· Web views ohledem na nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití...

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne XXX COMP A3 […](2013) XXX draft

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. …/..

ze dne XXX,

kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem

(Text s významem pro EHP)

CS CS

OBSAH

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. …/.. kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.Error: Reference source not found

KAPITOLA I..........................................................................Error: Reference source not found

KAPITOLA II Procedurální náležitosti.................................Error: Reference source not found

KAPITOLA III Zvláštní ustanovení pro jednotlivé kategorie podpory.Error: Reference source not found

Oddíl 1 – Regionální podpora................................................Error: Reference source not found

Oddíl 2 – Podpora malých a středních podniků.....................Error: Reference source not found

Oddíl 3 – podpora výzkumu, vývoje a inovací......................Error: Reference source not found

Oddíl 4 – Podpora na vzdělávání...........................................Error: Reference source not found

Oddíl 5 – Podpora pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky........Error: Reference source not found

Oddíl 6 – Podpora na ochranu životního prostředí.................Error: Reference source not found

KAPITOLA IV Závěrečná ustanovení...................................Error: Reference source not found

PŘÍLOHA I Definice..............................................................Error: Reference source not found

Definice pro regionální podporu............................................Error: Reference source not found

Definice pro podporu malých a středních podniků................Error: Reference source not found

Definice pro podporu výzkumu, vývoje a inovací.................Error: Reference source not found

Definice pro podporu na ochranu životního prostředí............Error: Reference source not found

PŘÍLOHA II Definice malých a středních podniků...............Error: Reference source not found

PŘÍLOHA III Informace o státních podporách vyňatých podle podmínek tohoto nařízení................................................................................................Error: Reference source not found

PŘÍLOHA IV Formulář žádosti týkající se motivačního účinku (podle článku 6)............Error: Reference source not found

PŘÍLOHA V Zajištění vlastní internetové stránky členského státu Error: Reference source not found

CS 2 CS

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. …/..

ze dne XXX,

kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory1, a zejména na čl. 1 odst. 1 písm. a) a b) uvedeného nařízení,

[po zveřejnění předlohy tohoto nařízení [odkaz na Úř. věst.],]

[po konzultaci s Poradním výborem pro státní podpory,]

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Státní financování, které splňuje podmínky čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“), představuje státní podporu a vyžaduje oznámení Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Podle článku 109 Smlouvy však Rada může vymezit druhy podpor, které jsou z této oznamovací povinnosti vyňaty. V souladu s čl. 108 odst. 4 Smlouvy může Komise přijmout nařízení týkající se těchto kategorií státní podpory. Nařízením (ES) č. 994/98 Rada v souladu s článkem 109 Smlouvy rozhodla, že z oznamovací povinnosti mohou být vyňaty tyto kategorie podpor: podpora malých a středních podniků, podpora ve prospěch výzkumu a vývoje, podpora ve prospěch ochrany životního prostředí, podpora zaměstnanosti a vzdělávání a podpora, která odpovídá mapě poskytování regionální podpory schválené Komisí pro každý členský stát. Na tomto základě přijala Komise nařízení (ES) č. 800/2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (dále jen „obecné nařízení o blokových výjimkách“)2, které se použije do dne 31. prosince 2013.

(2) Svým sdělením o modernizaci státní podpory v EU3 zahájila Komise širší přezkum pravidel státní podpory. Hlavním cílem této modernizace je i) dosáhnout na konkurenčním vnitřním trhu udržitelného a inteligentního růstu podporujícího začlenění a současně přispět ke snahám členských států o efektivnější vynakládání veřejných financí; ii) zaměřit kontrolu opatření podpory ex ante, kterou vykonává Komise, na případy s nejrozsáhlejším dopadem na vnitřní trh a současně zintenzivnit spolupráci členských států při prosazování pravidel státní podpory a iii) racionalizovat

1 Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1.2 Úř. věst. L 214, 9.8.2008, s. 3.3 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru

a Výboru regionů, Modernizace státní podpory v EU, 8.5.2012, COM(2012) 209 final.

CS 3 CS

právní úpravu a zajistit rychlejší, informovanější a lepší rozhodovací postupy na základě jasných ekonomických důvodů, společného přístupu a jednoznačných povinností.

(3) Toto nařízení umožňuje lépe stanovovat priority činností v oblasti prosazování pravidel, přináší větší zjednodušení a mělo by být spojeno s větší transparentností, účinným posuzováním a kontrolou souladu s pravidly státní podpory na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie při současném zajištění přiměřenosti a zachování institucionálních pravomocí Komise a členských států.

(4) Zkušenosti, které Komise získala při uplatňování nařízení (ES) č. 800/2008, jí umožnily na straně jedné lépe stanovit podmínky, za nichž lze určité kategorie podpory považovat za slučitelné s vnitřním trhem, a rozšířit oblast působnosti blokových výjimek a na straně druhé ukázaly potřebu posílení transparentnosti a kontroly a umožnit lepší posuzování velkých režimů podpory na základě jejich dopadu na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

(5) Obecné podmínky pro uplatňování tohoto nařízení lze stanovit na základě souboru společných zásad, které zajišťují, aby podpora sloužila společnému zájmu, řešila zjištěné selhání trhu nebo problém soudržnosti, měla jednoznačný motivační účinek, byla vhodná a přiměřená, byla poskytnuta zcela transparentně a podléhala kontrolnímu mechanismu a pravidelnému hodnocení a nenarušovala hospodářskou soutěž a obchod více, než je přijatelné z hlediska společného zájmu.

(6) Podpora, která splňuje všechny podmínky stanovené v tomto nařízení, a to jak obecné podmínky, tak i zvláštní podmínky vztahující se na příslušné kategorie podpory, by měla být vyňata z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

(7) Státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, na niž se toto nařízení nevztahuje, podléhá i nadále oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Tímto nařízením není dotčena možnost členských států oznámit poskytnutí podpory, jejíž cíle odpovídají cílům, na něž se vztahuje toto nařízení.

(8) Vzhledem k možnému narušení hospodářské soutěže velkými režimy by se toto nařízení nemělo vztahovat na režimy podpory, jejichž plánované nebo skutečné roční výdaje přesahují prahovou hodnotu založenou na národním HDP a absolutní hodnotě, zejména za účelem jejich pravidelného posouzení.

(9) Toto nařízení by se nemělo vztahovat na podporu zvýhodňující domácí výrobky na úkor dovážených nebo na podporu činností spojených s vývozem. Zejména by se nemělo vztahovat na podporu financující zřízení a provoz distribuční sítě v jiných zemích. Podpora na pokrytí nákladů na účast na veletrzích nebo na studie či poradenské služby potřebné k uvedení nového nebo stávajícího výrobku na nový trh by zpravidla neměla představovat podporu činností spojených s vývozem.

(10) Toto nařízení by se mělo v zásadě vztahovat na většinu hospodářských odvětví. V některých odvětvích však musí být jeho působnost omezena na základě zvláštních použitelných pravidel. V odvětví rybolovu a akvakultury by se toto nařízení mělo vztahovat pouze na podporu na vzdělávání, podporu pro přístup malých a středních podniků k financování, podporu v oblasti výzkumu a vývoje, podporu na inovace určenou malým a středním podnikům a podporu pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky. V odvětví prvovýroby zemědělských produktů by se toto nařízení mělo vztahovat pouze na provozní regionální podporu (náhrada za dodatečné náklady v nejvzdálenějším regionu, kromě dopravních nákladů), podporu výzkumu a vývoje, podporu na inovace určenou malým a středním podnikům, podporu na

CS 4 CS

ochranu životního prostředí a podporu pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky, pokud tyto kategorie podpor nespadají do působnosti nařízení Komise … [, které nahrazuje nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 (nyní články 107 a 108) Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů].

(11) S výjimkou podpory na vzdělávání v případě, kdy v nařízení Komise existují zvláštní ustanovení [nařízení o blokových výjimkách v zemědělství], by se toto nařízení mělo vztahovat na zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky. Pro účely tohoto nařízení by se činnosti probíhající v zemědělských podnicích potřebné pro přípravu produktu k prvnímu prodeji ani první prodej prvovýrobcem dalším prodejcům nebo zpracovatelům neměly považovat za zpracování nebo uvedení na trh. Soudní dvůr Evropské unie stanovil, že jakmile Unie přijala právní předpis o společné organizaci trhu v určitém zemědělském odvětví, nesmějí členské státy přijmout jakékoli opatření, které by jej mohlo porušovat nebo k němu stanovit výjimky. Toto nařízení by se proto nemělo vztahovat na podpory, jejichž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů získaných nebo uvedených na trh, ani na podpory, které jsou vázány na povinnost dělit se o tuto podporu s prvovýrobcem.

(12) S přihlédnutím k rozhodnutí Rady ze dne 10. prosince 2010 o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů4 by se toto nařízení nemělo vztahovat na podporu, která má usnadnit uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů, poskytnutou podle rozhodnutí Rady ze dne 10. prosince 2010. S výjimkou této podpory by se toto nařízení mělo na uhelný průmysl vztahovat, vyjma regionální podpory.

(13) Komise musí zajistit, aby schválená podpora nezměnila obchodní podmínky takovým způsobem, že by byly v rozporu s obecným zájmem. Z oblasti působnosti tohoto nařízení by proto měla být vyňata podpora poskytnutá příjemci, na kterého byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise, jímž je podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem.

(14) Podpora poskytnutá podnikům v obtížích by měla být vyňata z oblasti působnosti tohoto nařízení, jelikož takováto podpora by se měla posuzovat podle pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích5, aby se zamezilo jejich obcházení. V zájmu právní jistoty je vhodné stanovit jednoznačná kritéria, která nevyžadují posouzení všech zvláštních aspektů situace určitého podniku k tomu, aby bylo stanoveno, zda se dotyčný podnik považuje pro účely tohoto nařízení za podnik v obtížích.

(15) Prosazování pravidel státní podpory velmi závisí na spolupráci členských států. Členské státy by proto měly přijmout všechna nezbytná opatření k zajištění souladu s tímto nařízením, včetně souladu jednotlivé podpory poskytnuté na základě režimů, na něž se vztahují blokové výjimky.

(16) Vzhledem k vyššímu nebezpečí narušení hospodářské soutěže by Komise měla po oznámení posuzovat velké částky podpory poskytnuté jednotlivě nebo kumulativně. Pro každou kategorii podpory v oblasti působnosti tohoto nařízení by proto měly být stanoveny prahové hodnoty ve výši, která přihlíží ke kategorii dotyčné podpory

4 Úř. věst. L 336, 21.12.2010, s. 24.5 Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2, prodlouženo sdělením Komise o prodloužení používání pokynů

Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích ze dne 1. října 2004, Úř. věst. C 296, 2.10.2012, s. 3.

CS 5 CS

a jejímu pravděpodobnému účinku na hospodářskou soutěž. Podpora poskytnutá nad tyto prahové hodnoty podléhá nadále oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

(17) Pro účely transparentnosti, rovného zacházení a účinné kontroly by se toto nařízení mělo vztahovat pouze na podporu, u níž lze předem přesně vypočítat hrubý grantový ekvivalent, aniž by bylo nutné provést posouzení rizik (dále jen „transparentní podpora“). U určitých zvláštních nástrojů podpory, jako jsou půjčky, záruky, daňová opatření, opatření v oblasti rizikového financování, a zejména vratné zálohy, by toto nařízení mělo stanovit, za jakých podmínek je lze považovat za transparentní. Podpora obsažená v zárukách by se měla považovat za transparentní tehdy, pokud byl hrubý grantový ekvivalent vypočítán na základě prémií „safe-harbour“ stanovených pro příslušnou kategorii podniku. Například v případě malých a středních podniků uvádí sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk6 výše roční prémie, při jejichž překročení by se státní záruka neměla považovat za podporu.

(18) Aby bylo zaručeno, že podpora je nezbytná a že působí jako pobídka k dalšímu rozvoji činností nebo projektů, nemělo by se toto nařízení vztahovat na podporu těch činností, které by příjemce vykonával již v samotných tržních podmínkách. Podpora by měla být vyňata z oznamovací povinnosti na základě tohoto nařízení pouze tehdy, byla-li práce na podporovaném projektu nebo podporovaná činnost zahájena až poté, co příjemce podal písemnou žádost o podporu.

(19) DOPLŇKOVÁ MOŽNOST TÝKAJÍCÍ SE MOTIVAČNÍHO ÚČINKU U VELKÝCH PODNIKŮ: Co se týká podpory, na niž se vztahuje toto nařízení a která byla poskytnuta příjemci, jenž je velkým podnikem, členský stát by měl kromě podmínek uplatňovaných na malé a střední podniky rovněž zajistit, aby příjemce v interním dokumentu analyzoval životaschopnost podporovaného projektu nebo činnosti v případě, že by podpora byla poskytnuta, a v případě, že by poskytnuta nebyla. Členský stát by měl ověřit, zda tento interní dokument dokládá významný nárůst objemu nebo rozsahu projektu či činnosti, významné zvýšení celkové částky, kterou příjemce vynaloží na subvencovaný projekt nebo činnost, nebo významné urychlení při dokončování příslušného projektu či činnosti. Pokud jde o regionální podporu, lze motivační účinek zjistit rovněž na základě toho, že by investiční projekt v daném podporovaném regionu nebyl jako takový bez poskytnutí podpory realizován.

(20) Motivační účinek podpory ad hoc poskytnuté velkým podnikům je většinou obtížné zjistit, proto by tato forma podpory měla být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyňata. Komise ověří existenci motivačního účinku takovéto podpory v rámci oznámení dotyčné podpory na základě kritérií stanovených v příslušných pokynech, rámcových předpisech nebo jiných nástrojích Společenství. ALTERNATIVNÍ MOŽNOST TÝKAJÍCÍ SE PODPORY AD HOC PRO VELKÉ PODNIKY: Podpora ad hoc poskytnutá velkým podnikům by měla být do oblasti působnosti tohoto nařízení zahrnuta pod podmínkou, že členský stát předem ověří, zda dokumentace, kterou vyhotovil příjemce, potvrzuje významný nárůst objemu či rozsahu projektu nebo činnosti či zvýšení příslušné částky.

(21) Automatické daňové režimy by měly i nadále podléhat zvláštní podmínce týkající se motivačního účinku vzhledem ke skutečnosti, že podpora vyplývající z těchto režimů je poskytována v rámci jiných postupů než ostatní kategorie podpory. Tato zvláštní podmínka znamená, že by výše uvedené režimy měly být přijaty před zahájením prací

6 Úř. věst. C 155, 20.6.2008, s. 10.

CS 6 CS

na podporovaném projektu nebo podporované činnosti. Tato podmínka by se však neměla použít v případě následných daňových režimů, pokud se na danou činnost vztahoval již předchozí daňový režim. Při posuzování motivačního účinku těchto režimů je rozhodujícím okamžikem okamžik, k němuž bylo daňové opatření poprvé uvedeno v původním režimu, jenž byl poté nahrazen následným režimem.

(22) Co se týká podpory na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů, podpory na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků, podpory pro přístup malých a středních podniků k financování a podpory v podobě úlev na ekologických daních, lze existenci motivačního účinku předpokládat v případě, jsou-li splněny zvláštní podmínky stanovené pro tyto kategorie podpory v tomto nařízení.

(23) V zájmu zajištění přiměřenosti a omezení podpory na nezbytnou výši by maximální částky podpory měly být pokud možno vymezeny intenzitou podpory v poměru k souboru způsobilých nákladů. Nelze-li maximální intenzitu podpory stanovit, jelikož nelze určit způsobilé náklady, nebo je-li v případě malých částek vhodné poskytnout jednodušší nástroje, měly by být maximální částky podpory stanoveny v nominálním vyjádření, aby byla zajištěna přiměřenost opatření podpory. Intenzita podpory a maximální částky podpory by měly být na základě zkušeností Komise stanoveny ve výši, která minimalizuje narušení hospodářské soutěže v podporovaném odvětví, přičemž náležitě řeší dotyčné selhání trhu nebo otázku soudržnosti. U regionální investiční podpory musí být intenzita podpory v souladu s přípustnou intenzitou podpory podle map regionální podpory.

(24) Při výpočtu intenzity podpory by se všechny použité číselné údaje měly uvádět před srážkou daně nebo jiných poplatků. Podpora splatná v několika splátkách by měla být diskontována na hodnotu platnou v době jejího poskytnutí. Rovněž způsobilé náklady by měly být diskontovány na hodnotu platnou v době poskytnutí. Úrokovou sazbou, která se použije pro účely diskontování a pro výpočet výše podpory v případě podpory, jež nemá podobu dotace, by měla být referenční sazba použitelná v době poskytnutí, jak je stanovena ve sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb7. Identifikace způsobilých nákladů by měla být podpořena jednoznačnými, konkrétními a aktuálními doklady. Je-li podpora poskytnuta ve formě daňového zvýhodnění, měla by být jednotlivá čerpání podpory diskontována na základě referenční sazby použitelné v době, kdy nastane účinnost daňového zvýhodnění. Mělo by se podporovat využívání podpory ve formě vratných záloh, jelikož tyto nástroje k sdílení rizik přispívají k posílení motivačního účinku podpory. Proto je vhodné stanovit, že je-li podpora poskytnuta ve formě vratných záloh, může být použitelná intenzita podpory stanovená v tomto nařízení navýšena, avšak s výjimkou regionální podpory (jelikož ta může být vyňata pouze v případě, je-li v souladu se schválenými mapami).

(25) V případě daňového zvýhodnění s ohledem na budoucí daně je možné, že není předem známa použitelná referenční sazba ani přesná výše jednotlivých čerpání podpory. V tomto případě by členské státy měly s ohledem na příslušnou intenzitu podpory stanovit předem horní mez pro diskontovanou hodnotu podpory. Jakmile bude poté známa výše jednotlivého čerpání podpory k danému dni, je možné provést diskontování na základě referenční sazby platné v příslušné době. Diskontovaná hodnota každého jednotlivého čerpání podpory by se měla odečíst od celkové maximální výše („omezená částka“).

7 Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6.

CS 7 CS

(26) Za účelem určení, zda jsou dodrženy individuální prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzita podpory stanovené v tomto nařízení, měla by se u podporované činnosti nebo projektu vzít v úvahu celková částka opatření státní podpory bez ohledu na to, jak je tato podpora financována. Jelikož Komise při schvalování finančních prostředků Unie spravovaných centrálně Komisí posuzuje globálně celkovou výši veřejné podpory a zajišťuje soulad s pravidly státní podpory, nemělo by se při zjišťování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzita podpory, brát v úvahu financování z prostředků Unie, které není přímo ani nepřímo pod kontrolou členského státu a nepředstavuje státní podporu.

(27) Toto nařízení by mělo mimoto stanovit podmínky, za nichž lze jednotlivé kategorie podpory kumulovat. Podporu vyňatou tímto nařízením a jinou slučitelnou podporu vyňatou podle tohoto nařízení nebo podporu schválenou Komisí lze kumulovat, pokud se tato opatření týkají různých způsobilých nákladů, které lze identifikovat. Pokud se různé zdroje podpory týkají shodných – částečně či plně se překrývajících – identifikovatelných způsobilých nákladů, měla by být kumulace přípustná do nejvyšší intenzity podpory nebo částky podpory použitelné na danou podporu podle tohoto nařízení. Toto nařízení by mělo stanovit rovněž zvláštní pravidla pro kumulaci opatření podpory s identifikovatelnými způsobilými náklady a bez takovýchto nákladů, dále pro kumulaci s podporou de minimis a pro kumulaci s podporou ve prospěch zdravotně postižených pracovníků.

(28) Jelikož je státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy v zásadě zakázána, je důležité, aby mohly všechny strany ověřit, zda je podpora poskytnuta v souladu s použitelnými pravidly. Transparentnost státních podpor je proto nezbytná pro správné uplatňování pravidel Smlouvy a vede k lepšímu dodržování pravidel, větší odpovědnosti, vzájemnému hodnocení a nakonec k efektivnějšímu vynakládání veřejných prostředků. V zájmu zajištění transparentnosti by toto nařízení mělo vyžadovat, aby každý členský stát vytvořil vlastní internetovou stránku věnovanou státním podporám. Tato internetová stránka by měla být samostatná nebo vyhledávat informace z několika různých internetových stránek (portál). Na této internetové stránce by měly členské státy zveřejňovat ve standardizovaném formátu souhrnné informace o všech opatřeních podpory vyňatých na základě tohoto nařízení, úplné znění každého takovéhoto opatření podpory a informace o poskytnutí jednotlivé podpory. Tato povinnost by měla být podmínkou slučitelnosti jednotlivé podpory s vnitřním trhem. Odkazy na internetové stránky všech členských států věnované státním podporám by měly být zveřejněny na internetových stránkách Komise. V souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 994/98 by měly být souhrnné informace o každém opatření podpory vyňatém podle tohoto nařízení zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.

(29) V zájmu zajištění účinné kontroly opatření podpory v souladu s nařízením (ES) č. 994/98 je vhodné stanovit požadavky na zprávy členských států týkající se opatření podpory, která byla vyňata podle tohoto nařízení, a uplatňování tohoto nařízení. Aby mohla Komise lépe kontrolovat kumulativní účinky podpory, měly by členské státy informovat o poskytnutí jednotlivých podpor přesahujících určitou částku. Mimoto je vhodné stanovit pravidla týkající se záznamů, které by členské státy měly uchovávat, pokud jde o podpory vyňaté tímto nařízením, na základě promlčecí lhůty stanovené v článku 15 nařízení (ES) č. 659/19998.

8 Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

CS 8 CS

(30) K zvýšení účinnosti obecných ustanovení týkajících se slučitelnosti, která jsou obsažena v kapitole I tohoto nařízení, a rovněž ustanovení týkajících se procedurálních náležitostí v kapitole II by měla mít Komise možnost odejmout budoucím opatřením podpory výhodu blokové výjimky v případě, že tato opatření nesplňují požadavky stanovené v těchto kapitolách. Komise může omezit odejmutí výhody blokové výjimky na opatření ve prospěch určitých kategorií příjemců nebo opatření přijatých určitými orgány. V případě nedodržení obecných podmínek týkajících se slučitelnosti, které jsou stanoveny v kapitole I, se na poskytnutou podporu toto nařízení nevztahuje, a ta tudíž představuje protiprávní podporu, kterou Komise přezkoumá v rámci příslušného postupu podle nařízení (ES) č. 659/1999. V případě nesplnění požadavků stanovených v kapitole II neovlivňuje odnětí výhody blokové výjimky budoucím opatřením podpory skutečnost, že se na minulá opatření bloková výjimka vztahovala.

(31) Za účelem odstranění rozdílů, které mohou vést k narušení hospodářské soutěže, a pro usnadnění koordinace mezi jednotlivými iniciativami Unie a vnitrostátními iniciativami, které se týkají malých a středních podniků, jakož i z důvodu transparentnosti správy a právní jistoty by definice malých a středních podniků použitá pro účely tohoto nařízení měla být založena na definici v doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků9.

(32) Regionální podpora tím, že řeší nedostatky znevýhodněných regionů, podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost členských států a celé Unie. Cílem regionální podpory je napomáhat rozvoji nejvíce znevýhodněných regionů prostřednictvím podpory investic a vytváření pracovních příležitostí udržitelným způsobem. V oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy může být poskytnuta regionální podpora na založení nové provozovny, rozšíření stávající provozovny, rozšíření výrobního sortimentu provozovny nebo zásadní změnu celkového výrobního postupu stávající provozovny. Vzhledem ke skutečnosti, že při investování v oblasti splňující podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy jsou velké podniky méně dotčeny regionálními nevýhodami než malé a střední podniky, měla by být regionální podpora poskytnutá velkým podnikům vyňata z oznamovací povinnosti pouze v případě počátečních investic ve prospěch nových činností v těchto oblastech (podpora pro investice „na zelené louce“ nebo rozšíření výrobního sortimentu stávajících provozoven o nové výrobky).

(33) Jestliže je režim regionální podpory zaměřen na konkrétní odvětví hospodářství, je možné, že jeho cíl a pravděpodobné účinky jsou spíše odvětvové než horizontální povahy. Odvětvové režimy proto nemohou být z oznamovací povinnosti vyňaty. Komise však může po oznámení posoudit jejich případné kladné účinky na základě příslušných pokynů nebo rámců. Tak je tomu zejména v případě režimů regionální podpory vztahujících se na hospodářské činnosti v uhelném průmyslu, v odvětví stavby lodí, v odvětví dopravy a v oblasti letištní infrastruktury. Vzhledem k zvláštním charakteristikám určitých odvětví, jako je odvětví oceli a odvětví výroby syntetických vláken, se však má za to, že negativní účinky regionální podpory v těchto odvětvích nemohou být vyváženy kladnými účinky na soudržnost; z těchto důvodů nelze regionální podporu v těchto odvětvích poskytnout. Odvětví cestovního ruchu však hraje v národním hospodářství významnou roli a má všeobecně kladný účinek na regionální rozvoj. Z oznamovací povinnosti by proto měly být vyňaty režimy regionálních podpor zaměřené na činnosti související s cestovním ruchem.

9 Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

CS 9 CS

(34) Investice v podporovaných regionech ve prospěch energie z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby tepla a elektrické energie a účinného dálkového vytápění a chlazení by měly být povoleny za podmínek stanovených v části tohoto nařízení týkající se ochrany životního prostředí; tímto způsobem má být minimalizován jejich vysoce rušivý dopad na vnitřní trh s energií a zajištěno silnější zaměření na nákladovou efektivitu. Vzhledem k potenciálně vysoce rušivému dopadu na vnitřní trh s energií nesmí být z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy vyňata státní podpora pro výrobu elektřiny z neobnovitelných zdrojů a pro energetickou infrastrukturu.

(35) Vzhledem k významu strategií regionálního rozvoje by investice mimo operační programy měly být vybírány podle toho, jak ke strategiím regionálního rozvoje v dotčených oblastech přispívají. Za tímto účelem mohou členské státy vycházet z hodnocení minulých režimů státních podpor, posouzení dopadů provedených poskytovateli podpory nebo znaleckých posudků. Aby bylo zajištěno, že režimy podpory splňují cíle strategií regionálního rozvoje, musí být cíle jednoznačně stanovené. Stanovení priorit a výběr investic v souladu s cíli by měl poskytovateli podpory umožnit bodovací systém.

(36) Aby se nezvýhodňoval kapitálový faktor investic před faktorem zaměstnanosti, mělo by být možné hodnotit regionální investiční podporu buď z hlediska investičních nákladů, nebo mzdových nákladů spojených s vytvořením nových pracovních příležitostí v přímé souvislosti s realizací investičního projektu.

(37) Regionální investiční podpora by neměla být vyňata z oznamovací povinnosti, je-li poskytnuta příjemci, který v posledních dvou letech před podáním žádosti o podporu ukončil stejnou nebo podobnou výrobní činnost v jiné oblasti v EHP, nebo má-li příjemce konkrétní plány na ukončení takovéto činnosti během dvou let po dokončení investice.

(38) Komise získala dostatečné zkušenosti s uplatňováním čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy, co se týká regionální provozní podpory na úhradu nákladů na dopravu zboží vyrobeného v nejvzdálenějších regionech nebo v řídce obydlených oblastech a dalších výrobních nebo provozních nákladů (kromě dopravních nákladů), které vznikly příjemcům usazeným v nejvzdálenějších regionech. Podpora na úhradu dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech může být slučitelná s vnitřním trhem a může být vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy pouze tehdy, je-li výše této podpory omezena na určitou část příjmu vytvořeného těmito podniky v dotyčném nejvzdálenějším regionu. Aby se minimalizoval dopad na životní prostředí a emise, vypočítává se podpora na základě dopravního prostředku, který vede k nejnižším externím nákladům pro životní prostředí včetně spotřeby energie.

(39) Na investice, které jsou v souladu s prioritami strategie Evropa 2020 uskutečňovány do ekologických technologií, VaVaI a do přechodu na nízkouhlíkové hospodářství v méně rozvinutých regionech, lze udělit vyšší podporu prostřednictvím regionálního bonusu. Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, takovéto počáteční investice mohou být podpořeny za podmínek stanovených v jednotlivých oddílech tohoto nařízení.

(40) Malé a střední podniky hrají rozhodující roli při vytváření pracovních příležitostí a obecně jsou faktorem sociální stability a hospodářského rozvoje. Jejich rozvoj však může být omezen selháním trhu, což vede k tomu, že tyto malé a střední podniky trpí typickými nevýhodami. Malé a střední podniky mají často potíže při získávání kapitálu nebo půjček dané přetrvávající neochotou riskovat na straně některých finančních trhů a omezeným zajištěním, které mohou nabídnout. Jejich omezené

CS 10 CS

zdroje mohou rovněž omezit jejich přístup k informacím, zejména o nových technologiích a potenciálních trzích. V zájmu ulehčení rozvoje hospodářské činnosti malých a středních podniků by toto nařízení proto mělo vyjmout některé kategorie podpory, pokud jsou poskytnuty ve prospěch malých a středních podniků.

(41) Vzhledem k zvláštním nevýhodám a rozdílům mezi malými a středními podniky se může použít odlišná základní intenzita podpory a odlišné bonusy.

(42) Na základě zkušeností získaných při uplatňování pokynů Společenství pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků se zdá, že v Unii existuje u některých typů investic v určitých fázích rozvoje podniku řada zvláštních případů selhání trhu. Toto selhání trhu vyplývá z nedokonalého sladění nabídky a poptávky po rizikovém kapitálu. V důsledku toho může být výše rizikového kapitálu poskytovaného na trhu omezená a podniky nemohou získat finanční prostředky, třebaže mají dobrý podnikatelský záměr a perspektivu růstu. Hlavní příčinou selhání trhů rizikového kapitálu, které zvláště ovlivňují přístup malých a středních podniků ke kapitálu a které mohou ospravedlnit veřejný zásah, jsou nedokonalé nebo asymetrické informace. To nejenže ovlivňuje poskytování rizikového kapitálu, nýbrž omezuje to rovněž přístup některých malých a středních podniků k dluhovému financování. Opatření v oblasti rizikového financování, která mají přilákat soukromý kapitál k rizikovému financování nekotovaných malých a středních podniků dotčených nedostatečným financováním a která zajišťují ziskovou orientaci rozhodnutí o financování a komerční správu společností finančních zprostředkovatelů, by měla být za určitých podmínek vyňata z oznamovací povinnosti.

(43) Za určitých podmínek by za slučitelnou s vnitřním trhem měla být považována a z oznamovací povinnosti vyňata rovněž podpora malých a středních podniků na zahájení činnosti, podpora pro alternativní obchodní platformy zaměřené na malé a střední podniky a podpora na náklady spojené s výběrem pro účely investice v případě takových malých a středních podniků, které dosud neuskutečnily svůj první komerční prodej nebo od prvního komerčního prodeje působí na trhu méně než pět let.

(44) Malé a střední podniky, které se účastní projektů v rámci Evropské územní spolupráce, mají často potíže při financování dodatečných nákladů, které vyplývají ze spolupráce mezi partnery usazenými v různých regionech a v různých členských státech. Vzhledem k významu Evropské územní spolupráce v rámci politiky soudržnosti Unie by podpora na náklady spolupráce v souvislosti s projekty, na něž se vztahuje nařízení Komise [KOM(2011) 611 EFRR / Evropská územní spolupráce], měla být vyňata z oznamovací povinnosti.

(45) Podpora výzkumu, vývoje a inovací představuje důležitý cíl společného zájmu. Podpora na výzkum a vývoj a podpora na inovace určená malým a středním podnikům může přispět k udržitelnému hospodářskému růstu, posílení konkurenceschopnosti a podpoře zaměstnanosti. Zkušenosti s uplatňováním nařízení (ES) č. 800/2008 a rámcem Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací určenou malým a středním podnikům ukazují, že selhání trhu mohou trhu bránit v dosažení optimálního výkonu, a tak vést k neefektivnímu výsledku. Takovýto neefektivní výsledek se obvykle vztahuje na externality, veřejné statky / přelévání znalostí, nedokonalé a asymetrické informace a nedostatečnou koordinaci a selhání sítě.

(46) Podpora výzkumu, vývoje a inovací má obzvláštní význam zejména pro malé a střední podniky, které se mohou potýkat s potížemi při získávání přístupu k novým technologiím, přenosu znalostí nebo vysoce kvalifikovaným pracovníkům. Podpora výzkumných a vývojových projektů, podpora na studie proveditelnosti a podpora na

CS 11 CS

inovace určená malým a středním podnikům, včetně podpory na pokrytí nákladů malých a středních podniků na práva průmyslového vlastnictví, může tyto potíže odstranit, a měla by být proto za určitých podmínek vyňata z oznamovací povinnosti.

(47) Pokud jde o podporu výzkumných a vývojových projektů, podpořená část výzkumného projektu by měla zcela spadat do kategorií základního výzkumu, průmyslového výzkumu nebo experimentálního vývoje. Zahrnuje-li projekt různé úkoly, měly by být tyto úkoly kvalifikovány jako úkoly spadající do kategorií základního výzkumu, průmyslového výzkumu nebo experimentálního vývoje nebo jako úkoly, které nespadají do žádné z těchto kategorií. Toto zařazení nemusí nutně sledovat chronologický přístup s postupným přesouváním v čase od základního výzkumu k činnostem bližším trhu. V souladu s tím může být úkol, který se provádí v pozdější fázi projektu, považován za průmyslový výzkum. Stejně tak může určitá činnost prováděná v rámci projektu v dřívějším okamžiku představovat experimentální vývoj. Podporovaná část projektu může zahrnovat rovněž studie proveditelnosti v rámci přípravy výzkumných činností.

(48) Vysoce kvalitní výzkumná infrastruktura je stále nezbytnější z hlediska průlomového výzkumu a inovací, jelikož láká talenty z celého světa a je nezbytná zejména pro nové informační a komunikační technologie a klíčové základní technologie. Veřejná výzkumná infrastruktura by měla pokračovat v partnerské spolupráci s průmyslovým výzkumem. Přístup k veřejně financované výzkumné infrastruktuře by měl být umožněn za transparentních a nediskriminačních tržních podmínek. Nejsou-li tržní podmínky dodrženy, nemůže být opatření podpory vyňato z oznamovací povinnosti. Danou výzkumnou infrastrukturu může vlastnit, provozovat a využívat více stran a veřejné subjekty a podniky mohou využívat infrastrukturu společně.

(49) Výzkumná infrastruktura může vykonávat hospodářské i nehospodářské činnosti. Aby se zamezilo neoprávněné státní podpoře hospodářských činností prostřednictvím veřejného financování nehospodářských činností, musí být náklady a financování hospodářských a nehospodářských činností jasně oddělitelné. Je-li infrastruktura využívána pro hospodářské i nehospodářské činnosti, vztahují se na veřejné financování pravidla státní podpory pouze tehdy, pokud toto financování pokrývá náklady spojené s hospodářskými činnostmi. Je-li infrastruktura využívána téměř výhradně pro nehospodářskou činnost, nemusí se na ni pravidla státní podpory vztahovat vůbec, a to ani tehdy, je-li využívána rovněž pro čistě vedlejší hospodářskou činnost, tj. činnost, která přímo souvisí s provozováním infrastruktury a je nezbytná pro její provozování nebo je neoddělitelně spojena s hlavním nehospodářským využitím a je svým rozsahem omezena.

(50) Podpora vzdělávání a náboru/zaměstnávání znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků představuje hlavní cíl hospodářských a sociálních politik Unie a jejích členských států.

(51) Vzdělávání obvykle vytváří kladné externality pro společnost jako celek, jelikož zvyšuje rezervu kvalifikovaných pracovníků, kterou mohou využít ostatní podniky, zvyšuje konkurenceschopnost průmyslu Unie a hraje důležitou úlohu ve strategii Unie v oblasti zaměstnanosti. Tato podpora by proto měla být za určitých podmínek vyňata z oznamovací povinnosti. Vzhledem ke konkrétním nevýhodám, kterým čelí malé a střední podniky, a s ohledem na relativně vyšší náklady, které musí nést, když investují do vzdělávání, by se intenzita podpory vyňaté tímto nařízením měla pro malé a střední podniky zvýšit. Intenzita podpory vyňaté tímto nařízením by se mimoto měla zvýšit, je-li vzdělávání poskytováno znevýhodněným nebo zdravotně postiženým

CS 12 CS

pracovníkům. Charakteristiky vzdělávání v odvětví námořní dopravy odůvodňují specifický přístup k uvedenému odvětví.

(52) Určité kategorie zdravotně postižených nebo znevýhodněných pracovníků se dosud potýkají se zvláštními obtížemi při vstupu na trh práce a setrvání na něm. Proto je opodstatněné, aby orgány veřejné moci uplatňovaly opatření, která podnikům poskytují pobídky k většímu zaměstnávání těchto kategorií pracovníků, zejména mladých lidí. Náklady na zaměstnávání jsou součástí běžných provozních nákladů každého podniku. Je proto zvlášť důležité, aby podpory na zaměstnávání zdravotně postižených a znevýhodněných pracovníků měly pozitivní dopad na zaměstnanost u těchto kategorií pracovníků, a neměly by tudíž podnikům pouze umožňovat snižování nákladů, které by jinak musely nést. Tato podpora by proto měla být vyňata z oznamovací povinnosti, je-li pravděpodobné, že těmto kategoriím pracovníků pomůže při vstupu či opětovném vstupu na trh práce a setrvání na něm.

(53) Udržitelný růst ve službách ekologičtější a konkurenceschopnější ekonomiky účinně využívající zdroje je jedním z hlavních pilířů strategie růstu Evropa 2020. Udržitelný rozvoj je založen mimo jiné na vysoké úrovni ochrany životního prostředí a zvyšování jeho kvality. Oblast ochrany životního prostředí čelí selhání trhu, takže za běžných tržních podmínek nemusí mít podniky nutně pobídku, aby snižovaly znečišťování, které způsobují, jelikož takovéto snižování může zvýšit jejich náklady bez odpovídajících přínosů.

(54) Na základě zkušeností, které Komise získala při uplatňování pokynů Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí, může být řada opatření podpory vyňata z oznamovací povinnosti. Tato vyňatá opatření se vztahují na oblasti účinného využívání zdrojů, změny klimatu a opatření v oblasti energie s přínosem pro životní prostředí.

(55) Na účinné využívání zdrojů se zaměřují zejména opatření týkající se úspory energie a energetické účinnosti, kombinované výroby tepla a elektrické energie a dálkového vytápění. Opatření, která podněcují podniky k dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí, než vyžadují normy Unie, mohou prospět účinnému využívání zdrojů a životnímu prostředí v řadě oblastí, zatímco podpora na sanaci kontaminovaných lokalit, která může být odůvodněná v případech, kdy nelze identifikovat znečišťovatele, se zaměřuje výhradně na odstranění škod způsobených životnímu prostředí. V tomto ohledu budiž odkázáno mimo jiné na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí10 ve znění směrnice 2006/21/ES11 a směrnice 2009/31/ES12.

(56) K dosažení cílů Unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie a v rozsahu, v jakém je kromě právního rámce – např. systému Unie pro obchodování s emisemi – zapotřebí dodatečné podpory, stanoví toto nařízení možnost poskytnout podporu na základě technologicky neutrálního soutěžního nabídkového řízení, které je otevřené uchazečům z jiných zemí. Takovéto řízení může Unii pomoci dosáhnout cílů nákladově efektivním způsobem omezujícím narušení vnitřního trhu. Za tímto účelem

10 Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56.11 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady

z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES, Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 15.12 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání

oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006, Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114.

CS 13 CS

se členské státy vybízejí, aby se zapojily do mechanismů spolupráce stanovených ve směrnici 2009/28/ES, tak aby podporovaná energie patřila k jejich vnitrostátním cílům.

(57) Při převisu nabídky elektřiny nad poptávkou vzniká fenomén záporných cen. Důvodem tohoto převisu nabídky mohou být i příznivé povětrnostní podmínky. Výrobci energie z obnovitelných zdrojů mohou pokračovat ve výrobě, dokud cena neklesne pod hodnotu podpory. Tato situace může na straně jedné všechny výrobce donutit, aby výrobu zastavili nebo aby na ni dopláceli. Na druhou stranu může stejné výrobce motivovat k tomu, aby přijali opatření reagující na poptávku, která jim umožňují reagovat pružněji na klesající ceny elektřiny.

(58) Je třeba rovněž zajistit, aby při poskytování podpory pro energii z obnovitelných zdrojů byla splněna použitelná kritéria udržitelnosti. Investiční podpora na ochranu životního prostředí využíváním biomasy je vyňata pouze tehdy, jsou-li poté, co byla takováto kritéria udržitelnosti přijata, podporované investice využívány výhradně k používání udržitelné biomasy.

(59) Podpora na ochranu životního prostředí v podobě úlev na daních podle směrnice 2003/96/ES13 může nepřímo prospět životnímu prostředí a měla by být omezena na období deseti let. Po tomto období by měly členské státy zvážit vhodnost daných úlev na daních. Pokud se však v tomto nařízení vztahuje na opatření podpory poskytnuté osvobozením od daně zvláštní článek, použije se tento článek.

(60) Ke zjištění, zda je podpora slučitelná s čl. 107 odst. 3 Smlouvy, je nezbytné správně vypočítat dodatečné investiční nebo výrobní náklady na zajištění ochrany životního prostředí. Vzhledem k obtížím, které mohou nastat při určování dodatečných nákladů vyplývajících z investice na zlepšení ochrany životního prostředí, stanoví toto nařízení zjednodušený způsob výpočtu nákladů na investice do ochrany životního prostředí, které jsou omezeny maximální intenzitou podpory,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Článek IOblast působnosti

1. Toto nařízení se použije na tyto kategorie podpor:

a) regionální podpora;

b) podpora malých a středních podniků ve formě investiční podpory, provozní podpory a přístupu malých a středních podniků k financování;

c) podpora na ochranu životního prostředí;

d) podpora výzkumu a vývoje;

e) podpora na inovace určená malým a středním podnikům;

f) podpora na vzdělávání;

13 Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51.

CS 14 CS

g) podpora na nábor a zaměstnávání znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků.

2. Toto nařízení se nepoužije na

a) režimy podpory, u nichž plánované nebo skutečné roční veřejné výdaje přesahují 0,01 % národního hrubého domácího produktu (HDP) dotčeného členského státu za předchozí kalendářní rok14 a jejichž plánovaný nebo skutečný roční rozpočet přesahuje 100 milionů EUR. Tyto režimy musí být oznámeny podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy nejpozději do šesti měsíců ode dne, k němuž je splněna výše uvedená podmínka. Pokud je v témže členském státě zavedeno v období tří let několik režimů s totožnými nebo velmi podobnými charakteristikami, jsou za účelem použití tohoto ustanovení tyto režimy posuzovány společně;

b) podporu činností spojených s vývozem, a to podporu přímo spojenou s vyváženým množstvím, podporu na zřízení a provoz distribuční sítě nebo na jiné běžné náklady spojené s vývozní činností;

c) podpory podmiňující použití domácího zboží na úkor dováženého zboží.

3. Toto nařízení se nepoužije na podpory v těchto odvětvích:

a) rybolov a akvakultura podle nařízení Rady (ES) č. 104/200015; v tomto odvětví se však toto nařízení použije na podporu na vzdělávání, podporu pro přístup malých a středních podniků k financování, podporu v oblasti výzkumu a vývoje, podporu na inovace určenou malým a středním podnikům a podporu pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky;

b) prvovýroba zemědělských produktů; v tomto odvětví se však toto nařízení použije na náhradu za dodatečné náklady v nejvzdálenějším regionu (kromě dopravních nákladů) podle čl. 16 odst. 2 písm. b), podporu výzkumu a vývoje, podporu na inovace určenou pro malé a střední podniky, podporu na ochranu životního prostředí a podporu pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky;

c) zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh v následujících případech:

i) podpora na vzdělávání;

ii) je-li výše podpory stanovena na základě ceny nebo množství těchto produktů získaných od prvovýrobců nebo uvedených na trh dotyčnými podniky, nebo

(ii) je-li poskytnutí podpory závislé na podmínce, že bude zčásti nebo zcela předána prvovýrobcům;

d) podpora k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů podle rozhodnutí Rady 2010/78716;

e) kategorie regionální podpory uvedené v článku 14.

4. Toto nařízení se nepoužije na

a) režimy podpory, které výslovně nevylučují vyplacení jednotlivé podpory ve prospěch podniku, na který byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím

14 S použitím ročních údajů Eurostatu o národním HDP ve standardu kupní síly (PPS).15 Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22.16 Úř. věst. L 336, 21.12.2010, s. 24.

CS 15 CS

rozhodnutí Komise, jímž je podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem;

b) podporu ad hoc ve prospěch podniku uvedeného v písmenu a);

c) podporu pro podniky v obtížích;

d) podporu ad hoc poskytnutou velkým podnikům, s výjimkou podpory ad hoc použité k doplnění podpory poskytnuté na základě režimů regionální investiční podpory.

ALTERNATIVNÍ MOŽNOST: toto ustanovení bude vypuštěno – na podporu ad hoc pro velké podniky se vztahuje obecné nařízení o blokových výjimkách, viz však přísnější požadavky v souvislosti s motivačním účinkem v článku 6.

5. Toto nařízení se nepoužije na opatření státní podpory, která jako taková, podmínkami, které jsou s nimi spojeny, nebo způsobem svého financování vedou k neoddělitelnému porušení práva Unie, zejména:

a) opatření podpory, v jejichž případě je poskytnutí podpory podmíněno povinností příjemce mít ústředí v příslušném členském státě nebo být usazen převážně v tomto členském státě;

b) opatření podpory, v jejichž případě je poskytnutí podpory podmíněno povinností příjemce používat domácí zboží nebo služby;

c) opatření podpory omezující možnost příjemců využívat v jiných členských státech výsledků výzkumu, vývoje a inovací.

Článek 2Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v příloze I.

Článek 3Podmínky vynětí

1. Režimy podpory, jednotlivá podpora poskytnutá na základě těchto režimů a podpora ad hoc jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud tato podpora splňuje všechny podmínky stanovené v kapitole I a rovněž příslušné podmínky stanovené v kapitole III.

2. Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění souladu s tímto nařízením, včetně souladu jednotlivé podpory poskytnuté na základě režimů, které jsou na základě tohoto nařízení vyňaty z oznamovací povinnosti.

Článek 4Prahové hodnoty oznamovací povinnosti

Toto nařízení se nevztahuje na jednotlivou podporu, která byla poskytnuta buď ad hoc, nebo na základě režimu a jejíž hrubý grantový ekvivalent přesahuje tyto prahové hodnoty:

a) regionální investiční podpora: 75 % maximální výše podpory, kterou může získat investice se způsobilými náklady ve výši 100 milionů EUR při použití maximální intenzity podpory stanovené ve schválené mapě regionální podpory platné ke dni poskytnutí podpory;

CS 16 CS

b) investiční podpora určená malým a středním podnikům: 7,5 milionu EUR na podnik a investiční projekt;

c) podpora rizikového financování: jak je stanoveno v čl. 19 odst. 9;

d) podpora na zahájení činnosti: jak je stanoveno v čl. 20 odst. 3 a 4;

e) podpora na náklady spolupráce malých a středních podniků v souvislosti s projekty v rámci Evropské územní spolupráce: 2 miliony EUR na podnik a projekt;

f) podpora výzkumu a vývoje:

i) je-li předmětem projektu převážně základní výzkum: 40 milionů EUR na podnik a projekt;

ii) je-li předmětem projektu převážně průmyslový výzkum: 20 milionů EUR na podnik a projekt;

iii) je-li předmětem výzkumu převážně experimentální vývoj: [10] milionů EUR na podnik a projekt;

iv) částky uvedené v bodech i), ii) a iii) lze navýšit o [50] %, jestliže je podpora pro výzkumné a vývojové projekty poskytnuta ve formě vratných záloh, které jsou v důsledku neexistence schválené metodiky pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu vyjádřeny jako procento způsobilých nákladů, a jestliže opatření stanoví, že v případě úspěšného výsledku projektu stanoveného na základě přiměřené a uvážlivé hypotézy budou zálohy vráceny spolu s úroky, jejichž sazba bude stanovena alespoň ve výši diskontní sazby použitelné v době poskytnutí dotace;

v) jedná-li se o projekt EUREKA nebo je-li projekt prováděn v rámci společného podniku zřízeného na základě článku 187 Smlouvy, lze částky uvedené v bodech i) až iii) zdvojnásobit;

vi) podpora na studie proveditelnosti v rámci přípravy výzkumných činností: [7,5] milionu EUR na studii;

vii) pokud se podpora týká výstavby nebo modernizace výzkumné infrastruktury: [15] milionů EUR na infrastrukturu;

g) podpora na inovace určená malým a středním podnikům: 5 milionů EUR na příjemce;

h) podpora na vzdělávání: 2 miliony EUR na projekt vzdělávání;

i) podpora na nábor znevýhodněných pracovníků: 5 milionů EUR na podnik ročně;

j) podpora na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů: 10 milionů EUR na podnik ročně;

k) podpora na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků: 10 milionů EUR na podnik ročně;

l) investiční podpora na ochranu životního prostředí, včetně podpory na ekologické studie: [7,5] milionu EUR na podnik a investiční projekt.

CS 17 CS

Článek 5Transparentnost podpory

1. Toto nařízení se použije pouze na transparentní podporu.

2. Za transparentní se považují zejména tyto kategorie podpor:

a) podpora sestávající z dotací a subvencí úrokových sazeb;

b) podpora poskytovaná formou půjček, jestliže byl hrubý grantový ekvivalent vypočten na základě referenční sazby použitelné v době poskytnutí podpory;

c) podpora obsažená v zárukách:

i) je-li hrubý grantový ekvivalent vypočten na základě prémie „safe-harbour“, jak je stanovena ve sdělení Komise17; nebo

ii) jestliže před provedením opatření byla Komisi oznámena metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu v záruce podle nařízení Komise v oblasti státních podpor, jestliže Komise tuto metodiku schválila a jestliže se tato schválená metodika výslovně vztahuje na druhy záruk a podkladových transakcí, o něž se v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení jedná;

d) podpora poskytovaná formou daňových opatření, pokud tato opatření stanoví horní mez zajišťující, že nebude překročena příslušná prahová hodnota;

e) podpora obsažená v opatřeních v oblasti rizikového financování, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 19;

f) podpora na zahájení činnosti, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 20;

g) podpora ve formě vratných záloh, pokud celková nominální výše vratné zálohy nepřesahuje příslušné prahové hodnoty podle tohoto nařízení, nebo pokud před provedením opatření byla metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu ve vratné záloze oznámena Komisi a byla Komisí schválena.

Článek 6Motivační účinek

1. Toto nařízení se vztahuje pouze na podporu, která má motivační účinek.

2. Podpora se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud příjemce předložil dotyčnému členskému státu písemnou žádost o podporu ve formátu stanoveném v příloze IV před zahájením prací na projektu nebo činnosti.

3. DOPLŇKOVÁ MOŽNOST Č. 1 PRO VELKÉ PODNIKY: Podpora poskytnutá velkým podnikům se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud kromě splnění podmínek stanovených v odstavci 2 členský stát před poskytnutím jednotlivé podpory ověřil, že dokumentace vyhotovená příjemcem stanoví jedno či více těchto kritérií:

a) významný nárůst objemu projektu či činnosti v důsledku podpory;

b) významný nárůst rozsahu projektu či činnosti v důsledku podpory;

c) významné zvýšení celkové částky vynaložené příjemcem na projekt či činnost v důsledku podpory;

17 V současnosti sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk, Úř. věst. C 155, 20.6.2008, s. 10.

CS 18 CS

d) významné urychlení při dokončování příslušného projektu či příslušné činnosti;

e) v souvislosti s regionální investiční podporou uvedenou v článku 15 skutečnost, že by investiční projekt v daném podporovaném regionu nebyl jako takový bez poskytnutí podpory realizován.

4. Odchylně od odstavce 2 se má za to, že daňová opatření mají motivační účinek, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) daňové opatření zakládá právo na podporu na základě objektivních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu a

b) daňové opatření bylo přijato a platilo před zahájením prací na podporovaném projektu nebo podporované činnosti; uvedené se však nepoužije v případě následných daňových režimů, pokud se na danou činnost vztahoval již předchozí daňový režim.

5. Odchylně od odstavce 2 se předpokládá, že níže uvedené kategorie podpory mají motivační účinek, jsou-li splněny podmínky stanovené v příslušných zvláštních ustanoveních v kapitole III:

a) podpora na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů a podpora na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů v souladu s článkem 28,

b) podpora na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků v souladu s článkem 29,

c) podpora pro přístup malých a středních podniků k financování v souladu s články 17 a 18,

d) podpora v podobě úlev na ekologických daních, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 35.

Článek 7Přiměřenost

1. Toto nařízení se použije pouze na podporu, která je přiměřená.

2. Podpora vyňatá z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy na základě tohoto nařízení se považuje za přiměřenou, pokud dodržuje maximální intenzitu podpory nebo částky stanovené v kapitole III.

Článek 8Intenzita podpory a způsobilé náklady

1. Pro účely výpočtu intenzity podpory a způsobilých nákladů se všechny použité číselné údaje uvádějí před srážkou daně nebo jiných poplatků. Způsobilé náklady musí být doloženy písemnými doklady, které jsou jasné, konkrétní a aktuální.

2. Je-li podpora poskytnuta jinak než formou dotace, stanoví se její výše jako hrubý grantový ekvivalent podpory.

3. Podpora splatná v několika splátkách je diskontována na hodnotu platnou v době poskytnutí. Způsobilé náklady jsou diskontovány na hodnotu platnou v době poskytnutí. Úrokovou sazbou, která se použije pro účely diskontování, je diskontní sazba použitelná v době poskytnutí.

CS 19 CS

4. Je-li podpora poskytnuta prostřednictvím daňového zvýhodnění, jsou jednotlivá čerpání podpory diskontována za použití referenční sazby použitelné v době, kdy nastane účinnost daňového zvýhodnění.

5. Je-li podpora poskytnuta ve formě vratných záloh, které jsou vzhledem k neexistenci schválené metodiky pro výpočet jejich hrubého grantového ekvivalentu vyjádřeny jako procento způsobilých nákladů, a jestliže opatření stanoví, že v případě úspěšného výsledku projektu stanoveného na základě přiměřené a uvážlivé hypotézy budou zálohy vráceny spolu s úroky, jejichž sazba bude stanovena alespoň ve výši diskontní sazby použitelné v době poskytnutí, může být maximální intenzita podpory stanovená v kapitole III navýšena o [10] procentních bodů.

6. Je-li v podobě vratných záloh poskytnuta regionální podpora, nelze zvýšit maximální intenzitu podpory stanovenou v mapě regionální podpory platné v okamžiku poskytnutí podpory.

Článek XStatus malého nebo středního podniku

[Je-li na základě tohoto nařízení vynětí z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy omezeno na malé a střední podniky nebo vztahují-li se na malé a střední podniky příznivější podmínky, může malý nebo střední podnik tuto výjimku nebo příznivější podmínky podle tohoto nařízení využít pouze tehdy, pokud během [x] let od poskytnutí podpory nepřijde o status malého nebo středního podniku v důsledku toho, že se stal partnerským podnikem velkého podniku nebo podnikem propojeným s velkým podnikem ve smyslu článku 3 přílohy II.]

Článek 9Kumulace

1. Při zjišťování, zda jsou dodrženy individuální prahové hodnoty oznamovací povinnosti stanovené v článku 4 a maximální intenzita podpory stanovená v kapitole III, se přihlíží k celkové výši veřejné podpory u podpořené činnosti nebo projektu bez ohledu na to, jak jsou opatření financována. Přihlížet by se však nemělo k financování z prostředků Unie spravovanému centrálně Komisí, které není přímo ani nepřímo pod kontrolou členského státu a nepředstavuje státní podporu, pokud se toto financování a vnitrostátní financování posuzuje společně za účelem dodržení evropských předpisů.

2. Podporu vyňatou podle tohoto nařízení, u níž lze identifikovat způsobilé náklady, lze kumulovat s:

a) s jinou státní podporou, pokud se tato opatření týkají různých identifikovatelných způsobilých nákladů,

b) s jinou státní podporou na shodné – částečně či plně se překrývající – způsobilé náklady, a to pouze tehdy, pokud taková kumulace nevede k překročení nejvyšší intenzity podpory nebo částky podpory použitelné na danou podporu podle tohoto nařízení.

3. Podporu vyňatou podle článků 19, 20 a 21 tohoto nařízení, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, je možné kumulovat s jiným opatřením státní podpory, u nějž lze identifikovat způsobilé náklady.

CS 20 CS

4. Státní podporu vyňatou tímto nařízením nelze kumulovat s podporou de minimis na shodné způsobilé náklady, pokud by taková kumulace vedla k překročení intenzity podpory stanovené v kapitole III tohoto nařízení.

5. Odchylně od odst. 1 písm. b) lze podporu ve prospěch zdravotně postižených pracovníků podle článků 28 a 29 kumulovat s podporou na shodné způsobilé náklady vyňatou podle tohoto nařízení nad nejvyšší prahovou hodnotu použitelnou podle tohoto nařízení, pokud v důsledku této kumulace nepřekročí intenzita podpory 100 % příslušných nákladů za období, během nějž jsou dotyční pracovníci zaměstnáváni.

Článek 10Zveřejňování a informování

1. Dotyčný členský stát zveřejní na vlastní internetové stránce věnované státním podporám nebo na vlastní internetové stránce vyhledávající informace z několika různých internetových stránek:

a) souhrnné informace o každém opatření podpory vyňatém podle tohoto nařízení ve standardizovaném formátu stanoveném v příloze III;

b) úplné znění každého opatření podpory, včetně všech jeho změn, nebo odkaz umožňující přístup k tomuto znění;

c) informace o poskytnutí každé jednotlivé podpory ve standardizovaném formátu stanoveném v části III přílohy III.

2. Informace uvedené v odst. 1 písm. c) jsou uspořádány a jsou přístupné ve standardizovaném formátu popsaném v příloze V a lze je účinně vyhledat a stáhnout. Informace uvedené v odstavci 1 musí být aktuální a k dispozici po dobu nejméně deseti let ode dne poskytnutí podpory.

3. Úplné znění režimu podpor nebo opatření ad hoc uvedeného v odstavci 1 zahrnuje zejména výslovný odkaz na toto nařízení s uvedením jeho názvu a informací o jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a na zvláštní ustanovení kapitoly III, které se daného aktu týkají, nebo případně na vnitrostátní právní předpis, který zajišťuje, že jsou dodržena příslušná ustanovení tohoto nařízení. Je třeba připojit prováděcí předpisy a jejich změny.

4. Komise zveřejňuje:

a) na svých internetových stránkách odkazy na internetové stránky všech členských států věnované státním podporám a uvedené v odstavci 1;

b) v Úředním věstníku Evropské unie souhrnné informace uvedené v odst. 1 písm. a).

CS 21 CS

Článek 11Odnětí výhody blokové výjimky

Pokud dotyčný členský stát poskytne podporu, která je podle tohoto nařízení údajně vyňata z oznamovací povinnosti, aniž splnil podmínky stanovené v této kapitole a v kapitole III, nebo nesplní požadavky stanovené v kapitole II, může Komise poté, co danému členskému státu umožní sdělit svá stanoviska, přijmout rozhodnutí, v němž se uvádí, že veškerá nebo některá budoucí opatření podpory přijatá dotyčným členským státem musí být oznámena Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. K opatřením, která mají být oznámena, mohou patřit zejména opatření přijatá ve prospěch určitých příjemců nebo opatření přijatá určitými orgány dotyčného členského státu.

CS 22 CS

KAPITOLA IIProcedurální náležitosti

Článek 12Podávání zpráv

Členské státy předloží Komisi:

a) prostřednictvím systému Komise pro elektronické oznamování18 souhrnné informace uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. a) společně s odkazem umožňujícím přístup k úplnému znění opatření podpory, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 1 písm. b), a to do dvaceti pracovních dnů od jeho vstupu v platnost;

b) informace o poskytnutí každé jednotlivé podpory přesahující částku ve výši 3 miliony EUR – s výjimkou podpory uvedené v oddíle 5 – ve formátu stanoveném v části III přílohy III, a to do dvaceti pracovních dnů ode dne poskytnutí podpory;

c) výroční zprávu o uplatňování tohoto nařízení, která je uvedena v kapitole III nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 200419, je sestavena v elektronické podobě a obsahuje informace stanovené v příloze III tohoto nařízení, a to za každý celý rok nebo část roku, během něhož se použije toto nařízení.

Článek 13Kontrola

Aby mohla Komise kontrolovat podporu vyňatou tímto nařízením z oznamovací povinnosti, vedou členské státy podrobné záznamy s informacemi a podklady, které jsou nezbytné k ověření, zda jsou splněny všechny podmínky stanovené v tomto nařízení. Tyto záznamy se uchovávají po dobu deseti let ode dne poskytnutí jednotlivé podpory nebo ode dne, kdy byla poskytnuta poslední podpora v rámci režimu podpor. Dotčený členský stát poskytne Komisi ve lhůtě dvaceti pracovních dnů nebo v delší lhůtě, která je stanovena v žádosti, všechny informace a podklady, které Komise považuje za nezbytné ke kontrole uplatňování tohoto nařízení.

KAPITOLA IIIZvláštní ustanovení pro jednotlivé kategorie podpory

ODDÍL 1 – REGIONÁLNÍ PODPORA

Článek 14Rozsah regionální podpory

1. Toto nařízení se nepoužije na:

18 Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES, čl. 3 odst. 4; Úř. věst. L 140, 1.4.2004, s. 1.

19 Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1.

CS 23 CS

a) regionální podporu ve prospěch činností v odvětví oceli, v uhelném průmyslu, v odvětví stavby lodí, v odvětví výroby syntetických vláken, v odvětví dopravy a v oblasti letištní infrastruktury;

b) regionální podporu ve formě režimů, které se zaměřují na určitá odvětví hospodářské činnosti ve smyslu tohoto nařízení; za režimy zaměřené na určitá odvětví hospodářské činnosti se nepovažují režimy zaměřené na činnosti v oblasti cestovního ruchu, širokopásmovou infrastrukturu a zemědělské produkty;

c) regionální podporu ve formě režimů na úhradu nákladů na dopravu zboží vyrobeného v nejvzdálenějších regionech nebo v řídce obydlených oblastech:

i) ve prospěch činností souvisejících s výrobou, zpracováním nebo uváděním produktů uvedených v příloze I Smlouvy na trh; nebo

ii) ve prospěch činností klasifikovaných jako zemědělství, lesnictví a rybolov v sekci A klasifikace NACE Rev. 2, těžba a dobývání v sekci B klasifikace NACE Rev. 2 a dodávání elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu v sekci D klasifikace NACE Rev. 2; nebo

iii) ve prospěch přepravy potrubím;

d) regionální podporu pro odvětví energetiky (výroba elektřiny, energetická infrastruktura, kombinovaná výroba tepla a elektrické energie, dálkové vytápění);

e) jednotlivou regionální investiční podporu poskytnutou příjemci, který v posledních dvou letech před podáním žádosti o regionální investiční podporu ukončil stejnou nebo podobnou činnost v EHP nebo který má – v okamžiku podání žádosti o podporu – konkrétní plány na ukončení takovéto činnosti během dvou let po dokončení investice v dotyčné oblasti.

Článek 15Regionální investiční podpora

1. Režimy regionální investiční podpory jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

Podpora ad hoc, která je poskytována jako doplněk podpory poskytnuté na základě režimů regionální investiční podpory a která nepřesahuje 50 % celkové podpory, jež má být na investici poskytnuta, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

ALTERNATIVNÍ MOŽNOST: toto ustanovení bude vypuštěno, bude-li podpora ad hoc pro velké podniky vyňata z oznamovací povinnosti.

2. Podpora se poskytuje v oblastech způsobilých pro regionální podporu, které jsou stanoveny ve schválené mapě regionální podpory pro dotčený členský stát na období 2014–2020.

CS 24 CS

3. V případě režimu regionální investiční podpory mimo operační program členský stát prokáže, že opatření přispívá ke strategii regionálního rozvoje s jednoznačně stanovenými cíli, a uvede bodovací systém, který mu umožňuje stanovit priority a vybírat investice v závislosti na cílech režimu.

4. V podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy může být podpora na počáteční investici ve smyslu tohoto nařízení poskytnuta bez ohledu na velikost příjemce. V podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy může být malým a středním podnikům podpora poskytnuta na jakoukoli formu takovéto počáteční investice, zatímco podpora pro velké podniky může být poskytnuta pouze na počáteční investici ve prospěch nové činnosti ve smyslu tohoto nařízení v dotyčné oblasti.

5. Způsobilé jsou tyto náklady:

a) náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku;

b) mzdové náklady spojené s pracovními místy vytvořenými v přímé souvislosti s investicí a vypočtené za období dvou let; nebo

c) kombinace možností podle písmena a) a b).

6. Investice musí být v oblasti, které se podpora poskytuje, zachována alespoň po dobu pěti let, nebo tří let v případě malých a středních podniků, po dokončení investice. Je-li podpora vypočítána na základě mzdových nákladů, musí být každé pracovní místo vytvořené investicí zachováno v dotyčné oblasti po dobu pěti let ode dne prvního obsazení tohoto pracovního místa, nebo po dobu tří let v případě malých a středních podniků. Toto nebrání výměně zařízení nebo vybavení, která zastarají v důsledku rychlých technologických změn, za podmínky, že dotyčná hospodářská činnost zůstane v daném regionu zachována po výše uvedenou minimální dobu.

7. V případě velkých podniků musí být nabytý majetek nový. Pořízení hmotného majetku na leasing musí splňovat tyto podmínky:

a) u pozemků a budov musí pronájem pokračovat alespoň po dobu pěti let od předpokládaného data ukončení investičního projektu a v případě malých a středních podniků alespoň po dobu tří let;

b) v případě pronájmu závodu nebo strojního zařízení musí mít pronájem podobu finančního leasingu a obsahovat povinnost odkoupit tento majetek po uplynutí sjednané doby pronájmu.

V případě nabytí provozovny se zohlední pouze náklady na nákup majetku od třetích stran, které nejsou spřízněné s kupujícím. Transakce musí proběhnout za tržních podmínek. Majetek, na jehož pořízení byla podpora poskytnuta již před nákupem, se nepovažuje za způsobilý. V případě převodu malého podniku na rodinného příslušníka původního vlastníka či původních vlastníků nebo na bývalé zaměstnance se nepoužije podmínka, že majetek musí odkoupit nezávislý investor.

8. Pracovní místa vytvořená v přímé souvislosti s regionálním investičním projektem musí splňovat tyto podmínky:

a) pracovní místa musí být obsazena do tří let od dokončení prací a

b) investiční projekt vede k čistému zvýšení počtu zaměstnanců v příslušném podniku v porovnání s průměrnou hodnotou v předchozích dvanácti měsících.

9. Regionální podpora na rozvoj širokopásmové sítě musí splňovat tyto podmínky:

CS 25 CS

a) podpora je poskytnuta pouze v oblastech, v nichž neexistuje infrastruktura stejné kategorie (širokopásmová síť nebo přístupová síť nové generace) a v nichž není pravděpodobné, že k rozvoji takovéto infrastruktury dojde v blízké budoucnosti, a

b) provozovatel dotované sítě musí nabízet aktivní i pasivní velkoobchodní přístup za spravedlivých a nediskriminačních podmínek s možností účinného a úplného zpřístupnění účastnického vedení a

c) podpora je přidělena na základě soutěžního výběrového řízení.

10. Regionální podpora na výzkumnou infrastrukturu se poskytuje pouze pro infrastrukturu, která umožňuje přístup za transparentních a nediskriminačních podmínek.

11. Intenzita podpory vyjádřená hrubým grantovým ekvivalentem nesmí přesáhnout maximální intenzitu podpory, která je stanovena v mapě regionální podpory platné v době poskytnutí podpory v dotyčné oblasti. Je-li intenzita podpory vypočtena podle odstavce 5, nesmí maximální intenzita podpory přesáhnout nejpříznivější výši vypočítanou na základě investičních nákladů nebo mzdových nákladů. U velkých investičních projektů, jejichž způsobilé náklady činí méně než 100 milionů EUR, může být maximální intenzita podpory povolena pouze u způsobilých nákladů do výše 50 milionů EUR. U způsobilých nákladů, jež přesahují prvních 50 milionů EUR, se maximální intenzita podpory sníží o 50 %.

12. U počáteční investice spojené s projekty v rámci Evropské územní spolupráce, na něž se vztahuje [KOM(2011) 611 nařízení o EFRR / Evropské územní spolupráci], se na všechny příjemce zapojené do projektu vztahuje intenzita podpory použitelná na oblast, v níž se počáteční investice nachází. Nachází-li se počáteční investice ve dvou či více podporovaných oblastech, je maximální intenzitou podpory intenzita podpory použitelná v podporované oblasti, v níž vznikla největší část způsobilých nákladů. V podporovaných oblastech způsobilých pro podporu podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy se toto ustanovení použije pouze na malé a střední podniky.

13. S výjimkou podpory ve prospěch velkých investičních projektů lze maximální intenzitu podpory stanovenou v příslušné mapě regionální podpory zvýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.

14. Příjemce podpory musí poskytnout finanční příspěvek ve výši alespoň 25 % způsobilých nákladů, buď z vlastních zdrojů, nebo prostřednictvím externího financování, a to ve formě, která neobsahuje žádnou veřejnou podporu. V případě, že maximální intenzita podpory překračuje 75 % v důsledku jejího zvýšení v souladu s odstavcem 13 tohoto článku, je finanční příspěvek příjemce odpovídajícím způsobem snížen.

Článek 16Regionální provozní podpora

1. Režimy regionální provozní podpory v nejvzdálenějších regionech a řídce obydlených oblastech jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

CS 26 CS

2. Režimy regionální provozní podpory poskytují náhradu za:

a) náklady na dopravu zboží, které bylo vyrobeno v oblastech způsobilých pro provozní podporu;

b) dodatečné náklady v nejvzdálenějším regionu (kromě dopravních nákladů).

Příjemci náhrady za náklady na dopravu zboží, které bylo vyrobeno v oblastech způsobilých pro provozní podporu, jsou podniky usazené v těchto oblastech. Podpora je vypočítána na základě pevně stanovené částky za tunokilometr nebo TEU20-kilometr či za jinou relevantní jednotku. Každá pevná částka je stanovena s odkazem na standardní stupnici dopravních nákladů podle jednotlivých způsobů dopravy či druhů zboží, nebo na základě kombinace obou možností. Každá standardní stupnice dopravních nákladů je stanovena předem na základě trasy z místa původu do místa určení v dotyčném členském státě s použitím určitého způsobu dopravy nebo jejich kombinace, která vede k nejnižším nákladům pro příjemce. Při volbě způsobu dopravy nebo kombinace způsobů dopravy použitých pro standardní stupnici dopravních nákladů musí být upřednostněny dopravní prostředky, které vedou k nižším externím nákladům pro životní prostředí.

Příjemci náhrady za dodatečné náklady v nejvzdálenějším regionu (kromě dopravních nákladů) jsou podniky usazené v těchto regionech. Roční výše podpory na příjemce nesmí překročit nejnižší z těchto částek:

10 % ročních tržeb z prodeje, kterých příjemce dosáhl v dotyčném nejvzdálenějším regionu;

10 % čistého ročního obratu příjemce, kterého příjemce dosáhl v dotyčném nejvzdálenějším regionu.


a) náklady:

na dopravu hotových výrobků vyrobených ve způsobilé oblasti, a to z místa jejich původu ve způsobilé oblasti do místa určení v jiném regionu dotyčného členského státu nebo v jiném členském státě;

na dopravu surovin nebo meziproduktů, které se používají při výrobě zboží, z místa původu v jiném regionu dotyčného členského státu nebo v jiném členském státě či ve třetí zemi do místa určení ve způsobilé oblasti;

na dopravu surovin nebo meziproduktů vyrobených v dotyčném nejvzdálenějším regionu z místa výroby do místa konečného zpracování v dotyčném regionu (tyto náklady jsou způsobilé pouze v nejvzdálenějších regionech);

b) dodatečné výrobní a provozní náklady (kromě dopravních nákladů), které vznikly příjemcům usazeným v nejvzdálenějších regionech v přímém důsledku jednoho či více trvalých znevýhodnění uvedených v článku 349 Smlouvy.

20 Twenty-foot equivalent unit (TEU) – jednotka odpovídající 20 stopám.

CS 27 CS

4. Intenzita podpory nesmí přesáhnout 100 % způsobilých nákladů.

ODDÍL 2 – PODPORA MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

Článek 17Investiční podpora určená malým a středním podnikům

1. Investiční podpora určená malým a středním podnikům je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.


a) náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku, nebo

b) odhadované mzdové náklady spojené s pracovními místy vytvořenými v přímé souvislosti s investičním projektem a vypočtené za období dvou let.

3. Za způsobilé náklady jsou pro účely tohoto nařízení považovány tyto investice:

a) investice do hmotného nebo nehmotného majetku za účelem založení nové provozovny, rozšíření stávající provozovny, rozšíření výrobního sortimentu provozovny o nové, dodatečné výrobky nebo za účelem zásadní změny celkového výrobního postupu stávající provozovny, nebo

b) nabytí dlouhodobého majetku přímo spojeného s provozovnou v případě, že provozovna byla uzavřena nebo by byla uzavřena, pokud by nedošlo k jejímu odkoupení, a v případě, že tento majetek odkoupil nezávislý investor. Tato transakce se musí uskutečnit za tržních podmínek.

V případě převodu malého podniku na rodinného příslušníka původního vlastníka či vlastníků nebo na bývalé zaměstnance se nepoužije podmínka, že majetek musí odkoupit nezávislý investor. Pouhé nabytí podílů podniku se nepovažuje za investici.

4. Za způsobilé náklady je pro účely tohoto nařízení považován nehmotný majetek, který splňuje tyto podmínky:

a) musí se používat výlučně jen v podniku, který je příjemcem podpory, a

b) musí se s ním nakládat jako s odpisovaným majetkem a

c) musí být pořízen od třetích stran za tržních podmínek nebo

d) musí být zařazen do majetku podniku alespoň po dobu tří let.

5. Za způsobilé náklady jsou pro účely tohoto nařízení považována pracovní místa vytvořená v přímé souvislosti s investičním projektem, která splňují tyto podmínky:

a) pracovní místa musí být vytvořena do tří let od dokončení investice;

b) investiční projekt musí vést k čistému zvýšení počtu zaměstnanců v příslušné provozovně v porovnání s průměrnou hodnotou za předchozích dvanáct měsíců;

c) vytvořená pracovní místa musí být zachována nejméně po dobu tří let ode dne, kdy byla poprvé obsazena.

CS 28 CS

6. Intenzita podpory nesmí přesáhnout:

a) 20 % způsobilých nákladů v případě malých podniků;

b) 10 % způsobilých nákladů v případě středních podniků.

Článek 18Podpora na náklady spolupráce malých a středních podniků v souvislosti s projekty v rámci

Evropské územní spolupráce

1. Podpora na náklady spolupráce vzniklé malým a středním podnikům, které se účastní projektů v rámci Evropské spolupráce, na něž se vztahuje nařízení [KOM(2011) 611 EFRR / Evropská územní spolupráce], je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.


a) náklady na organizační spolupráci;

b) náklady na poradenské a podpůrné služby spojené se spoluprací a poskytované externími poradci a poskytovateli služeb;

c) cestovní výdaje, výdaje na materiál a vybavení přímo spojené s projektem, odpisy nástrojů a zařízení v rozsahu, který připadá na jejich výlučné používání pro projekt.

U služeb uvedených v odst. 2 písm. b) se nesmí jednat o trvalou nebo pravidelnou činnost a tyto služby nesmějí souviset ani s obvyklými provozními náklady podniku, jako je běžné daňové poradenství, pravidelné právní služby nebo reklama.


Článek 19Přístup malých a středních podniků k financování: podpora pro rizikové financování

1. Podpora pro rizikové financování je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2. Opatření v oblasti rizikového financování může mít podobu:

a) investic do vlastního nebo kvazivlastního kapitálu investičních zprostředkovatelů, kteří způsobilým malým a středním podnikům poskytují přímo či nepřímo rizikové financování; nebo

b) záruk pro investory nebo finanční zprostředkovatele k pokrytí ztrát z rizikového financování poskytnutého způsobilým malým a středním podnikům; nebo

c) půjček pro finanční zprostředkovatele, kteří způsobilým malým a středním podnikům poskytují rizikové financování; nebo

d) daňových pobídek pro nezávislé soukromé investory, u nichž se jedná o fyzické osoby, které způsobilým malým a středním podnikům poskytují rizikové financování.

CS 29 CS

3. Opatření v oblasti rizikového financování musí být dostupné všem kategoriím finančních zprostředkovatelů splňujících předem stanovená kritéria, která jsou objektivně odůvodněná povahou investice a která nerozlišují mezi finančními zprostředkovateli podle místa usazení nebo zřízení v členském státě. Tato podmínka se nevztahuje na subjekty pověřené členským státem prováděním opatření v oblasti rizikového financování.

4. Opatření v oblasti rizikového financování se zaměřuje na malé a střední podniky, které v době poskytnutí počátečního rizikového financování nejsou kotované a které splňují jedno z těchto kritérií způsobilosti:

a) působí na jakémkoli trhu po dobu kratší než [pět] let od prvního komerčního prodeje; nebo

b) od své registrace dosahují průměrného ročního obratu, který nepřesahuje 10 % celkové výše financování poskytnutého v rámci opatření v oblasti rizikového financování; nebo

c) požádaly o podporu v rámci opatření v oblasti rizikového financování za účelem vstupu na nový výrobkový trh a ukončení svých předchozích obchodních činností na základě podnikatelského záměru, který stanoví podmínky takovéhoto přechodu.

5. Opatřením v oblasti rizikového financování lze podpořit rovněž následné investice uskutečněné po uplynutí pětiletého období uvedeného v odst. 4 písm. a).

6. Poskytnutí náhradního kapitálu lze opatřením v oblasti rizikového financování podpořit pouze v případě, je-li způsobilému podniku současně poskytnut i čerstvý kapitál, na nějž z každého kola investování připadá nejméně [50] %.

7. U kapitálových nástrojů spadajících do oblasti působnosti odst. 2 písm. a) tohoto článku lze pro jiné účely než poskytování rizikového financování způsobilým malým a středním podnikům použít nejvýše 30 % celkových kapitálových vkladů a nesplaceného upsaného kapitálu fondu.

8. Rizikové financování poskytnuté způsobilým malým a středním podnikům může mít podobu investic do vlastního a kvazivlastního kapitálu, půjček v rámci rizikového financování či jejich kombinace.

9. Celková výše rizikového financování uvedeného v odstavci 8 tohoto článku nesmí přesáhnout [10] milionů EUR na způsobilý malý či střední podnik.

10. Opatření v oblasti rizikového financování musí na úrovni finančních zprostředkovatelů nebo způsobilého malého či středního podniku aktivovat dodatečné zdroje financování od nezávislých soukromých investorů, tak aby celková částka dosahovala těchto minimálních prahových hodnot:

a) [10 %] rizikového financování poskytnutého způsobilým malým a středním podnikům před uskutečněním prvního komerčního prodeje na trhu;

b) [40 %] rizikového financování poskytnutého způsobilým malým a středním podnikům uvedeným v odstavci 4 tohoto článku;

c) [60 %] rizikového financování pro následnou investici po uplynutí pětiletého období uvedeného v odst. 4 písm. a) tohoto článku.

CS 30 CS

11. Opatření v oblasti rizikového financování musí splňovat tyto podmínky:

a) finanční zprostředkovatelé, investoři a správci jsou vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení, jehož cílem je uzavřít odpovídající ujednání o sdílení rizik a odměny s tím, že asymetrickému sdílení zisku je dávána přednost před stanovením horního limitu ztráty za účelem ochrany investice (downside protection);

b) v případě asymetrického sdílení ztrát mezi veřejnými a soukromými investory musí být první ztráta převzatá veřejným investorem omezena na [20 %] jeho celkové investice;

c) v případě záruk podle odst. 2 písm. b) je míra zajištění omezena na [50] % a celkové ztráty převzaté členským státem jsou omezeny na [20] % podkladového portfolia krytého zárukou.

Písmeno a) se nepoužije na subjekty, které členský stát pověřil provedením opatření v oblasti rizikového financování.

12. V případě opatření v oblasti rizikového financování za účasti finančních zprostředkovatelů musí být splněny níže uvedené podmínky, tak aby byla rozhodnutí o financování orientována na zisk:

a) finanční zprostředkovatel musí být zřízen v souladu s platnými právními předpisy a musí proběhnout hloubková kontrola s cílem ujistit se o solidnosti jeho investiční strategie včetně náležité politiky diverzifikace rizik, jejímž cílem je dosáhnout hospodářské životaschopnosti a efektivního rozsahu z hlediska objemu a zeměpisného pokrytí jeho investičního portfolia, a

b) poskytování rizikového financování způsobilým malým a středním podnikům musí vycházet z životaschopného podnikatelského záměru, který obsahuje podrobné údaje o vývoji výrobku, tržeb a ziskovosti a který předem dokládá finanční životaschopnost, a

c) pro každou investici je stanovena jasná a reálná výstupní strategie.

13. Finanční zprostředkovatelé jsou řízeni podle komerčních zásad. Má se za to, že tomu tak je, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) správce je nezávislý a profesionální a je ze zákona či podle smlouvy povinen jednat s péčí řádného hospodáře a v dobré víře a

b) odměna správce odpovídá obvyklým tržním podmínkám a

c) správce dostává odměnu vázanou na výkon nebo nese část investičních rizik spolufinancováním z vlastních zdrojů za stejných rizikových podmínek jako veřejný investor a

d) správce a investoři uzavřou dohodu, která stanoví investiční strategii, kritéria a navrhované načasování investic, a

e) soukromí investoři jsou úměrně svému podílu zastoupeni v řídících orgánech investičního zprostředkovatele, nepodílejí se však na každodenním finančním rozhodování.

Podmínka stanovená v písmenu b) se považuje za splněnou, je-li správce vybrán prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení podle objektivních kritérií, jimiž je hodnocena praxe, odborné znalosti a provozní a finanční způsobilost.

CS 31 CS

14. Opatření v oblasti rizikového financování, jímž jsou poskytovány záruky a půjčky podle odst. 2 písm. b) a c) tohoto článku, musí splňovat tyto podmínky:

a) finanční zprostředkovatel je na základě svých finančních výkazů za předchozí tři roky schopen prokázat, že úvěrové portfolio podpořené v rámci opatření v oblasti rizikového financování zahrnuje významný počet malých a středních podniků, které by na základě jeho interních ratingových kritérií nebyly bez opatření financovány;

b) při výpočtu maximální výše investic podle odstavce 9 tohoto článku je zohledněna nominální výše půjčky.

Článek 20Přístup malých a středních podniků k financování: podpora na zahájení činnosti

1. Režimy podpory na zahájení činnosti jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2. Způsobilými podniky jsou nekotované podniky ve lhůtě pěti let od jejich registrace, které dosud nerozdělovaly zisk, které nevznikly spojením podniků a které jsou

a) malými podniky; nebo

b) malými a inovativními podniky ve smyslu tohoto nařízení.

3. Podpora na zahájení činnosti má podobu:

a) půjček, jejichž úrokové sazby neodpovídají tržním podmínkám, jež jsou poskytnuty na dobu až pěti let a jejichž nominální výše dosahuje maximálně [2] milionů EUR, nebo [3] milionů EUR v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, nebo [4] milionů EUR v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy;

b) záruk, jejichž prémie neodpovídají tržním podmínkám, jež jsou poskytnuty na dobu až pěti let a jejichž nominální výše dosahuje maximálně [3] milionů EUR, nebo [4,5] milionu EUR v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, nebo [6] milionů EUR v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy;

c) dotace, snížení úrokových sazeb a poplatků za poskytnutí záruk, jejichž hrubý grantový ekvivalent činí nejvýše [0,4] milionu EUR, nebo [0,6] milionu EUR v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, nebo [0,8] milionu EUR v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy.

CS 32 CS

4. V případě malých a inovativních podniků lze maximální částky uvedené v odstavci 3 zdvojnásobit.

5. Příjemce může podporu získat pouze jednou během období, kdy je způsobilý jako začínající podnik.

Článek 21Podpora pro alternativní obchodní platformy zaměřené na malé a střední podniky

1. Podpora ve prospěch alternativních obchodních platforem zaměřených na malé a střední podniky je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2. Je-li provozovatelem platformy malý nebo střední podnik, může mít opatření podpory podobu podpory na zahájení činnosti poskytnuté provozovateli platformy, přičemž v tomto případě se použijí podmínky stanovené v článku 20.

3. Opatření podpory může mít podobu daňových pobídek pro nezávislé soukromé investory, u nichž se jedná o fyzické osoby, které své investice do malých a středních podniků v rámci rizikového financování realizují prostřednictvím alternativní obchodní platformy.

Článek 22Podpora na náklady spojené s výběrem vhodného subjektu pro investice

1. Podpora na úhradu části nákladů spojených s výběrem vhodného subjektu pro investice je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2. Způsobilými náklady jsou náklady spojené s výběrem vhodného subjektu pro investice nebo s počátečním přezkumem, jejž před formální hloubkovou kontrolou provádějí profesionální správci soukromých fondů nebo investoři s cílem nalézt cílové podniky.

3. Podpora může mít podobu dotace.

4. Intenzita podpory nesmí přesáhnout [50 %] způsobilých nákladů.

ODDÍL 3 – PODPORA VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ

Článek 23Podpora výzkumných a vývojových projektů

1. Podpora výzkumných a vývojových projektů je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2. Podpořená část výzkumného a vývojového projektu musí zcela spadat do jedné či několika z těchto kategorií výzkumu:

a) základní výzkum;

b) průmyslový výzkum;

CS 33 CS

c) experimentální vývoj;

d) studie proveditelnosti.

3. Způsobilé náklady musí být přiděleny na konkrétní kategorie výzkumu a vývoje a tvoří je:

a) osobní náklady;

b) náklady na nástroje, vybavení, budovy a pozemky v rozsahu a na období, kdy jsou využívány pro výzkumný a vývojový projekt;

c) náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely výzkumné činnosti;

d) dodatečné režijní náklady a ostatní provozní náklady včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly bezprostředně v důsledku výzkumného a vývojového projektu.

Jsou-li výsledkem podpořených projektů komerčně využitelné prototypy nebo pilotní projekty, je nutno od způsobilých nákladů předem nebo následně odečíst čisté příjmy za prvních pět let komerčního užívání.

4. U studií proveditelnosti jsou způsobilými náklady náklady na studii.

5. Intenzita podpory nesmí u žádného příjemce přesáhnout:

a) 100 % způsobilých nákladů u základního výzkumu;

b) 50 % způsobilých nákladů u průmyslového výzkumu;

c) 25 % způsobilých nákladů u experimentálního vývoje;

d) 50 % způsobilých nákladů na studie proveditelnosti.

6. Intenzitu podpory stanovenou pro průmyslový výzkum a experimentální vývoj lze zvýšit až na 80 % způsobilých nákladů takto:

a) o 10 procentních bodů u středních podniků a 20 procentních bodů u malých podniků;

b) o 15 procentních bodů, pokud:

i) projekt zahrnuje účinnou spolupráci, účastní se jej nejméně jeden malý nebo střední podnik nebo se uskutečňuje nejméně ve dvou členských státech a jednotlivý podnik nehradí více než 70 % způsobilých nákladů, nebo se jej účastní nejméně jedna organizace pro výzkum a šíření znalostí, která nese sama nebo společně s jinými takovýmito organizacemi alespoň 10 % způsobilých nákladů a má právo zveřejňovat výsledky vlastního výzkumu; nebo

ii) výsledky projektu jsou obecně šířeny prostřednictvím konferencí, publikací, zdrojů s otevřeným přístupem nebo prostřednictvím volného softwaru nebo softwaru s otevřeným zdrojovým kódem;

c) o [5] procentních bodů u investic, jež velké podniky usazené v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy realizují do komerčně využitelných prototypů a pilotních projektů, pokud se náklady způsobilé podle tohoto článku překrývají s náklady, které jsou způsobilé podle článku 15 [regionální investiční podpora], a pokud není překročena nejnižší

CS 34 CS

intenzita podpory použitelná v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy.

Článek 24Investiční podpora na výzkumnou infrastrukturu

1. Podpora na výstavbu nebo modernizaci výzkumné infrastruktury, která vykonává hospodářské činnosti, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 dost. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2. Pokud výzkumná infrastruktura vykonává hospodářské i nehospodářské činnosti, příslušné financování, náklady a příjmy musí být účtovány odděleně na základě důsledně uplatňovaných a objektivně zdůvodnitelných zásad nákladového účetnictví.

3. Cena účtovaná za provoz nebo užívání infrastruktury musí odpovídat ceně tržní.

4. Přístup k infrastruktuře musí být umožněn za transparentních a nediskriminačních podmínek. Odchylně od této zásady mohou mít podniky, které financovaly nejméně 50 % investičních nákladů na výzkumnou infrastrukturu, přednostní přístup k této infrastruktuře, pokud je tento přístup poskytnut za tržní ceny, je časově omezený a jsou zveřejněny jeho podmínky.

5. Způsobilými náklady jsou náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku.

6. Intenzita podpory nesmí přesáhnout [25] % způsobilých nákladů.

V případě infrastruktury, která se nachází v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzitu podpory zvýšit na [35] % způsobilých nákladů a v případě infrastruktury, která se nachází v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, na [30] % způsobilých nákladů.

Článek 25Podpora na inovace určená malým a středním podnikům

1. Podpora na inovace určená malým a středním podnikům je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.


a) náklady na získání a uznání patentů a jiných práv průmyslového vlastnictví;

b) náklady na vyslání vysoce kvalifikovaných pracovníků z organizace pro výzkum a šíření znalostí nebo velkého podniku, kteří u příjemce podpory pracují na činnostech v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v nově vytvořené funkci, avšak nenahrazují jiné pracovníky;

c) náklady na poradenské a podpůrné služby v oblasti inovací;

d) náklady na inovace postupů nebo organizační inovace;

e) náklady na účast na veletrhu nebo výstavě za účelem představení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků nebo služeb.

CS 35 CS


Článek 26Podpora na výzkum a vývoj v odvětví rybolovu a akvakultury

1. Podpora na výzkum a vývoj v odvětví rybolovu a akvakultury je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I tohoto nařízení.

2. Výzkumný a vývojový projekt musí být předmětem obecného zájmu všech hospodářských subjektů v příslušném odvětví nebo pododvětví.

3. Před zahájením výzkumu a vývoje musí být na internetu zveřejněny informace o tom, že tento výzkum a vývoj proběhne a jaké jsou jeho cíle. Musí být uvedeno rovněž přibližné datum, k němuž jsou očekávány výsledky, místo jejich zveřejnění na internetu a prohlášení, že výsledky budou k dispozici zdarma.

Výsledky výzkumu a vývoje musí být po dobu nejméně pěti let zpřístupněny na internetu. Musí být zveřejněny nejpozději v okamžiku, kdy jsou dány k dispozici členům určité organizace.

4. Způsobilými náklady jsou náklady uvedené v čl. 23 odst. 3.


ODDÍL 4 – PODPORA NA VZDĚLÁVÁNÍ

Článek 27Podpora na vzdělávání

1. Podpora na vzdělávání je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2. Podpora nesmí být poskytnuta v případě, spočívá-li účel vzdělávání v tom, aby společnosti dodržely závazné vnitrostátní normy vzdělávání.

3. Způsobilými náklady jsou:

a) osobní náklady školitelů za hodiny, během kterých se školitelé účastní vzdělávání;

b) provozní náklady školitelů a školených osob přímo spojené s projektem vzdělávání, např. cestovní výdaje, výdaje na materiál a vybavení přímo spojené s projektem, odpisy nástrojů a zařízení v rozsahu, který připadá na jejich výlučné používání pro projekt vzdělávání;

c) náklady na poradenské služby týkající se projektu vzdělávání.

4. Intenzita podpory nesmí přesáhnout [50 %] způsobilých nákladů. Lze ji navýšit až na 70 % způsobilých nákladů takto:

a) o 10 procentních bodů, je-li vzdělávání poskytováno zdravotně postiženým nebo znevýhodněným pracovníkům;

b) o 10 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta středním podnikům, a o 20 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta malým podnikům.

CS 36 CS

5. Pokud se podpora poskytuje v odvětví námořní dopravy, lze intenzitu podpory zvýšit na 100 % způsobilých nákladů, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) školená osoba není aktivním členem posádky, ale je na palubě nadpočetná; a

b) školení se provádí na palubě lodí zapsaných v registrech Unie.

ODDÍL 5 – PODPORA PRO ZNEVÝHODNĚNÉ A ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ PRACOVNÍKY

Článek 28Podpora na nábor znevýhodněných pracovníků nebo na zaměstnávání zdravotně

postižených pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů

1. Režimy podpory na nábor znevýhodněných pracovníků nebo na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2. Podpora musí vést k čistému zvýšení počtu znevýhodněných nebo zdravotně postižených zaměstnanců v dotyčném podniku ve srovnání s průměrem za předcházejících dvanáct měsíců.

3. Odstavec 2 se nepoužije v případě, že dotyčné pracovní místo či místa musela být uprázdněna z důvodu dobrovolného odchodu, zdravotního postižení, odchodu do důchodu z důvodu věku, dobrovolného zkrácení pracovní doby nebo zákonného propuštění pro porušení pracovních povinností, nikoli však z důvodu snižování počtu pracovníků nebo skončení platnosti pracovní smlouvy na dobu určitou.

4. S výjimkou zákonného propuštění pro porušení pracovních povinností musí mít znevýhodněný nebo zdravotně postižený pracovník nárok na nepřetržité zaměstnání alespoň po dobu odpovídající použitelným vnitrostátním právním předpisům nebo kolektivním dohodám, kterými se pracovní smlouvy řídí.

5. Pokud je doba zaměstnání kratší než 12 měsíců, podpora se poměrně sníží.

6. Způsobilými náklady jsou:

a) mzdové náklady za dobu nejvýše 12 měsíců od náboru znevýhodněného pracovníka;

b) mzdové náklady za období nepřesahující 24 měsíců od náboru vážně znevýhodněného pracovníka;

c) mzdové náklady za období, během něhož je zaměstnáván zdravotně postižený pracovník.

7. Intenzita podpory nesmí přesáhnout:

a) 50 % způsobilých nákladů v případě podpory na nábor znevýhodněných pracovníků;

b) 75 % způsobilých nákladů v případě podpory na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků.

CS 37 CS

Článek 29Podpora na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání zdravotně postižených

pracovníků

1. Podpora na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.


a) náklady na přizpůsobení provozovny;

b) náklady na zaměstnance odpovídající rozsahu doby, která připadá výhradně na asistenci zdravotně postiženým pracovníkům;

c) náklady na přizpůsobení nebo na pořízení zařízení nebo na pořízení a ověření počítačového programového vybavení, které mají používat zdravotně postižení pracovníci, včetně přizpůsobených a pomocných technologických zařízení, které jdou nad rámec nákladů, jež by příjemci vznikly, pokud by zaměstnával pracovníky, kteří nejsou zdravotně postiženi;

d) jestliže příjemce poskytuje chráněné zaměstnání, jsou způsobilé náklady na výstavbu, vestavbu nebo rozšíření dotyčné provozovny a všechny správní a dopravní náklady, které ze zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků přímo vyplývají.


ODDÍL 6 – PODPORA NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Článek 30Investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími normami, než jsou normy

Unie v oblasti ochrany životního prostředí, nebo zvyšovat úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje

1. Investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími normami, než jsou normy Unie v oblasti ochrany životního prostředí, nebo zvyšovat úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2. Investice musí splňovat jednu z těchto podmínek:

a) investice příjemci umožňuje, aby v rámci svých činností, bez ohledu na existenci závazných vnitrostátních norem, které jsou přísnější než normy Unie, plnil přísnější požadavky, než vyžadují platné normy Unie, a tím přispíval k ochraně životního prostředí;

b) investice příjemci umožňuje, aby v rámci svých činností zvyšoval úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje.

CS 38 CS

3. Podporu nelze poskytnout v případě, že investicemi má být dosaženo toho, aby společnosti dodržovaly normy Unie, které již byly schváleny, ale dosud nejsou v platnosti.

4. Odchylně od odstavce 3 může být podpora poskytnuta na

pořízení nových dopravních prostředků pro dopravu po silnici, železnici, vnitrozemských vodních cestách a moři, které splňují schválené normy EU, pokud k pořízení dojde předtím, než tyto normy vstoupí v platnost, a pokud se tyto nové normy poté, co se stanou závaznými, nepoužijí se zpětnou účinností na již nakoupené dopravní prostředky;

na dodatečné montáže zařízení do stávajících dopravních prostředků pro dopravu po silnici, železnici, vnitrozemských vodních cestách a moři, pokud v okamžiku uvedení těchto dopravních prostředků do provozu ještě nebyly normy EU v platnosti a pokud se tyto nové normy poté, co se stanou závaznými, nepoužijí na tyto dopravní prostředky se zpětnou účinností.

5. Způsobilými náklady jsou investiční náklady nezbytné k tomu, aby bylo možné řídit se přísnějšími normami, než jsou použitelné normy Unie. Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením vyšší úrovně ochrany životního prostředí, nejsou způsobilé. Způsobilé jsou zejména tyto náklady:

a) pokud lze náklady na investici do ochrany životního prostředí identifikovat v celkových investičních nákladech jako samostatnou investici, jsou způsobilými náklady tyto náklady spojené s ochranou životního prostředí;

b) pokud lze náklady na investici do ochrany životního prostředí určit na základě srovnání s podobnou investicí, která je méně šetrná k životnímu prostředí, jsou způsobilými náklady tyto náklady spojené s ochranou životního prostředí;

c) ve všech ostatních případech jsou způsobilé celkové investiční náklady na možnost řídit se přísnějšími normami, než jsou použitelné normy Unie, nebo na dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje. Způsobilými náklady jsou náklady na investice do hmotného a/nebo nehmotného majetku.

6. Intenzita podpory

nesmí přesáhnout [x] % způsobilých nákladů, jsou-li způsobilé náklady vypočteny podle odst. 5 písm. a) nebo b);

nesmí přesáhnout [x] % způsobilých nákladů, jsou-li způsobilé náklady vypočteny podle odst. 5 písm. c).

Intenzitu podpory lze zvýšit o [x] procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům a o [x] procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům.

[Intenzitu podpory lze zvýšit o [5] procentních bodů v případě podpory poskytnuté velkým podnikům usazeným v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud se náklady způsobilé podle tohoto článku překrývají s náklady způsobilými podle článku 15 [regionální investiční podpora] a pokud není překročena nejnižší intenzita podpory použitelná v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy.]

CS 39 CS

7. Podpora na investice do nakládání s odpady jiných podniků není podle tohoto článku vyňata.

Článek 31Investiční podpora na včasné přizpůsobení se malých a středních podniků budoucím

normám Unie

1. Podpora, která malým a středním podnikům umožňuje splnit nové normy Unie ke zvýšení úrovně ochrany životního prostředí, které ještě nevstoupily v platnost, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2. Normy Unie musí být již schváleny a investice musí být provedena a dokončena nejméně jeden rok přede dnem vstupu příslušné normy v platnost.

3. Způsobilými náklady jsou investiční náklady nezbytné k tomu, aby bylo možné řídit se přísnějšími normami, než jsou použitelné normy Unie. Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením vyšší úrovně ochrany životního prostředí, nejsou způsobilé. Způsobilé jsou zejména tyto náklady:



c) ve všech ostatních případech jsou způsobilé celkové investiční náklady na včasné přizpůsobení se normám Unie. Způsobilými náklady jsou náklady na investice do hmotného a/nebo nehmotného majetku.

4. Intenzita podpory nesmí přesáhnout

[x] % způsobilých nákladů u malých podniků a [x] % způsobilých nákladů u středních podniků, pokud je investice provedena a ukončena více než tři roky přede dnem vstupu normy v platnost a pokud jsou způsobilé náklady vypočítány na základě odst. 3 písm. a) nebo b);

[x] % způsobilých nákladů u malých podniků, pokud je investice provedena a ukončena v rozpětí jednoho až tří let přede dnem vstupu normy v platnost a pokud jsou způsobilé náklady vypočítány na základě odst. 3 písm. a) nebo b);

[x] % způsobilých nákladů u malých podniků a [x] % způsobilých nákladů u středních podniků, pokud je investice provedena a ukončena více než tři roky přede dnem vstupu normy v platnost a pokud jsou způsobilé náklady vypočítány na základě odst. 3 písm. c);

[x] % % způsobilých nákladů u malých podniků, pokud je investice provedena a ukončena v rozpětí jednoho až tří let přede dnem vstupu normy v platnost a pokud jsou způsobilé náklady vypočítány na základě odst. 3 písm. c).

[Intenzitu podpory lze zvýšit o [5] procentních bodů v případě podpory poskytnuté velkým podnikům usazeným v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud se náklady způsobilé podle tohoto článku překrývají s náklady způsobilými podle článku 15 [regionální investiční podpora] a

CS 40 CS

pokud není překročena nejnižší intenzita podpory použitelná v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy.]

Článek 32Investiční podpora pro opatření na úsporu energie

1. Investiční podpora, která podnikům umožňuje dosáhnout úspor energie, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2. Podporu nelze poskytnout v případě, má-li být zlepšením dosaženo toho, aby společnosti dodržovaly již schválené normy Unie.

3. Způsobilými náklady jsou investiční náklady k nezbytné k dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí. Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením vyšší úrovně ochrany životního prostředí, nejsou způsobilé. Způsobilé jsou zejména tyto náklady:



c) ve všech ostatních případech jsou způsobilé celkové investiční náklady na dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí. Způsobilými náklady jsou náklady na investice do hmotného a/nebo nehmotného majetku.

4. Intenzita podpory

nesmí přesáhnout [x] % způsobilých nákladů, pokud jsou způsobilé náklady vypočteny podle odst. 3 písm. a) nebo b);

nesmí přesáhnout [x] % způsobilých nákladů, pokud jsou způsobilé náklady vypočteny podle odst. 3 písm. c).

Intenzitu podpory lze zvýšit o [x] procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o [x] procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.

[Intenzitu podpory lze zvýšit o [5] procentních bodů v případě podpory poskytnuté velkým podnikům usazeným v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, pokud se náklady způsobilé podle tohoto článku překrývají s náklady způsobilými podle článku 15 [regionální investiční podpora] a pokud není překročena nejnižší intenzita podpory schválená v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy.]

Článek 33Investiční podpora na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie

1. Investiční podpora na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

CS 41 CS

2. Nová kogenerační jednotka musí ve srovnání s oddělenou výrobou dosahovat celkově úspor primární energie stanovených ve směrnici 2012/27/EU21. Vylepšení stávající kogenerační jednotky nebo přebudování stávající jednotky na výrobu energie na kogenerační jednotku musí ve srovnání s původní situací přinést úsporu primární energie.

3. Investiční podpora je poskytována na nově instalované kapacity nepřesahující [x] MW.

4. Způsobilými náklady jsou investiční náklady na dodatečné vybavení nezbytné k tomu, aby zařízení fungovalo jako zařízení pro vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie.

5. Intenzita podpory nesmí přesáhnout [x] % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze zvýšit o [x] procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o [x] procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.

ALTERNATIVA: V případě investic, které se nacházejí v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzitu podpory navýšit na [x] % způsobilých nákladů a v případě investic, které se nacházejí v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, na [x] % způsobilých nákladů.

Článek 34Investiční podpora na podporu energie z obnovitelných zdrojů

1. Podpora na podporu energie z obnovitelných zdrojů energie je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

21 Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1.

CS 42 CS

2. Podpora na výrobu biopaliv je vyňata z oznamovací povinnosti pouze tehdy, jsou-li investice používány výhradně k výrobě udržitelných biopaliv.

3. Podpora musí splňovat ustanovení odstavců 4 až 7, nebo alternativně ustanovení odstavce 8.


5. Způsobilými náklady jsou investiční náklady nezbytné k dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí. Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením vyšší úrovně ochrany životního prostředí, nejsou způsobilé.

6. Je-li elektřina dodávána do sítě, výrobci nebo případně agregátor podléhají obvyklým povinnostem týkajícím se připojení k síti a poplatků za připojení k síti a nesou finanční odpovědnost za veškeré odchylky (nerovnováhu) mezi plánovanou a skutečnou výrobou v rámci příslušného časového intervalu pro vypořádání odchylky. S výhradou obchodních ujednání lze tuto odpovědnost přenést na jiné subjekty zúčtování odpovědné za odchylku.

7. Intenzita podpory nesmí přesáhnout [x] % způsobilých nákladů.

Intenzitu podpory lze zvýšit o [x] procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o [x] procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.

ALTERNATIVA: V případě investic, které se nacházejí v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzitu podpory navýšit na [x] % způsobilých nákladů a v případě investic, které se nacházejí v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, na [x] % způsobilých nákladů.

8. [Podpora musí být poskytnuta na základě skutečně konkurenčního, technologicky neutrálního nabídkového řízení, které je založeno na jasných, transparentních a nediskriminačních kritériích a které účinně zajistí, aby podpora byla omezena na minimum nezbytné pro dodávky energie z nově instalovaných zdrojů obnovitelné energie. Toto nabídkové řízení musí splňovat tyto požadavky:

i) zajišťuje účast dostatečného počtu podniků;

ii) výše rozpočtu na nabídkové řízení je závazně omezena v tom smyslu, že podporu nemohou obdržet všichni uchazeči;

iii) podpora je udělena na základě původní nabídky předložené uchazečem, a nikoli na základě následných jednání;

iv) nabídkové řízení je otevřeno uchazečům ze všech zemí EHP. Členské státy zajistí, aby byl zaveden mechanismus spolupráce se zeměmi, v nichž mohou být uchazeči usazeni. Členské státy mohou požadovat, aby uchazeč zajistil svou schopnost dodávat elektřinu do členského státu, který podporu poskytuje;

v) pro každou fázi aukce lze uložit horní limit s cílem zajistit, aby bylo nabídkové řízení v každé fázi skutečně konkurenční. Ve všech fázích řízení musí být možné předložit v rámci stanoveného limitu nabídky pro všechny technologie a musí být zajištěno, aby za nejlevnější technologii nebyla poskytnuta nadměrná náhrada.

CS 43 CS

ALTERNATIVA č. 1

vi) Podpora je poskytnuta ve formě výkupního příplatku.

vii) Uchazeči musí nést běžnou odpovědnost za odchylku a podléhají obvyklým povinnostem týkajícím se připojení k síti a poplatků za připojení k síti v členském státě, v němž je elektřina vyráběna.

ALTERNATIVA č. 2

vi) Podpora je poskytnuta ve formě výkupního příplatku za vyrobenou energii prodanou na trhu s elektřinou.

vii) Uchazeči musí nést finanční odpovědnost za veškeré odchylky (nerovnováhu) mezi plánovanou a skutečnou výrobou v rámci příslušného časového intervalu pro vypořádání odchylky. S výhradou obchodních ujednání lze tuto odpovědnost přenést na jiné strany odpovědné za udržování výkonové rovnováhy a vztahují se na ni obvyklé závazky týkající se připojení k síti a poplatků za připojení k síti v členském státě, v němž je elektřina vyráběna. Je-li to technicky možné, nejsou výrobci energie z obnovitelných zdrojů osvobozeni od povinnosti poskytovat operátorovi přenosové soustavy regulační energii.

Článek 35Podpora v podobě úlev na ekologických daních podle směrnice 2003/96/ES

1. Režimy podpor v podobě úlev na ekologických daních splňující podmínky směrnice 2003/96/ES22 jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2. Subjekty, jimž byla tato úleva na daních přiznána, musí hradit alespoň minimální daň Unie podle směrnice 2003/96/ES.

3. Úleva na daních se povolí na dobu nejvýše [deseti] let. Po uplynutí této lhůty členské státy znovu posoudí vhodnost dotyčných opatření podpory.

4. Tento článek se nepoužije na podporu ve formě osvobození od daně, na niž se vztahují jiná ustanovení tohoto oddílu.

Článek 36Investiční podpora na sanaci kontaminovaných lokalit

1. Investiční podpora určená podnikům odstraňujícím ekologické škody tím, že provádějí sanaci kontaminovaných lokalit, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

22 Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51.

CS 44 CS

2. Investice musí vést ke zlepšení ochrany životního prostředí. Škoda na životním prostředí, která má být odstraněna, zahrnuje poškození kvality půdy, povrchové nebo podzemní vody.

3. Podpora je poskytnuta pouze v případě, že znečišťovatel – tj. osoba, která je odpovědná podle práva použitelného v jednotlivých členských státech, aniž je dotčeno přijetí právních předpisů EU v dané oblasti – není zjištěn nebo jej z právního hlediska nelze učinit odpovědným za financování sanace v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“. Pokud je znečišťovatel zjištěn a lze jej učinit odpovědným, musí tato osoba financovat sanaci v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“, a státní podpora se neposkytne.

4. Způsobilými náklady jsou náklady na sanační práce, od nichž se odečte navýšení hodnoty pozemku. V případě sanace kontaminovaných lokalit lze za způsobilé investice považovat veškeré náklady, které podnik v rámci sanace své lokality vynaloží, bez ohledu na to, může-li je vykázat ve své účetní rozvaze jako dlouhodobý majetek.

5. Navýšení hodnoty pozemku vyplývající ze sanace musí posoudit nezávislý odborník.

6. Intenzita podpory nesmí přesáhnout [x] % způsobilých nákladů.

CS 45 CS

Článek 37Investiční podpora pro energeticky účinné dálkové vytápění a chlazení

1. Investiční podpora na zavedení soustavy účinného dálkového vytápění a chlazení je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2. Soustava vyhovuje definici soustavy účinného dálkového vytápění a chlazení uvedené v článku 2 bodech 41 a 42 směrnice 2012/27/EU23.

3. Způsobilými náklady jsou investiční náklady na výstavbu, rozšíření a rekonstrukci jedné či více výrobních jednotek, které jsou nedílnou součástí soustavy účinného dálkového vytápění a chlazení.

4. Intenzita podpory nesmí přesáhnout [x] % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze navýšit o [x] procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o [x] procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.

5. V případě využití odpadního tepla, u nějž lze určit investici na ochranu životního prostředí, lze intenzitu podpory navýšit na [x] %.


7. Způsobilými náklady u distribučních sítí jsou celkové investiční náklady na síť nebo její rekonstrukci.

8. Intenzita podpory u distribučních sítí nesmí přesáhnout [x] % způsobilých nákladů. Intenzitu podpory lze navýšit o [x] procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o [x] procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.

ALTERNATIVA: V případě soustav účinného dálkového vytápění a chlazení, které se nacházejí v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzitu podpory navýšit na [x] % způsobilých nákladů a v případě soustav účinného dálkového vytápění a chlazení, které se nacházejí v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, na [x] % způsobilých nákladů.

9. Podporu nelze poskytnout na dosažení souladu s právními normami, jež se použijí na soustavy dálkového vytápění a chlazení.

Článek 38Podpora na ekologické studie

1. Podpora na studie (včetně energetických auditů) přímo související s investicemi uvedenými v tomto oddíle je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

23 Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1.

CS 46 CS

2. Velkým podnikům nelze poskytnout podporu na energetické audity prováděné podle čl. 8 odst. 4 směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti.

3. Způsobilými náklady jsou náklady na studie uvedené v odstavci 1.


KAPITOLA IVZávěrečná ustanovení

Článek 39Zrušení

Nařízení (ES) č. 800/2008 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 40Přechodná ustanovení

1. Toto nařízení se použije na jednotlivou podporu poskytnutou před jeho vstupem v platnost, pokud tato podpora splňuje všechny podmínky stanovené v tomto nařízení, s výjimkou článku 11.

2. Podpory vyňaté z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy na základě dříve platných nařízení jsou slučitelné s vnitřním trhem.

3. Podpory, které nebyly vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy na základě tohoto nařízení ani jiných dříve platných nařízení, posuzuje Komise v souladu s příslušnými rámci, pokyny, sděleními a oznámeními.

4. Po skončení doby platnosti tohoto nařízení zůstávají režimy podpor, které jsou vyňaty podle tohoto nařízení, vyňaty ještě po přechodné období v délce šesti měsíců, s výjimkou režimů regionální podpory. Vynětí režimů regionální podpory pozbývá platnosti v den, kdy končí platnost schválených map regionální podpory.

5. Členské státy musí splnit ustanovení čl. 10 odst. 2 nejpozději do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 41

Toto nařízení vstupuje v platnost [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se do dne 31. prosince 2020. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

CS 47 CS

V Bruselu dne

Za Komisipředseda

CS 48 CS

PŘÍLOHA I Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice:

1. „podporou ad hoc“ se rozumí podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;

2. „zemědělským produktem“ se rozumějí produkty uvedené v příloze I Smlouvy, s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury uvedených v příloze I nařízení (EU) č. [KOM(2011) 416] o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury];

3. „podporou“ se rozumí opatření splňující všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy;

4. „intenzitou podpory“ se rozumí výše podpory vyjádřená jako procento způsobilých nákladů;

5. „režimem podpory“ se rozumí akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá podpora pro podniky, jež jsou v tomto aktu vymezeny obecným nebo abstraktním způsobem, a dále akt, na jehož základě může být poskytnuta jednomu nebo několika podnikům podpora, která není spojena s konkrétním projektem;

6. „podporovanými oblastmi“ se rozumějí oblasti určené ve schválené mapě regionální podpory na období 2014–2020 při použití čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy;

7. „uhlím“ se rozumí uhlí vysoké, střední a nízké kvality, kategorie A a B, ve smyslu mezinárodního systému kodifikace uhlí stanoveného Evropskou hospodářskou komisí OSN24;

8. „datem poskytnutí podpory“ se rozumí datum, kdy příjemce získá na tuto podporu právní nárok podle platného vnitrostátního právního režimu;

9. „zdravotně postiženým pracovníkem“ se rozumí osoba, která je:

a) uznána za zdravotně postiženou podle vnitrostátních právních předpisů, nebo

b) postižena uznaným omezením, které je způsobeno fyzickým, mentálním nebo psychologickým poškozením;

10. „znevýhodněným pracovníkem“ se rozumí osoba, která:

a) během předchozích šesti měsíců neměla pravidelné placené zaměstnání; nebo

b) je ve věku od 15 do 24 let;

c) nezískala střední vzdělání ukončené maturitou nebo odbornou kvalifikaci (ISCED 3) nebo během dvou let od ukončení řádného denního studia dosud nezískala první pravidelné placené zaměstnání; nebo

d) je starší 50 let; nebo

e) žije jako svobodná dospělá osoba s jednou nebo několika závislými osobami; nebo

24 Rozhodnutí Rady ze dne 10. prosince 2010 o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů, Úř. věst. L 336, 21.12.2010, s. 24, čl. 1 písm. a).

CS 49 CS

f) pracuje v odvětví nebo v profesi v členském státě, kde je nerovnováha mezi zastoupením mužů a žen alespoň o 25 % vyšší než průměrná nerovnováha mezi zastoupením mužů a žen ve všech hospodářských odvětvích v daném členském státě, a která patří do příslušné menšiny; nebo

g) je příslušníkem etnické menšiny v členském státě a potřebuje rozvíjet své jazykové a odborné vzdělání nebo pracovní zkušenosti, aby zlepšila své vyhlídky na získání přístupu k trvalému zaměstnání;

11. „pracovními místy vytvořenými v přímé souvislosti s investičním projektem“ se rozumějí pracovní místa týkající se činnosti, k níž se investice vztahuje, včetně pracovních míst vytvořených na základě zvýšení využití kapacity vytvořené touto investicí;

12. „následným daňovým režimem“ se rozumí daňový režim, který představuje pozměněnou verzi dříve existujícího daňového režimu a který jej nahrazuje;

13. „hrubým grantovým ekvivalentem“ nebo „HGE“ se rozumí diskontovaná hodnota podpory vyjádřená v procentech diskontované hodnoty způsobilých nákladů vypočítané k okamžiku poskytnutí podpory na základě diskontní sazby použitelné v tomto okamžiku;

14. „jednotlivou podporou“ se rozumí podpora poskytnutá určitému podniku a zahrnuje:

a) podporu ad hoc a

b) podporu, která je poskytnuta na základě režimu podpory;

15. „nehmotným majetkem“ se rozumí majetek získaný převodem technologie formou nabytí patentových práv, licencí, know-how nebo nepatentovaných technických znalostí;

16. „velkými podniky“ se rozumějí podniky, které nesplňují kritéria stanovená v příloze I;

17. „uváděním zemědělských produktů na trh“ se rozumí přechovávání nebo vystavování produktu za účelem jeho prodeje, nabízení produktu k prodeji, dodávka produktu nebo jakýkoliv další způsob umístění produktu na trh s výjimkou prvního prodeje prvovýrobcem dalším prodejcům nebo zpracovatelům a jakékoliv činnosti související s přípravou produktu k tomuto prvnímu prodeji; prodej konečným spotřebitelům ze strany prvovýrobce se považuje za uvádění na trh, pouze pokud k němu dochází na místech vyhrazených k tomuto účelu;

18. „čistým zvýšením počtu zaměstnanců“ se rozumí čisté zvýšení počtu pracovních míst v dotyčném podniku v porovnání s průměrným počtem za určité období, přičemž je nutno odečíst pracovní místa, která v daném období zanikla, a počet pracovníků s plným úvazkem, pracovníků s částečným úvazkem a sezónních pracovníků je nutno zohlednit ve výši příslušného zlomku roční pracovní jednotky;

19. „zpracováním zemědělských produktů“ se rozumí jakékoliv upravení zemědělského produktu, jehož výsledkem je produkt, který je též zemědělským produktem, s výjimkou činností probíhajících v zemědělských podnicích a potřebných pro přípravu živočišných nebo rostlinných produktů k prvnímu prodeji;

CS 50 CS

20. „vratnou zálohou“ se rozumí půjčka na projekt, která je vyplácena v jedné či více splátkách a za podmínek splacení, které závisejí na výsledku projektu;

21. „vážně znevýhodněným pracovníkem“ se rozumí osoba, která:

a) neměla pravidelné placené zaměstnání po dobu nejméně 24 měsíců; nebo

b) neměla pravidelné zaměstnání po dobu nejméně 12 měsíců a patří do jedné z kategorií uvedených v definici „znevýhodněného pracovníka“ v písmenech b) až g);

22. „chráněným zaměstnáním“ se rozumí zaměstnání v podniku, kde alespoň 50 % pracovníků tvoří pracovníci se zdravotním postižením;

23. „malými a středními podniky“ se rozumějí podniky, které splňují kritéria stanovená v příloze II;

24. „zahájením prací“ se rozumí buď zahájení stavebních prací na investici, nebo první právně závazný příslib objednávky zařízení či jiný závazek, v jehož důsledku se investice stává nezvratnou, podle toho, která událost nastane dříve, s výjimkou přípravných prací;

25. „hmotným majetkem“ se rozumí majetek ve formě pozemků, staveb, závodu, strojního zařízení a vybavení;

26. „transparentní podporou“ se rozumí podpora, pro niž lze předem přesně vypočíst hrubý grantový ekvivalent bez potřeby provádět hodnocení rizik;

27. „podnikem v obtížích“ se rozumí podnik splňující tyto podmínky:

[přesná tzv. „tvrdá kritéria“ stanovená v bodě 10 pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích nebo v nových pokynech k podpoře na záchranu a restrukturalizaci]

28. „mzdovými náklady“ se rozumí celková částka, kterou má příjemce podpory skutečně zaplatit ve vztahu k danému pracovnímu místu a která zahrnuje:

a) hrubou mzdu před zdaněním;

b) povinné příspěvky, například poplatky na sociální zabezpečení za stanovené období, a

c) náklady na péči o nezaopatřené děti a rodiče;

DEFINICE PRO REGIONÁLNÍ PODPORU

29. „oblastmi způsobilými pro provozní podporu“ se rozumí nejvzdálenější region podle článku 349 Smlouvy nebo řídce obydlená oblast, které jsou stanoveny ve schválené mapě regionální podpory pro dotčený členský stát na období 2014–2020;

30. „základní širokopásmovou sítí“ se rozumí sítě zahrnující asymetrické digitální účastnické přípojky (až po ADSL2+), tradiční kabelové sítě (např. DOCSIS 2.0), mobilní sítě třetí generace (UMTS) a satelitní systémy;

31. „přístupovými sítěmi nové generace“ se rozumějí přístupové sítě z optických vláken (FTTx), vyspělé modernizované kabelové sítě a některé vyspělé bezdrátové přístupové sítě, díky kterým lze účastníkovi poskytnout spolehlivé vysokorychlostní připojení;

CS 51 CS

32. „sítěmi páteřního propojení“ se rozumí mezičlánek mezi páteřní sítí a přístupovou sítí, po němž jsou přenášena data do a z globální sítě;

33. „počáteční investicí“ se rozumí:

– investice do hmotného a nehmotného majetku za účelem založení nové provozovny, rozšíření kapacity stávající provozovny, rozšíření výrobního sortimentu provozovny o výrobky, které nebyly dříve v provozovně vyráběny, nebo za účelem zásadní změny celkového výrobního postupu stávající provozovny, nebo

– nabytí majetku náležejícího provozovně, která byla uzavřena nebo by byla uzavřena, pokud by nedošlo k jejímu odkoupení, a jejíž majetek odkoupil investor, který není spřízněný s prodávajícím; počáteční investicí není pouhé nabytí podílů v podniku;

34. „počáteční investicí ve prospěch nové činnosti“ se rozumí:

– investice do hmotného a nehmotného majetku souvisejícího se založením nové provozovny pod podmínkou, že činnost vykonávaná v nové provozovně není stejná nebo podobná jako činnost vykonávaná ve stávající provozovně ve stejném regionu NUTS 3, kterou vlastní stejný podnik nebo skupina podniků, nebo s rozšířením činnosti provozovny pod podmínkou, že nová činnost není stejná nebo podobná jako činnost vykonávaná v provozovně dříve;

– nabytí majetku náležejícího provozovně, která byla uzavřena nebo by byla uzavřena, pokud by nedošlo k jejímu odkoupení, a jejíž majetek odkoupil investor, který není spřízněný s prodávajícím, pod podmínkou, že nová činnost, která má být vykonávána s použitím nabytého majetku, není stejná nebo podobná jako činnost, která byla v provozovně vykonávána před nabytím;

35. „stejnou nebo podobnou činností“ se rozumí činnosti zařazené do stejné třídy (čtyřmístný číselný kód) statistické klasifikace ekonomických činností NACE Rev. 21;

36. „nehmotným majetkem“ se rozumí majetek získaný převodem technologie, např. patentová práva, licence, know-how nebo nepatentované technické znalosti; pro účely regionální podpory na počáteční investice se musí jednat o odpisovaný majetek, používaný výlučně v provozovně, která je příjemcem podpory, majetek pořízený za tržních podmínek od třetích stran bez jakýchkoli právních, hospodářských nebo finančních vazeb, který bude zařazen do majetku podniku a zůstane spojen s projektem, který obdržel podporu, po dobu nejméně pěti let, nebo tří let v případě malých a středních podniků;

37. „investiční podporou“ se rozumí regionální podpora poskytnutá na počáteční investici nebo na počáteční investici ve prospěch nové činnosti;

1 Jak je stanoveno v nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1). Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 973/2007 ze dne 20. srpna 2007 o změně některých nařízení ES o specifických statistických oblastech, kterými se provádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 (Úř. věst. L 216, 21.8.2007, s. 10).

CS 52 CS

38. „trasou“ se rozumí přeprava zboží z místa původu do místa určení, včetně případných meziúseků nebo etap v rámci dotyčného členského státu nebo mimo něj s využitím jednoho či více způsobů dopravy;

39. „velkým investičním projektem“ se rozumí počáteční investice, jejíž způsobilé náklady vypočtené na základě cen a směnných kurzů ze dne, kdy je podpora poskytnuta, přesahují 50 milionů EUR. Velký investiční projekt se považuje za jeden investiční projekt, pokud je počáteční investice zahájena stejným příjemcem (na úrovni skupiny) v období tří let ode dne zahájení prací na jiné podpořené investici v témže regionu NUTS 3;

40. „způsobem dopravy“ se rozumí železniční doprava, silniční nákladní doprava, vnitrozemská vodní doprava, námořní doprava, letecká doprava a intermodální doprava;

41. „místem určení“ se rozumí místo, kde je zboží vyloženo;

42. „místem původu“ se rozumí místo, kde je zboží naloženo k přepravě;

43. „regionální provozní podporou“ se rozumí podpora určená k snížení běžných výdajů podniku, které nesouvisí s počáteční investicí a zahrnují takové kategorie nákladů jako např. osobní náklady, náklady na materiál, smluvně sjednané služby, komunikace, energii, údržbu, nájemné, administrativu atd., avšak nezahrnují náklady na odpisy a náklady financování, pokud byly tyto náklady zahrnuty do způsobilých nákladů při poskytnutí investiční podpory; tato podpora může být poskytnuta na základě skutečných nákladů nebo ve formě pravidelných splátek k úhradě očekávaných nákladů (pravidelné platby paušální částky);

44. „režimem zaměřujícím se na určitá odvětví hospodářské činnosti“ se rozumí režim, který zahrnuje pouze jednu nebo omezený počet činností v rámci výroby nebo služeb;

45. „odvětvím oceli“ se rozumí všechny činnosti související s výrobou jednoho nebo několika následujících produktů:

a) surové železo a feroslitiny:

litina pro výrobu oceli, pro slévárenství a jiné surové litiny, kovy obsahující mangan a karburovaný ferromangan, mimo ostatní feroslitiny;

b) surové výrobky a polotovary ze železa, běžné nebo ušlechtilé oceli:

odlévaná ocel nebo ocel, jež není v ingotech, včetně ingotů určených na kování: bloky, předvalky a bramy; kanystry a kotouče; plechy válcované za tepla, s výjimkou výroby odlévané oceli pro odlitky z malých a středních sléváren;

c) výrobky ze železa s konečnou úpravou za tepla, výrobky z běžné nebo ušlechtilé oceli:

kolejnice, příčné nosníky, desky a styčnice, nosníky, těžké ocelové profily a vodicí kolejnice od 80 mm výše, štětovnice, vodicí kolejnice a profily pod 80 mm a kotouče pod 150 mm, válcovaný drát, kotouče a panely na trubky, pásy válcované za tepla (včetně pásů na trubky), plechy válcované za tepla (pokovené nebo nepokovené), desky a plechy s tloušťkou 3 mm a vyšší,

CS 53 CS

kotouče s průměrem 150 mm a více, s výjimkou drátů a drátěných výrobků, lesklých tyčí a litiny;

d) hotové výrobky s konečnou úpravou za studena:

pocínovaný plech, plech pokrytý vrstvou olova, černé plechy, pozinkované plechy, jiné plechy opatřené vrstvou kovu, plechy válcované za studena, magnetické plechy, pásy na výrobu cínových pásů, plechy válcované za studena, ve svitcích nebo v listech;

e) trubky:

všechny bezešvé ocelové trubky, svařované ocelové trubky s průměrem vyšším než 406,4 mm;

46. „odvětvím výroby syntetických vláken“ se rozumí:

a) extruze či texturace všech generických typů vláken a příze na bázi polyesteru, polyamidu, akrylátu nebo polypropylenu, bez ohledu na jejich koncové využití, nebo

b) polymerizace (včetně polykondenzace), pokud je na úrovni používaného zařízení integrována do extruze, nebo

c) jakýkoli vedlejší proces spojený se souběžnou instalací kapacity extruze či texturace budoucím příjemcem nebo jinou společností ze skupiny, k níž náleží, a který je při specifické průmyslové činnosti, o níž je řeč, do této kapacity na úrovni používaných zařízení běžně integrován;

47. „hmotným majetkem“ se rozumí majetek v podobě pozemků, staveb a závodu, strojního zařízení a vybavení, avšak pro účely regionální podpory v odvětví dopravy se za způsobilé náklady nepovažují náklady na movitý majetek;

48. „činnostmi souvisejícími s cestovním ruchem“ se rozumí tyto činnosti ve smyslu statistické klasifikace ekonomických činností NACE Rev. 2:

a) NACE 55: Ubytování

b) NACE 56: Stravování a pohostinství

c) NACE 79: Činnosti cestovních agentur a kanceláří a jiné rezervační a související činnosti

d) NACE 90: Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti

e) NACE 91: Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení

f) NACE 93: Sportovní, zábavní a rekreační činnosti;

49. „dopravními náklady“ se rozumí náklady na dopravu pro cizí nebo vlastní potřebu skutečně vynaložené příjemci s ohledem na danou trasu, které zahrnují:

a) přepravní poplatky, náklady na manipulaci a dočasné uskladnění, pokud tyto náklady souvisí s danou trasou;

b) náklady na pojištění nákladu;

c) daně, cla nebo dávky vztahující se na náklad a případně na nosnost, a to v místě původu i v místě určení;

CS 54 CS

d) náklady na kontroly v souvislosti s bezpečností a ochranou, příplatky za vyšší náklady na pohonné hmoty;

CS 55 CS

50. „dopravou“ se rozumí vnitrozemská doprava po silnici, železnici a vodních cestách a letecká a námořní doprava cestujících a/nebo nákladu pro cizí nebo vlastní potřebu, zahrnuta však není dopravní infrastruktura, zejména letiště a přístavy;

51. „druhem zboží“ se rozumí zboží/věci klasifikované podle nařízení Komise (ES) č. 1304/2007 ze dne 7. listopadu 2007, kterým se mění směrnice Rady 95/64/ES, nařízení Rady (ES) č. 1172/98 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 91/2003 a (ES) č. 1365/2006, pokud jde o stanovení NST 2007 jakožto jediné klasifikace pro přepravované zboží/věci v některých druzích dopravy2;

52. „letištní infrastrukturou“ se rozumí budovy terminálů, dráhy, terminály, odbavovací plochy, kontrolní věž a zařízení, která je přímo podporují;

DEFINICE PRO PODPORU MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

53. „dluhovými nástroji“ se rozumí smlouva, která zavazuje poskytovatele půjčky k tomu, aby dal příjemci půjčky k dispozici peněžní částku v dohodnuté výši a na dohodnutou dobu, již je příjemce půjčky povinen splatit v dohodnuté lhůtě. Dluhové nástroje mohou mít podobu půjček a jiných nástrojů financování, které zaručují poskytovateli půjčky / investorovi pevnou minimální odměnu a jsou alespoň částečně zajištěny;

54. „pověřeným subjektem“ se rozumí finanční instituce jako např. Evropská investiční banka či Evropský investiční fond, veřejnoprávní subjekt a soukromoprávní subjekt pověřený výkonem veřejné služby, kterému členský stát svěřil správu finančního nástroje;

55. „kapitálovou investicí“ se rozumí poskytnutí kapitálu společnosti investorem přímo či nepřímo výměnou za celkové nebo částečné vlastnictví této společnosti, při němž může investor převzít určitou kontrolu nad řízením společnosti a podílet se na jejím zisku;

56. „výstupní strategií“ se rozumí strategie pro likvidaci účasti investičního subjektu nebo jiného investora v souladu s plánem k dosažení maximálního výnosu, včetně obchodního prodeje, odpisů, vyplacení prioritních akcií či splacení půjček, prodeje jinému investičnímu subjektu nebo jinému investorovi, prodeje finanční instituci a prodeje cestou veřejné nabídky, včetně primárních veřejných nabídek akcií;

57. „finančním zprostředkovatelem“ se rozumí finanční zprostředkovatel bez ohledu na jeho formu a vlastnictví, včetně subjektů pověřených členským státem prováděním opatření v oblasti rizikového financování, fondu fondů, fondů soukromého kapitálu a veřejných investičních fondů;

58. „prvním komerčním prodejem“ se rozumí první prodej realizovaný společností na trhu výrobků nebo služeb, s výjimkou omezeného prodeje za účelem otestování trhu;

59. „následnou investicí“ se rozumí dodatečná investice do společnosti, jež následuje po jednom či více předchozích investičních kolech;

60. „zárukou“ se rozumí písemný závazek, kterým ručitel přebírá odpovědnost za celý nebo dílčí rozsah nové transakce, jejímž předmětem je kvazikapitálové financování nebo půjčka v rámci rizikového financování třetí osoby;

2 Úř. věst. L 290, 8.11.2007, s. 14.

CS 56 CS

61. „mírou zajištění“ se rozumí procentní sazba pokrytí ztrát z každé transakce v portfoliu krytém zárukou;

62. „nezávislým soukromým investorem“ se rozumí soukromý investor, který není závislý na malém či středním podniku, do něhož investuje, včetně finančních institucí bez ohledu na jejich vlastnictví, pokud nesou plné riziko ze své investice;

63. „investicí“ se rozumí jedno či více kol investování do společnosti;

64. „fyzickou osobou“ se pro účely článků 17 a 19 rozumí osoba, která není podnikem pro účely čl. 107 odst. 1 Smlouvy;

65. „půjčkou v rámci rizikového financování“ se rozumí půjčky, jež poskytuje finanční zprostředkovatel způsobilým malým a středním podnikům, pod podmínkou, že tento zprostředkovatel přispívá na financování těchto půjček vlastními zdroji v souladu s poměry stanovenými v čl. 19 odst. 10 a že je na základě finančních výkazů za předchozí tři roky schopen prokázat, že úvěrové portfolio podporované v rámci opatření v oblasti rizikového financování zahrnuje významný počet malých a středních podniků, které by na základě jeho interních ratingových kritérií nebyly financovány, pokud by nebylo toto opatření provedeno;

66. „náklady spojenými s výběrem vhodného subjektu pro investice“ se rozumí náklady spojené s vyhledáním vhodných malých a středních podniků, které dosud neuskutečnily první komerční prodej nebo od prvního komerčního prodeje působí na trhu méně než pět let, pokud tyto náklady nevedou k investici. Náklady spojené s výběrem vhodného subjektu pro investice nesmí zahrnovat právní a správní náklady investičního fondu nebo jeho správců;

67. „celkovým financováním“ se rozumí jedno či více kol financování do způsobilého malého či středního podniku, včetně následných investic, na něž se vztahuje čl. 19 odst. 5 tohoto nařízení;

68. „kvazikapitálovou investicí“ se rozumí takový typ financování, které stojí mezi kapitálovou investicí a dluhem, je rizikovější než přednostní dluh a méně rizikové než běžná kapitálová investice, jehož výnos pro držitele je založen především na ziscích nebo ztrátách cílového podniku a které není zajištěno pro případ nesplacení. Kvazikapitálové investice mohou mít strukturu dluhu, nezajištěného a podřízeného, který lze v některých případech převést na kapitál nebo na preferenční kapitál;

69. „náhradním kapitálem“ se rozumí koupě stávajících podílů ve společnosti od dřívějšího investora nebo podílníka;

70. „nekotovaným malým nebo středním podnikem“ se rozumí malý nebo střední podnik, který není uveden na oficiálním seznamu burzy; pro účely tohoto nařízení se malé a střední podniky kotované na alternativní obchodní platformě zaměřené na malé a střední podniky považují za nekotované;

71. „organizační spoluprací“ se rozumí vypracování společných podnikatelských strategií nebo struktur řízení, poskytování společných služeb nebo služeb k usnadnění spolupráce, koordinované činnosti, jako je výzkum nebo marketing, podpora sítí a klastrů, zlepšení dostupnosti a komunikace, využívání společných nástrojů na podporu podnikání a obchodování s malými a středními podniky;

72. „poradenskými službami v oblasti spolupráce“ se rozumí poradenství, pomoc a vzdělávání za účelem výměny poznatků a zkušeností a zlepšení spolupráce;

CS 57 CS

73. „podpůrnými službami v oblasti spolupráce“ se rozumí poskytování kancelářských prostor, internetových stránek, databází a knihoven, průzkum trhu, jakož i poskytování příruček a pracovních a vzorových dokumentů;

74. „alternativní obchodní platformou“ se rozumí burzovní nebo investiční subjekt zaměřený na výměnu podílů malých a středních podniků, který za tímto účelem pomáhá navazovat kontakty mezi investory a cílovými malými a středními podniky;

DEFINICE PRO PODPORU VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ

75. „tržními podmínkami“ se rozumí, že se podmínky transakce mezi smluvními stranami neliší od podmínek sjednaných mezi nezávislými podniky a že nezahrnují prvek tajné dohody. Má se za to, že zásada týkající se tržních podmínek je splněna v případě vytvoření otevřeného, transparentního a bezpodmínečného zadávacího řízení pro danou transakci;

76. „účinnou spoluprací“ se rozumí spolupráce za účelem výměny znalostí nebo technologie nebo k dosažení společného cíle na základě dělby práce; spolupracující strany společně stanoví rozsah výzkumného projektu a sdílejí rizika a výsledky spolupráce. Subdodávky se nepovažují za účinnou spolupráci;

77. „experimentálním vývojem“ se rozumí získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností přímo zaměřených na vývoj nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. To může zahrnovat rovněž například činnosti zaměřené na definování koncepce, plánování a dokumentaci nových výrobků, postupů a služeb.

Experimentální vývoj může zahrnovat vývoj prototypů, demonstrační činnosti, pilotní projekty, testování a ověřování nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb v prostředí reprezentativním z hlediska reálných provozních podmínek, pokud hlavní cíl nespočívá v rozvoji trhů, nýbrž v dalším technickém zlepšení výrobků, postupů nebo služeb, které z velké části dosud nejsou stanoveny. Tyto činnosti mohou zahrnovat vývoj komerčně využitelného prototypu nebo pilotního projektu, který je nutně konečným komerčním produktem a jehož výroba je příliš nákladná, než aby byl použit pouze pro účely demonstrace a ověření. Ve všech ostatních případech by prototypy a pilotní projekty neměly být určeny pro obchodní využití.

Experimentální vývoj nezahrnuje běžné nebo pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, služeb a jiných nedokončených operací, i když takovéto změny mohou představovat zlepšení;

CS 58 CS

78. „základním výzkumem“ se rozumí experimentální a teoretická práce vynakládaná zásadně za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není přímo zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi;

79. „vysoce kvalifikovanými pracovníky“ se rozumějí pracovníci s vysokoškolským vzděláním a nejméně pětiletou odbornou praxí, která může zahrnovat rovněž dobu studia v doktorském programu;

80. „průmyslovým výzkumem“ se rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb; zahrnuje vytváření dílčích částí složitých systémů a může zahrnovat výrobu prototypů v laboratorním prostředí a/nebo v prostředí se simulovaným rozhraním stávajících systémů a rovněž výrobu pilotních linek v malém měřítku za účelem otestování a ověření výkonnosti výrobní metody, je-li to nezbytné pro průmyslový výzkum, a zejména pro obecné ověřování technologie, pokud tyto prototypy a pilotní linky nelze využít komerčně;

81. „poradenskými službami v oblasti inovací“ se rozumí konzultace, pomoc a vzdělávání v oblasti převodu technologií, nabývání a ochrany práv duševního vlastnictví a obchodování s těmito právy a v souvislosti s licenčními smlouvami a s používáním norem;

82. „podpůrnými službami v oblasti inovací“ se rozumí poskytování kancelářských prostor, databází, knihoven, výzkum trhu, použití laboratoře, označování kvality, zkoušení a certifikace;

83. „inovativním podnikem“ se rozumí podnik:

i) který může prostřednictvím hodnocení provedeného externím odborníkem prokázat, že v dohledné budoucnosti vyvine výrobky, služby nebo postupy, které jsou nové nebo podstatně zdokonalené ve srovnání se současným stavem v daném odvětví a které znamenají riziko technického nebo průmyslového neúspěchu, nebo

ii) jehož náklady na výzkum a vývoj představují přinejmenším 15 % jeho celkových provozních nákladů alespoň v jednom ze tří let předcházejících udělení podpory, nebo v případě začínajícího podniku, který nemůže vykázat svou finanční situaci v předchozích letech, v souladu s auditem za jeho současné účetní období potvrzeným externím auditorem;

84. „organizačními inovacemi“ se rozumí realizace nového způsobu organizace obchodních praktik, pracoviště nebo vnějších vztahů podniku; organizačními inovacemi nejsou změny obchodních praktik, organizace pracoviště nebo vnějších vztahů, které jsou založeny na způsobech organizace, které jsou již v podniku používány, změny ve strategii řízení, fúze a akvizice, upuštění od používání určitého postupu, prostá obnova nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn v cenách výrobních faktorů, úprav, pravidelných sezónních nebo jiných cyklických změn a obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky;

85. „osobními náklady“ se rozumí náklady na výzkumné pracovníky, techniky a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely výzkumného projektu;

CS 59 CS

86. „inovacemi postupů“ se rozumí realizace nového nebo podstatně vylepšeného způsobu výroby nebo poskytování (včetně významných změn techniky, zařízení nebo programového vybavení); inovacemi postupů nejsou menší změny nebo zlepšení, zvýšení výrobní kapacity nebo kapacity k poskytování služeb přidáním výrobních nebo logistických systémů, které jsou velmi podobné již používaným systémům, upuštění od používání určitého postupu, prostá obnova nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn v cenách výrobních faktorů, úprav, pravidelných sezónních nebo cyklických změn a obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky;

87. „organizací pro výzkum a šíření znalostí“ se rozumí subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro převod technologií, zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo obecně šířit výsledky těchto činností za nediskriminačních a nevýhradních podmínek, a to formou výuky, publikací nebo přenos znalostí;

Subjekt může vykonávat hospodářské činnosti, pokud přispívají k jeho hlavnímu cíli a nejsou na újmu nezávislosti hlavních činností subjektu, jsou neoddělitelně spojeny s hlavními činnostmi, připadá na ně pouze nepodstatná část rozpočtu vyčleněného na nezávislý výzkum a jsou prováděny za tržních podmínek.

Financování, náklady a příjmy související s hospodářskými činnostmi musí být účtovány odděleně.

Podniky, které mohou uplatňovat vliv na takovýto subjekt, například jako podílníci nebo členové, nemají žádný přednostní přístup k výzkumným kapacitám tohoto subjektu nebo k výsledkům výzkumu vytvořeným tímto subjektem;

88. „výzkumnou infrastrukturou“ se rozumí zařízení, zdroje a související služby, které vědecká obec využívá k provádění výzkumu v příslušných oborech, zahrnující základní vědecké vybavení nebo soubory nástrojů; zdroje založené na znalostech, například sbírky, archivy nebo strukturované vědecké informace; infrastruktura informačních a komunikačních technologií, například sítě GRID, počítačové a programové vybavení, komunikační prostředky, jakož i veškeré další prvky jedinečné povahy, které jsou nezbytné k provádění výzkumu. Tato infrastruktura se může nacházet na jednom místě nebo může být „rozmístěná“ v rámci sítě (organizovaná síť zdrojů)1;

1 V souladu s čl. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC), Úř. věst. L 206, 8.8.2009, s. 1.

CS 60 CS

89. „vysláním“ se rozumí dočasné zaměstnávání zaměstnance příjemcem, které je spojeno s právem zaměstnance vrátit se ke svému předchozímu zaměstnavateli;

DEFINICE PRO PODPORU NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

90. „ochranou životního prostředí“ se rozumí jakákoli činnost určená k odstranění nebo zamezení poškození fyzického přírodního prostředí nebo přírodních zdrojů vlastní činností příjemce, ke snížení nebezpečí takovéhoto poškození nebo vedoucí k účinnějšímu využívání přírodních zdrojů, včetně opatření na úsporu energie a využívání obnovitelných zdrojů energie;

91. „úsporou energie“ se rozumí množství ušetřené energie určené měřením nebo odhadem spotřeby před provedením opatření ke zvýšení energetické účinnosti a po něm, při zajištění normalizace vnějších podmínek, které spotřebu energie ovlivňují;

92. „energetickou infrastrukturou“ se rozumí kategorie energetické infrastruktury vymezené v příloze II předlohy nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/20091;

93. „normou Unie“ se rozumí:

e) povinná norma Unie stanovující úrovně, jichž mají jednotlivé podniky dosáhnout v souvislosti se životním prostředím; nebo

f) závazek stanovený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES2, jež ukládá povinnost používat nejlepší dostupnou techniku podle nejnovějších informací z dané oblasti zveřejněných Komisí podle čl. 17 odst. 2 uvedené směrnice;

94. „kontaminovanou lokalitou“ se rozumí lokalita, kde byla potvrzena přítomnost nebezpečných látek způsobená člověkem v takové míře, že představuje značné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí s ohledem na stávající a budoucí schválené využívání půdy v této lokalitě (včetně lesních ploch). Dotyčná škoda na životním prostředí zahrnuje poškození kvality půdy, povrchové nebo podzemní vody;

95. „mechanismem spolupráce“ se rozumí mechanismus, který splňuje podmínky stanovené v článku 6, 7 nebo 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů3;

1 http://register.consilium.europa.eu/pdf/cs/12/pe00/pe00075.cs12.pdf2 Úř. věst. L 24, 29.1.2008, s. 8.3 Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.

CS 61 CS

96. „obnovitelnými zdroji energie“ se rozumí následující obnovitelné nefosilní zdroje energie: energie větrná, solární, aerotermální, geotermální, hydrotermální a energie z oceánů, vodní energie, energie z biomasy, ze skládkového plynu, z kalového plynu z čistíren odpadních vod a z bioplynů;

97. „biopalivem“ se rozumí kapalná nebo plynná pohonná hmota pro dopravu vyráběná z biomasy;

98. „udržitelným biopalivem“ se rozumí biopalivo, které splňuje kritéria udržitelnosti stanovená v článku 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů4;

99. „energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie vyrobená v zařízeních, která využívají pouze obnovitelné zdroje energie, a podíl energie vyrobený z obnovitelných zdrojů energie v hybridních zařízeních, která využívají i konvenční zdroje energie, s tím, že se tento podíl určí podle výhřevnosti; patří sem i obnovitelná elektrická energie používaná k doplnění akumulačních systémů, nikoli však elektrická energie vyrobená využitím těchto akumulačních systémů;

100. „kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ se rozumí současná výroba tepelné energie a elektrické nebo mechanické energie v jednom procesu;

101. „ekologickou daní“ se rozumí daň, jejíž specifický základ daně má jednoznačně nepříznivý účinek na životní prostředí nebo která upravuje zdanění určitých činností, zboží nebo služeb za účelem zahrnutí environmentálních nákladů do jejich ceny a/nebo která umožňuje, aby se výrobci a spotřebitelé zaměřili na činnosti, které více respektují životní prostředí;

102. „výkupním příplatkem“ se rozumí příplatek hrazený navíc k tržní ceně, jehož prostřednictvím jsou výrobci energie z obnovitelných zdrojů vystaveni tržním cenám;

103. „minimální úrovní zdanění v Unii“ se rozumí minimální úroveň zdanění stanovená právními předpisy Unie; u energetických produktů a elektřiny se minimální úrovní zdanění v Unii rozumí minimální úroveň zdanění stanovená v příloze I směrnice Rady 2003/96/ES 5;

104. „hmotným majetkem“ se rozumí investice do půdy (včetně lesních ploch), které jsou nezbytně nutné pro splnění cílů ochrany životního prostředí, investice do budov, závodů a zařízení na snížení nebo úplné odstranění znečištění a poškozování a investice na úpravu výrobních metod mající za cíl ochranu životního prostředí;

105. „zásadou znečišťovatel platí“ se rozumí náklady na opatření určené k odstranění znečištění, které by měl nést znečišťovatel, který jej způsobil, s výjimkou případů, kdy nelze určit osobu odpovědnou za vznik znečištění nebo ji podle právních předpisů Unie nebo členského státu nelze učinit odpovědnou nebo ji nelze přimět k tomu, aby nesla náklady na sanaci. Znečištěním se v tomto případě rozumí škoda, kterou znečišťovatel přímo nebo nepřímo způsobil na životním prostředí, nebo vytvoření podmínek vedoucích ke vzniku této škody6 na okolí a přírodních zdrojích;

4 Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.5 Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51.6 Doporučení Rady ze dne 3. března 1975 o rozdělení nákladů a opatření v záležitostech ochrany

životního prostředí veřejnými orgány (Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 1).

CS 62 CS

106. „běžnou odpovědností za odchylku“ se rozumí odpovědnost za odchylku, která se v daném členském státě zpravidla vztahuje na výrobce elektřiny, včetně výrobců elektřiny z konvenčních zdrojů.

CS 63 CS

PŘÍLOHA II Definice malých a středních podniků

Článek 1Podnik

Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost.

Článek 2Počet zaměstnanců a finanční prahy vymezující kategorie podniků

1. Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR, nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.

2. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.

3. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou mikropodniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.

Článek 3Druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních

hodnot

1. „Nezávislé podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi partnerské podniky ve smyslu odstavce 2 ani mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3.

2. „Partnerské podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3 a mezi kterými existuje následující vztah: podnik (mateřský podnik) vlastní sám nebo společně s jedním či více propojenými podniky ve smyslu odstavce 3 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku (dceřiný podnik). Podnik však může být zařazen mezi nezávislé podniky a nemá tedy žádný partnerský podnik, přestože je následujícími investory tento práh 25 % dosažen nebo je překročen, za předpokladu, že tito investoři nejsou jednotlivě ani společně propojeni ve smyslu odstavce 3 s dotyčným podnikem:

a) veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci či skupiny jednotlivců provozující běžnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu (business angels), které investují vlastní kapitál do nekotovaných podniků, za předpokladu, že celkové investice těchto business angels do stejného podniku nepřekročí 1 250 000 EUR;

b) univerzity nebo nezisková výzkumná střediska;

c) institucionální investoři včetně fondů pro regionální rozvoj;

CS 64 CS

d) samostatné místní orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvatel.

3. „Propojenými podniky“ se rozumějí podniky, mezi nimiž existuje některý z následujících vztahů:

a) podnik vlastní většinu hlasovacích práv akcionáře nebo společníka v jiném podniku;

b) podnik má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku;

c) podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy uzavřené s daným podnikem nebo dle ustanovení v zakladatelské listině, společenské smlouvě nebo ve stanovách tohoto podniku;

d) podnik, který je akcionářem nebo společníkem jiného podniku, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného podniku, většinu hlasovacích práv akcionáře nebo společníka v daném podniku.

Předpokládá se, že rozhodující vliv není uplatňován, pokud investoři uvedení v odst. 2 druhém pododstavci nejsou zapojeni přímo či nepřímo do řízení daného podniku, aniž jsou tím dotčena jejich práva jakožto akcionářů nebo společníků.

Podniky, jež mezi sebou mají některý ze vztahů popsaných v prvním pododstavci prostřednictvím jednoho či více dalších podniků nebo prostřednictvím některého z investorů uvedených v odstavci 2, jsou rovněž považovány za propojené.

Podniky, které mají jeden či více takových vztahů prostřednictvím fyzické osoby nebo prostřednictvím skupiny fyzických osob, které jednají společně, jsou taktéž považovány za propojené podniky, pokud svou činnost nebo část své činnosti vykonávají na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích.

Za „sousední trh“ se považuje trh pro výrobky nebo služby, který navazuje na relevantní trh.

4. S výjimkou případů uvedených v odst. 2 druhém pododstavci nemůže být podnik považován za malý nebo střední podnik, jestliže je 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo ovládáno, společně či jednotlivě, jedním či více veřejnými subjekty.

5. Podniky mohou vydat prohlášení o svém postavení nezávislého podniku, partnerského podniku nebo propojeného podniku s uvedením údajů týkajících se prahů vymezených v článku 2. Prohlášení může být vydáno i v případě, že základní kapitál je rozdělen způsobem, který neumožňuje přesné určení toho, kdo jej drží, v kterémžto případě může podnik v dobré víře prohlásit, že může oprávněně předpokládat, že není vlastněn z 25 % či z více procent jiným podnikem ani společně podniky vzájemně mezi sebou propojenými. Tato prohlášení jsou vydávána, aniž jsou dotčeny kontroly a šetření prováděná podle vnitrostátních pravidel nebo podle pravidel Unie.

CS 65 CS

Článek 4Údaje použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot a sledované období

1. Údaji použitými při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot jsou údaje týkající se posledního schváleného účetního období vypočtené za období jednoho kalendářního roku. Tyto údaje jsou brány v potaz ode dne účetní závěrky. Částka zvolená za výši obratu je vypočítána bez daně z přidané hodnoty (DPH) a bez dalších nepřímých daní.

2. V případech, kdy podnik ke dni účetní závěrky zjistí, že počet jeho zaměstnanců za dané roční období překročil v jednom či druhém směru prahy pro počet pracovníků nebo finanční prahy uvedené v článku 2, nepovede tato skutečnost ke ztrátě či získání postavení středního nebo malého podniku či mikropodniku, jestliže tyto prahy nejsou překročeny po dobu dvou po sobě jdoucích účetních období.

3. V případě nově založených podniků, jejichž účty dosud nebyly uzavřeny, jsou údaje použité při výpočtu odvozeny z odhadů učiněných v dobré víře v průběhu účetního období.

Článek 5Počet zaměstnanců

Počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tzn. počtu osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek po celý sledovaný rok. Práce osob, které nepracovaly po celý rok, práce osob, které pracovaly na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a práce sezónních pracovníků se započítává jako zlomky RPJ. Počet zaměstnanců tvoří:

a) zaměstnanci;

b) osoby pracující pro podnik v podřízeném postavení, které jsou považovány za zaměstnance v souladu s vnitrostátním právem;

c) vlastníci-vedoucí pracovníci;

d) společníci zapojení do běžné činnosti podniku, kteří využívají finančních výhod plynoucích z podniku.

Učni nebo studenti, kteří jsou zapojeni do odborné přípravy na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělávání, se nezahrnují do počtu zaměstnanců. Délka mateřské nebo rodičovské dovolené se nezapočítává.

Článek 6Sestavování údajů o podniku

4. V případě nezávislého podniku jsou údaje včetně počtu zaměstnanců sestaveny výlučně na základě účtů daného podniku.

5. V případě nezávislého podniku jsou údaje včetně počtu zaměstnanců sestaveny výlučně na základě účtů daného podniku.

6. Pro účely použití odstavce 2 se údaje o partnerských podnicích daného podniku zjišťují z účetní závěrky a ostatních údajů těchto partnerských podniků, případně v konsolidované formě, je-li k dispozici. S těmito údaji je agregováno 100 % údajů o podnicích, které jsou s těmito partnerskými podniky propojeny, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky. Pro účely použití

CS 66 CS

odstavce 2 se údaje o podnicích, které jsou s daným podnikem propojeny, zjišťují z jejich účetní závěrky a z ostatních jejich údajů, případně v konsolidované formě, je-li k dispozici. S těmito údaji jsou poměrným způsobem agregovány údaje o všech případných partnerských podnicích propojených podniků, které na ně bezprostředně navazují, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky v podílu odpovídajícím alespoň procentuálnímu podílu určenému v odst. 2 druhém pododstavci.

7. Není-li počet zaměstnanců daného podniku uveden v konsolidované účetní závěrce, provede se jeho výpočet poměrnou agregací údajů za jeho partnerské podniky a přičtením údajů za podniky, se kterými je podnik propojen.

CS 67 CS

PŘÍLOHA III Informace o státních podporách vyňatých podle podmínek tohoto nařízení

ČÁST I

údaje poskytované prostřednictvím zavedené počítačové aplikace Komise, jak je stanoveno v článku 10

Číslo podpory (vyplní Komise)Členský státReferenční číslo přidělené v členském státěRegion Název regionu (podle

NUTS 7)Status regionální podpory8

Poskytovatel podpory

NázevPoštovní adresa

Internetová adresaNázev opatření podporyVnitrostátní právní základ (odkaz na příslušné vnitrostátní úřední vyhlášení)Odkaz na internetovou stránku, kde se nachází úplné znění opatření podporyDruh opatření Režim podpory

Podpora ad hoc Jméno/název příjemce a skupiny9, do níž náleží

Změna stávajícího režimu podpory nebo podpory ad hoc

Číslo podpory přidělené Komisí

Prodloužení

Změna

Doba trvání10 Režim podpory dd/mm/rrrr až dd/mm/rrrr

7 NUTS – klasifikace územních statistických jednotek. Region je obvykle vymezen na úrovni 2.8 Čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU (status „A“), čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU (status „C“), nepodporované

oblasti, tj. oblasti, které nejsou způsobilé pro regionální podporu (status „N“).9 Pro účely pravidel hospodářské soutěže stanovených ve Smlouvě a pro účely tohoto nařízení se

podnikem rozumí jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost, a to nezávisle na jeho právním postavení a způsobu financování. Soudní dvůr rozhodl, že subjekty, které jsou (de jure nebo de facto) kontrolovány týmž subjektem, by se měly považovat za jeden podnik.

10 Doba, po kterou se poskytovatel podpory může zavázat k poskytnutí podpory.

CS 68 CS

Datum poskytnutí podpory 11

Podpora ad hoc dd/mm/rrrr

Dotyčná hospodářská odvětví

Všechna hospodářská odvětví způsobilá k získání podporyPodpora omezená na určitá odvětví: Upřesněte podle klasifikace NACE Rev. 212

Kategorie příjemce Malé a střední podnikyVelké podniky

Rozpočet Celková roční částka rozpočtu plánovaného v rámci režimu13

Národní měna… (plná výše // v celých číslech)

Celková částka podpory ad hoc poskytnuté podniku14


V rámci záruk15 Národní měna… (plná výše // v celých číslech)

Nástroj podpory (článek 5)

Dotace / subvence úrokových sazebPůjčka / vratné zálohyZáruka (případně s odkazem na rozhodnutí Komise16)Daňové zvýhodnění nebo osvobození od daněPoskytnutí rizikového kapitáluOstatní (upřesněte)

V případě spolufinancování z fondů EU

Název fondu EU: Výše finanční podpory (v rámci jednoho fondu EU)


11 Určeno podle 36. bodu odůvodnění nařízení.12 NACE Rev. 2 – statistická klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství. Odvětví je

obvykle vymezeno na úrovni skupiny.13 V případě režimu podpory: uveďte celkovou roční částku plánovaných rozpočtových prostředků

v rámci režimu nebo odhadovanou daňovou ztrátu za rok pro všechny nástroje podpory obsažené v režimu.

14 V případě podpory ad hoc: uveďte celkovou částku podpory / daňové ztráty.15 U záruk uveďte (maximální) částku půjček zajištěných zárukou.16 Případný odkaz na rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje metodika výpočtu hrubého grantového

ekvivalentu podle čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení.

CS 69 CS

ČÁST II

údaje poskytované prostřednictvím zavedené počítačové aplikace Komise, jak je stanoveno v článku 10

Uveďte, v rámci kterého ustanovení obecného nařízení o blokových výjimkách se opatření podpory provádí.Primární cíl – obecné cíle (seznam)

Cíle(seznam)

Maximální intenzita podporyv %nebo maximální roční výše podpory v národní měně (plná výše // v celých číslech)

Malé a střední podniky – bonusy

v %

Regionální podpora – investiční podpora0 (článek 15)

Režim podpory …%Podpora ad hoc (čl. 15 odst. 1) …%

Regionální podpora – provozní podpora (článek 16)

Náklady na přepravu zboží ve způsobilých oblastech (čl. 16 odst. 2 písm. a))

…%

Dodatečné náklady v nejvzdálenějších regionech (čl. 16 odst. 2 písm. b))

…%

Podpora malých a středních podniků – investiční podpora (článek 18)

…%

Podpora malých a středních podniků – přístup malých a středních podniků k financování

Podpora pro rizikové financování (článek 17)

…národní měna

Podpora na zahájení činnosti (článek 20) …národní měna

Podpora malých a středních podniků – podpora pro alternativní obchodní platformy zaměřené na malé a střední podniky (článek 21)

…%;v případě opatření podpory v podobě podpory na zahájení činnosti:… národní měna

0 V případě regionální podpory ad hoc, která doplňuje podporou poskytnutou v rámci režimu podpory nebo režimů podpory, uveďte jak intenzitu podpory poskytnuté v rámci režimu, tak intenzitu podpory ad hoc.

CS 70 CS

Podpora malých a středních podniků – podpora na náklady spojené s výběrem vhodného subjektu pro investice (článek 22)

…%

Podpora výzkumu, vývoje a inovací (články 23–26)

Podpora výzkumných a vývojových projektů (článek 23)

Základní výzkum(čl. 21 odst. 2 písm. a))

…%

Průmyslový výzkum(čl. 23 odst. 2 písm. b))

…%

Experimentální vývoj (čl. 23 odst. 2 písm. c))

…%

Podpora na zřizování výzkumné infrastruktury (článek 24)

…%

Podpora na inovace určená malým a středním podnikům (článek 25)

…%

Podpora na výzkum a vývoj v odvětví zemědělství a rybolovu (článek 26)

…%

Podpora na vzdělávání (článek 27)

…%

Podpora zaměstnanosti – podpora pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky (články 28–29)

Podpora na nábor znevýhodněných pracovníků nebo na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů (článek 28)

…%

Podpora na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků (článek 29)

…%

Podpora na ochranu životního prostředí (články 30–36)

Investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími normami, než jsou normy Unie v oblasti ochrany životního prostředí, nebo zvyšovat úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje (článek 30)

…%

Podpora na včasné přizpůsobení se malých a středních podniků budoucím normám Unie (článek 31)

…%

Investiční podpora pro opatření na úsporu energie (článek 32)

…%

Investiční podpora na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie (článek 33)

…%

Investiční podpora na podporu energie z obnovitelných zdrojů (článek 34)

…národní měna

Podpora v podobě úlev na ekologických daních (článek 35)

…%

Investiční podpora na sanaci kontaminovaných lokalit (článek 36)

…%

Investiční podpora pro energeticky účinné dálkové vytápění a chlazení (článek 37)

…%

Podpora na ekologické studie (článek 38) …%

CS 71 CS

CS 72 CS

Část IIIFORMULÁŘ PRO ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O JEDNOTLIVÝCH PODPORÁCH PODLE ČLÁNKU 10

A PŘEDÁNÍ TĚCHTO INFORMACÍ KOMISI PODLE ČLÁNKU 12Číslo podporyČlenský státPoskytovatel podpory

NázevInternetová adresa

Název/jméno příjemce, číslo DPH a skupina, do níž náležíKategorie příjemce Malý a střední podnik

Velký podnik

Region, v němž se příjemce nachází

Název regionu (podle NUTS0)

Status regionální podpory0

Hospodářská odvětví, v nichž příjemce působí

NACE Rev. 2 a stručný popis

Prvek podpory, vyjádřený v celých číslech v národní měně0

Nástroj podpory0 Dotace / subvence úrokových sazebPůjčka / vratné zálohy / vratná dotaceZáruka (případně s odkazem na rozhodnutí Komise0)Daňové zvýhodnění nebo osvobození od daně

Rizikové financováníOstatní (upřesněte)

Datum poskytnutí podpory

dd/mm/rrrr

Cíl podpory

Právní základ, včetně prováděcích předpisů, a případně režim, na jehož základě je podpora poskytnuta

0 NUTS – klasifikace územních statistických jednotek. Region je obvykle vymezen na úrovni 2.0 Čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU (status „A“), čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU (status „C“), nepodporované

oblasti, tj. oblasti, které nejsou způsobilé pro regionální podporu (status „N“).0 Hrubý grantový ekvivalent, nebo – u režimů podpory pro rizikové financování – výše veřejné investice0 Je-li podpora poskytnuta prostřednictvím více nástrojů podpory, uvede se výše podpory v členění podle

jednotlivých nástrojů.0 Případný odkaz na rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje metodika výpočtu hrubého grantového

ekvivalentu.

CS 73 CS

PŘÍLOHA IV Formulář žádosti týkající se motivačního účinku (podle článku 6 )

1. Informace o příjemci podpory:

název/jméno, adresa hlavního sídla, hlavní odvětví činnosti (kód NACE),

prohlášení, že podnik není podnikem v obtížích ve smyslu tohoto nařízení];

prohlášení upřesňující podporu (podporu de minimis i státní podporu), kterou příjemce již obdržel na jiné projekty v posledních třech letech;

prohlášení upřesňující podporu, která byla nebo která bude obdržena na stejný projekt od jiných poskytovatelů podpory.

2. Informace o projektu/činnosti, na něž má být poskytnuta podpora:

popis projektu

popis očekávaných kladných dopadů na dotyčnou oblast (např. počet vytvořených nebo zachovaných pracovních míst, činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, činnosti v oblasti vzdělávání, vytvoření klastru)

příslušný právní základ (vnitrostátní, unijní nebo oboje)

plánované datum zahájení a ukončení projektu

místo/místa realizace projektu

3. Informace o financování projektu:

investice a ostatní náklady související s investicemi

celkové způsobilé náklady

výše podpory nezbytná k provedení projektu/činnosti

intenzita podpory

4. Informace o nezbytnosti podpory a jejím očekávaném dopadu:

stručné objasnění nezbytnosti podpory a jejího dopadu na rozhodnutí o investici nebo rozhodnutí o umístění. Je třeba uvést alternativní investici nebo místo v případě neposkytnutí podpory.

CS 74 CS

PŘÍLOHA V Zajištění vlastní internetové stránky členského státu

1) Členské státy by měly vytvořit vlastní internetovou stránku věnovanou státním podporám, na níž by měly být zveřejněny informace stanovené v čl. 10 odst. 1 písm. b) a čl. 10 odst. 2, a to způsobem, který k těmto informacím umožňuje snadný přístup.

2) Přístup k této internetové stránce by měl být zajištěn prostřednictvím vyhledávacího nástroje nebo vyhledávacího uživatelského rozhraní („funkce vyhledávání“). Pomocí této funkce vyhledávání by mělo být možné vyhledat všechny jednotlivé informace, a to v jakékoli kombinaci. Výsledek vyhledávání by měl být k dispozici rovněž ke stažení, a to nejméně ve dvou různých formátech podle běžných standardů, aby bylo možno informace dále zpracovávat v tabulkových datových souborech, např. XLS, CSV, nebo prostřednictvím jiných prostředků využívajících internetové nástroje, např. XML, HTML.

3) Přístup k této internetové stránce by měl být komukoli, kdo o to projeví zájem, umožněn bez omezení. Pro přístup k této internetové stránce nesmí být vyžadována předchozí registrace uživatele.

CS 75 CS

· Web views ohledem na nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití...

Documents

Transcript of · Web views ohledem na nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití...