Život a smrť arcibiskupa Ngo-dinh-Thuca

7/22/2019 ivot a smr arcibiskupa Ngo-dinh-Thuca

1/15

Uka mi, Pane, sv

cestyivot a smrt arcibiskupa. Ngo-dinh-Thuca


2/15


3/15

3

K mrt J. E.Arcibiskupa

Ngo-dinh-Thuca.

Dne 13. 12. 1984 zemel, krtce ped dosaenm 87.let svho vku, msgr. Pierre Martin Ngo-dinh-Thuc, a tov nemocnici v Carthage/USA, kdy po svm odchoduz Rochesteru byl ubytovn nejdve v hotelu v New Yorku

(hotel Carter) a potom v semini vietnamskch emigrant,kde vldl pokonciln duch. Jeho tlesn schrnka bylauloena do hrobu dne 22. 12. 1984. Modernistick smutenobady se konaly pi tzv. nov mi, kter byla tenareformtorskm biskupem (pp. biskupem) zeSpringfieldu Missouri. Nete msgr. Thuca kterpicestovala z Australie, aby ho jet naposledy spatila,nebyla jm ji poznna.

Jak uvd souhlasn Deutsche Tagespost z 19. 12.1984 a Le Figaro z 18. 12. 1984 prosil pr msgr. Thucdopisem z 11. 7. 1984 Vatikn, o odputn jeho omyl,nae mu, Wojtyla pr prominul.

Podle Lake Shore Visitor/USA z 21. 12. 1984podalpr msgr. Thuc o rekonciliaci ji v noru 1984. V ervnu1984 pak byla zkoumna monost souhlasu.

Podle listu Figaro doporuil msgr. Thuc kandidtm,kter vysvtil, aby se rovnusmili s mem.

Tolik kaj dostupn zprvy o poslednch mscchivota a smrti arcibiskupa Ngo-dinh-Thuca, kter jsmemusili pevzt z tisku. Jin zdroje nm nebyly k disposici.I o zmizen z Rochestru v lednu 1984 jsme se dovdli jenoklikou.

Podle zprvy asopisu The Seraph ze z 1984


4/15

4

(vpekladu otitno v Einsicht XIV. Nr.5 v prosinci 1984)dolo k nosu za tchto okolnosti: Kdy msgr. Thuc dlel zasv nvtvy u frantikn v Rochestru, byl nkolikrt voln

telefonem Vietnamci, aby se zastnil setkn s bvalmileny vldy jeho bratra, se leny rodiny a dobrmi ptely.Msgr. tm nebyl nijak zneklidnn. Na pipomnku, ezdravotn stav arcibiskupa nen nijak zvl dobr, byl dnnvrh, e rodinn ptel Truong pijede do Rochestru. Tentopak pijel 19. 1. 1984 s limusinou, doprovzen ofrem,bezpenostnm pracovnkem jeho hotelu a svm synem.Arcibiskup souhlasil s nabdkou, strvit v New Yorkuslavnost vietnamskho novho roku (potno podle plkumsce). Kvli bezpenosti a pro osobnpotebu arcibiskupadoprovzel frantikn br. Francis Miller O.F.M.Po nkolikanvtvch se vak nevrtili, jak bylo dojednno. Na nosuse podlelo mnoho crkevnch hodnost, mezi nimii apotolsk delegt msgr. Laghi, jako i nelegitimnnstupce msgra. Thuca v jeho diecsi ve Vietnamu. O jeho

pobytu pak nebylo nic znmo, ani se nedalo legln cestounic zjistit.


5/15

5

Doce me, Domine, vias tuas.

Uka mi, Pane, sv cesty.

To bylo motto, kter dal msgr. Thuc sv krtkbiografii (ve francouztin.) Jehosmrt se kon ivot, kterzapoal s tak mnohmi osobnmi spchy a kter vystilkonen po katastrof jeho rodiny v roce 1963, po

odstrann z diecse Pavlem VI. v roce 1968 a po pduVietnamu v roce 1975 v pln ponen a oputnost. Tatocesta, je mu byla pedurena, je byla ji sama o sob dostihok, se mu stala pro povenost a aroganci modernist,ale stejnou mrou i konservativc, pravou mukou. Smjednou napsal: potom zaala m kov cesta.

Msgr. Thuc popsal svj ivot pesn (ve svautobiografii), byl vak dalek toho, aby si inil veliksk

pedstavy o svm osobnm osudu, i kdy jeho mld i munvk se daly vyjdit jednm slovem: spch, pro jehointelektuln schopnosti.

Jeliko jsme tenm dluni informace o jeho ivot,jak byly uvedeny v minulch tech letech v asopiseEinsicht, zmnme se o nich na tomto mst ve zkrcenmvtahu.

Narodil se 6. 10. 1897. Jeho rodie byli praktikujcmikatolky a stali se mu ivm pkladem vry. Jeho otec bylkdysi v mld v generlnm semini zahraninch misiv Malajsku, na ostrov Poulo-Pinang, vedenm Francouzi,kde byli seminarist z Japonska, ny, Siamu a Vietnamu.Mluvilo se zde pouze latinsky. Odtud se vraceli dom atehdy, kdy ukonili mal nebo velk semin. Knskkandidtpak byl na zkuebn dobu katechetou ve farnosti


6/15

6

nebo uitelem ve velkm nebo malm semini. Po zkuebndob byl teprve vysvcen. Jeho otec se zde nauil perfektnlatinsky a zkuebn dobu prodlval ve velkm semini

v Hue. Nebyl vak vysvcen, protoenebyl mezi tmi, kteruril biskup jako omezen poet. Jin dvod v tom nebyl.A tak zstal zde a do 30 let jako profesor filosofie, kdy muprozradil editel, e ek na knstv zbyten, bez viny.Doporuil mu, aby se vrtil k matce, kter potebuje jehopomoci ve st. Po nvratu mu mstn far sehnalzamstnn jako tlumonk u francouzskho nmonictva(z latiny do vietnamtiny). Zdokonalil se zrove vefrancouztin, kterou pak ovldal slovem i psmem, a oenilse. Otec ctil hlubokou vdnost vi semini v Hueaposlal tam sv dti za paterem ekonomem, s uritousumou penz na podporu vstupujcch seminarist. kvalasto: vdm semini za vechno, za vchovu, za ivotnpravidla, mj dluh nebude nikdy splacen.

Msgr. Thuc popisuje svj ivot takto: Vzhledem

knadn zaal jsem kolu v 6 letech u kolskch bratv Hue. Vyuovalo se francouzsky. editel i brati bylipevn svat vychovatel. Ve kole jsem byl vdy ve vemprvn, ve bylo pro mne velice snadn. Psemn prce jsemml hotovy v krtkm ase, v nkolika minutch jsem siosvojil uebnou ltku a zbytek asu jsem se nudil a tedyi zlobil, a tak jsem byl asto trestn: kleet ped latrnou.Tresty byly ve srovnn s dnenmi tvrd, avak byly inn.

Byl jsem uitelm vdn ji tehdy. Oteveli mi oi nadmm lnm charakterem, nebo jsem spolhal na to, e selehce vemu um. Jedinou nmitku bych ml, e nedovedlivyut mho volnho asu.

V 10 letech jsem byl pipraven ke sv. Pijmn.Brati ns pipravili dobe. Z katechismu, kter vykldali,jsme museli znt otzky i odpovdi. Tato metoda, jak se


7/15

7

dnes zd, na prvn pohled, vyla z mody, je vak uitenpro ivot. Pam je jako knihovna, v kter v ppadnutnosti lze najt odpovdajc dlo. O rok pozdji, v 11

letechjsem byl u sv. bimovn. Po pchodu do kaple jsemuvidl misione, jeho tv mi pipomnala Krista a prosiljsem otce, aby se ho zeptal, zda by nechtl bt mmkmotrem. Ptelsky svolil. Byl pak shodou okolnost mmprofesorem v semini a jemu vdm za sv povoln keknstv. Byl to knz andlsk prostoty a nevinnosti.Pozdjise pak stal pedstavenm cistecik v poho Phuc-Son.Nakonec zemel v lesch hlady a na nsledky trn neptel,kam byl vyhnn.

Jednoho dne mluvil mj otec s jednm misionemz Hue. ekl mu: Chtl bych ze svch poetnch dtobtovat Pnu toho, o kterm vm, e je nejlep,inteligentn a nadprmrn. Mus si nejdve zskatvysvden primaire francais, pak me bt posln domalho semine. Tento produchovnl knz vak

odpovdl: Ne, ne, to by mu vtisklo svtsk ideje. A mlv tom pravdu, nebo v t dob za vysvden primair bylomono zskat dobr msto u francouzsk sprvy a dobr plat.

Otec tedy zael za nam mstnm farem, pteremAllys v Phu-Cam. Kdo chtl u ns jt do semine, muselmt doporuen od knze, svho duchovnho otce. Sm jsemo posln knze nic nevdl. Otec mne tedy zavedlkmstnmu fari, abych mu pisluhoval pi mi, staral seojdlo, doprovzel ho k nemocnm, nebo mu byl jinaknpomocen pi udlovn jinch svtost. Otec sm mne uillatinu. Ve 12 letech jsem byl posln do malho seminev Anninh. Modlitbm rodi a jejich heroick lscekchudm vdm za svou vrnost mmu povoln. Nebyljsem to j, ale Je, kter mne vyvolil a povolal. Na mnbylo, abych se stal rybem lid a ne zrdcem, jako byl Jid.


8/15

8

V tomto semini jsem strvil 8 let, akoliv studie jsemskonil za 4 roky. Profesoi vili, e vymt m pynchovn, kdy se pizpsobm tempu, jak vldlo v tomto

dom. Mli jist pravdu, mysleli to dobe, ale nutili mne doneho, ani by mi dali radu, jak uiten strvit 4 rokyv nic nedln, co mi pipravilo mnoho trest, takechyblo jen mlo, abych byl vylouen.

Ve velkm semini v Hue jsem studoval tomistickoufilosofii pod vedenm p. Rouxe. Byl to dobr uitel, a promne byl prozetelnost poslanm duchovnm vdcem. Jehointeligence byla prmrn, ale byl velk v tom, e senenavn snail udlat ve jet lpe. Pochopil jsem, co odns Bh d: abychom se mu stali podobn. Zpov nenjen vyklopenm svch chyb, aby se nm absoluc ulehilo,avak hlednm lep cesty, jak se dostati bl Bohu,abychom odklidili pekky, kter zatarasuj cestu, a topodle temperamentu osobypcha, smyslnost, lenost, atd.,co me trvat cel ivot. Me bt tato strm cesta

doprovzena pdy, ale nesmme ztratit nadji ve vtzstv.Zde jsem se rozhodl, jt studovat do ma. Byla tovelk milost od Boha, ale velk ob pro mho otce.I v m, z lidskho hlediska, byly studie adou spch:zskal jsem vechny ceny doktort filosofie, teologiea kanonickho prva, se znmkou velmi dobe, nebodobe, a pak dovolen, uit na Sorbon.

V roce 1927 jsem se vrtil do Hue. Byl jsem

jmenovn profesorem u vietnamskch brat, kter zaloilmsgr. Allys, apotolsk vik, nbval far. Pozdji jsembyl profesorem ve velkm semini v Hue, pak studijnmeditelem Koleje bosk Prozetelnosti, odkud jsem bylodvoln Sv. Stolcem, abych se stal apotolskm vikem veVinh-Long. Byl jsem tetm Vietnamcem, kter se stalbiskupem.


9/15

9

Bylo to v roce 1938, kdy mi bylo 41 let. 8. 1. 1938jsem byl jmenovn titulrnm biskupem, 4. 5. 1938 jsem bylvysvcen. Mil Bh mi byl npomocen ve sprv diecse:

zzen semine a uskutenn sobstanosti far. Vzniklavzorov diecse. Dva biskupy, kter dala Crkvi naediecse Vinh-Long, a tetho, kter byl mm koadjutorem,jsem poslal na vy studie do ma. Pibyla mi pak dalprce: byl jsem poven Sv. Stolcem a episkoptemzaloenm a organisac university v Dalat. Mil Bhpomohl. Pomoc penz, vydlanch v potu tve tbou lesaasi 30 km od Saigonu, vystavt universitu, a to v americkmtempu. Nael jsem profesory, kte byli prv tak dotovnijako mn zastupujc rektoi. Poten kapitl byl asi2 miliony dolar. Tato universita platila za nejlep veVietnamu.

Konen 25. 11. 1960 jsem byl peloen do hlavnarcidiecese v Hue, kde jsem se kdysi narodil. Zde jsem byl

tak poven vysvtit 5 biskup.

Tento mj postup, v och svta tak skvl, byl vlpapee Pavla VI. zastaven, kdy v mch 73 letech mnesesadil, abych uvolnil msto msgr. Philippe Nguyen-Kom-Dienovi, kter se srovnv s vchodn politikou dnenhopapee.

Vrame se nyn jet k osudm jeho rodinnchpslunk. Veobecn lze ci, e katolick Vietnam dalCrkvi prv tolik muednk jako kesan za

pronsledovn ma. Mme vak jen mlo svatoeenchmuednk, nebo jsme chud a nememe nst nkladykanonisace,k msgr.Thuc. A pokrauje:

V m rodin zemeli vichni jako muednci.Komunist nachzeli dve pste a stravu u sedlk navesnici. Mj bratr, Ngo-dinh-Nhu, kter byl ve vld dalsedlkm zbran a tak zmnil vesnice v mal pevnstky.


10/15

10

Udrovali spojen s dnmi vojenskmi silami pro zavolnpomoci v ppad poteby. Ctili se nyn bezpeni a nemliped nepteli strach. Moji brati Nhu a presidentNgo-dinh-

Diem si tm zneptelil nejen komunisty, ale i Ameriany,nebo tmto nedali souhlas k trvalmu obsazen nejlepchstrategickch mst Vietnamu. To bylo dvodem rozhodnutpresidenta USA J. F. Kennedyho, tak zvanho katolka, abybyli odsouzeni k smrti. Americk jednotky obdrely rozkaz,vtrhly do palce, chrnnho jen nkolika vietnamskmivojky, avak bratm se podailo utci chodbou (tajnou) dovedlej tvrti do kostela, kde se vyzpovdali a li ke sv.pijmn pi mi svat. Pak Amerian nabdli vietnamskmgenerlm penze, aby se vzbouili proti presidentovi.Generlov poslali pro bratry obrnn vz, aby je dopravildo generlnho tbu k jednn. Pi tom je vak cestou vevoze vojci zavradili. Zrdn generlov vak odAmerian nedostali ani hal. Bh pomstil oba bratry,nebo ani ne za msc byli zasteleni americk president

Kennedy a jeho bratr.estm hochem v na rodin byl Can. Nemiloval

studie, pokroku a vdm se vysmval, na rozdl od ostatnch.Byl vak velice praktick. Rozuml si se sedlky a byl z nspak nejbohat. Nebyl tak zbon jako ostatn, zvlt Diem,mal svtec jako sv. Alois. Kdy byli brati zabiti, utekl doHue do kltera redemptorist. Amerian nevdli, kde jeukryt. Mli vak v Hue konsula, katolka, kter rozil

povst, e Amerian mu chtj dopomoci k odchodu zamnou do Italie. Can el tedy za konsulem, kter ho nechalpevst vojenskm letadlem do Saigonu, kde jej vakuvznili, postavili ped vojensk soud a nakonec odsoudili ktrestu smrti zastelenm. Bh to vak zadil tak, e za nmdo vzen piel knz a pipravil jej na smrt.

Mj nejstar bratr, Ngo-dinh-Khoi odmtl jako


11/15

11

katolk nabzenou spoluprci s komunisty. Tito ho odsoudilik pohben za iva v jm. Kdy to vidl jeho dospvajcsyn, skoil do jmy za nm, a oba pak byli zasteleni.

Nkolik jinch len rodiny, kdy otec byl jetsvoboden, zemelo uhoenm v kostele jejich farnosti spolui s farem, kdy se ped nepteli zachrnilo jen jedno maldve.

Jak pokraovaly udlosti po odstrann msgr. Thucaz funkce arcibiskupa v Hue? Zde zaala moje kov cestam mi mil Bh dal poznat obrat v mm ivot.Abychom ozejmili posledn lta jeho ivota, pipomenemesi alespo nkter udlosti. Pi odchodu z Hue ho jehobval sekret okradl. dajn stejn smlejc kardinlSiri ho poslal do hor pobl Janova jako kaplana, kde upadldo takov nouze, e mu sedlci museli nositi jdlo. Jehopokus o zzen pravovrnho knskho semine v Nizze,ztroskotal. Jeho snaha, pomoci upadajc Crkvi vysvcenm

biskup v Palmar de Troya, skonila skandlem. Za zmnkustoj, e do panlska ho pozvali dva kn z Econe.Clemente Dominguez ml stigma, byl zbon a drel sekatolick me. Msgr. Thuc vak byl oklamn, a musel paksnet opovren tch, kte vdy vemu lpe rozum. Jehovnj postaven bylo stle nuznj: ml v Tulon jedinoumstnost, kter mu slouila za noclehrnu i jako kaple.Peovala o nj pan N., pohanka vietnamsk nrodnosti.Api tom existuj slabomysln tradicionalist, kte mu jehobdu jet vytaj!

Zarejc jest ve zprvch, kter jsme citovali nazatku, sdlen, e pr arcibiskup Ngo-dinh-Thuc ve svmdopisu z 11. 7. 1984 lituje svch omyl a pros m zaodputn. Je-li tomu tak, dosud nemme dn dkaz


12/15

12

o tom, e se jedn opt jednou o falenou zprvu z Vatiknu(jako tomu bylo pi dajnm dopisu msgr. Thuca po debakluv Palmar na Pavla VI., co nebylo pravda) pak by to

znamenalo odvoln Prohlen a n crkevn boj by bylv uritm smru kompromitovn, alespo v tom, v em seoprme o prohlen z 25.2. 1982. Postieni by byli i jmvysvcen biskupov, a pmo i nepmo, a sice vzvou,aby se poddili mu. Jet ped rokem jim draznpipomnal, aby pokraovali v jeho dle, on sm uinil, cobylo v jeho silch. Avak co uinili biskupov a kn?Msto znovuvybudovn Crkve vznikly mezi nimi tenice,kter je pipravuj o zbytky dvry vcch. Bez sarkasmuopakovn vzvy, kterou jim adresoval msgr. Thucv dajnm dopisu, mus si biskupov nechat poloit otzku,co vlastn vtina z nich hledala na pd crkevnho bojeapro do nj vbec vstupovala.

Pesto vak e nejsou, jak ji eeno, vyvracejcdkazy o podvrhu, je cel ada poukaz a vah, kter

zpochybuj autenticitu vrok v dopise nebo alesposeslabuj jejich vznam pro n boj.

Nejdve musme ci, e se msgr. Thuc zatkemroku 1982 brnil vemi prostedky, aby nebyl odvleen doma, kdy zainteresovan p. Barbara vyzradil biskupsksvcen. Proto se schovval v Mnichov. S mema Wojtylou, jeho encykliku Laborem exercens oznail

jako komunistick manifest, nechtl mt nic spolenho.Vdl t, e Vatikn souhlasil (Pavel VI.) se zavradnmjeho brat. (Pavel VI. nenvidl rodinu Ngo, a neprojevilani soustrast arcibiskupu Thucovi na rozdl od bvalhovyslance USA, ve Vietnamu, kter byl protestant.)

Za druh, podle vyjden msgr. Vezelise, msgr. Thucpr v telefonickm rozhovoru po nosu prohlsil, e nebude


13/15

13

nic podepisovat. Nebyl by pece tak hloup, aby zniil celousvou prci.

Dle msto pobytu msgr. Thuca bylo sdleno

veejnosti a po vyhotoven uvedenho dopisu. Bylo topravdpodobn v novinch vietnamskch exulant a toproto, aby se odstranil dojem, e msgr. Thuc byl unesen.

Nesmme tak zapomnat, e reformn crkev mlazven zjem oprostit se od naen z heresea sedisvakance, kter proti nim msgr. Thuc vznesl. Toho byse nejrychleji a nejinnji doshlo odvolnm alobce.O tom svd i rozen zprvy o usmen s Vatiknemi v tch nejmench crkevnch novinch. Naproti tomu,kdy jsme po vyen exkomunikace v dubnu 1983 prosilitiskov sluby o zmnku o Prohlen z 25. 2. 1982,nebyla uvedena ani jednou ani v jedinch novinch!

Byl jsem pi vypracovn tto deklarace, a bylo vcerukopisnch nvrh. A msgr. Thuc nen muem, ktertakov dokument by odvolal, jeho vypracovn bylo

svdomit.Na druh stran vak pece byly znmky, e msgr.Thuc si pl opustit Rochester. Kadopdn je npadn, esi msgr. Vezelis nedal mnoho prce, aby se msgr. Thucvrtil do jeho semine. Kdy bylo v pli ervence 1984znmo msto pobytu v semini v Carthage, navrhla mu panN., e by ml bt pevezen opt do Toulon, co vak odmtl.

Zstv mnoho neobjasnnho. Ten, kter by ns

mohl skuten informovat, je mrtev. Msto jeho pobytuv Carthage nm bylo sdleno bvalm seminaristouz Rochestru teprve zatkem prosince 1984. Napsal jsemarcibiskupovi ihned dopis a tu jsem se dovdl o jehosmrti. M dky ho ji nezastihly.

S msgr. Thucem jsme navzali kontakt po seznmense s dokumentem o biskupskm svcen v Palmar: Crkev je


14/15

14

v padku, mstn ordini nepln sv povinnosti, zavldlatakov krajn nouze, e jsou oprvnna mimodn opaten.V mnoha bodech jsme smleli podobn. V lt roku 1978

jsme se zemelm Thdr. O. Katzerem navtvili Toulon.Poznali jsme v nm duchovn suvernnho prelta,neobvykle vzdlanho, kter svou dstojnost pevyovalbdu sv domcnosti a pro svj humor ji ani nevnmal. Byllakonick, dlouh teologizujc nebo pobonstksktlachn nesnel. Dovedl porouet, byl mimodn exaktna pesn za vech okolnost, kter usmroval. Byl tozbon mu, kter stavl na Bo spravedlnosti. Nenvist ipomsta mu byly ciz, a pi tom jak osud postihl jehorodinu! Bylo zavradno ji 8 Ngos! Z jeho osobnostivyzauje dstojnost, dobrota a respekt. Nepotebujeapologety, kte by ho oslavovali. Pi prvn nvtv bylohned hovoeno o monostech biskupskch svcen, podleokolnost by vysvtil dal knze.

Nepochopiteln je proto nenvist a arogance, jakou

byl pronsledovn, zvlt od konservativnho klruz Francie! Je pro mne jen jedno vysvtleni: bylo pro nnesnesiteln, e tento prelt z Vietnamu, pro n z kolonie , odkrval jim jejich vlastn ubohost. Pevyoval jevechny ve vech oblastech, a to nemohli tomutorkosnkovi odpustit. Kdy zatkem kvtna 1982 muselze zdravotnch dvod z Mnichova opt do jin Francie,prosili jsme jednoho knze, kterho vysvtil, aby se o nj

postaral avak marn!

Modleme se, aby Bh pijal svho sluebnka po ttonamhav ivotn cest do svho otcovskho domu! Toho,kter nevhal opustit ve svm st poklidn odpoinekv stran, na kter ml jist nrok, a zamnit jej za starostiboje za katolickou Crkev!


15/15

15

Podle Dr. E. Heller

v Einsicht XIV./6nor 1985

a jinch lnk v EinsichtXII./1, 2, 3, 5

XIII./1, 2

XIV./5

Život a smrť arcibiskupa Ngo-dinh-Thuca

Documents

Transcript of Život a smrť arcibiskupa Ngo-dinh-Thuca