Water Pages 2014/15
-
Upload
media-consult -
Category
Documents
-
view
257 -
download
0
description
Transcript of Water Pages 2014/15
www.energieag.cz
ENERGIE AG BOHEMIA s.r.o.
Lazarská 11/6 · 120 00 Praha 2
Tel.: +420 222 517 466
Fax: +420 222 517 478
E-mail: [email protected]
www.energieag.cz
WA
TER
PAG
ES 2
014
/15
2014/15
INHALT
Předmluva
Voda - stabilní hospodářské odvětví s vysokou odpovědností
Souhrn
Kapitola 01
Vodní hospodářství
20 let semináře v Moravské Třebové
Optimalizace provozu Vodárenskou společností Chrudim
Kapitola 02
Rozhovor
WATERPAGES v rozhovoru
Kapitola 03
Benchmarking příklady z praxe
Benchmarking pro optimalizaci provozu
Benchmarking na úpravnách vody - příklady z praxe
Vývoj ztrát na vodovodu VS Táborsko - příklad z praxe
ČOV Hlinsko - snížení energetické náročnosti na základě
benchmarkingu
Kapitola 04
Provoz, investice, inovace
Opětovné využití technologické vody v Rychnově nad Kněžnou
Realizace plánu obnovy ve VAKu Beroun
Modernizace AČOV Tábor za plného provozu
Chytré vodoměry přicházejí
Kapitola 05
Kvalita, bezpečnost, životní prostředí
Inspekce potrubí - výměna zkušeností hledačů poruch
Bezpečnostní cvičení na ČOV provozovaných společností WDL
DOODPADU - Vzdělávací program
pro děti, studenty i dospělé
Kapitola 06
Vodní kapky
Kapitola 07
Technické ukazatele a benchmarky
Vorwort
Wasser - stabiles Business mit großer Verantwortung
Highlights
Kapitel 01
Wasserwirtschaft
20 Jahre Abwassertagung Moravská Třebová
Optimierung des Betriebs von VS Chrudim
Kapitel 02
Im Gespräch
WATERPAGES im Gespräch
Kapitel 03
Benchmarking Praxisbeispiele
Benchmarking zur Betriebsoptimierung
Benchmarking Wasseraufbereitungsanlagen
Wasserverlust-Benchmarking im Netz von VS Tábor
ARA Hlinsko - Verbesserung der Energieeffizienz mit
WWTP -Benchmarking
Kapitel 04
Betrieb, Investition, Innovation
Prozesswasser-Wiederverwertung in Rychnov nad Kněžnou
Die Umsetzung des Erneuerungsplanes bei VAK Beroun
Modernisierung der ARA Tábor bei Vollbetrieb
Smart Metering im Kommen
Kapitel 05
Qualität, Sicherheit, Umwelt
Rohrinspektoren im Einsatz - Erfahrungsaustausch der Leckorter
Sicherheitstraining auf WDL -betreuten Kläranlagen
DOODPADU- Informationskampagne
für Kinder, Schüler und Erwachsene
Kapitel 06
Wassertropfen
Kapitel 07
Technische Kennzahlen und Benchmarks
04
04
06
08
10
16
20
22
26
28
29
32
35
38
40
42
48
54
58
60
65
68
72
78
OBSAH
03
„Wir können den Wind nicht ändern, aber die Segel anders
setzen.“ Diese alte griechische Weisheit ist ein Leitgedanke
für die Energie AG Oberösterreich und aktueller denn je. Der
Umbau des Energiesektors, der unaufhaltsam voranschreitet
und keinen Stein auf dem anderen belässt, beschäftigt alle
europäischen Energieversorgungsunternehmen. Deshalb hat
sich die Energie AG mit dem Programm „PowerStrategie 2020“
insbesondere im Segment Energie neu aufgestellt und auf die-
se geänderten Rahmenbedingungen reagiert.
Nicht von dieser Neuausrichtung betroffen war die Wasser-
sparte des Konzerns: Durch die stabilen Rahmenbedingun-
gen des Wassergeschäftes und die zahlreichen Optimierungs-
schritte, die in den letzten Jahren in den Märkten Tschechien,
Österreich und Slowenien umgesetzt wurden, konnte der ein-
geschlagene Weg auch im abgelaufenen Geschäftsjahr erfolg-
reich fortgesetzt werden.
Seit mehr als 10 Jahren beweisen die Unternehmen der Ener-
gie AG Wasser-Gruppe, wie eine professionelle Zusammenar-
beit mit Städten und Gemeinden gestaltet und gelebt werden
kann, ohne dass diese das Selbstbestimmungsrecht und ihren
Einfluss über die Gebührengestaltung und die Infrastruktur
verlieren. Dabei ist der Wassermarkt besonders in Tschechien
hoch kompetitiv, was letztlich den Kunden und den Kommu-
nen zugute kommt. Aber auch in Österreich und Slowenien
finden zahlreiche Ausschreibungen für Wasserdienstleistun-
gen und einzelne Betriebsausschreibungen statt, an denen
sich unsere Unternehmen erfolgreich beteiligen.
Im Energie AG Konzern hat sich die Wassersparte den Ruf er-
arbeitet, ambitioniert und verlässlich zu sein. Bei den Kunden
und den kommunalen Vertragspartnern stehen Verantwor-
tungsbewusstsein, Effizienz und Transparenz im Fokus. Der
Dank, dass diese hohen Erwartungen von Kunden und Kapi-
talgebern erfüllt werden, richtet sich an alle 1.544 Mitarbeiter
der Energie AG Wasser-Gruppe, denen ich auch im kommen-
den Jahr viel Erfolg und Erfüllung wünsche.
WASSER STABILES BUSINESS MIT GROSSER VERANTWORTUNG
„Nemůžeme určovat směr větru, ale můžeme jinak nastavit
plachty.“ Tato starobylá řecká moudrost je základní myšlen-
kou, kterou se koncern Energie AG Oberösterreich řídí, a která
je dnes aktuálnější než kdy dříve. Restrukturalizace energe-
tického sektoru, která nezadržitelně postupuje a nenechává
v tomto oboru kámen na kameni, zaměstnává všechny evrop-
ské hráče v energetice. Na tyto změny v rámcových podmín-
kách reagoval koncern Energie AG programem „PowerStra-
tegie 2020“, který nově organizuje zejména její energetický
segment.
Toto nové nasměrování se však nedotklo vodárenského seg-
mentu koncernu. Díky stabilnímu rámci vodárenského podni-
kání a celé řadě optimalizačních kroků realizovaných během
posledních let na trzích České republiky, Rakouska a Slovinska
bylo možné pokračovat v úspěšné realizaci zvolené strategie
také v uplynulém hospodářském roce.
Vodárenský segment společnosti Energie AG demonstruje již
více než deset let cestu, jak lze utvářet profesionální spoluprá-
ci s městy a obcemi, a to bez toho, aby města a obce ztratily
svá suverénní práva a vliv na tvorbu cen za vodné a stočné a na
rozvoj vodárenské infrastruktury. Český vodárenský trh je při-
tom vysoce konkurenční, z čehož v konečném důsledku pozi-
tivně profitují jak zákazníci tak města a obce. Také v Rakousku
a ve Slovinsku probíhají četná výběrová řízení na vodárenské
služby a provozování, kterých se naše společnosti s úspěchem
účastní.
Vodárenský segment si jako ambiciózní a spolehlivá skupina
společností vybudoval v koncernu Energie AG dobrou po-
věst. Ve vztahu k zákazníkům a smluvním partnerům z řad
měst a obcí se soustředí na odpovědné hospodaření, efekti-
vitu a transparentnost. Poděkování za to, že se daří naplňo-
vat vysoká očekávání zákazníků a investorů, patří všem 1 544
pracovníkům vodárenského segmentu koncernu Energie AG,
kterým tímto přeji mnoho úspěchů a spokojenosti.
VODA STABILNÍ HOSPODÁŘSKÉ ODVĚTVÍ S VYSOKOU ODPOVĚDNOSTÍ
Dr. Leo Windtner
Generaldirektor
der Energie AG Oberösterreich
generální ředitel
Energie AG Oberösterreich
05
Vorwort / předmluva
Vnější podmínky ve vodárenství
Přibližně 80 procent vodárenského trhu v České republice je
organizováno prostřednictvím modelů s účastí soukromých
firem. V převážné většině případů zůstává vodárenská infra-
struktura ve vlastnictví měst a obcí a je provozována soukro-
mými společnostmi, které do této činnosti vkládají své know-
-how a kapitál. Koncesní řízení ve vodárenství zaručují v tom-
to hospodářském odvětví vysokou míru hospodářské soutěže.
Platí zde závazné zákonné předpisy týkající se cenových kalku-
lací a pravidla určující udělování dotací z Evropské unie, které
centrálně upravují a kontrolují cenotvorbu. V Rakousku se jak
vodárenská zařízení, tak jejich provoz nacházejí v rukou měst
a obcí, příp. veřejného sektoru. Komunální odpovědnost za
zásobování vodou je jako prvek veřejné služby ústavně zakot-
vena, nicméně při zachování suverénnosti měst a obcí při roz-
hodování o způsobu naplnění těchto úkolů. Některá z výběro-
vých řízení na provozovatele realizovaná v Rakousku dokazují,
že obce tuto možnost také využívají.
Wasserwirtschaftliche Rahmenbedingungen
Rund 80 Prozent des tschechischen Wasser marktes wird über
Organisationsmodelle versorgt, an denen Private beteiligt
sind. In den überwiegenden Fällen bleibt dabei das wasser-
wirtschaftliche Infrastrukturvermögen im kommunalen Besitz
und wird von Privaten, die Know -how und Kapital einbrin-
gen, betrieben. Durch die Ausschreibung von Konzessionen
entsteht ein hohes Maß an Wettbewerb. Zudem gibt es ver-
bindliche gesetzliche Grundsätze der Preiskalkulation und in
Verbindung mit den EU -Förderungen Vorschriften, welche
die Preisgestaltung zentral regeln und kontrollieren. In Öster-
reich liegen Infrastruktur und Betrieb des wasserwirtschaft-
lichen Vermögens, anders als in Tschechien, überwiegend in
kommunaler bzw. öffentlicher Hand. Die kommunale Verant-
wortung für die Wasserversorgung ist als Teil der Daseinsvor-
sorge verfassungsrechtlich verankert worden, wobei jedoch
die Selbstbestimmung der Kommunen über die Art der Auf-
gabenerfüllung einen besonderen Stellenwert einnimmt. Die
Energie AG bietet als mehrheitlich öffentliches Unternehmen
HIGHLIGHTSSOUHRN
Hospodářský rok 2013/14
WATERPAGES dokládají, že pojem jako „kontinuální zlepšová-
ní“ není pouhým heslem, nýbrž je prakticky naplňován v pra-
xi. Klíčovým prvkem je celopodnikový benchmarking úpraven
vod, ztrát vody a dále čistíren odpadních vod, který slouží jako
základ pro získání a uplatnění hodnotných informací o mož-
nostech optimalizace. Mimoto se intenzivně zabýváme zavá-
děním smart meteringu, pečujeme o vlastní a provozovanou
infrastrukturu, průběžně optimalizujeme naši organizační
strukturu a posilujeme povědomí našich koncových zákazníků
o našich službách. Všechny společnosti skupiny se účastní kon-
cesních a výběrových řízení jak v rámci provozovaných oblastí,
tak i mimo ně. Za uplynulý rok můžeme jako důležitou událost
vyzdvihnout výběrové řízení vodárenského svazku v Kolíně.
Vítězstvím v tomto výběrovém řízení se nám podařilo zajistit
provozování vodovodů na Kolínsku společností VODOS Kolín
na dalších deset let. V Rakousku jsme uspěli ve výběrovém ří-
zení na provoz veškeré vodárenské infrastruktury (vodovody,
kanalizace a čistírna odpadních vod) v obci Ampflwang, a to
na dobu pěti let. Dařilo se nám rovněž dále uplatňovat naše
služby v jižním Bavorsku. Ve Slovinsku jsme úspěšně rozvinuli
novou službu (inspekce a odstraňování poruch u domovních
odpadů) pod názvem ODTOK v Marburku a Ljubljaně.
Výhled do budoucna
Budeme pokračovat v opatřeních ke zvyšování efektivity za-
hájených v uplynulém hospodářském roce 2013/2014. V oblas-
ti vodovodů a kanalizací se bude konat několik výběrových
řízení, na která se společnosti skupiny připravují. V Rakousku
a v jižním Bavorsku je naším cílem udržet oblasti dodávek vody
na současné úrovni. Lze zde nicméně očekávat, že zde dojde
k rozšiřování vodovodních a kanalizačních sítí v blízkém okolí
stávající vodohospodářské infrastruktury. Chceme také dále
rozšiřovat naše služby v Rakousku a ve Slovinsku a z největší
možné míry využít příležitosti pro rozšíření provozování. Vy-
soká odpovědnost v nakládání s vodou jako základní životní
potřebou je součástí naší dennodenní práce. Své sociální kom-
petence potvrzujeme i nadále podporováním regionálních
iniciativ v provozovaných oblastech a účastí na humanitárním
projektu zaměřeném na opravy a budování studní v Demokra-
tické republice Kongo.
maßgeschneiderte Lösungen für Gemeinden und Verbände.
Einige Betreiberausschreibungen zeigen, dass dieser Gestal-
tungsspielraum von den Gemeinden auch genutzt wird.
Das Geschäftsjahr 2013/14
Wie die WATERPAGES zeigen ist der Begriff „kontinuierliche
Verbesserung“ kein Schlagwort, sondern gelebte Praxis. Kern-
element ist das unternehmensweite Benchmarking für Wasser-
aufbereitungsanlagen, Wasserverluste und Kläranlagen aus
dem wertvolle Erkenntnisse über Optimierungsmöglichkeiten
gewonnen und umgesetzt werden. Darüber hinaus beschäfti-
gen wir uns intensiv mit dem Einsatz von Smart Metering, dem
Werterhalt der eigenen und der betriebenen Infrastruktur,
der laufenden Optimierung unserer Organisation und der Be-
wusstseinsbildung für unsere Endkunden. Alle Unternehmen
beteiligen sich an (Konzessions-) Ausschreibungen inner- und
außerhalb der betriebenen Gebiete. Als Highlight konnte in
Kolín die Ausschreibung des Gruppenwasserverbands gewon-
nen werden. Somit ist die Übernahme des Trinkwasserbetriebs
durch VODOS Kolín für weitere 10 Jahre gesichert. In Öster-
reich wurde die Ausschreibung des gesamten Betriebes (Was-
ser, Kanal, Kläranlage) der Gemeinde Ampflwang für 5 Jah-
re gewonnen und die Dienstleistungen auch in Südbayern
erfolgreich weiterentwickelt. In Slowenien hat sich das neue
Service ODTOK (Inspektion und Verstopfungsbehebung bei
Kanal -Hausanschlüssen) in Maribor und Ljubljana sehr zufrie-
denstellend entwickelt.
Ausblick
Im Segment Wasser werden die im abgelaufenen Geschäfts-
jahr 2013/14 initiierten Maßnahmen zur Effizienzsteigerung
fortgeführt. Im Trink- und Abwasserbereich stehen in Tsche-
chien einige Konzessions -Ausschreibungen an, auf die sich die
Gesellschaften vorbereiten. In Österreich und Südbayern soll
der Bereich Wasserlieferung am derzeitigen Niveau gehalten
werden. Hierbei sind Verdichtungen im Umfeld der bestehen-
den Anlagen zu erwarten. Das Dienstleistungsgeschäft soll
sowohl in Österreich, als auch in Slowenien weiter ausgebaut,
die Chancen Betriebsführungen zu übernehmen maximal ge-
nutzt werden. Die große Verantwortung im Umgang mit dem
Lebensmittel Nr.1 ist unser Tagesgeschäft. Unsere soziale Kom-
petenz zeigen wir auch weiterhin durch die Unterstützung
regionaler Initiativen in unseren Betriebsregionen und dem
karitativen Engagement beim Brunnenbau in der DR Kongo.
Mag. Thomas Kriegner und Dipl.-Ing. Christian Hasenleithner
Geschäftsführung / jednatelé Energie AG Wasser
07
Vorwort / předmluva
01
WASSER-WIRTSCHAFT
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Kapitel 1 / kapitola 1
Traditionell findet im April in Moravská
Třebová (Mährisch Trübau) das Treffen der
Abwassertechniker der Tschechischen und
der Slowakischen Republik bei der Tagung
„Neue Methoden und Verfahren beim Betrieb
von Kläranlagen“ statt. Veranstalter sind die
Arbeitsgruppe „Städtische Kläranlagen“ der
Czech Water Association (CzWA) und der re-
gionale Betreiber VHOS, a. s. Am 14. und 15.
April 2015 wird mit der bereits 20. Tagung ein
besonderes Jubiläum gefeiert.
20 Jahre - ein Rückblick
Nach Wende und Privatisierung stand VHOS,
wie auch viele andere Betreiber und Infra-
struktureigentümer vor dem Problem des
geringen Anschluss- und Ausbaugrads der
Kläranlagen. VHOS versuchte bereits damals,
die Erfahrungen von Firmen und Experten zu
nutzen und die Zusammenarbeit mit anderen
Betreibern zu vertiefen. Daraus entstand die
Idee, ein Seminar zu veranstalten. Begon-
nen hat dies mit der regionalen Ausstellung
„WASSER UND WIR“ (VHOS, 1993 bis 1996).
Das erste Fachseminar fand 1996 als Teil dieser
Ausstellung statt. 1998 wurde das Fachsemi-
nar zur Tagung, als AČE ČR (Vereinigung der
tschechischen Abwassertechniker) als Koope-
rationspartner einstieg. Die Themen wurden
erweitert, um ein möglichst breites Spektrum
der Abwassersammlung und -klärung abzude-
cken. Zu den bereits bewährten Vortragenden
aus AČE ČR kamen neue Lektoren, vor allem
von den technischen Universitäten, VŠCHT
Prag und VÚT Brünn.
Aufgrund des steigenden Interesses der Fach-
welt hat sich die Tagung schrittweise weiter
entwickelt. Das Programm wurde vielfältiger,
die Organisation professioneller. Seit 2006 ist
die CzWA Arbeitsgruppe AČE ČR „Städtische
Kläranlagen“ Mitorganisator.
20 JAHRE ABWASSERTAGUNG MORAVSKÁ TŘEBOVÁ20 LET SEMINÁŘE V MORAVSKÉ TŘEBOVÉ
Stalo se již tradicí, že se v dubnu do Moravské Tře-
bové každoročně sjíždějí vodohospodáři z České
a Slovenské republiky na seminář „Nové meto-
dy a postupy při provozování čistíren odpadních
vod“. Organizátorem semináře je regionální pro-
vozovatel VHOS, a. s. Moravská Třebová ve spo-
lupráci s Asociací pro vodu ČR CzWA, odbornou
skupinou „Městské čistírny odpadních vod“. Ve
dnech 14.-15. dubna 2015, v době konání XX. roč-
níku, uplyne dvacet let od okamžiku, kdy se v Mo-
ravské Třebové konal tento seminář poprvé. Nad-
cházející XX. ročník přímo vybízí k úvaze zhodno-
tit, jaký je vlastně význam a přínos této dnes již
celostátní akce a jakým směrem by se seminář měl
nadále ubírat.
Z historie semináře
Od roku 1993 pořádala VHOS, a. s. každoročně
výstavu nazvanou „Voda a my“, kde své aktivity
prezentovala řada firem z oboru vodního hospo-
dářství. V roce 1996 bylo rozhodnuto uspořádat
jako doprovodnou akci odborný seminář zaměře-
ný na čistírenství. V roce 1997 následoval II. ročník
semináře. Vzhledem k celkovému úspěchu prv-
ních dvou ročníků se VHOS, a. s. zaměřila tímto
směrem a upustila od konání výstav a proto od
třetího ročníku byl seminář pořádán již samostat-
ně ve spolupráci s AČE ČR. Spolupráce s AČE ČR
při odborné přípravě semináře přispěla ke zvýšení
kvality a atraktivity semináře. Na semináři přiby-
li noví lektoři z řad AČE ČR a dalších odborných
pracovníků VŠCHT Praha a VÚT Brno. Rovněž byl
zvýšen počet přednášejících tak, aby přednášená
témata postihovala co nejširší spektrum v dané
problematice odvádění a čištění odpadních vod.
Pro VHOS, a. s. byla spolupráce s těmito odbor-
níky rovněž prospěšná, protože v počátcích své
existence řešila stejně jako většina ostatních pro-
vozovatelů či vlastníků kanalizací problémy s ne-
dostatečným odkanalizováním a nevyhovujícím
čištěním odpadních vod, a to prakticky ve všech
provozovaných lokalitách.10
Ing. Zdeněk Šunka,
Technischer Direktor
technický ředitel
VHOS, a. s.
Steigende Teilnehmerzahlen
Bis 1998 lauschten rund 100 Interessierte den
Ausführungen von acht Vortragenden. The-
men waren der Betrieb und die damals aktuel-
len technischen und wirtschaftlichen Kriterien
für die Modernisierung der veralteten Klär-
technik. Wie die steigenden Teilnehmerzahlen
belegen, wurde die Tagung immer erfolgrei-
cher. An die 350 Teilnehmer verfolgen heute
rund 20 Vorträge und besuchen an den zwei
Tagen die bis zu 40 ausstellenden Firmen.
Zwei Persönlichkeiten haben die Tagung be-
sonders geprägt. Einerseits ist dies Univ.
Prof. Dr. Jiří Wanner, Vorstand des Instituts für
techn. Chemie der Universität Prag, der dafür
sorgte und sorgt, dass die Vorträge, deren Ni-
veau und Aktualität am Puls der Zeit liegen.
Weiters zu nennen ist Ing. Vladimír Langer,
der sich auch nach seinem Ausscheiden bei
VHOS, weiter als Hauptorganisator verdient
macht.
Die Leistungsbilanz der Tagung und der Vor-
tragenden kann sich sehen lassen:
· rund 5.000 Teilnehmer
· 305 Fachvorträge
· über 400 Firmenpräsentationen
· 20 Vorträge Prof. Wanner, VŠCHT Prag
· 10 Vorträge Dr. Rudolf, Umweltministerium
der Tschechischen Republik
· 9 Vorträge Ing. Kos, Hydroprojekt Sweco
(9 Beiträge)
· 7 Vorträge Ing. Hladký, VAE Controls
· 7 Vorträge Ing. Smažík, EKOEKO
· 14 Präsentationen der Gesellschaft
Severočeské vodovody a kanalizace SČVK
Seminář je od roku 1998 věnován památce Ing. Ja-
kuba Svatopluka Čecha, se kterým jsou svázány
začátky historie semináře. Již od prvního až do
připravovaného XX. ročníku má seminář jednoho
generálního sponzora, a to firmu VAE CONTROLS
Ostrava. Propagace semináře byla zajišťována rov-
něž dlouhodobým mediálním partnerem časopi-
sem Vodní hospodářství.
Od jedenáctého ročníku se do pořádání a přípra-
vy semináře zapojila odborná skupina AČE ČR
„Městské čistírny odpadních vod“. Náměty vychá-
zející od této skupiny byly především využívány
při tvorbě programové skladby semináře a výběru
témat přednášek.
Obsah a přínos jednotlivých ročníků
Prvních seminářů v letech 1996 až 1998 se účast-
nilo 6 až 8 přednášejících, 6 až 10 prezentujících
firem a ca 100 účastníků. Hlavními tématy byly
poznatky z provozu ČOV a aktuální ekonomická
a technologická příprava rekonstrukce. Semináře
skončily úspěšně, a tak se uvedené počty a za-
měření přednášek začaly postupně zvětšovat.
Nejvíce prezentací (až 25) bylo v roce 2005. Od
tohoto roku se odborný program ustálil do dnešní
podoby. Většina ročníků měla jedno nosné téma,
např. legislativa EÚ a ČR, účinnost odstraňovaní
dusíku, nakládání s kalovými vodami, investiční
a provozní náklady, benchmarking ČOV, vzdělává-
ní v oboru atd. Specifický byl „povodňový“ ročník
2003, kdy převážná část přednášek byla věnova-
ná vlivu povodní na ČOV, a jubilejní ročník 2005
věnovaný zhodnocení první dekády seminářů.
Dalším specifickým rokem byl rok 2013, kdy celý
půldenní blok přednášek byl věnovaný práci a od-
kazu programového garanta seminářů a jedné 11
1 Der voll besetzte Vortragssaal 2011Zaplněný přednáškový sál 2011
Bild / Foto
· 13 Präsentationen Veolia Voda ČR
· 11 Präsentationen Čovspol Bratislava
· 9 Präsentationen AQUA -CONTACT Praha
· 8 Präsentationen FCHPT STU Bratislava
· 8 Präsentationen VHOS Moravská Třebová
u.v.A.m.
Regelmäßig und bei vollem Vortragssaal wird
über aktuelle rechtliche Themen referiert.
Die Vertreter des Umwelt- und des Landwirt-
schaftsministeriums der ČR berichteten über
neue gesetzliche Regelungen. Wichtige Impul-
se kommen jeweils vom Staatlichen Fonds Um-
welt (SFŽP), der Tschechischen Umweltinspek-
tion (ČIŽP), VRV und den Flussgebietsverwal-
tungen. Besonders die Regierungsverordnung
Nr. 61/2003 und ihre Auswirkungen auf die Sa-
nierung und Betriebsführung der Kläranlagen
sowie die Einhaltung der Reinigungsziele wur-
de in Moravská Třebová diskutiert. Auch die
Einführung der Best Available Technologies
wurde hier vorbereitet.
Die Inhalte der Tagung lassen sich wie folgt
zusammenfassen:
· Abwasserreinigung - Belebung: Stick-
stoff- und Phosphorabbau, Nitrifikation,
Betriebserfahrungen und Wirtschaftlich-
keit von Belüfter- und Mischtechniken,
Bemessung nach tschechischen, slowaki-
schen Normen und ATV -Regelblättern,
Phosphatfällung…
· Schlammwirtschaft: Eindickung und Klär-
schlammentwässerung, Biogaserzeugung
und Verbesserung der Energiebilanz, Um-
gang mit Schwefelwasserstoff, Flockungs-
mittel zur Eindickung und Entwässerung,
z nejvýznamnějších osobností českého čistírenství
prof. Ing. Jiřímu Wannerovi, DrSc. z VŠCHT Praha
u příležitosti jeho 60. narozenin.
Na tomto místě je důležité vzpomenout kromě
prof. Wannera také dalšího kolegu, bez kterého
by se 20 ročníků semináře v Moravské Třebové
neuskutečnilo. Je to hlavní organizátor Ing. Vla-
dimír Langer ze VHOSu Moravská Třebová, který
se zároveň podílel také na přípravě programu.
Když shrneme všechny ročníky, potom dostaneme
úctyhodné počty: 305 přednášek, minimálně 400
firemních prezentací a ca 5000 účastníků. Nejčas-
tějším přednášejícím byl prof. Wanner z VŠCHT
Praha s více jak 20 příspěvky, JUDr. Rudolf z MŽP
ČR s 10 příspěvky, Ing. Kos z Hydroprojektu
Sweco (9 příspěvků), Ing. Hladký z VAE Controls
(7 příspěvků), Ing. Smažík z EKOEKO (7 příspěv-
ků) a autorské kolektivy Severočeských vodovodů
a kanalizací SČVK (14 prezentací), Veolia Voda ČR
(13 prezentací), Čovspol Bratislava (11 prezentací),
AQUA -CONTACT Praha (9 prezentací), FCHPT STU
Bratislava (8 prezentací), VHOS Moravská Třebová
(8 prezentací), ASIO Brno (7 příspěvků).
Typickými pro semináře v Moravské Třebové se
staly především legislativní a koncepční sekce.
První přednášky na tato témata začaly v roce 2000
a od roku 2004 se staly trvalou součástí programu.
Zástupci Ministerstva životního prostředí a země-
dělství ČR se seminářů pravidelně zúčastňovali,
informovali o záměrech připravovaných legislativ-
ních předpisů a zároveň byli konfrontováni s „vox
populi“. Témata jako např. provozní způsobilost,
vodní díla, koncepce rozvoje vodovodů a kanali-
zací a finanční podpora kanalizacím a ČOV atd.
vždy reagovala na aktuální situaci v čistírenství
12
2 Unterzeichnung des Kooperationsabkommens zwischen CzWA und AČE Slowakei am 12.4.2010Podpis Dohody o spolupráci mezi CzWA a AČE Slovenské republiky 12. 4. 2010
Bild / Foto
Klärschlammentsorgung, Wartung von
Anlagen und Maschinen zur Klärschlamm-
behandlung, Klärschlammhygienisierung,
thermophile Prozesse…
· Sanierung von Kläranlagen: Technik,
Wirtschaftlichkeit, Finanzierung
· Benchmarking: Betriebskosten und
Reinigungsqualität, Energie- und
Chemikalienverbrauch
· SMR, Belebungsteuerung
· neue Prozesse und Technologien: Klär-
schlammtrocknung, Phosphatfällung und
CSB -Reduktion durch Koagulation, Geruchs-
beseitigung und Desinfizierung, Belebung
mit kombinierter Biomasse, auf Träger und
Pellets immobilisierte Biomasse, erneuer-
bare Energie, Mikrobiologie des Belebt-
schlamms und dessen Absetzprobleme,
Abwasserwiederverwertung, industrielles
Abwasser…
· Kanalisation: Regenwassersammlung
und - behandlung, Reinigung, Entlastung,
Prozesse in den Entlastungseinrichtungen…
Die Tagung ist Teil des Aus- und Weiterbil-
dungsprogramms der ČKAIT (Tschechische
Kammer der Ingenieure und Techniker im
Bauwesen).
Die Vorträge werden in einem Sammelband
mit ISBN -Nummer gedruckt. Die Diskussion
praktischer Themen stand immer im Mittel-
punkt. Die Fachgespräche enden aber nicht
mit dem Vortragsprogramm, sondern gehen
auch beim Festabend im Schloss Moravská
Třebová bis zur späten Stunde weiter.
Abwasserwirtschaft grenzenlos
Die Tagung ist seit je her und trotz der Tren-
nung der beiden Staaten eine tschechisch-
-slowakische Veranstaltung geblieben. Auch
deshalb wurde anlässlich der Tagung im Jahr
2000 das Kooperationsabkommen zwischen
den Verbänden der Abwassertechniker von
Tschechischer (heute CzWA) und Slowakischer
Republik unterzeichnet. Ebenso wichtig war
die 2001 ebendort eingegangene Kooperation
zwischen CzWA und SOVAK (Wasser- und Ab-
wasserwirtschaftverband). Im Jahr 2009 wur-
de VHOS Teil der österreichischen Energie AG
Wasser. Auch der neue Hauptaktionär hat die
Tagung seither engagiert unterstützt und ge-
fördert. Ohne Übertreibung kann also gesagt
werden, dass ein nicht unwesentlicher Teil der
a ochraně vod. Ale nejčastěji se jednalo o před-
stavování EU a ČR legislativy a její konfrontaci
s provozní praxí. Nejdiskutovanějším předpisem
bylo logicky Nařízení vlády 61/2003, jeho noveli-
zace, jeho vliv na rekonstrukce a provozování ČOV
a poslední roky také realizovatelnost jeho poža-
davků na vyčištěnou odpadní vodu při současných
technologických možnostech.
Provozní, projekční, technologická a technická té-
mata z jednotlivých ročníků je možné také podle
počtu prezentací shrnout následovně:
· Aktivace: aktivace s odstraňovaním dusíku
a fosforu, nitrifikace a její udržení v procesu,
porovnání technologií aktivace (předřazená,
oběhová, kaskádová atd.), dosazovací nádrže,
míchání a aerace, technické možnosti a ekono-
mika, výpočty objektů, problémy při projekto-
vání české / slovenské normy a ATV předpisy,
dávkování organických substrátů pro denitrifi-
kaci a srážecích činidel fosforu
· Kalové hospodářství ČOV: nakládání s ka-
lovými vodami, mechanické zahuštění a od-
vodnění kalů, produkce bioplynu a zlepšení
energetické bilance zpracování kalů, odstra-
ňování sulfanů,vývoj a aplikace flokulantů pro
zahušťování a odvodňování kalů, nakládání
s kaly, revize objektů kalového hospodářství,
hygienizace kalů, termofilní procesy
· Příprava, realizace a vyhodnocení rekon-
strukce ČOV: výběr a zdůvodnění technologií,
provozní náklady, komplexní zkoušky, finanční
zdroje na rekonstrukci
· Benchmarking: porovnání provozních nákla-
dů a kvality vyčištěné vody a kalů (především
spotřeba energie, ale také chemikálií)
· Regulace a měření, řízení v aktivaci
· Nové procesy a technologie, specifické
problémy: membránová filtrace kalu, srážení
fosforu a redukce CHSK koagulací, dezodora-
ce a desinfekce, stabilizační nádrže, flotace,
aktivace s kombinovanou biomasou, biomasa
imobilizovaná na nosiče a v peletách, obno-
vitelné zdroje na ČOV, mikrobiologie aktivo-
vaných kalů a sedimentační problémy kalů,
využívaní vyčištěných odpadních vod (téma
posledního ročníku a zároveň téma budouc-
nosti), průmyslové odpadní vody (papírny a ce-
lulózky, pivovary,informační zdroje ve vodním
hospodářství
· Stokové sítě: nakládání s dešťovými vodami,
zanášení stokových sítí, odlehčování, progres
v odlehčovacích komorách. 13
Každoročně program obsahoval také konkrét-
ní případové studie z ČOV, které konfrontovaly
původní představy a dosažené výsledky. Dlouhý
seznam těchto ČOV dokumentuje, že v Moravské
Třebové se prezentovali projektanti, provozovate-
lé a technologové z celé ČR a zahraničí.
Nová témata diskutovaná právě v Moravské
Třebové jako poprvé v ČR, na která
pak navazovaly příspěvky i na jiných
konferencích a seminářích
1999-2000 Nové poznatky z navrhování moder-
ních dosazovacích nádrží s cílem zvýšit jejich stabi-
litu a snížit výnos nerozpuštěných látek
2007 Zkušenosti s novou českou metodou bio-
augmentace nitrifikace in -situ
2009 Odpadní vody jako zdroj vody - recyklace
odpadních vod
2010 Benchmarking čistíren odpadních vod jako
nový nástroj pro jejich provozovatele
2011 Moderní informatika ve vodním hospodářství
2013 Deamonifikace kalových vod
Předcházející řádky potvrzují, že semináře v Mo-
ravské Třebové se věnovaly v podstatě všem té-
matům spojeným s odpadními vodami, která byla
aktuální za posledních 20 let.
Seminář a odborná veřejnost
Pokud se týká účasti na semináři, musíme konsta-
tovat, že měla stoupající úroveň, z počátečních
100 účastníků bylo maxima dosaženo v letech
2007 a 2008, kdy se semináře zúčastnilo ca 400
účastníků. V posledních ročnících se účast po-
hybuje setrvale mezi 320 až 340 účastníky. Mezi
přednosti semináře patří i značný prostor pro dis-
kusi, a to nejen v rámci odborného programu, ale
i v neformálním prostředí společenského večera
v prostorách Městského muzea, který tradičně
uzavírá první den semináře. V příjemném prostře-
dí byly vytvořeny ideální podmínky jak pro nefor-
mální diskuzi s odborníky či kolegy z jiných firem
a navázání nových kontaktů s obchodními zástup-
ci vystavujících firem, tak i pro přátelská posezení
lidí, jejichž setkání jsou po většinu roku především
pracovní.
Hodnocení každého ročníku semináře a jeho
přínos byly každoročně pořadateli uveřejněny
v článcích publikovaných v časopise Vodní hospo-
dářství. Seminář je rovněž každoročně od roku
2003 zařazován do vzdělávání ČKAIT a hodno-
cen dvěma body. Z každého ročníku byl vydán 14
Geschichte der tschechischen und slowaki-
schen Abwasserwirtschaft im vollen Vortrags-
saal in Moravská Třebová geschrieben wurde.
Ausblick
Bereits bei den letzten Tagungen standen
zahlreiche Vortragende der nächsten, jungen
Generation von Abwassertechnikern am Podi-
um. Ein Beleg, dass die Tagung nicht nur eine
Institution ist, sondern diese lebt und weiter
getragen wird. Dies ist auch für die Veranstal-
ter die Motivation weiter zu machen. Unser
Ziel ist es jedenfalls, dass die Tagung in Mo-
ravská Třebová weiter ein jährlichen Fixpunkt
für die fachliche und freundschaftliche Begeg-
nungen der Abwassertechniker bleibt.
Anlässlich dieser 20. Tagung sei allen Freun-
den und Förderern, allen Vortragenden und
Gästen, den Ausstellern und Sponsoren herz-
lich für deren Mitwirkung und Engagement
gedankt. Besonderer Dank gilt dabei auch
den Vertretern der Gastgeberstadt Moravská
Třebová für deren Unterstützung und Mitar-
beit. Sie alle mögen auch weiter dazu beitra-
gen, dass die Tagung auf dem heutigen hohen
Niveau bleibt und diese im Kalender der was-
serwirtschaftlichen Veranstaltungen auch im
dritten Jahrzehnt eine fixe Größe darstellt.
3 Das Museum Moravská Třebová wo der Festabend stattfindetMuzeum v Moravské Třebové - místo konání společenského večera
Bild / Foto
sborník s přiděleným ISBN a odkazy na publikace
odborných článků ve sborníku se běžně objevují
v citacích použité literatury v jiných odborných
časopisech a publikacích. Rozsáhlou fotogalerii je
možné najít na webových stránkách pořadatelů,
tj. www.vhos.cz a www.czwa.cz. Semináře byly
už od prvních ročníků vždy české a také sloven-
ské. Také proto byl V. ročník semináře v Moravské
Třebové v roce 2000 zvolený místem podpisu dnes
již legendární Dohody o spolupráci a vzájemném
uznávání členství mezi Asociací čistírenských ex-
pertů ČR (dnešní CzWA) a Asociací čistírenských
expertů SR. Schůzka zástupců SOVAK a AČE ČR
v roce 1999 vyústila v uzavření rámcové dohody
o spolupráci obou organizací opět v Moravské
Třebové v roce 2001.
K zásadní změně došlo přímo u pořadatele.
VHOS, a. s. se stala během roku 2009 součástí vo-
dárenské skupiny Energie AG. Nový vlastník chtěl
navázat na úspěšnou tradici čtrnácti ročníků se-
mináře a maximálně podpořil přípravu a realizaci
jubilejního 15. ročníku a následně i dalších. V tom
čase se připravoval podpis nové dohody o spolu-
práci mezi CzWA a AČE SR na další období, a je
příznačné, že slavnostní podpis se uskutečnil prá-
vě v průběhu 15. ročníku semináře.
Seminář a budoucnost
Kam směřovat další vývoj semináře? Lze vůbec
s ohledem na výše uvedené preferovat pouze ně-
která témata či dílčí oblasti? Specifické zaměření
našeho semináře výhradně na problematiku ČOV
se osvědčilo. Měl by zůstat fórem pro pracovníky
z oboru, na kterém se objeví novinky z „akade-
mické půdy“, ale i zkušenosti s novými technologi-
emi a novými zařízeními, poznatky ze zkušebních
provozů atd. a kde je také možné konfrontovat
legislativní požadavky s běžnou praxí.
Semináře v Moravské Třebové iniciovaly některé
nové, do té doby u nás ne příliš studované smě-
ry, např. membránovou separaci aktivního kalu,
terciární čištění spojené s otázkou opětovného
využívání odpadních vod, technické a legislativní
předpoklady pro opětovné využívání OV, ben-
chmarking ČOV, apod.
Setrvávající zájem o účast na semináři především
z mladší generace a kladný ohlas u široké odborné
veřejnosti dodávají pořadatelům motivaci a sílu
pokračovat v organizování dalších ročníků a do-
vršit minimálně čtvrt století této akce. Věříme,
že seminář v Moravské Třebové bude stále vyhle-
dávaným zdrojem inspirace, odborných novinek
a také neformálních a přátelských setkání a bude
mít nadále pevné místo v čistírenském kalendáři.
Poděkování na závěr
Při tomto významném výročí chceme poděkovat
všem pořadatelům z VHOS, a. s. a CzWA, všem
přednášejícím z významných vysokých škol z Čes-
ké a Slovenské republiky, ministerstev ŽP a Ze-
mědělství, vedení města Mor. Třebová, projek-
tantům, sponzorům semináře, vystavovatelským
firmám a všem dalším přednášejícím z provozních
firem a rovněž všem účastníkům, kteří svým pří-
stupem pomohli k dosažení stávající úrovně semi-
náře. Velké poděkování také patří všem těm za-
městnancům firmy VHOS, a. s., kteří se každoroč-
ně na přípravách a samotném průběhu semináře
podíleli a snažili se vždy připravit pro účastníky
příjemné prostředí tak, aby se zase do Moravské
Třebové rádi vraceli.
15
4 Abendempfang 2013Společenský večer 2013
Bild / Foto
Vodárenská společnost Chrudim (VS Chrudim)
wurde 2005 bei der Auftrennung von Betrieb
und Infrastruktur gegründet. Mit 1.2.2006 wur-
de VS Chrudim nach einer Ausschreibung zum
Mieter und Betreiber der kommunalen Infra-
struktur für eine Dauer von 25 Jahren. Die kom-
munale Infrastrukturgesellschaft wurde zum
Vertragspartner von VS Chrudim und seinen
130 Mitarbeitern, der eine im Vergleich zur Ver-
gangenheit steigende Effizienz und Qualität
der Betriebsführung erwartet.
Nach acht Jahren sollen nunmehr im Rahmen
der WATERPAGES die wesentlichsten Änderun-
gen und Maßnahmen zusammengefasst wer-
den, die VS Chrudim bisher umgesetzt hat.
· Neu- und Reorganisation von Betrieb und
Administration. Konzentration auf das Kern-
geschäft, verbunden mit der Reduktion des
Personalstandes um 23 %. Ein Teil der unter-
stützenden Leistungen wurde outgesourct.
· Kampagne zur Verbesserung des techni-
schen Zustands der betriebenen Objekte: die
ursprüngliche Anzahl an Störungen sank um
rund 75 % von 400/Jahr auf derzeit 90/Jahr.
· Reduktion der Trinkwasserverluste: Einfüh-
rung und Ausbau von Versorgungszonen und
Kreuzkorrelation stabilisieren die Wasserver-
luste bei 20 %.
· Modernisierung von Fuhrpark und Ausrüs-
tung führt zu deutlichen Einsparungen beim
Treibstoffverbrauch und bei Reparaturen. Das
OPTIMIERUNG DES BETRIEBS VON VODÁRENSKÁ SPOLEČNOST CHRUDIMOPTIMALIZACE PROVOZU VODÁRENSKOU SPOLEČNOSTÍ CHRUDIM
Ing. Roman Pešek,
Vorstandsvorsitzender
der VS Chrudim, a.s.
předseda představenstva
VS Chrudim, a.s.
Vodárenská společnost Chrudim završila hospo-
dářským rokem 2013/14 osmý rok své existence.
Nájemcem a provozovatelem vodovodů a kana-
lizace na dobu 25 let se Vodárenská společnost
Chrudim stala s platností ode dne 1. 2. 2006.
Z bývalých akcionářů se stali smluvní partne-
ři a od nového provozovatele se, ve srovnání
s dřívější érou, očekávala (a očekává) stoupající
efektivita a kvalita provozování vodohospodář-
ského majetku, což se stalo hlavním úkolem 130
členného týmu spolupracovníků.
Je tedy namístě, abychom nyní shrnuli aspoň
nejpodstatnější změny a opatření, která za více
než 3 300 dnů své existence realizovala VS Chru-
dim, aby naplnila očekávání akcionáře i smluv-
ních partnerů. Mezi konkrétní dosažené výsled-
ky a realizované záměry patří mimo jiné:
· Reorganizace provozu a správy, která učinila
klíčové provozní podnikání základem spo-
lečnosti a následně vedla ke snížení počtu za-
městnanců o 23 %. Část pomocných činností
byla outsourcována.
· Kampaň vedoucí ke zlepšení technického
stavu provozovaných objektů: počet poruch
klesl z původních 400 na stávajících 90 ročně.
· Snížení ztrát vody: zavedení a rozvoj sle-
dování bilančních oblastí a využití křížové
korelace vedly ke stabilizaci podílu ztrát na
hodnotě kolem 20 %.
· Zavedení systému GPS monitoringu vozi-
del vedlo ke snížení spotřeby nafty o 30 % 16
Durchschnittsalter der Fahrzeuge sank von
ursprünglichen 17 Jahren auf derzeit 8 Jahre.
· Einführung GPS Monitoring des Fuhrparks
führt zum Rückgang des Dieselverbrauchs
um 30 % und des Benzinverbrauchs um 14 %.
· Einrichtung von Konsignationslagern für Ma-
terial und Einsparungen beim Einkaufspreis
des Wassermaterials.
· Halbierung der staatlichen Verschmutzungs-
gebühren für die Einleitung von Abwasser
mit Restverunreinigung in den Vorfluter
(2006: 1,5 MCZK/a, 2013: 655 TCZK/a)
· Errichtung eines modernen Kundenzentrums
und Einführung einer für die Kunden kosten-
losen Hotline.
· Einführung eines modernen GIS -Systems mit
Web -Zugriff.
· Einführung des internetbasierten Planaus-
kunftsportals und der SMS Kundeninformati-
on bei Störungen und Leitungsstilllegungen.
· Durch die systematische Kontrolle der Was-
serübergabestellen werden 400 „Schwarzan-
schlüsse“ aufgedeckt.
· Die Zusammenlegung von Betriebsstellen
auf die Kläranlagen Hlinsko und Heřmanův
Městec führt zu Betriebskosteneinsparun-
gen. Die ungenutzten Objekte wurden durch
VAK Chrudim veräußert.
· Schrittweise Modernisierung der Leitstelle
und Einbindung der Betriebsobjekte bis 2022
(Investition 7 MCZK).
· Abschluss eines 10jährigen Vertrages über
die Wasserlieferung in das Ostböhmische
Wasserversorgungssystem (VAK Pardubice)
über 2,5 Mio. m³ Trinkwasser pro Jahr.
· Qualitative und quantitative Absicherung
der Trinkwasserversorgung in der Region
Hlinsko durch die Einbindung und Mischung
von Wasser aus drei Ressourcen.
· Lösung der wegen der Pestizidbelastung im
Brunnen Klešice erforderlichen Versorgungs-
umstellung für die Region Heřmanův Městec.
· Die Verbesserung der Denitrifizierung in
den Kläranlagen Chrudim und Hlinsko durch
Änderung der Steuerungstechnik führt zur
Einsparung von Investitionen auf Seiten VaK
Chrudim iHv 30 MCZK (rd. Euro 1,1 Mio.).
· Vereinbarung über die Verrechnung von
Grenzwertüberschreitungen bei industriellen
Abwassereinleitern.
· Erhöhung der Energieeffizienz der Kläranla-
gen durch laufende technische Optimierun-
gen (z.B. Kläranlage Chrudim 2013: Einspa-
rung 250 MWh).
a benzínu o 14 %.
· Zřízení konsignačních skladů materiálu a sní-
žení nákupních cen vodárenského materiálu.
· Modernizace autoparku a techniky, která
vede k významným úsporám pohonných
hmot a nákladů na opravy (průměrné stáří
vozidel se snížilo z původních 17 na součas-
ných 8 let).
· Snížení poplatků za vypouštění zbytkového
znečištění odpadních vod na polovinu (2006:
1,5 mil. Kč/rok, 2013: 655 tis. Kč/rok).
· Založení moderního zákaznického centra
a zřízení bezplatné zákaznické telefonní
linky.
· Zavedení internetového vyjadřovacího portá-
lu a zasílání informací o poruchách a přeru-
šení dodávky prostřednictvím SMS.
· Systematická kontrola odběrných míst dohle-
dala 400 nelegálních připojení.
· Redukce počtu provozních objektů a přemís-
tění provozních pracovníků na ČOV Hlinsko
a ČOV Heřmanův Městec přinesly úsporu
provozních nákladů. Opuštěné budovy VaK
Chrudim prodala.
· Zavedení moderního geografického in-
formačního systému (GIS) a jeho webové
zpřístupnění.
· Postupná modernizace dispečinku a objektů
na něj napojených (celkové investiční náklady
ve výši 7 mil. Kč).
· Uzavření desetileté smlouvy pro dodávky
vody o objemu více než 2,5 mil. m³ do Výcho-
dočeské vodárenské soustavy (Pardubice).
· Vyřešení množství a kvality pitné vody pro
zásobování Hlinecka mísením vody ze tří
zdrojů.
· Technické řešení změny zásobování Heřma-
noměstecka pitnou vodou z důvodu výskytu
pesticidů ve zdroji Klešice.
· Zlepšení denitrifikace na ČOV Chrudim a ČOV
Hlinsko změnou řídící techniky, které vedlo
k významné úspoře investičních prostředků
VaK Chrudim ve výši 30 mil. Kč.
· Dohoda o účtování nadstandardního
znečištění s významnými průmyslovými
znečišťovateli.
· Snížení energetické náročnosti ČOV průběž-
nými technologickými úpravami a opatřeními
(např. ČOV Chrudim: úspora 250 MWh za rok
2013).
· Významné zvýšení jakosti dodávané pitné vo-
dy a pokles reklamací jakosti vody dosažené
systémem provozní kontroly koncových řadů
a programem odkalování vodovodní sítě. 17
· Deutliche Steigerung der Qualität des
gelieferten Trinkwassers und Rückgang der
Beanstandungen der Wassergüte durch ein
Spülprogramm und ein neues, vorbeugendes
Kontrollsystem für Endstränge.
· Die Einführung und Präzisierung von
Produktionskennzahlen verbesser-
te die Genauigkeit der Wasser- und
Abwasserkalkulationen.
· Einführung eines neuen ERP- und Kunden-
informationssystems (ZIS) inkl. E -Mail Rech-
nung und E -Mail Kundenkommunikation,
Verbindung von ZIS und GIS, Einführung
eines Anzahlungssystems für die Trink- und
Abwasserverrechnung.
· In Kombination mit der Vereinheitlichung
des Brandings in der Energie AG Wasser-
Gruppe wurde auch die Arbeitskleidung
auf einen besseren und sicheren Standard
gebracht.
· Optimierung des Dienstleistungsbereiches
Kanalservice und Ausstattung mit neuem
Equipment im Rahmen einer eigenständigen
Abteilung (wasserwirtschaftliche Dienste -
VHIS) sowie geografische Ausweitung der
Dienstleistungen.
· Modernisierung der Ausstattung der eben-
falls in VHIS eingeordneten Planungsabtei-
lung. Einführung einer neuen Software für
die hydraulische Modellierung von Trinkwas-
ser- und Kanalnetzen.
· Durch Finanzierung und Errichtung des
Trinkwasserkraftwerkes in der Trinkwasser-
aufbereitungsanlage Monaco konnte der
Energieoutput um 180 MWh/a gesteigert
werden.
· Investition der Kraft -Wärme-
-Kopplungsanlage in der Kläranlage Hlinsko
(siehe Kapitel 03) bringt eine Eigenstromer-
zeugung von rund 360 MWh/a.
· Deutliche Kosteneinsparung durch die Bün-
delung des Stromeinkaufs in der ENERGIE
AG BOHEMIA-Gruppe.
· Einführung von Wasserzähler -Funkablesung
und Datenauswertung mittels Smart Mete-
ring System bei vorerst 500 Messstellen.
· Mehrere Auszeichnungen für die Unterstüt-
zung lokaler Charity- und Kulturinitiativen.
· Übernahme der Betriebsführung der Stadt
Nasavrky aufgrund einer Konzessionsaus-
schreibung, sowie Übernahme von Abwasser
zur Reinigung von mehreren Gemeinden
(Rosice, Bylany, Klešice, Studnice, Hamry,
Vortová).
· Zavedení a upřesňování výrobních ukazatelů
s pozitivním dopadem na přesnost kalkulací
vodného a stočného.
· Zavedení nového zákaznického systému
(ZIS), elektronické fakturace a komunikace
se zákazníky, propojení GIS a ZIS, zavedení
zálohových plateb za vodné a stočné.
· Zavedení nového ekonomického informační-
ho systému.
· V souvislosti se sjednocením korporátního
brandingu ve skupině Energie AG Wasser
byla zajištěna výměna pracovních oděvů
zaměstnanců za výrobky s vyšší kvalitou
a bezpečností.
· Optimalizace segmentu čištění a monitorin-
gu kanalizací v rámci samostatného střediska
služeb (VHIS), vybavení střediska novými
technickými prostředky a rozšíření jeho geo-
grafické působnosti.
· Modernizace vybavení projekčního pracoviš-
tě VHIS novým softwarem pro matematické
modelování vodovodních a kanalizačních sítí.
· Financování a zřízení vodní elektrárny na ÚV
Monaco vedlo ke zvýšení výroby elektrické
energie o 180 MWh za rok.
· Investice do kogenerační jednotky na ČOV
Hlinsko (viz kapitola 03) zajistila roční výrobu
elektrické energie ve výši 360 MWh za rok.
· Významné úspory snížením nákupních cen
elektrické energie a plynu, které bylo dosa-
ženo nákupem těchto energií v rámci skupiny
ENERGIE AG BOHEMIA.
· Zavedení radiových odečtů vodoměrů a vy-
hodnocení dat systémem Smart Metering na
prvních 500 měřicích místech.
· Několikero ocenění za podporu místních
charitativních a kulturních projektů ze strany
Pardubického kraje.
· Převzetí koncesního provozování kanalizace
města Nasavrky a voda převzatá k čištění od
několika obcí (Rosice, Bylany, Klešice, Studni-
ce, Hamry, Vortová).
· Úspory díky snížení nákupní ceny převzaté
pitné vody od komunálních provozovatelů.
· Rozsah a účelnost realizovaných opatření
byla ověřována v rámci skupiny Energie AG
Wasser, což umožnilo čerpat ze zkušeností
širšího okruhu společností skupiny a využít
její ekonomické síly ve prospěch zákazníků.
· Dosažení těchto výsledků a realizace uve-
dených opatření by nebylo možné bez úzké
spolupráce s vlastníkem infrastruktury. Za
tuto podporu mu náleží naše poděkování.
18
· Einsparungen durch die Preisreduktion für
den Zukauf von Trinkwasser von kommuna-
len Betreibern.
· Die beschriebenen Maßnahmen wurden
jeweils in der Energie AG Wasser-Gruppe
geprüft, sodass diese auf bereits bestehende
Erfahrungen aufgebaut wurden. Sie haben
zu einer umfassenden Modernisierung des
Betriebs und des Unternehmens geführt.
Die Effizienz wurde deutlich gesteigert, die
Kundenorientierung maßgeblich verbessert.
Dafür notwendig waren auch Investitionen
in das Humankapital der Gesellschaft durch
intensive Aus- und Weiterbildung aber auch
andere, den Teamgeist fördernde Aktivitä-
ten. All dies wäre aber ohne die enge und
gute Zusammenarbeit zwischen dem Infra-
struktureigentümer VaK Chrudim und dem
Betreiber VS Chrudim nicht möglich gewe-
sen. Der Dank gilt daher neben den Mitar-
beitern der VS Chrudim in besonderer Weise
dem Eigentümer der Infrastruktur.
19
1 Wasserturm in ChrudimVodojem v Chrudimi
Bild / Foto
Kapitel 2 / kapitola 2
02IM GESPRÄCHROZHOVOR
mit Willhelm Schütz, Obmann der
Wassergenossenschaft Bad Wimsbach
WP: Die WG Wimsbach blickt auf eine lange
Geschichte zurück. Was waren die Meilen-
steine ihrer Entwicklung und wie lange sind
Sie schon Obmann?
Schütz: Die ersten Schritte gehen auf das Jahr
1938 zurück, als durch Bürgermeister Georg Di-
ckinger mit dem Wasserleitungsbau begonnen
wurde. 1946 wurde die Wassergenossenschaft
gegründet, die zu diesem Zeitpunkt bestehen-
den Bauwerke an die Genossenschaft über-
tragen und die Wasserleitung bis in den Markt
Wimsbach fertig gestellt. 1947 wurde der Hoch-
behälter Reith mit einem Speichervolumen von
150 m³ errichtet. Aufgrund der schwierigen Zei-
ten war bis 1945 allerdings erst ein Drittel des
damals geplanten Netzes in Betrieb. Nach dem
Krieg wurde die WG aber zügig ausgebaut. Ich
bin bereits 15 Jahre Obmann und hoffe, dass
ich noch einige Erweiterungen unseres Versor-
gungsgebietes umsetzen kann.
WP: Die WG Bad Wimsbach ist ja mit rund
1.500 versorgten Einwohnern eine der größ-
ten Wassergenossenschaften in Oberöster-
reich. Können Sie unseren Lesern etwas zur
Infrastruktur und dem Versorgungsgebiet
sagen?
Schütz: Wir haben eine Quelle in der Ortschaft
Neydharting. Diese Quelle hat die durchaus be-
eindruckende Schüttung von 40 l/s. Für Techni-
ker interessant ist die Kolbenpumpe mit Wasser-
radantrieb (Abb.3) und einer Fördermenge von
11 m³/Std, die trotz ihres Alters von 67 Jahren
noch immer für eine Notversorgung gepflegt
und betriebsbereit gehalten wird. Aufgrund der
Belastung mit Pestiziden hat sich die WG 2001
aber an die Anlagen der WDL (damals LWU) an-
geschlossen und bezieht seither das Trinkwasser
über eine 2 km lange Transportleitung aus dem
Wasserwerk Au (Abb.2). Seither ist die Trinkwas-
serqualität hervorragend und die Wasserhärte
mit rund 10°dH ideal. Unser Versorgungsgebiet
WATERPAGES IM GESPRÄCHWATERPAGES V ROZHOVORU
Willhelm Schütz,
Obmann der
Wassergenossenschaft
předseda
vodohospodářského
družstva
Bad Wimsbach
s Willhelmem Schützem, předsedou
vodohospodářského družstva WG Bad
Wimsbach
WP: WG Wimsbach má za sebou dlouhou
historii - jaké byly nejdůležitější milníky na
této cestě a jak dlouho už jste předsedou?
Schütz: Úplné začátky se datují do roku 1938,
kdy tehdejší starosta Georg Dickinger zahájil
výstavbu vodovodu. V roce 1946 bylo založeno
vodohospodářské družstvo, na které byly pře-
vedeny všechny stávající stavby a které dokon-
čilo stavbu vodovodního řadu až do tržní obce
Wims bach. V roce 1947 byl vybudován vodojem
Reith o kapacitě 150 m³. Protože součástí toho-
to vývoje byla válečná léta, podařilo se do roku
1945 uvést do provozu pouze třetinu plánova-
né sítě. Po válce však došlo k velkému rozvoji
zařízení ve vlastnictví družstva. Působím jako
předseda už patnáct let a doufám, že budu ješ-
tě moci dále rozšiřovat naši oblast.
WP: Vodárenské družstvo Bad Wimsbach
patří se svými ca 1 500 zásobovanými oby-
vateli k největším vodárenským družstvům
v Horních Rakousech. Můžete našim čtená-
řům přiblížit vodárenskou infrastrukturu
a oblast zásobování?
Schütz: V obci Neydharting máme jeden zdroj.
Studna má docela slušnou vydatnost 40 litrů
za sekundu. Z technického hlediska je zajíma-
vé pístové čerpadlo s vodním pohonem (obr. 3)
a čerpaným množstvím 11 kubických metrů za
hodinu, které i přes jeho stáří 67 let udržujeme
v provozuschopném stavu pro případ nouzové-
ho zásobování. Z důvodu výskytu pesticidů jsme
se v roce 2001 napojili na vodárenskou síť spo-
lečnosti WDL (tehdy LWU), odkud odebíráme
vodu z vodárny Au (obr. 2) prostřednictvím při-
vaděče o délce 2 km. Od té doby máme výbor-
nou vodu jak z hlediska kvality, tak z hlediska
tvrdosti, která je se svými ca 10°dH ideální. Ob-
last zásobovaná naším družstvem se rozprostírá
od obce Bad Wimsbach Markt přes Neydharting
po oblast Rath. Na síť o délce 16 km (obr. 1) je 22
erstreckt sich über Bad Wimsbach Markt, die
Ortschaft Neydharting und die Hochzone Rath.
Am 16 km langen Leitungsnetz (Abb.1) sind 450
Objekte mit einem Jahresverbrauch von rund
70.000 m³ angeschlossen. Für die Zukunft ist ei-
ne Ausweitung des Netzes und der Anschlüsse
um rund 10 % geplant.
WP: Seit 2012 kümmert sich die WDL auch
um betriebliche Aufgaben der WG Wims-
bach. Was hat Sie zu diesem Schritt ge-
bracht und welche Aufgaben haben Sie
ausgelagert?
Schütz: Unsere WG ist, wie bereits erwähnt eine
der größten in Oberösterreich und dementspre-
chend waren die damit verbundenen Aufgaben,
aber auch die Verantwortung kaum mehr ehren-
amtlich zu gewährleisten. Wir haben daher be-
schlossen, mit der WDL bei Expertentätigkeiten
aber auch bei Wartung und Bereitschaft zusam-
men zu arbeiten. Dazu gehört das Service von
Netz, Hochbehälter, Pumpenhaus und Quelle
(Notversorgung). Die Dokumentation des Net-
zes, der Armaturen und des gesamten Betriebes
im so genannten Betriebsführungssystem ge-
währleistet, dass wichtige Daten auch zukünfti-
gen Verantwortungsträgern der WG zur Verfü-
gung stehen.
WP: Wie ist Ihre Erfahrung mit der täglichen
Zusammenarbeit aus den letzten beiden
Jahren?
napojeno 450 objektů se spotřebou vody okolo
70.000 m³/rok. Do budoucna plánujeme rozšíře-
ní sítě a přípojek o ca 10 procent.
WP: Od roku 2012 společnost WDL převza-
la od Vašeho družstva provozování. Co
Vás k tomu vedlo a které z úkolů jste na ni
převedli?
Schütz: Jak již bylo řečeno, je naše vodárenské
družstvo jedním z největších v Horním Rakous-
ku. Tomu odpovídaly i naše úkoly, které stejně
jako s nimi spojenou odpovědnost nebylo mož-
né zvládnout pouze z pozice dobrovolného vý-
konu funkce. Proto jsme se rozhodli spolupra-
covat s WDL při provádění odborných činností
a rovněž při zajišťování údržby a pohotovosti.
Jedná se o servis sítí, vodojemů, čerpací stanice
a zdroje (nouzové zásobování). Záznamy o síti,
armaturách a veškerém provozu v tzv. provoz-
ním systému zajišťují, že údaje budou mít k dis-
pozici i vedoucí představitelé našeho družstva,
kteří budou v budoucnu rozhodovat o dalším
rozvoji sítě.
WP: Můžete našim čtenářům přiblížit Vaše
zkušenosti z dennodenní spolupráce s WDL
za uplynulé dva roky?
Schütz: Přímo na místě spolupracujeme s pro-
vozním střediskem WDL v Hochdorfu a týmem
pana Franze Stachenedera. Naši zákazníci zna-
jí telefonní číslo celodenní pohotovosti WDL, 23
1 Versorgungsgebiet der WG WimsbachOblast zásobování vodárenského družstva WG Wimsbach
Bild / Foto
24
Schütz: Wir arbeiten vor Ort direkt mit der
WDL -Betriebsstelle Hochdorf und dem Team von
Franz Stacheneder zusammen. Unsere Kunden
haben die Notfallnummer des 24 Stunden Be-
reitschaftsdienstes der WDL erhalten und nut-
zen diese auch, wie zwei Beispiele belegen. Am
10.8.2014, einem Sonntagabend wurde durch
einen Kunden die Überschwemmung des Kel-
lers in einem Wohnhaus festgestellt. Nachdem
kein Mitglied der WG erreichbar war, hat unser
Kunde die WDL -Bereitschaft alarmiert, die um-
gehend vor Ort war und das Problem, eine unzu-
reichend abgedichtete Hausanschlussleitung re-
pariert hat. Im zweiten Fall kam es am 30.9.2014
zum Ausfall einer Drucksteigerungsanlage in der
Hochzone Rath. Hier wurde die WDL-Bereitschaft
direkt alarmiert und der Ausfall ebenso umge-
hend repariert, sodass die Versorgung kaum be-
einträchtigt war. Auch aufgrund der räumlichen
Nähe, ist die Zusammenarbeit mit den Kollegen
der WDL für uns sehr einfach. Ich bin überzeugt,
které opravdu využívají, jak mohu ukázat na
dvou příkladech. 10. 8. 2014, v sobotu večer,
zjistil jeden z klientů, že má v bytovém domě
zaplavený sklep. Protože se nemohl dovolat
nikomu z členů našeho družstva, obrátil se na
pohotovostní službu WDL. Ta se okamžitě do-
stavila na místo a opravila závadu, kterou byla
vadná domovní přípojka. V druhém případě, by-
lo to 30. 9. 2014, došlo k výpadku tlakovací sta-
nice v zóně zvýšeného tlaku Rath. Zde se klient
obrátil přímo na pracovníky pohotovosti WDL,
kteří závadu okamžitě odstranili, takže naši
odběratelé téměř nepocítili výpadek zásobová-
ní. Spolupráce s kolegy z WDL je velmi snadná
i proto, že provozní středisko Hochdorf a Wim-
sbach leží kousek od sebe. Jsem přesvědčen, že
naše rozhodnutí rozšířit spolupráci s WDL také
na provoz bylo naprosto správné.
WP: Jaké úkoly a povinnosti si Vaše druž-
stvo ponechalo?
2 Wasserwerk Au der WDLVodárna Au společnosti WDL
Bild / Foto
25
dass die Entscheidung, die Zusammenarbeit mit
der WDL auch beim Betrieb zu vertiefen, die ab-
solut richtige war.
WP: Welche Aufgaben und Verantwor-
tungen hat sich die WG dabei noch selbst
vorbehalten?
Schütz: Was wir weder aus der Hand geben
wollten, noch konnten, war die Infrastruktur. Sie
ist und bleibt im Eigentum der Genossenschaft,
das war aber auch nie ein Diskussionspunkt.
Auch die Buchführung, die Finanzierung und die
Entscheidung über die Gebühren ist klarerweise
in der Verantwortung der Mitgliederversamm-
lung und des Vorstandes. Wenn wir eine fach-
liche Frage haben lassen wir uns von der WDL
beraten, aber entscheiden wollen und müssen
wir am Ende selbst.
WP: Herr Schütz, wir danken für das Gespräch.
Schütz: Co jsme dát z ruky nechtěli a ani ne-
mohli, byla infrastruktura. Ta je a zůstává ve
vlastnictví družstva, nikdy jsme neuvažova-
li o něčem jiném. Také účetnictví, financování
a rozhodování o poplatcích za vodné leží zce-
la jasně v oblasti působnosti valné hromady
a družstevního vedení. Pokud máme nějakou
odbornou záležitost, necháme si od WDL pora-
dit, ale konečné rozhodování chceme a musíme
mít ve vlastních rukách.
WP: Pane předsedo Schützi, děkujeme Vám
za rozhovor.
3 Quelle mit Kolbenpumpe und WasserradantriebZdroj s pístovým čerpadlem a vodním kolem
Bild / Foto
Kapitel 3 / kapitola 3
BENCHMARKINGPRAXISBEISPIELEBENCHMARKING
PŘÍKLADY Z PRAXE
03
Die Vorgaben an ein Benchmarkingsystem für
die österreichischen und tschechischen Anla-
gen der Energie AG Wasser waren und sind:
1. Verwendung von Daten, die in den
technischen und kaufmännischen Sys-
temen bereits vorhanden sind (keine
Sondererhebungen)
2. Einfache Datenstruktur auf Ebene der
Anlage (kein Prozessbenchmarking)
3. Jährliche Aktualisierung mit den ein-
heitlichen Jahresabschlussdaten
4. Abdeckung der wesentlichen Anlagen
Wasseraufbereitung, Wasservertei-
lung, Abwasserreinigung
5. Bewertung nach einem Ampelsystem
und Bericht über die Ergebnisse und
Verbesserungsmaßnahmen
Die Systementwicklung wurde 2011 für die
288 Kläranlagen gestartet. 2012 wurde es
verfeinert und für die 98 Wasseraufberei-
tungsanlagen erweitert. 2013 wurde ein
Benchmarkingsystem für Wasserverluste ent-
wickelt und der in den WATERPAGES präsen-
tierte Gesamtbericht erstmals erstellt. Dieser
wird nunmehr jährlich aktualisiert, die Daten
sind dem Kapitel 07 Technische Kennzahlen
zu entnehmen.
Die Ergebnisse dienen den verantwortlichen
Technikern und Betriebsleitern als Grundlage
für weitere Analysen und Maßnahmen auf
Ebene der Anlagen, den Managern als Werk-
zeug zur Steuerung im Unternehmen und
zum optimalen Personaleinsatz. Auf Basis der
Benchmarkingergebnisse wurden auch zahl-
reiche Projekte umgesetzt. Beispielhaft wird
im Folgenden ein Projekt je Benchmarkingbe-
reich vorgestellt.
BENCHMARKING ZUR BETRIEBSOPTIMIERUNGBENCHMARKING PRO OPTIMALIZACI PROVOZU
DI Christian Hasenleithner,
Geschäftsführer
jednatel Energie AG
Wasser
Základními požadavky na systém benchmarkin-
gu zařízení skupiny Energie AG Wasser jak v Čes-
ké republice, tak v Rakousku bylo a je:
1. Využití údajů, které jsou již evidovány
v technických a ekonomických informač-
ních systémech (což znamená, že není tře-
ba provádět žádný další zvláštní sběr dat)
2. Jednoduchá struktura dat vztahujících
se k jednotlivým zařízením (nejedná se
o benchmarking procesů)
3. Každoroční aktualizace na základě jed-
notných údajů roční závěrky
4. Pokrytí rozhodujících zařízení na úpravu
a rozvod pitné vody a na čištění odpad-
ních vod
5. Hodnocení na tzv. semaforovém prin-
cipu a zprávy o výsledcích a učiněných
opatřeních
Tvorbu systému benchmarkingu jsme zahájili
v roce 2011 pro 288 ČOV. V 2012 byl systém hlou-
běji rozpracován a rozšířen také na 98 ÚV. V ro-
ce 2013 pak byl navržen systém benchmarkingu
ztrát vody, přičemž ve stejném roce podaly WA-
TERPAGES první ucelenou informaci o tomto sys-
tému. Systém benchmarkingu je od té doby kaž-
doročně aktualizován - benchmarkingová data
jsou uvedena v kapitole 07 Technické ukazatele.
Výsledky benchmarkingu slouží odpovědným
technickým a provozním pracovníkům jako vý-
chodisko pro další analýzy a opatření na úrovni
jednotlivého zařízení. Rovněž představují nástroj
pro řízení podniku a optimalizaci personálu, kte-
rý je k dispozici manažerům. Na jejich základě
byla již realizována celá řada projektů. V dalších
částech této kapitoly představíme vždy jeden
projekt z jedné benchmarkingové oblasti.
28
29
Technologové a provozní vedoucí skupiny Ener-
gie AG Wasser mají k dispozici pětiletou řadu
údajů o spotřebě elektrické energie a techno-
logické vody na úpravnách pitných vod, které
buď provozují, nebo jsou v jejich vlastnictví.
Data jim umožňují porovnávat náklady na ty-
to dva ukazatele s podobnými zařízeními ve
skupině. Úpravny jsou rozděleny do kategorií
podle velikosti a způsobu čerpání vody. Statis-
tické hodnocení je prováděno pomocí kvanti-
lů; jako hraniční mez je přitom stanoven 90.
percentil.
Stejně důležité je sledovat trend vývoje těchto
ukazatelů na dané úpravně v dlouhé časové řa-
dě. Odlišnosti od časového průběhu jsou zpra-
vidla dobře interpretovatelné a vysvětlitelné,
protože je zdokumentováno, zda a kdy byly
prováděny technologické zásahy, opravy nebo
rekonstrukce. Na těchto časových řadách lze
pak přímo ukázat efektivitu změn a opatření.
Příkladem pro praktické využití benchmarkin-
gu v oblasti úpravy vody je úpravna vody
Větřní. V roce 2011 byla změněna technologie
úpravy z dvojstupňové na jednostupňovou fil-
traci. Spotřeba vody k praní filtrů se tak snížila
téměř o 50 procent.
Na úpravně vody Borovany proběhla v ro-
ce 2012 rozsáhlá rekonstrukce. Důsledkem
výměny náplně za náplň FILTRALITE, která je
v oboru technologickou novinkou, bylo zvý-
šení kapacity filtrů na čtyřnásobek. S úsporou
technologické vody souvisí i úspora elektrické
Die Betriebstechniker der Energie AG Wasser-
Gruppe arbeiten im Rahmen des Benchmar-
kings mit einer fünfjährigen Zeitreihe des
Stromverbrauchs und des betrieblichen Eigen-
wasserverbrauchs. Dies erlaubt den Vergleich
von technischen Kennzahlen und Kosten zwi-
schen den Anlagen der Gruppe. Die Wasser-
aufbereitungsanlagen (WTP's) sind dabei nach
deren Größe und Bauart geclustert, sodass
nur ähnliche Anlagen verglichen werden. Bei
der statistischen Auswertung wurde das 90
Perzentil als Grenzwert festgelegt, bei dessen
Überschreitung weitere Untersuchungen, Ana-
lysen und Maßnahmen zu setzen sind. Ebenso
wichtig wie der aktuelle Wert ist der Kennzah-
lentrend. Veränderungen und Entwicklungen
lassen sich in der Regel gut interpretieren und
erklären, da technische Eingriffe, Änderun-
gen des Betriebsregimes, Reparaturen oder
Sanierungen exakt dokumentiert sind. Direkt
ersichtlich ist dabei auch die Auswirkung von
Verbesserungsmaßnahmen.
Ein Beispiel für die praktische Anwendung des
Benchmarkings ist die WTP Větřní. Basierend
auf den Benchmarking -Ergebnissen erfolgte
2011 die Umstellung von einer zweistufigen
Aufbereitung auf eine Einstufige. Es handelte
sich dabei um eine rein betriebliche Anpassung
ohne Investition in die Infrastruktur. Der Spül-
wasserbedarf wurde dadurch um nahezu 50 %
reduziert.
In der WTP Borovany führten die Benchmar-
kinganalysen 2012 zu einer umfangreichen
BENCHMARKING WASSERAUFBEREITUNGS-ANLAGEN BENCHMARKING NA ÚPRAV-NÁCH VODY - PŘÍKLADY Z PRAXE
Mgr. Jiří Paul,
Technischer Direktor
technický ředitel
VAK Beroun, a. s.
Sanierung der Aufbereitung. Die neue Filter-
füllung FILTRALITE, die bisher in der tschechi-
schen Wasserwirtschaft nicht eingesetzt wurde,
steigerte die Filterkapazität um das Vierfache.
Mit den damit verbundenen Einsparungen des
Eigenbedarfs ging auch die Senkung des Strom-
verbrauchs beim Betrieb von Gebläsen und
Spülpumpen einher. Investor der Sanierung war
die Stadt Borovany, die Investition belief sich
auf 12 Mio. CZK (rd. Euro 450.000,-).
Das WTP -Benchmarking der Energie AG Wasser
zielt genau auf Problemfälle wie die beschrie-
benen ab. Sobald ersichtlich wird, dass eine An-
lage oder ein Anlagenteil über den Standard-
werten liegt, insbesondere wenn das 90 Per-
zentil überschritten wird, sind die Betriebstech-
niker in der Lage Maßnahmen vorzuschlagen
bzw. diese, wenn sie betrieblicher Natur sind,
auch rasch umzusetzen. Besonders hilfreich sind
dabei Zeitreihen, die es erlauben den idealen
energie, která byla před rekonstrukcí potřeb-
ná na provoz dmychadla a čerpadla při praní
filtrů. Elektrickou energii na úpravně šetří také
díky zateplení budovy a výměně oken. Inves-
torem rekonstrukce bylo město Borovany a ná-
klady dosáhly 12 mil. Kč.
Benchmarking skupiny Energie AG Wasser
je zaměřen přesně na takové případy, které
byly výše popsány. Pokud se zjistí, že objekt
neodpovídá svojí spotřebou statistickému
standardu (zejména pokud přesahuje 90. per-
centil), je úkolem našich expertů na to upozor-
nit a doporučit příslušná opatření. V případě,
že opatření mají provozní charakter, jsou pří-
mo realizována. K tomu obzvláště napomáhají
časové řady, které umožňují stanovit ideální
termín např. výměny agregátů nebo čerpadel
za zařízení s vyšší účinností. Pokud provedení
opatření vyžaduje investici, je spolu s odhadem 30
Elektrizitätsverbrauch (kWh/m3)
Spotřeba el. energie (kWh/m3)
2009 2013201220112010
0,0
0,6
1,2
1,8
kWh/m3
DE
CZ
Prozesswasser (%)
Technologická voda (%)
2009 2013201220112010
0
5
10
15
20
25
%
DE
CZ
WTP Větřní - Entwicklung des EigenbedarfesÚV Větřní - vývoj spotřeby technologické vody
Grafik / Graf
1
WTP Větřní - Entwicklung des spez. StromverbrauchsÚV Větřní - vývoj spotřeby elektrické energie
Grafik / Graf
2
31
Zeitpunkt für z.B. den Austausch von Aggrega-
ten oder Pumpen mit besserem Wirkungsgrad
festzulegen. Ist die Maßnahme mit einer Inves-
tition verbunden, wird diese inkl. Kostenschät-
zung und Wirtschaftlichkeitsberechnung dem
Infrastruktureigentümer präsentiert, der letzt-
lich über deren Umsetzung entscheiden muss.
In einzelnen Fällen beteiligt sich der Betreiber
auch an der Finanzierung solcher Investitionen.
WTP VětřníÚV Větřní
Bild / Foto
1
WTP Borovany - FilterspülungÚV Borovany - praní filtrů
Bild / Foto
2
nákladů a výpočtem hospodárnosti prezento-
váno vlastníkovi, který musí v konečném efek-
tu rozhodnout o jeho realizaci. V některých
případech se na financování investice podílí
také provozovatel.
Im Rahmen des Konzessionsvertrages zwi-
schen der kommunalen Infrastrukturgesell-
schaft Vodárenská společnost Táborsko, s. r. o.
(VST) und dem Betreiber ČEVAK, a. s. wird seit
2013 eine neue Leitstelle für die Städte Tábor,
Sezimovo Ústí und Planá nad Lužnicí aufge-
baut. Dabei wurden mehrere neue Messstel-
len installiert, durch die große Messzonen in
kleinere und übersichtlichere Zonen aufgeteilt
wurden.
Das Trinkwassernetz von VST gliedert sich
heute in 35 Mess- und 28 Druckzonen. Die
Druckzonen werden über 16 Druckreduzie-
rungsventile und 6 automatische Drucksteige-
rungen gesteuert. Die größte Messzone hat ei-
ne Netzlänge von 25 Kilometern (Tábor - Staré
město), während das kleinste Messgebiet nur
300 m lang ist (Druckstation Horky).
Diese neue Zonierung ermöglicht eine rasche-
re und effizientere Suche nach Störungen.
Die Messwerte werden on line in die Leitstelle
übertragen. Dort werden die Werte 24 Stun-
den überwacht und täglich ausgewertet. Bei
Netz- oder Anlagenstörungen (Druckredu-
zierungsventil, Drucksteigerung…) sind Mel-
dungen vorkonfiguriert, die als Alarm in die
Leitstelle und gleichzeitig als SMS an die Mit-
arbeiter der Betriebsbereitschaft übertragen
werden. Bei verborgenen Leckagen können
die einzelnen Messzonen zur schnelleren Be-
stimmung der Störungsstelle umgeschaltet
werden. Anschließend erfolgt die exakte Or-
tung mittels Korrelator (EUREKA, ENIGMA).
WASSERVERLUST-BENCHMARKING IM NETZ VON VS TÁBORVÝVOJ ZTRÁT NA VODOVODU VS TÁBORSKO - PŘÍKLAD Z PRAXE
V rámci koncesní smlouvy s Vodárenskou spo-
lečností Táborsko, s. r. o. se od roku 2013 vy-
tváří nový dispečink pro města Tábor, Sezimo-
vo Ústí a Planou nad Lužnicí. V průběhu této
doby vzniklo několik nových měrných míst,
která rozdělila velké nebo problémové měrné
okrsky na menší a přehlednější oblasti.
Vodovod Vodárenské společnosti Tábor-
sko, s. r. o. je rozdělen do 35 měrných oblastí
a 28 tlakových pásem. Tlaková pásma jsou roz-
dělena celkem 16 redukčními ventily a 6 ATS.
Největší měrná oblast má délku sítě 25 km (Tá-
bor - Staré město) a nejmenší jen 300 m (ATS
Horky).
Díky tomuto rozdělení je vyhledávání poruch
mnohem efektivnější a rychlejší. Naměřené
hodnoty z některých měrných míst jsou, podle
potřeby a důležitosti měrného místa, přenáše-
ny on -line do dispečinku. Tam jsou 24 hodin
sledovány a denně vyhodnocovány. V případě
havárie nebo větší poruchy na zařízení (re-
dukční ventil, ATS, KČS…) jsou nastaveny alar-
my, které přichází okamžitě jako hlášení na
dispečink a zároveň jako SMS pro jednotlivé
provozní zaměstnance, kteří slouží pohoto-
vost. V případě skryté poruchy lze jednotlivé
měrné okrsky přepojovat pro rychlejší zjištění
místa poruchy a pak pomocí korelačních pří-
strojů (EUREKA, ENIGMA) lokalizovat poruchu
s přesností na metr.
Kromě denního sledování nočních průtoků do
jednotlivých oblastí je prováděna i preventivní 32
Ing. Jiří Lipold,
Technischer Direktor
technický ředitel
ČEVAK, a. s.
33
kontrola sítě. Každý rok je překontrolováno
20 % z celkové délky sítě. Prevence se provádí
pomocí přístroje SEBALOG nebo půdním mi-
krofonem. Některé oblasti lze ještě rozdělit
měřením vodoměrů, které nejsou přenášeny
na dispečink, pomocí DATALOGGERu nebo
v případě že není osazen provozní vodoměr,
tak příložným ultrazvukovým průtokoměrem.
V některých měrných oblastech lze lokalizovat
skrytou poruchu i pomocí měření tlaku v síti.
K tomuto účelu jsou k dispozici přenosná mě-
řidla tlaku do hydrantu DRULOG nebo osaze-
ním DATALOGGERu s tlakovým čidlem přímo
k odběrateli nebo do měrné šachty, která má
možnost připojení tlakového čidla. Naměřené
hodnoty lze potom porovnat s výsledky z ma-
tematického modelu.
Od roku 2007 díky souboru výše uvedených
opatření poklesl objem vody nefakturované
Neben der laufenden Überwachung des Nacht-
verbrauches in den einzelnen Zonen wird
auch eine vorbeugende Netzkontrolle durch-
geführt. Jedes Jahr werden so zwanzig Pro-
zent der Netzlänge kontrolliert. Dazu werden
SEBALOG -Geräte und Bodenmikrofone einge-
setzt. Neben den Zonenwasserzählern kom-
men tragbare Ultraschall -Durchflussmesser
zum Einsatz.
In einigen Messzonen werden verborgene Le-
ckagen durch die Messung des Wasserdrucks
im Netz geortet. Diesem Zweck dienen tragba-
re Druckmesser für Hydranten DRULOG oder
die Installation von DATALOGGERN mit Druck-
sensoren bei den Abnehmern oder in Mess-
schächten. Diese Messwerte können dann mit
den Ergebnissen des für das gesamte Netz auf-
gebauten mathematischen Modells verglichen
werden.
Seit 2007 konnte durch dieses umfassende
Programm das nicht fakturierte Wasser von
fast 600.000 m³ auf knapp 420.000 m³, also
um 30 % reduziert werden. Der wesentliche
Teil dieses Rückgangs wurde 2013 und 2014 er-
reicht. Das Programm basierte auf der Umset-
zung der im Konzessionsvertrag geregelten In-
vestitionen des Betreibers: 5.1 „Zentrale Leit-
stelle - Wasserleitungen“ und 3.1 „SMR -System
im Wassernetz“, in deren Rahmen ČEVAK in
den Jahren 2012 bis 2014 Investitionen in die
Technologie, die Bauobjekte und die Software
in der Gesamthöhe von 7 MCZK (TEUR 250)
getätigt hat. Der Rückgang des nicht faktu-
rierten Wassers reduziert die Betriebskosten.
Erfüllt werden damit auch die Grenzwerte der
Leistungskennzahl „Unit Water Leakage“ (DN
150) des Konzessionsvertrags.
Korrelationsgerät ENIGMAKorelační přístroj ENIGMA
Bild / Foto
1
34
Leitstelle der ČEVAKDispečink ČEVAK
Leitstellendisplay des VST--SystemsMimika dispečinku VST
Bild / Foto
2
3
z téměř 600 tis. m³ na necelých 420 tis. m³
v roce 2014, to je o 30 procent. Podstatná část
tohoto poklesu pak byla zaznamenána v prů-
běhu let 2013 a 2014. Tento program souvisel
s realizací koncesních smluvních investic: 5.1
„Centrální dispečink - vodovod“ a 3.1 „Sys-
tém měření na vodovodech“, kdy společnost
ČEVAK, a. s. v letech 2012 až 2014 vynaložila
stavební, technologické a softwarové investi-
ce v celkové výši 7 mil. Kč. Pokles objemu vo-
dy nefakturované snižuje provozní náklady
a umožňuje provozovateli dodržet limity výko-
nových ukazatelů koncesní smlouvy v oblasti
jednotkového úniku vody nefakturované na
přepočtenou délku rozvodné vodovodní sítě
pro dimenzi DN 150.
35
Na základě výsledků několikaletého benchmar-
kingu čistíren odpadních vod (dále jen ČOV)
provozovaných skupinou Energie AG Wasser
byla odhalena vysoká energetická náročnost
ČOV v Hlinsku (vlastník Vodovody a kanalizace
Chrudim, a. s.; provozovatel Vodárenská spo-
lečnost Chrudim, a. s.). Hodnocené energetické
ukazatele (specifická spotřeba elektrické ener-
gie 0,62 kWh/m³ a 42,86 kWh/EO) se statisticky
pohybovaly na hranici 90. percentilu všech ČOV
ve velikostní skupině 10 001 - 100 000 EO. Bylo
třeba neprodleně přistoupit k radikálním ná-
pravným opatřením.
Vzhledem k nutnosti vyřešit také záložní zá-
sobování ČOV elektrickou energií v době pře-
rušení dodávek z veřejné sítě, započal provo-
zovatel ČOV v roce 2013 s přípravou instalace
kogenerační jednotky do plynového hospodář-
ství ČOV. Kogenerační jednotka (dále jen KGJ)
je zařízení, které pracuje na principu kombino-
vané výroby elektřiny a tepla. Vyrábí současně
a velmi efektivně teplo a elektrickou energii.
Obvykle je tvořena plynovým spalovacím mo-
torem, který pohání generátor vyrábějící elek-
trickou energii. Odpadní teplo z motoru a vý-
fukových plynů je dále zpracováno tepelnými
výměníky, kterými je tepelná energie předá-
vána například do topných systémů budov či
technologie ČOV.
Im Rahmen des Benchmarkings der Energie AG
Wasser-Gruppe, wurde bei der ARA Hlinsko
(Eigentümer VAK Chrudim, a. s.; Betreiber VS
Chrudim, a. s.) ein erhebliches Optimierungs-
potenzial festgestellt. Der spezifische Elekt-
rizitätsverbrauch von 0,62 kWh/m³ und 42,86
kWh/EW lag im Bereich des 90. Perzentils aller
Abwasserreinigungsanlagen des Clusters von
10.001 bis 100.000 EW. Es war also naheliegend,
entsprechende Maßnahmen zu prüfen.
Da auch die Betriebssicherheit bei Unterbre-
chungen der Elektrizitätsversorgung aus dem
öffentlichen Netz erhöht werden sollte, wurde
2013 die Errichtung einer Kraft -Wärme Kopp-
lung (KWK) in Angriff genommen. Die KWK er-
zeugt aus dem Klärgas der ARA Elektrizität und
Wärme mit hohem Wirkungsgrad. Das zentrale
Element der Anlage ist ein gasgetriebener Ver-
brennungsmotor, der den Generator antreibt.
Die dabei anfallende Abwärme wird durch ei-
nen Wärmetauscher verfügbar gemacht, die
Wärme zur Heizung der Betriebsgebäude bzw.
im Prozess der Abwasserreinigung genutzt.
Nach den Erfahrungen mit dem Einsatz einer
ähnlichen Anlage in der ARA Chrudim, wo be-
reits seit 1996 eine KWK mit einer elektrischen
Leistung von 150 kW und einer Wärmeleistung
von 210 kW im Einsatz ist, wurde für die kleinere
ARA HLINSKO - VERBESSERUNG DER ENERGIEEFFIZIENZ MIT WWTP -BENCHMARKINGSČOV HLINSKO - SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI NA ZÁKLADĚ BENCHMARKINGU
Mgr. Petr Kavalír, Ph.D.,
Technischer Direktor
technický ředitel
VS Chrudim, a. s.
ARA Hlinsko eine Anlage mit 80 kW elektrischer
Leistung und 110 kW Wärmeleistung gewählt.
Obwohl KWKs vom Förderungsprogramm für
erneuerbare Energien ausgenommen sind,
konnte die Wirtschaftlichkeit der Investition
von 4,6 Mio. CZK (Euro 170.000,-) nachgewiesen
werden.
Die KWK ist auch für den Inselbetrieb konzi-
piert und kann alternativ mit Erdgas betrieben
werden. Sie wurde direkt mit dem zentralen
Heizungswasserverteiler gekoppelt. Damit
kann die Wärmeleistung vollständig genutzt
werden ohne den Heizungskessel in Betrieb
nehmen zu müssen. Durch die Installation meh-
rerer Zähler wird der Eigenverbrauch getrennt
nach dem zum Einsatz kommenden Brennstoff,
Erd- bzw. Klärgas gemessen. Damit wird bereits
jetzt dem Gesetz Nr. 165/2012 Sb., über geför-
derte erneuerbare Energie, entsprochen.
Die KWK wurde nach einem zweimonatigen,
weitgehend problemlosen Probebetrieb, am
12.8.2014 kollaudiert. Die Erzeugungs- und Ef-
fizienzdaten der KWK werden kontinuierlich
aufgezeichnet (siehe Grafik). Die Ergebnisse der
ersten sechs Monate des Regelbetriebs bestäti-
gen den Projekterfolg für die Energiewirtschaft
und die Wirtschaftlichkeit der Abwasserreini-
gungsanlage. VS Chrudim ist nun in der Lage,
bis zu 40 % des Strombedarfes der ARA selbst
zu erzeugen und somit die Betriebskosten er-
heblich zu senken.
Po zkušenostech z obdobné ČOV v Chrudimi,
kde VS Chrudim provozuje již od roku 1996
kogenerační jednotku o elektrickém výkonu
150 kW a tepelném výkonu 210 kW zde byla
zvolena menší jednotka o elektrickém výkonu
80 kW a tepelném výkonu 110 kW.
Ačkoli došlo ke zrušení podpory obnovitelných
zdrojů elektřiny (POZE) ve formě tzv. zelených
bonusů pro nově budované KGJ, byla prokázána
hospodárnost celkové investice ve výši 4,6 mil.
Kč a v rámci řádného veřejného výběrového
řízení byla v prosinci 2013 podepsána smlouva
o dílo s dodavatelem jednotky.
V rámci projektu byl řešen i chod ČOV v rámci
ostrovního režimu. Provoz KGJ byl upraven i pro
druhé palivo (zemní plyn). Tyto úpravy zajistily
využití KGJ i jako náhradního zdroje elektrické
energie při dlouhodobých výpadcích, popř. ha-
váriích na distribuční síti ČEZu. Dále bylo změně-
no napojení výstupu topné vody z KGJ - jednot-
ka byla napojena přímo do centrálního rozdělo-
vače topné vody stávajícího systému vytápění.
Tím je zajištěno plné využití tepelného výkonu
KGJ v teplejších měsících, kdy nebude nutné do-
hřívat systém pomocí kotlů. Oproti projektové
dokumentaci byl systém dále doplněn o elek-
troměry pro měření technologické vlastní spo-
třeby a o dvoutarifový elektroměr pro měření
vyrobené elektrické energie zvlášť pro zemní
plyn a kalový plyn. V případě obnovení státní
podpory v podobě tzv. zelených bonusů, kterou
je možné uplatnit na elektrickou energii vyro-
benou pouze z kalového plynu a dále poníže-
nou o technologickou vlastní spotřebu, bude 36
TkWh
0
50
100
150
Bezug (in TkWh) Erzeugung (in TkWh) Inbetriebnahme
Nákup (v TkWh) Výroba (v TkWh)
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Uvedení do provozu
DE
CZ
ARA Hlinsko - Elektritzitätsbezug und -erzeugungČOV Hlinsko - nákup a výroba el. energie
Grafik / Graf
1
provozovatel schopen prokazatelně měřit, vy-
kazovat a evidovat lokálně vyrobenou elektric-
kou energii, čímž již dnes provozovatel jednotky
plní ustanovení zákona č. 165/2012 Sb., o pod-
porovaných zdrojích energie.
Úspěšná kolaudace díla proběhla dne 12. 8. 2014
po dvouměsíčním zkušebním provozu, při kte-
rém byly průběžně odstraňovány drobné vady
a nedostatky.
Provozovatel provádí pravidelné vyhodnocová-
ní provozu KGJ (viz graf níže). Již z podkladů za
prvních šest měsíců provozu je zřejmý význam-
ný přínos pro energetiku a ekonomiku ČOV.
V případě dostatečného množství kalového
plynu je provozovatel schopen takto pokrýt až
40 % celkové spotřeby elektrické energie ČOV
a ušetřit tak značné náklady za provoz této
ČOV.
37
DE Technische Daten
Hersteller/ Výrobce KARLA ENERGIZE
Typ der Anlage/ Typ KGJ KE -MBG 80
Elektrizitätsleistung/ Výkon elektrický 80 kW
Wärmeleistung/ Výkon tepelný 109 kW
Spannung/ Napětí 400 V
Frequenz/ Frekvence 50 Hz
Brennstoff/ Palivo Biogas (Klärgas), Erdgas/bioplyn (kalový plyn), zemní plyn
Gasverbrauch/ Spotřeba plynu 35 m³/h
Gewicht/ Hmotnost 3400 kg
Motor/ Motor MAN, Typ: E0836 LE202, 6 Zylinder/válců, 1500 U/min, 110 kW
Generator/ Generátor Leroy Somer, Typ: LSA 44.2L12 C 6/4, 1500 U/min, 132 kW
CZ Specifikace kogenerační jednotky
1 ARA Hlinsko KWKČOV Hlinsko KGJ
Bild / Foto
04BETRIEB, INVESTITION, INNOVATIONPROVOZ,INVESTICE,INOVACE
Kapitel 4 / kapitola 4
AQUA SERVIS betreibt fünf Wasseraufberei-
tungsanlagen zur Enteisenung. Zur Filterspülung
wird eine große Menge Prozesswasser benötigt,
das bisher in den Vorfluter eingeleitet wurde.
Dies ist zwar nach entsprechender Vorreinigung
für die Umwelt unbedenklich, führt aber zu ho-
hen Kosten für das Rohwasser und den Perso-
naleinsatz bei Betrieb und Wartung. Aus diesem
Grund wurden alternative Lösungen gesucht.
Nach umfangreichen Laboranalysen, insbeson-
dere zum Absetzverhalten des Spülwassers und
dessen Qualität wurde 2013 im Rahmen des Sa-
nierungsprojektes für die Wasseraufbereitungs-
anlage Čermná nad Orlicí ein 1:1 Versuch umge-
setzt. Dieser war erfolgreich und die beschrie-
bene Lösung auch für die Sanierung der Wasser-
aufbereitungsanlagen Dobruška und Častolovice
angewendet. Zukünftige Einsatzmöglichkeiten
bestehen bei den Wasseraufbereitungsanlagen
in Rychnov nad Kněžnou und Kostelec nad Orlicí.
Das Prinzip der Wasserwiederverwertung stellt
sich wie folgt dar: Das Prozesswasser weist eine
hohe Eisen -Konzentration von 50 mg/l auf und
fließt nach der Spülung der Filter in das Absetz-
becken. Hier setzt sich das im Wasser enthaltene
Eisen in ca. zwei Tagen ab. Anschließend wird
das klare Wasser aus dem oberen Bereich des
Beckens in den Rohwasserzustrom zur Anlage
rückgeführt, wo es für einen weiteren Aufberei-
tungszyklus beigemischt wird.
Der abgesetzte und verdickte Eisenschlamm
wird beim neuen System nicht wie früher mehr-
mals jährlich aus dem Absetzbecken abgesaugt
PROZESSWASSER-WIEDER-VERWERTUNG IN RYCHNOV NAD KNĚŽNOUOPĚTOVNÉ VYUŽITÍ TECHNO-LOGICKÉ VODY V RYCHNOVĚ NAD KNĚŽNOU
AQUA SERVIS provozuje pět úpraven vody za-
měřených na odželezňování vody. Při procesu
praní filtrů se spotřebuje velký objem technolo-
gické vody, která se dosud již dále nevyužívala
a vypouštěla se do vodního recipientu. Tento
postup je sice za použití odpovídajícího předčiš-
tění ekologicky nezávadný, způsobuje však vy-
soké náklady za vytěženou vodu a další náklady
za obsluhu a údržbu zařízení.
Po provedení řady laboratorních zkoušek za-
měřených na rychlost sedimentace a kvalitu
odsazené odpadní vody bylo v rámci projektu
rekonstrukce úpravny vody Čermná nad Orlicí
připraveno a v roce 2013 provedeno odzkouše-
ní využití odpadní vody z praní filtrů. Navržená
technologie se plně osvědčila, a proto byla pou-
žita i při rekonstrukcích úpraven vody Dobruška
a Častolovice. Do budoucna bude využita i na
úpravně vody Rychnov nad Kněžnou a Kostelec
nad Orlicí.
Princip využití technologické odpadní vody je
následující. Technologická voda s vysokou kon-
centrací železa (50 mg/l) po vyprání filtrů odté-
ká do usazovací nádrže. Zde se voda ponechá
přibližně dva dny usazovat. Po usazení se čistá
voda z vyšších vrstev nádrže odčerpá zpět do
akumulace surové vody a vrací se tak na začátek
procesu úpravy.
Zahuštěný kal z usazovací nádrže se při použití
této nové technologie již nelikviduje, nýbrž se
využije při provozu ČOV, kde se použije jako ná-
hradní flokulant namísto nakupovaného síranu
železitého. Tímto vzniká další úspora nákladů 40
Ing. Josef Jansa,
Technischer Direktor
technický ředitel
AQUA SERVIS, a. s.
41
při nákupu síranu železitého ve výši 50 000 Kč
za rok.
Úspěch této technologie hovoří sám za sebe. Na
úpravně vody Čermná technologická voda činila
ca 3 500 m³ za rok, nyní po změně technologie
se jedná o 5 m³ vyvezeného kalu za rok. Tato
úspěšně potvrzená technologie se nyní imple-
mentuje v různých lokalitách provozovaných
společností AQUA SERVIS. V roce 2014 proběhla
rekonstrukce úpraven vody Dobruška a Častolo-
vice. Oproti roku 2012 došlo k celkové úspoře
technologické vody 40 000 m³/rok.
Po ukončení všech technologických úprav a při
nasazení tohoto postupu u všech ČOV společ-
nosti AQUA SERVIS, ve kterých lze tuto tech-
nologii použít, lze technologickou vodu téměř
stoprocentně recyklovat, což přináší nemalé
úspory nákladů a šetří životní prostředí. Lze
očekávat, že dojde ke snížení spotřeby techno-
logické vody z původní hodnoty 70 000 m³/rok
na 300 až 500 m³/rok.
und geordnet entsorgt sondern kommt in den
Kläranlagen der AS Rychnov als Ersatzstoff für
das früher zugekaufte Eisensulfat als Fällmittel
zum Einsatz. Dadurch entsteht eine weitere Kos-
teneinsparung iHv 50.000 CZK/a.
Der Erfolg dieser Technik spricht für sich. In
Čermná betrug die Menge des Prozesswassers
3.500 m³/a, nach der Sanierung werden pro Jahr
nur rund 5 m³ Schlamm entsorgt. Die so bereits
erfolgreich getestete Prozesswasser-Wieder-
verwertung wurde und wird schrittweise an
den verschiedenen Standorten von AS Rychnov
implementiert. 2014 erfolgten die Sanierungen
der Wasseraufbereitungsanlagen Dobruška und
Častolovice. Im Vergleich zu 2012 wurden bereits
40.000 m³/a Rohwasser eingespart.
Nach Abschluss aller technischen Anpassungen
und dem Einsatz dieses Verfahrens bei allen An-
lagen der AS Rychnov, die dafür infrage kommen,
kann das Prozesswasser nahezu 100%ig wieder-
verwertet werden, was erhebliche Einsparungen
bedeutet und die Umwelt schont. Insgesamt ist
zu erwarten, dass der Rohwasserbedarf von rund
70.000 m³/a auf maximal 500 m³/a sinkt.
Anlagenschema der Wasseraufbereitung und -wiederverwertungSchéma úpravny vody včetně zpracování odpadní vody
Abbildung / Obrázek
1
Filtry
Čerpadla na odsazenou vodu
Usazovací nádrž
Technologická odpadní voda
Nádrž surové vody
Surová voda
Filter
Pumpen für abgesetztes Wasser
Absetzbecken
Prozesswasser
Rohwasserbecken
Rohwasser
CZ
DE
Vodovody a kanalizace Beroun ist als einzige Inf-
rastrukturgesellschaft der ENERGIE AG BOHEMIA-
Gruppe selbst für die laufende Erneuerung der
Wasserinfrastruktur verantwortlich. Dies ist in der
Verordnung 428/2001 Sb., Ausführungsverord-
nung zum Gesetz Nr. 274/2001 Sb., über Wasser-
versorgungen und Kanalisationen, auch gesetz-
lich geregelt.
Seitdem die Energie AG Mehrheitsaktionär ist,
wurde die Investitionspolitik des Unternehmens
angepasst und das Investitionsvolumen sukzessi-
ve gesteigert. Die Hauptaktionäre, also die größ-
ten Städte der Region wie Beroun, Králův Dvůr,
Hořovice, Zdice und Žebrák und die ENERGIE AG
BOHEMIA haben in einem Aktionärsabkommens
vereinbart, dies mit einer moderaten aber jährli-
chen Anhebung der Wasser- und Abwassergebüh-
ren zu unterstützen. Das Ziel war und ist es damit,
die Finanzierung der Anlagenerneuerung sicher-
zustellen. Nunmehr seit 2010 stehen somit jedes
Jahr zumindest Euro 2 Mio. für Anlageninvestiti-
onen zur Verfügung. Zusätzlich wird noch in die
laufende Modernisierung von Fahrzeugen, IT und
Geräteausstattung investiert. Insgesamt soll so
der Erneuerungsplan 2012-2021 in Höhe von rund
Euro 20 Mio. umgesetzt werden.
Rund 80 % der Infrastruktur umfasst Linienbau-
werke (Wasserleitungs- und Kanalnetz). Deren
Erneuerung erfolgt in enger Abstimmung mit
den Straßenbaumaßnahmen von Städten und
Gemeinden. Die Erneuerung von Einzelanlagen
wie Wasseraufbereitungsanlagen, Pumpwerken,
Behältern oder Kläranlagen ist wesentlich auf-
wändiger, wobei VAK Beroun auf eine möglichst
lange Nutzungsdauer und geringe Betriebskosten
abzielt.
DIE UMSETZUNG DES ERNEUERUNGSPLANES BEI VAK BEROUNREALIZACE PLÁNU OBNOVY VE VAKU BEROUN
Ing. Roman Badin,
Betriebsdirektor
provozní ředitel
Vodovody a kanalizace
Beroun, a. s.
Akciová společnost Vodovody a kanalizace Be-
roun je jako jediná infrastrukturní společnost
skupiny ENERGIE AG BOHEMIA odpovědná
za náležitou obnovu majetku. Tato povinnost
je dána vyhláškou č. 428/2001 Sb., kterou se
provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech
a kanalizacích.
Jedním z kroků v plnění tohoto úkolu byla změ-
na investiční politiky společnosti, která vedla
k postupnému navyšování objemu investic.
Hlavní akcionáři společnosti, tedy největší měs-
ta v regionu jako Beroun, Králův Dvůr, Hořo-
vice, Zdice a Žebrák a ENERGIE AG BOHEMIA,
se v rámci akcionářské dohody dohodli, že vý-
znamné navýšení investic bude doprovázeno
mírným, ale každoročním navýšením ceny vod-
ného a stočného. Cílem úpravy bylo a je zajistit
finanční prostředky pro obnovu majetku. Od
roku 2010 je tak pro obnovu majetku k dispo-
zici 50 mil. Kč ročně. Spolu s tím se investuje do
průběžné modernizace vozidel, informačních
technologií a přístrojového vybavení. Celkově
je takto možné realizovat Plán financování ob-
novy na období 2012-2021 ve výši 567,5 mil. Kč.
Ca 80 % infrastruktury je tvořeno liniovými
stavbami (vodovody a kanalizacemi). Jejich ob-
nova probíhá v těsné koordinaci s opatřeními
měst a obcí při obnově městských a obecních
komunikací. Obnova jednotlivých objektů jako
jsou úpravny vody, čerpací stanice, vodojemy
nebo čistírny odpadních vod je podstatně ná-
ročnější a klade vysoké nároky na kvalitu prací,
použitých materiálů a technologického vybave-
ní. Cílem je zajistit co nejdelší životnost majet-
ku a snížit provozní náklady.
42
ČOV Hořovice
Kompletní modernizace jedné linky objektu bi-
ologického stupně čištění (rozdělovací objekt,
regenerace, aktivační a dosazovací nádrž, deš-
ťová zdrž), a dále sanace betonových konstruk-
cí. Součástí rekonstrukce bylo doplnění nového
objektu, kterým je dávkovací stanice na síran
železitý. V roce 2014 pokračuje modernizace
II. etapou s investičními náklady ca 4 mil. Kč.
V rámci II. etapy dojde ke stavebním úpravám
druhé linky biologického stupně. V roce 2015
budou zahájeny projekční práce na III. etapě,
která bude řešit modernizaci mechanického
stupně čištění a kalové hospodářství.
Praxisbeispiel ARA Hořovice
Generalerneuerung der EM -Ausrüstungslinie der
biologischen Stufe (Einlauf, Belebung, Aktivie-
rungs- sowie Nachklärbecken, Regenwasserent-
lastung), sowie Sanierung der Betonkonstruktion.
Projektbestandteil war ebenfalls die Herstellung
einer neuen Eisensulfat -Dosierung. In der 2014
begonnenen II. Etappe ist mit einem Investitions-
volumen von ca. Euro 150.000 die Erneuerung der
zweiten biologischen Stufe der Anlage geplant.
2015 wird die Planung für die III. Sanierungsetap-
pe gestartet, welche die Modernisierung der me-
chanischen Stufe der Klärung und die Schlamm-
wirtschaft umfasst.
DE Kläranlage Hořovice - Sanierung I. Etappe (10.000 EW)
Baujahr/ Rok pořízení 1993
Investitionskosten/Investiční náklady 29.692.000 CZK/Kč
Sanierungsabschluss/ Rok dokončení 2013
CZ ČOV Hořovice - rekonstrukce I. etapa (10.000 EO)
DE Vorhaben Investitionsaufwand (TCZK)
Hořovice Sanierung der Kläranlage - I. Etappe / Hořovice - rekonstrukce ČOV I. etapa 29 692
Hořovice Kanal H / Hořovice - Stoka H 20 712
Zdice Sanierung des Wasserhochbehälters / Zdice - rekonstrukce VDJ 11 794
Beroun Sanierung der Wasserleitungen / Beroun - rekonstrukce vodovodů 10 980
Chýňava Sanierung der Kläranlage / Chýňava - rekonstrukce ČOV 8 800
Králův Dvůr Sanierung des Wasserhochbehälters / Králův Dvůr - Rekonstrukce VDJ 8 225
Vráž Sanierung des Wasserhochbehälters / Vráž - rekonstrukce VDJ 7 276
Tmaň Sanierung der Kläranlage / Tmaň - rekonstrukce ČOV 8 581
Beroun Schlammpresse für Kläranlage / Beroun ČOV - Kalolis 6 308
Křižatky Sanierung der Wasserleitung / Křižatky - rekonstrukce vodovodu 5 978
CZ Název akce Inv. náklady (tis. Kč)
ARA Hořovice - biologische Reinigungsstufe, Stand vor und nach der SanierungČOV Hořovice - biologický stupeň čištění, před a po rekonstrukci
Bild / Foto
1
43
44
Praxisbeispiel Hochbehälter Zdice
Die Generalerneuerung umfasst den Abbruch der
Deckenkonstruktion der Behälterkammern, die
Errichtung der neuen Behälterdecke, die Betonsa-
nierung im gesamten Objekt, umfassende Gebäu-
dedämmung, die Erneuerung der Rohrinstallation
und aller Armaturen, Verfliesung und Verputz
von Armaturenkammer, Raum der Chlordosierung
und Schaltanlage, Schlosserarbeiten und die Er-
neuerung des Zugangsbereiches inkl. Türen.
VDJ Zdice
Kompletní rekonstrukce technologického vy-
strojení objektu (obnova potrubí, všech arma-
tur a čerpací stanice). Stavební část zahrnovala
vybourání stropní konstrukce akumulačních
komor, novou monolitickou stropní desku nad
akumulacemi, sanaci betonů, kompletní zatep-
lení, nové povrchy v armaturní komoře, chlo-
rovně a rozvodně a rovněž zámečnické práce
a modernizaci vstupní části.
DE Wasserhochbehälter Zdice - Sanierung (2x1000 m³)
Baujahr/ Rok pořízení 1978
Investitionskosten/Investiční náklady 11.794.000 CZK/Kč
Sanierung/ Rekonstrukce 2014
CZ VDJ Zdice - rekonstrukce (2x1000 m³)
Hochbehälter Zdice - südliche Ansicht, Stand vor und nach der SanierungVDJ Zdice - jižní pohled, před a po rekonstrukci
Bild / Foto
2
Hochbehälter Zdice - Technikraum, Stand vor und nach der SanierungVDJ Zdice - manipulační komora, před a po rekonstrukci
Bild / Foto
3
Praxisbeispiel Hochbehälter Králův Dvůr
Die Gesamterneuerung umfasst die Dach- und
Wärmedämmung, die Betonsanierung, die Erneu-
erung der Rohrinstallation und Armaturen, die
Erneuerung von Boden- und Deckenbelag in der
Armaturenkammer, dem Chlorierungsraum und
der Schaltanlage, Schlosserarbeiten und die Er-
neuerung des Zugangsbereiches inkl. Türen.
VDJ Králův Dvůr
Kompletní rekonstrukce technologického vy-
strojení objektu (obnova potrubí a armatur).
Stavební část zahrnuje zateplení, sanaci beto-
nů, nové povrchy v armaturní komoře, chlorov-
ně a rozvodně a rovněž zámečnické práce a mo-
dernizaci vstupní části.
DE Wasserhochbehälter Králův Dvůr - Sanierung (2x1000 m³)
Baujahr/ Rok pořízení 1978
Investitionskosten/Investiční náklady 8.225.000 CZK/Kč
Sanierungsabschluss/ Rok dokončení 2012
CZ VDJ Králův Dvůr - rekonstrukce (2x1000 m³)
Hochbehälter Králův Dvůr - Eingangsbereich, Stand vor und nach der SanierungVDJ Králův Dvůr - vstupní část, před a po rekonstrukci
Bild / Foto
4
Hochbehälter Králův Dvůr - Technikraum, Stand vor und nach der SanierungVDJ Králův Dvůr - manipulační komora, před a po rekonstrukci
Bild / Foto
5
45
46
VDJ Vráž
Kompletní rekonstrukce technologického vy-
strojení objektu (obnova potrubí, všech arma-
tur a čerpací stanice). Stavební část zahrnuje
zateplení, sanaci betonů, nové povrchy v arma-
turní komoře, chlorovně a rozvodně a rovněž
zámečnické práce a modernizaci vstupní části.
Praxisbeispiel Hochbehälter Vráž
Die Gesamterneuerung umfasst die Dach- und
Wärmedämmung, die Betonsanierung, die Erneu-
erung der Rohrinstallation und aller Armaturen,
die Erneuerung von Boden- und Deckenbelag in
der Armaturenkammer, dem Chlorierungsraum
und der Schaltanlage, Schlosserarbeiten und die
Erneuerung des Zugangsbereiches inkl. Türen.
DE Wasserhochbehälter Vráž - Sanierung (2x250 m³)
Baujahr/ Rok pořízení 1985
Investitionskosten/Investiční náklady 7.276.000 CZK/Kč
Sanierung/ Rekonstrukce 2014
CZ VDJ Vráž - rekonstrukce (2x250 m³)
Hochbehälter Vráž - Stirnseite Technikraum, Stand vor und nach der SanierungVDJ Vráž - čelní průčelí manipulační komory, před a po rekonstrukci
Bild / Foto
6
Hochbehälter Vráž - Technikraum, Stand vor und nach der SanierungVDJ Vráž - manipulační komora, před a po rekonstrukci
Bild / Foto
7
ČOV Tmaň
Kompletní rekonstrukce objektu mechanic-
kého stupně čištění (nový lapák písku, strojní
česle), sanace aktivačních a dosazovacích nádr-
ží a kalojemu. Nové technologické vystrojení
(provzdušňovací systém, vystrojení dosazovací
nádrže a kalojemu, nový měrný objekt) a měří-
cí technika. Součástí rekonstrukce byla provozní
budova, komunikace a oplocení.
Praxisbeispiel Kläranlage Tmaň
Die Anlage wurde weitgehend erneuert, was die
mechanische Stufe der Klärung (neuer Sandfang,
Zulaufrechen), das Belebungs- und Nachklärbe-
cken, sowie das Schlammbecken umfasst. Die
technologische Ausstattung (Belüftungssystem,
Ausstattung für das Nachklär- und Schlammbe-
cken) und Messeinrichtungen wurden vollständig
erneuert, das Betriebsgebäude, die Straßen und
der Zaun umfassend saniert.
DE Kläranlage Tmaň - Sanierung (2x600 EW)
Baujahr/ Rok pořízení 1984
Investitionskosten/Investiční náklady 8.581.000 CZK/Kč
Sanierung/ Rekonstrukce 2014
CZ ČOV Tmaň - rekonstrukce (2x600 EO)
47
ARA Tmaň - Belebungsbecken, Stand vor und nach der SanierungČOV Tmaň - aktivační nádrž, před a po rekonstrukci
Bild / Foto
8
ARA Tmaň - mechanische Reinigung, Stand vor und nach der SanierungČOV Tmaň - mechanické čištění, před a po rekonstrukci
Bild / Foto
9
Von 2013 bis 2014 wurde im südböhmischen
Tábor das Projekt „Regionalkläranlage (ARA)
Tábor - Erneuerung der Technologischen Linie“
umgesetzt. Nach mehr als zwanzig Betriebsjah-
ren sollte die veraltete Technik erneuert und die
Reinigungsleistung erhöht werden, um den heu-
tigen gesetzlichen Anforderungen zu genügen
und die Energieeffizienz zu verbessern. Die ARA
Tábor liegt am linken Ufer des Flusses Lužnice am
südlichen Stadtrand von Tábor. Sie wurde 1991
in Betrieb genommen. Die Anlage reinigt die
Abwässer der Städte Tábor, Sezimovo Ústí und
Planá nad Lužnicí, sowie das Abwasser aus den
regionalen Industrie- und Lebensmittelbetrie-
ben. Insgesamt wird das Abwasser von 32.000
Einwohnern gesammelt und gereinigt, was einer
Ausbaugröße von 90.000 EW entspricht. Die hyd-
raulische Kapazität beträgt 5 Mio.m³/a. Die ARA
Tábor ist nach der ARA Budweis die zweitgrößte
von der ČEVAK betriebene Kläranlage.
Gründe für die Modernisierung
Für den kommunalen Eigentümer der Anlage,
Vodárenská společnost Táborsko, s. r. o. (VST),
war die Modernisierung der Kläranlage nur ein
Teil des umfassenden Investitionsprojektes zum
Neu- und Ausbau der Kanalisation in den drei
Städten, der 2011 abgeschlossen wurde. Dabei
wurden rund 4.000 Einwohner, deren Abwasser
bisher in der ARA Tábor -Klokoty gereinigt wur-
de, an die ARA Tábor umgeschlossen. Der Vorteil
war, dass in der Bauphase beide Kläranlagen fle-
xibel genutzt werden konnten. Die ARA Tábor
verfügt über zwei Reinigungsstraßen. Während
der Bauphase war die Durchlaufmenge durch die
wasserwirtschaftliche Bewilligung mit 250 l/s be-
grenzt, was bei größeren Zulaufmengen die ver-
stärkte Nutzung der Regenwasserbecken erfor-
derte. Für die Bauzeit wurden durch die Behörde
die Grenzwerte für die Ablaufqualität temporär
hinaufgesetzt.
MODERNISIERUNG DER ARA TÁBOR BEI VOLLBETRIEBMODERNIZACE AČOV TÁBOR ZA PLNÉHO PROVOZU
V letech 2013-2014 proběhla v Táboře realiza-
ce stavby „Tábor - intenzifikace technologické
linky AČOV“. Stavba se týkala areálové čistírny
odpadních vod (AČOV Tábor), jedné z největ-
ších čistíren odpadních vod v Jihočeském kraji.
Po více než 20 letech provozu bylo potřeba na-
hradit zastaralé technologie za účelem zvýšení
účinnosti čištění odpadních vod a bezpečného
plnění současných legislativních požadavků
a též snížení energetické náročnosti provozu
čistírny. AČOV Tábor se nachází na jižním okraji
města Tábor, podél levého břehu řeky Lužnice.
Do zkušebního provozu byla uvedena v roce
1991 a do trvalého provozu pak v roce 1993.
AČOV Tábor slouží pro čistění jak splaškových
odpadních vod z větší části Tábora, celého Se-
zimova Ústí a Plané nad Lužnicí, tak průmyslo-
vých a potravinářských odpadních vod od řady
místních producentů. Pro příslušné kanalizační
povodí čistírny je zajištěno čištění odpadních
vod celkem od ca 32 tis. obyvatel, vyjádřeno
v ekvivalentních obyvatelích: od více než 90 tis.
EO. Množství vyčištěných odpadních vod je do
5 mil. m³/rok. AČOV Tábor je po ČOV České Bu-
dějovice druhou největší čistírnou, kterou pro-
vozuje společnost ČEVAK, a. s.
Důvod intenzifikace AČOV Tábor
Vlastník čistírny, tj. Vodárenská společnost Tá-
borsko, s. r. o. přistoupil k intenzifikaci a re-
konstrukci AČOV Tábor mimo jiné v souvislosti
s rozsáhlou investiční akcí do oblasti kanalizací
v lokalitách Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad
Lužnicí, která byla dokončena v roce 2011. Její
stavbou zároveň došlo k přepojení odpadních
vod od ca 4 tis. ekvivalentních obyvatel z kana-
lizačního povodí ČOV Tábor - Klokoty na AČOV
Tábor. Výhodou kanalizační sítě celé aglomera-
ce je možnost přepojení některých úseků kana-
lizace buď na AČOV Tábor nebo na ČOV Tábor
- Klokoty. Tuto možnost provozovatel využívá 48
Ing. Jiří Lipold,
Technischer Direktor
technický ředitel
ČEVAK a. s.
49
právě při rekonstrukcích či dílčích opravách na
obou těchto čistírnách.
Hlavní technologická sestava AČOV Tábor se
skládá ze dvou linek, což byla základní sku-
tečnost provádění intenzifikace a rekonstruk-
ce čistírny za plného provozu. Po dobu stavby
byl vodohospodářským rozhodnutím snížen
maximální okamžitý průtok AČOV Tábor na
250 l/s přičemž v době zvýšeného nátoku se ve
větší míře využívala dešťová zdrž. Celkový roč-
ní maximální průtok byl zachován a to ve výši
5 mil. m³/rok. Po dobu stavby zároveň platily
mírnější kvalitativní limity vypouštěných od-
padních vod, které společnost ČEVAK a. s. jako
provozovatel tohoto vodního díla dodržela.
Popis původní technologie AČOV Tábor
Technologie AČOV Tábor se skládá ze standard-
ních částí mechanického a biologického stupně
a kalového a plynového hospodářství v sestavě:
· čerpání odpadní vody z kanalizace do výšky
pěti metrů šnekovými čerpadly,
· odstranění shrabků na hrubých strojních
česlích s šířkou průlin 2 cm (po intenzifikaci
pak s šířkou průlin 6 mm a na dešťové lince
s šířkou 10 mm),
· odstranění písku v podélném provzdušňova-
ném lapáku písku bez separace,
· podélná dešťová zdrž se stíráním dna a hladi-
ny a zpětným nátokem před čerpadla,
· vlastní dvoulinková technologická linka (ve
složení: usazovací nádrž, denitrifikace, nitrifi-
kace se zvýšeným chemickým odstraňováním
fosforu, podélná dosazovací nádrž),
· dvojice vyhnívacích nádrží (provozovaných
při 40 °C),
Die ursprüngliche Anlage
Die ARA Tábor verfügte über die üblichen mecha-
nischen und biologischen Reinigungsstufen, sowie
eine bei Anlagen dieser Größe sinnvolle Schlamm-
behandlung- und Gasverwertung:
· Abwasserhebewerk mit Schneckenpumpen
mit einer Förderhöhe von 5 m
· Einlaufrechen mit 2 cm Stabweite
· belüfteter Längssandfang
· Regenbecken mit Boden- und Oberflächen-
räumer sowie Rücklaufpumpwerk
· zweistraßige Biologie mit Nitrifizierung,
Denitrifizierung und Phosphatfällung
· Zwei Faultürme (Betriebstemperatur 40 °C)
· Klärschlammspeicher
· Entwässerung auf zwei Siebbandpressen
· Gasbehälter, Gasfackel
Vom Umbau waren mit Ausnahme der Schlamm-
behandlung sämtliche Anlagenteile betroffen.
Planungs- und Umsetzungsphase
Die Projektierung erfolgte durch eine ARGE von
Planern, die Umsetzung ebenfalls durch eine
ARGE bauausführender Unternehmen. Das Vor-
haben wurde aus dem EU Operationsprogramm
Umwelt und dem Staatlichen Fonds Umwelt der
Tschechischen Republik gefördert. Das Gesam-
tinvestitionsvolumen betrug 226 Mio. CZK (Euro
8,4 Mio.) mit einem Fördersatz von 43 %. Die Um-
setzung des Vorhabens begann im Mai 2013 und
dauerte bis Ende 2014.
Die erste Phase wurde mit der Errichtung der
neuen kreisförmigen Nachklärbecken in Angriff
genommen, den größten Bauwerken des ganzen
Projektes. Bau der neuen NachklärbeckenStavba nových dosazovacích nádrží
Bild / Foto
1
Die Nachklärbecken weisen einen Durchmesser
von 33 Metern auf und sind 6 Meter tief. Sie
wurden direkt am Ufer der Lužnice errichtet.
Die Sohle der Baugrube reichte bis unter die
Flusssohle.
Anschließend folgte die Errichtung des neuen
Ablaufbauwerkes und des Rücklaufschlamm-
pumpwerkes, sowie der SMR-Anlage. Bereits im
Juni 2013 wurden die zulaufseitigen Anlagen
errichtet (Einlaufpumpwerk und Rechenhaus).
Die drei Zulaufrechen wurden Zug um Zug er-
neuert und die alten Schneckenpressen durch
neue Rechengutpressen ersetzt. Anschließend
wurde der Sandfang erneuert. Von Vorteil war,
dass der 2-straßige Sandfang intermittierend in
Betrieb gehalten werden konnte. Um das Abset-
zen von Sand im Regenbecken zukünftig zu mi-
nimieren, wurde ein neuer vertikaler Sandfang
vorgeschaltet.
Das Schlammbecken wurde dahingehend erneu-
ert, dass Schlamm automatisch in das Regenera-
tionsbecken abgezogen werden kann. Neu dabei
ist die sogenannte Bioaugmentation, die für ei-
nen besseren Stickstoffabbau sorgt.
Ende 2013 wurden zwei Kraft -Wärme-
Kopplungsanlagen in Betrieb genommen, die
durch den eigenproduzierten Strom zur Reduk-
tion des Strombedarfs der Kläranlage beitragen.
Parallel zu den baulichen und technologischen
Systemen mussten verschieden Leitungs- und
Drucksysteme für Abwasser, Betriebswasser,
Klärschlamm und Gas verlegt werden.
· uskladňovací nádrž,
· odvodňování na dvojici sítopásových lisů,
· suchý plynojem, hořák zbytkového plynu,
kogenerační jednotky,
· plynová kotelna, kompresorovna, dmychár-
na, velín a další nutné provozy.
Intenzifikace a rekonstrukce se týkala praktic-
ky všech částí kromě fáze stabilizace a odvod-
ňování kalu.
Příprava a realizace stavby
Projektovou přípravu zajistilo „Sdružení pro-
jekčních firem AČOV Tábor“ a realizaci pak
„Sdružení AČOV Tábor“. Akce byla dotačně
podpořena z Operačního programu Životní
prostředí. Celkové rozpočtové náklady stavby
byly 226 mil. Kč a souhrnná výše podpory čini-
la 97 mil. Kč, včetně dotace Státního fondu ži-
votní prostředí ČR. Stavba byla realizována od
května 2013 do konce roku 2014.
Stavba byla zahájena přeložkou vodovodního
řadu v místě jedné z budoucích dosazovacích
nádrží a výstavbou zcela nových stavebních
objektů. Stavba obou nových kruhových do-
sazovacích nádrží zabrala nejvíce času, proto-
že se jednalo o největší stavební objekty celé
intenzifikace.
Obě dosazovací nádrže mají průměr 33 m
a hloubku 6 m. Stavba probíhala v těsné blíz-
kosti břehu řeky Lužnice a dno stavební jámy
sahalo pod její hladinu. Pažení si vyžádalo za-
puštění ocelových profilů po celém obvodu bu-
doucích nádrží.50
Neue KWK -AnlageNové kogenerační jednotky
Bild / Foto
2
51
Následovalo vybudování nového výústního objek-
tu do řeky a menších stavebních objektů - budo-
vy čerpání vratného kalu, rozdělovacího objektu
a domku měření.
Již od června 2013 probíhaly práce také na čerpací
stanici a na hrubém předčištění. Šneková čerpadla
byla postupně repasována, nejvíce používané čer-
padlo bylo potřeba pro jeho přílišné opotřebení
nakonec zcela vyměnit za nové. Postupně proběh-
la výměna původních 3 ks strojních česlí za nové
s menšími průlinami a s lisem na shrabky. Násle-
dovala oprava lapáku písku a to jak jeho stavební,
tak technologické části. Výhodou bylo, že i ten byl
dvoukomorový, takže mohl být neustále alespoň
v částečném provozu. Nově se instaloval separátor
písku.
Nově byl též vybudován vertikální lapák písku
na trase dešťové vody mezi čerpadly a dešťovou
zdrží. Před intenzifikací docházelo k zanášení deš-
ťové zdrže pískem, která zejména při deštích do
AČOV natéká nejvíce. Písek je nyní shromažďován
v kontejneru pod střechou z obou lapáků písku.
Poté probíhala výstavba nádrže na kalovou vodu
z technologie odvodňování kalu pro umožnění
jejího řízeného čerpání do regenerace. Nově byl
tímto do technologie zařazen moderní prvek
tzv. bioaugmentace - proces umožňující zvýšené
odstraňování forem dusíku.
Ještě do konce roku 2013 se podařilo zprovoznit
obě nové kogenerační jednotky, které začaly čis-
tírnu zásobovat elektrickou energií.
Die umfangreichen Baumaßnahmen haben na-
turgemäß den Betrieb der Kläranlage beeinflusst.
Im Frühjahr 2014 war die Stilllegung einer biologi-
schen Linie vorgesehen. Dies stellte die größte He-
rausforderung für den Betrieb der Anlage dar. Die
alten Gebläse und Belüftungselemente standen
bereits am Ende der Nutzungsdauer. Es war da-
mit nicht mehr möglich, den Sauerstoffbedarf für
das verbleibende Becken zu decken. Gleichzeitig
war in dieser Zeit eine verstärkte Schmutzfracht
zu erwarten. Aus diesem Grund wurden die Ein-
leitfrachten bereits einige Monate vor dieser Bau-
phase durch die Mitarbeiter der ČEVAK intensiv
kontrolliert. Mit den industriellen Einleitern konn-
ten temporäre Vereinbarungen über die Abwas-
serqualität und der Vergleichmäßigung der dort
üblichen Konzentrationsschwankungen erreicht
werden.
Die erste Straße der biologische Stufe wurde im
März 2014 stillgelegt, und parallel dazu das neue
Nachklärbecken in Betrieb genommen. Während
des provisorischen Betriebs wurde der Wasserspie-
gel im Nachklärbecken erhöht, wodurch ein Teil
des Belebtschlamms in das neue Nachklärbecken
geleitet wurde. Der Rücklaufschlamm wurde also
aus dem alten und dem neuen Nachklärbecken
rückgeführt. Dies trug dazu bei, dass das geklärte
und in den Vorfluter einzuleitende Abwasser auch
während des provisorischen Betriebs nur einen
sehr geringen Feststoffanteil enthielt. Gleichzei-
tig wurde die Eisensulfat -Dosierung gesteigert.
Zusätzlich zum üblichen Dosierungspunkt im be-
lüfteten Teil der Belebungsbecken wurde auch
vor dem Zulauf in das Nachklärbecken dosiert
Neues Belüftungssystem im NitrifizierungsbeckenNový provzdušňovací systém v nitrifikační nádrži
Bild / Foto
3
(Eisensulfat und Magnaflok), um die Absetzwir-
kung der Nachklärung zu verbessern. Dank dieser
Maßnahmen wurden die Ablaufgrenzwerte wäh-
rend der gesamten Bauzeit eingehalten.
Die provisorische Inbetriebnahme der bereits fer-
tiggestellten Anlagenteile erfolgte im Frühjahr
2014 nach Bewilligung durch die Wasserwirt-
schaftsbehörde. Bei Rechenanlage, Nachklärbe-
cken, Rücklaufschlammpumpwerk, Mess- und
Steuerungstechnik, Ablaufbauwerk und der KWK-
Anlage wurde der Probebetrieb aufgenommen.
Mitte 2014 folgten die neue biologische Stufe und
die Schlammspeicher. Die Biologie verfügt nun
auch über einen Behälter für die Regeneration des
Rücklaufschlamms. Das Volumen des De- und des
Nitrifikationsbeckens wurde vergrößert. Die Steu-
erung der Belüftung erfolgt mittels Sauerstoff-
sonden in den Belebungsbecken. Der schrittweise
Austausch der alten Gebläse durch drei neue Tur-
bokompressoren sowie die Druckluftanspeisung
folgten in den Sommermonaten. Parallel erfolgte
der Umbau eines Gasspeichers durch den Einbau
neuer Membranen, der Abriss des alten und die
Errichtung des neuen Maschinenraums. Drei alte
Gaskessel wurden ersetzt und der Maschinen-
raum, die Kessel- und Druckgasanlage erneuert.
Die ARA Tábor wurde im Rahmen der Sanierung
mit einer neuen Drucksteigerung für die Betriebs-
wasserversorgung ausgestattet. Neu sind auch
zwei automatische stationäre Probennehmer am
Zu- und Ablauf. Eine automatische Fäkalienüber-
nahme- und -messstation komplettiert die neue
Ausstattung. In der zweiten Jahreshälfte 2014 er-
folgte noch die Betonsanierung des Kiesfangs und
des Zulaufpumpwerkes, sowie die Fassadensanie-
rung der Betriebsgebäude, Malerarbeiten und die
Geländegestaltung.
Fazit
Die Erneuerung und Generalsanierung der ARA
Tábor war sowohl für den Investor VST, als auch
den Betreiber ČEVAK aufgrund ihres Umfanges,
der Zeitdauer und des sicherzustellenden laufen-
den Betriebes eine besondere Herausforderung.
Aufgrund der hervorragenden Zusammenarbeit
zwischen VST, Projektanten, Baufirmen, Liefe-
ranten und ČEVAK ist es über die gesamte Bau-
phase gelungen, die wasserrechtlich genehmig-
ten Grenzwerte einzuhalten. Die Flexibilität, das
Know-how, der Einfallsreichtum und das beson-
dere Engagement des Betriebspersonal, weit über
die normale Arbeitszeit hinaus ist dabei besonders
hervorzuheben.
Dále bylo instalováno nové zařízení na za-
hušťování přebytečného kalu a to do budovy
blíže k vyhnívacím nádržím. Umístění nové-
ho zařízení zohlednilo předchozí zkušenost
s původním zařízením, které bylo umístěno ve
vzdálenější budově, což vyvolávalo problémy
s čerpáním zahuštěného kalu.
Spolu se všemi již uvedenými stavebními
a technologickými celky bylo samozřejmě po-
třeba realizovat různé druhy gravitačních i tla-
kových rozvodů pro používaná média (odpadní
a technologická voda, kaly, plyny).
Dosud vyjmenované činnosti dílčím způsobem
zasáhly provoz čistírny. Na jaro 2014 však by-
la dle harmonogramu naplánována odstávka
celé jedné biologické linky. Toto období proto
bylo pro provoz čistírny nejsložitější. Provzduš-
ňovací elementy byly již na hranici životnosti,
původní systém provzdušňování nebyl scho-
pen do jedné linky dodávat větší množství
vzduchu a zároveň se tato fáze stavby časově
kryla s obdobím, kdy natékalo na AČOV Tábor
větší množství znečištění. Proto již řadu mě-
síců před jarem 2014 pracovníci společnosti
ČEVAK, a. s. intenzivně monitorovali bilanční
zatížení a jeho hodinovou nerovnoměrnost
jednotlivých kanalizačních větví přivádějících
odpadní vody na čistírnu. Na základě zjiště-
ných údajů pak provozovatel intenzivně jednal
a spolupracoval s hlavními producenty prů-
myslových, či potravinářských odpadních vod
na možnostech zlepšit kvalitu jejich vypouště-
ných odpadních vod a zrovnoměrnit kolísání
koncentrace znečištění v dotčených odpadních
vodách.
První technologická linka byla odstavena
v březnu 2014, ale zároveň s její odstávkou
byla zprovozněna nová dosazovací nádrž. To-
mu v lednu 2014 předcházelo krátkodobé za-
stavení provozu druhé linky, proto aby ji bylo
možno propojit s novým rozdělovacím ob-
jektem pro nátok do dosazovacích nádrží. Po
dobu provizorního provozu jedné staré linky
byla zvýšena hladina v dosazovací nádrži a do
nové dosazovací nádrže odtékala nový pro-
pojovacím potrubím nejen voda, ale i část ak-
tivního kalu. Vratný kal se tedy vracel z části
jak ze staré dosazovací nádrže, tak částečně
z nové dosazovací nádrže. Toto opatření při-
spělo k tomu, že vyčištěná odpadní voda odté-
kající do recipientu obsahovala jen velmi malý 52
53
AblaufrinneNový odtokový objekt
Bild / Foto
4
podíl nerozpuštěných látek. V tomto období
byla též zvýšena dávka síranu železitého a sí-
ran byl dávkován do dvou míst: do původního
místa na konci nitrifikace pro zajištění srážení
fosforu a dále bylo přidáno nové místo před
nátokem do usazovací nádrže pro zvýšení od-
bourání organického zatížení již v mechanické
části. Zároveň do tohoto místa byl též nově
dávkován Magnaflok. V průběhu provozu jen
jedné staré linky, díky uvedeným opatřením,
byly nakonec dosaženy na odtoku z čistírny vy-
hovující výsledky.
Zprovozňování již hotových celků si vyžádalo
jejich uvedení do předčasného užívání vodo-
hospodářským orgánem a to ve dvou fázích:
na jaře 2014 to byla technologie hrubého
předčištění, dosazovací nádrže, čerpací stanice
vratného kalu, měrný žlab s měřením, výústní
objekt a kogenerační jednotky. Začátkem léta
pak nová technologická linka a jímka kalové
vody.
Nová technologická linka byla do provozu uve-
dena na konci června 2014. Na rozdíl od staré
linky má ve své skladbě také nádrž regenera-
ce vratného kalu. Oproti staré lince se zvětšil
objem denitrifikační a výrazně nitrifikační ná-
drže. V nádržích regenerace a nitrifikace je no-
vě použit provzdušňovací systém a celkem tři
dvojice kyslíkových sond. Vzduch od nové linky
však zpočátku ještě dodávalo jedno původní
dmychadlo. Postupná výměna a zapojování
tří nových turbokompresorů a též vybudování
nového přívodu stlačeného vzduchu k linkám
probíhalo v letních měsících.
Mezitím již probíhala přestavba jednoho ply-
nojemu na nový - membránový typ, tomu
předcházela demolice původní strojovny a ná-
sledně stavba nové. Dále pak probíhala výmě-
na všech tří plynových kotlů za nové včetně
změn ve strojovně kotelny a plynové kompre-
sorovny. V rámci intenzifikace byla AČOV Tá-
bor vybavena tlakovou stanicí na technologic-
kou vodu (z odtoku) pro zajištění ostřiku po
celé čistírně. Zcela nově byly pořízeny dva au-
tomatické stacionární vzorkovače odpadních
vod (přítok a odtok). Pro příjem a evidenci od-
padních vod, dovážených na čistírnu fekálními
vozy, byla pořízena automatická stanice.
V průběhu druhé poloviny roku 2014 byl po-
stupně opravován povrch vysokých stěn lapá-
ku štěrku a čerpací stanice. Probíhala též opra-
va venkovních i vnitřních stěn budovy hrubého
předčištění s následnými nátěry fasády. V prů-
běhu léta 2014 proběhly práce na terénních
úpravách.
Závěr
Modernizace a intenzifikace AČOV Tábor zna-
menala z důvodu svého rozsahu, doby trvání
a nutnosti zajistit provoz i během zásahů jak
pro investora VST tak pro provozovatele zvláš-
tě velkou výzvu. Díky výborné spolupráci VST,
projektanta, stavebních firem, dodavatele
a společnosti ČEVAK se podařilo během celé
výstavby dodržet vodoprávně požadované li-
mity na čištění odpadních vod. Zvláště je třeba
vyzvednout flexibilitu, invenčnost a mimořád-
né pracovní nasazení provozních pracovníků
společnosti ČEVAK.
Seit Wasser verteilt und genutzt wird, wird es auch
gemessen und verrechnet. Wasserzähler, wie wir
sie heute kennen, also mit Flügelrädern oder vo-
lumetrischem Messeinsatz, werden seit der zwei-
ten Hälfte des 19. Jahrhunderts hergestellt. We-
gen der großen Zahl an feinsten mechanischen
Elementen, Zahnrädern und Lagern wurden sie
auch als Wasseruhren bezeichnet. Heute, in der
Zeit der raschen Entwicklung der Informations-
systeme, stehen auch die Zähler aller Medien vor
einem Technologiesprung. Alle Strom-, Wärme-,
Gas- und Wasserversorger arbeiten an Lösungen,
die deutlich mehr Informationen liefern als nur
die Mengenangabe auf einer Zählerscheibe.
In der Wasserwirtschaft ist die erste Generation
die Kombination eines klassischen mechanischen
Wasserzählers mit Impulsoutput und Funkmodul.
Damit kann der Zählerstand fernübertragen wer-
den und die Zugänglichkeit zum Zähler ist nicht
mehr erforderlich. Die Wasserzählerdaten wer-
den per Funk an tragbare Terminals übertragen
und danach elektronisch für die Fakturierung
weitergeleitet.
Dies hat den Vorteil, dass die Ablesung schnell
und ohne die sonst nötige Anwesenheit des
Kunden erfolgt, zusätzlich aber die Daten au-
tomatisch, rasch und fehlerfrei in das Kunden-
informationssystem übertragen werden. Die
Fehleranfälligkeit durch falsche Ablesung und
manuelle Datenübertragung wird weitgehend
ausgeschaltet. VAK Beroun und VS Chrudim ha-
ben bereits über 3.000 dieser Wasserzähler im
Einsatz. Somit kann ein Mitarbeiter während ei-
nes Arbeitstages 100 Messstellen auslesen, die
Daten sofort verarbeiten, kontrollieren und die
Verrechnung einleiten.
Der Nachteil dieser ersten Generation der „in-
telligenten“ Wasserzähler ist allerdings ein
SMART METERING IM KOMMENCHYTRÉ VODOMĚRY PŘICHÁZEJÍ
Dodávka vody je měřena různými způsoby již
stovky let. Vodoměr, tak jak ho známe dnes, tedy
s lopatkovým kolem, nebo objemovou komorou,
se vyrábí od druhé poloviny 19. století. Díky množ-
ství jemných mechanických prvků, ozubených kol
a ložisek se používal i název vodní hodiny. V dneš-
ní době stále se rozvíjejících informačních systé-
mů dochází i k zásadní modernizaci měřidel pro
veškerá dodávaná média. Tak jako provozovatelé
elektrické sítě či dodavatelé tepla, tak i provo-
zovatelé vodovodů a kanalizací začínají využívat
měřidla, která poskytují daleko více informací než
jen množství proteklé vody na číselníku.
Za první generaci Smart Meteringu (chytrého mě-
ření) lze považovat využití kombinace klasického
mechanického vodoměru s impulsním výstupem
a radiového komunikačního modulu. Tento sys-
tém již umožňuje provádět vzdálené odečty bez
nutnosti přístupu k vodoměru. Data z vodoměru
jsou pracovníky vodárny sbírána radiovým pře-
nosem do ručních terminálů a poté předávána
v elektronické podobě k fakturaci.
Nespornou výhodou proti klasickému odečtu
a zpracování dat je nejen rychlost provádění
odečtů bez nutnosti přítomnosti odběratele, ale
i automatický, rychlý a bezchybný přenos dat do
zákaznického informačního systému. Tím je i sní-
žen negativní vliv lidského faktoru v procesu od
fyzického odečtu vodoměru a zápisu do odečtové
knihy až po přepis do zákaznického systému a vy-
stavení faktury. Vodovody a kanalizace Beroun
a Vodárenská společnost Chrudim mají osazeno
přes 3 000 ks těchto měřidel. Během jednoho pra-
covního dne je tak možné jedním pracovníkem
odečíst sto měrných míst, data ihned zpracovat
a vystavit faktury odběratelům.
Nevýhodou této první generace chytrých vodo-
měrů je omezený rozsah získaných informací, 54
Ing. Roman Pešek,
Vorstandsvorsitzender
der VS Chrudim, a.s.
předseda představenstva
VS Chrudim, a.s.
55
které je měřidlo, resp. přenosové zařízení schop-
no zpracovat. Vedle standardních informací jako
je číslo měřidla, stav číselníku a datum odečtu
k nám již žádné nové informace nepřicházejí. Dal-
ší nevýhodou je využívání technicky překonaného
mechanického vodoměru.
Společnosti VAK Beroun a VS Chrudim proto
v současné době zavádějí další generaci chytrých
vodoměrů. První zásadní změnou je mnohem
přesnější a citlivější snímač průtoku bez pohyb-
livých mechanických částí. Na trhu existuje řada
výrobců vodoměrů, kteří využívají pro snímání
rychlosti proudění vody ultrazvukový signál, ne-
bo elektromagnetickou indukci. Druhou změnou
je významně vyšší množství naměřených, vypo-
čítaných či logicky odvozených hodnot. Měřidla
vysílají například informace o okamžitém průto-
ku, zpětném toku, detekci úniku vody, zavzduš-
nění potrubí, nedovolené manipulaci, stavu bate-
rií atd. V současné době lze databázově zpracovat
více než dvacet sledovaných událostí získaných při
odečtu každého jednotlivého vodoměru.
Přenos dat z fakturačních vodoměrů je nyní,
vzhledem k postupné modernizaci sítě, prováděn
následujícími způsoby:
· Manuálně: fyzický odečet vodoměru v místě
jeho instalace, objem dodané vody je zapsán
do karty měřidla v odečtové knize. Po ukonče-
ném sběru dat je stav z karty ručně přepsán do
zákaznického informačního systému (ZIS).
· Manuálně: fyzický odečet vodoměru v místě
jeho instalace, objem dodané vody je zapsán
do ručního terminálu. Po ukončeném sběru dat
jsou data z terminálu automaticky přenesena
do ZIS.
begrenzter Informationsumfang. Neben den Ba-
sisinformationen wie Herstellungsnummer des
Wasserzählers, Stand des Zählwerkes und Zeit
der Ablesung bringen sie keine weiteren Informa-
tionen. Ein anderer Nachteil besteht darin, dass
dabei noch immer auf die bereits technisch ver-
alteten mechanischen Wasserzählern aufgesetzt
wird.
Aus diesem Grund beschäftigen sich VAK Beroun
und VS Chrudim bereits mit der nächsten Zähl-
ergeneration. Deren wesentliches Merkmal ist
ein deutlich genauerer und empfindlicherer
Wasserdurchlauffühler ohne bewegliche me-
chanische Teile. Zahlreiche Lieferanten nutzen
zur Geschwindigkeitsmessung Ultraschallsignale
oder die elektromagnetische Induktion. Ein wei-
teres Merkmal betrifft die deutlich größere An-
zahl an Messwerten und Daten, die gesammelt
werden können. Die Zähler senden zum Beispiel
Informationen über die momentane Durch-
laufmenge, einen allfälligen Wasserrückfluss,
Leckagen, Lufteinschlüsse im Leitungsnetz, die
unberechtigte Manipulation, den Ladezustand
der Batterie u.v.A.m. Damit ist es derzeit möglich,
mehr als zwanzig Datenpunkte rasch und unkom-
pliziert zu analysieren.
Die Übertragung der Zählerdaten erfolgt im Rah-
men des schrittweisen roll-out der neuen Zähler
derzeit nach drei Methoden:
· manuell: physische Ablesung des Wasserzäh-
lers, die Menge wird in eine Wasserzählerkarte
eingetragen. Nach der Datenerfassung wird
der Wasserzählerstand aus der Karte manuell
in das Kundeninformationssystem übertragen.
Kombination eines mechanischen Wasserzählers mit einem FunkmodulKombinace mechanického vodoměru s doplněným radiovým modulem
Die FunkmoduleRadiové moduly
Bild / Foto
1
2
· manuell: physische Ablesung des Wasserzäh-
lers, die Menge wird in ein tragbares Terminal
eingetragen. Nach der Datenerfassung wird
der Wasserzählerstand vom Terminal auto-
matisch in das Kundeninformationssystem
übertragen.
· per Funk: Fernauslesung mit Handterminal im
„walk- oder drive by Modus“. Die Ablesung der
Wasserzählerdaten erfolgt entweder einzeln
oder in Gruppen, und zwar in einem Abstand
zwischen dem/den Zähler(n) und dem Terminal
von 20 bis 100 Metern. Nach der Auslesung
werden die Daten aus dem Handterminal
automatisch in das Kundeninformationssystem
übertragen. Beim Datentransfer wird ein Pro-
tokoll von besonderen Ereignissen generiert.
Mit diesem Protokoll können anschließend die
Betriebsmitarbeiter direkt vor Ort die Abnah-
mestelle prüfen und notwendige Maßnahmen
einleiten.
Smart Metering ist, insbesondere was die Anschaf-
fung betrifft kostspielig, es bringt jedoch auch
deutliche Einsparungen beim Betrieb (geringere
Ablesekosten, Datenverarbeitung, Instandset-
zung und Detailkontrolle der Abnahmestellen).
Argumente für die Einführung der „intelligen-
ten“ Wasserzähler sind:
· Sicherheit für die Mitarbeiter bei schwer zu-
gänglichen Zählerstellen
· Erhöhung des Kundenkomforts (Kunden müs-
sen nicht anwesend sein)
· einfache Kontrolle der Zähler bei problemati-
schen Abnehmern
· Auswahl der Zählergröße exakt angepasst
an den Bedarf der Kunden (in einigen Stand-
orten gilt der Zwei -Komponenten -Preis mit
fixem Preisbestandteil entsprechend der
Zählergröße)
· Schutz des Trinkwassernetzes vor der Konta-
minierung durch Wasser aus fremden Wasser-
quellen (Aufzeichnung des Wasserrücklaufs)
bei unberechtigten Netzverbindungen
· Schutz von unberechtigter Handhabung der
Zähler (Aufzeichnung des wasserlosen Zustan-
des oder der Magnetmanipulation)
· Senkung des Einflusses des menschlichen
Faktors (Fehler bei der Ablesung oder
Datenübertragung)
Wir rechnen auch zukünftig mit einer dynami-
schen Entwicklung dieser Technologie. Dabei
ist zu erwarten, dass Smart Meter in Gruppen
· Rádiově: vzdálený (radiový) odečet vodo-
měru ručním terminálem. Čtení dat z měřidel
je prováděno jednotlivě, či po skupinách na
vzdálenost 20 m až 100 m od místa zabudo-
vání vodoměru. Po ukončeném sběru dat jsou
stažená data z ručního terminálu automaticky
přenesena do ZIS. Při přenosu dat do ZIS je
automaticky generován protokol se záznamem
neobvyklých událostí. Ten je impulsem pra-
covníkům provozních středisek k detailnímu
prověření situace přímo na odběrném místě.
Data z měřidla jsou pak k dispozici v tabulkové
i grafické podobě.
Smart Metering je zatím finančně náročný svý-
mi vstupními pořizovacími náklady, přináší však
úsporu při provozu zařízení (nižší náklady na ode-
čet, zpracování dat, opravy vodoměrů a detailní
kontrolu odběrných míst).
Hlavními důvody pro zavádění měřidel typu Smart
Meter jsou dále:
· Bezpečnost provádění odečtů měřidel (na-
př. v místech s problematickou dostupností)
· Zvýšení komfortu pro zákazníky (radiový ode-
čet odběratele neobtěžuje)
· Snadná kontrola měřidel u problémových
odběratelů
· Stanovení velikosti vodoměru dle reálné po-
třeby odběrného místa (v některých oblastech
tzv. pevná složka ceny vodného a stočného)
· Ochrana vodovodní sítě před kontaminací
vodou z cizích zdrojů vody (záznam zpětného
toku)
· Ochrana před neoprávněnou manipulací s mě-
řidlem (záznam o odvodnění měřidla, záznam
o magnetizaci měřidla)
· Snížení vlivu lidského faktoru (chyb při odečtu
či přepisu hodnot na odečtové karty či do ZIS)
I do budoucna počítáme s dynamickým vývojem
této technologie. Výhledově lze lokality pokryté
Smart Meteringem sdružovat do tzv. hnízd, za-
jistit automatický lokální sběr dat a po doplnění
vhodnou technologií přenášet data do zákaz-
nických center či dispečinku. Teprve toto řešení
přinese maximální využití možností této techno-
logie. Naši pracovníci pak budou moci při problé-
mech v odběrných místech neprodleně reagovat
a zákazníci budou rychle varováni v případě vý-
skytu poruch v jejich objektu.
Nespornou výhodou systému těchto budou-
cích možností Smart Meteringu je, že se při jeho 56
Smart Meter / chytré vodoměry
Gateway
GPRS
Remote FTP Server / Vzdálený FTP server
57
využití i obyčejní odběratelé vody stávají zákazní-
ky, kteří jsou schopni sami řídit své odběry a vyu-
žívat bezpečnostní výhody této technologie, což
pro ně znamená bezprostřední přínosy.
Skupina Energie AG Wasser zahájila proto v ro-
ce 2015 projekt Smart Meteringu pro všechny
společnosti skupiny, aby bylo možno integrovat
know -how v této oblasti a dosáhnout efektivní-
ho, hospodárného a standardizovaného řešení.
zusammengefasst werden und die lokal gebün-
delten Daten in kurzen Abständen, automatisch
und gesammelt an Kundenzentren und Leitstel-
len gesendet werden. Erst damit wird der volle
Nutzen dieser Technologie ausgeschöpft werden.
Unsere Mitarbeiter können dann umgehend bei
Problemen von Abnahmestellen reagieren, die
Kunden profitieren durch eine zeitnahe Warnung
bei Störungen oder Rohrbrüchen im versorgten
Objekt.Ein unbestreitbarer Vorteil dieser zukünf-
tigen Möglichkeiten des Smart Metering besteht
darin, dass der Wasserbezieher noch mehr als bis-
her zum Kunden wird, der sein Verbraucherver-
halten bewusst steuern kann und von den Sicher-
heitsfeatures, die diese Technologie bietet, direkt
und unmittelbar profitiert.
Um diesem Trend gerecht zu werden, hat die
Energie AG Wasser-Gruppe 2015 ein Smart Me-
tering Projekt gestartet, in dem das Know-how
auf diesem Gebiet gebündelt und eine effiziente,
wirtschaftliche und standardisierte Lösung entwi-
ckelt wird.
Festes Funkablesungsnetz - BeispielPříklad pevné radiové sítě
Abbildung / Obrázek
2
05
Kapitel 5 / kapitola 5
QUALITÄT, SICHERHEIT, UMWELTKVALITA, BEZPEČNOST, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Beim Betrieb der Wasser- und Abwasserinfra-
struktur begegnen wir nicht nur Universalisten,
die diese Anlagen warten und reparieren, son-
dern auch Spezialisten für einzelne Fachberei-
che, die diese unterstützen. Spezialisierungen
sind aufgrund der zunehmenden Komplexität
der Aufgaben unbedingt nötig und steigern
die Arbeitseffizienz. Beispiele für Expertentä-
tigkeiten sind das Kanalmonitoring, Dichtheits-
prüfungen, der Umgang mit Wasserzählern,
MSR -Technik, Laborarbeiten u.v.A.m. Eine der
wichtigsten Spezialisierungen ist die Störungs-
ortung im Trinkwassernetz. Dabei geht es nicht
nur um die laufende Reduktion der mit hohen
Kosten verbundenen Wasserverluste, sondern
auch um die Prävention von Rohrbrüchen, de-
ren Folgeschäden, sowie Versorgungsausfällen.
Aus diesem Grund wurde 2014 ein zweitägiger
Erfahrungsaustausch der „Rohrinspektoren“
der ENERGIE AG BOHEMIA-Gruppe in Chrudim
abgehalten. Acht Experten aus allen Beteili-
gungen nahmen daran, jeweils mit der eigenen
Ausrüstung, teil. Know-how und Equipment
sollten anhand von zwei simulierten Störungen
im Trinkwassernetz der Stadt Chrudim vergli-
chen werden.
Die Teilnehmer wurden durch den techni-
schen Direktor der VS Chrudim, Mgr. Petr Ka-
valír, Ph.D., begrüßt. In einem ersten theo-
retischen Teil wurde der aktuelle Status der
Wasserverluste in der Unternehmensgruppe
anhand der Präsentation „Unit Water Leakage
2007 - 2013“ diskutiert (siehe auch WATERPA-
GES 2013/14).
ROHRINSPEKTOREN IM EINSATZ - ERFAHRUNGSAUS-TAUSCH DER LECKORTERINSPEKCE POTRUBÍ - VÝMĚNA ZKUŠENOSTÍ HLEDAČŮ PORUCH
V procesu provozování vodárenských soustav
se setkáváme nejen s provozními pracovníky,
tj. lidmi, kteří přímo opravují a udržují vodo-
vodní a kanalizační systémy, ale také s pracov-
níky, kteří jsou specializováni na provádění
konkrétních prací, které jsou ve své podstatě
podpůrnou činností pro, již výše zmíněnou,
první skupinu pracovníků. Takovéto speciali-
zace jsou z důvodu rostoucí komplexity bez-
podmínečně nutné a zvyšují zároveň efektivitu
práce. Příkladem jsou specialisté na monitoring
kanalizací, vodoměry, měřící a řídící techniku,
pracovníci laboratoří aj. Jedná se přitom nejen
o průběžné snižování ztrát vody v sítích, které
způsobují vysoké náklady, nýbrž také o pre-
venci havárií a jejich následků stejně jako vý-
padků zásobování.
Právě z tohoto důvodu bylo v roce 2014 uspořá-
dáno setkání hledačů poruch skupiny ENERGIE
AG BOHEMIA v Chrudimi. Setkání se zúčastnilo
osm pracovníků, přičemž každý z nich si přivezl
zařízení pro vyhledání poruch, které ve své spo-
lečnosti užívá. Cílem setkání bylo srovnat know-
-how a vybavení při hledání dvou simulovaných
poruch, které byly připraveny na vodovodním
systému města Chrudim.
Na začátku akce přivítal její účastníky technic-
ký ředitel Vodárenské společnosti Chrudim,
Mgr. Petr Kavalír, Ph.D. V první, teoretické části
setkání, diskutovali přítomní na základě pre-
zentace „Jednotkový únik vody v letech 2007 -
2013“ o aktuálním stavu ztrát vody ve skupině
(viz WATERPAGES 2013/14).
60
Ing. Václav Kloboučník,
Leiter der technischen
Abteilung
vedoucí technického
oddělení
VS Chrudim, a. s.
61
Úkolem následné praktické části bylo vyhledat
poruchu, která byla simulována na vodovodní
přípojce, odbočené z litinového potrubí DN 100.
Jak je z tabulky vidno, splnili účastníci akce, a to
i přesto, že použili rozdílná zařízení, zadaný
úkol s velkou přesností. Přímo na místě se za-
níceně diskutovalo o výhodách a nevýhodách
jednotlivých zařízení a zkušeností při jejich
používání.
Im folgenden Praxistest war es das Ziel, die
Störung beim Abzweiger einer Hausanschluss-
leitung, Gusseisen DN 100 mit Korrelatoren zu
lokalisieren.
Wie in der Tabelle ersichtlich wurde die Aufga-
be von allen Beteiligten, trotz unterschiedlicher
Geräteausstattung mit großer Präzision gelöst.
Stärken und Schwächen des Equipments und die
Erfahrungen der Mitarbeiter wurde noch vor
Ort intensiv besprochen.
DE Unternehmen Leckorter Gerät Entfernung zwischen Fühlern Ist Messwert
ČEVAK Magyar Eureka Digit 55 m 15 m 14,2 m
VHOS Drdla Eureka Digit 55 m 15 m 14,1 m
ČEVAK Tušil ENIGMA 104,5 m 15 m 14,3 m
AQUA SERVIS Gois SEBA Correlux 55 m 15 m 14,6 m
VAK Beroun Beníšek Dantec Leak 55 m 15 m 13,9 m
VODOS Kolín Funda Micro Corr 55 m 15 m 12,5 m
VS Chrudim Fořt Eureka II. 55 m 15 m 13,6 m
VS Chrudim Fořt ENIGMA 55 m 15 m 15,4 m
CZ Společnost Pracovník Zařízení Vzdálenost mezi snímači Skutečnost Naměřeno
1 Störungsortung bei einer HausanschlussleitungHledání poruchy na vodovodní přípojce
Bild / Foto
Am späten Nachmittag folgte die Besichtigung
der Wasseraufbereitungsanlage Monaco mit
dem im Vorjahr in Betrieb genommenen Trink-
wasserkraftwerk. Der erste Tag klang mit einer
Stadtführung durch das abendliche Chrudim
und dem von Fachgesprächen begleiteten ge-
selligen Beisammen sein aus.
Der zweite Tag startete mit einem weiteren
Feldversuch. Diesmal sollte eine Störung bei
einer PVC Leitung DN 160 geortet werden. Die
komplexe Aufgabenstellung sollte auch die
Grenzen der Ortungsgeräte aufzeigen. Wie
die Ergebnisse zeigen, war es diesmal schon
wesentlich schwieriger, die Schadstelle zu
bestimmen.
Wie aus der Tabelle ersichtlich, war die Aufga-
benstellung für manche Geräte zu schwierig. Ei-
ne Störung mit Hilfe von „klassischen“ Leckor-
tungsgeräten in einer PVC -Leitung zu finden,
bei der aufgrund der Simulation kein Wasser
V pozdních odpoledních hodinách byli účastní-
ci akce provedeni úpravnou vody Monaco a by-
li seznámeni s malou vodní elektrárnou, která
zde byla před rokem uvedena do provozu. Poté
pak byl první den akce zakončen procházkou
po historickém centru večerní Chrudimí a spo-
lečným posezením.
I druhý den byl zahájen vyhledáváním poruchy,
která byla tentokrát simulována na vodovodní
přípojce, odbočené z plastového potrubí PVC
DN 160. Toto obtížnější zadání mělo ukázat
technické hranice různých zařízení.
Jak je z tabulky vidno, sáhla si zkoušená zaříze-
ní opravdu na hranice svých technických mož-
ností. Vyhledat poruchu „klasickými“ vyhle-
dávacími přístroji na řadu PVC, přičemž voda
ze simulované poruchy nevytékala (neprýšti-
la) do zemního podloží, je pro metody těch-
to přístrojů již opravdu velmi problematické.
Přesto však i takto složité případy poruch mají 62
2 Störungsortung bei einer HausanschlussleitungHledání poruchy na vodovodní přípojce
Bild / Foto
austritt, ist nur sehr schwer lösbar. Trotzdem
gibt es auch bei komplexen Schadstellen Lö-
sungen. So setzt die ČEVAK bei PVC -Leitungen
sehr erfolgreich Wasserstoff ein, mit dem die
Leitung befüllt wird. Dieses Verfahren erhöht
den Erfolgsgrad der Störungsortung auch in
schwierigsten Situationen signifikant.
Obwohl die Praxistests sehr interessant wa-
ren, wurde der Austausch von praktischen
řešení, neboť společnost ČEVAK a. s. již vlastní
a s úspěchem provozuje zcela unikátní meto-
du vyhledávání poruch na PVC vodovodních
rozvodech a přivaděčích pomocí plnění těchto
potrubí vodíkem. Tato metoda - i přes svoji slo-
žitost - zvyšuje úspěšnost vyhledávání poruch
i v těch nejobtížnějších situacích.
I když byla praktická zkouška velmi zajímavá,
největším přínosem akce bylo jednoznačně
DE Unternehmen Leckorter Gerät Entfernung zwischen Fühlern Ist Messwert
AQUA SERVIS Gois SEBA Correlux 19,8 m 5,2 m 5,3 m
VODOS Kolín Funda Micro Corr 19,8 m 5,2 m Nicht gefunden/ Nenalezeno
ČEVAK Magyar Eureka Digit 19,8 m 5,2 m Nicht gefunden/ Nenalezeno
VAK Beroun Beníšek Dantec Leak 19,8 m 5,2 m Nicht gefunden/ Nenalezeno
VHOS Drdla Eureka Digit 19,8 m 5,2 m Nicht gefunden/ Nenalezeno
AQUA SERVIS Gois SEBA Correlux 19,8 m 5,2 m 4,7 m
VS Chrudim Fořt ENIGMA 19,8 m 5,2 m 5,3 m
CZ Společnost Pracovník Zařízení Vzdálenost mezi snímači Skutečnost Naměřeno
OrtungsgeräteDetailní pohled na přístroje
Bild / Foto
Problemen des täglichen Arbeitslebens als po-
sitivster Aspekt des Treffens genannt.
Die Ortung von Störungen im Wasserleitungs-
netz ist besonders bei älteren Anlagen eine
permanente Herausforderung. Ihr kann nur
mit gut ausgebildeten, erfahrenen Mitarbei-
tern und modernem Equipment begegnet
werden. Eine moderne Ausrüstung ist die Basis
für die Senkung der Verluste. Sie amortisiert
sich in meist kurzer Zeit - ein Grund, warum
die Energie AG Wasser-Gruppe laufend in die
Modernisierung der Ausrüstung investiert. Aus
den positiven Erfahrungen dieses ersten Tref-
fens der „Rohrinspektoren“ kann nur abgelei-
tet werden, dass der erstmals durchgeführte
Erfahrungsaustausch durch ein weiteres Tref-
fen fortgeführt werden muss.
osobní setkání pracovníků a vzájemná výměna
zkušeností s praktickými problémy jejich kaž-
dodenní práce. Předávání zkušeností probíha-
lo skoro nepřetržitě - na místech, kde byly hle-
dány simulované poruchy, při společné večeři
a při prezentaci jednotkového úniku vody.
Vyhledávání poruch na vodovodní síti je pře-
devším v případě starších vodovodních řadů
neustálý „boj“. Tuto výzvu lze překonávat pou-
ze prací dobře vyškolených a zkušených spe-
cialistů za použití moderního vybavení. Právě
moderní vybavení, které se většinou ve velmi
krátké době zaplatí, je základem pro snižování
ztrát. Proto skupina Energie AG Wasser neu-
stále investuje do modernizace těchto techno-
logií. Ze zkušeností z prvního setkání hledačů
poruch vodárenských společností ENERGIE AG
BOHEMIA vyplývá, že je nutno i do budoucna
pokračovat v zahájené výměně zkušeností na
tomto poli.64
1 Auswertung der OrtungVyhodnocování získaných údajů
Bild / Foto
65
Dodržování bezpečnosti práce je jednou z důle-
žitých předpokladů práce na kanalizační síti a čis-
tírnách odpadních vod. Společnost WDL získala již
v roce 2008 jako vůbec první vodárenská společ-
nost v Rakousku všechny potřebné ISO certifikace:
9001 (Systém managementu kvality), 14001 (Sys-
tém environmentálního managementu) a 18001
(Systém managementu bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci). Cílem certifikace ISO 18001 je
zajistit strukturovaný přístup při dodržování usta-
novení v Rakousku platného Spolkového zákona
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (ASCHG)
a všech dalších aktuálních pracovněprávních před-
pisů, upravovat odpovědnost při realizaci opatření
pro zajištění bezpečnosti práce a sloužit jako měřít-
ko kvality zaměstnavatelů.
Výše zmíněný zákon předepisuje každoroční cvi-
čení provozního personálu kanalizací a čistíren od-
padních vod, která by měla vycházet z konkrétních
pracovních podmínek daného zařízení. Účelem
je připomenout zaměstnancům provozní rizika
a prakticky s nimi nacvičit pracovní postupy, kte-
ré jsou vyžadovány pro prevenci pracovních úrazů.
Pracovníci si rovněž nacvičí potřebné a správné
úkony pro případ pracovního úrazu, aby pomoc,
kterou při nastalém pracovním úrazu poskytnou,
byla efektivní a především správná.
Procvičované okruhy jsou mimo jiné:
· Nakládání s nebezpečnými látkami
· Ovládání strojů
Arbeitssicherheit ist ein wesentlicher Eckpunkt
bei der Arbeit im Kanalnetz und auf Kläranla-
gen. Die WDL war als erstes österreichisches
Wasserunternehmen bereits 2008 umfassend
ISO -zertifiziert nach ISO 9001 (Qualität), 14001
(Umwelt) und 18001 (Sicherheit). Letzteres soll
die strukturierte Abarbeitung und Einhaltung
der Vorgaben des ArbeitnehmerInnenschutz-
gesetzes (ASCHG) und aller geltenden arbeits-
rechtlichen Bestimmungen sicherstellen, die
Verantwortlichkeiten bei der Umsetzung der
Sicherheitsbestimmungen regeln und auch als
Qualitätsmaßstab gegenüber den Auftragge-
bern dienen.
Das österreichische ArbeitnehmerInnenschutz-
gesetz schreibt jährliche Unterweisungen des
Betriebspersonals von Kanalisations- und Klär-
anlagen vor, die auf die konkreten Arbeitsbe-
dingungen abgestimmt sein sollen. Die Mitar-
beiter sollen an die Gefahren im Betrieb erin-
nert werden und vorgesehene Handlungsabläu-
fe zur Vermeidung von Arbeitsunfällen üben.
Sie sollen aber auch das richtige Handeln im Fall
eines Arbeitsunfalles trainieren, um effizient
und vor allem richtig helfen zu können.
Relevante Themenbereiche für die Sicherheits-
unterweisungen sind u.a.:
· Umgang mit Gefahrenstoffen
· Umgang mit Maschinen
· Verhalten bei Störfällen oder Unfällen
SICHERHEITSTRAINING AUF WDL -BETREUTEN KLÄRANLAGENBEZPEČNOSTNÍ CVIČENÍ NA ČISTÍRNÁCH ODPAD-NÍCH VOD PROVOZOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ WDL
DI Claus Hawliczek,
Bereichsleiter
Betrieb Abwasser WDL
vedoucí úseku
kanalizačních služeb WDL
· Hantieren mit schweren Lasten
· Absturzsicherungen
· Brandschutz
· Persönliche Schutzausrüstung
· Erste Hilfe
Um den Mitarbeitern auch einen Einblick in die
Betriebsweisen anderer Kläranlagen bieten zu
können, werden die Sicherheitsunterweisungen
seit 2012 zentral für alle Kläranlagen die von der
WDL betreut werden, an wechselnden Standor-
ten abgehalten. Teilnehmer sind die Mitarbei-
ter der Kläranlagen Aspach, Ampflwang, Pre-
garten, Schärding und Weyer. Den Mitarbeitern
bietet sich so die Möglichkeit, das Sicherheits-
training mit einem Erfahrungsaustausch mit
Kollegen anderer Kläranlagen zu verbinden.
· Chování v případě poruch nebo nehod
· Manipulace s těžkými břemeny
· Zajištění proti pádu
· Protipožární ochrana
· Osobní ochranné pracovní pomůcky
· První pomoc
Aby zaměstnanci WDL získali znalosti a přehled
o provozu jiných ČOV, než jsou ty, kde působí, pro-
vádí se bezpečnostní cvičení od roku 2012 střídavě
na různých ČOV (Aspach, Ampflwang, Pregarten,
Schärding a Weyer). Společnost je organizuje pro
všechny své zaměstnance centrálně, přičemž stří-
dání míst cvičení zároveň umožňuje výměnu zku-
šeností mezi kolegy z různých čistíren.
66
Übung der Herzdruckmassage und BeatmungNácvik masáže srdce a umělého dýchání
Übung Arbeiten mit einem DefibrillatorNácvik použití defibrilátoru
Übung zur Bergung eines Verletzten aus einem SchachtVyzvednutí figuríny z šachty
Bild / Foto
1
2
3
2012 fand die Unterweisung in Pregarten statt,
wo als Szenario ein Verkehrsunfall mit Einlei-
tung von Treibstoff in die Kanalisation durchge-
spielt wurde. 2013 erfolgte die Sicherheitsschu-
lung in der Kläranlage Schärding, wobei wir bei
der Trainingsgestaltung Unterstützung durch
Blaulichtorganisationen (Rotes Kreuz, Freiwil-
lige Feuerwehr) erhalten haben, die mit spezi-
ellem Lehr- und Übungsmaterial für realistische
Übungsszenarios gesorgt haben. Schwerpunkte
waren Erste Hilfe, die Erstversorgung bei „ty-
pischen“ Verletzungen und die Bergung eines
Verletzten aus einem Schacht. 2014 wurden
schließlich in der Kläranlage Aspach mit Unter-
stützung der Freiwilligen Feuerwehr Aspach die
Brandbekämpfung geübt und der Umgang mit
leichtem Atemschutzgerät erprobt.
V roce 2012 se cvičení WDL konalo v Pregartenu,
kde byla nasimulována dopravní nehoda s únikem
pohonných hmot do kanalizace. V roce 2013 bylo
bezpečnostní cvičení uspořádáno na ČOV Schär-
ding, a to za podpory zdravotnického personálu
Rakouského červeného kříže a rakouského Svazu
dobrovolných hasičů, kteří poskytli speciální pro-
středky a připravili realistické scénáře možných ne-
hod. Zaměřili se přitom na opatření první pomoci,
prvotní ošetření „typických“ zranění a vyzvednutí
zraněného z šachty. V roce 2014 si pak pracovníci
za podpory Svazu dobrovolných hasičů vyzkouše-
li na ČOV Aspach zvládnutí požáru a manipulaci
s protipožárními ochrannými maskami typu SBCA
a STAS.
67
Übung Brandbekämpfung mit HandfeuerlöscherNácvik hašení za pomoci ručního hasicího přístroje
Übung Verwendung von AtemschutzgerätenNácvik použití ochranných masek
Bild / Foto
4
5
„DOODPADU“ oder „Alles was NICHT in den Ab-
fluss gehört“ - so lautet der Name unseres Um-
weltbildungsprogramms über die richtige Ab-
wasserentsorgung. DOODPADU wurde im Früh-
jahr 2014 von ENERGIE AG BOHEMIA gemein-
sam mit ČEVAK, VAK Beroun, VHOS Moravská
Třebová, VODOS Kolín, VS Chrudim und AQUA
SERVIS Rychnov nad Kněžnou gestartet. Diese
Unternehmen kümmern sich auch um die Ab-
wassersammlung und -reinigung. Leider enden
im Abwasser und somit auch in der Kanalisati-
on viele Dinge, die dort nichts zu suchen haben.
Nicht nur, dass sie die Kanäle und Pumpwerke
beschädigen, sie erhöhen auch die Kosten für
die Reinigung des Abwassers und damit letztlich
auch die Gebühren.
Die Projektvorbereitungen starteten 2013 mit
der Definition der Programmziele. DOODPADU
richtet sich primär an Schüler von Grund- und
Mittelschulen, soll aber durch sie auch die breite
Öffentlichkeit ansprechen.
Unser Ziel ist es, die Kunden darauf hinzuwei-
sen, dass dadurch, dass etwas Ungeeignetes in
der Toilette oder im Ablauf des Spülbeckens ver-
schwindet, das Problem nicht endet, sondern be-
ginnt. Die zentrale Aussage lautet: Die Toilette
ist kein Mülleimer! In vielen Haushalten der
Tschechischen Republik wird Müll sauber und
konsequent getrennt. Vergessen wird aber oft,
dass die Abwasserbehandlung ihre eigenen Ge-
setzmäßigkeiten hat. Abwasser stellt eine eigene
DOODPADUINFORMATIONSKAMPAGNE FÜR KINDER, SCHÜLER UND ERWACHSENEDOODPADUVZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO DĚTI, STUDENTY I DOSPĚLÉ
„DOODPADU aneb Co do kanalizace nepatří“. To
je název environmentálního vzdělávacího pro-
gramu, který se zabývá problematikou odpadní
vody. Dlouhodobý projekt zahájila na jaře 2014
společnost ENERGIE AG BOHEMIA s. r. o. a její
dceřiné společnosti ČEVAK, VAK Beroun, VHOS
Moravská Třebová, VODOS Kolín, VS Chrudim
a AQUA SERVIS Rychnov nad Kněžnou.
Tyto společnosti jako provozovatelé vodohos-
podářského majetku měst a obcí zajišťují kromě
dodávek pitné vody i čištění vod odpadních. Bo-
hužel, v odpadní vodě, a tedy i v kanalizaci, velmi
často končí předměty a látky, které do ní nepatří.
Nejenže poškozují kanalizační potrubí a čerpací
stanice, ale také zvyšují náklady na čištění od-
padních vod a tím i ceny za vodné a stočné.
Příprava projektu začala v roce 2013 stanovením
cílů a náplně programu pro jednotlivé cílové sku-
piny. Program DOODPADU je zaměřen primárně
na žáky prvního stupně základních a studenty
středních škol, jejich prostřednictvím však oslo-
vuje širokou veřejnost.
Cílem dlouhodobého vzdělávacího programu je
upozornit zákazníky, že tím, že něco vyhodíme
nebo vylijeme do záchodu či dřezu, problém ne-
mizí, ale začíná. Také proto jedno z klíčových sdě-
lení zní: Toaleta není odpadkový koš! Obyva-
telé České republiky totiž již poměrně dobře třídí
odpad, stále však zapomínají na to, že i zacháze-
ní s odpadní vodou má svá pravidla, že i odpadní 68
Ing. Ivan Kafka, MBA,
Leiter Marketing und
Kommunikation
vedoucí oddělení
marketingu a komunikace
ENERGIE AG
BOHEMIA s.r.o.
69
voda je svým způsobem odpad, ačkoli tím, že se
nikde nehromadí, ji tak nevnímáme.
Propagaci pomáhají webové stránky
i animovaná figurka
Program DOODPADU má dokonce vlastního
maskota, kocoura AGiho, který se objevuje na
tričkách, roll -upech, v pracovních sešitech, je
na pexesu a drobných dárcích, viditelný je také
na internetu. AGi se dokonce vozí na některých
vozidlech vodárenských společností a tím tento
environmentální program propaguje u široké
veřejnosti.
O projektu informují také vlastní webové stránky
www.doodpadu.cz s přehledným rozcestníkem
pro střední a základní školy. Na hlavní stránce
jsou interaktivním způsobem představeny nej-
různější druhy látek a předmětů, které v kanali-
zaci způsobují velké problémy a nechybí vysvětle-
ní, jak je správně likvidovat. Dále pak nejrůznější
aktuality, výběr z tisku a články z akcí. Pro propa-
gaci programu byl také poprvé využit facebook,
YouTube nebo flickr. Prostřednictvím webových
stránek mohou také zájemci kontaktovat odpo-
vědné pracovníky projektu a objednat si výukové
hodiny v základních školách.
AGi již v základních školách navštívil přes
4 000 dětí
Kocour AGi doprovází školáky celou výuko-
vou hodinou i pracovními listy, které jim byly
Form von Abfall dar, obwohl dieser, nachdem
im Abfluss verschwunden, für den Nutzer nicht
mehr sichtbar ist.
www.doodpadu.cz und ein Maskottchen
werben für das Projekt
DOODPADU hat mit dem Kater AGi ein eigenes
Maskottchen bekommen: auf T -Shirts, Roll -ups,
in Arbeitsheften, Memory -Spielen, auf Give
Aways und im Internet. AGi ist auf Fahrzeugen
unserer Unternehmen unterwegs und wirbt so
für sein Anliegen in der Öffentlichkeit.
Auch auf www.doodpadu.cz kann man sich über
das Projekt informieren. Dort finden sich Infor-
mationen zum Schulprogramm. Stoffe und Ge-
genstände, die große Probleme in der Kanalisa-
tion verursachen, werden interaktiv vorgestellt.
Und es wird demonstriert, wie diese richtig ent-
sorgt werden sollen. Weiters gibt es News, Pres-
seartikel und Berichte über Veranstaltungen.
Erstmals wurden auch soziale Medien wie Face-
book, YouTube oder Flickr bei der Bewerbung
des Projekts eingesetzt. Interessenten können
sich direkt an die lokal verantwortlichen An-
sprechpartner wenden und Unterrichtsstunden
für Grundschulen bestellen.
AGi besuchte bereits 4.000 Kinder in
Grundschulen
AGi begleitet dabei die Kinder durch eine Unter-
richtsstunde und führt sie durch Arbeitsblätter,
1 Unterrichtsstunde mit ČEVAK MitarbeiterinVýuková hodina s pracovnicí společnosti ČEVAK
Bild / Foto
die altersgerecht aufbereitet wurden. Die Kinder
erfahren auf unterhaltsame Weise, was mit dem
Abwasser geschieht, bevor es gereinigt wieder
in die Natur zurückkehrt, und wie verschiedene
Abfallarten entsorgt werden sollen. Besonders
AGi, der als Stofftier in einer geschützten Werk-
statt hergestellt wird, ist ein idealer Vermittler
der Idee. Die für die Schulen kostenlosen Un-
terrichtsstunden wurden erstmals im Mai 2014
absolviert. Die Schüler werden über die Verwen-
dung des Trinkwassers, den Weg des Abwassers
bis zur Kläranlage und auch über den Prozess
der Abwasserreinigung informiert. Dabei wird
wiederholt abgefragt, wie der Inhalt verstan-
den wurde. Der spielerische und unterhaltsame
Charakter des Unterrichts steht im Vordergrund.
Zur Auflockerung finden Ratespiele statt, die mit
kleinen Preisen belohnt werden. Im ersten Jahr
von DOODPADU wurden Stunden in 170 Schul-
klassen mit 4.000 Kindern abgehalten. Das Feed-
back der Lehrer zum Projekt und zur intensiven
Einbindung der Schüler ist äußerst positiv.
Ohne die Mitwirkung unserer Mitarbeiter wäre
DOODPADU nicht möglich. Das Programm wur-
de von den Kommunikations- und Marketing-
verantwortlichen vorbereitet - sie beteiligten
sich am Entwurf des Logos, der Arbeitshefte,
der Unterrichtsinhalte, von Webseiten, Werbe-
artikeln und an der Gestaltung des Wettbewerbs
für Mittelschulen. Unsere Mitarbeiter besuchen
auch die Grundschulen und wirken als Praktiker
und Experten am Unterricht mit.
Audio- und Videobeiträge beim
Wettbewerb für die Schüler der Oberstufe
Für die Schüler an Mittelschulen wurde im Rah-
men von DOODPADU ein Wettbewerb zum The-
ma „Was NICHT in den Kanal gehört“ oder „Das
lässt sich wirklich nicht klären!“ veranstaltet.
Hauptpreis war die finanzielle Unterstützung
für den Maturaball der Siegerklasse. Der Wett-
bewerb wurde am 20. April 2014 gestartet. Ziel
war es, dass sich die Schüler auf kreative Art
mit dem Thema auseinander setzen. Egal ob
Videos, Werbespots, Flugblätter - das Stilmittel
konnte frei gewählt werden. Die Schulklassen
hatten vier Monate Zeit ihre Beiträge einzurei-
chen. Insgesamt haben sich an den Regional-
runden des Wettbewerbs 22 Klassen beteiligt.
Die Übergabe der Preise an die Regionalsieger
fand passenderweise am 19. November 2014
zum WORLD TOILET DAY der Vereinten Natio-
nen statt.
připraveny podle věku přímo na míru. Děti se
zábavnou formou dozvědí, co se stane s odpadní
vodou, než se vrátí opět do přírody a jak správně
nakládat s různými druhy odpadu. Právě kocour
AGi, vyráběný v chráněné dílně, se ukázal být
ideálním zprostředkovatelem základní myšlen-
ky projektu. První výukové hodiny byly zaháje-
ny v květnu roku 2014 a pro školy jsou zdarma.
Úměrně věku dětí je AGi seznamuje s proměnou
pitné vody ve vodu odpadní, s cestou odpadní
vody až na čistírnu i se samotným procesem čiště-
ní odpadních vod. Průběžně si ověřuje, zda děti
probíranému tématu rozumí. Důraz je kladen na
hravost, zábavnost a pestrost celé hodiny. Také
proto jsou v průběhu hodiny zařazovány soutě-
že o drobné ceny. Za první rok trvání projektu
bylo v jednotlivých oblastech navštíveno 170 tříd
s 4 000 dětmi. Odezva na projekt a na úspěšné
zapojení dětí do výukové hodiny ze strany učite-
lů je velice pozitivní.
Projekt DOODPADU by nebyl možný bez zapo-
jení vlastních zaměstnanců zúčastněných společ-
ností. Vzdělávací program připravovali sami za-
městnanci útvaru marketingu a komunikace spo-
lečnosti. Vlastními silami vznikaly návrhy loga,
pracovních listů, náplní hodin, webových strá-
nek, reklamních předmětů, náplní hodin a po-
doba soutěže středních škol. Realizací programu
jsou ve svých oblastech pověřeni zaměstnanci
našich jednotlivých společností, kteří průběžně
docházejí do základních škol a jako odborníci
z praxe se účastní výukových hodin.
Studenti točili videa a skládali písničky
Pro studenty středních škol byla v rámci progra-
mu DOODPADU vyhlášena soutěž na téma „Co
do kanalizace nepatří, aneb To fakt nevyčistíš“
s hlavní cenou v podobě finančního příspěvku na
maturitní ples. Soutěž byla vyhlášena 20. dub-
na 2014. Úkolem studentů bylo kreativně ztvár-
nit téma projektu. Mohli vytvářet videa, reklam-
ní spoty, letáky, či cokoli jiného, neboť forma
nebyla dopředu pevně určena. Třídní kolektivy
měly na zpracování čtyři měsíce. Celkem se do re-
gionálních kol soutěže přihlásilo 22 tříd. Předání
cen proběhlo symbolicky 19. listopadu u příleži-
tosti Světového dne toalet organizovaného OSN.
Ocenění z jednotlivých regionů postoupili do
celorepublikového finále, jehož výsledky byly
vyhlášeny v březnu 2015 v Českých Budějovicích
u příležitosti Světového dne vody. V odborné po-
rotě zasedly známé osobnosti z oblasti sportu,
médií a kultury, kvalitu a originalitu příspěvků 70
71
spolu s nimi hodnotili také zástupci zapojených
vodohospodářských společností a vlastníka.
Výsledky tohoto velkého finále si můžete zobra-
zit pomocí QR kódu vpravo.
Do hlasování mohla zasáhnout prostřednictvím
facebooku také veřejnost. V profilu skupiny DO-
ODPADU byly od 5. prosince do 31. ledna zveřej-
něny všechny postupující příspěvky. Hlasování
proběhlo formou udělování lajků. Nejvíce, 608,
jich obdržel soutěžní klip Gymnázia Jírovcova,
které tak získalo „Cenu diváků“. Všechny přihlá-
šené práce budou využity k dalšímu šíření pro-
gramu DOODPADU tak, aby jeho cíle a myšlenky
oslovovaly i další veřejnost.
Projekt DOODPADU by neměl mít jepičí život,
protože je vytvářen a koncipován jako dlou-
hodobý. I v budoucnu proto bude pokračovat
spolupráce se školami v oblasti environmentální
osvěty. Slibujeme si, že toto vytváření povědomí
o životním prostředí, případně změny správným
směrem povedou krok za krokem také ke změně
spotřebitelského chování, které bude mít v ideál-
ním případě pozitivní dopady na náklady údržby
a provozu odvádění a čištění odpadních vod.
Die Regionalsieger nahmen anschließend am re-
publikweiten Finale des Wettbewerbs teil, des-
sen Sieger zum Weltwassertrag 2015 im März in
Budweis bekanntgegeben wurden. Die Ergeb-
nisse dieses großen Finales findet man unter
dem QR Code rechts.
Auch die Öffentlichkeit konnte mittels Facebook
an der Abstimmung teilnehmen. In der Time-
line der Facebookgruppe DOODPADU wurden
in der Zeit vom 5. Dezember bis zum 31. Jänner
alle Beiträge veröffentlicht die in das Finale ge-
langten. Die meisten „likes“, nämlich 608, erhielt
das Gymnasium Jírovcova aus Budweis, das somit
den „Zuschauerpreis“ gewann. Alle eingereich-
ten Arbeiten werden zur weiteren Verbreitung
von DOODPADU eingesetzt und so die Ziele und
den Gedanken des Projektes weiter tragen.
DOODPADU soll keine Eintagsfliege sein, son-
dern ist langfristig geplant. Aus diesem Grund
werden die Zusammenarbeit mit Schulen und
die Ausrichtung auf Umweltthemen jedenfalls
auch künftig fortgesetzt. Wir erwarten, dass die
mit den Kindern und Jugendlichen eingeleitete
Bewusstseinsbildung und -änderung, Schritt für
Schritt auch zu einer Veränderung des Konsu-
mentenverhaltens führt. Es sollte sich im Idealfall
also langfristig positiv auf den Instandhaltungs-
aufwand und die Betriebskosten der Abwasser-
reinigung auswirken.
2 Montagewagen "DOODPADU"Servisní vozidlo "DOODPADU"
Bild / Foto
WASSERTROPFENVODNÍ KAPKY
06
Kapitel 6 / kapitola 6
74
Zentraler Punkt unseres täglichen Handelns ist
eine nachhaltige und auf den Schutz der natür-
lichen Ressourcen bedacht nehmende Trinkwas-
server- und Abwasserentsorgung. Dabei sind
wir in Mitteleuropa in einer bevorzugten Lage,
verfügen wir doch über mehr als ausreichende
Wasserressourcen mit guter Qualität. Weltweit
gibt es jedoch viele Menschen, die diesen Vorteil
nicht haben oder in anderer Art und Weise be-
nachteiligt sind. Dafür wollen wir ebenfalls Ver-
antwortung übernehmen und dies ist die Idee
von WASSERTROPFEN. Zu Beginn 2008 lag der
Fokus auf der Unterstützung von Projekten der
Caritas zur Sanierung von Trinkwasserbrunnen
in der Demokratischen Republik Kongo. Seit
2012 hilft WASSERTROPFEN aber auch in der
Tschechischen Republik.
WASSERTROPFEN 2.0 - Trinkwasser für
160.000 Menschen
Zwischen 2008 und 2012 haben in der Diözese
Kilwa -Kasenga im Südosten der Demokratischen
WASSERTROPFEN 2.0VODNÍ KAPKY 2.0
Odpovědnost za životní prostředí je téma, kte-
ré se v naší společnosti stává čím dál tím více
naléhavějším a vážnějším. Úkolem společnos-
tí ze skupiny Energie AG Wasser je zajišťovat
spolehlivé zásobování pitnou vodou a zároveň
se starat o likvidaci vod odpadních. Při těchto
každodenních činnostech si uvědomujeme, že
přestože se to tak zdá, nic není v dnešním světě
samozřejmostí. A to ani kvalitní voda, které je
v naší části Evropy dostatek. Proto i my cítíme
odpovědnost za naše životní prostředí a vůči
svému okolí. Z této myšlenky také vznikl v roce
2008 projekt VODNÍ KAPKY. Na svém počátku
se soustředil na obnovu a budování studní v De-
mokratické republice Kongo, v posledních třech
letech už jsou VODNÍ KAPKY doma i v České
republice.
VODNÍ KAPKY 2.0 - voda pro 160 000 lidí
v DR Kongo
V období let 2008 až 2012 získalo ca 300 000
obyvatel regionu diecéze Kilwa -Kasenga na
Das Caritas Team (in blau) auf Projektbesichtigung im KongoTým Caritas (v modrém) při kontrolní návštěvě v Kongu
Bild / Foto
1
Ing. Ivan Kafka, MBA,
Leiter Marketing und
Kommunikation
vedoucí oddělení
marketingu a komunikace
ENERGIE AG
BOHEMIA s.r.o.
Republik Kongo rund 300.000 Menschen Zugang
zu sauberem Trinkwasser bekommen, denn dank
einer Spendensumme von 125.000 Euro konnten
155 Brunnen saniert werden. Finanziert wur-
de dies durch die Energie AG Wasser und ihre
Tochterunternehmen, sowie Partnergemeinden
in Österreich, die jedes Jahr 1 Euro pro 1.000 m³
bezogenem Trinkwasser an das Hilfsprojekt der
Caritas spenden.
Nun, da die Region Kilwa -Kasenga weitgehend
versorgt ist, die hygienischen Rahmenbedin-
gungen verbessert und die Kindersterblichkeit
erheblich zurückgegangen ist, soll das Projekt
in der Diözese Kongolo im Zentrum des riesigen
Landes als „WASSERTROPFEN 2.0“ fortgeführt
werden. Zwar gibt es dort in der Nähe jedes Dor-
fes Wasserquellen, diese sind aber nicht gefasst
und daher verschmutzt. Das hat die Verbreitung
von Krankheiten zur Folge. In den nächsten vier
Jahren sollen also 102 Quellen saniert und da-
mit rund 160.000 Menschen mit sauberem Trink-
wasser versorgt werden. Begleitend zur Sanie-
rung werden die Menschen in einfachen Hygi-
enemaßnahmen geschult. Der richtige Umgang
mit Wasser und Abwasser ist ein wichtiges Ziel
des Projektes, das wie immer von Mitarbeitern
der Caritas Auslandshilfe mit lokalen Partnern
durchgeführt wird. Dörfer, die nach sorgfältiger
jihovýchodě Demokratické republiky Kongo
přístup k čisté vodě díky částce 125 tisíc euro,
která byla použita na obnovu studní. Obnos vě-
novala skupina společností Energie AG Wasser
spolu s partnerskými obcemi v Rakousku, která
přispěla na tento humanitární projekt horno-
rakouské Caritas vždy jedním eurem z každého
dodaného 1 000 m³ pitné vody.
Protože je zásobování vodou nyní zajištěno již
pro téměř celý region Kilwa -Kasenga, počítá se
s pokračováním projektu pod označením VODNÍ
KAPKY 2.0 v diecézi Kongolo, která se nachází
uprostřed rozlehlého území Demokratické re-
publiky Kongo. V této oblasti sice vodní zdroje
leží blízko každé vesnice, voda však není čerpá-
na odborně a je proto znečištěna. Důsledkem je
šíření nemocí. V příštím roce se plánuje obnova
až 102 zdrojů, která zajistí zásobování čistou
pitnou vodou pro ca 160 000 lidí. Spolu s obno-
vou studní je zajišťována také osvěta o jednodu-
chých hygienických opatřeních. Správné naklá-
dání s vodou je důležitým cílem projektu, který
i v tomto regionu zajišťují pracovníci Caritas
Auslandshilfe spolu s místními partnery. Vesni-
ce, které po pečlivém přezkoušení splní všechna
zadání podle mezinárodních standardů, obdrží
od konžské vlády označení „village assaini“ (Čis-
tá vesnice).
Die bereits sanierte Quelle eines Dorfes in KongoloObnovený vodní zdroj v jedné z vesnic oblasti Kongolo
Kochen für WASSERTROPFEN in LinzAfrická kuchyně pro VODNÍ KAPKY v Linci
Bild / Foto
2
3
75
76
Überprüfung alle Auflagen gemäß internationa-
ler Standards einhalten, werden von der kongo-
lesischen Regierung mit dem Prädikat „village
assaini“ (sauberes Dorf) ausgezeichnet.
Afrikanisch gekocht für WASSERTROPFEN
WASSERTROPFEN war am 30. August 2014 bei
der Sendung „Arcimboldo - Radio Oberöster-
reich am Vormittag“ am Linzer Südbahnhof-
markt zu Gast. Monique Muhayimana, Chefin
des afrikanischen Restaurants „Tamu Sana“, hat
dort live und kongolesisch aufgekocht. Besucher
konnten die kongolesischen Speisen verkosten
und sich mit einer Spende am Projekt beteiligen.
Als kleines Dankeschön gab es Wasserflaschen
der WDL, sowie ein Caritas Kochbuch mit afrika-
nischen Gaumenfreuden.
Africká kuchyně pro VODNÍ KAPKY
Projekt VODNÍ KAPKY se 30. srpna 2014 stal hos-
tem rozhlasového pořadu „Arcomboldo - Radio
Oberösterreich am Vormittag“ na lineckém tr-
hu Südbahnhofmarkt. Šéfkuchařka africké re-
staurace „Tamu Sana“ Monique Muhayiamana
tam vařila tradiční jídla konžské kuchyně v pří-
mém přenosu. Návštěvníci trhu tak mohli jídla
ochutnat a zároveň přispět určitou částkou na
projekt. Jako malé poděkování si odnášeli lahve
vody s logem WDL a kuchařku afrických specialit
vydanou Caritas.
VODNÍ KAPKY v České republice
Na pomoc těm nejpotřebnějším se již třetím
rokem zaměřují VODNÍ KAPKY také v České
republice. Společnosti ENERGIE AG BOHEMIA,
Übergabe des Spendeschecks 2014 in Budweis
Předání šeku v Českých Budě-jovicích vLnR / zleva doprava
Mgr. Ivana Stráská,Vizehauptfrau Kreis Südböhmen/ náměstkyně hejtmana Jihočes-kého kraje
Ing. Ivan Kafka, MBA,Leiter Marketing und Kommuni-kation / vedoucí oddělenímarketingu a komunikaceENERGIE AG BOHEMIA, s. r. o.
Mgr. Michaela Čermáková, Direktorin Caritas Budweis/ ředitelka Diecézní charity České Budějovice
Bild / Foto
4
Beträge seit 2009 einschl. Aufteilung Kongo/ČR
Částky od roku 2009 včetně rozdělení mezi Kongo a ČR
Grafik / Graf
1Taus. EUR tis. CZK
25
20
15
10
0
600
450
300
150
0
DE
CZ
2009 2010 2011 2013 2014 20152012
Kongo ČR
Kongo Tschechien
WASSERTROPFEN in der Tschechischen
Republik
Die Tschechischen Tochterunternehmen spen-
den 1 Heller pro Kubikmeter gelieferten Trink-
wassers für Projekte im Land, aber auch für je-
ne in der DR Kongo. 2014 waren dies insgesamt
377.179 Kronen. Davon gingen 120.385 Kronen
an die Diözesancaritas in Budweis, die eben-
falls Partner des Projekts der Brunnensanierung
in der DR Kongo ist. Weitere 257.000 Kronen
helfen bei der Schaffung besserer Lebensbe-
dingungen für Behinderte in der Tschechischen
Republik. WASSERTROPFEN unterstützt zum
Beispiel durch die ČEVAK den Betrieb des Bud-
weiser Zentrums Arpida, für Kinder mit körper-
lichen oder mehrfachen Behinderungen. Auch
die Bürgervereinigung Borůvka aus Borovany im
Südböhmen wird unterstützt, damit sie Erho-
lungsaufenthalte für schwer behinderte Kinder
organisieren kann. Weitere Projekte die in den
von uns betriebenen Regionen unterstützt wer-
den, sind Hospizdienste, der Verband der kör-
perlich Behinderten, ein Kinderzentrum und ei-
ne Spezialschule für Kinder mit Behinderungen.
„Der Gedanke des Projektes WASSERTROPFEN
ist mir sehr nahe, vor allem deshalb, weil es lang-
fristig die Menschen unterstützt, die oft ver-
gessen werden, obwohl sie die Unterstützung
ihrer Mitmenschen dringend benötigen“, sagt
die Vizehauptfrau des Südböhmischen Kreises
Ivana Stráská, die langfristige Schirmherrin des
Projektes.
které zde působí: ČEVAK, VAK Beroun, VODOS
Kolín, Vodárenská společnost Chrudim, VHOS
Moravská Třebová a AQUA SERVIS Rychnov nad
Kněžnou přispívají na tento projekt jedním ha-
léřem ze svého zisku za každý prodaný m³ vody.
V roce 2014 činila tato částka celkem 377 179
korun. Z toho bylo 120 385 korun předáno
Diecézní charitě České Budějovice, která je ta-
ké partnerem projektu obnovy studní a opravy
čerpadel v Demokratické republice Kongo. Dal-
ších 257 000 korun pomáhá k vytvoření lepšího
života a prostředí pro handicapované v České
republice. VODNÍ KAPKY dlouhodobě podporu-
jí například provoz českobudějovického centra
Arpida, které pomáhá rodinám pečujícím o děti
s tělesným a kombinovaným postižením. Přispí-
vají také Občanskému sdružení Borůvka z Boro-
van v jižních Čechách, které organizuje týdenní
odlehčovací pobyty pro těžce tělesně postižené
děti. Mezi jinými podpořily v uplynulém roce
i služby domácího hospice, svaz tělesně postiže-
ných, dětské centrum a speciální školu.
„Myšlenka projektu Vodních kapek je mi velmi
blízká, a to zejména proto, že pomáhají dlou-
hodobě těm, na které se často zapomíná a při-
tom pomoc ostatních velmi potřebují,“ řekla
náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje Ivana
Stráská, která je dlouholetou patronkou projek-
tu VODNÍ KAPKY.
77
ARPIDA Therapiestunde mit behinderten KindernARPIDA - postižené děti při terapii
Bild / Foto
5
07
Kapitel 7 / kapitola 7
TECHNISCHE KENNZAHLEN
UND BENCHMARKSTECHNICKÉ UKAZATELE
A BENCHMARKY
Absatzentwicklung
Seit 2010/11 ist ein geringer Rückgang bei den fakturierten Men-
gen von rund 1 % pro Jahr feststellbar. Die Daten zeigen aller-
dings regional deutliche Unterschiede, die von Regionen mit
Wachstum, über Regionen mit gleich bleibendem Absatz, bis zu
Regionen mit deutlichen Rückgängen reichen.
Aufbringungsstruktur Wasser
Die Wasserversorgungsanlagen der Gruppe weisen im Vergleich
zum Kon sens eine geringe und sogar deutlich sinkende Auslas-
tung und damit einen hohen Reservegrad auf. Der Eigenbe darf
liegt stabil unter 3 %. Der auf aktu ell 84 % gestiegene Anteil der
faktu rierten an der produzierten Wasser menge ist der Beleg da-
für, dass die Anstrengungen bei der Verlustreduktion erfolgreich
und nachhaltig sind.
Vývoj odbytu
Od roku 2010/11 byl zaznamenán mírný úbytek fakturovaných
množství o ca 1 % ročně, a to i přes minimální nárůst počtu zá-
sobovaných obyvatel. Odbyt pitné a odpadní vody se však regio-
nálně silně liší, od regionů zaznamenávajících růst přes stagnující
regiony až po významné úbytky.
Zdroje a výroba pitné vody
Využití kapacity zdrojů a úpraven vody je ve srovnání s běžnými
hodnotami nízké nebo dokonce klesá a skrývá tedy značné rezer-
vy. Vlastní spotřeba činí stabilně méně než 3 %. Podíl fakturo-
vané vody pitné na celkovém vyrobeném množství, který stoupl
na současných 84 %, je důkazem úspěšnosti a udržitelnosti úsilí
o snižování ztrát vody.
0
400
800
1200
0
20
40
60
Mio. m³Einw. 1 000 / Obyv. v tis.
DE
CZ
Versorgte Einwohner Wasser (in Tsd.)
Versorgte EinwohnerAbwasser (in Tsd.)
Fakturierte Wassermenge(in Mio. m³)
Fakturierte Abwassermenge(in Mio. m³)
Počet zásob. obyvatel- pitná voda (v tis.)
Počet zásob. obyvatel - odpadní voda (v tis.)
Fakturovaná voda pitná(v mil. m³)
Fakturovaná voda odpadní(v mil. m³)
07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 13/1412/13
0
25
50
75
100
%
DE
CZ
Auslastungsgrad Wassergewinnungsanlagen Wirkungsgrad WasserproduktionAnteil Eigenbedarf
Využití kapacity zdrojů a ÚV Účinnost výroby vodyPodíl vlastní spotřeby
08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14
80
Kapazität und Auslastung Abwasser
Die Kläranlagen der Gruppe weisen im Vergleich zur Kapazität
eine geringe Auslastung und damit einen hohen Reservegrad
auf. Der Anteil der fakturierten Abwassermenge liegt im Be-
richtsjahr aufgrund der geringen Niederschläge und des damit
verbundenen geringen Fremdwasseranteils deutlich über dem
der Vorjahre.
Kunden -Absatzstruktur Wasser und Abwasser
Im langjährigen Durchschnitt bleibt die Kundenstruktur stabil.
Der größere Haushaltsanteil von 68% bei der Wasserversorgung
gegenüber 50% bei der Abwasserentsorgung ist auf den höhe-
ren Anschlussgrad bei der Wasserversorgung zurück zu führen.
Kapacita a vytížení ČOV
Čistírny odpadních vod provozované a vlastněné ve skupině vy-
kazují při srovnání s projektovanou kapacitou nízké vytížení a te-
dy značné rezervy. Podíl fakturované odpadní vody je z důvodu
nižších srážkových množství a s nimi spojeného nižšího podílu
balastních vod ve sledovaném roce výrazně vyšší než hodnoty
minulých let.
Struktura zákazníků
V dlouhodobém průměru zůstává struktura zákazníků stabil-
ní. Vyšší podíl domácností v hodnotě 68 % u zásobování pit-
nou vodou oproti 50 % odvádění odpadních vod je dán vyšším
stupněm napojení obyvatel na vodovody.
0
25
50
75
100
%
DE
CZ
Auslastungsgrad Abwasserreinigungsanlagen
Anteil nicht fakturiertes Abwasser (z.B. Regen-, Fremdwasser…)
Anteil fakturiertes Abwasser
Využití kapacity ČOVPodíl nefakturované odpadní vody (např. srážková a balastní voda, …)
Podíl fakturované odpadní vody
08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14
0
25
50
75
100
%
DE
CZ
Wasser Versorgungsanteil Sonstige (Gewerbe, Industrie...)
Abwasser Versorgungsanteil Sonstige (Gewerbe, Industrie...)
Abwasser Versorgungsanteil Haushalte
Wasser Versorgungsanteil Haushalte
Pitná voda - podíl ostatních (živnostníci, průmysl,…)
Odpadní voda - podíl ostatních (živnostníci, průmysl,…)
Opdadní voda - podíl domácností
Pitná voda - podíl domácností
08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14
81
Spezifische Daten Wasser
Die fakturierte Menge je Einwohner ist in den letzten Jahren
deutlich auf 44 m³/Einwohner und Jahr gesunken. Die Zunahme
bei den Einwohnern/km im Jahr 2009/10 ist durch die Abgabe
ei nes überregionalen Verteilernetzes in Tschechien begründet.
Spezifische Daten Abwasser
Die fakturierte Menge je Einwohner ist in den letzten Jahren
deutlich auf 63 m³/Einwohner und Jahr gesunken.
Die im Vergleich zum Wasser hohen Werte bei Einwohner/km
bzw. An schlüsse/km begründen sich aus der Konzentration der
Infrastruktur auf größere Kommunen. Der tendenzielle Rück-
gang dieser Kennzahl ergibt sich jedoch aus dem Ausbau von
Kanalnet zen in ländlichen Gebieten.
Měrné údaje - voda pitná
Fakturované množství vody pitné na jednoho obyvatele pokles-
lo v posledních letech na 44 m³/na obyvatele a rok. Nárůst po-
čtu obyvatel na jeden kilometr sítě v roce 2009/10 je způsoben
převzetím jedné části nadregionálních distribučních sítí v České
republice.
Měrné údaje - voda odpadní
Fakturované množství vody odpadní na jednoho obyvatele vý-
razně pokleslo na 63 m³/na obyvatele a rok.
Vysoké hodnoty ukazatele počtu obyvatel na jeden kilometr sí-
tí, resp. počtu přípojek na jeden kilometr ve srovnání s pitnou
vodou jsou dány koncentrací infrastruktury ve větších aglome-
racích. Ovšem vykázaná tendence poklesu těchto ukazatelů je
důsledkem rozvoje kanalizačních sítí ve venkovských oblastech.
0
50
100
150
m³ / Einwohner / Obyvatel Anzahl / Počet / km
150
100
50
0
DE
CZ
Fakturiertes Wasser m³/Einwohner
Einwohner/km Anschlüsse/kmFakturiertes Wasser Haushalt m³/Einwohner
Fakturovaná pitná voda m³ na 1 obyvatele
Počet obyvatel na 1 km vodovodní sítě
Počet přípojek na 1 km vodovodní sítě
Fakturovaná pitná voda domácnosti m³ na 1 obyvatele
08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14
0
50
100
150
200
m³ / Einwohner / Obyvatel Anzahl / Počet / km
200
150
100
50
0
DE
CZ
fakturiertes Abwasser m³/Einwohner
Einwohner/km Anschlüsse/kmfakturiertes Abwasser Haushalt m³/Einwohner
Fakturovaná odpadní voda m³ na 1 obyvatele
Počet obyvatel na 1 km kanalizační sítě
Počet přípojek na 1 km kanalizační sítě
Fakturovaná odpadní voda domácnosti m³ na 1 obyvatele
08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14
82
Ver- und Entsorgungssicherheit
Die Verfügbarkeit der Wasserversor gung in der Gruppe liegt beim
hervor ragenden Wert von konstant über 99,99 % was je versorgtem
Einwohner einer Ausfallszeit von 30 Sekunden/Jahr entspricht. Die Zahl
der Netzstörungen in der Wasserversorgung schwankt (überwiegend
winter- und frostbedingt) von Jahr zu Jahr zwischen 0,15 bis 0,46 Scha-
densfällen je km und Jahr. 2013/14 lag der Wert mit einem Scha densfall
auf einer Netzlänge von 4,6 km unter dem langjährigen Mittel. Der
Ver gleichswert beim Kanalnetz liegt bei einem Schadensfall auf 8,3 km
Netz länge.
Wasser- und Abwasser - Qualität
Die Anzahl der Wasser- und Abwasser analysen ist wachstumsbe-
dingt zwi schen 08/09 und 09/10 deutlich gestie gen und seither
weitgehend stabil.
Sämtliche Wasseranalysen haben dabei Parameter im Rahmen der
Richt- und Grenzwerte ergeben. In den Fällen, wo ein Richtwert
überschritten wurde, wur den umgehend und erfolgreich Maß-
nahmen (meist Leitungsspülungen) gesetzt um die Einhaltung der
Richtwer te sicher zu stellen. Dies wurde bei den vorgesehenen
Nachuntersuchungen auch bestätigt. Die bescheidgemäßen Grenz-
werte wurden bei der Abwasser reinigung eingehalten.
Spolehlivost dodávky
Disponibilita zásobování pitnou vodou činí ve skupině výbornou
hodnotu trvale vyšší než 99,99 %, což odpovídá době výpadku
zásobování v délce 30 sekund na obyvatele a rok. Počet poruch
vodovodních sítí kolísá (převážně dle charakteru zimy a z důvodu
mrazů) rok od roku mezi 0,15 až 0,46 případy na jeden kilometr
a rok. V roce 2012/13 se nacházel průměrný výskyt jedné poruchy
na úseku sítě v délce 4,6 km pod úrovní dlouhodobého průměru.
Srovnatelná hodnota u kanalizační sítě činí výskyt jedné poruchy
na úseku sítě v délce 8,3 km.
Kvalita pitné a odpadní vody
Počet rozborů pitné a odpadní vody se mezi lety 08/09 a 09/10
z důvodu růstu zásobovaných oblastí výrazně zvýšil a je od té
doby víceméně stabilní.
Veškeré rozbory pitné vody prokázaly soulad jakosti dodávané
vody s hygienickými limity. Při překročení limitů byla okamžitě
a úspěšně přijímána opatření (většinou proplachy sítě) s cílem
dosáhnout dodržení limitů. Potvrdily to také plánované násled-
né rozbory. Limity odpadních vod dané legislativou a vyhláškami
byly dodrženy.
0,00
0,25
0,50
0,75
1,00
pro km / na km %
100,000
99,975
99,950
99,925
99,900
DE
CZ
Wasser Netzstörungen/km Versorgungssicherheit = Verfügbarkeit in %Kanal Netzstörungen/km
Počet poruch na vodovodní síti na km sítě Spolehlivost dodávky = disponibilitaPočet poruch na kanalizační síti na km sítě
08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14
0
1000
2000
3000
4000
90,0
92,5
95,0
97,5
100,0
%Anzahl / Počet
DE
CZ
Wasseranalysen AbwasseranalysenEinhaltung der Trinkwasserparameter
Einhaltung der Ablaufwerte
Rozbory pitné vody Rozbory odpadní vodyDodržení parametrů pitné vody
Dodržení hodnot na odtoku z ČOV
08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14
83
Energieeffizienz
Die Eigenerzeugung von elektrischem Strom ist in den letzten
Jahren stabil, jene bei Gas und Wärme hat in den letzten Jahren
aufgrund betrieblicher Optimierungsmaßnahmen deutlich zu-
genommen. Der spezifische Stromver brauch je m³ Trink- und Ab-
wasser konnte von 0,63 auf 0,58 kWh/m³ deutlich reduziert wer-
den, wenngleich im Vergleich zum Vorjahr ein Anstieg dieses spe-
zifischen Wertes, aufgrund der sinken den Mengen (Verluste und
Fremdwas ser) zu verzeichnen war.
Die insgesamt positive Entwicklung ist der Erfolg von vielen Ein-
zelmaßnahmen zur energetischen Optimierung der betriebenen
Anlagen.
Benchmarking - Wasseraufbereitungsanlagen
Energetická náročnost
Vlastní výroba elektřiny je v posledních letech stabilní, vlastní vý-
roba plynu a tepla se na základě provozní optimalizace v posled-
ních letech výrazně zvýšila. Měrná spotřeba elektřiny na m³ pitné
a odpadní vody výrazně poklesla z hodnoty 0,63 na 0,58 kWh/m³,
i když ve sledovaném roce byl zaznamenán nárůst tohoto měrné-
ho ukazatele z důvodu poklesu množství pitné a odpadní vody
(ztrát a balastních vod).
Tento celkově úspěšný vývoj je výrazem úspěšnosti celé řady jed-
notlivých opatření vedoucích k optimalizaci hospodaření s ener-
giemi v provozovaných zařízeních.
Specifická spotřeba elektrické energie v kWh/m³
hodnoty mediánů pro velikostní kategorie úpraven v letech
2009-2013. Osa x - průměrná výroba vody v l/s. Z grafu je patné,
že specifická spotřeba el. energie významně klesá s vyšší produkcí
vyrobené vody (velikostí úpravny).
Spezifischer Stromverbrauch in kWh/m³
Medianwerte für die einzelnen Größenkategorien je Anlagenka-
tegorie in l/s. Je größer die Aufbereitungsanlage ist, desto ener-
gieeffizienter kann diese betrieben werden.
Benchmarking - úpravny vody
0
25
50
75
100
0,50
0,55
0,60
0,65
0,70
% kWh/m³
DE
CZ
Anteil Stromeigenerzeugung am Gesamtverbrauch
Anteil Wärmeeigenaufbringung am Wärmegesamtbedarf
Anteil Gaseigenaufbringung am Gasgesamtbedarf
Spez. Stromverbrauch kWh/m³(Wasser und Abwasser - realisiert)
Podíl vlastní výroby elektřiny na celk. spotřebě
Podíl vlastní výroby tepla na celk. spotřebě
Podíl vlastní výroby plynuna celk. spotřebě
Měrná spotřeba elektřiny kWh/m³(Realizovaná pitná a odpadní voda)
08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14
0
1
2
3
l/s
DE
CZ
< 0,2 0,2 - 1 1 - 5 5 - 10 10 - 50 50 - 100
2009 2010 2011 2012 2013
2009 2010 2011 2012 2013
kWh/m3
84
DE
CZ
1000100
8
6
4
2
0
10 000 100 000 1000 000
kWh/m3
spezifischer Stromverbrauch
spotřeba elektrické energie
Median
medián
90 Perzentile
90. percentil
10 000 000
DE
CZ
1000100
40
30
20
10
0
10 000 100 000 1000 000 10 000 000
%
Prozesswasser
technologická voda
Median
medián
90 Perzentile
90. percentil
Specifická spotřeba elektrické energie
na výrobu 1 m³ pitné vody. Na ose x je výroba vody v m³/rok.
Z celkového počtu 98 ÚV zahrnutých do benchmarkingu se
nachází 10 ÚV nad limitem 90. percentilu, a proto budou dále
sledovány.
Spotřeba technologické vody.
Na ose x je výroba vody m³/rok. Technologická voda se spotřebo-
vává na 91 ÚV. Z toho 9 úpraven je nad limitem 90. percentilu,
a proto budou dále sledovány.
Spezifischer Stromverbrauch in kWh per m³
bezogen auf die jährliche Trinkwasserproduktion in m³/Jahr. Ach-
se x: Trinkwasserproduktion in m³/Jahr. Von den insgesamt ge-
benchmarkten 98 Wasseraufbereitungsanlagen sind 10 über der
90 Perzentile des spezifischen Stromverbrauchs, werden also im
Detail überprüft.
Prozesswasserverbrauch in % des erzeugten Wassers
bezogen auf die Jahresproduktion der Anlage in m³. 9 der 91
gebenchmarkten Anlagen liegen über der 90% Perzentile und
werden im Detail geprüft.
Podíl nákladů na výrobu pitné vody u úpraven vody s výrobou
nad 200 tis. m³/rok.
Anteil der Kosten für die Trinkwasserproduktion bei Wasser-
aufbereitungsanlagen, die mehr als 200.000 m³/a Trinkwasser
produzieren.
CZ
DE
rozbory
opravy
chemikálie
materiál
personální náklady
režie
el. energie
nájem
nákup surové vody
15 %11 %
18 %
21 %
21 %
2 %
3 %
4 %
5 %
Labor
Reparaturen
Chemikalien
Material
Personal
Regien
Elektrizität
Infrastrukturmieten
Rohwasserbezug
85
50 100 150 200 250 kWh/EW
0
1
2
3
DE
kWh/m³
CZ
ARA 500 - 2000 EW mit Pumpwerk
ČOV kat. 500 - 2000 EO s čerpací stanicí
Median
medián
90 Perzentile
90. percentil
60 90 120 kWh/EW0
1
2
DE
kWh/m³
CZ
ARA 500 - 2000 EW ohne Pumpwerk
ČOV kat. 500 - 2000 EO bez čerpání
Median
medián
90 Perzentile
90. percentil
Benchmarking Abwasserreinigungsanlagen Benchmarking čistírny odpadních vod
Specifická spotřeba elektrické energie v kWh/m³ a kWh/ekviv. oby-
vatele pro ČOV < 500 ekvivalentních obyvatel bez a s čerpáním.
Specifická spotřeba elektrické energie v kWh/m³ a kWh/ekviv.
obyvatele pro ČOV 500 - 2000 ekvivalentních obyvatel, bez
a s čerpáním.
Spezifischer Stromverbrauch in kWh/m³ je kWh/EW für WWTP
< 500 EW ohne und mit Pumpstrom.
Spezifischer Stromverbrauch in kWh/m³ je kWh/EW für WWTP
500 - 2000 EW ohne und mit Pumpstrom.
100 200 300 400 500 kWh/EW0
2
4
DE
kWh/m³
CZ
ARA < 500 EW ohne Pumpwerk
ČOV kat. < 500 EO bez čerpání
Median
medián
90 Perzentile
90. percentil
200 400 600 800 kWh/EW0
2
4
6
8
DE
kWh/m³
CZ
ARA < 500 EW mit Pumpwerk
ČOV kat. < 500 EO s čerpací stanicí
Median
medián
90 Perzentile
90. percentil
86
20 40 60 80 1000
1
2
kWh/EW
DE
kWh/m³
CZ
ARA 2001 - 10000 500 EW mit Pumpwerk
ČOV kat. 2001 - 10000 EO s čerpací stanicí
Median
medián
90 Perzentile
90. percentil
40 60 800
1
2
3
kWh/EW
DE
kWh/m³
CZ
ARA 2001 - 10000 EW ohne Pumpwerk
ČOV kat. 2001 - 10000 EO bez čerpání
Median
medián
90 Perzentile
90. percentil
Specifická spotřeba elektrické energie v kWh/m³ a kWh/ekviv.
obyvatele pro ČOV 2 001 - 10000 ekvivalentních obyvatel, bez
a s čerpáním.
Specifická spotřeba elektrické energie v kWh/m³ a kWh/ekviv.
obyvatele pro ČOV 10000 - 100000 ekvivalentních obyvatel, bez
a s čerpáním.
Spezifischer Stromverbrauch in kWh/m³ je kWh/EW für WWTP
2001 - 10000 EW ohne und mit Pumpstrom.
Spezifischer Stromverbrauch in kWh/m³ je kWh/EW für WWTP
10000 - 100000 EW ohne und mit Pumpstrom.
20 30 40 50 600
1
2
kWh/EW
DE
kWh/m³
CZ
AEA 10001-100000 EW ohne Pumpwerk
ČOV kat. 10001 - 100000 EO bez čerpání
Median
medián
90 Perzentile
90. percentil
20 30 40 500
1
2
kWh/EW
DE
kWh/m³
CZ
ARA 10001 - 100000 500 EW mit Pumpwerk
ČOV kat. 10001 - 100000 EO s čerpací stanicí
Median
medián
90 Perzentile
90. percentil
87
DE Stadt Einwohner 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Rychnov nad Kněžnou 10 381 7 323 10 390 9 677 8 036 7 301 5 727 4 678 2 345
Dobruška 7 796 1 820 1 423 1 789 981 796 1 106 1 980 1 162
Kostelec nad Orlicí 5 841 3 954 2 600 4 143 1 591 2 873 2 742 1 889 1 575
Týniště nad Orlicí 6 542 2 048 990 1 575 1 032 1 373 1 363 437 398
Císařská studánka (Solnice) 5 612 454 1 496 2 658 1 791 908 542 472 425
CZ Město obyvatel 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Benchmarking Wasserverluste
Zur Beurteilung der Qualität des Leitungsnetzes dient die in-
ternational gängige Kennzahl Unit Water Leakage in (m³/km,a)
(UWL), die in der ENERGIE AG BOHEMIA-Gruppe seit 2007 zum
Einsatz kommt.
Wie wichtig lange Zeitreihen sind, zeigt das Beispiel von fünf
Versorgungsgebieten von AQUA SERVIS Rychnov nad Kněžnou.
Die Farben entsprechen dem Ampelprinzip (Grün = GUT, Gelb =
ZUFRIEDENSTELLEND aber zu beobachten, ROT = MANGELHAFT).
Durch die laufende Beobachtung, eine konsequente Leckortung
und Investitionen ins Leitungsnetz ist es gelungen alle Netze in
den optimalen bzw. minimalen Verlustbereich zu entwickeln.
Entwicklung der Unit Water Leakage (m³/km,a):
Benchmarking ztrát vody
Pro posuzování kvality vodovodní sítě slouží známý mezinárod-
ní ukazatel Jednotkový únik vody - Unit Water Leakage/UWL
(m³/km*rok), který skupina ENERGIE AG BOHEMIA používá od
roku 2007.
Důležitost delších časových řad ukazuje příklad pěti sledovaných
oblastí společnosti AQUA SERVIS Rychnov nad Kněžnou. Barevné
hodnoty čísel jsou založeny na tzv. semaforovém principu: zelená
= síť je v Dobrém stavu, žlutá = síť je ve Vyhovujícím stavu, nicmé-
ně již je nutno ji sledovat, a červená = síť je v Nevyhovujícím stavu
a je nutné k ní v maximální míře směřovat činnosti, které slouží
pro vyhledávání a odstranění poruch, a dále usilovat o investice
vlastníka do této sítě.
Vývoj jednotkového úniku vody (m³/km*rok):
3,6 %
8 %
1,9 %
11,2 %
5,4 %
1,1 %2,1 %
4,7 %
1,1 %0,8 %6,9 %
2,6 %0 %
14,8 %
35,9 %
ostatní externí náklady
kaly
lab. práce
ostatní interní náklady
finanční náklady
výrobní režie
správní režie
chemikálie
materiál
el. energie
zemní plyn
personální náklady
opravy
nájemné
popl. za vypouštění OV
Sonstige externe Kosten
Klärschlamm
Labordienstleistungen
Sonstige interne Kosten
Finanzkosten
Betriebsregien
Verwaltungsregien
Chemikalien
Material
Elektrizität
Erdgas
Personalkosten
Reparaturen
Miete
Gebühren für Abwassereinl.
CZ
DE
Z celkového počtu 288 ČOV zahrnutých do benchmarkingu se
nachází 24 ČOV nad limitem 90. percentilu u specifické spotřeby
elektřiny v kWh/m³ a 24 ČOV nad limitem 90. percentilu u speci-
fické spotřeby elektřiny v kWh/EO a proto budou dále sledová-
ny. Přednostně bude prověřeno 11 ČOV, které leží nad limitem
90. percentilu v obou ukazatelích.
V rámci benchmarkingu ČOV je sledován i vzájemný vztah tech-
nických a ekonomických ukazatelů. Zajímavá je distribuce prů-
měrných provozních nákladů v jednotlivých kalkulačních polož-
kách u všech sledovaných ČOV s velikostí nad 5 000 ekvivalent-
ních obyvatel. V posledních letech meziročně nedochází k pod-
statným změnám.
Von den insgesamt 288 gebenchmarkten Kläranlagen sind 24 über
der 90 Perzentile der kWh/m³ und 24 über der 90 Perzentile der
kWh/EW, werden also weiter beobachtet. Davon werden jene 11
Kläranlagen, die über beiden 90 Perzentilen liegen, vordringlich
behandelt.
Im Rahmen des WWTP -Benchmarkings werden bei Kläranlagen
größer 5000 EW neben technischen auch kaufmännische Kenn-
zahlen verfolgt. Die Kostenverteilung ist im Jahresgang zeitlich
weitgehend stabil.
Průměrné podíly provozních nákladů na ČOV (> 5000 EO):Durchschnittliche Anteile der Betriebskosten der ARA (> 5000 EW):
88
Die Gesamtschau der betriebenen Netze mit mehr als 5.000 Ein-
wohnern (exkl. Regionale bzw. überregionale Transportleitun-
gen) zeigt die positive Gesamtentwicklung der Wasserverluste
und damit der Netzqualität: Die Erfolge der Investitionen der
Gruppe in die Messtechnik, die Fernübertragung und -überwa-
chung, in die Auftrennung von Druck- und Messzonen, die Aus-
und Weiterbildung des Betriebspersonals, alles mit dem Ziel die
Verluste zu senken, zeigen sich anschaulich und beeindruckend
in der Auswertung von 41 Versorgungsgebieten. Die Einstufung
der Netzqualität auf Basis der UWL erfolgt gemäß der offiziellen
tschechischen Klassifizierung.
Celkový přehled provozovaných sítí v místech s více než 5 tisíci
obyvateli (do sledování nejsou zahrnuty regionální a nadregio-
nální sítě pro přepravu vody) ukazuje pozitivní vývoj ztrát vody
v síti a tím kvality sítě: Úspěchy investic skupiny do měřící a řídící
techniky, dálkových přenosů a monitoringu sítě, rozdělení sítě do
tlakových a měrných okrsků, školení provozních zaměstnanců,
vše s cílem snížit ztráty vody, se názorně a působivě odráží ve
vyhodnocení 41 oblastí zásobování. Odstupňování kvality sítě na
základě ukazatele jednotkového úniku vody odpovídá oficiální
české klasifikaci.
DE Städte und Gemeinden Gut Zufriedenstellend Mangelhaft
unter 20 000 Einwohner méně než 20 000 obyvatel
< 3 200 m³/km.Jahr/rok > 3 200 und/a < 4 000 m³/km.Jahr/rok > 4 000 m³/km.Jahr/rok
über 20 000 Einwohnervíce než 20 000 obyvatel
> 3 200 m³/km.Jahr/rok > 3 200 und/a < 6 000 m³/km.Jahr/rok > 6 000 m³/km.Jahr/rok
CZ Města a obce Dobrý Vyhovující Nevyhovující
Einstufung der Netzqualität: Zařazení kvality sítí:
Auf den ersten Blick ist ersichtlich, dass das Jahr 2014 einen merk-
baren und positiven Schritt vorwärts bedeutet. Im Vergleich von
2007 zu 2014 wurden die MANGELHAFTEN Netze um 8 auf nur
mehr 1 Netz reduziert. Auch die ZUFRIEDENSTELLENDEN Netze
sind um 2 weniger geworden, wobei im Gegenzug die als GUT
eingestuften Netze um 37 % auf nunmehr 37 Netze angestie-
gen sind. Diese positive Entwicklung zeigt sich auch bei der
Wasserverlustmenge die alleine im Vergleich zum Vorjahr um
750.000 m³ gesunken ist, was dem Verbrauch einer Stadt mit
rund 15.000 Einwohnern entspricht!
Na první pohled je zřejmé, že rok 2014 znamenal znatelný a po-
zitivní posun směrem vpřed. Pokud porovnáme hodnocení vodo-
vodních sítí roku 2007 s rokem 2014, pak se počet Nevyhovujících
sítí se ve výše uvedeném období snížil o 8 na pouze jednu zbý-
vající síť. Rovněž počet Vyhovujících sítí se snížil o 2 vodovodní
sítě, přičemž v důsledku toho počet Dobrých sítí narostl o 37 %
na 37 sítí. Tento pozitivní vývoj je také dobře doložen při porov-
nání objemů ztrát vody let 2013 a 2014, kdy se množství nefak-
turované vody snížilo o 750 tis. m³/rok, což odpovídá města s ca
15 000 obyvateli!
DE Jahr Gut Zufriedenstellend Mangelhaft
2007 27 5 9
2008 30 3 8
2009 29 6 6
2010 29 7 5
2011 34 3 4
2012 36 2 3
2013 34 4 3
2014 37 3 1
CZ Rok Dobrý Vyhovující Nevyhovující
Anzahl der Städte und Gemeinden in der Wassergruppe nach Einstu-
fung der Netzqualität:
Počty sledovaných oblastí, zařazených podle kvalitativních skupin:
89
7 %
18 %
29 %
32 %
14 %
DE
CZ
≤ 30 Jahre
31-40 Jahre
41-50 Jahre
51-60 Jahre
≥ 60 Jahre
≤ 30 let
31-40 let
41-50 let
51-60 let
≥ 60 let
7 %
49 %
34 %
10 %
DE
CZ
ZŠ
Vyučeni v oboru
SŠ
VŠ
Elementarschule
Berufsausbildung
Mittelschulabschluss
Hochschulabschluss
Altersstruktur und Ausbildungsstruktur im GJ 2013/14 Struktura zaměstnanců podle věku a vzdělání
v hospodářském roce 2013/14
Entwicklung Personalstand (FTE) Stav zaměstnanců (FTE)
0
400
800
1200
1600
2000
DE
CZ
Personalstand (Stand zum 30. 09., in FTE)
Počet zaměstnanců (stav k 30. 09., FTE)
07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14
90
Krankenstände und Unfälle
Die Krankenstandstage je FTE sind in den letzten Jahren kon-
tinuierlich gesunken und haben sich 2011/12 auf niedrigem
Niveau unter 10 Tage je FTE stabilisiert. Die Unfallhäufigkeit
(alle Unfälle unabhängig von deren Schwere) ist mit 2,11 Un-
fäl len je 100 FTE etwas über dem Vorjahres- aber innerhalb des
langjährigen Durchschnitts. ISO Zer tifizierungen (18001) und
laufende Schulungen und Unterweisungen tragen dazu bei,
die Unfall häufigkeit auf niedrigem Niveau zu halten.
Nemocnost a úrazovost
Počet dní nemocenské vztažený na jednoho FTE během po-
sledních let trvale klesal a v roce 2011/12 se stabilizoval na
nízké hodnotě méně než 10 dnů na jednoho FTE. Úrazovost
(zahrnuty jsou všechny druhy úrazů bez ohledu na závažnost
úrazu) byla s hodnotou 2,11 úrazu na 100 FTE poněkud vyš-
ší než v roce předcházejícím, ale stále ležela v dlouhodobém
průměru. Certifikace ISO (18001) a průběžná školení a zkoušky
mají za cíl, udržet tuto hodnotu co nejnižší.
0
5
10
15
20
0
1
2
3
4
Tage / Dny pro 100 FTE / na 100 FTE
DE
CZ
08/09 09/10 10/11 11/12 12/13
durchschnittliche Krankenstandstage pro FTE
Průměrná nemocnost na FTE
Unfallhäufigkeit pro 100 FTE
Úrazovost na 100 FTE
13/14
Fuhrpark
Durch die Modernisierung des Fuhrparks, kommt es insbeson-
dere bei den Betriebsfahrzeugen zu eine leichten Zunahme.
Die Kennzahl KFZ/FTE liegt jedoch langjährig stabil bei rund 0,45.
Vozový park
Počet vozidel, zvláště pak provozních vozidel, se z důvodu mo-
dernizace lehce zvýšil. Ukazatele Počet vozidel na jednoho FTE
však má dlouhodobě stabilní hodnotu okolo 0,45.
0
250
500
750
1000
Anzahl / Počet Fahrzeuge je FTE / Vozidel na FTE
DE
CZ
Spezialfahrzeuge (S)
Anhänger (O)
Fahrzeuge je FTE (M, N1, N2, N3)
LKW spezial (N3)
LKW (N2)
LKW klein (N1)
PKW (M)
Speciální vozidla (S)
Přívěsy (O)
Počet vozidel/FTE(M, N1, N2, N3)
Spec. nákladní vozidla (N3)
Nákladní vozidla (N2)
Malá nákladní vozidla (N1)
Osobní vozidla (M)
08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/140,0
0,5
1,0
91
Kommunikation
Die Zahl der negativen Medienberichte über die Wasser-
gruppe und deren Unternehmen ist weiterhin äußerst ge-
ring. Erfreulicher Weise wurde im Berichtsjahr kein einziger
negativer Bericht in den Medien verzeichnet. Der Anteil der
positiven Berichte liegt bei nahezu 60%. Dies ist ein positiver
Beleg für die Leistungen der Gruppe und die positive mediale
Wahrnehmung.
Komunikace
Počet negativních zpráv v médiích o skupině Energie AG Was-
ser a jejich jednotlivých společnostech je i nadále velmi nízký
- s potěšením lze konstatovat, že v minulém roce se v médiích
neobjevila žádná negativní zpráva. Podíl pozitivních zpráv činí
téměř 60 %. Tento výsledek je pozitivním potvrzením práce
skupiny i jednotlivých společností a dokladem jejich pozitivní-
ho vnímání stran médií.
0
25
50
75
100
%
CZ
Positive Medienberichte Negative MedienberichteNeutrale Medienberichte
Pozitivní zprávy Negativní zprávyNeutrální zprávy
08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14
DE
92
www.energieag.cz
ENERGIE AG BOHEMIA s.r.o.
Lazarská 11/6 · 120 00 Praha 2
Tel.: +420 222 517 466
Fax: +420 222 517 478
E-mail: [email protected]
www.energieag.cz
WA
TER
PAG
ES 2
014
/15
2014/15