1

DALŠÍ VÝVOJ ČLÁNKOVÉ BIBLIOGRAFIE (WORKSHOP)

ZÁPIS

Místo konání: Národní knihovna ČR, Centrální depozitář Hostivař,

Sodomkova 2/1146, 102 00 Praha 15 - Hostivař

Datum: 18. 2. 2015

1. ZAHÁJENÍ

Mgr. Eva Svobodová (SVK HK) workshop zahájila, představila jednotlivé účastníky

(viz prezenční listina) a seznámila je s programem.

2. ANL + PLNÉ TEXTY

a/ Zkušenosti s propojováním bibliografických záznamů článkové bibliografie

ANL na plné texty / Mgr. Daniel Kindl, NK ČR, oddělení knihovního systému

- snaha o připojování bibliografických záznamů od r. 1997

- projekt PhDr. Anděrové (v leteche 1999-2003) - snaha o propojení anl

záznamů s plnými texty; poté obdobou projekt ANL+

- v záznamu slouží k uložení odkazu na plný text pole 856 (podp. q, y, 4, 9)

- některé záznamy v bázi obsahují odkazy na volně přístupné texty, některé

záznamy obsahují odkazy na text, který volně přístupný není (např. odkazy

do Krameria)

- v současné době báze ANL obsahuje 296 tisíc záznamů s odkazem na plné

texty (cca 1/5 všech záznamů)

- zdroje připojovaných textů - využívání digitálních archivů (archivy časopisů,

oborových časopisů, vydavatelské archivy)

Digitální archivy oborových časopisů a sborníků:

- Archiv časopisů Ústavu pro Českou lit. AV ČR

- DML-CZ

- Digitální knihovna FF MU – institucionální vydavatelský archiv

- Digitální archiv časopisů vydávaných Českou akademií zemědělských věd

- v bázi ANL rovněž odkazy do Krameria – Kramerius 3 a Kramerius AV ČR,

snaha využít také Kramerius 4 – momentálně technické potíže

- odkazy je lépe směřovat na dané číslo periodika, než na stránku (kvůli častým

změnám URL)

- probíhá pravidelná kontrola zdrojů, zjišťování funkčnosti odkazů

- při každém připojování k různým archivům se musí volit jiná metoda, jiné

připojení

- většina z používaných archivů už je stabilních, lze je bez problémů používat

2

b/ Spolupráce mezi nakladateli a NLK při budování Bibliographia medica

Čechoslovaca (připojování plných textů, přebírání metadat) / Mgr. Lenka

Maixnerová, NLK, odbor doplňování, zpracování a správy fondů

- BMČ – od r. 1947

- téměř 800 tis. článků v el. podobě

- údaje o zdrojovém dokumentu jsou v poli BMC, z tohoto se automaticky

vytváří pole 773

- spolupráce s českými nakladateli, od nich se přebírají buď plné texty (dodává

34 nakl.) nebo bibliografické záznamy

- plné texty přebírány od r. 2008; jsou náročné na zpracování, mají různé

formáty, chybné soubory (přebírání bibl. záznamů je jednodušší)

- přebírání bibl. záznamů – dobrá spolupráce s firmou Meditorial

- vyvinutí webové aplikace Medvik Tool, prostřednictvím které se nastavují

importy bibl. záznamů, možnost náhledu plného textu

- tyto nové aktivity sice nabízejí nové možnosti, ale znamenají změnu

v organizaci práce

- pokud si nakl. stanoví nějaké embargo, NLK vychází vstříc – u každého

periodika je o případném embargu záznam

- spolupráce se všemi nakladateli bohužel není možná, někteří nechtějí uzavřít

smlouvu, i když plné texty posílají – tyto potom není možné použít

- někdy se vrací plné texty nakladatelům s indexací, kterou NLK provede

- odkazuje se na celé číslo, na jeho první stránku, uvažuje se, zda v budoucnu

nerozřezávat jednotlivá čísla na články

c/ Připojování plných textů k bibliografickým záznamům článků a jejich

zpřístupnění v online katalogu KVK v Liberci / Táňa Holčáková, KVK

v Liberci

- skenování dokumentů

- jedním z důvodů pro plné texty je ochrana fondu

- skenování a připojování plných textů k bibl. záznamům probíhá od r. 2010

- přístup k plným textům je možný pouze na počítačích v půjčovnách

v knihovně (a to pouze v hlavní budově, nikoliv na pobočkách)

- články z projektu VISK 9/1 plné texty nemají

- odkazy směřovány na konkrétní stránky, články jsou v PDF

- vytvoří se bibl. záznam, ve kterém je odkaz na IPAC, naskenuje se článek,

uloží se na server

- přímo v IPACU je možnost přihlásit se do konta, nahraje se příloha, nastaví

se zobrazení obálky

- rychlé nahrání přílohy, je ihned k dispozici čtenářům

- skenuje se černobíle (barevný soubor je větší a skenování je časově

náročnější)

- barevně se články skenují pouze v případech, kde barva hraje významnou roli

- čtenáři mají možnost si naskenované články tisknout v půjčovnách, stahovat

se nedají – softwarově zabezpečeno

- plné texty časopisů regionálních zpravodajů jsou zpřístupněvány po souhlasu

vydavatele, uzavírají se smlouvy se starosty obcí

- rešerše mají plné texty k dispozici po uplynutí ochranné lhůty

- názvy PDF obsahují číslo záznamů

3

- na každý článek se tvoří originální PDF. Články jsou někdy ohraničeny,

někdy zůstává článek naskenovaný i s částí jiného článku.

- PDF zůstávají uloženy v knihovně, nikdo mimo knihovnu tedy bohužel nemá

možnost zjistit, že je tento článek již k dispozici naskenovaný

- kvalita skenů je někdy sporná

- OCR nepoužívají

- touto cestou je vytvořeno cca 2000 záznamů ročně, skenovány jsou pouze

dokumenty, které jsou součástí fondu

d/ Plné texty článků v MSVK ... (zobrazí se, nezobrazí???) / Mgr. Pavlína Szöke,

MSVK Ostrava

- metoda pole 856

- u sborníků vydaných na území kraje se zveřejňuje www odkaz, odkazy je

nutno aktualizovat

- odkazy někdy směřují na celý časopis, jindy rovnou na článek

- př.titul Host není reg. Sborník – byl dán odkaz, v současné době je nefunkční,

ale v bázi anl je odkaz funkční

- od r. 2014 se zpřístupňují plné texty regionálních zpravodajů; některé obce

zasílají PDF, jindy se plné texty stahují z jejich www stránek

- - db plných testů je omezená tím, co vyšlo na území kraje

Mgr. Kindl: Když časopis zmizí z webu – NK provozuje web archiv, ale nelze jej

použít jako náhradu zmizelého časopisu

Dotaz na Mgr. Kindla, zda by nešlo web archiv NK lépe využít? Ne. Slouží pouze

k archivování, ne k zpřístupňování plných textů.

Mgr. Foltýn: Měly by se stanovovat priority, kam bude projekt směřovat, vyvíjet se

e/ Elektronické verze regionálních periodik v SVK HK / Mgr. Lucie Jirků, SVK

HK, oddělení digitalizace

- pole 856 – cca před pěti lety se začaly dělat pravidelné kontroly tohoto pole - z

Alephu výpis chybných (neplatných) či přesměrovaných adres, tyto se pak ručně

kontrolují a kde je to možné, doplní se odkazy správné/aktuální. Kromě těchto kontrol

se platnost adresy ověřuje při založení záznamu nebo při rekatalogizaci a u periodik

pravidelně při přípisu nového ročníku.

- od r. 2013 systematické oslovování vydavatelů regionálních periodik (nejdříve

městských a obecních zpravodajů) a uzavírání smluv o zpřístupnění. Zpřístupnění

(prozatím) - umístění na web serveru a propojení přes modul ADAM v Alephu. Do

budoucna plánováno zpracování (v systému ProArc) pro zpřístupnění v Digitální

knihovně SVK HK (v K5).

- v současnosti se hledá nejvhodnější způsob propojování článkových záznamů

s periodiky (digitalizovanými či el. verzemi). Řeší se mj., zda odkazovat ze záznamu

článku na výtisk nebo stránku.

4

Závěry, doporučení:

Problematika přesouvání odkazů – jak tento problém vyřešit? Např. konstruovat

URL s jednoznačným identifikátorem (např. ISSN)?

Návrh vytvořit skupinu, která se bude zabývat zázn. článků a plnými texty

Řešit:

- kde brát plné texty

- jak udržet funkčnost odkazů na plný text

- Jak docílit toho, aby v plných textech bylo to, co chtějí uživatelé

Doporučení:

- je třeba systémové řešení

- texty neskenovat, ale oslovit příslušná místa, aby se dokončil e-deposit, udělaly se

změny v legislativě, všechny plné texty se ukládaly na jedno místo

Názor, že není třeba mít vždy k dispozici plný text, ale je primárně potřeba vědět, že

samotný článek existuje. Vytváří se závislost uživatelů na plném textu – to je chyba,

uživatelé hlavně potřebují zjistit, jaké relevantní informace existují k danému tématu.

3. KONCEPCE DALŠÍHO VÝVOJE ČLÁNKOVÉ BIBLIOGRAFIE A BÁZE ANL

a) Informace o excerpční základně přispívajících institucí, o plnění a využívání

báze ANL / Mgr. Zdeňka Mikulecká, SVK HK, oddělení bibliografie

Před zrušením oddělení analytického zpracování NK – činil roční přírůstek do báze

ANL cca 79 tis. záznamů, z toho více než polovinu zasílala právě NK, zpracovávala

ca 240 pravidelně vycházejících titulů. Nyní náhrada – kooperační program VISK 9/1

+ zapojení odb. databází - excerpce cca 220 titulů.

Počty záznamů odeslaných do báze ANL v r. 2014:

z rámci VISK: 17 502

v rámci kooperace – 39 063

celkem 56 565 záznamů

Využívání báze ANL

Od zrušení oddělní anl. zpracování NK – báze využívána stále méně

Vstupy do báze v letech 2009-2014 - nejvíce vstupů v r. 2010 (více než 53tis),

nejméně v r. 2014 ( 45tis. vstupů).

Počet dotazů z webu - nejvíce v r. 2010 (více než 300tis dotazů), poté stálý pokles,

v r. 2014 už jen 246 tisíc dotazů.

Počet dotazů Z.39 - nejvíce dotazů v r. 2012 (více než 137.000), nejméně v r. 2014,

(60 000).

Připomínky:

Proč klesá využívání báze ANL (zlom rok 2011/12)?

- nejsou zde k dispozici plné texty

- nyní se nezpracovává tolik celostátních titulů, o které mají uživatelé zájem

5

- velké tituly začaly zveřejňovat své digitální archivy, např. v rámci

předplatného

- u přístupů z webu tak velký pokles není, značný je přes Z39.50; neměla na to

vliv JIB, není problém tam, jak lidé chodí na rozhraní JIB a volí jednotlivé

tituly?

Závěr:

- využívanost klesá

- je třeba zamyslet se nad excerpční základnou

- nutnost koncepce; ne pouze koncepce db ANL, ale koncepce analytického

zpracování v ČR

- možnost na toto téma vypsat diplomovou práci na FF MU

- nelze počítat s trvalým financováním v rámci programu VISK 9/1, to je jen

provizorní řešení

- udržovat dál databázi ANL nebo ji zamrazit?

b) Dílčí vyhodnocení probíhající ankety k využívání báze ANL / Mgr. Eva

Svobodová

Je třeba zlepšit využívanost báze v regionech propagací.

Návrh oslovit školní knihovny zamítnut (studenti bázi využívat nebudou, chtějí

informace rychle, přehledně, rozumný interface)

Návrh oslovit turistická infocentra a studenty VŠ nebo SŠ.

Všechno musí podléhat metodice (katalogizace, excerpce), a ta nemůže být odtržená

od praxe. Katalogizace a excerpční základna bude na programu pracovní skupiny

bibliografické sekce (04/2015). Excerpční základna – ne vše, co se v regionech

excerpuje, se posílá do báze ANL.

Koncepce dalšího vývoje článkové bibliografie a báze ANL / všichni účastníci

workshopu.

Koncepce by neměla být samostatným materiálem na způsob koncepce knihoven, ale

jednoduchým strukturovaným dokumentem.

Chceme národní článkovou bibliografii jako součást ČNB? To, že je článková

bibliografie národní, ještě neznamená, že ji musí dělat NK.

Je třeba:

- zhodnotit současný stav

- určit, kde bychom chtěli být za x let (rok, dva)

- koncepce musí být ucelený dokument, který shrnuje všechny možné přístupy

včetně komerčních zdrojů (Anopress apod.) – najít kompromis, co se dá

získat z centrálních služeb a co bude na odborných a regionálních knihovnách

- určit cílovou skupinu koncových uživatelů, jaká data bude třeba poskytovat

z hlediska významu využití pro společnost?

Otázka kompetence – na tomto workshopu vzniknou pouze doporučení nebo je lze

brát jako závazné závěry, ze kterých vyplynou úkoly?

6

Závěr:

- analytická bibliografie ANO

- regionální i oborovou bibliografii chceme a zachováme

- co bude s tituly, které původně excerpovala NK?

Připomínky:

Jedno z odůvodnění zrušení anal. zpracování v NK bylo, že zdroje budou dostupné

jiným způsobem, např. díky digitalizaci - je to teď opravdu tak?

Na novém webu KI NK přidat sekci pro analytiku a přehled bibliografií?

Důležité – user friendly, aby se uživatel dostal k tomu, co hledá.

Popsat ANL, ANL+retro.

Proč je to výhodné a jakou ekonomickou zátěž knihovny ponesou.

Článkové bibliografie jako součást lokálního indexu v CPK.

Přehled elektronických bibliografií – dělala Lenka Maixnerová pro CPK, nasdílí.

Návrh:

Vize ANL jako agregátora, shromažďoval by data z oborových bibliografií – do

lokálního indexu by se pak dostalo jen ANL, nebylo by nutno napojit báze jednotlivě.

Otázka, zda na to přistoupí oborové databáze. Je nutné řízení, metodika, excerpční

základna atd.

Jak se postavit k titulům, které vycházejí jen elektronicky? NLK dělá jak tištěné, tak

elektronické. Mělo by to tak být všude.

Kam se budou články slévat? Do báze ANL? Tu spravuje NK a ta nemá zájem se na

tomto podílet.

Obava ze slévání databází - náročné čistění báze ANL, téměř všechny záznamy nutno

opravit.

Otázky:

- Je naším cílem jedna velká článková databáze, která bude agregovat co

největší množství oborových bází? Ověřit, zda oborové báze budou ochotny

data poskytnout.

- Bude ANL financováno v rámci programu VISK 9/1 i v budoucnu? Jak

pokračovat bez dotace?

- Možnost strojového zpracování článků (na bázi Google scholar)

CPK – upouští se od metavyhledávání, bude se slévat do lokálního indexu, bude

rychlejší.

Zdroje do lokálního indexu se nakoupí, jedná se o tom.

Kdybychom oborové bibliografie agregovali do jedné, je nutné, aby se o to někdo

staral – nutno zřídit v NK aspoň 1 pracovní místo.

Excerpční základna

Je třeba definovat kritéria výběru; po formální stránce – tištěná periodika

Vyjít ze stávající excerpce a zjistit, kde se excerpční základny překrývají.

Porovnat titulovou základnu v regionech, oborových databázích a VISK.

– oborové báze:

- některé excerpují a neposílají do ANL nic

- některé excerpují a posílají do ANL jen něco

- posílají komplet do ANL

7

Databáze ANL by měla být zaměřená na humanitní obory především, ne příliš

odborně, (od toho jsou oborové db).

Specializované tituly ano.

Pokud se překrývají tituly, které zpracovávají i odborné databáze na vysoké úrovni,

snažit se získat jejich záznamy

Přehodnotit každý jednotlivý zpracovávaný titul znova, klesá úroveň

Jakmile se titul zařadí do excerpce, je nutno ho zpracovávat kontinuálně, bez výpadků

čísel nebo ročníků

Do CPK vystavit všechno, včetně regionálních záznamů?

Založit pracovní skupinu pro excerpční základnu

Úroveň excerpce je nastavena následovně:v úplnosti se zpracovávají sborníky, odb,

časopisy apod.; u ostaních často úroveň excerpce určuje katalogizátor na základě

zkušeností

Kdo bude všechno koordinovat? PSAB a bibliografická sekce pracují pod SDRUK.

NK nechce být hybatelem. Může vše koordinovat SDRUK - bibliografická sekce?

Nedisponuje potřebnými finančními prostředky

Úkoly, otázky a připomínky (shrnutí)

- Předat UKR závěr z jednání (E. Svobodová)

- Založit pracovní skupinu pro přípravu tezí Vize pro UKR do konce dubna –

(PSAB), splněno (členy jsou J. Mika, J. Kaňka, Z. Mikulecká, E. Svobodová,

L, Maixnerová, P. Doležalová, I. Šlapáková, D. Kindl, J. Schwarz, T.

Pršínová)

- Stanovit, jakým způsobem bude skupina pracovat – převážně

korespondenčně

- Nasdílet si materiály (na Googlu?). Před tím se musí sejít prac. skupina, vše

strukturovat, zapsat - realizováno

- Národní knihovně dát doporučení – aby se podílel Mgr. Kindl –

odsouhlaseno

- NK poskytne poradenskou a konzultační činnost

Cena 1 záznamu článku:

VISK: 110 Kč/hod v rámci dohod (DPP) = 55 Kč/1 záznam

V pracovní době: + soc. zdrav. pojištění = 160 Kč/hod, tedy cca 80 Kč/1 záznam

Záznamy by měly podléhat kontrole nejen ve zpracovatelských institucích, ale také

při importu do báze ANL, kdo provádí kontrolu?

Kdo bude v budoucnu koordinátorem celého systému – institucionálně? Zatím

koordinuje SVK. NK nekoordinuje, i když jí to z pozice národní instituce přísluší

Budoucí db by mohla mít potenciál ke komerčnímu využití i do zahraničí - např.

sudetská lit atp.

Připomínka Mgr. Jirků (SVK HK) k příloze č. 1 (Mgr. Kindl):

„Pro odlišení charakteru odkazů volně přístupný/nepřístupný, je v podpoli $y pole pro

volně přístupné odkazy termín Plný text. Pro odkazy, které směřují do Krameria 4 na

texty, které nejsou volně přístupné, je v podpoli $y termín Digitalizovaný

dokument...“

Bylo by vhodné, kdyby v NK bylo přehodnoceno používání termínu „Digitalizovaný

dokument" pouze pro autorsky chráněné dokumenty, a místo toho se pro zpřesnění

8

přístupnosti/nepřístupnosti začala používat např. pozn. v podpoli z. Termín

"Digitalizovaný dokument" v podpoli y se u monografií, periodik a dalších typů

digitalizovaných dokumentů používá bez ohledu na přístupnost a toto je pak značně

zavádějící. Navíc pro takovéto použití není rozumný podklad.

Zapsala Mgr. Zdeňka Mikulecká

9

Seznam příloh:

Příloha č. 1: Zkušenosti s propojováním bibliografických záznamů článkové

bibliografie ANL na plné texty / Mgr. Daniel Kindl, NK ČR, oddělení knihovního

systému

Příloha č. 2: Spolupráce mezi nakladateli a NLK při budování Bibliographia medica

Čechoslovaca (připojování plných textů, přebírání metadat) / Mgr. Lenka

Maixnerová, NLK, odbor doplňování, zpracování a správy fondů

Příloha č. 3: Připojování plných textů k bibliografickým záznamům článků a jejich

zpřístupnění v online katalogu KVK v Liberci / Táňa Holčáková, KVK v Liberci

Příloha č. 4: Informace o excerpční základně přispívajících institucí, o plnění a

využívání báze ANL / Mgr. Zdeňka Mikulecká, SVK HK, oddělení bibliografie

Příloha č. 5: Otázky k jednání (J. Mika)

Příloha č. 6: Vize (teze)

Příloha č. 7: Mise: Článková bibliografie – současný stav

10

PŘÍLOHA Č. 1

Zkušenosti s propojováním bibliografických záznamů článkové bibliografie

ANL na plné texty / Mgr. Daniel Kindl, NK ČR, oddělení knihovního systému.

Snaha propojovat bibliografický záznam s plným textem v bázi ANL Národní

knihovny historicky sahá do let 1997, kdy se poprvé začalo s průzkumem možnosti

připojit k bibliografickému záznamu plný text článku. Tomu rovněž odpovídá

tehdejší situace na českém webu v konci devadesátých let.

Tento proces pokračoval v projektu PhDr. Anděrové „Propojení analytických

záznamů s plnými texty a optimalizace zpřístupnění plných textů“ v letech 1999-2003

založeném na spolupráci s firmou Anopress IT zaměřenou na monitoring médií. Jejím

výsledkem je báze ANL FULL - Články v českých novinách a časopisech. Obdobou

tohoto projektu byl v roce 2011 projekt ANL+.

Pole 856

Pole 856 slouží k uložení odkazu na plný text dokumentu, je v bázi ANL

strukturováno dále na podpole $q, které obsahuje poznámku o formě elektronického

dokumentu a rozlišuje formát htm a pdf, dále podpole $y s textem pro uživatele,

podpole $4 pro účely zobrazení odkazu a podpole $9.

Pro odlišení záznamů obsahujících odkazy na volně přístupný plný text, který si

uživatel může ihned odkudkoli po otevření přečíst, slouží podpole $9HTM. Podpole

$9HTM rovněž slouží k filtrování plnotextových záznamů v bázi ANL.

V bázi se tedy nacházejí odkazy volně přístupný plný text a na text, který volně

přístupný není (odkazy do báze Kramerius4).

Pro odlišení charakteru odkazů volně přístupný/nepřístupný, je v popoli $y pole 856

pro volně přístupné odkazy termín „Plný text“ .

Pro odkazy, které směřují do Krameria4 na texty, které nejsou volně přístupné, je

v podpoli $y termín „Digitalizovaný dokument“ - bez podpole $9HTM.

Báze ANL v současné době obsahuje 296 tisíc záznamů s odkazem na plné, volně

přístupné texty. To je zhruba jedna pětina záznamů.

Pokud jde o charakter zdrojů připojovaných textů, lze je obecně rozdělit na digitální

archivy oborových časopisů a sborníků, vydavatelské archivy (institucionální)

a archivy jednotlivých časopisů. Druhým kritériem dělení může být právní status

vystavovatele - veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt. Tím se rovněž liší

způsob vystavování a přístupnosti dokumentů obsažených ve zdroji. V případě

soukromoprávního subjektu se může stát a stává se, že titul odkoupí jiné

vydavatelství, které archiv, pokud jej odkoupí s archivem, znepřístupní, nebo je

archiv nepřístupný, protože vydavatelství zaniklo. Proto je třeba v případě, že jsou i

tyto zdroje odkazovány čas od času aktualizovat údaje s odkazy v bázi ANL.

Připojování zdrojů k bibliografickému záznamu

Digitální archivy oborových časopisů a sborníků

Jedním z remomovaných a v knihovnické obci dobře známý je digitalizovaný archiv

časopisů Ústavu pro Českou literaturu AV ČR ( http://archiv.ucl.cas.cz/), který je

provozován zhruba od roku 2008. V roce 2010 byl sedmou největší digitální

knihovnou v ČR a obsahuje dokumenty, které jsou volně přístupné. V bázi ANL do

tohoto archivu směřuje 36 769 odkazů.

11

DML-CZ (Czech Digital Mathematics Library) (http://dml.cz/) – je digitálním

archivem časopisů a knih z oboru matematika, který je rovněž obecně známý

a ceněný. Směřuje sem 5 368 odkazů z báze ANL.

Příkladem vydavatelského archivu institucionálního je Digitální knihovna

Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (http://digilib.phil.muni.cz/). Obsahuje

historicky kompletní archiv sborníků vydávaných Masarykovo univerzitou a rovněž

rozsáhlou sbírku digitalizovaných publikací Masarykovy univerzity. Do tohoto

archivu v ANL směřuje 3 849 odkazů, které jsou doplňovány o postupně

zpřístupňovaná čísla.

Digitální archiv časopisů vydávaných Českou akademií zemědělských věd do

něho směřuje 4 009 bibliografických záznamů dodávaných do báze ANL Ústavem

zemědělské ekonomiky a informací.

Obecně lze o těchto archivech z pohledu vkládání odkazů do báze ANL říci, že je

vhodné odkazovat spíše na obsah čísla než na článek samotný, protože často při

opravách archivu se mění právě URI článku, což vede k náročným opravám odkazů

u jednotlivých bibliografických záznamů. Mnohem jednodušší je odkázat na obsah,

který je zpravidla jednostránkový, kde si uživatel okamžitě dohledá název článku.

Globální oprava odkazu pak proběhne u celého čísla.

Sledování volně přístupných plnotextových zdrojů časopisů na webu je časově

náročné. Na jedné straně jsou v bázi časopisy, které mají archivy, některé se statickou

strukturou adresářů jiné jsou uloženy v redakčních systémech.

Titulů, které mají volně přístupný archiv a jsou provázány se záznamy v bázi ANL je

celá řada. V současné době sem přibylo kolem 2000 záznamů časopisu Host Brno,

který zpřístupnil plné texty od roku 2008-2012 a který zpracován v redakčním

systému. Odkazy vedou na jednotlivé články a jsou zkontrolovány na výskyt ve zdroji

a zpracovány po číslech, aby se předešlo chybám.

Archivy Kramerius

V bázi ANL jsou rovněž odkazy směřující do Krameriů. Jedna skupina směřuje do

Krameria3 NK a do Krameria AVČR na volně přístupné tituly.

Druhou tvoří odkazy do Krameria4, z nich je část byla historicky dodána v projektu

ANL+.

V lednu letošního roku bylo naplánováno připojení titulů digitalizovaných

v Krameriu4.

Původně mělo být v bázi ANL do Krameria4 připojeno zhruba 40 titulů vyčleněných

na základě porovnání zdroje v poli 773 a vyexportovaných digitalizovaných titulů

s čísly obsaženými v Krameriovi4. Správce Krameria4 Ing. Bartoň však zjistil, že pro

připojení je třeba v Krameriovi tituly nejprve opravit - seřadit podle ročníků a čísel,

protože jsou v něm zpřeházené, a rovněž, že je třeba zkontrolovat UUID (univerzálně

jedinečný identifikátory) nebo také persistentní url odkazy, zda odkazují skutečně na

správné číslo. Většinou tomu tak není. Faktem je, že uložení digitalizovaných čísel

časopisů v Krameriovi4 je z hlediska struktury nepřesné a že je třeba nejprve udělat

v archivu digitalizovaných časopisů pořádek.

12. února 2015 bylo v bázi ANL hromadně, jedním úkonem, připojeno 2800 odkazů

k bibliografickým záznamům článků z časopisu Akvárium terárium do báze

Kramerius4. Jsou výsledkem seřazení ročníků a čísel prvního titulu ze 40

připravených na připojení. Bohužel excerpce uvedeného připojeného titulu skončila

v roce 2009, takže články z novějších čísel v bázi ANL již zpracovávány nejsou.

Pole 856 u odkazů je ošetřeno podle výše uvedeného pravidla. Odkazy vedou na

titulní stránku časopisu, která je zároveň persistentním URL čísla. Uživatel si musí

stránku dodatečně „nalistovat“. Na jednotlivé stránky titulu – lokačně, nelze

v Krameriu odkazovat. Pokud by odkaz vedl jen na první stránku lokačních údajů, tak

12

při každé úpravě ve struktuře časopisu v archivu Kramerius se změní UUID

identifikátory stránek. Stejné zůstává pouze UUID čísla.

Neznám politiku, podle které se budou nebo nebudou volně zpřístupňovat

digitalizované tituly v Krameriovi, ale všiml jsem si, že část titulů, která je volně

přístupná na webu je v případě Krameria chráněna autorskými právy a uživatel si

musí dojít do knihovny, objednat se k počítači v referenčním centru a nahlédnout titul

o který má zájem. Proto u části bibliografických záznamů směřujících do Krameria 4

je a bude v případě jejich volné dostupnosti na webu přidán odkaz na tento volný

dokument s označením „Plný text“.

PŘÍLOHA Č. 2

Spolupráce mezi nakladateli a NLK při budování Bibliographia medica

Čechoslovaca (připojování plných textů, přebírání metadat) / Mgr. Lenka

Maixnerová, NLK, odbor doplňování, zpracování a správy fondů

• BMČ – analytický popis

• BMČ vytvářena od r. 1947

• V elektronické podobě 785.208 článků (672.000 provenience CZ, 75.650

provenience SK, 37.558 ostatní)

• Systém Dawinci/Medvik

• Formát Marc 21, metodika Medline

• Věcná indexace – deskriptory MeSH, jejichž použití se řídí pravidly Medline

• BMČ – specifika zápisu

• Zapisují se všichni autoři; u velkých studií, kde je více než 30 autorů, se

zapisují první 3 a poté všichni české provenience

• U všech autorů se zapisuje afiliace, pokud je uvedena

• Údaje o zdrojovém dokumentu se zapisují do speciálního pole BMC, kde jsou

data strukturována do podpolí: rok vydání, ročník, číslo, rozsah stran, název

zdrojového dokumentu, issn zdroje, isbn zdroje, id zdroje (pole 001

zdrojového dokumentu) – z tohoto pole se automaticky vytváří pole 773

• Do pole 910 se uvádí signatura zdrojového dokumentu NLK, pokud je

dokument ve fondu NLK

• Obsah BMČ

• Články z periodik a sborníků české provenience, do r. 2000 včetně

slovenských

• Abstrakta z periodik a sborníků – od 2006 se neindexují

• V tištěné i elektronické podobě

• Kapitoly z knih – od 2012

• Zahraniční bohemika – z PubMed, od 2015 z Bibliographia medica Slovaca

• BMČ excerpce

• Aktuální počet plně excerpovaných periodik: ca 196 titulů

• Seznam: http://www.nlk.cz/informace-o-nlk/odborne-cinnosti/bmc/seznam-

excerpovanych-titulu

• Spolupráce s nakladateli

1. Přebírání plných textů

2. Přebírání bibliografických záznamů (metadat)

• Přebírání plných textů

• Od r. 2008

• Uzavřena smlouva s 34 nakladateli/vydavateli

• Přebírány též tituly označené licencí CC

• Celkem okolo: 97 titulů

13

• Různé formáty: PDF v různých verzích, HTML

• Celá čísla/články

• Metadata ve velice různorodé kvalitě

• Často chybné soubory

• Přebírání plných textů

• Náročné na zpracování

• Pro každého poskytovatele nutno nastavit harvesting souborů, soubory

zkontrolovat, provést porovnání s BMČ chybějící záznamy dopsat do

BMČ, chybějící soubory (nebo vadné) zdigitalizovat z tištěné předlohy

• V NLK tato aktivita nyní pozastavena – nutné vytvoření nového pracovního

místa (předpoklad 2015?)

• Přebírání bibliografických záznamů

• Uzavřena smlouva s Meditorial (časopisy ČLS JEP) – ca 26 titulů

• V NLK vytvořena webová aplikace Medvik Tool, kde se nastavují importy

bibliografických záznamů ve formátu XML, možnost náhledu plného textu

• Další: Medicina sportiva Bohemica et Slovaca – posílají XML soubory

• Jednorázový import - slovenské nakladatelství Samedi

• Importovaný záznam (před zásahem knihovníka) - Meditorial

• Importovaný záznam - pokračování

• Přebírání bibliografických záznamů – zahraniční bohemika

• PubMed/Medline – nastaven rešeršní profil na práce českých autorů, 4x ročně,

vytvořen vlastní importní nástroj, bibliografické záznamy se importují s

přeloženými deskriptory MeSH, ca 2.500 záznamů ročně

• Bibliographia medica Slovaca – ve stadiu podpisu smlouvy, přebírání přes

Z39.50, budeme testovat dávkové importy

• OVID Medline– přes Z39.50, zahraniční bohemika, která neprošla dávkovým

importem z PubMed

• Importovaný záznam – PubMed – před zásahem knihovníka

• pokračování

• pokračování

• Uložení a propojení plných textů s bibliografickými záznamy BMČ

• Uložení: Kramerius

• Propojení: vlastní software, který virtuálně propojí bibliografický záznam

(pole BMC) a plný text (metadata)

• Odkaz s náhledem v detailním náhledu

• Kolik lidí na BMČ pracuje (úvazky)

• Jmenný zápis + připojování autorit (nebo vytvoření návrhů): 4,5

• Organizace práce, korektury: 1

• Importy, exporty, FLK: 0,6

• Věcné zpracování: 6,2

• Programování, systémový knihovník, smlouvy, propagace: 0,5

• Autority – supervize: 0,5

• Celkem: 13,3 + retro (vytvářejí pracovníci NLK, kteří mají čas – např.

knihovníci zajišťující expedici ze skladů, případně brigádníci)

• Ve skutečnosti bude číslo asi vyšší.

• Tištěná BMČ

• Základní řada - prakticky celá převedená do elektronické podoby, bohužel u

velké části záznamů není MeSH

• V 2015 začala v NLK digitalizace všech tištěných ročenek (1947-1999) –

zejména kvůli rejstříkům, předmluvám, speciálním řadám a dalšímu

doprovodnému aparátu

• Trendy a cíle

14

• Minimalizovat zápisy přebírat bibl. záznamy přímo od nakladatelů, začít

testovat další nakladatele (např. Solen, Tigis)

• Připojovat plné texty ke všem záznamům provenience CZ vytvořit nové

pracovní místo v NLK

• Vyřešit zápis sborníků najít nějaké vhodné řešení

• Hledat cesty k poloautomatizaci věcné indexace (např. MeSH on Demand, ale

jak donutit autory, aby abstrakta vypadala, tak jak mají )

• Umožnit vkládání plných textů samotnými autory (v provozu od prosince

2015) a samotnými nakladateli (?)

• Prostě stále BMČ vylepšovat

PŘÍLOHA Č. 3

Připojování plných textů k bibliografickým záznamům článků a jejich

zpřístupnění v online katalogu KVK v Liberci / Táňa Holčáková, KVK v Liberci

• Plné texty článků jsou v on-line katalogu od roku 2010 (u článků z denního

tisku od roku 2011)

• Přístup k plným textům pouze na počítačích v půjčovnách KVK v Liberci, na

pobočkách nikoli

• Články zpracované v rámci projektu VISK 9/I plné texty nemají

15

16

17

18

19

• Bibliografické záznamy dalších druhů dokumentů, které mají „cosi

navíc“

• Knihy, zvukové dokumenty (obálky, obsahy)

• Rešerše (plné texty zpřístupněné po roce ochranné lhůty )

• Regionální obecní zpravodaje (zpřístupněné po souhlasu vydavatele)

20

PŘÍLOHA Č. 4

Informace o excerpční základně přispívajících institucí, o plnění a využívání

báze ANL / Mgr. Zdeňka Mikulecká, SVK HK, oddělení bibliografie

Před tím, než došlo v r. 2011 v NK ke zrušení oddělení analytického zpracování, činil

roční přírůstek do báze ANL něco kolem 79 tis. záznamů, z toho více než polovinu

zasílala právě NK. Její excerpční základna periodik obsahovala cca 240 pravidelně

vycházejících titulů (k tomu další vycházející s řídkou periodicitou).

V současné době se díky kooperačnímu programu ANL+ a zapojení odb. databází

daří excerpovat kolem 220 titulů, z nichž většina je shodná s původní excerpční

základnou NK. I když některé tituly v této původní exc. základně nebyly a zařazeny

jsou nově, jiné naopak přestaly vycházet, popřípadě (jako v případě deníků Mladá

fronta, Právo, Lidové noviny, Hospodářské noviny) se neexcerpují a jejich plné texty

jsou k dispozici v db Anopress. Stále ovšem existuje skupinka titulů, které by si

excerpci zasloužily, a na které už nezbývá kapacita.

Počty záznamů odeslaných do báze ANL v r. 2014:

z Visk 9/1: 17 502

v rámci kooperace – 39 063

celkem 56 565 záznamů

Kdybychom k tomu vzali v úvahu i výše zmíněné deníky, které se už neexcerpují a

které měly dohromady průměrnou výtěžnost kolem 13 tisíc záznamů/rok, dostali

bychom se na číslo téměř 70 tisíc (což se blíží původním 79tisícům)

Pozn.: Jednotlivým excerpovaným titulům klesá výtěžnost (obsahují méně kvalitních

článků, více reklam.)

Přispěvatelé do báze ANL (celkem 31)

Zapojeni do VISKu:

ZLG 001 - ZL, Krajská knihovna Františka Bartoše Zlín

OSA 001 - OV, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě

CBA 001 - ČB, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích

ABA 007 - KNAV, Knihovna Akademie věd ČR Praha

HKA 001 - HK, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

OLA 001 - OL, Vědecká knihovna v Olomouci

HBG 001 - HB, Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod

PNA 001 - PL, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje Plzeň

LIA 001 - LB, Krajská vědecká knihovna v Liberci

KLG 001 - KL, Středočeská vědecká knihovna v Kladně

KVG 001 - KV, Okresní knihovna Karlovy Vary

PAG001 - PA, Krajská knihovna v Pardubicích

ULG 001 - UL, Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem

ABB045 - Knihovna Kabinetu hudební historie Etnologického ústavu AV ČR

(připojuje se v r. 2015)

ABA008 Národní lékařská knihovna (v r. 2015 už nepodává projekt, bude

přispívat pouze v rámci vlastního provozu)

Další instituce, které přispívají do báze ANL:

ABA003 NK – knihovnický institut – knihovna knihovnické literatury

21

ABA012 Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského a

Pedagogická knihovna J. A. Komenského

Odd. Historické bibliografie – Historický ústav AVČR

ABE304 Divadelní ústav - Knihovna

ABB001 Archeologický ústav AV ČR

ABD003 Univerzita Karlova v Praze - Právnická fakulta – Knihovna

ABD027 Univerzita Karlova v Praze - Evangelická teologická fakulta –

knihovna

ABA009 Zemědělská a potravinářská knihovna - Ústav zemědělských a

potravinářských informací Praha

ABA013 Národní technická knihovna

ABE323 Židovské muzeum v Praze – Knihovna

BOA001 Moravská zemská knihovna

BOD010 Masarykova univerzita - Právnická fakulta - Ústřední knihovna

ABE310 Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze – Knihovna (Chyby

v záznamech + stěhování knihovny = momentálně nepřispívají, teď to pro ně není

priorita)

ABC016 Ústav mezinárodních vztahů – Knihovna

ABE320 Národní památkový ústav – Knihovna

ABE311 Národní technické muzeum

Využívání báze ANL

Z tabulek a grafů, které nám poskytl Mgr. Kindl, je jasně patrné, že báze ANL je od

doby, kdy NK zrušila oddělení analytického zpracování, využívána stále méně.

Co se týče vstupů do této báze v letech 2009-2014, nejvíce vstupů bylo

zaznamenáno v r. 2010, a to více než 53tis, naopak nejméně v r. 2014 s pouhými

45tis. vstupy. Rozdíl mezi r. 2010 a 2014 tedy činí pokles o 15%.

Počet dotazů z webu: nejvíce opět v r. 2010, přes 300tis dotazů, poté stálý pokles,

v r. 2014 už jen 246 tisíc dotazů. Rozdíl mezi r. 2010 a 2014 činí pokles o 18%.

Počet dotazů Z.39: Nejvíce dotazů v r. 2012, více než 137.000, nejméně v r. 2014,

pouze 60 000. Tj. pokles o 57%; oproti r. 2010 pokles 48%.

Počet on-line vstupů za roky 2009 – 2014

Měsíc 2009 2010 2011 2012 2013 2014

leden 3956 4327 4558 4649 4102 4407

únor 4178 4424 4860 4466 4412 4404

březen 5535 6065 6220 5225 5067 4440

duben 4754 5575 5062 4835 4948 4325

květen 3720 4334 3826 3974 3635 3248

červen 3218 3629 3170 3592 2391 3059

červenec 2294 2539 2011 2516 2163 2532

srpen 2333 2810 2196 2577 2316 2225

září 3063 3300 3032 3154 3209 3113

říjen 5153 5974 5580 6042 5451 5399

listopad 4828 6293 5614 6180 5869 5185

prosinec 3632 4072 3499 3197 3622 3161

Celkem: 46664 53342 49628 50407 47185 45498

22

Tabulka Přehled dotazů z webu za jednotlivá čtvrtletí - 2010-

2014

Rok I. Čtvrtletí II.

Čtvrtletí

III.

Čtvrtletí

IV.

Čtvrtletí

Celkem

ročně

Měsíční

průměr

2010 85 390 80 563 44 412 89 905 300 270 25 023

2011 93 895 68 876 39 325 88 577 290 673 24 223

2012 85 474 71 912 40 346 88 483 286 215 23 851

2013 74 172 60 907 45 585 77 359 258 023 21 502

2014 72 745 59 541 40 420 72 972 245 678 20 473

40000

42000

44000

46000

48000

50000

52000

54000

2009 2010 2011 2012 2013 2014

Báze ANL - počet online vstupů za roky 2009 - 2014

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

2010 2011 2012 2013 2014

Báze ANL - počet dotazů ročně (web)

23

Tabulka Přehled dotazů Z39.50 za jednotlivá čtvrtletí - 2010-

2014

Rok I. Čtvrtletí II.

Čtvrtletí

III.

Čtvrtletí

IV.

Čtvrtletí

Celkem

ročně

Měsíční

průměr

2010 34 096 27 311 21 302 32 453 115 162 9 597

2011 33 413 30 490 19 869 26 775 110 547 9 212

2012 29 736 33 227 36 271 38 445 137 679 11 473

2013 28 682 17 880 16 312 15 055 77 929 6 494

2014 15 560 12 907 14 440 17 273 60 180 5 015

PŘÍLOHA Č. 5

Otázky k jednání (J. Mika)

1/Jaké bibliografie se v ČR aktuálně zpracovávají (to pravděpodobně vědí v

Hradci Králové)- všechny databáze jsou formou katalogových listů vystaveny na

stránkách SDRUK. K dalším rozborů a úvahám bychom měli vybrat ty, které nás

zajímají.

Agronavigátor

ANAL, články z regionu

ANL: analytický rozpis periodik

ANL+

Archeologie - analytika

BDCZ1 - Rejstříky Českého časopisu historického

Bezpečnost potravin. A-Z slovník pro spotřebitele

Biblio - literatura od r. 1990

Bibliobáze, AVU Praha

Bibliografická databáze Divadelního ústavu

Bibliografie památkové péče, Národní památkový ústav Praha

Bibliographia medica Čechoslovaca

Česká literární věda

Česká zemědělská a potravinářská bibliografie

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

160 000

2010 2011 2012 2013 2014

Báze ANL - počet dotazů ročně (Z39.50)

24

České literární osobnosti

Český hraný film 1898-1970 on-line

Článek v časopise, MVK Vsetín

Články k soudobým dějinám - Analytika

Čtení z Písku

Databáze Česká literatura v exilu (1948-1989)

Databáze článků z regionálních periodik KVK Liberec

Databáze divadelní fotografie

Databáze ochranných známek

Databáze patentů a užitných vzorů

Databáze průmyslových vzorů

Databáze regionální článkové bibliografie, SVK Kladno

Databáze regionální literatury, SVK Kladno

Databáze regionálních osobností ..., SVK Kladno

Databáze regionálních seriálů do roku 1950, SVK Kladno

Databáze složení potravin ČR

Databáze zeměpisných označení

Digitální repozitář NUŠL

Divadelní akce

Evropská divadelní architektura

Geografická bibliografie ČR online

Historické fondy JVK

i-datum.cz, AVU Praha

Infopult - archiv dotazů UZEI

Informační systém abART

Inscenace v českých divadlech po roce 1945

Katalog audiotéky Divadelního ústavu

Katalog KK F. Bartoše - články

Katalog Knihovny B. B. Buchlovana - články

Katalog knihovny Divadelního ústavu

Katalog Knihovny Kroměřížska - články

Knihovna Slováckého muzea

Kohoutí kříž

KZK - Databáze zkratek pro knihovnictví a informační obory

Mapová sbírka PřF UK

Mapy, JVK

On-line databáze článků knihovny ZVÚ Kroměříž

Pedagogická bibliografická databáze

Přehled regionálních periodik, SVK Hradec Králové

Regionální články, SVK Hradec Králové

Regionální osobnosti Kraje Vysočina

Rešerše, SVK Hradec Králové

Retrospektivní bibliografie české literatury

Retrospektivní regionální bibliografie Frýdek-Místek

Retrospektivní regionální bibliografie Karvinska

Retrospektivní regionální bibliografie Ostravy

Sbírka grafických listů, JVK

Sbírka knižních exlibris, JVK

Scénografická databáze

Staré tisky, KK Vysočiny

Špalíček Digitální knihovna kramářských tisků

TDKIV

Tisky 19. století, KK Vysočiny

25

Veřejná databáze, ČSÚ

Videotéka IU - Divadelního ústavu

Významná regionální výročí, SVK Hradec Králové

Významná výročí regionálních osobností jižních Čech

2/ Jaké bibliografie svým využitím přesahují své oborové nebo regionální

zaměření – podle mne ANL

3/ Jak se bibliografie navzájem doplňují nebo naopak dublují – jak zjistit, museli

bychom získat excepční základny vybraných databází a pak je porovnat, určitě

ANL některé báze dubluje tím, že excerpuje stejná periodika

4/ Jaké obory nejsou bibliograficky zpracovány

- měla by dát odpověď anketa: sociologie, ekonomie, právo, sociální práce, krizové

řízení (chybí články), společenské vědy, právo, ekonomika, sociologie., technické

obory, medicína (primárně využíván Medvik)

- určit typy nebo okruhy periodik, která jsou zajímavá, ale nejsou (nebyla) v db

excerpována.

Úplnou absenci tématu jsme nezaznamenali. Vyhledávání některých dílčích

speciálních témat ale končí s nulovým výsledkem. Pak pokračujeme do oborové

bibliografie. Takto jsme činili i před rokem 2011, protože ANL byla vždy výběrová

databáze

5/ Jak se využívá současná databáze ANL v NK - odpověděla v příspěvku Z.

Mikulecká a zatím částečné vyhodnocení ankety

6/ Jak se na využití ANL projevilo ukončení bibliografie v NK

Anketa:

- omezená excerpční základna (chybí některé odborné časopisy)

- časová prodleva - články jsou zpracované s více jak ročním zpožděním a

nejaktuálnější články se musí dohledávat jinde.

- méně relevantních výsledků při vyhledávání článků a nutnost dohledávat v jiných

zdrojích.

7/Jak se na využití ANL projevují výsledky projektů krajských knihoven

dotované z VISK 9

viz bod 6

8/ Jaké jsou další informační zdroje, které mohou bibliografie nahradit /doplnit /

rozšířit (Anopress, digitální knihovny...)

– odpoví anketa, co knihovny využívají není zatím zpracováno, respondenti

vyjmenovali většinu známých databází, viz bod 1

9/ Zaznamenávají některé (analytické) bibliografie také části elektronických

dokumentů, webové stránky nejlépe by bylo se jich zeptat.

10/ Jaké jsou zkušenosti s napojováním plných textů na bibliografie – odpověděla

1. část programu workshopu

Zkušenosti s využíváním plných textů v bázi ANL

- velmi dobré: pokud je volný přístup nejen pro NK ČR

26

- špatné: hodně plných textů se nezobrazuje, často není plný text veřejně přístupný.

Pokud záznam obsahuje plný text, je to vítané usnadnění práce pro koncové uživatele.

Naopak pokud plný text není, je to matoucí.

- dobré: ale je jich málo

PŘÍLOHA Č. 6

Článková bibliografie

Vize (teze)

(Materiál pro Koncepci článkové bibliografie v České republice)

Výsledky vědeckého bádání, technické, technologické i jakékoliv práce nabývají plné

hodnoty teprve tehdy, když jsou srozumitelně zveřejněny v jakékoliv formě. Proto je

logickým zakončením každé práce shrnutí a prezentace výsledků vědeckého bádání.

Tento souhrn je předmětem vědeckých nebo odborných publikací. Nejrychlejším

způsobem, jak dostat odborné informace od autora k čtenáři, je jejich publikování

formou článku. V případě článku je tato cesta rychlá, relativně pohodlná, levná a

všem přístupná. Články obsahují původní, nové, dosud jinde nepublikované výsledky,

tj. nové, primární informace.

Ve světě vychází ročně 70 000 odborných a vědeckých časopisů, což představuje

100 000 stránek za den ve více než 65 jazycích. Denně je publikováno 6 000 – 7 000

vědeckých článků, přičemž počet publikovaných článků se každých 5,5 roku

zdvojnásobuje.

Mezinárodní databázová centra nabízejí komerční přístupy k bibliografickým

záznamům článků v odborných časopisech. Produkty jsou součástí jejich licenční

politiky. Skutečnost je taková, že do těchto bází se dostávají bibliografické záznamy

článků, které jsou ve světových jazycích, převážně v angličtině. Národní knihovny

některých evropských a mimoevropských států vytvářejí vlastní článkové (národní)

bibliografie/báze (Finsko: http://www.nationallibrary.fi/libraries/linnea/arto.html,

Nizozemsko, Švédsko: http://www.kb.se/libris/soktjanster/ - Swepub, Dánsko:

https://bibliotek.dk/eng/bibdk_frontpage/artikel, Austrálie:

http://www.nla.gov.au/app/eresources, Izrael aj.), které vznikly jako důsledek potřeby

podchycovat článkovou produkci v daném jazykovém teritoriu. Potřeba a využití

tohoto druhu informací je pro kulturu a informační prostředí jazykově odlišných států

nezbytná.

Jedním z charakteristických rysů informační společnosti je dramatický, obtížně

zvládnutelný nárůst informací. Bibliografické zpracování zdrojů (v našem případě

článků) pomáhá tento nárůst informací zvládat, ukládat a třídit. Česká článková

bibliografie, prezentována bází ANL - Výběr článků v českých novinách,

časopisech a sbornících (http://aleph22.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-

b&local_base=anl), regionálními a oborovými databázemi významným způsobem

urychluje a zjednodušuje proces přenosu relevantních informací od původce k

uživateli.

Z ankety uspořádané v únoru 2015 k využívání článkové báze ANL jednoznačně

vyplynulo, že krajské knihovny a Národní knihovna ČR (dále jen NK ČR) chtějí a

potřebují článkovou bibliografii ke své informační činnosti a její ukončení by pro ně

znamenalo nárůst práce a změny v postupu získávání informací, návrat k vlastním

excerpcím, tedy krok zpět. Polovina zúčastněných městských knihoven je téhož

názoru, druhá polovina bázi nezná nebo ji nevyužívá.

27

VIZE (cílový stav)

● Článková bibliografie je součástí české národní bibliografie.

● Soubornou bází české článkové bibliografie je báze ANL.

● Článková báze ANL je součástí lokálního indexu Centrálního portálu

knihoven.

● Do báze ANL jsou integrovány regionální a oborové báze tak, že vznikne

jedna velká multioborová bibliografická databáze článků (kapitol z knih, statí

ze sborníků atd.) z českých zdrojů (bez ohledu na jejich formu – tištěná,

elektronická), aniž by byla dotčena oborová nebo regionální originalita

jednotlivých článkových databází.

● Za správu báze ANL a českou článkovou bibliografii ze zákona odpovídá NK

ČR.

● NK ČR koordinuje a metodicky řídí zpracování české článkové bibliografie.

K tomu ředitel NK ČR jmenuje (zřizuje, ustavuje) pracovní skupinu pro

analytickou bibliografii a případně další pracovní skupiny.

● Česká článková bibliografie je zpracovávána kooperativním způsobem. Na

tvorbě záznamů článků se podílejí bibliografové NK ČR, krajských knihoven,

oborových knihoven a velkých městských knihoven. Systém nevylučuje

zapojení dalších zpracovatelských subjektů.

● Od roku 2015 je článková bibliografie zpracovávána podle pravidel RDA.

● Česká článková bibliografie má charakter výběrové bibliografie, excerpční

základnu a kriteria pro výběr článků ke zpracování stanovuje k tomu určený

pracovní tým.

● V závislosti na vývoji informačních technologií a smluvních jednáních s

vydavateli periodik jsou bibliografické záznamy obohacovány o plné texty

článků (jedná se o přidanou hodnotu nikoliv nezbytnou prioritu).

● Plné texty článků jsou ukládány v jednom úložišti (NK ČR) nebo v úložištích

zainteresovaných knihoven s tím, že bude vypracován mechanismus sdílení

celou knihovnickou komunitou), předpokládá se propojení s Webarchivem a s

komerčními plnotextovými databázemi (Anopress, Newton Media, …).

● Náklady na zajištění české článkové bibliografie hradí stát (koordinace

systému, metodika, provoz báze ANL, zpracování záznamů článků,

připojování plných textů), územně samosprávné celky (regionální článková

bibliografie) a provozovatelé odborných bibliografických pracovišť (oborové

bibliografie).

Zpracovala Pracovní skupina pro analytickou bibliografii SDRUK ČR.

27. 4. 2015

Pracovní skupina pro analytickou bibliografii SDRUK ČR:

Mgr. Pavlína Doležalová

Ing. Jan Kaňka

Mgr. Daniel Kindl

Mgr. Lenka Maixnerová

Ing. Jiří Mika

Mgr. Zdeňka Mikulecká

Mgr. Tamara Pršínová

Mgr. Eva Svobodová

Mgr. Ivana Šlapáková

28

PŘÍLOHA Č. 7

Článková bibliografie

Současný stav

(Materiál pro Koncepci článkové bibliografie v České republice)

Analytická bibliografie je standardní odborná knihovnická činnost, která je

i v současnosti důležitou součástí aktivit odborných, krajských a dalších veřejných

knihoven. Její výsledky mají stále významné uplatnění a jsou využívány nejen

uživateli knihoven.

V českém jazykovém prostoru nelze v blízké podobě počítat s tím, že by byla tvorba

analytické bibliografie s kvalitním věcným popisem a selekcí pokryta komerčními

databázovými poskytovateli. Role knihoven, jakožto tvůrců záznamů, je tedy stále

nenahraditelná. Tuto činnost zatím nelze automatizovat a analytický metadatový

popis u tuzemských databázových poskytovatelů nesplňuje nároky pro kvalitní

a přesné rešeršování. Produkty systematické bibliografické činnosti jsou regionální článkové databáze

(budované od roku 1993 /2002/ v 13 /14/ krajských knihovnách, ale i v některých

velkých městských knihovnách), odborné článkové databáze odborných knihoven

nebo dalších bibliografických pracovišť a souborná analytická databáze ANL

budovaná od roku 1993.

Báze ANL byla do roku 2010 včetně budována kooperativně, do báze přispívaly

krajské a odborné knihovny a Národní knihovna ČR (dále jen NK ČR). V současnosti

má báze celkem 30 aktivních přispěvatelů. Databáze ANL obsahuje 266 tis. záznamů, u 1/5 záznamů jsou připojeny plné texty. V březnu roku 2011 došlo v NK ČR ke zrušení oddělení analytického zpracování,

správa databáze ANL byla přesunuta do oddělení souborných katalogů a bylo

ukončeno vlastní analytické zpracování seriálů a monografií NK ČR. Databáze ANL

tak přišla o více než polovinu z celkem cca 79 000 ročně dodávaných záznamů. Prostřednictvím Sekce SDRUK pro bibliografii se krajské knihovny obrátily na NK

ČR a později na Ministerstvo kultury ČR s žádostí o vytvoření adekvátní náhrady za

zrušenou excerpci periodik pro bázi ANL v NK ČR. V roce 2012 proto NK ČR dodatečně vytvořila a zprovoznila experimentální virtuální

databázi ANL+, která byla zpřístupněna prostřednictvím JIB na bázi indexu

vyhledávače Primo Central a která obsahovala digitalizované plné texty článků (z

různých zdrojů, včetně podprogr. VISK7) spolu se základními popisnými metadaty. Krajské knihovny realizovaly v roce 2012 kooperativní projekty v rámci programu

VISK 9/I navazující na výše uvedený projekt s cílem dopracovat metadata ze systému

ANL+ a vytvořit z nich standardní bibliografické záznamy. Bibliografické záznamy

byly vytvořeny a uloženy do databáze ANL, nepodařilo se však využít odkazy z

těchto záznamů na odpovídající texty a metadata v systému ANL+, protože tyto texty

a metadata nebyly včas a v úplnosti do systému ANL+ dodány.

29

S ohledem na to pokračovaly krajské knihovny a KNAV v roce 2013 (a v roce 2014 i

NLK) v projektech zaměřených už pouze na tvorbu bibliografických záznamů, které

byly uloženy do databáze ANL bez vazby na plné texty. Nicméně výsledky

experimentálního zpracování článků v systému ANL+ byly využity při přípravě

projektu Centrálního portálu knihoven. Na konci roku 2012 byla vytvořena pracovní

skupina pro analytické zpracování, která se touto problematikou zabývá. Dne 1. 12. 2014 byla dopisem z NK ČR garantka programu VISK 9/1 informována,

že Národní knihovna ČR nebude ani v roce 2015 kooperativní zpracování článků

koordinovat. Koordinaci v roce 2015 bude provádět SVK v Hradci Králové. Před tím, než došlo v r. 2011 v NK ČR ke zrušení oddělení analytického zpracování,

činil roční přírůstek do báze ANL cca 79 tis. záznamů, z toho více než polovinu

zasílala NK ČR. 13 tis. záznamů pocházelo z denního tisku. Excerpční základna

periodik NK ČR obsahovala cca 240 pravidelně vycházejících titulů. V současné

době se díky kooperačnímu programu ANL, a zapojení odborných databází, daří

excerpovat kolem 220 titulů, z nichž většina je shodná s původní excerpční základnou

NK ČR. Některé tituly v této původní excerpční základně nebyly, a zařazeny jsou

nově, jiné naopak přestaly vycházet, nebo (jako v případě deníků Mladá fronta,

Právo, Lidové noviny, Hospodářské noviny, atd.) se z celostátního hlediska

neexcerpují, protože jejich plné texty jsou k dispozici v databázi Anopress nebo

Newton Media. Stále ovšem existuje skupina titulů, které by si excerpci zasloužily, a

na které už nezbývá kapacita. Odečteme-li excerpci celostátních deníků, bylo v roce

2010 zpracováno 66 tis. záznamů, v roce 2014 bylo do báze ANL zasláno od všech

zpracovatelů celkem 56 565 záznamů, tedy o cca 10 tis. méně. Je však třeba

upozornit, že jednotlivým excerpovaným titulům klesá výtěžnost, obsahují méně

kvalitních článků a více reklam.

Přes snahu krajských a odborných knihoven se od roku 2011 nepodařilo nahradit

excerpci NK ČR v plné výši, viz výše, další problém spočívá v tom, že se zatím

nepodařilo dohnat skluz a v projektech se většinou excerpují tituly s ročním

zpožděním. To vše zpomaluje a komplikuje práci rešeršérů a informačních

pracovníků knihoven, kteří tuto databázi využívají jako informační zdroj první volby,

a kteří jsou nuceni nahrazovat chybějící analytické záznamy v bázi ANL vlastní

excerpcí titulů periodik.

V únoru 2015 proběhlo výběrové šetření k využívání článkové báze ANL. Z něho

jednoznačně vyplynulo, že krajské knihovny a NK ČR chtějí a potřebují článkovou

bibliografii ke své informační činnosti a její ukončení by pro ně znamenalo nárůst

práce a změny v postupu získávání informací, návrat k vlastním excerpcím, tedy krok

zpět. Polovina zúčastněných městských knihoven je téhož názoru, druhá polovina

bázi nezná nebo ji nevyužívá.

Současné technologie umožňují rozšířit tradiční analytickou bibliografii o napojení na

plné texty článků v elektronické podobě a je žádoucí toho využít a analytickou

bibliografii tímto směrem rozvíjet

Zpracovala Pracovní skupina pro analytickou bibliografii SDRUK ČR.

27. 4. 2015