Teorie státu - úvod
description
Transcript of Teorie státu - úvod
Teorie státu - úvod
Charakter moci – skeptické poznámky
Moc Pesimistické pojetí:
Moc je možnost (schopnost) prosadit
svou vůli navzdory vůli jiných Optimistické pojetí:
Moc je svoboda člověka intervenovat do
běhu událostí Moc může být legitimní nebo
nelegitimní. Legitimní moc = autorita.
Ambivalentní charakter moci
Ambivalentní charakter je patrně nejnápadnějším rysem každé moci
Moc může mít charakter emancipační stejně tak jako donucující a omezující
Mít moc něco učinit rozšiřuje oblast svobody člověka
Příliš často jsou však lidé schopni něco učinit právě proto, že mají moc nad jinými lidmi, jejichž svobodu omezují.
Pravidlo funkční autonomie: vše, co je užitečné v instrumentálním smyslu, může se lehce stát hodnotou samo pro sebe.
Moc se pravidelně mění z nástroje realizace kolektivních cílů v hodnotu samu o sobě pro ty, kdo byli touto mocí pověřeni.
Ideálem demokracie není vláda lidu. Ideálem demokracie je, aby ti, kdo budou lidu vládnout, mohli poškozovat ovládané co nejméně.
Typy sociálně politického prostoru:
1) Skupina
2) Kmen
3) Kmenový svaz
4) Stát
Nejautoritativnější formou organizace moci v lidských dějinách je stát
Stát není univerzální institucí, mnohé kultury ho vůbec nevytvořily.
Moderní forma národního státu, kterou jsme zpravidla zvyklí ztotožňovat se státem vůbec, se v západní Evropě rozvíjí zhruba od 16. století.
Od opice k člověku je už jenom krůček, najednou jsme v pravěku: Homo peče bůček! Homo se nám rozmnoží - základ pro starověk,potom sáhne po noži - a je z něho člověk, ach jó.
Člověk ruce přiloží k společnému dílu,z vítězů jsou velmoži, dosahují cílů, i pak, kteří prohrají, rezignují k pivu, pomalu nám vznikají nové sféry vlivu, ach jó.
Svět je totiž rozdělen na zájmové sféry, kdo nechceš být "přivtělen", musíš vlastnit
kvéry,k zabránění panice roztáhnou se dráty, vyznačí se hranice - a zas máme státy, ach jó... (Karel Kryl, Darwin, 1979)
Termín „stát“ (stato) začal používat Machiavelli.
„Polis“ (Řecko), „Civitas“, „Impérium“ (Řím)
Prvky nutné pro existenci státu:
1) Území
2) Obyvatelstvo
3) Státní organizace (vláda, státní moc, právní řád)
Teorie vzniku státu 1) Filosofické:
– Náboženské– řecká filosofie– Teorie společenské smlouvy
2) Politologické:– Hydraulická teorie: stát vzniká za účelem
organizace zavlažování– Státy vznikají kolem komerčních prostor za
účelem jejich vykořisťování– Stát vzniká kvůli růstu populace a
nedostatku zdrojů na určitém území
Moderní evropské státy vznikají na národním principu.
V období vzniku národních států v Evropě se objevuje i nacionalismus.
„...je to nacionalismus, který plodí národy, a nikoli naopak.“ (E. Gellner)
Fáze „tvorby“ národa (Miroslav Hroch)
1) Etnická skupina je předmětem vědeckého zájmu
Josef Dobrovský
(1752 – 1829)
Fáze „tvorby“ národa (Miroslav Hroch)
2) Fáze „národní agitace“ – tj. používání vědy k politickým účelům
Josef Jungmann
(1773 - 1847)
Fáze „tvorby“ národa (Miroslav Hroch)
3) Masové ztotožnění se s národními ideály
František Palacký
(1798 - 1876)