r V U D C E\

Ca s o p i s

PRO SKAUTSKE PRACOVNiKY,

ClNOVNlKY A VODCEORGAN NACELNICTVA SVAZU

JUNAKU SKAUTU RCS.

feiDf REDAKCNi KRUH

ROCNIK VI.

LlSTOPAD 1925. CISLO 2.

RocnS K c 16*— , cislo za K c 1*60.

M I S T O A L M A N A C H U V Y J D E

K A L E N D A RCSL. SKAUTA JUNAKA

1926.

OBSAH;Osvedceni clenstvi. Zivotopisy B. POWELLA a prof. A. B. SVOJSIKA

' (s fotojfr.). Zakon skautu. Zkousky skautu. vlcat, skautek, sotku. Kroj

• mskauta, vlcete (s obrazky). Kroj skautek bude pozmenen a uvefejnen

‘ r V pHstim rocniku. UMorne a\an\iy. A/orseova abeceda. Semafor, kotnpas. ^Zakon o pobytu v lesich. Denni pozn. kalendaf ozdoben bude 26 obrnsky '(je sloviu'm doprovodem atd. — V celoplatene vazbe o 160 stranacli s^ tuzkou Kc 7'— , bez tuzky Kc 6'70 mimo postovne zasila ph’moNAKLADATELSTVi F. STEHUK, PRAHA-LETNA, SI.Ad KOVA 259.

Kalendaf vyjde ip. listopadu t. r.

VUDCECAS OPI S PRO S K A U T S K E PRACO VN I K Y , CINOVNI'KY A VUDCE - ORGAn n ACELNICTVA

SVAZU j u n A k O SKAUTU RCS.

LISTOPAD 1925. RO^NIK VI. CISLO 2.

S ir R o b e r t H a cl e n - P o \v e l l :

Fair Play.(P octivii hra.)

Idea poctive hry je nade vsim, co nioziio lioeliu vstipiti a vede ho k ojiouui xcevm'aim iiazoni na spravedlnost, ktery nms] byt soucasti jeho eharakteni, ma-li we stati v ])ravde dobi'vin obeaiiem a clovokeni.

Zvyk , poblizeti na veei takc s hlediska soudndiova, nej- lepe se rozv iji ve braeb na volnem vzducliu, kdc* poetiva hra je podstaton, af je to football Jiel)o hockey, zapas nebo roho- vani. Za hry dbati je p fesnych p j’avidel, coz vyzadn je sebe- zapreni a dobre nalady n vsecb liiacu a je to konecne jedina cesta, kde vitez inuze syinpatisovati s povazeipvni, kde protiv - luk inuze byti prvnini, kdo pozdravi a blahopreje tonm, kdoz se vyznamenal.

T o tfeba iii-aktikovati tak dloubo, az se stane zvykeni.To jsoii nialickosti, jin iz vndce must venovati ])lnou po-

zornost, protoze niaji veliky vyznain pozdeji v povaze hocho- ve. B ritove jsou iirislovecaii iiro svou poetivost ve life, af je to zavodeni o cenii nebo skiitecny lioj. A A'zdy obdivujeiue toho, komu poetiva hi-a je vrozena — by f to hyl tfeba clivoeb. .\laorove, se kterynii jsine valcili na Noveni Zealande, ukazo- vali se byti instinktivne rytifsti, coz na nas vadnii ])usobilo, kdyz jsine proti niin stab v i)oli. A hylo v jiravde lizasne po- znavati, do jak ycb inezi oc''‘ekavali rytifske cbovani na. oplatku. I’ f i jedne p filezitosti bylo sly.seti je jich volani po p flm efi a V je jich fadach objevila se bila vlajka, protoze jim doslo stfelivo a oiii zadali o cas, al>y si mohii obnoviti Zcisolni. J indy iiyli oblezeni p o nekolik dni v horske pevnosti a tu poslali posla s biloii vlajkoii, ktery sdeloval britskenui veliteli, ze se ntaluifil na je jich jedine zasobarne vody, praineni, a. nepo- p fe je -li jim clostati se k vode, ze nebudoii m oci bojovati.

Jako jednu z pfu*in zakofeneneho rytifstv i v mirode britskcim niozno jm vazovati skutecnost, ze zakon stfedove- kych rytin i ])anoval v zenii jiz od r. oOO p. K., kdy krai Artnk

Sti'iuna '2'2. V U 1) C f'islo 3.

vyhlasil pravidla pro ry tife svelio K ruhovoho Stolii. Ta. stala se voditkeiii kazdomu gentleinanu az po iiaSc' day. On zalozil rad sv. J ifi. Pravidla , jak hyla znovii uvefejnena v do1>e Jindrieha V I 1., znela:

1. X ikdy neodkladej zhroje, loda })ri odpociiiku v iioci.2. Snaz so po dobrodruzstvi, kdykoli inuzofi ziskati dobro

povesti a slavy.3. Ochranuj ubobo a slabo.4. P oskytn i ])oiiiooi kazdomu, kdo to o iii zada vo spra-

vedlivom zapaso.0 . Neuraze,i iiikobo.G. P usf se V ziipas iia obranu a jn o l)labo svo vlasti.7. Praciij spiso ])ro cost noz ])ro zisk.8. N ikdy iiezrus slibu, at by ])nciiia l)yla Jakakoli.9. Zasvef se cti sve zeme.

10. V o l radeji cestne zemriti, noz v lianbe ziti.Dalsi cennou poniiickou ve cvicem pocestnosti a Jiozist-

nosti jsou debaty mezi hochy o pfedm etech, ktere budi je jich zfijom a ktere vedou k v j^ e n e nazoru ruznych stran. T o je privede k pfesvedceni, ze kazda otazka ina dve stranky a ze nema b y t rozhodnuto po vyslecliniiti nazoru pouze jednoho, pokud jsm e nepoznali i nahled strany protivne. Pak tepi ve, po oceneni dukazu a svedw.tvi obou stran, je inozno rozliod- nouti se pro tu nebo onu.

Praktickym kjokein k zajisteni toho je nevoliti a ne- hlasovati pouhym zvednutim ruky, kde nesm ely nebo nepo- zorny hocdi blasuje soublasne s vetsinou. K azdy at vzdy na- pise sve »ano« nebo »ne« na listek pa])iru a odevzda. Tim bude zajistena uvalia o podstatnosti ruziij^h nahledu, nebof hoch bude p finucen m ysliti.

S tejne prelioeni na oko nebo rozsuzovani sporu, vedo- ny-li vazne a v mezich zakonitj'ch ustanoveni, jsou velike ceny v poucovani m ladeze o spravedlnosti a poctive life a mimo to davaji jiin zkusenosti o povinnostecli, ktere na se vezniou jednou v dospelosti jak o porotei nebo svedkove. Cest- n f soud V oddile je krokem v tomze smeru. H osi pochopi svou odpovednost, jsou -li cleny cestnebo soudu. Zavaznost je jich nahledu bude jim tu tim vice biti do oci a nabudou odvahy vynalezati peclive pravou cestu, vyslechnou-li duvody obou stran.

Tak vudce, ktery v yu z ije bystrosti dueha hochu, aby jo naucil nezistnosti, poctive hfe, smyslu pro povinnost k jinyni, nalezne k tomu neobmezene m oznosti v praci v k lu bovn ^ h i venku. Ze v.sech pfedm etu, ktere p f i vycv iku hochu budeme

Cisk) 2. V U D C E . Stiraaia 23.

miti na zreteli, zda se mi tento iiejdulezitejsi, nebof vede k samospravnemu obcanstvi a ja se jen obavam, ze dotkl jsem se je j prilis letmo.

(A ids to S(*outmast«rshi)).)P felozil Jam. N ovak.

E <1. S k f i V a ii:O praci sborove.

Neiiicim sice uplueho pfehledu o cmiii'osti na^ich sboru, po- tfobnji jeste vice akusenosti a venkova, ale z toho, oo jsem vid61, zda, se mi, ze sborova prace v ceLku jaksi pakulhavd.

Caste se sber chape jen jako litvar spravni a sborova praoe omeauje se jen na schuze vhdcu, kde se ‘vyfizuji aas jen veci or.ga- nisaoni, nanejvys a vyjimecne se usnese pofadati nejaky kurs — casteji nejakeu zabavu ci vecirek sborevy. Jinde je Ihostejuost ku praci sboreve a setkate se take i s pfimym odporem. Nezmifmji se avsem e oddileoh, u kterych pfedpoklady k sbonove praci nejsou, na pf. o oddilech osamncenyoh neho fidce po kraji rezbrousenyeh.

Go jisem napsal, iieni mineno snad jako vytka. Nas Svjaz je pros svaje lota pfocc stale utvar mlady a veSkora prdce v| n6m sanstfedovala se hlavng k oddilum a rozmanitym spravnim cel- kilm, takze pro sbory bylo dosiid menfe casu — a zkusenosti.

Jednan jest vsak nutne zaeiti s pnoWoubenim organisace sborofve a s praci sborovou v plnem rozsahu. Nebndu se rozepiso- vati o tom, ze i v ohledu spravnim jest sbar vyhoidnou jednoikeuV oa-ganisacni Staybe svaaove, nebot to jest vec anamd a celkem nesi>orna. Dulezitejsi je upozerniiti na vydiovne moznasti sbo- reim dane.

Vychova skautu v oddile jest a mnsi byti inidividuohii, t. j. pfihlizeti k vlastnostem a patfebdm kazdeho jednatlivee. Ale i tak vytvofi se po case v addLle jiste kalektivum. Znate to ze akuse- niasti; kazdy stars! oddil ma svou dusi a ineni tim minen pauze yliv yudcuv. Vytvofi se urcita atmosfei-a oddilova, zpusDb zivota, ziiliby, sklony, pfednosti i vady. Jde to vyjimecne i tak daleiko, ze oddil se pfimo isaluje a nerad vyhledava styku s jinymi, ifebas pfibuznymi addily, jen aby zil sam sobe a nemusil se nejak pfi- zpusobiti. Oddil vsak, tfebas dobfe vedeny, zustaven sam sobe, pfi- pravoval by se o ryohlejsi vyvoj, ktery vyplyvA ze styku a spolu- prace s jinymi oddily, asi tak, jako jedno'tlivec v zivote vubec, kltery by se stale uzaviral v iizky okriih svych nejblizsich zajmu a znaniych.

V cem ispacivd veskera dusevni vyehavaf V ziskavani a apraccvdni zkusenasti nabytyoh ve styku s lidmi a veomi. Vtip jeV tom, aby tyto styky byly licelne fi2ony.

A kde ma oddil navazavati styky jinde a lepe nez u oddilu fflistne blizkych, sdnizenyoh ve sbor? Vzdyaky je moznio necemu dobremu se pfiuclti, osvedcenoiu vec druhemu doporuciti, bratrsky upozorniti na chyby a nedositatky. A zase — vtip je ovsem v tom, jak se spoluprace zafidi.

P fi pi-aci sborove Ize si poeinati padobne jako p fi praci s ad- dilem. Je dacela dcibfe mozno pfirovnati sbor k velkemu oddilu, slozenemu z druzin, nebo, cheete-li, k druzine, sla^ne z jednotlivcu. Tlota pfiroynani neni ovsem bez vyjimek, jak sezname z rlalSiho.

Straiia 24. >V U D C E<. Cisl'O 2.

Vychovii .sikautski'i v Oiddile deje .se na soliiizioh, vypravaoh- a taboia L'h. Skoro totez tee eiiiiiti ve sborii. Lzie ikoiiati hla\me (a to .se vet.si.noiu nekde daviio de.je) sohiize .siboTOve rady, plenariii .schdzt' (vwdio cleiiistva isiboiai), isipoleciie vyiirayy uekioilika nebo vfieoli oddi'hi Hboni, ipfi cante mam na mysli vjTwa'vy jednodeiini, pfipadne .s iiiiocnlm. taiboi'enim.

Sohiize; abonoive mdy (tedy: siborovy viidiee, viideove oidch'lu a polkiid Vze, oikresiii zpnayodag) adaleka iiemiusi se 'Obirati ipoaze zalezi!t:oistroi sipravmimi, plati tu jako vsnde .jiiiiide pfi skaiitskych .schiizieh zasada, vyfiditi tyto zaleizitosti v dobe pakuid moziiio ne.i- kraitsi a vetsiiiu oasu veiiovafti skaatske \-y«bm'e.

Vudoove miobon tedy na. pf. debat'Oi\ ali o -svych zkirseui»steeb z tabnni, vypraT a lier, o metodaah, se ktei->%U'i piiacayi pfi skaiit- ske vydiave, n zpusobn, kte-i'ym by se daly odsitraniti nedastalky V pddileeih atd.

Ovsem nesimi ziistali ponize pfi feei, v.ysbMlky taikove debut\- iimsi se ui)laitni(»vati v oddilov'e iiraksi a .jiste nebnide ua skotiai, kdyz siunioyy vii>dce g*osl<i reidaikoi -VudeeK nftkbnai taikioya zaiji- mava a liceliia u.snesenii, aby bybi poineenlm a pfikiladem proslKiry .line. Naoipalk zase ninahy clainek iohoto listu .jiiste se hpdi za pfeci- inet debajty p fi seihnzi .sborove rady.

Vefim, ze p fi debre vuli a zkiiseaiasti nnoiliou se itytoschnzky stati zdrajem zdinavyeh uapadn a reforem. Pfipo^minam jiz nyivi, ze slkautske liry a hlavne tako.ve, kteryeh by bylo mozno poaiziti pfi sboiwyoh v^ravaeh, .jison sta.le ydeciiym (ovse.m pracnymi!) potem ciimosti.

V^num n plenarnioh sehiizieh sboiioivyoh iiejjfeeeiinji. 'iia- kova .sohiize vseoh skiaiitii sboru ma .slarvaoustni pfiohnf a ma byti •sezvaina tedy .jen pfi zvlaSitniioh ipfilezitosteoh.

Nebuide inevhiadna pfed taboa-y, ,iako .sohuzka na riOizioueenoai. .jeste vhodnejsi se mi zdfi po taboreebj na iMwlzim, aiebof skyta pfi- iezifcoist pfedTesti vsemn elenst.vu nkazky z taborii, fotografie, po pfip. i V ])nojekci, nikiizky ruonioli praci, A^ypravovaiii za.jimaA’ych nebo linmoa'istiokyteh zazitku tabonovyeh atp.

Jeste pfi pamatnych dneeh byla by sboruAni sohiize plenanu' na niiste, jinaik A’ sak setfte s niini a niisto sidiiize rade.ii \tedy A’e.n, na vypmvu!

Pokiuid se sborovyob vypnavi tyee, myslim, ze .isou t^iskom vyohovy sborove — loivsem tez kamenem unaizn. Nebot' tady ge zkii- seno.sti nejniene a lodpovedniasti hiodue. Jedna podafeua SiboTOivi'i vypQ-a:ya zi'ska casto A seoky pddily sborn 'k dalsi |>raioi, jedna je- dina, nedpbfe promyslena a ztraskotavsi, yc'zme obnf na velnii dloniho.

Vynaizem sborova A^yiirava? neni niinen ovse.m poubj^ maio vyznamny siialecnj* vylet, spojeny s pesi tiinon, pisniekami, vafe- nim a pfenooovanlm. Z podobnyoh nazoaii na skauting diky balm vyrustiime a nvedomiujeme si, ze oheeine vyobovu, a tu zas ze piiaktikiijeme po skauts'ku — hrou.

Ty .skant.ske liry! Marne v nich bohatoii .studniei vyohovnyeb inoanenitii, tec* cenpame z ni iin-amalo! Hovofite-li s troahu zkuse- nejisim a zain-iaDoyanym izpnaivoidajem, .slysite vzdy stereoitypni nsndek o taborecb nasioh oddilu: » . . . pofiidek tarn byk bylo vide! boidne zkiisonosti a ®nieno.sti, ale imilo ber! Jeste ta.k troBliiu sportn, nekde vy-hradne — —«

Tim liiife se sborovymi hrami! Nebot ber, btere se hodi pro oddil, nelze A'zdy ponziti pro slboT. Ba po:lni liry sboroA^e vedle ine- kolika malo zuamyeli .json tepiTe problemem pfistioh let. Je to ostatn? pfirozene; eo se dobfe dafi patnaeti hoebiini, pfi tom osni-

Cislo 2. >>V tl n C E< Sli’inia 25.

desat ci sto a viw .skaiitii buid<“ si v/aijeimie pfeka^-t, jediii biudou •snad kadiie zaiiiiesitiiaini, ale dmzi — \’etsi.iia — budiau ce.likeiii sta- ta\iaiti — a iiudit se. A. paik — jaikwu idea a. foi-inra dati sborcKve polni lire? Neeo jaiko imaiiieviry, ei iieeo .iiiieho?

Vkli'te, vee iieiii dacjeila .jediiodiiii-ha! Main ureite akuseiioisti, plyiiduei' z iispeehi’i i iieadarn, a doiiifam, ze se ml padafi brzo se- sfcndti z nidi avlawiiii oli'metk do >ViidotH-. Zalim pmeauji ise iia toll); sborova vyimava nejlepe biwliz .jediipdeiiini, iiaiiiejvys ispojena s npuiilni tiibofenim. Oiddily at pfi sborove polini life vystupiiji jako sainpstallie eelky a biicT jim diiiiia ve hire pokuid moaiiio sa.mo- statna role. Hra at iiiii podklad de,iovy, smad i miiiaiitieky. Podiiiky i-aaii sportoviiilio nepficleiinjite k sborove vypniAie, iiebo alespoii iiekladte iia ;iie zvla&tiii valiy!

Tmi bye.h zh r ii b a maziiaeil, .jak .je mozno ’ ve sIkmmi praco- vali a nyini jeSte dve pfipomhiiky.

Pfedevsini: ii e p f eh a n e t i! S'bor se-stiiva z oddilu, jezmaji sve avlastiii siamokstatne I'likoly a .jaik .iseiii shioiiia vylioizll, sivoje oid- dilove vedoam, kltiere sbonovy viidee nesiiin' poltilaeovati, neelioe-li skoji'diit 8 uezdareini a roavrateim.

Sohiiae iaborove rady y i iitervaledi ctrnactideiniieh vybovi snad vsem a sborovoii vypravn ne ea9te.ii :nez v^dy tak po seisti iiedelieli. Ostakiie kazdii tafcova vyprava jifedpoklada diikbidmm pfiiwavii, kleni v.vzaidiije caisn.

A pak; .sbomvy viidee!V inasid) oirifaiiisaeiiiidi Uistaiiioveiiioli, Ikde se iiiluvi o .sboro-

veiii vudci. iieiii vy.slo'vne feeenu), ze siborovyimi viideeiii imisi byti ,iiiieii;ovaii skuitecny oidbPriilk skauteky, iktei’y ma vudeovsikoii r>raxi oddllioivolu. Je ito pfeoe isiamoizfejmo, & vedeni — dobre vedeiil sibnrn — vyzadnje eviku, Iktereho sboirovy vmdee miisil nekde na- byti. Vzdyf i s itini ovikem oais'to ppahyibi!

Pavaziiji za. iiuitno, zmeniti dosavadiil styliisad, klera nevy- liidije, ze 'sboaiovyni viidcetm imiuze byti jmenofyaii sikaut bez dosita- tedne viideovsike praxe ocldllove, po pfip. i naskaut.

Stejiie ii©.so'ii!lilasiiii s tim, kdyz sboroivy vudice vede kroiuie .siboni jeste svuj oddil. NSkdo to siiad oboje dobfe zastaiie, iiefcde zias nelze jiiiaik, ale eelikein vzaito, sboiroivy viidce mil itialik priiioe — diee-li — ze p fi srvem soiuikrpmern zaimestinaiii ztezi imi zbnde das k iiekoliba oboruin sikantsike prace na.jedniOn.

A iriir. L. F i l i p , asistent polikliiiiky iirof. Libeiiskelio;

Lekaf a sportovni zavodem'.Vrcholem sportoviiilio podiiikani je zavod. Takovyni dojiiiem

ptlsobi cetba poudelnlch novin a nedelni rozhovory velkomdsta. Nevi'm, zda tato pravda je sportovni obci vseobecne pfijata.

Sport je vsak jiste dulezityni cinitelein pro iiarodiii zdravi a je-li zavodeni jeho vrcholem, ohledneme se dnes po tom, jaky vyznam pfipisiuje mu v tomto smern lekaf.

Pfedmetem nasicli livali bude ten zpusob telesiie ciniiosti. ktery zahajen jsa iifisnym trainiiigem, rozlicnou dobn trvajicim (ijodle diailiu sjxirtu), je sledovaii fadou vrcholnych a maxinialnidi telesnydi vykoiiii, provadenych za hranicnilio napeti sil z pohimtek I'ozlieiiycli (osolmidi. iiai’odnidi, n profesionaln materieliiidi).

Sla-anii 26. V IT D C E« Ci'hIw 2.

Stanovisko lekafovo jest dano zkuseiiostiiii tohoto razu: Po prve toa, ze zavodni sport nemuze pfinesti jedinci po telesne straiiee iiapadnSji vStsiho prospechu nez pravidelne a dosti vydatne pro- vozovAni tehoz diaihu sportu bez episod vrc.holnych. Pecliva pozoro- vani, mgfeni a pokasy akazaly, ze nem to prosta sila svalova, ktera vzrastA prabehem pfisneho trainiasa, nybi-z ze se jediia jen o i>o- raijejici zlepseiii souhry svalove, nekdy o oddeleui projevu unavy— ze jde o zlepseni eest nervo\^cb a aikoliv oddilii svalovych. A .je bfizaoa zkaseaosti traiaera i zavodaika, jak aestalyai aiajetkeai je to, cenm se fika »fonna i>ro zavod« — stav, ktery se zvrtae jedaon spataoa aoci, dasevaiai rozcileaiai, aekdy eifraretoa neb trocbou idkohola — a jak naproti toma pevnyai ziskem i po leteeh zivola nepohybliveho je to, co ziskal pravidelnym cvikem zvlaste v mladi a CO dloaho, saad navzdy }io znaineaa. jako sTwrtovne rostleho nel) >vypi-acovaaeho« cloveka.

,le-li tedy pro.speedi ze zavodeai dosti poehybayia. je aaopak nioMiost lihony aa zdi'avi zjevnoa.

Zaame dloahoa fada sportfi (na pf. vrhy, skoky, senn, liry sportovni a p.), jichz zavodni provadeai vyzadaje mininialnilio dohleda po straace zdravotni — znanie vsak jiae a neinenS obli- bene sporty, zvlaste vytrvalostai (behy, cyklistika, lyzafstvi, plo- vani), kde setka se lekaf a eile zavoda s aalezy na. hlavnicli listio- jich telesnyeh, ktei-e bo jiste zarazi. ITvecIaie jen letnio .sabakatai rozedam plie, znieny v ciaaosti srdeeai a tlaka krevnim, bilkoviaa. vzacneji krev v aioci, abyclioin pochopili, ze aecliybelo lekafskyeli hla.sa, ktere zatratily zavodeai vabec. I my a nejvMai optimista neb pfitel sporta, odvolavajice se aa kratke ti'vani techto zjeva a dosti ryelily navrat ]>oaiera aorxnalnich, imizeme poaze prohla- siti, 7£s nejsoa-li zjevem ei.ste chorobartn, poaze vlasek je od neho dSlL

Z techto Mdek plyae, proc aeanize byti lekaf zavodeaiin nadvsen. Slysme vsak i drahoa straaa, aveJme sv6tle stniaky zavoda sportovnilio, ktere vedoa lekafe. k toma, ze za arcitych podminek zavod — fekaeme — pfiimasti.

VMoaii pevaeho zdravi a sily, odhodlaaost a zivotai opti- mismas, ktert mohoa brti znamenite posileay sirortovnim vitez- •stvim, jsoa ciaiteli nespoime dalezitymi a pfizaivymi pro roviio- vaha dasevni a zdravi telesne a elovfika. Nezapominejme, ze heslo »zdrava inysl v zdravem t^le« je jjodobna reakci zvratne — ze dasevai stav pasobi take aaopak aa stav tfelesay. Sport je i)0 straace lecebne ciaitelem po vytce antiaearastheaiekym, aati- hypochoadrickym.

Nedotj'kame se zde kapitol o dasevnich chorobach ve sportu— velikasstvi, primadonstvi. fanoaskovstvi. — Snad i ty budoa jednou zpracovany.

Ma-li zavodni sport onen pfizaivy vyzama pro jediace, maze je j aiitl i pro mnozstvi — pro divaky. Bylo by uminenostl apirati na pf. jaraim plaveckym zavodam vyznam v boji proti poveram o pi-avanech a nachlazenL A vzdalovali bychom se pfilis pady lekafske, kdybychom ehtfili vypocitavati dalsi positivni vysledky sportovniho zavodeai.

Duvody pro i proti astalaji v lekafi ten konecny soud, ze at: zavodeai aeni po strance zdravotni zpusobem sportu prave zadoii- cim, je za arcitych podminek zpusobem pfipastnym.

Ponevadz zavisi tolik na okolnostech za jakych se zavodeai provadi, vizme, co charakterisaje spravay zpdsob traiaingu a za voda iH) straace zdraAmtni.

CifiJo 2. V r 1) c K Straiia 27.

Je-li lekaivska prolilidka zadouci jiro kazdeho, kdo ehee pesto- vati spoid, je nezbyfna pro loho, kdo si chee nkladati tele.sne vy- kcmy niiiniofii.dne t(%ke.

Systematicke jn-olilidky zavodnicdi muz.stev pfiiiase.ji vsak pvospech i ])ro koiieciioii l)iiaiici ziskaiiych vitezstvi, jak i>ozuab' .jiz iiektere kliiby. Dovolu.ji vylouciti zo zavodin'iio iinizstva jedince, ktery ao vydrzi training-, nuize scdbati ])fi zavodu saineni. Ulehcuji in-aci evicitoli, ktery nia pak v ninzstvn lidi po stranee telesne skntecne spolehlive.

Pfi volbe tez nutno dbati ornezeiii, plynoncieli z v^kii cvieeu- cova. Nedovohijte namahave zavody hochinn j)od 18 let a neme.ite ,je tez k silackym c-vicenim svalovym. Je.jich mist kosterni nent v te (lobe irkoncen a hypertiiofioke svakstw nioblo by inJti vliv na jelio predcasne zastaveni; organismus pak, ktei-y se pravfe vynianil z vrtkiiveho stadia puberty, neni .iestS dostatecne vyspely pro na- niahave vytrvalostni zavody.

2ade.ite, aby kazdy, kdo dice podstoupiti zavodni training. priKlelal nejprve patficnou tdesnou pi-tipravn, at sonstavon Tyrso- ■on, skantingem, neb sportovninii hrami a pod.

Tonmto vytiern naslednje poneeni inuzstva o jebo likoledi a povinnostecli, o prostfedcieh k dosazeni cile, z niehz neiKisledniiu .je spravna zivotosprava. Vzorny pfiklad abstiinnuje od nikotinn, alkoholn a poblavnieli excesfi v dobS trainingn, .jak je u.skntecnen u ve.slafskycb klnbti nasieh, zbavnje nine likohi tyto podniinky zdtiraznovat.

V iirvnich tydnech trainingn nia cvicitel pfilezito.st vyiiozo- rovati, zda vsichni jelio svSfenei maji skntecne sdiopnost (pravde- podobnon) dosalinonti ziklanych vykonu. Zniinie pfipady, kde lide, jichz tSlesne moznosti nebyly dostatecne, poskodili ponze svij zdra- vi, chtejice — skoro nasilim — vynntiti na sobe vykon vrcholny. Pfi vsi sve zelezne vnli ma niiti spoidovec vzd.y tolik antokritik.v, aby vedel, eo lezi za liranicenii jeho dosabu a jifipojil se k legii take telesne krasiiycli lidi a dobrych sportovcu. ktefi json spoko- j(»ni .svynii vsestrannymi, ac ne rekordniini vykony.

Faktum, ze zavodni training je daleko sjiise cvicenini iiervo- vyni nez svalovyni, je vysvetleniin dnlezitosti spravneho odliadu doby trvani trainingn. Vyzkuniy, data ne prave davneho, dovoluji iiani lepe nez drive sledovati vliv trainingn na organisnins telesny a rozeziiavati pfesneji kdy jde o cviceuce, jenz podnikl vyk iny. s niehz dosud nebyl a kdy naopak o toho, kdo vlivem iifilis dlou- beho cviceni pfestoupil maximum S’\^eh telesny(di a nervovych schopnosti, zatim co pi’vniho jeste nedostonpil. Je jasno. ze onen IKitrebuje cviciti dal, tento vsak nstati a odixicinonti si. Ponevadz je nkoleni cvieitelovym pfiviisti k zavodu mnzstvo na vrcholu »i'orniy« — ani drive ani pozdeji — vysvita vyznam spravneho odhadn doby trainingn. Doha ta list se u rozlienyeh drnhh sportd a poradi tn nejlepe praktieka zknsenost.

Xenialou povinnosti cvicitelovon je take sledovati telesny S l a v svych svefenen a v nejasnych neb iiochybnycli pfipadech po- raditi se s lekafem, ve veci zknsenym.

K vlastni zavodni sezone json nase iwikyny asi tyto: Nepro- dlnznjte ji zbytecne. Dopfejte mezi jednotli-vymi tezkymi zavody dostateeny odpocinek zavodnikiim. Dbejte na zivotospravn .svych lidi. P fi zavodech pfespolnich, zvlaste za letnich v(‘der, starejte se o osvezeni a prvni jmmoc.

Po nkonceni obdobi zavodniho doiiomct** cvicencnni, aby l>ravidelnyni mirnym cvicenini ndrzovali svoji rovnovahn nervo-

Sti-fi.iia 'iH. V r I) c K Cislo 2.

svalovou a zahj'aiiili lak uapfijenuiyin iiekily jevtim, ktere pro- vaze;ji Jiahly prechod k iieciniieiim zpiisohu zivota.

Vraftc so kHdne k iiezavodnmi sporti’mi a iiajdete v iiioli iisi)ok().i(Mi! iiiozna zo vetsi iiez v n.sposi'eh a slavacdi zavodin'oli.

.1 (I z a -M e i s n o r, Valcioo ii .lieiiia;

K otazce skautingu na venkove.Dwsud jo nialy pocet ocdidihi iia vesidcioli a proto clxoi veiw)-

\afci tyto fadky praci s'kautske v iiasieli eeslkyoli. dodi.naoh a atzImi- diti t-aik vetsi zajoni in6s:tekyoh ibiiatri o venfcoiV.

Na ipiivni polhled s< izda, ze skaiiithig’ ma vyznam toliko 4)ro nili'iidez Tiie»tsiko;u a. .tel'O yytk>- uziva se oa.sitio proti skautsike niy- ■sloiicp nia yoiikoye. Kido' A\sak ziia dusi diiesm'liio v<‘ iUko'va a m’ azi vyzmwii iidoi iiaseliio sikainf iiiffu, iiiiusi doznati, zo vonikov miize po iska.iit>ikii A’ycliavi'miti, ba to v .nmiobeiii ohkidu dostava iso mu k If'est in akohi juiiadkytsli iUi'iiPba pfedaosti. ktere pavrcliiiinmi po- zoiravateli suadiw) iiiiikaji.

YoivkoA' iieiii ajii tak dakoiialy airi tak zaastaily, ja.k byva iTiii.'ohdy liooii. Mladozi ineistslke koiia skautLiij*' s lOlhledu zdraA’ Ottiiuoh iieoieeni'tolne >sliiziby, ale pomevadz nia tez a iia prArem misle a pro- K'liainni vyohO'Au etiekoiu a dolbfe repu!bliikaii:sikou, stal se razeini idealiiiiii A'yoliOA-'iiyiii syisitoiueiui d>ro \’eSk<«noai iiiiladez nasi r<‘- pnbliiky.

Mylil by :se kdo so idoiiiiiuA'a, z<> in<*m' iia veiilku ipladierTO iiD’aMne stcbairale a iwdediie Ik jiakenmilkoliA’ A'zdeilavajciimi poldiri- kaivi. PfiMisna ineiA aizaniosl, bej'yolilednaS't, ba krutost lidi za. dob A a- leeiiyeh zvywsi.la znadiie i ma Arenlku procenbo inladeizi' inraAnie Amdiie a zaA’ala i tami iimnalio uozdraA'eho A’zdmohm. Proito je poA’iuiiiosIti ohopiti so ])race a hledati iioji'iciivnejsi' iiwostredky k odstraneni leohto za.Aiad.

Moliu flci, TO A- lioiiiitio oliledu prace telooviduych siix)lkii voliiii zhusta ztrosikotayagl. Ve<kuioi' zaOtA'a a idortoistu jMiou bezradiii pnoti temito i>()ivaleeiiyiin zjoA'umi v ndiwleizi, poneA-adSi iioimohou liodi- uaidli OAieeJua seznaiti duisi ditete a maly po«d evieiitehi a zniaony podet .CA’ ideiieu sitaA’ i iiiMAzi ne vellkom prekaaku isibllzoni.

A tu jiste iniliiioizl, kteryiim pfiroatl A-eimkoA’ ik srck?! a siiazi so pj'osipeti iiasl imladt'zi, nolhledlali imariie. — Na veiiikoiv pfisli jmnaci se isv>dni noinamitiokyiiii a ii>reee a* kazdeaii oliledu jmaktiekymi ta- bory a taboroA-ynri obni, Iktore Itajl a' sobe. izablosky inythu di'miycli. I>atiu()iii dlouhyoh A-eku 'mtlunieiiyoh, ale miaji konizeliiiy AdiA- na dusi inladeze. Co nedokaizal uleite.l, to liable liez jakeliOkoliA' nnieleho ]>rastred!ku zanjalo dusi ui'miilieho iieii'aiiTaAdUdneho lehkoniy.sliiika a naudilo' jej vaziieji iiaizirati na ziv<>t.

Deti AremkoA’tti nmiUA agi' poohoipeni pro krasy iprirodni, pro krvave za'iia-dy a rMoA' e A'yebody slmiee, ipro ziAiOl rostlimsit\’ia a ziA^oeisstya v ipriroide. Zpraviidla lepe yeidi o! yseim, dovedon vy- liiodiiie A’selio pro isebe ipomzlti, ale hledaiti moA’Oty, A-nikalti do po- drobiiiOsti zi\iota a- pfirode, tiizati se po udiciniioh veskereho bytl. naleZati \’ pfirode move a nov'e krasy, itoho medoA’ edou. A p fw je ddleziito, ally pniA-e AViikovaii iimel si pfirody Aniziti co neoA'ioe, aby A' mi nevidel poinze svoji zivitelkn, alle tez Airdiol krsisy, jejiz obdivuiliodiie A’y'tAiory nmtno stfeziti, aby iiezanikly brn'tiilmirnlkou li rail iA’oho elnveka.

Cisi<j; V U 1) C K Slraiia 29.

liude-ji V tonito olilodu iias TPiikov uv6doiiwl>\ iiehiidp niu.s<;t pfiruda jiafikat v iiliiiiiiaiiyoli a odn-iiytdi karich, v konniatdi pfed- piisne a zljytediip i>ora/,ftnych s-liaumi, v zn<“(”istenyidi vodacdi. v opu- stenyeh iHii'zdpoh, iistvaiiou zvef! v liwi.sliiiaoh losa.

Vonlkovvsiky sikaiit, kteii-y iwzua dokiuiinle prirodu a i>i-akti<tky ziv'Ot V ni, hu'dc vfinnym ab]ia,iiM,'m .i(‘.jkdi pi-av, zuiprtmpiip razeiii iia dfiyej.si iiavazairast a biwte silili, ])()di>oi-avan jsa zdravym, sil- ii.V'iii ttdeni. taiki* dnspvnP. I5yl-li .jiz jako cdilaiixjc zisikaii ))i'o Rkaut- •*kou mysleinikii, poaiie ('•asto z vlaslin'lio ])0])u(lii phiiti vziiPSPiie tikaly .sikauts.ke a iiiuzt', k nas(«mi hiiuti priliioiiti .ja.ste vrouenejl uez iiiladra iiieslskii, .jp.jiz .sv6t .je pi^sffpj.si a za.ini,v iK'.jsou ta.k - ou- stiVdeiiy jako u skauta \a ibkov.-skeho.

Nctajuiip si, zp sifoiii skautiiif>:u n:i veakovo b\idP mirazoili iia iiedostaleik poc*lioip<Mn i vedouoitdi .sil. Xdp naskyta st* zpjmena iia- ■spuiu iicitelslvu vdSone a iivsleplitile pole iJUsolMiOisti a jseiii pfe- svedeea, ze by zaaoiie iiliolieili si porrimaostl sve ve .skole, kdyt)y ziskali duse zakii skautinf?em.

Skautias' na voakove irade ovse-ai aaitao ]>odle okohiosti pro- vadeti ]>i’oistfodky iMjrzaioneaymi podle oko’liioi.sti, ale eil i taai zii- ■sitaae tyz. Zej.iaena pocaieoiu pfekazky badoai asi zaaone, ale silna suffestivaoi.sit aiysleiiky a ryzi cile .ska-utiiigii oasem zks,kaji pfi- vi'ience i aa A'eiukov i, ktery jde ku pfedu saad kTOkeui volnfejsmi.

Obraeini so proto zvlaMe k .star.sini bratfim, ktefi jiiaji styk s veakoveni, aobo .'*a.iui aa venkti bydli, aby zde poculi fioustavnie proi>ag"ovati skaaitiskou mysleaku, aebof i aasiia dediaaai prinese maolio uzitka a laaobyeh krasnycih zdrojii etickyeh i estetiekyoh. Mfestsiti juaiiei budou zajiste vdeieini veakovskym bi'atfim, ze pro aas viseolmy sitroiil krasy aasi velebiie prainiati Pfii'ody,. jimiii se dui5e tak vasuive rada oaiamuje a v aieihz se tak lehce Jije a sU'diie sni.

VI c a t a .

Zvyk cistoty a poradku.Saiiituyia dojau*ai pusobi nekdy aa.se klaboviay a laboi’y.

yiaeti a od)>adk,v povakiji se ledakdeis a tekavy teaniperaiaeat na sieh vleat iniva ta aiaolio aa SAredomi. Aaiz bychoni ohteli ze sme- cek vleat vylvafeti hoiifky i)edaintiokyeb pmitiokafu, nesiaime za- pomeaouti, ze zasada »priae,ipii.s obsita* (poealkfim odi>oruj) je z aejdulezitejsicb zii.sad pfi vychove vleat.

Prifkd j.s<‘m totiz k aazora, ze casto pfestapaiky byvuji tu vlastue vud<d saaii. 'Po tiai, ze doeela vlidae pfihlizeji k toaiu, jak vleata odpadky papira a dokonee i jidla zaeeist’uji oikoH.

Stejae jseni pozaal, ze se vleatuni nevstepaje zasada, aby ei- lila poviaaost akliditi saieti, i kdyz to 7iea! Jejich, za aeeleni dosa- zeai v.seobeeaebo ladu a tipravaosti.

Mam za to, '/a> AoVdei vleat must neiaili vse, aby jejioh Irosi ueodhazovali'saek.v, obaly, staniol, zbytky ovoee a podohne od|>ad ky. Zdajt se to byti ma.lick.osti, ale aadr'hgi vice zle krve, aei by si kdo pomy.slil.

Zvykaou-li toiaii hosi v ntladi, odpadae aaai stai’ost o to pro badoueaost. Jak Imusae vyhltzi park, play po;niast6nych papini, Icra.bieek, stejae odpuzujiei je ]>oliled aa zaeeisteae hfiste. ^lusi

St ra mi 30. »V 0 D C Eh« Cislo 2.

nfiiiii pfece na tom z a le ^ i, abychom sve hoeliy vodili aa mista lipraviiii a taik pfetovali u nich jiz oid mladi krasoeit a vkus.

To je predm&tem amelocke vychorvy, kterrou jsme do soTistavy vy<Aovy vlcat v6diom6 zavedli a totera ma, veliky vliv na povahu niladeze i dooela litle.

Samio®fe.im6, ze p fi tarn zaoneme od klubovny, kterd, md byti vlcaitdm jzejmena milym litulkein. Pekny jeji vzhled vabi hochy a budou naim tarn choditi radi. Pak pfijde na fadu aase hfiste a po- ohopitelnS hnideme dbati za.sad lizkoistlive cistoty a ladne lipravno- sti V tdibofe.

Pak si vsimneme nejblizsiho okoli a pfficinime se oboas, aby zmizelo vse, co jeho pekny vzhled hyzdi. Muzeine v tom padniknouti i zavody sestek a dati jim urcite nkoly. 2e tu budenie dbati primi- tivnich pravidel hygrieny, je ma biledmi.

I pfi pfiznavami odznaku budeme pfihlizeti k chvalitebne smaze masich chlapcu, projeAiijici se v to mito smeru. Oso.bni cistota a lipravnosit liboru b ^ a v nSkterych smtHikaoh dokonce bodovana a mu^me temto zpusob, ktory pod;necuje otiSddost deti, jen doi>oru- cijti. —

Smysl oele vyehovy vlcat, jak ji propagmie zejmenia Vera Baroklayova, tkvi v tom, ze rozitekanou mysl detskou hravym zpu- sotbem pfinmicujeme k vd&iejskmi a odpovednemm miazirdmi ma zi- voit. Zde je k tomu pfilezitost vhoidnd, snadna, fctera deti vlastnfi nic nestoji a pfece je pro me zdsadmiho vyanamu.

Pocbo'pme dSti jak jsom, ale poclnamim svym_ je povzmdsejme k stupni, ma mennz se pak tem6f automaticky ixroievi vseohny je- jieh dobore vlastmiosti, ktere dfimaly ntajeny v jeiieh podvedomi.

Jen tak si vyobovame zdatny dorost skamtsky.Akela,

R o z h l e d y .

Cizina.Siam.

Skauting v Siamu zalozen byl v r. 1915. Organisace jeho tesi se iMJZornosti vladnich knihd a je to vskmtkm marodni l.nutl v pila- dezi. Sve poznatky a data cerpani ze sedme vyrocni zpravy, vy- dane za rok 2465 podle letopoctu siainskeho, eili za dobu od dubiia 1922 do bfezna 1923.

Organisovani deje se podle rozdeleni politickeho od pro- vincie k okresu a k obci. Zakladein je »okruh« (circle), v meniz obsazeny jsou sbory, utvofene jedmotlivymi oddily. Nejvetsi je Krung Deb se 7908 skamty a 272 vudci.

Oficialni organ vychazi mesicn§ a nese nazev »Liikseua Sayam«. Na obalee je trojbarevny prapor, representujici stat. Na mem nachazi se »Dharmachakra«, symbol mabozenstvi a na hrotu je emblem kiralovsky, ciniz ma vlajce vyjadfen je sniysl slibu skamtu siainskyeh; narod, mabozenstvi, pamovnik. Heslo znk S narodem, virou a kralem spejeme k vysi po cestg iX)krokm.

Rady jsou pfizpusobeuy anglickym Rules a move jako ne- zbytna podminka k dosazeni odznaku prvotfidmiho skauta vlozen pi-ukaz spofivosti. Kazdy se musi prokazati vkladem aspoii peti ticald (siamska mena), uspofenych mebo vlastni praci vydglanych.

Oislo 2. i»\ D I) 0 Kvc StiX'iiaia 31.

V tom to roce vydana kiiiha o dnizinove soustave, aby pod- porovala sebevyehovu a poucovala o zpiisobn vedeiii.

Dobre skiitky tykaji se hlavne pomoci pfi pozarech, ktere pfi zpusobu domorodeho stavebiiictvi jsou na denm'm pofadku. Host jsou tu velmi obetavi a nejvice odmen za hrdinny cin tyka se prave teto zaehx’anne cinnosti.

Orgranisace nalezi svStovemu bratrstvu skautskemu a siiazi se ze vsecb sil dospeti k spolecnyni skautskyni idealum.

Na fecke uprchliky po vyzve Baden-Powellove sebrano bylo 1135 tieahi cili pres 100 ansi, liber.

Vycvik vede zkusebni vybor, ktery je tak uprlmn>% ze vytyka innolie vady a nedostatky. Dojemne je, kdyz nedostatek ve' vy- cviku plaveckem v severni'ch a vychodnlch obvodech omlouva tim, ze nekde reky prills bystfe tekon. jinde opSt ze ziji nebezpecna zvifata, eoz je v tamnich tropickych krajinacli pochopitelne. Stejne nejsou spokojeni s uzlovanim. No snad, ze by to bosi nenmeli, ale ze nevedi. k eemu ty ktere uzle jsou. Podobne i skautsky krok ne- dosel spravneho pochopeni, nebof, jak se dobfe pfipomina, nejde tu o nejakou rychlost, ale skautsky krok je inirou; 12 minut clnlze — 1 ansi. mile.

Velmi mnoho pece se venoje sborum pro prvni pomoc a jeste vice hasicskym oddilfim. jak nz vyse byla o tom zniuika. Tabofeni a vypravy jsou provadeny slabe a s nevalnym vysledkem Cela fada oddilu netabofila. ani nekonala delsich vyprav. Nejvetsi prfi- mer dim je 10.25, nejdelsi urazena vzdsilerost 100 km. Nesmime zapomenouti, ze neni tain zeleznic, parnikii a jinych donravnich prostfedku jako u mis, a ze i u nas jsou oddily, ktere v pfiznivych podminkach sedi za peci doma.

Trochu eisel ozfejmi rozsireni skautinsu siamskelio. Vsech sboni bylo 271. Vudcovsky sbor eita 1040 cdend, ktefi vedou 24.515 skautil. Proti^ roku lonskemu je to pfiriistek 2489 bochu. Ke zkous- kam se pfiblasilo 7620 skautu a vyzkouseno 3859, eili 50.65%. To pro zkonsky drnbotfidni. K piTotridkam se blasilo 3320 skautu a vy­zkouseno 1105 hocbu ci 33.28%. Novackovsky nriikaz slozilo 3168 skautu. ,Te videt z nvedenych cisel, ze se s hocliy poctive pracuje na povseebnem skautskem prosramu.

V r. 1915 eitala orsanisace 8703 bochu a v sedmi letech pfibylo 15.700 elen'u. Presidentein orsanisace je krai Pama VT. Vedeni orsanisace je v rukon zakladatele. kteiNm je Pliya Baisal Silna- satra. Generalnim tajemnikem je Phya Bajasasn Sobhana. Kazdy okimh ma svui vykonny vybor s presidentem, jeho namestkem. tajemnikem. rol-ladnikem a nekolika vyboi-y. Technicke praci stoji V eele commissioner a notfebny pocet snb-commissioneru. Vudci .ison V bodnosti ve tfei'b tfidacb, ale ze zpravy neni patnio, na jakem podkladg toto odstupnovani spociva.

Kroj le normalni skantsky se stfecbou klobonku impravo zyediTiutou. V Tieifeti je tisr. Bo Svazu dochitzi pravidelne caisop'is siamske orsanisace, ze kterebo nemilzeme nasenm ctenafstvu pfi- nesti zprav. protoze nikdo jazyka siamskeho neovladame a pisnio neuinime cisii.

Povazime-li sviitovy nazor tamnilio lidu, jeho zvlastnosti nabozenske, n.arodopisne, primitivni stav venkova a celkovy stnpefi vzdelanosti domorodeho obyvatelstva, staneme s podivem nad nctyhodnou dyclitivosti. zafaditi se i no stri'ince vycbovy mladeze inezi clvilisovanou cast lidstva a jiti bok po boku s pokrokem k vziiesenym cihim skantinsu.

Striiiiia i!2. V r I) V K.. C'lslo 'J.

The Hoy Scouts Association oV (treat Hritaiii. ^lalefska oi'.u'a- iiisacc skaiitska, iic sice pocc'tiie iic.ivelsi, al(“ jiste iic.idul(>zite,jsi, Svaz liocliu skaulu Velke Britanic*. j(‘ rozsifena i>o celeiii svete v dU- sl(*dkii rozlohy hritskelio im])cria. Ye Velke Hritaiiii same .jsou etyfi autoiiomni orpranisace: Aiislie, Wales, h'sko a Skotsko. Vedle tolio jsou skautske orfiaiiisace v hritskyeh domiiiiicli a osadach zamof- skycli. Spravu jejicli vode zvlastiii komisioiier pi’o zainofi, ktery je zaroveh j-et'ereiiteiii pi-o Hlaviii Stan. Tyto oi-j'anisacp zaiuofske jsou opet autoiionnii, maji'ee \lastui' spravu, einovniky i krojove zvlastuosti. Sjednocuje j(‘ pouze id(*a liiniti, ktera .je pfirozeiie pra- voverne Haden-Powellovska. Kazda, imi .sveho (^liief Seouta a ma moiiiost pi'acovati iipliie, saiuostatiie. Vyeet ukaze nam siri I'ozvel- V(“ni a nasi liosi nvidi, kde vsnde iiajdon hralry jedne krve. .le to:

Indie se .samostalnyini oraanisaceini v provinciieli .\.ssani. Halndzistaii, Bangalore a Kiirpr. Hihar a Orissa, 15enf>al, Bombay, Slrediii indie, lierar, Dellii, Bajderal)ad a Bekan, Madras, S(‘vero- zapadiii polirauiei, Pendzal), Badzpnlana, Asi-a a Ondli. vedh' do- morodyeh orpranisaei Cochin, Marvar a Bndnkkottai, linnna, iva- nada s provincienii Ontario, (jnel)ee. Nova Scotia, New Urnnswick, Manitol)a, Britska Colnmlne, ostrov prince Edwarda, All)erta, Sas- kacevan, Novy Fondland; Anstralie rozdelena ve staty Novy .Jiziii Wales, Victoria, .Tizni Anstralie, (jneen.sland, Tasmanie a ZaiJudni Anstralie; Novy Zeland s ostrov.v Cookovyini a. Saniojskymi; .Jizni .\l'rika s provincienii a staty Kapskem, Natalem, Ti-ansvaalem, sla- lem ( iranzskym a Sevorozapadni .\frikon; Baliamy; Bermnda; lii it- ■ske sev. Borneo; IJritska Guiana; Itritsk.v Ho'iidnras; Ceylon; Kypr; Falklandy; Fidzi; Gambia; Gibraltar; Zlate pobfezi a Asant- sko; Honp: Kong; Jamaika; Kenya a Zanzibar; Malaysko a t. zv. Straits Settlements (Singapoore, Selansor, Penanp-, Perak. Nepri Seinbilan, Kedah, Trenpgann); Alalta a Gozo; Manricins; Nisjerie; Palestina; Severni Rhodesie; dizni Hhodesie s Matabelskem a Ma- son.skem; Sv. Helena; Sierra J,eone; Sudan; Tamran.vika; Trinidad a Tobafjo; Tristan da Cnnha; Ffi'anda; o.strovy Zavetrne.

V cele kazde orpfanisace stoji zpravidla pnverner stain a bnnti je licinne podporovano v>u‘bovnymi odbory nfednimi. Nekdo rekne; Tedy vladni skantiiifi’. Inn ovsem, je-li ta vlada vyiazem \el.siny lidn a tak demokraticky z naroda vyidyvajici, jako je tomn prave v Anplii. Podle censn z r. 1!)‘24 jevi se anpliidia orpanisace laklo: (''•inovnikn 23.460, roverii 12.429, skantn 243.424, vlcat 104.004, celkem vsecb 38:1.317 proti 311.917) v r. 1922. Dues bade prinislek ci- niti jiste nejaky desettisic. Tlivei skantinp je v .Anpii oi-panisace na cldapecke u|)lne nezavisla a naprosto samostafne vedmia. Fvedmia cisla tykaji se ponze ehlapcii.

WeltjupendliRa. Svetova lipa mladeze ohlasnje, ze byla nsla- \ (>na pec! rady lidi, zanic(‘n>udi pi-o nn'r a svobodn ve svele. Cilern jest ji nspofiidiini novebo sveta. ktery imi byti vybndovan na oso- bityeb a svebytnycb vlaslnoslecb kazdebo naroda a na ziiklade pra- veho s))olecenstvi narodti v.secb. Spise nez slov, licieicdi biisnicky a proi'ocky splneni teclito pfani a spise nez jiunnebo ri'unce pojmn z minnlosti a snchych parapratn, je tn tfeba e i n u ; pfipravy lid- slva vsecb iiarodn k ntvofeni obromnelio ideovelio i praktickebo spolecenstvi. (^esln k lomnlo cili ni>raviti je v i)rve rade ])ovinna niiladez. Mladeiz, kteiai sc* oiin'O’stila akiovii minnlositi, prozilu stras- non dobn viilky a je ncbi'iinena iH‘i)lodnycb a sobeckycb ciln do bn- doucna, je plna sily k tomnto einn. V teto vif(> chce Weltjupendlip'a sbromazd'ovati mbidez a v.si'clno’, kdoz s mladezi cili. k siioleene pnici ve smysln vzajemnebo doroznmrmi, pomoci a dobi'e vnle a k

Ci~ilo ‘2. V V) V K Straiua 33.

spohipraci k znovustvofein' kiiltuinich, ihichovyeh a JioHiwdaivskycli vztalm mezi lidini iia zaklade pravdy a spravedliiosti. Svetova lisa mladeze je vseiiarodin s^azek niladeze. Je ve svem celkvi i ca.stecli pracovni spoleceiistvo. Sklada se ze Haiiiostatnych .sknpin pracov- iiieh V laiznych zeniicli iia podklade iiai-odnim, ktere trva.ii ve stale vymeiie niysleiiek i zkpsenostL Ne.jvice cleiiti iiui v Neiiieeku a cliar- akteristicke ,je prolilaseni, ze ted', kdy v Nemeckn volboii Hiiideii- burga presideiitein je politicka sitiiace priostfena, ttiii vice tfeba se pHciiiovati o uskutecneni cihi ligy. Snemy ligy byly az dosud v Heidelbergu, pfi iiemz zpivaly i Jtaknlovy deti, v Clievreuse u Pa- fize, V Misni a v Londyiie. Na tojiito poslednini snemn iiianifesto- vano zejmeiia siiiifeni francouz.sko-nemecke. Uvazujenie-li bedlive » ]>rogramu teto ligy, ])oziiarae, ze se nelisi temef od programu sve- toveho bratrstvi, jak mu uci Baden-Powell a jejz jsuie i my pojali do sve soustavy. Weltjugemlliga i skantiug Badeii-Powelluv jsou tu muohem dale, iiez ideje Setoiiovy, kteiT takoveho svetoveho svaizku a,ni teoreticky aiii prakticky uebuduje. Spise tu vylioivuje Hargrave, jeuze uema organisatorske pnibojnosti. Jisto je, ze ve Francii a v Anglii ma tato liga liodne pfivrzencii a je nadeje, ze vyroste i>feee jediiou geiieraee, ktera imchopi, co je to stesti vse- lidske.

Meziiiarodni vybor svetoveho skauting'u. Na misto zesmilebo za.stupce Italic v Meziiiarodnim vyboru, kterym byl Count di Car- pegua, zvoleii byl j)er rollam Giovanni Battista Rospigliosi, nacel- nik italskyeti skauM. V tomto vyborn zasedaji tofio casu; Lord Hampton a Alfred Pickford (Anglie), Frank Presbrey a Mortimer L. Scliiff (Si)oj. staty), H. Marty (Francie), Ebl)e Lieberatli (fived- sko), Giovanni Battista Rospigliosi (Italic), Emmerich Teubei- (Ra- konsko) a A. B. Evojsik (Ceskoslovensko).

Prviii svetovy koiigres pro blaho mladeze konan byl ve duecb 24.—28. srpna 1925 v Zeneve. Ucast byla oi>ravdn mezinarodni a sve­tova. ITcastnici rozdeleni byli na tri sekee: I. Ii5'giena a lekarstvi ditete, II. licast vefejnosti a pece spolecnosti. III. vychova a pro- iJaganda. ktere sviij ukol z]>racovaly v 16 otazkach a vysledky uve- fejiiily YB 153 pojednanicli, vedle zvlastnich pfispevku delegace ne- meeke a argentinske. O immerech v Ce.skoslovensku je pouliy pfe- hled Irv'ajicicli institnci, mezi nimiz. je nvaden i skauting. Za Cesko- slovensko pfitomni byli vyslanec csl. ve Svycarecli dr. Veverka. univ. prof. ITher, S»u'aciky, Stejiskal, Stech a si. Oiidrujova. Mezi­narodni skautskou kancelaf zastni)ovala Dame Katherine Fnrse, ktera ixulala cenny referat.

f ’eskosloveiisko.Narodiii svaz strelecky. Usilovna ciunost, kterou tato nova

organisace stfelecka jevi, koruinovana byla I. narodnimi stfeleeky- mi zavody, konanymi ve dnech 26., 27. a 28. zafi 1925 na stfelnici v Kobylisich. .Vysledky byly skvele a svedci o dokonalem a cileve- domem vycvikti. Cs. N. S. S. vydava casopis Narodni Stfelee s pek- nym a bohatym obsahem, kdez .si vsinia i skautingu. V 1. cis. uve- fejhuje pracovni dohodn s nasim Svazeni a clanek Skauting a stfe- lecky doro.st. V 2. cis. je pojednani Prava podstata skautingu.

Csl. obee junaku volnosti. Tato organisace jmenovala se drive Csl. Obec Skautii Volnosti. Usnesenim snemu jejiho byla vyloucena slova »skaut« a »skauting« a nahrazena slovy »junak« a »junactvi«. V nasi oj'ganisaci lined od prvopocatkn zrovnopravnili jsme nazvy jumik' a »skaut«, jak o tom svedci nazvy spolkii: Junak, iiesk.v

Htirsiiia ;W. V r I) c K. Cfelo 2.

.‘vtoaut, Svaz Jmiaku Skaiitii, casopisy Junak a Skaut-Junak, hlav- ni pfhnicka Zaklady Jimactvi, napsana nac. A. B. Svojsikem v r. 1912. Pozoruhodne je take usiieseni nacelnictva Obce, ktere uklada vsem clenum kmciid za povinnost sucastniti se 1. kvetna a 28. fijiia manifestaci strany csl. socialistfi. Podle statisticke zpravy eita Csl. O. J. V. ve 103 kmenech 165 drnzin, v nichz je organisovaiio dohro- inady kol 3000 clenu. Zap je 16, z nichz nektere nejsou dosud usla- veny, jine inaji 1, 2, 3 nebo 4 kmeny. Starostou je K. J. Rsiis, na- t^lnikem O. Bares. Oficielni 6aso(i)is jmenaje se Plamen a vyeh/iai mesicne.

Sjezd csl. zaloznich dastojiiiku. Tento celostatni Svaz koaal sjezd o letnicich letosniho roka v Brae. Na aem zaslahcni br. iaz. Hoffmanna bylo pojednauo take o skaatinga a pfednesena pfislas- aa resolace, ve ktere se po delsiai vyHceni okolnostf a stava haati V repablice pravi mimo jine: sVseai aam lezi stejae na srdci blaho a bezpecno.st naseho stata a ta so aam naskytajo pfilezitost aad jine vhodna, jak tato snaha co nejvice prakticky ai)latniti. Je to podpora myslenky skaatske, jo to propafraco skaatskeho haati. ktere aezistae a oddane prsaja je ])ro cile, k t e r e j s o a i a a 5 i m i.« Pfe<lsedaictvo Svazu csl. zaloznich dastojaiku doixiracaje svyin clendni, kteri jsou zarovea cleay haati skaatskeho, spolapraci s Ko- aiisi zaloznich dasiojaika pfi Pstfedi Svaza c.sl. dastojnictva.

L i t e r at ur a.Skauting. Jeho ix>dstata, vyznaia a ethika. Napsal dr. J o s e f

Si m a n ok. (Trojahelnik, popalarne poacna knihovna. Pofada dr. Sv._ Prochazka.) Nakl. P. Topic, Praha, 1925. Cena Kc 9.-—. I)louho‘- lety a zkaseay skaatsky pracovaik ajima se v pfitomneai spise vdecne praco oceniti a ozfejniiti podstata, vyznam a mravai xaai- klad haati skaatskeho. Vedle toho pokasil se se zdai'em osvetliti skaaitsky problem a inovych hledisek, kterych se dosad temer ae- dbalo. .Je to po v;^ee heJeiiaky prvek ve skaatiuga, ktery pfi bedli- vem rozbora se projevi jako velmi aciaae affeas ve vsem skaatskom I)odnikaai, at mame na zfeteli tysickoa nebo intelektaelai straaka tohoto haati. Vystihnav dokoaale dachovni ^vot .starych Helena, stopaje podrobne, co z jejich skvele kaltary vrha zafive odle.sky do doby modeiTii, ve ktere pfisel ke slova skaatiag-. Ukazaje aa. pfiro- zeny zivot Helena v pfirode, na jejich telesaoa dokonalost, zizea po krase, kteroa dovedli akajeti ze zdroja kfisfalove cistoty, ze az podnes jsoa aam v tom aedostizaymi vzory. Hlaboke mythy, ktere reflexy svyini fasciaaji i dnesniho cloveka, davaly jim nofiti se «lo nezibadatelayeh taja zivota, ktere pozivedaly mysl jejich na vysi ae- byvaloa, aslechtajice a zjemiiajice cely jejich vzacny natarel. Obcanske ctnosti Helena jsou pfedohrazem dohreho obcaastvi. i>o jehoz dosazeni skaatiag a mladeze tolik toazi. Antieke gymnasium je vzorem vychovy harmonicke, kde prvky musicke a telovychoA ne aachazeji doplneni vyehovou umeleckou. Dr. Simanek ovseni haed akazuje, co po strance prakticke mozno z tisicilete kulturj’ teto pro skauting realisovati dnes. Vedle athletiky jsou to zejmeaa T-ytmicke tance, v jichz zavedeni do skautingu, zejmeaa divciho, vidl autor znamenity pfii-fistek a oziveni programu. Zcela spravne hodnoti dnesni vychovu skolskou, ukazuje nedostatky a vady, kten‘ sahaji az ko kofemim vychov>^ a podlamuji telo i charakter oho-

Ciiilo '2. y V I) 0 K St niiia

ance. Aplikace heleiiskych pi'vku do skautske vychovy, lei>e fece- no, uvedomeni si skutecnosti, kolik antiky v hnuti iiasem je, aiiiz l)ychom toho dovedli vyuzitkovati, pfivede mnohe viidce a pracov- niky Skaiitske k pfemysleiii a prohloubeni jejich prace. Dobfe vy- stihl dr. Simanek i pi'A'ky zalesacke a dobfe chape a upozornuje, ze skaiiting, basirujici ;jen na »studiu pfirody«, je prostS jednostran- iiy, nebof oiwmiji to uejdfdezitejsi, toliz zivot. Stiidium pfirody a zivota, ponofeni se do zhave skutecnosii, vycbova z mladeze lidi, jakyeh potfebiijeme, ne neplodne snilky a bolestiiiy, ale bytosti sil- iie ducbem a vuli, stedre cinem a pomoei. Vfele ocenuje organisaoi, ktera neui .sice podstatou hnuti, ale kadlnbem, bez neboz by proud sebe lepe niiiiene prace vylil se do piscin chaosu a neladneho ne- dorozumeni. Zduraziiuje vystiznymi slovy mraviii i>odstatu i s<»- cialni .strankn uasebo hnuti, ktere proto, ze je neodvisle na vsechny strany, je soli v ocicb mnobym, ktefi lidsky Mvot chapou jen jako i’olii stranickosti a tfidni nenavisti. Nekolika historickymi crtami ilustruje navrat k pfirode, od niz se clovek vzdalil s upadkem an­tiky a jiz opet ponialu naleza po dlouhein a stra.stiplneni bloudeni. Skautinfir je Simankovi zvestovanim nove krasy a nove sily. Veliky Pan V nem ziiovu ozil. Kniba, ktera zivelne nuti ctenafe pfemysleti a. uvazovali, imisi .se dostati do i-ukou kazdeniu uvedomelemu skau- tu. Siroka vefejnost uajde v ui ddkladue pouceni, co skautingr je a CO chce. Za pfisiwvek tohoto dnibu k popularisaci skautinpu ue- miizenie byti autoru ani dost vdficni.

Viffvani. Povidky, vypi'avene Indiany Sevei-ni Anieriky. Se- brala M. K. J n d d o v a . Pfelozila M. Ileisiufrrova. Nakl. B. Koci, Praha L, Kc 24. Xeui v cele svetove literature knihy, jez by tak (>l)sazn6 a vsestranne seznaniovala s dusi indianskou, s indianskou kulturou, bajesloviin a literaturou. Opirajic se o pranieny sveto- vych autorit, jako je Horatio Hale, z nehoz cei'pal i Longfellow, au- tor slavne »Pisne o Hiawate«, a o vlastni dlouholete studium, autor- ka seznainuje nas se zpusobem zivota Indianu, se zvyky, pracenii. femesly tohoto vyinirajiciho kmene lidskeho. Vypravuje krasne baje jejich, pfipominajici v ninohem na baje helenske. Cetne po- znainky a vysvetlivky (loplhuji liceiii a celek podava vystizny obraz zivota lidu, nas prostoreni i casern tak vzdaleneho. Kniha stane se inilym pfiteleni nasich skautskych oddilu, ktere v ni najdou skvely material a bohatovi studnici kiasnelio vypravovani pro ])oradni i taborove ohne. Kniha je ilustrovana indian.skou uin^lkyni Ange- lou de Coro Dietz,

Knihovna pohlavni vychovy. Svazek 8. Laska. Cyklus osiiii obrazfl, o.slavujicich lask\i inileneckou, inanzelskou i rodinnou. Uspofadal Z d e n e k Z a h o f . Nakladatel B. Koci, Pi-aha I., K c 18. Ve svazku jsou za.stoupeni skvelymi reprodukceini umelci: Antonio Canova, Pi-ant. Bilek, Giovani Segantiiii a Josef Manes. Svazek je umgleokym doplnkem vybonieho .sonboiai, ktei*y redakci Zdehka Zahofe pfivedl do pohlavniho poucovani u nas system a ukazal nove cesty. Upozornili jsnie uz v tomto liste skautske vddce na vy- znani publikaci teto sbirky a opaknjeme znovn, ze knizky teto Knihovny u.snadni jim ohrouine praci v poiicovani pohlavnim, kte- reniu neujdou, chtSji-li vesti sve hocby v nejnebezpecnejsi dobe je ­jich zivota po cestS spravne a k pochop(mi podstaty zivota. Obrazy (•yklu Laska budou jim vbodnym umeleckym doplnkem.

Skautik. Hra o ctyu-ech jednanich. Kapsal F r. H o mo Ik a. Divadelni sboruik mladeze. Nakl. Fr. Svejda, Praha VIH., Kc 7.50. Pro.sty celkem vysek ze zivota sikautu v tabofe i za pfiprav k teto velke udalosti donia. je svizne vylicen ve ctyfecb aklecb. Dobfe je

Stra.iui :Mi. ; V T> C K , Cislio 2.

tu vyistizeiia nalada i spraviie luxlnoceny skautske prvky, takze predvedeiii bade propaf?aciiim ciiieiii na prospech skautiiisii v sii'si vefejuosti. Pfi dosti citelnem iiedostatkii a velke poptavce ]>o di- lecdi tohoto diaihu se strany skaatu, ])fi.jde tato kiiizka vliod velini mnohyiii. Pfibehii iiechybi iia Innnoni a Jiosi badoii s clmti menio- rovati i lirali. Jan Novak.

V o I n d t r i b u n a.

F. J. Si»icika. Ohivafj’o, U. S. A.;

Skauti prukopniky licty ke stMni vlajce.'r«l)i-ve od nodavna zaeiiija.ii .s<“ v tLsiku w sikosloven.Sikeni oay-

\afi hilaisy, nalbadajid' k vet.si ucde k .staitni Adajw. Podiiet k itioiiiu IpJ dan zajiste ix>zoinovaiiim zevni foniiy, .jakon .jvsl jirojavovana uvl.a ke statin' A’Jajce n jdnych jiai^odu.

MiKthdy lud'ze «e iibri'iniiti dojinu, ze iieucla iieui iieznaloBiti. nybi'K neteeiiioisti, kter/i, neinile, ba truipne puaobi. D ceskehio na- roda jest v -hlonbi duise zakiofenena neiiavislt k »fang'Iickafistvi«.0 tjoini tiycdioiui iniohli vyii>rav6ii niy, ;i)rvin' eesti sikaiiti, kmnilky. Telida bylo iiami snaseti nmioihe i>(>siiiesky im dniiziiiiOive vlia.jky.1 .symboliniiky Ay zuam ida-iuziinovj li piyrnenwiVaiii byval dnohatpine: sndzova;!!. N«w byly to bobndiik jen vystrelky berzvyziiamnyeb .jeid- notliveii, siiazi'ci'ali ise za Ikazdion eemi byti vfciipaiyini®.

Povazn.ji dni7Jnove ;v;k»(jlo- za vyoliovnoai pomnekn k vyvinuti smysl'ii pxo I'lehi k vla'j& statiii. Jaikmiile ise sikanti nauci videti V .syrmbohi jakebolkoliv utvarn CMXsi pors'znase'jiciho, osvoji si i vaz- nost k Itomu symiboiii. Tato vaznixs't staiie se zvyke.m a di'i se •snaidnio prtmesti na sitattii viujlkn. Molni uvesti in-iklad, ktei'y nine inn.ohdy i>ri vz]jominikiioh prisel na aiiysl. \'e sveni patnaetem roee byl jsem v dnizine Cejek- prazskelro odidilu. Chodil j.sem v te dobe do obeliodiiu aikademie. Obobodiu neiliste byla tehdii .svjhiii clm- vaiiei ve skantskyeli oddileoli zastonpena velice mizivyau iwocen- teni. Zrejana netecnoist n teto vrstvy inb'ideze. V cx'le ita'ide o paide- sati stinlenteeb byli jsme skauty pouze dva. Muj souHed v tavkd byl doibry kaonarad, ale o skantedli inel veliic<* sipatne imineni. Ne- ta.ji'l s<‘ jini, ae vedel o imeni elemlslvi ve -skantske orfjaiiiisaei. Po- liHz<d na inine vel'iee isibiovivave, maje me za dosud Mievyspele dite-. c-o on. blawovany iinladik, kolniril, bni.l knleenik a eboldil s devcaty.

M(“l jsem za,]d'snik malelm kap<‘snibo foTsnat.n, do iiehoz .isem si einil pozmimky « sikautsikycli zab'zilbosteeb a o- rojzlicuycb iida- lo.st<H5b. Na vrobni straue liyla do voskovanelro platna deskypraone vyskrabiina silueta ce.jky. Ye svem midwmi pro di-nzinn (liv jsem si ten-lo obra-zek do la.viee nevyryl ne.bo na I'uku vytetovati nedal. Oastokrate jsem si povsimnnl, ze miij sonised na ixnu siluetu po- silbiivii a j(*dnobo due se primo zeptal bodne vysmesne: >Co nia anaimenat ten vriulieef. Pfebledl .jseim nsmeisek a vysvetlil jseimmu zplisob (winae.oviinf druzin. Nerekl na te nie kenmavebo a to jiz neoo zniainenaki. Po nekolika .diiieeb se vyite'rval ma podrabnoBti, oo vlaistne t roptme a dal si vyijraivovati ipribeby z vycbi'ii^k. Meli jwiime prave diMizinioye zavody a to. imn d.oidiaio. P.ilojeviil priini, ze by mi na mis rii'd potdival. Oidpovedel j.st'in nni, ze to neni talk isnadne, z(‘

Ci.sk) 2. >V r I) C Esc Stu'aiia 37.

iiimsiiii nejdriA’e z«,pt:a-ti viklee. Mimiodeik .ifseaii tioiito iiabadiloiti I)reikiizlkou v sipln&ii jeho ii>f‘i'nn' docM'lil vice, nez kdyl)yfli s;Vm hyl pfemilo-iivial a sHbovall bubvi jakpu podiViaiioii. [)ovolain' jspimpfinesl na iiiedeli. Poaorova'l iii'iis bedlive___V poiideH ini ve .4k(derekl, M by chtel byti take eejki(ni«. Ve stfedn jseim je.) zave.tU dio klnibOiVny a od pfisti nodele sikautioval, opuistiv ei!>-a'ivty, kavanui i devcata. Spriivny vyklad I'oammtiky isyniiliohi iifemohl i .jetio, ov'sem! .ieii ihraiion, .Ida.seocvaiiofit a .se Savl-a s,tal s<* Pavel. I my miislme videti ve statni vlajee tn vaneseiie, co syinliolisu.je, totiz mtis sita.t, niasi iiairodni posiiio.litost a isivebytnost.

Vaponuiiaui .slev anieriekeho presideata Me lvinle,\-bi), jehoz \ yi'oik id iiuiro'diii vlajee jest ve Siiojenyeh .stiitocb doibh“ zmim a ziraimeiiite vystiiliinje liiCitii, jake ise u Ainericami test.

oKdekoliv jest laase vlajka vztyeeiiia, iia -soai.si ci iia moifi, doiaa ci ve vzidaleiiyeb koaieiiiaeb, vzdyaky jest pr-edstaviteLkoii svobioidy, prava a lidsikosti; kdi/kolir jest potupena, eeJ.i/ ndrod ponstanc k jeji obroiiM

Po tfi etvrti rokiu iinel jsean obriizek amei'icke vkijky s timto \yi'okeni ma dcioh ve svein pokoji new-yonskelio hot el,u YMCA, kde j.sem tehdy bydlel. Vapoiiiiinal j.sem pri tain vzdy na obfad skli'wlaiu slibn iiovaaku, kteraato eereinmiie se neabosla bez stahii \lajky a Palacikebo »I)ejiii«. Vziijaininal jsem na Taiiid vzitycoviini vla.jky v priizdniinovycb tiiiboa’eicih, a dosel j.sem; k ziiveiai, ze skaiiti etesikasloveiiisti iiLobou imidbo aeiiniti pno sipravne a nalezite neti- vi'mi Ntatni vlajky na veifejiiiia-sti.

Sikau.ti eeskoisliovensti imuseji byti Oistatniin ■l stv;' ll atiyv'a- telst.va prikladem, iiebiot eiii az svym uctiviin,im dinizin-avyoh a od- dilovyeh vlajek byli prukdpniiky t^te niyslenky. A eas jim dii iiplne zadostinciineni, az se vsoolbecfiie pocibapi, ze istaitni vlajka noui faiig'liokou*. Prvatiu mepoobapeni byva iidelean vsecb pnikofimiku

a slioiizi ke cti sikantske vycbove, ze v jejim prafrnaiiniu jest obsa- zeno cilevedome ]>estavaini ii,oty ke statni vlajee a soaistavny \y- cvik boi'ibu k dob renin abeaivstvd.

o r g a n i s a c n i .

POC I Y.

K vyziiauinenm diii 28. fijiiin kdy vzponuiianie svebo osvo- bozeui a znovii nabyte svobody, rozhodlo Nacelnictvo na sebiizi 20. fijna 1925 vyjadfiti dik za v.vtrvale a rispesne ptisobeiu ve hnuti skantskem sestrain a bratnini ndelenim pfislnsne poety. Podle nsneseni obdrzeli:

Stfibrnoii svastiku Nacehiietva: mistostarosta Svazu, br. iiiz. E. Schwarzer; starosta Prazskeho Skanta br. Petr Gajdik; z. z. br. K. Kulbanek, Doinazlice; z. z. br. dr. K. Bfezina, Kychnov n. Kn.: 7. z. br. A. Aliskievie, TJzhorod; o. z. br. F. Husak, Kladno; o. z. br. I. Horky, Batovce; zahr. tajeni. I). 0. s. L. Syllabova-Filipova, Praba; s. br. V. Vodenka, Praha; s. v. br. K. Hlavaeek,. Loniniee n. P.

S trail a iiJ'. V D C K Cislo 2.

Bronzovou svastiku Nsicehiictva; z. z. lir. A. Cikhart, Neiii. Brod; z. z. z. br. F. Becvaf, Kosice; o. z, br. A. Litochleb, C. Tfebo- va; o. z. br. J. Zeiler, Frydek; o. z. br. Fr. Ptak, Doubrava; o. z. br. Fr. Adamec. Tfebon; o. z. br. B. Goller, Praha; o. z. br. J. Kazil. Praha; o. z. br. E. Lastovicka, Praha; o. z. br. St. Prdsek, Praia ; o. z. br. E. Badki. Praha; \nudci lir. SI. Biirsik, ,T. Rehac^k a 1. Simsa. Praha,

Dekovny diplom Nacelnictva: sestry A. Fleischerova, B. Di- visovd, M. DoibrorukiO'va; okresini zpravodajove br, V. Tausik, HliinS'ko, Jar. Mares, Hradee Kralove, Jain Stepnicka, Duchcov, J. Svitek, Most, J. Krticka, Ceski'i Skalice, B. Benes, Plzeii, J, Patocka, Kutna Hora, V. Hron, Benesov, F. Maly, Roudnice. J. Dosedla, Lipnik. J. Svacina, Jihlava, J. Krbec, Znojnio, J. Sedla- cek, Uh. Skalice, Fr. Panciier, Trenchi, J. Matzenauei-, Trnava, L. Baciiiskj% Uzhorod; t. z, z. br. Jar. Miiller, Turnov; z. o. z. br. J. Firkusny, Chotebof; taj. slov. referatu br, L. Janza, Kosice; viidce br. J. Moor, Jicin; br. M. Stojan, J. Kubicek a 0. Nesnal, Uh. Brod: br. Fr. Spacek, Jaromef; pan dr. ,T. Renner, Uh. H radiste.

JMENOVANl.

Zup. zprav.: br. Slava Rehak, Jicin, br. A. Cikhart. Ndui. Brod, br. J. Horky, Zvolen.

Zast. zup. zprav.: br. F. Becvaf, Kosice.Okres. zprav.: br. F. Fabian, Kolin, br. inz. O. Klepetaf.

Karl. Vai'y, hr. K. Maichel, Vrutky, br. Mpjmir Ress, Brno.Zast. okr. zprav.: br. P. Meisler, Vnitky, br. G. Galle, Josefov.Sbor. vudceni: br. J. Civin, Kolin, br. L. Mykyska. Jihlava.

br. E. Bystrican, Vnitky, br. Mila Skvor, TV. sbor. prazsky, br. E, Kellner, VII. sbor, prazsky.

Taj. zast. zup. zprav.: br. Jan Masek, Praha, okr. ziirav. br. J. Vich, Uvfir Krai.

Vudcovske dekrety obdrzeli: br. dr. J. Simanek, Praha, br. VI. Herles, Praha, br. M. Krrita, Praha-vodni. br. VI. Seehak. Praha-vodni.

ResiKnovali: br. V. Kulenda, Kolin, br. St. Prusek pro Mar. Ldznfe. Obema za cinnost podekovano.

Poznamka. Rozdeleni Slovenska na okresy a znpy a sezuam zpravoda.iskych cinovnikd uvefejnen bnde v pfistun cisle.

NACELNICTVO.Schiize 15. zafi 1925. HI. zprav. br. dr. Simanek navrhuje

zavedeni spolecenske vychovy do kursi lesnl skoly i do kursu mimoprazdninovych. — Br. Elstner k dotazu z posledniho Nacel­nictva sdelu.ie, ze vsichni absolvent! Lesni skoly licastni se cinnS skautske i>race az na dva. — Projednan zpusob udileni svastiky a jinych skautskych poet. U s n e s e n o z a v e s t i s v a s t i k n b r o n z o v o n v e d l e s t f i b r n e a v p f i p a d e e h z v l a s f vy - z n a c n y c h u d e l o v a t i o d z n a k » s t f i b r n e h o v l ka« . — sPrazsky Vecernik* uvedl na pravou miru okolnosti o divokych skautech, z jejichz cinu obvinoval nase hochy a divky. — Loterni feditelstvi zamitlo zadost o podporu z vytezku dobrocinne loterie. — Do Uh. Brodu pojede br. nacelnik a sjednany nektere podrob- nosti teto slavnosti. — Tajemnik br. Novak refernje o svem zajezdu na Slovensko, kdez navazal styky s oddily a projednal navrhy na

( ‘imIo 2. V r 1) c K. Straiia 39.

ustanoveni skautskych ciiiovniki a. teritorialiii lipravu obvodu dozorcich. — Projednavany po stranee zasadni nektere pHpady urazu, cinicich naroky ua podporu z lirazovelio zakladu a ucinSny ■navrhy pro financni komisi. — Doslo pozvani na sjezd roveru anglickych ve dnecb 2.—5. dubna v Loiulyne. — Upravena nova znpa jicinskb, jez obsalmje okresy: Jicin, Zeleznice, Lomnice n. P.. N. Paka, Jilemiiice, Belolirad, H of ice, Liban a Kopidliio. — Jed- nano o iiprave zupy caalavske, je.iiz sidlo pfelozeno do Nem. Brodu a Kntiia Hora s Caslavi i)fid§leiiy zupS kolinhke.

Schiize 6. fijna 1925. P fijat podn6t br. Wildinanna, aby pfi udelovani svastik byl bran zfetel i na vudce. — Se, S. S. J. S. jednano bude o zmeiiu v organisacni pfislnsnositi. — V inesicicli listopadu a prosinci bndou svolany zupni sehuze, na ktere Nacel- nictvo posle delegaty. — S e t o n o v i s k a u t i v B r n e p f i - s t u p n j i do S v a z u a organisn.ii se .iako di-uhy sbor brnensk^f. Okr. zprav. pro tento sbnr jmenovan br. Mojmir Ress. Naeelnictvo npfinine vita tyto bratry a doufa, ze .ie.iich dobra skantska prace, kterou az dosud konali, ponese i v novem spolecenstvi bohate ovoce na prospgcb mladeze ceskoslovenske. — Weltjugendliga zve na manifestacni konferenei do Podmokli. — Po navrbu br. nacelnika vedena bade cilejsi propagace skantingn po venkove, nebot i ven- kovska niladez ma pravo na blahodarny vliv skantingn. — Stejne .ie na ease poknsiti se o ziskani zen k vedeni Vlcat. — Hlavni Stan bade rokovati 31. fi,ina a 1. listoimdn v Praze.

Schiize 20. fijna 1925. Csl. Narodni Svaz Stfelecky zvolil do »Stfeleeke rady« pp. stkp. 0. Spaniela, ,J. Linerta a K. Netolickeho. Z Nacelnictva byli tani delegovani bfi. Jan a Jaroslav Novak a E. Lastovicka. — Stiznost bratislavskycb shledana bezpfedmetnon. Taborove dotazniky se rozesilaly vsem oddilum a zvlastnich obfiz- niku nebylo. Bade vsak Bratislavi vSnovana zvysena pece. — Rozhodnato v urcitem pfipade, ze doba, po kteroa byl clen vy- ioacen, nepocita se do doby slazebnicb let, byl-li pozdgji vyloaceny znova pfijat. — Jednano o arcitycb moznostecb pro ziskani skaat- skycb kolonii a reservaci. — Stanoven program Hlav. Stana a bude neastnikam poslan pisemne. — .Tmenovani a adfileni po<d ke dni 28. fijna.

FINANCNI KOMISE.

Schiize 13. fijna 192.5. Povoleny podpory z arazovebo foudn V prokazanych pfipadech xiraza, zavinenyeh pfi skaatske cinnosti. P fi te pfilezitosti znova se upozorniije na v c a s n e h l a s e n i a r a z a a pak na to, aby se hlasily l i r a z y p f i v o d e n e p o a z e p f i p r o v o z o v a n i s k a n t i n g n , nebof nas fond neni vse- obecnym fondem lirazovym, ale specialnim. Proto i poplatek maze byti minimalni. — Jednano o pfemenS prodejny na samostatny obchodni podnik. — Rokovano o stava otazky ziskani reality pro Skantsky Homov svazovy.

H l i d k a .

Skauting a stfelectvi. Za pracovni dohoda, kterou jsine uza- vfeli s Cs'l. Nar. Svazcim Stfeleekym byli jsme n.apadeni v Ceiskem S.love elanikem »lJpadek nepolitiokeho skaat)ingu«. Nebudeme se

S'traiUii 40. :;V U D C E« Ci’slo '2.

iwuiiteti dt) ix>lemi:k s i>i»a.tek*'m p. Madlem a .jeii pi'o inforiuac-i svelio clemstva uvedeiHe afiktera tvrzeni iia pra.voii niiru. Po pd- phiCHda p. dr. Viibenskelio a ,jeho sikupimy odtrlila se od sitrauy esl. sorialistii i inladez, zejmeiia .sikanibska v orgranisaci Skautii Soria- liisitu. Stiraiie bylo aakladati sikaaitiiiff aiiovu a ta byl to hr. iiaoebiik, prof. Svoj.sik, iktery s ]>r. Kaizilein vedl .jLm kurs viidoovisiky a' Csl. Obobod. Beisede. Pak pfiael pan Iv. J. Rai.s, .sifarosta duesiucib Skaaitii Volinosti, se zadiosti, aby nioMi pro s.voii pfiTuckii poaziti kiriby Sv'ojsikHNicuvak: iZakladoA'e Skaatiaa'u* i .s ihasti-acemi. f)o- staili fSiV'oleni beze Y&ebo a take lai bo.ine poHlouzili. V doibre vuli jioirnoioi myslemce Skauttske, uei'osqpaikoivali jsine se ani iia oikaiiizik iwdaiti .jim ipamoenou 'iniiku. A nic .jsme za to neebteli. UtA'ofila se org-ani-saoe Skautvi Vobia.sti, vydala casopis Planion a bam A" 61a,nkn Prod jsime ncAAstoupili do SA’aiziu' svihli po nais j>onilnToni, ze .i«me

klei’ikaloA'e a malftarisbi. To mel byt dlk za nasi poinoe. Ei.iak jsme na to A sak nereagOA’ali, cliceime ziti a’ mirn a brabirsike slnhde se A'semi dobre viile a zloiniy.slnosti nedbame. Nikdy po eolon dloibii tiiviuii teto o>i’franisare jsnH* .si* jicb ami ne.ini«nsiin nedotikli. Aid kdyz dositali od Adiidy pill niilionn koririi a niy ami halere, ueAy- citali jsme jim, ale ipostezoiA' ali si na ne.spraviMlliwxst A^edoiicicb krulhu, ktere eeiii priiici jen podle politictke Itisiliniaae. Je tedy tromifaile tA'iizeni, ze »takfka denn6« jsme jim ipfedbazoA'ali jejiob priaiuini k iiolitidke strane, inebof jsime o nioh imipsali vnbee. Letos Iirisel p. odib. pfednosta dli’. Sailbert a p. major Hrnsku, fiinfecionafi Osl. Nfiir. S'vaziu Stfeleokelio. PraAdli, ze uzmiva.ji vyohoviu skaut- skoin za nej.spravinejsi pro inladez a ze j.s'oii rO'zJioidniuti zavesbi ji IJiro svnj doirost. Pfali si, abyohoim jim sA'ymi muohaletyini zkiise- noistuni i>oniohli. Stejiie jako tehdy csl. socialistum, tak i jim fekli jsme ano, aniz byohom se ptali, ike ktere polibioke straiie milewji a eo mim ze .spoluprace s niini poplyme. My totiz jisine tak sfas-tni. ze Mvot lidsky a jelio deni neroztfiirnjeme do poliitickych skatulek. (lommiivajice se, ze je bn jeste eosi vyssiho, nez pollliokii straiia — narod totiz. A protoze oeefmjeme i A yoAdk Strelecky pro mladez, nzaiAd'eli jsme dohodu A^zajeinne poiiiioci. Pravi-li Plamen, ze SAAa- zoAd skanti stali se iiyni dorostern streleokym, pak pisatel bud do- liody neoetl, nebo je pomeknid malyim milovnikem praA’dy. Kaidy. k'do u'mi cisti, poziia, ze bomnu iieni bak. Hajiiti olo'veka tak ryziho obaraiktern a tak vanosenych imiysilij, jako je R. Baden-Powell pi-oti pann Tomliovd Miidloivi, pokladame aa bezpfedmetne. A tim take tooncime eelom tn zalezitosl lipadkii nepolitickebo skaiitiingpi', ne- bof se ebcenie venoA'ati pr;iei a nikoliA* politiokym stA'aiiicim.

Automobilovy skautiii^. Novy odborf Ale ue, jen jedno z ob- yyklyeh nedoroznmeni a kuis ceske neohaipavosti. Loni problasU .jeden MUDr. skantirig za iluseA'iii eborobn a nyni zase toble! Of jde? V Americe maji bodne antoiniobilu a proto no nic.b jezdi na vylety. Jedou, zaistaAd, .snedi ziisoby, zabraji golf nebo neeo jinelio a jeibni domiii. N6kdy take i pfespi a to dokonce tfeba i a' tom amtn. Chytraoi A’ysli teto za.bave vstrie a tezi z ni. Stavi tnbory se spriivkarnami, zasoibarny beniaiini, kramy se vsim rooznym. Nej- vetsi takoyy tabor je Overlamd Park a* Coloradii a U. S. A. Vejde se tam 1000 auit a byl pouzit loni 60.000 lidmi. Dfivi je zadanno. osvetleiii elektrioke, maji tarn pradelny a komiielny. \ toimi u nais rikaji skanting a ivapisi o tom flanek do noA*in!

Vydavatel Svaz Junaku skautu R. C. S. — OdpovMny redaktor Jan Novak. — Knihtiskarna V. Palasek a Frant. Kraus, Praha I., Marianske namesti ci’s. 159.

VISEM S K A U T U M - R A D I 0A M A T 15RITM !

Vydavame pro licely skautske velmi praktickou pn'rucku pod nazvem

SKAUTSK15 RADIO, .ktera ohsaliovati biide navody na pfijem radiotelefonu ve volne pnrode levnymi pfenosnymi aparaty, lehko sestavitelnymi, die vyzkousenych typu

skautskymi radiooddily.ZajistHe sohi okaniiiloii objeduiivkou prisluiny

potet vytiskii pro vaie mistm sdntieni.Mnozstvi ohrazu, pracovnicli pfi'loh, detailu, montaze a zarizovaiii staiiic pro taborem'.

Cena Kt l o m s poitovnym.Pfi hromadiie objednavee na kazdych 10 vytisku placenycb

j e d e n v y t i s k z d a r m a .Na sklade ii vsech knihkupcu nebo v prodejne Svazu skautu R. C. S.

N a k l a d a t e l s t v i V inohrady, Fochova 62.

PRAZSKY SKAUTMISTNl SDRUZENl SVAZU JUNAKO SKAUTC

PRO V. PRAHU

VYROCNl

v a l n A h r o m a d akond se cine po. listopadii 192J o pul 7. hod. vecerni

V sale Skautsk^ho domova na Petrskem nabfezi Praha II.P O ft A D :

1. Cteiii protokolu2. Zpravy cinovm'ku.

3. Volby.4. Volne navrhy.

Posndmka: NeSejde-li se v udanou dobu dostatecny pocet clenstva, kona se nova valna hromada v tyz den o pul hodiny pozdeji.

Volne navrhy, ktere maji byti pfedmetem usnaseni, mitno podati tyden pfed valnou hromadou.

V Pr aze , 7. listopadii 1925. V Y B O R .

PRODEJNA SVAZU JUNAKU SKAUTUimiiimiimiiiiiiiiiiiiiiHiiiiiMnimiiiniiiiHiimtniiimiittmiiiiimimiimiiimiiiiiiitiiimmitiiifiimmii

CSR.

Praha II., Petrske n ibfezi, po tovni schranka 571.* Skautsky domov zadni budova.

X'.

Skautska v^zbroj. — Polfeby ly arske.Latky na skautska ko ile, obleky Ima jakosti.

Vzory NaCelnictvem schvalene.Potfeby pro zinini sporty vSeho druhu.

Skautska klobouky, pasy, nepromokavd kabaly. Stany rflznych typO.

* Vlastni vyroba:

Torba „Ski“ pro ly2afe, turisly, skauty.Torba „Skaut“ , italsky vzor.

Z prima nepromokave autoplachloviny, lemovan ko2f.P< K c 85 —

VeSkera skautska literatura.

%

Piste o ilustrovany ceni'k!

Ceny konkurencni!D o p o r u c u j t e s k a u t s k y p o d n i k !

Palms€k a Krau», Prmha I

\kj