CANOPUS

Vydavatelská řada DRAHOKAMYSvazek 1

Květoslav Minařík

TAJNÉ ZASVĚCENÍ

CANOPUSPRAHA 2012

c Květoslav Minařík 2012

ISBN 978-80-85202-92-2

ÚVOD

Květoslav Minařík ve svých originálně psanýcha praxí ověřených spisech srozumitelně vysvět-loval teorii i praxi různých jógických, mystic-kých a náboženských směrů a tak je učinil pří-stupnými modernímu člověku, zatíženému dobo-vými stresy a technickými problémy všeho druhu.Pro moderního člověka je typické, že je extro-vertován jen do světa jevů a hledá štěstí a spo-kojenost v ukájení svých náročných požadavků.Tuto životní směrnici mu dalo utilitaristicko--materialistické pojetí života, vštěpované výcho-vou ve škole i ve společnosti. Konflikty a krizeve společnosti jsou jen dalším zdrojem jehovnitřních krizí, rozporů a nespokojenosti, jež semarně snaží odstranit vyhledáváním stále no-vých stimulů ve světě.

I dnes jsou však lidé, kteří jsou znechucenihazardní hrou světských rozporuplných životníchsituací a hledají cestu úniku z tohoto nebezpeč-ného bludiště. Hledají ji pomocí návodů a prak-tických pouček, jež jim nabízejí duchovní nauky,

7

obsažené v křesťanství, buddhismu, józe a jinýchduchovních směrech. Úspěch či neúspěch jejichúsilí závisí na tom, jak seriózně ve svém ži-votě uplatňují morální předpisy, které každá hod-notná duchovní nauka klade na prvé místo. Zdevšak většina narazí na překážky a obtíže, jejichžzdroj jim uniká, neboť je skryt ve spletitých polo-vědomých a podvědomých automatismech jejichvlastní psychické přirozenosti s její návaznostína celý lidský organismus.

Autor tohoto spisu podává v této kritické situ-aci hledajícímu člověku názorné vysvětlení, kdehledat kořeny neúspěchu duchovního úsilí. Tě-mito kořeny jsou sklony, slepé a podvědoméhnací síly, geneticky zakódované v buňkách kaž-dého živého organismu, jež automaticky, ale in-dividuálně specificky zabarvené, ovlivňují pře-devším způsob projevů jeho pudové a emocio-nální přirozenosti. Individuální sklony každéhočlověka mají automatickou návaznost na jehovnímání, myšlení, rozhodování, jednání, chovánía reakce na podněty zevního i vnitřního pro-středí. Dnes běžná utilitaristicko-materialistickávýchova tyto sklony rozvíjí ve smyslu posí-lení osobnosti, sobeckosti, živočišnosti a jinýchnežádoucích vlastností a projevů zaměřených

8

extrovertně – do světa jevů, často na úkor lid-ských práv spoluobčanů.

Jaké škody natropí negativní projevy sklonův celém duchovním úsilí, výstižně líčí autorv tomto malém, ale zkušenostmi bohatém spise.Proto ovládnutí sklonů tvoří nepostradatelnýa pevný základ morálního a celého dalšího du-chovního úsilí. Toho lze dosáhnout jen ne-kompromisní soustavnou sebevýchovou pomocíanalytického sebepozorování těla včetně dolníchkončetin a celé psychické oblasti. Soustavně pro-váděné se takové analytické sebepozorování stáleprohlubuje a přibývá na intenzitě, až odhalí po-lovědomé a podvědomé bytostné projevy s mož-ností je ovládat a změnit v kladné vlastnostia pozitivní bytostné projevy. Podrobněji se čte-nář seznámí s touto metodikou v tomto spise.Její úspěch mu otevře dveře ke správně prová-děné introverzi a na ni navazujícím jevům s ne-tušeně vysokými perspektivami duchovního klad-ného vývoje. Pochopí také výrok K. Minaříka:„Vše, co znám a vím a co jsem napsal, jsemnalezl ve svém nitru, v sobě.<

Pravdivost tohoto výroku dokumentují jehooriginálně napsané spisy. Jsou však také svě-dectvím správnosti jeho požadavku vybudování

9

pevných morálních základů, počínaje vykoře-něním všech negativních projevů, jejichž zdrojbyl ve sklonech. To je nezbytným předpoklademúspěchu v duchovním úsilí, korunovaném klad-nými výsledky.

V Brně, v létě 1991Doc. MUDr. Antonín Bajer

10

Motto:Tajné zasvěcení existuje pouze proto,že hledající mají jako měřítko pravdy jen to,co už sami znají a mohou.Proto se musí podřídit kázni učení.

O DŮVODECH ZVEŘEJNĚNÍ

Principy tajného zasvěcení nemají být zveřej-něny. Tento příkaz jsem respektoval po dobu 45roků. Tajné zasvěcení však má vždy být zacho-váno pro budoucí generace. Proto jsem se pocelou tu dobu snažil vyhledat i vychovat lidischopné tajného zasvěcení, aby bylo zachovánotradicí v rámci adekvátní posloupnosti.

To nebylo snadné. Výchova, umožňující tajnézasvěcení přenést, se zakládá na dodržování pří-slušných pravidel ve způsobu života. Nikdy nenídovoleno, aby člověk podléhal osobním sklonůmk smyslovému vyžívání se; smí jednat pouzev souhlasu s mravními příkazy jógy, případněs mravními příkazy všech světových náboženství

11

a mystických nauk. Tím se mají čekatelé tajnéhozasvěcení propracovat k tomu, aby si postupnězcela podrobili svou vlastní bytost nebo osob-nost především v psychické sféře. Teprve tímtotiž vzniká jistota, že tajného zasvěcení nebudezneužito pro uskutečnění osobních cílů zasvě-covaného ani k duchovnímu nebo všeobecnémuzničení čekatele tohoto zasvěcení.

Musím konstatovat, že mnozí, kdo se na mneobraceli v otázkách mystického vývoje, bylitřeba povahově dobří a měli i upřímný zájemproniknout do „tajů mystických nebo duchov-ních naukE. Jenže téměř bez výjimky nevyví-jeli snahu zmocnit se vlády nad svou emoci-onální přirozeností, takže v podstatě zůstávalistále jen běžnými lidmi: respektovali své osobnísklony, dokonce bez naděje, že se to s nimiv tomto směru zlepší. Proto nemohli pocho-pit, že emocionální přirozenost, jež se proje-vuje právě osobními sklony, může zvrátit i dobrépředsevzetí jít takovou cestou života, na nížse člověk vždy řídí výhradně rozumem. Zvrátíje ve scestí, jehož zákruty předurčuje tápa-jící pud. Vždy teprve pozdě, znovu a znovuse člověk poučuje o následcích neovládanýchemocí. Takto při nerespektování příslušných

12

mravních pravidel života mívá i dobrý úmyslnechtěné následky. Téměř každý aspirant taj-ného zasvěcení se tak dostává do zmatku,který mu zobrazuje život jako něco tajem-ného, záhadného a mocného, jako něco, comu může připravit mnohá překvapení a zvratyv osudu.

Vyvinutější rozum, tj. ten, který se už nedáklasifikovat jako ryze živočišný, je vždy scho-pen pochopit, jaké následky mají počiny, k nimžčlověka podněcují emoce. Tohoto rozumu všaklidé většinou nepoužívají. I když se nám zdá, žemáme co činit s lidmi, kteří se řídí výhradně ro-zumem, přece se ukazuje znovu a znovu, že sejejich užívání rozumu téměř vždy vztahuje nadosažení nějakého světského cíle. Samo sebou todokazuje, že jsou téměř vždy dirigováni emo-cemi a že všechno jejich jednání je podmíněnovýhradně smyslovými sklony.

Právě v působících sklonech je utajeno největšínebezpečí, že mystikou předznamenaná cestak vítězství nad osudem a různými životními na-hodilostmi se může náhle obrátit jen k ryze so-beckým a úzce osobním životním cílům. To jedůvod, proč mystická nauka ve svém nejvyššímaspektu musí být a zůstat tajná.

13

Kolik jsem to už viděl lidí, kteří započalimystickou stezku správně, ale pak náhle, najed-nou, právě pod tlakem osobních sklonů, se jejichcesta změnila v cestu těch, kdo mají výhradněúzkoprsé a sobecké světské osobní cíle. Co natom, že si zachovali fasádu ušlechtilých mystic-kých snah! Rozhodující zůstalo to, že podlehlisvé osobnosti a ta je znovu a znovu vedla k osu-dovým následkům, jaké si nepřáli.

Někdy si tito lidé myslili – a také mi to i řekli –že jsem to měl být já, kdo je měl zachránit předneblahými následky jejich počínání. To bylo při-rozené, protože vyplynulo z volného uplatňováníjejich osobních sklonů. Když však jsem chtělbýt dobrým a opravdu spolehlivým vychovate-lem a vůdcem schopným dovést každého až navrchol mystického vývoje, mohl jsem pouze – ře-čeno v přeneseném smyslu – varovat, aby ti lidénesahali holou rukou na rozpálenou plotnu. Pakjistě bylo pošetilé chtít na mně, abych zabrániltomu, aby se popálili.

Soudím, že po 45 letech v úloze nositele za-svěcení mám dost zkušeností s tím, abych u ko-hokoli očekával nějaký zázrak v tom smyslu, žei když by dával volný průchod svým sklonům,přece bude schopen přijmout tajné zasvěcení.

14

Když se k tomu přičte mé evidentní zjištění, žemi sil a života ubývá, pak už nemohu věřit, žečas, který ani za dobu 45 let nepřinesl příslušnévýsledky mého zevního úsilí o přenesení mystic-kého zasvěcení, může v dohledné době změnitcelou situaci a přinést úspěch liknavým.

Na samém počátku éry, kdy jsem dospělk „mystickému dovršeníE, jež se mou mystic-kou realizací stalo samovolným rozvojem du-chovního života, jsem se zavázal, že praktickypoznanou nauku odevzdám hledajícímu světu.Proto jsem věnoval tak mnoho péče těm, kdose na mne obrátili jako na znalce nauky, jenž jeschopen je zasvětit. Tito lidé však bez přerušenípodléhali svým specifickým bytostným sklonům.Byl jsem tím stále více varován, že nikoho ne-smím pustit až tam, kde by obdržel mystickoumoc související s přijetím zasvěcení, jež právemoznačuji za tajné, za znovuodhalenou zavátoustezku buddhů. Když totiž někdo takové zasvě-cení získá, získá s ním i určitou mystickou moca jistě jí zneužije, protože se tajným zasvěcenímnezískává schopnost nechat se vést ryzím rozu-mem, nýbrž zase jen pouze emocemi. O nich seuž nedoví, že vždycky vedou pouze k osobnímcílům, vytknutým smyslovými chtíči, a ty často

15

klamou tím více, že je k nim člověk velmi častodirigován tzv. Strážcem Prahu.

V souvislosti s tím chci už předem říci, žetento Strážce často nedobře zasvěceného zne-užije k rozvoji zdrcujícího zla ve světě; proje-vuje se to jak v náboženství, tak v církvích,i v politice. Ve všech těchto ideových hnutíchse idea rajského nebo šťastného všedního ži-vota, jaký slibují lidem buď po smrti, nebov co nejbližší době, zvrhává v uplatňování právauzurpátorů, zatím co svět dál trpí a strádá.Strážci Prahu může čelit jen rozum oproštěný odvlivu sklonů. Rozum čistý a zprůzračněný právěmravní mystickou kázní, jejímž cílem je odosob-nění, úplné podrobení si osobnosti, která se vždychce řídit výhradně smyslovými a emocionálnímisklony.

Aby však nedošlo k omylu, že Strážce Prahuje snad jakási duchovní bytost chodící vesmí-rem a napadající mystiky prostřednictvím něja-kých pokušení nebo strašením na způsob vymyš-lených strašidel, musím vysvětlit, že to je zlo,personifikující se pouze pod příslušnými tlakypsýchy. Teprve když člověk dokáže celou dušev-ností soustředit všechny své síly jedním směrem,a to dokonce pouze do oblasti dosud pro něho

16

transcendentního světa, srážejí se energie, ježexistují na rozhraní mezi naším empirickým svě-tem a světem transcendentním, a vytvářejí jevzvaný Strážce Prahu.

Když už se usilujícímu mystikovi tento Strážceobjeví, vzniká pro něho zajímavá situace –ovšem jen pokud rozvinul vnitřní vidění a zjiš-ťuje, že zesilují tendence k jeho návratu do světa.To se dá vyložit tak, že i u velmi pokročilýchmystiků v hlubině bytí stále existují příbuzenskévztahy k světu kdesi na úrovni dosud přežívajícíemocionality, i když mystickou kázní zevní světze svého vědomí téměř úplně vyloučili.

Jde prostě o atavismy, jež jako adekvátníforma vnitřního nebo duševního žití přežívajíkdesi v mozkové hmotě, ale až na konci mí-chy, odkud člověka dirigují tak dlouho, než semu podaří vymýtit je chladem nebeských vjemů.Z psychologického hlediska je při tomto zá-kroku proti atavismům třeba rozvinout bhaktic-kou mystickou složku, jejíž pomocí se dosahujeschopnosti přijímat kvality existující v kosmuprostřednictvím úmyslných vjemů. Jejich trvalýpříliv nebo proud vyhladí centrum atavistickýchčinitelů; teprve tím se Strážce Prahu neobjevujenebo nevytváří, a proto odchází z mystikova ži-vota jako jev nepůsobivý.

17

Bylo by tedy nesmyslné domnívat se, že obje-vení se Strážce Prahu závisí na rozvoji mystic-kého vidění, jak si to představují nesčetní mysti-kové. V takovém případě se totiž většinou rozvíjípouze vidění rozličným způsobem vznikajícíchpředstav, jež mystik, jehož praxe za mnoho ne-stojí, považuje za vize nějakých osobitých sku-tečností.

Pokud vím, Strážce Prahu vzniká z pudů, vášníi nevědomých chtíčů, ale tvoří se pouze tehdy,když tomu všemu člověk čelí nesprávně pochope-nou snahou překonat to. Podle okolností to můžebýt Strážce mátožný a zasahující do života tako-vého mystika teprve tehdy, když by svým vědo-mím chtěl proniknout do oblasti transcendence.Zapůsobí takřka automaticky tím, že v člověkuzesílí nějaký sklon, který odvede jeho pozor-nost k věcem světským, takže mystické záměryu něho zapadnou do zapomenutí. Když se ta-kový mystik rozpomene, probouzí se do jinýchpodmínek, kde jeho předchozí snaha neplatí –a tak se stává věčným začátečníkem, žijícím vevysněném světě.

Strážce Prahu však také vzniká tehdy, kdyžmystik přijal mystickou praxi bez výhrad a před-stihl tím postupný zánik mravních nedostatků,

18

zatím co se jeho duch zdokonalil, takže vidído světa viditelného i neviditelného. StrážcePrahu se mu objeví v postavě odpůrce, kterýdokáže působit skrytě jen za tím účelem, abymystik padl do lidství, jež právě opouští správ-ným mystickým postupem. Vystoupení StrážcePrahu pak často bývá i dramatické, jako se tostalo Buddhovi nebo Ježíši. Když v takovém pří-padě mystik Strážci Prahu podlehne, je to před-zvěst vzniku diktátora – zločince, jenž musí na-tropit na světě tolik zla, aby se jeho zásluhyze zasvěcování zlikvidovaly. Z tohoto hlediskajsou běžní lidé podivní. Takovému diktátorovivěří někdy až jako spasiteli svých sociálních pro-blémů a zaplatí za to tak, jako se to už v diktá-torských říších stávalo.

Běžným mystikům, kteří jsou dosud „lidštíE,se Strážce Prahu neobjevuje. Teorie, že Stráž-cem Prahu je pes, jenž štěká ve snu mystika, jenejapný podvod. Je to zlehčování celého mystic-kého úsilí a celé mystiky vůbec, neboť praktickámystika je nauka moci a nikoli hra se záhadnýmipředstavami, jejichž konečným výsledkem budeto, že se člověk stane nesmrtelným a všemoc-ným. Vše se totiž musí vyvíjet v přísně logic-kých vztazích. Podkladem mystické moci musí

19

být sebevláda; čím o absolutnější moc se jedná,tím absolutnější musí být sebevláda. Podprů-měrný rozum, hloupost, fantazie a neschopnostbýt dokonalým člověkem nezakládá mystickoumoc se všemi jejími atributy, o nichž se zmiňujemystická literatura, která má charakter mystic-kých učebnic.

Než vraťme se poněkud zpět.45 let jsem stále podněcoval druhé, aby své

osobní sklony překonali. Jejich zrada je v tom,že jednoduše svým sklonům podléhali i na nej-nebezpečnějších úsecích mystické cesty. Nadtopak fakt, že mi život prchá z těla, mě oprav-ňuje nevěřit, že se „teďE situace v tom směruzmění. Nezmění se! Z mystických snaživců se vevelké míře stali „věční začátečníciE, kteří snaddnes napnou sílu, aby se ze svých emocí vyma-nili, ale již někdy zítra se jejich síla někde ztratí.Znovu a znovu budou svým sklonům podléhat,aniž pomyslí na mé varování, že to tak být ne-smí, protože to je všestranně nebezpečné.

Toto je pravý důvod, proč zveřejňuji prin-cipy tajného zasvěcení. Slíbil jsem, že mystickounauku v její nádherné čistotě odevzdám světu,ale protože se nikdo neukázal jako způsobilýtajné zasvěcení přijmout, mám právo „hoditE

20

je světu, ať s ním naloží jakkoli. Že se ji ne-podařilo odevzdat už dávno, bylo jen záslu-hou Strážce Prahu, jenž tak často zaslepovalty, kdo se ke mně obraceli o radu v mystic-kém snažení. Tím Strážci Prahu vracím to, cochtěl prosadit, totiž aby nauka nebyla přene-sena. Přitom však připomínám: nikdo z těch,kdo neprokázali, že jsou schopni nauku za-chovat, se nemůže vymlouvat na onu temnoumystickou moc, na Strážce Prahu, že právěon to byl, kdo mu „podrážel nohyE. Přemá-hání a posléze přemožení sklonů je věc osobnía mravní odpovědnosti a pravé mystické snahy;neúspěšná je jen tehdy, když si snažící se myslí,že nějak obelstí nezbytnost sklony překoná-vat.

Skutečné překonání sklonů je poměrně vysokýmystický výsledek. To však neznamená, že tubudou chybět různé vize, v podstatě vždy bez-významné, i pomotané teorie o mystické praxi,o mystických a životních faktech a snahách.Ale nebudou tu chybět ani výsledky reálné: evi-dentní zjištění, že když někdo překoná smyslovésklony, stane se především vidcem svého vlast-ního budoucího osudu i vítězem nad svým vlast-ním osudem.

21

Osud může doléhat pouze na člověka, kterýdává sklonům volný průběh. Právě sklony tojsou, co nikdy nevede a nemůže vést ke štěstíoproštěných, nýbrž vždy jen k spravedlivým ná-sledkům osobitostí motivovaného počínání. Jenbez sklonů je člověk vždycky svobodný a zcelavolný.

V Březové, 1973 Květoslav Minařík

22

OBSAH

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7O důvodech zveřejnění . . . . . . . . . . . 11

DÍL PRVNÍO formálním, úzce osobním zasvěcení . . 25Tajné zasvěcení . . . . . . . . . . . . . . . 53

DÍL DRUHÝSansára a nirvána . . . . . . . . . . . . . 99

Květoslav MinaříkTAJNÉ ZASVĚCENÍ

Vydavatelská řada DRAHOKAMYSvazek 1Obálku navrhl Richard BergantK vydání připravila PhDr. Zora Šubrtová

Stran 152Sazbu zhotovil Zdeněk Wagner – , Praha

Vydal CANOPUS, 2012První vydání elektronicky v PDFZpracováno podle prvního knižního vydání z roku 2004