V. UkujnikV. UkujnikV. UkujnikV. Ukujnik

Kagan &

jeho bek

2

V. Ukujnik

Kagan a jeho bek

Jak se Stalin vzbouil proti kaganovi ...................................................4 Vtzstv svobodnch zedn.............................................................5 Dlo svobodozedn............................................................................7 Spojenci bolevik ...........................................................................10 Hrabej ukraden! ................................................................................12 Vyvradn nejlepch z gj..........................................................13 Dvoj zobrazen hvzdy......................................................................14 Znien neexistujcho vojenskho spiknut ..................................15 Neznm Chazai ................................................................................16 Tinct kmen.....................................................................................17 Zvltn obyeje chazarskch vldc Kremlu ..................................18 Car pinesen jako ob......................................................................19 Kagan a bek .........................................................................................21 Marl ukov ......................................................................................25 Vyvradn ruskch ovinist ........................................................27 113 Berijovch dn.............................................................................31 Shrnut - situace na jae 1953 ............................................................34 Likvidace idovskho kagantu .........................................................34 Zvltnost ............................................................................................35 as: pt hodin odpoledne, 27. ervna ...............................................35 Georgij vtzoslavn ...........................................................................39 S m pnov nepotali......................................................................41 Mesinsk nenvist..........................................................................42 ukov a Rusko ....................................................................................45 Sionistick tisk ....................................................................................49 Doslov..................................................................................................52

Plohy .... 53 - 86

(Niva c. 6-8, 1984) V. UKUJNIK: KAGAN I JEHO BEK

Sbornk: VLKA PODLE ZKON PODLOSTI Vydal: ZAO, Pravoslavn iniciativa, Minsk, 1999

Jak se Stalin vzbouil proti kaganovi Jak se Stalin vzbouil proti kaganovi Jak se Stalin vzbouil proti kaganovi Jak se Stalin vzbouil proti kaganovi

(Pedmluva redakce)

elo u vce ne osmdest let od t doby, kdy se v dsledku bolevic-kho pevratu moc v Rusku ocitla v rukou idovsk meniny. Mnoz

dote nechpou, jak se vbec nco takovho mohlo stt v mnohamiliono-vm pravoslavnm Rusku.

Odpov na tuto otzku do jist mry dv kniha V. Ukujnika Kagan a jeho bek, vydan v zahrani jet v sovtskch asech (kniha byla napsna v 1970-tch letech), kterou uveejujeme v mrn zkrcen podob, - vyla ve sbornku Vlka podle zkon podlosti, kterou v roce 1999 vyla ve Vydavatelstv ZAO Pravoslavn iniciativa v Minsku v Blorusku.*)

Dlo pomh poznat po desetilet utajovan fakta a souvislosti, kterch poznn m ohromn vznam pro celoruskou, veslovanskou a svtovou historii, souasnost i budoucnost. sti dla uveejujeme v dob, kdy USA a jeho poskokov kvli koho-

si zjmm terorizuj a bombarduj jeden nrod a stt za druhm a zrove v obdob, kdy si Rusko i svt pipomenuli 50. vro smrti (pesnji zavradn) J. V.Stalina. Mdia, kontrolovan po celm svt pslunky aktivn meniny ji po desetilet, podvaj o nm krajn jednostrann a krajn negativn obraz. Ne nhodou.

Jak je tedy pravda o VSR, o SSSR, o komunismu, o Rusku a o Stalinovi?

*) Tato esk pdf edice (2007) je ze slovensk verze nalezen v internetu. Jedn se o tko vyhledatelnou publikaci. Zejm ja na indexu ve vyhledvacch portlech. Voln poznmky editora jsou zapsny *) bez udn autora poznmky. Obrzkov doprovod, proloen a zvraznn jsou rovn provedeny editorem.

P

5

Vtzstv svobodnch zednVtzstv svobodnch zednVtzstv svobodnch zednVtzstv svobodnch zedn

lha vemonch planch v-mysl a zmrnch zkreslen

tak pokryla historii Ruska, e nejen cizinci, ale i samotn Rusov ji dv-no ztratili vestrannou orientaci a ne-chpou skuten smysl ani tch ud-lost, kter se udly, ani tch, kter se dj. Jak se to tedy vechno stalo?

Po dlouhch letech mlen odpo-v na tuto otzku dal id Grigorij Aronson. V jeho dlouhm lnku v idovskm asopisu NRS Aronson poznamenal, e jnov revoluce v Rusku byla prac ruskch tajnch svo-bodozednskch li, dceinnch l idovsko-francouzsk Le Vel-kho Vchodu (Grand Orient).

Kerenskij / Kirbis, kter tehdy je-t il, nejene tehdy pln potvrdil slova Aronsona (mlha vemonch vmysl a zmrnch zkreslen tak pokryla historii Ruska, e nejen cizin-ci, ale i Rusov u ztratili orientaci), - ale tak dodal, e kdy byl pod

svobodozednskou psahou, on sm neml prvo hovoit o tto otzce. Jak informuje Aronson, bez vjimky vichni lenov Doasn vldy, vetn samotnho Keren-skho*), byli svobodn zedni. Jinak eeno, vtzov mli po ruce dopedu pipraven kdry, kter se, vyuijce lidovho vy-stoupen, okamit uchopili moci.

Sfra innosti svobodozedn-skch li v Rusku do prvn revo-luce byla pln nezeteln pro oby-ejnho obyvatele, ale zahrnovala

*) Chazarsk id rodnm jmnem Kirbis. Po smrti jeho otce Kirbise, ida, se jeho matka, idovka, vdala za Rusa Kerenskho. A tak se stalo, e Rusk krve by se v nm dobe znmm Rusovi Kerenskm ani Hilsner nedoezal

M

6

irok sfry, zvlt mezi tmi skupinami, jejich innost mohla ovlivo-vat funkce sttnho apartu. Bt tajnm svobodnm zednem se povao-valo za velmi mdn a uiten ve smyslu karirnho postupu a nabyt

vemonch pozemskch blah. Svobodn zedni zaujmali mnoh klov posty v administraci impria a mli plnou monost ovlivovat chod udlost. Fakticky neexis-tovala dn sttn tajemstv, kter by jim nebyla znma a kter by neodevzdvali ve-den do Pae, do jejich matesk le.

V knize svch vzpomnek velk kne Alexandr Michajlovi vzpomn na jeden neobyejn vn fakt, mlo znm irok veejnosti, e tinct gardovch jezdec-kch (pluk?) mlo bt na osobn pkaz cara pemstnch z fronty do Petrohradu,

aby potlaily ppadn nepodky. Ale, jak pe velk kne:

Nejdve jsem se dozvdl, e zrdcov, kte sedli ve Stavce, se pod vlivem vdc Sttn Dumy opovili tento pkaz poruit.

Carova slova z jeho dennku o tom, e kolem je zrada, zbablost a podvod se pravdpodobn vztahovaly na tuto udlost, kter zmnila cel chod historie a v konenm dsledku samotnho impertora a takt cel jeho rodiny. Svobodn zedni, tito neviditeln neptel ruskho impria, zaali svoji prci na znien Ruska na zatku 19. stolet, kdy garda po nvratu z Francie pinesla do vlasti semena, ze kterch vyrostla jnov revoluce. Samozejm, jednotliv svobodozednsk le byly v Rusku i pedtm, ale jejich innost byla nevznamn. Organizovn Severn a Jin le a jejich vtv mono datovat k obdob 1815-1820. V prosinci 1825, kdy nezveejnn zeknut se prostolu velkho knete Konstantina Pav-lovie vytvoilo zmatek v Petrohradu, se svobodn zedni rozhodli, e as pevratu nastal a vyvedli nkter oddly gardy na Sentn nmst. Jak je znmo, patn pipraven povstn bylo potlae-no zvlt dky osobnmu energickmu postupu impertora Nikolaje I.

Organizace svobodnch zedn byla rozprena a sthla se do ilegality. Skryt v mlivm oparu a obklopen tajemstvm neustle pokraovala ve sv niemn podvratn innosti.

7

Dlo svDlo svDlo svDlo svobodozednobodozednobodozednobodozedn

osob Pjotra Arkadjevi e STOLYPINA, lovka vjimen vle, administrativnho talentu a nebojcnosti, vidli svobodozedni sv-

ho smrtelnho neptele. Tak, jako Lenin, i oni velmi dobe chpali, e dokud je Stolypin u moci, dn velk otesy nejsou mon. Lovili ho jako divok zve. A on byl zabit v Kyjev v den 1. 11. 1911.

Psen povenec Mordka (Michail) Bogrov, syn bohatch kyjevskch id, se tajemnm a nepochopitelnm zpsobem stal tajnm agentem v adch kyjev-sk policie a byl jmenovn mezi ty agenty, kte mli ochraovat impertora i Stolypina na diva-delnm pedstaven, kter se zmnilo na tragdii.

Bogrov pistoupil ke Stolypi-novi, kter sedl v pzem a smrteln jej zranil vstelem ze sluebnho browningu. Stolypin, pitlaujc si pravou rukou zra-nn msto, se obrtil k li im-pertora a levou rukou jej poki-oval znamenm ke. Je mo-n, e v tchto pedsmrtnch minutch dopedu ctil, e i jeho

panovnk, ktermu byl tak vrn, v nedalek bu-doucnosti zahyne rukama tch samch temnch sil a poslal mu svoje posledn blahoslaven (poehn-n).

Bogrov u vslechu nikoho neprozradil a rychle byl oben. Rozzuen obyvatel Kyjeva se chystali pobt vechny idy, a pouze energick opaten vl-dy, kter zavolala do Kyjeva ti kozck pluky, za-stavily tento mysl.

Jak potom vylo najevo, rno, v den vrady, ml Bogrov schzku s Lejbou Bronsteinem-Trockm (obr. vlevo) v jedn z kyjevskch kavren, oividn proto, aby dostal posledn instrukce. Je tu vhodn

V

8

pipomenout, e na zatku sv politick kari-ry byl Trockij svobodnm zednem 9. stupn.

K pochmurnm va-hm pidv vce ne zvltn jmenovn tako-v oividn podezel osoby jako Bogrov do sestavy ochranky impe-rtora a Stolypina.

Jmenovn Bogrova bylo, samozejm, nkm mysln pipraven. Lopuchin, nelnk pslunho oddlen policie, byl svobodn zedn.

Vrada Stolypina byla prvm derem zvonu*), kter svtu oznamoval blc se konec imper-torskho Ruska. Je dost mon, e Stolypin, kter chpal lpe ne jin veker nebezpe vlky pro Rusko, by se j mohl vyhnout, pokud by