Vno a spotebitel v RZnojmo, 4. z 2010 Ing. Jaroslav Machovec

Tato prezentace byla vytvoena za pouit daj z przkumu Vno a esk spotebitel, kter pro Vinask fond zpracovala spolenost Focus Marketing & Social ResearchZnojmo, 4. z 2010 Ing. Jaroslav Machovec

VZTAH ESK POPULACE K VNUTi ptiny obyvatel R ve vku 18 a vce let maj kvnu pozitivn vztah (59%). Nejvt podl vpopulaci zaujm skupina spotebitel, kte vno pij pleitostn (26%), ptina se me bez vna obejt. Vyloen negativn postoj kvnu zaujm jen 15% dotzanch.Podl nekonzument vna se udruje na stabiln rovni 27% sledovan populace.Z hlediska frekvence konzumace vna nedochz k pli vraznm zmnm za posledn ti roky. Denn i nkolikrt za tden pije vno 12% dotzanch, 2-4x za msc vno pije tetina dotzanch (33%), 1x msn 11%, mn asto pak 16% dotzanch.

Znojmo, 4. z 2010 Ing. Jaroslav Machovec

KONZUMENTI VNA Za konzumenty vna se stejn jako v pedchozch letech oznailo 73% dotzanch respondentNejetnjm segmentem mezi konzumenty jsou mlad ptel vna (31%), tedy konzumenti, kte se ve vn teprve zanaj orientovat a tomu odpovdaj i jejich spotebn vzorce a preference. Druhou velkou skupinou jsou nron milovnci vna (27%) - ji z nzvu segmentu je zejm, e jde o zkuen konzumenty, kte preferuj kvalitu a maj pehled o irokm sortimentu vn, kter jsou dostupn na trhu. Jde o segment vznamn i vy frekvenc a objemem konzumovanho vna.Nejastjm motivem pro konzumaci vna je fakt, e dotzanm velmi chutn, zrove piznvaj, e se v nm pli neorientuj (32%), dal tm tetina konzument (30%) pije vno spe ze spoleenskch dvod, jinak se ve vnu pli nevyznaj. 30% osob se ve vn zan orientovat, i se v nm vyzn a z nich pouh 1% osob se povauje vyloen za znalce vna. Zbvajc st dotzanch pije vno pouze proto, e jej pij lid v jeho okol, dokonce piznvaj, e jim vno ani pli nechutn (9%).Pokud jde o znaky, podle nich konzumenti posuzuj kvalitu vna, nejdleitj jsou pro n jiskra, etiketa s pvodem vna a sklenn lhev. S vroky, e tyto znaky pslu ke kvalitnm vnm, souhlasilo okolo 90% konzument.

Znojmo, 4. z 2010 Ing. Jaroslav Machovec

KONZUMACE VNAestina konzument vna jej pije nkolikrt za tden (17%), ptina kad tden alespo jednou, tvrtina 2-3x msn a zbvajcch 38% konzument vna jej pije alespo jednou msn.Nkolikrt za tden pij vno astji mui (20%), lid ve vku 45 64 let (20%), lid s vysokokolskm vzdlnm (26%), lid s nejvym socioekonomickm statusem A (22%) a nron milovnci vna (33%).Nejastji konzumentm vno pomh umocnit proit slavnostnch chvil (46%), popovdat si s blzkmi (31%), uvolnit se po tkm dni (23%), dostat se do nlady (20%), navodit atmosfru ve dvojici (19%) nebo vychutnat si dobr jdlo (14%).Znojmo, 4. z 2010 Ing. Jaroslav Machovec

KONZUMACE VNA

Typickm mstem pro popjen vna zstv i nadle domc prosted 49% konzument vna zde vno pije vbec nejastji. Vce ne tvrtina respondent jej nejvce pije na nvtv (27%), 7% v klubu i na zbav a 6% v restauraci i hospod. Vsledky jsou velmi podobn datm z loskho roku. Na jedno posezen se nejastji vypij 4 dcl vna (38% konzument vna) nebo 0,5 l vna (23%). 19% si d na jedno posezen 0,2 dcl vna, celou lhev o objemu 0,75l si d desetina konzument (11%). Necelch 5% osob vypije jeden i dokonce vce litr vna na jedno posezen. V souhrnu vt objem vna na jedno posezen vypij mui, objem konzumovanho vna kles s rostoucm vkem respondent. Vrazn men objem vna na jedno posezen konzumuj lid se Z vzdlnm a osoby ze segmentu nhodnch nenronch konzument.

Znojmo, 4. z 2010 Ing. Jaroslav Machovec

SEGMENTACE SPOTEBITEL VNA

nron milovnci vnarezervovan obasn konzumentinhodn nenron konzumentimlad ptel vna

Znojmo, 4. z 2010 Ing. Jaroslav Machovec

SEGMENTY podl v populaci R 18+v %, N=874cel populacekonzumenti vnav %, N=1203Znojmo, 4. z 2010 Ing. Jaroslav Machovec

AD HOC RESEARCH: Vno a esk spotebitel 2008*

bl vnaerven vnalevnjdraSEGMENTACE preference typu vnaNRON MILOVNCI VNAREZERVOVAN OBASN KONZUMENTIMLAD PTEL VNANHODN NENRON KONZUMENTI

NRON MILOVNCI VNA Segment nronch milovnk vna se vyznauje zejmna velkm zastoupenm osob s vysokm socioekonomickm statusem A a B vysoce vzdlan manaei a odbornci a stedn manaei. Jde tedy ve velk me o osoby s vym vzdlnm, zejmna V, ale i S s mat.. Oproti bn populaci je zde vy podl mu, dle pak osob ve vkovch kategorich 25 34 a 45 54 let. Jde tedy o segment osob v produktivnm vku s vym zastoupen obyvatel velkch mst nad 100 000 obyvatel.Jejich hodnotov orientace by se daly chpat jako konzervativn a tradin reprezentuje je touha po kvalitnm vzdln, asti na veejn prospn innosti a uznn okol. Silnji akcentuj t spch v zamstnn a vchovu dt.20%Znojmo, 4. z 2010 Ing. Jaroslav Machovec

REZERVOVAN OBASN KONZUMENTIPro segment rezervovanch obasnch konzument je typick ponkud vy zastoupen en, mal podl nejmlad vkov kategorie 18-24 let a mrn vy podl lid ve vku 35-44 let. Vzdlanostn struktura segmentu se pli neli od bn populace, najdeme zde o nco mn osob se zkladnm vzdlnm. Respondent s nejvym a nejnim socioekonomickch statusem (A a E) je tu ve srovnn s celou populac mn, ostatn typy statusu jsou mrn nadreprezentovny.Jejich hodnotov orientace jsou jednoznan zamen na rodinu mt spolehlivho ivotnho partnera, mt a vychovvat dti, t ve spokojenm manelstv. Uznn od lid v okol a podl na veejn prospn innosti jim pli dleit nepipadaj.14%Znojmo, 4. z 2010 Ing. Jaroslav Machovec

71218

NHODN NENRON KONZUMENTIZ hlediska pohlav se struktura segmentu nhodnch nenronch konzument v podstat neli od cel populace. Silnji jsou zastoupeny vkov kategorie 18-24 let a 45 a 54 let. Segment se vrazn profiluje nzkm dosaenm vzdlnm respondent vce ne ti tvrtiny dotzanch nemaj maturitu a najdeme zde jen 4% vysokokolk. S tm koresponduje i nzk socioekonomick status respondent: osob s nejvym statusem A je zde pouze polovina ve srovnn s celou populac, nejni status E je naopak bezmla dvojnsobn nadreprezentovn.Hodnotov orientace v sob neobsahuj ocenn veejn prospn innosti, netou po spchu v zamstnn ani po dosan kvalitnho vzdln.16%Znojmo, 4. z 2010 Ing. Jaroslav Machovec

MLAD PTEL VNASegment mladch ptel vna vykazuje nejni prmrn vk, 42% respondent jet nebylo 35 let. Je zde tak nejvy podl en. U respondent pevauje ukonen stedokolsk vzdln, nadprmrn je zastoupen socioekonomick status C2 (kvalifikovan pracovnci a nemanuln zamstnanci)Jejich hodnotov orientace se poj pedevm s individulnm spchem, dobrou ivotn rovn a uznnm od okol (mt majetek a penze, bt spn v zamstnn, mt kvalitn vzdln, bt uznvan lidmi v okol. Draz na dti a jejich vchovu je ze vech segment nejni zejm vlivem niho vku respondent.23%Znojmo, 4. z 2010 Ing. Jaroslav Machovec

VZTAH ESK POPULACE K VNU59% respondent m k vnu pomrn pozitivn vztah od varianty miluji dobr a kvalitn vno po vypiji jakkoliv vno. Nejvt st respondent si pleitostn d sklenku vna (26%), dal velk skupina se bez vna obejde (18%) a na tetm mst lid odpovdali nejastji variantou, e vno nemaj rdi, nesn jej (15%). Poet osob volc tuto kategorii v asovm horizontu mrn vzrst. Naopak mrn kles podl osob, kter miluj dobr a kvalitn vno (aktuln 11%, kleslo ze 14%). Z hlediska frekvence konzumace vna nedochz k pli vraznm zmnm za posledn ti roky. Denn i nkolikrt za tden pije vno 12% dotzanch, 2-4x za msc vno pije tetina dotzanch (33%), 1x msn 11%, mn asto pak 16% dotzanch. Nejastji vno pij lid s vym vzdlnm, stednho vku (35 54 let), z obc o velikosti 5 000 99 999 obyvatel a zejmna ze segmentu nronch milovnk vna.Podl osob, kter vbec nepij vno zstv tak setrvale stejn 27% respondent.Vno nepij mrn astji mui, lid star 65 let, lid se zkladnm vzdlnm nebo s vunm listem, lid s nejnim socioekonomickm statusem.Znojmo, 4. z 2010 Ing. Jaroslav Machovec

*KONZUMENTI VNA CHARAKTERISTIKA Za konzumenty vna se oznailo 73% dotzanch respondent. Vno konzumuj astji ne by odpovdalo jejich zastoupen v populaci eny, lid ve vku 25 54 let, lid se stedokolskm vzdlnm s maturitou nebo s vysokokolskm vzdlnm, lid s vym socioekonomickm statusem a lid pochzejc z obc s 20 000 99 999 obyvateli.

Pokud jde o znaky, podle nich konzumenti posuzuj kvalitu vna, nejdleitj jsou pro n jiskra, etiketa s pvodem vna a sklenn lhev. S vroky, e tyto znaky pslu ke kvalitnm vnm, souhlasilo okolo 90% konzument. Naopak nejni mru souhlasu respondenti vyjadovali s vrokem, e sladk vna jsou kvalitn (27%).Znojmo, 4. z 2010 Ing. Jaroslav Machovec

KONZUMACE VNAestina konzument vna jej pije nkolikrt za tden (17%), ptina kad tden alespo jednou, tvrtina 2-3x msn a zbvajcch 38% konzument vna jej pije alespo jednou msn.Nkolikrt za tden pij vno astji mui (20%), lid ve vku 45 64 let (20%), lid s vysokokolskm vzdlnm (26%), lid s nejvym socioekonomickm statusem A (22%) a nron milovnci vna (33%).

Znojmo, 4. z 2010 Ing. Jaroslav Machovec

Emocionln benefity spojen s konzumac vnaKonzument vna jsme se zeptali, jak konkrtn poitky jim popjen vna pin. Nejastji jim vno pomh umocnit proit slavnostnch chvil (46%), popovdat si s blzkmi (31%), uvolnit se po tkm dni (23%), dostat se do nlady (20%), navodit atmosfru ve dvojici (19%)nebo vychutnat si dobr jdlo (14%).Emocionln proitky z konzumace vna se tak li pohledem mu a en, vkovch i vzdlanostnch skupin. Zatmco eny oceuj pedevm monost popovdat si s blzkmi pi vnu a zbaven se stresu, pro mue je u vna vce dleit, e napomh navodit atmosfru ve dvojici a tak snadnj navazovn vztah, dle pak vno je vhodn pro vychutnn si dobrho jdla.

Znojmo, 4. z 2010 Ing. Jaroslav Machovec

Msta konzumace vnaTypickm mstem pro popjen vna zstv i nadle domc prosted 49% konzument vna zde vno pije vbec nejastji. Vce ne tvrtina respondent jej nejvce pije na nvtv (27%), 7% v klubu i na zbav a 6% v restauraci i hospod. Vno se pije nejastji ve spolenosti ptel (30%), nejbli rodiny (28%) i pouze nejbliho partnera (24%).

Znojmo, 4. z 2010 Ing. Jaroslav Machovec

Objem konzumaceNa jedno posezen se nejastji vypij 4 dcl vna (38% konzument vna) nebo 0,5 l vna (23%). 19% si d na jedno posezen 0,2 dcl vna, celou lhev o objemu 0,75l si d desetina konzument (11%). Necelch 5% osob vypije jeden i dokonce vce litr vna na jedno posezen. V souhrnu vt objem vna na jedno posezen vypij mui, objem konzumovanho vna kles s rostoucm vkem respondent. Vrazn men objem vna na jedno posezen konzumuj lid se Z vzdlnm a osoby ze segmentu nhodnch nenronch konzument.Konzumenti vna se shoduj, e vno pij pes cel rok stejn asto (68%), vy konzumaci v zim piznv 15% osob a v lt 13% dotzanch.

Znojmo, 4. z 2010 Ing. Jaroslav Machovec

Mezi bnou populac je nejznmj odrdou blho vna Mller Thurgau (vzpomene si na ni 52% vech respondent, co pedstavuje 54% konzument vna). Z dalch odrd pat ke znmjm Ryzlink vlask, kter si mezi konzumenty vna udruje stabiln hladinu znmosti - 35%. Na dalch pkch se udruj Veltlnsk zelen (34%) a Tramn (31%).

Poad zskan v rmci ebku podpoen znalosti je vcemn obdobn. Na prvn pozici Mller Thurgau s 97% dotzanch konzument vna, dle Ryzlink vlask (87%) a Veltlnsk zelen s 86% dotzanch. tvrtou a ptou pku obsadily odrdy Rulandsk bl (86%), respektive Sauvignon (82%) a teprve pot pichz Tramn (81%).

Znalost a obliba odrd blho vnaZnojmo, 4. z 2010 Ing. Jaroslav Machovec

V oblbenosti vna za dominantnm Mller Thurgau s 32% nsleduj s odstupem Veltlnsk zelen (21%) a Tramn (19%). Znalost a obliba odrd blho vnaZnojmo, 4. z 2010 Ing. Jaroslav Machovec

VINASK TURISTIKAtyi desetiny dospl esk populace ji nkdy slyely o vinask turistice (41%). Informovanost je vy mezi respondenty ve vku 25-34 let, stoup se vzdlnm a s vym socioekonomickm statusem. astji vinaskou turistiku zn segment nronch milovnk vna.

tyi desetiny respondent ji nkdy navtvily jin Moravu za elem vinask. Devt z deseti respondent, kte maj s vinaskou turistikou na jin Morav zkuenost, svj zitek oznauj za dobr a hezk.

Dv tetiny dotzanch vd, kam by se obrtily pro informace o vinask turistice.

Znojmo, 4. z 2010 Ing. Jaroslav Machovec

Dkuji za pozornost a peji Vm krsn den s Veltlnskm zelenm