Tomáš Garrigue Masaryk

www.zlinskedumy.cz

Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484

Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století

Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Název DUM Tomáš Garrigue Masaryk

Označení DUM VY_32_INOVACE_06_2_11

Autor Mgr. Zdeněk Srna

Datum 23. 2. 2013

Vzdělávací oblast Člověk a společnost

Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ

Tematický okruh Úvod do filozofie a religionistiky

Ročník 3. ročník gymnázia

Klíčová myšlenka

• „nebát se a nekrást “[1]

Život a dílo • 1850 Hodonín 1937 Lány• „otec československé státnosti“• studia fil.a filologie ve Vídni a Lipsku, kde se seznámil s E.

Husserlem• habilitoval u F.Brentana, soukromý docent na vídeňské

univerzitě • přestoupil z ŘKC k evangel.reform.církvi• profesor filozofie na pražské univerzitě• podílel se na rozvoji čes.vědy a vzdělání

• zakladatel čes.sociologie, vědecko-kritická revue Athenaeum

• poslanec říšské rady vídeň.parlamentu• polemiky, diskuse, střety a společ.konflikty• boj o Rukopisy a hilsneriáda• exil, v čele protirak.zahraničního odboje• pobyt v Rusku 1917-18 a v USA, kde získal

mezinár. podporu pro vznik ČSR• opakovaně volen prezidentem(1918-34)• 1935 abdikace

• spisy o „české otázce“ ( Česká otázka, Naše nynější krise, Karel Havlíček, Jan Hus), v nichž se snaží rozvinout pozitivní národní program a opřít jej o filozofii čes.dějin vycházející z české reformace. Spolu s kritikou nacionálního radikalismu (obstrukční politiky vůči Vídni) odmítá i radikalismus sociální (kritika marxismu ve spise Otázka sociální), a to ve prospěch vnitřních reforem (Havlíčkovy „revoluce hlav a srdcí“) [2]

• během přednáškových pobytů v USA (1902-07) se zabýval čes. a slovanskou (rus.) otázkou a problematikou necírkev. náboženství 2 sv. spis Rusko a Evropa 3.sv.o náb. a titánismu v rukopise do r.1996

• své představy o povaze války, o postavení českého národa, o založení samostatné ČSR a jejím místě v poválečném uspořádání Evropy ukládá do spisu Nová Evropa, později pak do knihy Světová revoluce

• Filozofii M. vždy chápal nikoli jako systematickou teoretickou tvorbu, ale především jako součást praktické reflexe o naléhavých problémech soudobého člověka a společnosti, úvah o „krizích“ a „otázkách“ a o cestách k jejich řešení. Střídavě u něho vystupují do popředí dvě trvalé, navzájem se propojující a doplňující komponenty: filozofie člověka a filozofie dějin. [3]

• Vstupní otázkou M. filozofie je téma krize moderního člověka, otevřené spisem Sebevražda (1881). Sebevražednost jako krajní projev krize člověka nelze dosta-tečně vyložit fakty přírodními, ekonomi-ckými nebo sociálními, nýbrž koneckonců psychologicky a kulturně historicky. Ztrátou harmonického názoru na svět, nenábo-ženskostí, polovzdělaností se rozpadá středověká organizace společnosti, její ucelený „katolický“ pohled na svět.[4]

• M. však svým antropologismem (ve spise Rusko a Evropa použije termínu „vědecký a filozofický antropismus“), který od všech věd očekává především výpověď o člověku (člověk je pravým a posledním cílem všeho vědeckého bádání, člověk je vědě mírou všech věcí), požaduje od filozofie poznání „plnosti života a jednotlivých věcí“. Touto životně filozofickou (duchovědnou) orientací prolamuje hranice pozitivismu, hledá řešení v „konkretismu“ [5]

• důraz na vědy „konkrétní“ a zejména v umění, v uměleckém poznání, které svým bezprostředním postřehováním nejvíce se blíží požadované „plnosti života a jedno-tlivých věcí“ , trvalá snaha postihnout pro-blémy čl. a společ.rozborem jejich obrazu v literární tvorbě. Významnou scelující roli (v jistém smyslu klíčovou) přisuzuje nábo-ženství, samozřejmě náb. „konkrétnímu“, novému, osobnímu, žitému, které má přispět k vřazování člověka do celku světa, do řádu – smyslu. [6]

• Národ chápe jako přirozené, jazyk.kult. spole-čenství, emancipaci národní pak jako produkt novodobých dějin: nestačí prostý odkaz na minulost, kvalita národa (a tím spíše národa malého) je něco, co je třeba teprve utvořit – prací, výkonem, úrovní vzdělanosti a duchov. kultury. V tom smyslu je „česká“ otázka o. „světovou“, všelidskou, mravní, ba nábožen.: úroveň národa spočívá v otevřenosti světu, ve schopnosti osvojit si a rozvíjet ideály hu- manitní, tento univerzalismus evrop. a svět. dějin [7]

• Na filozofii dějin navazuje M. filozofie demokracie. Demokracie není pouze jistým politickým a právním řádem, hrou politických stran, nýbrž určitým způsobem života (dokonce „životem sub specie aeternitatis“), pohledem na svět, jistou úrovní mezilidských vztahů, organickým prostorem pro realizaci humanitních ideálů. [8]

• Vychází však z toho, že k základům demo- kracie patří vzdělanostní a mravní kvality občanské společnosti, péče o duch. klima dané společnosti, respekt k osobnosti druhého i snaha dobírat se konsensu o společných hodnotách, přesahujících dílčí stranické a skupinové zájmy. Pojem „náboženské demokracie“ týká se této duch. a polit.kultury a je míněn v širokém občanském, pluralitním a ekumenickém duchu. [9]

• Pokud jde o náboženskou filozofii, M. věří v jistý prozřetelnostní řád, nás přesahující, klade však důraz na myšlenku synergismu – odpovědné aktivní spoluúčasti člověka na tvorbě tohoto řádu, který by byl bez ní jakoby neúplný.

• M. měl na české myšlení mnohostranný vliv. Nejsilněji působila jeho filozofie humanity a demokracie, která byla vnímána jako ideový horizont demokratické republiky. [10]

Texty k zamyšlení

• „Etice je podřízen člověk každý a celý, všecko, co prožívá a koná, tedy i poznávání. Poznání je mravní povinnost, stejně jako láska a služba bližnímu, jako kterýkoli z mravních příkazů. Na vědcích a filozofech neuctíváme jejich nadání, nýbrž to veliké usilování o pravdu – to je čin mravní. “[11]

• Ježíš, ne Caesar, toť smysl našich dějin a demokracie.

• Špatné překonávat dobrým – to není tak těžké, ale těžko je překonávat dobré lepším.

• Honbou po štěstí nikdo se šťastným nestal• Cit ani vůle nejsou argument, chybí-li rozum• Šťastný je ten, kdo má bohatý obsah

životní, šťastný je ten, kdo dovede poctivým úsilím zčásti uskutečnit své ideály.

• Vy jeden, každý musíme snést mínění druhého. Demokracie znamená diskusi.

• Humanita je náš poslední cíl národní a historický, humanita je program český.

• Lid je jediný zdroj veškeré státní moci. Ano, ale jednotlivec nesmí se schovávat za lid a za masu.

• Svět stál a stojí na práci, ne na náladě, svět udržuje se jen prací, a to prací drobnou, prací stálou.

• Kdo pije nemyslí, kdo myslí nepije.

• Filozofie je pokus o jednotný názor na svět a život, přírodu a ducha.

• Člověk si musí najít svou cestu. Jestli ji opravdu hledá, najde ji velmi brzy. Potom se jí ale už musí držet, nebo zabloudí

• Humanitní program neučí být pasivní, ale učí se bránit prací.

• Bez skutečné nápravy srdce a hlavy, bez nápravy myšlení a mravů můžeme revolucí odstranit ďábla, ale Belzebuba posadíme na jeho místo

• Humanita nevylučuje ani neoslabuje lásku k národu; mohu, ba musím milovat národ svůj pozitivně, ale nemusím proto nenávidět národy jiné. Pravá láska se nedokazuje nenávistí, nýbrž jen láskou.

Práce T.G.M. s převahou fil.témat

•Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty

•Základové konkretné logiky

•Stručný náčrt dějin filosofie

•Ideály humanitní

•Národnostní filosofie doby novější

•Přehled nejnovější filosofie náboženství

•Moderní člověk a náboženství

Otázky

• 01.Chápe M.filozofii jako systematickou a teoretickou tvorbu?

• 02.Co je M. antropismus?

• 03.Vysvětlete M. vztah k revoluci-slide19

• 04.Klíčový mravní čin vědců a filozofů

• 05.Na čem je založen M.konkretismus ?

• 06.Jak M. charakterizuje demokracii ?

Citace• [1] Dostupné z: http://neviditelnypes.lidovky. cz/

historie -jak-vlastne-vzniklo-nebat-se-a-nekrast-f5d /p_spolecnost.asp?c=A110103_18 1548_p_spolecnost_wag

• [2-10] GABRIEL, Jiří et al. Slovník českých filozofů. Brno: Masarykova univerzita, 1998. s. 376-8.

• [11] OLŠOVSKÝ, Jiří. Masarykova prakti-cká filosofie: sborník přednášek. Praha: Masarykova společnost, 1993. s. 80.

Odkazy a zajímavosti

• http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095687448-historicky-magazin/207452801280031/

• http://neviditelnypes.lidovky.cz/historie-jak-vlastne-vzniklo-nebat-se-a-nekrast-f5d-/p_spolecnost.asp?c=A110103_181548_p_spolecnost_wag