Životopisy Svatých v pořadí dějin církevních – Část první

8/21/2019 ivotopisy Svatch v poad djin crkevnch st prvn

1/394

IVOTOPISY SVATCH


2/394

Vechna prva vyhrazena


3/394


4/394UKIOVN PN


5/394

IVOTOPISY

SVATCH

V POAD DJIN CRKEVNCH

NA PSA L ISIDOR V ONDRUKA

1 93 0

L A D I SL A V KU N C V P RA Z E


6/394

Nro 3622. Ex Consistorio Apostolici Administratoris dioecesis Brunensis, die 10. Mai 1927.

NIHIL OBSTAT. Raimundus M. Kobza, censor ex officio.IMPRIMATUR. Josephus, Episcopus Adrahensis, Apostolicus Administrator.


7/394

S T P R V N


8/394


9/394

P E D M L U V A

Pestame ji uctvati hrdiny vlen a pstujme naden pro hrdinstv mravn! -volal anglick djepisec Tom Carlyle k svm vrstevnkm. Tato vtka jist senedotk velik uitelky a vychovatelky nrod i jednotlivc, Crkve Kristovy, nebo ta ve vech dobch stavla svm synm a dcerm za vzory jen vzneen hrdinymravn, kte, i kdy nekonali velikch skutk, jim se obdivuje svt, zaslouili seo lidstvo vce ne nejvt dobyvatel. Jsou to svat a svtice. A Crkev katolickme se prvem chlubiti, e vychovala za svho psoben velik poet slavnchsyn a dcer, ve vech zemch a nrodech, v nich zapustila koeny, ve vech stavecha pomrech. Prochzme-li djiny, z nm celou cestou velkolep zjevy svatch,skvjcch se hrdinnmi ctnostmi, i v nej smutnjch dobch - a prv svat to vdybyli, kte v dobch poklesu mravnosti budili znovu ctnost k ivotu a pipravovalilep budoucnost.

Komu pslu nzev svat?Sv. Pavel pe Korintskm: Pozdravuj vs vichni svat (II. Kor. 15, 12)

a z ma pe vem svatm v Efesu (Efez. 1, 1). Mn tm vc kesany. Taki na jinch mstech Psma sv. se uv tohoto nzvu o spravedlivch, ctnostn i

jcch kesanech. Svat toti jest, kdo milost Kristovou byl od hchu oitn aposvcen a v milosti t setrvv. Svat je tedy ji dt, je bylo poktno. Svatjsou i due v oistci, nebo i kdy pykaj jet za sv hchy, jsou v milosti Boa jsou ddikami slvy nebesk.

Crkev vak nazv ve zvltnm smyslu svatmi a svticemi ty vrn nsledovnky Kristovy, kte se zaskvli ve svm ivot hrdinnmi ctnostmi kesanskmi, vykonali velik skutky a pro sv zsluhy byli od Boha zvltn slvou v ne

besch odmnni a t zzraky poctni. Svtec je katolick kesan, kter proheroickou ctnost a pro zzraky od Boha na jeho pmluvu konan byl Crkv doseznamu svatch zaazen ili kanonisovn, prav pape Benedikt XIV. (De servorumDei beatificatione 1. 5. c. 21). Heroismem se rozum mimodn vynikajc skutkyctnost. Mimodnost me zleeti bud! ve velikosti dla vykonanho pro oslavuBo a spsu du, v tkch bojch, je bylo teba podstoupiti, v sil, sebezaprna obtech a utrpench pro Boha, a hrdinnost mus se t projevovati v tom, e ve

lik ty vci pro Boha byly konny ile, radostn a vytrvale.Svatost, a jest Bohem samm vtpena a pstna, vyrst pece ze zem;

proto myln pont o svatch maj ti, kdo si je pedstavuj jako bytosti nadzemsk, bezkrevn, ijc mimo svt. V tom tkv jeden z velikch blud svta, e si

9


10/394

pedstavuje svat jako bytosti docela ciz lovenstvu, jako voskov figury, pravArnot Hello (Physiognomies des Saintes). Svatost neznamen tk ped svtem,sprvn d Dr. Foester. I kdy mnoz svat se uchylovali do samoty a trvili celivot v odlouenosti, nepetrhovali tm svazk, je je poutaly k ostatnm lidem:brali na sebe jejich tsn a starosti, za n se modlili a obtovali, svolvali milo

srdenstv Bo a usmiovali jeho spravedlnost a tm prokazovali svtu velik dobrodin. Rovn by byl na omylu, kdo by myslil, e svat jsou zvltnm druhem lid,e se ji narodili jako vjimen bytosti ve zvltnm duchovnm prosted, e byliuchrnni pokuen a svod, jim jsou ostatn lid vydni. Naopak mnoz vstoupilina drhu kesansk dokonalosti po letech ivota vstednho, hnho, na mnohi po jejich obrcen dorela straliv pokuen. Hrdinstv tchto obrcench hnk tkvlo v tom, e dovedli s naptm vekerho sil pervati pouta hchu, od-

dati se celm srdcem Bohu, bojovati staten a vytrvale proti novm pokuenma hrdinnmi skutky pokn odiovati sv dvj poblouzen. Mohou tedy v ivotopisech svatch erpati pouen a povzbuzen netoliko zbon, aby se v ctnostnmivot upevnili, ale i hnci, aby se nadchli k obrcen.

Svat a svtice se snaili co nejdokonaleji se pipodobniti Jei Kristu, vrnplnili jeho vli, pouvali vech svch schopnost a sil k jeho oslav a byli ji nazemi milky a dvrnky Bomi. Bh si je volil za prostednky a vykonavatelezvltnch svch zmr a pispval tm, za n se pimlouvali. Ji ve Starm Zkon pro spravedlivost Abrahama, Iska a Jakuba ehnal Hospodin jejich potomstvu a pomhal Israelitm, kdy Moj, David a jin svat muov za n prosili.Kdy Juda Makabejsk byl tsnn nepteli, ukzal mu Bh nedvno zesnulhoveleknze Onie. Oni pozdvihl ruce a modlil se za lid israelsk a ukazuje naJeremie, jen se t zjevil jakoto vzneen ctyhodn kmet, zvolal: Tento jestmilovnk brat a lidu israelskho; ten jest, jen se mnoho modl za lid a za veckomsto svat (II. Mak. 14, 15). Od t chvle, kdy Kristus Pn dokonav vkupndlo, vstoupil na nebesa, otevena je brna nebesk jeho vrnm nsledovnkm,a svatm se dostv podlu na jeho slv a moci. Jsme tud povinni uctvati svat

jakoto ptele Bo a utkati se k nim o pomoc a pmluvu, nebo oni, jak pravKatechismus snmu tridentskho, za spasen lid ustavin se pimlouvaj a pro

jejich zsluhu a lsku mnohch se nm. dostv dobrodin. Nebo kdy jest v nebesch radost nad jednm hnkem pokn incm, zda nebudou tito mannebet kajcm t napomhati? zdali, jsouce od ns vzvni, nebudou nm vy-

proovati odputn hch a vydobvati milosti Bo? (IV. kap. II, ot. 12).Proto cta svatch byla v Crkvi ji od prvnch dob. Nebylo vak ponechno

vcm, aby sami za svatho prohlaovali a uctvali, koho by sami takov ctyuznali hodnm. Prvn svat, kte v kesanstvu byli uctvni, byli muednci. Ne-


11/394

"byly jim vak vzdvny pocty, dokud jejich akta nebyla od biskupa prozkoumnaa schvlena, co slulo vindicatio martyrm*1. Crkevn obce pak si navzjem sdlovaly jmna a akta muednk a zejmna do ma je poslaly a tak kult vznanch muednk, schvlen biskupy a papeem, se il po cel Crkvi. Jmnasvatch byla zapisovna do zvltnch seznam, je sluly Martyrologia. K mued

nkm pibyli pozdji i vyznavai, kte si hrdinn vedli v bojch o vru a projevili vynikajc svatost. Postupem asu, od papee Alexandra III. vyhraeno byloprvo prohlaovati svat a blahoslaven vlun mskmu veleknzi. Prvn formln a slavnostn svatoeen, vykonan apotolskou Stolic, bylo svatoen sv.Oldicha Augsburskho za papee Jana XV. r. 993. Tehdy se nevyadovalo procesu; stailo ujitn pslunho biskupa. Takto byli kanonisovni sv. Jindich,Bernard, Tom Cauterbursk a j. Pape Innocenc III. ( 1216) poadoval svdk

o ivot svtcov. Pape Urban VIII. vydal 13. bezna 1625 dekrety o beatifikacia kanonisaci, je jsou normou podnes.Postup k svatoeen je dnes tento: Je-li znmo o nkom, e vynikal neoby

ejnmi ctnostmi, a pipisuj-li se mu i zzraky, bv zahjeno dkladn a zevrubneten, je se kon jednak v mstech, kde il a zemel, jednak v m. Psense zjiuje ve, co o zemelm je znmo, a shledyli se, e by bylo mono s spchem

jednati o beatifikaci, pedkld postulator causae Apotolskmu Stolci dost,positiones et articulos, t. j. sepsn veho, eho se mohl o sluebnku Bomdoptrati, s uvedenm svdk. Krom svdk jmenovanch postulatorem musbti jet aspo dva jmenovan soudem, aby byla zaruena nestrannost. Pro ednjednn jak u diecsn komise, tak u posv. kongregace msk jsou vydny zevrubna psn pedpisy, jejich nedodren by znamenalo neplatnost zen. Krom tohoApot. Stolice jmenuje promotora fidei, jeho kolem jest upozorovati bhemprocesu na ve, co by bylo podezel nebo proti stanovenm podmnkm a vyhledvati vecko, m by se beatifikace znemonila neb ztila. Odtud jeho jmnoadvocatus diaboli. Vsledky eten jsou pedmtem jednn komise kardinlkonsultor kongregace rit, a jsou-li pzniv, pedkldaj se papei, jen pakzahj t. zv. proces apotolsk. Kon se psn soud o tom, zda sluebnk nebsluebnice Bo vynikli ctnostmi vpravd heroickmi, zda povaj povsti svatostia zda divy jim pitan jsou pravmi zzraky. V komisch maj slovo nejen kardinlov a uen theologov, nbr i vynikajc djepisci, prodozpytcov a lkai.Kdy ve bylo dokonale prokzno a papeem schvleno, vyd se beatifikan dekret

a v chrm svatopetrskm se kon slavnostn prohlen blahoslavenho. Jde-lio muednka, je proces jednodu, protoe hrdinnost ctnost byla ji dokzna smrtpro Krista.

Stanou-li se na pmluvu blahoslavencovu aspo dva dal zzraky, me po-

I 1


12/394

stultor dati o jeho kanonisaci ili svatoeen. Rozdl mezi beatifikac a kanoni-sac je hlavn ten, e beatifikac se jen dovoluje kult blahoslavence, kanonisaci

vak se ukld, a to cel Crkvi. Pi beatifikac pape sm nevystupuje jako soudce,nbr jen schvaluje dobrozdn kongregace rit, pi svatoeen vak vystupuje jakoto nejvy rozhod ve vcech vry, proto vtina theolog soud, e mluv ex

cathedra, neomyln. Ponvad cta, kterou vzdvme Svatm, je jakmsi vyznnm vry, e povaj vn slvy, jest zbon viti, e ani v tchto vcech soudCrkve se neme mliti, prav ji sv. Tom (Quodl. 9, a 16).

Srovnvme-li pomrn poet svatoeench u jednotlivch nrod, pozorujeme, e u slovanskch, nmeckch a vbec u severnch nrod je mn svatchne u jinch. Zjev ten si vysvtlme dle M. Hubera S. J. (Die Nachahmung derHeiligen, I, 31) tm, e v XVI. stolet odpadla velik st severnch nrod od ka

tolick Crkve a e styk s jinovrci ochromuje nboensk ivot; povaha pak sevean, vce v sebe uzaven, neprojevuje ivota nboenskho tak intensivn na venek,jako povaha nrod romnskch. Ostatn nejsou svatmi jen ti, kte byli za svatprohleni. - Co do pohlav, mu bylo asi estkrt vce svatoeeno a blahoeenoneli en. Nepomr ten se vysvtluje, e eny nemaj v Crkvi pstupu k veejnmadm, v jejich vkonu se zvlt mohou projeviti vynikajc vlastnosti, a vbecve veejn innosti se vce uplatuj muov a pro sv zsluhy bvaj i po smrtictni a vzvni a tud i zzraky oslavovni (Huber, 1. c. II, 265).

Nejstar psemn zznamy o svatch jsou A,cta martyrm. Zkladem jejichbyly soudn protokoly uren pro archiv prokonsulv. Kesan se snaili zskati si,i za znan platky, ony zpisy o vslechu muednk a vyznava Kristovch. Nkter se zachovaly v pvodnm znn, jin doplnn a upraven k etb. Tak vc, kte byli ptomni vslechm, muen a smrti muednk, zapisovali, co bylividli a slyeli, na p. prvod sv. Ignce, kesan smyrnent o sv. Polykarpu.Brzy biskupov urovali zvltn note, aby o muedncch vedli zznamy. V m

pape Fabian ustanovil sedm not a jim pidlil sedm podjhn, aby poizovalizznamy o muedncch. V Karthagin vol sv. biskup Cyprin k jhnm : Zaznamenvejte dni jejich skonu, abychom pi vronch vzpomnkch muednk mohlislaviti jejich pamtku (list 12). Za elem vronch vzpomnek byla poizovnakalendaria, martyrologia, menologia.

Acta martyrm byla velmi strun, a e zvlt soudn protokoly neobsahujnic o divech, je se udly pi muen, je1pochopitelno, nebo pohan o nich ne

chtli vdti. Zhy tud byla pvodn akta doplovna zprvami odjinud zskanmi a roziovna, aby byl vcm podn plnj obraz svtcv. Tak vznikalyobrnj Passiones. Avak ponenhlu se uplatuje ji tvoivost spisovatel. Muednkm vkldny do st ei, jimi obhajuj svou vru ped soudci, vyvracej n

12


13/394

mitky pohan, ospravedluj kesany z povechnho osoovn a dokazuj przdnotu pohanskch filosof. Mly tyto spisy slouiti ku vzdln a povzbuzen vcch, aby pkladem svatch se nadchli k jejich nsledovn. Ponvad pak pozdjibyla ona pojednn o svatch pravideln pedtna pi jejich oslavch, byla nazvna legenda, t. j. ten na ten kter svtek pipadajc. I kdy v tchto sklad

bch skuten dje jsou pizdobeny, zpesteny, nkdy a fantasticky, nelze pececi, e by byly tm, co se dnes nazv legendrnm, toti zbonou smylenkou,vtvorem pouh obraznosti, bez jakkoli historick ceny. Jsou ovem legendy, jejsou v oboru nboenskm tm, m je bje nebo povdka v oboru literrnm. Alevtinou obsahuj aspo v jdru zprvy zaruen. Ani ve stedovku se nebralo jakopedmt vry ve, co legendy podvaly. Tak Jacobus a Voragine, jen sestavil sbrkuLegenda aurea, uvd sice strun ve, co kde o svatch nalezl, ale k lecktermpodnm se stav skepticky a odmtav.

Svtcm nen poteb zbonch smylenek bsnickch, netoliko snesou svteln paprsky historick kritiky, ale zskaj jimi na sv slv, prav uenec LudvkPastor (Zeitschrift fr kathol. Theologie 1898 p. 147). Je tedy teba, aby nehistorick pdavky byly odloueny od historick pravdy. Jesti kesansk pravda takvzneen a vzory kesanskch ctnost v ivotech Svatch tak zc, e neteba seuchylovati k plodm obrazotvornosti. Jest teba, aby ivotopisy Svatch byly psnykriticky. Prvnm zkonem historika jest, aby podle slov Ciceronovch neodvaovalse tvrditi nic nepravdivho, a aby se neodvaoval zamleti nic pravdivho. Primahistoriae lex, ne quid fali dicere audeat, deinde ne quid veri reticere audeat (deorat. 2, 15, 62). Nutno se vysthati dvou extrem: nekritinosti i hyperkritiky.Nekritinost je prv tak zavrenhodn jako hyperkritika (Huber1. c. I, 7g a 183).Crkev ned, aby vemu, co se v ivotopisech svatch vypravuje, byla pikldna

vra, nezakazuje podrobovati je kritice, ano prv katolit uenci to byli, kte sepodjali vdeckho hodnocen legend. Ohromn dlo vykonali uenci een bollan-

dist, kte sebrali vecky legendy a uveejnili v peobshl sbrce Acta Sancto-rum, pi em je kriticky zhodnotili. Dlo bollandist vynik vrnost, pilnost,kritikou, ba nkdy je hyperkritick v sudku,Vcelku lze v nm zti ducha vpravdvdeckho (Pierer). Stadler nazval je vdcem a uitelem pravdy a dodal ertovn, e je mu papeem ve vcech hagiografickch.

Na zklad pramen a studi vydanch bollandisty zpracovno bylo i ptomn dlo. Krom etnch novjch monografi hojn poslouily autoru spisy:

Ludwig Donin: Leben und Taten der Heiligen Gottes, Wien 1861,Dr. Johann Stadler: Vollstndiges Heiligen-Lexikon, Augsburg 1858,P. O. Bitschman O. S. B.: Das Leben der Heiligen Gottes, Einsielden 1881.

Z domcch Crkevn rok od Benee M. Kuldy a Crkev vtzn od Fr. Eckerta.

*5


14/394

Dlo Kuldovo ocenil Dr. Krytfek slovy: Pesvdil jsem se, e jest to dlokrsn, djepisn v kadm ohledu spolehliv. Kdy jsem dlouh ivotopisy svatchu bollandist se vemi kritickmi rozbory peetl, ml jsem tot v nov formkrtce dle nejnovjch vzkum upraven v Crkevnm roce.

Kdeto vak vtina soubornch ivotopis svatch se d crkevnm rokem,

Stadlerv pak seznam uspodn je abecedn, jest ptomn dlo sepsno chronologicky podle doby, kdy svat ili, a podle zem, v nich psobili. Mnoz teni nejsouv djinch tak zbhl, aby si dovedli pedstaviti rz a povahu doby, v n ten ktersvtec il. Bv tud spisovatelm liti obraz doby tolikrt, kolik ivotopis podvaj. Na p. Eckert lil hrzy pronsledovn Deciova devtkrt, Dioklecianovaticetkrt, kdeto v tomto dle sta jedin vylen pslun doby. Do osnovy pojatybyly vecky dleit udlosti crkevn a obrazy svatch jsou zasazeny do rmce djin.Pokud se te zem, zachovn vtinou tento poad: Afrika, Asie (Palestina, Syrie,Mezopotamie, Mal Asie atd.), Balkn, Itlie, Britanie a jin zem severn; pakpanlsko, Germanie a zem slovansk. Tent smr na pevnin evropsk zachovn

je i v jednotlivch zemch; na p. ve Francii: Gaskosko, Poitou, Bretosko, pakLanguedoc, Limousin, Normandie atd. - Na konci celho dla bude krom abecednho seznamu otisknut i kalendn rejstk, v nm na kad den roku budou uvedeni svat toho dne slaven, take i ti, kdo chtj sledovati ivotopisy podle crkevnhoroku, budou si je moci na pslunch mstech vyhledati.

Uvdnm pramen bylo by cel dlo nadmru vzrostlo, proto, a v rukopisebyly namnoze udny - v tisku bylo se omeziti na nejmen mru. Bibliografie svatch dala by si zvltnho sepsn. Zkratky, jich v tisku bylo pouito, zna: Edlo Eckertovo, Kdlo Kuldovo, DDoninovo, StStadlerovo. Rok uveden v kratch ivotopisech je zpravidla rok smrti; pesn udn rok nen vdy mon, zvltv nejstarch dobch kesanskch, proto jest se spokojiti s dajem pravdpodobnm.Prav-li historick pramen, e muednk trpl za Decia, udn zde pro snaz pehled

rok 251, eeno-li, e trpl za Dioklecina, rok 503. Eckert projednv 527 ivotopis a zmiuje se krom nich jet o 1692 jinch svtcch. Kulda podv ivotopisy2025 svtc. Ptomn dlo obsahuje na 5000 jmen svatch, blahoslavench a ctihodnch, o nich pin bu ivotopis neb aspo strun daj.

O zetnch jmnech svatch budi podoteno, co prav asopis Nae e(1937): Je nemono zjiovati, kterm kesanskm svtcm odpovd na p. jmnoVratislav nebo Boivoj, protoe tato jmna nevznikla pekladem jmen latinskch,

eckch a pod., nbr jsou to jmna pvodn. Klade-li se v kalendch Vratislav =Restitutus, je to ir libovle, je to pokus o peklad slovanskho jmna do latiny.Jazykozpyt a vda vbec nem s tm co dlat - leda konstatovat, e Vratislav nen= Restitutus, protoe jsou to dv jmna zcela samostatn. Uvdme v zvorkch jen

14


15/394

ta zcetn jmna, je vznikla asimilac pvodnch jmen (Hyacint-Jacek, Vincenc*enk) nebo pekladem u vitm (Theodor-Bohdan).

Na nmitku, e nem pro tene praktickho vznamu, uvdj-li s celady svatch, o nich nen povdno vce, neli kdy a kde ili a zemeli, odpovdme, e lo o vet svatch, kte ve svt katolickm jsou uctvni, o jaksi chrono

logick martyrologium. Nhrobky naich hbitov nebo pomnky padlch vojnneobsahuj o naich zasnulch t nic vce, a pece chceme, aby aspo jmna jejichzstala i vzdlenmu potomstvu na och. Budi tedy toto dlo pojmno jakotoPamtnk, zbudovan v na vlasti na poest vem tm vtznm bojovnkm Kristovm, jejich jmna a iny jsou skvlm psmem zapsny v Knize ivota. Anietba pouhch tch jmen nebude mamou, pipoj-li se zbon mysl uctti tmslavnou jejich pamtku s vrouc prosbou: Orodujte za ns!

Nakonec prohlauje vydavatel, posluen dekret papee Urbana VIII. ze dne15. bezna 1625, z 5. ervence 1634 a 5. ervna 1631, e nepipisuje skutkm zde

vypravovanm vce autority ne jakou pipout Crkev katolick, jejm rozhodnutm se ve vem podrobuje. Toto prohlen je zde tm dleitj, e pi orientlnch svtcch, o nich bylo pouito dla Jana Martinova S. J. Annus Graeco-Slavicus (Boll. Oct. tom XI) pro nedostatek zaruench zprv nen snadno vdyuriti, kdo prvem a kdo neprvem by] jako svtec, blahoslavenec nebo ctihodnuctvn.

Ve Znojm ve svtek Neposkvrnnho Poet Panny Marie l927.

Isidor Vondruka.


16/394


17/394

IVOTOPISY SVATCH

V POAD DJIN CRKEVNCH

ST PRV N

1. J E K R I S T U S , Z A

K L A D A T E L C R K V E

JE KRISTUS, Syn Bo, Vykupitelproroky pedpovdn, narodil se za krleHeroda roku asi 750 po zaloen mstama. Jednorozen Syn Otce vnhozzranm zpsobem vzal na se lidskoupirozenost a tak se stal lovkem. Narodil se v Betlem z Marie Panny. Ma

ria pochzela z rodu Davidova a byla zasnoubena Josefovi, mui spravedlivmu.Kristus il nejprve ivot skryt v Nazaret a zaal konati ad uitelsk, kdymu bylo 30 let. Chodil po sv vlasti idovsk, vude dobe inil, pijmal uednky a vyvolil z nich dvanct apotolv.

O sob uil, e je zaslben Vykupitel,kterho Bh na svt poslal, aby vnblaenosti doshli vichni, kdy by v nho uvili. Uil pravdm, kter viti, a

ctnostem, kter konati mme. NaukaKristova odpovd pemoude na nejdleitj otzky lovenstva a ukojuje

veckypoteby a tuby srdce lidskho. Po

dle tto nauky lovk poznv svj cl acestu k dokonalosti. Kristus Pn ustanovilob Me svat a svtosti, aby lidem pi

vlastnil ovoce vykoupen. Zaloil Crkev,duchovn to krlovstv, a ustanovil Petra

viditelnou hlavou Crkve. Kristus potvrzoval pravdu svho uen svatost svho

ivota, mnohmi zzraky a proroctvmi.Vichni neuvili v Jee Krista; zvltnejvy kn, fariseov a zkonici nenvidli ho pro jeho uen a hledli housmrtiti; obalovali jej u vladae mskho, jako by byl bui proti vld msk a jako by se byl rouhal Bohu. Pontius

Pilt, vlada judsk, z bzn ped idyodsoudil Krista na k. Ukiovn byl nahoe Kalvrii, kter slove i Golgotha. Zemel, avak tetho dne vstal z mrtvch;


18/394

zstal jet 40 dn na zemi, zjevoval sea pak vstoupil na hoe Olivetsk pedoima svch uednk na nebesa (r. 33).Je Kristus jest osoba historick. Svd0 tom nejen tyi knihy Evangelia, ale1pohant spisovatel Tacitus, Suetoniusa Plinius. Jasn mluv o nm idovskdjepisec Josef Flavius, kter zemel kolem r. 100. Tent prav ve svm spiseStaroitnosti idovsk (18, 3) takto :Tou dobou vystoupil Je, lovk moudr, a lze-li jej lovkem nazvati. Konali skutky zzran. A kdy jej Pilt odsoudil na k, ukzal se tetho dne optiv. A a dosud lid kesansk nepestvjmenovatisepo nm. Zjev Kristv na zemi jest nejdleitj udlost djin svtovch, je stedem djin.

2. SVAT MARI A, MAT KA

S P A S I T E L O V A

PANNA MARIA (Mirjam t. j. krsn)pochzela z krlovskho rodu Davidova.Rodie jej sl,uli Joachim a Anna. SvatOtcov p, e Maria byla ji v tlm v

ku rodii svmi obtovna v chrm je-rusalmskm, aby tam s jinmi dvkamislouila Bohu a do let dosplosti. Mariauinila ji v chrmu jerusalmskm slibUstavinho panenstv. Dospvi vrtilase dom a byla zasnoubena s Josefem,tesaem, takt z rodu Davidova pochze

jcm. Po zpsobu u id obvyklm Maria zstala j et cel rok v dom otcovskmv zti rodinnm. Tam j Andl pineslposelstv od Boha, e se m stti matkou

Spasitele svta. A kdy svolila, pijal v nSyn Bo, poat jsa moc Ducha Svatho,lidskou pirozenost, tlo toti a dui. -msk csa vydal rozkaz, aby stnobylo veker obyvatelstvo e; kad bylpovinen jiti k zpisu tam, odkud jehopedkov pochzeli. Proto Josef a Mariase odebrali do Betlema a tam se naplnilas: Maria Panna porodila Jee Krista,

jen je Bh a spolu lovk, pedpovdn Vykupitel svta. Maria jej porodila,zstavi pannou ped porodem i po porodu.

Dal osudy Panny Marie jsou spjatyse ivotem Kristovm. Crkevn podnsvd, e sv. Panna Maria ila po nanebevstoupen Pn u apotola Jana. Konen pila hodina smrti jej: due jejvzata byla do nebe, povena nade sboryandlv i vyvolench. Apotolov pocho

vali tlo jej. Podle tho podn apotolTom nebyl ptomen pohbu, a piedtetho dne dal sob vidti tlo jej.Avak kdy apotolov oteveli hrob, pojati byli asem: svatho tla nenalezli,shledali pouze roucha. I byli pesvdeni,e Panna Maria byla oslavena, a e i po

dle tla vzata byla do nebe. Rok smrtia nanebevzet Panny Marie nen s uritost znm. Crkevn djepisec Eusebiusprav, e Panna Maria ila po nanebevstoupen Pn jet 15 let a e pr doshla 63 let. Protoe porodila Pna Jee asi v patnctm roce vku svho,

byla by zemela asi r. 49. Jin spisovatelkladou rok mrt Panny Marie do r. 52,kdy se apotolov seli v Jerusalm, abykonali snm. Spor, kde Panna Maria ze

18


19/394

mela, zdali v Jerusalme nebo v Efesu,nen dosud vdecky rozeen, ale tolikje jisto, e vra v nanebevzet jej bylav Crkvi u od V. stolet veobecn. Maria,jsouc vyvolen za matku B o, byla j akotojedin ze vech lid poata bez poskvrnyhchu ddinho, co prohleno za lnek vry papeem Piem IX. dne 8. prosince 1854.

Jin pojmenovn Panny Marie jsou:Alma (t. j. Vyven), Elekta (t. j. Vyvolen), Mercedes, Dolores, Immaculata,Consolatrix, Annunciata, Carmen a j.

Zasvcen svtky Panny Marie jsou: Neposkvrnnho poet bl. Panny Marie 8.prosince a Nanebevzet P. Marie 15. srpna. Jin svtky: Narozen Panny Marie8.z, Zasnouben 23. ledna, ObtovnP. Marie ili Hromnic 2. nora, Zvsto

vn 25. bezna a Navtven 2. ervna.

5. SV A T V R ST E V N C I

P N

Sv. JOACHIM (Joakim i Heliakim,zkrcen Eli) asv. Anna;tak sluli podle po

dn rodie Panny Marie. Jmno Joachimzna pprava na Pna, jmno Annazna milostn, laskav. V evangelichnemme o nich dnch zprv. Apokryfn protoevangelium sv. Jakuba poskytujetyto zprvy: Manel Joachim a Annazachovvali zkon Bo bez hony, jsouce

vzory manel. asn statky svoje - vtek zamstnn svho pastskho - rozdlovali na ti dly: st obtovali chrmu jerusalmskmu, druhou chudm a

tet uvali na vlastn poteby svoje. Nemli vak dtek. Neplodnost, neestnu id, tce dolhala na jejich srdce.Kdysi Joachim chtl obtovati v chrmu

jerusalmskm a knz nepijal obti jehopro neplodnost, ji pokldal za kletbu Bo. Joachim takto pohann odeel s l-,tost z chrmu. Avak tce zkouendvra staikch manel byla odmnna; modlitby jejich doly vyslyen.Bh je obdail dcerou, j dali jmnoMaria. Po tech letech ji odvedli do Jerusalma, aby pi chrm pod sprvou

kn byla vychovna. Joachim zemelzhy, snad tyi roky po narozen PannyMarie; Anna pak zesnula u vysokmvku. - Svtek sv. Joachima 16. srpna,svtek sv. Anny 26. ervence.

Sv. JAN KTITEL, syn knze Zacharie a jeho manelky Albty, narod

se v horch judskch, snad v Karimu(nyn Ain Karim). Ji v mld odeel napou, kde il nadmru sebezaprav, odnjsa atem ze srsti velbloud a maje kolembeder koen ps. Pokrmem mu byly kobylky upraen na kameni a lesn med.Opojnch npoj nepil. Pipravoval lid

na Mesie volaje: ite pokn, nebose piblilo krlovstv Bo. Pipravtecestu Pn (Luk. 3,4). Moc jeho kznbyla tak velik, e posluchai se dvaliv ece Jordn ktti vyznvajce hchysv. Tak Kristus pistoupil, ne zaal konati tiad svj uitelsk, na msto k Jord

nu, kde Jan ktil, aby byl od nho poktn.Jan poktil Jee Krista a spatil nad hlavou jeho nebesa oteven a Ducha Svathove zpsob holubice sestupujcho. Bh

]9


20/394

Otec vydal hlas: Tento jest Syn mj mil, v nm se mi zalbilo (Mat. 3, 17).

Veejn innost Janova netrvala paku dlouho. V Galileji vldl tenkrt Herodes Antipas, mu oddan vnm, jen

vstoupil ve hn svazek s Herodiadou,manelkou bratra svho Filipa, tehdy jet ijcho. Jan Ktitel, neznajc bzn,

vytkal mu hch ten. Proto byrl uvznn ve tvrzi Machajrsk u Mrtvho moe. Jan poslal z vzen uednky sv keKristu, aby je pesvdil, e Je je Mesi pedpovdn. Kristus chvlil Ja

na pro jeho neohroenost, nazvaje jejprorokem, ba andlem, kter pipravujecestu Pn. - Zatm Herodias ukldala

Janu o ivot. Herodes odpral, nebo blse lidu a sm si Jana vil. Konen He-rodian se naskytla pleitost k pomst.Herodes vystrojil ve vron den svho

korunovn hostinu. Tu vela dcera He-rodianina, jmnem Salome, do sn jdeln a jala se taniti. Host byli nadeni; Herodes vnem a vn rozplen, ekl tanenici: Zakoliv prositi bude, dm tob.A kdy Salome nvodem matky zadalao hlavu Janovu, krl sice se zarmoutil, ale

nechtje ruiti slova svho, kzal Janovihlavu stti. (Mat. 14, 12; Mar. 6, 29.)Svtek narozen sv. Jana Ktitele 24. ervna, pamtka stt jeho 29. srpna.

Sv. ZACHARI byl zbon knz vho-rch judskch, snad v Karemu (nyn AinKarim). Jeho manelka nazvala seAl-

bta;pochzela z pokolen Davidova abyla pbuznMarie Pannyr. Oba manelbyli spravedliv ped Bohem, chodce vevech pikznch bz hony. Nemli

syna, protoe Albta byla neplodn, aoba u byli zestrl. Evangelista Luk

vypravuje (1, 5-25), kterak Andl zvstoval Zachariovi narozen syna, a kterakPanna Maria navtvila Albtu, pbuznou svou. Stalo se, co zvstoval Andl.

Albta porodila syna, jemu dno bylojmno Jan (t. j. dar Bo). - Dal osudyZacharie a Albty nejsou znmy. PodleBaronia Zachari byl na rozkaz Herodakrle zavradn. Svtek sv. Zacharie asv. Albty, rodi sv. Jana Ktitele, 5.listopadu.

Sv. JOSEF pochzel z krlovskho rodu Davidova, v t dob zchudlho. Byltesaem. Evangelium nazv jej muemspravedlivm. Zasnoubiv se s PannouMari, setrval vustavinm panictv, k nmu se byl slibem zavzal. Podle obyejeidovskho Panna Maria zstala jet cel

rok v stran domu otcovskho. Evangelista Luk (1, 26-38) vypravuje, kterakAndl zvstoval Marii narozen Vykupitelovo. Josef pak,kdy zpozoroval poehnanstav Mariin, hodlal j dti list propustn

v soukrom bez ednho dosvdovn,aby nebyla u lidu v lehkost uvedena.

Avak pouen byv Andlem, uvedlPannuMarii do domu svho. Josef nebyl tolikoenichem, nbr pravm manelem Panny Marie; uzavel s n skuten a pravmanelstv; pojtkem jejich byla lskaBo, je obdaila jejich manelstv Plodem nebeskm, zzran poatm.

Evangelista Luk (2, 1-20) vypravuje,e Josef el s Pannou Mari do Betlema,kde se mu dostalo skvl odmny za obtavou pi a vrnost jeho: prvn po Marii

20


21/394

spatil vtlenho Syna Boho a klanlse jemu; byl svdkem slvy, kterou timudrcov z vchodu poctili narozenhoVykupitele. Tak Josefovi poehnal Simeon v chrmu jerusalmskm, kdy

bosk Dt bylo tam obtovno. Josefodvrtil nebezpe, hrozc Dtti, tkemdo Egypta. Vrtiv se s dttem a matkou

jeho do Nazareta, dobval obma pracrukou svch ivobyt. Evangelista Lukas(2,41-52) vypravuje, kterak Josef a Mariavzali dvanctiletho Jee s sebou na slav

nost velikonon do Jerusalma, a dodv,e Syn Bo byl rodim svm poddn.Nevme nic uritho o roku a mst

smrti sv. Josefa. Podle obecnho mnnJosef zemel v Nazaret dve jet, neliKristus Pn poal konati veejn aduitelsk. Nebo Psmo sv. u o nm nein zmnky, ani pi svatb v Kni Galilejsk. e pi smrti Kristov ho nebylou mezi ivmi, jest souditi s jistotou z tokolnosti, e by byl Kristus matku svouodevzdal do ochrany jeho.

Svtek sv. Josefa, pstouna Pn, 19.bezna. Pape Pius IX. prohlsil dne 8.prosince 1870 sv. Josefa ochrncem Cr

kve katolick, a ustanovil svtek Ochranysv. Josefa, jen se slav ve stedu po II.nedli po Velikonocch.

Sv. SIMEON, prorok, byl spravedliva bohabojn mu vjerusalm, jen stou-ebnost oekval pchodu Vykupitelova.ZvnuknutDuchaSvathopiel do chr

mu v ten den, kdy Maria a Josef se chystalivykonati obady, pi obtovn pacholtkaobvykl. Simeon poznal bosk Dt, vzal

je na lokty sv a pedpovdl, e Kristem

bude zpsoben boj nejen v Israeli, ale i vevekerm lidstvu, e On bude k vnspse vem, kdo v nho uv, ale ebude i znamenm, jemu budou zatvrzelhnci odprati ku sv zkze (Luk. 2,

22-58). Vce o nm Psmo svat nemluv. Zemel v Jerusalm podle podn ti dni po t, kdy Gamaliel promluvil pamtn ona slova v rad idovsk(Skutky ap. 5, 38). Svtek sv. Simeona,starce a proroka 8. jna.

Sv. ANNA, prorokyn, o n mluv

Luk (2, 22-38), byla nbon staenka

v Jerusalm. Pochzela z pokolen Ase-rova a byla dcerou Fanuelovou. Od panenstv svho byla s muem svm ivasedm let a pak ovdovla. Nevychzelaz chrmu slouc Bohu posty a modlitbami ve dne i v noci. I ona poznala boskDt pi obtovn jeho v chrm a mluvila o nm vem, kdo oekvali vykoupen israelskho. Svtek sv. Anny, vdovya prorokyn 1. z.

Sv. KAPAR, MELICHAB (Melchior)a BALTHASAB sluli pr oni mudrci,kte z dalekho vchodu, snad z Arabienebo z Persie li na zpad, vedeni jsouce

hvzdou, aby se poklonili novorozenmukrli idovskmu, slbenmuVykupiteli.Kapar zastupoval lidsk plemeno Chmovo, Melichar Semovo a Balthasar plemeno Jafetovo. Byli mudrci, kte se zabvali vdami prodnmi, zvlt hvzdo-pravectvm, ale byli i pohlavry i krli,

jak o tom svd podn. Kdy pibyli doJerusalma, tu krl Herodes, boje se o svjtrn, vyzvdl od knat knskch a zkonk, kde se m Mesi naroditi. I pro

21


22/394

pustil mudrce do Betlema, nadiv jim,aby, naleznou-li Krista, pili zvstovat

jemu, aby i sm el a poklonil se novorozenmu krli. Mudrcov odejeli do Betlema a klanli se Jei Kristu, jakoto

Pnu svmu, nic se nepohorujce chudobou dtte. Tak mu obtovali zlato,kadidlo a myrrhu. A uposlechnuve napomenut andlova, nevrtili se vce k Herodovi, nbr jinou cestou vraceli se dovlasti sv (Mat. 2, 1-12). Herodes nemohlse dokati pchodu mudrc; i rozkzal,

aby zavradna byla vecka pacholtka oddvouletch a ne, a to nejen v Betlem,ale i v okol; potal bezpen, e zabitbude s nimi i novorozen krl idovsk.Krutrozkaz byl sice vykonn, avak Josefposluen napomenut andlova, zachrnil dt tm, e s nm i s matkou jehouel do Egypta. Zavradn pacholtka,kter pro Krista krev svou prolila, naz

vaj se mltka. Svtek jejich je 28.prosince. - Oni mudrcov byli podle starobylho podn poktni apotolem Tomem. Tak se prav, e zemeli jakomuednci pro vru Kristovu. Prvn, kdoje jejich jmny, nyn bnmi, dve vak

neslchanmi, nazval, byl kancl university pask Petr Comestor ve XII.stol. Svtek svatch t krl a mudrc

je 6. ledna.Sv. LAZAR, uednk Pn, bratrMarie

a Marty,pebval v Bethanii za horouOlivetskou, asi 2000 krok od Jerusal

ma. Kristus Pn nalzal v Bethanii pste a pohostinstv v dom Lazarov.Evangelista Luk (10,58-42) vypravuje,e Marta byla pelivou hospodyn a e

Maria naslouchala slovm Kristovm,dbajc o vci duchovn. Evangelista Jan(11) vypravuje, kterak Kristus vzksilmrtvho Lazara. Krtce ped svm utrpenm se Kristus zastavil naposledy v Be

thanii. Tenkrte dlel v dom imona malomocnho. Zastolem sedl i Lazar vzken. Marta posluhovala i v tom cizmdom, Maria pak pomazala nohy Jeovydrahou mast (Jan 12, 1-3).

Lazar pr il po svm vzken jet30 let. .Legenda prav, e Lazar, Maria,

Marta, Josef Arimathejsk, Maria Kleofova, Salome a Marcella byli po nanebevstoupen Pn od id polapeni adni na lod bez vesel, aby na moi zahynuli. Avak lo byla hnna ke behuzem Gallie; oni pak tam hlsali evangelium Kristovo, Lazar byl pr biskupemv Marseilli. Podle jinch zprv Lazarzemel jako biskup na ostrov Cypru. -Nkte se domnvaj, e Maria, sestraLazarova, jest toton s Mari Magdalenou. - Marcella shora jmenovan bylapr slukou Martinou. - Pipomenoutidluno, e tak en, kter, podle Luke(11, 27) zvolala: Blahoslaven ivot,

kter tebe nosil, a prsy, kterch jsi poval, crkevn podn dv jmno Marcella. - Svtek sv. Lazara, uednka Pn, 17. prosince. - Svtek sv. Marie a sv.Marty,uednic Pn, 29. ervence. - Taksv. Marcella se pipomn 29. ervence

Sv. MARIA MAGDALENA pochzela

z msteka Magdaly na behu Genesa-retskm. Jsouc bohata a slin a majcivou povahu a vzntlivou mysl, stala sezhy lehkomyslnc a propadla ivotu h -

22


23/394

nmu. Avak srdce jej nenalzalo v roz-konictv b l a h a a pokoje. Zvst o Jeovi,0 jeho uen a divech dotkla se rozervanho srdce jejho. A kdy Magdalenauslyela Krista, stala se v n nhl zm

na : milost Bo zlomila v n okovy hchu,1poctila hoko a ltost nad posavdnmivotem svm. Psmosv. (Luk. 8,2) prav,e z n vylo sedm zlch duch. Podlesouhlasnho podn Magdalena je onouhnic, je mazala mast nohy Kristovy,kdy stoloval v dom imonov. Kristus

j odpustil hchy jej (Luk. 7, 36-50).Od t doby Magdalena inila psnpokn. Pidala se k nbonm enm,kter provzely Krista a apotoly, peujceo poteby jejich. Maria Magdalena neopustila Jee ani na bolestn cest jehona horu Kalvarii. U dve hrobovch zstaly Maria Magdalena a druh Maria (t.

j. Kleofova), prav evangelista Matou(27, 61). Marii Magdalen Kristus Pnse zjevil po svm zmrtvchvstn (Mar.16. Jan 20).

O dalch osudech Marie Magdalenynemme uritch zprv. Nkte prav, eila v Efesu u apotola Jana. Jin, zvlt,

kdo ji maj za totonou s Mari, sestrouLazarovou, prav, e s Lazarem pila dojin Francie, k st eky Rhony, a e ilav poustevn v Beaume. - Svtek sv. MarieMagdaleny, kajcnice, uednice Pn, 22.ervence.

Sv. DISMAS byl jednm z lotr, kte

byli spolu s Kristem ukiovni. Dismaspokral spolulotra nekajcho, sm pakekl k Jeovi: Pane, rozpome se namne, kdy pijde do krlovstv svho.

A J e ekl j emu: Vpravd, pravm tob:Dnes bude se mnou v rji. Svat Dismas se vzv na vyproen astn ho-dinky smrti. Svtek jeho 25. bezna.

Sv. LONGIN (po esku Dluho) slul

podle starobylho podn setnk, kterv ele vojn byl na stri pi ukiovnKristov. Byl svdkem muk Spasitelo

vch, slyel slova, jimi odpustil katanm svm, pozoroval neobyejn zjevypi smrti Pn a byv osvcen milost Bo,ekl: Opravdu, Syn Bo byl tento (Mat.

27>54)- Longin uviv uen Kristovu,odebral se do Caesaree Kappadock a tamil o samot 28 let; konen byl pro vrusat. - Evangelista Jan (19, 34) mluvo vojnovi, kter otevel bok Jee ukiovanho kopm. Nazvn bv tak Lon-ginem; pochzel z Kappadocie. Jsou-lioba jedna a t osoba, nen znmo. Jmnopochz asi od eckho lonch,kop. Svtek sv. Longina, setnka, 15. bezna.

Sv. JOSEF ARIMATHEJSK, uednk Pn (ale tajn, pro strach ped idy),pochoval spolu s Nikodemem tlo Jeovo do novho hrobu (Jan 19, 38). Svtek sv. Josefa Arimathejskho, uednka

Pn, 17. bzena.Sv. NIKODM byl lenem synedria

v Jerusalm. Evangelium sv. Jana zaznamenv rozmluvu Pna Jee s Nikodemem o znovuzrozen duchovnm.Nikodm uvil v Krista; svd o tomt zmnka Jana (7, 50), kde fariseov se

tou Nikodma: Co i ty jsi nsledovnk Jee Galilejskho? - Nikodm pochoval s Josefem Arimathejskm tlo Jeovo; nesl smeninu myrrhy a aloe,.

25


24/394

asi 100 liber (Jan g, 3g). Po nanebevstoupen Pn id chtli pr Nikodmazbaviti lenstv ve vysok rad, a byli byho ukamenovali, jako tpna, kdyby seho Gamaliel byl neujal. Svtek sv. Niko

dma, prvokesana, 13. prosince (neboi 3. srpna).Sv. VERONIKA (Berenice) jest jmno,

je podle crkevnho podn se dv en,uednici Pn, kter provzela Krista nacest kov, akter chtjc Spasiteli trpcmu uleviti, potn roucho mu podala,aby utel tv svou potem a krv zbroce-nou. Jej osoba se ned zjistiti. Pozdjipr pila s Lazarem a j. do Gallie; odtudzaneslaprono roucho potn, na nm bylvytisknut obraz tve Kristovy, do maa odevzdala je papei Klementovi. Svteksv. Veroniky, uednice Pn, 4. nora.

Sv. VERONIKA z Caesaree Filipskpochzejc jest podle povsti ona enakrvotokem trpc, je dotknutm rouchaKristova uzdravena byla (Mat. g, 20).Svtek sv. Veroniky, uednice Pn, 12.ervence. (Totonost obou Veronik nelzeani tvrditi, ani poprati.)

4. PRVN INNOST CRKVE;

SVAT APOTOLOV, EVAN-

DLIST, UEDNCI PN

A JHNOV

Crkev vstoupila v ivot destho dnepo nanebevstoupen Pn, o svtku Letnic. Duch Svat sestoupil na apotoly,

osvtil, posvtil a posilnil je a dal jim darjazykv a zzrakv. Apotolov poaliihned innost misionskou. Na kzn

jejich obrtilo se asi 3000 lid ke Kristua pijalo kest. Tak povstala v Jerusal

m prvn obec kesansk. Apotolov,mezi nimi prvn byl Petr, dili Crkev,konali Ob nejsvtj a rozdvali svatsvtosti. Vyznavai uen Pn jmeno

vali se mezi sebou uednky, vcmi,bratry, svatmi; id je nazvali posmn Galilejskmi, Nazaretskmi, pohanpak nazvali je Kristiny to jest Kristo vci, kesany. Tak se potom vc nazvali sami veejn. - Vc konali modlitby sv v chrm idovskm; kromtoho se schzeli v domech soukromch,aby slyeli uen apotolv a lmalichlb t. j. aby slavili svat tajemstv.ili v lsce vzjemn, vrn plnce vliBo, jsouce vzorem velikch ctnosti. Byli

jednou rodinou brat a sester a mli vecky vci spolen (Skutky ap. 4, 32). Bohat pineli apotolm sv jmn, abyje rozdlovali, jak bylo komu poteb.Avak kdy apotolov nestaili na rozdlovn, zvolili si ku pomoci sedm jhn,

kte mli kzati, ktti, rozdvati svtostnejsvtj, zvlt pak mti pi o chud.Jmna jhn jsou: tpn, Filip, Pro-chor, Nikanor, Timon, Parmn, Mikul,pchoz z Antiochie, o ktermto poslednm mme nejmn zprv. Vme o nmpouze, e byl rodil pohan a pak idovsk

novovrec ili proselyta. Hellenistickjmna jhn dokazuj, e byli vtinouRekov.

id vidouce, e nenvidn uen Kris-

24


25/394

PANNA MARIA


26/394


27/394

tovo vdy vc a vce se roziuje, usilovalivniv, aby je vyhubili. Vysok rada zakzala apotolm, aby nekzali o Kristu.Avak marn. Apotolov nedbali zkazukouce, e slu Boha vce poslouchati ne

lid. Znovu byli uvznni a byli by u-smrceni bvali, kdyby rozvn Gama-jiel byl neporadil synedriu, aby niehonepodnikalo proti nim. Prvn obt roz-hoenosti idovsk stal se tpn; pakvzniklo veobecn pronsledovn kesan. Tito opustili Jerusalem a rozptlive se po Palestin, Syrii a po jinchkrajinch okolnch, ili vude vru Kristovu.

Sv. PETR nazval se dve imon;narodil se v Betsaid jako syn Jana iJone. Ml bratra jmnem Ondeje.Petr nechodil do kol rabnskch a velerada vidla v nm lovka neuenho.{Sk. 4, 13.) Ale nabyl vzdln obecnhov dom otcovskm a v synagogch. Oenil se a usadil se v Kafarnaum, u jezeraGenesaretskho; tam se ivil rybstvmi s bratrem svm Ondejem. Petrova manelka slula podle podn Perpetua, dcera

jeho Petronilla.Petr stav se uednkem

Kristovm, opustil vecko, chodil s Jeem, jsa svdkem jeho uen i jeho zzrak v. Kristus mu zmnil jmno ka:Ty jsi imon, syn Janv; ty bude sloutiKfas, t. j. v peklad Petr, Skla,jeliko na skle t mla bti zaloenavecka ostatn stavba, vecko zzen Cr

kve. - Petr slavnostn vyznal, e Kristusje Syn Boha ivho (Jan, 6, 70 a Mat.16,16). S Jakubem Vtm a s Janem nleel k dvrnm ptelm Kristovm.

Tito ti byli s vdkjrpromnn Pn (Mat.17, 1) a smrteln zkosti jeho v zahradGetsemansk (Mat. 26,37). Petr zapel sice Krista z bzn lidsk, ale hoce oplakval poklesku svho. Kristus Pn mu slbil

nejvy hodnost v Crkvi (Mat. 16, 17)a po svm zmrtvchvstn mu ji skutenodevzdal (Jan, 21, 15).

Petr si byl vdom tto hodnosti a vystupoval vude jako hlava apotolv, atito uznvali jeho prvenstv (primt). Petrdil volbu apotola Matje (Skutky ap. 1),ml prvn kzn o Jei Nazaretskm,uinil prvn zzrak, uzdraviv chromhou dve chrmovch. Petr mluvil jmnem vech apotol ped synedriem idovskm. Petr rozhodl, pouen byv vidnm, otzku, maj-li se pijmati pohando Crkve, a poktil prvnho pohana Kornelia (Sk. ap. 10). K Petrovi spchal Pa

vel, dve ne poal uiti. Ve vech tyech seznamech apotol, jak je napsalievangelist, Petr uvd se na prvnm mst, a nebyl nejstar vkem a a nebylprvn povoln k adu uitelskmu.

A do kamenovn tpna jhna Petrpsobil v Jerusalm. Pak bimoval s Ja

nem v Sama. Tam psn pokral imona, e chtl za penze obdreti duchovnmoc. V Antiochii Syrsk Petr spravovalCrkev po sedm let. Vrtive z Antiochiedo Jerusalma, Petr byl krlem Herodem

Agrippou r. 42 vsazen do ale, avakbyl Andlem zzran vysvobozen. Pak

se odebral do ma a tam zaloil kvetoucobec kesanskou, dil ji i celou Crkevpo 25 let; konal tamodtud cesty apotolsk. Z ma rozeslal asi 40 kn a

25


28/394

biskupv do Itlie, Gallie a Germaniehlsat evangelium. Po nkolika letechPetr se odebral z ma do Jerusalma apedsedal prvnmu snmu crkevnmu,t. zv. apotolskmu kolem r. 50. T doby

byl toti v Crkvi spor: nkte pepjatkesan ze idovstva jali se hlsati, epohan nemaj bti poktni, dokud senepodrob obzce, a e jsou povinni zachovvati obadn pedpisy Mojovy.Petr, jakoto viditeln hlava Crkve, zahjil snm a prohlsil rozhodnut snmu,

e vc nej sou povinni zachovvati vechobadnch pedpis Mojovch (Sk. 1g).Pot Petr navtviv nkter crkve asij

sk, vrtil se do ma. Tam bydlil v Z-tibe; poslal vcm na vchod dvepitoly. V prv epitole d: Pozdravuje

vs Crkev, kter jest v Babylonu spolu

vyvolen a Marek syn mj. Babylonemrozum se tu pohansk m, modloslueb n, a Markem mnn jest duchovnsyn jeho, Marek evangelista. Za csaeNerona byli Petr a Pavel jati a uvrenido ale Mamertskho. Tam zstali pog msc. Poslze byli oba 29. ervnar. 67 umueni. Petr byl ukiovn, a tohlavou dol, jak dosvduje crkevn spisovatel Origenes. - Svtek sv. Petra, apotola, 29. ervna.

Sv. PAVEL, jemu rodiov podlezvyku id ijcch mezi Reky dali dvojjmno: Saulus a Paulus, narodil se kolemr. 2 v mst Tarsu v Kilikii (v Mal Asii)z hebrejsk rodiny, kter povala prv obanstv mskho. V Tarsu byla pohanskkola; tam se vzdlal ve vdch eckch.Pi tom se vyuil emeslu stanaskmu

(bu zhotovoval ltky na stany nebo lodnplachty ze srsti koz, anebo zhotovoval stany samy, penosn, pro cestovatele, vojny a paste); nebo po stanech byla.tehdy velik poptvka. Pak byl Pavel po

sln do Jerusalma, kde jeho star sestra,byla provdna. Pavel stav se kem slovutnho Gamaliele, vyspl v dkladnhoznalce Starho Zkona a v horlivho fa-risej e. Zahoel nenvist proti uen Kristovu a stal se krutm pronsledovatelemkesan. Jeho fanatismus vyvrcholil ka

menovnm tpna. Nekamenoval sice-Pavel vlastnma rukama tpna, ale hldal aty katanm. Brzy mu ji Jerusalmnestail ke krvav honb. Vymohl siplnOu.moc do Damaku, aby mohl i tam ptratipo uedncch Kristovch. Avak na cestdo Damaku Savel byl zjevenm Kristo

vm obrcen, byl zmnn v okamiku,,a zmnn na vdy. Pavel stal se nej horlivjm hlasatelem uen Kristova. Jasem svtla onoho oslepl, Anani, uednk Pn, uzdravil Pavla od slepoty a.poktil jej. Z Damaku odebral se Pa-jvel do Arabie, aby se tam v samot pipravoval na ad apotolsk. Pot el doJerusalma, aby vidl Petra. V Jerusalem mu vc zprvu nedvovali; i ujal.se ho Barnab a uvedl jej k Petrovi ak Jakubovi. Pavel podnikl provzen jsaspolenky (Barnabem, nebo Lukem,nebo Silou, nebo Timotheem, nebo Titem) ti velik cesty missionsk.

Prvncesta, vykonan v letech 46-48,vedla Pavla pes ostrov Cypr do jinchkrajin maloasijskch. Pavel kzal vudenejprve idm, a pak, kdy tito odporo

26


29/394

vali, pohanm a vrtil se do AntiochieSyrsk Tam se priostril spor o tom, zdaliobadn pedpisy Starho Zkona zavazujtak poktn pohany. Petr z jaksi shovvavosti se piklonil k idokesanm,ale Pavel odporoval Petrovi v tto vci aPetr pijal domluvu jeho (Gal. 2).

Po snmu jerusalmskm Pavel vydalsenadruhoucestu apotolskou (r. 50-53).Proel krajinami, kde u dve obce bylzaloil, a vyzvn zvltnm vidnm, peel do Makedonie. Tak piel i do Athn,do stedu vzdlanosti eck, do sdla vd a

umn. Vzbudil zvdavost. Nkte ekli:Co chce ten tlachal povdti? Ale Pa

vel, velik duchem a ozbrojen neodolatelnou vmluvnost, stoje uprosted Areopagu, jal se eniti: Muov athnt!Prochzeje mstem vam, nalezl jsemtak olt, na kterm napsno jest: Ne

znmmu Bohu! Co vy ctte neznajce,to j zvstuji vm - a poal hlsati nauku o Bohu a o soudu Bom. Nkteuvili, Dionysius Areopagita, Damarisa j. (Skut. 17). V Korint Pavel se zdrelpldruhho roku a napsal svoje listyk Thessalonskm. Pak se vrtil pes Efes

a Jerusalem do Antiochie.Na tetcest (r. 53-58) Pavel zdrel

se pes dv lta v mst Efesu. Tam nemal divy inil Bh skrze ruce Pavlovy.Odtud jej vypudilo vzbouen, zosnovanzlatnkem Demetriem. Pavel pobyv asv Makedonii a v ecku a rozlouiv se

u Mileta s pedstavenmi crkv maloasijskch, vrtil se do Jerusalma.V Jerusalm Pavel byl jat od rozzu

ench id; avak msk posdka ho

odvedla do hradu Antonie. Byl postavenped synedrium. Rekl: Se svdommzcela dobrm obcoval jsem ped Bohema do dnenho dne. Tu kzal veleknzAnani udeiti Pavla v sta. Pavel eklk nmu: Biti bude tebe Bh, stno 0-blen; sed zde, abys mne soudil podle-zkona, a proti zkonu vel mne biti?(Sk. 33, 1). Pavel, enk obratn a du-chaptomn, v niem nebyl usvden.

A tu umluvilo se vce ne 40 id, enebudou ani jsti ani pti, dokud nezabij Pavla. Proto vojensk velitel dal

Pavla dopravit do Caesarey k vladai Felixovi. Tam byl Pavel dren po dv ltav mrnm vzen. Pavel mluvil k Felixovi a k Drusille, jeho manelce, kterse byla zpronevila svmu pravmumanelu krli Arizovi, o spravedlnosti,o istot, o budoucm soud. Felix byv

jat strachem, pravil: Pro nynjek jdi,v as phodn t povolm. (Skutky 24.)Po hrabivm Felixovi nastoupil v adnov vlada, Portius Festus. Ten, abyse zalbil idm, chtl jim Pavla vydati.

Avak Pavelpouil svho prva jako msk oban, vdom jsa sv neviny a toue

tak v m vydati svdectv o Kristu,ekl: K csai se odvolvm. A Festusodpovdl: K csai jsi se odvolal, k csai pjde.

Tak byl Pavel dopraven na lo. Pobouliv plavb ztroskotala lo u ostrova Melity, avak Pavel i vichni ostatn,

276 potem, byli zachrnni. Do FrumAppii a do Tres Tabernae pili mu naproti Aquila, Priscilla, Junius a jin. Konen Pavel pibyl do ma. Tam byl

27


30/394

chovn v mrn vazb, a pivzn dlouhm etzem k vojnovi. Pavel hlsal e-

vangelium idm i pohanm, a psal listydo dalekch obc kesanskch. Roku 63byl proputn na svobodu; i cestoval a

ke hranicm zpadu, m se vyrozumv panlsko. Odtud se odebral optdo Mal Asie, do ecka a na Krtu. Vrtiv se do ma, byl za pronsledovnNeronova jat a s Petrem uvren do Ma-mertskho ale; po devtimsn vazbbyl na nich vykonn ortel smrti dne

29. ervna 67. Pavel byl sat na SilniciOstijsk. Obma spolen Crkev dvnzev knat apotolskch. Pavel slujeapotolem nrod.

Pavel je velkolep zjev v djinch crkevnch.V nepatrnm jeho tle vldl velik duch, pln naden pro Krista, plnlsky k lovenstvu. Vechnm veckouinn j sem, abych vbec nkter pivedlke spse, tak pe sm o sob (I. Kor. 9,22). Povahy byl pm, ohniv, s potkui prudk. Ale co bylo nedokonalho v po

vaze, zdokonalil pijav kesanstv. Z krutho zeloty stal se mrn horlivec pro vcdobrou. Vynikal neobyejnou bystrost

ducha, pronikal vude k podstat vc.Jee miloval nade vecko. J pokldmza kodn vecko pro vzneenost poznn

Jee Krista, Pna mho, pro nj tovecko jsem obtoval a pokldm za vkal, abych zskal Krista (Filip. 3, 8). -Starovk kesansk l nm Pavla jako

mue postavy nevzhledn, holohlavho,s nehezkou tv vroubenou edivm vousem . Ale mlokter lovk byl tak milo vnod lid jako Pavel. - Pavel ctil se poko

en, e v jeho tle slabm, nevzhlednmpece hoela dostivost, take si poza-steskl: J neastn lovk! Kdo mne-

vysvobod z tla smrti tto? (m, 7,24).-Velik byla jeho pokora; povaoval sebe

za nejmenho ze vech apotol, kternen hoden slouti apotolem, protoe seprotivil Crkvi Bo. - Svat Pavel dosavad jest uitelem nrod, nebo mylenky jeho, uloen ve trncti listech,jsou jakoto slovo Bo pedtny a vykldny po celm svt. Svtky sv. Pavla,

apotola nrod, 29. a 30. ervna.Sv. ONDEJ (Andreas, Andrej), synJana i Jone a bratr imona Petra, pochzel z Betsaidy a byl rybem v Ka-farnaum. Zprvu byl uednkem JanaKtitele. Kristus Pn pravil jemu a imonovi: Pojte za mnou a uinm vsrybi lid (Mat. 4, 19). Tak se stalOndej apotolem Pn. Jeho jmno seuvd pi nasycen pti tisc v mu (Jan6, 1-13). Po sesln Ducha Svatho Ondej se odebral podle crkevnho podndo zem, kter se rozprostr, severn odernho moe, a kter se nazvala Sk5 t-hie. - Ze Skythie Ondej procestovalMalou Asii a ecko. V Patrasu, hlavnmto mst achajskm, Ondej byl od csaskho vladae Egea odsouzen ku smrti naki. Ondej veden jsa na popravit avida k pichystan, zvolal pr: Bu.pozdraven, o ki, jen jsi byl posvcentlem Kristovm! Po tob toum. Na

k nebyl pibit heby, nbr byl pivzn provazy; trpl po ti dny, a dne30. listopadu roku snad 70. vypustil dui.Svtek sv. Ondej e, apotola, 3 o. listopadu.

28


31/394

Sv. JAN apotol byl syn Zebedev aSalomin. Ml bratra jmnem Jakuba.Otec i synov byli rybi v Galilei. Janbvl zprvu uednkem Jana Ktitele. Pakbyl zvolen za apotola Pn. Jan byl bo

skmu Mistru pro svou nnost a panickou mysl nejmilej; sm zove se uednkem, kterho Je miloval. Odtud Jannazv se milkem Pn. S potkubyli Jan a Jakub povahy prudk; tak nap. pli si kdysi, aby ohe sstoupil s nebe a splil ktersi msto samask proto,e odepelo Kristu Pnu pijet. Protojim Kristus dal pjmen Boanerges t. j.synov hromu. Jan byl svdkem zzrakKristovch, byl pi promnn J n nahoe Tbor, byl i svdkem jeho ukiovn. Kristus umrajc svil svou matku, Janovi v ochranu (Jan 19, 26). Po nanebevstoupen Pn Jan s Petrem rozio

vali Crkev jsouce v ele ostatnch apotolv. Oba byli zmrskni od id; spolutak bimovali v Sama.

Po smrti a nanebevzet Panny MarieEfezse stal stediskem apotolsk innosti

Janovy. Kolem nho se druili ci Papias, Polykarp, Ignc a j. Tenkrt Jan,

chtj e doplniti zprvy t evangeli, napsalsvoje evangelium. Krom toho napsal tiepitoly. Roku 94 za pronsledovn csaeDomicina Jan byl jat, do ma odvedena ped branou latinskou uvren do kotlnaplnnho vroucm olejem. Moc Bozstal neporuen. Ibyl vypovdn do vy

hnanstv na ostrov Pathmos. Tam napsalZjeven, knihu obsahujc hlubok tajemstv o stavu abudoucch osudech Crkve. R. g6 vrtil se do nedalekho Efesu.

Z pozdnho jeho st zachovaly se jet-ti zprvy. Kdysi pr vstupoval do lzn juslyev, e v lzn jest rouha Cerinth,Jan zvolal: Utecme odtud, aby stechase nezboila; nebo dl pod n Cerinth, po-pira pravdy. - Jindy pr odevzdal slinho jinocha jistmu biskupovi na vychovn ; ale jinoch odeel k lotrm a stal sejejich nelnkem. Jan pied obrtil azpt pivedl zbloudilho jinocha. - Janjsa staik kval ve shromdnchmsto promluv: Synkov, milujte sevespolek! A kdy se ho uednci tzali,pro stle tut e opakuje, odpovdl:To jest hlavn pikzn Pn, a toto-linaplnte, dosti jest. Jan zesnul jsa devadestilet smrt klidnou a blaenou.- Svtek sv. Jana, apotola a evangelisty,27. prosince.

Sv. JAKUB (esky tak Jaek) Vt

byl syn galilejskho rybe Zebedea a jeho-manelky Salome. Ml bratra Jana evangelistu. Oba brati li radostn za Kristem,kdy je volal k adu apotolskmu (Mar.1, 19, 20). Jakub spolu s Janem a s Petrem byli nej dvrnj mi uednky Pn.Byli svdky promnn Pn na hoe-

Tbor, i svdky zkosti jeho v zahradGetsemansk. Matka jejich Salome i synov pistoupili kdysi kPnu, dajce mti pedn msto v krlovstv Bom (Mat.20,20-28). A tu je Kristus Pn pouil, enekyne jim na svt odmna, ale e jimnastv boj, a e mono vejti do krlov

stv Boho jen bojem a utrpenm.Nemme j istch zprv, kde Jakub Vt

hlsal evangelium. Je pouhou domnnkou, e kzal ve panlsku. - Jakub prvn


32/394

dal ivot za Krista. Krl Herodes Agrip-pa, vnuk onoho Heroda, jen dal zavra-diti pacholtka betlmsk, chtje se zal-biti idm, rozkzal r. 42 Jakuba stti.- Svtek sv. Jakuba Vtho, apotola, 25.

ervence.Sv. FILIP pochzel z Betsaidy. Bylenat a ml ti nebo tyi dcery. Dychtiv oekval pchod Mesiv a stal sehorlivm apotolem jeho (Jan, I, 43).

Jeho jmno uvd evangelista Jan pinasycen 5000 mu; tzal se Filip:Odkud nakoupme chleb, aby pojedlitito? Tak z kapitoly 14. tho evangelia, kde Kristus prav Filipovi: Kdo vidmne, vid i Otce, lze seznati, e Filip,jako i ostatn apotolov, nechpal vehouen Kristova. Teprve seslnm DuchaSvatho byl rozum j ej ich osvcen.- Pozdj iFilip kzal ve Frygii (v Mal Asii). Po

slze byl podle podn v Hieropoli a tamhyl ukiovn a na ki vise ukamenovn. Tlo jeho bylo tamt pohbeno avedle nho byly dv dcery jeho pochovny. Svtek sv. Filipa apotola 1. kvtna.

Sv. BARTOLOMJ, takNathanael nabvan,pochzelz Kny Galilej sk.Poznav

Krista, vyznal upmn a naden: Miste,ty jsi Syn Bo; ty jsi krl israelsk (Jan1,49). Nathanaelslul po otci Bar-Tolmai,synTolomajv. Evangelist Matou (10,5)Marek (5,18) Luk (6,14) mluv o Bartolomji atento Bartolomj je toton sNat-hanaelem u Jana jmenovanm. - O dal

ch os dech apracch apotola nen zprv.Djepiscov vykldaj, e Bartolomj piel do Indie t. j. do astn Arabie, a etam zanesl opis evangelia sv.Matoue v ara-

mej skm jazyku psanho.Pantaenus (ko-lem 216) pied po stu letech do krajinyt, nalezl tam stopy kesanstv i eenevangelium. Bartolomj vrtiv se putoval pak do Frygie, kde se seel s apoto

lem Filipem; poslze Bartolomj piel

do Armenie, kde byl umuen; ke mubyla s tla sedena a pak byl ukiovnhlavou dol. Svtek sv. Bartolomje apotola 24. srpna (i 25. srpna).

Sv. MATOU, dve Levi nazvan,synAlfev, byl celnkem v Kafarnaum.Kristus Pn uzdraviv v Kafarnaum lovka ochrnulho, zastavil se u mtnice,kde Levi sedl, a ekl: Pojd za mnou.A on opustiv vecko, vstal a el za nm(Luk 5, 28). Tak byl povoln do sboruapotolv. Po nanebevstoupen Pn Matou prvn napsal evangelium pro svojekrajany idokesany. Nelil ivota Je

ova soustavn a podrobn, nbr jen pehledn; hlavnm jeho elem bylo dokzati, e, co pedpovdli proroci, vyplnilo se na Jei Kristu. Knihu svou nazvalevangeliem t. j. blahm poselstvm.Psal je nem aramejskm. Protoe vakvichni id rozptlen nerozumli ne

tomu, bylo evangelium toto - neznmokm - peloeno do ei eck a jen v tse nm uchovalo.

Podle crkevnho podn Matou kzalv Syrii, v Persii a v Ethiopii. V Ethi-opii poktil dceru krlovu Ifigenii,kteruinila slib ustavinho panenstv. Avak

jej strc Hirtak stav se krlem, chtlIfigenii za manelku. Ifigenie odmtla,

jsouc vrna slibu svmu. A kdy Matouji utvrzoval v pedsevzet jejm, krl dal

30


33/394

TVEatoue zavraditi. Matou byl kolem r..770prokln otpem. Svtek sv. Matoue, apotola a evangelisty 21. z. - Svtek sv. Ifigenie panny t 21. z. Svteksv.Alfea26. kvtna.

Sv. IMON KANANEJSK ili Zelo/ gsbyl dve pvrencem strany horliv-c,kte v naden pro zkon Bo psnirali pestupnky zkona Boho. Hor-livci sluli v hebrejsk ei Kananejt,v eck ei Zeloti. O mld imonovnen v Psm zprv ; povoln byv ve sborapotolv, byl svdkem vech e a skut-

l Pn. Po sesln Ducha Svatho - podle podn - kzal evangelium s JudouTadeem v Persii a byl pro vru v mstSuaniru ukiovn a na ki pilou rozlzn. Jin prav, e kzal v Egypt a esnad tam zemel smrt pirozenou. Svteksv. imona apotola 28. jna.

Sv. TOM apotol. Slovo Tom jehebrejsk a vykld se po ecku Didy-mus, po esku Blenec. Tom pochzel z Galilee a byl snad rybem. V evangeliu sv. Jana (11, 16) je o nm zmnka, zekter vysvt, e Tom byl povahy srdnat a zmuil; je hotov pro Krista trpti

i umti. Po vzken Pn Tom neuvil, kdy ostatn apotolov mu radostn zvstovali, e Kristus Pn vstal3 mrtvch. Nedvoval jejich smyslm;.nevra jeho nepochzela ze zlho srdce,nbr odtud, e touil po poznn pravdy.Spati vpak Jee, asem a lskou byl pe

konn a padl k nohm Kristovm ka:Pn mj a Bh mj.Pozdji Tom hlsal evangelium u n

roda Parth a u Peran. Podle podn

Tom poktil mudrce, kte se byli klanli novorozenmu Jei v Betlm. Po dle

jinch zprv byl v Ethiopii a v Habei.Jet jin prav, e Tom hlsal vru kesanskou v Indii, a e tam zemel jakomuednk ; snad byl kopm probodenv mst Meliapu.ru, kter se pak nazvalomstem Tomovm. Ostatky byly prpeneseny do msta Edessy v Mesopo-tmii. Vce vak zasluhuje vry ta zprva,kter obmezuje Tome na zemi Part-skou, a kter prav, e zemel v Edesse.Svtek sv. Tome apotola 21. prosince.

Sv. JAKUB Men byl synem Kleofe(Alfea) a Marie een Kleofovy, sestryi pbuzn Marie Panny. Kleof a Maria mli krom Jakuba jet ti syny :Judu Tadee, Simeona (imona) a Josefa. Tito tyi brati jsou tedy pokrevnpbuzn Jee Krista a v evangelich sluj

podle obyeje idovskho bratmi Pn. Jakub a Juda byli Kristem pijatido sboru apotol. Jakubovi se ukzal Kristus, kdy vstal z mrtvch (I. Kor. 15,7).

Kdeto ostatn apotolov se rozeli dorznch konin svta, zstal Jakub Menv Jerusalem a byl tam prvnmbiskupem.

Ustanovili jej v ad tom apotolov proto, e byl pbuzn Pn a e byl muvelik zbonosti. Na snmu ujal se Jakubslova, a jeho nvrh byl pijat a prohlentmi slovy, jak je navrhl Jakub. Pavelnazv v listu ke Gal. (2, g) tyto ti: Petra,

Jakuba a Jana sloupy Crkve.

Jakub Men byl postavou a tv velmipodoben Kristu Pnu. (Proto chtl sv. Ignc, biskup antiochijsk, cestovati do Jerusalema, aby spatil Jakuba a uinil si

51


34/394

pedstavu o podob Krista Pna.) Djepisec Eusebius (Histor. eccl. 2,23)pe o Jakubovi : Jakub zachovval po cel ivotpanickou istotu, nepil nikdy vna a nepoval masa krom bernka velkononho.Chodil bos a nosil jen lnn roucho. Hlavysv nikdy neholil, lzn se zdroval a tlasvho nikdy nenatral olejem. Stlm kleenm zmozolovatla mu kolena a ztvrdlajako ke velbloudova... bj l nazvnobecn Spravedlivm, Obranou i O-hradou lidu, a idokesan ctili ho takvelice, e, kdekoliv el, hrnuli se k nmu,

aby se dotkli roucha jeho. - Na konci r.61 nebo na potku r. 62 Jakub napsalepitolu obecnou (t. j. nemajc na zeteli nkterou osadu neb osobu), v n u,e vra bez skutk je mrtv.

Po smrti vladae Festa idovsk veleknz Anan, syn Annv, pouil tto p

leitosti, aby mohl zahubiti nenvidnhoJakuba. I povolali Jakuba ped vysokouradu a dali, aby prohlsil Krista za lichho Mesie a aby odvolal ve, emudosud uil. Ml tak uiniti s cimbuchrmu. Podle Hegesippa tzali se ho:Rci,Spravedliv, co mme souditi o Kris

tu? A Jakub zvolal: Co ptte se mnena Krista? On sed na pravici Bo a pijde opt jednou v oblacch nebeskch.I svrhli rozzuen id Jakuba stemhlavdol a pak ho kamenovali. Jakub modlilse za sv katany. Jeden z ptomnchkn vykikl: Pestate! Co dlte? Hle,

Spravedliv se za vs modl. Tu jist val-ch se chopil sochoru, udeil jm Jakubado hlavy a dotloukl ho. To se stalo roku62. Svtek sv. Jakuba, apotola 1. kvtna.

Sv. JUDA THADDAEUS (Tade) iLebbeus byl symem Kleofe (Alfea) aMa-rie, kter se nazv v Psm sv. sestrouPanny Marie. Pro pbuzenstv matky

j eho s Pannou Mari bv nazvn v evangeliu bratrem, t. j. pbuznm Pn.

Juda Thaddaeus ml bratra Jakuba Menho. Juda byl enat, a kdy byl povolndo sboru apotol, opustil manelku, dtia statky a el za Kristem. V evangelichnen o nm mnoho zprv. U sv. Janateme (14), e bosk Mistr pi posledn

veei louil se s uednky svmi. Tu se t

zal Juda, nikoliv onen ikariotsk: Pane,co se to stalo, e se hodl zjeviti nm, a.ne svtu? Nae Kristus pouil apotoly0 krlovstv Bom a ekl: Miluje-li kdomne, slovo m zachovvati bude a Otecmj bude ho milovati, i pij deme k nmu,a pbytek u nho si uinme.

Juda Tade hlsal evangelium v Syrii, v Armnii, v Mesopotamii a v Persii.Kolem r. 65 napsal list obecn (t. j. psanke kesanm vbec). List ten velmi sepodob 2. listu sv. Petra obsahem, ba asto1slovem; povzbuzuj e vc, aby hj ili vraproti odprcm Kristovm. Kdy Juda

se vracel do vlasti sv, zemel smrt muednickou ve Fnicii. Jako msto smrtiudv se Bejrut nebo Arad. Svtek sv.

Judy Tadee, apotola, 28. jna.Sv. MATJ (latinsky Mathias, esky

i Bohdan), byl podle domnn zprvujednm ze 72 uednk Pn. Po nanebe

vstoupen Pn byl na mst zrdnhoJide Ikariotskho losem zvolen (Skutky"ap. 1, 23-26) a pipoten k jedencti apotolm. Pozdji Matj hlsal evangelium

52


35/394

SVAT ANNA


36/394


37/394

V Palestin, v Mal Asii; pak se odebraldo Nubie a do Habee v Africe. Podle

Jeronyma Matj kzal v Ethiopii. Neno nm zaruench zprv; tak se nev,kdy a kde a jakou smrt skonil ivot svj.

Jeronym tvrd, e Matj zemel v Ethiopii,jin tvrd, e Matj se vrtil do vlasti sva e byl kolem r. 61od id kamenovna sekyrou sat. - Svtek sv. Matje, apotola, 21. nora.

Sv. BARNAB nazval se dve Josesi Josef. Jmno Barnab zna: Syn uten. Joses pochzel z knskho pokolenLevitskho a narodil se na ostrov Cypru(Skut. 4, 36). Jak crkevn podn vypra

vuje, Joses piel do Jerusalma, aby seve kole Gamalielov nauil Starmu Zkonu. Tenkrt poznal Krista Jee a bylpodle zprvy Klementa Alexandrijskhopijat do sboru 72 uednkPn. Skutky

apotolsk vykldaj, e Joses i Barnabprodal statek svj, vzal penze a poloilje k nohm apotol na rozdlen prochud vc. Barnab se chvl jako mudobr, pln Ducha sv. a vry. e Barnabse ujal Pavla v Jerusalm, bylo nahoevypravovno.

Barnab se vydal s Pavlem na apotolskou cestu (I). K nim pipojil se sestenec Barnabv, pjmm Marek (Skutky12, 25). Na tto cest, v Lyste, stalo se,e Pavel uzdravil chromho od narozen,a e pohan uzeve zzrak uasli a pokldali oba apotoly za bohy: Barnabe, e

byl mohutn postavy, za Jupitera, Pavlapak vmluvnho za Merkura. To kdyuzeli Pavel a Barnab, vytknuli lidupoetilost jeho (Skut. 14). Na snmu je-

rusalmskm kolem r. 50 vichni shromdn vyslechli nejprv Petra a potomBarnabe a Pavla (Skutky ap. 15, 1-30).- Pozdji Pavel a Barnab opt hodlali

vydati se na cesty, navtvit zzen obcekesansk; a tu se stala mal nesvornostmezi nimi. Barnab toti opt chtl vztisestence Marka za prvodce, Pavel vaknamtal, e Marek tehdy nebyl dosti vytrval na cestch. Proto Pavel vzal Siluza prvodce, Barnab pak odeel s Markem na ostrov Cypr (Skutky 15, 36). -Pak u nen zmnky v Psm sv. o Barnabi. Podle podn byl na ostrov Cyprur. 60 od id ukamenovn. (D. udvr. 6 2.) B arnabi dostalo se j i v prvnch dobch kesanskch estnho nzvu apotola. - Svtek sv. Barnabe 11 .ervna.

Sv. MAREK slul dve Jan. Ve Skut.ap. 12. se prav, e Petr vysvobozen byv

ze ale el k domuMarie,matky Jana,pjmm Marka a tamt (12, 25) teme, e Barnab a avel vzave s sebouJana, pjmm Marka, vrtili se z Jerusalma. Unaven obtemi cesty, Marekse vrtil do Jerusalma. A tu Pavel nehodlal ho pibrati na dal cesty, nbr

vzal si Silu za prvodce; Barnab pakodeel s Markem na ostrov Cypr.

Pozdji provzel Marek sv. Petra (g,13) :Pozdravuje vs spoluvyvolen obec,kter jest v Babylon, a Marek, mj syn,pe sv. Petr v 1. svm list. Podle zprvsv. Epifania a sv. Jeronyma Petr vyslal

Marka kolem r. 50 do Egypta hlsat viruKristovu. Vypravuje se (D), e Marek sidal v Alexandrii, hlavnm mst egyptskm, spraviti obuv u jisthoAniana,

55


38/394

obuvnka. Anian bodl se pr pi prcidlem a v nvalu bolesti zvolal: O Boe ! Marek navzal na vkik ten a poalmluviti o pravm Bohu, o prorocch ao Kristu. Anian ekl: O tch spisech

jsem nikdy neslyel; slyel jsem jen o Ili-

ad a o bludnch cestch Odysseovch,jak se o tom u kov moudrosti. Nato Marek jal se hlsati vru Kristovu.Anian uvil a byl poktn; pozdji stalse nstupcem Markovm na biskupskmstolci v Alexandrii. Anian zemel r. 86;svtek sv. Aniana, biskupa, 25. dubna. -

Kolem r. 62 Marek byl pomocnkemapotola Pavla v m. Nebo Pavel peke Koloss 4, 10: Pozdravuje vs Marek,pbuzn Barnabv. - Marek pilnulnejvce k Petrovi a naslouchal kznmjeho. Na dost kesan mskch Marek napsal evangelium, ve kterm vrn

vylil vecko, co od Petra byl uslyelv kzn a v dvrnm hovoru. Tak o tomsvd svat Jeronym na zklad spissv. Papie, Irenea, Klementa Alexandrijskho a Eusebia, a dokld, e Petrevangelium Markovo schvlil, potvrdila veejn v crkvi pedtati dal. Podle

nkterch zprv vak Marek napsal evangelium a po r. 67, kdy prve u evangelium Matouovo v jazyku syrochaldej-skm sepsno bylo. Marek opomj vesvm evangeliu vecko, co slou Petrovike cti a chvle, na p. oddanost Petrovuke Kristu, slova Kristova: TyjsiPetr..

nebo pokorn Petr mlel o tchto udlostech ; avak zapen Petrovo Marek lpodrobn (14, 66).

Podle crkevnho podn Marek byl

v egyptskm hlavnm mst, kam sekolem r. 67 vrtil, pronsledovn od id, kte s nenvist pozorovali rozkvtkesansk obce v Alexandrii. Marek uelklad jejich na venkov a pichzel jen

asem a jen potaj do Alexandrie dit

crkev. Kdysi vak id jej pepadli, auvzave mu provaz na hrdlo, smkali

jm po ulicch, a ducha vypustil. Roksmrti jeho je 68. Svtek svatho Marka,evangelisty, 25. dubna, svtek sv. Marie,prvokesanky a matky Jana, pjmmMarka, 29. ervna.

Sv. LUK pochzel ze syrsk Antiochie a byl synem rodi pohanskch.Nabyl vdeckho vzdln a vnoval sepovoln lkaskmu. Vru Kristovu poznal ve svm roditi, v Antiochii, apoktnbyl apotolem Pavlem, proe Jeronymnazv Luke synem Pavlovm. Lu

k stal se dvrnm spolenkem apotola Pavla. Zd se, e astj churavnPavlovo zavdalo pinu, e Luk zstalvrnm prvodcem jeho a e stal se astnkem vech nmah a nebezpe tohotoapotola. Pavel nazv Luke svm pomocnkem, lkaem svm nejmilejm.

Luk zstal pi Pavlovi i ve vzen, jakv Caesarei, tak i v m. Pavel stsk si(ITim 4, II): Luk jedin je semnou.

Luk napsal v letech 67-70 dva spisyvelmi dleit: Evangelium a Skutkyapotolsk. Byl k tomu nad jin povoln

vym svm vzdlnm. V evangeliu dal

obrnou a vrnou zprvu o ivot Kristov a o zatcch Crkve. Co napsal v evangeliu, znal z vypravovn svdk, kteKrista vidli a slyeli. Zaznamenal mno

34


39/394

hvci, kter v ostatnch evangelich ne-j sou obsaeny, na p. o Marii Pann, o mld Jeov. Tak napsal vce dojemnchpklad o kajcnosti; na p. o marnotratnm synu, o kajcn en. V jeho spisech zti lze znalost vc a obyej vchodnch. Sloh jeho je umlej a jasnj,mluva pesnj, ne u ostatnch apotola evangelist.

Napsav tyto listy, Luk miz z djepisu. Podle nkterch zprv Luk kzalv Italii, v Macedonii a v ecku. IsidorSevillsk tvrd, e Luk zemel v Achaji

jako muednk doshnuv vysokho vku.Byl poven na strom olivovm. Svteksv. Luke evangelisty 18. jna.

Sv. BARSABAS, uednk Pn, je tent jako Josef Justus. Ml tedy ti jmna:Josef - Barsabas (t. j. syn Sbv), - a Justus (t. j. Spravedliv). O jeho slovutno-

sti svd udlost, e obec kesansk v Jerusalem jej aMatje navrhlapro uprzdnn msto apotolsk (Skutky 1,23). Svtek sv. Barsaby ili Josefa Justa uednkaPn 20. ervence.

Sv. JASON (po esku Bore) ili Mna-son z Cypru, uednk Pn, o nm je

e ve Skut. ap. 21, 16 : vedli ns v Je-rusalm k jakmusi Mnasonovi z Cypru,abychom se u nho uhostili. Jason mldm v Jerusalm, vnm pohostil Pavla.Svtek jeho 12. ervence.

Od Jasona slu rozliovati:Sv. JASON a sv. SOPATEB, kov

sv. Pavla. Ve Skut. ap. 17, 5 se prav, eJason ml dm v Thessalonice (v Soluni,pi zliv Thermaiskm), a e asi hostilapotola Pavla. A v listu k m. 16, 21

pe Pavel: Pozdravujevsmj spolupracovnk Timotheus a moji pbuzn Lu-cius, Jason a Sosipater. - Jason byl pakbiskupem v Tarsu, Sopater biskupem v I-knii Achajsk. Oba usmrceni byli naostrov Korcye a s nimi i Cercyra,dceraknete tohoto ostrova, kter pij ala kest.T prohlsila otci svmu, e je kesankou. Otec odevzdal ji mouennovi, abyj uinil nsil. zenm Bom pibhlamedvdice; tak se stalo, e Cercyra zstala neporuena. Cercyra byla po mnohch mukch ukamenovna. Svtek sv.

Jasona a Sopatra, uednk apotol. 25.ervna; svtek sv. Cercyry panny a muednice 29. dubna (nebo 25. ervna).

Sv. JOANNA nebo Johanna, uednicePn. Evangel. sv. Luke 8, 1-3 prav:(P. Je) chodil (a kzal) a dvanct (apotol) s nm, t nkter eny... Maria

zvan Magdalena . . . Johanna, manelkaChuzy, sprvce Herodova, a Susanna, amnoho jinch, kter mu pisluhovaly zesvch statkv. Chusa pr je onen krlovsk ednk, jemu Kristus uzdravilsyna (Jan 44, 6). T Joanna byla u hrobu Krista Pna, kdy byl z mrtvch vstal.

Svtek sv. Johanny, uednice Pn, 24.kvtna.

Sv. JUDA BARSABAS, uednk Pn,byl podle Skut. 15, 22 posln s Pavlem aBarnabem po snm apotolskm z Jerusalma do Antiochie. Svtek sv. JudyBarsabe, uednka Pn, 10. dubna.

Sv. KLEOF byl jednm ze 72 uednk Pn, a jest o nm e u sv. Luke24, 13-35, kde se l, jak dva z uednkv Pn li do Emaus a jak Kristus el

55


40/394

s nimi a pokrav nedvru jejich, pouila povzbudil je. Podle sv. Jeronyma Kleof ml v Emausch dm a podle podnKleof byl v tm dom, kde stolovals Kristem,odid pro vru zavradn.Podle

nkterch zprv jest tento Kleof toton s Kleofem i Alfeem, manelem Marie Kleofovy a otcem apotol Jakubaa Judy Tadee. Svtek sv. Kleofe, uednka Pn 25. z.

Sv. KLEOF, prvokesan, byl manelem Marie Kleofovy, sestenice (con-sobrina) Panny Marie a otcem ty syna dcerySalome. Synov jejich jsou: JakubMen, apotol a biskup jerusalmsk,Juda Tade, apotol, Simeon (i imon),kter po Jakubu Menm byl biskupemjerusalmskm, a Josef, o nm se nevnic bliho. Snad je to Josef Justus s pjmm Barsabas. Dcera Salome se provdalaza Zebedea a byla matkou apotol Jakuba Vtho a Jana. Kleof (hebrejskyKolfaj) nazv se tak Alfeus; avak tentoAlfeus je rozdln od Alfea, otce Matoueapotola. -

Manelka Kleofova je nazvna Ma-ria Kleofova,toti manelka Kleof

ova (Jan 19, 25), anebo matka Jakubovaa Josefova (Mat. 27, 56) anebo krateji:Matka Jakubova (Mark. 16, 1). Podle

Jana 19, 25 Maria je sestrou i pbuznou, sestenic (consobrina) blah. PannyMarie. Tato Marie Kleofova provzelaKrista cestou kovou na horu Kalvrii

(Mar. 15, 40) a byla s onmi enami, jimandl se zjevil po zmrtvchvstn Pn,

Salome,manelka Zebedeova, je mat:kou apotola Jakuba Vtho a Jana. Jak

vypravuj e Mat. 2 o, 2 o, Salome pistoupilake Kristu, dajc o nejvy dstojenstvpro syny sv v krlovstv Kristov. Salomekrela za kem Kristovm (Mar. 15,40), byla se enami, kter ly pomazat

mrtv tlo Pn (Mar. 16, 1). Podle Luk.24 byla t svdkyn zmrtvchvstn Jeova. Vc se o n nev. Snad zemela

v Jerusalm. V m. Martyrologiu je u-vedena pode jmnem Maria Salome. -T,ebedeus,otec apotol Jakuba a Jana,uvd se pouze v nkterch Martyrologich jako svat; svtek jeho je 15. bezna. - Svtek sv. Kleofe (Alfea), prvo-kesana, 26. kvtna. - Svtek sv. MarieKleofovy, uednice Pn, 9. dubna. -Svtek sv. (Marie) Salome, 22. jna (neboi 30. ervna). - Svtek sv. Zebedea, 15.bezna.

Sv. PRISKUS, uednk Pn, byl podlepovsti majitelem onoho domu, kde Kristus Pn slavil posledn veei. Priskus provzel pr Petra do ma a byl od nhosvcen na biskupstv pro msto Kapuu.Priskus hlsal tam slovo Bo horliv abyl za csae Nerona lidem pohanskmzabit. Je tak v m. Martyrologiu. Svtek

sv. Priska, uednka Pn, 1. z.Sv. SOSTHENES. Nev se, byl-li dve

uednkem Pn, i byl-li pedstavenmsynagogy korinthsk (Skutky 18,17); pozdji byl. kem apotola Pavla (I.Kor. 1,1).Svtek jeho 28. listopadu.

Sv. ZACHEUS, vrchn nad celnmi

v Jerichu, o nm je e u Luk. 19. Pozdji byl uednkem Pn. Podle nezaruench zprv Zacheus pidrel se sv. Petraa byl od nho ustanoven biskupem v Cae-

56


41/394

sareji Palestinsk (Constit. apost. VII.,46). Svtek sv. Zachea, uednka Pn,23. srpna.

Sv. MANAHEN snad byl't jeden ze72 uednk Pn. Jeho jmno je tak

v m. Martyrologiu. Svtek 24. kvtna.Sv. JUNIAS, jeden ze 72 uednkPn. Apotol Pavel in o nm zmnku

v list k m. 16, 7, kde d: PozdravteAndronika a Junia, m to pbuzn aspoluvzn, kte jsou znamenit u apotol, kte t pede mnou byli v Kristu. Svtek sv. Junia, uednka Pn,17. kvtna. Andronik ml pr sdlo veSrmu; nebo Kocel prose, aby sv. Metodj se stal biskupem srmskm, dodal:in sedem Andronici apostoli,qui ex Sep-tuaginta fuit. Svtek jeho 17. kvtna.

Sv. APELLES a sv. LUCIUS byli snadz potu 72 uednk Pn. Je-li Apellestoton s Apellem, o nm apotol Pavelin zmnku v list k m. 16, 10 Pozdravte Apella, osvdenho v Kristu,nen znmo. Podle m. Martyrol. Apelles byl biskupem ve Smyrn, Lucius pakbiskupem v Laodiceji. Svtek sv. Apellaa Lucia 22. dubna.

Sv. TERTIUS snad byl t jeden ze 72uednk Pn. Svtek sv. Tertia, uednka Pn, 1o. listopadu. Ostatn rozliujTertia, ka apotolskho, jeho svtek

je 21. ervna.Sv. EVODIUS pr byl z potu 72 ued

nk Pn; sv. Pavel jej ustanovil n

stupcem sv. Petra na stolci biskupskmv Antiochii; to je historicky zajitno.Vce zprv o nm nen. Zemel pr po roku-67 smrt muednickou. Svtek sv. Evo-

dia, uednka Pn, biskupa, 6. kvtna.Sv. THADDAEUS, jeden ze 72 ued

nk Pn, rodem Zid z Edessy; vrtivse do rodit svho, obrtil pr 11a vruvvodu Abgara.

Eusebius I, 13 vypravuje, e pr Ab-gar v mesopotmskm mst Edesse poslal list Jei Kristu a e jej zval k sobprose, aby ho uzdravil. Kristus pr odepsal, e pole jednoho ze svch uedn-kv.Thaddaeus, uednk Pn, odebral sedo Edessy a uzdravil vvodu toho. Abgarse dal poktti. O jeho dalch osudechnen nic znmo. Thaddaeus byl pr prvnm biskupem edesskm. - Svtek sv.Thaddaea, uednka Pn, 21. srpna.

Sv. ARTEMA.S byl pr t lenemsboru uednk Pn. Apotol Pavel inv list k Titovi 3, 12 zmnku: A poluktob Artema nebo Tychika .. . Svteksv. Artemy, uednka Pn, 30. jna.

Sv. ARTEMON, biskup v Seleucii,ustanoven od sv. Pavla, svtil zbonosta ctnostmi, byl tlesnm i duchovnmlkaem kadmu. Doil se dlouhho vku. Slav se 24. bezna. Jsou-li oba totoni, nen znmo. - Krom toho srovnej

Tertius a Artemas, 21. ervna.Sv. ANANI byl snad jeden ze 72

uednk Pn; v Damaku uzdravil avla a poktil ho (Skut. ap. g, 17). Ananibyl r. 40 bkovci rozlehn a pak ukamenovn. Svtek 25. ledna.

Sv. ARISTON je ze sboru 72 uednk

Pn, jak to dosvduje Papias; Aristonhlsal vru na ostrov Cypru; byl-li tambiskupem, nen znmo. Zemel kolemroku 70. Svtek jeho 22. nora.

57


42/394

Sv. ARISTOBUL, jeden ze 72 uednk Pn, jmenovn je v list k manm, 16, 11. Podle nkterch zprv bylpr bratrem Barnabe, apotola. Byl-liAristobul skuten vysln do Britannie

hlsat evangelium, nen znmo. Ct. sejako apotol Britannie. Zemel kolemroku 70. Svtek jeho 15. bezna.

Sv. TPN, jhen, vynikal mezi vemi ostatnmi jhny nadnm enickm,ale tak dary nadpirozenmi. Ye svchkznch hlsal, e Kristus Pn je Mesi,

proroky pedpovdn, a e pedpisy Starho Zkona nemaj vce platnosti. Protinmu povstali pedstaven kol, kter idmezi pohany rozptlen sob zdili v Je-rusalm. Avak vem cizokrajnm idmodolal tpn, kter vyuen byl ve vdcheckch a byl mu pln vry a DuchaSvatho. Proto horlivci idovt usilovalizabiti tpna. Vhodn pleitost se jimnaskytla, kdy dola zprva, e mskcsa Tiberius zemel. id mohli, jetoprozatm nikdo jim nebrnil, odviti seehokoliv. I prohlsili tpna rouhaema vlekli ho ped veleradu idovskou. tpn zaal obranu svou poukznm, kte

rak Abraham byl vyvolen Hospodinem;chtl naznaiti, e Abraham byl vyvolen dv ne bylo dno ustanoven o obzce; dle mluvil o Josefu egyptskm,chtje naznaiti, e Josef, od svch vlastnch brat zavren, byl pedobrazemSpasitelovm. Nakonec tpn vytkl i

dm (Skutky 7, 51): Vy se vdycky Duchu Svatmu protivte, jak otcov vai,t#k i vy. Kterho z prorok nepronsledovali otcov vai? Ano i usmrtili ty,

kte pedpovdali pt toho Spravedlivho, jeho zrdci a vrahy jste se vy nynstali. I oboili se id na tpna, vyvedli ho z msta a ukamenovali j ej. Vrchn roucha sv odloili knohm mldence,

kter slul avel. tpn pak modle seza katany sv, zesnul v Pnu. Rok jehosmrti uvd se 37. Bohabojn mui pochovali tpna a zbudili velik pl nadnm. R. 415 bylo tlo jeho nalezeno apeneseno na horu Sion. Svtek sv. tpna, jhna a prvomuednka, 26. pro

since; pamtka nalezen ostatk jeho 3.srpna.Sv. FILIP, prvojhen, pochzel z Cae-

sarey Palestinsk. Byl enat a ml tyrydcery, obdaen duchem prorockm. Sv.Pavel pied do Caesarey, zstal po nkolik dn v jeho dom. (Skutky ap. 21,8-10). Kdy id byli ukamenovali tpna, Filip odeel do msta Sama, kzaluen Kristovo a uzdravil mnoho nemocnch. Obyvatel uvili v Krista a dalise poktti. OdtamtudFilip se odebral, poslechnuv vnuknut Boho, na silnici doGazy vedouc. Tam pouiv dvoennakrlovny ethiopsk Kandke o ve Kris

tov poktil ho (Skutky, 8). Pak odeelz Caesareje. O dalch jeho osudech nennic znmo. Prav se, e zemel smrtklidnou. Filip jhen je rozdln od Filipa, apotola; Filip jhen nazv setak evangelista, ne e by byl evangelium napsal, nbr e evangelium hlsal,

a to horliv; ba i apotolem se nkdynazv. Svtek sv. Filipa, prvojhna, 6.ervna. Z jeho dcer jedna jmenovala seHermiona (Hermna);zemela jako mu

38


43/394

ednice za csae Trajana (kolem r. 117).Svtek sv. Hermiony, panny a muednice, 4. z.

Sv. PROCHOR, prvojhen, byl pr odsv. Petra svcen na biskupstv se sdlemv Nikomedii. Pozdji byl pr umuen.Svtek sv. Prochora, prvojhna, 9. dubna.

Sv. NIKANOR byl podle latinskchi eckch zprv prvojhnem; kzal naostrov Cypru abyl umuen r. 78. Svteksv. Nikanora, prvojhna, 10. ledna.

Sv. TIMON, jhen apotolsk, byl pozdji v Berei (nyn Aleppo v Syrii); podle

legendy byl od id a pohan v eckmmst Korinthu ukiovn. Svtek sv. Ti-mona, prvojhna, 19. dubna.

Sv. PARMENAS, prvojhen, byl podleUsuarda umuen za csaeTrajana; podlejinch zprv za Vespasina kolem r. 77.Svtek sv. Parmny 23. ledna.

5. KOV APO T O L T ;

VRSTE VNCI SVATCH APO

TOL

Sv. KORNELIUS byl setnkem plukuitalskho, v Caesareji Palestinsk za csaeTiberia. Kornelius, pohan, ve idovsknaklonn, byl mu bohabojn a dobroinn; poslal ti mue do msta Joppek Petrovi, aby piel a nauil ho, co m initi. Petr vidnm povzbuzen byv, aby pi

jmal i pohany do Crkve Kristovy, vydalse na cestu do Caesarey. Kornelius z ctypadl k nohm Petrovm a poklonil sejemu. Ale Petr pozdvihl ho ka: Vsta,

i j tak jsem lovk. Petr pouiv Kornelia ve ve Kristov, poktil jej i vecky,kte seu nho seli (Skutky ap. 10,1-48).Pozdji Kornelius byl snad biskupemv Caesareji Palestinsk, a podle nkterchzprv stal se tam muednkem pro vruKristovu. Svtek sv. Kornelia, 2. nora.

Sv. GAMALIEL, vnuk Hillelv, byllenem vysok rady idovsk v Jerusalm. Byl fariseem a vzcnm zkonauitelem. Skutky apotolsk (5, 35) zaznamenvaj slova, kter vykl v idovskrad, kdy apotolov byli postaveni ped

soud: Mui israelt... upuste od tchtolid a nechte jich; nebo je-li z lid ten zmr nebo to dlo, rozpadne se; je-li vakz Boha, nebudete moci ho zruiti. Ga-maliel se obrtil na vru kesanskou, ato podle svdectv sv. Jana Chrysostomajet ped obrcenm avlovm. Gama-

liel zemel s Nikodemem smrt blaenou.Svtek sv. Gamaliele 19. prosince.

Sv. SILAS (nebo Sil van) byl snad zesboru 7a uednk Pn; byl soudruhemsv. Pavla a venm lenem kesanskobce v Jerusalm (Sk. 15, 32-40); dvse mu jmno prorok, protoe naden

kzal. Silas byl s Pavlem v macedonskmmst Filippi zmrskn. O jeho dalchosudech nemme zprv. Svtek sv. Sily,druha sv. Pavla, 13. ervence.

Sv. KARPUS byl snad ze sboru 72uednk Pn; pak byl kem sv. Pavlaa biskupem v Beroei (podle Kv Perga

mu). Zemel kolem roku 80. Svtek sv.Karpa, ka sv. Pavla a biskupa, 13. jna.Sv. QUARTU, k apotolsk, o nm

sv. Pavel in zmnku k m. 16, 23:

59


44/394

Pozdravuje vs... bratr Kvartus. Pozdji byl pr biskupem v Berythu (podleRv Caesareji Kappadock). Je t v m.Martyrologiu. Svtek sv. Quarta, kaapotolskho, 5. listopadu.

Sv. TERTIUS, JESUS, JUSTUS a AR-TEMAS jsou ci sv. Pavla.Vlistkm.16, 22: Pozdravuji vs v Pnu j, Tertius, kter jsem napsal (tento) list. Jesusbyl pr prvnm biskupem v Eleutliero-poli, Justus pak vLyste. O Artemovi vizmezi uednky Pn. Svtek tchto k

apotolskch, 21. ervna.Sv.TYCHIKUS, uednk apotola Pavla(Skutky 20,4), nazvanod sv. Pavla milovanm bratrem a vrnm sluebnkemv Pnu , cestoval s Pavlem do Jerusalma;tak donesl listy jehoKolosenskm aEfez-skm a byl s Pavlem i pi jeho uvznn.Snad byl pozdji biskupem v Baff, t. j.ve starm Paphos, snad v Kolofonu nadekou Halesem; snad zemel na ostrovCypru. Svtek 29. dubna.

Sv. LUCIUS Cyrean, hlsal slovo Bov Antiochii (Skut. 13,1); svtek 6. kvtna.

Sv. ZENAIDA a sv. FILONILLA, dvidovsk sestry, pbuzn a uednice sv.

apotola Pavla v Tarsu v Kilikii. Pavelje obrtil na vru kesanskou a poktilje Zenaida (i Zenai-s)pr kdysi hledalaliv byliny v lese a poranila se trnemdo nohy. Porann j pivodilo smrt. Fi-lonilla po ivot bohabojnm zemelasmrt klidnou. Svtek sv. Zenaidy a Fi-

lonilly, ky apotola Pavla, 11. jna.Sv. EPAFRAS, k sv. apotola Pavla,

vyuil Kolossensk ve ve Kristov (Kolos. 1, 7). Proto tak nazvn byl od sv.

Pavla sluebnkem Krista Jee, povdystarostlivm (o Kolossk) na modlitbch(Kol. 4, 12). Byl pr i biskupem kolos-skm. Pozdji sdlel vzen se sv. Pavlem

v m (Filem. 1, 23). Zpisy vak do

svduj, e Epafras usmrcen byl nikolivv m, nbr v Kolossch. Svtek sv.Epafra, ka apotola Pavla, 19. ervence.

Sv. FILOLOG a sv. PATROBUS (iPatrobius), kov sv. Pavla, o nich jezmnka v list k m. 16. Filolog bylpozdji snad biskupem v Sinope. Svtekjejich 4. listopadu.

Sv. NYMFOS a sv. EUBUL, prvokes-an. O Nymfovi v Laodiceji je e v listke Kolos. 4, 15. Eubulus (zma?) je kapotola Pavla, a je o nm e II. Tim.4, 21. Vc o nich nevme. Svtek jejichje 28. nora.

Sv. ZENAS, pomocnk apotola Pavla,tak se pot do sboru 72 uednk Pn.Byl uen v Zkon, jak o nm pravPavel k Tit. 3, 13: Zkonka Zenu aApolla opat peliv (na cestu; toti doNikopole), aby v niem nemli nedostatku. Svtek sv. Zeny 27. z.

Sv. STACHIS, ksv. Pavla, jemu mil

(k m. 16, 9) byl pr dve uednkemPn. Pozdji byl biskupem vKonstanti-nopoli. Svtek jeho 31. jna.

Sv.FILEMONbylbohatman v Kolossch ve Frygii.Appiabyla podle svdectv sv. JanaChrysostoma jeho manelkou.Archippusjejich synem. Filemonbyl

poktn buodsv. Pavlaneb odsv. Epafra,ka Pavlova. Filemon byl horliv kesan, a v jeho dom shromaovali se kesan ke slubm Bom. Filemon ml

40


45/394

tak otroky ve svm dom. Jeden z nichslul Onesimus.Ten se zpronevil pnusvmu, snad jej i okradl a uprchl. Piel


46/394

ze idovstva, uznal zapinou snadnj hopstupu k idokesanm za vhodno, abyTimothej byl obezn. Stalo se tak a Pavelposvtil Timothea na knstv za vzkldn rukou starinstva (I Tim, 4, 14). Od

t doby Timotej byl Pavlovi milm synem, pomocnkem a prvodcem. Timotej konal tak poselstv Pavlovo v crkevnch zleitostech, na p. Thessalonickm(I Thess. 3, 1), ke Korintskm (Sk. 19,22 a I. Kor. 4, 17). Pavel doporuuje Timothea Korintskm ka: Pijde-li Ti-

motheus, hlete, aby byl u vs beze strachu, nebo kon dlo Pn, jako j. Nikdotedy jm nepohrdej, nbr doprovote hov pokoji, aby piel ke mn, nebo hooekvm (I Kor. 16, 10).

Timotheus byl tak v m v dobprvnho vznn Pavlova, nebo Pavelse o nm zmiuje v listech ke Koloskm,k Filippenskm a k Filemonovi; ba Timotheus sm byl vznn, ale byl z vazbyproputn (k id. 13, 23). Kdy pak Pavel navrtiv se z cesty na zpad konan,odebral se do Mal Asie, zanechal Timothea v mst Efesu, posvtiv jej k -adu biskupskmu, aby dil crkev efez-

skou. Pavel poslal Timotheovi dva listy;v prvnm list, odeslanm z M acedonie, dalmu moudr nauen a nazen k vedenpastskho adu. Pozdji Timotheus pistlch tocch bludaskch uitel a pi

vazb Pavlov ponkud zmalomyslnla ve sv horlivosti ochabl. Proto Pavel,

kdy byl ve vzen v m po druh, seznav, e smrt se mu bl, poslal Timotheovi druh list,pln otcovsk lsky. Pe:Toum tebe uzti, pamtliv jsa tvch

slz, abych byl naplnn radost, nebo jsemse rozpomenul na nelenou'vru (kter

je) v tob (II Tim, 1, 4).Timotheus byl nenavnm iitelem

pravdy Kristovy. A namhavmi cestami

si poruil zdrav, pece etil psn postua dobrovoln se zdroval vna, tak e sv.Pavel poslze sm ho napomenu], aby semrnil v askes ka: Nepij ji (jen) vody,nbr povej skrovn vna pro svj aludek a ast choroby sv.

Dal osudy Timotheovy znme jen

z stnho podn. Kdysi konala se v Efezuhlun slavnost pohansk a tu sv. biskup Timotej vytkal pohanm poetilostmodlosluebnosti jejich. Za to byl ukamenovn (E), nebo podle jinch zprvsochory utluen, bu za Nervy (r. 97)nebo ji za Domicina. Svtek sv. Timothea, 24. ledna.

Sv. ONESIFOR, k sv. Pavla apotola, pochzel snad z Efesu. Pavel o nm.pe II. Tim. 1: Dej Pn milosrdenstvdomu Onesiforovu, nebo on m astO'oberstvil a nestydl se za m okovy,nbr pied do ma, piln m hledal analezl... a j ak velk sluby konal v Efesu,

ty v lpe. Sluha Onesiforv jmenoval sesv. PORFYR; podle m. Martyrol.

byli oba v Parium (v in Dardanellsk)polapeni, pro vru mueni, k divokmkom pivzni a do smrti usmkni.Svtek sv. Onesifora 6. z; svtek sv.Porfyra 6. z.

Sv. LYDIA, prodavaka arlatu, obchodnice purpurem a nachem v Thya-tie (v Lydii, Mal Asie, nyn na onommst stoj msto Akhisar), nazv se ve

42


47/394

Skut. 16, 14 ctitelkyn Bo, proselytkoua Bh otevel srdce jej, aby byla pozorn na to, co Pavel mluvil. I byla pakhostitelkou apotola Pavla a spolenka

jeho. Svtek sv. Lydie, prvokesanky,

3. srpna (i dle nkterch seznam 27.bezna).Sv. EPAFRODIT, pomocnk sv. Pavla,

o nm je zmnka k Filip. 4, 18 a 2, 25,byl pozdji biskupem ve Filippech (v Macedonii nebo v Terracin v Italii). (D.)

Vc se o nm nev. Slav se 22. bezna.Sv. SYNTYCHE a sv. EVODIA byly

kyn apotola Pavla a jhenky v macedonskm mst Filippech (blzko ekyStrymonu); Pavel jich napomn (Filip.4, 2), aby jednotn smlely v Pnu.Nebo jejich nzory ve vci chudinstvse rozchzely. Pamtka jejich je 22. ervence.

Sv. ARISTARCH, uednk apotolsk,pochzel z Thessaloniky (Sk. 27, 2), bylspoluvznm Pavlovm (Koloss. 4, 10).Snad byl pozdji biskupem soluskm.Nev se, zdali zemel smrt klidnou, iumuen byl za csae Nerona. Svtek sv.Aristarcha 4. srpna.

Sv. DIONYSIUS (esky Divi)Areopagita,narozen v Athnch, avyuen byvvdm v Heliopoli, mst egyptskm, bylpedsedou areopagu ili soudnho sboruv Athnch. Dionysius pr zvolal, vidazjevy podivn na prod v hodinu ukiovn Kristova: Bu trp Bh veho

mra, anebo rozpadv se stroj svta.Kdy apotol Pavel piel do Athn, Dionysius uvil v Krista. Skutky ap. 17, 34prav prost: Nkte mui pidreve

se Pavla, uvili; mezi nimi t Dionysius Areopagita a ena, jmnem Damaris.a jin s nimi. - Vc zprv o Dionysiovinen. Snad byl uplen za Domicina. Podle Martyrologia m. Dionysius se ode

bral pes m do Gallie; v Pai pak prbyl sat kolem roku 96. (Proto se DiviAr. asto zamuje s Diviem, biskupema muednkem paskm, kter zemelr. 300.) - Damaranebo Damaris, uednice sv. Pavla v Athnch, snad byla manelkou sv. Dionysia Areopagity. Svteksv. Dionysia Areopagity 4. prosince; svtek sv. Damary g. jna.

Sv. HIEROTHEUS byl pr uitelemDionysia Areopagity a kem apotolaPavla. Bollandist jej opomjej. Svtek4. jna.

Sv. QUADRAT, k apotolsk (podleEusebia), ustanoven bylbiskupem vAth-

nch a nstupcem sv. Publia. Kvadrt napsal a doruil csai Hadrianovi psemnouobranu vry kesansk. Tato obrana bylatoho druhu prvn a je skvlm pomnkem ryz vry a hlubok uenosti Kvadr-.to vy. Djepiscov chvl dlo toto velmi.O smrti Kvadrtov nevme nic. Zemel

r. 130 smrt klidnou. Svtek 26. kvtna.Sv. KRISPUS a sv. KAJUS, uednci

apotola Pavla v Korint (Skut. 18, 8);slovo Krispus zna tolik jako kudrnat. Svtek jejich 4. jna. (Krispus prbyl biskupem v Egin u Athn.)

Sv. ERAST, spolupracovnk sv. Pavla,

dchodn korintsk; je o nm e veSkut. ap. ig, 22 a k m. 16, 23: Pozdravuje vs mstsk dchodn Erastus.Tak v II. Tim., 4, 20 je o nm zmnka.

45


48/394

Snad byl umuen v Korint; anebo zemel jsa biskupem filipskm. Svtek sv.Erasta 26. ervence.

Sv. FBA,uednice sv

Životopisy Svatých v pořadí dějin církevních – Část první

Documents

Transcript of Životopisy Svatých v pořadí dějin církevních – Část první