Trh práce a nezaměstnanost

Click here to load reader

download Trh práce a nezaměstnanost

of 23

  • date post

    09-Jan-2016
  • Category

    Documents

  • view

    37
  • download

    6

Embed Size (px)

description

Trh práce a nezaměstnanost. Poptávka po práci. firma poptává takové množství práce, které jí umožňuje maximalizovat zisk, tj.: tehdy, když platí MFC L = MRP L , jinými slovy, když je maximalizován rozdíl mezi celkovými příjmy z VF práce a celkovými náklady na práci Přičemž platí: - PowerPoint PPT Presentation

Transcript of Trh práce a nezaměstnanost

  • Trh prce a nezamstnanost*

  • Poptvka po prcifirma poptv takov mnostv prce, kter j umouje maximalizovat zisk, tj.:tehdy, kdy plat MFCL = MRPL, jinmi slovy, kdy je maximalizovn rozdl mezi celkovmi pjmy z VF prce a celkovmi nklady na prciPiem plat:MFCL jsou rovny nominln mzdov sazb (W)MRPL = P.MPLodtud pro rovnovn mnostv prce plat: W/P = MPL, tj. reln mzdov sazba se rovn meznmu produktu prce

  • Poptvka po prciMPLw/pL(w/p)0(w/p)1L0L1Reln mzda je dna trhem prce s jejm poklesem roste poptvan mnostv prce posun podl funkce MPLPoptvka po prci poroste tehdy, pokud se zv veliiny ovlivujc MRPL, tj. bu mezn produkt prce (posun kivky doprava) nebo cena produkce (poklesne w/p)MRPL = P MPLMPL'Agregtn poptvka po prci je dna horizontlnm soutem poptvek po prci jednotlivch firem

  • Nabdka prceNabdku prce tvo domcnosti; ty se rozhoduj mezi pracovnm a volnm asem, respektive mezi velikost spoteby statk a slueb a volnho asu, tj. na zklad jejich preferencRoste-li mzdov sazba, domcnosti maj monost zvyovat spotebu statk a sluebJestli rst mzdov sazby bude zvyovat i sniovat ochotu pracovat, zvis na velikosti substitunho a dchodovho efektuNabdka prce je odvozena z indiferenn analzy a zobrazuje vztah mzdov sazby a mnostv prce

  • Nabdka prce odvozen z indiferenn analzyCL(w/p)0(w/p)1L0L1C0C1(w/p)2L2C2Do jist rovn mzdov sazby zpsob jej rst zven ochoty pracovat pevld substitun efektOd urit rovn reln mzdy dochz s jejm rstem k poklesu ochoty pracovat, piem se zvyuje hodnota spoteby statk a slueb pevld dchodov efektLinie rozpotu (jej sklon zvis na vi reln mzdov sazby) vyjaduje pmou mru mezi mnostvm odveden prce a spotebou.Indiferenn kivka (je rostouc, protoe prce je nedouc statek a spotebovvme ji vce jen za cenu vy spoteby)Vliv SE a DE lze znzornit i dalm grafem

  • Nabdka prceL(w/p)0(w/p)1L0L1(w/p)2L2w/pSLDo mzdov sazby (w/p)1 pevld substitun efekt rst mzdov sazby zpsob rst ochoty pracovat kivka individuln nabdky prce je rostoucOd mzdov sazby vy ne (w/p)1 pevld efekt dchodov rst mzdov sazby zpsob pokles ochoty pracovat kivka nabdky prce je zptn zakivenSE>IEIE>SEAgregtn nabdku prce zskme horizontlnm soutem individulnch nabdek prce

  • Keynesinsk model pracovnho trhuHlavnm rysem je pedpoklad o neprunosti nominlnch mezd smrem dolYL*Y(Kfix ,L)w/pLwnPASADAD'P1P0DLSLNedobrovoln nezamstnanostY*

  • Klasick model pracovnho trhuCeny a nominln mzdy jsou dokonale prun, kivka AD je odvozena z kvantitativn teorie penzY*L*Y(Kfix ,L)w/pLwnPASADAD'P1P0DLSLwn'Trh prce je neustle vyitn nominln mzdy se pizpsob zmn cenov hladiny

  • Nezamstnanost

  • Definice nezamstnanostiNezamstnanost je stav, kdy urit st prceschopnho obyvatelstva neme najt pracovn uplatnn, neboli kdy nabdka prce nenachz odpovdajc poptvku po prci.Nezamstnanost mme ukazatelem nezamstnanosti, kter obecn vyjadujeme jako podl potu nezamstnanch obyvatel k celkovmu potu prceschopnho obyvatelstva.

    V esk republice existuj minimln dva ukazatele nezamstnanosti

    jeden od Ministerstva prce a socilnch vc, druh z eskho statistickho adu.

  • Metodick pstup MPSVMinisterstvo prce vychz ze statistik ad prce a jako nezamstnan uvd ty, kte se na adech prce jakoto nezamstnan zaregistruj.Mra nezamstnanosti je pak podlem tch, kte se jako nezamstnan zaregistrovali, na celkov pracovn sle. MPSV zjiuje a zveejuje tzv. registrovanou mru nezamstnanosti.Registrovan mra nezamstnanosti = poet neumstnch uchaze o prci / disponibiln pracovn slaDisponibiln pracovn sla zahrnuje vechny osoby 15-ti let a star, kter bhem referennho tdne psluely mezi placen zamstnan nebo zamstnan ve vlastnm podniku.

  • Metodick pstup SS provd kad tvrtlet speciln eten nazvan Vbrov eten pracovnch sil (VPS). Na jeho zklad pak stanovuje tzv. obecnou mru nezamstnanosti. Mra nezamstnanosti = nezamstnan podle VPS / souet nezamstnanch a zamstnanch VPS.eten S nen zameno pouze na nezamstnanost, ale vnuje se ekonomick aktivit obyvatel v mnoha aspektech. Provd se kontinuln v nhodn vybranm vzorku domcnost. Tato metodika odpovd definicm Mezinrodn organizace prce (ILO) a metodickm doporuenm Eurostatu. Za nezamstnan jsou podle definice ILO povaovny osoby, je v referennm obdob nemly dn zamstnn, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odmnu a aktivn hledaly prci, do kter by byly schopny nastoupit nejpozdji do dvou tdn.

  • Metodick pstup SOd 1. ledna 2002 byl pln harmonizovn dotaznk VPS se standardem Eurostatu. Jestlie respondent uvedl, e v tomto tdnu pracoval alespo 1 hodinu, je podle metodiky ILO striktn klasifikovn jako osoba v zamstnn.Podle ILO nejsou jako nezamstnan klasifikovni rovn ti, kte sice pat mezi registrovan uchazee, ale nehledaj si aktivn prci. Ve VPS proto nleej do kategorie ekonomicky neaktivnch. Formou aktivnho hledn prce se rozum hledn prostednictvm adu prce nebo soukrom zprostedkovatelny prce hledn prce pmo v podnicch vyuvn inzerce podnikn krok k zaloen vlastn firmy podn dosti o pracovn povolen a licencehledn zamstnn jinm zpsobem.

  • Shrnut definicMra nezamstnanosti je podl, kde v itateli je poet nezamstnanch a ve jmenovateli pracovn sla. Podle toho, jakm zpsobem se poet nezamstnanch zskv, lze rozliit:obecnou mru nezamstnanosti, kter je zskna z vsledk VPS podle mezinrodnch definic a doporuen;registrovanou mru nezamstnanosti, kde jsou za nezamstnan povaovni na adech prce registrovan neumstn uchazei o zamstnn

  • Pirozen mra nezamstnanostiNeoklasici oznauj za PMN takovou mru, kter nen dsledkem nedostaten poptvky po prci, ale dna nedokonalost trhu prce (nzk informovanost, mobilita)Pirozenou mrou nezamstnanosti je takov mra nezamstnanosti, pi n jsou trhy prce vrovnovze a tlaky na hladiny cen a mezd jsou vyrovnan. Pirozen mra nezamstnanosti je vase nemnn a rovn nen dnou optimln mrou. Nelze ji vypotat ex ante jako normativn ukazatel, ale pouze ex post urit zhistorickch empirickch dat.

  • Pirozen mra nezamstnanostiw1QD1Pi mzdov rovni w1 plat, e QD1 = QS1 ale pestoe je na trhu rovnovha, me existovat nezamstnanost. Pro?QS1Firmy hledaj kuchae na 50 pracovnch mst, ale o dnch nev a 50 kucha hled pracovn msta, ale o dnch nev.Firmy v Ostrav hledaj kuchae na 50 pracovnch mst a 50 kucha v st nad Labem hled pracovn msta, ale nechce se sthovat.Vzhledem k tomu, e je na trhu rovnovha mezi poptvkou po prci a nabdkou prce, nebude tato existujc nezamstnanost vyvolvat tlaky na zmnu mzdov sazby.

  • Pirozen mra nezamstnanostineexistuje njak obecn platn ve PMNje zvisl na podmnkch kad ekonomikyregulace trhu prce, tdr sociln systm, minimln mzda, vysok daov zaten, atd. zvyuj PMNflexibiln trh prce, atd. motivuj k prci i k tvorb pracovnch mst PMN kles

  • Rst PMNTi hlavn dvody rstu nominln ve pirozen mry nezamstnanosti, evidovan vposlednch letech:Demografick zmny souvisej s rostouc ekonomickou aktivitou dospvajc mldee, pslunk menin a en (tyto skupiny maj vt tendenci k nezamstnanosti).Vldn politika vt sociln jistoty vytvoen vldou vyvolvajc men snahu o zamstnn a ni zjem o he placenou prci.Strukturln zmny vzestupn tendence strukturln nezamstnanosti. Ekonomika se rychle mn, zatmco pracovnci reaguj na tyto zmny mnohem pomaleji.PMN ovlivuje i tzv. dobrovoln nezamstnanost nezamstnanost zpsoben dobrovolnm ukonenm zamstnn. Pi nzk trn cen prce radji vol voln as a hledaj lep pracovn pleitost.

  • Typologie nezamstnanostityi zkladn typy:Frikn nezamstnanost vznik vdsledku neustlho pohybu lid mezi pracovnmi msty, zmn zamstnn vprbhu jednotlivch fz ivota nebo vdsledku sthovn pracovnch sil. Existuje i pi pln zamstnanosti. Povaovna za dobrovolnou nezamstnanost; je soust pirozen mry nezamstnanostiStrukturln nezamstnanost - neexistuje rovnovha mezi nabdkou a poptvkou po pracovncch. Nerovnovha vznik proto, e poptvka po uritm druhu prce se zvyuje, zatmco poptvka po jinm druhu se sniuje, a nabdka se ani v jednom ppad nepizpsobuje dostaten rychle. Jedn se o nedobrovolnou nezamstnanost; je soust pirozen mry nezamstnanosti

  • Typologie nezamstnanostiCyklick nezamstnanost souvis shospodskm cyklem spolenosti a objevuje se vobdob recese, kdy celkov poptvka po prci je nzk. V obdob hospodsk recese se spoteba i produkce spolenosti sniuj, nezamstnanost se zvyuje ve vtin oblast. Povaovna za nezamstnanost nedobrovolnou. Seznn nezamstnanost souvis s tm, e nkter subjekty maj prci pouze v uritm ronm obdob. To se tk zejmna zemdlstv (seznnost sklizovch prac), turistickho ruchu, n plavby, nkterch technologi vpotravinskm prmyslu (cukrovary), atd.

  • Dsledky nezamstnanostiJeden z stednch problm spolenosti. Dv zkladn kategorie dopadu:Ekonomick dopad: Vysok nezamstnanost je projevem neefektivnho nakldn se zdroji, protoe bhem depres, kdy je nezamstnanost vysok, produkuje ekonomika pod hranic svch produknch monost. Ztrty, ke kterm dochz, jsou nejvtm doloitelnm pltvnm zdroj soudobch ekonomik. Jde hlavn o dsledek cyklick nezamstnanosti. Sociln dopad: Nezamstnanost ovlivuje tak ivot lid. Sociln dopad m zejmna dlouhodob nedobrovoln nezamstnanost. Ekonomick obte ovlivuj emoce a rodinn ivot lid. Nsledkem me bt i zhorovn fyzick i psychick kondice, vy vskyt srdench chorob, alkoholismus, rst kriminality, stres, extrmn i smrt.

  • Nklady a pnosy nezamstnanostiNkladyztrta produktu vpadek v daovch pjmech veejnch rozpotPi nezamstnanosti je vt objem vyplcench socilnch dvek (podpory v nezamstnanosti a dal)Pnosypnosem nezamstnanosti je nap. konkurence na pracovnm trhufrikn nezamstnanost je prospn pracovn sla si hled nejlep mon uplatnn, tj. sna se co nejefektivnji umstit svj vrobn faktor prce, firmy hledaj nejlepho kandidta na pracovn pozici