Zavedení sociálních médií do školní výuky · 2018-01-22 · Ostravská univerzita...
Transcript of Zavedení sociálních médií do školní výuky · 2018-01-22 · Ostravská univerzita...
Ostravská univerzita
Pedagogická fakulta
Zavedení sociálních médií do školní výuky
Introduction of social media in school education
Autoreferát k disertační práci 2018
Studijní program: Specializace v pedagogice
P 7507
Obor: Informační a komunikační technologie ve vzdělávání
7507V066
Disertant: Mgr. Zuzana Homanová
Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta
katedra informačních a komunikačních technologií
Fráni Šrámka 3, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory
Školitel: doc. RNDr. Jana Kapounová, CSc.
Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta
katedra informačních a komunikačních technologií
Fráni Šrámka 3, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory
2
Obhajoba disertační práce se uskuteční
v pondělí 15. února 2018
v zasedací místnosti SA 407
Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta
katedra informačních a komunikačních technologií
Fráni Šrámka 3, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory
Oponenti:
doc. PhDr. Eva Höflerová, Ph.D.
doc. Ing. Ladislav Beránek, CSc., MBA
3
Autoreferát byl rozeslán dne 15. 1. 2018
S disertací se lze seznámit na katedře informačních a komunikačních
technologií Pedagogické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě
Fráni Šrámka 3, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory od 15. 1. 2018.
Bibliografická identifikace
Jméno a příjmení autora: Mgr. Zuzana Homanová
Název disertační práce:
Zavedení sociálních médií do školní výuky
Název disertační práce anglicky:
Introduction of social media in school education
Školitel: doc. RNDr. Jana Kapounová, CSc.
Rok obhajoby: 2018
4
Abstrakt
Předkládaná disertační práce se zaměřuje na oblast podpory implementace
sociálních médií do prostředí základních škol. V souvislosti s realizovanými
výzkumy, jež poukázaly na omezené využití těchto nástrojů i ne plně
uspokojivý stav úrovně ICT na českých školách, přistoupila autorka k řešení
v podobě návrhu integračního výukového modelu, metod a organizačních
forem výuky zohledňující moderní pedagogické přístupy podporované
sociálními médii. Teoretická část práce se věnuje vymezení čtyř klíčových
oblastí – sociálním médiím ve výuce a učení, kooperativním formám výuky,
metodám projektové výuky a teorii konektivismu, jež překonává
individualistický přístup v procesu učení žáka.
Navržený model byl ověřován u žáků 2. stupně základních škol v rámci
projektové výuky, na níž participovaly dvě partnerské školy. Nedílnou
součástí práce je také návrh tvorby flexibilní sítě participujících škol, jakožto
doplňku základní školní infrastruktury nabízející řešení bezpečné a snadné
komunikace, sdílení i výměnu informací v rámci projektových aktivit škol.
Klíčová slova
Edmodo, konektivismus, kooperativní dovednosti, projektová výuka,
sociální média ve vzdělávání, sociometrický-ratingový dotazník, škálování,
vzdělávací sociální síť
5
Abstract
The presented dissertation focuses on the field of support of the
implementation of social media in the elementary school environment.
Based on previous research, which pointed to the limited use of these tools
as well as the not fully satisfactory state of the ICT level in Czech schools,
the author chose to create a proposal of an integrative teaching model,
methods and organizational forms of teaching, while taking into account
modern pedagogical approaches supported by social media. The theoretical
part of the thesis deals with the definition of four key areas – social media
in teaching and learning, cooperative forms of teaching, methods of project
teaching and the theory of connectivism, which overcomes the
individualistic approach in the learning process of a student.
The proposed model was validated by engaging students of the upper
grades of two elementary partner schools within the context of project
activity. A proposal to create a flexible network of participating schools as a
complement to the basic school infrastructure offering solutions for safe
and easy communication, sharing and exchange of information within the
project activities of schools is also an integral part of the thesis.
Keywords
Edmodo, connectivism, cooperative skills, project-based learning, social
media in education, scaling, social learning network, sociometric-rating
qeuestionnaire
6
Abstrakt
Die vorliegende Dissertation beschäftigt sich mit dem Bereich der
Unterstützung für die Implementierung von Social Media im
Grundschulbereich. Im Zusammenhang mit dem ausgefüllten Fragebögen,
die begrenzte Verwendung dieser Werkzeuge und nicht vollständig
zufriedenstellendes Niveau Status von IKT in tschechischen Schulen zeigten,
kam der Autor zu der Lösung in Form von Design-Integration
Bildungsmodell, Methoden und Organisationsformen des Unterrichts,
unter Berücksichtigung der modernen pädagogische von Social-Media-
Strategien auf. Der theoretische Teil befasst sich mit der Definition der vier
Schlüsselbereichen – soziale Medien in der Lehre und Lernen, kooperative
Formen der Lehre, Lehrmethoden, Design und Theorie connectivism zu
individualistischen Ansatz in den Prozess des Lernens zu überwinden.
Das vorgeschlagene Modell wurde von Schülern der 2. Klasse der
Grundschulen im Rahmen der Projektausbildung, die von zwei
Partnerschulen besucht wurden, validiert. Ein integraler Bestandteil der
Arbeit ist auch ein Vorschlag für die Schaffung eines flexiblen Netzwerks der
teilnehmenden Schulen als Ergänzung Lösungen Grundschulinfrastruktur
bieten eine sichere und einfache Kommunikation, Informationsaustausch
und Austausch von Informationen innerhalb der Projektaktivitäten Schulen.
Schlüsselwörte
Edmodo, Connectivism, kooperative Fähigkeiten, Projektunterricht, soziale
Medien in der Bildung, Soziometrie-Rating-Fragebogen, Skalierung,
Bildungs-soziales Netzwerk
7
Obsah
1 Výzkumný problém ............................................................................... 8
2 Cíle práce .............................................................................................. 8
3 Teoretická východiska .......................................................................... 9
4 Současný stav řešené problematiky ................................................... 11
5 Sociální síť jako prostor pro vzdělávání .............................................. 11
5.1 Vize sociální sítě školy ................................................................. 11
5.2 Návrh sociální sítě školy .............................................................. 12
6 Integrační model výuky pro podporu spolupráce .............................. 13
7 Metodický portál Škola v síti............................................................... 14
8 Implementace modelu do školní praxe .............................................. 14
9 Evaluace .............................................................................................. 15
10 Shrnutí výsledků disertační práce ....................................................... 17
Resumé ....................................................................................................... 18
Seznam použité literatury........................................................................... 24
Publikační činnost doktoranda a jeho účast na projektech ........................ 33
Životopis ..................................................................................................... 36
8
1 VÝZKUMNÝ PROBLÉM
Problematika zavádění sociálních médií do školního prostředí na úrovni
základního vzdělávání je jednou z oblastí, jež je prosazována v souvislosti
s podporou integrace nových technologií nejen do procesu vzdělávání
v České republice.
Při hledání návrhu řešení nedostatečného využití potenciálu sociálních
médií, jakožto plnohodnotného nástroje vzdělávání, autorka zkoumá míru,
nakolik je české školství na úrovni základního vzdělávání schopno využívat
sociálních médií ve školní praxi, v jakých předmětech a k jakému účelu. Dále
se zabývá otázkami, jak motivovat učitele, aby se naučili ovládat další
nástroje, nebo jaká je jejich informovanost v dané oblasti. V rámci
disertační práce je stanoven následující výzkumný problém: „Dokáží
instituce primárního vzdělávání efektivně využívat potenciál sociálních
médií jakožto plnohodnotného nástroje vzdělávání?“
Na základě rešerše studované problematiky lze za významné označit
především faktory vycházející z nedostatečné schopnosti práce s novými
technologiemi a problémy spojené s organizací výuky. V návaznosti na tyto
limity pak vyvstává řada dalších problémů, např. nedostatečné sebevědomí
učitelů.
2 CÍLE PRÁCE
Na základě analýzy zkoumané problematiky autorka přistupuje k formulaci
cíle práce v podobě návrhu, tvorby a evaluaci modelu, metody
a organizační formy výuky podporované sociálními médii za účelem
posilování kooperativních dovedností žáků 2. stupně základních škol.
Mezi dílčí cíle práce patří mimo zjištění výchozího stavu využitelnosti
sociálních médií na základních školách v České republice také návrh školní
sítě participujících škol, tvorba metodického portálu pro práci s vybraným
typem médií a implementace navrženého modelu do školní praxe.
9
3 TEORETICKÁ VÝCHODISKA
K základním pojmům vztahujícím se k problematice řešení disertační práce
patří tyto tematické celky:
• sociální média ve vzdělávání;
• kooperativní dovednosti;
• projektová výuka;
• konektivismus.
Sociální média zastřešují řadu nástrojů, jako jsou blogy, wiki, sociální sítě,
virtuální světy, podcasty a další platformy stojící na technologických
základech Webu 2.0. Jejich nasazení do výuky přináší změnu v podobě
transformace učebních stylů žáka a vymezení role interakce mezi učitelem
a studenty (Kalasi, 2017). Významným typem sociálních médií podporujících
spolupráci žáků ve skupinách, na které se autorka zaměřuje, jsou online
sociální sítě.
Sociální sítě mění roli uživatele z pasivního příjemce informací na
spolutvůrce webového obsahu, který se dynamicky vyvíjí v závislosti na
aktivitě svých uživatelů. Boyd a Ellison (2007) sociální sítě komplexně
prezentují jako webové služby umožňující svým uživatelům založení
veřejného, případně částečně veřejného profilu v rámci ohraničeného
online systému, v němž dochází ke vzájemnému sdílení informací
a komunikaci mezi členy komunity uskupené na základě podobnosti zájmů.
Pro každou sociální síť je charakteristický jistý specifický prvek, na který se
zaměřuje. Pro oblast vzdělávání jsou to například vzdělávací sociální sítě
známé jako Social learning tools nebo Social learning network.
Vzhledem k rozsahu sociálních médií se autorka zaměřuje na rozvoj
kooperativních dovedností žáků, které jsou součástí souborů tzv. sociální
10
gramotnosti jedince, známé také jako měkké dovednosti1 (soft skills).
Postupným osvojováním těchto dovedností si žák na trhu práce buduje
status profesně uplatnitelného, a zároveň si dláždí cestu dobrých vztahů ve
všech oblastech svého života. Autorka se v práci zaměřuje na dovednosti,
jež na základě rozhovorů s učiteli vyhodnotila jako významné:
• tolerance v prostředí internetu;
• ochota poskytovat své znalosti ostatním;
• vyjadřovat názory neurážlivým způsobem;
• respektování názorů druhých;
• oceňování přínosu ostatních.
Za jedny z nejefektivnějších prostředků kooperace žáků ve vyučování jsou
považovány projektové aktivity (Vališová a Kovář, 2009). Jejich
prostřednictvím spolupráce nutně prostupuje všemi realizačními fázemi (od
společného formulování problému, přes společné plánování, řešení dílčích
problémů, přes vlastní realizaci projektu, až po společné vyhodnocení
a ocenění).
Konektivismus staví na myšlence, že vzdělávání přesahuje rámec
jednotlivce, překonává individuální přístup. Učení popisuje jako proces, ve
kterém dochází k propojení uzlů komplexní sítě – jednotlivců, skupiny lidí
nebo organizace, jejichž propojení je realizováno prostřednictvím
navazování vztahů (Siemens, 2008). Významnou roli zde hraje komunita,
která se stává důležitým učebním prostředkem i zdrojem informací (Zounek
a Sudický, 2012). Důraz je kladen především na komunikaci a interakci mezi
jednotlivými členy sítě, kteří disponují různými znalostmi.
1 Kompetence z oblasti chování, jež vycházejí především z osobnostních a charakterových vlastností každého z nás (Meislová Brusenbauch, 2011).
11
4 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY
Z pohnutky zjištění současného stavu využitelnosti sociálních médií
na základních školách v České republice bylo v roce 2014 realizováno
šetření s řediteli škol, jež se stalo výchozím bodem při návrhu modelu výuky.
Šetření bylo realizováno ve dvou etapách: (1) dotazníkové šetření; (2)
interview. Pilotní průzkum poskytl následující zjištění:
• jistá „rezervovanost“ v postojích učitelů na ZŠ;
• využití: jako doplňující součást výuky (32 %), jako prostředek vlastní
prezentace (31 %), jako prostředek komunikace (12 %);
• potenciál k využití: v rámci domácí přípravy žáka, v době nemoci žáka,
ke komunikaci s rodiči, ke sdílení dokumentů, inspirací;
• nejčastěji využívaná sociální média: YouTube, Facebook, Pinterest;
• obavy ze zneužití otevřeného internetu (35 %), nedostatečná
informovanost o možném využití sociálních médií pro vzdělávací účely
(19 %), nedostatečné proškolení (17 %);
• problémy s internetovým připojením, časová vytíženost (nedostatek
času pro přípravu výuky s využitím online nástrojů), konzervativní
přístup učitelů.
5 SOCIÁLNÍ SÍŤ JAKO PROSTOR PRO VZDĚLÁVÁNÍ
5.1 Vize sociální sítě školy
Flexibilní sociální sítí je rozuměna síť měnící se podle vlastností řešeného
problému školy. Jedním z charakteristických prvků sítě je podpora tvorby
vzájemně propojených skupin napříč školou i školami. Žáci i učitelé
z různých škol se tak mohou vzájemně propojit a společně participovat na
vyřešení daného úkolu. V případě úspěšného přijetí může sociální síť
poskytnout prostor pro:
12
• podporu výuky;
• navázání spolupráce se školami i učiteli z jiných škol;
• budování profesních vazeb učitelů;
• navázání spolupráce s rodiči žáků;
• navázání kontaktů s bývalými žáky, zaměstnanci, aj.;
• usnadnění komunikace napříč několika různými projekty či jinak profilovanými skupinami;
• uchování znalostí;
• šíření příkladů dobré praxe;
• oddělení profesní a soukromé identity učitele.
5.2 Návrh sociální sítě školy
Návrh školní vzdělávací sítě by měl vycházet ze samotné koncepce ICT
plánu školy. Její budování by nemělo být samoúčelné, nýbrž strategické
a systematické. V závislosti na potřebách dané školy je možné zvolit
odpovídající úroveň implementace školní sítě – na úrovni třídy, školy nebo
společenství (tzv. Pospolu).
1. Třída
Výchozí bod, ve kterém škola ještě nemá žádné nebo téměř žádné
zkušenosti s aplikačním, resp. eLearningovým prostředím tohoto typu.
První vstupy do sítě patří zpravidla nadšenému pedagogovi, který zakládá
virtuální třídu pro podporu výukové činnosti.
2. Škola
Předpoklad strategie v zavedení technologie do prostředí školy. Učitelé –
inovátoři pomáhají v implementaci sítě svým kolegům, vedení školy tuto vizi
podporuje a v zcela ideálním případě jde příkladem ostatním – navrhovaná
13
řešení sami využívají. Škola se rozhoduje pro využití konkrétního aplikačního
prostředí. V této fázi může škola využívat síť pro podporu výuky, k budování
profesních vazeb učitelů, k navázání spolupráce s rodiči žáků, k uchování
znalostí, k šíření příkladů dobré praxe nebo oddělení profesní a soukromé
identity učitele.
3. Pospolu
Třetí etapa navazuje na úroveň předešlou. Propojenost překračuje formální
hranice školy. Jedna z možností budování sítě založené na spřátelených
nebo profesních vazbách školy s okolím poskytují projektové aktivity.
V souladu s uvedenými postupy byl navržen model podpory spolupráce.
6 INTEGRAČNÍ MODEL VÝUKY PRO PODPORU SPOLUPRÁCE
Hlavním cílem modelu je využití nových didaktických nástrojů – zejména
vzdělávacích sociálních sítí způsobem, vedoucím k podpoře kooperativního
i kolaborativního aspektu učení žáků 2. stupně ZŠ. V kontextu
konkurenceschopnosti škol a jejích kvalit by měl model pozitivním
způsobem přispět také k rozvoji spolupráce mezi partnerskými školami
a posílit aktuální úroveň implementace sociálních medií do prostředí
základních škol v České republice. Hlavními východisky modelu pro podporu
spolupráce jsou metody projektové výuky a formy kooperativní výuky. Ve
svém postupu autorka zohledňuje přístupy kooperativního učení známého
jako „Jigsaw“. Významným prvkem je také zohlednění sociálně
psychologického aspektu využívajícího neformálního vlivu žáků v třídních
skupinách. Koncepce modelu vychází ze čtyř elementárních úrovní:
1. Skupina
2. Spojení
3. Spoluvytváření
4. Spolupráce
14
Jednotlivé fáze modelu předpokládají účast také druhé školy (případně více
škol), která postupuje paralelně v řešení zadaných projektových aktivit.
Při návrhu řešení autorka vycházela z myšlenky využití již zavedené, volně
dostupné platformy, jež má v České republice alespoň částečné povědomí
učitelů. Dalším nezbytným předpokladem bylo zachování potenciálu
sociálních sítí – konektivity s dalšími účastníky sítě. Budování komunitní sítě
participujících škol je realizováno s pomocí volně dostupné vzdělávací
síťové platformy Edmodo, jež tuto myšlenku technologicky podporuje.
7 METODICKÝ PORTÁL ŠKOLA V SÍTI
Instruktážní portál Škola v síti vzniká za podpory partnerské školy ZŠ a MŠ
Majakovského, s níž autorka participuje v souvislosti s implementací
vzdělávací platformy Edmodo do školní praxe. Cílem portálu je pomoci
učitelům při osvojení dovednosti práce a orientace v prostředí globální
vzdělávací sítě Edmodo.
Vývoj webového portálu je zajišťován autorkou s využitím redakčního
systému WordPress, optimalizační prvky webu byly konzultovány
s odborníkem. Portál Škola v síti je přístupný na této adrese:
www.skolavsiti.cz. Před zpřístupněním webu byla instruktážní videa
zprostředkována učitelům formou sdílení v rámci cloudových služeb.
8 IMPLEMENTACE MODELU DO ŠKOLNÍ PRAXE
Navržený model byl do školní praxe implementován formou projektové
aktivity, které se zúčastnily dvě partnerské základní školy z okresu Karviná.
• ZŠ a MŠ Majakovského;
• ZŠ a MŠ Cihelní.
15
Projektová aktivita byla realizována v prvním pololetí školního roku
2017/2018 v délce trvání tří měsíců. Do realizace byli zapojeni čtyři učitelé
a 34 žáků ve věku 12-13 let.
Hlavními cíli projektu byla podpora:
• posílení vybraných kooperativních dovedností žáků ZŠ,
• spolupráce v rámci partnerství škol,
• seznámení s jazykovou problematikou regionu (nářečí „po našymu“);
• seznámení s novými médii (vzdělávací sociální sítě, rozšířená realita);
• seznámení s bezpečným a vhodným chováním v online prostředí;
• upevňování dovednosti spolupráce prostřednictvím práce v týmu v reálném i online světě;
• bezpečného vyhledání informací a obrazového materiálu k danému tématu v prostředí internetu;
• práce s multimediálním obsahem (včetně tvorby videoklipů i fotoreportáží);
• sebereflexe, vzájemné pomoci, respektování názorů druhých, poskytnutí zpětné vazby, nalézání společných řešení ke shodě všech zúčastněných stran, rozvíjení tvůrčích schopnosti a kreativity.
9 EVALUACE
Navržený model, jenž byl implementován do školní praxe v rámci projektu
partnerských škol, byl ověřen z hlediska:
• vlivu na rozvoj kooperativních dovedností žáků;
16
• změn v přístupu ke vzájemné spolupráci žáků participujících na
vyřešení společného problému.
Pro naplnění tohoto cíle práce bylo přistoupeno k realizaci kvantitativně –
kvalitativního empirického výzkumu s pomocí těchto metod sběru
a zpracování dat.
Fáze Metody sběru dat Aktér
Vstupní
(Pretest)
Sociometrie Učitel, žák, skupina
Škálování Učitel, žák, skupina
Projektivní technika
Strom s postavami Žák
Průběžná Pozorování Učitel
Analýza výkonu žáka Učitel
Závěrečná
(Posttest)
Sociometrie Učitel, žák, skupina
Škálování Učitel, žák, skupina
Evaluační dotazník Učitel, žák
Polostrukturované interview Učitel
Na základě vyhodnocených dat lze konstatovat, že došlo k pozitivním
změnám v úrovni sledovaných kooperativních dovedností i změnám
v přístupu ke spolupráci žáků. I přes uvedené zjištění je nutné k závěrům
přistupovat s ohledem na intervenující vlivy, které není možné zcela
zohlednit. Mnohdy i několikrát denně žáci i učitelé vstupují do interakce
s ostatními, a každá z nich s sebou může přinést nějaké sdělení i následnou
reakci v podobě vnitřního prožitku. V potaz je nutné brát také skutečnost,
že se jedinci společně nesetkávají pouze při řešení daného projektu.
Implementovaná vzdělávací síť poskytla oběma školám nástroj pro rozvíjení
spolupráce v rámci projektové aktivity a také prostor pro komunikaci mezi
17
vedením školy a učiteli, pro ukládání a sdílení informací v rámci řízení
provozu školy nebo pro výuku. Síť byla využita také k dalšímu propojení
s jinými školami, například v rámci spolupráce na přípravě celoměstské
výstavy k 750. výročí založení města Karviná (propojení ZŠ a MŠ
Majakovského a ZŠ a MŠ Školská).
10 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ DISERTAČNÍ PRÁCE
Autorka si kladla za cíl navrhnout, vytvořit a evaluovat model podporovaný
sociálními médii za účelem posilování kooperativních dovedností žáků
základních škol. Na základě pilotního šetření zmapovala výchozí stav
zkoumané problematiky a navrhla řešení v podobě implementace školní
vzdělávací sítě participujících škol doplňující základní školní infrastrukturu o
řešení nabízející bezpečnou a snadnou komunikaci i výměnu informací
v rámci projektových aktivit. Tento návrh uvedla do školní praxe
prostřednictvím projektové aktivity dvou partnerských škol. Na její
specifikaci, přípravě i realizaci se aktivně podílela.
Jako prostředek realizace zvolila dostupnou globální sociální síť Edmodo,
která podporuje realizaci myšlenky konektivismu v praxi. V součinnosti s
návrhem řešení autorka vytváří metodický webový portál – Škola v síti,
jehož prostřednictvím učitelům zprostředkovává instruktážní videa a další
materiál. Ta mají za cíl pomoci učitelům překonat počáteční obavy
z neznámého prostředí a dovést je do fáze aktivního využití.
Postupným řešením se ukázalo, že sociální média mohou nalézt uplatnění
nejen ve výuce, kde mohou být využita jako zajímavý nástroj pro bezpečnou
a flexibilní komunikaci nebo jako prostor pro rozvíjení spolupráce mezi žáky,
učiteli i školami, ale také v procesu řízení provozu školy.
18
Resumé
V disertační práci byl představen integrační model podpory spolupráce škol
v kolaborativním prostředí vzdělávací sociální sítě. Při návrhu autorka
vycházela z požadavku využití některého z již dostupných aplikačních
řešení, jež splňovala stanovená kritéria výběru. Zvolenou platformou byla
sociální vzdělávací síť Edmodo.
Hlavní myšlenka integračního výukového modelu spočívá ve vzájemném
smysluplném propojování škol ve virtuálním prostředí sítě, v situacích, jež
školám přinášejí společný prospěch. Tato propojení vznikají například
v rámci partnerství škol a jedním z možných prostředků mohou být právě
projektové aktivity, na které se autorka v práci zaměřila. Celý proces
implementace nové technologie do školního prostředí popisuje
prostřednictvím čtyř fází na základě vlastní i sdílené zkušenosti s žáky
i učiteli, jež se podíleli na ověření navrženého modelu v pedagogické praxi.
Na základě rozhovorů a analýzy potřeb učitelů pro práci s daným typem
médií, jehož největší slabinou se ukázala cizojazyčnost prostředí, autorka
přistoupila k řešení v podobě návrhu a tvorby metodického portálu, jenž má
pomoci učitelům se v daném prostředí rychleji zorientovat a získat jistotu
a důvěru k jeho využívání.
V rámci projektové aktivity, na které autorka sama participovala, došlo
k naplnění stanovených cílů práce. Tyto závěry vyplývají z evaluačního
šetření i kvantitativně-statistického zpracování dat. Přesto je potřeba
kriticky přistupovat především k zhodnocení nabyté úrovně kooperativních
dovedností žáků, které se dynamicky mění v závislosti na mnoha
intervenujících proměnných, jež nelze v plném rozsahu zohlednit.
Hlavní přínos práce autorka shledává v praktickém využití modelu, který
může pozitivním způsobem přispět k rozvoji spolupráce mezi žáky, učiteli
i partnerskými školami a posílit aktuální úroveň implementace sociálních
medií do prostředí základních škol v České republice. Navrhovaná řešení se
19
ukázala jako upotřebitelná pro školní praxi. V současnosti jsou toho
důkazem další připravované aktivity škol, jež na tuto praktickou zkušenost
navázaly.
20
Résumé
The dissertation presents an integrative model for the support of
cooperation of schools in the collaborative environment of an educational
social network. The author wished to adhere to the requirement of using
some of the already available application solutions that met the selected
criteria. The chosen platform was Edmodo social education network.
The main idea of an integrative teaching model lies in the meaningful
interconnection of schools in the virtual environment of the network, in
situations that bring schools a common benefit. These interconnections
arise, for example, in the partnership of schools and one of the possible
means of cooperation can be project activities which the author has focused
on. The whole process of implementation of new technology into the school
environment is described through four phases based on the author’s own
experience and on shared experiences with students and teachers who
participated in verification of the proposed model in pedagogical practice.
Based on interviews and an analysis of the teachers' needs for working with
that type of media, it was discovered that the greatest weakness was the
foreign language environment, and thus, the author designed and created
a methodological portal to help teachers quickly orient themselves in the
given environment and to gain self-assurance and confidence while using it.
The objectives of the thesis were fulfilled as a part of a project activity, in
which the author herself participated. These conclusions stem from both
the evaluation survey and the quantitative-statistical data processing.
Nevertheless, it is necessary to critically approach the evaluation of the
acquired level of students’ cooperation skills, since it changes dynamically
depending on many intervening variables that can not be fully taken into
account.
The main contribution of the thesis is found in the practical use of the
model, which can positively contribute to the development of cooperation
21
among students, teachers and partner schools and to strengthen the
current level of implementation of social media in the environment of
elementary schools in the Czech Republic. The suggested solutions proved
to be usable for school practice, since at present, there is an evidence of
further upcoming school activities following this practical experience.
22
Resümee
In der Dissertation wurde ein Integrationsmodell der Unterstützung bei der
Zusammenarbeit der Schulen in einer kollaborativen Umgebung des
sozialen Lernnetzwerkes vorgestellt. In dem Vorschlag ist die Autorin aus
der Forderung des Einsatzes einer bereits zugänglichen Applikationslösung
ausgegangen, die die festgelegten Auswahlkriterien erfüllen sollte. Als
Plattform wurde das soziale Lernnetzwerk Edmodo gewählt.
Der Hauptgedanke des Integrationslernmodells basiert auf einer
gegenseitigen sinnvoller Verbindung der Schulen in einer virtuellen
Netzumgebung, und zwar in Situationen, die für die Schulen vom
gemeinsamen Beitrag sind. Diese Verbindungen entstehen zum Beispiel im
Rahmen der Partnerschaften der Schulen und zu den in Frage kommenden
Mitteln können eben Projektaktivitäten gehören, auf die sich die Autorin in
ihrer Arbeit konzentriert hat. Sie beschreibt den gesamten Prozess der
Implementierung der neuen Technologie in die Schulumgebung anhand von
vier Phasen, und zwar aufgrund einer eigenen aber auch einer geteilten
Erfahrung mit Schülern und Lehrern, die sich an der Prüfung des
vorgeschlagenen Modells in der pädagogischen Praxis beteiligt haben.
Auf der Basis von Gesprächen und Analysen der Bedürfnisse der Lehrer
hinsichtlich der Arbeit mit der gegebenen Medienart - wobei sich als dessen
größte Schwäche die fremdsprachige Umgebung gezeigt hat – hat die
Autorin zu einer Lösung in Form des Entwurfes und Aufbau eines
methodischen Portals gegriffen, das den Lehrer eine schnellere
Orientierung in der gegebenen Umgebung ermöglichen soll und gleichzeitig
eine Sicherheit und Vertrauen für seine Nutzung aufbauen.
Im Rahmen der Projektaktivität, an der die Autorin selbst partizipiert hat,
ist es zur Erfüllung der in der Dissertation festgelegten Ziele gekommen.
Diese Schlussfolgerungen ergeben sich aus der Evaluationsuntersuchung
und der quantitativ-statistischen Datenverarbeitung. Trotzdem ist es
notwendig, insbesondere die Bewertung des gewonnenen Levels der
23
kooperativen Fertigkeiten der Schüler kritisch zu betrachten, diese ändern
sich nämlich in Abhängigkeit von vielen intervenierenden Variablen, die
man in vollem Umfang nicht berücksichtigen kann.
Den Hauptbeitrag ihrer Arbeit findet die Autorin in der praktischen
Ausnutzung des Modells, das auf positive Art und Weise eine Entwicklung
der Zusammenarbeit zwischen den Schülern, Lehrern und Partnerschulen
unterstützen kann und das aktuelle Niveau der Implementierung der
sozialen Medien in die Umgebung der Grundschulen in der Tschechischen
Republik stärken. Die vorgeschlagenen Lösungen haben sich für die
Schulpraxis als brauchbar erwiesen. In der Gegenwart erweisen diese
Tatsache weitere Aktivitäten der Schulen, die als eine Anknüpfung an diese
praktische Erfahrung vorbereitet werden.
24
Seznam použité literatury
BANDYOPADHYAY, Somprakash, Arina BARDHAN, Priyadarshini DEY,
Srimoyee DAS, Soumyadip GHOSH a Priyanjit BISWAS. Education for All” in
a Connected World: A Social Technology-driven Framework for e-
mobilizing Dormant Knowledge Capital through Sharism and Mass
Collaboration [online]. DOI: 10.1016/j.proeng.2016.08.180.
BASL, Josef, Simona BOUDOVÁ a Lucie ŘEZÁČOVÁ. Národní zpráva šetření
ICILS 2013: počítačová a informační gramotnost českých žáků. Praha:
Česká školní inspekce, 2014. ISBN 9788090563261.
BASSANI, Patrícia Brandalise Scherer. Virtual Learning
Communities. Advancing Technology and Educational Development
through Blended Learning in Emerging Economies[online]. IGI Global,
2014, 1. DOI: 10.4018/978-1-4666-4574-5.ch001. ISBN 9781466645745.
BOWER, Matt. A Typology of Web 2.0 Learning Technologies [online].
2015, s. 1-13. Dostupné z:
http://net.educause.edu/ir/library/pdf/csd6280.pdf
BOYD, Danah m. a Nicole B. ELLISON. Social Network Sites: Definition,
History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication
[online]. 2007, 13(1): 210-230. DOI: 10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x.
ISSN 10836101.
BRDIČKA, Bořivoj, Ondřej NEUMAJER a Daniela RŮŽIČKOVÁ. ICT v životě
školy – profil školy 21: metodický průvodce. Praha: Národní ústav pro
vzdělávání, 2012. Evaluační nástroje. ISBN 978-80-87063-65-1.
BRDIČKA, Bořivoj. Kolaborace nebo kooperace? In: Metodický portál:
RVP [online]. 2011. Dostupné z:
https://spomocnik.rvp.cz/clanek/14151/KOLABORACE-NEBO-
KOOPERACE.html
25
BURDA, Michal. Metody pedagogického výzkumu. Ostrava, 2009.
CLARK, Kevin R. a Jessyca B. WAGNER. Using Social Media and Hashtags to
Engage Medical Imaging Students. In: Radiologic Technology [online].
2017.
ČÁP, Jan a Jiří MAREŠ. Psychologie pro učitele. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007.
ISBN 978-80-7367-273-7.
ČAPEK, Robert. Moderní didaktika: lexikon výukových a hodnoticích metod.
Praha: Grada. Pedagogika (Grada), 2015. ISBN 978-80-247-3450-7.
ČERNÝ, Michal. Konektivismus: síťové učení jako imperativ informační
společnosti. In: Masarykova univerzita [online], 2013. Dostupné z:
http://is.muni.cz/el/1421/podzim2013/VIKBA14/um/Konektivismus_medi
a4u.pdf
ČŠI. Tematická zpráva ČŠI k využívání digitálních technologií: Situace je
kritická. In: Česká škola [online], 2017. Dostupné z:
http://www.ceskaskola.cz/2017/09/tematicka-zprava-csi-k-vyuzivani.html
DÖMISCHOVÁ, Ivona. Projektová výuka: moderní strategie vzdělávání v
České republice a německy mluvících zemích. Olomouc: Univerzita
Palackého v Olomouci, 2011. ISBN 9788024429151.
DVOŘÁK, Miroslav. Školní sociální síť. In: Metodický portál: RVP [online],
2016. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/20967/skolni-socialni-
sit.html/
DVOŘÁKOVÁ, Miloslava. Pedagogicko psychologická diagnostika I. Vyd. 2.,
upr. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra
pedagogiky, 2000. ISBN 80-704-0402-7.
DZS. The Living School Lab [online]. 2014. Dostupné z:
http://www.dzs.cz/cz/eun/projekt-living-schools-lab/
26
EDWYN, James. Learning to Change: ICT in Schools. OECD [online]. 2001.
Dostupné z:
http://www.oecd.org/internet/learningtochangeictinschools.htm
FRASER, Matthew a DUTTA, Soumitra. Throwing sheep in the boardroom:
How online social networking will transform your life, work and world,
New Jersey: John Wiley & Son, 2008, s. 344. ISBN 978-0-470-74014-9.
FRIEDLOVÁ, Karin a kol. Práce s třídním kolektivem [online]. In: Národní
ústav pro vzdělávání, 2012. Dostupné z:
http://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/metodika_6.p
df
GÁLIK, Stanislav. Psychologie přesvědčování. Praha: Grada, 2012. Psyché
(Grada). ISBN 978-80-247-4247-2.
GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000.
Edice pedagogické literatury. ISBN 80-859-3179-6.
GILLERNOVÁ, Ilona a Lenka KREJČOVÁ. Sociální dovednosti ve škole. Praha:
Grada, 2012. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-3472-9.
GRANOVETTER, Mark. The Strength of Weak Ties: A Network Theory
Revisited, Sociological Theory, Vol. 1, 1983, pp. 201-233.
DOI:10.2307/202051
HOŠEK, Daniel. Kooperativní a kolaborativní učení [online]. 2001.
Dostupné z:
http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2001_Kolabor_Hosek/INDEX.HTM
HRABAL, Vladimír a Vladimír HRABAL. Diagnostika:
pedagogickopsychologická diagnostika žáka s úvodem do diagnostické
aplikace statistiky. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 199 s. Učební texty
Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-0319-5.
27
CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy
kvantitativního výzkumu. Praha: Grada, 2007. Pedagogika (Grada). ISBN
978-80-247-1369-4.
JANOUŠEK, Jaromír. Sociálně kognitivní teorie Alberta
Bandury. Československá psychologie [online]. Praha: Academia,
1992, 36(5), 385-398.
JEZBEROVÁ, Romana. Žákovské projekty: cesta ke kompetencím: příručka
pro učitele středních odborných škol. Praha: Národní ústav pro vzdělávání,
školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických
pracovníků, 2011, 128 s. ISBN 978-80-86856-77-3.
JOHNSON, David W. a JOHNSON, Roger T. Cooperation and Competition.
Theory and Research. Edina, US: Interaction Book Company, 1989, s. 253.
JURĀNE-BRĒMANE, Anžela. Formative Assessment as Three-sided Process
in Higher Education. In: Rural Environment. Education. Personality.
Proceedings of the International Scientific Conference [online]. Latvia
University of Agriculture, 2017. ISSN 2255-808X.
KALASI, Rasmita. The Impact of Social Networking on New Age Teaching
and Learning: An Overview. Journal of Education & Social Policy [online].
2014, 1(1), 23-28.
KAPLAN, Andreas M. a Michael HAENLEIN. Users of the world, unite! The
challenges and opportunities of Social Media [online]. 2010. DOI:
10.1016/j.bushor.2009.09.003. ISBN 10.1016/j.bushor.2009.09.003.
Dostupné z:
http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0007681309001232
KASÍKOVÁ, Hana. Kooperativní učení, kooperativní škola. Vyd. 2. Praha:
Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-712-1.
28
KASÍKOVÁ, Hana a Michal DUBEC. Spolupráce učitelů: od větší k menší
neznámé. In: Studia paedagogica [online]. 14(1). 2009, s. 67-86.
KLEMENT, Milan. THE CURRENT LEVEL OF IMPLEMENTATION OF ICT IN
THE LIFE OF SCHOOLS. Trends in Education [online]. 2016, 9(1), 128-138
[cit. 2017-12-03]. DOI: 10.5507/tvv.2016.018. ISSN 18058949. Dostupné z:
http://tvv-journal.upol.cz/doi/10.5507/tvv.2016.018.html
KOLÁŘ, Zdeněk a Alena VALIŠOVÁ. Analýza vyučování. Vyd. 1. Praha:
Grada, 2009, 230 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-2857-5.
KUNC, Petr. IBM Connection – podniková sociální síť. In: Sociální sítě,
mobilní aplikace: Sborník příspěvků ke konferenci. 2014, s. 48-52. ISBN
978-80-261-0362-2.
MAŇÁK, Josef, Štefan ŠVEC a Vlastimil ŠVEC, ed. Slovník pedagogické
metodologie. Brno: Masarykova univerzita, 2005. Pedagogický výzkum v
teorii a praxi. ISBN 80-210-3802-0.
MARTÍNEZ-ALEMÁN, Ana M. Social Media Go to College. Change: The
Magazine of Higher Learning [online]. 2014, 46(1), 13-20. DOI:
10.1080/00091383.2014.867203. ISSN 0009-1383.
MEISLOVÁ BRUSENBAUCH, Monika, Tomáš KANTOR a Dan MAREK. Měkké
manažerské dovednosti [online]. Pozlovice, 2011.
MŠMT ČR. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online].
Praha: 2017. Dostupné z:
http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2017_verze_cerven.pdf
MŠMT ČR. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online].
Praha: 2016. Dostupné z: http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2016.pdf
MŠMT ČR. Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 [online]. Praha:
2014. Dostupné
29
z:https://8e6083c5e5b47fbfcf90c1b6bab6fa03dfd2cc1a.googledrive.com/
host/0B3x8X77RaMBPdGxkNEc0SHZBc00/CS/DigiStrategie.pdf
MURAR, Peter. Edmodo as a Gamification Platform: Review and Plans. In:
Proceedings of The 9th European Conference on Games Based Learning
ECGB [online]. 2015. ISSN 2049-100X. Dostupné z:
http://milunesco.unaoc.org/wp-content/uploads/2015/10/ECGBL2015-
Proceedings-embedded.pdf
MUSIL, Jiří. Sociometrie v psychologické kognici: nástroj sociální
kompetence učitele. Olomouc: Psychologická a výchovná poradna, 2003.
ISBN 80-238-8935-4.
NEUMAJER, Ondřej. Doporučení pro žádosti o eTwinning Quality Label. In:
Národní konference eTwinning [online]. Hradec Králové, 2014. Dostupné z:
http://www.etwinning.cz/wp/wp-content/uploads/eTwinning-konference-
2014_Neumajer.pdf
NZ Education Council. What is Social Media. [online]. 2015. Dostupné z:
https://teachersandsocialmedia.co.nz/what-social-media
OKORO, Ephraim A.; HAUSMAN, Angela; WASHINGTON, Melvin C. Social
media and networking technologies: An analysis of collaborative work and
team communication. Contemporary Issues in Education Research
[Online], 2012, 5.4: 295.
PDST. Edmodo Instruction Manual: Incorporating Junior Cycle Key Skills,
School Self-Evaluation and suggested teaching strategies. 2015. Dostupné
z: http://www.pdst.ie/sites/default/files/Edmodo%20Instructions_0.pdf
PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-
262-0367-4.
30
PIAAC. Dovednosti české populace v prostředí informačních
technologií [online]. 2014. Dostupné z:
http://www.piaac.cz/attach/PIAAC_ICT_zprava.pdf
PILLI, O. LMS Vs. SNS: Can Social Networking Sites Act as a Learning
Management Systems? In: American International Journal of
Contemporary Research [online]. 2014, s. 90-97. Dostupné z:
http://www.aijcrne t.com/journals/Vol_4_No_5_May_2014/9.pdf
PINTO, Marry Beth. The Use of Yammer in Higher Education: An
Exploratory Study, Journal of Educators Online, Vol. 11, No. 1, [Online].
2014. Dostupné z: http://files.eric.ed.gov/fulltext/EJ1020033.pdf
PLAMÍNEK, Jiří. Týmová spolupráce a hodnocení lidí. Praha: Grada, 2009.
Manažer. ISBN 978-80-247-2796-7.
Privacy. In: Edmodo [online]. Dostupné z:
https://www.edmodo.com/privacy
PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 4.,
aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-717-8772-8.
SAFKO, Lon a David K BRAKE. The social media bible: tactics, tools, and
strategies for business success. Hoboken, N.J.: John Wiley, c2009, 821 p.
ISBN 04-704-1155-4.
SCIO. Vytváření osobního vzdělávacího prostředí [online]. 2013. Dostupné
z: https://www.scio.cz/o-vzdelavani/nove-trendy-a-zajimavosti-ze-sveta-
vzdelavani/aktualita_ze_vzdelavani_258.asp
SIEMENS, George. About: Description of connectivism. Connectivism: A
learning theory for today’s learner, website. [online]. 2008. Dostupné z:
http://www.connectivism.ca/about.html
31
SIEMENS, George. Connectivism: A Learning Theory for the Digital Age
[online]. 2004. Dostupné z:
http://www.ingedewaard.net/papers/connectivism/2005_siemens_ALear
ningTheoryForTheDigitalAge.pdf
SITNÁ, Dagmar. Metody aktivního vyučování: spolupráce žáků ve
skupinách. Vyd. 2. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0404-6.
SLAVIN, Robert E. Synthesis of Research on Cooperative Learning.
Educational Leadership [online]. 1981, 38(8), 655-660.
STARÝ, Karel a Veronika LAUFKOVÁ. Formativní hodnocení ve výuce. Praha:
Portál, 2016. ISBN 978-80-262-1001-6.
STRUNGĂ, Alexandru. Using Virtual Learning Communities in Shaping the
Professional Identity of Primary and Preschool Pedagogy Specialization
Students: A Knowledge Management Approach. In: Procedia - Social and
Behavioral Sciences [online]. 2015, 180, s. 460-467. DOI:
10.1016/j.sbspro.2015.02.145. ISSN 18770428.
ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, Jitka. Přehled sociální psychologie. Olomouc, 2004.
ISBN 80-244-0929-1.
TOMKOVÁ, Anna, Jitka KAŠOVÁ a Markéta DVOŘÁKOVÁ. Učíme v
projektech. Praha: Portál, 2009, 173 s. ISBN 978-80-7367-527-1.
TRACEY, Ryan. Instructivism, constructivism or connectivism? E-Learning
Provocateur [online]. 2009. Dostupné z:
https://ryan2point0.wordpress.com/2009/03/17/instructivism-
constructivism-or-connectivism/
TURBAN, Efraim, Narasimha BOLLOJU a Ting-Peng LIANG. Enterprise Social
Networking: Opportunities, Adoption, and Risk Mitigation. Journal of
Organizational Computing and Electronic Commerce [online]. 21(3), 2011,
32
s. 202-220. DOI: 10.1080/10919392.2011.590109. ISSN 10919392.
Dostupné z:
http://www.ecrc.nsysu.edu.tw/liang/paper/1/Enterprise%20Social%20Net
working%20(JOCEC%202011).pdf
VALDMAN, Jan. Podnikové sociální sítě pro univerzity. In: Sociální sítě,
mobilní aplikace. Plzeň, 2014, s. 78-83. ISBN 978-80-261-0362-2.
VALIŠOVÁ, Alena, Hana KASÍKOVÁ a Miroslav BUREŠ. Pedagogika pro
učitele. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011. Pedagogika (Grada).
ISBN 978-80-247-3357-9.
WALLACE, Albin. Social Learning Platforms and the Flipped Classroom.
International Journal of Information and Education Technology [online].
2014, 4(4), 293-296. DOI: 10.7763/IJIET.2014.V4.416. ISSN 20103689.
Dostupné z: http://www.ijiet.org/show-47-462-1.html
ZABOROWSKI, Zbigniew. Sociální psychologie a výchova. 1965. Praha:
Státní pedagogické nakladatelství, 1965.
ZATLOUKAL, Tomáš. Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy
ve školním roce 2016/2017: Výroční zpráva České školní inspekce. 2017.
ISBN 978-80-88087-15-1.
ZIKÁN, Jan. Sociometrie [online]. 2015. Dostupné z: www.sociometrie.cz
ZOUNEK, Jiří a Petr SUDICKÝ. E-learning: učení (se) s online technologiemi.
Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 226 s. ISBN 978-80-7357-
903-6.
33
Publikační činnost doktoranda a jeho účast na projektech
HOMANOVÁ, Zuzana a Jana KAPOUNOVÁ. Social Media in Classroom Education or Let's Transfer Education into Cyberspace. In: Proceedings of the European Conference on Social Media University of Brighton. Published by Academic Conferences and Publishing International Limited, 2014. s. 241-248. ISBN 978-1-910309-28-5.
HOMANOVÁ, Zuzana a Tomáš JAVORČÍK. Use of Social Media in Education and Possible Risks. In: Selected issues and trends of contemporary digital education. Katowice: Stowarzyszenie Komputer i Sprawy Szkoły, 2014. s. 25-37. ISBN 978-83-60973-84-4.
HOMANOVÁ, Zuzana. Sociální sítě v edukačním procesu žáků a učitelů základních škol. In: Proceedings of the International Scientific Conference on MMK 2015 INTERNATIONAL MASARYK CONFERENCE FOR PH.D. STUDENTS AND YOUNG RESEARCHERS. Hradec Králové: Magnanimitas, 2015, s. 1049-1056. ISBN 978-80-87952-12-2.
HOMANOVÁ, Zuzana. Zavádění sociálních médií do školní výuky. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, 2015.
HOMANOVÁ, Zuzana. Zavádění sociálních médií do školní výuky. In: Information and Communication Technology in Education: Ph.D. students section. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2015, s. 83-97. ISBN 978-80-7464-775-8.
JAVORČÍK, Tomáš a Zuzana HOMANOVÁ. Proposition of Model for Use of Personal Learning Environment in Primary Schools and Possibilities of Knowledge Sharing. In: 3th IEEE International Conference on Emerging eLearning Technologies and Applications: PROCEEDINGS. Košice: elfa, s.r.o., 2015, s. 163-171. ISBN 978-1-4673-8534-3.
HOMANOVÁ, Zuzana a Jana KAPOUNOVÁ. Social Network in School Projects. In: Proceedings of The 3rd European Conference on Social
34
Media. UK: Academic Conferences and Publishing International Limited, 2016. s. 473-482. ISBN 978-1-911218-00-5.
HOMANOVÁ, Zuzana a Jana KAPOUNOVÁ. Social Networking in Czech Elementary Schools: A New Path for Cooperation. In: International Journal of Management and Applied Research. 2016, č. 3, s. 145-159. DOI: 10.18646/2056.34.16-012. ISSN 2056-757X.
HOMANOVÁ, Zuzana. EDMODO: Innovative Online Educational Tools. ICTE Journal. 2016, 5(3), s. 58-61. ISSN 1805-3726.
HOMANOVÁ, Zuzana. Vzdelávacie sociálne siete a možnosti ich využitia v základnej škole. Journal Naša škola. 2017, roč. 20, č. 7, s. 6-12. ISSN 1335-2733.
HOMANOVÁ, Zuzana a Tatiana PREXTOVÁ. Educational Networking Platforms Through the Eyes of Czech Primary School Students. In: European Conference on e-Learning: Proceedings of the 16th European Conference on e-Learning ECEL 2017 2017-10-26 Porto. ACPI, 2017. s. 195-204. ISBN 978-1-911218-60-9.
PREXTOVÁ, Tatiana a Zuzana HOMANOVÁ. Designing Test Tasks in Adaptive Testing. In: European Conference on e-Learning: Proceedings of the 16th European Conference on e-Learning ECEL 2017 2017-10-26 Porto. ACPI, 2017. s. 446-452. ISBN 978-1-911218-60-9.
HOMANOVÁ, Zuzana a Tatiana PREXTOVÁ. Aurasma or An Application of Augmented reality in Preparation of Educational Materials. In: International Technology, Education and Development Conference. (odesláno k recenznímu řízení)
35
Aktivní účast na projektech
Projekt SGS: Sociální média ve školní výuce aneb přenesme vzdělávání do kyberprostoru (2014) – hlavní řešitel
Projekt SGS: Aktivizující a komplexní výukové metody s podporou informačních technologií (2015) - spoluřešitel
Projekt SGS: Mobilní technologie a sociální média ve vzdělávání (2015-2016) - spoluřešitel
Projekt SGS: Pošli to dál aneb tradiční a inovativní přístupy ke sdílení v prostředí ZŠ (2017-2018) – hlavní řešitel
Projekt Ostravské univerzity v Ostravě „Chytří pomocníci ve výuce aneb využíváme ICT jednoduše a kreativně“ CZ.1.07/1.3.00/51.0009
Projekt Ostravské univerzity „Podpora rozvíjení informatického myšlení“ CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_036/0005322
36
Životopis
Mgr. Zuzana Homanová
Osobní údaje
Datum narození: 2.12.1986
Státní příslušnost: ČR
E-mail: [email protected]
Adresa trvalého bydliště: Letní 484/9, 736 01 Havířov
Adresa přechodného bydliště: Nad Dubinou 135/12, 733 01 Karviná
Dosažené vzdělání
2013 – dosud (doktorské studium)
Informační a komunikační technologie ve vzdělávání
Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita
2009-2011 (magisterské studium)
Aplikovaná matematika
Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě
2006-2009 (bakalářské studium)
Aplikovaná matematika
Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě
2002-2006 (maturitní zkouška)
Ekonomické lyceum
Obchodní a bankovní akademie v Karviné
37
Pracovní zkušenosti
2012 Specialista Sales Controllingu
RWE Transgas a. s.
2013–2017 Fotograf, grafik/ H&F photostory s.r.o.
2015–dosud Lektorská činnost/ EDUCA24 AGENCY
2017–dosud Odborný asistent s akademickou hodností
Katedra informačních a komunikačních technologií
Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita