Zakládání budov (1)kps.fsv.cvut.cz/upload/files/ps01-16-zakldn1.pdf · Zakládání budov (1)...
Transcript of Zakládání budov (1)kps.fsv.cvut.cz/upload/files/ps01-16-zakldn1.pdf · Zakládání budov (1)...
Zakládání budov (1)
2015/16
ČVUT v PrazeFakulta stavební
PS01 - POZEMNÍ STAVBY 1
doc. Ing. Jiří Pazderka, Ph.D.Katedra konstrukcí pozemních staveb
Zpracováno v návaznosti na původní přednášky KP20 prof. Ing. Petra Hájka, CSc.
Základní terminologie
Základová konstrukce
Část nosné konstrukce budovy přenášející zatížení od stavby do základové půdy
Základová p ůda
Část geologického prostředí (zpravidla velmi nehomogenní), které spolupůsobí s konstrukcí budovy.
Plošný základ
Stavební prvek přenášející zatížení od budovy do základové půdy prostřednictvím horizontální základové spáry. Nepočítá se s přenášením zatížení třením na svislých částech základu.
Hlubinný základ - pilota
Vertikální základová konstrukce přenášející zatížení od stavby do hlubších vrstev základové půdy. Zatížení se přenáší opřením paty piloty nebo třením povrchu pláště o základovou půdu.
Inženýrskogeologický pr ůzkum
Činnost, která poskytuje geologické a geotechnické podklady pro návrh založení stavby.
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Základní terminologie
Hornina
Přírodní minerální asociace různého složení a struktury, které vznikly působením
geologických procesů v podobě horninových těles vytvářejících zemskou kůru.
Zemina
● Přirozená směs minerálních zrn různých frakcí vzniklých fyzikálním nebo chemickým
rozpadem pevné skalní horniny.
● Nezpevněná nebo slabě zpevněná hornina
Skalní hornina
Dobře zpevněná hmota, která je zpravidla rozpukána na hranolovité bloky nebo vrstvy
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Požadavky na základy a spodní stavbu
Statická funkce a požadavky
● únosnost základu a základové půdy (mezní namáhání zeminy – mezní stav únosnosti )
● sedání budovy (mezní stav použitelnosti)
● statická interakce horní a spodní stavby (eliminace poruch od nerovnoměrného sedání)
● požadavky na založení budovy v tzv. nezámrzné hloubce
Izolační funkce a požadavky
● způsob založení a konstrukce spodní stavby musí umožňovat aktivní ochranu proti
podzemní vodě, zemní vlhkosti a radonu.
Ekonomické požadavky - vliv na hospodárnost základové k-ce má především:
● typ zatížení na základ (excentricita, momenty, případné tahové namáhání)
● únosnost základové půdy
● stlačitelnost základové půdy
● rovnoměrnost / nerovnoměrnost základových poměrů pod objektem
● tuhost horní stavby objektuPS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Principy návrhu základových k-cí
Rozhodující kritéria pro návrh základové konstrukce
● druh (únosnost a stlačitelnost) základové půdy
● velikost zatížení na základ
● charakter zatížení (excentricita, moment, případné tahové zatížení)
● úroveň nezámrzné hloubky pro dané základové poměry
● vliv interakce podloží x základ x horní stavba
● rovnoměrnost / nerovnoměrnost základových poměrů pod objektem
● okolní zástavba
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Základní rozdělení základových k-cí
Plošné základy budov
● základové patky
● základové pásy
● základové rošty
● základové desky a vany
● tenké desky
Hlubinné základy budov
● piloty
● základové studně (pilíře)
● milánské stěny
- maloprůměrové piloty (mikropiloty)
- velkoprůměrové piloty
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Inženýrsko-geologický průzkum
Druhy IGP: předběžný, podrobný, provozní
Inženýrskogeologický pr ůzkum poskytuje geologické a geotechnické podklady pro návrh založení stavby (podle ČSN 73 0090):
● geologická stavba
● hydrogeologická charakteristika
● základové poměry – posouzení vhodnosti staveniště
● zatřídění zemin a hornin – únosnost a stlačitelnost základové půdy
● posouzení vhodné hloubky základové spáry
● vliv podzemní vody ● chemické složení vody
● výška hladiny podzemní vody
● směr proudění
● vhodnost použití zeminy z výkopu
● vliv navrhované stavby na sousední budovy
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Geologické sondy
Smyslem geologických sond je:
● získat neporušené vzorky podloží v jednotlivých úrovních potřebné pro laboratorní zkoušku � stanovení fyzikálních a mechanických vlastností
zeminy
● zjistit úroveň ustálené hladiny podzemní vody
● získat informace pro sestavení geologického profilu podloží:
- stanovení mocnosti (tlošťky) jednotlivých vrstev
- zjištění rovinatosti vrstev v rozsahu staveniště
● lokalizovat případné diskontinuity podloží (geologocké zlomy apod.)
● odběr vzorků pro analýzu chemického složení podzemní vody
Geologické sondy:
● kopané (cca 1,2 x 1,5 m) - pouze pro menší hloubky
● vrtané (průměr vrtu 150 – 300 mm)
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
● Při návrhu základových konstrukcí postupujeme podle tzv. geotechnických kategorií (GK)● Příslušná GK se může ověřit a změnit, pokud je to nutné, v libovolném stádiu návrhu a
procesu výstavby
Geotechnické kategorie jsou podle ČSN EN 1997-1,2 - Eurokóku 7 definovány takto:
Navrhování podle GK - ČSN EN 1997-1
1. Geotechnická kategorie
● Má zahrnovat pouze malé a relativně jednoduché konstrukce:- pro které je možné zajistit, že základní požadavky jsou splněny na základě
zkušenosti a kvalitativního geotechnického průzkumu- se zanedbatelným rizikem
● Postupy pro 1. GK se mají použít:- tam, kde je zanedbatelné riziko celkové stability nebo pohybů základové půdy- v základových poměrech, které jsou známé z dostatečně spolehlivé srovnatelné
místní zkušenosti- tam, kde se neprovádí výkop pod hladinou podzemní vody
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Navrhování podle GK - ČSN EN 1997-1
2. Geotechnická kategorie
● Má zahrnovat obvyklé typy konstrukcí a základů:- s běžným rizikem- v jednoduchých základových poměrech- s běžnými zatěžovacími podmínkami
● Návrhy konstrukcí podle 2.GK mají zpravidla zahrnovat kvantitativní geotechnické údaje a rozbory k ujištění, že jsou splněny základní požadavky
● Pro návrhy podle 2. GK se mají použít standardní postupy pro terénní a laboratorní zkoušky, jejich návrh a provádění.
3. Geotechnická kategorie
● Má zahrnovat konstrukce, nebo jejich části, které nespadají do 1. GK ani do 2. GK
● 3. GK má zahrnovat alternativní ustanovení a pravidla k těm, jež jsou v [2]
● 3. GK zahrnuje např.: „velmi velké nebo neobvyklé konstrukce“, konstrukce ve složitých základových poměrech, k-ce složitě zatížené, k-ce v seismických oblastech
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Základová půda - ČSN EN ISO 14688-1
Třídy zemin podle velikosti frakce:
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Zásady zat řiďování zemin :
● Zemina není za mokra soudržná- velmi hrubozrnné (Bo, Co), většina zrn větších než 63 mm- hrubozrnné (Gr, Sa), většina zrn větších než 0,063 mm
● Zemina je za mokra soudržná- jemnozrnné (Si - nízká plasticita, Cl - plastické)
● Tmavá barva, nízká objemová hmotnost- organické (Or)
● Nepřírodní materiály- výsypky, sypaniny (Mg), znovuuložené přírodní materiály, umělé materiály
Základová půda - ČSN EN ISO 14688-2
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Posouzení sedání - ČSN EN 1997-1
Mezní hodnoty sednutí podle Eurokódu 7
Výpočet sedání pro plně nebo částečně nasycené zeminy zahrnuje:
● okamžité sedání (so)● konsolidační sedání (s1)● „creepové“ sedání (s2)
„Mají se použít běžně uznávané metody pro vyhodnocení sedání“
Zvláštní pozornost je třeba věnovat organickým zeminám a měkkým jílům.
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Podle ČSN 73 1001 se rozdělují stavebníkonstrukce budov podle statické náročnosti na:
Nenáročné konstrukce
Konstrukce, které nejsou citlivé na rozdíly v nerovnoměrném sedání a mají dostatečnou rezervu spolehlivosti v plastické oblasti přetvoření (rodinné domy, garáže, nízké obytné domy, nízké zemědělské a průmyslové stavby).
Náročné konstrukce
Ostatní konstrukce, především konstrukce výškových budov a staticky neurčité stavební konstrukce
Navrhování podle GK - ČSN 73 1001
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Navrhování podle GK - ČSN 73 1001
Podle ČSN 73 1001 se rozdělují základové poměry pro umístění budov na:
Jednoduché základové pom ěry
Základová půda se v rozsahu stavebního objektu podstatně nemění, jednotlivé vrstvy mají přibližně stálou mocnost a jsou uloženy vodorovně nebo téměř vodorovně. Podzemní voda neovlivňuje uspořádání objektů a návrh jejich konstrukce.
Složité základové pom ěry
Základová půda se v rozsahu stavebního objektu místo od místa podstatně mění, nebo vrstvy mají proměnlivou nosnost a nebo jsou nepravidelně uložené. Podzemní voda se nepříznivě uplatňuje při návrhu objektů.
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Únosnost základové půdy pro návrh konkrétní základové konstrukce se podle ČSN 73 1001 stanovuje v závislosti na příslušné geotechnické kategorii (1., 2., 3.).
Vyšší geotechnická kategorie znamená vyšší přesnost návrhu základové konstrukce, resp. přesnější přiblížení ke skutečným základovým poměrům ve vztahu k charakteru základové konstrukce a působícímu zatížení.
Pro předběžný výpo čet se použije vždy nejprve I. geotechnická kategorie, pro definitivní návrh základové konstrukce je nutné zvolit zvolit příslušnou geotechnickou kategorii v závislosti na tabulce uvedené níže:
Jednoduché základové poměry
Složité základové poměry
Nenáročné konstrukce
1. geotechnická kategorie
2. geotechnická kategorie
Náročné konstrukce
2. geotechnická kategorie
3. geotechnická kategorie
Navrhování podle GK - ČSN 73 1001
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Výpo čet podle 1. geotechnické kategorie
● výpo čtová únosnost základové p ůdy: určí se z tab. 15 – 18 z přílohy 6 ČSN 73 1001
● zatížení: provozní (charakteristická) hodnota zatížení v základní kombinaci
Výpo čet podle 2. geotechnické kategorie
● výpo čtová únosnost základové p ůdy: Určí se na základě směrných normových charakteristik základové půdy (hodnoty získané ze statistických rozborů zkoušek uskutečněných v rozsahu celé ČR) nebo místní normové charakteristiky základové půdy (hodnoty získané ze statistických rozborů zkoušek uskutečněných v rozsahu určité oblasti soustředěné výstavby).
● zatížení: extrémní (návrhová) hodnota zatížení v nejnepříznivější základní nebo mimořádné kombinaci
Navrhování podle GK - ČSN 73 1001
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Výpo čet podle 3. geotechnické kategorie
● výpo čtová únosnost základové p ůdy: určí se na základě normových charakteristik základové půdy stanovené podle výsledků zkoušek uskutečněných při průzkumu staveniště
● zatížení: extrémní (návrhová) hodnota zatížení v nejnepříznivější základní nebo mimořádné kombinaci
Navrhování podle GK - ČSN 73 1001
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Základová půda - ČSN 73 1001
Zeminy
Třídy zemin podle ČSN 731001: (F) - Jemnozrnné (konsolidují pomalu,rizikové)
(S) – Písčité (konsolidují rychle,vhodné)(G) – Štěrkovité (konsolidují rychle,vhodné)
Typy základových p ůd (zeminy):
2-fázový systém (S,G); pevná zrna, vzduch
Při stanovení únosnosti počítáme s efektivními parametry, které mají vyšší hodnoty než totální parametry (smyk probíhá přímo mezi zrny).
3-fázový systém (F); pevná zrna, vzduch a voda Počítáme s totálními parametry, které jsou menší vlivem vody(voda nemá žádnou pevnost ve smyku)
Skalní horniny
(R) - skalní masív, jedná se diskontinuum na rozdíl od zeminy, kterou lze považovat za kontinuum
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Základová půda - ČSN 73 1001
Fyzikální charakteristiky základových p ůd
● pevnostní charakteristiky: pevnost v tlaku – Rdt [MPa]
● deformační charakteristiky: modul přetvárnosti Edef [MPa]
Poissonovo číslo ν [1]
mez tekutosti wL [%] – u jemnozrných zemin
● objemová tíha: -γ [kN/m3] (zeminy 18 – 21 kN/m3)
● úhel vnitřního tření zeminy: ϕ [°]
● namrzavost: ⇒⇒⇒⇒ hloubka založení
Zrnitostní složení zemin: ● balvanitá složka > 200 mm
● kamenitá složka 60 – 200 mm
● štěrková složka 2 – 60 mm
● písčitá složka 0,06 – 2 mm
● prachová složka 0,002 – 0,06 mm
● jílová složka < 0.002 mm
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Klasifikace základových půd
F1 – hlína štěrkovitá MG
F2 – jíl štěrkovitý CG
F3 – hlína písčitá MS
F4 – jíl písčitý CS
F5 – hlína s nízkou (ML) a střední (MI) plasticitou
F6 – jíl s nízkou (CL) a střední (CI) plasticitou
F7 – hlína s vysokou (MH), velmi vysokou (MV)
a extrémně vysokou (ME) plasticitou
F8 – jíl s vysokou (CH), velmi vysokou (CV)
a extrémně vysokou (CE) plasticitou
Zeminy podle ČSN 73 1001:
F - zeminy jemnozrnné (C – jíly, M – hlíny)
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Klasifikace základových půd
Tabulkové výpo čtové únosnosti základových p ůd podle ČSN 73 1001:
Používají se při návrhu základů podle zásad 1. geotechnické kategorie
Hodnoty tabulkové výpo čtové únosnosti Rdt [kPa]zemin jemnozrnných (F) při hloubce založení 0,8 až 1,5 m pro šířku základu ≤ 3 m
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Klasifikace základových půd
S1 – písek dobře zrněný SW
S2 – písek špatně zrněný SP
S3 – písek s příměsí jemnozrnné zeminy S-F
S4 – písek hlinitý SM
S5 – písek jílovitý SC
S - zeminy pís čité (S – písek)
G1 – štěrk dobře zrněný GW
G2 – štěrk špatně zrněný GP
G3 – štěrk s příměsí jemnozrnné zeminy G-F
G4 – štěrk hlinitý GM
G5 – štěrk jílovitý GC
G - zeminy št ěrkovité (G – št ěrk)
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Klasifikace základových půd
Hodnoty tabulkové výpo čtové únosnosti Rdt [kPa]zemin písčitých (S) při hloubce založení 1 m
Poznámka: Pro třídu S1 až S3 platí hodnoty pro zeminy ulehlé. Pro zeminy středně ulehlé se hodnoty násobí součinitelem 0,65. Pro třídy S4 a S5 platí hodnoty pro konzistenci tuhou až pevnou.
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Klasifikace základových půd
Hodnoty tabulkové výpo čtové únosnosti Rdt [kPa]zemin štěrkovitých (G) při hloubce založení 1 m
Poznámka: Pro třídu G1 až G3 platí hodnoty pro zeminy ulehlé. Pro zeminy středně ulehlé se hodnoty násobí součinitelem 0,65. Pro třídy G4 a G5 platí hodnoty pro konzistenci tuhou až pevnou.
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Klasifikace základových půd
Zvláštní zeminy:
● O - organické zeminy● T - prosedavé zeminy (spraše)● U - jiné zvláštní zeminy
Skalní horniny:
● R - skalní horniny (třídy R1 – R6):podle pevnosti a stupně zvětrání horninového materiálu
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Klasifikace základových půd
Hodnoty tabulkové výpo čtové únosnosti Rdt [kPa]skalního masivu (R)
Poznámka: Tabulkové hodnoty Rdt u tříd R1 až R4 jsou použitelné u skalních masívů se sevřenými diskontinuitami bez jílovité výplně. V opačném případě je nutný individuální postup.
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Hloubka založení budov
● u definitivních staveb založených na zeminách
pod zámrznou hloubkou: 0,8 až 1,2 m, ale min. 0,8 m
● u základů provizorních konstrukcí a u základů
prokazatelně chráněných proti promrzání min. 0,4 m
● u jemnozrnných zemin (soudržných) je třeba
zpravidla volit hloubku větší min. 1,0 m
● u jemnozrnných F6, F7 mohou-li vysychat min. 1,6 m
● u vnit řních základ ů lze hloubku založení zmenšit až na min. 0,5 m
V případech vysoké hladiny podzemní vody (výše než 2,0 m pod povrchem) se volí hloubka založení větší.
Stanovení minimální hloubky založení budov:
Hlavní hledisko: eliminace promrzání zeminy pod základovou sparou
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Posouzení sedání - ČSN 73 1001
● pro 1. geotechnickou kategorii se mezní stav přetvoření neposuzuje
● pro 2. geotechnickou kategorii se pro výpočet sednutí používají tabulkové hodnoty směrných normových charakteristikpřetvárných vlastností základové půdy
● pro 3. geotechnickou kategorii se pro výpočet sednutí používají normové hodnotypřetvárných charakteristik zjišt ěné průzkumem
2. Mezní stav p řetvo ření - sedání
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Posouzení únosnosti plošného základu
Výpo čtový p ředpoklad rozložení kontaktního nap ětí v základové spá ře
1. Mezní stav: σde = Vde / Aef
Centrické zatížení: Excentrické zatížení:
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Příčiny poruch základových konstrukcí
Nedostate čná únosnost základové p ůdy● chybný geotechnický průzkum (např. nedostatečně hluboké sondy,
zanedbání periodického kolísání hladiny podzemní vody, apod.)
Rozdílný charakter základové p ůdy v rozsahu stavby● různé druhy základové půdy v rozsahu půdorysu● lokální diskontinuity podloží – např. „čočka“ tekutého písku● zasypané koryto původní vodoteče● geologický zlom
Nepředpokládané zm ěny základových pom ěrů● extrémní zvýšení úrovně hladiny podzemní vody, např. vlivem
dlouhodobých srážek nebo povodní (snížení únosnosti zákl. půdy)● změny hydrogeologických poměrů vlivem nové zástavby v okolí● snížení okolního terénu – podmrzání základové spáry
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Příčiny poruch základových konstrukcí
Podcen ění vlivu okolních staveb● přitížení základové půdy přilehlým objektem● otřesy ze stavební činnosti – např. ražba tunelu● otřesy základové půdy vlivem dopravy (metro, blízká silnice)● sesuvy půdy v poddolovaných oblastech
Chybný návrh základových konstrukcí● poddimenzování základových konstrukcí (rozměry, počet pilot, apod.)● navržení nevhodného druhu základové konstrukce● nedosažení únosného podloží (opřené piloty, mikropiloty)● rozdílná hloubka plošného založení v rámci jednoho objektu
Změna využívání stavby● zvýšení zatížení oproti původnímu návrhu (např. nástavba objektu)
Vliv charakteru okolních ploch (difúzně uzavřené plochy, vegetace)
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv
Děkuji za pozornost
Literatura použitá v prezentaci:
[1] Hájek P.: Přednášky KP20, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Praha 2004
[2] ČSN EN 1997-1,2 Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí, ÚNMZ, 2006
[3] ČSN EN ISO 14688-1,2 Geotechnický průzkum a zkoušení, ÚNMZ, 2003[4] ČSN 73 1001, Zakládání staveb, Základová půda pod plošnými základy, ÚNMZ
PS01 – Základy 1 Ji ří Pazderka, K124, ČVUT FSv