VEDENÍ 110 KV, V126 – ZASMYČKOVÁNÍ DO TR ÚVALY

Oznámení dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění

květen 2008

Atelier T-plan, s.r.o., Na Šachtě 9, 170 00 Praha 7 – Holešovice

VEDENÍ 110 KV, V126 – ZASMYČKOVÁNÍ DO TR ÚVALY

Oznámení dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění

RNDr. Libor Krajíček RNDr. Libor Krajíček jednatel a ředitel s.r.o. zodpovědný řešitel

květen 2008 Zakázka č. 2008 014

OBSAH

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI...............................................................................................1

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU............................................................................................................1

B.I. Základní údaje ..............................................................................................................1

B.II. Údaje o vstupech..........................................................................................................5

B.III. Údaje o výstupech ........................................................................................................7

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ .............................11

C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik ...........................................11

C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí............................................13

D. VLIVY ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.............................19

D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti ......................19

D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci ..........................................25

D.3. Údaje o možných vlivech přesahujících státní hranice...............................................25

D.4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů..25

D.5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly ..................... při specifikaci vlivů ......................................................................................................28

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU.....................................................................28

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE .......................................................................................................28

G. SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU................................................................29

H. PŘÍLOHY..........................................................................................................................30 ⇒ Vyjádření ORR Krajského úřadu Středočeského kraje

⇒ Vyjádření dotčených obcí

∗ MěÚ Úvaly ∗ OÚ Horoušany (usnesení zastupitelstva obce ze dne 23.01. 2008 ) ∗ OÚ Vyšehořovice ∗ OÚ Mochov

⇒ Vyjádření KERAMOST a.s.

⇒ Stanovisko OŽPZe Krajského úřadu Středočeského kraje dle §45i) zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění ze den 05.05. 2008

⇒ Mapová příloha 1:10 000

⇒ Orientační schéma (A4)

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

A.1. Obchodní firma

ČEZ Distribuce, a.s.

A.2. IČ

27232425

A.3. Sídlo

Děčín 4, Teplická 874/8, PSČ 405 02

A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele

Ing. Pavel Berka, vedoucí oddělení Inženýrink Praha

Oznámení je zpracováno ve struktuře přílohy č. 3 zákona 100/2001 Sb. v platném znění. Oznámení tohoto záměru bylo již jednou zpracováno v září r. 2007. Dne 26.11.2007 vydalo MŽP závěr zjišťovacího řízení (č.j. 500/1530/503 10/07), ve kterém se konstatuje, že záměr bude posuzován dle zákona 100/2001 Sb. v platném znění. Dopisem ze dne 07.05.2008 (zn. 1665/Kn), požádala firma ELEKTROTRANS a.s. v zastoupení oznamovatele (ČEZ Distribu-ce, a.s.), o ukončení procesu posuzování vlivu na životní prostředí. Důvodem žádosti bylo přehodnocení průběhu trasy vedení v prostoru obce Horoušany a změna původně negativní-ho stanovisku obce. došlo k dohodě a od původní trasy záměru bylo upuštěno. Toto Ozná-mení je zpracováno pro záměr v nové trase, upravené na základě dohody s obcí Horoušany.

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU

B.I. Základní údaje

B.I.1. NÁZEV ZÁMĚRU

Vedení 110 kV, V126 – zasmyčkování do TR Úvaly

B.I.2. ROZSAH (KAPACITA) ZÁMĚRU

Výstavba a provoz dvoupotahového vedení 110 kV, o celkové délce 7,7 km. Stavbu tvo-ří dva stavební objekty (SO):

1

SO 01 – nové vedení 110 kV v samostatné trase o délce 5,9 km

SO 02 – rekonstrukce stávajícího vedení 110 kV TR Čechy střed – Kolín Zálabí/Český Brod před TR Čechy střed v délce 1,8 km (nové stožáry budou založeny v původních stožárových místech)

B.I.3. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU

Kraj Obec s rozšířenou působností Obec Katastrální území

Čelákovice Záluží u Čelákovic

Horoušany Horoušany

Mochov Mochov

Úvaly Úvaly u Prahy

Vyšehořovice

Středočeský Brandýs nad Labem - Stará Boleslav

Vyšehořovice Kozovazy

B.I.4. CHARAKTER ZÁMĚRU A MOŽNOST KUMULACE S JINÝMI ZÁMĚRY

Posuzovaný záměr má charakter standardní liniové stavby technické infrastruktury pro přenos elektrické energie v napěťové hladině 110 kV.

S realizací tohoto záměru úzce souvisí výstavba transformovny TR 110/22 kV Úvaly (k.ú. Úvaly u Prahy), do které bude nové vedení (resp. jeho SO 01) zaústěno. Projektová a územní příprava TR Úvaly bude zahájena v návaznosti na definitivní stabilizaci trasy posu-zovaného záměru. Z tohoto důvodu není předmětem posouzení v rámci tohoto oznámení.

Těsně před zaústěním do TR Čechy střed (k.ú. Mochov) se rekonstruovaný úsek posu-zovaného vedení (SO 02) přibližuje k trase dalšího nového vedení 110 kV Čechy střed – Milovice

1. Z hlediska případné kumulace vlivů nepředstavuje tato skutečnost zásadní pro-

blém, neboť dotčený prostor je bezprostředním zázemím areálu TR s vysokou koncentrací stávajících tras VVN před jejich zaústěním do areálu rozvodny.

1 Veřejně prospěšná stavba E25 v rámci schváleného ÚP VÚC Pražského regionu.

2

B.I.5. ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY ZÁMĚRU A JEHO UMÍSTĚNÍ, PŘEHLED VARIANT

Zdůvodnění záměru

Účelem stavby je připojení nové transformovny TR 110/22kV Úvaly na síť 110 kV nej-kratší možnou spojnicí. Stavba vedení 110 kV Mochov – Úvaly tvoří spolu s dalšími stavbami „Transformovna 110/22 kV Úvaly“ a „Transformovna 110/22 kV – vývody 22 kV“ soubor sta-veb, jehož účelem je zajištění a pokrytí výkonových požadavků průmyslových a bytových odběrů v rozvíjejících se lokalitách obcí Úvaly, Horoušany, Jirny. Zároveň bude zajišťována rozvíjející se průmyslová a bytová zóna podél dálnice D11 u obce Nehvizdy.

Vzhledem ke stabilizaci koridoru trasy posuzovaného záměru ve schváleném ÚP VÚC Pražského regionu (včetně SEA posouzení) je záměr projektově připravován již invariantně.

Popis trasy

Úsek SO 01

Úsek SO 01 nového vedení 110 kV Mochov – Úvaly se odpojuje z trasy stávajícího ve-dení TR Čechy střed – Kolín Zálabí/Český Brod (V125/126) v místě stávajícího stožáru č. 162 (k.ú. Mochov, poblíž transformovny Čechy střed).

Zhruba po 350 m trasa přetíná dálnici D11 a dále pokračuje k jihu až k lomovému bodu R1 v k.ú. Vyšehořovice. Odtud se vedení stáčí k JZ a kříží trasu stávajícího 110 kV vedení a dále (v blízkosti lomového bodu R2) pak silnici III. třídy č. 2455, cca 200 m západně od okraje zástavby Vyšehořovic. Po dalších cca 700 m se v lomovém bodu R3 trasa stáčí opět na jih a po necelém kilometru protíná silnici III. třídy č. 2458, za níž je umístěn lomový bod R4 (k.ú. Horoušany). V tomto prostoru trasa obchází těžený dobývací prostor ložiska žáru-vzdorných jílů Vyšehořovice – Kamenná Panna a přechází mělké a rozevřené údolí Jiren-ského potoka. V dalším pokračování k JZ protíná východně Horoušan (cca 250 m od okraje zástavby) silnici III. třídy č. 101 63. Stále JZ směrem vede trasa až k lomovému bodu R5, který se nachází v blízkosti plánované TR Úvaly (k.ú. Úvaly u Prahy ), kam po přibližně 50 m vedení zaúsťuje.

Úsek SO 02

Rekonstrukce úseku stávajícího vedení 110 kV TR Čechy střed – Kolín Zálabí/Český Brod bude probíhat na k.ú. Záluží u Čelákovic a Mochov. Rekonstrukce se týká stožárových míst č. 161 – 168. Trasa směřuje generelně k SZ, pouze koncový úsek (stožáry č. 166 – 168) těsně před areálem rozvodny se stáčí k severu. Podobně jako úsek SO 01 je trasa ve-dena z větší části po orné půdě, kříží pouze silnice II/611 a III/2456.

B.I.6. POPIS TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

Projekt bude zpracován dle ČSN EN 50341-1 (333300) „Elektrické venkovní vedení s napětím nad AC 45 kV - Část 1: Společné požadavky - Společné specifikace“, která stano-vuje obecné technické požadavky pro navrhování staveb nadzemního vedení elektrické energie.

3

Technické údaje

Délka vedení: 5,9 km v nové trase (SO 01) 1,8 km rekonstrukce stávajícího vedení s využitím současných stožá-rových míst (SO 02)

Napětí: 110 kV

Stožáry: ocelové, jednodříkové, příhradové konstrukce

Vodiče: předpokládá se 240/39 AlFe

Zemnící lano: KZL

Výška stožárů: podle terénního převýšení a podle charakteru překážek, které bude nutno překonat, se bude odvíjet typ a výška užitých stožárů, nepřesáh- ne však 34 m.

Vzdálenost mezi stožáry: 200 – 300 m

Ochranné pásmo: Podle zákona č. 458/2000 Sb. je ochranné pásmo vedení vymezeno svislými rovinami, vedenými ve vodorovné vzdálenosti 12 m od krajního vodiče (pro nová vedení 110 kV).

Šířka ochranného pásma:

2 x 110 kV: 12,0 + 3,5 + 3,5 + 12,0 = 31,0 m

Počet stožárů: neuvedeno

B.I.7. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN ZAHÁJENÍ A DOKONČENÍ REALIZACE ZÁMĚRU

Termín zahájení: dosud nestanoveno

Termín dokončení: dosud nestanoveno

B.I.8. VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ

Kraj: Středočeský

Obec:

⇒ Čelákovice

⇒ Horoušany

⇒ Mochov

⇒ Úvaly

⇒ Vyšehořovice

B.I.9. ZAŘAZENÍ DLE PŘÍLOHY Č. 1 K ZÁKONU Č. 100/2001 Sb. V PLATNÉM ZNĚNÍ

Vzhledem k délce trasy (méně než 15 km) posuzovaný záměr náleží do kategorie II, bod 3.6. (vedení elektrické energie od 110 kV pokud nepatří do kat. I.) přílohy č. 1 zák.

4

č. 100/2001 Sb. v platném znění. Pro záměry spadající do této kategorie je tímto zákonem předepsáno zjišťovací řízení v rozsahu přílohy č. 3 zákona.

B.I.10. VÝČET NAVAZUJÍCÍCH ROZHODNUTÍ PODLE § 10 ODST. 4 A SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KTERÉ BUDOU TATO ROZHODNUTÍ VYDÁVAT

Rozhodnutí Správní úřad

Územní rozhodnutí dle §92 zák. č. 183/2006 Sb. Stavební úřad Čelákovice*)

Stavební povolení dle §115 zák. č. 183/2006 Sb. Stavební úřad Čelákovice*)

Souhlas se zásahem do VKP dle §4, odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění

Městský úřad Brandýs nad La-bem

Povolení ke kácení dřevin dle §8 zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění Obecní úřady dotčených obcí (viz výše)

Souhlas k umístění a povolení stavby podle §12 zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění (změna krajinného rázu)

Městský úřad Brandýs nad La-bem

*) Dopisem Krajského úřadu Středočeského kraje pod č.j: 116630/2007//KUSK ze dne 01.08. 2007 se stanovuje, že pro stavbu provede územní a stavební řízení a rozhodnutí vydá sta-vební úřad: Městský úřad Čelákovice, odbor výstavby.

B.II. Údaje o vstupech

B.II.1. PŮDA

Trvalý zábor zemědělské půdy

Podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, je nutný sou-hlas orgánu ochrany ZPF k vynětí plochy ze ZPF, pokud plochy základů v jednotlivých přípa-dech přesáhnou výměru 30 m2. Žádný ze stožárů tuto plochu nepřesáhne.

Odhad zastavěné plochy základů stožárů (SO 01 + SO 02).

⇒ ∅ na 1 stožár (bez ohledu na typ) 3,2 m2

⇒ počet stožárů (odhad) 35

⇒ plocha celkem 3,2 x 35 = 112 m2

Uvedený odhad je možné považovat za maximální vzhledem k tomu, že v úseku SO 02 se předpokládá umístění nových stožárů do stávajících stožárových míst.

Dočasný zábor zemědělské půdy

V souvislosti s výstavbou vedení dojde k vytvoření dočasných přístupových cest (o šířce cca 6 m) a pojezdového pruhu pod vedením (o šířce cca 4 m) pro provoz dopravní techniky a stavebních mechanizmů při budování základů stožárů a montážních činnostech souvisejí-cích s instalací nového vedení. Dále dojde u každého stožáru k vytvoření staveniště pro

5

montáž stožárů. Celkový rozsah těchto nároků bude kvantifikován v dalších stupních projek-tové dokumentace.

Tyto nároky budou uplatňovány postupně, v průběhu výstavby vedení. Vzhledem k délce trvání pod 1 rok (včetně doby potřebné k uvedení dotčených pozemků do původního stavu) se nejedná o dočasné odnětí ze ZPF ve smyslu zák. č. 334/1992 Sb. v platném znění.

Zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa

Pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) nebudou záměrem dotčeny.

B.II.2. VODA

Pro výstavbu betonových základů stožárů VVN se předpokládá dovoz betonové směsi s uložením na místo stavby.

Vlastní stavba bude realizována mobilními pracovními skupinami. Délka jejich pobytu u jednotlivých stožárů se bude pohybovat v řádu několika hodin v konkrétním dnu. Proto se nepočítá s existencí stavebního dvora ani s instalací mobilních WC.

Stavba tak nevyvolává žádný nárok na odběry vody z vodovodní sítě ani na zřízení no-vých zdrojů vody. Bez nároků na vodu bude i vlastní provoz a údržba vedení.

B.II.3. OSTATNÍ SUROVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZDROJE

Potřeba surovinových zdrojů bude zajištěna dovozem materiálu (beton, ocelové profily na konstrukci stožárů a technologie, lana, izolátory apod.). Obecně lze uvést, že při výstavbě a provozu vedení VVN nejsou používány suroviny nebo materiály s prokázaným negativním vlivem na životní prostředí nebo zdraví obyvatel. Přesná specifikace a kvantifikace materiálů potřebných pro výstavbu bude provedena v dalších fázích projektové přípravy.

B.II.4. NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU

Při výstavbě vedení nevznikají zvláštní nároky na dopravní infrastrukturu s výjimkou rea-lizace dočasných přístupových cest k jednotlivým staveništím, k tomuto účelu budou maxi-málně využity stávající komunikace a přístupové cesty. Dočasné přístupové cesty, plochy stavenišť a pojezdový pruh v trase nového vedení budou po ukončení fáze výstavby uvedeny do původního stavu.

Hlavními přístupovými komunikacemi na staveniště trasy budou zřejmě silnice II/101 a II/6111 a navazující úseky silnic III. třídy spojující nejbližší sídla dotčeného území (Horou-šánky, Horoušany, Vyšehořovice, Nehvizdy, Mochov).

Ve fázi provozu jsou nároky na dopravní infrastrukturu zanedbatelné, související pouze s pravidelnou údržbou vedení a případným odstraňování poruchy.

6

B.III. Údaje o výstupech

B.III.1. OVZDUŠÍ

V důsledku výstavby elektrického vedení nedojde k nárůstu znečištění ovzduší. Emise škodlivin z dopravních a stavebních mechanizmů po dobu provádění stavebních prací budou časově velmi omezené a z kvantitativního hlediska málo významné.

B.III.2. ODPADNÍ VODY

Výstavba, provoz ani údržba vedení VVN nejsou spojeny s produkcí odpadních vod.

B.III.3. ODPADY

Nakládání s odpady bude prováděno dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech; odpady budou předávány k odstranění pouze osobě k tomu oprávněné. Přesné údaje o množství odpadu produkovaného v období výstavby budou stanoveny v projektu „Staveniště a prová-dění stavby“. Specifikace odpadů je navržena dle vyhlášky č. 381/2001 Sb., ve znění vyhláš-ky č. 503/2004 Sb. definující Katalog odpadů.

Objemově nejvýznamnějším odpadem bude výkopový materiál vznikající na jednotlivých staveništích ze základových patek nových stožárů, dále stavební a demoliční odpad (zejmé-na betonové úlomky ze základových patek), železné konstrukce, ocelové a hliníkové armatu-ry, ocelohliníková lana a keramické izolátory společně vznikající při rekonstrukci stávajícího vedení 110 kV.

Přesné údaje o množství odpadu produkovaného v období výstavby vedení budou sta-noveny v projektu „Staveniště a provádění stavby“. Nakládání s odpady bude zajišťováno osobami oprávněnými k této činnosti.

Druhy a kategorie odpadů - odpady vznikající v době výstavby

Číslo odpadu

Název odpadu Kategorie

08 01 12 Barva rozpustná ve vodě a/nebo lak rozpustný ve vodě N

08 01 15* Vodný kal s obsahem barev a/nebo laků N

08 01 19* Vodná suspenze s obsahem barev a/nebo laků N

15 01 01 Papírový a/nebo lepenkový obal O

15 01 02 Plastový obal O

15 01 03 Dřevěný obal O

15 01 04 Kovový obal O

15 01 05 Kompozitní obal O

15 01 06 Směs obalových materiálů O

17 01 01 Beton O

17 02 01 Dřevo O

17 02 02 Sklo O

17 02 03 Plast O

7

Číslo odpadu

Název odpadu Kategorie

17 04 05 Železo a/nebo ocel O

17 04 11 Kabely neobsahující ropné látky, uhelný dehet ani jiné nebezpečné látky O

17 05 03 Zemina a kameny O

17 09 04 Směsný stavební a/nebo demoliční odpad O

20 03 01 Směsný komunální odpad O

O - ostatní odpad, N - nebezpečný odpad, * - odpad zařazen mezi nebezpečné odpady

Ve fázi provozu nebude produkován žádný odpad, v úvahu připadá pouze výměna kabe-lů při pravidelných revizích a eventuálních havarijních zásazích atp.

B.III.4. HLUK A VIBRACE

Zdrojem hluku a případných vibrací bude provoz stavebních a dopravních mechanizmů ve fázi výstavby vedení. Tato zátěž má dočasný ráz a omezuje se vždy na konkrétní úsek trasy VVN. V jednotlivých fázích výstavby se předběžně počítá s využitím těchto mechanis-mů:

Výstavba nového vedení 110 kV (SO 01)

výkopy základů

⇒ autobagr DH 112, Tatra (nákladní automobil)

⇒ PV3S doprava osob

výkon: stožár výstužný2 - cca 1 až 2 / den

stožár nosný - cca 2 až 3 / den

betonáž základů

⇒ Tatra mix pro dopravu betonu, případně Tatra sklápěcí

⇒ dieselagregát a el. vibrátory

⇒ PV3S pro dopravu osob

výkon: stožár výztužný - cca 1 / den stožár nosný - cca 2 / den

montáž stožárů:

⇒ PV3S pro dopravu osob

⇒ Tatra nákladní pro dopravu stožároviny

⇒ autojeřáb Tatra pro vykládání stožároviny

⇒ dieselagregát, případně elektrocentrála a el. utahováky

2 Pro zjednodušení platí hodnoty pro výztužné stožáry též pro stožáry odbočné.

8

výkon: stožár výztužný - cca 1 / den stožár nosný - cca 2 / den

stavba stožárů pro dílech

⇒ výsuvný autojeřáb Tatra

⇒ PV3S pro dopravu osob

⇒ dieselagregát, případně elektrocentrála a el. utahováky

výkon: stožár výztužný - cca 1 / den stožár nosný - cca 2 až 3 / den

tažení vodičů

⇒ navíjecí a brzdné zařízení

⇒ montážní plošina Tatra, autojeřáb Tatra

⇒ PV3S pro dopravu osob, traktor

Demontáž části stávajícího vedení 110 kV (v rámci SO 02)

demontáž vodičů:

⇒ navíjecí a brzdné zařízení

⇒ montážní plošina Tatra + traktor

⇒ autojeřáb Tatra

⇒ PV3S pro dopravu osob

demontáž stožárů

⇒ PV3S pro dopravu osob

⇒ autojeřáb Tatra

⇒ Tatra nákladní automobil

⇒ elektrocentrála a el. rozbrus pro řezání stožárů

výkon: stožár výztužný - 1až 2 / den stožár nosný - 2až 3 / den

demontáž základů

⇒ PV3S pro dopravu osob

⇒ Tatra nákladní

⇒ autobagr DN 112 s hrotem na rozrušení patek

⇒ případně elektrocentrála a el. sbíječky

⇒ autojeřáb Tatra

výkon: stožár výztužný - 1až 2 / den stožár nosný - 2až 3 / den

Vlastní přenos elektrické energie po vedeních není zdrojem hluku ani vibrací.

9

B.III.5 ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ

Nadzemní vedení 110 kV, protékané elektrickým proudem o frekvenci 50 Hz, představu-je nízkofrekvenční zdroj elektrického a magnetického pole, která však při těchto vlnových délkách nejsou svázána vlastnostmi známými z šíření elektromagnetických vln. Pro hodno-cení vlivů na zdraví člověka je v případě nízkofrekvenčních polí rozhodující magnetické pole. Hygienický limit ochrany zdraví před účinky polí tohoto typu stanoví nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, které již reflektuje doporučení Rady č. 1999/519/EC ze dne 12.6. 1999, o omezení vystavení obyvatelstva elektromagnetic-kým polím (0 Hz až 300 GHz)

3. Pro „ostatní osoby“ je zmíněným nařízením vlády stanovena

referenční úroveň magnetické indukce pro případ nepřetržité expozice a frekvenci 50 Hz na 100 µT a pro „zaměstnance“ 500 µT. V případě referenční úrovně intenzity elektrického pole se při uvedené frekvenci jedná o hodnoty 5 000 V/m pro „ostatní osoby“ a 10 000 V/m pro „zaměstnance“.

Intenzita magnetického pole je nejvyšší přímo pod vodičem a se vzdáleností prudce kle-sá. Nadlimitní účinky magnetického pole vyznívají v případě standardního dvojvedení 110 kV ve čtverci 4 x 4 m od vodiče. Minimální výška vodičů nad terénem bude v případě tohoto záměru 6,0 metrů.

Ve vzdálenosti 8 m od vodiče (min. možná vzdálenost stavby) se hodnoty magnetické indukce pohybují cca mezi 14 - 16 µT. U dvojvedení jsou hodnoty v případě symetrického uspořádání fází přibližně 2x vyšší než v případě uplatnění střídavého sledu fází.

Elektrická pole tohoto typu jsou velmi slabá nebo mají vysokou impedanci, takže se na indukování elektrických proudů v těle člověka prakticky neuplatňují a nejsou předmětem hy-gienického hodnocení. Ve vzdálenosti 15 m od středu vedení činí intenzita pole pouze cca 5 % maxima. U elektrického pole se výrazně projevuje stínící účinek objektů. Uvnitř budov, a to i přímo pod vedením, je pole prakticky nulové. Rovněž porosty stromů a keřů intenzitu pole výrazně snižují, podle hustoty porostu a vegetačního období lze hovořit až o řádu ná-sobků.

B.III.6. RIZIKA HAVÁRIÍ

Rizika havárií spojená s výstavbou vedení VVN jsou minimální a při respektování zá-kladních pravidel tzv. technologické kázně při manipulaci s ropnými látkami na staveništi, při zajištění odpovídajícího technického stavu pohonných jednotek vozidel a mechanizmů pou-žívaných na staveništi je lze považovat za nevýznamné.

Stavby vedení elektrické energie představují minimální riziko havárie, které je spojeno např. s revizemi, velmi extrémními klimatickými podmínkami, kdy může dojít ke zpřetrhání lan vedení (v tomto případě je zajištěno automatické vypnutí vedení prostřednictvím ochran vedení sledujících provozní podmínky), eventuálně k deformaci stožárových konstrukcí. Ne-lze přitom vyloučit krátkodobé výpadky v dodávkách elektrické energie.

3 Official Journal, L 197 30. 07.1999.

10

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik

C.1.1. STÁVAJÍCÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Dotčené území se nachází východně od Prahy v území, jehož charakter je poznamenán dlouhodobou intenzívní zemědělskou činností a vodohospodářskými úpravami. Celá trasa záměru prochází zemědělsky využívanou krajinou s vysokým stupněm zornění. Územím s významnějším zastoupením přírodních nebo přírodě blízkých prvků je pouze prostor pří-rodní památky a biocentra „U skal“ a podél toku Výmola, který tvoří osu nadregionálního bio-koridoru Vidrholec. Pro nejbližší sídla (Horoušánky, Horoušany, Vyšehořovice, Kozovazy a Mochov) je typická převaha nízkopodlažní zástavby individuálních forem bydlení. Tato funkce je v posledním období posilována rozvojem bytové výstavby. Rekreační funkce nemá významnější zastoupení.

Nejvýznamnější a plošně nejrozsáhlejší v dotčeném území aktivitou je těžba žáruvzdor-ných jílů v dobývacím prostrou Vyšehořovice - Kamenná Panna v prostrou mezi Vyšehořovi-cemi a Horoušany. Stanovený DP posuzovaná trasa obchází podél jeho východního okraje.

Jako významný prvkem s dělícím účinkem se uplatňuje dálnice D11, která prochází se-verní částí dotčeného území (k.ú. Nehvizdy, Kozovazy a Mochov).

Zhruba ve směru JV-SZ protínají dotčené území trasy páteřních sítí technické infrastruk-tury (vtl. plynovody, produktovody). Vzhledem ke svému podzemnímu vedení se tyto prvky v krajině opticky neuplatňují, jejich ochranná pásma však představují významný limit využití území. V nejbližším okolí areálu TR Čechy střed dochází ke zvýšené prostorové koncentraci tras VVN, před jejich zaústěním do areálu rozvodny.

C.1.2. ČETNOST A KVALITA PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ

Celý prostor dotčeného území má relativně nižší zastoupení přírodních či přírodě blíz-kých prvků a zdrojů. Je to dáno plochým reliéfem, předurčujícím nižší diverzitu přírodních prvků. Území bylo v minulosti výrazně odlesněno a přeměněno na kulturní (zemědělskou) step.

Územní systém ekologické stability

Územní systém ekologické stability (ÚSES) krajiny je významným nástrojem pro ochra-nu přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb., § 2, odst.2). Je vzájemně propojeným souborem ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Skladebnými prvky ÚSES jsou biocentra a biokoridory, na místní (lokální) úrovni vymezované interakční prvky zprostředkovávají příz-nivé působení na okolní ekologicky nestabilní prostředí. Rozlišuje se lokální (místní), regio-nální a nadregionální ÚSES. V okolí dotčeném záměrem se nacházejí tyto ÚSES:

11

Nadregionální biokoridor Vidrholec (K 67). Samotná osa biokoridoru (osa mezofilní hájová) je vedena souběžně s vodním tokem Výmola (vyhláškou MZe č. 470/2001 Sb. stanoven jako významný vodní tok), který je od trasy VVN nejblíže vzdálen 430 m. SO 01 a část SO 02 leží v ochranném pásmu tohoto biokoridoru.

Regionální biocentrum U skal (RBC 1023). Biocentrum se rozkládá pod obcí Vyšeho-řovice a okrajem se nejblíže k trase posuzovaného vedení přibližuje na vzdálenost cca 400 m.

Dle platného ÚP obce Vyšehořovice jsou navrženy některé interakční prvky a lokální bi-ocentra, které by protínaly trasu navrhovaného vedení.

Zvláště chráněná území

V dotčeném území se nevyskytuje žádné velkoplošné chráněné území přírody ani ev-ropsky významná lokalita nebo ptačí oblast soustavy NATURA 2000.

Jediné maloplošné zvláště chráněné území, které se v daném prostrou nachází je pří-rodní památka (PP) „U skal“, která je součástí územně většího a stejnojmenného regionální-ho biocentra jižně Vyšehořovic (viz výše).

PP U skal byla vyhlášena 1.12. 1986 okresním národním výborem Praha–východ. Jed-ná se o soubor malých stěnových lomů rozkládající se na ploše 6,18 ha s unikátní světově proslulou a druhově bohatou lokalitu zkamenělých svrchnokřídových rostlin. Byla zde popsá-na řada nových druhů. Geologické podloží je tvořeno především tmavými jílovci (které se v minulosti těžily) s velkým podílem uhelné hmoty (zbytky rostlin, mlžů, otisky hmyzu). Pů-vodně bezlesé území (po osídlení člověkem) je dnes zarostlé náletovými dřevinami. Roste zde řada ruderálních a hájových druhů rostlin a bohaté porosty mechů, lokalita je útočištěm drobných živočichů a ptactva, například krahujce, strakapouda či mlynaříka.

Významné krajinné prvky

Trasa nového VVN (SO 01) protíná v celé své délce pouze jeden významný krajinný pr-vek a to Jirenský potok (VKP podle zákona 114/1992 Sb.). V místě křížení jsou břehy potoka hustě porostlé rákosem (Phragmites).

Území historického, kulturního, archeologického nebo paleontologického významu

Dotčené území se neřadí k území historického, kulturního nebo archeologického vý-znamu. Střed obce Vyšehořovice tvoří historické jádro tvořené památkově chráněnými objek-ty (např. románsko-gotický kostel sv. Martina z konce 13. století, barokní socha sv. Jana Ne-pomuckého z r. 1777).

PP U skal nacházející se v k.ú. Vyšehořovice představuje světově proslulou a druhově bohatou lokalitu zkamenělých svrchnokřídových rostlin (viz výše).

12

Území intenzivně využívaná

Severovýchodně obce Horoušany dlouhodobě probíhá těžba žáruvzdorných jílů na lo-žisku Vyšehořovice - Kamenná Panna. Surovinu tvoří polohy žáruvzdorných jílovců druho-horního stáří. Ložisko je otevřeno jámovým lomem s etážovým dobýváním skrývky. Těží se pomocí střelných prací, vytěžené partie jsou průběžně zaváženy skrývkovým materiálem na vnitřní výsypku. Hloubka dobývání je omezena ochranným horizontem podzemní vody. Na ložisku je stanoven dobývací prostor Vyšehořovice – Kamenná Panna (60235). Severnější lom blíže k Nehvizdům je již vytěžen a postupně rekultivován.

Převážná část dotčeného území je součástí významné ložiskové oblasti žáruvzdorných jílů. Ověřené zásoby jsou chráněny ve smyslu Horního zákona stanoveným chráněným lo-žiskovým územím Vyšehořovice.

V těsném východním sousedství dotčeného území (k.ú. Břežany) je stanoven dobývací prostor Břežany II. Povolení hornické činnosti v západní části tohoto DP je v současné době posuzováno z hlediska vlivu na životní prostředí.

C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí

C.2.1. KLIMA A OVZDUŠÍ

Díky plochému reliéfu dotčeného území je dobře promíchávána mezní vrstva atmosféry a rozptylové podmínky jsou tak spolu s kvalitou ovzduší relativně dobré.

Dle Quittovy klasifikace4 klimatických oblastí se dotčené území nachází v teplé oblasti

W2 s následujícími charakteristikami:

dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krát-kým trváním sněhové pokrývky (viz tabulka).

Klimatická charakteristika teplé oblasti W2

Parametr W2

Počet letních dní 50-60 Počet dní s průměr. Teplotou 10°C a více 160-170 Počet dní s mrazem 100-110 Počet ledových dní 30-40 Průměrná lednová teplota -2 - -3 Průměrná červencová teplota 18-19 Průměrná dubnová teplota 8-9 Průměrná říjnová teplota 7-9 Průměr. Počet dní se srážkami 1 mm a více 90-100 Suma srážek ve vegetačním období 350-400

4 Qiutt et al: Klimatické oblasti Československa (Studia Geographica sv. 16, ČSAV Brno 1973) in Atlas podnebí Česka, 2007

13

Parametr W2

Suma srážek v zimním období 200-300 Počet dní se sněhovou pokrývkou 40-50 Počet zatažených dní 120-140 Počet jasných dní 40-50

Celá oblast je vystavena převládajícímu západnímu proudění, v údolních zářezech na jihu se místy projevují mírné teplotní inverze i expoziční klima.

C.2.2. VODA

Po hydrologické stránce je hodnocená trasa VVN vedena povodími levostranných příto-ků Labe. V členění dílčích oblastí povodí podle vyhlášky Mze č. 292/2002 Sb. se jedná o povodí Jírenského potoka (číslo hydrologického pořadí 1-04-07-059), levostranného příto-ku významného vodního toku Výmola. Další vedení trasy spadá do povodí Výmoly (č.h.p. 1-04-07-060).

Hydrologický režim uvedených povodí je v měřítku České republiky hodnocen jako dlouhodobě podprůměrný. Roční srážkové úhrny i hodnoty specifického povrchového odtoku zůstávají proto výrazně podprůměrnými hodnotami dalších hlavních povodí ČR. Na odtokový režim dotčených povodí má nepříznivý vliv také nízké plošné zastoupení lesních porostů, které zde dosahuje cca 20 %.

Vedením 110 kV je kontaktovaný pouze Jirenský potok. Ve smyslu vodního zákona se jedná o drobný vodní tok. Kontakt posuzované trasy s vodním tokem je nutno u stožárových vedení chápat jako průsečík průmětu vzdušného vedení (které má převýšení cca 15 m) s vodotečí. K dotyku vedení s povrchem terénu dochází pouze bodově v místech stožáru, tj. vždy mimo hladinu vodotečí.

Jirenský potok s plochou povodí 37,7 km2 má nízké průměrné roční průtoky, dosahující vesměs 20 - 30 l/s. K významnějším odtokům zde může dojít pouze při přívalové srážce, kdy může odtékat řádově několik m3/s. Záplavové území Jírenského potoka nebylo dosud stano-veno. Při umisťování stožárů je s ním nutno počítat a patky stožárů situovat pokud možno dál od vodoteče. Povrchová voda z toku Jírenského potoka odpovídá svým chemickým složením silně agresivnímu prostředí a je nutno se jí při zakládání vyhnout.

Z hlediska ochrany vodních zdrojů je trasa vedena v dostatečné vzdálenosti od jímacích míst pramenišť i od stanovených ochranných pásem vodních zdrojů sídel Horoušany, Horou-šánky a Vyšehořovice.

C.2.3. PŮDA

Dotčené území navrhovaného zasahuje do dvou bioregionů (dle biogeografického členě-ní podle: Culek a spol., 2005).

14

Českobrodský bioregion (kód 1.5)

Na spraších převažují černozemě, které jižněji přecházejí do hnědozemí; na jílovitých břidlicích paleozoika se vyvinuly těžké oglejené hnědozemě, lokálně až pelosoly, na vápni-tých horninách křídy pararendziny a místně rendziny; na pískovcích a štěrkopíscích lokálně chudé hnědé půdy. Na výchozech tvrdých hornin předkřídového podloží převažují hnědé půdy slabě nasycené, ojediněle se objevují i rankery. K tomuto regionu náleží větší část do-tčeného území.

Polabský bioregion (kód 1.7)

V labské nivě převládá hnědá půda typu vega. Na terasových štěrkopíscích vystupují chudé (oligobazické) hnědé půdy, na vátých píscích málo vyvinuté půdy typu kyselých ranke-rů. V plochých špatně drenovaných okrscích se vyskytují černice, obvykle víceméně ogleje-né, na výchozech křídy pararendziny. Černozemě se váží na pokryvy spraše a sprašovitých hlín. Místy významné plochy tvoří půdy slatinné, náslatě, gleje, lokálně značně karbonátově vápnité. V dotčeném území zasahuje pouze jeho severní část.

C.2.4. RELIÉF, HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE

Reliéf

Reliéf má na většině dotčeného území charakter ploché pahorkatiny až roviny s výško-vou členitostí 30 - 75 m. Dle geomorfologického členění (Balatka a spol., 1972) spadá celá oblast do provincie České vysočiny, soustavy České tabule, podsoustavy Polabské tabule, celku Středolabské tabule a ve většině dotčeného území do podcelku Českobrodské tabule.

Od TR Čechy střed (cca 200 m n.m.) stoupá trasa vedení (úsek SO 02) šikmo vzhůru mírným svahem. Od stožárového místa 162 je trasa úseku SO 01 vedena kolmo do svahu, který je podélně přerušen zářezem dálnice D1. Úsek mezi lomovými body R1 a R3 prochází nevýraznou náhorní plošinou „U nehvizdsdkých skal“ (249,1 m n.m.). V koncovém úseku nejprve trasa klesá do údolí Jirenského potoka a následně opět stoupá protějším svahem nejprve šikmo a následně téměř kolmo až do prostoru TR Úvaly (cca 232 m n.m.).

Geologická a hydrogeologická charakteristika území

Širší okolí zájmového území je řazeno z hlediska regionálně geologického členění k severočeské křídové pánvi. Převládajícími horninami v podloží kvarterních pokryvů jsou turonské písčité slínovce a slinité pískovce až prachovce převážně žlutavých a pestrých ba-rev. V jižní části zájmového území přechází slínový vývoj do cenomanských pískovců střed-ně i hrubě zrnitých. Na podložních křídových sedimentech jsou uloženy deluviální a soliflukč-ní hlíny nasedajících na eluvia křídových pískovců, slínovců a konglomerátů. V okolí toků jsou uloženy menší polohy fluviálních náplavů charakteru jílovitých hlin, písčitých jílů a jílovi-tých písků se štěrkem.

Režim podzemní vody je typický pro pánevní oblasti. Podzemní voda vzniká na infiltrač-ních plochách (vyvýšeninách), kde propustnější písky a pískovce vycházejí až k povrchu terénu. Dále pak proudí s volnou hladinou pro složitých klikatých cestách průlinovým pro-středím i po puklinách a poruchách pískovců do větších hloubek, kde bývá již často napjatá

15

špatně propustnými polohami izolátorů. Po propustnějších polohách kolektorů pak proudí zvolna na velké vzdálenosti k hlavní erozní bázi – údolí řeky Labe a Vltavy.

Mělký kvartérní obzor podzemní vody proudí v malých hloubkách s volnou hladinou (tzv. kvarterní zvodeň) k místním dílčím erozním bazím, kde přímo, nebo prostřednictvím fluviál-ních náplavů dotuje povrchové vodoteče. V některých místech může komplikovat základové poměry patek stožárů, především, pokud by měly být umístěny v blízkosti vodoteče.

Ve vzorcích podzemní vody bylo zjištěno, že analyzovaná podzemní voda odpovídá dle ČSN 73 1215 slabě agresivnímu prostředí na vápník. Výpočtem z alkality a acidity byl stano-ven agresivní CO2. Na vápník odpovídá slabě agresivnímu prostředí a na železo středně agresivnímu prostředí.

Ložiska nerostných surovin

Trasa plánovaného nového VVN (SO 01) prochází rozsáhlým chráněným ložiskovým územím (CHLÚ) Vyšehořovice (153901), které pokrývá celkem 3 výhradní ložiska jílů.

Severovýchodně za obcí Horoušany vede trasa ve stráni nad levým břehem potoka Vý-mola v těsné blízkosti JV okraje výhradního ložiska Vyšehořovice – Kamenná Panna (B 3153901). Ložisko je v současné době těženo organizací Keramost a.s., Most. Surovinu tvoří polohy žáruvzdorných jílovců druhohorního stáří. Ložisko je otevřeno jámovým lomem s etážovým dobýváním skrývky. Těží se pomocí střelných prací, vytěžené partie jsou prů-běžně zaváženy skrývkovým materiálem na vnitřní výsypku. Hloubka dobývání je omezena ochranným horizontem podzemní vody. Severnější lom blíže k Nehvizdům je již vytěžen a postupně rekultivován. Jižnější lom blíže k Horoušanům je ve spodních partiích zatopený a částečně zavezený. Na ložisku je stanoven dobývací prostor Vyšehořovice - Kamenná Panna (60235).

Dále trasa vstupuje do prostoru výhradního ložiska Vyšehořovice-východ (B 3154000), které je vymezeno 2 samostatnými tělesy. Toto ložisko je rovněž ve správě Keramostu a.s., Most. Těžba zde probíhala v minulosti v rámci dobývacího prostoru 60226 Vyšehořovice, který byl zrušen v roce 1993. Vlastní ložisko tvoří 30-50 m mocné souvrství sladkovodních cenomanských jílovců, které vzniklo v sedimentačních cyklech ukončených jílovými poloha-mi. Vlastní ložisková výplň (jílovce) je prakticky nepropustná, zatímco nadložní i podložní pískovce mají dobrou puklinovou propustnost. Kvartérní pokryv dosahuje mocnosti většinou 0,5 m a tvoří jej písčité a sprašové hlíny, jíly a písky.

Těžba žáruvzdorných jílovců má v této oblasti dlouhou tradici. Některé partie ložiska, ze-jména východně od Vyšehořovic, byly v minulosti vydobyty povrchovým i hlubinným způso-bem. Přesný rozsah hlubinných dobývek není znám. Část zásob je dnes vázána pilířem obce Vyšehořovice a silnicemi Vyšehořovice - Mochov a Vyšehořovice - Vykáň. Další zásoby jsou vázány v pilířích VVN, vodoteče a inženýrských sítí.

Výskyt důlních děl

V katastru obcí Horoušany, Vyšehořovice a Úvaly jsou ojediněle vymezena území s potenciálním výskytem důlních děl. Většinou se jedná o důlní míry ložisek sedimentárních

16

Fe rud z 2. pol. 19. století. S výjimkou ojedinělých průzkumných prací (šachtice) nebyly důlní práce ve větším rozsahu realizovány a jejich pozůstatky byly prakticky beze zbytku aplano-vány. Další povrchové projevy jsou velmi nepravděpodobné.

C.2.5. FLÓRA , FAUNA, EKOSYSTÉMY

Flóra

Českobrodský bioregion

Bioregion se rozkládá zčásti v termofytiku, zčásti v mezofytiku. Zaujímá větší část fyto-geografického okresu 10. Vegetační stupeň je kolinní až suprakolinní.

Flóra bioregionu je charakterizována zastoupením hercynské hájové květeny. Lokální mezní prvky nejsou příliš výrazné, jsou reprezentovány některými termofilnějšími druhy těž-ších půd, exklávní prvky jsou výjimečné.

Potenciální přirozenou vegetaci tvořily především háje svazu Carpinion, a to zejména Melampyro-Carpinetum, na těžších podmáčených půdách charakteristicky i Tilio-Betuletum.

Přirozená náhradní vegetace je reprezentována travinobylinnými porosty. Na vlhkých stanovištích jsou to louky, náležející vegetaci svazů Calthion i Molinion.

Polabský bioregion

Větší část plochy bioregionu zaujímá v termofytiku fytogeografický okres 5. Terezínská kotlina a fytogeografický okres 11. Střední Polabí.

Flóra je dosti pestrá, převažuje soubor nivních druhů středoevropského typu. Zejména na slatinách, které mají reliktní charakter, jsou zastoupeny i exklávní prvky a výjimečně i en-demity.

Potenciální přirozenou vegetací říčních niv jsou lužní porosty podsvazu Ulmenion (Fica-rio-Ulmetum), které se na nejvlhčích místech střídaly s ostrůvky vrbin svazu Salicion albae. Na slatinách, nepřeplavovaných každoročními záplavami, jsou potenciální vegetací olšiny svazu Alnion glutinosae. Na vyšších terasách jsou potenciální vegetací acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion).

Přirozená náhradní vegetace vlhkých luk je představována různými typy, které náležejí svazům Calthion i Molinion, často přecházejí i do ostřicových porostů svazu Caricion gracilis. Na slatinách jsou typické různé asociace svazu Caricion davallianae (např. Juncetum sub-nodulosi a Seslerietum uliginosae). Na suchých stanovištích jsou to zejména suché trávníky svazu Plantagini-Festucion ovinae.

Fauna

Českobrodský bioregion

Fauna regionu je hercynského původu, silně ochuzená, se západními vlivy (ježek zá-padní, ropucha krátkonohá, kobylka Leptophyes punctatissima). Ekologicky je zcela změně-ná převládající otevřenou kulturní stepí (havran polní). Do ní jsou vmezeřeny nepatrné zbyt-ky xerotermních společenstev.

17

Polabský bioregion

Fauna hercynského původu je silně ochuzená, se západními vlivy (ježek západní, ropu-cha krátkonohá), s ojedinělými zástupci xerotermní fauny (ještěrka zelená). Významným fe-noménem je niva Labe, s torzy svérázné fauny na polabských píscích, zbytkách lužních lesů, mokřadů a luk s periodickými tůněmi.

Ekosystémy

V dotčeném území převládají díky dlouhodobé zemědělské činnosti druhotné, antropo-genně silně ovlivněné ekosystémy.

Nejcennějším relativně přírodě blízkým prostorem je pouze území regionálního biocent-ra a PP U skal, které představuje celkem druhově zajímavou lokalitu. Na území, tvořící sou-bor malých stěnových lomů zarostlých náletovými dřevinami a bohatým porostem ruderální a hájové květeny, je vázán výskyt především drobných živočichů a ptactva. Další zachova-lejší prostor představuje vodní tok Výmola a jeho břehové porosty, tvořící tak osu nadregio-nálního biokoridoru Vidrholec. I když je záměrem dotčený Jirenský potok místy regulovanou vodotečí, nelze ho opominout jako další příklad vodního ekosystému.

C.2.6. KRAJINA

Krajina je vodohospodářskými úpravami a hospodářskou činností silně pozměněná, s náhradními společenstvy kulturní stepi a mozaikou druhotných lesních stanovišť menšího rozsahu. Krajině dominují většinou velké zemědělsky obdělávané plochy. Dělené jsou silni-cemi, polními komunikacemi, větrolamy, vegetačními a naoranými mezemi, břehovými po-rosty drobných toků nebo vesměs zarostlými stržemi a úvozy.

Terén je mírně zvlněný, nejvyšší kóty v terénu dosahují max. výšky cca 250 m n.m. Mor-fologicky nejvýraznějším útvarem v dotčeném území je mělké a široce rozevřené údolí Jiren-ského potoka (212 m n.m.) východně od Horoušan a navazující příkřeji zahloubené údol Výmoly při východním okraji dotčeného území (mimo kontakt s trasou).

18

D. VLIVY ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti

D.1.1. VLIVY NA OBYVATELSTVO A NA OVZDUŠÍ

Vlivy na obyvatelstvo lze rozdělit do několika kategorií:

hluk, prašnost a emise ze stavebních mechanismů v době výstavby

vlivy elektrického a magnetického pole v období provozu

snížení estetické kvality obytného či rekreačního prostředí v důsledku průchodu trasy v těsné blízkosti dotčené lokality

Hluk, prašnost a emise ze stavebních mechanismů v době výstavby

Územně budou tyto vlivy koncentrovány do stožárových míst a podél příjezdových ko-munikací. Jak je patrné z kap. B.III.4. nepřesáhne v jednotlivých fázích výstavby doba čin-nosti stavebních mechanismů v jednotlivých úsecích dobu několika hodin, max. dnů. Míra dotčení kvality obytného prostředí proto bude závislá především na vzdálenosti od zástavby. Nejvíce se nová trasa vedení ke stávající obytné zástavbě přibližuje v případě Vyšehořovic a Horoušan (cca 150 m, resp. 200 m). Z tohoto hlediska lze proto uvedené vlivy charakteri-zovat jako jednorázové a málo významné, které negenerují podstatné změny kvality obytné-ho prostředí. K navrženým plochám pro novou bytovou výstavbu (dle ÚPD) na jv. okraji Ho-roušan se trasa přibližuje max. na 150 m.

Podrobnější specifikace těchto vlivů bude možná na podkladě znalosti přesného umís-tění jednotlivých stožárů a návrhu přístupových cest k nim.

Vlivy elektrického a magnetického pole v období provozu

Ve fázi provozu každého elektrického vedení je třeba hodnotit možné vlivy elektrického a magnetického pole.

Z hlediska možných přímých prokazatelných účinků elektromagnetických polí a záření na člověka jsou známy dva:

ohřívání tkáně těla při absorpci vysokofrekvenčního elektromagnetického záření

působení elektrických proudů indukovaných v těle elektrickým a proměnným magnetic-kým polem.

V případě vysokofrekvenčního záření se tělesná teplota zvýší se o jeden stupeň celsia při měrném absorbovaném výkonu rovném 4 wattům na kilogram tkáně. Nejvyšší přípustný měrný absorbovaný výkon při působení elektromagnetického záření na celé tělo je stanoven na hodnotu 0,4 W/kg, tedy desetkrát nižší. Pro obyvatelstvo byla pro nejvyšší přípustný měr-ný absorbovaný výkon stanovena hodnota 0,08 W/kg, tedy padesátkrát nižší, než je měrný

19

absorbovaný výkon způsobující při expozici celého těla stoupnutí tělesné teploty o jeden stu-peň celsia. Zahřátí, které takto slabý přívod energie do těla způsobí, nejen nemůže vyvolat jakékoli subjektivní pocity, ale není ani objektivně zjistitelné. Intenzita polí, do kterých se mů-že dostat obyvatelstvo, je zpravidla natolik nízká, že měrný absorbovaný výkon v tkáni je ještě řádově nižší než přípustný.

Nepříznivé účinky nízkofrekvenčního elektrického a magnetického pole jsou způsobeny indukovanými proudy v těle. Nízkofrekvenční elektrická a magnetická pole, se kterými se mohou setkat obyvatelé, mají natolik nízkou intenzitu, že hustota elektrického proudu, který tato pole v těle indukují, je podstatně menší než hustota pokládaná stále ještě za neškodnou. Jde zpravidla o proudy indukované v těle proměnným magnetickým polem vyskytujícím se kolem každého vodiče, kterým protéká proud. Toto magnetické pole velmi rychle klesá se vzdáleností od vodiče (případně od transformátoru). Například v domech stojících blízko ve-dení vysokého napětí bývá střídavé magnetické pole s frekvencí sítě jen o málo větší než v domech od vedení vzdálených. Ani elektrická a magnetická pole vyskytující se v blízkosti zapnutých elektrických spotřebičů – vysavačů, praček, ledniček, televizorů, počítačů, počíta-čových monitorů – nemají intenzitu dostatečnou k tomu, aby v těle indukovala proudy, jejichž hustota by podle současného stavu znalostí o působení elektromagnetických polí na biolo-gické objekty mohla působit nepříznivě na zdraví lidí.

U běžného zástupce stožárů vedení 110 kV, nesoucího dvě soustavy třífázových vedení, je maximální možný proud v jednom vodiči 1 240 A. Na následujících obrázcích jsou znázor-něny průběhy efektivní hodnoty magnetické indukce ve vzdálenostech 8 m od nejbližšího vodiče, a to jak v rovině rovnoběžné se zemí, tak v rovině kolmé na zem.

Obrázek č. 2 Prostorové rozložení efektivní hodnoty z velikosti magnetické indukce v okolí vodičů 110 kV, proud v jednom vodiči = 1 240 A, čísla 1, 2, 3 znázorňují jednotlivé vodiče jedné soustavy (zdroj:

http://www.szu.cz/chpnp/?cat=elmag&page=nrl12 )

-4 -3 -2 -1 0 1 2 3 4vodorovná vzdálenost / m

13

14

15

16

17

18

19

20

21

svis

lá v

zdál

enos

t / m

30 3

0

50

50

50

70

70

70

70

150

150

200

200

260

260

260 260

260

260

500 500

500 500

500 500

B / µT2

3

1

2

3

1

20

Z obrázku níže je vidět, že již ve čtverci asi 4 × 4 m kolem vodičů není překročena refe-renční hodnota pro obyvatelstvo. To tedy znamená, že i maximální přípustná hodnota je zde s rezervou splněna.

Obrázek č. 3 Magnetická indukce v rovině rovnoběžné se zemí a v rovině kolmé na zem ve vzdálenosti 8 m od nejbližšího vodiče (zdroj: http://www.szu.cz/chpnp/?cat=elmag&page=nrl12)

-9 -8 -7 -6 -5 -4 -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9vodorovná vzdálenost / m

8

9

10

11

12

13

14

15

efek

tivní

hod

nota

z v

elik

osti

mag

netic

ké in

dukc

e /

µT

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15sv

islá

vzd

álen

ost /

m

0

5

10

15

20

25

efektivní hodnota velikosti magnetické indukce / µT

Z údajů prezentovaných v kapitole B.III.5. a z výše uvedených obrázků vyplývá faktická nemožnost expozice obyvatelstva nad úroveň limitní hodnoty vyplývající z nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Pro „ostatní osoby“(= obyva-telstvo) je tímto nařízením stanovena referenční úroveň magnetické indukce pro případ ne-přetržité expozice a frekvenci 50 Hz na 100 µT a pro „zaměstnance“ 500 µT.

Z doposud uvedeného vyplývá, že trvalý pobyt osob ve vzdálenosti větší než 8 m od vo-diče je proto považován za zcela bezpečný bez jakýchkoliv zdravotních důsledků. Vliv na veřejné zdraví spojený s provozem vedení 110 kV Mochov – Úvaly je proto z výše uvede-ných hodnocen jako nevýznamný.

Pouze v prostoru jv. okraje Horoušan je v podrobnějším měřítku nutná vzájemná prosto-rová koordinace trasy posuzovaného vedení VVN tak, aby její ochranné pásmo nezasahova-lo do vymezených navržených ploch pro bydlení.

Snížení estetické kvality obytného či rekreačního prostředí v důsledku průchodu trasy v těsné blízkosti dotčené lokality

Tento vliv je do značné míry subjektivní a bývá různými subjekty vnímán odlišně. Jeho velikost je víceméně úměrná vzdálenosti od obytné zástavby. Ovlivnění kvality rekreačního prostředí realizací posuzovaného záměru není, vzhledem k převažujícímu charakteru dotče-ného území, relevantní.

Vzhledem k tomu, že navrhovaná trasa se nedostává do kontaktu se stávající ani s navrhovanou obytnou zástavbou ani se k ní výrazněji nepřibližuje (min. vzdálenost asi 150 m) budou v daném případě výše charakterizované vlivy zanedbatelné.

21

D.1.2. VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY

V etapě výstavby je třeba dodržovat provozní a bezpečnostní předpisy a zabránit úniku ropných látek z používaných vozidel a stavebních mechanismů, zejména v úseku trasy při-bližující se Jirenskému potoku a významnému vodnímu toku Výmola.

Vlivy na povrchové vody

Potencionální vliv trasy 110 kV na režim povrchových vod se omezuje na situování zá-kladových patek stožárů vzdálených vzájemně vesměs více než 200 m, v závislosti na členi-tosti terénu a výšce stožárů. Za podmínky, že stožáry nebudou umístěny do blízkosti břeho-vé části vodního toku a tedy do záplavového území, je vliv na povrchový odtok zanedbatelný.

V období vysokých srážek by mohlo být zakládání komplikováno povrchovou vodou pro špatnou propustnost svrchních deluviálních hlin.

Vlivy na podzemních vody

Ovlivnění režimu podzemních vod je rovněž zúženo na omezený počet základových jam pro patky stožárů. Vzhledem k jejich předpokládané hloubce je pravděpodobné, že nezasáh-nou hladinu podzemní vody. Vyšší hladina podzemní vody (2,0 m a méně) je pouze v blízkosti místních erozních bazí, kde není umístění stožárů pravděpodobné.

D.1.3. VLIVY NA PŮDU A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ

Vlivy na půdu

Dotčená orná půda v trase vedení se nachází ve všech třídách ochrany ZPF, nejvíce je zastoupena 1., 4. a 5. třída. 1. třída se nachází především v oblasti rekonstruovaného vedení (SO 02) a dále pak v úseku od napojení nového vedení na rekonstruované až po obec Vy-šehořovice (část SO 01).

V etapě výstavby je třeba počítat s realizací přístupových cest do manipulačních prosto-rů v bezprostředním okolí stožárů. Po ukončení stavební činnosti budou takto dotčené po-zemky uvedeny zpět do původního stavu. Předběžně lze dobu mezi zahájením stavebních prací a uvedením pozemků do původního stavu odhadovat na několik týdnů.

Za standardních provozních podmínek nelze očekávat významný vliv na čistotu půd. Do-držováním technologické kázně během výstavby i ve fázi provozu bude minimalizováno rizi-ko kontaminace půd. Záměr nezapříčiní erozi půdy.

Vliv záměru na ZPF je i vzhledem k možnosti odstranění vedení hodnocen jako dlouho-dobý a nevýznamný.

Pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) nebudou záměrem dotčeny.

22

Vlivy na horninové prostředí

Z výše uvedených hydrogeologických a inženýrskogeologických údajů je patrno, že za-ložení naprosté většiny základových patek stožárů nového vedení bude z hlediska únosnosti základové půdy, hladiny podzemní vody i její agresivity na stavební konstrukce zcela bez-problémové. Pokud budou výkopové práce a betonáž prováděny v období nízkých srážek, může být naprostá většina stavebních jam krátkodobě otevřena ve sklonu stěn 1:1. Menší komplikace mohou nastat při hlubším zakládání v jižní části úseku SO 01, kde mohou být místy zastiženy obtížně těžitelné cenomanské konglomeráty s křemenným tmelem. Při níz-kém stupni zvětrávání jsou velmi houževnaté.

Vlivy na horninové prostředí jsou proto hodnoceny jako minimální.

D.1.4. VLIVY NA FLÓRU, FAUNU A EKOSYSTÉMY

V průběhu výstavby bude v trase vedení ovlivněn vegetační kryt (netýká se úseků pro-cházejících po orné půdě). Rovněž během výstavby může dojít k ovlivnění společenstev bezobratlých především v blízkosti Jirenského potoka.

K likvidaci, poškození stromů či porostů rostoucích mimo les může dojít zejména podél komunikací (aleje, pruhy křovin atd.) při výstavbě a v rámci ochranného pásma tam, kde stá-vající porost přesahuje výšku 3 m (§ 46, odst. 9) zákona č. 458/2000 Sb.).

Ochranu volně žijících ptáků proti zranění či usmrcení elektrickým proudem VVN upra-vuje § 5a, odst. 6) zákona č. 114/1992 Sb. říkající, že každý, kdo buduje nebo rekonstruuje nadzemní vedení vysokého napětí, je povinen opatřit je ochrannými prostředky, které účinně zabrání usmrcování ptáků elektrickým proudem. Konstrukce stožárů vedení VVN a technicky povolené minimální vzdálenosti fázových vodičů od sebe a od prvků stožáru vylučují úhyn ptactva z důvodu přeskoku elektrického výboje při dosednutí i velkých druhů ptáků na vodi-če. Jako prostředek ochrany jsou v současnosti nejčastěji používány plastové ochrany, které se přetahují přes izolátory. Dalším způsobem ochrany ptactva na vedeních je používání ochranných konzol typu pařát, které zabraňují dosednutí ptactva na vedení a jeho propojení živé části s uzemněnou stožárovou konstrukcí.

Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy lze vzhledem k rozsahu a umístění záměru a dodr-žení povinnosti stanovené uvedeným zákonem č. 114/1992 Sb. hodnotit jako málo význam-né.

D.1.5. VLIVY NA PRVKY ÚSES, VKP A LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000

Vlivy na prvky ÚSES

Větší část trasy vedení se nachází v ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru Vi-drholec K-67, bližší podmínky péče o toto území nejsou stanoveny, v trase vedení se v tomto pásmu nachází hlavně zemědělsky využívaná půda. Vliv na skladebné prvky ÚSES lze proto hodnotit jako nevýznamné.

23

Vlivy na VKP

Trasa vedení protíná významný krajinný prvek Jirenský potok. Dočasný zásah do tohoto VKP připadá v úvahu ve fázi výstavby, v důsledku pojezdu dopravních a stavebních mecha-nismů. Pro eliminaci tohoto vlivu je nutné projektu „Staveniště a provádění stavby“ uplatnit požadavek na vyloučení přejezdu přes koryto a přilehlou nivu Jirenského potoka. V případě dodržení této podmínky budou vlivy záměru na VK celkově málo významné.

Vlivy na lokality soustavy NATURA 2000

Evropsky významné lokality a ptačí oblasti se ani v širším okolí posuzovaného záměru nenacházejí. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 je nulový.

D.1.6. VLIVY NA KRAJINU

Vlivy na krajinný ráz

Nadzemní vedení VVN opticky představuje nový liniový prvek v krajině, jehož vnímání je do značné míry subjektivní. Jako výrazně negativní je však vnímáno jen v konkrétních přípa-dech, především v čistě přírodním nebo v přírodě blízkém území, a je značně závislé na čet-nosti, výšce a umístění stožárů. V urbanizovanému a dynamicky se rozvíjejícím území, ja-kým oblast středních Čech protknutá dálnicí D11 je, jsou klasické příhradové stožáry VVN zpravidla vnímány jako nedílná součást krajiny.

Hodnocená trasa se přibližuje obytné zástavbě u obcí Horoušany, Kozovazy a Vyšehořo-vice. Vzhledem k velké hustotě staveb obdobného charakteru v širším okolí, která je daná existencí transformovny Čechy střed a dále faktu, že záměrem bude pouze nepřímo ovlivněn jeden významný krajinný prvek (Jirenský potok), je možno tento vliv hodnotit jako sice trvalý ovšem málo významný.

D.1.7. VLIVY NA KULTURNÍ A HISTORICKÉ HODNOTY ÚZEMÍ

Při realizaci záměru nedojde k odstranění žádných budov. Zájmové území je územím s pravděpodobnou možností výskytu archeologických památek. Případný archeologický ná-lez bude oznámen příslušnému orgánu, který zajistí archeologický dozor a stanoví podmínky dalšího průběhu výstavby. Vliv záměru je nulový.

D.1.8. OSTATNÍ VLIVY

Vlivy spojené s havarijními stavy

Za standardních provozních podmínek nelze očekávat zvýšené riziko havárií. Z hlediska použitých látek a použitých technologií jsou rizika havárií přijatelná.

24

Vlivy spojené se změnou funkčního využití krajiny

Změny funkčního využití území v souvislosti s realizací posuzovaného záměru jsou spo-jeny pouze s existencí jeho ochranného pásma a jeho podmínek ve smyslu § 46 zák. č. 458/2000 Sb. v platném znění. Vymezení koridoru posuzovaného záměru v rámci schvá-leného ÚP VÚC Pražský region zajišťuje, že tato změna využití území je koordinována s ostatními zákonem chráněnými zájmy. Vzhledem k velké četnosti staveb obdobného cha-rakteru, která je daná existencí transformovny Čechy střed, je tento vliv z hlediska celkového využití v dotčeného území hodnocen jako nevýznamný.

Vlivy na rekreační využití území

Vlivy záměru na rekreační využití území jsou nulové.

D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci

Trasa vedení se vyhýbá sídlům dotčeného území a její část využívá stávající trasy v souběhu s dalšími vedeními.

Rozsah vlivů posuzovaného záměru bude v době výstavby omezen na nejbližší okolí příjezdových komunikací a ploch staveniště v místech lokalizace stožárů. V etapě provozu vyznívají možné negativní vlivy magnetického pole ve vzdálenosti cca 4 m od vodiče a ovliv-nění krajinného rázu. Vlivy na všechny složky životního prostředí a zdraví obyvatel jsou z hlediska jejich významnosti hodnoceny jako nevýznamné.

D.3. Údaje o možných vlivech přesahujících státní hranice

Přeshraniční vlivy spojené s provozem vedení 110 kV nenastanou. Jsou vyloučeny vzhledem k umístění a rozsahu záměru.

D.4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenza-ci nepříznivých vlivů

V etapě přípravy záměru

Stanovit konkrétní umístění nosných stožárů, jejich typ a výšku.

Zabezpečit prostorovou koordinaci umístění stožárů v trase doporučené varianty se stá-vajícími trasami dopravní a technické infrastruktury a jejich ochrannými pásmy. Zajistit stejnou úroveň prostorové koordinace také se záměry navrženými ve schválených

25

územních plánech dotčených obcí, především pak s návrhem rozvojových ploch pro bydlení na jv. okraji Horoušan.

Stožáry umístit v dostatečné vzdálenosti od břehové čáry Jirenského potoka, mimo do-sah jeho záplavového území.

Stanovit příjezdové cesty k jednotlivým stožárům a úseky trasy vedení, ve kterých bude ne-zbytné udržovat volný pruh pozemků o šířce 4 m pro zajištění údržby vedení.

Navrhnout a s orgány dotčených obcí projednat a dohodnout konkrétní technická a organi-zační opatření pro zmírnění vlivů průjezdu staveništní dopravy obytnou zástavbou a prová-dění stavebních prací v její blízkosti.

Stanovit nezbytný rozsah kácení dřevin rostoucích mimo les a prořezu vzrostlé zeleně. Vy-hodnotit dopady realizace záměru na lokální ÚSES a případně navrhnout opatření k jejich minimalizaci.

Zařízení staveniště umístit v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby, dále mimo po-zemky se zastoupením nelesních porostů a dřevin a v dostatečné vzdálenosti od břeho-vé hrany Jirenského potoka při současném zajištění ochrany jeho břehových porostů.

Vybavit zařízení staveniště prostředky pro záchyt úkapů a úniků ropných látek.

Kvantifikovat materiálové a surovinové nároky na provedení stavby včetně nátěrových hmot, které budou v rámci realizace použity.

Stanovit množství jednotlivých druhů odpadů vznikajících během výstavby a určit způsob jejich využití nebo odstranění v souladu se zák. č. 185/2001 Sb. v platném znění. V maximální míře preferovat využití odpadů jako druhotné suroviny.

Zpracovat časový plán realizace stavby.

Stanovit způsob demontáže jednotlivých stožárů, odstranění betonových patek a sejmutí vodičů.

Vypracovat a předložit příslušným orgánům ke schválení plán havarijních opatření pro pří-pad úniku škodlivých látek ve smyslu zák. č. 254/2001 Sb. v platném znění.

V etapě výstavby

Při výstavbě postupovat v souladu s projektem „Staveniště a provádění výstavby.

Stavbu realizovat v ucelených etapách. Pracovní dobu omezit na pracovní dny od 7 do 18 hodin.

Vyloučit průjezd dopravních a stavebních mechanismů před údolní nivu a koryto Jiren-ského potoka

Vyloučit průjezd dopravních a stavebních mechanizmů přes údolní nivu a koryto Jiren-ského potoka a mimo plochy nelesní zeleně.

V případě potřeby zajistit snížení sekundární prašnosti stavenišť a příjezdových komuni-kací rozstřikem vody.

Manipulaci s vodícími lany (montáž, demontáž u stávajícího vedení) provádět maximál-ně šetrně ve vztahu ke stávajícímu vegetačnímu krytu.

26

Maximálně šetrně provádět přístup ke stožárovým místům a vlastní montáž a demontáž stožárových konstrukcí, zejména v lokalitách s trvalým vegetačním krytem.

Kácení dřevin provádět pouze v nezbytně nutném rozsahu, přednostně v období vege-tačního klidu (listopad – březen). Postupovat v souladu s ČSN DIN 18 920 (ochrana stromů, porostů a ploch určených pro vegetaci při stavebních činnostech).

Barvu stožárových konstrukcí volit pro delší souvislé úseky podle převládajícího charak-teru prostředí.

Na montážních místech na zemědělské půdě skrytou orniční vrstvu po ukončení výstav-by rozprostřít okolo stožárových míst.

V maximální možné míře třídit a recyklovat odpady vznikající během výstavby a preferovat jejich využití jako druhotné suroviny. Výkopovou zeminu použít k terénním úpravám v okolí výstavby stožáru. Minimalizovat objem odpadů ukládaných na skládky.

Odpad z kácení a prořezu dřevin rostoucích mimo les a ze smýcení lesních porostů bě-hem výstavby využít po dohodě s vlastníkem pozemku přednostně jako palivo (dřevo), rozdrtit v mobilním štěpkovači a ponechat hmotu na lesních pozemcích nebo zkom-postovat.

Průběžně kontrolovat technický stav používaných stavebních a dopravních mechanizmů a jejich vybavení prostředky pro likvidaci případných úniků ropných látek.

Neponechávat v chodu motor nákladních automobilů, stojí-li vozidlo na místě stavby stožáru.

Zajistit pravidelné proškolování zaměstnanců dodavatele stavby v oblasti dodržování POV a havarijního plánu. Provádět pravidelnou kontrolu dodržování POV a znalosti ha-varijního plánu.

Veškerou údržbu a opravy stavebních a dopravních mechanizmů včetně doplňování pohonných a mazacích hmot provádět pouze v místech vybavených k těmto účelům, zásadně mimo obvod stavenišť. Případné zjištěné úniky neprodleně lokalizovat, ohlásit a odborně sanovat.

V případě potřeby zajistit skrápěním snížení sekundární prašnosti stavenišť a příjezdových komunikací.

Plochy stavenišť a provizorních přístupových cest uvést po ukončení stavby do původních stavu či stavu obdobnému původnímu, pokud nebude s vlastníkem nemo-vitosti dohodnuto jinak. Přednostně sanovat plochy, které jsou součástí ÚSES.

V případě odkrytí archeologických nálezů při provádění zemních prací informovat pří-slušný orgán státní památkové péče a umožnit provedení záchranného archeologického průzkumu dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

Ve fázi provozu

Při údržbě stožárů a vodičů omezit používání látek nebezpečných a zvláště nebezpeč-ných vodám (viz příloha č. 1 zákona č. 254/2001 o vodách). Zajistit odstranění veške-

27

rých zbytků používaných látek a jejich obalů v souladu s požadavky zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a souvisejících předpisů.

Při údržbě porostů v ochranném pásmu vedení provádět kácení dřevin pouze v nezbytném rozsahu.

D.5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při specifikaci vlivů

V době zpracovávání textu oznámení záměru nebyl znám přesný postup, rozsah a technologie výstavby a rovněž nebylo známo konkrétní řešení přístupových cest k trase nového vedení, typ stožárů, jejich výška a v případě SO 01 přesné umístění.

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

Záměr je předkládán pouze v jediné, aktivní variantě, pro kterou je provedeno hodnocení významnosti jednotlivých vlivů na životní prostředí. Řešení záměru je standardní a využívá dostupné technologie. Důvodem pro invariantní řešení je vymezení koridoru trasy v závazné části schváleného územního plánu velkého územního celku Pražský region.

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

Součástí Oznámení je mapová příloha v měřítku 1:10 000 s vyznačením trasy posuzo-vaného vedení. Odlišně jsou vyznačeny úseky SO 01 (v nové trase) a SO 02 využívající tra-su stávajícího vedené VVN. Zároveň jsou zobrazeny hlavní územní a environmentální limity využití dotčeného území.

Použité podklady

Vedení 110 kV Mochov – Úvaly, dokumentace k zadání stavby (Ing. A. Švec, 09/1999)

Závěrečná zpráva o výsledcích inženýrsko-geologického průzkumu v trase vedení 110 kV Mochov – Úvaly (RNDr. J. Karvánek - KCZ-GEO, 06/1999)

Autorský kolektiv: Atlas podnebí Česka, Český hydrometeorologický ústav v kooperaci s Univerzitou Palackého v Olomouci, Praha, Olomouc, 2007.

Balatka a spol.: Geomorfologické členění ČSR, Geografický ústav ČSAV Brno, 1972.

28

Culek a kol.: Biogeografické členění České republiky II. díl, Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha, 2005

ÚP VÚC Pražského regionu – návrh (AURS, s.r.o. 06/2006)

Posouzení vlivů koncepce ÚP VÚC Pražského regionu – návrh na životní prostředí dle zák. č. 244/1992 Sb. (Atelier T-plan, s.r.o. 06/2006)

Internetové zdroje uvedené v textu

Platná legislativa uvedená v textu

G. SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Posuzovaný záměr je liniovou stavbou technické infrastruktury, zařazen je dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. do kategorie II., bod - 3.6 „Vedení elektrické energie od 110 kV, pokud nepřísluší do kategorie I“ (tj. s délkou menší než 15 km).

Záměrem oznamovatele je výstavba vedení 110 kV, V126 – zasmyčkování do TR Úvaly o celkové délce 7,7 km. Stavba se bude skládat ze dvou částí:

SO 01 - nové vedení 110 kV Mochov – Úvaly (délka 5,9 km)

SO 02 – rekonstrukce stávajícího vedení 110 kV TR Čechy střed – Kolín Zálabí/Český Brod před TR Čechy střed v úseku stožárových míst č. 168 - 161 (délka 1,8 km; nové stožáry budou založeny v původních stožárových místech)

Účelem stavby je připojení transformovny Úvaly na síť 110 kV nejkratší možnou spojnicí. Stavba vedení 110 kV Mochov – Úvaly tvoří spolu s dalšími stavbami „Transformovna 110/22 kV Úvaly“ a „Transformovna 110/22 kV – vývody 22 kV“ soubor staveb, jehož účelem je zajištění a pokrytí výkonových požadavků průmyslových a bytových odběrů v rozvíjejících se lokalitách přilehlé části Středočeského kraje.

Záměr je předkládán pouze v jedné variantě, neboť trasa nového vedení byla zahrnuta do závazné části schváleného ÚP VÚC Pražský region.

Dotčené území je poměrně intenzivně urbanizováno. Kromě intenzivního zemědělského využití, koridorů dopravní a technické infrastruktury a těžby žáruvzdorných jílů se v posledních letech poměrně dynamicky rozvijí i sídelní funkce dotčených obcí. Vlivy na ve-řejné zdraví a složky životního prostředí jsou klasifikovány jako málo významné nebo nulové. K omezení a kompenzaci potenciálních vlivů jsou navržena opatření – viz kapitola D.4.

Na základě provedeného posouzení záměru „Vedení 110 kV Mochov - Úvaly“ je možné konstatovat, že realizace záměru je vzhledem k rozsahu souvisejících vlivů možná a nepřed-stavuje významná rizika pro životní prostředí a zdraví obyvatel.

29

H. PŘÍLOHY

Vyjádření ORR Krajského úřadu Středočeského kraje

Vyjádření dotčených obcí

⇒ MěÚ Úvaly

⇒ OÚ Horoušany (usnesení zastupitelstva obce ze dne 23.01. 2008 )

⇒ OÚ Vyšehořovice

⇒ OÚ Mochov

Vyjádření KERAMOST a.s.

Stanovisko OŽPZe Krajského úřadu Středočeského kraje dle §45i) zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění

Mapová příloha 1:10 000

Orientační schéma (A4)

Datum zpracování oznámení: květen 2008

Oznámení zpracovali:

RNDr. Libor Krajíček, osvědčení odborné způsobilosti dle zák. č. 100/2001 Sb. č.j. 5033/793/OPV/93, Atelier T-plan, s.r.o., Na Šachtě 9, Praha 7, 170 00 tel.: 220873087

Mgr. Roman Tuček, Starochodovská 684, 149 00, Praha 4, tel: 608548528

Ing.Miroslav Cihlář, K Roztokům 190, 165 00 Praha 6, tel: 604332316

Podpis zpracovatele oznámení:

30

31