Veřejná ekonomika katedra Krizového řízení
description
Transcript of Veřejná ekonomika katedra Krizového řízení
1
Veřejná ekonomikakatedra Krizového řízení
• Ing. Dana Junková
• Č. dv. 827
• Konzultační hodiny
LS 2006
Pátek, popř. dle dohody:
10 – 12 hod.
2
Cíl předmětu
Seznámit se základy vědní disciplíny Veřejná ekonomika,
zabývající se tou částí NH, která je financována z přerozdělovacích procesů a je obvykle nazývána veřejným sektorem.
Důraz bude kladen zejm. na základní poznatky z teorie veřejných financí a jejich praktické uplatňování.
Seznámení s fiskální politikou, fiskálním federalismem, rozpočtovým deficitem a veřejným dluhem. Uvedeny také budou mezinárodní aspekty veřejných financí.
3
Ekonomie
• patří mezi společenské vědy• zkoumá společenskou realitu• používá nástroje přírodních věd: matematika a
statistika• vychází i z poznatků filozofie• Mikro x Makro
• Ekonom. zákonitosti neplatí v každém dílčím případě, ale prosazují se dlouhodobě (tendence)
4
Základní pojmy
• Veřejný sektor
• Veřejná ekonomika
• Veřejné finance
• Veřejný zájem
• Veřejná politika
• Veřejné rozpočty
• A další
5
Poř.č. Název tématu Počet hodinP S C
1. Ekonomika veřejného sektoru Úvod do studia Veřejný sektor ve smíšené ekonomice
1 1
2. Veřejná volba a byrokracie Teorie veřejné volby Teorie byrokracie
1 1
3. Parciální oblasti veřejné ekonomiky a jejich financování Parciální oblasti veřejné ekonomiky Veřejná ekonomika
2 1
4. Daňová teorie a státní rozpočet Zdanění a efektivnost
Rozpočtová soustava
2 2
5.
Veřejné statky a jejich financování Veřejné statky a veřejně poskytované statky soukromé Financování vybraných odvětví veřejné ekonomiky
1 1
7. Analýza nákladů a prospěchu Analýza nákladů Analýza prospěchu
1 1
Počet
hodin
Celkem: 15 hodin 8 7
6
Poř.č. Název tématu Počet hodin
P S C
1. Fiskální politika Pojem fiskální politiky Typy fiskální politiky Účinnost fiskální politiky
1 1
2. Fiskální federalismus Podstata fiskálního federalismu Decentralizace kompetencí Modely fiskálního federalismu Decentralizace funkcí veřejné správy
2 1
3. Rozpočtový deficit a veřejný dluh Deficit veřejného rozpočtu Veřejný dluh
1 1
4. Mezinárodní aspekty veřejných financí Globalizace světa, ekonomická spolupráce Pilíře EU, rozhodování Financování EU Mezinárodní aspekty veřejných financí
2 1
Počet
hodin
Celkem: 10 hodin 6 4
7
Doporučená – zákl. literatura• Stiglity, J.E. Ekonomie veřejného sektoru. Praha, Grada Publishing, 1997.
• Strecková, Z. Teorie veřejného sektoru. Brno, MU, 1997.
• Hamerníková, B., Kubátová, K. Veřejné finance – učebnice. Praha, Eurolex, 1999
• Ochrana, F. Veřejný sektor a efektivní rozhodování. Praha, Management press, 2001.
• Peková, J., Pilný J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha, ASPI Publishing, 2001.
• Peková, J. Veřejné finance – úvod do problematiky. Praha ASPI Publishing, 2001.
• Příslušná legislativa ČR
8
Úvod do studia VE
• …život všech občanů civilizovaných států……
• ……neexistuje jakákoliv aktivita ve společnosti, která by nebyla ovlivněna…
• Vymezení podstaty a funkce veřejného sektoru úzce souvisí s:
vymezením úlohy a funkcí státu a úlohy a funkce samosprávných orgánů
9
Rozsah VS
• v průběhu historického vývoje se neustále zvětšoval
• v současnosti cca 40 % NH
• velké rozdíly ve struktuře a v rozsahu
10
Příklady: VS v našem životě
• Porodnice• Státní školy• Nájemné dotované resp.
regulované státem• Zdravotnické služby• Peněžní příspěvky od státu• Platíme daně a příspěvky na
zdrav. a sociální pojištění• Veřejné statky (komunikace,
osvětlení, služby policie, armáda)
• Právní prostředí
• Ovlivňování zaměstnanosti i pracovně právních vztahů (min. mzda, prac. doba, zaměstnávání žen a mladistvých, limity pro zahr. prac. síly)
• Spotřební daně (alkohol, cigarety) vs. dotované komodity (léky, rozhlasové a televizní poplatky, bydlení, poskytování sociálních služeb)
11
VS a státní zásahy do ekonomiky
• Existují prakticky ve všech zemích světa• Obtížné porovnávat, jaký je podíl tržních sil a
podíl VS a státu
Současná praxe používá pro kvantifikaci VS tyto
ukazatele:
1. Podíl veřejných výdajů na HDP
2. Podíl veřejných příjmů na HDP
3. Počet pracovníků ve veřejném sektoru
12
Podíl veřejných výdajů na HDP
Země / rok 1980 1990 2000
Austrálie 33,8 37,6 32,6
Francie 46,1 46,9 51,0
Holandsko 57,5 55,6 41,6
Japonsko 32,6 32,3 36,6
Německo 48,5 46,0 43,3
Rakousko 48,9 49,6 47,9
Švédsko 61,6 61,4 52,7
USA 33,7 36,1 29,9
Česká republika 53,3 (r. 89) 54,8 45,8
Maďarsko 61,4 (r. 89) 57,7 48,2
13
Elasticita veřejných výdajů
• Pro srovnání dynamiky veřejných výdajů v čase• Ukazatel pružnosti , který vyjadřuje změnu VV ke
změně HDP mezi obdobími t a t+1
E=((VVt+1 – VVt): VVt): ((HDP t+1 – HDP t): HDPt)
• E < 1 dynamika růstu VV je menší než u HDP• E > 1 VV rostou rychleji než HDP – dlouhodobě neudržitelné z hlediska
zdrojů financování• E = 1
• Strukturální elasticita výdajů – dílčí: např. změny výdajů na školství či zdravotnictví ke změně HDP mezi obdobími
14
Veřejný zájem
• Podstata
• Historické aspekty
• Utváření a uplatňování
15
Veřejný zájem – podstata, obsah
• Veřejná politika – veřejný zájem• založen na existenci veřejného sektoru• Filosof E. Kohák „tragédie obecní pastviny“
– Literální noviny 1994,
– (příběh 10ti majitelů ovcí, možnosti řešení)
– „…..demokracie představuje především pokus o přijetí vlastní osobní odpovědnosti za věci obecné.“
16
Veřejný zájem
?
• VZ a jeho prosazování je určitý typ veřejné politiky, který má na mysli především další bezproblémový rozvoj společnosti
• několik úhlů pohledu na tuto kategorii
17
Ad 1) Potřeby jednotlivých skupin obyvatelstva
a hodnoty, o které usiluje společnost
včetně jejich obrany
» Hmotné statky
» Služby
» Kulturní hodnoty
18
Ad 2) Je snahou, úsilím, aspirací
jednotl. subjektů
o dosažení prioritních hodnot a potřeb
» Preference a priority pro dané časové období
» Totalitní systémy:
zaměňování zájmů urč. skupin obyv. za veřejné zájmy
19
Ad 3) Krátkodobý
Střednědobý
Dlouhodobý
20
Ad 4) Předmětem a obsahem
praktické veřejné politiky
se stávají veřejné zájmy tehdy,
jsou-li jako veřejné zájmy skutečně uznány.
» Význam analýzy veřejných zájmů
a podmínek jejich možné realizace.
21
Ad 5) Komplex prvků• ekonomických,
• sociálních,
• politických,
• kulturních,
• civilizačních,
• ekologických
prezentován v dokumentech
obecného charakteru (ústava, legislativní normy, programy polit. stran)
22
Ad 6) Je záležitostí
příslušných veřejných institucí,
ale i jednotlivců
a jednotlivých skupin obyvatelstva
Veřejná politika v obecném slova smyslu
určuje celkovou koncepci a strategii státu.
23
• Geneze VZ od období naturální směny, přes období římské republiky, po 30. léta 20. století
• Po hospodářské krizi 30. let a 2. sv. válce význam veřejného zájmu i význam veřejného sektoru neobyčejně vzrostl
24
Proces vzniku a utváření a uplatnění veřejných zájmů
VZ vznikají ze 2 hlavních zdrojů, které se prolínají a vzájemně podmiňují:
1. z aspirací či snah členů společnosti na uspokojení jejich potřeb, přesahujících jejich individuální možnosti
2. z působení společenských faktorů
např. mezinárodní prostředí a vztahy, celkové ekonom. faktory
25
Podstata realizace VZ jednotlivců
• je v tom, že tito jednotlivci jsou schopni vyvinout dostatečný tlak
na mocenské struktury státu,
aby jejich zájmy byly uznány
a staly se veřejnými politickými programy.
26
Kategorizace veřejných zájmů
• Souvisí s vydělováním– jednotl. druhů veřejné ekonomiky – i veřejné politiky– odvětví a oborů NH
» Školství, zdravotnictví, obrana a bezpečnost,
» Zemědělství, finanční politika, hospodářská politika
• Nutnost koordinace (příklad výstavba dálnice aj.)
27
• nutno usilovat o vytváření takového klimatu ve společnosti, ve kterém budou hodnoty dlouhodobé povahy a s nimi související veřejné zájmy považovány a uznávány jako prvořadé a prioritní.
28
Veřejná politika
• její existence a oprávnění je založena a svým způsobem legitimizována existencí veřejných zájmů, jejich vznikem a uznáním
• Objektem působnosti VP je oblast veřejného sektoru a veřejných zájmů,
• a její činnost je vázána na existenci
tržní společnosti a veřejného a
soukromého sektoru.
29
Problematika potřeb a jejich uspokojování
• Ekonomie chápe potřebu jako určitý pociťovaný nedostatek.
• Smyslem ekonomického systému je produkce, distribuce a spotřeba statků a služeb,
• kterými jsou uspokojovány rozmanité potřeby
• (nejen člověka samotného, ale i jednotlivých podniků a organizací).
30
Sociální aspekty potřeb
• Všechny lidské potřeby mají sociální aspekty projevující se v různé intenzitě a rozsahu.
(Příklady:
potřeba jídla, nákup šatů, auta
a faktory, které ovlivňují rozhodování)
31
• Různé potřeby
materiálního či nehmotného psychického charakteru zaujímají
různé místo v preferenčních hodnotách spotřebitelů
• Mění se
– v prostoru a čase,
– v určitých společenských podmínkách.
• Vyvíjejí se – mění se rozsah, objem, struktura i jejich kvalita,
– pořadí důležitosti i způsob jejich uspokojování
32
• V současnosti:
nesmírné zrychlování
vzniku a celkového vývoje potřeb
– prudký rozvoj vědy a techniky
– globalizace
– růst produktivity práce
– růst volného času
• rostoucí podíl sektoru služeb v národním hospodářství
33
Shrnutí první:
• VP: její existence je založena a svým způsobem legitimizována
existencí veřejných zájmů, jejich vznikem a uznáním • Smyslem ekonomického systému je produkce,
distribuce a spotřeba statků a služeb, kterými jsou uspokojovány rozmanité potřeby
• zrychlující se proces změn a vývoje potřeb promítá se i v národní či světové ekonomice
34
I.A.Seneca
• „Dvě věci dal člověku Bůh,
aby ze slabého jedince
učinily velkého siláka,
a to rozum a pospolitost……….“
35
Z vyko vý P říka zo vý T ržn í
E ko n o m ický sys tém
36
Tržní systém – stručné opakování
• Tj. rozvinutý mechanismus
pro vědomou koordinaci lidí a jejich činností prostřednictvím cen a trhu
• Trh chápeme jako systém vzájemných vztahů mezi N a P
• Konkurence je atributem/neoddělitelnou vlastností trhu,
tzn. nemůže existovat žádný trh bez konkurence
37
Tržní systém
• O alokaci zdrojů se rozhoduje na T• Rozhoduje vztah N a P• V dokonalé konkurenci se utváří optimální cena• dobrovolný a nehierarchický• Každý subjekt rozhoduje s ohledem na
dosažení svého ekonomického optima, užitku, blahobytu
38
Cena plní 3 funkce:
1. předává informaci,
2. motivuje k zavádění nejméně nákladných výrobních procesů a tím k nejhospodárnějšímu využití dostupných zdrojů,
3. určuje, kdo a kolik dostane vyrobených výrobků
39
40
Příčiny tržního selhání a státních zásahů
M ik ro e ko n o m ické M a k ro e ko n o m iké M im o e ko n o m ické
P říč iny
41
• Nedokonalá konkurence » tendence k monopolizace
• Vznik monopolu » deformace ceny
• Existence tzv. veřejných statků » např. základní vzdělání
• Vznik externalit » přenášení užitku nebo škody
• Nutnost zkvalitňovat lidský potenciál,» brát ohled na etiku apod.
• Nedostatek informací pro efektivní alokaci zdrojů• Potřeba zmírnit nerovnosti mezi subjekty• Nedostatečné využívání zdrojů a lidského potenciálu,
» potřeba zabezpečit stabilní hosp. růst, » stabilitu zaměstnanosti, » zmírnit inflaci
42
Externality (mikroE příčiny selhání trhu)
• Zvláštním statkem
• Nechtěný, nezamýšlený vnější efekt:1. užitku: pozitivní E2. újmy: negativní E3. vzájemného prospěchu: reciproční E
(komplementární výroba exhalace včelař a sadař)
43
Pozitivní či negativní E
Nezamýšlený přenos újmy či užitku:
A) Spotřební
ze spotřeby urč. statku
(pláž – reprodukovaná hudba,
teplo z okolních bytů)
B) Produkční
Tzv. technologické externality
44
Významní ekonomové
A. C. Pigou
Angl. ,
1877 – 1957
„Ekonomie blahobytu“
Navrhoval externality
řešit daněmi
Ronald Coase
LON, 1910
NC z r. 1991
Prof. Právnické fakulty University of Chicago
Liberální institut:
„Ekonom, který se vloupal do práva“
K ekonomii přistupuje jako filosof
mikroE, cenovou teorií
Podstata firmy" (1937)
„Problém společenských nákladů" (1960).
45
Tzv. „Coasův teorém“
• Jsou-li vlastnická práva právním systémem jasně a dostatečně definována, externality se řeší v rámci trhu soukromým vyjednáváním mezi subjekty.
• Důležité je, že transakční náklady, které vznikají při vyjednávání, nejsou vysoké. Účastníci se mohou dohodnout na internalizaci externalit.
46
„Coasův teorém“ pokračování
• Jsou-li transakční N příliš vysoké, jsou překážkou pro soukromé vyjednávání, trh selhává, dochází k neefektivnosti.
• že v režimu nulových transakčních nákladů, z kterého standardní ekonomická teorie vychází, povedou jednání mezi zúčastněnými stranami k dohodám maximalizujícím prospěch („odškodní se“), efektivně alokují zdroje, optimální řešení
47
48
Některé příčiny vládních selhání
• Obtížnost předvídání důsledků st. zásahů, obtížnost předvídání reakce soukromého sektoru
• Omezené informace, vč. časového zpoždění
• Omezená možnost kontroly činnosti státní správy
• Problém vlivu zájmových skupin na veřejné rozhodování
• Politický vliv
49
Témata pro dnešní odpoledne
1. Charakteristika veřejného sektoru, veřejné správy, úlohy státu2. Statky z ekonomického hlediska problém černého pasažéra jev přetížení křivka produkčních možností efektivnost VS3. Teorie veřejné volby
50
Veřejný sektor ve smíšené ekonomice
Cílem (státních zásahů) je:
• předcházet důsledkům selhání trhu
• řešit důsledky selhání trhu
v ekonomickém růstu a sociálním rozvoji
51
Veřejná správa
• Rozhodnutí volených orgánů realizují v praxi výkonné orgány na jednotlivých vládních úrovních tzn. ve veřejné správě
• Moc výkonná
52
Veřejná správa je chápána jako:1. Souhrn záměrných činností
a úkolů zabezpečovaných na jednotl. vlád. úrovních ve veřejném zájmu (na úrovni státu a územní samosprávy), zejm. zajišťování veřejných služeb, tzn. čistých i smíšených veřejných statků. (Předmětem četných diskusí je definování veřejného zájmu)
2. Souhrn institucí, které tuto činnost vykonávají přímo, či zprostředkovaně.
Státní instituce vykonávají veřejnou správu přímo, ostatní odvozeně, např. územní samospráva.
(institucionální pojetí)
53
Portál veřejné správy ČR
www.portal.gov.cz
54
Úloha státu
a) Vymezuje zákonný rámec • pro postavení, organizaci a úkoly obcí a vyšších stupňů územní samosprávy.
b) Poskytuje územní samosprávě právní ochranu. c) Vykonává právní dozor nad činností územní
samosprávyd) Poskytuje územní samosprávě finanční prostředky (ze státního rozpočtu a ze státních
mimorozpočtových fondů)
55
Různé pojetí funkcí státu
Minimální Zabezpečení veřejných statků: Ochrana chudých:Obrana Programy:Zákony a pořádek proti chudoběZabezpečení vlastníckých práv pomoci při katastrofách apod.Makroekonomická stabilizaceVeřejné zdravotnictví
Střední Základní vzdělání Sociální zabezpečeníPéče o životní prostředí (péče o zdraví, soc. pomoc, Externality důchodové zabezpečení)Regulace Sociální redistribudeAntimonopolní politika Redistribuční transfery
pomoc rodině, pomoc a dávkyv nezaměstnanosti
Maximální Koordinace soukromých aktivit Redistribuce majetku, důchodů
56
Úkoly veřejného sektoru
1. Zajistit potřebné veřejné statky i tzv. hraniční,
s maximální hospodárností na vstupu a maximálním užitkem na výstupu
(teorie veřejné volby)
2. Vytvářet podmínky pro fungování soukromého sektoru (infrastruktura, zákonodárství, řešení externalit)
3. Přispět k ek. růstu (růst zaměstnanosti, zkvalitňování lidského života)
4. Dosáhnout větší spravedlnosti v rozdělování
(právní systém, soudnictví, infrastruktura, služby policie, obrany, hasičů, apod.)
57
Charakteristika VS (jako část NH)
1. O produkci veřejných statků (struktuře, kvantitě, kvalitě) se rozhoduje tzv. veřejnou volbou, zpravidla nepřímo rozhodováním volených
zástupců2. Je financován z finančních prostředků soustředěných v rozpočtové soustavě, zejména v
soustavě veřejných rozpočtů (především z daňového výnosu)
58
3. Je řízen veřejnou správou státní správou a územní samosprávou
4. Podléhá veřejné kontrole ze strany kontrolních orgánů (odborná) a občanské kontroly (laická)
5. Zabezpečuje veřejné statky na neziskovém principuPřípadně jejich poskytování za úhradu
(modifikovaná cena) tzv. uživatelský poplatek
59
Struktura VS
Členění dle:a) Resortů – nejčastější (justice, policie, armáda, školství, věda a
výzkum, kultura, zdravotnictví, sociální služby, veřejná doprava, komunikace, spoje, energentické a vodní hospodářství, sociální bydlení, masmédia)
b) Institucí – veřejnoprávních (vládních) neziskových orgcí (v ČR organizační složky, dříve rozpočtové
orgce a příspěvkové orgce). Neziskové orgce, nejsou zakládány za účelem podnikání a dosahování zisku. Slouží veřejně prospěšným cílům, zabezpečují veřejné statky.
60
VS a veřejná politika
• Činnost VS ovlivňuje VP resp. hospodářská politika• VP stanoví funkce, úkoly, priority VS a nástroje dosažení cílů (normy, standardy, učební osnovy aj.)• VP ovlivňuje rozsah i potřebné finanční zdroje • Dílčí politiky (bezpečnostní politika státu, školská,
zdravotní, dopravní, bytová aj.) ovlivňují činnost jednotlivých resortů VS
61
Faktory ovlivňující velikost a strukturu VS
1. Ekonomické
2. Historické a geopolitické
3. Demografické
4. Kulturně náboženské
5. Politické
62
Statky a jejich třídění a spotřeba
Podle původu na
VOLNÉ
a
EKONOMICKÉ
63
Ekonomické statky členíme dle:• Spotřeby: spotřební X kapitálové• Vzájemného vztahu: substituty X komplementy• Institucionálního hlediska: kdo, jaká instituce rozhoduje o statcích• Místa a způsobu rozhodování o statcích a jejich financování: soukromé X veřejné• Geografického hlediska: národní X regionální X lokální
64
Třídění statků dle způsobů alokace
Tzn. dle způsobů rozhodování o výrobě či spotřebě a financovánía) Soukromé
– individuální subjekty,– dle svých rozpočtových omezeních, – maximalizace individuálních užitků
b) Veřejné– veřejnou volbou, politické hlasy– financovány z prostředků ve veřejných rozpočtech (daňový výnos)– produkce zvýhodňuje určité skupiny obyv.,– problém rozdělování a spravedlnosti v rozdělování
65
Třídění statků z ekonomického hlediska
a) Čisté soukromé statky:• Dělitelná spotřeba mezi jednotlivce
• Produkce i spotřeba je rivalitní, užitek individuální
b) Čisté kolektivní statky, tzn. kolektivní spotřeby
• Nedělitelná spotřeba - nelze zpoplatnit
• Mezní náklady spotřeby dalšího uživatele – nulové
• Nedělitelná je i kvalita (standard) statku
• Automatická spotřeba
• Př. Služby hasičů, právní systém, veřejné osvětlení
66
c) Smíšené kolektivní statky, tzn. kolektivní spotřeby
• Spotřeba je dělitelná
• Lze určit podíl jednotlivce na spotřebě – ocenit
• Lze stanovit uživatelský poplatek za jednotku spotřeby tzn. lze vyloučit ze spotřeby
• Kvalita (standard) je nedělitelná
(dálnice: mýtné vs vstup do veřejného parku)
67
Problém tzv. černého pasažéra
• Nechce dobrovolně finančně přispívat
• Neúměrné náklady na evidenci jeho spotřeby a vynucení platby– tzv. transakční náklady
• Nutnost financovat z prostředků rozpočtových soustav
68
69
Ad) transakční náklady• resp. statky, u kterých je výlučnost spotřeby
možná, ale nákladná– Transakční N zvýši cenu na p*
• Bezplatné poskytování: – „ušetříme“ plochu ABCD– Spotřeba roste z Qe na úroveň Qo (mezní užitek ze spotřeby je nyní vyšší než mezní N výroby)– ABE: užitek ze zvýšení spotřeby– Qm: při nulové ceně spotřebitelé zvýší spotřebu na úroveň Qm, kde jejich
mezní užitek je nulový– Tak vysoká výroba je neefektivní, ztrátu měříme plochou EFQm
• Porovnat užitek AECD – se ztrátami z neefektivní výše produkce EFQm– a se ztrátami vzniklými uvalením daní, které
financují bezplatné poskytování statku
70
Spotřeba smíšených kolektivních statků
a) Fakultativní
Individuální preference
MHD x os. automobil
nadstandardní péče
b) Přikázaná státem• preferované, • upřednostněné, • poručnické či• paternalistické veřejné statkyZákon
Povinná škol. docházka, bezplatné zákl. vzdělání
71
Jev přetížení
• Vysoká poptávka• Kvalita se sníží všem uživatelům
(dálnice, MHD, výuka ve škole)
Stát využije k vyloučení nadbytečného spotřebitele:
a) Cenový mechanismus
uživatelský poplatek na jednotku spotřeby (průjezd dálnicí)
b) Přídělový systém
72
73
Charakteristika:
1. Dělitelnost spotřeby:
g …… smíšený kolektivní statek
xig ……spotřeba statku g spotřebitelem i
yg …….celková spotřeba tohoto statku
2. Kvalita není dělitelná:
qig = qg ………..pro každého spotřebitele
qig….kvalita spotřeby smíšeného veřejného
statku g spotřebitelem i
74
3. funkce přetížení
4. bod „M“ – bod minimální bezpečnosti,• Za tímto bodem klesá bezpečnost provozu rychle
až na nulovou hodnotu
5. Většinou je vztah mezi oběma komponenty spotřeby tohoto smíšeného kolektivního statku vztahem nepřímé úměry
75
Konstrukce uživatelského poplatku
• Motivem není zisk, ale uspokojování potřeb • Možnosti:
– Pokryje různou část nákladů (1 - 99 %)
produkce je dotována z veřejného rozpočtu
otázka efektivnosti (profitují i bohaté vrstvy)
– 100 % nákladů, tzv. ekonomicky nutných
sociálně slabším vrstvám – adresná dotace
– Ekonomicky nutné náklady a zisk• Diferencovaný uživatelský poplatek
– Na neziskovém principu pro obyvatelstvo
– Na ziskovém principu podnikatelům, firmám /dálniční poplatek
76
Způsoby zabezpečování veřejných statků
• „P po veřejném statku tažena N VS“
Nutno zvažovat:
- hospodárnost při vynakládání fin. prostředků
- účelnost a užitek občanů
77
• Proces souvisí s:– Prohlubováním demokracie
a účasti obyv. na rozhodování
– Decentralizací alokační funkce veřejných financí
Teorie fiskálního federalismu
V praxi: kompetenční zákon:
v ČR zákon o veřejné správě
78
3 způsoby zabezpečování veřejných statků
1. Ve veřejném sektoru
(většina)
2. Veřejnou zakázkou u soukromého sektoru
(trend)
3. Společným partnerstvím veřejného a soukromého sektoru
79
80
Jaká množství veřejných statků má společnost vyprodukovat?
• Křivka produkčních možností
• Čím více chce stát, resp. územní samospráva, produkovat veřejných statků,
tím více se musí omezit produkce privátních statků
81
82
Efektivnost VS
Stav, kdy z dostupných společenských zdrojů se podaří získat maximální množství statků a maximální užitek1. Užší pojetí: tzv. paretovská efektivnost Ekonomické uspořádání je efektivní tehdy,
nemůže-li nastat změna, při níž by některý subjekt (občan apod.) získal, aniž by jiné subjekty něco ztratily.
2. Širší pojetí: vztah mezi vstupy a výstupy VS
83
It. ek., V. Pareto (1848-1923)
(alokační efektivnost základ teorie blahobytu a teorie veřejné volby)• Efektivnost VS: efektivní je takové řešení, kdy roste užitek alespoň
jednomu jedinci, a přitom ostatním zůstává užitek nezměněn
Optimální řešení je takové, kdy už není možné zvýšit užitek kteréhokoliv jedince, aniž by se snížil užitek ostatních subjektů.
84
Důvody kritiky:
• Obtížně dosažitelná,
• U jednotlivce není bezprostřední ekvivalence mezi placenou daní a užitkem v podobě produktů VS
• Např. zvýšení adresných soc. dávek a zvýšení daní
85
86
Hranice užitkových možností• Křivka, klesající sklon, užitek 2 skupin
spotřebitelů• Přerozdělení důchodů od skupiny A ke skupině B
snižuje užitek A a zvyšuje B• Na křivce užitkových možností leží efektivní body
(paretovská efektivnost), odpovídají efektivní kombinaci produkce statků a jejich rozdělení mezi A a B
• Indiferenční křivky vyjadřují kombinaci blahobytu pro A a B, které jsou stejné z hlediska společenského
• Bod B vyhovuje paretovské efektivnosti, maximalizace společenského užitku
87
Vztah mezi vstupy a výstupy VS
• VS – tendence k neefektivnosti (nepůsobí kategorie zisku)
• Produkty se poskytují za uživatelský poplatek či daňovou cenu, vstupy se nakupují za tržní cenu
• Vstupy jsou kvantifikovatelné, výstupy obtížně (nehmotné, nepřímé)
• Ve VS tendence k maximalizaci vstupů a minimalizaci výstupů– Kvalifikovaný management– Zakázky u soukromého sektoru
88
Pracovní činitelé, výkony a užitek VS
1.Pracovní činitelé:• Mzdy (MZ) : náročnost na využití lidského potenciálu
s vysokou kvalifikací a profesionalitou (školství aj.)• Materiál (MA): materiálové náklady, změřitelné dle
kalkulací (technická infrastruktura, bydlení, zemědělství)
• Energie (EN): prolíná všemi odvětvími, nezbytný prac. činitel, významný u technické infrastruktury
• Hmotný a nehmotný investiční majetek (HIM): klíčový v etapě rozvoje odvětví, stabilně významný u armády, ve zdravotnictví, u technické infrastruktury
89
2. Stanovení výkonů:• Jednoduché v zemědělství, bydlení
• Obtížné v oblasti vědy a výzkumu, masmédiích či justici
• Nutnost co nejpřesněji, nejpodrobněji vymezit měřitelné výkony
3. Určení užitku:• Užitek policie či armády a justice má v totalitních režimech zcela
represivní a útočný charakter vs. užitky v demokratických režimech
90
Příklady pořadí důležitosti pracovních činitelů, výkonů
a užitku v některých odvětvích VS
Tabulka: • Číslo u činitele značí jeho důležitost v odvětví • 1-nejvyšší důležitost• 4-nejmenší důležitost• Př. MZ – 1 u zdravotnictví
Zdroj: Rektořík, J. a kol., Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru, Ekopress 2002, str. 29
91
Veřejná správa MZ – 1 MA - 3 EN - 4 HIM - 2
Výkony, užitek Účast ve volbách
Spokojenost občana s výkonem veřejné správy
Počet prokázaných stížností
Rozvoj regiónů, rozvoj státu
Policie MZ - 2 MA – 2 EN - 3 HIM - 1
Výkony, užitek Počet objasněných případů
Zločinnost, např. počet vězněných na 1000 obyvatel
Struktura a závažnost zločinnosti
Spokojenost občana s výkonem policie prokázaná průzkumem
Zdravotnictví MZ - 1 MA – 2 EN - 3 HIM - 2
Výkony, užitek Počet ošetřených pacientů
Čerpání nemocenského pojištění
Průměrný věk obyvatel
Demografický stav populace v dlouhodobém horizontu
Úmrtí podle druhu nemoci (nemocnice)
Doprava MZ - 3 MA - 2 EN – 3 HIM - 1
Výkony, užitek Počet přepravovaných osob, počet absolvovaných km, délka a propojení pozemních komunikací dálničního typu, délka železničních koridorů v rámci transevropské železniční sítě,
Kvalita dopravy, vliv na životní prostředí, rychlost dosažení letištní dopravní sítě ze sítě městské dopravy či železnice
92
Specifika VS
• Kritérium úspěšnosti není vždy zisk• Obtížná definice objektivních potřeb a výsledků• Efektivnost vložených prostředků je obtížně
měřitelná, projevuje se značným zpožděním a je obtížně vyjádřitelná v peněžních jednotkách
• Přirozená tendence k neefektivnosti• Chybí vhodné normy a limity pro určité druhy
výdajů • Neprofesionalita rozhodování (problém zákl. článku
úz. samosprávy)
93
Specifické postupy pro posuzování efektivnosti výdajů
1. Komparativní metody – v čase, v prostoru
– Výsledkem je stanovení a zpřesňování vhodných ukazatelů
2. Benchmarking – metoda porovnávání– Nákladovosti služeb, kvality, výkonnosti
– Tzv. high-level comparisons
– Interní x finanční x strategický x funkční x konkurenční
94
3. Volba vhodných ukazatelů – Finanční, naturální, nákladové– Počet obyv. v produkt. věku, délka komunikací
4. Využití kalkulace nákladů– Normy, normativy, limity– Metoda historická, m. nulového základu
5. Standardy– Výkony, normy, standardy– Počet pedagogů k počtu vyuč. žáků, pacientů na 1
lékaře atd.
6. Hodnocení občanů7. Komplexní audit, včetně výdajů
95
Shrnutí třetí:
• Ekonomie se zajímá o to, jakým způsobem se rozdělují vzácné zdroje.
• Ekonomie VS se zaměřuje na
volbu mezi soukromým a veřejným sektorem
a na způsob rozhodování v rámci VS
96
Úvod do problematiky veřejné volby
Teorie rozhodování
(teorie volby) Teorie veřejné volby
97
Vymezení pojmu „veřejná volba“
2 zákl. významy:• Teorie (vědní disciplína)
• Praxe (aplikace rozhodovacích postupů)
Veřejná volba druhem rozhodování, které:– se uskutečňuje ve VS,
– předmětem a kritériem rozhodování je tzv. veřejný zájem.
• Dochází k vyjednávání mezi jednotl. subjekty podle vybraných pravidel,
– přičemž o problému se rozhoduje v rámci tzv. politického trhu.
98
Teorie veřejné volby
• Od 18. st. – fr. politik J. A. de Condorcet – Condorcetův (hlasovací, volební) paradox
• Samostatná vědní subdisciplína: od 20. stol.– K.J. Arow (1921) Studie o společenském výběru –
Arrowův teorém nemožnosti– J.A. Schumpeter (1942) Kapitalismus, socialismus a
demokracie– A. Downs (1957) Economic Theory of Democracy – J.M. Buchanan (1957) Ekonomie, teorie a demokracie,
(1967) Veřejné finance v demokratickém systému
99
100
• O mixu veřejných a soukromých statků rozhodují voliči – veřejná volba
• Levicové strany obvykle prosazují více veřejných statků na úkor soukromých statků, zvyšují státní výdaje a daně.
• Pravicové strany – naopak.
101
102
Komparace politického trhu a trhu ekonomického
Aspekt Politický trh Ekonomický (volný) trh (trh privátních statků)
Institucionální Probíhá ve VS Probíhá v privátním sektoru
Instrument hlasování Hlas voliče Cena
Objekt, o němž se hlasuje
Veřejné statky Soukromé statky
Subjekt hlasování Voliči, politici, veřejnost
Jednotlivec
(individuum)
Kritérium volby Veřejný zájem Individuální zájem (preference individ. spotřebitele)
Tabulka: viz. Ochrana, F., Veřejná volba a řízení veřejných výdajů, Ekopress, I. vydání, 2003, str. 13
103
Veřejná volba
Je poznamenána:
maximalizací užitku:
1. Voliče:• racionální ignorance
• racionální neznalost
2. Zájmových skupin
3. Byrokratů
4. Politiků
104
Ad 1a) Racionální ignorance
• Racionálně se chovající volič využije své volební právo tehdy, bude-li mít jeho hlas vysokou rozhodovací hodnotu (vs. spolek, klub, malé volební okrsky)
• Náklady voliče, který je členem velkého souboru voličů, převyšují jeho přínos z účasti ve volbách
(ztracený čas, ušlý zisk)
105
Příklad: soubor 10 voličů, stejné právo
Zdroj: Ochrana F., Veřejná volba a řízení veřejných výdajů, Ekopress, s.r.o., 2003
• 2 možnosti: (X a Y)
• 10 voličů
• volič: V10 nezná preference zbývajících 9ti voličů
106
Možnosti voličů a jejich výsledkyMožnosti X
kombinace hlasů
Možnosti Y
Kombinace hlasů
9 0
8 1
7 2
6 3
5 4
4 5
3 6
2 7
1 8
0 9
107
• Pravděpodobnost, – že hlas referenčního voliče V10
bude rozhodující = 1:10
• Společenský výnos
– Vx = 50
– VY = 20
• Čistá hodnota volebního výsledku
NV = 50 – 20 = 30
108
• Očekávaný přínos z voleb pro jednotlivce z celkového počtu n voličů
NB = 1/n (Vx – VY )
• 1/n pravděpodobnost, že hlas voliče ovlivní výsledek voleb
• Vx očekávaný přínos pro jednotlivce v případě vítězství varianty X
• VY očekávaný přínos pro jednotlivce v případě vítězství varianty Y
109
NB = 0.10 . (50 – 20) = 3• Čistý výnos pro jednotlivce z účasti ve volbách jsou
3 peněžní jednotky
• Reálný případ: počet voličů je 1 000 000
• Očekávaný přínos voleb pro jednotlivce:
30 . 10 –6
110
Praktické závěry:
– Podle teorie racionální neúčasti ve volbách racionálně se chovající volič nepůjde volit za předpokladu,
• že jeho možnost ovlivnit konečný výsledek je minimální,
• a jsou-li náklady na volební účast vyšší nežli očekávané přínosy pro voliče.
– Normativní analýza – tzv. občanská povinnost účasti ve volbách, přijetí určitých norem jednání
111
Volební účast v ČR
• Senátní volby v r. 1998– Zvolen kandidát se 40 % hlasy
– Při 50 % účasti
– Podporu vyjádřilo pouze 20 % všech zaregistrovaných voličů
• Volby do zastupitelstev krajů v r. 2004– Účast 29,6 %
– Počet zapsaných voličů 7,307 mil.
– Počet odevzdaných obálek 2,159 mil., 98 % platných
– Zdroj Statistická ročenka 2005
112
Příspěvky politickým stranám a hnutím
• Stálý příspěvek ročně: 6 000 000 Kč pro stranu a hnutí, které získaly v posledních
volbách do Poslanecké sněmovny 3 % hlasů.• Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů
obdrží strana a hnutí ročně 200 000 Kč. Obdrží-li strana a hnutí více než 5 % hlasů, příspěvek se nezvyšuje.
• Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně 900 000 Kč a na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy činí ročně 250 000 Kč.
113
Příspěvky politickým stranám a hnutím: rok 2005
Název Stálý
příspěvek
Příspěvek celkem
ČSSD 10 000 000 108 550 000
ODS 10 000 000 174 850 000
KDU - ČSL 5 000 000 58 650 000
KSČM 10 000 000 89 950 000
US-DEU 5 000 000 23 200 000
ODA 0 900 000
SNK 0 6 450 000
CELKEM 40 000 000 473 600 000
114
Ad 1b) Racionální neznalost voliče
• pokud jsou mezní náklady
na získání znalosti vyšší
než mezní výnos z této znalosti
• Veřejná volba je poznamenána rac. neznalostí
–kontrola politiků - slabá
–mohou se uplatnit vlastní zájmy a preference politiků
• Volba dle intuice, tradice v rodině, životní filosofií atd.
115
Ad 2) Zájmové či nátlakové skupiny, „lobby“
• tlak na politiky
• prosazují dílčí (skupinové) zájmy prostřednictvím státu
• ovlivňováním státních úředníků a politiků
• prosazení zákonů pro ně výhodných
116
• Maximalizují svůj užitek
• Institucionalizované organizace
– ochranné a podpůrné:
• Odbory,
• Podnikatelská sdružení
• Enviromentální skupiny
• Orgce bojující proti jaderným elektrárnám
117
Protichůdné zájmyEkonomický prospěch
» prohrávají velmi početné skupiny (daňoví poplatníci, spotřebitelé)
» Vyhrávají malé ZS
Metody:» Lobbování (lobby angl. Parlamentní kuloár)» Sdělovací prostředky» Formou expertní činnosti (organizace právníků)» Vstup do aktivní politiky (2003, kandidát
odborářský na úřad prezidenta)» Demonstrace, stávky» Soudní procesy (mezinárodní, rakouští aktivisté –
Temelín)Vliv: nežádoucí důsledky
– ochranářská politika, – omezování mezinárodní dělby práce a ek. efektivnosti, – neefektivní SR, nutnost zvyšovat daně, vznik schodku
118
Ad 3) Byrokraté
• Úředníci ve výkonných org. veřejné správy» Realizují rozhodnutí volených orgánů v praxi
» Monopol na informace» ? V jaké kvalitě poskytnou informace vládě a
parlamentů» Na rozdíl od rozhodovatelů mají odborné znalosti» Zdatní manažeři – informace, které neohrozí jejich
postavení a úřad
• Cíl: maximalizace rozsahu úřednických činností resp. rozpočtu své instituce
119
Ad 4) Politikové
• Zvoleni jako zástupci občanů do volených orgánů
• Cílem:• politické přežití,
• maximalizace jejich volebních šancí
• tj. získání max. počtu hlasů v dalších volbách
120
• Teorie A. Downse
• Politik se chová jako monopolista
» Po volbách není pravděpodobnost znovuzvolení závislá na jeho reakci na potřeby
» Odvolání (z parlamentu nebo obecního zastupitelstva) je nepravděpodobné
121
122
Teorie veřejné volby: shrnutí
Subjekty veřejné volby a vazby mezi nimi
123
124
Demokratické rozhodování:
a) Přímé
(přímá demokracie)
• Referendum• (nákladné, zdlouhavé)
Častěji ve Švýcarsku,
ČR vstup do EU 2003
b) Nepřímé (nepřímá zastupitelská demokracie)
• Delegace rozhodovací pravomoci na volené zástupce
• Menší počet vyjednavatelů, • čas. méně náročné
• Spojena s politickým systémem
(způsob zastoupení rozhodovatelů z jednotl. polit. stran ve volených orgánech, jaké zájmy a preference prosazují)
125
2 základní systémy zastupitelské demokracie
a) Poměrné zastoupení b) Většinové zastoupení
126
Ad a) Poměrné zastoupeníPřednost: ve voleném orgánu (parlamentu, v zastupitelstvu
obce) jsou zastoupeny i malé politické stranyNedostatky:
1. Rozdrobení politického spektra, • vč. zastoupení extrémistických stran
2. Vede k nutnosti vytvářet koalice stran, aby bylo možné prosadit většinová rozhodnutí, • „křehká“ koalice se potýká s mnoha vnitřními problémy,
oslabuje to efektivnost rozhodování, může vést k pádu koaliční vlády
3. Nezávislým zástupcům je znesnadněno stát se členem voleného orgánu,• nejsou-li na kandidátce politických stran
4. Zvyšuje se vliv aparátu politických stran,• ovlivňuje, kdo bude na kandidátní listině
127
Ad b) Většinové zastoupení• Podporuje vznik velkých stran (slučováním)
• Usnadňuje dosáhnout rozhodovacího kompromisu
• Omezuje vliv extrémistických stran• Důležité na úrovni zákonodárného sboru
• Vyhovuje většinové vládě• Je schopna prosadit schválení návrhů zákonů
• Zvyšuje akceschopnost rozhodování• Zejména na úrovni parlamentu uzákoněním ve volebním
zákonu požadavku (klausule) na získání minimálního počtu resp. procent hlasů potřebných pro získání zastoupení politické strany v zákonodárném sboru. Tj. zatím i příklad ČR, i když se v posledních letech množí návrhy na změnu zastoupení v souvislosti s křehkou nadpoloviční většinou koalice v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR)
128
Většinové pravidlo
• Absolutní » polovina + 1 hlas
» o výši a struktuře veřejného rozpočtu
• Tzv. kvalifikovaná většina» Tzn. větší než absolutní většina
» 2 / 3 nebo 3 / 5 přítomných
» „tyranie většiny“ – porušování lidských práv menšiny, většina získává výhody na úkor menšiny
» „teror menšiny“
129
Úskalí přímého i nepřímého hlasování
• Příklad: Výstavba zastávky autobusu:– Obec: 5 občanů
– 3 nemají auto ani příliš necestují
– 2 mají auto a cestují
– Náklady na výstavbu: 25– rozdělí se formou daně rovným dílem mezi všech 5
občanů
– Přínos ze stavby pro 3 občany bez auta: 6
130
Rozhodování o výstavbě autobusové zastávky
Ukazatel Obyv. č. 1 Obyv. č. 2 Obyv. č. 3 Obyv. č. 4 Obyv. č.5
Výnos ze stavby
6 6 6 0 0
Náklady na
výstavbu
5 5 5 5 5
Čistý výnos ze stavby
1 1 1 -5 -5
Hlasuje ano ano ano ne ne
131
• Podle zásad efektivní alokace by tato výstavba nebyla efektivní,
• neboť náklady převyšují výnosy
25 vs. 24
• Při hlasování: přímá volba:» Jednohlasná shoda: nebude
projekt realizován
» Většinové pravidlo: realizován, i když nebude efektivní, projde hlasováním
132
Alternativní postupy hlasování
Snaha o překonání nedostatků většinového pravidla
• Tzv. pluralitní hlasování
tzv. Condorcetovo kritérium» Seřazení jednotlivých návrhů podle preferencí
» Vítězí varianta, která se nejčastěji umístila na prvním místě
• Tzv. metoda hlasování podle počtu bodů
tzv. Bordův počet» Vyhrává varianta s největším počtem bodů
133
Různá rozhodovací pravidla – různé výsledky voleb
• Možnost pro tzv. politické taktizování
134
Příklad: 3 alternativy (A,B,C), 21 voličů,
Počet voličů ve skupině a pořadí alternativ
Počet
voličů: 7Počet
voličů: 7Počet
voličů: 6Počet
voličů: 1B A C A
C C B B
A B A C A: vítězí s 8 prvními místy, B má 7 prvních míst, C 6
Zdroj: Ochrana, F.: Veřejná volba a řízení veřejných výdajů, Ekopress s.r.o. 2003, str. 55
135
Stejný příklad za použití Bordova pravidla, první pořadí: 2
body, druhé pořadí 1 bod, 3.: 0 bodů
Skupiny voličů a výsledky jejich hlasování za použití Bordova pravidla
Počet
voličů: 7Počet
voličů: 7Počet
voličů: 6Počet
voličů: 1B: 14 hlasů A: 14 hlasů C: 12 hlasů A: 2 hlasy
C: 7 hlasů C: 7 hlasů B: 6 hlasů B: 1 hlas
A: 0 hlasů B: 0 hlasů A: 0 hlasů C: 0 hlasů
A: 16 hlasů, B: 21 hlasů, C. 26 hlasů
136
Závěr
• Na základě použití dvou rozhodovacích většinových pravidel jsme dospěli k různým výsledkům
• Na základě použití většinových pravidel nelze eliminovat možné strategické chování voličů a tzv. politické taktizování
137
Příklad:
• soubor 118 voličů
• rozhodují o 6 alternativách
• Použijeme tzv. Condorcetovo kritérium,
dané varianty porovnáváme párově
např. porovnáváme alternativu A s alternativou B (A získalo 60 hlasů a B 58 hlasů, tj. celkem 118 hlasů)
138
Porovnání alternativ na bázi Condorcetova kritériaA B C D E F Suma
A - 60 63 67 69 71 330
B 58 - 77 65 61 67 328
C 55 41 - 79 75 84 334
D 51 53 39 - 50 73 266
E 49 57 43 68 - 43 260
F 47 51 34 45 75 - 252Vítězí varianta C s 334 hlasy, na druhém místě A s 330, na třetím B s 328, na zbývajících místěch se umístily D,E,F.Zdroj: Ochrana, F.: Veřejná volba a řízení veřejných výdajů, Ekopress s.r.o. 2003, str. 56
139
• Pokračování příkladu:
• ten, kdo má na starosti agendu a zná rozložení voličských preferencí,
• má zájem na tom, aby varianta C nezvítězila.• Navrhne, aby se „v zájmu racionality a urychlení
volby hlasovalo pouze o zjevně silných variantách a nikoliv outsiderech“,
• prosadí, že do hlasování nebudou připuštěny alternativy D, E,F
140
Výsledky hlasování při zúžení výběru alternativ
A B C Suma
A - 60 63 123
B 58 - 77 135
C 55 41 - 96
Tentokrát zvítězila alternativa B, předchozí vítěz alternativa C se umístila až na 3. místě
141
Volič MEDIÁN (M)„poziční diktátor“
• Volič – občan – spotřebitel veř. statků a daňový poplatník
• Při většinové volbě jsou důležité preference (M),
neboť je „jedním z poloviny hlasů plus jeden hlas“, který určuje absolutní většinu
• Rozděluje soubor lichého počtu voličů
do dvou stejných podsouborů (volič V3)
142
143
• Různé individuální preference • struktury• kvality • kvantity
• „nabídkový koš“ – volební programy
» Politici se snaží vyjít vstříc voličům, kteří se nacházejí v centru politického resp. společenského spektra
144
145
• Racionální chování dvou soupeřících politických stran A pravice a B levice
• A „více levicovější“
• B „více pravicovější“» Ve volbách zvítězí ta, která nejlépe odhadne pozici
mediánového voliče
• Věta o mediánovém voliči je hypotézou,– tvrdí, že v demokratické společnosti politici
věnují nejvíce pozornosti preferencím voličů ze středu politického a sociálního spektra.
146
• V politických systémech 2 silných politických stran (USA, VB apod.) – lze vysledovat poměrně zřetelnou tendenci ke
sbližování (konvergenci) politických programů– snaha maximalizovat počet získaných hlasů– jde o odhad středové preference a snaha ji
uspokojit
147
148
Vybrané problémy veřejné volby
1. Condorcetův (hlasovací, volební) paradox
2. Arrowův teorém (věta) nemožnosti
3. Tzv. „logrolling“
149
1. Condorcetův (hlasovací, volební) paradox
• 1785, fr. politik, 18. stol.
Nástává, pokud žádný z navrhovaných návrhů nemůže získat většinu proti ostatním návrhům
- vzniká nebezpečí nekonečných cyklických voleb a strategického manipulování s pořadím voleb.
150
2. Arrowův teorém nemožnosti
• neexistuje žádná hlasovací metoda na principu většinového pravidla, – která nezávisí na pořadí jednání,
• zaručuje efektivnost
• a respektuje individuální preference.
• Zakládá se na předpokladech:• uplatňuje se většinové pravidlo
• hlasuje se o více než dvou návrzích
• má-li někdo z voličů tzv. dvouvrcholovou preferenci
151
3. Tzv. „logrolling“
• Založen za zákulisním jednání
Př. Politická strana A podpoří návrh jiné politické strany B
za podmínky,
že tato strana B jí to oplatí
a podpoří v jiném rozhodování
152
W. Churchill:
„Řečník má vyčerpat téma, ne posluchače“
Děkuji za Vaši pozornost