Základy veřejného zdravotnictvíII.část

Legislativa

MUDr.Josef Štorek, Ph.D.

Pyramida právních aktů Mezinárodní dohody

Úmluva o lidských právech a biomedicíně (č.96/2001 Sb.m.s.) Úmluva o závodních zdravotních službách č. 145/1988 Sb.

Ústava a ústavní zákony Listina základních práv a svobod (úst.zák.č.2/1993 Sb; čl.31 = právo na

zdravotní péči) součást národních ústavního pořádku

Zákony, popř. zákonná opatření Senátu Zákon o péči o zdraví lidu č. 20/1966 Sb., v platném znění Zákon o ochraně veřejného zdraví č.258/2000 Sb., v platném znění Zákon o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb.,v platném znění Zákon o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních č.

160/1992 Sb., v platném znění Zákon o České lékařské, stomatologické a lékárenské komoře č.

220/1991 Sb., v platném znění Zákon o léčivech č. 79/1997 Sb., v platném znění Zákon o zdravotnických prostředcích č. 123/2000 Sb., v platném znění Lázeňský zákon č. 164/2001 Sb., v platném znění Zákony o způsobilosti k výkonu povolání č.95 a 96/2004 Sb., v platném

znění a další…

Pyramida právních aktů…pokračování Nařízení vlády

N.v. č.138/2003 Sb., vzor služebného průkazu pracovníka OOVZ N.v.č.336/2004 Sb., o technických požadavcích na zdravotnické prostředky

Vyhlášky ústředních správních úřadů ( MZ ČR), obcí a vúsc č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, v platném znění č.49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení

zdravotnických zařízení, v platném znění č.439/2000 Sb., o očkování proti infekčním nemocem. V platném znění č.440/2000 Sb.,o infekčních onemocněních a provozu zdravotnických zařízení a

ÚSP, v platném znění č.307/2002 Sb., o radiační ochraně, v platném znění č.1374/1998 Sb., seznam zdravotních výkonů, v platném znění č.424/2004 Sb., činnosti zdravotnických pracovníků, v platném znění č.463/2004 Sb., obory specializačního vzdělávání, v platném znění č.39/2005 Sb., požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti, v

platném znění č.423/2001 Sb., o zdrojích a lázních a dalšíObecně závazné instrukce

Listina základních práv a svobod

Přijata ústavní zákonem č. 23/1991 Sb. a na základě ústavního zákona č. 2/1993 Sb. se stala součástí ústavního pořádku České republiky.

Tzn.: zákony musí být s touto LZPaS v souladu a v aplikační praxi mají před běžným zákonem přednost !!!

ZLPaS

Článek 2(1) Stát je založen na demokratických

hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na

náboženské vyznání.(2) Státní moc lze uplatňovat jen v

případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.

(3) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

ZLPaS

Článek 6(1) každý má právo na život; lidský život je

hoden ochrany již před narozením(2) nikdo nesmí být zbaven života

občan má právo chránit svůj život před chorobami, které jej ohrožují a současně právo žádat, aby mu byla poskytnuta potřebná zdravotní péče směřující k ochraně jeho života před život ohrožujícími chorobami

ZLPaS

Článek 7(1) nedotknutelnost osoby a jejího soukromí

je zaručena; omezena může být jen v případech stanovených zákonem

(2) nikdo nesmí být mučen ano podrobem krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu

jakékoliv zdravotní výkony musí být prováděny pouze s kvalifikovaným souhlasem občana; výjimky může stanovit jen zákon (20/66Sb.).

ZLPaS

Článek 8(1) osobní svoboda je zaručena

(8) zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo

držena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu; takové opatření musí být do 24 hod. oznámeno soudu, který o tomto umístění rozhodne do 7 dnů

ZLPaS Článek 10

(1) každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno

(2) každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života

(3) každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě

povinná mlčenlivost zdravotnických pracovníků a ochrana osobních údajů pacientů ve zdravotnických zařízeních

ZLPaSČlánek 31

Každý má právo na ochranu zdraví; občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon

ustanovení článku neznamená automaticky, že má každý právo na bezplatnou zdravotní péči; podmínky, za kterých je zdravotní péče poskytovaná bezplatně, na základě veřejného (solidárního) pojištění může stanovit pouze zákon; jakoukoliv spoluúčast pacienta na financování zdravotní péče může proto opět stanovit pouze zákon ( 48/97 Sb.)

Úmluva o lidských právech v biomedicíně

Základním předpisem medicínského práva je Úmluva o biomedicíně, která zakládá široká práva osobám, které se podrobují zákrokům v souvislosti s léčbou nebpo výzkumem… (1) Povinnost států zajistit její dodržování pomocí

předpisů národního práva (2) Přednost zájmů lidské bytosti před zájmy

společnosti nebo vědy (3) Rovný přístup ke kvalitní lékařské péči;

povinnost státu usilovat o zabezpečení kvalitní péče

(4) Povinnost poskytovat péči v souladu s profesními standardy

(5-9) informovaný souhlas žádný zákrok nemůže být proveden bez souhlasu

pacienta; nedílnou součástí je právo na poskytnutí informací o zákroku, jeho následcích, rizicích a možných alternativách; úprava podrobností a výjimek, konkrétní postup získávání souhlasu u osob nezletilých nebo právně nezpůsobilých…

Výjimkou z povinnosti získat informovaný souhlas jsou stavy nouze, kdy je o čas = zde je povoleno provést bez souhlasu neodkladný zákrok, který je v zájmu zdraví pacienta

Úprava i povinnost zdravotnických zařízení respektovat předem vyjádřená přání pacienta, který není ve stavu, kdy by byl schopen vyjádřit svou vůli

(10) Ochrana soukromí pacienta…povinnost lékařské mlčenlivosti, pravidla pro vedení zdravotnické dokumentace a její předávání mezi zdravotnickými zařízeními nebo jednotlivými lékaři a právo pacienta na informace o jeho zdraví

Profesionální péče

Základní právní povinností každého zdravotnického pracovníka je povinnost poskytovat péči v souladu s profsními povinnostmi a standardy, v rozsahu a způsobem stanoveným národní autoritou (MZ) ve spolupráci s profesními organizacemi, tzv. lege artis

Právním základem postupu „lege artis“ je ustanovení zákona (20/66Sb.) poskytovat zdravotní péči v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy

Informovaný souhlas

Výkon v oblasti péče o zdraví může být proveden pouze za podmínky, že k němu pacient poskytnul svobodný a informovaný souhlas nebo lze-i tento souhlas předpokládat (s výjimkou případů v zákoně ( 20/66Sb.) výslovně uvedených, kdy může být péče poskytnuta i bez souhlasu). Náležitosti písemného informovaného souhlasu jsou vymezeny vyhláškou o zdravotnické dokumentaci.

Odmítá-li pacient i přes náležité vysvětlení potřebnou péči, je třeba si vyžádat písemné prohlášení (negativní revers); podstatné náležitosti jsou vymezeny vyhláškou o zdravotnické dokumentaci.

Mlčenlivost

Zákonem je stanovená povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozví při výkonu svého povolání …

Průlomem do povinné mlčenlivosti jsou případy : Informace o zdravotní stavu pacienta sdělovány s jeho

souhlasem Skutečnosti podléhající oznamovací povinnosti na

základě zvláštního právního předpisu, na základě soudce, v rámci obhajoby v trestním řízení …a sdělované osobám taxativně vymezeným právním předpisem, které mohou nahlížet do zdravotnické dokumentace i bez souhlasu pacienta

Zákon č. 20/1966 Sb.,v platném znění

Výňatky

Bez souhlasu nemocného

Je možno provádět vyšetřovací a léčebné úkony i převzít nemocného do ústavní péče v případech : a) jedná se o nemoc stanovenou zvláštním zákonem,

kde lze uložit povinné léčení (např. infekční nemoci) b) osoba jeví známky duševní choroby nebo intoxikace

a ohrožuje sebe nebo své okolí c) není možné vzhledem ke zdravotnímu stavu

nemocného vyžádat si jeho souhlas a jde o neodkladné výkony nutné k záchraně života či zdraví

Povinnosti zdravotnických pracovníků

Poskytovat péči lege artis v rozsahu a způsobem, pro něž zásady určuje MZ ve spolupráci s ČLK

Převzít i mimořádné zdravotnické úkoly a řádně je plnit, pokud byly uloženy dočasně v obecném zájmu (katastrofy, epidemie

atd.) Povinnost první pomoci

Poskytovat neprodleně první pomoc každému, jestliže by bez této pomoci byl ohrožen jeho život nebo vážně ohroženo jeho zdraví a není-li pomoc včas dosažitelná obvyklým způsobem a zajistit mu podle potřeby další odbornou péči

Neposkytnutí této pomoci podle § 207, odst.2 trestního zákoníku = kdo neposkytne, ač je podle povahy svého zaměstnání povonen takovou pomoc poskytnout, bude potrestát odněním svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti

Povinnost mlčenlivosti S výjimkou případů :

Kdy skutečnost sděluje se souhlasem ošetřované osoby Podle obecně závazného právního předpisu má v daném případě oznamovací

povinnost ( např. vůči VZP, OSSZ dle § 167 a 168 trestního zákoníku) Kdy je zbaven povinnosti zachovávat mlčenlivost nadřízeným orgánem v

důležitém státním zájmu Pro trestní řízení poskytuje požadované údaje tehdy, byl-li s tím vysloven

předchozí souhlas soudce

Zákon č.20/1966 Sb. § 9

(1) Občané mají právo na poskytování zdravotní péče podle ustanovení tohoto zákona, zákona o všeobecném pojištění a předpisů vydaných k jejich provedení a zákona o ochraně veřejného zdraví.

(4) V zájmu svého zdraví a zdraví spoluobčanů je každý povinen a) podrobit se v případech stanovených obecně závaznými

předpisy zdravotnickým prohlídkám, vyšetřením a diagnostickým zkouškám, léčení nemocí společensky zvlášť závažných, asanačním, dezinfekčním a jiným opatřením na ochranu před nákazou,

b) poskytnout nebo zprostředkovat nezbytnou pomoc osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky závažné poruchy zdraví,

c) účastnit se zdravotnického školení a výcviku uloženého z důvodu obecného zájmu.

§ 11 (1) Zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení státu,

obcí, fyzických a právnických osob v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Podmínky poskytování zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních stanoví zvláštní zákony.

(2) Zdravotní péče se poskytuje a) bez přímé úhrady na základě všeobecného zdravotního

pojištění v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy nebo na základě smluvního zdravotního pojištění,

c) bez přímé úhrady z prostředků státního rozpočtu České republiky, charitativních, církevních a dalších právnických a fyzických osob,

d) za plnou nebo částečnou finanční úhradu.

POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE

§ 12 (1) Zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení, na základě spolupráce a účelné

dělby práce při zachování jednoty odborné péče o zdraví člověka a osobní odpovědnosti za poskytovanou péči. V těchto zařízeních mohou výkony zdravotní péče provádět jen oprávnění zdravotničtí pracovníci.

(2) Pokud se ve zdravotnickém zařízení připravují na výkon povolání zdravotnického pracovníka žáci, studenti nebo jiné osoby podle zvláštních právních předpisů, je zdravotnické zařízení povinno zajistit praktickou výuku spočívající v provádění výkonů zdravotní péče pod přímým vedením zdravotnického pracovníka odborně způsobilého k výkonu činností bez odborného dohledu, které jsou předmětem praktické výuky. Věta první se vztahuje i na praktickou výuku v zařízeních sociálních služeb.

§ 12a (1) Zdravotnické zařízení poskytující zdravotní péči musí být personálně, věcně a

technicky vybaveno pro druh a rozsah zdravotní péče, kterou poskytuje, a musí splňovat hygienické požadavky na svůj provoz.

(2) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou požadavky na věcné a technické vybavení zdravotnického zařízení a hygienické požadavky na jeho provoz. Ministerstvo zdravotnictví stanoví po dohodě s příslušnou komorou vyhláškou požadavky na personální vybavení zdravotnického zařízení.

(3) Splnění stanovených požadavků na personální vybavení zdravotnického zařízení kontroluje ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s příslušnou komorou.

(4) Splnění stanovených požadavků na věcné a technické vybavení zdravotnického zařízení kontroluje ministerstvo zdravotnictví a u nestátních zdravotnických zařízení orgán příslušný k jejich registraci.

(5) Plnění stanovených hygienických požadavků na provoz zdravotnických zařízení kontroluje orgán ochrany veřejného zdraví zřízený podle zvláštního právního předpisu.

LÉČEBNĚ PREVENTIVNÍ PÉČE § 17

(1) Léčebně preventivní péče spočívá v péči o ochranu, navrácení a upevnění zdraví jednotlivců i kolektivů; je poskytována obyvatelstvu ve zdraví i v nemoci, v mateřství a při jiných stavech vyžadujících lékařskou pomoc.

(2) Léčebně preventivní péče zahrnuje veškerou ambulantní i ústavní péči včetně lázeňské péče, závodní preventivní péče, přednemocniční neodkladné péče a léčebné výživy, poskytování léčiv s výjimkou vyhrazených léčiv prodávaných prodejci těchto léčiv,zdravotnických prostředků, potravin pro zvláštní lékařské účely a dopravu nemocných.

§ 18 (1) Ambulantní péči, jejíž součástí je i návštěvní služba, zajišťují praktičtí a jiní

odborní lékaři v jednotlivých ordinacích a sdružených ambulantních zařízeních. (2) Vyžaduje-li stav nemocného péči, kterou nelze poskytnout ambulantně, poskytne

se mu péče ústavní, a to zpravidla v nemocnici, popřípadě v odborném léčebném ústavu.

§ 18a Závodní preventivní péče Závodní preventivní péče zabezpečuje ve spolupráci se zaměstnavatelem prevenci

včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů.

§ 18b Záchranná služba Záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči. Zařízení

záchranné služby zřizuje kraj, který odpovídá za organizaci a zajištění činnosti záchranné služby ve svém územním obvodu. Letadla určená pro výkon letecké záchranné služby smluvně zajišťuje a jejich provoz hradí stát prostřednictvím ministerstva zdravotnictví. Základní úkoly a organizační uspořádání soustavy zařízení a pracovišť záchranné služby stanoví ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.

LÉČEBNĚ PREVENTIVNÍ PÉČE

§ 20 Lékárenská péče (1) Lékárenskou péčí se rozumí zejména obstarávání, příprava, kontrola, uchovávání

a výdej potřebných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků při současně poskytované odborné informaci nemocnému, pokud mu nebyly poskytnuty přímo při výkonu léčebně preventivní péče. Léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely nemocnému vydá na lékařský předpis lékárna nebo jiné zařízení k tomu určené.

(2) Pro předepisování a výdej potravin pro zvláštní lékařské účely platí obdobně právní předpisy upravující předepisování a výdej léčivých přípravků.

§ 21 Posudková činnost (1) Nedílnou součástí léčebně preventivní péče je lékařská posudková činnost, jejímž

předním úkolem je posuzování způsobilosti k práci. Tuto činnost vykonávají zpravidla ošetřující lékaři podle zvláštních předpisů vydaných ministerstvem zdravotnictví v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky.

(2) Pro jiné účely, než jsou uvedeny v odstavci 1) , se vykonává posudková činnost a vydávají osvědčení v rozsahu, který stanoví ministerstvo zdravotnictví.

(3) Posuzování způsobilosti k práci pro účely sociálního zabezpečení je upraveno zvláštními předpisy.

Jiné výkony

§ 28 (1) U zemřelých osob se zpravidla provádí zdravotní pitva. Pitva

se provádí povinně nebo na základě určení prohlížejícím lékařem nebo vedoucím zdravotnického zařízení, a to v případech a za účelem stanoveným vyhláškou, popřípadě podle rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví. Na těle zemřelého lze provádět při zachování zásad piety tyto úkony:

a) odnímání částí lidských těl, b) úkony stanovené vyhláškou c) odběr tkání a orgánů podle zvláštního právního předpisu, d) další úkony stanovené zvláštním právním předpisem.

(2) Soudní pitva se provádí za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy.

SOUSTAVA ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ

§ 31 (1) Úkoly zdravotnictví obstarávají zdravotnická zařízení a další

zdravotnické organizace uspořádané do soustavy zdravotnických zařízení.

(2) Soustavu zdravotnických zařízení tvoří zdravotnická zařízení státu, obcí, fyzických a právnických osob.

§ 32 (1) Zdravotnické služby obstarávají zdravotnická zařízení. (2) Součástí soustavy zdravotnických zařízení jsou

a) zařízení pro výchovu a výuku a pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků,

b) organizace pro zdravotnickou výrobu, pro zásobování léčivy a jinými prostředky zdravotnické techniky a pro jejich kontrolu,

c) vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště na úseku zdravotnictví. § 33

Zařízení a organizace zdravotnické soustavy zřízené ministerstvem zdravotnictví, kraji v samostatné působnosti nebo obcemi jsou řízeny svými zřizovateli.

DRUHY A ÚKOLY ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ

Zařízení hygienické služby novelou č. 258/2000 Sb. s účinností od 1.1.2001

§ 35 Zařízení ambulantní péče a nemocnice (1) Základním článkem zařízení ambulantní péče jsou ordinace praktických

lékařů, popřípadě ordinace dalších odborných lékařů. (2) Sdružená ambulantní zařízení jsou léčebná zařízení, která jsou umístěna

mimo území nemocnic, s nimiž nejsou organizačně ani personálně spojena. V jejich ordinacích se poskytuje jednotlivcům nebo skupinám osob základní a specializovaná zdravotní péče.

(3) Nemocnice poskytují ambulantní a lůžkovou základní a specializovanou diagnostickou a léčebnou péči, jejíž součástí jsou i nezbytná preventivní opatření.

§ 35a Zařízení závodní preventivní péče Zařízení závodní preventivní péče provádějí odbornou poradní činnost v

otázkách ochrany a podpory zdraví a sociální pohody zaměstnanců, pravidelně kontrolují pracoviště podniků, zjišťují vlivy práce a pracovních podmínek na člověka při práci, vykonávají preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců, zajišťují poskytnutí první pomoci zaměstnancům, spolupracují s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a podílejí se na výcviku a výchově v oblasti ochrany a podpory zdraví.

§ 37 Lékárny Lékárny a další zdravotnická zařízení k tomu určená vydávají také zdravotnické

prostředky; některá z nich též zhotovují a opravují určité druhy těchto prostředků.

ZŘIZOVÁNÍ A PROVOZ ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ

§ 39 (1) Zdravotnická zařízení zřizují ministerstvo zdravotnictví, kraje v samostatné působnosti, obce,

fyzické a právnické osoby. Podmínky pro vznik, změnu, zánik a kontrolní činnost zdravotnického zařízení stanoví zákon.

(2) Zdravotnická zařízení zřizovaná ministerstvem zdravotnictví, kraji v samostatné působnosti a obcemi jsou povinna poskytovat zdravotní péči ve spádových územích stanovených vyhláškou ministerstva zdravotnictví.

(3) Zdravotnická zařízení jsou povinna uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou občanům v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Toto pojištění musí trvat po celou dobu, po kterou zdravotnické zařízení poskytuje zdravotní péči.

§ 40 Organizace jsou povinny zajistit pro své zaměstnance závodní preventivní péči. Bližší podmínky

poskytování závodní preventivní péče stanoví ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. § 41

Zařízení pro první pomoc, lůžkové ošetřovny a jiná pomocná zařízení, která doplňují péči poskytovanou ve zdravotnických zařízeních, zřizují a provozují zpravidla ze svých prostředků podniky a jiné organizace. Jsou povinny přitom postupovat podle směrnic, které vydávají příslušné ústřední orgány v dohodě s ministerstvem zdravotnictví.

§ 42 (1) Zdravotnická zařízení se zřizují, spravují, provozují a ruší podle jednotných celostátních

zásad stanovených ministerstvem zdravotnictví pro uspořádání a rozvoj sítě zdravotnických zařízení, pro organizaci a provoz těchto zařízení, pro jejich typy a označení, funkční náplň, členění, normativy a standardy jejich vybavení.

(2) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno zakázat zřízení, stavbu nebo provoz zdravotnického zařízení, jež by bylo v rozporu s těmito zásadami.

PRACOVNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ § 55 Povinnosti pracovníků ve zdravotnictví

(1) Zdravotničtí pracovníci jsou povinni vykonávat zdravotnické povolání svědomitě, poctivě, s hluboce lidským vztahem k občanům a s vědomím odpovědnosti ke společnosti.

(2) Každý zdravotnický pracovník je povinen zejména a) vykonávat své povolání v rozsahu a způsobem, pro něž zásady určuje ministerstvo

zdravotnictví ve spolupráci s profesními organizacemi, b) převzít a řádně plnit i mimořádné zdravotnické úkoly uložené mu dočasně v důležitém

obecném zájmu, c) poskytovat neprodleně první pomoc každému, jestliže by bez této pomoci byl ohrožen

jeho život nebo vážně ohroženo zdraví a není-li pomoc včas dosažitelná obvyklým způsobem, a zajistit mu podle potřeby další odbornou péči,

d) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dověděl při výkonu svého povolání, s výjimkou případů, kdy skutečnost sděluje se souhlasem ošetřované osoby; povinnost oznamovat určité skutečnosti uložená zdravotnickým pracovníkům zvláštním právním předpisem není tím dotčena. Povinností mlčenlivosti není zdravotnický pracovník vázán v rozsahu nezbytném pro obhajobu v trestním řízení a pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním, popřípadě jeho zaměstnavatelem a pacientem, nebo jinou osobou uplatňující práva na náhradu škody nebo na ochranu osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotní péče.

(3) Povinnosti uvedené v odst. 2, písm. c) a d) se vztahují i na zdravotnické pracovníky, kteří nevykonávají zdravotnické povolání.

(4) Ostatní pracovníci ve zdravotnictví jsou povinni kromě dalšího vzdělávání ve svém oboru osvojit si i zdravotnické znalosti v rozsahu potřebném pro výkon své práce.

ZPŮSOBILOST A POSLÁNÍ

Zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 561/2004 Sb. , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 95/2004 Sb. , o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.Zákon č. 96/2004 Sb. , o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odbrných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 463/2004 Sb.,kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí, v platném znění

ŘÍZENÍ PÉČE O ZDRAVÍ LIDU § 68 Ústřední orgány (1) Ministerstva a ostatní ústřední orgány jsou povinny uskutečňovat v

oboru své působnosti opatření k upevnění a rozvíjení zdraví lidu podle první části tohoto zákona jako nedílnou součást řízení hospodářství a kultury.

(2) Ústřední orgány zejména a) stanoví jmenovité úkoly v péči o zdraví lidu, rozhodují o opatřeních v péči

o zdraví lidu, která vyžadují úpravu rozpočtu přesahující možnosti organizací jimi řízených, pravidelně projednávají zabezpečování této péče a vedou podřízené organizace k tomu, aby iniciativně činily opatření k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek,

b) kontrolují, jak organizace plní své povinnosti při vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, a volají je k odpovědnosti pro neplnění úkolů v péči o zdraví lidu.

Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví řeší v souladu s výsledky vědeckého poznání a s

potřebami společnosti zásadní otázky zdravotnické politiky, stanoví koncepci a vytyčuje hlavní směry rozvoje zdravotnictví a dbá o jejich zabezpečování. Pečuje o rozvoj lékařské vědy a o výzkumnou činnost v oboru zdravotnictví; zabezpečuje pohotové převádění výsledků vědy do praxe tak, aby zdravotní péče byla poskytována na nejvyšší dosažitelné úrovni.

§ 70

(1) K zabezpečení jednotného odborného vedení péče o zdraví lidu i zdravotnictví a k řešení otázek vyžadujících jednotné celostátní úpravy ministerstvo zdravotnictví zejména

a) odborně řídí zdravotní výchovu obyvatelstva, b) odborně usměrňuje péči o zdraví lidu, zejména o vytváření a ochranu

zdravých životních podmínek ve všech odvětvích, a za tím účelem stanoví závazné zdravotnické požadavky, které mají ostatní ústřední orgány zabezpečovat při své řídící činnosti,

c) jednotně řídí zdravotnictví a za tím účelem vydává obecně závazné právní předpisy pro organizaci a výkon zdravotní péče a vykonává dozor nad úrovní této péče; přitom zajišťuje, aby vedoucí pracovníci se opírali o soustavné sledování a rozbor vývoje zdravotního stavu obyvatelstva i údajů a ukazatelů o zdravotnické péči,

d) řídí výchovu a výuku středních a nižších zdravotnických pracovníků, spolupracuje v otázkách výchovy a výuky lékařů a farmaceutů a řízení dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, s profesními organizacemi a dalšími profesními sdruženími,

e) vydává stanoviska k rozvoji územních celků, zadáním a projektům staveb rozhodujících investičních celků financovaných státním rozpočtem a staveb, u nichž si vydání stanoviska vyhradí, vydává stavebně technické směrnice pro posuzování zdravotnických zařízení,

f) zabezpečuje jednotné řízení přípravy zdravotnictví k obraně státu, g) pečuje o zdravotnickou spolupráci s jinými státy.

§ 70

(5) Ministerstvu zdravotnictví přísluší vrcholný odborný dozor nad zdravotní péčí v jiných odvětvích a jejich odborné vedení.

(6) Ministerstvu zdravotnictví pomáhají při plnění jeho úkolů vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště, ústavy pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků a odborné poradní sbory.

§ 60

Výukovými základnami lékařských a farmaceutických fakult a ústavů pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků jsou vysoce kvalifikovaná pracoviště zdravotnických zařízení.

Ministerstvo zdravotnictví určuje tato pracoviště, napomáhá jejich rozvoji a ustanovuje a odvolává jejich vedoucí pracovníky; taková pracoviště se označují jako kliniky.

Jde-li o pracoviště sloužící výuce na lékařských a farmaceutických fakultách, postupuje ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

Pravomoc orgánů státní zdravotní správy a jejich zaměstnanců

§ 74 Zaměstnanci státu v orgánech státní zdravotní

správy a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu jsou oprávněni za účelem zjišťování podkladů potřebných k zabezpečení výkonu státní správy na úseku zdravotnictví, při tvorbě státní zdravotní politiky a při provádění kontroly na úseku zdravotnictví v nezbytném rozsahu a) vstupovat do zdravotnických zařízení s vědomím

vedoucího zdravotnického zařízení, b) vyžadovat od odborných pracovníků ve zdravotnictví

potřebná sdělení, vyjádření a vysvětlení.

§ 80

(1) Organizaci a výkon zdravotnických služeb v oboru ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a Vězeňské služby České republiky upravují příslušní ministři obdobně podle zásad tohoto zákona.

(2) Je-li třeba k zabezpečení péče o zdraví lidu opatření obecné povahy nebo jejich jednotného provádění, postupují orgány ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a Vězeňské služby České republiky v úzké součinnosti s orgány státní zdravotní správy.

(3) Součinnost orgánů ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a Vězeňské služby České republiky a orgánů státní zdravotní správy při provádění tohoto zákona upraví ministerstva zdravotnictví, obrany, vnitra a spravedlnosti České republiky.

(4) Organizaci a výkon zdravotnických služeb na železnicích upraví ministerstvo dopravy v dohodě s ministrem zdravotnictví.

(5) Zdravotní péče osobám ve výkonu zabezpečovací detence, trestu odnětí svobody a vazby je poskytována Zdravotnickou službou Vězeňské služby České republiky, v případě potřeby na základě uzavřených dohod i v jiných zdravotnických zařízeních.

§ 81 Organizací se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická

osoba podnikající podle zvláštních předpisů a právnická osoba.

§ 81a Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto

zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

Vyhláška ministerstva zdravotnictví

č. 434/1992 Sb.

o zdravotnické záchranné službě

§ 1

(1) Zdravotnická záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči.

(2) Přednemocniční neodkladná péče je péče o postižené na místě vzniku jejich úrazu nebo náhlého onemocnění a během jejichdopravy k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení poskytovaná při stavech, které

a) bezprostředně ohrožují život postiženého,b) mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti,c) způsobí bez rychlého poskytnutí odborné první pomoci trvaléchorobné změny,d) působí náhlé utrpení a náhlou bolest,e) působí změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samotného nebo jeho okolí.

(3) Náplní přednemocniční neodkladné péče je odborná zdravotnická první pomoc u stavů uvedených v odstavci 2.

§ 2 Základní úkoly

Zdravotnická záchranná služba nepřetržitě zabezpečuje, organizuje a řídí prostřednictvím jednotného spojového systému:

a) kvalifikovaný příjem, zpracování a vyhodnocení tísňových výzev a určení nejvhodnějšího způsobu poskytování přednemocniční neodkladné péče,

b) poskytování nebo zajištění přednemocniční neodkladné péče na místě vzniku úrazu nebo náhlého onemocnění, při dopravě postiženého a při jeho předávání ve zdravotnickém zařízení odborně způsobilém k poskytování zdravotní péče při stavech uvedených v § 1 odst. 2,

c) dopravu raněných, nemocných a rodiček v podmínkách přednemocniční neodkladné péče mezi zdravotnickými zařízeními,

d) dopravu související s plněním úkolů transplantačního programu,

e) dopravu raněných a nemocných v podmínkách přednemocniční neodkladné péče ze zahraničí do České republiky,

f) přednemocniční neodkladnou péči při likvidaci zdravotních následků hromadných neštěstí a katastrof,

g) koordinaci součinnosti s praktickými a žurnálními lékaři a s lékařskou službou první pomoci,

h) rychlou přepravou odborníků k zabezpečení neodkladné péče do zdravotnických zařízení, která jimi nedisponují, popřípadě léků, krve a jejích derivátů a biologických materiálů nezbytně potřebných k dalšímu poskytování již zahájené neodkladné péče,

i) součinnost s hasičskými záchrannými sbory krajů a operačními a informačními středisky integrovaného záchranného systému.1)

§ 3 Síť zařízení a pracovišť

(1) Síť zdravotnické záchranné služby tvoří

a) územní střediska záchranné služby se sídlem v Hradci Králové, Ústí nad Labem, Liberci, Plzni, Českých Budějovicích, Jihlavě,Brně, Olomouci a Ostravě a územní střediska pro Středočeský kraj, Karlovarský kraj, Pardubický kraj a Zlínský kraj1a) v místech sídla hasičského záchranného sboru kraje,1b) zřizovaná Ministerstvem zdravotnictví, a územní středisko záchranné služby se sídlem v Praze, zřizované hlavním městem Prahou, (dále jen "územní střediska"),b) okresní střediska záchranné služby (dále jen "okresní střediska") zřizovaná okresními úřady v okresech, s výjimkou hlavního města Prahy a okresů, ve kterých jsou zřízena územní střediska,c) výjezdové skupiny při územních střediscích zřizované Ministerstvem zdravotnictví, výjezdové skupiny při okresních střediscích zřizované okresními úřady a dále výjezdové skupiny zřizované fyzickými osobami, obcemi nebo jinými právnickými osobami1c) začleněné do sítě zdravotnické záchranné služby na základě smlouvy s územním nebo okresním střediskem (dále jen "výjezdové skupiny").

(2) Síť zdravotnické záchranné služby musí být organizována tak, aby byla zabezpečena dostupnost přednemocniční neodkladné péče a její poskytnutí do 15 minut od přijetí tísňové výzvy s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele.

(1) Součástí územního střediska je vždya) řídící úsek,b) zdravotnické operační středisko,c) středisko letecké záchranné služby, s výjimkou územního střediska zřízeného v kraji Středočeském, Pardubickém, Karlovarském a Zlínském.

(2) Součástí okresního střediska je vždya) řídící úsek,b) zdravotnické operační středisko.

(3) Součástí územního a okresního střediska jsou výjezdovéskupiny, technický úsek a krizový útvar zajišťující koordinaci postupu s ostatními složkami integrovaného záchranného systému.

(4) Vedoucími územních i okresních operačních středisek jsou lékaři, kteří odpovídají za zabezpečení úkolů přednemocniční neodkladné péče ve spádové oblasti.

(5) Územní a okresní střediska jsou vybavena zdravotnickými, dopravními, spojovými a dalšími prostředky a pracovníky odborně způsobilými pro tuto činnost. Minimální vybavení územních a okresních středisek je upraveno zvláštním předpisem.

§ 4 Vnitřní členění územních a okresních středisek

§ 5 Zdravotnické operační středisko

(1) Zdravotnické operační středisko nepřetržitě a bezprostředně řídí činnost výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby a integruje činnost všech článků přednemocniční neodkladné péče v určené spádové oblasti v nepřetržitém provozu. Činnost zdravotnického operačního střediska zajišťují zdravotničtí pracovníci.

(2) Zdravotnické operační středisko

a) přijímá nepřetržitě tísňové výzvy k poskytnutí přednemocniční neodkladné péče, které vyhodnocuje a podle stupně naléhavosti a závažnosti stavu rozhoduje o nejvhodnějším způsobu poskytnutí přednemocniční neodkladné péče; při přijímání tísňových výzev se řídí Základním spojovacím řádem uvedeným v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky,b) ukládá po vyhodnocení tísňové výzvy podle stupně naléhavosti a konkrétní provozní situace úkoly jednotlivým výjezdovým skupinám zdravotnické záchranné služby, popřípadě žurnálním nebo praktickým lékařům, lékařské službě první pomoci nebo dopravní zdravotnické službě, které jsou trvale zálohou zdravotnické záchranné služby,c) soustřeďuje informace o volných lůžkách na odděleních neodkladné péče, která podle potřeby vyzývá k přijetí postiženého,d) shromažďuje a vyhodnocuje údaje o výkonu přednemocniční neodkladné péče ve spádové oblasti a vede o své činnosti předepsanou dokumentaci podle přílohy č. 2,e) organizuje a řídí k zajištění potřeb přednemocniční neodkladné péče v příslušné spádové oblasti dopravní zdravotnickou službu,f) koordinuje a zabezpečuje realizaci přepravních činností v rámci transplantačního programu, přepravu léků, krve a jejích derivátů nebo odborníků potřebných k poskytování neodkladné péče,g) zabezpečuje při likvidaci zdravotních následků hromadného neštěstí nebo katastrofy svolání určených pracovníků, udržujespojení se všemi zúčastněnými, organizuje rychlý výjezd potřebných sil a prostředků, vyzývá oddělení nemocnic k připravenosti na příjem většího počtu postižených, aktivuje v případě potřeby havarijní plán příslušného území, vyžaduje součinnost zdravotnických zařízení, zdravotnické služby civilní obrany, policie a hasičských sborů, vyhodnocuje všechny související informace, zabezpečuje jejich předání a realizaci potřebných opatření.

(3) Zdravotnické operační středisko územního střediska plní kromě úkolů uvedených odstavci 1 a odstavci 2 písm. a) až g) tyto úkoly:a) řídí v součinnosti se zdravotnickým operačním střediskem okresního střediska nasazení letecké záchranné služby,b) organizuje ve spádovém území některé specializované činnosti zejména sekundární výkony, dopravu nemocných a raněných v podmínkách přednemocniční neodkladné péče ze zahraničí do České republiky a vyžaduje součinnost při hromadných neštěstích a katastrofách podle § 5 odst. 2 písm. g).

(4) Zdravotnické operační středisko okresního střediska kromě úkolů uvedených v odstavcích 1 a 2 informuje bezodkladně příslušné zdravotnické operační středisko územního střediska o situaci s hromadným výskytem stavů podle § 1 odst. 2 ve svém spádovém území.

(5) Při likvidaci zdravotních následků hromadného neštěstí nebo katastrofy podle odstavce 2 písm. g) se stává lékař rychlé lékařské pomoci, který se jako první dostaví na místo hromadného neštěstí nebo katastrofy, vedoucím lékařem záchranné akce. Dostaví-li se na místo hromadného neštěstí nebo katastrofy lékař nadřízený vedoucímu lékaři záchranné akce, převezme vedení záchranné akce.

§ 6 Výjezdové skupiny

(1) Přednemocniční neodkladnou péči poskytují výjezdové skupiny, které mají povahua) skupiny rychlé zdravotnické pomoci, v níž je nejméně dvoučlenná posádka složená z řidičů - záchranářů nebo středních zdravotnických pracovníků - záchranářů, z nichž jeden je vedoucím skupiny,b) skupiny rychlé lékařské pomoci s nejméně tříčlennou posádkou, jejímiž členy jsou pracovníci uvedení pod písmenem a) a dále lékař, který je současně vedoucím skupiny,c) skupiny letecké záchranné služby, v níž zdravotnická část posádky je nejméně dvoučlenná ve složení lékař a záchranář.

(2) Výjezdové skupiny používají ke své činnosti speciálně upravené a vybavené pozemní nebo vzdušné dopravní prostředky, pracovní oděv a další potřeby pro výkon odborné činnosti. Minimální úprava a vybavení dopravních prostředků jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu.2)

(3) Činnost výjezdových skupin probíhá v nepřetržitém provozu; tato činnost má charakter činnosti u lůžka neodkladné péče a rizikové práce.

Vyhl.č. 49/1993 Sb.,

o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, v platném znění

Specifikuje požadavky na vybavení zdravotnických vozidel a jiných dopravních

prostředků přístrojovou technikou; v zásadě jen co do výčtu druhů :

Pro RLP : Ruční dýchací přístroj Automatický dýchacích přístroj Odsávačka s motorovým pohonem Defibrilátor s monitorem a záznamem EKG křivky Stimulátor srdečního rytmu Pulzní oxymetr Elektronický glukometr Tonometr, Infúzní pumpy, lineární dávkovače

Pro RZP : bez kardiostimulátoru, pulzního oxymetru, elektr.glukometru

Vyhláška č.49/1993 Sb.zdravotnická vozidla

I. sanitní vozidla, kterými se rozumí vozidla s uzavřenou

skříňovou karoserií, splňující podmínky pro provoz motorových vozidel na pozemních komunikacích, označená na bocích zřetelně firmou provozovatele a vybavená radiokomunikačním zařízením, výstražným světelným a zvukovým zařízením,pevnou příčkou mezi kabinou řidiče a prostorem pacientů, bočním nástupním prostorem ….atd.

Členění na : DRNR; RZP; RLP; apod.

II. ostatní zdravotnická vozidla,

kterými se rozumí silniční motorová vozidla splňující podmínky pro provoz na pozemních komunikacích, vybavená radiokomunikačním zařízením, výstražným světelným a zvukovým vybavením…

RLP-RV; LSPP; POKKDBM (přeprava odborníků,krve,krevních derivátů a biologického materiálu);

III. Vozila (FMaFP)

splňující podmínky pro provoz na pozemních komunikacích, vybavená radiokomunikačním zařízením, výstražným světelným a zvukovým zařízením….pro přepravu pacientů ve stabilizovaném stavu a na základě indikace lékaře !!!!*

LSPP; DRNR; *(mimo) POKKDBM - přeprava odborníků, krve a

krevních derivátů a biologického materiálu

Pozn.:

Poslední právní úprava zdravotnických vozidel je z roku 1998 !!!

Podmínky získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu

činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče

zákon.č. 96/2004 Sb., v platném znění

Způsobilost :

K výkonu povolání získává způsobilost ten, kdo je :

odborně způsobilý zdravotně způsobilý bezúhonný

Získávání odborné způsobilosti a) bez odborného dohledu po získání odborné

způsobilosti : absolvováním

3letého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru nebo

3letého studia na vyšších zdravotnických školách nebo

Studia na střední zdravotnické škole nebo

Akreditovaného bakalářského studijního oboru nebo 3letého studia na vyšších odborných školách a akreditovaného kvalifikačního kurzu

Zdravotnický záchranář

b) bez odborného dohledu po získání odborné a specializované způsobilosti Absolvováním

akreditovaného zdravotnického magisterského studijního oboru nebo

akreditovanéh magisterského studijního oboru a specializačního vzdělávání nebo

akreditovaného magisterského studijního oboru a akreditovaného kvalifikačního kurzu

Odborný pracovník v laboratorních metodách Odborný ´pracovník v ochraně veřejného zdraví

c) pod odborným dohledem nebo přímým vedením absolvováním

studia na středbí zdravotnické škole nebo zdravotnické odborné škole

nebo studia na střední škole anebo střední odborné škole a akreditovaného kvalifikačního kurzu nebo

akreditovaného kvalifikačního kurzu

Řidič vozidla ZZS Řidič dopravy raněných Zdravotnický asistent, laboratorní asistent…

Vyhl.č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví

činnosti zdravotnických pracovníků a jiných

odborných pracovníků

Činnosti zdravotnického pracovníka s odbornou způsobilostí (§ 3)

(1) Zdravotnický pracovník uvedený v § 4 až 20 bez odborného dohledu a bez indikace v rozsahu své odborné způsobilosti a)  poskytuje zdravotní péči v souladu s právními předpisy a standardy, b)  dbá na dodržování hygienicko-epidemiologického režimu v souladu

se zvláštními právními předpisy8), c)  vede zdravotnickou dokumentaci a další dokumentaci vyplývající ze

zvláštních právních předpisů9), pracuje s informačním systémem zdravotnického zařízení,

d)  poskytuje pacientovi informace v souladu se svou odbornou způsobilostí, případně pokyny lékaře,

e)  podílí se na praktickém vyučování ve studijních oborech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných středními školami a vyššími odbornými školami, v akreditovaných zdravotnických studijních programech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných vysokými školami v České republice a ve vzdělávacích programech akreditovaných kvalifikačních kurzů,

f)  podílí se na přípravě

Zdravotnický záchranář (§ 17)

(1) Zdravotnický záchranář vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace poskytuje v rámci přednemocniční neodkladné péče, včetně letecké záchranné služby a v rámci akutního příjmu, specifickou ošetřovatelskou péči. Přitom zejména

a)  monitoruje a hodnotí vitální funkce včetně snímání elektrokardiografického záznamu, průběžného sledování a hodnocení poruch rytmu, vyšetření a monitorování pulzním oxymetrem,

b)  zajišťuje periferní žilní vstup, c)  provádí orientační laboratorní vyšetření určená pro urgentní medicínu a orientačně

je posuzuje, d)  obsluhuje a udržuje vybavení všech kategorií dopravních prostředků, řídí pozemní

dopravní prostředky, a to i v obtížných podmínkách jízdy s využitím výstražných zvukových a světelných zařízení,

e)  provádí první ošetření ran, včetně zástavy krvácení, f)  zajišťuje nebo provádí bezpečné vyproštění, polohování, imobilizaci a transport

pacientů a zajišťuje bezpečnost pacientů během transportu, g)  podílí se na řešení následků hromadných neštěstí v rámci integrovaného

záchranného systému, h)  zajišťuje v případě potřeby péči o tělo zemřelého, i)  zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení léčivých přípravků, manipulaci s nimi a jejich

dostatečnou zásobu, j)  zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení zdravotnických prostředků a prádla,

manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.

(2) Zdravotnický záchranář se v rámci přednemocniční neodkladné péče, včetně letecké záchranné služby a v rámci akutního příjmu, podílí bez odborného dohledu na základě indikace lékaře na poskytování diagnostické a léčebné péče. Přitom zejména

a)  provádí kardiopulmonální resuscitaci s použitím ručních křísicích vaků, včetně defibrilace srdce,

b)  zajišťuje dýchací cesty dostupnými pomůckami, zavádí a udržuje inhalační kyslíkovou terapii, zajišťuje přístrojovou ventilaci s parametry určenými lékařem, pečuje o dýchací cesty pacientů i při umělé plicní ventilaci,

c)  podává léčivé přípravky, včetně krevních derivátů, d)  spolupracuje při zahájení aplikace transfuzních přípravků a ošetřuje

pacienta v průběhu aplikace a ukončuje ji, e)  provádí katetrizaci močového měchýře dospělých a dívek nad 10 let, f)  odbírá biologický materiál na vyšetření, g)  asistuje při překotném porodu a provádí první ošetření novorozence.

Mimoresortní legislativa

Legislativa bezpečnostní připravenosti ČR,

resp. resortu zdravotnictví

Krizová legislativa

Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR

Zákon č. 239/2000 Sb., o IZS

Zákon č. 240/2000 Sb.,krizový zákon

Ústavní zákon č. 110/1998 Sb.,

o bezpečnosti České republiky

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky,

ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu. Čl. 2 (1) Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. (2) Nouzový stav a stav ohrožení státu se vyhlašuje pro omezené nebo pro celé území státu, válečný stav se

vyhlašuje pro celé území státu.

Čl. 3 (1) Bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly,

ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby. (2) Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické a fyzické osoby jsou povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti České republiky. Rozsah povinností a další podrobnosti stanoví zákon.

Čl. 4 (1) Ozbrojené síly jsou doplňovány na základě branné

povinnosti. (2) Rozsah branné povinnosti, úkoly ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů a havarijních služeb, jejich organizaci, přípravu a doplňování a právní poměry jejich příslušníků stanoví zákon, a to tak, aby byla zajištěna civilní kontrola ozbrojených sil.

NOUZOVÝ STAV

Čl. 5 (1) Vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelních

pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. (2) Nouzový stav nemůže být vyhlášen z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů. (3) Je-li nebezpečí z prodlení, může vyhlásit nouzový stav předseda vlády. Jeho rozhodnutí vláda do 24 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší. (4) Vláda o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informuje Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit.

Čl. 6 (1) Nouzový stav se může vyhlásit jen s

uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. Podrobnosti stanoví zákon. (2) Nouzový stav se může vyhlásit nejdéle na dobu 30 dnů. Uvedená doba se může prodloužit jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny. (3) Nouzový stav končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud vláda nebo Poslanecká sněmovna nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby.

STAV OHROŽENÍ STÁTU

Čl. 7 (1) Parlament může na návrh vlády vyhlásit stav

ohrožení státu, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy. (2) K přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů.

ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONŮ Čl. 8 (1) Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu

může vláda požadovat, aby Parlament projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání. (2) O takovém návrhu se Poslanecká sněmovna usnese do 72 hodin od jeho podání a Senát do 24 hodin od jeho postoupení Poslaneckou sněmovnou. Jestliže se Senát v této lhůtě nevyjádří, platí, že je návrh zákona přijat. (3) Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu prezident republiky nemá právo vracet zákon přijatý ve zkráceném jednání. (4) Ve zkráceném jednání nemůže vláda předložit návrh ústavního zákona.

BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU

Čl. 9 (1) Bezpečnostní radu státu tvoří předseda vlády

a další členové vlády podle rozhodnutí vlády. (2) Bezpečnostní rada státu v rozsahu pověření, které stanovila vláda, připravuje vládě návrhy opatření k zajišťování bezpečnosti České republiky. (3) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí Bezpečnostní rady státu, vyžadovat od ní a jejích členů zprávy a projednávat s ní nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.

PRODLOUŽENÍ VOLEBNÍHO OBDOBÍ

Čl. 10 Jestliže po dobu nouzového stavu, stavu

ohrožení státu nebo válečného stavu podmínky na území České republiky neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, lze zákonem lhůty prodloužit, nejdéle však o šest měsíců.

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Čl. 11 V době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna,

přísluší rozhodnout o prodloužení nebo o zrušení nouzového stavu, vyhlásit stav ohrožení státu nebo válečný stav, rozhodnout o vyslání ozbrojených sil mimo území České republiky a vyslovit souhlas s pobytem cizích vojsk na území České republiky Senátu.

Čl. 12 Rozhodnutí o nouzovém stavu, o stavu ohrožení státu

nebo válečném stavu se zveřejňují v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví.

Integrovaný záchranný systém

Integrovaný záchranný systém (IZS) je efektivní systém  vazeb, pravidel  spolupráce a koordinace záchranných a bezpečnostních složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při společném provádění záchranných a likvidačních prací a přípravě na mimořádné události. Tak aby stručně řečeno „nikdo nebyl opomenut, kdo pomoci může a vzájemně si nikdo z nich nepřekážel.“

Základní složky IZS: 

Hasičský záchranný sbor České republiky,Jednotky požární ochrany zařazené do

plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany,

Zdravotnická záchranná služba,Policie České republiky.

Ostatní složky IZS:

Vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil Obecní policie Orgány ochrany veřejného zdraví, Havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, Zařízení civilní ochrany, Neziskové organizace a sdružení občanů, která

lze využít k záchranným a likvidačním pracím.

Hasičský záchranný sbor ČR je hlavním koordinátorem  a páteří integrovaného záchranného systému. V praxi to mj. znamená, že pokud zasahuje více složek IZS, na místě většinou velí příslušník Hasičského záchranného sboru ČR, který řídí součinnost složek a koordinuje záchranné a likvidační práce. Operační a informační středisko IZS (je jím operační a informační středisko  HZS ČR) povolává a nasazuje  potřebné síly a prostředky  jednotlivých složek IZS v konkrétních lokalitách. Na strategické úrovni je pak integrovaný záchranný systém koordinován krizovými orgány krajů a Ministerstva vnitra.

Dle zákona o integrovaném záchranném systému velitel zásahu má při provádění záchranných a likvidačních prací rozsáhlé pravomoci. Může mj. zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu, nařídit evakuaci osob nebo stanovit jiná dočasná omezení k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí, velitel zásahu je rovněž ze zákona oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci. Firmy a občané mají ze zákona povinnost tuto žádost o pomoc při řešení mimořádné události vyslyšet.

Práva a povinnosti právnických, podnikajících fyzických osob a fyzických  osob při mimořádných událostech stanoví  zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, v §23-25.

Proč integrovaný záchranný systém  vznikl? Integrovaný záchranný systém vymezuje  zákon č.

239/2000 Sb. Jeho základy však byly položeny již v roce 1993. Integrovaný záchranný systém vznikl jako potřeba každodenní spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení mimořádných událostí (požárů, havárií, dopravních nehod, atd.). Vždy, když bylo nutné spolupracovat při řešení větší události, vždy byl zájem spolupracovat a využívat to, s kým se spolupracuje, pro dosažení rychlé a účinné záchrany nebo likvidace mimořádné události. Spolupráce na místě zásahu uvedených složek v nějaké formě existovala vždy. Avšak odlišná pracovní náplň i pravomoci jednotlivých složek zakládaly a zakládají nutnost určité koordinace postupů.