranným a průřezovým, z čehož vyplývá, že je poněkud složité ho přesně definovat.

V průběhu vývoje definic byla vždy zdůrazňována určitá stránka tohoto jevu, často

v závislosti na vědní disciplíně, která turismus zkoumala a definovala. Na počátku vědeckého

zkoumání turismu usilovaly definice o odlišení turismu od širšího pojmu cestování jako

takového“ (Palatková, Zichová, 2011, s. 11).

„Lidé se často stávají turisty, ať už se jim to líbí nebo ne“ John Urry (In Franklin, 2003,

s. 21).

Urry (In Franklin, 2003, s. 23) také zmiňuje, že turisté jsou lidé, hledající určitou odchylku

či neobvyklý a relativně jednoduchý pohled na něco nového a překvapujícího, něco co jim

poskytne určitý požitek. Tento pohled není považován za reakci proti modernizaci, ale spíše

jako její oslava, protože moderní svět je přeci o nových věcech.

Tittelbachová (2011, s. 13) ve své knize zmiňuje, že v rámci turismu je využíváno kulturní

a přírodní dědictví země jako základní kámen při tvorbě hlavní nabídky. Přispívá však

na druhou stranu také k jejich devastaci. V tomto ohledu zastává jednoznačně hlavní roli stát

– vzhledem k přírodnímu a kulturnímu dědictví musí v zájmu ochrany životního prostředí

usměrňovat a řídit aktivity spojené s turismem.

17

Turismus má z pojmového hlediska několik určujících rysů (Palatková, Zichová, 2011,

s. 11):

je souhrnem vztahů a jevů, které vyplívají z pohybu a pobytu lidí v různých destinacích,

obsahují dynamický (cesta) a statický (pobyt) prvek;

cesta a pobyt jsou uskutečňovány vně obvyklého životního či pracovního prostředí;

tyto jevy mají jen dočasný charakter;

tyto jevy nemohou být spojovány s vykonáváním výdělečné činnosti.

Podle Palatkové a Zichové (2011, s. 11) je možné setkat se v odborné literatuře

i s ekvivalentním označením „cestovní ruch“, tedy s překladem německé terminologie

„Reiseverkehr“. Výrazy „turismus“ a „cestovní ruch“ je možné považovat za synonyma.

3.1.7 Definice kempu

Podle Českého statistického úřadu (http://www.czso.cz/cz/cisla/1/13/roc_nisa/turist.htm,

2001, 7. 10. 2013) je kemp (podle české definice) turistický objekt pro přechodné ubytování

turistů ve vlastních ubytovacích zařízeních (stan, obytný přívěs), případně

v objektech, které patří ke kempinku (chaty, sruby, bungalovy). Podle polské definice to jsou

terény většinou osázené stromy, hlídané, osvětlené, které mají nepřetržitou recepční službu,

jsou vybavené zařízením (hygienickým, gastronomickým, rekreačním) umožňující turistům

nocleh pod stany, v obytných přívěsných vozech a také přípravu stravování

a parkování automobilů. Podobně je definován kemp německou stranou.

3.1.8 Shrnutí

Cestovní ruch je v práci zahrnut z jediného prostého důvodu, a to, že se jedná

o vybudování kempu ve Znojmě. V rámci cestovního ruchu jezdí lidé za zábavou,

či relaxací a odpočinkem, zkrátka za aktivitami mimo jejich každodenní prostředí. Cestovní

ruch zahrnuje mnoho definic, nástrojů a skutečností, které jsou v daném oboru důležité. Zde

budou však pouze shrnuty pojmy týkající se práce.

Zejména proto, že se jedná o kemp, je nezbytné definovat, co vlastně takový kemp je.

Souběžně s tím je také potřeba vědět o ostatních podnicích cestovního ruchu, stejně tak, jako

18

o tom, co nebo kdo jsou subjekty a objekty cestovního ruchu. Každý objekt či podnik nabízí

určité služby, které jsou v práci rovněž obsaženy a patřičně rozebrány. V poslední řadě je zde

také zmínka o turismu, který je často považován za synonymum k pojmu cestovní ruch.

3.2 Marketing

Marketing lze obecně definovat jako společenský a manažerský proces, pomocí kterého

jednotlivci a skupiny uspokojují své potřeby v rámci výroby a směny statků a služeb

a jejich hodnot (Kotler, Wong, Saunders, Armstrong, 2007, s. 39).

Marketing je dnes již hojně využívanou metodou firem, jak správně řídit podnik, jak správně

komunikovat se stálými, ale také potenciálními zákazníky. Zahrnuje rovněž aktivity, jako jsou

průzkum trhu, marketingový výzkum, strategické plánování, analýza portfolia aj.

3.2.1 Marketingový informační systém (MIS)

Podle Foreta (2010, s. 71) lze marketingový informační systém definovat jako soubor aktivit

podniku, které slouží ke sběru, třídění, analýze, vyhodnocování a prezentaci dat potřebných

pro přesné, včasné a kvalifikované marketingové rozhodování.

„Informovanost usnadňuje objevování nových obchodních příležitostí, snižuje riziko

podnikání, pomáhá racionalizovat rozhodování, usměrňuje řídící proces – to vše však pouze

za předpokladu, že ze záplavy informací, které jsou nám k dispozici, umíme vybrat

tu podstatnou. Význam informace je relativní, žádná informace nemá všeobecně platnou

důležitost“ (Zamazalová, 2010, s. 39).

Marketingový informační systém může mít mnoho forem. Jeho úkol je však vždy stejný,

a to průběžně sledovat a vyhodnocovat celkovou situaci na trhu. Správně fungující

marketingový informační systém by měl přitom obsahovat následující tři složky

(Foret, 2010, s. 71 – 72):

vnitřní marketingový systém (tzv. interní) – využívá interních zdrojů firmy, které

zahrnují především informace o prodeji jednotlivých produktů, o objednávkách

a platbách zákazníků, nabídce dodavatelů atd.

vnější marketingový systém (tzv. monitoring) – ten poskytuje informace

o konkurenci, její nabídce, dodavatelích a odběratelích, zákaznících, o její situaci

na trhu apod.

19

marketingový výzkum – při jeho realizaci se marketingoví manažeři nejprve rozhodují,

jaké informace potřebují; poté posoudí, zda lze vůbec tyto informace získat a dále určit,

jak bude finančně a časově náročné jejich získání.

3.2.2 Třídění informací

Nejobvyklejší je členění informací na (Zamazalová, 2010, s. 42):

primární – jsou získávány v přímé souvislosti s cíli výzkumu a potřebami výzkumníka

nebo zadavatele výzkumu; nebyly v dané formě nikdy publikovány;

sekundární – jsou takové, které již byly shromážděny pro jiný účel, ale jsou využitelné

i pro výzkum vlastní; jsou veřejně přístupné, a to buď zdarma, nebo

za úplatu; jejich cena bývá obvykle výrazně nižší, než je tomu u primárních informací;

kvalitativní – charakterizují zkoumané jevy pomocí pojmů a kategorií; jde o jevy

a procesy, které nejsou přímo měřitelné;

kvantitativní – vyjadřují hodnoty měřených veličin, např. množství, četnost, objem,

úroveň, intenzitu;

interní – jsou shromažďovány uvnitř podniku a jsou pracovníkům podniku známy;

kvalita těchto informací většinou přímo souvisí s kvalitou řízení podniku;

externí – zahrnují veškeré informace, které jsou získávány ze zdrojů mimo vlastní

podnik a slouží k nejrůznějším účelům.

3.2.3 Marketingový výzkum

„V literatuře i v praxi se setkáváme s řadou více nebo méně výstižných charakteristik

výzkumu trhu“ (Zamazalová, 2010, s. 69).

„Marketingový systém poskytuje systematicky zjištěné a objektivizovanými postupy

zpracované informace“ (Foret, 2010, s. 73).

„Marketingový výzkum představuje systematický a cílevědomý proces, směřující k opatření

určitých konkrétních informací“ (Jakubíková, 2009, s. 140).

Chce-li společnost vyhovět potřebám zákazníků, musí se v prvé řadě orientovat

na získávání a analýzu informací, dostat se blíže k zákazníkům. U větších firem

je marketingový výzkum často řešen pomocí outsourcingu, u menších firem se vedení obrací

na pracovníky prodeje. Není to však pravidlem (McCarthy, Perreault, 1995, s. 134).

20

Soustředíme se na vlastní činnosti a cíle marketingového výzkumu trhu, pomocí nichž

můžeme výzkum trhu vymezit jako (Zamazalová, 2010, s. 69):

sběr informací,

analýzu informací, s cílem nalézt příčiny současného stavu a určit vlivy, které

na trhu působí,

zobecnění informací, o trhu produktů (předmětů služeb, idejí) sloužících

k marketingovému rozhodování.

Z hlediska formy tohoto výzkumu, respektive způsobu sběru informací, můžeme rozlišit dva

základní typy shromažďování dat (Foret, 2010, s. 73):

primární marketingový výzkum (výzkum v terénu) – informace se zjišťují v terénu

některou z metod marketingového výzkumu (dotazování, pozorování, experiment),

případně jejich kombinací přímo u sledovaného objektu;

sekundární marketingový výzkum (výzkum od stolu) – spočívá ve zpracování

a hlavně v novém, sekundárním použití dostupných výsledků (použití různých zdrojů)

z primárních výzkumů statistických údajů apod.

Systém výzkumu trhu tvoří klíčové prvky, kterými jsou (Zamazalová, 2010, s. 69):

spotřebitel, zákazník,

produkt (výrobek, služba, idea),

prostředí (konkurence, ekonomika, společenské klima atd.).

McCarthy a Perreault (1995, s. 136) říkají, že marketingový výzkum jako proces by měl

probíhat v pěti krocích:

definování problému,

analýza situace,

získání konkrétních informací pro daný problém,

interpretaci informací,

vyřešení problému.

21

3.2.4 Dotazování

„Kdo se nezeptá, nic se nedozví – to platí i ve výzkumu trhu. Dotazování je jednou z nejdéle

a pravděpodobně stále nejvíce používaných metod výzkumu trhu, zároveň ale také metodou

nejdražší“ (Zamazalová, 2010, s. 78).

Dotazování se provádí osobně, písemně a telefonicky. Osobním dotazováním je myšlen

rozhovor mezi dotazovaným a tazatelem. Díky přímému kontaktu poskytuje tato metoda

nejcennější podklady pro průzkum. Výhodou tohoto způsobu šetření může být flexibilnost

doby rozhovoru. Naopak nevýhodou často bývá určité, i když neúmyslné, ovlivnění

respondenta nebo vysoká náročnost z pohledu času a financí. Telefonické dotazování

je velmi efektivní technikou sběru informací, hlavně však v zemích s rozvinutou

telekomunikační sítí. Rozhovory mohou být nahrány a posloužit pro pozdější použití.

Za nedostatek je naopak považován omezený počet respondentů (pouze účastníci telefonické

sítě). Písemné dotazování je prováděno formou dotazníků, ať už tištěných nebo

elektronických. Zde bývá problém například v tom, že otázky musí být formulovány

jednoduše, zejména kvůli možnému nepochopení otázky. Touto metodou lze však zasáhnout

větší okruh dotazovaných. (Kincl, 2004, s. 54 – 55).

3.2.4.1 Techniky dotazování

Existují různé techniky dotazování, zejména z důvodu existence rozdílných segmentů. Podle

toho se také liší jednotlivé způsoby zaznamenávání a následné analyzování.

Mezi základní techniky dotazování patří (Zamazalová, 2010, s. 78):

ústní (face-to-face) – vyžaduje tazatele, nebo síť tazatelů; tazatel předčítá otázky

a zaznamenává odpovědi;

písemné – dotazník může být zaslán poštou (poštovní), nebo doručen osobou

(zástupcem agentury);

telefonické – CATI je speciální centrálně prováděné telefonické dotazování, jde

o kombinaci telefonu a PC se speciálním programem;

on-line – výzkum pomocí internetu, relativně v počátcích, ale s velkou dynamikou

růstu.

kombinované – kombinace některých předchozích technik. Kombinací se negují některé

nevýhody technik.

22

3.2.5 Marketingový mix

„Nejdůležitějším nástrojem marketingového řízení je nesporně marketingový mix. Organizace

jej využívá k dosažení svých marketingových cílů, sestavuje jej podle svých možností a může

ho poměrně snadno změnit. Marketingový mix zahrnuje vše podstatné, s čím se firma obrací

na trh, na zákazníky, vše, co rozhoduje o jejím úspěchu na trhu“ (Foret, 2010, s. 97).

Marketingový mix je tvořen těmito prvky (Foret, 2010, s. 97):

produkt (product),

cena (price),

místo (place), někdy se uvádí také distribuce,

propagace (promotion).

Těmto prvkům se mnohdy říká čtyři P (4P), zejména podle jejich počátečních písmen

v anglickém znění. Někdy se uvádí také 5P, kdy je 4P doplněno o pátý prvek, kterým jsou lidé

(people). Len Rogers (1993, s. 2) ve své knize dokonce doplňuje marketingový mix

o servis (4P + S).

„Při sestavování marketingového mixu je vždy potřeba respektovat vzájemné vazby mezi

jednotlivými prvky. Úspěch na trhu závisí na jejich celkovém správném poměru, namixování

či kombinací vzhledem na cílové zákazníky. Dílčí změny jednotlivých prvků nebo i nesprávná

kombinace zpravidla nezlepší konečný výsledek. I když bude jedna složka marketingového

mixu vynikající, nemůže zachránit situaci v případě, kdy podnik nevěnuje náležitou pozornost

také zbývajícím složkám“ (Foret, 2010, s. 97).

3.2.5.1 Produkt

„Nejdůležitější složkou marketingového mixu je produkt. Je tím co chceme na trhu směnit,

prodat. V marketingu se produktem chápe cokoli, co slouží k uspokojení určité lidské potřeby,

ke splnění přání a co lze na trhu nabízet ke směně. Termín „produkt“ se používá jak

k označení hmotných předmětů (nejen věcí, ale i živých organismů), tak i nehmotných. Podle

definice Americké marketingové asociace je za produkt považováno to, co lze

na trhu nabídnout k upoutání pozornosti, k získání, užívání anebo ke spotřebě, tj. vše, co

se vyznačuje schopností uspokojit přání nebo potřeby zákazníků. Produktem mohou být nejen

23

fyzické předměty, ale také služby, osoby, místa, organizace, myšlenky, kulturní výtvory,

a mnohé další hmotné i nehmotné věci“ (Foret, 2010, s. 101).

Výrobek, jak produkt nazývá Kincl (2004, s. 65), zaujímá dominantní pozici

v marketingovém mixu. Při použití příměru marketingového mixu k těstu na koláč, bere-li

se v potaz vyvážený poměr jednotlivých složek marketingového mixu jakožto ingrediencí, je

výrobek tou základní ingrediencí, bez kterého nelze koláč upéct.

Pod pojmem produkt si lze představit nabídku subjektu. Produktem mohou být nejen hmotné

předměty, ale také služby.

3.2.5.2 Cena

Cena je v zásadě hodnota, kterou firma požaduje za nabízený produkt. „Nejčastěji

má podobu částky, určitého množství peněžních jednotek, případně objemu jiných produktů,

může se však také jednat např. o hlasy voličů. Jestliže produkt představuje pro zákazníka

hodnotu, je třeba pro jeho směnu sjednat protihodnotu. Cena je tedy vyjádřením protihodnoty,

za níž je prodávající ochoten produkt směnit. Cena je jediným prvkem marketingového mixu,

který představuje pro organizaci zdroj příjmů. Cenová politika se v praxi nerealizuje dobře

především proto, že správné stanovení ceny vyžaduje spojení racionálního kalkulu s uměním

odhadnout budoucí reakci zákazníků i konkurence. Při tvorbě cen se chybuje především v tom,

že podnik až příliš úzkostlivě sleduje pouze své výrobní a provozní náklady a naopak

nereaguje dostatečně pružně a včas na změny, k nimž na trhu dochází. Je to dáno tím,

že daleko snáz jsme schopni spočítat náklady než reakci na trhu“ (Foret, 2010, s. 111).

Cena (kontraktační mix) a cenová politika se v rukou zkušených marketérů stává velice

silným nástrojem. Tvorba ceny probíhá na základě nákladů, poptávky nebo konkurence

(Kincl, 2004, s. 68 – 69):

nákladově orientovaná metoda – cena = náklad + zisk;

poptávkově orientovaná metoda – hodnota, kterou zákazník připisuje produktu;

metoda orientovaná na konkurenci – dosažení srovnatelné ceny.

3.2.5.3 Místo (distribuce)

„Místo v marketingovém mixu můžeme chápat jako proces distribuce produktu z místa jeho

vzniku (výroby) do místa prodeje zákazníkovi. Význam místa prodeje dosvědčuje i to,

že v některých případech dostává produkt jméno nikoli podle místa výroby, ale naopak podle

24

místa, kde se nabízí a prodává. Zejména v dnešní době globálního obchodování představuje

mimořádně náročnou (odborně, finančně i časově), složitou (buduje se dlouhé roky) ale také

účinnou složkou marketingového mixu. Cílem distribuce je poskytnout kupujícím požadované

produkty na dostupném místě, ve správném čase a v takovém množství, jaké potřebují. K tomu

se budují distribuční cesty (tzv. kanály). Pomáhají překonávat časové, prostorové a vlastnické

bariéry“ (Foret, 2010, s. 119).

Distribuční cesty lze rozlišit na přímé a nepřímé. Přímá distribuce je využívána zejména

tehdy, je-li společnost v přímém kontaktu se zákazníky. Firma rychle reaguje

při nejmenších změnách a nemusí se zaobírat ostatními články distribuční cesty. Oproti tomu

v nepřímé distribuci je využíváno mezičlánků, tzv. nepřímých distribučních systémů. Může

se stát, že i z důvodu nesprávné volby distribuční cesty bude společnost dosahovat nižších

zisků (McCarthy, Perreault, 1995, s. 239 – 240).

3.2.5.4 Propagace

Propagace je nedílnou a velmi důležitou součástí marketingového mixu. Pomocí propagace

společnost sděluje svým zákazníkům, jaké jsou její produkty, kolik stojí, a kde je možné tyto

produkty zakoupit. Tuto činnost lze kromě propagace nazývat také jako marketingová

komunikace (Foret, 2010, s. 129).

Coulson-Thomas (In Swarbrooke, 2003, s. 204) vysvětluje, že úlohou propagace

je komunikovat s jednotlivci, skupinami nebo organizacemi za účelem přímého

i nepřímého usnadnění obchodních výměn informováním a přesvědčením jednoho nebo více

posluchačů, aby přijali produkty nějaké organizace.

3.2.6 Marketingová komunikace

„Marketingovou komunikací se rozumí řízené informování a přesvědčování cílových skupin,

pomocí kterého naplňují firmy a další instituce své marketingové cíle. Na současných

hyperkonkurenčních trzích se již většina komerčních i nekomerčních organizací bez

marketingové komunikace neobejde. Firmy přesvědčují potenciální zákazníky, aby zakoupili

jimi nabízené produkty a služby, vládní a neziskové instituce se snaží vymítit sociálně škodlivé

chování (např. kouření) či podpořit chování sociálně prospěšné (např. veřejné sbírky)

a politické strany agitují, aby jim voliči dali svůj hlas“ (Karlíček, Král, 2011, s. 9).

25

Marketingová komunikace mimo jiné zahrnuje komunikační kampaně, model efektivního

fungování marketingové komunikace, komunikační mix a jeho disciplíny, integrace disciplín.

Komunikací se obecně myslí předávání určitého sdělení či informace od zdroje k příjemci.

Tento proces se obecně nazývá komunikační proces a je součástí marketingové komunikace.

Probíhá mezi kupujícím a prodávajícím, tudíž mezi současným či potenciálním zákazníkem

a společností (Jahodová, Přikrylová, 2010, s. 21).

3.2.7 Evropské trendy

„Web, e-mail a mobilní marketing se stávají stále efektivnějšími. Významný z tohoto hlediska

byl rok 2005, kdy evropské direct marketingové agentury zvýšili v porovnání s rokem 2004 své

rozpočty o 3 %. Nová média se svým celkovým obratem již přibližují tradičním médiím.

Navzdory skutečnosti, že jsou již nyní v mnoha případech efektivnější, nedochází zatím

k zásadní změně tradičních mediálních mixů. To je ale chyba, protože marketéři by měli své

výdaje orientovat podle efektivity jednotlivých kanálů“ (Frey, 2008, s. 15).

Co se týče trendů, stále více se v marketingové komunikaci používají metody, jako jsou

guerillový marketing, virální marketing, digitální/mobilní marketing, event marketing

či product placement.

3.2.8 Komunikační mix

„Komunikační mix je důležitou součástí marketingové komunikace a strategie. Jedním

z hlavních důvodů úspěšné kampaně je volba optimálního komunikačního mixu. Komunikační

mix zahrnuje sedm hlavních komunikačních disciplín. Jsou jimi reklama, direkt marketing,

podpora prodeje, public relations, event marketing a sponzoring, osobní prodej a on-line

komunikace“ (Karlíček, Král, 2011, s. 17).

Komunikační mix slouží k tomu, jak správně informovat cílového spotřebitele. Vhodným

nastavením komunikačního mixu lze zasáhnout spotřebitele téměř na každém kroku.

Po nutném vymezení cílového segmentu je mnohem snazší identifikovat vhodný komunikační

mix.

3.2.9 Trh

Za trh lze považovat prostor, kde se střetává nabídka s poptávkou. Lze rozlišovat několik

druhů trhů podle toho, kdo stojí na straně poptávky a nabídky. Pokud se na straně poptávky

26

vyskytují domácnosti či spotřebitelé, jedná se o trh business to consumer (B2C). Dalším

typem je trh business to business (B2B), kde na obou stranách stojí firmy a podniky.

Předmětem prodeje může být v tomto případě například materiál, určený k dalšímu

zpracovávání. Za zmínku stojí také trh business to government (B2G), kde na straně poptávky

stojí stát. Trh může být globální, ale také velmi malý. Záleží na tom, o jaký produkt se jedná

a komu je určen.

Jednotliví kupující mají různé potřeby, různé nákupní chování, pohybují se na jiných místech,

vyznávají jiné hodnoty. Tyto skutečnosti lze využít právě při segmentaci trhu (Armstrong,

Kotler, 1992, s. 155). Důležitými faktory pro segmentaci trhů jsou faktory demografické,

socioekonomické, geografické, psychografické a faktory, které slouží k charakterizaci

chování spotřebitelů.

3.2.9.1 Specifické rysy trhu cestovního ruchu

Trh cestovního ruchu obsahuje mnoho zvláštností. Tyto skutečnosti vyplývají z charakteru

potřeb klientů a služeb cestovního ruchu. Mezi hlavní rysy trhu cestovního ruchu se mimo

jiné uvádí (Burian, Ryglová, Vajčnerová, 2011, s. 22):

podnikání v cestovním ruchu není záležitostí jednoho roku, ale jde o dlouhodobé

aktivity;

produkt cestovního ruchu nemá hmotný charakter, nelze jej vyrábět a skladovat;

vysoká závislost na atraktivitách, ať už přírodních či historických (tzv. lokalizační

faktory);

podmíněnost politicko-správními podmínkami (tzv. selektivní faktory, např. míra

politické stability, míra podpory ze strany orgánů státní správy a samosprávy);

místní a časové oddělení nabídky, poptávky a spotřeby;

ovlivnění nabídky a poptávky přírodními faktory.

3.2.10 SWOT analýza

Před sestavením této analýzy je nejprve nutné analyzovat celkové marketingové prostředí,

které je složeno z mikroprostředí a makroprostředí.

SWOT analýza je výsledkem analýzy mikroprostředí a makroprostředí. SWOT analýza patří

k nejdůležitějším složkám marketingového plánu. Zkratka SWOT znamená:

27

Strengths (S) – silné stránky společnosti, přednosti;

Weaknesses (W) – slabé stránky společnosti, nedostatky;

Opportunities (O) – příležitosti, skutečnosti příznivé pro společnost;

Threats (T) – hrozby, nebezpečí pro společnost, např. rostoucí konkurence.

Mikroprostředím je myšleno interní prostředí firmy, z něhož jsou odvozovány silné a slabé

stránky. Nejde však pouze a bezprostředně o samotnou firmu. Jedná se například také

o konkurenty či veřejnost.

Naproti tomu v případě makroprostředí, nebo také externího prostředí firmy, se analyzují

příležitosti a hrozby. Na rozdíl od mikroprostředí, společnost nemůže externí prostředí

nějakým způsobem ovlivnit. Lze jej však v dostatečné míře identifikovat. Makroprostředí

zahrnuje faktory, jako jsou demografické prostředí, ekonomické prostředí, politické prostředí,

technické prostředí, sociální prostředí, kulturní prostředí (www.finance-management.cz;

[online]. [cit. 2013-11-10]).

3.2.11 Word of mouth

Word of mouth (WOM), někdy uváděno také jako word of mouth marketing (WOMM)

lze rovněž nazvat jako marketing v ústním podání. Jedná se o formu marketingového sdělení,

které probíhá mezi spotřebiteli (novými, stálými či potencionálními). Lidé často reagují

na různé situace a produkty tak, že své poznatky sdílí s jinými lidmi, Pozitivní zkušenosti

s produktem jeho důvěryhodnost zvýší, naopak negativní WOM (který se šíří mnohem

rychleji a více) jeho důvěryhodnost snižuje. To, jestli budou šířené zkušenosti pozitivní

či negativní, závisí nejen na kvalitě produktu, ale také např. na celkovém procesu nákupu.

3.2.12 Shrnutí

Marketing slouží technicky vzato jako prostředek k vydělávání peněz. Je velmi důležitou,

ne-li dokonce neoddělitelnou součástí podnikání. Nejde však pouze o to dát vědět

o produktech společnosti potenciálním zákazníkům, mnohem důležitější je přimět tyto

zákazníky, aby produkty dané firmy nejen začali kupovat, ale také kupovali více a častěji.

Hlavním důvodem, proč je marketing a některé jeho části zahrnuty v práci, je to, že se toto

téma přímo týká tématu práce, jímž je zpracování podnikatelského záměru na vybudování

a provozování kempu ve Znojmě. Nejsou zde zahrnuty veškeré marketingové nástroje, jedná

se pouze o zjednodušený marketingový koncept.

28

Teoretická část, týkající se marketingu obsahuje v prvé řadě marketingový informační systém,

jež je zdrojem důležitých informací, sloužících k rozhodování. Tyto informace jsou poté

určitým způsobem roztříděny pro lepší orientaci a přehlednost. Informace však musí být

nejprve určitým způsobem získány, analyzovány a roztříděny, k tomu slouží marketingový

výzkum, který je v tomto případě prováděn dotazováním. Marketingový výzkum představuje

velmi důležitou součást práce, jelikož je nutné získat podstatná a pravdivá data. Další částí

marketingu, kterou je nutné zahrnout, je marketingový mix, v rámci kterého je mimo jiné

nezbytné zmínit i marketingovou komunikaci a komunikační mix. Pomocí těchto součástí

je určován způsob komunikace s potenciálními a stávajícími zákazníky. V poslední řadě

je zmíněn trh a SWOT analýza, které se rovněž týkají obsahu práce a sdělení prostřednictvím

word of mouth (WOM).

29

4 Praktická část

V této části jsou uvedeny konkrétní data a výsledky práce. Je popsána analýza prostředí, která

zahrnuje získávání dat, týkajících se konkurenčních ubytovacích zařízení na území okresu

Znojmo. Jedná se jak o nabídku, tak také o ceny. Dále jsou zde vyhodnoceny některé otázky

z dotazníkového šetření, které proběhlo v rámci osobního dotazování zákazníků

konkurenčních ubytovacích zařízení a také dotazníkového šetření, při kterém byly dotazováni

majitelé či provozovatelé konkurenčních ubytovacích zařízení. Taktéž proběhlo vymezení

cílového segmentu zákazníků. Dalším bodem je na základě analýzy a dotazníkového šetření

určit složky marketingového mixu (produkt, cenu, distribuci, propagaci). V neposlední řadě

je zde vytvořena SWOT analýza kempu. Poslední bod této části popisuje provoz kempu.

4.1 Analýza prostředí

První etapa analýzy proběhla v lednu a únoru roku 2013. Analyzována byla zařízení na území

okresu Znojmo. V této roční době ještě nebylo možné zařízení fyzicky navštívit. Z tohoto

důvodu byly informace získávány prostřednictvím oficiálních webových stránek ubytovacích

zařízení a dále prostřednictvím webového portálu www.ekempy.cz. Zde se jedná pouze

o předběžné výsledky, protože webové stránky mohly být zastaralé a tudíž mohly poskytovat

neúplné či mylné informace. Zařízení mohla rozšířit či určitým způsobem pozměnit

produktovou nabídku.

V rámci druhé etapy již bylo možné zařízení navštívit fyzicky. Tato etapa analýzy proběhla

v srpnu roku 2013. V rámci první etapy bylo identifikováno 28 ubytovacích zařízení, která

měla sloužit k dalšímu vývoji kempu ve Znojmě. Po fyzické návštěvě těchto zařízení bylo

zjištěno, že některá z nich již provoz ukončila nebo pozastavila. Výsledný počet zkoumaných

zařízení se změnil na 21.

Těmito zařízeními jsou:

Autocamping Výr,

Autokemp Únanov,

Camp Bítov,

Camp Veselka,

Camping Country,

Camping penzion Suchý,

Cyklo camp Konice,

Farma Trnka,

Chatová osada Mostárna,

Chatová osada Pohádka,

Chatová osada Slunečnice,

Chatová osada U lesa,

30

Kemp a koupaliště Vémyslice,

Kemp Tatran,

Model city Znojmo,

Penzion a camp Drops,

Penzion a Camping Muzeum Lesná,

RS Pohoda,

U Švestků,

Ubytování Slámová,

Vranovská pláž.

Polohy jednotlivých zařízení jsou zobrazeny na obrázku č. 1:

Obrázek č. 1 – Polohy zařízení

Zdroj: Práce autora

Po fyzické návštěvě byly některé ze získaných informací poopraveny, jelikož, podle

předpokladů, byly některé informace zastaralé a tím pádem mylné.

V rámci analýzy byla poté vytvořena tabulka obsahující nabídku jednotlivých zařízení

a další důležité informace, jejichž výběr byl stanoven na základě obsažených kritérií zařízení

na webovém portálu www.ekempy.cz:

31

Tabulka č. 1 – Výskyt položek kempů

Název Webové stránky Facebook Stany Chatky Karavany Sruby Maringotky Bungalovy PokojeVranovská pláž ANO ANO ANO ANO ANO NE NE ANO ANOKemp Vémyslice ANO NE ANO ANO ANO NE NE NE NEAutokemp Únanov ANO NE ANO NE ANO NE NE NE NEChatová osada Pohádka ANO ANO NE ANO NE ANO ANO NE NEPenzion a camp Drops ANO NE ANO NE NE NE NE NE ANORZ Pohoda ANO ANO NE ANO NE NE NE NE ANOCamp Veselka ANO NE ANO ANO ANO NE NE NE NECamp Bítov ANO NE ANO ANO ANO NE NE ANO NECamping Country ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE NE ANOChatová osada Mostárna ANO NE NE ANO NE NE NE NE NEAutocamping Výr ANO NE ANO ANO ANO NE ANO NE NECyklo camp Konice NE NE ANO ANO NE NE NE NE ANOChatová osada Slunečnice ANO NE NE ANO NE ANO NE NE ANOUbytování Slámová ANO NE ANO NE ANO NE NE NE ANOP. a C. Muzeum Lesná ANO NE ANO ANO ANO NE NE NE ANOChatová osada U lesa ANO NE ANO ANO NE NE NE ANO NEU Švestků ANO ANO ANO ANO NE NE NE NE NEFarma Trnka ANO NE ANO NE ANO NE NE NE ANOKemp Tatran ANO NE ANO ANO ANO NE NE NE NECamping penzion Suchý ANO NE ANO ANO ANO ANO NE NE ANOModel City Znojmo ANO NE ANO ANO ANO NE NE NE NE

Název Mimosezóna Hl. sezóna Hřiště Koupání Pitná voda KuchyňkaVranovská pláž 12. 4. - 13. 6., 30. 8. - 30. 9. 14. 6. - 29. 8. ANO (+ dětské) ANO ANO ANOKemp Vémyslice 1. 1. - 30. 6., 1. 9. - 31. 12. 1. 7. - 31. 8. ANO (+ dětské) ANO ANO NEAutokemp Únanov NE ANO ANO ANOChatová osada Pohádka 27. 4. - 28. 6., 25. 8. - 29. 9. 29. 6. - 24. 8. ANO (+ dětské) ANO ANO NEPenzion a camp Drops 1. 1. - 30. 6., 1. 9. - 31. 12. 1. 7. - 31. 8. NE ANO ANO ANORZ Pohoda 1. 6. - 30. 6. 1. 7. - 31. 8. ANO (+ dětské) ANO ANO NECamp Veselka ANO (+ dětské) ANO ANO ANOCamp Bítov 1. 5. - 28. 6., 26. 8. - 15. 9. 29. 6. - 25. 8. ANO (+ dětské) ANO ANO ANOCamping Country ANO (+ dětské) ANO ANO ANOChatová osada Mostárna ANO (+ dětské) ANO ANO ANOAutocamping Výr ANO (+ dětské) ANO ANO NECyklo camp Konice NE ANO ANO NEChatová osada Slunečnice - - ANO (+ dětské) ANO ANO NEUbytování Slámová dětské NE ANO ANOP. a C. Muzeum Lesná NE ANO ANO ANOChatová osada U lesa 19. 4. - 27. 6., 30. 8. - 30. 10. 28. 6. - 29. 8. dětské ANO ANO ANOU Švestků NE NE ANO NEFarma Trnka - - NE NE ANO ANOKemp Tatran ANO (+ dětské) NE ANO ANOCamping penzion Suchý 1. 3. - 30. 11. - penzion 1. 5. - 31. 10. - ch,sr NE NE ANO ANOModel City Znojmo NE NE ANO NE

1. 4. - 31. 10.

15. 5. - 15. 9.1. 6. - 30. 11.

1. 6. - 30. 9., od velikonoc so, ne

1. 4. - 31. 10.

1. 1. - 31. 12.

1. 4. - 31. 10.

1. 6. - 30. 9.

1. 5. - 31. 10.1. 6. - 30. 9.1. 6. - 30. 9.

32

Název Pračka Baby room Toalety Sprcha Bezbar. ubytování Bezbar. toalety, sprchy Kreditní kartyVranovská pláž ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANOKemp Vémyslice NE NE ANO ANO NE NE NEAutokemp Únanov NE NE ANO ANO ANO ANO NEChatová osada Pohádka NE NE ANO ANO NE NE NEPenzion a camp Drops NE NE ANO ANO NE NE NERZ Pohoda NE ANO ANO ANO NE NE NECamp Veselka NE NE ANO ANO NE NE NECamp Bítov ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANOCamping Country ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANOChatová osada Mostárna NE NE ANO ANO NE NE NEAutocamping Výr NE NE ANO ANO NE NE NECyklo camp Konice ANO NE ANO ANO NE NE NEChatová osada Slunečnice NE NE ANO ANO NE NE NEUbytování Slámová NE NE ANO ANO NE NE NEP. a C. Muzeum Lesná ANO ANO ANO ANO NE NE NEChatová osada U lesa ANO NE ANO ANO NE ANO NEU Švestků NE NE ANO ANO NE ANO NEFarma Trnka ANO NE ANO ANO NE NE NEKemp Tatran ANO NE ANO ANO NE ANO NECamping penzion Suchý ANO NE ANO ANO NE NE NEModel City Znojmo NE NE ANO ANO NE NE NE

Název Služba 24 hod. denně Internet Info centrum Tel. Budka Poštovní schránka Spol. místnost El. proudVranovská pláž ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANOKemp Vémyslice ANO ANO ANO NE NE NE ANOAutokemp Únanov ANO ANO ANO NE NE NE ANOChatová osada Pohádka NE NE NE NE NE ANO ANOPenzion a camp Drops NE ANO NE NE NE NE ANORZ Pohoda NE NE NE NE NE ANO ANOCamp Veselka NE NE NE NE NE NE ANOCamp Bítov NE ANO ANO NE NE ANO ANOCamping Country ANO ANO ANO NE ANO ANO ANOChatová osada Mostárna NE NE NE NE NE ANO ANOAutocamping Výr NE NE NE NE NE ANO ANOCyklo camp Konice ANO ANO NE NE NE ANO ANOChatová osada Slunečnice NE ANO ANO NE NE ANO ANOUbytování Slámová NE ANO NE NE NE ANO ANOP. a C. Muzeum Lesná NE ANO NE ANO ANO ANO ANOChatová osada U lesa NE ANO NE NE NE ANO ANOU Švestků NE ANO NE NE NE NE ANOFarma Trnka NE NE NE NE NE ANO ANOKemp Tatran NE ANO NE NE NE NE ANOCamping penzion Suchý NE NE NE NE NE ANO ANOModel City Znojmo NE ANO NE NE NE ANO ANO

33

Název Pes/Zvíře Parkování Úschovna kol Ohniště Restaurace (nebo jiné) ObchodVranovská pláž NE ANO ANO ANO ANO ANOKemp Vémyslice ANO ANO ANO ANO ANO ANOAutokemp Únanov ANO ANO ANO ANO ANO NEChatová osada Pohádka NE ANO NE ANO ANO ANOPenzion a camp Drops ANO ANO ANO ANO NE NERZ Pohoda NE ANO NE ANO ANO NECamp Veselka ANO ANO ANO ANO ANO NECamp Bítov ANO ANO NE ANO ANO NECamping Country ANO ANO ANO ANO ANO NEChatová osada Mostárna ANO ANO ANO ANO ANO ANOAutocamping Výr ANO ANO NE ANO ANO ANOCyklo camp Konice ANO ANO ANO ANO ANO NEChatová osada Slunečnice ANO ANO ANO ANO ANO NEUbytování Slámová ANO ANO ANO ANO NE NEP. a C. Muzeum Lesná ANO ANO ANO ANO ANO NEChatová osada U lesa ANO ANO ANO ANO NE NEU Švestků ANO ANO ANO ANO ANO NEFarma Trnka ANO ANO NE NE NE NEKemp Tatran ANO ANO ANO ANO ANO NECamping penzion Suchý ANO ANO NE ANO NE NEModel City Znojmo ANO ANO NE NE NE NE


Co se týče ubytování, nejčastěji je nabízeno ubytování ve stanech a chatkách a to v 81 %

v obou případech. Dalším nejrozšířenějším typem ubytování je ubytování v karavanech

a to v 61,9 %. V téměř polovině zařízení je možnost ubytovat se v pokojích či apartmánech.

Nejméně nabízeným typem ubytování jsou sruby, maringotky a bungalovy. Většina zařízení

se vyskytuje blízko Vranova nad Dyjí, Vranovské přehrady a zátoky.

Dětské hřiště poskytuje 57 % zařízení, sportovní či jiné podobné hřiště se vyskytuje v 67 %

zařízení. Možnost koupání (ať už přímo v areálu anebo v blízkém okolí) je nabízeno

v 76 % zařízení. Ve všech zařízeních jsou poskytovány toalety, sprchy i pitná voda. V téměř

polovině zařízení je možnost praní oblečení. Kuchyňku poskytuje více než polovina zařízení,

stejně tak i úschovnu kol. Ve více než 60 % zařízení se lze připojit na internet a ve všech

těchto případech je možnost připojení na internet zdarma. Ve čtvrtině zařízení se vyskytuje

tak zvaný baby room, určený například k přebalování dítěte. V méně než 15 % je možné platit

kreditní kartou. Bezbariérovými toaletami a sprchami disponuje pouze třetina zařízení

a bezbariérovým typem ubytování pouze 19 % zařízení. Výskyt telefonní budky a poštovní

schránky přímo v zařízení nepřevyšuje 15 %. Službu 24 hodin denně poskytuje pouze

34

5 zařízení z celkových 21. Společenskou místností disponují téměř tři čtvrtě zařízení. Zde jsou

většinou k dispozici stolní hry, šipky, kulečník či stolní fotbal a televize. Informační centrum

lze nalézt u téměř 30 %. Možnost zákazníků přivést s sebou zvíře (nejčastěji psa) nabízí přes

85 % zařízení. Parkovat v prostorách zařízení (na parkovišti nebo i přímo u ubytovací

jednotky) je možné ve všech zkoumaných zařízeních. Pouze ve dvou zařízeních

se nevyskytuje ohniště, v ostatních (kromě jednoho) ano, navíc s možností poskytnutí zdarma

či zakoupení dřeva. Obchod se přímo v areálu zařízení vyskytuje v téměř čtvrtině případů.

Možnost stravování poskytuje přes 71 % zařízení, některé ve formě menšího občerstvení

v rámci bufetu, jiné ve formě úplného stravování.

Třetí etapa analýzy se týká ceny. Cenové informace byly získávány v měsíci březen roku

2014 prostřednictvím sekundárního marketingového výzkumu. Většinu dat bylo možné čerpat

z oficiálních webových stránek ubytovacích zařízení. V případě Cyklo campu Konice byl

použit neoficiální zdroj, a to webový server www.ekempy.cz (z důvodu neexistujících

oficiálních stránek). K získání potřebných informací bylo rovněž využito telefonické

dotazování, a to v případě Campu Veselka. Cenové informace byly obstarávány z důvodu

vzájemného porovnání a v dalších krocích je pomocí nich určena cena znojemského kempu.

Veškeré porovnávané ceny jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka č. 2 – Cenová tabulka

M H M H M H M H M H M H M H

Vranovská pláž D6LZ, 30 Kč D6LZ, 50 Kč N15L, 50 Kč N15L, 90 Kč 60 Kč 95 Kč 140 Kč 200 Kč - -Kemp Vémyslice 20 Kč 30 Kč 30 Kč 40 Kč 30, 40 Kč 40, 50 Kč 50 Kč 60 Kč 10, 15 Kč 15, 20 Kč 20 Kč 30 KčAutokemp ÚnanovChat. osada Pohádka - - - - - - - - - -Penzion a camp Drops - - - -RZ Pohoda - - - - - - - - - - - -Camp VeselkaCamp BítovCamping CountryAutocamping Výr D6LZ, 30 Kč D6LZ, 35 Kč N15L, 55 Kč N15L, 65 Kč 58 Kč 70 Kč 85 Kč 100 Kč 25, 50 Kč 30, 60 KčCyklo camp Konice 100 Kč 150 Kč 100 Kč 150 Kč 40 Kč 75 Kč - - - -Chat. osada Slunečnice - - - - - - - - - -Ubytování SlámováP. a C. Muzeum LesnáChatová osada U lesa 30 Kč 50 Kč N15L, 50 Kč N15L, 70 Kč 50 Kč 80 Kč - - - -U Švestků - - - -Farma TrnkaKemp Tatran

30 Kč 100 Kč80 Kč 80 Kč 10 Kč 100 Kč 20 Kč, 40 Kč 20 Kč 40 Kč30 Kč N12L, 50 Kč 80, 120 Kč 110 Kč 40 Kč

80 Kč10 Kč, 20 Kč 80 Kč

50 Kč 50 Kč 20 Kč Zdarma Zdarma

Zdarma 30 Kč60 Kč 80 Kč 60, 90 Kč 100 Kč 30 Kč, 50 Kč 50 - 100 Kč

Zdarma Zdarma25 Kč N15L, 50 Kč 40 Kč 80 Kč Zdarma

50 Kč 80 Kč50 Kč 65 Kč

Zdarma Zdarma

60 Kč 120 Kč 70, 120 Kč 120 Kč 40 Kč, 50 Kč

60 KčD6LZ, 30 Kč N13L, 75 Kč 70 Kč 105 Kč 45 Kč, 60 Kč 70 Kč 70 Kč

10 Kč, 20 Kč ZdarmaZdarma

35 Kč 45 Kč 40 Kč 50 Kč 30 Kč, 35 Kč 35 Kč

30 KčD3LZ Zdarma70 Kč 70 Kč 60 Kč

D3LZ, 40 Kč N12L , 70 Kč 80 Kč 250 Kč 70 Kč 40 Kč

Motocykl, auto Zvíře (pes) El. přípojka50 Kč, 80 Kč Zdarma

60 Kč

Děti Dospělí Stan Karavan


35

Cenová tabulka je vzhledem k období rozdělena na mimosezónu a hlavní sezónu. Uvedené

ceny jsou ceny za noc. U stanů se v několika případech vyskytuje více než jedna cena v jedné

kolonce. To znamená, že první cenou v řadě je cena za malý stan (pro 2 osoby)

a druhou cena za velký stan (3 a více osob). Stejná situace u motocyklů a automobilů značí, že

první cenou je cena za motocykl, druhou pak cena automobil. Při jednotné ceně se jedná

o stejnou cenu pro oba druhy dopravního prostředku. Při ubytování ve stanech

a karavanech musí subjekty platit rovněž cenu za osobu. V některých zařízeních je tato cena

stejná jak pro dítě, tak dospělého a to jak v hlavní, tak vedlejší sezóně. Jinde je však cena

rozlišována v rámci sezón a věku. Některá zařízení (např. Vranovská pláž) požadují plnou

cenu za osoby nad patnáct let (N15L), jiná (např. Farma Trnka) požadují plnou cenu za osoby

již nad dvanáct let (N12L). Někde se však neplatí za dítě například do šesti (D6LZ) nebo

do tří let (D3LZ).

V rámci analýzy bylo rovněž provedeno dotazníkové šetření. První šetření proběhlo spolu

s druhou etapou analýzy, tzn. v srpnu roku 2013. Dotazováni byli zákazníci konkurenčních

ubytovacích zařízení. Z důvodu malého výskytu zákazníků byly získány odpovědi od celkem

20 respondentů. Druhé dotazníkové šetření proběhlo v březnu roku 2014. Tentokrát byli

dotazováni majitelé či provozovatelé ubytovacích zařízení. Zde se celkový počet zpětný

odpovědí rovná 19.

4.2 Cílová skupina zákazníků

Tato část je vyhrazena vytipování cílové skupiny zákazníků, u kterých se předpokládá,

že budou největší skupinou, která kemp bude navštěvovat. Kemp disponuje rozlohou přibližně

3000 metrů čtverečních. V rámci této rozlohy už je však zahrnuto posezení s restaurací,

3 kurty na plážový volejbal a dětské hřiště. Obytná plocha je tím pádem menší a tím pádem už

neposkytuje ubytování skupinám většího počtu lidí. Z tohoto důvodu se kemp bude zaměřovat

spíše na menší skupiny.

Již nyní je možné si v kempu zapůjčit lodě (2x pramice pro 4 – 6 lidí) a dále také kola

(4x velké, 2x dětské). Znojemský region nabízí bohaté možnosti v rámci cyklistiky a je také

regionem vinařství. Rovněž je zde k nalezení mnoho historických míst a památek.

Jak je patrné z grafu č. 1, který zobrazuje odpovědi na otázku vzdálenosti zařízení od bydliště,

90 % zákazníků konkurenčních kempů pochází z míst, vzdálených minimálně 50 km

od ubytovacího zařízení.

36

Graf č. 1 k otázce – Jaká je vzdálenost kempu od Vašeho bydliště?


Z grafu je zřejmé, že zákazníci z drtivé většiny pocházejí z širšího okolí či jiných krajů, nikoli

z okresu Znojmo.

Po shrnutí známých skutečností by měla být cílová skupina tvořena spíše rodinami, páry

a menšími skupinkami (kolem 4 osob). Co se týče vymezení podle zájmů, lze očekávat

návštěvnost cyklistů a „cyklistických rodin“, „památkářů“, vinařů a do jisté míry lze také

předpokládat návštěvnost příležitostných vodáků. Na základě grafu se předpokládá

návštěvnost tuzemských zákazníků převážně z jiných míst než okresu Znojmo.

4.3 Produkt

Jelikož se jedná o objekt, podnik, cestovního ruchu, většinou nabízených produktů jsou

služby. Aby bylo možné vymezit nabídku kempu, bylo nejprve nutné provést analýzu

prostředí a zjistit nabídku okolních kempů, chatových osad a podobných ubytovacích zařízení.

Nabídka jednotlivých ubytovacích zařízení je zobrazena v tabulce č. 1.

Z analýzy vyplývá, že nejčastějším typem ubytování jsou stany a chatky. Na základě

dotazníkového šetření, provedeného v březnu roku 2014, byl vytvořen tento graf:

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

< 50 km 50 - 100 km > 100 km

37

Graf č. 2 k otázce – Jaký typ ubytování je u Vás poptáván nejvíce?


Graf znázorňuje jednotlivé typy ubytování, které jsou podle majitelů či provozovatelů v jejich

zařízeních nejvíce poptávány. V 50 % zařízení je tudíž nejčastějším typem ubytování chatka,

v 22 % pokoj a v 18 % karavan. Zajímavé je, že ubytování ve stanech je poptáváno nejvíce

pouze v 5 % zařízení. Důvodem tohoto zjištění může být však např. skutečnost, že ubytování

ve stanech v některých zařízeních není provozováno, nebo mají tato zařízení mnohem větší

kapacitu pro ubytování v pokojích a chatkách, tudíž je ze statistického hlediska výsledek

právě takový. Podle analýzy se možnost ubytování ve stanech vyskytuje společně s chatkami

nejvíce. Zřejmě je však ubytování ve stanech v dnešní době bráno jako samozřejmost a i když

je třeba využíváno hojně, rozhodně nepředstavuje nejvíce využívanou možnost ubytování.

Ze získaných informací by bylo tudíž nejrozumnější nabízet ubytování v chatkách, pokojích

a karavanech. Avšak, kemp se nachází v blízkosti řeky Dyje, kde při povodních dochází

k zaplavení hlavní části prostor, což komplikuje výstavbu nejen chatek, ale i srubů,

maringotek, bungalovů či pokojů. K cenovým výdajům za výstavbu by se rovněž muselo

počítat s cenovými výdaji na možné opravy v rámci této hrozby.

I přes skutečnost, že stany nejsou nejvíce poptávaným typem ubytování, nebylo by moudré

tento typ ubytování neposkytovat. Poskytování tohoto typu ubytování není nijak nákladné

a už jen z principu by v rámci kempu mělo být nabízeno.

Ze strany provozovatele jsou v rámci ubytování upřednostňovány stany a karavany

s elektrickou přípojkou, což bylo také za těchto podmínek doporučovanou variantou.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

stan chatka karavan maringotka pokoj

38

Co se týče doprovodné nabídky, rozhodně by měl kemp poskytovat pitnou vodu a sociální

zařízení, jako i parkoviště. Tyto věci jsou neodmyslitelnou samozřejmostí každého takového

zařízení. Již nyní se na území v rámci kempu vyskytují 3 kurty na plážový volejbal, dětské

hřiště, ohniště, půjčovna lodí (2 lodě pro 4 – 6 osob) a úschovna a půjčovna kol (4 kola pro

dospělé, 2 kola dětské). Kemp také již v této době poskytuje možnost stravování

v místní restauraci, která je kryta dřevěným přístřeškem. V rámci vymezení kempu a určitého

bezpečí je zařízení oploceno. Možnost koupání poskytuje řeka Dyje, která ohraničuje kemp

z jedné strany, v druhém případě je možnost koupání v nedaleké plovárně Louka. Z analýzy

bylo zjištěno, že 67 % zařízení poskytuje internet (v rámci analyzovaných zařízení

na Znojemsku) a ve všech případech je poskytován zdarma. Internet je v dnešní době velmi

rozšířenou a často požadovanou službou. Tudíž je zahrnut do produktové nabídky kempu.

Co se týče zvířat, 86 % analyzovaných zařízení zvířata povoluje, což dává podmět

k totožnému rozhodnutí.

4.3.1 Faktor X

V rámci zpracování podnikatelského záměru je výše zmínka o tzv. faktoru X kempu. Jedná

se o produkt (nejčastěji službu), který je určitým způsobem zvláštní. Liší se tím, že jej

nenajdete v každém podobném ubytovacím zařízení. Faktor X představuje unikátní produkt,

který by měl zákazníky přilákat právě do určitého zařízení, a to zejména díky své

jedinečnosti. Často taky představuje hlavní motiv zařízení a lze ho chápat jako určitý typ

konkurenční výhody. Pod takovýmto faktorem X si lze představit např. lanové centrum,

plochu určenou modelům letadel, faktor X zaměřený na jízdy na koni, aqvapark, paintballové

hřiště, různé pohybové atrakce atd.

Znojemský kemp nenabízí zdaleka takové možnosti, jako jiná větší, rozsáhlejší ubytovací

zařízení. O to je určení faktoru X ještě komplikovanější.

Proto se práce zaměří na produkty, které se již v kempu vyskytují. Těmi jsou kurty na plážové

sporty a půjčovna lodí. Jelikož se má jednat o produkt jedinečný (což rozhodně samo o sobě

půjčování lodí a plážové kurty nejsou), navrhuje se tyto aktivity spojit v rámci soutěže

a vytvořit „kempové sportovní disciplíny“. Tato událost by se samozřejmě konala při určitém

počtu lidí a zahrnovala by plážové sporty, dále např. vodní slalom (nebo také vodní

překážkovou dráhu) a jako další, oddychové disciplíny jako jsou např. šipky, pétanque apod.

39

Dalším návrhem, který je zaměřen spíše na vizuální stránku kempu, je postavit v kempu kryté

indiánské obydlí „teepee“, které by sloužilo jako prostor pro skupinové či odpočinkové

aktivity, anebo také jako společenská místnost. V rámci tohoto návrhu by však bylo na místě

upravit celkový vzhled kempu do indiánského motivu.

4.4 Cena

Po stanovení produktu je nutné určit cenu, za kterou se bude možné ve znojemském kempu

ubytovat. Každé zařízení disponuje určitou nabídkou. Z důvodu diferenciací těchto nabídek

byla určena kritéria, jejichž ceny byly dále upravovány a porovnávány. V následujících

bodech jsou uvedeny položky, jež jsou oceňovány:

stan,

karavan,

elektrická přípojka,

automobil, motocykl,

zvíře.

Stany a karavany jsou zahrnuty jakožto hlavní produkt kempu. Další uvedené položky

se v nabídce jiných kempů vyskytují nejčastěji, proto jsou právě tyto položky porovnávány.

Do hodnocení nebyly zahrnuty položky, jako je například strava, sportovní potřeby či jiné

doplňky pobytu jako je gril atd. Zahrnuty nebyly z toho důvodu, že některá zařízení nabízejí

určité věci, které jiná zařízení nenabízejí. A jelikož každá zařízení obsahují různorodou

nabídku těchto „doplňků“, je nesmyslné tyto ceny porovnávat.

Pro určení cen je použito porovnávání konkurenčních ubytovacích zařízení s těmito typy

ubytování (stan, karavan). V rámci otevřenosti jednotlivých zařízení se nepodařilo zjistit ceny

ve všech zařízeních, rovněž ne všechna zařízení nabízejí všechny typy ubytování. Tudíž

vzhledem k těmto omezením jsou porovnávány ceny v celkem 15 zařízeních. Ceny za noc

jsou zobrazeny v tabulce č. 2, ze které se v následující části vychází. Rozdělení cen v hlavní

a vedlejší sezóně se nepovažuje za nutné, jelikož toto rozdělení používá pouze 5 z celkových

15 porovnávaných zařízení (Vranovská pláž, Kemp Vémyslice, Autocamping Výr, Cyklo

camp Konice, Chatová osada U lesa). V rámci určení cen však bude bráno v potaz. Rovněž

rozlišování malého a velkého stanu není příliš běžné, proto i v tomto případě není považováno

za nutné rozlišovat velikost stanu. Následující graf zobrazuje cenové výdaje jednoho

dospělého člověka (se psem) při ubytování ve stanu a v karavanu s elektrickou přípojkou:

40

Graf č. 3 – Cenové srovnání výdajů za 1 noc


Pokud se v daném ubytování rozlišuje mezi hlavní a vedlejší sezónou, v tom případě byly

ceny zprůměrovány. Co se týče ubytování ve stanu, nejlevnější jsou tzv. „ubytování

za domem“, tedy U Švestků a Ubytování Slámová. Naopak nejdražšími poskytovateli

ubytování ve stanu jsou Penzion a Camping Muzeum Lesná, Camping Country, Camp Bítov

a Autokemp Únanov. Ubytování v karavanu s elektrickou přípojkou přijde dospělého člověka

(se psem) nejlevněji v Ubytování Slámová a dále v Kempu Vémyslice. Naopak nejdražším

ubytováním tohoto typu jsou Camping Country a Autokemp Únanov.

V rámci srovnání jsou vytvořeny skupiny, pomocí kterých je možné dodatečně porovnat dané

ceny. Těmito skupinami jsou:

4 dospělí, 2 motocykly, 2 stany po dvou;

2 dospělí, 1 pes, 1 auto, karavan + elektrická přípojka.

Tyto skupiny byly vybrány náhodně a slouží k porovnání cen v jednotlivých zařízeních při

ubytování za víkend. Pro znázornění srovnání jsou vytvořeny dílčí části cenové mapy. Ceny

v této mapě jsou pak rozděleny do tří kategorií – do 500 Kč, 501 – 1000 Kč, nad 1000 Kč.

0 Kč 100 Kč 200 Kč 300 Kč 400 Kč 500 Kč

Vranovská plážKemp Vémyslice

Autokemp ÚnanovPenzion a camp Drops

Camp VeselkaCamp Bítov

Camping CountryAutocamping Výr

Cyklo camp KoniceUbytování Slámová

P. a C. Muzeum LesnáChatová osada U lesa

U ŠvestkůFarma TrnkaKemp Tatran

karavan

stan

41

Na následujícím grafu jsou zobrazeny celkové cenové výdaje první skupiny (4 dospělí,

2 motocykly, 2 stany po dvou):

Graf č. 4 – Celkové cenové výdaje první skupiny


Červená barva znázorňuje výdaje v hlavní sezóně, modrou jsou označeny výdaje

v mimosezóně. I v celkových výdajích za víkend je stále nejlevnějším poskytovatelem

ubytování U Švestků a dá se říci, že i Ubytování Slámová. Rovněž i Kemp Vémyslice je stále

levnější než většina ostatních zařízení, v celkové ceně za víkend je dokonce v průměru

levnější než Ubytování Slámová. Zde je nejdražším zařízením v hlavní sezóně Cyklo camp

Konice, v průměru však nejdražší zůstává Camping Country. Mezi nejdražší zařízení se opět

řadí také Camp Bítov, Autokemp Únanov a Vranovská pláž. Penzion a Camping Muzeum

Lesná je u pobytu ve více lidech výhodnější.

K znázornění situací slouží obrázek 1 a 2:

0 Kč 500 Kč 1 000 Kč 1 500 Kč 2 000 Kč

Vranovská plážKemp Vémyslice

Autokemp ÚnanovPenzion a camp Drops

Camp VeselkaCamp Bítov

Camping CountryAutocamping Výr

Cyklo camp KoniceUbytování Slámová

P a C Muzeum LesnáChatová osada U lesa

U ŠvestkůFarma TrnkaKemp Tatran

HM

42

Obrázek č. 2 – Cenová mapa první skupiny v mimosezóně


Obrázek č. 3 – Cenová mapa první skupiny v hlavní sezóně


43

Mapy zobrazují jednotlivé pozice zařízení. Jak už bylo uvedeno výše, celkové ceny jsou

rozděleny do tří skupin, jimiž jsou:

zelená – do 500 Kč;

modrá – 501 – 1000 Kč;

červená – nad 1000 Kč.

Další graf v pořadí znázorňuje celkové cenové výdaje druhé skupiny (2 dospělí, 1 pes,

1 automobil, karavan + elektrická přípojka):

Graf č. 5 - Celkové cenové výdaje druhé skupiny


Červenou barvou jsou označeny celkové cenové výdaje druhé skupiny v hlavní sezóně, modrá

značí výdaje v sezóně vedlejší. Při ubytování skupiny na víkend se situace příliš nemění.

Nejdražšími zařízeními jsou stále Camping Country a Autokemp Bítov. Nejlevnější stále

zůstávají Ubytování Slámová a Kemp Vémyslice.

Následující obrázek znázorňuje opět celkové výdaje zařazené do 3 cenových rozmezí:

0 Kč 200 Kč 400 Kč 600 Kč 800 Kč 1 000 Kč 1 200 Kč

Vranovská pláž

Kemp Vémyslice

Autokemp Únanov

Camp Veselka

Camp Bítov

Camping Country

Autocamping Výr

Ubytování Slámová

P a C Muzeum Lesná

Farma Trnka

Kemp Tatran

HM

44

Obrázek č. 4 - Cenová mapa druhé skupiny v obou sezónách


Barvy opět znázorňují cenová rozmezí (viz výše).

Jak je z předešlých map zřejmé, kolem Znojma se v obou případech zařízení vyskytují

ve středním a vyšším cenovém rozmezí. Je zvláštní, že právě tato zařízení jsou dražší, neboť

se obecně předpokládá, že zařízení u Vranovské přehrady a zátoky budou dražší (hlavním

důvodem je atraktivní lokalita). Tato skutečnost umožňuje zvolit v rámci znojemského kempu

nižší ceny. Levnější ceny mohou být pro zákazníky mnohem lákavější. Návrh cen je tudíž

následující:

děti – do 6 let zdarma, od 6 do 15 let – maximálně 40 Kč;

dospělí – nad 15 let – maximálně 70 Kč;

stan – maximálně 80 Kč;

karavan – maximálně 120 Kč;

motocykl, automobil – maximálně 50 Kč;

zvíře – maximálně 40 Kč, nejlépe však zdarma;

elektrická přípojka – závisí na ceně elektřiny.

45

Navrhované ceny jsou cenami za jednu noc. Jelikož se kemp vyskytuje ve Znojmě, kde

se každoročně konají různé události (např. Vinobraní), dodatečným návrhem je po čas těchto

událostí účtovat 50% přirážku, jelikož právě znojemský kemp se vyskytuje nejblíže

(co se týče stejnorodých ubytovacích zařízení).

4.5 Distribuce

V případě většiny ubytovacích zařízení typu chatová osada, kemp apod. mají nabízené

produkty podobu služeb. Tak tomu je samozřejmě i u znojemského kempu. Z tohoto důvodu

nejsou zaváděny žádné pobočky či sklady, jelikož je produkt nabízen pouze a právě na území

kempu (v rámci cestovního ruchu lze samozřejmě zřizovat pobočky, větší smysl to však má

např. u cestovních kanceláří). Využita je jak přímá distribuce, tak i ta nepřímá.

V rámci přímé distribuce byla zvolena hlavní forma, kterou je prodej služeb přímo na místě

(poskytování služeb přímo v místě ubytovacího zařízení). Jako další forma přímé distribuce

byl vybrán prodej prostřednictvím internetu. Jedná se o jednoduchý a dnes již velmi rozšířený

způsob distribuce. Dá se říci, že je to jeden z nejlepších forem distribuce. Hlavním důvodem

tohoto tvrzení je fakt, že připojení k internetu vlastní v dnešní době většina domácností

a umožňuje mnohem rychlejší a pohodlnější způsob nákupu. Nákupem v tomto případě není

myšleno pouze uhrazení částky, jedná se všeobecně o možnost registrace, objednávky

či poskytnutí kontaktních informací ze strany nabídky. Tyto informace však musí být snadné

nalézt, musejí být rovněž srozumitelné. Co se týče kontaktních informací, neměl by chybět

název, adresa, e-mail a telefon. V některých případech se uvádí také možnost objednání

prostřednictvím formuláře na webové stránce. V tomto případě by se měly uvádět pouze

informace, jako je počet lidí, délka pobytu a typ ubytování.

Výhodou těchto forem přímé distribuce je beze sporu zpětná vazba. Jedná se o přímý kontakt

se spotřebitelem či potencionálním zákazníkem, ať už ve formě osobního kontaktu, nebo

v rámci diskuze na oficiální webové stránce, které umožňuje rychlou reakci na požadavky

nebo dotazy zákazníka. Další výhodou jsou nízké náklady.

Nepřímá distribuce je provedena následovně. Jelikož se nejedná o produkt denní spotřeby ani

o luxusní zboží, distribuční strategií je tudíž strategie selektivní. Bylo zvoleno několik

zprostředkovatelů. Tito zprostředkovatelé jsou na sobě nezávislí, nacházejí se tudíž všechny

v jedné stejné úrovni. Jedná se tedy o jednoúrovňovou nepřímou distribuci, která je v tomto

případě prováděna prostřednictvím webových portálů a dále katalogů, týkajících

46

se ubytovacích zařízení typu chatová osada, kemp apod. Je pravděpodobné, že zákazník při

hledání vhodného ubytovacího zařízení zvolí jako prostředek internet. Při zadání klíčového

slova „kemp“ do tzv. „webových rozcestníků“ (google, seznam) se na počátečních pozicích

objeví několik webových portálů, které obsahují souhrn obdobných ubytovacích zařízení.

Těmito portály jsou:

www.ekempy.cz,

www.dokempu.cz,

www.camp.cz,

www.katalog-kempu.cz.

Na těchto portálech se u každého zařízení vykytují patřičné informace o zařízení, taktéž

kontaktní informace, které by měly být stejné, jako v případě přímé online distribuce (viz

výše), plus odkaz na oficiální stránky zařízení. V rámci portálu www.katalog-kempu.cz

vychází také každoročně tištěná katalogová verze s názvem Kempy v České a Slovenské

republice. Titulní stranu katalogu zobrazuje následující obrázek:

Obrázek č. 5 – katalog Kempy v České a Slovenské republice

Zdroj: www.camping-cars-caravans.cz

Katalog poskytuje širokou nabídku kempů v České a Slovenské republice, u každého zařízení

je popis, poloha a samozřejmě kontaktní informace. Za zmínku rovněž stojí i katalog

47

s názvem Europa caravaning and camping. Jedná se o obdobný katalog. Zde se však jedná

o ubytovací zařízení v rámci 30 evropských zemí. I zde se doporučuje znojemský kemp

umístit (samozřejmě včetně kontaktních informací). Titulní stranu tohoto katalogu znázorňuje

obrázek č. 5:

Obrázek č. 6 – katalog Europa caravaning and camping

Zdroj: www.camping-cars-caravans.cz

Jelikož se kemp vyskytuje přímo ve Znojmě, je vhodné zvolit za zprostředkovatele také

znojemskou besedu. Z online hlediska a dnešní rozšířenosti sociálních sítí nesmí znojemský

kemp chybět na sociální síti Facebook.

4.6 Propagace

Určit propagaci či komunikační mix nebylo jednoduché. Hned na začátku se však přestalo

uvažovat osobním prodeji, který by kvůli povaze podnikání neměl žádný smysl. Rovněž

by bylo zbytečné podnikat jakékoliv kroky při použití podpory prodeje. Co však v rámci

propagace znojemského kempu vzbuzuje pozornost, je online komunikace a reklama,

a tzv. public relations.

V následujícím grafu jsou uvedeny četnosti odpovědí zákazníků konkurenčních ubytovacích

zařízení na otázku, jak se o daném ubytovacím zařízení dozvěděli:

48

Graf č. 6 k otázce – Jak jste se o zařízení dozvěděli?


V téměř 50 % se o daném zařízení zákazníci dozvěděli prostřednictvím internetu. V dalším

případě (35 %) byli zákazníci při seznámení a výběru daného ubytovacího zařízení ovlivněni

prostřednictvím WOMu (Word Of Mouth). V posledním případě se zákazníci dozvěděli

o ubytování z jiných zdrojů (např. časopis o karavanech, prostřednictvím události, konané

v daném zařízení).

Ze získaných informací je zřejmé, že je rozhodně vhodné pro propagaci využít online

komunikaci a reklamu. Umístění reklamy na již zmíněné portály (ww.ekempy.cz,

www.camp.cz, www.dokempu.cz, www.katalog-kempu.cz) je vcelku užitečné. Zákazníci,

kteří na tyto portály vstoupí, uvidí reklamu znojemského kempu a alespoň se na něj hned

podívají, kdežto v jiném případě by se k němu ani nemuseli dostat. Jelikož se jedná o využití

volného času, o dovolenou, uvažuje se rovněž o vložení reklamy na vyhledávač seznam.cz,

přesněji na jeho podřízenou stránku sdovolena.cz. Reklama by byla umístěna na hlavní

stránce v horní části. Základní sazba této reklamy je 25 000 Kč a garantuje 250 000 zhlédnutí.

Ještě se bere v potaz reklama prostřednictvím AdWords (google), která je velmi vhodné

z pohledu nákladů. Ty se dají upravit podle potřeby a rozsahu, cena tudíž může vyjít

na 450 Kč za den a firma za reklamu platí jen v případě kliknutí na tuto reklamu.

Jelikož je hlavním produktem kempu nabídka ubytování ve stanech a hlavně v karavanech,

je dobré zacílit reklamu do tištěného časopisu Camping, cars and caravans, který mimo různé

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%

internet známí jiné

49

novinky a trendy zahrnuje kempování jako takové a čtenáři se o kempování zajímají. Tudíž

je zde reálná možnost, že si reklamy nejen všimnou, ale budou na ni také reagovat. Jižní

Morava rovněž nabízí velmi atraktivní možnosti cyklistiky v podobě 30 km dlouhé tzv.

vinařské cyklotrasy, která vede od jihu z města Šatov (začínat lze také z východnějšího města

Šanov) a končí až za Moravským Krumlovem. Z tohoto důvodu je dobré umístit reklamu

na některou z webových stránek o cyklistice (např. www.ceskojede.cz).

V rámci public relations se považuje za vhodný krok uspořádat v kempu událost, nejlépe

koncert. Díky této události je možné budovat image kempu, dále také dobré vztahy s vedením

města a rovněž se zvýší povědomí obyvatel o kempu v blízkém okolí. Aby na sebe kemp

upozornil i za hranicemi okresu Znojmo, je dobré se rovněž prezentovat (ale rovněž

i vzdělávat v daných okruzích) na některých z veletrhů, např. na mezinárodním veletrhu

o průmyslu cestovního ruchu s názvem GO, nebo také mezinárodním veletrhu turistických

možností v regionech s názvem Regiontour. Za zmínku stojí také veletrh Caravaning Brno,

který představuje novinky a vývoj karavanů a informace spojené s tímto odvětvím. Zde

se rovněž doporučuje účast (alespoň z důvodu udržení kroku).

4.7 SWOT analýza

Tato část popisuje silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby znojemského kempu.

Tabulka č. 3 – SWOT analýza kempu


Silné stránky Slabé stránky - kemp se nachází v blízkosti konání

kulturních akcí ve Znojmě - kemp poskytuje kvalitní sportovní vyžití - ceny jsou nastaveny podle konkurence

níže - atraktivita okolí (památky, vinařství,

cyklotrasy) - kemp se nachází blízko vody - v blízkosti kempu se nachází plovárna

- nabízí ubytování pouze ve stanech a karavanech

- kemp je zatím relativně neznámý - kemp se nachází ve městě (v jiných

kempech je větší klid) - kemp se nachází v povodňové oblasti - kemp má nižší kapacitu

Příležitosti Hrozby - Vinobraní, Burčák fest, Pivní slavnosti - turnaje plážového volejbalu - hudební festivaly - přehlídka dračích lodí - spolupráce se znojemskou besedou

- nezájem zákazníků - povodně - nepříznivé počasí po čas provozu - legislativní změny - negativní WOM

50

4.8 Provoz kempu

Co se týče polohy a rozlohy, kemp se vyskytuje v jižnější, klidnější části Znojma na adrese

Loucká 3057/32, 671 81, Znojmo, s rozlohou přibližně 3000 metrů čtverečních. Kemp z jedné

strany lemuje řeka Dyje. V blízkosti kempu se vyskytuje Loucký klášter, vinařství Znovín,

městská plovárna Louka a zastávka turistického vláčku.

Časové využití v konkurenčních ubytovacích zařízeních je nejčastěji pohybuje v rámci

mimosezóny zhruba od půlky dubna do konce června a navazuje dále začátkem září

a končí posledním dnem měsíce září. Hlavní sezóna pak nejčastěji probíhá přes prázdninové

měsíce, tedy červenec a srpen. Pouze u 3 zařízení (16 % z analyzovaných zařízení) je provoz

celoroční, a to při ubytování častěji v karavanech, ale také v pokojích. Navrhuje se tedy

provoz podobný jako u konkurence, a to buď celoročně, což se týká pouze karavanů, anebo

provoz od půlky dubna do konce září.

Dalším krokem je určit počet zaměstnanců. Tento krok je poměrně snadný. Kemp

je relativně malý, proto bude bohatě stačit jeden správce. A co se týče restaurace (jelikož

se opět jedná o menší restauraci), zapotřebí jsou zde pouze 2 zaměstnanci, a to obsluha

či servírka a kuchař.

51

5 Závěr

Cílem práce bylo zpracování podnikatelského záměru na vybudování a provozování kempu

ve Znojmě. Aby bylo těchto cílů dosaženo, bylo nejprve nutné provést analýzu

marketingového prostředí, což zahrnovalo zjistit prostřednictvím sekundárního

marketingového výzkumu situaci a nabídku konkurenčních ubytovacích zařízení,

nacházejících se v okolí Znojma (tudíž okres Znojmo). Jako další v řadě proběhlo

dotazníkové šetření, při kterém byli dotazováni zákazníci konkurenčních ubytovacích zařízení

a dále dotazníkové šetření, které se týkalo provozu a návštěvnosti zákazníků. Zde byli

tentokrát dotazováni majitelé či provozovatelé zařízení. K určení cen byl rovněž proveden

výzkum okolních ubytovacích zařízení.

Dále byly určeny dílčí složky marketingového mixu a vytipována cílová skupina zákazníků.

Produktem jsou zde zejména služby, jimiž jsou typy ubytování ve formě stanu

a karavanu s elektrickou přípojkou. Dalšími doprovodnými službami jsou v rámci sportovního

vyžití kurty na plážové sporty, půjčovna lodí a úschovna a půjčovna kol. Dále je zde

k dispozici ohniště, internet (zdarma), možnost vzít si s sebou zvíře a možnost stravování

v místní restauraci. Za samozřejmé se považuje poskytování pitné vody a sociálních zařízení,

jako i parkoviště.

Do produktové nabídky byly také zařazeny návrhy tzv. faktoru X, což se dá nazvat jako určitý

druh konkurenční výhody. Navržen byl buď provoz „kempových sportovních disciplín“, nebo

užití indiánských motivů na celkové vizuální ztvárnění kempu.

Cena byla určena na základě výzkumu, v rámci kterého se zkoumaly pouze ty ceny služeb,

které se v konkurenčních zařízeních vyskytovaly nejčastěji a byly zároveň důležité pro určení

cen znojemského kempu. Tyto ceny byly určeny následovně:

děti – do 6 let zdarma, od 6 do 15 let – maximálně 40 Kč;

dospělí – nad 15 let – maximálně 70 Kč;

stan – maximálně 80 Kč;

karavan – maximálně 120 Kč;

motocykl, automobil – maximálně 50 Kč;

zvíře – maximálně 40 Kč, nejlépe však zdarma;

elektrická přípojka – závisí na ceně elektřiny.

52

V rámci distribuce je využito jak přímé tak i nepřímé distribuce. Sem byl zařazen prodej

(objednávka) služeb přímo v místě zařízení, dále distribuce prostřednictvím oficiálních

webových stránek zařízení, webových portálů (např. www.ekempy.cz), sociální sítě

Facebook, katalogů kempů, chatových osad a podobných zařízení a v poslední řadě

prostřednictvím znojemské besedy.

Propagace byla nastavena následovně. Zvolena byla online komunikace a reklama (na již

zmíněných webových portálech, dále na sdovolena.cz, web o cyklistických stezkách a také

prostřednictvím Google AdWords). Další tezí bylo vložit reklamu do tištěného časopisu

Camping, cars and caravans. Navrhováno bylo taktéž uspořádat v rámci PR událost v kempu

(např. koncert) a také účastnit se veletrhů týkajících se cestovního ruchu, turistiky a karavanů

a kempování.

Cílová skupina zákazníků se z větší části skládá z rodin, párů a menších skupinek (kolem 4

osob), které lze dále podle zájmů vyčlenit na cyklisty a „cyklistické rodiny“, „památkáře“,

vinaře a do jisté míry také příležitostné vodáky, převážně z jiných míst než okresu Znojmo.

Rovněž byla zhotovena SWOT analýza, kde jednou z nejvýznamnějších silných stránek je

atraktivita okolí, slabou stránkou nabídka pouze stanů a karavanů (co se týče typů ubytování),

příležitostí znojemské kulturní akce a hrozbou nepříznivé počasí. Také byl vyřešen provoz

kempu. Doporučuje mít otevřeno buď celoročně, což se týká pouze karavanů, anebo od půlky

dubna do konce září. Co se týče zaměstnanců, z důvodu menší velikosti kempu byli stanoveni

pouze 3, a to správce kempu a obsluha a kuchař v restauraci.

53

6 Přehled literatury a použitých zdrojů

ARMSTRONG, Gary; KOTLER, Philip. Marketing. Bratislava: Slovenské pedagogické

nakladatelstvo, 1992. 441 s. ISBN 80-08-02042-3.

ARMSTRONG, Gary; KOTLER, Philip; SAUNDERS, John; WONG, Veronica.

Moderní marketing. 4. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. 1041 s. ISBN 978-80-247-

1545-2.

BURIAN, Michal; RYGLOVÁ, Kateřina; VAJČNEROVÁ, Ida. Cestovní ruch –

podnikatelské principy a příležitosti v praxi.1. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 216 s.

ISBN 978-80-247-1039-3.

FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. 2. Brno: Computer Press a.s., 2010. 178

s. ISBN 978-80-251-3234-0.

FRANKLIN, Adrian. Tourism: An Introduction. 1. London: Sage Publications Ltd,

2003. 296 s. ISBN 0-7619-7232-3.

FREY, Petr. Marketingová komunikace: To nejlepší z nových trendů. 2. Praha:

Management Press s.r.o., 2008. 195 s. ISBN 978-80-7261-160-7.

HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: Pro vyšší odborné a vysoké školy. 1. Praha: Fortuna,

2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3.

JAHODOVÁ, Hana; PŘIKRYLOVÁ, Jana. Moderní marketingová komunikace. 1.

Praha: Grada Publishing a.s., 2010. 320 s. ISBN 978-80-247-3622-8.

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. Praha: Grada Publishing

a.s., 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3.

KARLÍČEK, Miroslav; KRÁL, Petr. Marketingová komunikace: Jak komunikovat na

našem trhu. 1. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 224 s. ISBN 978-80-247-3541-2.

KINCL, Jan. Marketing podle trhů. 1. Praha: Alfa Publishing s.r.o., 2004. 176 s. ISBN

80-86851-02-8.

McCARTHY, E. Jerome; PERREAULT, William D. Základy marketingu. 1. Praha:

Victoria Publishing a.s., 1995. 511 s. ISBN 80-85605-29-5.

PALATKOVÁ, Monika; ZICHOVÁ, Jitka. Ekonomika turismu: Turismus České

republiky. 1. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 208 s. ISBN 978-80-247-7430-5.

ROGERS, Len. Marketing: Průvodce pro malé a střední podnikatele. 1. Praha: Readers

International, 1993. 185 s. ISBN 80-901454-0-x.

54

SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času:

Aplikovaný marketing služeb. 1. Praha: Grada Publishing a.s. 2003. 486 s. ISBN 978-

80-247-0202-5.

TITTELBACHOVÁ, Šárka. Turismus a veřejná správa. 1. Praha: Grada Publishing a.s.

2011. 200 s. ISBN 978-80-247-3842-0.

ZAMAZALOVÁ, Marcela. Marketing. 2. Praha: C. H. Beck, 2010. 499 s. ISBN 978-

80-7400-115-4.

Internetové zdroje:

Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku [online]. [cit. 2013-11-11].

Dostupné z: < www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-

cestovniho-ruchu-v-cesku/>.

Management a marketing: Obchodní podniky a podniky cestovního ruchu [online].

[cit. 2013-12-8]. Dostupné z: < http://managment-marketing.studentske.eu/2008/06/

obchodn-podniky-podniky-cestovnho-ruchu.html>.

SWOT analýza [online]. [cit. 2013-11-10]. Dostupné z: <www.financemanagement.cz/

080vypisPojmu.php?IdPojPass=59>.

Turistika, zemědělství a hospodářské subjekty [online]. c2001. [cit. 2013-10-7].

Dostupné z: <http://www.czso.cz/cz/cisla/1/13/roc_nisa/turist.htm>.

55

Seznam tabulek a grafů

Graf č. 1 – Jaká je vzdálenost kempu od Vašeho bydliště? ................................................... 36

Graf č. 2 – Jaký typ ubytování je u Vás poptáván nejvíce? ................................................... 37

Graf č. 3 – Cenové srovnání výdajů za 1 noc ........................................................................ 40

Graf č. 4 – Celkové cenové výdaje první skupiny ................................................................. 41

Graf č. 5 – Celkové cenové výdaje druhé skupiny ................................................................ 43

Graf č. 6 – Jak jste se o zařízení dozvěděli? .......................................................................... 48

Obrázek č. 1 – Polohy zařízení ............................................................................................ 30

Obrázek č. 2 – Cenová mapa první skupiny v mimosezóně .................................................. 42

Obrázek č. 3 – Cenová mapa první skupiny v hlavní sezóně ................................................. 42

Obrázek č. 4 - Cenová mapa druhé skupiny v obou sezónách ............................................... 44

Obrázek č. 5 – katalog Kempy v České a Slovenské republice ............................................. 46

Obrázek č. 6 – katalog Europa caravaning and camping ....................................................... 47

Tabulka č. 1 – Výskyt položek kempů .................................................................................. 31

Tabulka č. 2 – Cenová tabulka ............................................................................................. 34

Tabulka č. 3 – SWOT analýza kempu .................................................................................. 49

Zpracování podnikatelského záměru na vybudování a ... · bude rovněž určen tzv. faktor X...

Documents

Transcript of Zpracování podnikatelského záměru na vybudování a ... · bude rovněž určen tzv. faktor X...