VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – EKONOMICKÁ FAKULTA · vnitřní výnosové procento a doba...
Transcript of VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – EKONOMICKÁ FAKULTA · vnitřní výnosové procento a doba...
CORE Metadata, citation and similar papers at core.ac.uk
Provided by DSpace at VSB Technical University of Ostrava
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA
EKONOMICKÁ FAKULTA
KATEDRA PODNIKOHOSPODÁŘSKÁ
Posouzení investičního záměru města Potštát
Assessment of an Investment Project of the Town of Potštát
Student: Lucie Krasňáková
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jaroslava Pešlová
Ostrava 2013
Poděkování
Ráda bych poděkovala vedoucím bakalářské práce paní Ing. Jaroslavě Pešlové a panu Ing.
Jaroslavu Jiříčkovi za jejich rady a čas, který mi věnovali při řešení dané problematiky. Dále
také děkuji paní Lence Maňákové, starostovi města panu Karlu Galasovi a vedoucímu
stavebního úřadu panu René Passingerovi, za jejich cenný čas a informace, které mi poskytli
pro zpracování této bakalářské práce. V neposlední řadě děkuji všem respondentům, kteří
vyplnily mnou zpracované dotazníky.
3
Obsah
Obsah .....................................................................................................................................3
1 Úvod ...............................................................................................................................5
2 Investiční činnost měst ....................................................................................................6
2.1 Investice ..................................................................................................................6
2.1.1 Pojem investice ...............................................................................................6
2.1.2 Členění investic ...............................................................................................7
2.1.3 Formy pořizování investic ...............................................................................8
2.2 Investiční proces .....................................................................................................8
2.2.1 Investiční proces a jeho fáze ............................................................................8
2.2.2 Kritéria investičního rozhodování ....................................................................9
2.3 Veřejné investice ................................................................................................... 10
2.3.1 Specifika veřejných investic .......................................................................... 10
2.3.2 Kritéria veřejných investic ............................................................................. 11
2.4 Veřejné zakázky .................................................................................................... 12
2.4.1 Fáze veřejné zakázky ..................................................................................... 13
2.4.2 Zadavatel veřejné zakázky ............................................................................. 14
2.4.3 Předmět veřejné zakázky ............................................................................... 15
2.4.4 Druhy veřejných zakázek .............................................................................. 16
2.4.5 Hodnotící kritéria veřejné zakázky ................................................................ 18
2.4.6 Výběrové řízení (zadávací) ............................................................................ 19
2.4.7 Financování veřejných zakázek ..................................................................... 22
2.5 Finanční kritéria efektivnosti investičních projektů................................................ 28
2.5.1 Postup hodnocení investice ............................................................................ 29
2.6 Metody ekonomického hodnocení investice .......................................................... 31
2.6.1 Doba návratnosti (DN) .................................................................................. 31
2.6.2 Index ziskovosti ............................................................................................ 32
2.6.3 Čistá současná hodnota .................................................................................. 33
2.6.4 Čistá konečná hodnota ................................................................................... 34
2.6.5 Vnitřní výnosové procento............................................................................. 34
2.6.6 Ekonomická přidaná hodnota ........................................................................ 35
3 Charakteristika investičního projektu ............................................................................ 36
3.1 Prostranství k výstavbě.......................................................................................... 36
4
3.2 Domov seniorů ...................................................................................................... 36
3.2.1 Bydlení .......................................................................................................... 37
3.2.2 Poskytování služeb ........................................................................................ 37
3.2.3 Sociálně-zdravotní péče ................................................................................. 38
3.2.4 Doplňkové služby .......................................................................................... 39
3.2.5 Stravování ..................................................................................................... 39
3.2.6 Volný čas ...................................................................................................... 39
4 Zhodnocení konkrétního investičního projektu .............................................................. 41
4.1 Postup hodnocení investice ................................................................................... 41
4.1.1 Určení jednorázových nákladů....................................................................... 41
4.1.2 Předpokládané budoucí výnosy ..................................................................... 43
4.2 Hodnocení investice podle metod .......................................................................... 46
4.2.1 Výnosnost investice – rentabilita ................................................................... 46
4.2.2 Doba návratnosti ........................................................................................... 47
4.2.3 Současná hodnota, čistá současná hodnota ..................................................... 47
4.2.4 Vnitřní výnosové procento............................................................................. 47
5 Závěr ............................................................................................................................ 48
Literatura .............................................................................................................................. 49
Internetové zdroje ................................................................................................................. 50
Seznam obrázků ................................................................................................................... 51
Seznam tabulek .................................................................................................................... 52
Seznam zkratek .................................................................................................................... 53
Prohlášení o využití výsledků bakalářské práce
Seznam příloh
5
1 Úvod
Pro bakalářskou práci bylo zvoleno téma „Posouzení investičního záměru města
Potštát“ a to na návrh starosty města. Objektem ke zpracování se nabízela chátrající budova
v centru města, kterou se městu podařilo po několika letech odkoupit do svého vlastnictví.
Odkoupení budovy bylo především za účelem zajištění bezpečnosti okolí před zhroucením
objektu. Poté město vyčlenilo finanční prostředky z rozpočtu na demolici budovy
vč. přilehlého bytového domu, který bylo nutno zdemolovat kvůli narušení statiky. Vzniklé
prostranství by chtělo město v rámci svých finančních možností použít na projekt, který by se
začlenil do historického náměstí a nenarušoval tak ráz krajiny.
V jednotlivé kapitoly se zabývají investicemi, druhy investic, způsoby pořizování,
a investičním procesem. Podrobněji se práce dále bude zabývat veřejnou investicí, jejími
kritérii, veřejnou zakázkou a výběrovým řízením.
Jako investiční záměr byla vybrána výstavba domova pro seniory a sociálních služeb.
U tohoto projektu byly rozpracovány jednorázové náklady na investici dále předpokládané
příjmy a výdaje plynoucí při plném obsazení domova. Jsou zde popisovány metody, které se
používají při hodnocení projektu. Mezi metodami zhodnocení, které se daly použít pro tento
investiční záměr ve veřejném sektoru, byly vybrány čistá současná hodnota, index ziskovosti,
vnitřní výnosové procento a doba návratnosti.
Cílem této práce je zhodnocení možnosti výstavby domova pro seniory z hlediska
finančních prostředků města.
V závěru se vyhodnocují použité metody a zpracovává se doporučení výhodnosti
výstavby a možnost financování projektu vzhledem k rozpočtu města. Dále je zpracována
rentabilita provozu sociálních služeb domova. Není zde opomenuta ani návratnost vložených
investičních prostředků. Dané zhodnocení je uváděno v závěru práce.
6
2 Investiční činnost měst
2.1 Investice
Investice jsou důležitým faktorem hospodářského rozvoje téměř každého podniku,
kdy se s jeho pomocí realizuje perspektivní politika státu dále pak jednotlivých oblastí státu
a každé společnosti (Grublová, 2007).
Jsou součástí hrubého domácího produktu státu. Nespotřebují se během jejich tvorby,
ale spotřebovávají se v ekonomice rozmanitým způsobem a přinášejí tam svým investorům
zisk. Investice mají význam nejen pro okamžité zvýšení ekonomické aktivity,
ale i pro dlouhodobější růst ekonomiky (Polách, Drábek, 2012).
2.1.1 Pojem investice
Kapitálové výdaje na pořízení hmotného majetku, jako je např. pozemek, budova,
stavba, umělecké dílo apod., s pořizovací cenou vyšší než 40 000,- a dobou životnosti delší
než jeden rok.
Kapitálové výdaje na pořízení nehmotného majetku např. licence, software,
know-how, kde pořizovací cena je vyšší než 60 000,- a doba použitelnosti delší než jeden rok.
Kapitálové výdaje na pořízení finančního majetku dlouhodobé povahy jako jsou
obligace, směnky, zástavní listy apod. (Grublová, 2007).
Investice z pohledu makroekonomie
Hrubé investice se obvykle definují jako přírůstek investičních statků za dané období.
Jsou výsledkem volby mezi výrobou spotřebních statků a výrobou investičních statků.
Investice tvoří jeden z rozdílů mezi přítomností a budoucností každé ekonomiky. Pokud
ekonomika obětuje část své spotřeby ve prospěch investičních statků, může se rychleji
rozvíjet a v budoucnosti vytvářet vyšší hrubý národní produkt (Grublová, 2007).
7
Investice z pohledu mikroekonomiky
Investice jsou peněžní výdaje, u kterých se očekává přeměna na budoucí peněžní
příjmy za období delší, než je jeden rok. Použité peněžní výdaje nazýváme kapitálové výdaje
(Grublová, 2007).
2.1.2 Členění investic
a) Reálné investice
Jsou to zhmotněné soubory staveb, strojů, zařízení, které něco produkují
a prostřednictvím výrobků či služeb se reprodukují. V konečné fázi jsou cílem finančních
investic (Polách, Drábek, 2012).
b) Finanční investice
Jsou to nákupy podílů na majetku, doklady o poskytnutí půjčky (příkladem může být
dluhopis), a jiné dokumenty kapitálového a peněžního trhu (Polách, Drábek, 2012).
Ve vztahu k současnému dlouhodobému majetku lze rozlišit součet obnovovacích
a rozvojových investic vyjadřuje hrubé investice. Impulsem k realizaci obnovovacích investic
je především jejich morální či fyzická zastaralost. Tato obnova zařízení obvykle nezpůsobí
vysoký nárůst zisku, ale přináší efekt plynoucí z nárůstu odpisů. Předpokladem rozvojových
investic je rozšiřování výrobní kapacity, zvyšování výroby i zisku podniku.1
c) Hrubé investice
Z makroekonomického hlediska to jsou přírůstky kapitálových statků za dané období.
Např. budov, strojů, hal, dopravních prostředků apod. (Grublová, 2007).
d) Čisté investice
Rozdíl mezi hrubými investicemi a znehodnocením kapitálu (př. odpisy). Čisté
investice jsou hrubé investice snížené o znehodnocení kapitálu (Grublová, 2007).
1 Vosatko: prezentace. Podniková ekonomika, Investiční činnost [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z:
http://fzp.ujep.cz/~VOSATKA/Prednasky_NOP/Prednaska_09-Investicni_cinnost.ppt.
8
2.1.3 Formy pořizování investic
- koupě,
- investiční výstavba dodavatelským způsobem,
- investiční výstavba ve vlastní režii,
- darováním,
- bezúplatným nabytím na základě smlouvy o koupi najaté věci např. finanční leasing.
Velké investiční projekty jsou označovány jako investiční výstavba, kde účastníky
jsou investor (organizace financující investici), projektant (vypracování projektu
vč. rozpočtu), dodavatel (uskutečňuje výstavbu) (Grublová, 2007).
2.2 Investiční proces
Investiční proces může být definován jako soubor činností, které podnik musí
uskutečnit v zájmu svého efektivního a dlouhodobého rozvoje.
2.2.1 Investiční proces a jeho fáze
K nejdůležitějším podnikatelským rozhodnutím patří - kolik investovat, do čeho, kdy,
kde a jak investovat. Rozhodování o investicích patří vždy k rozhodování o budoucím vývoji.
Investice jsou vždy zdrojem výnosů nebo zisku v delším časovém období (Polách, Drábek,
2012).
Fáze investičního procesu
Předinvestiční fáze
Zde probíhá podrobná identifikace investičních projektů. Méně vhodné projekty se vyloučí.
Vypracovává se prováděcí studie (technicko-ekonomická studie). Úkolem technicko-
ekonomické studie je zajistit všechny technické, obchodní a finanční informace rozhodující
pro vyhodnocení projektu (přijetí či nepřijetí) (Grublová, 2007).
9
Investiční fáze
Větší počet činností, které vytvářejí jádro vlastní realizace projektu.
Kroky investiční fáze:
- vytvoření právní finanční a organizační základny pro realizaci,
- zpracování projektové dokumentace, zajištění technologie,
- realizace nabídkových řízení zahrnující vyhodnocení nabídek,
- zajištění pozemků a výstavba budov,
- výcvik personálu,
- kolaudace a zkušební provoz.
Pro úspěšnou realizaci projektu se využívají účinné metody, jako např. metoda kritické
cesty apod. Nezbytná je i kontrola časového plánu realizace, včasné zachycení odchylek
a posouzení jejich vlivu na daný termín uvedení projektu.
Provozní fáze
Provozní fázi rozlišujeme ze dvou hledisek, a to z dlouhodobého a krátkodobého. Krátkodobý
pohled se soustřeďuje na uvedení projektu do provozu. Vznik některých obtíží jako např.
nedostatečná kvalifikace pracovníků, nezvládnutí technologického procesu apod. Dlouhodobý
pohled se pak týká celkové strategie, na které byl projekt založen.
Ukončení provozu a likvidace
Na konci životnosti projektu je nutné vybudované zařízení odstranit. Nastává tak fáze
ukončení projektu a likvidace. Zde nesmíme zapomenout na jedné straně na náklady
související s likvidací zařízení, sanací zastavěných ploch apod., na druhé straně můžeme
počítat s možným výnosem z prodeje likvidovaného zařízení.2
2.2.2 Kritéria investičního rozhodování
Kritéria můžeme rozdělit podle závěrečného efektu investice, na který se při svém
hodnocení zaměřují.
2 CzechTrade: BusinessInfo.cz. Dotace, financování: Veřejné zakázky [online]. 23.05.2011. [cit. 2013-03-04].
Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/proces-pripravy-a-realizace-projektu-2860.html#!
10
Peněžní kritéria hodnotí očekávané investiční peněžní toky. Řadíme sem např. čistou
současnou hodnotu, index čisté současné hodnoty, vnitřní výnosové procento, prostá
a diskontovaná doby návratnosti.
Nákladová kritéria se zaměřují na hodnocení očekávaných úspor nákladů. Patří sem
např. kritérium diskontovaných nákladů projektu.
Zisková kritéria vychází z očekávaného výsledku hospodaření investice. Příkladem
může být průměrná výnosnost projektu (Marek, 2009).
2.3 Veřejné investice
2.3.1 Specifika veřejných investic
Prostor pro soukromopodnikatelské aktivity je určen kritériem ziskovosti. Soukromý
podnikatel se snaží svůj kapitál vložený do investice zhodnotit co nejrychleji. Jen kapitálově
silní podnikatelé si mohou dovolit investice s delší časovou návratností. Tyto investice jsou
krátkodobě nevýnosné nebo přinášejí v krátkém časovém horizontu ztrátu. Pro harmonický
urbanistický rozvoj měst je ovšem nutná řada investic, která nesplňují kritéria ziskovosti
a efektivnosti. Jsou to například investice do veřejné dopravy, technické infrastruktury,
likvidace komunálního odpadu apod. (Maier, Čtyroký, 2000).
Veřejný sektor bývá právě nositelem investic, kde nelze očekávat krátkodobě (a často
ani dlouhodobě) přímý zisk pro investora. Ten má na rozdíl od soukromého sektoru možnost
získat potřebné prostředky ne na trhu nabízením služeb, ale nuceně, z daní poplatníků (Maier,
Čtyroký, 2000).
Užívání veřejných prostředků je v tržní ekonomice bráno jako legitimní zejména
tehdy, jestliže se tím kompenzuje selhání trhu. Efekty veřejně prospěšných investic mají
povahu pozitivních externalit. Výsledkem veřejné investice bývá veřejný statek (Maier,
Čtyroký, 2000).
11
2.3.2 Kritéria veřejných investic
a) Obecná prospěšnost
Nejčastějším případem veřejných investic je poskytování veřejných statků. Žádný
ekonomický efekt plynoucí z veřejných statků se nedá běžnými ekonomickými kalkulacemi
vyčíslit, protože se většinou týká řady subjektů. Běžně tento efekt nepoukazuje na to, čeho
bylo dosaženo, ale čemu (jaké škodě, jakým jiným výdajům) se předešlo nebo zabránilo.
V tomto případě nás nezajímá, kolik který subjekt vydělal, ale kolik by musel vynaložit,
kdyby k veřejné investici nedošlo (například jaké by byly časové ztráty v dopravě, kdyby se
nepostavil nový most) (Maier, Čtyroký, 2000).
b) Paretovo kritérium obecné prospěšnosti
Veřejná prospěšnost se týká celé komunity, které se změna týká a která ji
prostřednictvím daní financuje (př. všichni občané měst). Pro posouzení, zda je či není změna
veřejně prospěšná, se užívá tzv. Paretovo kritérium obecné (veřejné) prospěšnosti. Podle
tohoto kritéria se bere změna za obecně prospěšnou, pokud minimálně jednomu z dotčených
subjektů přinese užitek a žádnému neuškodí (Maier, Čtyroký, 2000).
Praxe je ale jiná, v naprosté většině urbanistický rozvoj vždy někoho poškodí. Proto se
více uplatňuje tzv. potenciální Paretovo kritérium. Vypovídá o efektivně kompenzované
újmě, kterou by změnou utrpěl některý subjekt (Maier, Čtyroký, 2000).
c) Efektivita
Efektivita činnosti veřejného sektoru se považuje za méně důležitou, než je tomu
u soukromého sektoru. V posledních letech je trend předávat i provozování veřejně
prospěšných činností soukromému sektoru. Ztrátovost těchto činností kompenzuje veřejný
rozpočet. Odpůrci tohoto trendu tvrdí, že se sice veřejné služby touto cestou zefektivňují,
ale pouze na straně jejich poskytovatele. K úsporám ve veřejných rozpočtech dochází na úkor
kvality poskytovaných služeb. Komerční poskytovatel služeb není motivován k efektivnímu
využívání veřejných prostředků, ale k zisku z těchto prostředků (Maier, Čtyroký, 2000).
12
d) Spravedlnost
Je etickým a politickým problémem, kterému se nelze vyhnout při rozhodování
o veřejných investicích. Primárním zdrojem veřejných příjmů jsou daně vybírané
od poplatníků, a protože výška daní je diferencována podle majetku poplatníka, jeho příjmů
a dalších individuálních kritérií, je sporné, co lze považovat za spravedlivé. (Maier, Čtyroký,
2000).
2.4 Veřejné zakázky
Základním právním předpisem upravujícím problematiku veřejného zadávání je zákon
č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Z důvodu zjednodušení a zprůhlednění celého
systému udělování veřejných zakázek je tento zákon předmětem častých legislativních změn,
které podstatným způsobem mění dosavadní zákonnou úpravu. Změny zákona o veřejných
zakázkách byly uskutečněny prostřednictvím „velké novely“ č. 179/2010 Sb., která se dostala
v platnost 15. září 2010.3
Poslední novela zákona o veřejných zakázkách č. 55/2012 byla schválena 24.2.2012,
s platností od 1.4.2012, s výjimkou některých částí, která nabývají účinnosti 1. ledna 2014.
Veřejná zakázka je alokace veřejných zdrojů, kdy subjekt veřejného sektoru s ohledem
na svoje působnosti vymezené zákony se rozhodne pořídit určitý veřejný statek či veřejnou
službu formou nákupu od externího producenta. Subjekt veřejného sektoru sám neprodukuje
daný statek či službu ve vlastní režii, ale zajišťuje ho pro něj externí dodavatel.
Z ekonomického hlediska platí, že získání veřejného statku či služby externím dodavatelem
musí být ekonomicky výhodnější než získání daného statku či veřejné služby formou vlastní
produkce. Rozhodování o veřejné zakázce probíhá v několika fázích (Ochrana, 2011).
3 CzechTrade: BusinessInfo.cz. Legislativa, právo: Veřejné zakázky [online]. 03.12.2010. [cit. 2013-03-04].
Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/verejne-zakazky-opu-4643.html
13
2.4.1 Fáze veřejné zakázky
Fází veřejné zakázky se rozumí časově a věcně samostatná etapa vztahující se
k rozhodování, přípravě, výběru, realizaci a kontrole veřejné zakázky. Fáze přípravy
viz Tab. 2.1 a výběru veřejné zakázky s následným uzavřením smlouvy je procesně upravena
v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (Ochrana, 2011).
Proces přípravy, výběru, realizace a kontroly veřejné zakázky věcně upravují i další
zákony, které stanovují jednotlivým zadavatelům povinnosti ohledně nakládání s veřejnými
zdroji. Jejich věcná stránka je předmětem formální i obsahové kontroly ze strany Nejvyššího
kontrolního úřadu (Ochrana, 2011).
Tab. 2.1 Fáze veřejné zakázky
Zdroj: Ochrana, 2011
Pořadí
fáze Název fáze
Základní problémová otázka ze strany
veřejného sektoru (zadavatele)
1 Rozvaha specifikace Je potřebná intervence ze strany veřejného
sektoru?
2 Selekce Jakou vhodnou formu k řešení veřejného
problému vybrat?
3 Rozhodnutí o řešení problému
formou veřejné zakázky
Je řešení problému formou veřejné zakázky
účelné?
4 Příprava dokumentace a
zadávání veřejné zakázky
Vytvoř dokumentaci podle zákona o veřejných
zakázkách a prověř, zda připravená zadávací
dokumentace odpovídá obsahovým
náležitostem.
5 Hodnocení Hodnoť jednotlivé nabídky podle stanovených
kritérií.
6 Výběr Vyber ekonomicky nejvhodnější nabídku.
7 Exploatace Realizuj vybranou nabídku.
8 Monitorování Sleduj proces životního cyklu, zda jsou plněny
stanovené nákladově-užitkové ukazatele.
9 Závěrečný audit výkonu Realizuj výkonnostní audit ex-post.
14
2.4.2 Zadavatel veřejné zakázky
Zákon vymezuje tři možné kategorie veřejných zadavatelů, viz Obr. 2.1. Řadíme sem
zadavatele veřejného, dotovaného a sektorového. Sektorový zadavatel bývá v praxi
označován, jako síťový nebo odvětvový zadavatel. Zákon taxativně stanoví sféru veřejných
zadavatelů. I přes tento taxativní výčet je okruh případných zadavatelů značně velký
a proměnlivý. Zadavatelem veřejné zakázky může být fyzická i právnická osoba. Za jednoho
zadavatele se považuje i několik zadavatelů, pokud se sdruží či jinak spojí, za předpokladu
písemné dohody.4
Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/verejne-zakazky-opu-4643.html
a) Veřejný zadavatel
Řadíme zde zadavatele, mezi které patří Česká Republika, státní příspěvková
organizace, územní samosprávní celek (obec, kraj), příspěvková organizace zřízena tímto
samosprávním celkem nebo jiná právnická osoba za předpokladu splnění podmínek
stanovených zákonem.5
4 CzechTrade: BusinessInfo.cz. Legislativa, právo: Veřejné zakázky [online]. 03.12.2010. [cit. 2013-03-04].
Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/verejne-zakazky-opu-4643.html
5 CzechTrade: BusinessInfo.cz. Legislativa, právo: Veřejné zakázky [online]. 03.12.2010. [cit. 2013-03-04].
Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/verejne-zakazky-opu-4643.html
Obr. 2.1 Zadavatel veřejné zakázky
15
b) Dotovaný zadavatel
Tímto zadavatelem je jakákoliv právnická či fyzická osoba, která zadává veřejnou
zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžitých prostředků poskytnutých veřejným
zadavatelem, pokud jde o nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce nebo nadlimitní
zakázky na služby.6
c) Sektorový zadavatel
Základním předpokladem pro postavení určité osoby, jako sektorového zadavatele je
tedy provádění výkonů některé z činností vymezených v § 4 zákona o veřejných zakázkách.
Touto relevantní činností se rozumí například činnost v odvětví plynárenství, teplárenství,
elektroenergetiky, vodárenství apod.7
d) Centrální zadavatel
Nově se zavádí institut centrálního zadavatele, který umožňuje zadavatelům pořizovat
zboží, služby či stavební práce prostřednictvím centrálního zadavatele, bez toho aby sami
museli podstupovat zadávací řízení, které je úkolem centrálního zadavatele. Centrálním
zadavatelem může být výhradně veřejný zadavatel. Zadavatelé uzavírají s centrálním
zadavatelem před zahájením centralizovaného zadávání smlouvu, ve které jsou upraveny
podmínky související s centralizovaným zadáváním.8
2.4.3 Předmět veřejné zakázky
Je to úplatné poskytování dodávek, služeb nebo úplatné provedení stavebních prací.
Užitky jsou realizovány formou zakázky na základě smlouvy mezi zadavatelem
a dodavatelem či více dodavateli. Zadavatel veřejné zakázky podle zákona musí v oznámení
či výzvě o zahájení zadávacího řízení použít vymezení zboží, služeb a stavebních prací podle
6 CzechTrade: BusinessInfo.cz. Legislativa, právo: Veřejné zakázky [online]. 03.12.2010. [cit. 2013-03-04].
Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/verejne-zakazky-opu-4643.html
7 CzechTrade: BusinessInfo.cz. Legislativa, právo: Veřejné zakázky [online]. 03.12.2010. [cit. 2013-03-04].
Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/verejne-zakazky-opu-4643.html
8 CzechTrade: BusinessInfo.cz. Legislativa, právo: Veřejné zakázky [online]. 03.12.2010. [cit. 2013-03-04].
Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/verejne-zakazky-opu-4643.html
16
klasifikace platné pro veřejné zakázky na základě předpisu Evropských společenství
(Ochrana, 2011).
Zadavatel je vždy povinen při stanovování předmětu veřejné zakázky prověřovat,
zda daný předmět odpovídá kritériu účelného vynaložení zdrojů, viz Tab. 2.2.
Tab. 2.2 Příklady otázek prověření předmětu veřejné zakázky
Zdroj: Ochrana, 2011
2.4.4 Druhy veřejných zakázek
Rozdělení veřejných zakázek na druhy, viz Obr. 2.2
Zdroj:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/verejne-zakazky-opu-4643.html
Obr. 2.1 Druhy veřejných zakázek
(http://www.businessinfo.cz/cs/clank
y/verejne-zakazky-opu-4643.html)
17
a) Dle předmětu
Veřejné zakázky na dodávky
Předmětem této zakázky je pořízení věci (zboží). Věc musí přinést uspokojení předem
definovaných veřejných potřeb. Můžeme zde zařadit i poskytnutí služby, která souvisí
s montáží, umístěním či uvedením věci do provozu, a to na základě toho, že taková to služba
je nutná ke splnění veřejné zakázky (Ochrana, 2011).
Veřejná zakázka na stavební práce
Dělí se do 3 forem:
- Provedení stavebních prací
- Provedení projektové nebo inženýrské činnosti
- Zhotovení stavby
Forma provedení stavebních prací je rozdělena na základě druhu stavebních činností.
K těmto činnostem můžeme zařadit stavebnictví, příprava staveniště, demolice, pozemní
a inženýrské stavitelství, montáž střešních konstrukcí, výstavba sportovních zařízení,
omítkářské práce, truhlářské práce a další. Dále následuje provedení těchto prací a s nimi
související inženýrskou činností. Zhotovená stavba má pak užitnou hodnotu, která se
projevuje plněním stanovené užitné funkce (ekonomické, technické) (Ochrana, 2011).
Veřejné zakázky na služby
Tyto veřejné zakázky jsou ve formě čistého poskytnutí služeb a kombinovaného poskytnutí
služeb. Čistá forma veřejných služeb představuje druhovou formu veřejné zakázky, která není
veřejnou zakázkou na dodávky ani veřejnou zakázkou na stavební práce. Kombinovaná forma
je taková forma služby, která je poskytována spolu s dodávkou nebo stavebními pracemi,
kdy hodnota služeb je vyšší než hodnota dodávky (Ochrana, 2011).
b) Dle předpokládané ceny
Nadlimitní
Je taková veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota bez daně z přidané hodnoty dosáhne
nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé
kategorie zadavatelů, oblasti a druhy. Prováděcí právní předpis také vymezuje seznam zboží,
18
pro které platí zvláštní finanční limit a výše limitu (Zákon o veřejných zakázkách 137/2006
Sb.).
Podlimitní
Rozumí se veřejná zakázka, u které předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky
na dodávky nebo služby nejméně 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. V případě
veřejné zakázky na stavební práce hodnota činí nejméně 3 000 000 Kč bez daně z přidané
hodnoty (Zákon o veřejných zakázkách 137/2006 Sb.).
Malého rozsahu
Zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne
1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na
služby. V případě veřejné zakázky na stavební práce hodnota nepřekročí 3 000 000Kč bez
daně z přidané hodnoty (Zákon o veřejných zakázkách 137/2006 Sb.).
2.4.5 Hodnotící kritéria veřejné zakázky
Hodnotící kritéria odvozujeme z předmětu a charakteristik veřejné zakázky. Zákon
o veřejných zakázkách stanovuje dvě hodnotící kritéria. Mezi ty řadíme ekonomickou
výhodnost nabídky a nejnižší nabídkovou cenu (Ochrana 2011).
a) Kritérium nejnižší nabídkové ceny
Hodnocení nabídek podle tohoto kritéria je vhodné v případě hospodárného použití
zdrojů, a to tehdy, kdy minimalizací ceny bude splněn účel, který má veřejná zakázka přinést.
Provádí se to tak, že zadavatel si stanoví maximální a minimální parametry a jejich ukazatele,
která má potenciálně přijatá nabídka mít. Nejnižší nabídková cena může být použita, pokud
nebude ohroženo naplnění předmětu veřejné zakázky. Zadavatel musí ze zákona dodržet
odpovídající kvalitu při hospodárném vynaložení zdrojů. Při sledování hospodárnosti se
nezaměřujeme jen na pořizovací náklady, ale i na celkové náklady pořízení investice. Proto by
se měly rozlišovat pořizovací náklady (nákupní cena) a náklady související s celoživotním
cyklem investice. Pokud zadavatelé nezahrnují do kalkulací obojí náklady, dopouštějí se
nehospodárného vynaložení zdrojů. Tím pádem se stanou předmětem kritiky ze strany
Nejvyššího kontrolního úřadu.
19
b) Kritérium ekonomické výhodnosti nabídky
Základní kritérium ekonomické výhodnosti se stanoví tak, že dílčí hodnotící kritéria
musí vyjadřovat vztah užitné hodnoty a ceny a vztahovat se k nabízenému plnění veřejné
zakázky. Užitná hodnota představuje očekávaný užitek, který bude plynout z realizované
zakázky. Tento užitek je v zadávací dokumentaci označován jako předmět plnění veřejné
zakázky. Cena je uváděna v různých nákladových kritériích. Ekonomická výhodnost je svým
obsahem konstruována tak, že ji můžeme rozložit na podmnožinu dílčích ukazatelů.
Podle formy rozlišujeme kritéria na kvantitativní a kvalitativní.
Kvalitativní kritéria nejsou přímo vyhodnotitelná. Musíme použít transformační
postupy, jimiž tato kritéria převedeme na měřitelná. Jsou to taková kritéria, která poukazují
na sledované předmětné vlastnosti jako na celek. Příkladem může být estetický dojem
z navrženého projektu.
Kvantitativní kritéria jsou taková, která můžeme přímo vyhodnotit. Kritéria sama
v sobě obsahují ukazatele a měřící jednotky (př. kg, metry). Dále kvantitativní kritéria dělíme
na nákladová (minimalizační) a užitková (maximalizační).
2.4.6 Výběrové řízení (zadávací)
Zákon o veřejných zakázkách hovoří o zadávacím řízení, ale veřejnost zná spíše pojem
výběrové řízení. Právě při výběru nejvhodnější nabídky se používá k zabezpečení soutěže
zadávací řízení. Je to tedy nějaký formalizovaný postup, kterým je vyhodnocován a vybírán
dodavatel nějaké veřejné zakázky. Zadávací řízení se zahajuje výhradně způsoby stanovenými
v zákoně, jiný způsob, který je v rozporu se zákonem nelze považovat za platný. Zadávací
řízení se zahajuje dvěma základními způsoby, a to buď uveřejněním oznámení o zahájení
zadávacího řízení, nebo je zadávací řízení zahajováno výzvou.
Zadávací řízení se skládá z následujících fází:
- zveřejnění zadání (včetně kritérií posuzování nabídek),
- odevzdání obálek,
- otevření obálek,
- posouzení nabídek,
- zveřejnění výsledků.
20
Zákon o veřejných zakázkách rozlišuje a upravuje následující druhy zadávacích řízení:
- otevřené řízení,
- užší řízení,
- jednací řízení s uveřejněním,
- jednací řízení bez uveřejnění,
- soutěžní dialog,
- zjednodušené podlimitní řízení.
Použití jednotlivých zadávacích řízení závisí na dvou skutečnostech. První je kategorie
zadavatele (zda jde o zadavatele veřejného, dotovaného či sektorového). Ve druhé podmínce
by už šlo o to, zda v případě některých zadávacích řízení jsou naplněny zákonné podmínky
pro jejich použití.9
a) Otevřené řízení
Je nejjednodušším typem výběrových řízení. Zadavatel zde vyzve neomezený počet
dodavatelů (uchazečů o veřejnou zakázku), aby podali své nabídky. Otevřené řízení je
neomezeným výběrovým řízením. Podat svou nabídku je oprávněna kterákoli osoba, která má
o podání nabídky zájem.10
b) Užší řízení
V tomto řízení zadavatel vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádostí o účast
v užším řízení. Je omezeným typem zadávacího řízení, nabídku mohou podat jen ty osoby,
které zadavatel vyzval o účast v užším řízení.11
Velká novela č. 179/2010 Sb., významným způsobem upravila možnost zadávat
zakázku v režimu jednacího řízení (s uveřejněním i bez uveřejnění).
9 CzechTrade: BusinessInfo.cz. Legislativa, právo: Veřejné zakázky [online]. 03.12.2010. [cit. 2013-03-04].
Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/verejne-zakazky-opu-4643.html
10
CzechTrade: BusinessInfo.cz. Legislativa, právo: Veřejné zakázky [online]. 03.12.2010. [cit. 2013-03-04].
Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/verejne-zakazky-opu-4643.html
11
CzechTrade: BusinessInfo.cz. Legislativa, právo: Veřejné zakázky [online]. 03.12.2010. [cit. 2013-03-04].
Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/verejne-zakazky-opu-4643.html
21
Jednací řízení s uveřejněním a bez uveřejnění
Jednací řízení s uveřejněním je jednodušší a méně formální způsob zadání veřejné zakázky.
Zadavatel vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast v tomto řízení,
kde na jejím základě s nimi dále jedná.12
Jednací řízení bez uveřejnění představuje nejjednodušší a nejméně formální způsob
zadání. Zadavatel veřejné zakázky přímo vyzve jednoho či více dodavatelů k dalšímu jednání.
Zájemci tak nepodávají svoji nabídku.13
c) Soutěžní dialog
V Soutěžním dialogu oznamuje veřejný zadavatel neomezenému počtu dodavatelů,
že zadá veřejnou zakázku. Toto oznámení je výzvou k podání žádostí o účast v soutěžním
dialogu a k prokázání splnění kvalifikace. Veřejný zadavatel specifikuje své potřeby,
požadavky a jiné skutečnosti. Zájemci předkládají písemnou žádost o účast a prokazují
splnění kvalifikace ve stanovené lhůtě (Zákon o veřejných zakázkách 137/2006 Sb.).
d) Zjednodušené podlimitní řízení
V podlimitním řízení vyzývá veřejný zadavatel písemnou výzvou nejméně 5 zájemců
k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace. Zadavatel uveřejní svou výzvu na profilu
zadavatele po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek. Veřejný zadavatel nesmí vyzývat
opakovaně shodný okruh zájemců, pokud to není odůvodněno předmětem veřejné zakázky
(Zákon o veřejných zakázkách 137/2006 Sb.).
Profil zadavatele musí mít od 1.1.2013 zřízeno i město na webových stránkách
http://www.vestnikverejnychzakazek.cz/ .
12 CzechTrade: BusinessInfo.cz. Legislativa, právo: Veřejné zakázky [online]. 03.12.2010. [cit. 2013-03-04].
Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/verejne-zakazky-opu-4643.html
13
CzechTrade: BusinessInfo.cz. Legislativa, právo: Veřejné zakázky [online]. 03.12.2010. [cit. 2013-03-04].
Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/verejne-zakazky-opu-4643.html
22
2.4.7 Financování veřejných zakázek
Veřejné zakázky jsou financovány z vlastní činnosti obcí a měst, z fondů,
sponzorských darů, dotací apod.
Rozpočet
Základním nástrojem finančního hospodaření územních samosprávných celků je podle
zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jejich rozpočet,
který vychází z rozpočtového výhledu (Otrusinová, Kubičková, 2011).
Rozpočtový výhled
Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem územního samosprávného celku, který
slouží pro střednědobé finanční plánování rozvoje hospodářství územního samosprávního
celku. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla
na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné
základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách,
o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů (Otrusinová, Kubičková,
2011).
Rozpočet územního samosprávného celku je finančním plánem, jímž se financování
ÚSC řídí po dobu jednoho roku. Rozpočtový rok se shoduje s rokem kalendářním. Rozpočet
obsahuje přehled příjmů a výdajů ÚSC i jimi zřizovaných subjektů (Otrusinová, Kubičková,
2011).
Rozpočet bývá sestavován jako vyrovnaný, ale může být schválen:
přebytkový pokud jsou příjmy daného roku určeny k využití až v letech
následujících, nebo jsou určeny ke splácení jistiny úvěrů z předcházejících let
schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit z finančních prostředků
minulých let, nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí
Kladný zůstatek finančních prostředků rozpočtového hospodaření běžného roku se
převádí k využití v dalším roce (Směrnice MÚ Potštát, Vnitřní předpis 7/2009 o Rozpočtu).
Příjmy rozpočtu města tvoří
- příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,
23
- příjmy z výsledků vlastní činnosti,
- příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je
obec pověřena podle zvláštních zákonů,
- výnosy z místních poplatků podle zvláštního zákona,
- výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona,
- dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,
- dotace z rozpočtu kraje,
- přijaté peněžité dary a příspěvky,
- jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce
(Otrusinová, Kubičková, 2011).
Výdaje rozpočtu města představují
- úhrady závazků vyplývající pro město z plnění povinností uložených zákonem,
- výdaje na vlastní činnost města v jeho samostatné působnosti, zejména výdaje spojené
s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,
- výdaje spojené s výkonem státní správy,
- úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,
- výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu
soukromého podnikání prospěšného pro město,
- dary a příspěvky pro sociální nebo jiné humanitární účely,
- jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti města (Otrusinová, Kubičková, 2011).
Rozpočet ÚSC se zpracovává v třídění podle paragrafů rozpočtové skladby,
kterou stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. ÚSC sestaví rozpočet v třídění podle
rozpočtové skladby (pouze na paragrafy), tak aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné
ukazatele, jimiž se mají řídit:
- výkonné orgány ÚSC při hospodaření podle rozpočtu
- právnické osoby zřízené nebo založené v působnosti ÚSC při svém hospodaření
- další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu.
Po schválení rozpočtu v zastupitelstvu ÚSC, se provádí jeho rozpis na položky.
Součástí a účelem rozpisu rozpočtu je sdělení závazných ukazatelů těm subjektům, které jsou
povinny se jimi řídit. Na základě schváleného rozpočtu uskutečňuje ÚSC své finanční
24
hospodaření a kontrolu svého hospodaření podle zvláštního právního předpisu (Otrusinová,
Kubičková, 2011).
Rozpočet může být po jeho schválení změněn z důvodu:
- změny v organizaci hospodářství financovaného rozpočtem
- změny právních předpisů ovlivňující výši rozpočtovaných příjmů nebo výdajů
- změny objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění rozpočtu.
Změny rozpočtu se provádějí rozpočtovými opatřeními, která se evidují podle časové
posloupnosti. Rozpočtové opatření představuje použití nových, rozpočtem nepředvídaných
příjmů k úhradě nových rozpočtem nezabezpečených výdajů, přesun rozpočtových prostředků
v rámci paragrafů nebo položek aj. (Směrnice MÚ Potštát, Vnitřní předpis 7/2009
o Rozpočtu).
Účelovost rozpočtových prostředků se určí individuálně (ve vztahu ke konkrétnímu
úkolu), odvětvově (ve vztahu k potřebám daného odvětví), územně (ve vztahu k potřebám
vymezeného území) (Otrusinová, Kubičková, 2011).
Rozpočtové prostředky ÚSC, které do konce roku nebyly využity, se převádějí do dalšího
roku. Jejich účelovost se zachovává. Výjimkou jsou nevyužité účelově a časově vymezené
dotace nebo příspěvky, které poskytovatel požaduje po skončení roku vyúčtovat a nepotřebné
prostředky vrátit (Otrusinová, Kubičková, 2011).
Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření ÚSC souhrnně
zpracovávají do závěrečného účtu (Otrusinová, Kubičková, 2011).
Dotace a transfery
Transfer představuje poskytnutí peněžních prostředků z veřejných rozpočtů,
ale i přijetí peněžních prostředků veřejnými rozpočty, vč. prostředků ze zahraničí, z rozpočtů
ÚSC, ze státních fondů s výjimkou daní, poplatků aj. Do transferů spadají dotace, granty,
příspěvky, subvence, dávky, nenávratné finanční výpomoci, peněžité dary (Otrusinová,
Kubičková, 2011).
25
Poskytovatel transferu je subjekt nebo osoba, která ho poskytuje příjemci na základě
dohody nebo rozhodnutí. Příjemce je ten, kdo přijímá transfer s cílem uhradit závazek nebo
pořízená aktiva (Otrusinová, Kubičková, 2011).
Dělení dle několika hledisek
Podle poskytovatele
- Státní rozpočet ČR,
- Rozpočty ÚSC,
- EU prostřednictvím státního rozpočtu,
- Státní fondy,
- a další.
Podle účelu
- na investiční potřeby (provozní dotace),
- na pořízení dlouhodobého majetku (investiční dotace).
Podle způsobu poskytování a vypořádání transferů
- s povinností finančního vypořádání,
- bez povinnosti finančního vypořádání.
Získání dotace
Krok č. 1 – Vypracovat projektový záměr
Nejprve je nutno detailně vypracovat projektový záměr. Nápady, myšlenky a plány
shrnout s jasným určením toho, čeho se chce projektem dosáhnout, jaké zdroje jsou potřeba
a kolik času bude projekt vyžadovat Projektový záměr by neměl být postaven na „vodě“,
ale mělo by se vycházet z aktuálních potřeb, analýz vnitřního a vnějšího okolí.14
14 Ipodnikatel.cz: Podnikám. Jak získat dotaci pro své podnikání [online]. 09.06.2011. [cit. 2013-02-20].
Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Dotace-EU/jak-ziskat-dotaci-pro-sve-podnikani.html
26
Krok č. 2 – Najít vhodný dotační program
Ne vždy při potřebě realizovat konkrétní projekt je vhodný dotační program
„otevřený“. Je dobré prostudovat harmonogramy vyhlašování jednotlivých výzev dotačních
programů a práce spojené s přípravou žádosti správně rozvrhnout a načasovat. Pokud se
podaří nalézt vhodný dotační titul pro záměr, tzn. projekt koresponduje s podmínkami
a specifickými cíli programového dokumentu (výzvy). Před tím, než vyplníme samotnou
žádost, musí být ještě zpracován celkový rozpočet a zabezpečení jeho financování.15
Krok č. 3 – Zpracovat žádost
Žádost obsahuje studii proveditelnosti, analýzu nákladů a výnosů, logický rámec
projektu, finanční analýzu a další povinné přílohy. Je nutné znát požadavky, které musí
žadatel splňovat při žádání o dotaci. Žádost i přílohy musejí být zpracovány v souladu
s vyhláškou.16
Krok č. 4 – Předložit žádost
Zpracovanou žádost je potřeba předložit na příslušném místě a ve stanoveném
termínu. Vyhlašovatel nejdříve zkontroluje, zda je projekt pro daný program přijatelný. Dále
jsou všechny přijaté žádosti hodnoceny podle stanovených hodnotících a bodovacích kritérií.
Nejlepší a nejvhodnější projekty jsou doporučeny ke schválení a s žadateli je podepsána
smlouva o financování projektu.17
Krok č. 5 – Zrealizovat úspěšně projekt
Přislíbená dotace se získává až v průběhu projektu (etapově) nebo až po skončení
realizace projektu, a to v případě, že při realizaci byla dodržena všechna stanovená kritéria.
Dále se po stanovenou dobu zpracovává monitoring, a to jako kontrola dodržení dotace.18
15 Ipodnikatel.cz: Podnikám. Jak získat dotaci pro své podnikání [online]. 09.06.2011. [cit. 2013-02-20].
Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Dotace-EU/jak-ziskat-dotaci-pro-sve-podnikani.html
16
Ipodnikatel.cz: Podnikám. Jak získat dotaci pro své podnikání [online]. 09.06.2011. [cit. 2013-02-20].
Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Dotace-EU/jak-ziskat-dotaci-pro-sve-podnikani.html
17
Ipodnikatel.cz: Podnikám. Jak získat dotaci pro své podnikání [online]. 09.06.2011. [cit. 2013-02-20].
Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Dotace-EU/jak-ziskat-dotaci-pro-sve-podnikani.html
18
Ipodnikatel.cz: Podnikám. Jak získat dotaci pro své podnikání [online]. 09.06.2011. [cit. 2013-02-20].
Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Dotace-EU/jak-ziskat-dotaci-pro-sve-podnikani.html
27
Krok č. 6 – Administrace projektu
Žadatel má řadu povinností:
- splnění závazných ukazatelů
- pravidelné předkládání průběžných hlášení o vývoji projektu
- po ukončení projektu předložení závěrečné zprávy a žádost o platbu19
Úvěry a půjčky
Úvěry a půjčky vyjadřují úvěrové nástroje a dávají možnost financovat potřeby
z cizích zdrojů. Žadatel o půjčku obvykle chce nakoupit nějakou věc, službu atd. a nemá
k tomu dostatek peněžních prostředků. V takových případech vstupují do hry instituce
či individuální investor, který peníze za určitý úrok poskytne. Nakupující proto při nákupu
daných věcí nemusí peníze fakticky vlastnit, ale stačí mu, si je vhodně půjčit.20
V České republice je úvěrový trh a trh půjček velmi propracovaný a má velký
potenciál. Jedná se o osobitý segment finančního trhu, kde se setkává bankovní sektor
s nebankovními soukromými institucemi. Spousta společností zde nabízí půjčky, úvěry,
hypotéky a další možnosti poskytování peněz. Žadatel má možnost si vybrat právě takový
úvěrový produkt, který bude odpovídat přesně jeho požadavkům.21
Každá půjčka a úvěr jsou ve své podstatě stejné (jedná se o půjčení peněz za úrok),
ale v podmínkách jsou velké rozdíly, jako např. v ručení, prokazování, dokladování
či splácení. Proto je velmi důležité být dobře obeznámen se všemi možnostmi, které finanční
trh nabízí a na základě této znalosti se správně a dlouhodobě rozhodovat.22
19 Ipodnikatel.cz: Podnikám. Jak získat dotaci pro své podnikání [online]. 09.06.2011. [cit. 2013-02-20].
Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Dotace-EU/jak-ziskat-dotaci-pro-sve-podnikani.html
20
Pujcky.zacit.cz. Půjčky a vše kolem nich: Půjčky obecně [online]. [cit. 2013-02-20]. Dostupné z:
http://pujcky.zacit.cz/
21
Pujcky.zacit.cz. Půjčky a vše kolem nich: Půjčky obecně [online]. [cit. 2013-02-20]. Dostupné z:
http://pujcky.zacit.cz/
22
Pujcky.zacit.cz. Půjčky a vše kolem nich: Půjčky obecně [online]. [cit. 2013-02-20]. Dostupné z:
http://pujcky.zacit.cz/
28
2.5 Finanční kritéria efektivnosti investičních projektů
Investiční činnost nefinančních podniků představuje specifickou oblast, která je
zaměřena na obnovu a rozšíření hmotných a nehmotných investic. Rozhodování o investicích
je specifické tím, že je dlouhodobé a musíme uvažovat s faktorem času a rizikem, jak ve fázi
přípravy tak i realizace (Máče, 2006).
Dlouhodobé financování a kapitálové plánování se zabývá finanční stránkou
investičního rozhodování a zahrnuje tyto oblasti:
1. Plánování peněžních toků z investice
2. Finanční kritéria efektivnosti projektů
3. Zohledňování rizik
4. Dlouhodobé financování investiční činnosti
Investice citelně ovlivňují provozní výsledky hospodaření na několik let, protože jde
o kapitálově náročné operace s rozhodovacím horizontem delším než 1 rok. Ve většině
případů rozhodování o investicích značně ovlivňuje objem i druh produkovaných výkonů.
Pro hodnocení investice jsou rozhodující finanční veličiny, tzn. náklady a výnosy a z nich
zjišťující cash flow. (Máče, 2006).
Každá investice je kapitálový výdaj a má zajišťovat návratnost vložených peněžních
prostředků. A právě pro hodnocení návratnosti vložených peněžních prostředků používáme
finanční kritéria efektivnosti investičních projektů. Výhodná investice je taková, kdy máme
přebytek peněžních příjmů nad výdaji, uhradí se amortizace a přiměřeně se zúročí vložený
kapitál. Z toho vyplývá, že cílem každé investice je zajištění výnosnosti (rentability).
Při věcné investici podniku v neprospěch své likvidity, pak musí zajistit návratnost vložených
peněžních prostředků. Investice je charakterizována vyšším rizikem než půjčka potřebných
finančních prostředků na kapitálovém trhu. Investor tak očekává vyšší výnos z investice než
je úrok na kapitálovém trhu (Máče, 2006).
Investice tedy porovnáváme podle faktorů:
- výnosnost,
- riziko,
- likvidita.
29
Výnosnost
Riziko Likvidita
Ve většině případů se investor při realizaci investičního projektu snaží dosáhnout
co nejvyššího výnosu s co nejmenším rizikem a při nejvyšší možné likviditě. Skutečnost je
však jiná. S maximálním výnosem je obvykle spojeno vyšší riziko a minimální likvidita.
Skutečnost je zachycována tzv. investorským trojúhelníkem viz Obr. 2.4, pro který platí,
že naplnění jednoho vrcholu je na úkor naplnění vrcholů ostatních. Je nutnost volit optimální
kombinaci těchto tří kritérií (Máče, 2006).
Zdroj: Máče, 2006.
Podstatou metod hodnocení investice je porovnávání vloženého kapitálu a výnosů
s přihlédnutím na rizika.
2.5.1 Postup hodnocení investice
- určení jednorázových nákladů na investici,
- odhad budoucích výnosů, které investice přinese,
- určení nákladů na kapitál, kterými se investice financuje,
- výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů a použití různých metod
ekonomického hodnocení (Synek, 2002).
a) Určení jednorázových nákladů
Odhad je poměrně přesný u odhadu nákladů na pozemky, stroje a výrobní zařízení.
Odhad se skládá z nákupní ceny, dopravného a nákladů na instalaci. Další náklady, jako např.
stavební, výzkum a vývoj, ochrana životního a pracovního prostředí nebývají tak přesné.
Skutečné náklady se často liší od předpokládaných, a to může vést k obtížím v podniku
(Synek, 2002).
Obr. 2.3 Investorský trojúhelník
30
b) Odhad budoucích výnosů a rizik
Mezi hlavní položky výnosů patří čistý zisk a odpisy, jejich výpočet vychází z odhadu
budoucích tržeb a nákladů. Investice často vyvolá růst zásob a růst tržeb zvyšuje pohledávky.
Přírůstky těchto položek vyvolají růst pasiv. Změna čistého pracovního kapitálu se vyjadřuje
rozdílem přírůstků mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky. Riziko investice můžeme
zahrnout přímo do odhadu budoucích výnosů nebo nepřímo do diskontní míry instituce
(Synek, 2002).
c) Určení podnikové diskontní míry (nákladů na kapitál)
Kapitál něco stojí a má své náklady a s těmito musíme počítat při hodnocení investice.
Pokud firma financuje investici vlastními zdroji, pak za náklad považuje požadovaný výnos
z kapitálu. Při financování cizím kapitálem (úvěrem, půjčkou) nákladem bývá úrok z úvěru.
Průměrné procento kapitálových nákladů se počítá podle jednotlivých kapitálových složek
(Synek, 2002).
Průměrné kapitálové náklady WACC (Weighted Average Cost of Capital)
Používáme při přepočtech budoucích hodnot na současné. Diskontní míry by měly
obsahovat riziko spojené s hodnocením investice. Většinou platí čím vyšší riziko tím vyšší
diskontní míra (Synek, 2002).
d) Výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů
Jednorázové náklady na investici jsou vynaloženy v poměrně krátkém čase, ale výnosy
plynou dlouhou dobu (řadu let). Působí zde faktor času, který vyvolává, že hodnota dnešní
peněžní jednotky je vyšší, než hodnota budoucí peněžní jednotky. Výnosy vznikají v delším
časovém období, proto se musí přepočítat na stejnou časovou základnu (budoucí hodnota je
přepočítávána na současnou). Současná hodnota dle rovnice (2.1), je obvykle definována jako
peněžní suma, která má být investována za předpokladu získání vyšších očekávaných výnosů.
Při stanovení diskontní míry i cash flow je nutno přihlížet k inflaci a vše podle ní upravovat
(Synek, 2002).
Výpočet
n
tn
n
k
CF
k
CF
k
CF
k
CFSHCF
11
12
1
1
11.........
211 (2.1)
31
CFt očekávaná hodnota cash flow v období t
k sazba kapitálových nákladů na investici
t období 1 až n (roky)
n očekávaná životnost investice v letech
Cash Flow
Nejdůležitějším výsledkem ekonomického hodnocení investice je její tok hotovosti,
nebo-li Cash Flow. CF v jednotlivých letech bývá odlišný. Vypovídá o tom, kolik peněz
budeme v každém roce získávat. Minimálně do doby návratnosti se tok hotovosti vyjadřuje
grafem. Diskontované CF je tok hotovosti snížen o diskont. Lépe vypovídá o budoucí
skutečnosti, protože zohledňuje, že koruna získaná dnes má jinou hodnotu než koruna získaná
za několik let. Kumulovaný (diskontovaný) tok hotovosti je součet toků hotovosti
v jednotlivých letech.23
Diskont
Vyjadřuje, o kolik peněz přijdeme tím, že je vložíme právě do této investice
a ne jinam. Diskont je velmi individuální záležitost, která ekonomiku investice ovlivňuje
podstatným způsobem.24
2.6 Metody ekonomického hodnocení investice
2.6.1 Doba návratnosti (DN)
Představuje počet let, za které se kapitálový výdaj splatí peněžními příjmy z investice.
Investice s kratší dobou úhrady je uváděna za příznivější, protože zvyšuje reálné dosažení
očekávané výnosnosti dle rovnice (2.2) (Máče, 2006).
23 Hestia energetika: Ekonomika. [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z:
http://hestia.energetika.cz/encyklopedie/14.htm
24
Hestia energetika: Ekonomika. [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z:
http://hestia.energetika.cz/encyklopedie/14.htm
32
Výpočet
DN
n
nPI1
(2.2)
I kapitálový výdaj
Pn peněžní příjem
n jednotlivá léta životnosti
DN doba návratnosti
S respektováním faktoru času vyjádříme dobu návratnosti pomocí odúročitele dle rovnice
(2.3).
Výpočet n
DN
n
ni
PI
1
1
1
(2.3)
I kapitálový výdaj diskontovaný
Pn peněžní příjem
n jednotlivá léta životnosti
DN doba návratnosti
i úroková sazba
2.6.2 Index ziskovosti
PI (Profitability Index) představuje poměr přínosů a počátečních kapitálových výdajů
dle rovnice (2.4). Pokud je PI1 může být projekt přijat, protože je v přímé souvislosti
s kladnou NPV. Čím vyšší je index rentability projektu, tím je projekt ekonomicky výhodnější
(Kislingerová, 2004).
Výpočet
0
1 1
C
k
CF
PI
n
ii
i
(2.4)
33
CF cash flow
C0 počáteční kapitálový výdaj
k diskontní sazba
Ne vždy je nutné počítat s kumulovaným CF a to z důvodu dlouhé doby návratnosti investice
dle rovnice (2.5).
Výpočet IN
CFPI (2.5)
CF cash flow
IN investiční náklad
2.6.3 Čistá současná hodnota
Podle Miroslava Máče (2006, s. 42) tzn. „hodnota firmy pro vlastníka je dána součtem
všech budoucích hotovostních toků z firmy pro vlastníky diskontovaných alternativním
nákladem vlastního kapitálu“. Po odečtení výše investice, získáme čistou současnou hodnotu
NPV (net present value) dle rovnice (2.6 a 2.7).
Výpočet PVINPV (2.6)
NPV čistá současná hodnota
I investice vlastníka
PV hodnota firmy pro vlastníky (současná hodnota)
Výpočet
0 1ii
e
i
r
bPV (2.7)
Představuje v absolutní výši rozdíl mezi současnou hodnotou peněžních příjmů
a aktualizovanou hodnotou kapitálových výdajů z investice dle rovnice (2.8). Varianta s vyšší
současnou hodnotou, je brána za výhodnější. Všechny možnosti s výslednou současnou
hodnotou vyšší než 0 jsou přípustné (zajišťují výnosnost) (Máče, 2006).
34
Výpočet n
N
n
nn
N
n
ni
Ii
PČSH
1
1
1
1
01
(2.8)
Pn peněžní příjem
In kapitálový výdaj
FPn volný peněžní tok
i úroková míra
n jednotlivá léta životnosti
N doba životnosti
K výpočtu současné hodnoty stejných peněžních toků „na věčné časy“ se použije
vzorec pro perpetuitu dle rovnice (2.9).
Výpočet k
CFPV (2.9)
CF cash flow
k diskontní sazba
2.6.4 Čistá konečná hodnota
Je založena na úročení příjmů a výdajů k okamžiku konce doby životnosti investice.
Vyšší aktualizovaná hodnota je považována za výhodnější, ale přípustné mohou být všechny
investice s kladnou konečnou hodnotou (Máče, 2006).
2.6.5 Vnitřní výnosové procento
IRR (Internal Rate of Return) podle Kislingerové (2004) lze chápat jako relativní
výnos nebo-li rentabilitu, kterou projekt poskytuje během svého života, číselně pak
představuje diskontní sazbu, která vede k NPV = 0 dle rovnice (2.10).
Výpočet
011
n
ii
i
oIRR
CFC (2.10)
35
C0 počáteční kapitálový výdaj
CF cash flow (příjmy z investice)
IRR vnitřní výnosové procento
Iterační způsob výpočtu IRR
Má smysl při konvenčním průběhu závislosti NPV na diskontní sazbě dle rovnice (2.11)
(Kislingerová, 2004).
Výpočet NV
VN
NN kk
NPVNPV
NPVkIRR
(2.11)
IRR vnitřní výnosové procento
NPVN kladná čistá současná hodnota
NPVV záporná čistá současná hodnota
kN diskontní sazba nižší než IRR
kV diskontní sazba vyšší než IRR
2.6.6 Ekonomická přidaná hodnota
Vychází z předpokladu, že investice svým investorům vytváří hodnotu, pokud
očekávaná výnosnost přesahuje kapitálovou nákladovost dle rovnic. Projekt tvoří hodnotu
pro své vlastníky tehdy, kdy provozní příjem převyšuje náklady na spotřebovaný kapitál
(Máče, 2006).
36
3 Charakteristika investičního projektu
3.1 Prostranství k výstavbě
Objektem investičního projektu je prostranství vzniklé po bývalé textilní továrně, která
se nacházela v historickém centru města Potštát. Budova pocházela již z 19. století. Nejprve
sloužila, jako tkalcovská dílna, dále zde byla výroba textilu, následně výroba hedvábných
šálů, šatovek a jemných kravatových látek. Textilní výroba byla zastavena v roce 1942.
V opuštěném objektu se nadále vystřídalo několik řemesel. Od zbrojovky, přes výrobu
hraček, stolařství, oprav gumové obuvi, šití pracovních rukavic. Před zastavením výroby
v roce 1996 zde byly šity ledvinky a baťohy z kůže. Od tohoto roku budova chátrala
až do roku 2008, kdy budova vyhořela při úklidových pracích. Po vyhoření se nadále
s budovou nic nedělo až do doby odkoupení budovy ze soukromého vlastnictví do vlastnictví
města Potštát. Po přijetí do majetku města, zastupitelstvo rozhodlo o likvidaci tohoto
vyhořelého objektu.
Prostranství, vzniklé po zbourání objektu bývalé továrny, včetně přilehlého bytového
domu, který musel být zbourán s továrnou na základě posouzení statika, chce město použít
na novou investici (viz Příloha 1). O této investici měli možnost rozhodnout občané města,
kterým byly rozneseny krátké dotazníky (viz Příloha 2). Dotazníků bylo rozneseno kolem
600. Vrátilo se jich pouze 238. Na základě vrácených dotazníků byly zjištěny náměty
pro využití volné plochy (viz Příloha 3, 4). Mezi nápady občanů byly nejčastěji park, domov
seniorů, parkoviště, byty, dětská hřiště a sportoviště. Konečné rozhodnutí o investičním
záměru zůstává nadále v pravomoci městského zastupitelstva.
Pro bakalářskou práci bude rozpracována na základě provedeného dotazníkového
šetření a SWOT analýzy (viz Příloha 5) možnost výstavby domova seniorů a zařízení
sociálních služeb.
3.2 Domov seniorů
Domov pro seniory se bude nacházet v dolní části prostranství, které vzniklo
po likvidaci budovy, blíže k Základní umělecké škole. Budova bude mít tvar obdélníku
s rozměry 20x35m tj. celková zastavěná plocha 700 m2.
37
3.2.1 Bydlení
Bydlení v domově bude zajištěno v jedné dvoupodlažní budově s podkrovím. Budova
je opatřena krytým venkovním výtahem a schodištěm. Kapacita domova je 40 uživatelů,
kteří budou žít ve 20-ti dvoulůžkových pokojích. Sociální zařízení jsou umístěna v předsíňce
pokoje.
V prvním podlaží (přízemí) se postaví vstupní hala vč. recepce, kantýny a sociálního
zařízení pro hosty, jídelna a kulturní místnost, která bude sloužit i jako kino. Také zde bude
kancelář sociální pracovnice (viz Příloha 6).
V druhém podlaží (viz Příloha 7) bude vystavěno devět dvoulůžkových pokojů
pro seniory, součástí každého z nich bude sociální zařízení umístěné na malé chodbě
před pokojem. Dále se zde bude nacházet menší společenská místnost s televizí a rádiem
a jídelní kout. Součástí druhého podlaží bude i pracovna sester a větší koupelna se třemi
sprchami a masážní vanou, která bude sloužit pro všechny ubytované.
Ve třetím podlaží (viz Příloha 8) bude jedenáct dvoulůžkových pokojů včetně
sociálního zařízení. Nedílnou součástí tohoto podlaží bude pracovna sester a denní místnost.
V prostorech, které vzniknou pod sedlovou střechou (podkroví) bude vystavěno
sportovní zázemí tj. tělocvična, místnost na kuželky, masážní salón a místnost, kde bude
umístěn kulečník a stolní tenis. Nesmí zde chybět rehabilitační místnost se zařízením
pro vodoléčbu a elektroléčbu (viz Příloha 9).
Rozměry všech místností a zastavěná plocha jsou rozpracovány v nákresech
jednotlivých podlaží (viz Příloha 6, 7, 8, 9). Vnitřní rozměry jsou uvedeny bez tloušťky stěn.
3.2.2 Poskytování služeb
V domově budou poskytovány služby formou celoročního pobytu pro seniory se
sníženou soběstačností, která je způsobena věkem a také pro osoby v důchodovém věku,
které jsou závislé na pravidelné pomoci jiné osoby.
38
Základní činnosti, které služba nabídne:
- poskytnutí ubytování,
- poskytnutí stravy,
- pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
- zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
- pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
- zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
- sociálně terapeutické činnosti,
- aktivizační činnosti,
- pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Tyto činnosti poskytne tým odborných zaměstnanců úseku sociálně-zdravotní péče,
úseku odborných doplňkových služeb a další.
Zásady poskytování služeb:
- úcta k člověku, zachování důstojnosti, práv a svobod uživatelů služby,
- respekt k soukromí a k potřebám uživatelů,
- individualizace služby - individuální přístup, respektování jedinečnosti uživatele,
- začlenění a integrace, podpora samostatnosti a nezávislosti,
- respektování vlastní volby uživatele služby,
- vzájemná tolerance a důvěra,
- princip otevřeného domova,
- flexibilita zařízení na přání a potřeby uživatelů,
- profesionalita pracovníků - vychází z etických kodexů jednotlivých profesí.
3.2.3 Sociálně-zdravotní péče
Sociálně-zdravotní péči v domově bude celodenně zajišťovat odborně připravený
personál. Péče bude poskytována komplexně, lidsky a důstojně. Každý uživatel služeb bude
vnímán jako jedinečná osobnost se svými individuálními potřebami, tužbami a přáními.
Třikrát týdně navštíví domov praktický lékař MUDr. Karla Hladíková. Odborné lékaře
navštěvují uživatelé na základě doporučení praktického lékaře. Předepsanou rehabilitační péči
provedou fyzioterapeuti. Pravidelně budou navštěvovány i pohybové aktivity spojené
s rehabilitací, mezi které patří skupinová i individuální cvičení a relaxace.
39
3.2.4 Doplňkové služby
Služby, jako je kosmetika, pedikúra, kadeřnictví, holičství bude možno navštívit
v prostorách zámku, který se nachází 50 m od domova. Pro méně mobilní seniory je možnost
domluvit tyto služby individuálně.
Vedle domova se budou nacházet potraviny COOP, pod které bude spadat kantýna
umístěna v domově.
3.2.5 Stravování
Stravování zajistí jídelna Základní a mateřské školy a závodní jídelna Ing. Siladiho.
Strava bude přizpůsobena věku, zdravotnímu stavu a konkrétním potřebám uživatelů.
Podávána bude strava normální nebo diabetická. Jídlo se bude podávat v hlavní jídelně
v přízemí a v jídelním koutu umístěném v prvním patře. U imobilních osob bude strava
poskytována přímo na pokojích.
Doba podávání jídla:
snídaně 8 h
oběd 11.45 h
svačina 14.45 h
večeře 17.30 h
3.2.6 Volný čas
Pracovníci úseku odborných sociálních služeb budou podporovat a uskutečňovat
společenské a kulturní dění v domově. Uživatelé mohou trávit volný čas podle svých
vlastních představ, nebo využívat některé z nabízených aktivit.
Pravidelné aktivizační programy
- zájmová dílna - rukodělné výrobky se prezentují na výstavkách
- skupinové činnosti - sportovní aktivity, keramický kroužek, výtvarná činnost, společenské
hry, filmový klub, poslech hudby apod.
- trénink paměti
- vzdělávací, oddechové a rekreační programy
40
Doplňkové programy
- kulturní vystoupení,
- odborné přednášky,
- zájezdy,
- společenské zábavy,
- prezentace firem,
- mše svaté,
- knihovna v prostorách přilehlého zámku.
41
4 Zhodnocení konkrétního investičního projektu
4.1 Postup hodnocení investice
4.1.1 Určení jednorázových nákladů
Výpočet nákladů na stavbu bude řešen pomocí obestavěné plochy, která je definována
v zákoně 151/1997 Sb. o oceňování majetku, vyhláškou 450/2012. Vyhláška obsahuje kromě
jiného i výpočet obestavěné plochy, která je počítána v metrech krychlových.
Stručná definice obestavěné plochy je součet obestavěného prostoru spodní a vrchní
stavby ohraničeného vnějšími plochami stavby. Dále přičítáme zastřešení vč. podkroví.
Podle osloveného projektanta se cena u občanských budov (patří zde i budovy se
sociálním zařízením) pohybuje okolo 6 250 Kč/m3. Cena odvozena projektantem vychází
z Ústavu racionalizace ve stavebnictví Praha (ÚRS).25
Ústav racionalizace ve stavebnictví Praha je označován jako tvůrce obecně uznávané
metodiky rozpočtování v ČR, tradičním zpracovatelem databází oceňovacích podkladů
a směrných cen stavebních prací. Velká pozornost je věnována cenové soustavě ÚRS
(zejména změny cen vstupů do stavebnictví, nové stavební materiály, technologie,
technologické postupy apod.). V současné době je tato soustava standardem v oceňování
stavebních konstrukcí a prací v ČR. Společnost se dále výsadně věnuje stavebním rozpočtům,
kalkulacím stavebních prací, vyhodnocováním zakázky.
Cena stanovená projektantem je dále používána ve výpočtech nákladů na budovu
(přízemí, první a druhé patro, podkroví). Náklady na střešní krytinu byly počítány pomocí
nasimulované poptávky u firmy Tondach a.s. (viz Příloha 10). Použit byl i ceník firmy
(viz Příloha 11). Rozměry na všechen materiál na krovy byl nasimulován na internetové
adrese http://www.zhitov.ru/ (viz Příloha 12). Na řezivo byl použit ceník jisté firmy ABC
(viz Příloha 13).
25 ÚRS Praha, a. s.: O nás. O společnosti ÚRS Praha, a. s. [online]. 2010. vyd. [cit. 2013-04-05]. Dostupné z:
http://www.urspraha.cz/
42
Nejprve byla počítána obestavěná plocha přízemí a obou podlaží. Dále obestavěná
plocha podkroví, kde podmínkou byl rovný strop ze 2/3 plochy. V neposlední řadě byla
počítána střešní krytina a řezivo na střechu, a to pomocí simulací na internetových stránkách.
a) Výpočet obestavěné plochy
Jednotlivá podlaží
Obestavěná plocha = výška * (šířka * délka)
Obestavěná plocha = 8,7 * (20 * 35) = 6 090 m3
6 090 m3 * 6250,- = 38 062 500 Kč
Náklady na první, druhé a třetí patro by byly 38 062 500 Kč.
Zdroj: vytvořeno v programu excel
Podkroví
Obestavěná plocha podkroví = {(a + c)*v /2 }* délka
Obestavěná plocha podkroví = {(20+13,2)*4/2}*35 = 2 324 m3
2 324 m3 * 6 250,- = 14 525 000 Kč
Náklady na podkroví by byly 14 525 000 Kč.
Obr. 4.1 Nákres budovy pro výpočet obestavěné plochy
43
Zdroj: vytvořeno v programu excel
Celkem náklady za jednotlivá podlaží a podkroví = 38 062 500 + 14 525 000 = 52 587 500 Kč
b) Náklady na střechu
Náklady na střechu ve výši 751 608,3Kč byly vyčísleny na základě poptávek na dřevo
a střešní krytinu (viz Příloha 14).
c) Celkové náklady na stavbu
Celkové náklady = náklady na jednotlivá podlaží + náklady na podkroví + náklady na střechu
Celkové náklady = 38 062 500 Kč + 14 525 000 Kč + 751 608,30 Kč
Celkové náklady = 53 339 108,30 Kč
Výstavba budovy domova pro seniory by v hrubém odhadu vyšla na 53 339 108,30 Kč.
4.1.2 Předpokládané budoucí výnosy
a) Příjmy
Předpokládáme plné obsazení pokojů, tedy 40 osob.
Obr. 4.2 Nákres podkroví pro výpočet obestavěné plochy
44
Sazby za denní základní služby
Tab. 4.1 Sazby za základní služby
Zdroj: čerpáno z interních podkladů Domova seniorů Hranice
Sazby za stravné
Tab. 4.2 Sazby za stravné
Druh stravy Normální strava Diabetická strava
Snídaně 24,- 25,-
Přesnídávka 12,- 8,-
Oběd 65,- 64,-
Svačina 12,- 7,-
Večeře 47,- 46,-
Druhá večeře - 10,-
Celkem 160,- 160,-
Zdroj: čerpáno z ceníku Domova seniorů Hranice
Platba obyvatel za denní služby a stravné činní 310 Kč. Měsíční poplatek se násobí
počtem dnů v měsíci.
Základní povinné služby Dvoulůžkový pokoj
Ubytování 90,-
Praní, drobné úpravy prádla a oblečení 20,-
Žehlení 20,-
Úklid 20,-
Celkem služby 150,-
45
Příspěvek na péči o seniory
Tab. 4.3 Příspěvek na péči
Počet seniorů Druh závislosti Příspěvek na osobu Cena celkem za měsíc
20 úplná 12 000,- 240 000,-
10 těžká 8 000,- 80 000,-
10 středně těžká 4 000,- 40 000,-
Cena celkem - - 360 000,-
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/soc/ssl/prispevek
Celkem příjmy za rok činní 8 846 000,-
(viz Příloha 15)
b) Výdaje
Tab. 4.4 Roční výdaje
Zdroj: vlastní (vytvořeno v programu excel)
Druh výdaje Měsíční Roční
Elektrická energie 15 000,- 180 000,-
Vodné 10 000,- 120 000,-
Topení 12 167,- 146 004,-
Nákup materiálu 2 000,- 24 000,-
Telekomunikační služby 3 000,- 36 000,-
Odpady - 22 500,-
Elektro-revize - 4 450,-
Revize výtahů - 2 320,-
Mzdy pracovníků vč. SP, ZP 448 900,- 5 386 800,-
Školení (sester, bratra) - 44 800,-
Školení BOZP - 4 200,-
Praní, žehlení 7 020,- 84 240,-
Stravné 192 000,- 2 304 000,-
Kultura 3 000,- 36 000,-
Výdaje celkem 8 395 314,-
46
Celkové výdaje činní 8 395 314,-
Výdaje jsou odvozeny z průměrných cen jednotlivých služeb a průměrné spotřeby.
Ceny za služby (ubytování, stravné atd.) jsou odvozeny z cen Domova seniorů v Hranicích.
Mezi výdaje se zahrnuly mzdy zaměstnanců (viz Příloha 16), školení sester a BOZP (viz
Příloha 17), elektro revize (viz Příloha 18), pravidelné měsíční platby (elektřina, voda…),
a další.
c) Cash flow
Rozdíl mezi příjmy a výdaji (CF)
8 846 000 - 8 395 314 = 450 686,-
Domov seniorů by při plném obsazení seniory ročně hospodařil s kladným cash flow
a to 450 686 Kč, které se v našem případě v jednotlivých letech nemění, díky stále stejným
příjmům a výdajům domova. V reálu by se mohlo měnit v závislosti na přijatém příspěvku
na péči o seniory, který závisí na míře závislosti jednotlivých klientů. A také na přijatých
transferech poskytnutých od jiných subjektů než ze státního rozpočtu. Ke změně cash flow
by mohlo přispět i snížení či zvýšení jednotlivých výdajů v závislosti na potřebách seniorů,
míry inflace a změny DPH a jiné faktory.
4.2 Hodnocení investice podle metod
Veškeré výpočty byly vyjadřovány podle vzorců uvedených v předcházejících
kapitolách a počítáno v programu Excel (viz Příloha 19).
4.2.1 Výnosnost investice – rentabilita
Výnosnost investice je velmi nízká tj. 0,8% a to z důvodu veřejné zakázky. Je zřejmé,
že město bude muset přispívat na provoz domova. Nedokládají to jen výpočty,
ale i zkušenosti, nedalekého domova pro seniory v Hranicích, kde je z rozpočtu města
odesíláno ročně na provoz domova 5 mil. Kč.
47
4.2.2 Doba návratnosti
Z důvodu nízkého cash flow 450 686Kč a diskontní sazby, která byla zvolena městem
Potštát na 0,05 %, se návratnost investice dle výpočtu odhaduje za dobu 119-ti let od
výstavby budovy Domova pro seniory. Pro výpočet doby návratnosti by se dalo použít i
kumulované cash flow, ale v tomto případě je to zbytečné.
4.2.3 Současná hodnota, čistá současná hodnota
Čistá současná hodnota byla počítána do 120 roku splacení investice peněžními toky.
Stanovený výnos investice 0,05 % je dvakrát vyšší než vnitřní výnosové procento. Čistá
současná hodnota přesáhne hodnotu 0 po 119 roce.
4.2.4 Vnitřní výnosové procento
Podle zjištěného IRR, vyplývá, že investice je nevýnosná. Vnitřní výnosové procento
nedosahuje ani hodnoty 1%, činní 0,0229 %. V 119-tém roce životnosti investice, NPV
překročí hodnotu 0 a dostane se do kladné hodnoty.
48
5 Závěr
V práci byl analyzován návrh výstavby domova seniorů a poskytování sociálních
služeb v městě Potštát. Jednalo by se o třípodlažní budovu s podkrovím, která by byla
vystavěna na místě bývalé vyhořelé továrny v centru města.
Tento investiční projekt byl vybrán na základě roznesených dotazníků. Dům seniorů
by v městě měl vhodné využití, vzhledem k věkové struktuře obyvatel. Dostupnost těchto
služeb v blízkém okolí je nedostačující. Nejbližší domov pro seniory se nachází v městě
Hranice, které je od Potštátu vzdáleno cca 15 km. Toto zařízení má kapacitu kolem 200 osob
a je určeno především pro obyvatele města Hranic a jeho příměstských částí. V případě
žádostí o přijetí seniora z okolních vesnic či menších měst, je placen jednorázový poplatek
ve výši několika desetitisíců.
Náklady na výstavbu této budovy jsou velice vysoké a to z důvodu potřeby
jednotlivých sociálních zařízení u každého pokoje, bezbariérového přístupu a kvalitního
vybavení, které je pro seniory nezbytné. Cena, která byla použita k výpočtu obestavěné
plochy investice, je stanovena námi osloveným projektantem. Tato cena je obvyklá pro stavby
sociálních služeb v ČR a činní 6 250 Kč/m3. Celková investice na realizaci domova je
53 339 108,3 Kč. Vzhledem k rozpočtu města, který činní okolo 16 mil. Kč je zřejmé, že by
město na financování tohoto projektu nemělo dostatek svých vlastních finančních prostředků.
Jediným řešením financování této investice by byl úvěr, který by bylo nutno poskytnout
na celou částku investice. Z cash flow 450 686 Kč, které by bylo rozdílem předpokládaných
příjmů a výdajů by bylo možno splácet daný úvěr. Kvůli nízkému cash flow by splácení úvěru
nebo i návratnost investice byla téměř nenávratná. Návratnost investice by vycházela na 119
let v případě nastavených podmínek. V případě malé klientely by se doba splácení
a návratnosti investice ještě prodloužila. Výnosnost domova je dost nízká, nedosahuje ani
jednoho procenta. Vypočtená rentabilita je 0,8%.
Vzhledem k těmto skutečnostem můžeme konstatovat, že investice do domova seniorů
není pro město v současné době reálná.
49
Literatura
a) knihy
GRUBLOVÁ, Eva. Podniková ekonomika. Ostrava: Repronis, 2001. ISBN 80-861-2275-1.
KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance: praktické příklady a použití. 1. vyd. Praha: C.
H. Beck, 2004, 714 s. Finanční řízení (Grada). ISBN 80-717-9802-9.
MÁČE, Miroslav. Finanční analýza investičních projektů: praktické příklady a použití. 1. vyd.
Praha: Grada, 2006, 77 s. ISBN 80-247-1557-0.
MÁČE, Miroslav. Finanční analýza obchodních a státních organizací: praktické příklady a
použití. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 155 s. Finanční řízení (Grada). ISBN 80-247-1558-9.
MAIER, Karel. Ekonomika územního rozvoje. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000, 142 s.
ISBN 80-716-9644-7.
MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress,
2009, 634 s. ISBN 978-80-86929-49-1.
OCHRANA, František. Veřejné výdajové programy, veřejné projekty a zakázky: jejich
tvorba, hodnocení a kontrola. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 219 s.
ISBN 978-80-7357-644-8.
OTRUSINOVÁ, Milana a Dana KUBÍČKOVÁ. Finanční hospodaření municipálních
účetních jednotek: po novele zákona o účetnictví. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xiv, 178
s. :. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400-342-4.
POLÁCH, Jiří. Reálné a finanční investice. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2012, xvi, 263 s.
Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-436-0.
SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika: praktické příklady a použití. 3. přeprac. a dopl.
vyd. Praha: C. H. Beck, 2002, xxv, 479 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-717-
9736-7.
b) ostatní publikace
ČR. Směrnice MÚ Potštát, Vnitřní předpis 7/2009 o Rozpočtu. In:
ČR. Zákon o veřejných zakázkách 137/2006 Sb. In:
50
c) internetové zdroje
CzechTrade: BusinessInfo.cz. Dotace, financování: Veřejné zakázky [online]. 23.05.2011.
[cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/proces-pripravy-a-
realizace-projektu-2860.html#!
CzechTrade: BusinessInfo.cz. Legislativa, právo: Veřejné zakázky [online]. 03.12.2010. [cit.
2013-03-04]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/verejne-zakazky-opu-
4643.html
Vosatko: prezentace. Podniková ekonomika, Investiční činnost [online]. [cit. 2013-03-04].
Dostupné z: http://fzp.ujep.cz/~VOSATKA/Prednasky_NOP/Prednaska_09-
Investicni_cinnost.ppt.
Hestia energetika: Ekonomika. [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z:
http://hestia.energetika.cz/encyklopedie/14.htm
Ipodnikatel.cz: Podnikám. Jak získat dotaci pro své podnikání [online]. 09.06.2011. [cit.
2013-02-20]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Dotace-EU/jak-ziskat-dotaci-pro-sve-
podnikani.html
Pujcky.zacit.cz. Půjčky a vše kolem nich: Půjčky obecně [online]. [cit. 2013-02-20].
Dostupné z: http://pujcky.zacit.cz/
ÚRS Praha, a. s.: O nás. O společnosti ÚRS Praha, a. s. [online]. 2010. vyd. [cit. 2013-04-05].
Dostupné z: http://www.urspraha.cz/
51
Seznam obrázků
Obr. 2.1 Zadavatel veřejné zakázky…………………………………………………14
Obr. 2.2 Druhy veřejných zakázek…………………………………………………..16
Obr. 2.3 Investorský trojúhelník……………………………………………………..28
Obr. 4.1 Nákres budovy pro výpočet obestavěné plochy……………………………42
Obr. 4.2 Nákres podkroví pro výpočet obestavěné plochy…………………………..43
52
Seznam tabulek
Tab. 2.1 Fáze veřejné zakázky .............................................................................................. 13
Tab. 2.2 Příklady otázek prověření předmětu veřejné zakázky .............................................. 16
Tab. 4.1 Sazby za základní služby ........................................................................................ 44
Tab. 4.2 Sazby za stravné ..................................................................................................... 44
Tab. 4.3 Příspěvek na péči .................................................................................................... 45
Tab. 4.4 Roční výdaje ........................................................................................................... 45
53
Seznam zkratek
aj. a jiné
apod. a podobně
BOZP bezpečnost a ochrana zdraví při práci
CF cash flow
ČR Česká republika
DN doba návratnosti
EU Evropská unie
IRR vnitřní výnosové procento
Mú Městský úřad
např. například
NPV čistá současná hodnota
Obr. obrázek
PI index ziskovosti
př. příklad
Tab. tabulka
tzv. takzvaný
ÚRS ústav racionalizace ve stavebnictví
ÚSC územně samosprávní celek
vč. včetně
WACC průměrné kapitálové náklady
54
55
Seznam příloh
Příloha č. 1 Fotky objektu pro výstavbu
Příloha č. 2 Dotazník
Příloha č. 3 Vyhodnocení dotazníků
Příloha č. 4 Grafy vyhodnocení dotazníků
Příloha č. 5 SWOT analýza
Příloha č. 6 Nákres přízemí budovy
Příloha č. 7 Nákres prvního patra budovy
Příloha č. 8 Nákres druhého patra budovy
Příloha č. 9 Nákres podkroví
Příloha č. 10 Simulace poptávky střešní krytiny (firma Tondach)
Příloha č. 11 Ceník střešní krytiny (firma Tondach)
Příloha č. 12 Simulace poptávky na krovy střechy
Příloha č. 13 Ceník řeziva
Příloha č. 14 Náklady na střechu
Příloha č. 15 Příjmy domova
Příloha č. 16 Mzdy zaměstnanci
Příloha č. 17 Školení sester a BOZP
Příloha č. 18 Elektro revize
Příloha č. 19 Závěrečné zhodnocení (CF, NPV, IRR, doba návratnosti)