Vysvětlení příkladů z biologiebmedic.cz/wp-content/uploads/2016/09/Vysvtlen-pklad-1.pdf · a)...

www.bmedic.cz [email protected]

Vysvětlení příkladů z biologie

1. Označte NESPRÁVNÝ výrok: a) mozeček se společně s využitím informací z vestibulárního aparátu podílí na řízení rovnováhy b) v prodloužené míše se nacházejí centra důležitých životních funkcí (například dýchání) c) centrum zraku (tzv. Heschlovy závity) se nachází ve spánkovém laloku

d) bloudivý nerv (X.hlavový nerv) se podílí na inervaci srdce e) Žádná odpověď není správná.

a) Toto tvrzení je správné – mozeček je jedním z hlavních regulačních center motoriky, tvoří a

kontroluje vědomý i podvědomý pohyb, podílí se také na koordinaci pohybů a stabilitě těla při

stoji a pohybu.

b) Toto tvrzení je správné – v prodloužené míše se nacházejí centra důležitých životních funkcí

(centrum pro řízení krevního oběhu a srdeční činnosti, dýchací centra, centra reflexů hlavových

nervů). Prodloužená mícha je součástí mozkového kmene.

c) Toto tvrzení je nesprávné – centrum zraku se nachází v týlním laloku. Heschlovy závity jsou

centrem sluchu a nacházejí se ve spánkovém laloku.

d) Toto tvrzení je správné – bloudivý nerv, neboli nervus vagus (X. hlavový nerv) se podílí na

parasympatické inervaci srdce (také hltanu, jícnu, průdušnice, průdušek, plic, žaludku, jater,

ledvin, střev, vaječníků/varlat). Mimo jiné tento nerv také obsahuje motorická, senzitivní a

senzorická vlákna. Zasahuje nejdále ze všech hlavových nervů, a proto je nazýván bloudivý.

2. Antidiuretický hormon (ADH) je tvořen v: a) neurohypofýze b) adenohypofýze c) nadledvinách d) hypothalamu a dále vylučován neurohypofýzou e) Žádná odpověď není správná.

a) Neurohypofýza slouží pouze jako zásobárna hormonů (ADH, vazopresin), tvořených

v hypothalamu, zde se žádné hormony netvoří.

b) V adenohypofýze se tvoří například somatotropin, prolaktin, thyreotropin, folikuly

stimulující hormon, luteinizační hormon, adrenokortikotropní hormon. Množství hormonů

vylučovaných adenohypofýzou je ovlivňováno pomocí liberinů a statinů (faktory produkované

v hypothalamu).

c) V kůře nadledvin jsou tvořeny například hormony kortizol a aldosteron, v dřeni nadledvin

adrenalin a noradrenalin.

d) V hypothalamu jsou tvořeny hormony ADH (antidiuretický hormon) a vazopresin, tyto

hormony jsou dále transportovány do neurohypofýzy a odtud vylučovány do krevního oběhu.

3. Označte správné tvrzení:

a) různé typy krevních buněk (erytrocyty, leukocyty) vznikají z různých typů kmenových buněk

b) erytrocyty obsahují globulární jádro

c) nejčastějším typem leukocytů v krvi člověka jsou agranulocyty

d) T-lymfocyty dozrávají v kostní dřeni a podílí se na imunitní reakci

e) Žádná odpověď není správná.

a) Krevní buňky vznikají z jednoho společného typu kmenové buňky – hematopoetické kmenové

buňky. Tyto kmenové buňky sídlí v kostní dřeni, kde se neustále asymetricky dělí a dávají vznik

červeným krvinkám i různým druhům bílých krvinek.


b) Erytrocyty neboli červené krvinky, jsou bezjaderné.

c) Nejčastějším typem leukocytů v krvi člověka jsou neutrofilní granulocyty (cca 60-70%).

d) T-lymfocyty dozrávají v brzlíku a poté se podílejí na buněčné imunitě. V kostní dřeni dozrávají

B-lymfocyty, které se následně podílejí na humorální (látkové) imunitě.

4. V čem se liší diferencovaná buňka (např. kožní buňka) od zygoty téhož jedince?

a) ve spektru tRNA molekul b) ve spektru mRNA molekul c) odlišná DNA

d) odlišný počet chromozomů e) Žádná odpověď není správná.

Zygota vzniká po oplození vajíčka spermií a je to v podstatě totipotentní kmenová

buňka (dává vznik všem budoucím buňkám organismu). Zygota se dělí pomocí mitózy a

jednotlivé buňky postupně diferencují (stávají se ,,specializovanými“, mají svou konkrétní

funkci).

Všechny buňky v lidském těle mají shodnou DNA, ale různé buněčné typy (např. kožní

buňka a buňka jater budou vypadat různě) se liší expresí genetické informace – jsou přepisovány

různé úseky DNA, vznikají různé molekuly mRNA a následně různé proteiny. Molekuly

tRNA slouží jako přenašeče aminokyselin v buňce, neliší se u jednotlivých buněčných typů.

Zygota je stejně jako diferencované buňky diploidní, to znamená, že má dvě sady chromozomů

(2n). Haploidní (1n) jsou pouze gamety – pohlavní buňky.

5. Otec trpí daltonismem, matka je přenašečka. Jakou pravděpodobnost tohoto onemocnění

mají jejich děti? a) 50% všech dětí nemocných b) všichni synové nemocní c) všechny dcery nemocné d) všechny dcery pouze přenašečky e) Žádná odpověď není správná.

Daltonismus je chorobou gonosomálně recesivní, gen zodpovědný za tuto chorobu je

vázán na chromozom X. Recesivní alela (značíme a) se projeví pouze v nepřítomnosti dominantní

alely (značíme A).

Muž, který nese recesivní alelu na chromozomu X je postižený (XaY), muž nesoucí

dominantní alelu je úplně zdravý (XAY).

Žena je postižená, pokud nese dvě recesivní alely (XaXa) a úplně zdravá, pokud nese dvě

dominantní alely (XAXA). Žena může být také přenašečka, pokud je pro daný znak heterozygot

(XAXa) – v tomto případě se u ní onemocnění neprojevuje, ale může jej přenést na své potomky.

V našem případě máme postiženého muže (XaY) a ženu přenašečku (XAXa). Gamety otce

jsou Xa, Y a gamety matky jsou XA, Xa – teď už jen využijeme kombinační čtverec a získáme

výsledek.

Xa Y

XA XAXa XAY

Xa XaXa XaY

Správně je odpověď a) - 50% všech dětí bude postižených (dcera XaXa, syn XaY). Dcera XAXa

bude přenašečka, syn XAY bude úplně zdravý.


6. Ztráta tří nukleotidů v DNA a) má menší následek než ztráta jednoho nukleotidu

b) má větší následek než ztráta jednoho nukleotidu c) nemá žádný následek

d) má větší následek než ztráta dvou nukleotidů e) Žádná odpověď není správná.

Při expresi genu dochází k přepisu z DNA do mRNA. V cytoplazmě buňky přinášejí

molekuly tRNA jednotlivé aminokyseliny (různé tRNA pro různé AK), které tvoří výsledný

protein.

O navázání tRNA na mRNA rozhoduje komplementarita bazí, tzv. kodonů (=trojice

bazí, tři nukleotidy za sebou). Platí tedy, že kombinace tří nukleotidů, které byly původně v DNA

(a následně přepsány v mRNA), kódují jednu určitou aminokyselinu. Například kombinace AUG

(adenosin, uracil, guanin) na mRNA řetězci kóduje aminokyselinu methionin. (AUG je tzv. start

kodon – zahajuje translaci, je vždy prvním kodonem u všech přepisovaných mRNA, na který

nasedá ribozom)

Pokud dojde ke ztrátě jednoho nukleotidu z DNA, celý čtecí rámec se posouvá a dojde

k chybnému překladu – vzniká chybný protein, popřípadě dojde k zástavě translace.

Pokud dojde ke ztrátě tří nukleotidů z DNA, čtecí rámec se sice posune, ale dojde

,,pouze“ ke ztrátě jedné aminokyseliny z řetězce proteinu, k zástavě translace nedochází.

7. DNA nalezneme v eukaryotní buňce (živočišné): a) v jádře, mitochondriích a chloroplastech b) v jádře, mitochondriích a plazmidech

c) pouze v jádře d) v jádře a mitochondriích

DNA nalezneme u živočišné buňky v jádře a mitochondriích. U rostlinné buňky bychom DNA

nalezli navíc ještě v chloroplastech.

Mitochondrie a chloroplasty původně vznikly (podle endosymbiotické teorie) z bakterií,

mají tedy kromě DNA také dvojitou membránu a vlastní proteosyntetický aparát.

Plazmidy se vyskytují pouze u bakterií, jsou to kruhovité molekuly DNA v cytoplazmě.

8. Která z uvedených formulací NENÍ správná?

a) mitotická fáze je nejkratší fází buněčného cyklu b) cytokineze u rostlin probíhá pomocí fragmoplastu c) endoplazmatické retikulum nepatří mezi membránové organely

d) lyzosomy vznikají odštěpením z Golgiho aparátu e) Žádná odpověď není správná.

a) Toto tvrzení je správné – mitóza (M-fáze buněčného cyklu) trvá pouze asi 30 minut (celý

buněčný cyklus trvá ve většině případů přibližně 24 hodin).

b) Toto tvrzení je správné – cytokineze (dělení buňky po buněčném cyklu), probíhá u rostlin

pomocí fragmoplastu, který je tvořen mikrotubuly.

c) Toto tvrzení NENÍ správné – endoplazmatické retikulum patří mezi membránové organely (je

obaleno membránou), stejně jako například Golgiho aparát nebo mitochondrie.


d) Toto tvrzení je správné – lyzosomy (organely, obsahující hydrolytické enzymy pro degradaci

látek pohlcených buňkou) vznikají odštěpení z Golgiho aparátu (nebo také z hladkého

endoplazmatického retikula).

9. Vyberte NESPRÁVNOU kombinaci patogen – onemocnění: a) HIV virus – AIDS b) Neisseria Gonnorhoae – tyfus c) Yersinia Pestis – mor

d) virus Epstein-Barrové (cytomegalovirus) - mononukleóza e) Žádná odpověď není správná.

b) Nesprávná kombinace – Neisseria Gonnorhoae způsobuje kapavku, tyfus je způsoben

bakterií Salmonela typhi.

a) + c) + d) jsou správné kombinace

10. Na objevu původce tuberkulózy (Mycobacterium tuberculosis) se podílel: a) R. Koch v 19. století b) L. Pasteur v 19. století c) R. Koch v 18. století d) A. Fleming ve 20. století e) Žádná odpověď není správná.

Správná odpověď je a) – Mikrobiolog Robert Koch (1843-1910) se podílel na objevu původce

tuberkulózy. Objevil například také původce cholery a anthraxu.


Vysvětlení příkladů z chemie

1. Vyberte vzorec pentahydrátu thiosíranu sodného:

a) Na2S2O4 x 5H2O b) Na2SO4 x 5H2O c) Na2S2O3 x 5H2O d) Na2S2O4 x 6H2O

e) Žádná odpověď není správná

Při tvoření vzorce pentahydrátu thiosíranu sodného (Na2S2O3 x 5 H2O) vycházíme ze

vzorce síranu sodného (Na2SO4) v němž jeden kyslík nahradíme sírou (důvod je v předponě thio -

Na2S2O3). Nyní už jenom zbývá naznačit, že na každou molekulu thiosíranu sodného připadá pět

molekul vody (pentahydrát - Na2S2O3 x 5 H2O)

2. Jaký objem oxidu uhličitého získáme dokonalým spálením 10 kg benzenu? Uvažujte

chování ideálního plynu a standardní podmínky při 0 °C a 101,3 kPa. Ar(H) = 1, Ar(C) = 12,

Ar(O) = 16:

a) 17,2 l b) 17,2 m3 c) 124 l d) 36 m3 e) Žádná odpověď není správná

Prvním krokem při řešení tohoto příkladu musí být správné vytvoření a vyčíslení

chemické reakce: 2 C6H6 + 15 O2 → 12 CO2 + 6 H2O.

Z této reakce vyplývá, že 2 moly benzenu (C6H6) reagují s kyslíkem (množství nás

v tomto příkladu nezajímá) za vzniku 12 molů CO2.

Otázka ale zní, jaký vznikne objem CO2 z 10 kg benzenu. Zjistíme tedy pomocí

atomových relativních hmotností jednotlivých prvků, kolik váží 2 moly benzenu – (6 x 12 + 6 x 1)

x 2 = 156 g.

Dále zjistíme, jaký objem zaujímá 12 molů CO2, k čemuž použijeme znalost o objemu

ideálního plynu – 12 x 22,414 = 269 dm3.

Nyní tedy víme, že ze 156 g benzenu vznikne 269 dm3 CO2. Pomocí trojčlenky pak už

jenom zjistíme jaký objem CO2 vznikne z 10 000 g benzenu a výsledných 17 243 dm3 převedeme

na m3. Výsledek je 17,2 m3 CO2. Podoba trojčlenky:

156 g C6H6 ………………………….. 269 dm3 CO2

10 000 g C6H6 ……………………..... x dm3 CO2

x = (269 x 10 000) / 156 = 17 243 dm3 CO2

3. Vyberte správné tvrzení o rovnovážné reakci: HCl + H2O Cl- + H3O+

a) Snížením pH zvýšíme koncentraci chloridových aniontů

b) Zředění roztoku vychýlí rovnováhu v prospěch výchozích látek

c) Přídavkem kuchyňské soli podpoříme

d) Alkalizace roztoku povede ke zvýšení koncentrace chloridových aniontů


Základem tohoto příkladu je uvědomit si, že systém kyseliny (zde HCl) ve vodném

prostředí (H2O) a jejich iontů (Cl- a H3O+) se nachází v rovnováze (vyjádřeno obousměrnými

šipkami). To znamená, že změna v koncentraci výchozích látek této reakce (HCl a H2O) následuje

adekvátní změna v koncentraci produktů (Cl- a H3O+) a naopak. Poté už je to pouze hra se slovy a

student si musí vždy správně představit, jak systém zareaguje na danou změnu.

a) po snížení pH (představme si např. přídavkem H+) zreagovala velká část H2O s těmito

H+ ionty, což vedlo ke zvýšení koncentrace iontů H3O+. Systém na toto zvýšení koncentrace

jednoho z produktů reaguje podpořením reakce zpětné, a tudíž i snížením koncentrace iontů Cl- a

zvýšení koncentrace HCl. Tato odpověď je chybná.


b) zředění (přídavek H2O) vede ke zvýšení koncentrace jedné z výchozích látek. Systém

reaguje podpořením reakce dopředné a tím ustálení nové rovnováhy. Toto vychýlení probíhá ale

ve směru produktů, tato odpověď je tím pádem také chybná.

c) kuchyňská sůl (NaCl) ve vodě disociuje na ionty Na+ a Cl-. Toto zvýšení koncentrace

chloridových iontů podpoří reakci zpětnou a tím i přeměnu oxoniových aniontů (H3O+) zpět na

vodu (H2O). Tato odpověď je chybná.

d) alkalizace (např. přidáním OH-) způsobí reakcí těchto aniontů OH- s kationty H3O+

zvýšení koncentrace vody jako jedné z výchozích látek reakce. Systém reaguje podpořením reakce

dopředné a tím i zvýšením koncentrace chloridových iontů (Cl-). Toto je správná odpověď.

4. Jaké množství vody musíme přidat k 1 kg 40% roztoku glukózy, abychom dostali roztok

20%?

a) 10 g b) 4 kg c) 10 kg d) 2 kg e) Žádná odpověď není správná

U tohoto příkladu využijeme znalosti směšovací rovnice. Její obecná podoba je

m1ϖ1 + m2ϖ2 = m3ϖ3 kde m1 je hmotnost 40 % glukózy (1kg), ϖ1 je hmotnostní zlomek

glukózy ve 40 % roztoku glukózy (0,4), m2 je hmotnost přidávané vody (chceme zjistit), ϖ2 je

hmotnostní zlomek glukózy ve vodě (0!!!), m3 je hmotnost zředěného 20 % roztoku glukózy (= m1

+ m2) a ϖ3 je hmotnostní zlomek glukózy ve 20 % roztoku glukózy (0,2). Tyto údaje doplníme do

rovnice a začneme ji řešit:

1 x 0,4 + m2 x 0 = (m1 + m2) x 0,2

( 0,4 + 0) / 0,2 = (1 + m2)

2 = 1 + m2

m2 = 1 kg

Správná odpověď by tedy byla 1 kg vody. Tato možnost není nabídnuta, proto zvolíme e)

5. Vyberte z nabízených sloučenin látku ochotně přijímající ionty H+:

a) histidin b) pyrrol c) furan d) ethanol e) Žádná odpověď není správná

Z nabízených sloučenin je pouze jediná bazická (zásaditá), a tudíž ochotně reaguje

s kyselou částicí H+. Je jí aminokyselina histidin, díky imidazolovému heterocyklu obsaženém ve

své struktuře.

6. Vyberte sloučeninu obsahující sekundární alkoholovou skupinu:

a) ethanol b) kyselina oxaloctová c) fenol d) kyselina isocitrónová


Sekundární alkohol je taková sloučenina, u níž hydroxylová skupina (OH) vychází

z uhlíku, na němž je navázán pouze jeden atom vodíku. Toto kritérium splňuje pouze kyselina

isocitrónová.


7. Sloučenina CH3-CH(OH)-O-CH3 vznikla reakcí:

a) dvou alkoholů b) alkoholu a aldehydu c) kyseliny a alkoholu d) dvou aldehydů


Nabízená sloučenina je poloacetal, který vzniká reakcí aldehydu s alkoholem. Poloacetaly

jsou mimo jiné základem struktury složitějších makromolekul – sacharidů.

8. Která s uvedených aminokyselin má nejmenší hodnotu pKB?

a) histidin b) kyselina glutamová c) arginin d) alanin

e) Aminokyseliny nemají žádnou hodnotu pKB

Nejmenší hodnotu pKB a tudíž nejvíc bazická (zásaditá) z nabídnutých aminokyselin je

arginin, díky své guanidinové skupině. Tato skupina činí arginin dokonce nejbazičtější ze všech

biogenních aminokyselin.

9. Vyberte nesprávné tvrzení:

a) V nukleotidu DNA se vyskytuje N-glykosidová vazba

b) V Krebsově cyklu dochází ke vzniku redukovaných forem kofaktorů oxidoreduktáz

c) Malát vzniká adicí vody na fumarát

d) Transaminací alaninu vzniká kyselina pyrohroznová

e) Žádná z nabízených odpovědí

U těchto příkladů je potřeba si dát pozor, zda je v zadání spojení správné nebo nesprávné

tvrzení. My hledáme to nesprávné:

a) N-glykosidová vazba se vyskytuje v každém nukleotidu, kde spojuje purinovou nebo

pyrimidinovou bázi s 2-deoxyribózou. Toto tvrzení je správné – odpověď je chybná.

b) Redukované formy kofaktorů oxidoreduktáz (NADH nebo FADH2) opravdu

v Krebsově cyklu vznikají. Slouží jako přenašeče elektronů a protonů do dýchacího řetězce, který

se uskutečňuje v mitochondriích. Toto tvrzení je správné – odpověď je chybná.

c) Adice vody na fumarát (iont kyseliny fumarové) probíhá jako elektrofilní adice iontů H+

a OH- na dvojnou vazbu kterou tato dikarboxylová kyselina obsahuje. Vzniká malát (iont kyseliny

jablečné) a tato reakce je součástí Krebsova cyklu. Toto tvrzení je správné – odpověď je chybná.

d) Transaminace je reakce, při níž dojde k výměně skupiny -NH2 nějaké aminokyseliny

(zde alanin) za oxoskupinu =O. Touto reakcí se v lidském těle opravdu z alaninu vytváří kyselina

pyrohroznová. Toto tvrzení je správné – odpověď je chybná.

e) Žádné z nabízených tvrzení není nesprávné – tuto odpověď byste měli označit.


10. O katabolismu mastných kyselin platí:

a) Probíhá v cytoplasmě všech buněk

b) Výsledným produktem je acetyl-CoA a redukované kofaktory NADH a FADH

c) První reakcí je oxidace za účasti kofaktoru NAD+

d) Skládá se ze střídajících se oxidačních a oxygenačních reakcí

e) Žádná z odpovědí není správná

Vybíráme správná tvrzení o katabolismu mastných kyselin neboli β-oxidaci:

a) β-oxidace probíhá v mitochondriích. Odpověď je chybná.

b) Redukované kofaktory NADH a FADH jsou výsledným produktem β-oxidace spolu

s acetylkoenzymem A. Tyto látky slouží dále k výrobě energie v podobě ATP. Tato odpověď je

správná.

c) První reakcí β-oxidace je oxidace mastné kyseliny za účasti kofaktoru FAD. Tato

odpověď je chybná.

d) Oxygenační reakce (vložení atomu kyslíku do molekuly) se v průběhu β-oxidace

nevyskytují. Tato odpověď je chybná.


Vysvětlení příkladů z fyziky

1. Kterou veličinu nemůžeme považovat za bezrozměrnou (jejíž jednotkou je pouze číslo)? a) relativní prodloužení b) index lomu světla c) účinnost d) tepelná kapacita e) Žádná odpověď není správná.

Bezrozměrné veličiny jsou většinou dány poměrem dvou veličin, které mají stejný

fyzikální rozměr. Mezi bezrozměrné veličiny patří všechny relativní veličiny - např. relativní

prodloužení (délka v metrech, o kterou se těleso prodloužilo / původní délka tělesa v metrech).

Index lomu světla určuje, kolikrát se světlo v daném prostředí pohybuje pomaleji než ve

vakuu (rychlost světla ve vakuu / rychlost světla v daném prostředí).

Účinnost je dána poměrem výkonu a příkonu.

Všechny tyto veličiny byly dány poměrem stejných fyzikálních rozměrů (rychlost světla v

jednom prostředí / v druhem prostředí - ale vždy se jedná o rychlost).

Tepelná kapacita ovšem určuje množství tepla, které musí těleso přijmout, aby se jeho

teplota zvýšila o 1K a má tedy rozměr J·K-1, proto je “tepelná kapacita” správná odpověď.

2. Cyklista si pro výstup do kopce (h=600m) vybral dvakrát méně strmou cestu, než kterou obvykle jezdívá. Jak se změní jeho celková práce, kterou musí vykonat? Odporové síly vzduchu a tření zanedbáme. a) zvětší se na dvojnásobek b) zmenší se na polovinu

c) nezmění se d) nelze rozhodnout, když nevíme, jak velký je sklon kopce e) Žádná odpověď není správná.

Práce, kterou musí cyklista vykonat (při zanedbání tření a odporu vzduchu), je dána pouze

rozdílem potenciálních energií místa dole pod kopcem a nahoře na kopci, nezáleží tedy nijak na

trajektorii, po které se cyklista pohybuje. Tím pádem změna trajektorie nemůže ovlivnit množství

vykonané práce - celková práce se nezmění.

3. Dvě tělesa o stejných hmotnostech na sebe ve vakuu ve vzdálenosti „r“ působila gravitační

silou FG, do jaké vzdálenosti se musí od sebe dostat, aby výsledná síla byla 4krát menší? a) r/16 b) r/4 c) r/2 d) 2r e) Žádná odpověď není správná.

Dvě tělesa na sebe působí podle Newtonova gravitačního zákona silou 𝐹𝐺 = 𝛞𝒎𝟏.𝒎𝟐

𝒓𝟐 , ze

vzorce vidíme, že velikost síly je nepřímo úměrná druhé mocnině vzdáleností mezi tělesy. Jestliže

tedy vzdálíme dvě tělesa do dvojnásobku jejich původní vzdálenosti (2r), síla působící na obě

tělesa se sníží 4krát.

4. Intenzita zvuku vzrostla z počáteční hodnoty stokrát, o kolik decibelů se proto musela

zvýšit hladiny intenzity zvuku?

a) 100 dB b) 10 dB c) 0,02 dB d) 20 dB e) Žádná odpověď není správná.

Hladina intenzity zvuku je dána podle vzorce 𝐿 = 10𝑙𝑜𝑔𝐼

𝐼0, přičemž I0 je hranice

slyšitelnosti 10-12 W.m-2. Nejsnadnější způsob, jak dojít ke správnému výsledku je zvolit si za

počáteční intenzitu zvuku libovolné číslo (např.10-5 ) 𝐿 = 10𝑙𝑜𝑔10−5

10−12 = 70dB , zapsat si

výslednou hodnotu a poté vypočítat druhou hladinu intenzity, kde se ovšem intenzita zvuku


zvýšila 100krát 𝐿 = 10𝑙𝑜𝑔10−5.100

10−12 = 90𝑑𝐵 (“I” musíme tedy vynásobit

stem). Vidíme, že rozdíl obou hladin je 20 dB.

5. Při vratném izochorickém ději ideálního plynu se nemění jeho: a) objem b) teplota c) vnitřní energie. d) tlak e) Žádná odpověď není správná.

Izochorický děj znamená, že se při něm nemění objem plynu. Obdobně by se při

izobarickém ději neměnil tlak plynu a při izotermickém ději teplota plynu. Při adiabatickém ději

by zase neprobíhala tepelná výměna s okolím.

6. Vyberte nepravdivé tvrzení o vodě a) Patří mezi látky s velkou měrnou tepelnou kapacitou b) Největší hustotu má voda při 3,98 °C

c) Patří mezi látky s vysokou hodnotou výparného tepla

d) Zvuk pohybující se ve vodě je oproti vzduchu zpomalen cca 10krát e) Žádná odpověď není správná.

Všechna tvrzení jsou pravdivá, až na poslední, které říká, že zvuk se ve vodě zpomalí cca

10krát. Světlo se ve vodě sice pohybuje pomaleji, ale zvuk svoji rychlost zvyšuje na přibližně

1500m/s oproti 340m/s ve vzduchu.

7. Vyberte odpověď, ve které jsou správně uvedeny hodnoty, kterých může nabývat relativní

permitivita prostředí a) 0; 1; 2; 3 b) -0,5; 0,5; 20; 1000 c) 1; 2; 2,5; 3,8 d) 0,5; 0,6; 0,7; 0,9 e) Žádná odpověď není správná.

Relativní permitivita prostředí εr udává (pozor, neplést s permeabilitou), kolikrát se v

určitém prostředí zmenší elektrická síla oproti vakuu, kterou na sebe působí dvě elektricky nabitá

tělesa podle Coloumbova zákona 𝐹𝑒 = 14𝜋𝜀0𝜀𝑟

|𝑄1|.|𝑄2|

𝑟2 . Pro vakuum má tedy hodnotu 1 a její

hodnota se může pouze zvyšovat. Správně vychází odpověď C.

8. Vlétne-li elektron do magnetického pole rovnoběžně s vektorem magnetické indukce,

stane se následující: a) Změní trajektorii své dráhy na kruhovou b) Jeho pohyb bude zpomalen c) Jeho pohyb bude zrychlen d) Toto pole ho zastaví a přestane se pohybovat e) Žádná odpověď není správná.

Elektron, který vlétne do magnetického pole rovnoběžně s vektorem magnetické indukce, nebude

tímto polem nijak ovlivněn. Vletěl-li by ovšem kolmo k čarám magnetické indukce, jeho

trajektorie by se změnila na kruhovou (kinetická energie elektronu při tom nebude nijak

ovlivněna).


9. Tzv. úplný odraz může nastat jedině při: a) Přechodu světla z prostředí opticky hustšího do prostředí opticky řidšího. b) Přechodu světla z prostředí opticky řidšího do prostředí opticky hustšího. c) V obou výše uvedených případech.

d) Úplný odraz může nastat pouze u mechanického vlnění e) Žádná odpověď není správná.

Úplný odraz znamená, že paprsky přicházející z jednoho prostředí do druhého (o různých

indexech lomu) se již do druhého prostředí nedostanou a zůstávají v rovině dopadu.

Protože při přechodu paprsku z prostředí opticky řidšího (na obrázku prostředí nahoře – n1) do

prostředí opticky hustšího (na obrázku n2) dochází k lomu paprsku ke kolmici (kolmice k), nemůže

nastat případ, kdy by paprsek dopadl na rozhraní dvou prostředí a do druhého již nepronikl.

Jiný případ ale nastane, jestliže by paprsek dopadal z prostředí opticky hustšího (n2) do

prostředí opticky řidšího (n1) (typicky voda-vzduch), zde dochází k lomu od kolmice a po překročení

tzv. mezního úhlu by již žádné světlo neproniklo do hustšího prostředí, ale zůstalo by v rovině dopadu.

10. Foton UV světla při průletu prostředím ztratil část své energie, pak může platit: a) Výsledný foton odpovídá fotonu IR světla b) Výsledný foton odpovídá fotonu RTG záření c) Foton svoji energii po průchodu prostředím ztratit nemůže. d) Foton odpovídá gama záření e) Žádná odpověď není správná.

Energie fotonu je dána podle vzorce E=h.f - se zvyšující se frekvencí (f) roste i energie (h -

Plancova konstanta). Tím pádem má například foton RTG záření větší energii, než foton

infračerveného záření. Je nutné si pamatovat, že UV světlo má větší frekvenci ( a tím pádem i energii),

než jakékoli viditelné světlo - proto když ztratí část své energie, jeho frekvence se sníží a může se stát

fotonem modrého nebo i červeného světla a když ztratí energie ještě více, může se jeho frekvence

snížit až na úrověň IR (infračerveného) světla.

Vysvětlení příkladů z biologiebmedic.cz/wp-content/uploads/2016/09/Vysvtlen-pklad-1.pdf · a)...

Documents

Transcript of Vysvětlení příkladů z biologiebmedic.cz/wp-content/uploads/2016/09/Vysvtlen-pklad-1.pdf · a)...