Terestrick ekosystmy, autekologie bezobratlch ivoich, na pkladu hmyzu (Insecta)Obecn charakteristika:unitrnsemelparn (mn asto iteroparn)dormance = schopnost rozptylu v ase

Hmyz vyuil vechny niky mimo bentick zny (jen rod Halobates, bruslaka)

Hmyz druhov nejbohat skupina

Srovnn nap.s obratlovci nejznmj skupina,pedpoklad, e skoro vechny druhy popsny

V rmci Arthropodai bezobratlchnejpoetnj

Vztaeno na biomasu a interakce s ostatnmi terestrickmiorganismy hmyz nejdleitj skupina

Popsno cca 1.8 mil. druh, pedpoklad do 10 mil.

Kdyby se ze Zem odstranili vichni obratlovci (hlavn lovk) ve fungovn ekosystm by se nic nezmnilo

Ecdysozoa:

Arthropoda:

Pancrustacea:

Hexapoda(= Insecta s. lat.)

Entognatha

Insecta s. str.

10 100 1.000 10.000 100.000Poet druh jednotlivch d hmyzu, velk skok mezi nejpoetnjmi hemimetabolnmi a holometabolnmi dy

Hemi dov destky tisc, Holo dov stovky tisc

Holometabolnch d mn, ale vrazn poetnj,vysvtluje se i lepm vyuitm potravnch zdroj.

Zejm hmyz hraje v ekosystmech vznanou roli

Ekologick asociace hmyzu

Kompetice = konkurence spolen poteba zdroje intraspecifick: exploatace, interference interspecifick

Predace, vetn parazitace napaden organismu jinm organismem, pi prvnm napaden je ob iv

prav predtoi

spsai

paraziti, v. herbivorie

parazitoidi

Typy hlek, domati, min na listech, zpsobu okusu

Mutualismus vztah pin uitek obma stranm, svtov biomasa z vt sti tvoena mutualisty, nap. opylovn

symbisa

sociln vztahy

Detritovoi nereguluj psun potravnch zdroj

Postupn vznik habitat hmyzu bhem evoluce(vybran udlosti)

400 mil. let nejstar znm fosilie (Monura)

300 mil. let listov miny a hlky hmyzu

275 mil. let hmyz ivc se pylem

160-280 mil. let intracelulrn symbionti u mic

130 mil. let fosiln mravenci

100 mil. let diferenciace eled brouk

88-93 mil. let komi ivc se krv dinosaur

Pedpoklad

nejnpadnj radiace hmyzu soubn s radiac kvetoucch rostlin (cca 85% opylovna hmyzem),

ale nejist radiace hmyzu zejm dve

Potravn guildy (podle Southwooda): detritofgov nejpoetnjkarnivorovherbivorov

Ochrana rostlin proti herbivorm (hlavn hmyzu)

chemick (chemick ochrana hmyzu asto zskna z jedovatch rostlin), vlka rostliny x hmyz pes 350 mil. let

fyzick = strukturln bodliny, trny, ostny, trichomy

Tato evolun pekka ji jednou v evoluci pekonna me nastoupit prudk a irok radiace

Nejpoetnji mezi herbivory zastoupeni Lepidoptera a dyorthopteroidnho komplexu 100% druh, hemipteroidn dy - cca 90%

Hmyz a habitaty

Homogenn habitaty relativn mlo vhodnch nik

m bohat flra tm bohat entomofauna

Pro hmyz nejvhodnj mozaiky habitat

Zvltn habitat = hybridn zny rostlin

Obdobn plat i pro ostatn potravn guildy

Architektura rostliny poskytuje rzn niky

Chemismus rostlin uruje hladinu ivin,chemick ochrana

Entomofauna ovlivnna i:klimatickmi interakcemi,

zjednoduen bohatstventomofauny se sniujeod rovnku k plm

Abundance = poetnost hmyzu

Dal ukazatel spnosti taxonu

Kolsn denzity hmyz populace v ase cle ekologickchstudi:

Populan cykly:Periodick, pedpovditeln (predikovateln)Regulace populac mortalita, natalita, emigrace, imigrace:vyrovnn hustoty populacePokud regulace funguje s prodlevou cyklick chovn

Eruptivn populace:zlom denzity narz, asto nepedvdateln

populace zstv dlouhou dobu na nzk denzit, k erupci dojde po psoben zmny prosted, bu pmo, nebo nepmo via potrava rychl rst, disperze

Zmiz regulace fungujc pi nzk denzit

Nap. sarane sthovav (Schistocerca gregarina) rojen ovlivnno klimatickmi faktory

Vliv abiotickch faktor na hmyz

Teplotahmyz poikilotermnnap. k vvoji poteba suma vvojov teploty

Imaga ij pi vych teplotch krat dobu

Fotoperiodazkladn vliv na hmyz ijc v oblastech se seznnm klimatem synchronizace s vskytem jehopotravy, plat i pro parasitoidy

Deov srky vliv pm (atak) nebo nepm = vliv seznnchsrek na rst ivnch rostlin3% hmyzu vodn

ada dalch-vodn larvy

Specializovan,efemern biotopy

Vliv na vskytpatogennch hubhmyzu

Vzdun proudn = vtr:Vzdun plankton pasivn penos hmyzuPenos komunikanch chemikli, i vzhledem k rostlinmVyuit chemickch signl - lokalizace ivnch rostlin,komunikace mezi sebou, feromny

Vtr me i zniitbiotopy

Ovlivnn sloitjnap. ovlivnn srek rst vegetace

Zmna klimatuCelkov oteplovn zven obsahu oxidu dusku v ovzdu

Vliv pirozench neptel

Predtoi

Paraziti

Parazitoidi hmyz na jinm hmyzu, celkem a 25% hmyzu,z toho 75% Hymenoptera, 25% Diptera + Coleoptera

Patogeny bakterie, viry, houby, prvoci, nematodi

Dominantn role u herbivor vyuit v biologickm bojiproti kdcm

Adaptace na irok rozpt biotop,vetn extrmnch

Velmi specifickmodifikace ekologick, fyziologick,behaviorln

Extrmn teploty:extrmn kolsn teplot nap. pounzk teploty peit dky zmnm v chemismu buky(nap. Collembola)v teplch pramenech nedostatek kyslku, dchn kyslkuvzdunho

Vysok salinita:hmyz sladkovodn, vjimen adaptace na hork slan prameny

Hmyz v plivov zn,na slaniskch nejsou v pmm kontaktuse slanou vodou

Toxick prosted:SpadRopn zneitnSchopnost pomrn rychl adaptace na rzn toxick ltky

Aplikovan ekologie = hmyz a lid

nejdleitj asociace

kdci kompetitor lovka pro limitovan zdroje (obil) (Leptinotarsa, Ceratitis, Schistocerca, Lymantria, Scolytidae) - medicnsk vznam (alergie, atd.)

Vektory penos chorobZ jednoho savho hostitele na druhho (lovk lovk,hlodavec lovk)Epidemie, pandemie, Pediculus, Triatominae, Glossina, Anopheles, Aedes, Xenopsylla

Z jedn rostliny na druhou (hlavn Hemimetabola, virzy)

Uitkov a uiten hmyz

vely (opylovai), producenti hedvb (bourci)

Drav a parazitick hmyz vyuvan v biologickm boji

Estetick a vchovn vlivsiln vchovn prvek chovy hmyzu

Hmyz jako potrava

zdroj protein provelkou stlidsk populace

Dkujeme zapozornost