Thalés z Mílétu
A 1 = Diogenés Laertios, Vitae philosophorum I,22-44 Marcovich
(22) Thalés byl, jak praví Hérodotos (I,170), Dúris a Démokritos (68 B 115a), synem
Examyovým a Kleobúliným, z rodu Thélid, co jsou Foiníané, nejurozenjší z potomk
Kadmových a Agénorových. [Byl jedním ze sedmi mudrc,] jak uvádí i Platón (Prótagorás
343a). Byl jako první nazván mudrcem, kdy byl v Athénách archontem Damasiás (582 a 581
ped n. l.), za nho bylo stanoveno sedm mudrc, jak praví Démétrios Falérský v Seznamu
archont. Byl zapsán do seznamu oban v Mílétu, kam pišel s Neileem, vypuzeným z Foiníkie.
Podle vtšiny spisovatel však byl rodilý Míléan a byl ze skvlého rodu.
(23) Po politické innosti se vnoval pozorování pírody. Podle nkterých nezanechal ádný spis,
nebo jemu pipisovaná Astronomie pro plavce (B 1) je prý od Fóka ze Samu. Kallimachos jej
zná jako objevitele Malé Medvdice, nebo ve svých Iambech íká (A 3a):
a hvzdy Vozu Malého prý stanovil,
jím svoji dráhu ídí plavci foinití.
Podle nkterých napsal jen dva spisy: O Slunovratu a O rovnodennosti, nebo to ostatní
povaoval za nepochopitelné (B 4). Nkteí se domnívají, e se první zabýval astronomií a e
pedpovdl zatmní Slunce (viz A 5) a slunovraty, jak tvrdí Eudémos v Djinách astronomie.
Pro toté se mu obdivují také Xenofanés (21 B 19) a Hérodotos (11 A 5) a svdí o tom
Hérakleitos (22 B 38) a Démokritos (68 B 115a).
(24) Nkteí, jako napíklad básník Choirilos, íkají, e jako první prohlásil duše za nesmrtelné.
Jako první objevil také dráhu pechodu [Slunce] od jednoho slunovratu k druhému a podle
nkterých první uril velikost Slunce [vi velikosti sluneního kruhu i velikost Msíce] vi
msínímu jako 1/720 [kruhu]. Jako první také nazval poslední den msíce ticítkou. Podle
nkterých pak také jako první vykládal o pírod.
2
Thalés, verze 7. 5. 2011
Aristotelés (De anima I,2; 405a19; 11 A 22 /2) a Hippiás (86 B 7) íkají, e dal úast na duši také
neivým vcem, jak se to ukazuje na z magnetitu a jantaru. Kdy se prý od Egypan nauil
geometrii, jak tvrdí Pamfyla, vepsal jako první do kruhu pravoúhlý trojúhelník a obtoval býka.
(25) Jiní, napíklad matematik Apollodóros, to piítají Pýthagorovi (viz Diogenés Laertios
VIII,12). Ten toti nejvíce pokroil ve vcech, které podle Kallimachových v Iamb objevil Frýg
Euforbos (Diogenés Laertios VIII,4), napíklad „nerovnost a trojúhelník“ 1 a vše, co souvisí
s naukou o úsekách.
Zdá se, e si Thalés dokázal velmi dobe poradit také v politických vcech. Kdy toti Kroisos
poslal Míléanm ádost o spojenectví, tak tomu zabránil, co zachránilo msto, kdy se jej pak
zmocnil Kýros. Klytos však íká, jak vypráví Hérakleidés, e se stal samotáem a uzavel se do
soukromí.
(26) Podle nkterých se oenil a ml syna Kybistha, podle jiných zstal svobodný a pijal za
vlastního syna své sestry. Kdy se ho ptali, pro nemá vlastní dti, ekl prý, e „z lásky k dtem“.
Také se vypravuje, e kdy ho matka nutila, aby se oenil, odpovdl: „Ješt na to není vhodná
doba.” A kdy na nho v pozdjším vku naléhala, pravil: „U na to není vhodná doba.”
Hieronymos ze Rhodu v druhé knize Rozmanitých poznámek vypráví, e si Thalés, kdy chtl
ukázat, jak je [pro mudrce] snadné být bohatým, pronajal lisovny oleje, protoe pedvídal, e
bude hojná úroda oliv, a získal nesmírné mnoství penz.
(27) Za poátek všeho pokládal vodu a svt povaoval za oduševnlý a plný daimon. Prý také
objevil roní doby a rozdlil rok na 365 dní.
Nikdo ho však neuil, ledae se stýkal s kními, kdy pišel do Egypta. Hieronymos o nm také
íká, e mil výšku pyramid z jejich stínu, [toti tehdy,] kdy pozoroval, e stín lovka je stejn
velký [jako jeho postava]. Byl prý také v úzkém styku s mílétským tyranem Thrasybúlem, jak
uvádí Minyés.
Známý je píbh s trojnokou, kterou našli rybái a kterou mílétský lid poslal mudrcm.
1 Verze pekladu: „rznostranný trojúhelník“.
3
Thalés, verze 7. 5. 2011
(28) Vypravuje se toti, e njací iónští mladíci koupili od mílétských rybá celý úlovek v síti.
Kdy pak vytáhli trojnoku, propukla o ni hádka, a Míléané poslali [dotaz] do Delf. A bh
vštil takto:
O trojnoce se táeš, mílétský potomku, Foiba?
Ze všech, kdo v moudrosti první je, tomu já trojnoku dávám.
Dali ji tedy Thalétovi. Ten ji však dal zase jinému a ten opt dalšímu, a se dostala k Solónovi.
Ten pak prohlásil, e první co do moudrosti je bh, a poslal trojnoku do Delf.
Kallimachos však tyto vci vypráví v Iambech jinak, pevzal to od Maiandria z Mílétu. Jakýsi
Arkaan Bathyklés prý toti po sob zanechal misku a uloil, e „má být dána tomu, kdo svou
moudrostí zpsobí nejvíc dobrého. Dali ji tudí Thalétovi, od nho putovala dokola, a k nmu
pišla zpátky.
(29) Thalés pak misku poslal do Didymy Apollónovi, podle Kallimacha s tmito slovy:
M dává Thalés vládci lidu Neilea,
kdy dvakrát obdrel m co dar vítzný.
V ei nevázané to zní takto: „Thalés z Mílétu, syn Examyv, Apollónovi Delfskému, estný dar
od ek, jen obdrel dvakrát.” Bathyklev chlapec, který chodil s tou miskou, se jmenoval
Thyrión, jak íká Eleúsis ve spise O Achilleovi i Alexón z Myndu v 9. knize Mytických píbh.
Eudoxos z Knidu a Euanthés z Mílétu však vypravují, e kdosi z Kroisových pátel dostal od
krále zlatý pohár, který ml dát nejmoudejšímu z ek. Dostal jej prý Thalés.
(30) Pohár obešel dokola a k Chilónovi, který se dotázal Pýthijského [Apollóna], kdo je
moudejší ne on. Ten odpovdl, e Mysón, o kterém ješt budeme mluvit. (...)
(33) (...) Hermippos piítá v ivotech Thalétovi výrok, který jiní pipisují Sókratovi. íkal prý
toti, e Osudu vdí za ti vci:
za první, e se narodil jako lovk a ne jako zvíe;
za druhou, e se narodil jako mu a ne jako ena;
za tetí, e se narodil jako ek a ne jako barbar.
4
Thalés, verze 7. 5. 2011
(34) Vypravuje se také, e kdy ho staena vyprovodila z domu, aby pozoroval hvzdy, spadl do
jámy. Na jeho kik mu prý staena odpovdla: „Ty si myslíš, Thaléte, e rozpoznáš to, co je na
nebi, kdy nejsi schopný vidt ani to, co je pod tvýma nohama?” 2
Jako zkoumatele hvzd jej zná také Tímón a v Silloi ho chválí tmito slovy:
Jeden ze sedmi mudrc, Thalés, hvzd zkoumatel moudrý.
Rozsah toho, co Thalés napsal, odhaduje Lobón z Argu na 200 verš. Na jeho soše je napsáno:
Tento Thalés, jeho iónský vychoval Mílét, se jeví
jako cti nejhodnjší pro moudrost z hvzdá všech.
(35) K Thalétovým zpívaným [výrokm] prý patí tyto:
Nejsou dkazem rozumné pedstavy pemnohá slova;
usiluj o jedno moudré,
vol sob jedno vzácné;
tak zrušíš lidí vanivých
bez konce tlachavou e.
Nejstarší ze všeho je bh, nebo se nezrodil.
Nejkrásnjší je svt, nebo je dílem boha.
Nejvtší je místo [prostor?], nebo všechno obsahuje.
Nejrychlejší je mysl, nebo vším proniká.
Nejsilnjší je nutnost, nebo všemu vládne.
Nejmoudejší je as, nebo všechno objeví .
íkal, e smrt se niím neliší od ivota. Kdy se ho kdosi zeptal: „Pro tedy nezemeš?“.
Odpovdl: „Protoe v tom není rozdíl.”
(36) Na otázku, co bylo díve, zda noc nebo den, odpovdl: „Noc, o jeden den díve”.
Kdy se ho kdosi zeptal, zda se lovk, který páchá bezpráví, skryje ped bohy, odpovdl:
„Dokonce ani kdy na bezpráví pomýšlí.”
Cizoloníkovi, který se ho ptal, má-li odpísáhnout, e nezcizoloil, ekl: „Kivá písaha není
horší ne cizoloství.”
5
Kdy byl tázán, co je nesnadné, ekl: „Poznat sebe sama!”
A co je snadné? „Radit jinému.”
Co je nejpíjemnjší? „Dosáhnout cíle.”
Co je boské? „Co nemá poátek ani konec.”
Co vidl nejobtínjšího? Odpovdl: „Starce tyrana.”
Jak by kdo nejlépe snášel neštstí? „Kdyby vidl, e se jeho nepátelm vede ješt h.”
Jak bychom ili nejlépe a nejspravedlivji? „Kdybychom sami nedlali to, co vytýkáme
ostatním.”
(37) Kdo je šastný? „Ten, kdo je zdravý na tle, bystrý v duši a má zdárnou povahu.”
Thalés vybízí, abychom pamatovali na pítomné i nepítomné pátele, abychom neukazovali
jenom pknou tvá, nýbr abychom byli krásní svým jednáním. íká:
„Neobohacuj se špatným zpsobem, a se ani tvá e neprotiví tm, kteí si získali tvou dvru!”
„Jaké sluby prokáeš svým rodim, takové oekávej i od svých dtí!”
Vylévání Nilu vysvtloval tím, e kadoron se opakující vtry 3 vzdouvají jeho vlny, nebo
vanou opaným smrem.
Apollodóros v Kronice íká, e se Thalés narodil prvního roku 39. olympiády [624 ped n. l.]. 4
(38) Zemel v 78 letech – nebo podle Sósistrata v devadesáti, – nebo skonal v 58. olympiád
(548/545 ped n. l.). Byl souasníkem Kroisa, jemu také slíbil, e mu umoní pekroit eku
Halys bez mostu, kdy odvede její tok jiným smrem (viz A 6).
Byli však i jiní Thalétové, Démétrios z Magnésie v Soujmenovcích tvrdí, e jich bylo pt:
První, eník nevkusného slohu z Kallátidy.
Druhý, velmi nadaný malí ze Sikyónu.
Tetí z doby velmi dávné, souasník Hésiodv, Homérv a Lykurgv.
tvrtý, kterého vzpomíná Dúris ve spise O malíství.
Pátý mladší a neslavný, kterého pipomíná Dionýsios v Kritikách.
3 „Etésie“, typický jev letního mediteránního klimatu.
4 Konjektura ady editor. Rukopisy patrn omylem uvádjí první rok 35. olympiády, tedy o 20 let díve.
6
Thalés, verze 7. 5. 2011
(39) Mudrc pak skonal, kdy se díval na gymnický závod, a to vedrem, ízní a slabostí, nebo byl
ji starý. Na jeho hrob je napsáno:
Vru skrovný jen tuto náhrobek Thalétv vidíš;
velká však moudrosti jeho sláva a do nebe jde.
Také od nás je na nho tento epigram, v první knize epigram neboli ve Sbírce všech rozmr:
Na závod gymnický kdysi kdy opt díval se Thalés
moudrý, nebeský Die, vzal jsi ho ze stadia.
Chválím, e jsi ho odvedl blíe, nebo ji vru
pro stáí nemohl hvzdy ze Zem pozorovat.
(40) Od Thaléta je výrok „Poznej sebe sama”, který Antisthenés v Nástupnictvích pipisuje
Fémonoé, od které si jej prý pisvojil Chilón. (...)
(Následuje pojednání o sedmi mudrcích a pak falza dvou Thalétových list, Ferekýdovi a
Solónovi.)
Viz také Pseudo-Anaximenés, 1. list = Diogenés Laertios, Vitae philosophorum II,4 Marcovich:
Anaximenés Pýthagorovi:
Thalés, syn Examyv (...), se ve stáí nedokal šastného konce. Vyšel v noci, jak byl zvyklý, se
slukou, pozorovat ze zápraí svého domu hvzdy. A jak se tak díval, neuvdomil si, kde je,
vykroil za okraj srázu a spadl z nho. Tak Míléané ztratili svého astronoma. My však, jeho
áci, bume pamtlivi tohoto mue a stejn tak i naše dti a naši áci, a stále se zabývejme jeho
výkladem. A kadá naše e zaíná s Thalétem.
Viz také Aisópos 40 Hausrath–Hunger:
Hvzdá ml ve zvyku vycházet kadý veer z domu a pozorovat hvzdy. Jednou se procházel za
mstem, celou myslí byl soustedn an nebe, nevšiml si study a spadl do ní. Jak naíkal a kiel,
7
Thalés, verze 7. 5. 2011
šel kdosi kolem, uslyšel jeho náek, pišel blí, a kdy se dovdl, co se stalo, ekl mu: „Ty jsi ale
divný! Chceš vidt, co je na nebi, a nevidíš, co je na zemi?“ 5
A 2 = Súda, s.v. Thalés = Théta 17
Thalés, syn Examyv a Kleobúlin, Míléan, podle Hérodota Fénian (viz A 4), narozený ped
Kroisem, v 35. olympiád (640/637 ped n. l.), podle Flegonta byl znám u v 7. olympiád
(752/749 ped n. l.). Napsal O jevech na obloze v epickém verši (viz B 1), O rovnodennosti (B 4)
a mnohé jiné. Skonal ve stáí, kdy sledoval gymnický závod, unavený davem a oslabený
úpalem.
Thalés byl první, kdo dostal oznaení „mudrc”, a byl první, kdo ekl, e duše je nesmrtelná; první
také pochopil zatmní a rovnodennosti. Jeho výroky jsou mnohé a povstný je: „Poznej sebe
sama.” Vdy i Chilónv výrok „Záruky jsou nenasytné” je spíše Thalétovým vlastním výtvorem
a podobn také výrok „Nieho píliš!”
Pírodní filosof Thalés za Dáreia (omyl!) pedpovdl zatmní Slunce.
A 3 = Scholia in Platonem (scholia vetera, in Rempubl.) 600a
Thalés, syn Examyv, Míléan, podle Hérodota Fénian (viz A 4). První, kdo byl nazván
„moudrý”. Objevil toti, e zatmní Slunce nastávají pekrytím dráhy Msíce, jako první z ek
poznal Malou Medvdici i slunovraty a bádal o velikosti a pirozenosti Slunce. Podle nho mají i
neoduševnné vci duši, jako magnetit nebo jantar. Za poátek prvk povaoval vodu. Tvrdil, e
svt je oduševnlý a plný daimon. Byl vychován v Egypt od kní. Jeho je výrok „Poznej sebe
sama!” Zemel, kdy u jako staec pihlíel gymnickému závodu, vysílen vedrem.
A 3a = Kallimachos, Iamb. fr. 94; Pap. Oxyrh. VII,33 (cfr. Pfeiffer, Callimachi frag. nuper rep.
43nn.)
8
[Amfalkés] se plavil do Mílétu. Nebo vítzství získal
Thalés, který byl obratný v úsudku i v jiných vcech,
o nm se také íkalo, e zamil hvzdiky
[Malého?] Vozu, podle nho se plaví Foiníané.
(...)
A 4 = Hérodotos, Historiae I,170
Vhodný byl i návrh Thaléta Mílétského, pvodem Foiníana, který uinil ješt pedtím, ne byli
Iónové poraeni. Navrhoval, aby si Iónové zídili jediný poradní sbor, který by byl v Teu, protoe
Teós je uprosted Iónie, a aby ostatní msta byla povaována pouze za démy.
A 5 /1 = Hérodotos, Historiae I,74
Kdy válka [mezi médským králem Alyattem a lýdským králem Kyaxerem] pokraovala se
stídavým štstím, došlo v jejím šestém roce ke sráce, pi které se stalo, e se po zaátku boje
najednou den stal nocí. 6 Tuto promnu dne Iónm pedpovdl Thalés Mílétský; jako její mez
stanovil tentý rok, ve kterém ona promna vskutku nastala.
A 5 /2 = Kléméns Alexandrijský, Stromata I,65,1
O Thalétovi Eudémos v Djinách astronomie íká, e pedpovdl zatmní Slunce (viz
Xenofanés B 19), které nastalo v ase bitvy mezi Médy a Lýdy, tedy za vlády médského krále
Kyaxara, otce Astyagova a lýdského krále Alyatta, otce lýdského Kroisa. S tím souhlasí také
Hérodotos v první knize svých Djin (viz A 5 /1). Bylo to v letech kolem padesáté olympiády
(580/577 ped n. l.).
6 V pepotu juliánského kalendáe: 28. kvtna 586 ped n. l. Astronomicky: 28. kvtna -585.
9
A 5 /3 = Eusebios, Chron., Arm. Ol. 49,2
Thalés Mílétský pedpovdl úplné zatmní Slunce.
A 5 /4 = Eusebios, Chron., in: Hieronymus
A 5 /5 = Cicero, De divinatione I,49,112
Tý mu [Thalés] prý také první pedpovdl zatmní Slunce, které nastalo za krále Astyaga.
A 5 /6 = Plinius, Naturalis historia II,53
U ek naleznul [píinu zatmní] jako první ze všech Thalés Mílétský, který pedpovdl
zatmní Slunce tvrtého roku 38. Olympiády, které nastalo za krále Alyatta, 170 let od zaloení
íma. 7
A 6 = Hérodotos, Historiae I,75
Kdy Kroisos pišel k ece Halys, postupoval dál, jak já tvrdím, tak, e pevedl vojsko po
mostech, které tam stály. U ek však pevládá mínní, e na druhou stranu vojsku pomohl
Thalés Mílétský. Kroisos byl prý toti na rozpacích, jak se s vojskem dostane pes eku, protoe
v té dob tam ty mosty ješt nebyly. Thalés, který prý byl s jeho vojskem, nechal eku tekoucí po
levé stran vojska téci také po pravé stran. Dokázal to prý takto: dal u nad táborem kopat
dlouhý píkop, zatáející do tvaru plmsíce, aby zezadu obešel postavený tábor; do tohoto
7 V pepotu juliánského kalendáe: 28. kvtna 586 ped n. l. Astronomicky: 28. kvtna -585.
10
Thalés, verze 7. 5. 2011
píkopu svedl vodu z pvodního eišt a vrátil ji do nj pod táborem. Tím se eka velice rychle
rozdlila a bylo moné ji po obou stranách snadno pebrodit. Nkteí dokonce tvrdí, e pvodní
eišt docela vyschlo. To však nepokládám za moné, vdy jak by se byli dostali pes eku na
zpátení cest?
A 7 /1 = Eusebios, Chronicae in: Kyrillos, Contra Iulianem I; p. 12
A 7 /2 = Eusebios, Chronicae in: Hieron. Ol. 35,1
A 7 /3 = Abulfaragus p. 33 Pococke
A 8 /1 = Εκλογ Ιστοριν Parisina (Cramer, An. Par. II,263)
V tch asech Thalés Mílétský zemel na Tenedu – a byla známa Sibylla Erýthrejská.
A 8 /2 = Chronicon paschale 214,20 Bekk.
V tch letech zemel na Tenedu filosof Thalés Mílétský.
A 8 /3 = Plútarchos, Solon 12,11
Cosi podobného prý tušil i Thalés. Naídil toti, aby ho po smrti pochovali na jakémsi
bezvýznamném a opovreném míst na území Mílétu, nebo pedpovdl, e toto místo jednou
bude mílétským námstím.
11
Thalés, verze 7. 5. 2011
(...) práv tak, Theodóre, jako se prý ona vtipná a pvabná thrácká sluka vysmála Thalétovi,
kdy pozoroval hvzdy a spadl do studny, zatímco se díval nahoru. Posmívala se mu, e se
pokouší poznat vci na nebi, e mu však zstává skryto, co leí ped ním a u jeho nohou.
Viz A 1,34.
A 10 = Aristotelés, Politica I,11; 1259a6
Traduje se, e kdy mu pedhazovali jeho chudobu i neuitenost filosofie, seznal díky
pozorování hvzd, e pijde velká úroda oliv. U v zim nashromádil nco málo penz, zaplatil
zálohy na všechny olivové lisy v Mílétu i na Chiu a za nízkou cenu si je pronajal, protoe nikdo
nenabízel víc. Kdy pak pišla doba sklizn, všichni je najednou potebovali a on je pronajímal,
za kolik chtl, take nashromádil veliké peníze. Tím ukázal, e pro filosofy je snadné
zbohatnout, pokud chtjí, ale e to není to, o co usilují.
A 11 /1 = Proklos, In Eucleidem 65,3 Friedl. (= Eudémos, Geometriké historia, fr. 84 Speng.)
(...) Thalés nejprve šel do Egypta a pak pinesl toto vdní [theória, rozumj: geometrii] do
ecka. Mnohé sám nalezl a poátky mnohého ukázal svým následovníkm. (...)
A 11 /2 = Plútarchos, Solon 2,8
Obchodem se prý zabývali také Thalés a matematik Hippokratés, také Platón si prý opatil
prostedky na cestování prodejem jakéhosi oleje v Egypt.
A 11 /3 = Plútarchos, De Iside et Osiride 34
12
Thalés, verze 7. 5. 2011
íká se, e i Homér je stejn jako Thalés vyuen od Egypan, kdy povauje vodu za poátek a
pvod všeho.
A 11 /5 = Áetios I,3,1 Diels
Thalés [nejprve] filosofoval v Egypt a do Mílétu pišel [a kdy byl] starší.
A 11 /6 = Iamblichos, Vita Pythagorica 12
A 11a = Himeros Sofist., Declamationes et orationes 28
ιδε μν Ολυμπασι τν Ιρωνος δξαν πρς λραν Πνδαρος ιδε δ
Ανακρων τν Πολυκρτους τχην Σαμων τι θει πμπουσαν ερ κα Αλκαος
ν ιδας εχε Θαλν, τε κα Λσβος πανγυριν ...
A 12 = Aristotelés, Metaphysica I,3; 983b6
Vtšina tch, kdo se první zabývali filosofií, se domnívala, e poátky vcí jsou jen v podob
látky. Nebo to, z eho všechny vci jsou a z eho nejprve vznikají i do eho nakonec zanikají –
piem podstata trvá a mní se jen ve svých stavech – to nazývají prvkem a poátkem jsoucen.
(...)
(983b17) Musí toti být njaká pirozenost, a u jedna nebo vícero, ze kterých vše jiné vzniká, jí
udrováno. Poet a podobu takového poátku neuvádjí ovšem všichni stejn. Thalés, pvodce
takovéto filosofie, íká, e je to voda; proto také hlásal, e Zem leí na vod. Tento pedpoklad
pijal také proto, e semena mají vlhkou pirozenost; voda je poátkem pirozenosti, který je ve
13
Thalés, verze 7. 5. 2011
vlhkých vcech. Nkteí, ti nejstarší, (...) kteí první vyprávli o bozích, mínili o pirozenosti, e
je takto zaloena. Ókeana a Téthydu uinili otcem vznikání (Ilias XIV,201) a písahou boh
vodu, nazvanou u jejich básník Styx (Ilias XV,37n.). Nejctnjší je toti [u nich] nejstarší,
nejctnjší je však písaha.
A 13 /1 = Simplikios, In Physica 23,21
Ty, kteí tvrdí, e poátek je jeden a pohyblivý, oznauje [Aristotelés] jako fyziky ve vlastním
slova smyslu. Jedni tvrdí, e poátek je vymezený, jako teba Thalés Examyv z Mílétu a
Hippón, který se, jak se zdá, stal ateistou. Tvrdili, e poátek je voda, k emu je pivedly jevy,
které vnímali. Teplé se toti iví vlhkým, mrtvé vci vysychají a semena všeho [všech ivoich]
jsou vlhká a veškerá potrava je šavnatá. Z eho pak kadá vc je, tím se také pirozen iví.
Voda je poátkem vlhké pirozenosti a drí všechno [všechny vci] pohromad. Proto usoudili, e
poátkem všech vcí je voda a tvrdili, e Zem leí na vod.
A 13 /2 = Simplikios, In Physica 458,23
Ti, kteí pedpokládají jeden prvek, o nm íkají, e je neomezený rozsahem, jako Thalés o vod.
A 13 /3 = Servius, Ad Vergilii Aen. XI,186 (l.4)
(...) Thalés, jen tvrdil, e všechno je utvoeno z vlhkosti, praví, e tla musí být zaplavena, aby
se mohla rozpustit ve vod.
A 13a = Áetios I,17,1 Diels
Thalés a ti, kdo od nho pocházejí, [uí, e] ke zmnám vede mísení prvk.
14
A 13b = Áetios II,1,2 Mansfeld–Runia
Thalés a ti, kdo pocházejí od nj, tvrdí, e svt je jeden.
A 13c = Áetios II,12,1 Mansfeld–Runia
Thalés, Pýthagorás a ti, kdo od nich pocházejí, rozdlují sféru všeho nebe do pti kruh, které
prohlašují za pásy. Nazývají se: severní a vdy viditelný, letní obratník, rovnodennostní, zimní
obratník, protiseverní a tudí neviditelný. Kruh šikmý k tm tem vnitním se nazývá zodiak,
dotýká se tch tí stedních. Všechny je pak kolmo protíná polední kruh, od severu
k protikladnému [smru].
A 14 /1 = Aristotelés, De caelo II,13; 294a28-34
Jiní však tvrdí, e [Zem] spoívá na vod. Takový je toti nejstarší výklad, podle nho prý
Thalés z Mílétu tvrdí, e [Zem] setrvává [v klidu], nebo plave, jako plave devo nebo nco
podobného. ádná z takových vcí toti pirozen nespoívá na vzduchu, nýbr na vod, – take
není stejné vysvtlení ohledn Zem a vody, která Zemi nese. Ze své pirozenosti toti nesetrvává
nahoe, ale spoívá na nem.
A 14 /2 = Simplikios, In De caelo 522,14
A 15 /1 = Seneca, Naturales Quaestiones III,14; 106,9 Gercke
A 15 /2 = Áetios III,11,1 Diels
15
Ti, kdo následují Thaléta, íkají, e Zem je uprosted.
A 16 /1 = Hérodotos, Historiae II,20
[O nerozumných výkladech nilských záplav:]
Jeden z nich íká, e píinou vzedmutí eky jsou etésiové vtry, které Nilu brání vlévat se do
moe.
A 16 /2 = Áetios IV,1,1 Diels
Thalés se domnívá, e etésiové vtry vanoucí do Egypta z opané strany, zvedají masu vod Nilu,
nebo vzdouvající se moe, které se valí proti jeho ústím, zadruje jeho vody.
A 17 = Derkyllidés, in: Theón ze Smyrny, De utilitate mathematicae 198,14-18 Hiller
Eudémos ve svých Astronomických knihách vypráví, e sklon [var.: pás] zodiaku a cyklus
velkého roku objevil jako první Oinopidés, zatímco Thalés objevil zatmní Slunce a periodu
slunovrat, toti e se nenapluje vdy stejná.
A 17a /1 = Áetios II,13,1 Mansfeld–Runia
O podstat hvzd – planet i stálic:
Podle Thaléta je sice zemitá, avšak hvzdy jsou ohnivé.
A 17a /2 = Áetios II,20,9 Mansfeld–Runia
O podstat Slunce:
Podle Thaléta je podobná zemi [zemitá].
A 17a /3 = Áetios II,24,1 Mansfeld–Runia
Thalés první ekl, e pi zatmní je Slunce pekrýváno Msícem (...), který je zemité pirozenosti.
Je pak odraen vidt to, co je podloené disku.
A 17b = Áetios II,28,5 Mansfeld–Runia
O osvtlení Msíce:
A 18 = Plinius, Naturalis Historia XVIII,213 (= DK 12 A 20)
Hésiodos tvrdí, e ranní západ Plejád nastává, kdy se napluje podzimní rovnodennost; Thalés
tvrdí, e se tak dje 25. den po rovnodennosti.
A 19 = Apuleius, Florida 18,94-113; 37, 10 Helm.
Thalés z Milétu byl ze sedmi mudrc daleko nejvýznamnjší. Jako první z ek objevil
geometrii, byl nejspolehlivjším zkoumatelem pírody a nejznalejším pozorovatelem hvzd.
Pomocí krátkých linií (parvis lineamentis) objevil ty nejvtší vci: obh as (ambitus
temporum), vanutí vtr, pohyb hvzd, podivuhodné zvuky hrom, šikmý bh hvzd, roní
návraty Slunce, pírstky narstajícího Msíce i jeho úbytek, kdy stárne; a pekáky, kdy zmizí
(pi zatmní? obstacula delinquentis). A ve vysokém stáí vymyslel boskou nauku, kterou
nejenom rozpoznal, nýbr i dokázal experimentem, a sice, kolikrát slunce ve své velikosti
probhne svj vymený kruh. O tomto svém erstvém objevu prý pouil Mandrolyta z Priény,
který byl novým a neekaným poznáním tak potšen, e poruil Thalétovi, aby si za tak skvlé
17
pouení pál odmnou jakkoli vysokou odmnu. „Dostatenou odmnou mi bude,“ pravil moudrý
Thalés, „e pokud budeš to, co ses ode mne nauil, nkomu pedávat, nebudeš to vydávat za své,
nýbr jako pvodce tohoto objevu budeš prohlašovat m a nikoho jiného.“
Cfr. Júlianos, Oratio III,162,2 Hertl.
A 20 /1 = Proklos, In Eucleidem 157,10 Friedl.
Thalés prý první dokázal, e kruh se prmrem dlí na dv stejné ásti.
A 20 /2 = Proklos, In Eucleidem 250,20
(...) íká se, e Thalés první poznal a vyslovil, e u kadého rovnoramenného trojúhelníka si jsou
úhly pi základn rovny. Po starém zpsobu však tyto úhly nazval podobnými.
A 20 /3 = Proklos, In Eucleidem 299,1
Pouka, e protínají-li se dv úseky, jsou si [protilehlé] úhly pi vrcholu rovny, byla, jak íká
Eudémos, prvn nalezena Thalétem.
A 20 /4 = Proklos, In Eucleidem 352,14
Eudémos v Djinách geometrie (fr. 87) piítá tuto pouku [o shodnosti trojúhelník, pokud se
shodují v jedné stran a v pilehlých úhlech] Thalétovi. Zpsob, jakým Thalés zjišoval
vzdálenost lodí na moi, prý toti vyaduje pouití této pouky.
A 21 /1 = Plinius, Naturalis historia XXXVI,82
18
Thalés, verze 7. 5. 2011
Mení jejich výšky [pyramid] objevil Thalés z Milétu, který mil stín v tu denní dobu, kdy
odpovídá skutené výšce tlesa [tla?].
A 21 /2 = Plútarchios, Septem sapientium convivium 2; 147a
A 22 /1 = Aristotelés, De anima I,5; 411a7
Nkteí tvrdí, e duše je smíšena s vesmírem; snad proto Thalés myslel, e vše je plné boh.
Cfr. Platón, Leges X,899b:
Athénský host: A všechny hvzdy i Msíc, roky a msíce i všechna roní období? Jaký jiný
výklad o nich podáme neli tentý, e kdy se jedna duše nebo více duší ukázala jako píina
toho všeho – dobrá veškerou zdatností – budeme je pokládat za bohy, a u ídí všechen svt
sídlíce v tlech, jako ivé bytosti, nebo jakkoli jinak? Je nkdo, kdo by toto uznával a pece snesl
tvrzení, e všechno není plné boh?
A 22 /2 = Aristotelés, De anima I,2; 405a19
Zdá se, e i Thalés, podle toho, co se z jeho myšlenek pipomíná, pokládal duši za cosi
pohybujícího, kdy íkal, e kámen [magnetit] má duši, protoe hýbe elezem.
A 22a = Áetios IV,2,1 Diels
Thalés první prohlásil duši za vdy pohybující se, tedy za samohybnou.
A 23 /1 = Áetios I,7,11 Diels
19
Thalés, verze 7. 5. 2011
Thalés míní, e bh je mysl kosmu, oivující veškerenstvo, které je souasn plné daimon. Proto
z prvk vlhkosti pochází pohybující boská síla.
A 23 /2 = Cicero, De deorum natura I,10,25
Thalés Mílétský (...) tvrdil, e voda je poátek vcí, bh pak její myslí, která veškerenstvo z vody
utváí.
Diogenés Laertios, Vitae philosophorum I,13
Filosofie má od poátku dv vtve: jednu od Anaximandra, druhou od Pýthagory. Anaximandros
byl posluchaem Thalétovým; Pýthagoru uvedl do filosofie Ferekýdés. První vtev se nazývala
iónskou, protoe do ní Anaximandra uvedl Thalés, pvodem Ión, byl toti z Mílétu. Druhá se
nazývala italskou po Pýthagorovi, protoe ji nejvíce pstoval v Itálii.
Diogenés Laertios, Vitae philosophorum II,46 (= Ferekýdés F 58 Schibli)
Jak praví Aristotelés ve tetí knize Poetiky, [Sókrata] oste kritizoval ... Antifón ... Hésioda
Kerkóps (...) Thaléta zase Ferekýdés (...)
Cicero, Academica priora II, 118, 26
Thalés jako první ekl, e vše je z vody.