Zdravá výživa a péče o pokožku v dětském věku
description
Transcript of Zdravá výživa a péče o pokožku v dětském věku
Zdravá výživa a péče Zdravá výživa a péče o pokožku v dětském věkuo pokožku v dětském věku
Dítě není malý dospělýDítě není malý dospělý Dětem nestačí pouze menší porce našeho
běžného pokrmu Specifické nároky dané růstem a vývojem
dětského organizmu Optimální příjem je individuální
V závislosti na věku, fázi růstu, zdravotním stavu, fyzické aktivitě
Ukazatelem správného vývoje a růstu jsou: Dobrý zdravotní stav dítěte Optimální hmotnost Psychická i fyzická kondice
Základní živinyZákladní živiny Energetická hodnota potravin
1 kJ = 4,1868 kcal Z bílkovin, sacharidů, tuků pro udržení tělesných funkcí (bazální
metabolizmus), fyzickou práci Energetickou hodnotu potravin snižuje množství
vody nebo vláknina
Pokud není příjem energie vyvážen výdejem,dochází ke zvyšování tělesné hmotnosti – nadvázea obezitě
Základní živinyZákladní živiny Biologická hodnota potravin
Určena kvalitou a využitelností živin (bílkoviny, sacharidy, tuky, vitaminy, minerální látky)
Vysoká biologická hodnota: plnohodnotné bílkoviny, hodně vitaminů, minerálních látek apod.
Nízká biologická hodnota: sladkosti, cukr, bílé pečivo
Lze snížit nesprávným skladováním, nevhodnou tepelnou úpravou
Lze zvýšit u masa, luštěnin a brambor správnou tepelnou úpravou
Základní živinyZákladní živiny Doporučený vzájemný poměr živin
Bílkoviny 15 %
Sacharidy 55 %
Tuky 30 %
BílkovinyBílkoviny
Základní stavební látka (tělesné tkáně, enzymy, nukleové kyseliny…)
1 g = 17 kJ (jako zdroj energie jsou využívány jen zřídka)
Složeny z aminokyselin 22 základních AK 10 esenciálních AK pro děti (8 pro dospělé)
BílkovinyBílkoviny
Plnohodnotná bílkovina obsahuje všechny esenciální AK ve
vhodném poměru Bílkovina masa, mléka, vajec a výrobků z
nich, sója (!obsahuje antinutriční látky)
BílkovinyBílkoviny
Neplnohodnotná bílkovina rostlinné bílkoviny (luštěniny, obiloviny,
brambory)
Pro správný růst a vývoj je třeba dodatmin. 40 % bílkovin z živočišných zdrojů.Optimální je 60 – 70 %.
SacharidySacharidy Nejrychleji využitelný zdroj energie 1 g = 17 kJ Složeny z různého počtu molekul
Monosacharidy (glukóza, fruktóza, galaktóza)
Disacharidy (sacharóza, maltóza, laktóza)
Oligosacharidy (např. oligofruktóza) Polysacharidy (škrob, vláknina)
SacharidySacharidy Vláknina: patří mezi polysacharidy
Hrubá (nerozpustná) vláknina Mechanicky čistí střeva Zlepšuje střevní peristaltiku
Jemná (rozpustná) vláknina Chemicky čistí střeva, tím posiluje imunitu Je živnou půdou pro bakterie žijící ve střevech
Doporučené denní množství vlákniny pro dospělé:25 – 30 g Doporučení denní příjem vlákniny pro děti:Věk + 5
SacharidySacharidy Glykemický index potravin (GI)
Schopnost sacharidové potraviny zvyšovat hladinu glukózy
Čím vyšší GI, tím rychleji se zvýší hladina glukózy
Pro jeho využití je větší množství inzulinu, který mimo jiné podporuje ukládání tuku v těle
Energie z potraviny s vyšším GI rychleji mizí a je třeba se dříve najíst
SacharidySacharidy Glykemický index (GI)
Vhodnější jsou potraviny s nižším GI Méně zvyšují hladinu glukózy Zasycení déle vydrží
Potraviny s vysokým GI Potraviny s nízkým GI
Pivo, cola Celozrnný chléb
Hranolky Přírodní ovocné šťávy
Cukr Slazený jogurt
* Jako referenční hodnota je brán GI glukózy (100)
Ovoce
Zelenina
TukyTuky
Udržení tělesné teploty těla, mechanická ochrana orgánů, tvorba hormonů, vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích
1 g = 36 – 38 kJ Složeny z glycerolu a mastných
kyselin
TukyTuky Nasycené mastné kyseliny
Nemají dvojnou vazbu v řetězci Převažují v živočišných tucích Zvyšují hladinu cholesterolu a tím riziko
KVO Mononenasycené mastné kyseliny
Mají jednu dvojnou vazbu Pozitivně ovlivňují hladinu cholesterolu
pokud jimi byly nahrazeny nasycené mastné kyseliny
TukyTuky Polynenasycené mastné kyseliny
Více násobných vazeb v řetězci Převažují v rostlinných tucích Snižují hladinu cholesterol, tvorbu krevních
sraženin Esenciální nenasycené mastné kyseliny
V rostlinných tucích a olejích, rybím tuku, ořeších Přispívají ke zdraví srdce a cév, snižují tvorbu
krevních sraženin, u dětí podporují růst a správný duševní vývoj
TukyTuky Transmastné kyseliny
Přirozeně v malém množství v mléce Pokud dojde k přepálení tuku při
kuchyňské úpravě Dříve vznikaly při ztužování rostlinných
olejů, tzv. hydrogenace
V současnosti již většina výrobců používá jinýzpůsob, tzv. interesterifikaci, při které ke vzniku transmastných kyselin nedochází
TukyTuky Cholesterol
Látka živočišného původu (v másle a sádle, tučném mase a masných výrobcích, mléce a mléčných výrobcích, ve vejcích a výrobcích z nich)
V těle tvoří např. součást buněčných membrán Nadměrná konzumace vede ke zvyšování
hladiny cholesterolu u dospělých Děti většinou vyšší příjem cholesterolu v těle
využijí
TukyTuky
Čím více nasycených MK, tím je tuk tužší (máslo, kakaové máslo)
Čím více nenasycených MK, tím je tuk tekutější (oleje, rybí tuk)
Doporučený poměr tuků:1/3 z živočišných zdrojů2/3 z rostlinných zdrojů
VitaminyVitaminy Pro naše tělo nezbytné – esenciální
látky Každý má zcela specifickou funkci U dětí plní stejné funkce jako u
dospělých, jejich nedostatek má však daleko citelnější důsledky Avitaminóza Hypovitaminóza Hypervitaminóza
VitaminyVitaminy Rozpustné v tucích (lipofilní)
Vitamin A: pro funkci retiny, epitelových buněk, syntézu endokrinních hormonů Avitaminóza: šeroslepost, porušení
celistvosti tkání, drsná pokožka, průjmy, zpomalený růst
Vitamin D: pro správné ukládání vápníku do kostí, udržování stálé hladiny vápníku v krvi, řídí svalové kontrakce a relaxace Avitaminóza: rachitis u dětí, u dospělých
osteomalácie, osteoporóza
VitaminyVitaminy
Rozpustné v tucích (lipofilní) Vitamin E: antioxidant, udržuje stabilitu
buněčných membrán Avitaminóza: zatím nebyla popsána
Vitamin K: ovlivňuje srážlivost krve Avitaminóza: zvýšená krvácivost
VitaminyVitaminy Rozpustné ve vodě (hydrofilní)
Vitamin C: antioxidant, tkáňové dýchání, oxidace cholesterolu, zvyšuje vstřebávání železa, podporuje tvorbu červených krvinek Avitaminóza: anémie, kurděje
Kyselina listová: podporuje tvorbu erytrocytů, metabolizmus bílkovin, obnova tkání Avitaminóza: defekty nervové trubice u plodu
při nedostatku v těhotenství, makrocytární anémie
VitaminyVitaminy Rozpustné ve vodě (hydrofilní)
Vitamin B1: metabolizmus bílkovin, tuků a sacharidů, odbourávání AK Avitaminóza: nemoc Beri-Beri
Vitamin B2: metabolizmus bílkovin, tuků a sacharidů Avitaminóza: zatím nepopsána
Vitamin B3: metabolizmus bílkovin, tuků a sacharidů, antidepresivní účinky Avitaminóza: pelagra, průjmy, demence
VitaminyVitaminy
Rozpustné ve vodě (hydrofilní) Vitamin B6: enzymová katalýza,
metabolizmus bílkovin, tuků a sacharidů Avitaminóza: Poruchy periferních nervů
Vitamin B12: růst a bujení buněk kostní tkáně, pro správnou funkci CNS Poškození nervové trubice, makrocytární
nebo perniciózní anémie
Minerální látkyMinerální látky Makroprvky: látky, které potřebujeme ve
větším množství (g, mg) Vápník: 90 % v kostech a zubech
Nedostatek: osteoporóza nebo osteomalacie v dospělosti, u dětí zhoršená mineralizace kostí a porucha růstu
Fosfor: ovlivňuje ukládání vápníku do kostí, je nutný správný poměr!! Nadbytek: odebírání vápníku z kostí!!
Draslík: správná funkce nervové soustavy, srdeční činnost, regulace krevního tlaku
Minerální látkyMinerální látky
Stopové prvky: potřebujeme jich sice nepatrné množství, jsou ale nezbytné Železo: součást hemoglobinu
a myoglobinu Nedostatek: aménie
Jód: nutný pro funkci štítné žlázy Nedostatek: pokud chybí ve stravě
těhotných a kojících, může dojít k nedostatečnému vývoji CNS dítěte
Další složky potravyDalší složky potravy Fytosteroly
Látky rostlinného původu, strukturou podobné cholesterolu
Ve střevech blokují vstřebávání cholesterolu a společně jsou vyloučeny, to vede ke snižování hladiny cholesterolu v krvi
Přirozeně jsou např. v rýžových otrubách, kukuřičných klíčcích, sójových bobech
Přidávají se do některých potravin, např. rostlinný tuk, jogurt, probiotický minidrink, mléko
Další složky potravyDalší složky potravy Probiotika
Bakterie s prokazatelně pozitivním vlivem na střevní mikroflóru, pozitivně působí na celkový zdravotní stav člověka
Např. Lactobacilllus casei, Lactobacillus acidophillus, Bifidobacterium bifidum, breve, longum
Jejich činnosti dochází k poklesu pH a tím k likvidaci nežádoucích mikrobů, potlačení hnilobných procesů, rozkládají rakovinotvorné látky, přispívají ke snížení hladiny cholesterolu,
Další složky potravyDalší složky potravy Aditiva
Přidávají se do potravin za účelem zlepšení jejich kvality Označení E + číslo nebo celý název sloučeniny Zvyšují trvanlivost potravin, zlepšují senzorické
vlastnosti, zajišťují udržení směsi dvou vzájemně nemísitelných složek aj. I látky prospěšné – vitaminy, minerální látky, nenasycené
mastné kyseliny Stále se sleduje jejich zdravotní dopad, kontroluje
přidávané množství
Látky s prokazatelně nežádoucími účinky je zakázáno používat.
PravidelnostPravidelnost
5 – 6 jídel denně Rozmezí cca 3 hodiny Pravidelnou stravou se rovnoměrně
rozloží příjem energie, tělo ji může zpracovávat průběžně nemá potřebu si její část ukládat do zásoby
Pravidelná strava předchází přejídání ve večerních hodinách
Pravidelnost Pravidelnost
Snídaně 20 %
Přesnídávka 15 %
Oběd 35 %
Svačina 10 %
Večeře 20 %
PravidelnostPravidelnost Snídaně = správný start do nového dne
20 – 25 % z celkového denního příjmu energie Kromě dostatku energie doplnit také množství
tekutin Přesnídávka u školních dětí podporuje
soustředění, pozornost a schopnost učit se 15 % z celkového denního příjmu energie Součástí i dostatek tekutin
Podle průzkumu z loňského roku 23 % žáků 6. třídynesvačí! Přitom bylo prokázáno, že pravidelněsvačícím dětem jde učení podstatně lépe.
PravidelnostPravidelnost Oběd by měl být završením první poloviny
dne 30 – 35 % z celkové denní energie (za
1. polovinu dne cca 60 %) Není nutné mít polévku i hlavní jídlo Při
stravování ve škole nemají rodiče vždy kontrolu nad tím, co dítě sní (je třeba se aktivně dotazovat, v případě oprávněné nespokojenosti apelovat na školní zařízení)
Ovlivňovat složení oběda o víkendech a prázdninách
Nedílnou součást by měla tvořit také zelenina nebo ovoce
Pravidelnost Pravidelnost Svačina
Už jen cca 10 % z celkového denního příjmu energie Přednostně potraviny s nižší energetickou hodnotou
a nižším GI Pokud dítě sportuje, může být svačina bohatší
Večeře 15 – 20 % z celkové denní energie Dostatečně objemná, ale méně energeticky vydatná Nemusí být teplé jídlo
II. večeře Poslední jídlo cca 3 hodiny před spaním Vhodná pro sportující děti nebo děti s nízkou
hmotností
Pečivo a obilovinyPečivo a obilovinyPočet porcí za den
Děti 2 – 4 roky 2 – 3 porce
Děti nad 4 roky 3 – 4 porce
Dospělí 3 – 6 porcí
Základ jídelníčku – dobrý zdroj snadno využitelné energie a sacharidů
Zdroj vitaminů, minerálních látek a vlákniny
Pečivo (bílé, celozrnné) 1 porce = 1 krajíc chleba Rýže (loupaná, natural) 1 rohlík, ¾ hrnku rýže nebo Obiloviny (pšenice, těstovin
kukuřice, pohanka aj.) Těstoviny
Mléko a mléčné výrobkyMléko a mléčné výrobky Kvůli obsahu vápníku důležité pro rostoucí dětský organizmus Nejsou vhodné nízkotučné mléčné výrobky Nevhodné tavené sýry (vysoký obsah fosforečnanů)
Mléko 1 porce = 1 sklenice Sýry mléka, 1 jogurt, 50 g Jogurty sýra
Počet porcí za den
Děti 2 – 4 roky 2 - 3 porce
Děti nad 4 roky 1 – 2 porce
Dospělí 1 porce
Maso a masné výrobkyMaso a masné výrobky Zdroj plnohodnotných bílkovin Zdroj železa, fosforu, zinku, hořčíku, vitaminůsk. B, A a D
Drůbež Ryby a rybí produkty Telecí, hovězí Vepřové 1 porce = 30 – 50 g masa, Uzeniny 1 vejce, 5 lžic luštěnin, Lze nahradit vejcem, 2 lžíce ořechůluštěninami nebo ořechy
Počet porcí za denDěti 2 – 4 roky 1 porce
Děti nad 4 roky 1 – 1,5 porce
Dospělí 1 – 3 porce
Tuky a vejceTuky a vejce Ve výživě nezastupitelné! Místo omezovánímnožství se zaměřit na výběr
Tuky pro studenou kuchyni: např. Rama, Flora, Perla Tuky pro teplou kuchyni: Rostlinné oleje (olivový,
řepkový) Skryté tuky: V potravinách, např. tučné mléčné výrobky,
uzeniny, oplatky aj.
Počet porcí za den
Děti 2 – 4 roky 1 porce
Děti nad 4 roky 1 – 1,5 porce
Dospělí 1 – 3 porce
Zelenina, luštěninyZelenina, luštěniny Zelenina je nedílnou součástí zdravéhojídelníčku dětí i dospělých Zdroj vitaminů,minerálních látek a vlákniny
Čerstvá, salát Polévka, dušená, zapékaná Šťáva
Luštěniny cca 2x týdně 1 porce = 1 střední (pouze pozor u malých dětí) paprika, ½ hrnku dušené
Polévka, kaše zeleniny, 1 sklenice Salát, pomazánka zeleninové šťávy
Počet porcí zeleniny za denDěti 2 – 4 roky 1 porce
Děti nad 4 roky 3 – 4 porce zeleniny
Dospělí Alespoň 5 porcí zeleniny a ovoce
Ovoce, ořechyOvoce, ořechy Ovoce nedílná součástzdravého jídelníčku dětí idospělých Více jednoduchýchsacharidů a energie Zdroj vitaminů, minerálních látek a vlákniny
Čerstvé, saláty Jednohubky, špízy Kompoty
Ořechy jsou také ovoce, 1 porce = 1 banán, ½ šálku
mají ale více tuků drobného ovoce, 1 sklenice Mají vhodné složení tuku džusu Pozor u alergických dětí
Počet porcí ovoce za denDěti 2 – 4 roky 2 porce ovoce
Děti nad 4 roky 2 porce ovoce
Dospělí Alespoň 5 porcí zeleniny a ovoce
Cukr a sladkostiCukr a sladkosti Cukr (sacharóza) je pro naše tělo především
zdrojem energie Nadměrný příjem vede ke zvýšené kazivosti
zubů, zvyšování hladiny krevních lipidů, při nevyvážení pohybem také ke zvyšování hmotnosti
Hnědý cukr ani melasa nejsou o mnoho vhodnější
Fruktóza má stejné množství energie přirozeně se vyskytuje v ovoci spolu s ní z ovoce získáme také vitaminy,
minerální látky a vlákninu
Cukr a sladkostiCukr a sladkosti Med kromě sacharidů (glukózy, fruktózy)
obsahuje také vitaminy, minerální látky a enzymy Energetická hodnota není výrazně nižší
Sladkosti z dětského jídelníčku není možné vyloučit úplně Spíše regulovat jejich množství Zaměřit se na výběr (ovoce, sušené ovoce,
ořechy, neslazené müsli, kvalitní čokolády…) Sladkosti s náhradními sladidly do dětského
jídelníčku nepatří
Sůl a slanostiSůl a slanosti Sůl (resp. sodík) je důležitou složkou stravy Není ale vhodná ve velkém množství
Nadbytek vede k zadržování vody v těle,zvyšování krevního tlaku, potíže s ledvinami
Malým dětem se nedoporučuje solit pokrmy vůbec, starším co nejméně
Je třeba si uvědomit, že sůl je i v těch potravinách, kde není vidět nebo se v nich vyskytuje přirozeně V pečivu, uzeninách, solených potravinách,
minerálních vodách
Doporučené množství soli na den (podle WHO): 3 – 5 gramů
Pitný režimPitný režim Pro dospělé 2,5 – 3 litry/den Pro děti:
Nedostatek tekutin se projevuje únavou, bolestí hlavy, neschopností se soustředit
Je kladen vyšší nárok na ledviny, hrozí potíže se zácpou
4 - 7 let 7 – 10 let 10 – 13 let 13 – 15 let 15 – 19 let
Celkem (l/den) 1,6 1,8 2,15 2,45 2,8
Z nápojů (ml/kg/den)
75 60 50 40 40
Pitný režimPitný režim Vhodné nápoje:
Neperlivé stolní vody Sirupy a 100% ovocné džusy ředěné vodou Zelené, ovocné a bylinkové čaje Mléčné nápoje
Nedoporučuje se: Sycené nápoje Větší množství minerální vody Slazené nápoje Silný černý čaj a káva Alkoholické nápoje
Výživa v různých věkových Výživa v různých věkových kategoriíchkategoriích Výživa předškolních dětí (3 – 6 let)
Jíst by měly 5 – 6x denně Rostou pomaleji než v předchozím období – snědí
relativně méně jídla Dodávat dostatek mléčných výrobků, masa, ovoce
a zeleniny Opatrně s celozrnným pečivem – jeden rohlík může
pokrýt celou DDD vlákniny! Zatím tedy postačí z ovoce a zeleniny (především
z listové) Sledovat pitný režim
Ovocné džusy mohou ve větším množství vést k průjmům
Nadměrný příjem energie ze slazených nápojů může nevhodně nahradit energii z pestré stravy
Výživa v různých věkových Výživa v různých věkových kategoriíchkategoriích Mladší školní věk (6 – 10 let)
Změna v režimu stravování vlivem nástupu do školy
Rostou pomaleji – energetická hodnota stravy se zvyšuje nepatrně
Dodržet pravidelnost stravování Nevynechávat v ranním spěchu snídaně Chystat dětem svačiny do školy včetně nápojů
Aktivně se zajímat o složení jídelníčku dítěte ve škole a doma pak doplnit, co za den chybělo
Nezapomínat na pitný režim
Výživa v různých věkových Výživa v různých věkových kategoriíchkategoriích Starší školní věk (10 – 15 let)
Dochází k nástupu puberty a rychlejšímu růstu Je třeba výrazně vyšší příjem energie (někdy je
vyšší u dítěte než u dospělého) Je třeba nesnižovat množství tuku ve stravě, aby
nedošlo k poruše tvorby hormonů U dívek sledovat také množství železa (při
nedostatku je možný vznik anémie v důsledku menstruačního krvácení)
Objevují se tendence dodržovat zásady některého z alternativních způsobů stravování
U chlapců častěji dochází k nedostatku ovoce a zeleniny, strava je celkově málo pestrá
Výživa v různých věkových Výživa v různých věkových kategoriíchkategoriích
Dospívající (15 – 18 let) Složení jídelníčku totožné jako zdravého
jídelníčku dospělých Omezit konzumaci velkého množství sladkostí,
solených pochutin, pokrmů z fast-food, slazených nápojů a celkově se nepřejídat
Není vhodné – zejména u dívek – dodržovat „módní diety“
Příjem stravy vyvážit adekvátní pohybovou aktivitou
Problematické stravovací Problematické stravovací návyky dětínávyky dětí
Častým problémem pro maminky není jen správné složení stravy, ale také množství, které dítě sní
Problémy/konflikty vznikají při: Přechodu z kojení na tuhou stravu Ve věku 2 – 3 let, kdy si dítě stále více
uvědomuje sebe sama jako samostatnou osobnost
Při nástupu do školy V období puberty a dospívání
Problematické stravovací Problematické stravovací návyky dětínávyky dětí První krůčky ke správným stravovacím návykům
Chuť k jídlu je nerovnoměrná Děti rostou ve skocích – podle toho se řídí také množství
snědené stravy Často 3leté dítě sní méně v poměru k tomu, co snědlo jako
kojenec Dítě zkouší projevit své zájmy jakýmkoli způsobem
včetně odmítání jídla Chybu dělají také rodiče, kteří se před dítětem
zabývají vhodností/ nevhodností některých potravin nebo pokrmů Např. jídlo není chutné Není to zdravé Drží sami diety apod.
Problematické stravovací Problematické stravovací návyky dětínávyky dětí První krůčky ke správným stravovacím
návykům Není vhodné dítěti zcela polevit
Např. nabízet pouze jeho oblíbená jídla Nabízet pamlsky „za odměnu, když sní polévku“ Dítěti nevěnovat při jídle nadměrnou pozornost,
pokud nedojí, dostane až další denní jídlo (po obědě až svačinu apod.), do jídla jej nutí
Pokud rodiče v dobré víře, že sní alespoň něco,povolí dítěti jen jeho oblíbené pokrmy, může sestát, že v šesti letech bude jíst jen rohlíky aknedlíky. (pozn.: toto je reálný příklad, není navíc ojedinělý)
Problematické stravovací Problematické stravovací návyky dětínávyky dětí Nástup do školky/školy
Seznámení s novými dětmi, se společným stravováním, nárok na domácí přípravu a úkoly, zájmové kroužky
Děti „okoukávají“ návyky od ostatních Nemají na jídlo dostatek času a začínají jíst
nepravidelně
Rodina by měla ovlivňovat stravu doma Pravidelné snídaně Příprava svačiny do školy Společná večeře a stolování o víkendu
Problematické stravovací Problematické stravovací návyky dětínávyky dětí Dospívání
Mezi 11. – 13. rokem, kdy děti rychleji rostou, dívky nabývají „ženské tvary“, chlapci sílí
Snědí velké množství stravy bez výrazného přibývání na váze Často snědí i větší porci než jejich rodiče
Mezi dívkami se ale začíná objevovat zájem o nejrůznější diety, snaží se hubnout V tomto věku se vyskytuje první epizoda
mentální anorexie
Podle průzkumu společnosti Unilever z loňskéhoroku chce 16 % dívek ze 6. třídy zhubnout.
Poradenské centrum Poradenské centrum Výživa dětíVýživa dětí
Od loňského roku je v provozu poradenské centrum Výživa dětí
Poskytuje konzultace s nutričními terapeuty a lékaři v oblasti zdravé výživy zdravých dětí starších 3 let
www.vyzivadeti.cz [email protected]
800 230 000
Poradenské centrum Poradenské centrum Výživa dětíVýživa dětí Odborní garanti
OSPDL ČLS JEP SPLDD ČR Fórum zdravé výživy
Zájem rodičů je velký Za listopad a prosinec 9 500 návštěv na webových
stránkách Do současnosti téměř 30 000 návštěv Více než 1 300 vyplněných Dotazníků stravovacích
zvyklostí Více než 600 kontaktů prostřednictvím on-line
poradny a infolinky
ZávěrZávěr
Ze zdravého dítěte může vyrůst zdravý dospělý.
Děkuji za pozornost a těším se nashledanou při dalším semináři!