Trh práce

Vysvětlivky:SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixníLR = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni

Příjmové veličiny na trhu VF

Příjem z mezního produktu VF (MRPVF): říká o kolik se změní příjem, pokud se díky zapojení dodatečné jednotky VF změní mezní produkt firmy.

Průměrný příjem z produktu VF (ARPVF): zjistíme kolik jednotek statku v průměru připadá na jednotku VF (např. kolik v průměru vyprodukuje např. jeden dělník), tj. zjistíme počet jednotek statků na jednotku VF. Tento počet vynásobíme cenou, za který je statek prodáván.

MRPVF i ARPVF zpravidla nejprve rostou a potom klesají. Důvod nejprve totiž roste mezní produkt i průměrný produkt z VF, později mezní produkt i průměrný produkt klesají. Nejprve tedy dodatečná jednotka VF vyprodukuje více než předcházející jednotka – projevuje se dělba práce, specializace apod., později začne platit, že dodatečná jednotka VF vyprodukuje méně než předcházející jednotka – začne platit zákon klesajících mezních výnosů.

V nedokonalé konkurenci klesá MRPVF i ARPVF rychleji než v konkurenci dokonalé – důvodem je skutečnost, že firma v NEDoko snižuje cenu všech jednotek svých produktů (nejenom dodatečně vyprodukované jednotky produktu) – pozn.: v DoKO je cena všech vyprodukovaných jednotek stejná.

Příjmové veličiny na trhu Příjmové veličiny na trhu VFVF

Průběh funkce MRP a ARP závisí na tom, na kterém Průběh funkce MRP a ARP závisí na tom, na kterém typu tržní struktury realizuje firma svůj výstuptypu tržní struktury realizuje firma svůj výstup

Obecně – křivky MRP a ARP kopírují průběh křivek MP a Obecně – křivky MRP a ARP kopírují průběh křivek MP a APAP

MRPL

ARPL

L

ARPL

MRPL

DoKo. trh produkce – MR=AR=P=konst.

MRPL

ARPL

L

ARPL

MRPL

NedoKo. trh produkce – MR, AR a P klesají s růstem realizované

produkce → funkce MRPL a ARPL budou strměji klesat a budou

posazeny blíže počátku

Nákladové veličiny na trhu Nákladové veličiny na trhu VFVF

MFC (Marginal Factor Costs) – mezní náklady na faktorMFC (Marginal Factor Costs) – mezní náklady na faktor MFC = změna celkových nákladů způsobená zapojením MFC = změna celkových nákladů způsobená zapojením

dodatečné jednotky VFdodatečné jednotky VF Pozn.: v prezentaci trhVFobecne.ppt jsou MFC značeny MCPozn.: v prezentaci trhVFobecne.ppt jsou MFC značeny MCVFVF

AFC (Average Factor Costs) – průměrné náklady na faktorAFC (Average Factor Costs) – průměrné náklady na faktor AFC = náklady na jednotku zapojeného VF (kolik firmu stojí AFC = náklady na jednotku zapojeného VF (kolik firmu stojí

jedna jednotka VF)jedna jednotka VF) K = kapitál (počt jednotek kapitálu), L = práce (počet jednotek K = kapitál (počt jednotek kapitálu), L = práce (počet jednotek

práce)práce) AFCAFCKK = TC/K = r.K/K = r = TC/K = r.K/K = r

AFCAFCLL = TC/L = w.L/L = w = TC/L = w.L/L = w r = nájemné, w = mzdar = nájemné, w = mzda

průběh funkcí MFC a AFC závisí na typu konkurence na průběh funkcí MFC a AFC závisí na typu konkurence na trhu výrobních faktorůtrhu výrobních faktorů

Nákladové veličiny na trhu Nákladové veličiny na trhu VFVF

MFC= AFC=w

L

AFC

MFC

L

AFC

MFCMFC

AFC=w

DoKo. Trh= všechny jednotky VF

jsou stejné, tj. zaměnitelné, tj. stejně

produktivní V praxi velmi vyjímečný

případ.

NedoKo. Trh = různé jednotky VF jsou různě produktivní

Nejprve zaměstnáváme/používáme ty nejvíce produktivní jednotky, mezní

náklady spojené s těmito produktivními jednotkami budou nízké, když

zaměstnáváme další jednotky, které nejsou tak produktivní a mají vysoké

OPC, tak MFC porostou

Volba optimálního množství Volba optimálního množství najímaných VFnajímaných VF

takové množství VF, které firmě takové množství VF, které firmě maximalizuje ziskmaximalizuje zisk

TR(K,L) – TC(K,L) = TR(K,L) – TC(K,L) = ππ(K,L) max.(K,L) max. Pozn.: ekonomický zisk značíme buď Pozn.: ekonomický zisk značíme buď

symbolem symbolem ππ nebo EP. nebo EP.

Poptávka po práci na DoKo. Poptávka po práci na DoKo. trhu prácetrhu práce

DOKO. TRH PRÁCE:DOKO. TRH PRÁCE: velký počet firem poptávajících prácivelký počet firem poptávajících práci cena práce (mzdová sazba) je vůči cena práce (mzdová sazba) je vůči

firmě objektivní – dána trhemfirmě objektivní – dána trhem individuální křivka nabídky práce individuální křivka nabídky práce

(křivka nabídky práce jedné firmě, tj. (křivka nabídky práce jedné firmě, tj. kolik práce nabízejí lidé jedné firmě) kolik práce nabízejí lidé jedné firmě) je horizontální. Tuto křivku značíme je horizontální. Tuto křivku značíme ssLL..

MFCMFCLL=AFC=AFCLL=w=s=w=sLL

Poptávka po práci: DoKo. trh práce Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce+ DoKo. trh finální produkce

DoKo. trh práce – viz předchozíDoKo. trh práce – viz předchozí DoKo. trh produkce – MR=AR=PDoKo. trh produkce – MR=AR=P

Pokud je trh práce dokonalý, cena práce (mzda) se ustálí na trhu Pokud je trh práce dokonalý, cena práce (mzda) se ustálí na trhu interakcí křivek tržní nabídky práce a tržní poptávky po práci, firma je interakcí křivek tržní nabídky práce a tržní poptávky po práci, firma je

příjemcem této cenypříjemcem této ceny

MFCL= AFCL=w=sL

L

CZK/L

L

SLw

DL

Firma Trh práce

L*

w*

modifikované zlaté pravidlo max. zisku:modifikované zlaté pravidlo max. zisku:

MRPMRPLL=MFC=MFCL L (což lze vyjádřit MR.MP(což lze vyjádřit MR.MPLL=MFC=MFCLL nebo P.MP nebo P.MPLL=w)=w)

Poptávka po práci: DoKo. trh práce Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - SR+ DoKo. trh finální produkce - SR

MRPL

ARPL

L

MFCL= AFCL=w=sL1

MFCL= AFCL=w=sL2

MFCL= AFCL=w=sL3

MFCL= AFCL=w=sL4

v červeně vyznačených bodech platí podmínka maximalizace zisku, mzda je rovna příjmu z mezního produktu práce

CZK/L

tvoří všechny tyto body křivku poptávky po práci?

Firma musí v SR pokrýt alespoň variabilní náklady:Firma musí v SR pokrýt alespoň variabilní náklady:TR ≥ VCTR ≥ VC

Celkové příjmy musí být vyšší jak variabilní nákladyCelkové příjmy musí být vyšší jak variabilní nákladyPřičemž platí: Přičemž platí:

TR = ARPTR = ARPLL*L*LPříjem z průměrného produktu zaměstnance*počet Příjem z průměrného produktu zaměstnance*počet

zaměstnancůzaměstnancůVC = w*LVC = w*L

mzda*počet zaměstnanců mzda*počet zaměstnanců Rovnici TR ≥ VC tak můžeme vyjádřit: Rovnici TR ≥ VC tak můžeme vyjádřit:

ARPARPLL.L ≥ w.L.L ≥ w.L

ARPARPL L ≥ w≥ w

Křivka poptávky po práci je tvořena klesajícíKřivka poptávky po práci je tvořena klesající

částí MRPčástí MRPLL shora ohraničenou maximem ARP shora ohraničenou maximem ARPLL

Poptávka po práci: DoKo. trh práce Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - SR+ DoKo. trh finální produkce - SR

Poptávka po práci: DoKo. trh práce Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - SR+ DoKo. trh finální produkce - SR

MRPL

ARPL

L

CZK/L

bod ukončení činnosti firmy v SR

Pokud by mzdová sazba vystoupala nad úroveň ARPL , firma by ukončila činnost a nepoptávala by žádné množství práce.

Vysvětlení: viz výše a prezentace trhyVFobecne.ppt

DL

v LR je firma schopna měnit množství v LR je firma schopna měnit množství práce i kapitálupráce i kapitálu

při změně mzdové sazby se nemění při změně mzdové sazby se nemění pouze objem najímané práce, ale i pouze objem najímané práce, ale i objem kapitáluobjem kapitálu

mění-li se objem práce i kapitálu, mění mění-li se objem práce i kapitálu, mění se efektivnost práce se efektivnost práce →→ posun MP posun MPLL a tím a tím pádem i MRPpádem i MRPLL a krátkodobé D a krátkodobé DLL

ppůůsobí následující efekty po změně sobí následující efekty po změně mzdové sazby: substituční (SE), mzdové sazby: substituční (SE), produkční (nákladový, PE)produkční (nákladový, PE)

Poptávka po práci: DoKo. trh práce Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - LR+ DoKo. trh finální produkce - LR

Poptávka po práci: DoKo. trh práce Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - LR+ DoKo. trh finální produkce - LR

L

K

Q1

Q2

SE PE

A

TE

B

C

SE: při poklesu mzdové sazby bude firma nahrazovat kapitál prací – posun z A do B → zhoršení efektivnosti práce – tlak na pokles

MPLPE: pokles mzdové sazby – firma může současně zvýšit

objem práce i kapitálu, takže může více vyrábět – posun z B do C → zvýšení

efektivnosti práce – tlak na vzrůst MPL

Celkový efekt poklesu mzdové sazby (TE): firma bude najímat více obou faktorů – zvýší se efektivita práce –

vzrůst MPL

Poptávka po práci: DoKo. trh práce Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - LR+ DoKo. trh finální produkce - LR

MRPL1

L

CZK/L

DL(LR)

MFCL= AFCL=w=sL1

w1E1

Celkovým efektem poklesu mzdové sazby je vzrůst MPL a tím pádem i MRPL a krátkodobé DL

w2 MFCL= AFCL=w=sL2

E2

Spojnice krátkodobých rovnovážných bodů (E1 a E2) tvoří dlouhodobou křivku poptávky po práci

L1 L2

MRPL2

Faktory ovlivňující poptávku firmy po Faktory ovlivňující poptávku firmy po prácipráci

1.1. Změna ceny práce (mzdové sazby)Změna ceny práce (mzdové sazby)

- způsobuje posun po D- způsobuje posun po DLL

(křivky poptávky po práci).(křivky poptávky po práci).Pokud cena práce roste, poptávka po práci Pokud cena práce roste, poptávka po práci klesá.klesá.

2.2. Ostatní faktory – D po produkci vyráběné Ostatní faktory – D po produkci vyráběné daným VF, úroveň technologie, počet daným VF, úroveň technologie, počet kooperujících vstupů – způsobují posun celé kooperujících vstupů – způsobují posun celé DDLL

Tržní poptávka po práciTržní poptávka po práciTržní poptávka po práci – je horizontálním Tržní poptávka po práci – je horizontálním

součtem křivek poptávky po práci součtem křivek poptávky po práci jednotlivých firem. Platí následující závislosti:jednotlivých firem. Platí následující závislosti:

↓↓w → ↑ poptávaného mnow → ↑ poptávaného množžství práce kaství práce kažždé dé firmy → ↑ poptávaného mnofirmy → ↑ poptávaného množžství práce na ství práce na trhu → ↑ trtrhu → ↑ tržžní Dní DLL jako horizontální sou jako horizontální souččet et

indiv. Dindiv. DLL, ale:, ale:

↓↓w → ↓ MC kaw → ↓ MC kažždé firmy → ↑S na trhu produkce dé firmy → ↑S na trhu produkce → ↓P (cena statků) a zároveň ↓ MR → ↓P (cena statků) a zároveň ↓ MR (pokles (pokles

ceny způsobuje, že firmám klesá MR)ceny způsobuje, že firmám klesá MR)→ ↓MRP→ ↓MRPLL a a dochází k ↓Ddochází k ↓DL L (snížení poptávky firem po (snížení poptávky firem po

práci)→ Dpráci)→ DLL ka kažždé firmy bude strmdé firmy bude strměější a tím jší a tím bude strmější i kbude strmější i křřivka trivka tržžní Dní DLL

Firma je cenovým příjemcem na Firma je cenovým příjemcem na trhu práce, ale cenovým tvůrcem na trhu práce, ale cenovým tvůrcem na trhu finální produkcetrhu finální produkce

MR je klesající – MRPMR je klesající – MRPLL a tím i D a tím i DLL bude bude strmější než když firma prodává strmější než když firma prodává výstup na DoKo. Trhu.výstup na DoKo. Trhu.

Na trhu NeDoko musí firma snížit Na trhu NeDoko musí firma snížit cenu, aby prodala více statků – MR cenu, aby prodala více statků – MR firmy musí být klesající.firmy musí být klesající.

Poptávka po práci: DoKo. trh práce Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - SR+ NedoKo. trh finální produkce - SR

MRPL

ARPL

L

ARPL

MRPL

MRPL

ARPL

L

ARPL

MRPL

Poptávka po práci: DoKo. trh práce Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - SR+ NedoKo. trh finální produkce - SR

DL DL

Firma na DoKo. trhu finální produkce

Firma na NedoKo. trhu finální produkce

Vedle SE (substitučního efektu) a PE Vedle SE (substitučního efektu) a PE (produkčního efektu) se prosazuje ještě tzv. (produkčního efektu) se prosazuje ještě tzv. „příjmový efekt“:„příjmový efekt“:

Pokles w povede k poklesu MC – zvýší se Pokles w povede k poklesu MC – zvýší se rovnovážné množství produkce za rovnovážné množství produkce za současného poklesu ceny statků (aby firma současného poklesu ceny statků (aby firma mohla prodat více, musí snížit cenu statků) mohla prodat více, musí snížit cenu statků) a tedy i poklesu MR (pokles ceny statků a tedy i poklesu MR (pokles ceny statků snižuje i MR firmy)snižuje i MR firmy)

MRPMRPLL se tudíž neposune dolů v takovém se tudíž neposune dolů v takovém rozměru jako v případě DoKo. firmyrozměru jako v případě DoKo. firmy

Poptávka po práci: DoKo. trh práce Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - LR+ NedoKo. trh finální produkce - LR

Poptávka po práci: DoKo. trh práce Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - LR+ NedoKo. trh finální produkce - LR

MRPL1

L

CZK/L

DL(LR)

MFCL= AFCL=w=sL1

w1E1

w2 MFCL= AFCL=w=sL2

E2

L1 L2

MRPL2

Tečkovanou čarou je vyznačen posun MRPL v případě, že by firma fungovala na DoKo.trhu finální

produkce

Princip formování tržní poptávky je pak stejný jako u DoKo. firmy – viz předchozí výklad

Rovnováha na trhu práceRovnováha na trhu práce Rovnováha na Rovnováha na

trhu práce trhu práce nastává v bodě nastává v bodě průniku křivky průniku křivky tržní nabídky tržní nabídky práce a tržní práce a tržní poptávky po práci.poptávky po práci.

Nabídka práce – Nabídka práce – zaměstnancizaměstnanci

Poptávka po práci Poptávka po práci – zaměstnavatelé – zaměstnavatelé (firmy).(firmy).

Křivka nabídky práceKřivka nabídky práce

Nabídka práce se nejdříve chová jako běžná Nabídka práce se nejdříve chová jako běžná nabídková křivka - čím vyšší mzda (nabídková křivka - čím vyšší mzda (ww), tím je větší ), tím je větší nabídka, tj. ochota déle pracovat. Křivka nabídky nabídka, tj. ochota déle pracovat. Křivka nabídky práce bude rostoucí – čím vyšší je mzda, tím mají lidé práce bude rostoucí – čím vyšší je mzda, tím mají lidé méně obětovaných příležitostí, jak se živit jinak než méně obětovaných příležitostí, jak se živit jinak než prací a získávat příjem jinak než v podobě mzdy.prací a získávat příjem jinak než v podobě mzdy.

Od určitého momentu v horní části vykazuje křivka Od určitého momentu v horní části vykazuje křivka nabídky práce určitou anomálii - čím vyšší mzda, tím nabídky práce určitou anomálii - čím vyšší mzda, tím menší ochota pracovat. Je to dáno tím, že mezní menší ochota pracovat. Je to dáno tím, že mezní užitek z příjmu začíná být menší než mezní užitek z užitek z příjmu začíná být menší než mezní užitek z volného času. Možná jednodušeji řečeno - při určité volného času. Možná jednodušeji řečeno - při určité výši mzdy si člověk začne vážit více volného času než výši mzdy si člověk začne vážit více volného času než peněz. Rovněž tak působí i to, že při vyšším příjmu peněz. Rovněž tak působí i to, že při vyšším příjmu může být zaměstnáno menší množství členů může být zaměstnáno menší množství členů domácnosti (babička, která je ještě v produktivním domácnosti (babička, která je ještě v produktivním věku, nemusí chodit do práce, ale může se věnovat věku, nemusí chodit do práce, ale může se věnovat dětem a domácím pracím, z čehož domácnosti plynou dětem a domácím pracím, z čehož domácnosti plynou nepeněžní výnosy).nepeněžní výnosy).

Křivka nabídky práce – zpětné zakřivení

Jedním z nákladů obětované příležitosti osob, kteří Jedním z nákladů obětované příležitosti osob, kteří pracují, je volný čas, respektive cena volného času. pracují, je volný čas, respektive cena volného času. Stejně jako v jiných případech i zde působí substituční Stejně jako v jiných případech i zde působí substituční efekt – zvýšení mzdy zdraží volný čas, takže lidé efekt – zvýšení mzdy zdraží volný čas, takže lidé budou substituovat volný čas prací. Mzda je zároveň budou substituovat volný čas prací. Mzda je zároveň ale též důchodem. Když mzda vzroste, vzroste též ale též důchodem. Když mzda vzroste, vzroste též důchod pracujících, a mohou si dopřát více statků, důchod pracujících, a mohou si dopřát více statků, včetně volného času. Důchodový efekt tak říká, že včetně volného času. Důchodový efekt tak říká, že zvýšení důchodu motivuje člověka, aby kupoval více zvýšení důchodu motivuje člověka, aby kupoval více statků včetně volného času, tedy aby méně pracoval. statků včetně volného času, tedy aby méně pracoval.

Od určité, relativně vysoké úrovně mezd, působí tedy Od určité, relativně vysoké úrovně mezd, působí tedy na nabídku práce důchodový efekt, tedy zvýšení na nabídku práce důchodový efekt, tedy zvýšení mzdy nevede k tomu, aby člověk více pracoval, mzdy nevede k tomu, aby člověk více pracoval, naopak jej motivuje k tomu, aby pracoval méně.naopak jej motivuje k tomu, aby pracoval méně.

Důchodový efekt se týká jak individuální nabídkové Důchodový efekt se týká jak individuální nabídkové křivky, tak tržní nabídkové křivky.křivky, tak tržní nabídkové křivky.

Minimální mzdaMinimální mzda

= cenová regulace na trhu práce, = cenová regulace na trhu práce, čili regulace mzdováčili regulace mzdová

Cíle:Cíle: garantování minimálního příjmu garantování minimálního příjmu

pracovníků státem pracovníků státem → nástroj → nástroj sociální politikysociální politiky

zvýšení motivace k hledaní prácezvýšení motivace k hledaní práce zvýšení zaměstnanostizvýšení zaměstnanosti

Dopady minimální Dopady minimální mzdymzdy

L

SLw

DL

Trh práce

L*

w*

dobrovolně nezaměstnaní

wmin1

wmin1 – minimální mzda je stanovena níže než rovnovážná – trh práce se vyčistí při vyšší mzdě

wmin2

wmin2 – min.mzda na této úrovni způsobí, že se trh práce nevyčistí, vzniká převis S nad

D a nedobrovolná UNE

nedobrovolně

nezaměstnaní

(I)Racionalita minimální (I)Racionalita minimální mzdymzdy

je-li minimální mzda stanovena pod úrovní je-li minimální mzda stanovena pod úrovní rovnovážné mzdy, pak nemá smysl – trh se vyčistí rovnovážné mzdy, pak nemá smysl – trh se vyčistí při vyšší mzdě a všichni, kdo chtějí pracovat, práci při vyšší mzdě a všichni, kdo chtějí pracovat, práci najdounajdou

je-li stanovena nad úrovní rovnovážné mzdy, je-li stanovena nad úrovní rovnovážné mzdy, vznikne nerovnováha a nedobrovolná vznikne nerovnováha a nedobrovolná nezaměstnanost – lidé ochotní pracovat při nižší nezaměstnanost – lidé ochotní pracovat při nižší mzdě práci ztratí, lidé jež vyšší minimální mzda mzdě práci ztratí, lidé jež vyšší minimální mzda motivuje pracovat, práci nenajdoumotivuje pracovat, práci nenajdou

MINIMÁLNÍ MZDA NA DOKO. TRHU PRÁCE JE NESMYSLMINIMÁLNÍ MZDA NA DOKO. TRHU PRÁCE JE NESMYSL

Minimální mzda v ČRMinimální mzda v ČR

Minimální hrubá měsíční mzda v ČR v letech 1992-2006 (nejnižší mzdový tarifní stupeň)

2200 2200 2200 2200 2500 2500 26503250

4000

50005700

62006700

71857955

0

1000

2000

3000

4000

5000

6000

7000

8000

9000

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Minimální mzda v Kč/měsíc

Zdroj: http://www.finance.cz/home/hospodarstvi/prace/mzda/